ZPRÁVA o jmenování Villeho Itälä členem Účetního dvora

25. 11. 2011 - (C7-0346/2011 – 2011/0811(NLE))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Inés Ayala Sender

Postup : 2011/0811(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0418/2011
Předložené texty :
A7-0418/2011
Rozpravy :
Přijaté texty :

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o jmenování Villeho Itälä členem Účetního dvora

(C7-0346/2011 – 2011/0811(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0346/2011),

–   s ohledem na skutečnost, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyslechl na své schůzi dne 23. listopadu 2011 kandidáta na členství v Účetním dvoře navrženého Radou,

–   s ohledem na článek 108 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0418/2011),

A. vzhledem k tomu, že Ville Itälä splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

1.  souhlasí s návrhem Rady na jmenování Villeho Itälä členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS VILLEHO ITÄLÄ

Příjmení a jméno: Itälä, Ville Heimo Antero

Elektronická adresa: ville.itala@europarl.europa.eu

Zaměstnání/funkce: poslanec Evropského parlamentu, soudce, právník

Narozen dne 10. května 1959 v Luumäki (Finsko).

Ženatý, tři děti.

Vojenská hodnost: nadporučík v záloze

Vzdělání:

1989 ukončení vysokoškolského studia v oboru práva

1991 soudní čekatel

1995 registrovaný advokát

Profesní dráha:

2001–2004     předseda politické strany Kansallinen Kokoomus

2000–2003  ministr vnitra (vláda „Lipponen II“)

1995–2004  poslanec za volební obvod Vlastní Finsko (Varsinais-Suomi)

1995–     podnikatel, advokátní kancelář Astrea Oy

1990     notář v soudním obvodu Vehmaa a zastupující obvodový soudce

1988     zaměstnanec advokátní kanceláře

1985     zastupující velitel policie v okrese Sipoo (během léta)

1985–1988   zastupující policejní úředník a zastupující státní zástupce u městského soudu     v Naantali

1984–1986   zastupující velitel policie v okrese Pöytyä

1982–1984   zastupující soudní vykonavatel u soudu v Turku

1978     generální tajemník mládežnické organizace strany Kokoomus v regionu       Varsinais-Suomi

1975–1977   letní brigády – přístavní dělník v přístavu v Turku

Práce v Evropském parlamentu:

2004–             poslanec Evropského parlamentu

2006     náhradník dočasného výboru k prošetření domnělého využívání evropských     zemí k přepravě a protiprávnímu zadržování vězňů zpravodajskou službou CIA

2004–2006   místopředseda skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté)       a Evropských demokratů

2005–2009  člen Rozpočtového výboru

Předseda delegace poslanců EP, kteří jsou členy strany Kokoomus

Zástupce koordinátora a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu

Člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch

Náhradník Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

Člen delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko

Náhradník delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými

Práce ve finském parlamentu:

2003–2004     rada předsedů

2003–2004   předseda hlavního výboru

2003–2004   člen finské delegace v Parlamentním shromáždění OBSE

2003–2004  náhradník Výboru pro zahraniční záležitosti

1996–2000   auditor Finské banky

1996–1999   náhradník Výboru pro zaměstnanost

1995–2000   Výbor pro ústavní záležitosti; předseda v letech 1996–2000

1995–1996   náhradník Výboru pro hospodářské záležitosti

1995–1996   náhradník Výboru pro životní prostředí

1995–1996   Výbor pro dopravu

1995–1999   člen volebního kolegia

1995–1996   člen finské delegace v Severské radě ministrů

Státní rada:

2002–2003     člen baltské skupiny ve Státní radě

2000–2003   ministr vnitra (vláda „Lipponen II“)

Státní čestné funkce:

Člen Volebního kolegia pro volbu finského prezidenta, 1988

Mezinárodní funkce:

2007–             člen vedení Finského institutu v zemích Beneluxu

2002–2005   místopředseda Mezinárodní demokratické unie (IDU)

Obecní čestné funkce:

1997–2000     místopředseda Sdružení obcí regionu Varsinais-Suomi

1992–1995   zastupitelstvo města Turku; předseda v letech 1993–1995

1985–1992   výbor pro nemovitosti a výstavbu města Turku; předseda v letech 1989–1992

