ZPRÁVA o dodavatelském řetězci pro zemědělské vstupy: struktura a důsledky

28. 11. 2011 - (2011/2114(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: José Bové

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dodavatelském řetězci pro zemědělské vstupy: struktura a důsledky

(2011/2114(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o společné zemědělské politice do roku 2020: řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?[4],

–   s ohledem na předběžnou zprávu OECD z května 2011 o strategii zeleného růstu v oblasti výživy a zemědělství[5],

–   s ohledem na údaje Eurostatu o cenových indexech zemědělských výrobních prostředků (vstupní náklady) a cenových indexech zemědělských produktů (výstupní ceny)[6],

–   s ohledem na článek 349 SFEU, který zakládá zvláštní režim pro nejvzdálenější regiony,

–   s ohledem na 3. prognózu Stálého výboru pro zemědělský výzkum (SCAR) Evropské komise o udržitelné spotřebě a výrobě potravin ve světě s omezenými zdroji (únor 2011)[7],

–   s ohledem na celosvětovou zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD) nazvanou „Zemědělství na křižovatce“,

–   s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska (SVS) z roku 2008 nazvanou „Zemědělské systémy s nízkými vstupními náklady: příležitost k rozvoji udržitelného zemědělství“[8],

–   s ohledem na zprávu SVS z roku 2007 nazvanou „Důsledky, možnosti a výzvy moderní biotechnologie v Evropě“,

–   s ohledem na zprávu SVS z roku 2010 nazvanou „Přehled referenčních metod pro analýzu geneticky modifikovaných organismů“,

–   s ohledem na zprávu SVS z roku 2010 nazvanou „Dopady cíle stanoveného EU pro biopaliva na zemědělské trhy a využívání půdy: posouzení srovnávacím modelováním“,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů,

–   s ohledem na legislativní návrhy Komise k reformě SZP předložené dne 12. října 2011 (COM(2011)625/3, COM(2011)627/3, COM(2011)628/3, COM(2011)629, COM(2011)630/3, COM(2011)631/3) a na návrh nařízení o společné organizaci zemědělských trhů,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7–0421/2011),

A. vzhledem k tomu, že velké kolísání cen zemědělských komodit a zemědělských vstupních nákladů zvýšilo nejistotu, pokud jde o příjmy v zemědělství a dlouhodobé investice zemědělců zejména v izolovaných, horských, ostrovních a nejvzdálenějších regionech, pro něž odlehlost představuje vysoké dodatečné náklady, což se negativně odráží na příjmech zemědělců v těchto oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že v období 2000–2010 vzrostly podle Eurostatu celkové vstupní náklady zemědělců v EU v průměru téměř o 40 %, zatímco výstupní ceny se v průměru zvýšily o necelých 25 %; vzhledem k tomu, že nárůst vstupních nákladů v tomto desetiletí činil u energie a maziv 60 %, u syntetických hnojiv a půdních přídavků téměř 80 %, u krmiv pro zvířata více než 30 %, u strojního a dalšího vybavení zhruba 36 %, u osiva a sadebního materiálu téměř 30 % a u přípravků na ochranu rostlin téměř 13 %, z čehož plyne, že je nutné zemědělcům usnadnit přístup k levnějším vstupům pro zemědělce, zejména ze světového trhu;

C. vzhledem k tomu, že vyšší ceny potravin nevedou automaticky k vyšším příjmům zemědělců, zejména vzhledem k rychlému růstu zemědělských vstupních nákladů a k rozšiřování nůžek mezi výrobními a spotřebitelskými cenami;

D. vzhledem k tomu, že vyšší výrobní náklady a potíže při jejich promítání do dalších článků distribučního řetězce mohou v krátkodobém výhledu ohrozit přežití některých podniků a zároveň narušit strukturu výroby v některých členských státech, a zhoršit tak obchodní bilanci, pokud jde o dovoz a závislost na kolísavých vnějších trzích;

E.  vzhledem k tomu, že v současnosti je znevýhodněn také spotřebitel, neboť výrobci nejsou s to přenést exponenciální nárůst nákladů na výrobní faktory na velké maloobchodní prodejce, kteří jej přesouvají na spotřebitele, a dosahují tak obrovských marží;

F.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku zdrojů, kvůli rostoucí poptávce po potravinách v rozvíjejících se ekonomikách a kvůli politikám, jež ztěžují zemědělcům z EU přístup k levnějšímu krmivu na světovém trhu se očekává zesilování tlaku na zvyšování vstupních nákladů;

G. vzhledem k tomu, že produkci potravin může pravidelně ohrožovat řada faktorů, včetně škůdců a chorob, dostupnosti přírodních zdrojů a výskytu přírodních katastrof;

H. vzhledem k tomu, že zemědělství v EU je v současné době silně závislé na dovozu vstupních zdrojů – především fosilních paliv, ale i krmiv a vzácných minerálů používaných ke zkvalitňování půdy, např. fosforečnanů –, a je proto citlivé na prudké zvyšování cen; vzhledem k tomu, že to vyvolává značné obavy o konkurenceschopnost zemědělců z EU, zejména chovatelů hospodářských zvířat;

I.   vzhledem k tomu, že stávající kolísání cen má evropský a celosvětový rozměr, a je tudíž nezbytné hledat pro zemědělsko-potravinový řetězec specifické řešení na úrovni Společenství, neboť tento řetězec hraje v Unii strategickou úlohu, přičemž koordinovaná opatření jsou již požadována na úrovni G-20;

