ZPRÁVA o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Luigi de Magistris

25. 11. 2011 - (2011/2076(IMM))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Bernhard Rapkay

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Luigi de Magistris

(2011/2076(IMM))

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Luigiho de Magistris o ochranu své imunity v souvislosti s řízením probíhajícím u soudu v Neapoli (Itálie), předloženou dne 31. března 2011 a oznámenou na plenárním zasedání dne 6. dubna 2011,

–   s ohledem na písemné vyjádření Luigiho de Magistris v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na článek 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011[1],

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0412/2011),

A. vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Luigi de Magistris požádal o ochranu své poslanecké imunity v souvislosti s řízením před italským soudem;

B.  vzhledem k tomu, že žádost Luigiho de Magistris se týká předvolání k soudu v Neapoli jménem společnosti Bagnolifutura SpA, společnosti se sídlem v Neapoli, která se zabývá utvářením veřejných prostor a sanací půdy, v souvislosti s tiskovými zprávami, které Luigi de Magistris vydal a zveřejnil na svých webových stránkách;

C. vzhledem k tomu, že podle tohoto předvolání zakládají výroky uvedené v těchto tiskových zprávách skutkovou podstatu pomluvy, a je proto požadováno odškodnění;

D. vzhledem k tomu, že tyto tiskové zprávy byly zveřejněny na internetu v době, kdy byl Luigi de Magistris poslancem Evropského parlamentu, zvoleným v evropských volbách v roce 2009;

E.  vzhledem k tomu, že tyto tiskové zprávy, které vydal Luigi de Magistris, obsahovaly informace týkající se otázky k písemnému zodpovězení položené Evropské komisi, v níž žádal o další údaje ohledně nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek, které v květnu 2009 zjistila Komise; vzhledem dále k tomu, že žádal rovněž o další podrobnosti o údajném plýtvání veřejnými prostředky v neapolské oblasti, v níž Bagnolifutura provádí svou činnost;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

G. vzhledem k tomu, že v souladu s běžnou praxí Parlamentu není skutečnost, že dané právní kroky mají občanskoprávní nebo správní charakter nebo obsahují určité aspekty spadající pod občanské nebo správní právo, sama o sobě důvodem pro to, aby se imunita zakotvená v uvedeném článku neuplatnila;

H. vzhledem k tomu, že ze skutkového stavu případu, jak vyplývá z předvolání a písemného vyjádření Luigiho de Magistris podaného Výboru pro právní záležitosti, je patrné, že učiněné výroky mají přímou a zřejmou spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu;

I.   vzhledem k tomu, že Luigi de Magistris při zveřejnění těchto tiskových zpráv proto jednal v rámci výkonu povinností poslance Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Luigi de Magistris;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Italské republiky a Luigimu de Magistris.

• [1]  Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil, 1964, s. 195, věc 149/85 Wybot v. Faure a další, Recueil, 1986, s. 2391, věc T-345/05 Mote v. Parlament, Sb. rozh., 2008, s. II-2849, spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh., 2008, s. I-7929 a věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí) a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1.        Východiska

Na zasedání konaném dne 6. dubna 2011 předseda podle čl. 6 odst. 3 jednacího řádu oznámil, že dne 31. března 2011 obdržel žádost Luigiho de Magistris o ochranu jeho poslanecké imunity v souladu s články 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a s článkem 68 Ústavy Italské republiky ve znění Ústavního zákona č. 3 ze dne 29. října 1993. Podle čl. 6 odst. 3 postoupil předseda žádost Výboru pro právní záležitosti. Pan de Magistris se vzdal svého práva na slyšení ve výboru.

Pozadí žádosti o ochranu imunity je následující: Pan de Magistris byl předvolán před neapolský soud společností Bagnolifutura SpA, smíšenou společností se sídlem v Neapoli, která se zabývá utvářením veřejných prostor a sanací půdy, v souvislosti s tiskovými zprávami, které vydal a zveřejnil na svých webových stránkách.

V těchto tiskových zprávách zveřejnil Luigi de Magistris informace týkající se otázky k písemnému zodpovězení položené Evropské komisi, v níž žádal o další údaje ohledně nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek, které v květnu 2009 zjistila Komise. Žádal rovněž o další podrobnosti o údajném plýtvání veřejnými prostředky v neapolské oblasti, v níž Bagnolifutura provádí svou činnost.

Bagnolifutura tvrdí, že Luigi de Magistris ve svých tiskových zprávách obviňuje společnost z toho, že práce vykonává se zpožděním, plýtvá veřejnými prostředky a jedná pasivně a neefektivně, a uvádí, že způsob fungování společnosti lze nejlépe popsat jako směs politiky a zločinu. Luigi de Magistris zneužil svobody slova a nesplnil důležitou zásadu, že je totiž třeba říkat pravdu. Žalující strana tvrdí, že tato obvinění způsobují společnosti závažné obtíže na trhu a v jejích obchodních vztazích s bankami, státními orgány a dodavateli.