1985–1996   člen městské rady města Turku

1981–1984   člen výboru pro vzdělávání města Turku

1981–1984   předseda správní rady smíšené finské školy v Turku

Další funkce:

2004–2007     předseda dozorčí rady společnosti Alko

2000    předseda sdružení Eurooppalainen Suomi

1999–2000   člen správní rady Fortum Oy

1997–2000   předseda správní rady Panimoravintola Koulu Oy (školní restaurace)

1993–1997   člen správní rady Varsinais-Suomen asumisoikeusasunnot Oy

1993–1994   předseda správní rady Studentské nadace v Turku

1992–1998   člen správní rady Helkama Auto

1992–2000   člen správní rady Sato-Taso Oy v Turku

1979    předseda Unie finských studentů ekonomie

PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI VILLEHO ITÄLÄ NA DOTAZNÍK

Profesní zkušenost

1. Mohl byste uvést hlavní profesní zkušenosti, které jste získaloblasti veřejných financí, řízeníauditů řízení?

V oblasti veřejné správy jsem pracoval v různých funkcích, v nichž jsem byl odpovědný za využití veřejných prostředků a za jejich rozpočtování, za průběh řízení a za kontrolu plnění a využití prostředků. V době, kdy jsem vykonával profesi právníka, jsem byl rovněž jmenován auditorem několika soukromých malých a středních podniků.

Během mého mandátu předsedy zastupitelstva města Turku v letech 1993–1993 (?) jsem předsedal volené organizaci, která se zabývala hospodařením města čítajícího více než 160 000 obyvatel. Předtím, v rámci funkcí v místní správě, jsem vykonával mandát auditora několika státních subjektů. Kromě toho jsem zastával různé funkce v soudním či policejním systému, mj. jako státní zástupce nebo velitel policie.

Jako poslanec finského parlamentu (Eduskunta) jsem v letech 1996–2000 působil ve shromážděních auditorů akreditovaných u Finské banky a u organizace Sitra, nadace zřízené na počest 50. výročí nezávislosti Finska. V obou případech se jedná o orgány, jejichž členové jsou voleni z řad poslanců finského parlamentu a které se zabývají kontrolou účetnictví a řízením příslušných organizací. Sitra působí jako významný zdroj rizikového kapitálu pro finské podniky a jako průkopník kapitálových investic ve Finsku.

Finská banka byla během mého mandátu auditora až do roku 1999, kdy bylo zavedeno používání eura, centrální bankou působící na vnitrostátní úrovni. Tradiční úkoly této banky se v zásadě nezměnily ani poté, co Finská banka přistoupila k evropskému systému centrálních bank. Auditoři jsou povinni poskytnout parlamentní dozorčí radě banky zprávu o výsledku kontroly, která musí obsahovat informace o dodržování účetních zásad přijatých radou při vypracovávání a přijímání rozvahy a také výsledovku a opatření, která předsednictvo navrhuje v souvislosti s výsledkem hospodaření.

Jakožto ministr vnitra jsem byl přímo v centru plánování státního rozpočtu a v rámci mého resortu jsem nesl odpovědnost za využívání prostředků. Působil jsem ve vládní skupině, která byla pověřena vymezováním hlavních směrů v oblasti příjmů a výdajů a řešením nejsložitějších otázek.

V Rozpočtovém výboru Evropského parlamentu jsem se během minulého volebního období podílel na sestavování obecného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2008. Ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsem během tohoto volebního období připravoval mj. zprávu o udělení absolutoria Evropskému parlamentu za rozpočtový rok 2009.

2. Mohl byste jmenovat tři nejzásadnější rozhodnutí, na jejichž přijetí jste se během svého profesního života podílel?

Zejména bych rád zdůraznil rozhodnutí, na jejichž přijetí jsem se podílel jako člen finské vlády a díky nimž mohlo Finsko čelit krizi z počátku 90. let.

V roce 1992 postihla totiž Finsko nebývale závažná recese, která měla několik příčin: zpomalení světové ekonomiky a související výrazné snížení objemu obchodu FInska s východními sousedy, k němuž se brzy přidalo rychle rostoucí zadlužení národního hospodářství ve smyslu ekonomické bubliny. Důsledkem byly úniky kapitálu, které byly nakonec řešeny přijetím plovoucího kurzu národní měny, marky. Podniky, které měly smluveny úvěry v zahraničí, se ocitly v obtížné situaci, což způsobilo vlnu úpadků a zvýšení míry nezaměstnanosti. To vedlo ke stále rostoucí nerovnováze státního rozpočtu.