J.   vzhledem k tomu, že EU je stále závislejší na výrobních faktorech, jež jsou nezbytné pro zachování zemědělství v Evropě; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění větší potravinové soběstačnosti EU je tedy nezbytné vyzvat k urychlenému přijetí opatření ke snížení této závislosti, a to prostřednictvím investic a rozhodnutí na čistě politické úrovni;

K. vzhledem k tomu, že EU je silně závislá na dovozu fosilních paliv; vzhledem k tomu, že účinnější využívání zdrojů má klíčové místo ve strategii EU 2020 a v plánu Komise pro Evropu méně náročnou na zdroje;

L.  vzhledem k tomu, že zemědělská výroba v EU je z velké části závislá na ropě a že se potravinový řetězec se musí výrazně spoléhat na její fyzickou a cenovou dostupnost; vzhledem k tomu, že se očekává, že světová produkce ropy začne v průměru klesat o 2–3 % ročně;

M. vzhledem k tomu, že růst cen surové ropy je nerozlučně spojen s růstem vstupních zemědělských nákladů, a tedy se zvyšováním cen energie, krmiv a hnojiv, které mají dopad na ve světovou produkci potravin;

N. vzhledem k tomu, že výroba zemědělských hnojiv zcela závisí na pohotových dodávkách fosfátu; vzhledem k tomu, že cena fosfátu na komoditních trzích vzrostla v letech 2007 a 2008 o 800 % a že jeho dodávky by mohly dosáhnout vrcholu v letech 2033–2035 a poté se začnou jeho zásoby tenčit;

O. vzhledem k tomu, že náklady – zejména na chov hospodářských zvířat – vzrůstají rovněž kvůli rostlinolékařským požadavkům a požadavkům na dobré životní podmínky zvířat, ochranu životního prostředí, hygienu a bezpečnost potravin, takže dojde k dalšímu oslabení konkurenceschopnosti evropských producentů ve srovnání s producenty ze třetích zemí, kteří tyto přísné požadavky nemusí splňovat;

P.  vzhledem k tomu, že EU stanovila pro bezpečnost potravin a ochranu lidí a životního prostředí přísné standardy, jež mají dopad na dobu a náklady vývoje nových postupů a nástrojů ve všech článcích potravinového řetězce;

Q. vzhledem k tomu, že spotřebitelé kvůli poklesu své kupní síly stále častěji volí produkty, jejichž kvalita a bezpečnostní standardy jsou nižší než u produktů pocházejících z EU a jejichž původ nelze – zejména v případě masa – vysledovat;

R.  vzhledem k tomu, že v průměru 42 % veškerých dodávek vody v Evropě se používá v zemědělství (v Řecku 88 %, ve Španělsku 72 %, v Portugalsku 59 %), a vzhledem k tomu, že se zvýšily investice do zavlažování, usměrňování toku vody v mokřadech a odvodňování s cílem zefektivnit zavlažovací technologie, a vzhledem k tomu, že část vody použité v zemědělství se vrací do přirozeného koloběhu vody;

S.  vzhledem k tomu, že cena zemědělských pozemků a náklady na jejich pronájem mají přímý dopad na životaschopnost zemědělství a na schopnost mladých lidí vybudovat si v zemědělství dobrou pozici;

T.  vzhledem k tomu, že koncentrace dodavatelů zemědělských vstupních produktů na trhu je velmi vysoká – šest společností kontroluje téměř 75 % agrochemického trhu a tři společnosti kontrolují přes 45 % trhu s osivy; vzhledem k tomu, že tato koncentrace má podíl na udržování vysokých cen osiv a značný negativní vliv na rozmanitost plodin, a vzhledem k tomu, že vliv zemědělců na vývoj cenových trendů je omezený; vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace je záležitostí nejen článků potravinového řetězce. které předcházejí zemědělské produkci, ale i (maloobchodního) prodeje potravin, což vystavuje zemědělství dalšímu tlaku na náklady;

U. vzhledem k tomu, že životaschopnost a konkurenceschopnost drobné výroby (méně významné plodiny) jsou nepřiměřeně dotčeny legislativními a strukturálními změnami v odvětvích vyrábějících vstupní produkty, a vzhledem k tomu, že je třeba o dopadu těchto změn získat více informací;

V. vzhledem k tomu, že vyšší ceny paliva, hnojiv a krmiv tvoří největší podíl rostoucích nákladů zemědělců;

W. vzhledem k tomu, že kvůli mimořádnému kolísání zemědělských cen v celém potravinovém řetězci a kvůli souvisejícím finančním spekulacím má zásadní význam také zvýšení transparentnosti trhu v článcích řetězce předcházejících zemědělské produkci, což posílí hospodářskou soutěž a odolnost vůči kolísání cen;

X. vzhledem k tomu, že je třeba dlouhodobě investovat do účinnějšího řízení vstupů a zdrojů, včetně energie, půdy a živin, vodohospodářské technologie, osiv a agrochemických látek, aby bylo možné reagovat na nové hospodářské a environmentální výzvy, a to i v kontextu strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že školicí služby a institucionální zlepšení a inovace, jež mají vliv na používání vstupů a na postoje a dovednosti zemědělců, jsou životně důležité pro zavedení zemědělských systémů, které budou účinnější z hlediska využívání zdrojů, udržitelnější a inovativnější;

Y. vzhledem k tomu, že fermentace kejdy je žádoucí z hlediska pěstování plodin a životního prostředí a současně že je také nezbytné vytvářet pobídky pro výrobu energie z biomasy, což navíc přispěje k udržitelnému zemědělství;

