Zpráva - A7-0400/2011Zpráva
A7-0400/2011
Evropský parlament

ZPRÁVA o přezkumu evropské politiky sousedství

24. 11. 2011 - (2011/2157(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajové: Marek Siwiec a Mário David

Postup : 2011/2157(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0400/2011
Předložené texty :
A7-0400/2011
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přezkumu evropské politiky sousedství

(2011/2157(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami (KOM(2011)0303), ze dne 25. května 2011 a o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím ze dne 8. března 2011 (KOM(2011)0200),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2003 nazvané „Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003)0104), na sdělení ze dne 12. května 2004 o strategickém dokumentu k evropské politice sousedství (KOM(2004)0373), ze dne 4. prosince 2006 o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726), ze dne 5. prosince 2007 o intenzivní evropské politice sousedství (KOM(2007(0774), ze dne 3. prosince 2008 o východním partnerství (KOM(2008)0823), ze dne 20. května 2008 o barcelonském procesu: Unii pro Středomoří (KOM(2008)0319), ze dne 12. května 2010 o hodnocení evropské politiky sousedství (KOM(2010)0207) a ze dne 24. května 2011 o dialogu se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti (KOM(2011)0292),

–   s ohledem na vývoj evropské politiky sousedství (EPS) od roku 2004, a zejména na zprávy Komise o pokroku při uskutečňování této politiky,

–   s ohledem na akční plány přijaté společně s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, palestinskou samosprávou a Tuniskem a Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem a na program přidružení přijatý s Ukrajinou,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci týkající se evropské politiky sousedství ze dne 26. července 2010 a ze dne 20. června 2011 a na závěry Rady pro zahraniční věci (obchod) ze dne 26. září 2011,

–   s ohledem na závěry ze zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Východního partnerství ze dne 13. prosince 2010,

–   s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, a na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29. až 30. září 2011,

–   s ohledem na barcelonské prohlášení, jímž se zřizuje evropsko-středomořské partnerství a které bylo přijato na evropsko-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí, jež se konala ve dnech 27. a 28. listopadu 1995,

–   s ohledem na schválení barcelonského procesu: Unie pro Středomoří na zasedání Evropské rady v Bruselu dne 13. a 14. března 2008,

–   s ohledem na prohlášení pařížského summitu věnovaného oblasti Středomoří, který se konal v Paříži dne 13. července 2008,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady přidružení EU-Maroko ze dne 13. října 2008, které Maroku udělily rozšířený status,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady přidružení EU-Jordánsko ze dne 26. října 2010, které Jordánsku udělily rozšířený status,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI)[1],

–   s ohledem na písemné prohlášení 15/2011 ze dne 27. září 2011 o vytvoření evropsko-středomořských programů Erasmus a Leonardo da Vinci,

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2010 nazvanou „Byl nový evropský nástroj sousedství a partnerství na jižním Kavkaze (v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii) úspěšně zahájen a přináší výsledky?“,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/424/SZBP ze dne 18. července 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Středomoří[2] a rozhodnutí Rady 2011/518/SZBP ze dne 25. srpna 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii[3],

–   s ohledem na svá usnesení o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru a o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru (B7-0198/2011 a B7-0199/2011) ze dne 7. dubna 2011,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství[4] ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství[5], ze dne 6. července 2006 o evropském nástroji sousedství a partnerství[6], ze dne 5. června 2008 o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky[7], ze dne 19. února 2009 o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství[8], ze dne 19. února 2009 o barcelonském procesu: Unii pro Středomoří[9], ze dne 17. ledna 2008 o novém přístupu v oblasti regionální politiky k Černému moři[10], ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro oblast Černého moře[11], ze dne 20. května 2010 o Unii pro Středomoří[12], ze dne 20. května 2010 o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu[13], ze dne 9. září 2010 o stavu Jordánu a zejména oblasti jeho dolního toku[14], ze dne 3. února 2011 o situaci v Tunisku[15], ze dne 17. února 2011 o situaci v Egyptě[16], ze dne 10. března 2011 o zemích jižního sousedství a především Libyi, včetně humanitárních aspektů[17] a ze dne 7. července 2011 o situaci v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu v souvislosti se situací v arabském světě a severní Africe, ze dne 15. září 2011 a ze dne 20. ledna 2011 o situaci v Bělorusku a veškerá předcházející usnesení o Bělorusku a ze dne 15. září 2011 o situaci v Libyi[18] a o situaci v Sýrii[19],

–   s ohledem na doporučení výborů Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří přijatá na sedmém plenárním zasedání v Římě ve dnech 3. a 4. března 2011,

–   s ohledem na ustavující listinu parlamentního shromáždění sousedství EU-Východ (EURONEST) ze dne 3. května 2011,

–   s ohledem na závěry zahajující schůze Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM), která se konala v Barceloně dne 21. ledna 2010,

–   s ohledem na své usnesení o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (2010/2161(INI)) [20],

–   s ohledem na evropský program pro kulturu v globalizovaném světě (KOM(2007)0242),

–   s ohledem na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0400/2011),

A. vzhledem k tomu, že dodržování a podpora demokracie a lidských práv – zejména práv žen, dětí a menšin –, spravedlnost a právní stát, základní svobody – včetně svobody slova, svědomí, náboženství či vyznání, sexuální orientace, sdružování a sdělovacích prostředků, včetně neomezeného přístupu k informacím, komunikaci a internetu –, posilování občanské společnosti, bezpečnosti – včetně mírového řešení konfliktů a dobrých sousedských vztahů –, demokratická stabilita, prosperita, spravedlivé rozdělení příjmů, bohatství a šancí ve společnosti, sociální soudržnost, boj proti korupci a podpora řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje jsou základními principy a cíli EU, které musí představovat společné hodnoty, jež jsou klíčové pro přezkum evropské politiky sousedství;

B.  vzhledem k tomu, že je v nejlepším zájmu EU, aby byla ambiciózní v oblasti hospodářské spolupráce a přijala oboustranně výhodnou, odpovědnou a pružnou strategii založenou na podpoře přechodů k demokracii a obhajobě lidských práv, přičemž by si vzala ponaučení z nedostatků a chyb politiky EU a členských států, zejména co se týče blahosklonného přístupu k autoritářským režimům v rámci jižního sousedství, z něhož vyplynulo ponaučení, že celková politika EU v oblasti EPS by měla být založena na hodnotách;

C. vzhledem k tomu, že vztahy s uvedenými zeměmi musí v tomto novém kontextu procházet novým dynamickým rozvojem zaměřeným na spolupráci, v níž je kladen důraz nejen na kontrolu bezpečnosti a migrace, ale zejména na demokracii a prosperitu obou břehů Středozemního moře;

D. vzhledem k tomu, že Unie pro Středomoří si při svém vzniku vytyčila náročný cíl, a sice stát se trvalým nástrojem posílení vztahů se zeměmi jižního sousedství a nahradit předchozí barcelonský proces, jehož význam měla posílit a zviditelnit;

E.  vzhledem k tomu, že spolupráce v rámci Parlamentního shromáždění EURONEST se snaží přinést pozitivní výsledky tím, že poslouží jako platforma pro výměnu názorů, nalezení společných postojů ke globálním výzvám současnosti, pokud jde o demokracii, politiku, hospodářství, energetickou bezpečnost a sociální věci, jakož i posílení vazeb mezi zeměmi regionu a s EU;

F.  vzhledem k tomu, že článek 49 SFEU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty, na nichž je založena EU, zejména demokracii, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii;

G. vzhledem k tomu, že posílené vztahy vyžadují jasný a prokázaný závazek ohledně reforem s cílem dosáhnout hmatatelného pokroku v plnění předem stanovených ukazatelů;

H. vzhledem k tomu, že EU by si měla vytvořit pružné a řádně financované nástroje, kterými by dostála svým ambicím a jež by odpovídaly událostem v daném regionu, a přednostně optimálně využívat stávající finanční nástroje;

I.   vzhledem k tomu, že dopady hospodářské a finanční krize se přidaly k existujícím politickým a sociálním problémům v partnerských zemích, zejména pokud jde o problém nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že je v zájmu těchto zemí i EU snížit míru nezaměstnanosti v tomto regionu a nabídnout zdejším lidem, zejména ženám, mladým lidem a venkovskému obyvatelstvu naději do budoucna;

J.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament prostřednictvím písemného prohlášení 15/2011 ze dne 27. září 2011 podpořil vytvoření evropsko-středomořských programů Erasmus a Leonardo da Vinci;

1.  vítá společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami, a o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím a v nich představený postoj, zejména pokud jde o zásady vzájemné odpovědnosti a společného závazku ctít univerzální hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i podmíněnost, individuální přístup k partnerským zemím, prohlubování mnohostranné spolupráce a spolupráce na nižší než regionální úrovni a zásadu větší zapojenosti společnosti do evropské politiky sousedství;

2.  uznává evropské aspirace a evropskou volbu některých partnerů a jejich odhodlání budovat pevnou a udržitelnou demokracii a zdůrazňuje, že je nezbytné nastolit nové a odlišné vztahy mezi EU a zeměmi Východního partnerství a podporovat jejich činnosti pro upevňování udržitelné demokracie a tržní ekonomiky;

3.  trvá však na tom, že by zemím sousedství měly být poskytnuty hmatatelné a přesvědčivé pobídky, aby se angažovaly v zájmu společného cíle budování pevné demokracie, a rovněž že diferenciace na základě politických, hospodářských a sociálních skutečností, výkonu a výsledků jednotlivých zemí by měla být postavena na jasně stanovených kritériích a posouditelných měřítcích pro jednotlivé partnerské země, která by byla pravidelně sledována; vyzývá v tomto směru Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby měřítka uvedená ve společném sdělení byla považována za cíle, k nimž se má dospět, a domnívá se, že pro vyhodnocování pokroku, kterého bylo dosaženo, vyžadují tyto cíle konkrétnější, měřitelná, dosažitelná, časově zakotvená měřítka, jejichž východiska jsou v případě jižního a východního sousedství odlišná; zastává názor, že politika orientovaná na výsledky potřebuje jasnější metodiku používání měřítek, a upozorňuje v této souvislosti na význam, který má vytvoření patřičných monitorovacích mechanismů pro vyhodnocování pokroku zemí EPS; zdůrazňuje, že se tento přístup musí odrazit ve struktuře akčních plánů EPS a v souvisejících ročních zprávách o pokroku;

4.  domnívá se, že přezkum evropské politiky sousedství nabízí EU příležitost k tomu, aby mohla efektivně plnit své cíle a uznávat hodnoty stanovené v článcích 2, 3, 6, 8 a 21 SEU;

5.  zdůrazňuje, že ačkoli je politika Unie týkající se rozvojové spolupráce součástí zásad a cílů vnější činnosti Unie a tedy v tomto případě i evropské politiky sousedství, má Unie i přesto základní povinnost – zakotvenou v čl. 208 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie – přihlížet při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, k cílům rozvojové spolupráce; nabádá proto Komisi a ESVČ, aby při provádění evropské politiky sousedství nikdy na tento cíl, kterým je snížení a výhledově i vymýcení chudoby, nezapomínaly, a to ani v partnerských zemích východního sousedství, ani v zemích jižního sousedství;

6.  podporuje skutečnost, že v EPS došlo ke sloučení původně oddělených oblastí zahraniční politiky a politiky pomoci; usiluje o pevnější síť institucionálních opatření, která by byla stabilní, hospodárná a cílevědomě zaměřená na rozvoj užší hospodářské integrace a politického sdružování mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně sjednocení hodnot na všech mezinárodních fórech – zejména v Organizaci spojených národů – s hodnotami, které vyznává Evropská unie;

Pevná demokracie a partnerství s organizacemi občanské společnosti

7.  zdůrazňuje, že ačkoli se EU nesnaží zavést jeden všeobecně platný model či návod, jak provádět politickou reformu, evropská politika sousedství je založena na sdílených hodnotách, přijetí závazků, vzájemné odpovědnosti a úcty a závazku vůči demokracii, lidským právům, právnímu státu, boji proti korupci, závazku vůči tržnímu hospodářství a řádné správě věcí veřejných;

8.   zdůrazňuje význam aktivních a nezávislých organizací občanské společnosti pro demokracii, včetně sociálních partnerů; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti a jejich náležitého financování v rámci evropského nástroje sousedství a poukazuje na to, že by se mělo posílit partnerství mezi EU a zeměmi EPS a příslušnými občanskými společnostmi, na pomoc při budování funkčních demokracií, posílení reforem a udržitelného hospodářského růstu; zdůrazňuje, že taková partnerství s občanskou společností musí být inkluzivní a zapojovat zejména zástupce a zástupkyně ženských organizací a menšin; vyzývá ESVČ a Komisi, aby podporovaly parlamenty, orgány na místní a regionální úrovni a občanskou společnost v jejich snaze hrát odpovídající úlohu při utváření strategií evropské politiky sousedství, vyžadování odpovědnosti příslušných vlád, sledování a vyhodnocování dosavadní činnosti a dosažených výsledků;

9.   vyzdvihuje důležitost vytvoření partnerství s občanskou společností jakožto prostředku na podporu změn a demokratizace; v této souvislosti bere na vědomí vyčlenění 22 milionů EUR pro účely nástroje na podporu občanské společnosti pro období 2011 až 2013 a vítá skutečnost, že v příštím víceletém finančním rámci bude tento nástroj podstatně lépe financován; vyzývá ESVČ a Komisi, aby lépe vysvětlily působnost a cíle případného nástroje na podporu občanské společnosti, a požaduje, aby byl upřesněn vzájemný vztah tohoto nástroje a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a ENPI; konstatuje, že dále je třeba najít nástroje, které by cíleně podporovaly náboženské a národnostní menšiny v oblastech, jichž se tato iniciativa týká; doporučuje, aby byl tento nástroj využit ke zlepšení činnosti fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství, případně aby takové fórum vzniklo též pro naše jižní partnery;

10. vítá návrh na vytvoření evropské nadace pro demokracii jakožto včasné odpovědi na volání po demokracii ze strany obyvatel našich sousedních zemí; zdůrazňuje, že nadace by měla být pružným, rychlým a cíleným mechanismem podpory a měla by doplňovat již existující nástroje EU a příkladnou práci zavedených evropských politických či nepolitických nadací a organizací občanské společnosti, maje přitom na paměti, že cílem této iniciativy by měly být hmatatelné výsledky; zdůrazňuje, že tato nadace by neměla narušovat ani zdvojovat kroky již podnikané těmito nadacemi nebo v rámci stávajících evropských programů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že její působnost a uspořádání by měly být jasně vymezeny a že její struktury a postupy by měly být jednoduché a přímočaré; vyzývá ESVČ, Komisi a (polské) předsednictví, aby jasně vymezily působnost budoucí evropské nadace pro demokracii ve vztahu k těmto nástrojům a rámcům; trvá na tom, aby měl Evropský parlament právo kontroly a aby byl zapojen do jejích řídících struktur, aby mohl napomoci obecně při stanovení ročních cílů, priorit, očekávaných výsledků a přidělování finančních zdrojů a podílet se na monitorovacích činnostech; vyjadřuje jisté obavy nad skutečností, že tato budoucí nadace by mohla být zcela nebo částečně financována z jiných zdrojů než z rozpočtu EU, a zdůrazňuje právo rozpočtového orgánu monitorovat a kontrolovat zavádění této nadace; požaduje proto, aby Komise a Rada tuto záležitost objasnily;

