ZPRÁVA o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům

30. 11. 2011 - (2011/2148(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Aldo Patriciello

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům

(2011/2148(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na znění hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie, článku 189 o politice výzkumu a technologického rozvoje a o politice v oblasti vesmíru, který zmiňuje zejména vypracování evropské politiky pro oblast vesmíru k podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění politik Unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020[1],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (KOM(2010)0614),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace[2],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (KOM(2011)0152),

–   s ohledem na závěry Komise ze dne 31. března 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“,

–   s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 11. listopadu 2003 s názvem „Vesmír: nová evropská hranice rozšiřující se Unie – akční plán realizace evropské vesmírné politiky“ (KOM(2003)0673),

–   s ohledem na rozhodnutí 2004/578/ES ze dne 29. dubna 2004 o uzavření rámcové dohody mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou[3],

–   s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Střednědobý přezkum evropských programů družicové navigace“ (KOM(2011)0005),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o střednědobém přezkumu evropských programů družicové navigace: hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o financování evropského programu družicové navigace (Galileo) na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a víceletého finančního rámce pro období 2007–2013[5],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2010)0500),

–   s ohledem na nařízení (ES) 683/2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo)[6],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES): dbáme o bezpečnější planetu“ (KOM(2008)0748),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES): úkoly a další kroky v oblasti vesmírné složky“ (KOM(2009)0589),

–   s ohledem na nařízení (EU) 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013)[7],

–   s ohledem na nařízení (EU) 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS[8],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (KOM(2010)0308),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0431/2011),

A. vzhledem k tomu, že článek 189 SFEU svěřuje Evropské unii výslovnou úlohu vypracovat vesmírnou politiku za účelem podpory vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění jejích politik;

B.  vzhledem k tomu, že vesmírná politika je klíčovým prvkem strategie Evropa 2020 a je nedílnou součástí vůdčí iniciativy v oblasti průmyslové politiky;

C. vzhledem k tomu, že družicové komunikační služby v současnosti již slouží orgánům státní správy i občanům EU;

D. vzhledem k tomu, že tato politika podporuje cíle inteligentní ekonomiky, která je udržitelná a inkluzivní, neboť vytváří vysoce kvalifikovaná zaměstnání a poskytuje obchodní odbytiště, stimuluje inovace a zlepšuje blahobyt a bezpečnost občanů;

E.  vzhledem k tomu, že vesmír má pro Evropu strategický význam a představuje klíčový předpoklad pro nezávislost jejího rozhodování a její činnosti;

F.  vzhledem k tomu, že evropský vesmírný průmysl vytváří konsolidovaný obrat ve výši 5,4 miliardy EUR a zaměstnává více než 31 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků;

G. vzhledem k tomu, že evropské odvětví družicové komunikace představuje prvek, který má klíčový význam pro zachování zdravě fungujícího evropského vesmírného průmyslu, neboť více než polovina obratu evropského průmyslu závisí na výrobě a zprovozňování telekomunikačních družic;

H. vzhledem k tomu, že Evropský parlament vždy plně podporoval evropský globální družicový navigační systém (GNSS), zaváděný prostřednictvím programů Galileo a EGNOS, jehož cílem je zlepšit každodenní život evropských občanů, zajistit samostatnost a nezávislost Evropy a získat významný podíl na celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi, jenž závisí na družicové navigaci;

I.   vzhledem k tomu, že v současné době je EU závislá na americkém globálním systému určování polohy (GPS) s přibližně 7 % HDP hodnoty činností, jež jsou na tento systém odkázány, a vzhledem k tomu, že program Galileo má ve srovnání s americkým systémem GPS nabízet zjevné výhody, konkrétně větší přesnost, globální integritu, ověřování a záruku služby, a že má zajišťovat strategickou samostatnost Evropské unie; uvědomuje si, že program Galileo může mít velký význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a kvality mnoha služeb v Evropě;

J.   vzhledem k tomu, že z důvodu rostoucích nákladů programu, mimo jiné v důsledku nepřesných odhadů nákladů a strategií řízení nákladů, umožňuje současný rozpočet financovat pouze zavedení počáteční operační schopnosti;

K. vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh na financování programu Galileo ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, avšak tento rámec nezahrnuje financování programu GMES, čímž je budoucnost tohoto programu vážně ohrožena;

L.  vzhledem k tomu, že před přijetím rozhodnutí o zvýšení finančního závazku z rozpočtu Unie v příštím víceletém finančním rámci musí Komise předložit jasné a podrobné posouzení všech případných technických variant a s nimi souvisejících nákladů a přínosů programu Galileo i programu GMES;