V letech 2000–2003, kdy jsem působil jako ministr vnitra, byl dopad krize na veřejné finance dosud ještě znatelnější. Byl jsem tehdy členem skupiny složené z předsedů vládních politických stran, která rozhodovala o hlavních rozpočtových liniích. Vláda přijala strategii úniku z krize zahrnující velmi přísnou rozpočtovou politiku, díky níž se zahraniční dluh státu snížil. Současně se striktně kladl důraz na racionalizaci správy. Na druhou stranu vláda vytvořila podmínky pro další růst, a to přijetím dlouhodobé politiky vzdělání a výzkumu a poskytnutím podstatně vyšších finančních prostředků univerzitám a Finské akademii věd. Od roku 2000 začala tato politika přinášet významné úspěchy, neboť růst finského hospodářství se ustálil a stav veřejných financí se vyvíjel optimálním způsobem.

V době, kdy jsem byl ministrem, byla finská policejní správa pod mým vedením a z mého podnětu vybavena zcela novým systémem, který zahrnoval rozpočet, financování a řízení fondů. Tento systém vedl ke zvýšení logičnosti, transparentnosti a účinnosti. Současně došlo k racionalizaci správy. V rámci této reformy byla v mnohých policejních sborech oddělena kontrola financí a správy, což umožnilo získávat přesnou a aktualizovanou představu o tom, jak byly využity finanční prostředky a jaké jsou konkrétní potřeby.

Uvedenou reformou byly značně sníženy správní náklady a takto získané prostředky mohly být přesměrovány zejména ve prospěch činnosti policie v terénu. Díky těmto změnám byl systém monitorování těchto činností vybaven spolehlivými ukazateli a došlo k vymezení jasných cílů, čímž se dohled a kontrola v oblasti správy výrazně zlepšily.

Zatřetí bych rád uvedl vypracování zprávy o rozpočtu Unie za rozpočtový rok 2008. Tato zpráva upozornila na několik problémů, na něž Parlament dlouhodobě poukazoval. Značná část těchto problémů je již vyřešena a u zbývajících se nadále hledá řešení. Například status asistentů poslanců byl upřesněn na počátku tohoto volebního období. Současně došlo k nahrazení leteckého spojení mezi třemi pracovišti Parlamentu železniční dopravou, která je ohleduplnější k životnímu prostředí.

Rozpočtový výbor byl zajedno v tom, že prostřednictvím tohoto rozpočtu bylo dosaženo historicky největších úspor. Domnívám se tedy, že i mým přičiněním byla otevřena cesta ke stále přesnější rozpočtové politice.

Nezávislost

3. Jak se uvádí ve Smlouvě, členové Účetního dvora „vykonávají svou funkci zcela nezávisle. Jakým způsobem zajistíte splnění této povinnosti při provádění vašich budoucích úkolů?

Jsem toho názoru, že požadavek nezávislosti, který je uveden ve Smlouvě, je pro výkon funkce auditora klíčový. Auditor může své úkoly vykonávat objektivně a účinně pouze za předpokladu, že je nezávislý a straní se veškerých vnějších vlivů. Pro členy Účetního dvora je zásadní, aby jejich kariérní postup nebyl žádným způsobem ovlivňován organizacemi, které jsou předmětem kontroly, a aby nebyli k těmto organizacím nějakým způsobem vázáni. Členové Účetního dvora musí být také nezávislí jak na členských státech, tak i na evropských orgánech, stejně jako na politických stranách či ostatních zájmových skupinách, samozřejmě i na soukromých podnicích.

Podle článku 285 Smlouvy o fungování EU vykonávají členové Účetního dvora svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství. V článku 286, který tento požadavek nezávislosti dále upřesňuje, se stanoví, že při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Jsem samozřejmě připraven se těmito zásadami bez jakýchkoliv výhrad řídit.

4. Bylo vámsouvislostivýkonem vašich předchozích řídících funkcí uděleno absolutorium, za předpokladu, že je tento druh postupu ve vašem případě použitelný?