Z.  vzhledem k tomu, že značný potenciál pro úsporu energie a nákladů v zemědělství se skrývá ve zvýšení energetické účinnosti, kterou by bylo možné dále zlepšit pomocí místní výroby energie z obnovitelných zdrojů (zejména z větrné a solární energie, biomasy, bioplynu, biopaliv, využíváním odpadních produktů atd.);

AA.vzhledem k tomu, že diverzifikace a střídání plodin mohou přispět ke zmírnění změny klimatu a umožňují udržitelné používání syntetických hnojiv a pesticidů;

AB.vzhledem k tomu, že produkce luštěnin bohatých na bílkoviny v EU a rovněž lepší chovatelské systémy využívající pastviny by mohly snížit nedostatek bílkovin v EU a její závislost na dovozu krmiv a mohly by mít pro zemědělce velký hospodářský přínos, avšak nejsou univerzálním řešením stávající mnohostranné nevyváženosti v dodavatelském řetězci se zemědělskými vstupy, a mohly by také vést k poklesu pěstování jiných, výnosnějších plodin na orné půdě;

AC.vzhledem k tomu, že uchovávání osiva přímo v zemědělských podnicích může za určitých podmínek a u určitých odrůd představovat alternativu ke kupovanému osivu;

AD. vzhledem k tomu, že značné množství zemědělských surovin se zkazí a musí být zlikvidováno v důsledku nevhodných podmínek skladování a přepravy, a nelze ho tedy použít jako potraviny či krmivo (FAO, Global Food Losses And Food Waste, 2011);

Obecná řešení

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily transparentnost cen zemědělských vstupů a aby zaručily uplatňování a vymáhání pravidel hospodářské soutěže v celém potravinovém řetězci;

2.  žádá o větší kontrolu a lepší analýzu základních ekonomických veličin na úrovni EU i v celosvětovém měřítku, jež vysvětlí rostoucí ceny potravin – zejména vzájemnou provázanost kolísání nabídky a poptávky, jakož i rostoucí provázanost pohybů cen energie, vstupů a potravinových komodit;

3.  žádá Komisi, aby vylepšila své analýzy důvodů extrémního kolísání trhů a aby usilovala o větší vyjasnění vzájemného působení spekulace a zemědělských trhů, jakož i energetických trhů a cen potravinových komodit; zdůrazňuje, že by tento postup měl být součástí snah o lepší regulaci a o zvýšení transparentnosti a kvality informací o finančních trzích na světové a unijní úrovni, včetně nadcházejícího přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu;

4.  vyzývá Komisi, aby podporovala účinnější agronomické postupy a lepší, udržitelné řízení zemědělských zdrojů s cílem dosáhnout stabilního a produktivního zemědělství, snížit vstupní náklady a plýtvání živinami a posílit inovace, účinnost a efektivitu z hlediska využívání zdrojů a udržitelnost v rámci zemědělských systémů; je přesvědčen, že by tyto cíle bylo možné uskutečnit v rámci ohlášeného evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti; zdůrazňuje, že zemědělci musí zaujmout integrovaný přístup, jenž vyváží všechny aspekty zemědělství (výrobu, životní prostředí, ziskovost a sociální rozměr);

5.  vyzývá Komisi, aby nadále podporovala udržitelné a produktivní zemědělství s cílem vyrovnat se s výzvami v oblasti životního prostředí a potravin a zároveň zajistit i nadále jeho ziskovost a konkurenceschopnost na světovém trhu;

6.  vítá evropský nástroj pro sledování cen potravin vytvořený Eurostatem a zřízení fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, jež musí zahrnovat odvětví, která zemědělství dodávají vstupní zdroje, a jež by mělo vnést větší transparentnost do vývoje cen vstupů a přispět k lepším výkupním cenám zemědělských produktů; trvá na tom, že by měly být Evropskému parlamentu pravidelně předkládány zprávy o dosaženém pokroku a konkrétní návrhy a že by s ním tyto dokumenty měly být projednávány;

7.  domnívá se, že prvovýrobci nemohou plně využívat vyšších cen výstupních produktů, neboť jsou z jedné strany pod tlakem nižších výkupních cen zemědělských produktů zapříčiněných silným postavením zpracovatelů a maloobchodníků a z druhé strany jsou pod tlakem vysokých cen vstupů v důsledku vyšší koncentrace společností, které je dodávají;

8.  vyzývá Komisi, aby lépe posoudila dopad právních předpisů EU na udržitelnost a konkurenceschopnost evropského zemědělství; domnívá se, že by měla být věnována pozornost zejména nákladům na soulad s právními předpisy a dopadu, který tento soulad má na dostupnost vstupů i na jejich ceny;

9.  vyzývá vnitrostátní a evropské orgány pro hospodářskou soutěž, aby se zabývaly zneužíváním dominantního postavení obchodníků se zemědělskými komoditami, maloobchodníků s potravinami a společností dodávajících vstupní produkty a aby uplatňovaly antimonopolní právní předpisy EU, zejména v odvětví hnojiv, kde se zemědělci potýkají s obrovskými problémy při nákupech základních hnojiv do zásoby; domnívá se, že evropské orgány zabývající se hospodářskou soutěží (GŘ pro hospodářskou soutěž atd.) by proto měly prošetřit celé odvětví, aby byly odhaleny všechny postupy narušující hospodářskou soutěž;