M. vzhledem k tomu, že program GMES je rovněž stěžejním evropským programem, jehož cílem je sloužit evropským občanům jako zdroj geografických informací, které budou moci využívat veřejné instituce při provádění politik, k nimž patří řízení z hlediska ochrany životního prostředí, řízení rizik a ochrana občanů; vzhledem k tomu, že program GMES by měl zaručovat kontinuální přístup k informacím o životním prostředí a bezpečnosti vycházejícím z infrastruktur pro pozorování ve vesmíru a in situ a co nejlépe přitom využívat zdroje, které jsou dostupné v Evropě;

N. vzhledem k tomu, že k aspektům klíčovým pro úspěšnou vesmírnou politiku patří trvalé fungování konkurenceschopného vesmírného průmyslu na špičkové technologické úrovni, který bude podporovat velkoryse koncipovaný program výzkumu a vývoje a doplňkové aktivity, výzkum vesmíru, zabezpečení vesmírné infrastruktury a mezinárodní spolupráce;

O. vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů evropské vesmírné politiky je nutné – jak upozorňuje Komise – zajistit nezávislý přístup do vesmíru;

P.  vzhledem k tomu, že evropské průmyslové know-how má klíčový význam pro úspěšnou vesmírnou politiku a že v oblasti evropské integrace a konkurenceschopnosti hrají zásadní úlohu hlavní evropské programy;

Cíle evropské kosmické strategie

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ jako první krok ke globální a uživateli inspirované politice Evropské unie pro oblast vesmíru, jež bude sloužit zájmům jejích občanů, jejím politikám a diplomacii; domnívá se, že Evropská unie by své úsilí měla zaměřit na rozvoj návazných služeb spojených s využíváním vesmíru, které by měly přínos pro občany a jejichž cílem by bylo přispět ke zlepšení tvorby politických opatření a jejich provádění; domnívá se, že vhodné využívání vesmírných programů, jako jsou programy Galileo and GMES, by mohlo v zúčastněných odvětvích významně snížit náklady a přinést výhody regionům a místním komunitám;

2.  považuje za významné, aby vesmírná politika byla realistickou politikou, jejímž cílem bude zlepšení každodenního života evropských občanů, vytvoření podmínek pro nový hospodářský růst, posilování inovačního potenciálu a podpora vědeckého pokroku na světové úrovni; zdůrazňuje, že vesmírná řešení, jež se opírají se o nejmodernější technologie a konkurenceschopnou evropskou průmyslovou základnu, jsou nezbytná pro schopnost vyrovnat se s významnými společenskými problémy současnosti, jako jsou přírodní katastrofy, zdroje a monitorování klimatu, pro rozvoj v odvětví telekomunikací a pro podporu příslušných aplikací v oblasti politik týkajících se změny klimatu, územního plánování, řízení z hlediska ochrany životního prostředí, zemědělství, námořní bezpečnosti, rybolovu a dopravy;

3.  konstatuje, že družicové sítě hrají významnou úlohu, pokud jde o dosažení úplného pokrytí EU širokopásmovým internetem do roku 2013, čímž přispívají k plnění cílů digitální agendy EU;

4.  vítá záměr Komise vypracovat vesmírnou politiku, která bude odpovídat konkrétním potřebám dílčích průmyslových odvětví; zdůrazňuje v této souvislosti, že do koordinace této politiky by neměla být zapojena pouze Evropská kosmická agentura (ESA) a členské státy, ale i Evropský parlament;

5.  domnívá se, že Evropská unie je odpovědná za koordinaci a konsolidaci vnitrostátních politik a programů v oblasti vesmíru s cílem zavést ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami koherentní evropský přístup; zdůrazňuje, že tento přístup by měl usilovat o podporu solidní, konkurenceschopné a nezávislé evropské průmyslové základny a měl by konsolidovat průmyslovou politiku, jež bude schopna ve střednědobém i dlouhodobém výhledu koncipovat, vyvíjet, vypouštět, provozovat a využívat vesmírné systémy, a to včetně finančních a právních mechanismů;

6.  vítá cíle strategie týkající se posílení evropské vesmírné infrastruktury a větší podpory výzkumu s cílem zvýšit technologickou nezávislost evropské průmyslové základny, podpořit plodné prolínání vesmírného sektoru a dalších průmyslových odvětví a stimulovat inovaci jakožto hybnou sílu evropské konkurenceschopnosti;