Za nejvýznamnější z mých mandátů, na něž se vztahuje postup udělení absolutoria, považuji funkci předsedy zastupitelstva města Turku a funkci předsedy konzervativní strany Kokoomus. Kromě toho jsem byl členem správních rad různých malých či středních podniků. Ve všech těchto mandátech mi bylo uděleno absolutorium, jakož i ve všech ostatních mandátech, v nichž byl tento postup použitelný.

5. Vykonáváte nějakou ekonomickou činnost? Máte finanční zájmyněkteré investiční společnosti? Máte závazky,kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů s Vašimi budoucími povinnostmi? Zamýšlíte informovat předsedu Účetního dvoravšech Vašich finančních zájmechveškerých dalších závazcích,svolitjejich zveřejnění? Pokud jste účastníkem soudních řízení, mohl bystenich uvést podrobnější informace?

Jakožto poslanec Evropského parlamentu jsem pravidelně předkládal prohlášení o svých finančních zájmech. Jsem připraven oznámit předsedovi Účetního dvora veškeré své finanční zájmy i další závazky a zveřejnit je.

Jsem partnerem finské advokátní kanceláře a společnosti, která před lety ukončila veškerou svou obchodní činnost. Pokud budu jmenován členem Účetního dvora, vzdám se v obou těchto případech svých podílů.

Rád bych zdůraznil své odhodlání respektovat bez jakýchkoliv omezení ustanovení článku 286 Smlouvy o fungování EU, a to během výkonu mé funkce i po jeho ukončení, zejména pak povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období.

Nejsem účastníkem žádného soudního řízení.

6. Jste připraven vzdát se po svém jmenování členem Účetního dvora veškerých funkcí, do nichž jste byl zvolen, či ukončit aktivní činnost týkající se úkolů, které jsou spojenyúčastíněkterépolitických stran?

Je samozřejmé, že pokud budu jmenován členem Účetního dvora, budu se muset vzdát svého členství v Evropském parlamentu. V současnosti nepůsobím ve vnitrostátních či mezinárodních politických stranách, jsem však členem správní rady nadace, která je vázána na stranu Kokoomus. Pokud však budu jmenován členem Účetního dvora, samozřejmě se tohoto mandátu okamžitě vzdám.

V současné době jsem předsedou sdružení Finská společnost (Suomi-seura), předsedou parlamentu Finů žijících v zahraničí a členem správní rady Finského institutu v zemích Beneluxu. V případě mého jmenování jsem připraven odstoupit i z těchto funkcí.

7. Jak byste přistupovalpřípadu závažného pochybení či dokonce podvodu a/nebo korupcestátních příslušníků vašeho členského státu?

Členové Účetního dvora musí prokázat naprostou nestrannost. Tato nestrannost, která souvisí s požadavkem nezávislosti, znamená, že každé protiprávní jednání či dokonce podvod je třeba řešit stejným způsobem, bez ohledu na to, v které zemi k nim došlo, a bez ohledu na státní příslušnost osoby, která se jich dopustila.

Jakožto člen Účetního dvora ponesu stejnou odpovědnost za ochranu finančních zájmů občanů a daňových poplatníků všech členských států Evropské unie. Za těchto podmínek nelze připustit sebemenší pomyšlení na odlišný přístup v případě podezření, které by se týkalo mé vlasti. Při podezření z podvodu budu o případu informovat předsedu Účetního dvora a obrátím se v této věci také na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), v souladu s rozhodnutím Účetního dvora č. 97–2004.

Výkon funkcí

8. Jakými hlavními znaky se podle vašeho názoru vyznačuje kultura řádného finančního řízení ve veřejné službě?

V článku 27 finančního nařízení se stanoví, že podmínkou řádného finančního řízení je efektivita, hospodárnost a účinnost. Hospodárností rozumíme využívání prostředků ve správné výši, ve správném okamžiku a za nejlepší cenu vzhledem k dané činnosti. Efektivita znamená, že využité prostředky přinesou nejlepší možné výsledky. Účinnost je posuzována podle míry splnění vymezených cílů.

Tyto tři zásady představují nejpevnější základnu řádného finančního řízení. Rád bych však poukázal také na zásady legality a transparentnosti, které obecně charakterizují řádnou správu věcí veřejných. Považuji je za stavební kameny kteréhokoliv demokratického zřízení.