11. vyzývá ESVČ a Komisi, aby nadále podněcovaly veškeré politické reformy při zohlednění potřeby a úrovně hospodářského a společenského rozvoje v každé partnerské zemi v rámci nového přístupu ve smyslu „víc za víc“ založeného na výsledcích; vyzývá je, aby stanovily jasnou a přiměřenou metodiku a podrobná měřítka za účelem vyhodnocení úspěchů zemí EPS, co se týče respektování a podpory demokracie a lidských práv (včetně svobody projevu, svědomí, vyznání, sdružování a sdělovacích prostředků), a podávání pravidelných a dostatečně podrobných zpráv, které by měly být základem pro přidělení finančních prostředků v rámci nového přístupu ve smyslu „víc za víc“ založeného na výsledcích; žádá, aby byla tato posouzení součástí zpráv o pokroku v zemích evropské politiky sousedství a aby byla každý rok předkládána Výboru pro zahraniční věci; trvá na tom, že je potřebné soustavně zapojovat organizace občanské společnosti ve všech fázích přezkumu; je toho názoru, že přístup orientovaný na výsledek zahrnuje rovněž přístup „méně za méně“, a opakuje svůj požadavek, aby byla ve smlouvách mezi EU a třetími zeměmi účinně zaváděna doložka o lidských právech a demokracii;

12. vybízí SVČ a Komisi, aby poskytly více informací o způsobu, jakým bude prováděna zásada vzájemné odpovědnosti;

13. je toho názoru, že situace v oblasti lidských práv by měla být nepřetržitě sledována – se zvláštním důrazem na práva dětí, žen a menšin – a dialogy ohledně lidských práv by měly být vedeny se všemi partnerskými zeměmi a že každoroční posouzení této situace i výsledky dialogů by měly být zařazeny do přílohy výroční zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých partnerských zemích, společně s jasným mechanismem, který umožní přehodnotit a postupně omezit dvoustrannou spolupráci v případě, že bude potvrzeno porušování lidských práv; zdůrazňuje, že přístup k jednotlivým partnerským zemím v oblasti lidských práv musí být důvěryhodný;

14. vyzývá EU a členské státy, aby svou spolupráci v rámci evropské politiky sousedství zaměřily na navázání partnerství mezi demokratickými subjekty v EU, například odborovými organizacemi, nevládními organizacemi, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů, zemědělci, ženami, účastníky náboženského dialogu, spotřebiteli, mladými lidmi, novináři, učiteli, orgány místních samospráv, univerzitami, studenty, subjekty činnými v oblasti změny klimatu, a jejich formujícími se protějšky v zemích evropské politiky sousedství;

15. zdůrazňuje, že svoboda projevu a nezávislost a pluralita sdělovacích prostředků jsou základními pilíři pevné a udržitelné demokracie a společných hodnot; zdůrazňuje význam nezávislých, udržitelných a odpovědných veřejnoprávních sdělovacích prostředků poskytujících kvalitní, pluralistický a rozmanitý obsah a připomíná, že svobodné a nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky hrají vždy zásadní úlohu při prohlubování demokracie, v úsilí o co největší zapojení občanské společnosti do veřejných záležitostí a posilování postavení občanů na cestě k demokracii;

16. plně podporuje a požaduje volný tok informací, zajištění podmínek, které novinářům umožní účinnou a svobodnou práci bez politického, hospodářského či jiného nátlaku, a vytvoření infrastruktury nezbytné pro rozvoj moderních elektronických technologií; vítá skutečnost, že OSN dne 6. června 2011 prohlásila právo na přístup k internetu za lidské právo; v této souvislosti vyzývá ESVČ a Komisi, aby vytvořily zvláštní nástroje, které pomohou sdružením a organizacím občanské společnosti a jednotlivým občanům v zemích evropské politiky sousedství získat neomezený přístup k internetu a jiným formám elektronických komunikačních technologií;

17. zdůrazňuje, že v probíhajícím procesu přechodu zemí Arabského jara k demokracii bude mít zásadní význam zapojení žen, mladých lidí a občanské společnosti a fungování svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, a naléhavě vyzývá EU, aby ještě více podporovala vzdělávání a organizaci těchto subjektů, včetně pozvání k seznámení se s volebním procesem a fungováním demokratických institucí v rámci EU;

18. domnívá se, že úplné a efektivní respektování svobody náboženského vyznání (na úrovni jednotlivců, skupin, úrovni veřejné, soukromé i institucionální) by mělo být určeno jako priorita, především pro všechny náboženské menšiny žijící v regionu, společně s potřebou poskytnout těmto skupinám specifickou pomoc;

19. zdůrazňuje zejména význam prosazování práv dítěte a zajištění ochrany dětí, jak jsou upraveny v Lisabonské smlouvě;

20. naléhavě vyzývá k podpoře rozvoje demokraticky zaměřených politických stran v těch sousedských zemích, které teprve procházejí procesem demokratizace, jakož i vytváření nevládních organizací a organizací občanské společnosti;

21. zdůrazňuje, že je důležité, aby byly ženy náležitě zastoupeny v parlamentu, na ministerstvech, ve vysokých vládních pozicích, v rozhodovacích funkcích ve veřejné a místní správě a v řízení veřejných společností; vyzývá partnerské země v rámci evropské politiky sousedství, aby přijaly a náležitě zohlednily politiky rovnosti mezi muži a ženami a přijaly akční plány pro rovnost mezi muži a ženami;

22. vítá činnost poradní skupiny EU na vysoké úrovni pro Arménskou republiku a vznik obdobné skupiny v Moldavsku; vybízí místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku a Komisi, aby podobnou pomoc nabídly všem zemím Východního partnerství a zajistily tak, stejně jako v případě Arménie, aby byla pokryta parlamentní dimenze; požaduje, aby byl tento nástroj EU modernizován, a doporučuje, aby byla ESVČ přímo odpovědná za přijímání pracovníků i za řízení poradců tak, aby bylo zajištěno, že znalosti EU budou co nejlepším způsobem předávány zemím Východního partnerství;

23. vyzývá Evropskou komisi, aby zvýšila viditelnost projektů Východního partnerství a Unie pro Středomoří v partnerských zemích a srozumitelněji je prezentovala místním občanům a ukázala jim přidanou hodnotu spolupráce s EU;

24. připomíná, že podmínkou zapojení EU do partnerství s jejími sousedy by měl být jejich demokratický pokrok a dodržování lidských práv; vyzývá proto mezinárodní společenství, aby zmrazilo svou finanční pomoc, stejně jako pomoc ze strany mezinárodních finančních institucí, ke kterým patří jeho členové, běloruskému režimu, dokud nebudou všichni zadržovaní a věznění vůdci opozice, novináři, prezidentští kandidáti a jejich stoupenci propuštěni a zproštěni obvinění a rehabilitováni;

25. podporuje současnou oficiální strategii EU, v jejímž rámci jsou sankcionováni představitelé běloruského režimu a zároveň se usiluje o posílení vazeb s občanskou společností a obyvateli Běloruska; v tomto ohledu naléhavě žádá Evropskou unii, aby se přeorientovala na občanskou společnost a zvýšila svou pomoc Bělorusku s cílem řešit potřeby jeho obyvatel, posílila finanční a technickou podporu demokratické opozice, obhájců lidských práv a organizací občanské společnosti včetně těch, které nejsou registrované, stejně jako studentů a svobodných sdělovacích prostředků;

Udržitelný hospodářský a sociální rozvoj

26. zdůrazňuje, že udržitelná demokracie, fungující instituce oproštěné od byrokracie, právní stát a kvalitní vzdělávání podporují nejen politickou stabilitu, sociální blahobyt a soudržnost, ale také hospodářský růst tím, že zlepšují podnikatelské prostředí a přitahují investice, a tím umožňují zakládání nových malých a středních podniků a pomáhají rozvoji obchodu, zelené ekonomiky a cestovního ruchu, přičemž díky tomu všemu jsou vytvářena nová pracovní místa a nové příležitosti; připomíná, že je zapotřebí vytvořit vhodný investiční rámec, v němž bude kladen důraz zejména na stabilitu a právní jistotu a také na boj proti korupci; vyzývá proto EU, aby v rámci podpory přechodu k demokracii podněcovala strukturální reformy v hospodářské, sociální a právní oblasti, a výslovně poukazuje na úzkou provázanost demokratického a socioekonomického rozvoje; vítá stěžejní iniciativy Komise pro malé a střední podniky a regionální energetické trhy a energetickou účinnost; domnívá se, že by se tyto snahy měly odrazit ve víceletém finančním rámci (VFR);

27. zdůrazňuje, že by měla být urychleně přijata bezprostřední opatření (jako je například spolufinancování již určených stěžejních nebo pilotních projektů nebo jiných konkrétních strategicky důležitých hospodářských projektů), která by mohla být rychle provedena v praxi s nezpochybnitelnými hmatatelnými výsledky, s cílem ulehčit situaci zemím, které v současnosti čelí závažným socioekonomickým krizím, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována těm partnerským zemím, v nichž přechod k demokracii zhoršuje hospodářské problémy; zdůrazňuje, že tato opatření financovaná z prostředků EU lze přijmout pouze za podmínky, že všechny zúčastněné strany se ve všech konkrétních případech zaváží k prokazatelnému dodržování mezinárodních a evropských sociálních, ekologických a pracovněprávních norem a že tato opatření budou bezprostředně přispívat ke zlepšování sociální situace občanů v zemích EPS;

28. rozhodně podporuje posilování spolupráce na nižší než regionální úrovni a přeshraniční projekty a vyzdvihuje důležitost rozvíjení komplementární dvoustranné a mnohostranné hospodářské spolupráce mezi partnery, která by občanům přinesla konkrétní výhody a zlepšila politické klima v regionu; zdůrazňuje, že tato hospodářská spolupráce na nižší než regionální úrovni musí být zařazena do projektu širší integrace, který napomáhá provádění projektů na nižší než regionální úrovni v oblasti mobility, sociální ochrany a ochrany životního prostředí, kultury a vzdělávání; klade mimořádný důraz na podporu rozvoje obchodu v rámci jižního a východního regionu a na hospodářskou integraci dotčených zemí; domnívá se, že zlepšení takové spolupráce mezi partnery by bylo známkou odhodlání směřovat k evropským hodnotám dobrých sousedských vztahů a vzájemně prospěšného partnerství;

29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala budování správních kapacit v oblasti práce a sociálních věcí a zaměřila se obzvláště na právní služby, čímž zajistí lepší přípravu na vedení reforem;

30. zdůrazňuje význam odborů a sociálního dialogu jakožto součásti demokratického rozvoje partnerských zemí EPS; vybízí je, aby posilovaly pracovní práva a práva odborů; poukazuje na to, jak důležitou úlohu může mít sociální dialog s ohledem na sociálně-ekonomické výzvy v regionech;

31. připomíná, že je nutné zajistit, aby minimální mzda stanovená podle příslušného vnitrostátního práva zaručovala pracovníkům a jejich rodinám přiměřenou životní úroveň a aby srážky ze mzdy nepřipravily zaměstnance a jejich rodinné příslušníky o základní životní prostředky;

32. konstatuje, že pro vypovězení pracovního poměru by měla být stanovena dostatečně dlouhá výpovědní lhůta, přičemž by měla být brána v úvahu dosavadní délka pracovního poměru zaměstnance;

33. zdůrazňuje, že Unie musí klást zvláštní důraz na decentralizovanou spolupráci na místní úrovni, uskutečňovanou prostřednictvím menších projektů, které mohou okamžitě a citelně zlepšit kvalitu života občanů sousedních zemí a tím umožnit i konsolidaci rozvoje demokracie na celém území těchto zemí;

34. vyzývá Komisi, aby přijala strategické dokumenty o snižování chudoby jako hlavní politický rámec pro střednědobý hospodářský růst ve prospěch chudých a spravedlivé rozdělování bohatství podle potřeb dané země;

Dohody o přidružení

35. upozorňuje na to, že jednání o dohodách o přidružení představují příležitost pro podporu reforem; zdůrazňuje, že všechny složky by měly být propojené, aby EU mohla prohloubit své vztahy komplexním a jednotným způsobem; je toho názoru, že by složky tudíž měly obsahovat konkrétní podmínky, časové harmonogramy a výkonnostní kritéria, které by měly být pravidelně monitorovány; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí těchto dohod byly skutečné a hmatatelné pobídky pro partnery, díky nimž budou reformy atraktivnější;

36. konstatuje, že v obchodě se zbožím a službami by se měla uplatňovat diferenciace; vybízí partnerské země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, aby pokročily ve vytváření podmínek, které umožní vybudování prohloubených a komplexních zón volného obchodu, a vyzývá EU, aby partnerské země podpořila v jejich úsilí o provedení reforem a aby za předpokladu, že dojde k nezbytnému přizpůsobení jejich standardů bezpečnosti a kvality evropským normám, otevřela svůj vnitřní trh a aby společně s těmito zeměmi zajistila postupné a vyvážené otevírání jejich trhů tak, aby přineslo prospěch oběma stranám; zdůrazňuje, že EU by měla rovněž vyhodnotit politickou, sociální a environmentální situaci každé země s ohledem na jejich účast v budoucí prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a případně stanovit postupné kroky její realizace a současně by měla zajistit, aby bylo sledováno dodržování mezinárodních úmluv o pracovním právu a dětské práci; zdůrazňuje, že obchodní vazby, obzvláště prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, by měly být vnímány jako způsob, jak v rámci zásady podmíněnosti posílit prostřednictvím požadavků odhodlání zemí EPS k naplňování demokratických hodnot; podtrhuje přitom význam plného členství všech států Východního partnerství ve Světové obchodní organizaci (WTO);

37. zdůrazňuje, že evropská perspektiva, včetně článku 8 Smlouvy o Evropské unii a aspirace zemí Východního partnerství na členství podle článku 49 SEU, patří mezi hnací motory reforem v těchto zemích a dále posiluje jejich odhodlání ke sdíleným hodnotám a zásadám, jako je demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a řádná správa věcí veřejných; je přesvědčen o tom, že uzavření dohod o přidružení se může stát důležitým krokem k dalším politickým závazkům a k užším vztahům s Evropou, a to prostřednictvím výměny osvědčených postupů a konsolidovaného politického a hospodářského dialogu;

38. znovu potvrzuje, že cílem partnerství se zeměmi jižního sousedství je sblížit obě pobřeží Středozemí a vybudovat prostor míru, demokracie, bezpečnosti a prosperity pro 800 milionů obyvatel a nabídnout EU a jejím partnerům účinný dvoustranný a vícestranný rámec, který vytvoří základ pro řešení demokratických, sociálních a ekonomických výzev, a pro podporu regionální integrace, zejména pokud jde o obchod, zaručí jejich souběžný rozvoj ve prospěch všech a podpoří partnery v budování demokratického, pluralistického a sekulárního státu, zejména prostřednictvím programů v oblasti budování institucionálních kapacit, a umožní přijímat vyvážená a ambiciózní opatření v oblasti obchodu se zbožím a službami, která by byla výhodná pro obě strany, kterým by předcházela příslušná posouzení dopadů a která by mohla vést k vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu, jež budou zajisté prvním krokem na cestě k velkému evropsko-středomořskému hospodářskému prostoru, který by rovněž pomohl vyřešit hospodářské problémy našich sousedních partnerů na jihu a usnadnit integraci jih-jih; žádá Komisi a Radu, aby usnadnily provádění šesti balíčků opatření představených v dokumentu Komise ze dne 30. března 2011, která se týkají sledování iniciativ v oblasti obchodu a investic ve prospěch partnerů na jižním břehu Středozemního moře;