Luigi de Magistris v reakci uvádí, že v tiskových zprávách vyjádřil své politické stanovisko jako poslanec Evropského parlamentu a že podle jeho názoru je naprosto normální a nutné informovat veřejnost o výsledcích své práce. Dané výroky proto představují výraz jeho politické činnosti jako poslance EP, které by měly být chráněny Protokolem o výsadách a imunitách.

2.        Právní předpisy a postupy týkající se imunity poslanců Evropského parlamentu

Články 8 a 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojeného ke Smlouvě o fungování EU zní takto (zvýraznění doplněno):

Článek 8

Členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Článek 9

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové

a.  na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

b.  na území ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.

Postup v Evropském parlamentu se řídí články 6 a 7 jednacího řádu. Příslušná ustanovení mají toto znění:

Článek 6 – Zbavení imunity

1.  Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity usiluje Parlament především o zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a o zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností. (...)

3.  Každá žádost o ochranu imunity a výsad, se kterou se poslanec nebo bývalý poslanec obrací na předsedu, je oznámena v plénu a je postoupena příslušnému výboru.

4.  V naléhavém případě při zadržení poslance nebo omezení jeho svobody pohybu, kdy jsou patrně porušeny jeho výsady a imunity, může předseda Parlamentu po konzultaci s předsedou a zpravodajem příslušného výboru z vlastního podnětu potvrdit výsady a imunity dotyčného poslance. Předseda oznámí své opatření výboru a informuje Parlament.

Článek 7 – Imunitní řízení

1.  Příslušný výbor projedná žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu imunity a výsad neprodleně a v pořadí, v jakém mu byly předloženy.

2.  Výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu imunity a výsad.

3.  Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity či zda má být jeho imunita ochráněna. Dotyčný poslanec musí dostat příležitost se vyjádřit; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci. Může být zastoupen jiným poslancem. (...)

6.  V případech týkajících se ochrany imunity nebo výsad výbor určí, zda dané okolnosti představují administrativní nebo jiné omezení volného pohybu poslanců cestujících z místa a do místa zasedání Parlamentu, nebo omezení svobody projevu či hlasování při výkonu mandátu, nebo zda jde o aspekt vymezený článkem [9] Protokolu o výsadách a imunitách, který není upraven vnitrostátním právem, a navrhne, aby příslušný orgán učinil nezbytné závěry.

7.  Výbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu. (...)

3.        Odůvodnění navrženého rozhodnutí

Luigi Magistris se ve své žádosti výslovně odvolává na článek 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.

Dané tiskové zprávy byly zveřejněny na internetu v době, kdy byl Luigi de Magistris poslancem Evropského parlamentu, zvoleným v evropských volbách v roce 2009;

V souladu s běžnou praxí Parlamentu není skutečnost, že dané právní kroky mají občanskoprávní nebo správní charakter nebo obsahují určité aspekty spadající pod občanské nebo správní právo, sama o sobě důvodem pro to, aby se imunita zakotvená v uvedeném článku neuplatnila.

Jak již dříve rozhodl Soudní dvůr, musí být rozsah absolutní imunity dle článku 8 „stanoven pouze na základě práva Společenství“[1]. Soudní dvůr nicméně v jednom z nedávných rozsudků uvedl, že „prohlášení učiněné evropským poslancem mimo Evropský parlament, které vedlo v členském státě jeho původu k trestnímu stíhání pro trestný čin křivého obvinění, představuje názor vyjádřený během výkonu parlamentní funkce, na který se vztahuje imunita podle tohoto ustanovení, pouze tehdy, pokud toto prohlášení odpovídá subjektivnímu posouzení, které má přímou a zřejmou spojitost s výkonem takové funkce“[2] (zvýraznění doplněno).

S ohledem na výše uvedené se výbor domnívá, že ze skutkového stavu případu, jak vyplývá z předvolání a písemného vyjádření Luigiho de Magistris podaného výboru, je patrné, že učiněné výroky mají přímou a zřejmou spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu, zejména s ohledem na to, že zveřejněné informace se týkají otázky k písemnému zodpovězení položené Evropské komise.

Výbor proto soudí, že Luigi de Magistris při zveřejnění daných tiskových zpráv jednal v rámci výkonu povinností poslance Evropského parlamentu.

4.        Závěr

Na základě výše uvedeného a podle čl. 6 odst. 3 jednacího řádu, po zvážení důvodů pro a proti ochraně poslanecké imunity, Výbor pro právní záležitosti doporučuje, aby Evropský parlament ochránil poslaneckou imunitu, které požívá Luigi de Magistris.

• [1]  Marra, viz výše, bod 26.
• [2]  Patriciello, viz výše, část obsahující výrok.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	21.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	15 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Françoise Castex, Klaus-Heiner Lehne, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Zbigniew Ziobro
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Dagmar Roth-Behrendt
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Jaroslav Paška