Veřejné služby fungují na základě prostředků, které poskytli daňoví poplatníci, a měly by plnit účely, které jim byly přiznány v demokratickém procesu. V rámci fungování těchto služeb musí být tedy obecně dodržována pravidla otevřenosti a transparentnosti, což je podmínkou nejen pro odhalování různých pochybení, ale i pro zajištění legitimní správy. To je podle mého názoru zásadní pro zvýšení důvěry občanů vůči Evropské unii. V této souvislosti by bylo žádoucí rovněž rozšířit oprávnění členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu, pokud jde o nahlížení do spisů, s výjimkou dokumentů, na které se vztahuje ochrana soukromí či obchodního tajemství.

Co se týče transparentnosti při využití veřejných prostředků, v této oblasti byl zvolen správný směr, a to zejména v rámci evropské iniciativy přijaté v oblasti transparentnosti, která zavazuje členské státy ke zveřejňování příjemců finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Unie

Se zásadou transparentnosti souvisí zásada legality, která požaduje, aby správní orgány uplatňovaly svou pravomoc výhradně k dosažení zákonem povolených cílů. Konkrétněji se požadavek legality může týkat i skutečnosti, že poskytovatel veřejné služby musí vynaložit veškeré úsilí ke splnění úkolu, který mu přísluší.

Součástí řádné finanční správy se zejména v Evropské unii musí stát i snaha o zjednodušení správních postupů, což současně umožní i snížit byrokratickou zátěž, kterou nesou příjemci prostředků z evropských fondů. Této stránce věci věnuje Komise dostatečnou pozornost, především ve svém návrhu na revizi finančního nařízení. Zjednodušení správy by se ostatně mělo stát i cílem dalších politik, neboť vede k podpoře transparentnosti a napomáhá kontrole účetnictví a řízení.

Řádná správa věcí veřejných zahrnuje rovněž kontrolu přijatých opatření. V dějinách Evropské unie nedosahovala tato kontrola vždy požadované úrovně, což v některých případech vedlo mimo jiné k plýtvání finančními prostředky. Totéž platí i pro činnost Účetního dvora, kde je třeba zdůraznit, že součástí řádné organizace kontroly účetnictví je pravidelnější poskytování informací o výsledcích této činnosti a o monitorování jejích dopadů.

Podmínky současné hospodářské krize kladou na oblast správy zvýšené nároky. Využití daňových příjmů musí být stále účinnější a efektivnější. Kromě toho je však zapotřebí neztrácet ze zřetele skutečnost, že jedním z prvořadých cílů při využití prostředků Unie je ochrana finančních zájmů Unie a daňových poplatníků před podvodným jednáním a jinými protiprávními činy.

9. Podle Smlouvy by měl být Účetní dvůr nápomocen Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jakým způsobem byste popsal své úkoly, pokud jdeposkytování informací Evropskému parlamentuzejména jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu?

Článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Účetní dvůr je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu.

Podle mého názoru lze z organizačního hlediska za zásadní předpoklad považovat trvalou a intenzivní spolupráci s Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Účetní dvůr poskytuje členům Parlamentu cennou pomoc při přípravě zpráv týkajících se udělení absolutoria různým evropským orgánům.

Domnívám se rovněž, že udržování stálého kontaktu s tímto výborem má velký význam i pro hodnocení a rozvoj činnosti samotného Účetního dvora, má-li stále lépe a ve stále větší míře plnit své úkoly.

Trvám na tom, že bez dodržování zásady spolupráce se nemůže obejít žádný úspěšný postup přijímání rozhodnutí. Spolupráce není jen otázkou řádné správy věcí veřejných, ale i zásada, kterou stanoví Smlouvy. Orgány jsou totiž povinny dodržovat ve svých vzájemných vztazích zásadu loajální spolupráce, kterou zavádí článek 13 Smlouvy o EU.

10. Jakou přidanou hodnotu mají podle vašeho názoru audity výkonnosti? Jakým způsobem by měly být jejich výsledky zohledněnyřídících procesech?

Podle pravidel pro audit, která zavedla Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI), musí audit výkonnosti zahrnovat audit hospodárnosti, produktivity a účinnosti. Jedná se tedy o základní nástroj dohledu nad fungováním správních orgánů a jejich rozvoje. Přináší odpověď na různé otázky: byly veřejné prostředky využity nejlepším možným způsobem za účelem dosažení vymezených cílů? Jak lze účinnost tohoto využití ještě zvýšit?