39. vyjadřuje přání, aby byla definována objektivní, závazná kritéria umožňující udělení režimu tzv. rozšířeného statutu; zdůrazňuje, že je nezbytné vyjasnit práva a povinnosti partnerských zemí i EU vyplývající z tohoto dvoustranného závazku;

40. zdůrazňuje, že součástí smluvních vztahů se všemi zeměmi EPS jsou ustanovení o stálé diskusní platformě zaměřené na otázky lidských práv, která by měla mít podobu podvýboru pro lidská práva; žádá ESVČ, aby tato ustanovení v maximální míře využívala a do veškerých vyjednávání zapojovala stávající podvýbory;

Odvětvová spolupráce

41. zdůrazňuje, že EU by měla podporovat součinnost mezi evropskými vnějšími a vnitřními politikami, zejména sbližováním právních předpisů zaměřených na vytváření pracovních míst, snižování chudoby, modernizaci politik zaměstnanosti, zabezpečení dodávek energie a její účinné využívání, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a udržitelné zacházení s životním prostředím, zlepšení sociální ochrany, vytváření statků a jejich spravedlivé rozdělování a usnadnění obchodu v souladu se zásadou diverzifikace;

42. má za to, že sdílení společného prostoru znamená spravedlivé rozdělení úkolů, a vyzývá k užší spolupráci, zejména u všech politik a problematik, které mají přeshraniční rozměr; vyzývá proto k posílení regionálního a přeshraničního rozměru odvětvové spolupráce;

43. vítá zintenzívnění spolupráce partnerských zemí v agenturách EU týkající se nejrůznějších oblastí; vyzývá Komisi, aby předložila jasný a úplný seznam vhodných agentur a programů, do nichž by se mohly zapojit sousední země, a přehled forem spolupráce, finančních příspěvků a metod této diferencované účasti;

44. podporuje další spolupráci v oblastech, jako jsou průmysl, malé a střední podniky, výzkum, vývoj a inovace, IKT včetně bezpečnosti systémů informačních technologií, vesmír a cestovní ruch, a upozorňuje na výhody iniciativ v oblasti společného plánování výzkumu EU a sousedních států; vítá návrhy Komise týkající se vytvoření společného znalostního a inovačního prostoru a digitálního hospodářství založeného na IKT a žádá členské státy a sousední země, aby znovu potvrdily svůj závazek k pokroku v této oblasti; znovu poukazuje na význam účinných mechanismů podpory obchodu a investic mezi EU a sousedními zeměmi, které by měly posílit obchodní partnerství a umožnit hospodářským subjektům, především malým a středním podnikům přístup k dostatečným a spolehlivým informacím o obchodních a investičních podmínkách v partnerských zemích;

45. vítá, že v rámci evropské politiky sousedství (EPS) byla posílena spolupráce v oblasti energetiky; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU sdílela se sousedními zeměmi své zkušenosti s reformami energetického sektoru; domnívá se, že je nezbytné zvýšit energetickou účinnost a posílit podporu obnovitelné energie; žádá zabezpečení dodávek energie prostřednictvím diverzifikace zdrojů a řízení poptávky, větší angažovanosti hlavních dodavatelů a tranzitních zemí a koordinace opatření v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména v regionech s rizikem vysoké seismické aktivity, jakož i větší transparentnost s cílem zajistit, aby EU při provádění energetické politiky usilovala o zajištění naprostého souladu s environmentálními a mezinárodními dohodami o jaderné bezpečnosti a aby se při provádění příslušné koordinované vnější politiky i nadále soustředila především na východní a jižní sousedy; vyzývá k přijetí účinných opatření, která zajistí, aby byla v oblasti energetiky uplatňována zásada solidarity;

46. vítá návrh na vytvoření evropského energetického společenství a domnívá se, že by to mohl být významný krok k navázání spolupráce s našimi sousedy; zdůrazňuje, že sousední jižní země hrají významnou úlohu při zásobování různých členských států energií; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit evropsko-středomořské propojení plynárenského a elektrárenského odvětví; upozorňuje na strategický význam projektu Nabucco a jeho rychlé realizace, jakož i přepravy zkapalněného zemního plynu v rámci projektu AGRI; vyzývá Komisi, aby podporovala – i po finanční stránce – výstavbu, modernizaci a rozvoj inteligentních energetických sítí a propojení infrastruktur se sousedními zeměmi EU;

47. upozorňuje dále na to, že EU může hrát podpůrnou úlohu při řešení ekologických problémů v sousedních zemích, konkrétně při odstraňování velkých zásob „zastaralých pesticidů“, jež mohou způsobit rozsáhlé chemické znečištění;

48. podporuje další spolupráci v odvětví dopravy, včetně těsnějšího propojení infrastrukturních sítí EU a partnerských zemí, s cílem usnadnit výměnu lidí a zboží, čehož lze dosáhnout užší integrací trhů a lepším propojením infrastruktury;

49. domnívá se, že je naprosto nezbytné rozvíjet mezinárodní, regionální a meziregionální kulturní spolupráci založenou na skutečném dialogu mezi kulturami a zahrnující všechny aktéry společnosti (kulturní orgány, instituce, organizace a sdružení); vyzývá ESVČ a Komisi, aby koordinovaly strategické zavádění kulturních aspektů do vnější politiky a usilovaly o jejich doplňkovost k vnějším kulturním politikám členských států;

50. rozhodně potvrzuje souvislost mezi výměnami a spoluprací mezi EU a zeměmi, na něž se vztahuje EPS, v oblasti kultury, vzdělávání a sportu na jedné straně a budováním a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a propagací základních svobod a lidských práv na straně druhé; zdůrazňuje, že vzájemná spolupráce v těchto oblastech je pro EU i země EPS přínosná;

51. věří, že podpora účasti zemí EPS na kulturních programech EU může přispět k jejich věcnému i ideovému rozvoji, a proto zdůrazňuje význam programů, jako je Media Mundus, projektů uskutečňovaných pod záštitou Unie pro Středomoří a programu Kultura v rámci Východního partnerství; dále poukazuje na to, že kulturní programy a programy podporující mobilitu by se měly vztahovat i na mobilitu umělců a studentů uměleckých oborů; přimlouvá se za zavedení kulturních víz pro umělce a další kulturní pracovníky, kteří pocházejí ze zemí EPS; rovněž žádá Komisi, aby navrhla iniciativu na zavedení krátkodobých víz s cílem odstranit překážky mobility v kulturní sféře;

52. zdůrazňuje, že v rámci EPS je třeba v dotčených zemích posílit spolupráci při rozvoji sportu vzhledem k výchovné hodnotě sportovní činnosti; žádá evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o volný pohyb pro sportovce z celého světa, počínaje sportovci ze zemí EPS;

53. naléhavě vyzývá ke zhodnocení stávajících programů, aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů s cílem splnit cíle EU; podporuje zjednodušení interních činností v Komisi, pokud jde o různé stávající programy a projekty zabývající se kulturou a vzděláváním;

54. zdůrazňuje přínos programu Tempus IV při podpoře spolupráce a v úsilí o modernizaci vzdělávacích systémů v zemích sousedících s EU a vyzývá Komisi, aby v příštím VFR vyčlenila na tento program dostatečné prostředky;

55. doufá, že se partnerské země budou moci aktivněji podílet na práci Evropské nadace odborného vzdělávání a Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast;

56. konstatuje, že větší důraz na mládež v rámci Východního partnerství a Unie pro Středomoří je významnou investicí do budoucnosti vztahů mezi EU a zeměmi EPS, jež má velký potenciál pro budoucí roky, demokratizaci těchto partnerů a sladění jejich právních předpisů s evropskými standardy; znovu opakuje, že dodatečné finanční prostředky přidělené programům Erasmus Mundus a Mládež v akci na rok 2012 by měly posílit spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi, zlepšit výměny akademických pracovníků a studentů a podpořit budování sítí, jež posílí kapacity nevládních organizací zaměřených na mládež v Evropě a zemích EPS;

57. domnívá se, že Evropsko-středomořská univerzita skýtá jedinečnou platformu a příležitost pro posílení spolupráce s našimi jižními sousedy v oblasti vyššího vzdělávání a mobility studentů, a to v době, kdy je obzvláště důležité prohloubit vztahy s jižními partnerskými zeměmi, zejména s jejich mladšími generacemi; v této souvislosti zdůrazňuje, že potenciál Evropsko-středomořské univerzity by měl být maximálně využit;

58. vyzývá Komisi, aby se ujala návrhu Parlamentu, předloženého v návaznosti na arabské jaro, na vytvoření evropsko-středomořského programu Erasmus, tj. iniciativy, která by mohla být v případě úspěchu rozšířena na celou politiku sousedství; v této fázi vyjadřuje politování nad neadekvátními návrhy Komise, neboť navzdory svým prohlášením ze dne 27. září 2011 ve skutečnosti dosáhla jen nepatrného zvýšení počtu stipendií Erasmus Mundus;

59. vyzývá Komisi, aby se ujala návrhu Parlamentu, předloženého v návaznosti na arabské jaro, na vytvoření evropsko-středomořského programu Leonardo da Vinci podporujícího mobilitu mládeže, která má zájem získat odborné vzdělání v zahraničí, což přispěje k boji proti nezaměstnanosti mládeže, což je chronický problém jižního Středomoří;

60. znovu potvrzuje svou velkou podporu projektu stipendií pro absolventy vysokých škol ze zemí EPS a EU na Evropské univerzitě, který je financován EU; je přesvědčen, že tento projekt umožní připravit budoucí partnery z Evropy a sousedních zemí, kteří budou plně a odborně obeznámeni s podstatou a duchem politik, práva a orgánů EU, na pracovní místa souvisící se spoluprací EU-EPS; vyzývá partnerské země, jejichž občané získali toto stipendium, aby jejich znalosti a zkušenosti využily ve službách svých vnitrostátních orgánů a nabídly jim odpovídající pracovní podmínky;

61. zdůrazňuje důležitou úlohu místních orgánů při budování demokracie v našich partnerských zemích; vyzývá tedy Komisi, aby posílila a zdokonalila nástroj TAIEX[21] a partnerské programy mezi místními orgány EU a partnerských zemí;

Mobilita

62. připomíná, že EU by měla zlepšit řízení migrace a maximalizovat vzájemný přínos migrace pro rozvoj mimo jiné tím, že legálním přistěhovalcům nabídne lepší podmínky pro usazování v EU a bude řešit prvotní příčiny nezákonné migrace v partnerských zemích; soudí, že EU musí podporovat legální pracovní migraci uzavíráním partnerství v oblasti mobility, která budou brát ohled na demografickou, sociologickou a profesní rovnováhu na obou stranách a podporovat výměnu odborníků mezi EU a třetími zeměmi; vyzývá členské státy, aby vnímaly diskusi o mobilitě jako důležitý prvek politiky sousedství, který by neměl být v prvé řadě založen na obavách o bezpečnost; zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti nezákonnému přistěhovalectví a právně postihovat organizace, které nesou odpovědnost za obchodování s lidmi;

63. je přesvědčen, že EU by měla pokročit ve své práci na co nejtransparentnějších dohodách usnadňujících udělování víz a zpětné přebírání osob a postupovat v obou případech paralelně s cílem přejít – postupně a na individuální bázi, jakmile budou splněny všechny podmínky, – na bezvízový styk; zároveň žádá o stanovení materiálních podmínek pro udělování a obnovu víz, které by lépe respektovaly lidská práva; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba se přednostně zabývat mobilitou mládeže a studentů; dále zdůrazňuje, že EU by měla zemím Východního partnerství nabídnout výhodnější podmínky uvolňování vízového režimu po časové a věcné stránce; zdůrazňuje, že ustanovení o azylu musí být plně v souladu s mezinárodními povinnostmi a závazky a se standardy EU, zejména v oblasti lidských práv;

64. připomíná v tomto ohledu, že členské státy musí dodržovat zásadu nenavracení uprchlíků a podniknout všechny potřebné kroky k vytvoření azylového systému EU, který bude dostupný a spravedlivý a poskytne ochranu;

65. vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; domnívá se, že přezkum EPS by měl usnadnit přijímání konkrétních opatření v těchto oblastech; souhlasí s postřehy Komise ohledně migrace z rodinných důvodů a vítá zelenou knihu, kterou Komise o této otázce připravuje;

66. upozorňuje na to, že je důležité věnovat zvláštní pozornost mladým lidem, a zdůrazňuje, že je třeba posílit součinnost mezi iniciativou Mládež v pohybu a EPS; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzívnit spolupráci v oblastech vysokoškolského a odborného vzdělávání a okamžitě rozšířit a posílit stipendijní programy a mobilitu studentů, absolventů, učitelů a akademických pracovníků tím, že podpoří výměnné programy mezi univerzitami a institucemi odborného vzdělávaní a partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a podnikání; považuje za nezbytné zavést flexibilnější a rychlejší postupy vydávání víz pro účastníky těchto programů; zdůrazňuje, že je nezbytné intenzivněji pracovat na vzájemném uznávání kvalifikací a vzdělávacích systémů se zeměmi EPS, zejména na sbližování vysokoškolských diplomů a standardů Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné vést vůči občanům EPS strukturovanou informační politiku o možnostech účasti na programech EU;

67. vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly strukturovaný dialog s orgány třetích zemí s cílem vypracovat oboustranně výhodný přístup k mobilitě, usnadnit udělování víz, více využívat možností vízového kodexu EU a současně zlepšit a sladit jeho uplatňování tak, aby byly žadatelům ve všech členských státech zaručeny stejné a spravedlivé podmínky, a aby se v rámci tohoto dialogu zaměřily zejména na důsledky plynoucí z provázanosti rozvojové pomoci, bezpečnosti a zákonné a nezákonné migrace, jak jsou definovány v dokumentu Globální přístup k migraci; žádá, aby byla mimořádná pozornost věnována tomu, aby partnerské země netrpěly tzv. „odlivem mozků“;

68. vyzývá EU, aby zvýšila dostupnost finančních prostředků EU a ve větší míře je přidělovala na projekty zaměřené na informování migrantů o jejich právech a povinnostech a na ochranu jejich práv, se zvláštním důrazem na práva nezletilých osob bez doprovodu, žen a jiných zranitelných skupin; žádá proto Komisi, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu o využívání finančních prostředků EU vyčleněných pro sousedské země, a to včetně prostředků v rámci tematického programu Komise pro spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu;

Regionální rozměr

69. připomíná, že je pevně přesvědčen o tom, že evropská politika sousedství bude plně účinná pouze tehdy, bude-li dosaženo součinnosti mezi jejím dvoustranným a vícestranným rozměrem; domnívá se proto, že je naprosto nezbytné posílit vícestrannou složku EPS a vyčlenit na ni podstatnější část finančních prostředků z evropského nástroje sousedství a partnerství;

70. vítá návrh, aby byl mnohostranný rámec používán strategičtěji za účelem posílení dvoustranných vztahů mezi našimi partnery, a očekává konkrétní opatření zaměřená na uvedení tohoto návrhu do praxe; v tomto ohledu očekává s velkým zájmem plán se stanovenými cíli, nástroji a opatřeními, který má být podle prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a Komise předložen do konce tohoto roku;