10. zdůrazňuje, že veškerá činnost v této oblasti vyžaduje, aby byly předem stanoveny koncepčně objektivní a důkladně propracované definice zneužívání, nekalých praktik a postupů narušujících hospodářskou soutěž, aby bylo možné provádět nezbytné konkrétní formy regulace a monitorování;

11. naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala hloubkovou studii o rozdílech v přístupu 27 vnitrostátních orgánů a politik na ochranu hospodářské soutěže a podpořila řešení, jež zapojí všechny partnery do řetězce výroby potravin a zabrání dominantnímu postavení jednoho či několika málo článků řetězce vstupů či výstupů, což jde často na úkor výrobců v oblasti zemědělství;

12. je přesvědčen, že je nezbytné zavést systém pro účinnou kontrolu takových postupů, a to za použití správních či právních prostředků, vytvořit mechanismus pro hodnocení a monitorování členských států ze strany Komise, a zároveň také zavést dostatečně odrazující a vhodně načasované sankce;

13. zdůrazňuje rovněž, že je zapotřebí zavést celoevropský systém pro výměnu informací o osvědčených postupech v oblasti zdrojů živin a energie, přírodních zdrojů a řízení dalších vstupů s cílem dosáhnout vyšší účinnosti a efektivity vstupů;

14. vyzývá, aby byla do nové SZP zařazena konkrétní opatření na podporu lepšího a účinnějšího řízení zdrojů a udržitelných postupů snižujících spotřebu vstupů a vstupní náklady a zlepšujících schopnost zemědělců přizpůsobit se kolísání cen, včetně opatření, která by podporovala krátké řetězce vstupů a krátké potravinové řetězce;

15. vítá skutečnost, že Komise věnuje více pozornosti evropskému biohospodářství; žádá, aby byla podstatná část příštího rámcového programu pro výzkum vyčleněna na výzkum a vývoj v oblasti efektivního využívání a řízení zemědělských vstupů a na zlepšení agronomické účinnosti; zdůrazňuje, že výsledky výzkumu musí být promítnuty do posílení zemědělské činnosti v praxi, a to prostřednictvím odborné přípravy a budování kapacit zemědělců; zdůrazňuje potřebu lepší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, jakož i mezi organizacemi zemědělců, čímž bude dosaženo praktického využívání v terénu a bude možné zlepšit a modernizovat tento průmysl;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby se dále zabývaly úlohou, kterou by organizace výrobců a družstva mohly hrát při organizování společných nákupů zemědělských vstupů, a to s cílem umocnit vyjednávací pozice zemědělců ve vztahu k odvětvím na předcházejících stupních řetězce;

17. vyzývá Komisi, aby lépe informovala zemědělce a spotřebitele o nutnosti účinněji řídit energetické, vodní a přírodní zdroje v rámci celého potravinového řetězce, což by podstatně omezilo plýtvání zdroji a potravinami;

18. je si vědom toho, že udržitelný růst je klíčovou prioritou strategie EU 2020 a že závislost Unie na fosilních palivech ji vystavuje otřesům na trzích s nimi; znovu opakuje, že je potřeba nahradit tuto závislost na omezených zdrojích dostatečně spolehlivými alternativami, přičemž bude zohledněna rovnováha mezi zachováním výroby potravin a podporou výroby energie;

Energie

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly investice do úspory energie a výroby energie z obnovitelných zdrojů (větrné a solární energie, energie z bioplynu či biomasy, geotermální energie atd.) v zemědělských podnicích nebo v rámci projektů místního partnerství (pro větrnou a solární energii, energii z bioplynu, geotermální energii atd.) podporovaných zúčastněnými stranami na místní úrovni, které se zvláště zaměřují na využívání odpadů a vedlejších produktů;

20. zdůrazňuje význam zpracování hnoje, z něhož lze jako z obnovitelného zdroje získávat energii a jenž navíc snižuje zátěž pro životní prostředí a nahrazuje umělá hnojiva v podobě minerálních koncentrátů; vyzývá Komisi, aby ve směrnici o dusičnanech uznala zpracovaný hnůj jako náhradu umělého hnojiva, čímž bylo možné jej považovat za zdroj energie;

21. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby opatření veřejné podpory pro biomasu a biopaliva – včetně bioplynu – nepodporovala neudržitelnou soutěž o zdroje mezi výrobou potravin a energie, jelikož obě odvětví musí fungovat udržitelně;

22. vyzývá Komisi a členské státy, aby pomohly vytvářet nové příjmy zemědělců tím, že usnadní přivádění energie a tepla vyráběných z obnovitelných zemědělských zdrojů do soukromých a veřejných energetických systémů a sítí;

23. domnívá se, že účinná opatření pro úspory a řízení energií v rámci jednotlivých hospodářství a na místní úrovni by měla být dostupná po celé Evropské unii prostřednictvím programů rozvoje venkova a nepovinných opatření pro ekologizaci budoucí SZP;

24. vyzývá Komisi, aby analyzovala náklady na energie v různých stávajících zemědělských systémech a u přidružených dodavatelů vstupů, zpracovatelského průmyslu a distribučních systémů ve vztahu k produktivitě a výstupům a aby při tom zohlednila energetickou účinnost a využívání udržitelných zdrojů energie s cílem reagovat na nové výzvy;