Při hodnocení výsledků určité činnosti je velmi důležité posoudit, jakým způsobem byly splněny její cíle. Takovéto posouzení nám dává rovněž příležitost navrhnout způsob, jakým by bylo možné tuto činnost upravit tak, aby přinesla co nejlepší výsledky. Práci auditora i jeho doporučení lze tedy považovat za cenné nástroje, které umožňují zlepšit řízení fondů a zvýšit účinnost politik Unie.

V této souvislosti je proto klíčové, aby pro každou činnost byly vymezeny měřitelné cíle, popřípadě politické cíle, jejichž plnění lze jasně hodnotit.

Jsem tedy přesvědčen, že audit výkonnosti se postupně stává stále významnějším nástrojem rozvoje Unie. Audity výkonnosti, které provádí Účetní dvůr, hrají důležitou úlohu, neboť ukazují cesty, jimiž lze dosáhnout zlepšení, zejména omezením plýtvání, rozvojem pracovních metod a zajištěním úspor, a současně dávají návod, jak lze dosáhnout vyšších cílů s nižšími náklady.

Jako u každého auditu je i zde třeba trvat na tom, aby kontrola byla kvalitní a přiměřená a aby poskytla nejen věrnou představu o posuzovaném předmětu, ale i možnosti dalších pokroků. Pro audit výkonnosti je typická jeho fakultativní povaha, po celou dobu provádění kontroly je však zapotřebí jednat na základě zdravého rozumu. Podmínkou pro správné provedení auditu výkonnosti je konstruktivní spolupráce s předmětem kontroly, přitom však musí být zdůrazněno, že i zde je důležité, aby byly dodržovány zásady otevřenosti a spolupráce.

11. Jakým způsobem lze zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, vnitrostátními kontrolními orgányEvropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu)souvislostikontrolou rozpočtu EU?

Značná část evropských fondů je s ohledem na zásadu sdílené pravomoci řízena z vnitrostátních rozpočtů. Pravomoc kontrolovat využití fondů přísluší jak Účetnímu dvoru, tak i vnitrostátním kontrolním orgánům. Jak stanoví článek 287 Smlouvy o fungování EU, obě tyto strany musí tedy spolupracovat se vzájemnou důvěrou při uznávání vzájemné nezávislosti, a to jak pro zajištění účinné kontroly, tak aby se zabránilo zdvojeným činnostem.

Rozvoj této spolupráce musí být považován za transparentní a nepřetržitý proces, který je součástí fungování a správy uvedených orgánů a který si klade za cíl podpořit a umožnit rozšiřování osvědčených postupů. Tento cíl musí být podporován zejména prosazováním dialogu mezi evropskými a vnitrostátními orgány.

Tento dialog by účastníkům mohl rovněž napomoci při vymezení nejdůležitějších předmětů kontroly, což umožní zlepšit účinnost těchto kontrol a racionalizovat využití přidělených finančních prostředků.

Součástí této spolupráce je i skutečnost, že Účetní dvůr podává vyčerpávající informace o své činnosti a o jejím vlivu ostatním orgánům i členským státům. Těmto orgánům pak přísluší, aby samy hodnotily své informační politiky a jejich vliv.

S ohledem na mé dlouholeté působení v Evropském parlamentu a v jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu považuji za zásadní, aby byl Účetní dvůr i jeho členové kdykoliv k dispozici poslancům.

Další otázky

Stáhl byste svou kandidaturupřípadě, že bude stanovisko ParlamentuVašemu jmenování členem Účetního dvora záporné?

Trvalá spolupráce s Evropským parlamentem a s jeho Výborem pro rozpočtovou kontrolu je pro člena Účetního dvora prvořadou záležitostí. V případě, že by bylo stanovisko Evropského parlamentu k mému jmenování členem Účetního dvora záporné, je toto jmenování naprosto vyloučeno.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Andrea Cozzolino, Tamás Deutsch, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iliana Ivanova, Monica Luisa Macovei, Jan Mulder, Jan Olbrycht, Crescenzio Rivellini, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Zuzana Brzobohatá, Edit Herczog, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Czesław Adam Siekierski, Derek Vaughan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

George Sabin Cutaş, Leonidas Donskis, Pat the Cope Gallagher, Cristina Gutiérrez-Cortines, Marian Harkin, Sampo Terho