71. je přesvědčen, že je třeba dále posilovat a rozvíjet mnohostranný rozměr Východního partnerství, včetně fóra občanské společnosti; uvědomuje si význam navázání konstruktivního dialogu s Tureckem a Ruskem o regionálních otázkách společného zájmu, zejména pokud jde o otázky bezpečnosti;

72. poukazuje na to, že regiony mají zásadní význam pro zajištění zdárného provádění dlouhodobých sociálních a hospodářských reforem a pro zaručení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že EPS by měla být široce koncipována, aby se stala motorem hospodářského rozvoje pohraničních oblastí; usuzuje, že zásady územní spolupráce platí také pro vnější hranice a že jsou klíčovým nástrojem ke zlepšení hospodářského rozvoje EU i plnění obecných politických cílů, které si EU stanovila v rámci EPS; je toho názoru, že nový přístup k EPS musí dát prostor makroregionálním strategiím EU a že potenciál makroregionů EU, jejichž součástí jsou i sousední země EU, by měl být plně využíván k lepší koordinaci priorit a projektů ve společném zájmu EU a zemí EPS s cílem dosáhnout oboustranně pozitivních výsledků a optimálních výsledků pomocí investovaných prostředků;

73. vyzdvihuje mimořádnou úlohu euroregionů při plnění cílů politiky soudržnosti a vybízí Komisi, aby podporovala jejich rozvoj, zejména v pohraničních oblastech, což posílí úlohu euroregionů v rámci EPS;

74. zdůrazňuje vysoký potenciál evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která zahrnují regiony ležící za vnějšími hranicemi; podporuje uzavírání zvláštních dohod se sousedními třetími zeměmi, na jejichž základě by tyto země mohly v rámci svých právních řádů zavádět vnitrostátní předpisy umožňující vytváření struktur ESÚS, a dále uzavírání mezistátních dohod, které by místním a regionálním orgánům třetích zemí umožňovaly účast na ESÚS;

75. domnívá se, že budoucí EPS by měla zohlednit úlohu nejvzdálenějších regionů v politice vnějších vztahů EU; konstatuje, že tyto regiony skýtají skutečnou možnost, jak ovlivnit vnější politiku EU, neboť díky nim může EU jednak udržovat užší styky s velkým množstvím třetích zemí, jednak se vypořádat se složitými otázkami, jako je nelegální migrace; vyzývá Komisi, aby vytvořila větší manévrovací prostor pro inovativní možnosti financování vybraných projektů politiky soudržnosti, tak aby tyto projekty mohly být prováděny v evropských regionech i v regionech zemí, které nejsou členy EU, a aby těmto regionům přinášely užitek;

76. zdůrazňuje význam širšího zeměpisného a strategického přístupu k vytváření budoucí koncepce EPS, a v této souvislosti připomíná, že na základě usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství vypracovala EU v listopadu 2007 specifické politiky pro atlantické ostrovní země, které sousedí se vzdálenými regiony EU přilehlými k evropskému kontinentu, bylo-li shledáno, že jsou tyto země významné z hlediska zeměpisné blízkosti, kulturních a historických souvislostí a vzájemné bezpečnosti; vítá vysokou kvalitu dosavadních výsledků a dynamiku již prováděných konkrétních politik, jmenovitě zvláštního partnerství mezi EU a Kapverdami; vyzývá EU, aby dále prohloubila svůj dialog a politické sbližování s těmito zeměmi a podpořila jejich snahu o konsolidaci politických, sociálních a hospodářských reforem;

77. shledává, že GŘ Komise pro regionální rozvoj má rozsáhlé zkušenosti s řízením EFRR, a je přesvědčen, že v zájmu plnění cílů evropského nástroje sousedství a partnerství by bylo vhodné se řídit jeho radami ohledně správy finančních prostředků; domnívá se proto, že správou těchto finančních nástrojů v souvislosti s programy přeshraniční spolupráce by mělo být opět pověřeno GŘ Regio, jež za ně bylo zodpovědné již dříve;

78. vítá společné prohlášení vydané na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě dne 30. září 2011, a prohlášení o situaci v Bělorusku, zejména pokud jde o zásady demokracie, lidská práva, právní stát, závazek usilovat o výraznější dvoustranné zapojení, a to jak v hospodářské, tak i politické rovině, včetně ochoty k dosažení pokroku v jednáních o dohodách o přidružení, posilování spolupráce mezi partnery na vícestranné úrovni, usnadnění mobility a konečně závazek k intenzivnějšímu uplatňování této dohody, které bude mít pro společnosti partnerských zemí hmatatelné přínosy;

79. je přesvědčen, že posílení Východního partnerství bude mít rozhodující význam pro rozvoj pohraničních regionů EU; zdůrazňuje, že Východní partnerství a regionální rozvoj musí jít ruku v ruce a měly by podporovat dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, jako jsou dohody o volném obchodu a náležitě financované společné projekty, jako jsou kulturní výměny a výměny v oblasti občanské společnosti;

80. zdůrazňuje význam dalšího posilování regionální spolupráce v oblasti Černého moře a důkladnějšího propracování černomořské strategie EU; zdůrazňuje doplňkový charakter politik EU v oblasti Černého moře a Východního partnerství; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pozitivně využily odlišných přístupů obou iniciativ a aby na všech úrovních vyjasnily, jakým způsobem lze dobře využít tohoto významného stupně doplňkovosti;

81. podtrhuje význam Unie pro Středomoří, která představuje stálou platformu pro dialog a spolupráci a také nástroj pro podporu demokracie; apeluje na (příští) spolupředsednictví Unie pro Středomoří, aby také usilovalo o plnění původních ambiciózních cílů a aby ve středomořském regionu přispívalo k účinnému provádění EPS; domnívá se, že Unie pro Středomoří by měla podporovat udržitelný hospodářský, sociální a demokratický rozvoj a vytvořit společný pevný základ pro úzkou regionální spolupráci mezi EU a jejími jižními sousedy; vítá příležitost, kterou nabízí Unie pro Středomoří pro posílení doplňkovosti dvoustranných a regionálních politik s cílem efektivněji dosáhnout cílů evropsko-středomořské spolupráce založené na vzájemném uznávání společných hodnot a vytvoření prostoru míru, bezpečnosti a prosperity; vítá zejména závazek nového generálního tajemníka Unie pro Středomoří dále pracovat na projektech této Unie v oblastech demokracie a občanské společnosti; vzhledem k současné situaci vítá navýšení celkového rozpočtu pro investiční facilitu sousedství;

82. konstatuje, že vícestranná složka EPS by měla sloužit k rychlému a efektivnímu spuštění konkrétních projektů Unie pro Středomoří, které připraví půdu pro společný proces rozvoje a integrace, v neposlední řadě spolufinancováním studií proveditelnosti a podporou rozšířenějšího využívání půjček za velmi výhodných podmínek;

83. vyzývá Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly příležitosti k vytváření institucionálních vazeb mezi EPS a politikami sousedství klíčových aktérů v tomto regionu, především Turecka; připomíná ambice Ankary podnítit a podporovat demokratické a socioekonomické reformy v zemích jižního sousedství; konstatuje, že zapojení tureckých orgánů a nevládních organizací do nástrojů EPS by přineslo jedinečnou součinnost, zejména v oblastech, jako je budování institucí a rozvoj občanské společnosti; domnívá se, že praktickou spolupráci by měl doplňovat strukturovaný dialog mezi EU a Tureckem usilující o koordinaci jejich příslušných politik sousedství; doporučuje, aby podobná nabídka spolupráce v rámci EPS by měla být v zásadě rozšířena i na Rusko a další zúčastněné subjekty;

EU a řešení konfliktů

84. připomíná, že mírové řešení regionálních vojenských konfliktů, zejména řešení tzv. zamrzlých konfliktů, je nezbytnou podmínkou dalšího upevňování demokracie, úcty k lidským právům, prosperity a hospodářského růstu, a tudíž by mělo stát v samém středu zájmu EU;

85. připomíná, že EU by se měla více zapojit do řešení regionálních konfliktů a hrát v něm aktivnější, soudržnější a konstruktivnější úlohu mimo jiné prostřednictvím ESVČ tím, že vypracuje více opatření zaměřených na budování důvěry, usmíření a zprostředkování, zváží nové pragmatické a inovativní přístupy, včetně zavedení strategií pro komunikaci s veřejností v partnerských zemí, podpoří evropské mírové sbory a zprostředkovatelskou činnost na místní úrovni, jakož i občanskou kulturu – zejména školení, vzdělávání a zapojení dětí a mladých lidí – a dialog mezi společenstvími i uvnitř jednotlivých společenství, do něhož se zapojí organizace občanské společnosti, vypracuje přeshraniční projekty a posílí dobré sousedské vztahy; připomíná mimořádný význam posílení politické spolupráce v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu a různým formám extremismu;

86. je přesvědčen, že mezikulturní a mezináboženský dialog jsou mimořádně důležité pro posílení vzájemného porozumění, úcty, solidarity a tolerance s partnerskými zeměmi v našem sousedství a mezi nimi navzájem; vybízí k tomu, aby navržené nové nástroje EPS věnovaly jejich podpoře zvláštní pozornost;

87. vzhledem k situaci v severní Africe v důsledku revolucí zdůrazňuje význam podpory přechodných soudních systémů a naléhavě žádá všechny partnerské země, aby spolupracovaly s mezinárodní justicí, konkrétně s Mezinárodním trestním soudem;

88. trvá na tom, že je třeba zachovat regionální přístup, a vítá rozhodnutí jmenovat zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz i pro oblast jižního Středomoří a zřídit pracovní skupinu pro jižní Středomoří; domnívá se, že by se mělo zvážit ustavení podobné pracovní skupiny i pro jižní Kavkaz; zdůrazňuje, že má-li EU i nadále hrát aktivní úlohu v rozhovorech skupiny 5+2 o Podněstří, je pro tyto účely nutné zajistit přiměřené zdroje, zejména vhledem ke skutečnosti, že zvláštnímu zástupci EU skončí mandát;

89. stále je přesvědčen o tom, že regionálním konfliktům nelze porozumět bez přihlédnutí ke kulturním souvislostem; vyzývá k uplatňování soudržné strategie v souladu se zásadami komitétu Modrý štít, který kultuře přisuzuje významnou úlohu v předcházení konfliktům a obnově míru;

90. vítá práci, kterou v terénu odvádějí mezinárodní organizace, zvláště OBSE a agentury OSN, během konfliktů i po jejich ukončení a při podpoře udržitelného rozvoje v celé oblasti sousedství, zejména dlouhotrvající závazek agentury UNRWA vůči palestinským uprchlíkům;

91. podporuje humanitární činnost a činnost zaměřenou na rozvoj a mír, kterou Unie vyvíjí v partnerských zemích Východního sousedství, a zejména její významnou podporu činnosti agentury UNRWA; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že navzdory této angažovanosti dosud neposílila pozice Unie jako prvořadého politického aktéra na Blízkém východě; nabádá ESVČ a Komisi, aby učinily vše pro to, aby se přítomnosti a činnosti Unie v tomto regionu dostalo politické váhy hodné jejího rozhodujícího podílu na poskytování humanitární a rozvojové pomoci;

Parlamentní rozměr

92. zdůrazňuje, že Evropský parlament má prostřednictvím svých parlamentních delegací a delegací v parlamentních shromážděních důležitou úlohu při posilování politického dialogu a při podpoře plnohodnotných svobod, demokratických reforem a právního státu v sousedních partnerských zemích a že tyto kontakty by také mohly být prostředkem pro hodnocení toho, zda jsou plněna stávající kritéria, a pro úpravy dvoustranné a vícestranné spolupráce v závislosti na událostech a dosažených výsledcích;

93. znovu připomíná, že mnohostranná parlamentní shromáždění, jako je například EURONEST a Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, jsou zásadními pilíři pro budování důvěry a soudržnosti mezi EU a partnerskými zeměmi i mezi partnerskými zeměmi navzájem, a tedy významnou měrou přispívají k dosažení cílů Východního partnerství a Unie pro Středomoří; vyzývá ESVČ a Komisi, aby v nejvyšší míře zapojily členy shromáždění EURONEST do mnohostranných struktur a platforem Východního partnerství; trvá na tom, že je nezbytné uznat Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří jako legitimní parlamentní orgán Unie pro Středomoří; zdůrazňuje, že řádný sekretariát zvýší soudržnost práce EURONESTu a Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a soulad s programy EPS, které jsou zamýšlené pro východní a jižní regionální rozměr;

94. vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci komplexního programu pro budování institucí poskytla výraznější finanční, technickou a odbornou pomoc administrativním orgánům vnitrostátních parlamentů v zemích Východního partnerství s cílem zefektivnit jejich činnost a posílit jejich transparentnost a odpovědnost, což má zásadní význam, mají-li řádně plnit svou úlohu v procesu demokratického rozhodování;

95. potvrzuje, že je připraven na půdě parlamentního shromáždění EURONEST uvítat zástupce běloruského parlamentu, jakmile mezinárodní společenství, včetně OBSE, bude považovat parlamentní volby v Bělorusku za demokratické;

Financování

96. vítá návrh nového evropského nástroje sousedství a zvýšení finančních prostředků pro EPS, jak požadoval ve svých předchozích usneseních; soudí, že finanční prostředky by měly být mezi oba regiony rozdělovány flexibilně, adekvátně a vyváženě zejména v závislosti na dosažených výsledcích, dodržování závazků a pokroku reforem v partnerských zemích, ale také s ohledem na potřeby a kapacity těchto zemí; poznamenává, že flexibilnější a jednodušší postupy by měly dodržovat právo na demokratickou kontrolu a měl by je doplňovat přísnější dohled nad výdaji;

97. domnívá se, že je důležité zachovat rozumně vyvážený poměr mezi východním a jižním rozměrem, zejména vzhledem k tomu, že země Východního sousedství právě provádějí programy a reformy spojené s iniciativou Východního partnerství a mají vyhlídky na připojení k EU; domnívá se však, že tento poměr nelze považovat za neměnný; plně podporuje zásadu flexibilní finanční pomoci odstupňované podle dosažených výsledků, která bude vycházet ze skutečných potřeb, kapacity přijímat pomoc a splněných úkolů;

98. domnívá se, že přezkum nástroje evropského sousedství je třeba provádět v kontextu probíhajícího hodnocení víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a s ohledem na jednání o období po roce 2013, aby jednání o financování politiky sousedství nebylo nutné v roce 2012 a 2013 obnovit;

99. požaduje znatelné zvýšení stropu v okruhu 4 rozpočtu EU pro evropský nástroj sousedství a partnerství, neboť navzdory tomu, že v posledních letech bylo při podpoře užší spolupráce a postupné hospodářské integrace mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi dosaženo určitého pokroku, je třeba udělat víc, neboť se objevují nové výzvy a oblasti pro spolupráci;

100.zdůrazňuje, že převod položek potřebných pro zvýšení financování EPS by měl být založen na jasných prioritách, a proto by neměl být na úkor jediného nástroje Unie pro reakce na krize a budování míru, tj. nástroje stability, jak to navrhuje Komise; zdůrazňuje, že financování EPS by nemělo být dotčeno současnou krizí státních dluhopisů;

101. s politováním konstatuje, že vysoké procento prostředků vyčleněných na EPS putuje na konzultace místo toho, aby byly vynakládány na projekty a programy, a vyzývá proto, aby v rámci tohoto nového nástroje došlo k urychlenému vyrovnání položek plateb;