Půdní přídavky a přípravky na ochranu rostlin

25. vyzývá k tomu, aby v rámci reformy SZP po roce 2013 byla zavedena účinná opatření a vytvořeny pobídky, jako je diverzifikace plodin včetně pěstování luštěnin a střídání plodin přizpůsobených místním podmínkám, jelikož přispívají ke zmírňování dopadů změny klimatu, zvyšují kvalitu půdy a vody i schopnost zemědělců snižovat své vstupní náklady;

26. dále žádá Komisi a Radu, aby na celounijní nezávazný seznam opatření k ekologizaci, jež budou odměňována v rámci společné zemědělské politiky, zařadila investice do přesného zemědělství, protože tyto inovační postupy (jako je například monitorování půdy pomocí GPS) pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu a zvyšovat kvalitu půdy a vody i finanční prostředky zemědělců (podstatně omezené používání hnojiv, vody, půdních přípravků, přípravků na ochranu rostlin a pesticidů sníží vstupní náklady zemědělců);

27. zdůrazňuje, že zemědělská výroba EU je závislá na dovozu přírodního fosfátu pro výrobu hnojiv, přičemž většina jeho světové těžby pochází z pěti zemí; žádá Komisi, aby se touto otázkou zabývala;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly recyklaci živin (zejména fosforečnanů a dusíku) z odpadových toků – pod podmínkou důkladného prověření jejich možného využití, vhodné úpravy potenciálně škodlivých látek a provádění přísných kontrol –, a zejména recyklaci odpadu jako součást stupňovitého procesu poté, co byl tento odpad využit na výrobu tepelné energie; zdůrazňuje, že močůvka, jež splňuje kvalitativní požadavky, které ukládají právní předpisy o hnojivech, a je určena ke zpracování pro tyto účely, není odpadním produktem, i když předtím prošla fermentací v zemědělské bioplynové stanici;

29. vyzývá Komisi, aby lépe posoudila dopad ztráty přípravků na ochranu rostlin na konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství, zejména s ohledem na vhodnost výrobků, jež jsou stále dostupné, a na vliv menšího počtu výrobků soutěžících na trhu na jejich cenu;

30. vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby zajištění budoucí životaschopnosti méně významných plodin a plodin pro méně významná použití, přičemž se zajistí jejich úplná slučitelnost a soudržnost se společnou zemědělskou politikou a zapojení všech subjektů podílejících se na potravinovém řetězci;

Krmiva pro zvířata

31. opakuje svou výzvu, aby Komise Parlamentu a Radě urychleně předložila zprávu o možnostech, jak v Evropské unii zvýšit domácí produkci bílkovinných plodin; zdůrazňuje, že ačkoli zvyšování domácí produkce bílkovinných plodin bude mít určitý přínos, není pravděpodobné, že by toto zvyšování mělo výrazný dopad na dovoz krmiv ze zemí mimo EU; je proto přesvědčen, že bude v krátkodobém horizontu potřeba prozkoumat další způsoby, jak se vypořádat s nedostatkem bílkovin v EU, a poukazuje zejména na zásadní úlohu dovozu sóji; žádá Komisi, aby se ujistila, že tato opatření neohrozí celkový cíl EU, jímž je bezpečnost dodávek potravin, pokud jde o úroveň produktivity a výstupů;

32. opětovně zdůrazňuje, že je třeba do nové SZP zařadit vhodná opatření a nástroje na podporu zemědělců, kteří pěstují bílkovinné plodiny, čímž by se mohl snížit nedostatek bílkovinných plodin v EU a kolísání cen a zároveň by bylo možné zdokonalit zemědělské postupy a zvýšit úrodnost půdy;

Osivo

33. vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se zamýšlenou revizí nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství i nadále zemědělcům umožnily využívat osiva vyrobená a zpracovaná v zemědělských podnicích, jak stanoví čl. 14 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, protože tato praxe přispívá k biologické rozmanitosti zemědělství a je přínosná z hlediska hospodářství, kultury i životního prostředí; vyzývá v této souvislosti ke spravedlivému a vyváženému přezkumu práv na šlechtění rostlin a současných omezení používání osiva vyprodukovaného v zemědělských podnicích s cílem zlepšit a zjednodušit současný právní rámec a zajistit vhodnou rovnováhu mezi potřebou inovovat a potřebou chránit a rozšiřovat rozmanitost plodin, jakož i zlepšit živobytí malých a středních zemědělců;

34. uznává význam výzkumných projektů, které se zabývají šlechtěním odrůd, jež si dlouhodobě uchovávají své vlastnosti, a vybízí členské státy a Komisi, aby takové projekty podporovaly společně s opatřeními na podporu pěstování místních pícnin, jako je len, žitovec, vikev hrachorovitá (vicia lathyroides) atd.;

35. vyzývá Komisi, aby zvážila založení evropské banky osiva s cílem uchovávat a chránit genetickou pestrost rostlin, bojovat proti úbytku biologické rozmanitosti a provázat rozmanitost plodin s kulturním dědictvím členských států;

36. vyzývá s ohledem na nadcházející celosvětovou konferenci Rio+20 k nové iniciativě EU týkající se ochrany, udržitelného využívání a kvalitního marketingu biologické rozmanitosti v zemědělství, a to v zájmu zvýšení přidané hodnoty vytvářené zemědělstvím;

Ceny pozemků a jejich pronájem

37. vyzývá Komisi, aby provedla studii o dopadu pronajímání pozemků a zvýšených nákladů na nákup a pronájem pozemků na zemědělská odvětví v členských státech Evropské unie;