102. zdůrazňuje, že je důležité dbát na to, aby byl v případech, kdy EU uvolnila humanitární pomoc, zajištěn vhodný přechod od obnovy k rekonstrukci a rozvoji s cílem napravit některé ničivé důsledky revolucí;

103. domnívá se, že nástroj na podporu občanské společnosti by mohl být plánován jako nedílná součást evropského nástroje sousedství; navrhuje, aby se uvážilo převedení správy fondů EPS na nástroj na podporu občanské společnosti, nesplní-li státy podmínky pro financování kvůli neuspokojivým výsledkům;

104.zdůrazňuje zásadní úlohu evropského nástroje sousedství při podpoře makroregionálních strategií EU, jako je strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro Podunají, spočívající ve financování vnějšího rozměru těchto strategií, zejména aktivit, které se týkají sousedních zemí;

105. zdůrazňuje, že přidělování zdrojů by mělo být založeno na omezeném množství jasně stanovených priorit a měřitelných cílů, které by byly přijaty se souhlasem partnerských zemí, braly by v potaz jejich potřeby a byly by založené na jasných podmínkách a dosaženém pokroku; poukazuje na to, že rozpočtová podpora by se měla využívat pouze tehdy, existují-li záruky řádného hospodaření s rozpočtovými prostředky, a že v zájmu lepšího zohlednění priorit by se měly využívat všechny dostupné nástroje; v této souvislosti poukazuje na to, že země EPS musí posílit právní předpisy v oblasti veřejných zakázek a správu veřejných financí;

106. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny členské státy EU a EU postupovaly při poskytování pomoci sousedním zemím v rámci EPS jednotně; podporuje každý mechanismus, který by pomohl koordinovat a zefektivnit činnost různých dárců z EU v zemích EPS, aniž by došlo ke vzniku zbytečných administrativních struktur;

107.zdůrazňuje, že ačkoli pomoc může mít v zemích EPS pákový efekt, nestačí k tomu, aby zaručila udržitelný a trvalý rozvoj; vyzývá proto země EPS, aby posílily a mobilizovaly své domácí zdroje, zavedly transparentní systémy daní, zapojily soukromý sektor, místní orgány a občanskou společnost do programu EPS a zasadily se o přijetí větších závazků v rámci projektů EPS;

108.vítá rozhodnutí členských zemí G8 navýšit půjčky ve prospěch zemí Jižního partnerství, které zahájily demokratizační proces; má za to, že závazky přijaté dne 27. května 2011 v rámci partnerství z Deauville mohou podnítit uvolnění finančních prostředků na podporu demokracie a rozvoje v partnerských zemích EU;

109.v souvislosti s arabským jarem a ústupem demokracie v některých zemích Východního partnerství vyzývá k provedení konkrétního sebekritického hodnocení finančních nástrojů používaných v minulosti v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství, pokud jde o jejich fungování na poli demokracie, lidských práv, veřejné správy, boje s korupcí, budování institucí a podpory občanské společnosti; domnívá se, že EU musí zaujmout novější přístup s cílem zlepšit spolupráci při předcházení konfliktům;

110.je pevně přesvědčen o tom, že v souvislosti s uvedeným přezkumem je nutné rovněž přehodnotit finanční pomoc poskytovanou palestinské samosprávě a agentuře UNRWA a že se na ni jako na nedílnou součást politiky sousedství musí vztahovat dlouhodobé plánování; nesouhlasí s argumentem, že politická nestabilita v tomto regionu a specifika mírového procesu umožňují pouze prozatímní plánování a posilování pomoci případ od případu;

111.vzhledem k současným naléhavým potřebám, zejména v zemích Jižního sousedství, vyzývá k rychlému uzavření dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu na posílení nástroje sousedství v období 2012–2013; vyzývá dále členské státy, aby urychleně splnily své dvoustranné závazky vůči jižnímu Středomoří a zemím Východního partnerství;

112. trvá na tom, že by Rada měla neprodleně přijmout legislativní návrh na změnu článku 23 nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství, který předložila Komise v květnu 2008 a který přijal Parlament dne 8. července 2008, což by umožnilo opětovné investování prostředků získaných zpět z minulých operací; připomíná, že tento krok je již považován za samozřejmost a odráží se v návrhu na financování přezkumu EPS v rozpočtu na období 2011–2013; vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila alternativní způsoby zajištění dodatečných prostředků rizikového kapitálu, které by mohla ihned poskytnout EIB jak pro jižní, tak pro východní rozměr;

113.vítá práci, kterou odvedly EIB, zejména prostřednictvím nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství, a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), a vyzdvihuje důležitost a potřebu větší součinnosti s ostatními vnitrostátními a mezinárodními finančními institucemi, které také působí v těchto zemích; podporuje změnu stanov EBRD tak, aby byly pro její pomoc způsobilé taktéž partnerské země Jižního sousedství, a přeje si zajistit, aby mezi EIB a EBRD, jež mají obě převážně evropský kapitál, byl navázán plodný vztah spolupráce, nikoli konkurence;

*

*    *

114. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (8. 11. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatelka: Michèle Striffler

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že ačkoli je politika Unie týkající se rozvojové spolupráce součástí zásad a cílů vnější činnosti Unie, a tedy v tomto případě i evropské politiky sousedství, má Unie i přesto základní povinnost – zakotvenou v čl. 208 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie – přihlížet při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, k cílům rozvojové spolupráce; nabádá proto Komisi a ESVČ, aby při provádění evropské politiky sousedství nikdy na tento cíl, kterým je snížení a výhledově i vymýcení chudoby, nezapomínaly, a to ani v partnerských zemích východního sousedství, ani v zemích jižního sousedství;

2.  podporuje humanitární činnost a činnost zaměřenou na rozvoj a mír, kterou Unie vyvíjí v partnerských zemích východního sousedství, a zejména její významný přínos pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA); vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tato činnost není zatím doprovázena významnějším postavením Unie jakožto předního politického aktéra na Blízkém východě; nabádá ESVČ a Komisi, aby učinily vše pro to, aby se přítomnosti a činnosti Unie v tomto regionu dostalo politické váhy hodné jejího rozhodného závazku jak s ohledem na humanitární, tak i rozvojovou pomoc;

3.  žádá, aby byl mandát zvláštního zástupce EU pro jižní Středomoří využit v záležitostech souvisejících s rozvojem, neboť se domnívá, že může sehrát zásadní úlohu při zajištění toho, aby demokratický proces probíhal současně s upevněním pokroku v oblasti rozvoje, a konkrétně při zlepšování sociálních a ekonomických podmínek dotčených zemí.

4.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla evropská politika sousedství navzdory současné hospodářské krizi nadále financována, avšak připomíná, že finanční prostředky Unie určené na rozvojovou a humanitární pomoc nesmějí být v žádném případě využity k financování evropské politiky sousedství, k čemuž slouží zvláštní nástroj;

5.  zdůrazňuje, že je důležité dbát na to, aby byl v případech, kdy EU mobilizovala humanitární pomoc, zajištěn vhodný přechod mezi obnovou, rekonstrukcí a rozvojem s cílem zamezit některým ničivým důsledkům revolucí;

6.  připomíná, že vítr svobody, který zavanul během arabského jara na jižních březích Středozemního moře, přiměl místní občanské společnosti k tomu, aby se pokusily vymanit se z područí moci, kterou do té doby razantně uplatňovaly tamní vlády; zasazuje se za užší spolupráci na nižší než regionální úrovni a podporuje tuto vůli osvobodit se, pokud bude doprovázena skutečným demokratickým pokrokem umožňujícím co nejlépe chránit společné hodnoty (demokracie a lidská práva, zejména práva žen, spravedlnost a právní stát, základní svobody včetně svobody projevu, svědomí, vyznání, sdružování a svobody sdělovacích prostředků, bezpečnost, demokratická stabilita, prosperita, spravedlivé rozdělení příjmů, bohatství a možnosti, řádná správa věcí veřejných a boj proti korupci); s ohledem na to podporuje rovněž budování místní demokracie prostřednictvím decentralizace a institucionálního posílení místních orgánů;

7.  zdůrazňuje, že základem politiky sousedství by mělo být dodržování základních lidských práv včetně práv sociálních a ekonomických; vybízí EU rovněž k tomu, aby vypracovala politiku, která by řešila problém dětské práce s ohledem na úmluvy MOP o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, kterým je 15 let, a o nejhorších formách dětské práce s cílem tyto nejhorší formy dětské práce odstranit; zdůrazňuje, že v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí by měl být zaručen přístup k základnímu vzdělání a odborné přípravě;

8.  zdůrazňuje, že je obzvláště potřebné, aby programy EU v oblasti rozvoje a lidských práv podporovaly občanskou společnost, která stojí v popředí těchto procesů, a zejména ženské a mládežnické organizace. Poukazuje na to, že v návaznosti na volby, které se mají konat v příštích měsících, by mělo být vynaloženo větší úsilí na posílení vnitrostátních parlamentů, které z voleb vzejdou, aby byly schopny si osvojit své pravomoci v oblasti dohledu a kontroly;

9.  trvá na tom, že proces demokratizace by měl směřovat k posílení právního státu, budování demokratických institucí, včetně fungujícího parlamentu, jenž je ztělesněním politického pluralismu; zdůrazňuje nezastupitelnou úlohu občanské společnosti v tomto procesu a žádá, aby byl zaveden jasný a transparentní mechanismus, který umožní aktivní zapojení občanské společnosti;

10. zdůrazňuje, že vztahy mezi Unií a jejími sousedními zeměmi v souvislosti s přistěhovalectvím se nemohou omezovat pouze na bezpečnostní priority Unie; vyzývá ESVČ a Komisi, aby se při navrhování budoucích politik zaměřily rovněž na ochranu lidských práv přistěhovalců a uprchlíků a na vztah mezi migrací a rozvojem jižních i východních partnerských zemí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Thijs Berman, Leonidas Donskis, Charles Goerens, András Gyürk, Eva Joly, Franziska Keller, Miguel Angel Martínez Martínez, Norbert Neuser, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Santiago Fisas Ayxela, Fiona Hall, Krzysztof Lisek, Isabella Lövin, Horst Schnellhardt, Giancarlo Scottà, Jan Zahradil

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

João Ferreira

STANOVISKO Rozpočtového výboru (8. 11. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatel: Göran Färm

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že konstruktivní dlouhodobá politika sousedství má zásadní význam nejen pro partnerské země, v nichž má podpořit vývoj směřující k míru, demokracii, stabilitě a prosperitě, ale je strategicky důležitá i pro Evropskou unii, vezmeme-li v úvahu význam partnerských zemí na východě a na jihu pro naši společnou bezpečnost, životní prostředí a hospodářský rozvoj;

2.  zdůrazňuje, že zejména s ohledem na omezený rozpočet musí přezkum EPS vyústit v dobře strukturovaný, dlouhodobý a prozíravý nástroj evropského sousedství, který umožní předcházet přehnaným výkyvům financování a jakémukoli možnému překrývání se stávajícími nástroji; vyjadřuje v této souvislosti politování nad závěry zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 20. června 2011, které stanoví, že „aniž je dotčen zejména víceletý finanční rámec, bude rozhodnuto o podstatném navýšení finanční podpory“;

3.  v souvislosti s „arabským jarem“ a ústupem demokracie v některých zemích Východního partnerství vyzývá k provedení specifického sebekritického hodnocení finančních nástrojů používaných v minulosti v rámci nástroje evropské politiky sousedství s ohledem na jejich fungování na poli demokracie, lidských práv, veřejné správy, boje s korupcí, budování institucí a podpory občanské společnosti; domnívá se, že EU musí zaujmout novější přístup pro zlepšení spolupráce v zájmu předcházení konfliktům;

4.  domnívá se, že přezkum nástroje evropského sousedství musí být v souladu se současným hodnocením víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a musí být prováděn v kontextu tohoto hodnocení a jednání o období po roce 2013, aby nemusela být obnovena jednání o financování politiky sousedství v roce 2012 a 2013;

5.  domnívá se, že finanční pomoc v rámci politiky sousedství také musí brát v potaz problematiku imigrace a azylu a měla by podporovat opatření zaměřená na omezení odlivu mozků, prosazovat informační kampaně o možnostech legální migrace, poskytovat strukturální podporu při přijímání žadatelů o azyl a uprchlíků, podporovat odborné vzdělávání úředníků třetích zemí v oblasti azylu a lidských práv a usnadňovat opětovné začlenění navrátilců; domnívá se, že je nezbytné, aby revidovaný nástroj evropského sousedství tento rozměr nezanedbával a byl schopen pohotově podporovat další finanční nástroje zaměřené na uprchlíky, jako je Evropský uprchlický fond, Evropský návratový fond a Fond pro vnější hranice, a působit v souladu s nimi;

6.  souhlasí s tím, že je třeba zlepšit interakci mezi nástrojem evropského sousedství a dalšími nástroji, jako jsou nástroje EIB a EBRD, a dosáhnout tak maximálního přínosu EU, zabránit zdvojování úsilí a zdrojů a optimalizovat dopad pomoci; domnívá se v této souvislosti, že by se mělo zvážit vytvoření komplexního rámce pro tuto interakci;

7.  je pevně přesvědčen, že v souvislosti s uvedeným přezkumem musí být rovněž zvážena finanční pomoc palestinské samosprávě a agentuře UNRWA a že se na ni jako na nedílnou součást politiky sousedství musí vztahovat dlouhodobé plánování; argument, že politická nestabilita v tomto regionu a specifika mírového procesu umožňují pouze prozatímní plánování a posilování v jednotlivých případech, nepovažuje za opodstatněný;

8.  domnívá se, že je důležité udržet rozumnou rovnováhu mezi východem a jihem, zejména vzhledem k tomu, že východní sousední země právě provádějí programy a reformy spojené s iniciativou Východního partnerství a jako cíl si stanovily připojení k EU; domnívá se však, že tato rovnováha nemá být považována za definovanou jednou provždy; plně podporuje zásadu diferencované flexibilní finanční pomoci vycházející ze skutečných potřeb, kapacity přijímat pomoc a splněných úkolů a zaměřené na dosažení cílů;

9.  zdůrazňuje zásadní úlohu evropského nástroje sousedství při podpoře makroregionálních strategií EU, jako je strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro Podunají, spočívající ve financování vnějšího rozměru těchto strategií, zejména aktivit, které se týkají sousedních zemí;

10. vítá závazek Komise znovu oživit zapojení sousedních zemí do činnosti některých agentur EU a programů EU otevřených třetím zemím; vyzývá Komisi, aby předložila jasný a úplný seznam vhodných agentur a programů, jejichž činnosti by se sousední země mohly účastnit, a to spolu s přehledem forem, finančního přispění a metod této diferencované účasti;

11. trvá na tom, že je třeba jasně definovat priority a cíle, aby nedocházelo k nadměrné roztříštěnosti, jejímž důsledkem je rozdělování finanční pomoci do příliš mnoha nevelkých částí, což nevede k výrazným výsledkům; domnívá se, že toto vlastní vymezení priorit je základním nástrojem rovněž pro podmíněnost a posílený dohled nad pomocí; opět proto potvrzuje, že sousední země a orgány EU musí být po stránce politické a právní připraveny rychle přehodnotit finanční pomoc, pokud nejsou splněny dané podmínky;

12. konstatuje, že opětovné používání zpětných toků EIB představuje téměř 20 % celkového finančního objemu pro přezkum; opakuje svou výzvu, aby Rada urychleně přijala legislativní návrh na změnu nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství s cílem umožnit podobné opětovné využití; trvá na tom, že nebyla předložena žádná alternativa pro plánovanou částku 244 milionů eur pro případ, že by Rada ani po 3 letech nebyla schopna dosáhnout většinového stanoviska k této otázce; domnívá se, že finanční krytí ve výši 1,24 miliardy eur představuje minimální částku; je toho názoru, že jediná možnost, jak kompenzovat nevyužívání zpětných toků EIB, by byla mobilizace nástroje pružnosti podle interinstitucionální dohody;

13. zdůrazňuje, že posílená koordinace mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a EU při poskytování pomoci sousedním zemím je naprosto nezbytným požadavkem pro účinnost a soudržnost evropské pomoci; vyzývá všechny členské státy, aby prokázaly skutečné odhodlání přizpůsobit své národní zájmy politice evropského sousedství ve prospěch partnerských zemí;

14. vzhledem ke stávajícím naléhavým potřebám zejména v zemích jižního sousedství vyzývá k rychlému uzavření dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o návrh na posílení nástroje sousedství v období 2012–2013; vyzývá dále členské státy, aby urychleně splnily své bilaterální závazky vůči jižnímu Středomoří a zemím Východního partnerství;

15. bere na vědomí návrh na zřízení evropské nadace pro demokracii; konstatuje, že její rámec, detailnější rysy a financování je ještě třeba stanovit, a upozorňuje, že by to nemělo vést k překrývání a zdvojení stávajících nástrojů; vyjadřuje jisté obavy nad skutečností, že tato budoucí nadace by mohla být zcela nebo částečně financována z jiných zdrojů než z rozpočtu EU, a zdůrazňuje právo rozpočtového orgánu monitorovat a kontrolovat zavádění této nadace; požaduje proto, aby Komise a Rada tuto záležitost objasnily.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Lajos Bokros, Isabelle Durant, James Elles, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, László Surján, Derek Vaughan

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

François Alfonsi, Frédéric Daerden, Jürgen Klute, Georgios Stavrakakis

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marisa Matias

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (9. 11. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

o přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatelka: Sylvana Rapti

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že pro dosažení udržitelného hospodářského růstu je nezbytný ucelený přístup podporující zaměstnanost a sociální ochranu;

B.  vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství (EPS) má zásadní význam pro zajištění stability sousedních zemí EU a přispívá k bezpečnosti a rozvoji všech, a vzhledem k tomu, že na demokratickém, stabilním, prosperujícím a mírovém širším regionu obklopujícím Evropu máme společný zájem;

C. vzhledem k tomu, že EU globálně slouží jako model sociálního rozvoje a může poskytnout cenné poznatky o zodpovědném růstu;

D. vzhledem k tomu, že nová EPS je a nadále musí být přehodnocována na základě dosaženého pokroku v sousedních státech, ale i s ohledem na otázky společného zájmu a měla by být přepracována a zformována tak, aby reagovala na měnící se historické výzvy a přednostně na naléhavé situace;

E.  vzhledem k tomu, že úsilí o zahájení demokratických změn v severní Africe vzešlo od lidí, zejména mladší generace, kteří žijí ve společnostech s nerovnoměrným rozdělením bohatství, vysokou nezaměstnaností, nedostatečným sociálním zabezpečením a vzděláním a neutěšenými sociálními vyhlídkami nebo jejichž životní standard se dokonce nachází pod hranicí chudoby a přežívají jen díky neformální ekonomice;

F.  vzhledem k tomu, že region v sousedství jižních partnerských zemí vykazuje jednu z nejnižších zaměstnaností na světě a že události na začátku roku 2011 v řadě partnerských zemí poskytují novou příležitost zabývat se výzvami spojenými s vytvářením pracovních míst;

G. vzhledem k tomu, že EPS musí stejnou měrou řešit problémy východního i jižního rozměru s ohledem na demokracii, hospodářství a sociální otázky;

H. vzhledem k tomu, že v různých regionech, na něž se vztahuje EPS, se významně liší demografické trendy;

I.   vzhledem k tomu, že bezprostřední zeměpisná blízkost s východními hranicemi má strategický význam a že je v první řadě nutné posoudit příliv migrujících pracovníků z důvodu kulturní blízkosti a historie a možný budoucí vývoj rozšiřování;

1.  zdůrazňuje, že EPS by měla podporovat udržitelné strukturální, ekonomické, sociální a vzdělávací reformy, které by byly prováděny v bezpečném a spravedlivém právním rámci a v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce (ILO) a které by se soustředily na vytváření pracovních míst, sociální ochranu a náležitou modernizaci politik zaměstnanosti, včetně školících a vzdělávacích programů, přičemž zavedení pracovních norem by bylo předpokladem pro poskytnutí finanční podpory; tyto reformy by měly podnítit zlepšování sociálních podmínek a hospodářský růst, zabránit sociálnímu vyloučení a sociálnímu dumpingu a zkvalitnit podnikatelské prostředí a podporu pro malé a střední podniky;

2.  naléhavě vyzývá partnery EPS, aby ratifikovali všechny základní pracovní úmluvy ILO a aby s nimi sladili své vnitrostátní právní předpisy;

3.  zdůrazňuje, že EPS by měla podporovat země, které jsou zahrnuty do jejího programu, v jejich vlastním úsilí o vyřešení naléhavých otázek týkajících se trhu práce a nalezení dlouhodobých opatření reagujících na problémy na trhu práce, jako jsou nevyvážená nabídka a poptávka, neformální zaměstnanost, špatné pracovní podmínky, alarmující nezaměstnanost mladých lidí, nezákonná dětská práce, rozdílné podmínky na základě pohlaví a vyloučení zranitelných sociálních skupin, a to za odborného přispění a spolupráce Evropské unie, Evropské nadace odborného vzdělávání, a mezinárodních organizací, které se zabývají reformami pracovního trhu a tvorbou sociálních politik; žádá, aby byl vytvořen mechanismus pro výměnu osvědčených postupů při reformách pracovního trhu a tvorbě politik zaměstnanosti a aby byla zemím spadajícím pod EPS poskytnuta nezbytná technická pomoc;

4.  zdůrazňuje, že má-li být lidem poskytnuta možnost zůstat ve své zemi původu, je důležité vytvořit kvalitní pracovní místa, která budou přizpůsobena potřebám hospodářství a trhu práce; zdůrazňuje, že klíčovým impulzem k vytváření pracovních míst je rozvoj a úzké zapojení soukromého sektoru, zejména u malých a středních podniků; současně připomíná, že je naprosto nutné účinně řešit nelegální migraci zranitelných osob, které mohou být na území EU nuceny k účasti na nezákonném jednání či nezákonných situacích nebo jsou tomuto riziku vystaveny; v této souvislosti připomíná, že je důležité zlepšit životní podmínky všech migrantů;

5.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že partnerské země jsou jak zeměmi původu, tak i tranzitními zeměmi ilegálních přistěhovalců, by EPS měla tvořit základ pro účinnou spolupráci v boji s nezákonným přistěhovalectvím, pro efektivní správu hranic, boj proti organizovanému zločinu, a tudíž i pro ochranu lidských práv;

6.  připomíná, že je nutné zajistit, aby minimální mzda stanovená podle příslušného vnitrostátního práva zaručovala pracovníkům a jejich rodinám přiměřenou životní úroveň a aby srážky ze mzdy nepřipravily zaměstnance a jejich rodinné příslušníky o prostředky k obživě;

7.  konstatuje, že pro vypovězení pracovního poměru by měla být stanovena dostatečně dlouhá výpovědní lhůta a současně by měla být brána v potaz délka pracovního poměru;

8.  zdůrazňuje význam kontrolované cirkulační mobility jak pro země mimo EU, tak i pro země na území EU a požaduje opatření, která by zabránila případnému odlivu mozků; zdůrazňuje, že je třeba nadále vést dialog o pomoci při vstupu na pracovní trh EU a lépe šířit informace o stávajících zákonných možnostech mobility a migrace a o příležitostech pro využití dostupných kompetencí, které jsou potřebné na pracovním trhu; připomíná, že právo státních příslušníků zemích mimo EU pobývat a hledat práci na území členských států je upraveno evropskými směrnicemi; domnívá se, že by měly být správně posouzeny nepříznivé důsledky, jako je odcizení rodiny; zdůrazňuje, že hospodářská migrace má pozitivní dopad na vybudování udržitelných trhů práce;

9.  domnívá se, že poskytování pomoci zemím v procesu přechodu na sociálně tržní hospodářství by se mělo soustředit na přeshraniční projekty a finanční podporu vzdělávacích programů, jako je Erasmus, a na kontrolu negativních dopadů na jejich trhy práce;

10. vítá iniciativy pro výměnné studentské programy a výměnné pobyty v rámci odborného vzdělávání, jako je např. nedávno přijaté písemné prohlášení o vytvoření evropsko-středomořských programů Erasmus a Leonardo;

11. trvá na posílení práv občanů, komunit a občanské společnosti a rovněž na upevnění sociálního dialogu;

12. naléhavě žádá Komisi, aby prostřednictvím různých nástrojů – včetně finanční a technické pomoci, školení, vytváření sítí a opatření pro budování kapacit – podporovala sociální partnery, kteří byli zcela nezávisle ustaveni a nezávisle se rozvíjí i jejich činnost, protože sociální partneři jsou nepostradatelní pro vytvoření sociálních politik;

13. věří, že členské státy, které sdílejí hranice se zeměmi EPS, mají zásadní význam při poskytování pomoci a předávání vědomostí těmto zemím, zejména při reformách v oblasti práce a zaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, aby se společně s vnitrostátními orgány a sociálními partnery v sousedních zemích EPS aktivně zapojila do tamního dialogu a činností, aby těmto zemím pomohla vytvořit sítě a poskytla jim technickou podporu při budování kapacit a institucí;

14. připomíná význam práva všech osob na zakládání odborů a práva odborových organizací na zakládání národních federací či konfederací a naléhavě požaduje, aby byl tento proces usnadněn a aby bylo toto právo v praxi dodržováno; připomíná, že právo na stávku je uznávaným základním právem a nesmí být odpíráno pouze na základě argumentu, že jde o profesi v oboru, který má pro společnost zásadní význam, aniž by byly rozlišeny specifické funkce; naléhavě požaduje, aby byla podpořena zásada, že právo na informovanost a konzultace se vztahuje na všechny oblasti společného zájmu, je zaručeno sankcemi a není odpíráno pouze z toho důvodu, že se jedná o pracovní činnost ve státní správě;

15. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala budování správních kapacit v oblasti práce a sociálních věcí a zaměřila se obzvláště na právní služby, čímž zajistí lepší přípravu na vedení reforem;

16. zdůrazňuje význam koordinovaných politik mezi EU a členskými státy pro docílení lepších výsledků v oblastech společného zájmu, ale rovněž tak pro stanovení standardů podmíněnosti;

17. vyzývá Komisi, aby přijala strategické dokumenty o snižování chudoby jako hlavní politický rámec pro střednědobý hospodářský růst ve prospěch chudých a spravedlivé rozdělování bohatství podle potřeb dané země;

18. žádá Komisi, aby každoročně efektivně sledovala a vyhodnocovala výsledky svých kroků a financování, zejména pokud jde o politiky v oblasti zaměstnanosti a s ohledem na ustanovení úmluv ILO, a aby výsledky sledování zakomponovala do svých budoucích činností.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Frank Engel, Richard Falbr, Marian Harkin, Roger Helmer, Liisa Jaakonsaari, Ádám Kósa, Veronica Lope Fontagné, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Edite Estrela, Julie Girling, Richard Howitt, Ria Oomen-Ruijten, Emilie Turunen

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Catherine Bearder

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (21. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatel: Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá posílení energetické spolupráce v rámci evropské politiky sousedství (EPS); připomíná, že zabezpečení dodávek energie pomocí diverzifikace zdrojů a řízení poptávky, většího zapojení hlavních dodavatelů a tranzitních zemí zůstává i nadále prioritou energetické politiky EU a že zásadní pozornost v rámci koordinované vnější energetické politiky EU je i nadále věnována jak východním, tak i jižním sousedním zemím, a dále vyzývá k přijetí účinných opatření, která zajistí, aby v oblasti energetiky byla uplatňována zásada solidarity; vítá v tomto ohledu sdělení Komise o vnější energetické politice a její návrh rozhodnutí o sdílení informací o mezivládních dohodách;

2.  upozorňuje na význam Východního partnerství, co se týče zajištění dodávek energie pro EU; v souvislosti s vytvořením nových propojení a plynovodů v odvětví plynu, nových propojení a sítí v odvětví elektřiny, nových infrastruktur a terminálů pro LNG a nových elektráren (na fosilní paliva či zdroje obnovitelné energie nebo založených na jaderných projektech) zdůrazňuje, že je třeba stanovit pravidla trhu a transparentní a spravedlivé podmínky pro tranzit energie a obchodování s ní, aby se zajistila stabilní budoucnost pro investování; zdůrazňuje, že tato pravidla a podmínky by měly podpořit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, demokratickou účast, ochranu lidského zdraví a bezpečnosti občanů;

3.  vítá návrh na vytvoření evropského energetického společenství a domnívá se, že by to mohl být významný krok ke spolupráci s našimi sousedy;

4.  vítá přistoupení Ukrajiny a Moldavska ke Smlouvě o energetickém společenství s ohledem na zásadní úlohu, kterou by tato smlouva mohla mít pro zajištění dosažení cílů EU týkajících se energetické bezpečnosti a pro přispění k bezpečnosti v daných zemích;

5.  vítá veškeré snahy o posílení Východního partnerství, především stěžejní iniciativy Komise pro malé a střední podniky a regionální energetické trhy a energetickou účinnost; domnívá se, že by se tyto snahy měly odrazit ve víceletém finančním rámci;

6.  vyzývá Komisi, aby i prostřednictvím investic podporovala výstavbu, modernizaci a rozvoj inteligentních energetických sítí a propojení infrastruktur se sousedními zeměmi EU; zdůrazňuje význam stanovení prioritních projektů v zájmu EU, aby se urychlil jejich rozvoj a realizace; konstatuje, že je především důležité vybudovat a rozvíjet infrastrukturu zkapalněného zemního plynu (LNG);

7.  žádá Komisi, aby dále rozvíjela strategii EU pro oblast Černého moře, neboť tato strategie představuje významnou součást vnější energetické politiky EU, vzhledem ke geostrategické úloze nabízející významný potenciál pro energetickou bezpečnost a diversifikaci dodávek energie;

8.  znovu poukazuje na význam konvenčních zdrojů energie (ropy a plynu), obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti jako hybné síly hospodářského rozvoje jak východních, tak i jižních sousedních zemí EU tím, že se stanou zdrojem nových příjmů a zaměstnanosti, vytvoří nové místní zdroje energie, podpoří rozvodnou infrastrukturu a umožní vytvoření nového průmyslového odvětví tvorby součástek; uznává, že vyššímu využití obnovitelných zdrojů energie často brání nedostatečné pobídky a současná kapacita sítí omezující přijímat a rozvádět energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů; žádá Komisi, aby podpořila rozvoj a prosazování odbornosti na místních úrovních, předávání poznatků v těchto oblastech, rychlé zavádění inteligentní technologie a rozvoj společných výzkumných projektů tím, že podpoří školicí programy zaměřené na inženýrské schopnosti, výzkumná střediska obnovitelné energie a regulační orgány;