38. zdůrazňuje, že nároky ze systému jednotných plateb pro zemědělské podniky, pokud jsou založeny na historických hodnotách nebo pokud jsou obchodovatelné bez pozemku, mohou investoři a spekulanti odkoupit za zvýšené ceny za účelem zajištění toku příjmů nesouvisejícího s aktivním zemědělstvím; poukazuje na to, že vzniklá narušení vytvářejí významný vstupní náklad a působí jako překážka pro vstup nových zemědělců; žádá Komisi, Parlament a členské státy a regiony, aby zajistily, že reforma SZP bude náležitě řešit tyto problémy a že nároky na platby budou dostupné pro všechny zemědělce pro účely aktivní výroby;

39. žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o dopadu využívání pozemků pro rozvoj infrastruktury, bydlení a nárazníkových pásem na náklady zemědělských podniků;

Voda

40. vyzývá Komisi, aby v rámci reformy společné zemědělské politiky a rámcové směrnice o vodě směřovala k vytvoření lepších zemědělských systémů zavlažování, odvodňování a zadržování vody, které účinněji využívají vodu a jejichž součástí by bylo zvyšování kapacity zadržování vody v půdě, sběr vody v suchých oblastech a odvodňování v oblastech mokrých, což jsou způsoby, jak omezovat spotřebu sladké vody, a rovněž prevence pro případ změn ve srážkových modelech způsobených změnou klimatu;

41. žádá Komisi, aby usilovala o řešení problémů s odvodňováním, jež zohlední faktory, jako jsou například vydatné deště, nížiny a stojatá voda;

42. upozorňuje v tomto ohledu Komisi na pozitivní dopad přesného zemědělství na užívání vody (prostřednictvím monitorování půdních podmínek pomocí GPS a předpovídání počasí) a požaduje, aby investice do těchto a dalších inovačních řešení, jež omezují využívání vstupů, jako jsou voda, hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, mohly být pokryty možnostmi ekologizace v rámci budoucí SZP;

43. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly řízení a přerozdělování vodních práv a aby posilovaly multifunkční zemědělské ekosystémy a zemědělsko-lesnické systémy;

44. vyzývá k větší podpoře odborného vzdělávání zemědělců v oblasti účinného vodního hospodářství, odvodňování a zavlažování, včetně praktických nástrojů sběru vody a opatření k předcházení ztrátám živin, zasolování nebo paludifikace, a rovněž k podpoře lepších systémů stanovování cen vody a systémů vodní správy na místní a regionální úrovni, a to s cílem v dlouhodobém horizontu napomoci prevenci plýtvání vodou a snížit vstupní náklady; měla by být také posílena kontrola vodovodů, aby se zajistilo, že únik vody nemá zásadní dopad na výrobní náklady a kvalitu výrobků;

45. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA (2011)0297.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA (2010)0302.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0006.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA (2011)0084.
• [5]  http://www.oecd.org/dataoecd/38/10/48224529.pdf.
• [6]  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database.
• [7]  http://ec.europa.eu/research/agriculture/conference/pdf/feg3-report-web-version.pdf
• [8]  http://agrienv.jrc.ec.europa.eu/publications/pdfs/LIFS_final.pdf

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě přijal řadu doporučení na řešení problémů v článcích potravinového řetězce navazujících na zemědělskou produkci s cílem zvýšit příjmy zemědělců. Navrhoval podstatnou změnu politiky v oblasti právních předpisů EU o hospodářské soutěži a doporučoval opatření, která by měla být začleněna do legislativních návrhů v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky do roku 2020. Komise přijala v návaznosti na toto usnesení dne 23. listopadu 2010 oznámení o následných opatřeních, ve kterém ohlásila kroky v této záležitosti.

Tato nová zpráva z vlastního podnětu identifikuje problémy vyskytující se v článcích řetězce předcházejících zemědělské produkci a zaměřuje se na zvyšování nákladů na nákup zemědělských vstupů v posledním desetiletí v oblasti energie, strojního vybavení, krmných směsí, syntetických hnojiv, pesticidů, osiva a vody. Poukazuje na dopad na některá odvětví produkce, zdůrazňuje rostoucí závislost zemědělců na stále více koncentrovaném odvětví vstupů a navrhuje opatření, která by měla být přijata v rámci nadcházející reformy společné zemědělské politiky.

Čeká nás podstatná reforma společné zemědělské politiky, která bude muset reagovat na řadu významných výzev, před nimiž stojí zemědělci. Vzhledem k tomu je cílem této zprávy analyzovat struktury a trhy předcházející zemědělské produkci a navrhnout politické možnosti, které by zemědělcům pomohly snížit vstupní náklady, braly v potaz zvyšování jejich nezávislosti a příjmů, a umožnily tak přechod k účinnějšímu a udržitelnějšímu využívání výrobních zdrojů.

Zpravodaj navrhuje vyzvat členské státy a Komisi, aby dodávaly více údajů o nákladech na vstupy a produkci, které by poté měla analyzovat a pravidelně poskytovat zemědělcům evropská agentura pro sledování cen. Cenové indexy by rovněž mohly posílit hospodářskou soutěž v odvětví vstupů a snad i pomoci zemědělcům vymanit se z „útisku“, kterým trpí na své pozici mezi stále koncentrovanějšími a silnějšími zemědělsko-průmyslovými články řetězce, které primární produkci předcházejí a na primární produkci navazují.

Dále je třeba zemědělce podporovat ve zvyšování agronomické a environmentální výkonnosti, aby bylo možné reagovat na očekávané nové výzvy související s klimatem, životním prostředím a hospodářstvím. Zemědělci budou muset jako součást opatření k „ozelenění“ naplánovaných v rámci nové společné zemědělské politiky znovu začlenit externalizované výrobní náklady související s lepším řízením biologické rozmanitosti a vodních a půdních živin a měli by být podporováni, aby tak činili. Tyto počáteční výdaje samozřejmě zemědělcům přinesou v dlouhodobém výhledu prospěch spočívající například v odolnosti vůči nestabilnímu klimatu, zvýšeném zdraví a úrodnosti půdy a nižší náchylnosti k chorobám. Až zemědělci dokážou lépe využívat potenciál zemědělských vstupů, stanou se rovněž méně zranitelní vůči kolísání cen.

Komise by také měla navrhnout opatření, která by zemědělce povzbuzovala ke společnému organizování zachovávání a nákupu vstupů, aby se zvýšila jejich vyjednávací síla, což je v souladu s vytvářením organizací výrobců navazujících na zemědělství. Zemědělci by měli být také podporováni a odměňováni, jestliže se organizují za účelem lepšího řízení zdrojů a provádění udržitelných postupů, což snižuje jejich zranitelnost vůči kolísání cen.

Zpravodaj by v této souvislosti rád zdůraznil, že zemědělci v mnoha zemích již pilně pracovali na zdokonalování agronomických postupů i posílení hospodářské nezávislosti, pokud jde o nakupování vstupů. Sítě zemědělců zavedly důležitou mnohaletou spolupráci mezi vládními a nevládními výzkumnými subjekty a zemědělskými organizacemi (CEDAPA či CIVAM ve Francii atd.) a aktivně šíří své zkušenosti a výsledky mezi širší zemědělská společenství. Tato iniciativa a zapojení by měly být plně uznány zvýšením spolupráce mezi výzkumnými subjekty na jedné straně a zemědělskými organizacemi a organizacemi pro rozvoj venkova na straně druhé a měly by být zohledňovány, pokud jde o budoucí školicí služby pro zemědělce a programy odborného vzdělávání.

Zpravodaj navrhuje, aby bylo usnesení členěno podle následujících faktorů představujících klíčové zemědělské vstupy:

Energie

Údaje Eurostatu a analýza Komise naznačují, že rozevírání propasti mezi vstupními a výrobními náklady a výstupními cenami v mnoha sektorech není ekonomicky únosné. Náklady zemědělců na energii se zvýšily v období 2000–2010 zhruba o 60 %, zatímco výstupní ceny vzrostly pouze o 25 %. Všeobecně se zvyšují ceny paliv, plynu a elektřiny.

Zpravodaj navrhuje opatření, díky nimž by zemědělci mohli uspořit více energie v budovách, při zemědělských postupech i v dopravě prostřednictvím programů energetické účinnosti a investovat do výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci hospodářství nebo na místní úrovni (větrná a solární energie, bioplyn, geotermání energie atd.).

V této souvislosti rovněž doporučuje provést analýzu a hodnocení částek a nákladů na energii ve stávajících zemědělských systémech, u souvisejících dodavatelů vstupů a ve zpracovatelských a distribučních systémech. V nastávající reformě společné zemědělské politiky je důležité zohlednit energetickou účinnost a využívání udržitelných zdrojů energie, a reagovat tak na nové výzvy. Patří k tomu i opětovné vyvážení rostlinné a živočišné výroby ve vztahu k dostupným zdrojům energie a výrobním systémům nenáročným na vstupy, jako je produkce travnaté píce a extenzivní chov hospodářských zvířat.

Syntetická hnojiva a pomocné půdní látky

Náklady na umělá hnojiva a pomocné půdní látky se v posledním desetiletí v průměru zdvojnásobily. Používání vstupů na bázi dusíku a fosforečnanů přináší specifické problémy, zejména ztráty tam, kde půda a plodiny nedokážou dostatečně zadržovat a absorbovat živiny.

Řešení existuje: lepší analyzování a řízení živin v hospodářství; omezení výdajů na umělá hnojiva prostřednictvím lepší analýzy úrodnosti půdy a jejího lepšího řízení, zejména zkvalitnění drobtovité struktury půdy a zvýšení úrovní organického humusu (což umožní lépe zadržovat vodu a živiny) používáním organických hnojiv, zvýšení kvality močůvky, lepší postupy střídání plodin, aplikace pomocí vlečných hadic v kombinaci s okamžitým mělkým zapracováním (podle některých výzkumů je v severní a západní Evropě možné snížení o 50 kg N/ha zemědělské plochy nebo až o 70 % stávajících vstupů, aniž by došlo ke ztrátám výnosů). Vyplavování živin, které je velkým zdrojem úniku dusíku do vodního prostředí a uvolňování NO₂ (oxidu dusičitého) do atmosféry, by mohlo být omezeno pomocí využívání některých energetických plodin jako nárazníku u oblastí ochrany vod a podél otevřených toků.

Jako potenciální zdroje živin (bioplynu) by měly být zváženy také kanalizační systémy vesnic a obcí, jestliže lze zaručit dostatečné oddělení potenciálně škodlivých látek.