9.  zdůrazňuje potřebu přeshraniční spolupráce v Podunají, vzhledem k tomu, že tato oblast je evropskou bránou do západní části Balkánského poloostrova, dále úlohu strategie EU pro Podunají při zlepšování vztahů sousedních zemí ve střední a jihovýchodní Evropě a skutečnost, že tato strategie významně přispívá k politice EU pro oblast východní Evropy, a představuje tak pro celou Unii skvělý způsob, jak podpořit politickou a hospodářskou spolupráci na Balkánském poloostrově a rozšířit a posílit proces evropské integrace v tomto regionu;

10. zdůrazňuje význam sdílení zkušeností EU v oblasti reforem energetického odvětví se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina, s cílem přispět k modernizaci jejich soustavy pro tranzit zemního plynu a podporovat transparentní pravidla trhu, ochranu životního prostředí a spravedlivé podmínky pro obchodování s energiemi;

11. poznamenává, že klíčovou prioritou dialogu mezi EU a sousedními zeměmi by měla být jaderná bezpečnost a zabezpečení dodávek energie, což se týká především oblastí s vysokým stupněm seismické činnosti; domnívá se, že by EU měla při vícestranných diskusích prosazovat mezinárodní právně závazné bezpečnostní normy pro jadernou energii, a to i pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii, a měla by se snažit rozšířit hodnocení jaderné bezpečnosti do sousedních zemí EU; zdůrazňuje, že je potřeba podporovat ve výzkumu jaderné energie sdílení informací a výměnu technologických a vědeckých odborných znalostí v této oblasti;

12. vítá záměr Komise urychlit proces integrace a liberalizace energetického trhu tím, že bude dále podporovat sbližovaní regulačních rámců po vzoru činnosti Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER); navzdory skutečnosti, že Smlouva o energetickém společenství přikládá velkou pozornost riziku úniku uhlíku, považuje za nezbytné energetické společenství rozšířit a prohloubit, aby bylo zajištěno správné fungování trhu a právní jistota pro investování; podporuje společné regulační projekty, jako je MEDREG, a propagaci harmonizovaných, transparentních a nediskriminačních pravidel trhu a výměny know-how a zkušeností;

13. zdůrazňuje, že je třeba posílit vícestrannou energetickou spolupráci v oblasti Černého moře na základě hlavních zásad stanovených WTO a Smlouvou o energetické chartě; prosazuje úplnou integraci trhů a regulačního rámce na základě právních předpisů EU v oblasti energetiky a životního prostředí a nabádá země širšího regionu Černého moře, aby přistoupily ke Smlouvě o energetické chartě, a zároveň je zastáncem toho, aby zemím EPS byla ze strany EU, EIB a EBRD poskytnuta pomoc na modernizaci jejich energetické infrastruktury;

14. připomíná členským zemím energetické charty jejich povinnosti stanovené smlouvou, jejími změnami a protokoly; zdůrazňuje, že jakékoli řešení sporů musí být plně respektováno a musí být použito; podporuje přistoupení současných pozorovatelských států ze severní Afriky jakožto řádných členů;

15. zastává názor, že EU by měla podporovat lepší spolupráci se zeměmi EPS v otázkách energetiky, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek energie a podpořena pravidla vnitřního trhu EU;

16. podporuje další spolupráci v odvětvích, jako jsou průmysl, MSP, výzkum, vývoj a inovace, IKT včetně bezpečnosti systémů informačních technologií, vesmír a cestovní ruch; vítá návrhy Komise týkající se vytvoření společného znalostního a inovačního prostoru a digitálního hospodářství založeného na IKT a žádá členské státy a sousední země, aby znovu potvrdily závazek k pokroku v této oblasti; znovu opakuje význam účinných mechanismů podpory obchodu a investic mezi EU a sousedními zeměmi, aby se posílila obchodní partnerství a aby hospodářské subjekty, především MSP, měly možnost přístupu k dostatečným a spolehlivým informacím o obchodních a investičních podmínkách v partnerských zemích;

17. zdůrazňuje výhody iniciativ společného plánování ve výzkumu mezi EU a sousedními státy; za tímto účelem podporuje další posílení koordinace, spolupráce a součinností mezi všemi programy a výzkumnými činnostmi na úrovni členských států, které jsou financovány zeměmi v oblasti Středozemního moře, s cílem zlepšit celkovou efektivitu a koherenci výzkumu v oblasti životního prostředí v tomto regionu, přičemž jako příklad může sloužit společný výzkumný program pro oblast Baltského moře (BONUS 169);

18. je si vědom pozitivních výsledků projektu BSI (projekt propojení Černého moře) při vytváření regionální výzkumné a vzdělávací sítě v širším regionu Černého moře a jeho napojení na infrastruktury GEANT, a žádá Komisi, aby nadále podporovala výzkumné projekty v regionu Černého moře, jako jsou projekty HP-SEE, SEE-GRID, SCENE, CAREN a BSRN;

19. očekává návrhy Komise týkající se nového evropského nástroje sousedství, vítá kritérium Komise „víc za více“ a podporuje další diferenciaci, flexibilitu a podmíněnost při poskytování finanční pomoci; podporuje provádění „logiky podle země“, jež by mohla být ve formě „diferencovaných partnerských smluv“ v rámci EPS; poznamenává, že přestože je nezbytné řádně dodržovat finanční pravidla EU, finanční pomoc EU, zaměřená především na podporu konkrétních projektů a méně na poradenství, by měla být jednoduše dostupná a snaze o dosažení vynikajících výsledků by neměl bránit nadměrně přísný rámec;

20. domnívá se, že je třeba nalézt spravedlivou rovnováhu mezi sousedními zeměmi na východě a na jihu; žádá Komisi, aby urychlila dokončení a provedení dohod o přidružení včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu;

21. zdůrazňuje, že je třeba o EPS uvažovat v souvislosti s makroregionální strategií, která bude na regionální úrovni koordinována činnostmi Unie a členských států; na evropsko-středomořské úrovni by měla být zajištěna součinnost mezi takovou strategií a vícestrannými projekty zahájenými v rámci Unie pro Středomoří, jako je Středomořský solární program, civilní bezpečnost, „mořské dálnice“ či odstranění znečištění ze Středozemního moře.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Adam Gierek, Norbert Glante, Jacky Hénin, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Jens Rohde, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Niki Tzavela, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Jolanta Emilia Hibner, Sajjad Karim, Bernd Lange, Markus Pieper, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann, Hermann Winkler

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Judith Sargentini

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (19. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatelka: Lena Kolarska-Bobińska

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že zásady územní spolupráce platí také pro vnější hranice a že jsou klíčovým nástrojem ke zlepšení hospodářského rozvoje EU i dosažení politických cílů evropské politiky sousedství EU vůbec, a to včetně podpory demokracie; domnívá se, že těchto cílů může být dosaženo pouze za spolupráce občanské společnosti i regionálních a místních orgánů, což umožní nalézt praktické cesty k uspokojení reálných potřeb občanů a zohlednit rozmanitost územních podmínek v zemích EPS a také podporovat zásadu subsidiarity a víceúrovňové správy; zdůrazňuje, že Komise by měla rozšířit svůj integrovaný přístup, aby jasně podpořila místní a regionální orgány jako jeden z pilířů EPS a garantů obecného zájmu;

2.  domnívá se, že pro to, aby se snížily rozdíly v rozvoji přeshraničních komunit a napětí mezi nimi, by EPS měla podporovat praktické projekty přeshraničních místních a regionálních orgánů usilující o udržitelný vzájemný rozvoj, sociální a hospodářskou soudržnost a silný regulační rámec v oblasti obchodu, prostý korupce; je toho názoru, že přeshraniční místní a regionální orgány by se měly naučit lépe koordinovat a vzájemně si vyměňovat osvědčené postupy, aby využívaly společných možností rozvoje;

3.  zdůrazňuje vysoký potenciál evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zahrnujících regiony ležící za vnějšími hranicemi; podporuje zvláštní dohody se sousedními třetími zeměmi, na jejichž základě by bylo možné zavádět národní zákony umožňující fungování struktur ESÚS, a mezistátní dohody, které by místním a regionálním orgánům třetích zemí umožňovaly účast na ESÚS;

4.  vyzdvihuje mimořádnou úlohu euroregionů na cestě k dosažení cílů politiky soudržnosti a podporuje Komisi v jejich propagaci a pomoci při jejich budování, zejména v pohraničních regionech, což posílí úlohu euroregionů v rámci evropské politiky sousedství;

5.  domnívá se, že budoucí EPS by měla zohlednit úlohu nejvzdálenějších regionů v politice vnějších vztahů EU; poukazuje na to, že skýtají skutečnou možnost, jak ovlivnit vnější politiku EU, neboť díky nim může EU jednak udržovat užší styky s velkým množstvím třetích zemí, jednak se vypořádat se složitými otázkami, jako je nelegální migrace; vyzývá Komisi, aby vytvořila pružnější podmínky pro inovativní možnosti financování vybraných projektů v oblasti politiky soudržnosti, tak aby tyto projekty mohly fungovat v evropských regionech i regionech nečlenských zemí a aby těmto regionům přinášely užitek;

6.  je toho názoru, že nový přístup k EPS musí dát prostor makroregionálním strategiím EU a že potenciál makroregionů EU, jejichž součástí jsou i sousední země EU, by měl být plně využíván k lepší koordinaci priorit a projektů ve společném zájmu EU a zemí EPS s cílem dosáhnout oboustranně pozitivních výsledků a optimalizovat investované prostředky;

7.  zdůrazňuje, že evropská politika sousedství by měla být rozsáhle koncipována, aby se stala motorem hospodářského rozvoje pohraničních oblastí; vyzdvihuje pozitivní vliv uvolnění vízového režimu pro realizaci projektů přeshraniční spolupráce, pro malý pohraniční styk a rozvoj regionálních trhů, zejména co se týče takových skupin, jako jsou studenti, výzkumní pracovníci, podnikatelé, umělci či novináři; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby na základě územních potřeb upravila definici pojmu „pohraniční oblast“ a zvýšila tak v případech, kdy by takové opatření bylo žádoucí, počet držitelů cestovních práv v rámci malého pohraničního styku, která jim umožní volný pohyb v celé pohraniční oblasti;

8.  domnívá se, že GŘ Komise pro regionální rozvoj má rozsáhlé zkušenosti s řízením EFRR, a je přesvědčen, že by bylo v zájmu plnění cílů evropského nástroje sousedství a partnerství čerpat z rad GŘ Regio ohledně správy finančních prostředků; proto se domnívá, že správa těchto finančních nástrojů ve vztahu k programům přeshraniční spolupráce by se měla vrátit do GŘ Regio, jež za ni dříve bylo zodpovědné;

9.  poukazuje na to, že regiony mají zásadní význam pro zajištění zdárného provádění dlouhodobých sociálních a hospodářských reforem a pro zaručení udržitelného rozvoje; domnívá se proto, že partnerské země by měly samy aktivně mobilizovat domácí prostředky a zapojit do realizace projektů občanskou společnost a představitele podnikatelské obce a rozšířit tak sféru jejich odpovědnosti s cílem dosáhnout příznivých výsledků;

10. je přesvědčen, že posílení východního partnerství bude mít rozhodující význam pro rozvoj pohraničních regionů EU; zdůrazňuje, že Východní partnerství a regionální rozvoj musí jít ruku v ruce a měly by podporovat dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, jako jsou dohody o volném obchodu, jakož i náležitě financované společné projekty, jako jsou kulturní výměny a výměny v oblasti občanské společnosti;

11. zdůrazňuje, že v souvislosti s regionálním rozvojem by mělo dojít k oživení barcelonského procesu a Unie pro Středomoří, tak aby podněcovaly k náležité dvoustranné a mnohostranné spolupráci, jako jsou dohody o volném obchodu nebo kulturní výměny a výměny v oblasti občanské společnosti, a to zejména s ohledem na nedávné povzbudivé události v severní Africe;

12. zdůrazňuje, že jak Východní partnerství, tak Unie pro Středomoří mají zásadní význam pro regionální rozvoj; zdůrazňuje, že bez ohledu na důležité politické události by tyto politiky měly být uplatňovány spravedlivým způsobem, tak aby byl zajištěn náležitě vyvážený přístup, zejména ve finančním a institucionálním smyslu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Philip Bradbourn, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Juozas Imbrasas, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Michail Tremopoulos, Viktor Uspaskich, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jens Geier, Lena Kolarska-Bobińska, Maurice Ponga, Elisabeth Schroedter, Patrice Tirolien, Giommaria Uggias, Derek Vaughan, Sabine Verheyen

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (7. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

o přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatel: Marek Henryk Migalski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá ke spravedlivému rozdělování stávajících finančních prostředků pro mobilitu a podporu občanské společnosti v rámci finančních programů evropské politiky sousedství (EPS), aby jak východní, tak jižní oblasti mohly rovnocenně a v závislosti na výzvách, kterým musí čelit, těžit z výhod vnější spolupráce EU;

2.  zásadně potvrzuje souvislost mezi výměnami a spoluprací v oblasti kultury, vzdělávání a sportu mezi Evropskou unií a zeměmi EPS na jedné straně a rozvojem a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a propagací základních svobod a lidských práv na straně druhé; zdůrazňuje, že vzájemná spolupráce v těchto oblastech představuje jak pro Unii, tak pro země EPS přidanou hodnotu;

3.  oceňuje stávající programy mobility EU a regionální projekty a prohlašuje, že zejména programy EU zaměřené na mladé lidi mají značný vliv na zvýšení možností vzdělávání a odborné přípravy pro mladé; zdůrazňuje, že výměny či spolupráce v oblasti kultury a vzdělávání mohou posílit občanskou společnost, podpořit demokratizaci a přispět k vzájemnému porozumění mezi národy; vyzývá tedy členské státy, aby, pokud to bude možné, umožnily nejlepším studentům ze zemí EPS účastnit se vzdělávacích programů a programů odborné přípravy a získat stipendia ke studiu v EU;

4.  vyzývá proto Komisi a členské státy, aby programy mobility, vzdělávání a mládeže příští generace zpřístupnily od roku 2014 sousedním zemím EU a umožnily jim tak účast na těchto programech; vyzývá Komisi, aby rozšířila škálu programů mobility, mimo jiné o výměnný program určený pro občanskou společnost a pracovníky sociálních podniků; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy v oblasti odborné přípravy, včetně programů osvojování jazyka sousedních zemí, a partnerské iniciativy určené státním úředníkům;

5.  připomíná, že je třeba zajistit vzájemnost výměnných programů tak, aby mládež z EU měla rovněž možnost získat vzdělání v zemích EPS;

6.  zdůrazňuje význam programu Tempus IV při podpoře spolupráce a úsilí o modernizaci vzdělávacích systémů v zemích sousedících s EU a vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci vyčlenila na tento program dostatečné prostředky;

7.  oceňuje vliv Evropsko-středomořské univerzity a poukazuje na to, že tento úspěch by měl být podnětem k zahájení podobné iniciativy pro region Východního partnerství;

8.  zdůrazňuje, že je třeba vyžít vzdělávacích zkušeností členských států, které již provádějí koncept evropské politiky sousedství, k nimž patří takové iniciativy, jako je například Středisko východoevropských studií ve Varšavě; v této souvislosti připomíná EU a členským státům, že je třeba odstranit překážky volnému pohybu osob, a zdůrazňuje, že je třeba liberalizovat vízový režim pro studenty a mladé lidi ze zemí Východního partnerství, kteří si přejí studovat v zemích EU; nabádá členské státy, aby pro studenty ze zemí EPS zavedly systém bezplatných víz;

9.  zdůrazňuje, že je třeba posílit součinnosti mezi iniciativou „Mládež v pohybu“ a EPS, aby byla zajištěno, že studující budou moci využívat více příležitostí k mobilitě mezi EU a sousedními zeměmi v zájmu jak EU, tak i mladých lidí z těchto zemí, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tyto projekty byly podporovány sdělovacími prostředky v sousedních zemích EU;

10. vyzývá Komisi, aby v oblasti mobility uzavřela se sousedními zeměmi více dohod o partnerství; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zohlednit rozdíly v příjmech mezi obyvateli EU a obyvateli zemí EPS a zabývat se tím, jakými způsoby lze zlepšit možnosti poskytování stipendií;

11. naléhavě tedy žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost mobilitě studentů, akademických pracovníků, výzkumných pracovníků a podnikatelů tím, že jim zajistí dostatečné zdroje a posílí a rozšíří stávající stipendijní programy a že založí strukturovanou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a bude podporovat výměny mezi vysokými školami a partnerstvími veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu;

12. zdůrazňuje, že v rámci EPS je třeba v dotyčných zemích posílit spolupráci vedoucí k rozvoji sportu a zohlednit výchovnou hodnotu sportovní činnosti; žádá evropské orgány a instituce a členské státy, aby usilovaly o volný pohyb sportovců ve světě, počínaje sportovci ze zemí EPS;

13. domnívá se, že je třeba rozvíjet mezinárodní, regionální a meziregionální kulturní spolupráci založenou na skutečném dialogu mezi kulturami a zahrnující všechny aktéry společnosti (kulturní orgány, instituce, organizace a sdružení); v této souvislosti vyzývá země EPS, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

14. věří, že podpora účasti na kulturních programech EU může přispět k věcnému i ideovému rozvoji v zemích EPS a že kultura může rovněž podpořit inovace, demokracii, dodržování lidských práv, podnikání a tvůrčí činnost; zdůrazňuje proto význam programů, jako je Media Mundus, projektů uskutečňovaných pod záštitou Unie pro Středomoří a programu Kultura v rámci Východního partnerství; schvaluje záměr Komise navázat na zvláštní akci v rámci programu Kultura a podporuje zpřístupnění příštího kulturního programu (2014–2020) zemím EPS;

15. připomíná rovněž, že je třeba zjednodušit postupy pro předkládání projektů a pro jejich hodnocení a financování tak, aby občané zemí EPS měli jasný přehled o příležitostech a aby jich mohli v plné transparentnosti využít;

16. dále poukazuje na to, že kulturní programy a programy mobility by se měly vztahovat i na mobilitu umělců a účastníků uměleckého vzdělávání a umožnit jim tak obohatit se a účastnit se výměn v tvůrčí a kulturní oblasti;

17. přimlouvá se za vytvoření kulturních víz pro umělce a další odborníky v oblasti kultury, kteří pocházejí ze zemí EPS; rovněž žádá Komisi, aby navrhla iniciativu zaměřenou na krátkodobá víza s cílem odstranit překážky mobility v kulturní oblasti;

18. vyzývá ESVČ a Komisi, aby koordinovaly strategické zavádění kulturních aspektů vnější politiky tak, že budou soustavně a systematicky zařazovat kulturu do vnějších vztahů EU a zajišťovat doplňkovost s externí kulturní politikou členských států;

19. naléhavě vyzývá ke zhodnocení stávajících programů, aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů s cílem splnit cíle EU; podporuje zjednodušení činností v Komisi týkajících se jednotlivých stávajících programů a projektů zabývajících se kulturou a vzděláváním;

20. zdůrazňuje význam sítí územních samosprávných celků – zejména partnerství měst –, veřejných aktérů EU a států EPS pro zvyšování politických, hospodářských a kulturních výměn s těmito zeměmi; za tímto účelem doporučuje lépe informovat předkladatele projektů a příjemce prostředků evropského nástroje sousedství a partnerství a poskytovat jim odpovídající podporu; nabádá k vytvoření evropských platforem pro výměnu informací a osvědčených postupů;

21. zdůrazňuje, že základní svobody, jako je svoboda projevu a svoboda tisku, ale i právo na připojení se k internetu a komunikace (on-line a off-line) jsou důležitými podmínkami pro kulturní projev, výměny a dialog; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby tyto svobody, včetně svobody internetu, respektovaly a podporovaly jak v rámci Evropy, tak mimo ni;

22. vyzývá ESVČ, aby podpořila konstruktivní výměnu s orgány zemí EPS a se zástupci občanské společnosti, včetně aktérů činných v oblasti kultury, s cílem posílit dialog o lidských právech a základních svobodách a zejména zajistit dodržování svobody sdělovacích prostředků a obecněji svobody projevu a volný přístup k informacím;

23. vyzývá ESVČ, aby politicky i finančně podporovala úsilí občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a nevládních organizací o zavedení demokratického systému a právního státu ve všech zemích EPS, v nichž dochází k porušování základních svobod a lidských práv;

24. dále ESVČ vyzývá, aby odsoudila cenzuru internetu a dohled nad ním, kterých se ve stále větší míře dopouštějí represivní režimy; vyjadřuje znepokojení nad procesem omezování svobody projevu a utlačování opozice, například v Bělorusku, a odsuzuje tyto činy; vyzývá Komisi, aby důsledně trvala na propuštění uvězněných novinářů;

25. zdůrazňuje, že je třeba zahájit, uskutečňovat a podporovat kulturní a vzdělávací programy zaměřené na šíření a podporu základních hodnot participativní demokracie, včetně dodržování lidských práv a práv menšin, a poznamenává, že by tyto programy měly být zpřístupněny občanům i kulturním a vzdělávacím institucím zemí EPS.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Jean-Marie Cavada, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Marco Scurria, Hannu Takkula, Sampo Terho, László Tőkés, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Ivo Belet, Luigi Berlinguer, Nessa Childers, Seán Kelly, Iosif Matula, Georgios Papanikolaou

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jacky Hénin

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (18. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatelka: Hélène Flautre

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že je zcela nezbytné, aby EU prostřednictvím revidované politiky sousedství plně podporovala úsilí těch, kteří bojují za demokracii, právní stát, sociální spravedlnost a lidská práva, a zdůrazňuje, že mobilita je klíčovým prvkem nové strategie sousedství; vyzývá v této souvislosti EU, aby plně podporovala demokratizační proces tím, že vedle humanitární pomoci bude poskytovat také pomoc určenou na politické, sociální, ekonomické a kulturní reformy;

2.  připomíná v tomto ohledu, že členské státy musí dodržovat zásadu nenavracení uprchlíků a podniknout všechny potřebné kroky umožňující vytvoření azylového systému EU, který je dostupný, spravedlivý a poskytuje ochranu;

3.  domnívá se, že přezkum evropské politiky sousedství (EPS) nabízí EU příležitost k tomu, aby mohla efektivně plnit své cíle a uznávat hodnoty stanovené v článcích 2, 3, 6, 8 a 21 SEU;

4.  vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly strukturovaný dialog s orgány třetích zemí s cílem uplatňovat oboustranně výhodný přístup k mobilitě, usnadnit udělování víz, více využívat možností vízového kodexu EU a přikročit k liberalizaci víz a přezkoumat stávající partnerství v oblasti mobility, zejména důsledky provázanosti mezi rozvojovou pomocí, bezpečností, legální migrací a nelegální migrací, jak je definuje globální přístup k migraci; žádá, aby byla mimořádná pozornost věnována tomu, aby partnerské země netrpěly tzv. „odlivem mozků“;

5.  vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; domnívá se, že přezkum EPS by měl usnadnit přijímání zvláštních opatření v těchto oblastech; sdílí konstatování Komise týkající se situace kolem migrace z rodinných důvodů a vítá zelenou knihu, kterou Komise o této otázce připravuje;

6.  domnívá se, že v rámci soudržné dlouhodobé strategie je nezbytné analyzovat hluboké příčiny migračních toků s cílem nalézt vhodnější řešení otázky práva na mobilitu;

7.  vyzývá EU, aby zvýšila dostupnost finančních prostředků EU a ve větší míře je přidělovala na projekty zaměřené na informování migrantů o jejich právech a povinnostech a na ochranu jejich práv, se zvláštním důrazem na práva nezletilých osob bez doprovodu, žen a jiných zranitelných skupin; žádá proto Komisi, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu o využívání finančních prostředků EU vyčleněných pro sousedské země, a to včetně prostředků v rámci tematického programu Komise pro spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu;

8.  důrazně podporuje přístup založený na partnerství se společnostmi, a tudíž vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby vytvořily mechanismy zajišťující jeho plné uplatňování, zejména tím, že vytvoří nástroj, jenž do vymezení cílů a kritérií a do provádění a sledování všech dohod uzavřených s partnery zapojí občanskou společnost, dále tím, že s demokraticky zvolenými orgány a vnitrostátními parlamenty bude veden transparentní dialog o spravedlnosti a vnitřních věcech, a posílením demokratické kontroly všech mechanismů, dialogů a dohod týkajících se migrace ze strany Parlamentu;

9.  vyzývá Komisi a Radu, aby naléhavě řešily krizovou situaci, pokud jde o uprchlíky, a to tím, že ve spolupráci s komisařem pro lidská práva a parlamentním shromážděním Rady Evropy prošetří ztroskotání lodí přepravujících uprchlíky a související případy neposkytnutí pomoci na moři, tím, že členské státy EU požádají o zveřejnění dohod uzavřených se třetími zeměmi, poskytováním podpory dotčeným zemím a zejména tím, že prověří možnost vytvořit humanitární koridory a bude bezodkladně odblokováno jednání o společném programu EU pro znovuusídlování; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky znovuusídlily osoby, které uprchly z Libye a nadále se zdržují v táborech na tunisko-egyptských hranicích, neboť jejich návrat do Libye by pro ně vzhledem k případům protiprávního jednání vůči subsaharskému obyvatelstvu znamenal ohrožení na životě; vyzývá Komisi, aby přesně vyjasnila, za jakých podmínek mohou členské státy, které čelí „neúměrnému přílivu vysídlených osob“, využít ustanovení směrnice 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob; vyzývá Radu a Komisi, aby podnikly potřebné kroky v návaznosti na sdělení Komise nazvané „Hodnocení dohod EU o zpětném přebírání osob“, zejména pokud jde o dodržování základních práv při provádění těchto dohod.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Rita Borsellino, Simon Busuttil, Philip Claeys, Carlos Coelho, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Gál, Kinga Göncz, Ágnes Hankiss, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Monica Luisa Macovei, Véronique Mathieu, Claude Moraes, Jan Mulder, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Rui Tavares, Kyriacos Triantaphyllides, Axel Voss, Auke Zijlstra

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Edit Bauer, Anna Maria Corazza Bildt, Dimitrios Droutsas, Ana Gomes

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Albert Deß, Mikael Gustafsson, Gabriele Zimmer

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (25. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k přezkumu evropské politiky sousedství
(2011/2157(INI))

Navrhovatel: Andrea Surf

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podporuje skutečnost, že v evropské politice sousedství (EPS) došlo ke sloučení původně oddělených oblastí zahraniční politiky a politiky pomoci; usiluje o pevnější síť institucionálních opatření, která by byla stabilní, hospodárná a cílevědomě zaměřená na rozvoj užší hospodářské integrace a politického sdružování mezi zúčastněnými stranami, včetně sjednocení hodnot na všech mezinárodních fórech – zejména v Organizaci spojených národů – s hodnotami, které vyznává Evropská unie;

2.  zdůrazňuje, že je nezbytné evropskou politiku sousedství decentralizovat a zaměřit se přitom na větší zapojení společností v zúčastněných zemích; vítá v této souvislosti závazek Komise budovat partnerství se společnostmi prostřednictvím nástrojů, jako je nástroj na podporu občanské společnosti;

3.  vítá záměr Komise předcházet zdvojování činností, soustředit se na strategické otázky v rámci mnohostranných fór EPS a využívat subregionální a dvoustranné kontakty pro specifické investiční projekty a programy spolupráce; žádá lepší využívání existujících finančních nástrojů za účelem co nejlepšího využití jejich potenciálu; zdůrazňuje, že je důležité budovat účinná subregionální partnerství v širším středomořském regionu a pokračovat v podobných snahách také v rámci Východního partnerství;

4.  je si vědom výzev, před kterými stojí projekt Unie pro Středomoří, a uznává, že dosud nesplnil svoji úlohu a nepřispěl k posílení spolupráce v širší oblasti Středomoří; podporuje současný proces zaměřený na jeho obnovu a současně zdůrazňuje, že by měl hrát důležitou úlohu v demokratickém procesu zahájeném na jižním pobřeží Středozemního moře; domnívá se, že tento proces vyžaduje zvýšenou pozornost a zapojení ze strany Unie, včetně akcí na podporu regionální spolupráce; vyzývá proto k přezkoumání stávajících struktur regionální spolupráce a jejich přizpůsobení potřebám vyplývajícím z této nové situace; trvá proto na tom, aby evropská strana partnerství byla plně začleněna do konvenčního rámce EU pod záštitou místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky a evropské služby pro vnější činnost;

5.  zdůrazňuje, že parlamentní rozměr zůstává i navzdory jeho výzvám velmi důležitou složkou EPS, jelikož usnadňuje výměnu zkušeností i názorů, jež jsou pro parlamentarismus v dotčených zemích důležité stejnou měrou; doporučuje pro správné fungování tohoto rozměru provádět systematické posouzení praktických postupů EuroNestu a Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění zaměřené na jejich co největší zdokonalení;

6.  vítá nové zaměření EPS na komplexní budování institucí; uvítal by větší srozumitelnost obsahu a přikládá důležitost oddělení států EPS, jež spadají do kategorie států s „posíleným postavením“;

7.  doporučuje jednoznačné oddělení příslušných mezivládních a nevládních funkcí Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a Evropské nadace pro demokracii, jež by se měly vzájemně doplňovat; upozorňuje, že je nezbytné, aby EU zavedla rychlé a pružné metody sponzorství na podporu pluralistické občanské společnosti, včetně demokratických politických stran, jež přispívá k rozvoji hluboké, stabilní, sekulární demokracie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Roberto Gualtieri, Zita Gurmai, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, György Schöpflin, József Szájer, Rafał Trzaskowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sandrine Bélier, Zuzana Brzobohatá, Marietta Giannakou, Helmut Scholz, Alexandra Thein

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Pino Arlacchi, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Mário David, Michael Gahler, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Anna Ibrisagic, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Othmar Karas, Ioannis Kasoulides, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, Kristian Vigenin, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Charalampos Angourakis, Véronique De Keyser, Andrew Duff, Göran Färm, Hélène Flautre, Roberto Gualtieri, Doris Pack, Helmut Scholz, György Schöpflin, Alf Svensson, Traian Ungureanu, Ivo Vajgl

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Marije Cornelissen, Rui Tavares, Ramon Tremosa i Balcells
Právní upozornění - Ochrana soukromí