Osivo

Náklady na osivo a sadební materiál se od roku 2000 zvýšily v průměru téměř o 30 %. Zčásti je to způsobeno vysokými náklady na nákup certifikovaného osiva a menším využíváním osiva vyprodukovaného v hospodářství. Osivo vyprodukované v hospodářství přináší mnoho ekonomických výhod a prospívá životnímu prostředí: v průměru stojí zemědělce o 40 % méně než certifikované osivo, umožňuje jim pěstovat plodiny přizpůsobené konkrétním agronomickým podmínkám v jejich regionech, často vyžaduje používání menšího množství syntetických hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a zároveň zachovává biologickou rozmanitost plodin. Zemědělci si také mohou zvolit dobu výsevu podle svých hospodářských podmínek a nemusí se spoléhat na dodávky od semenářských společností.

Více než polovina půdy v Evropě, na které se pěstují obiloviny, je oseta osivem vyprodukovaným v hospodářství – v zemích jako Polsko je to kolem 90 % –, ale šíření tohoto osiva v ostatních sektorech, jako je odvětví pěstování ovoce a zeleniny, brání mimo jiné skutečnost, že podle nařízení 2100/94 mají zemědělci povoleno pěstovat z osiva vyprodukovaného v hospodářství jenom 21 druhů rostlin. Na druhou stranu odvětví semenářství považuje právo využívat osivo vyprodukované v hospodářství za výjimku, která by měla být při nadcházejícím přezkumu nařízení zrušena.

Přípravky na ochranu rostlin a další pesticidy

Přípravky na ochranu rostlin a jiné pesticidy v posledním desetiletí zdražily v průměru téměř o 13 %. K řešení patří vytvoření vyváženého poměru uhlíku a dusíku v půdě a zlepšení půdní struktury (důsledkem bude menší potřeba používat pesticidy a herbicidy, protože dojde k omezení výskytu onemocnění rostlin a invaze plevele).

Krmiva pro zvířata a veterinární náklady

V systémech intenzivní živočišné výroby se uplatňuje výživa s vysokým podílem koncentrátů krmné směsi; používaná olejnatá semena a bílkovinné plodiny se převážně dováží ze zámoří. Vstupní ceny v tomto odvětví vzrostly v posledních deseti letech v průměru o více než 30 %.

Evropský parlament ve svém usnesení z března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU vyzval k zavedení potřebného rámce pro rozvoj produkce bílkovinných plodin a luštěnin v Evropské unii, aby se nedostatek bílkovinných plodin, který činí 70 %, snížil pomocí krmiv z domácí produkce. Pro tyto účely jsou vhodné některé luštěniny, zejména hrách, fazole a lupiny.

Střídání plodin s využitím bílkovinných plodin – luštěnin dále může snížit spotřebu paliva při obdělávání půdy, neboť se tak lépe zachová obsah humusu a půdní vlhkost a půda bude vyžadovat méně orby. Podle nedávno publikované studie Evropského parlamentu (PE 438.591) a podle studie francouzské vládní Komise pro udržitelný rozvoj (prosinec 2009, č. 15) lze náklady na používání umělých hnojiv ve Francii snížit odhadem až o 100 milionů EUR ročně.

Zemědělské budovy a obnovitelná energie

Náklady na neobytné zemědělské budovy vzrostly v průměru o 20 % vzhledem ke zvýšeným cenám za stavební materiál a práce. Zejména v odvětví chovu hospodářských zvířat ceny vzrůstají rovněž kvůli požadavkům na hygienu a bezpečnost potravin.

V některých členských státech jsou zemědělci povzbuzováni, aby investovali do produkce obnovitelné energie v rámci hospodářství, například větrné a solární energie a bioplynu. Například v Německu jsou střechy zemědělských budov v rozsáhlé míře využívány k instalaci solárních panelů, zlepšuje se zateplení budov a močůvka je využívána pro výrobu bioplynu. Vnitrostátní dotace v oblasti bioplynu však v některých případech vedly rovněž k pěstování kukuřice a obilovin kvůli bioplynu, což zvýšilo ceny za pronájem půdy a přilákalo investory, kteří mají zisky, zatímco zemědělci zůstávají mimo.

Ceny půdy a pronájmu půdy

Náklady na pronájem půdy jsou v mnoha zemědělských odvětvích a členských státech největší složkou nákladů a měly by být považovány za vstupní náklady. V převážné části západní Evropy dosáhly ceny za prodej a pronájem zemědělské půdy neudržitelné úrovně, což způsobilo závažné přerušení vztahu mezi výrobními kapacitami, přístupem k půdě a zemědělskou užitnou hodnotou. V některých případech se tomu tak děje v důsledku rozrůstání měst, tlaku zemědělských společností a soustředění vlastnictví půdy u několika málo vlastníků. Zpravodaj doporučuje zavést systém monitorování cen půdy a přístupu k půdě, zejména pokud jde o mladé zemědělce.

Ostatní statky a služby včetně vody

Vzhledem k velkému významu vody v zemědělské produkci by měla Evropská unie podporovat členské státy v zajišťování lepších systémů zadržování vody pro účely zemědělství, včetně posílení kapacit zadržování vody v půdě a sběru vody v suchých oblastech, jakožto prevenci pro případ změn ve srážkových modelech způsobených změnou klimatu.

Dále je naléhavě zapotřebí lepší správy a přerozdělování vodních práv a zachování a vytváření multifunkčních zemědělských ekosystémů a zemědělsko-lesnických systémů za účelem posílení kapacit zadržování vody.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	23.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	30 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Robert Dušek, Iratxe García Pérez, Sergio Gutiérrez Prieto, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Czesław Adam Siekierski, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Alyn Smith, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Luís Paulo Alves, Salvatore Caronna, Spyros Danellis, Giovanni La Via, Astrid Lulling, Maria do Céu Patrão Neves, Valdemar Tomaševski