7.  konstatuje však, že prioritní kroky jsou sice ve sdělení Komise dobře stanoveny, nicméně zčásti zůstávají poněkud nejasné; zdůrazňuje, že by měly být upřesněny a že by mělo být provedeno posouzení všech technických variant a souvisejících nákladů, rizik a výhod a sociálních dopadů, včetně veškerých možných dopadů na průmyslovou základnu Evropské unie a na evropskou průmyslovou politiku; upozorňuje, že evropský vesmírný program by se měl zaměřovat především na oblasti, ve kterých vzniká evropská přidaná hodnota, a měl by předcházet tříštění úsilí do mnoha směrů či duplikaci činností, které již provádí agentura ESA;

8.  zdůrazňuje, že v souvislosti s vesmírnou politikou je nezbytné zajistit jasné řízení, včetně optimálního využívání dovedností, které jsou v Evropě k dispozici, a účinné mechanismy dohledu a koordinace s cílem harmonizovat priority a zajistit řádné řízení zdrojů pocházejících z vnitrostátních fondů a z Evropské unie, z agentury ESA a dalších agentur, jejichž činnost se týká vesmíru a má význam pro EU;

9.  konstatuje, že v průběhu sedmi zasedání Rady pro vesmír, jež se dosud konala, byla doprava v Evropě zmíněna pouze jednou, a navíc letmo, a že význam, který má vesmírná politika pro dopravu, nebyl v jednáních Rady pro vesmír – jak ukazují výsledky těchto jednání – podrobněji zohledněn;

10. zdůrazňuje, že je třeba lépe chápat závislost zásadních odvětví na vesmíru, a vybízí členské státy a Komisi, aby propagovaly význam vesmírného sektoru;

11. připomíná, že odvětví dopravy hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů EU 20-20-20 v oblasti emisí CO₂ a spotřeby energie a cílů strategie Evropa 2020, a že bez účinného odvětví dopravy nelze dosáhnout udržitelného růstu;

12. je přesvědčen, že kosmická strategie Evropské unie je nezbytná, má-li být zaručeno, že vesmírná technologie plně podpoří bezpečnější a účinnější řízení dopravy a její kontrolu, a to ve všech druzích dopravy;

13. souhlasí s Komisí, že si Evropa musí udržet nezávislý přístup do vesmíru, aby byla schopna dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti provádění své vesmírné politiky, a mohla mít i nadále prospěch z přínosů spojených s vesmírnými aplikacemi; vybízí proto Komisi, aby předložila konkrétní návrhy pro strategickou oblast nosných raket a věnovala této oblasti v rámci průmyslové politiky ve vesmírném sektoru zvláštní pozornost;

14. podtrhuje zvláštní význam, který mají v kontextu vesmírné politiky nosné rakety, a zdůrazňuje, že vzhledem ke kritické finanční situaci, s níž se odvětví nosných raket na celém světě potýká, je třeba v tomto ohledu vyslat na evropské úrovni čerstvý politický impuls;

Stěžejní projekty Galileo a GMES

15. považuje program Galileo za stěžejní program Evropské unie a první světový systém družicové navigace vyvinutý pro civilní účely, který by Unii mohl umožnit stát se nezávislou ve strategicky významné oblasti;

16. žádá Komisi, aby řádně dopracovala legislativní a finanční rámec, zejména s ohledem na stanovení finančního rámce pro období 2014–2020, stejně jako přístup k účinnému řízení, služby systému Galileo a pravidla odpovědnosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že má-li být systém Galileo plně zprovozněn a máme-li být připraveni na jeho plné využívání, je nutné:

–   stanovit zásady pro řízení budoucích činností systému Galileo,

–   racionalizovat celkovou organizační strukturu programu;

17. je přesvědčen, že počáteční operační schopnost, jež bude moci poskytovat počáteční služby, by měla být dosažena nejpozději do roku 2014, neboť je třeba zajistit, aby se program Galileo skutečně stal pro výrobce přijímačů druhým vzorovým modelem GNSS; vítá vypuštění dvou operačních ověřovacích orbitálních družic, k němuž došlo dne 21. října 2011 na evropském kosmodromu v Kourou;

18. je přesvědčen, že dosažení plné operační schopnosti, založené na rozmístění 27 družic a přiměřeném počtu náhradních družic a odpovídající pozemní infrastruktuře, je základní podmínkou pro dosažení přidané hodnoty programu Galileo z hlediska ověřování, vysoké přesnosti a nepřetržitého fungování, a tudíž sklízení hospodářských a společenských přínosů; obává se, že by program Galileo mohl přijít o svou vůdčí pozici, pokud nebude včas dokončen a pokud nebude jeho komercializace a internacionalizace služeb prováděna vhodným způsobem; domnívá se, že přesvědčit uživatele a investory o dlouhodobém závazku EU je možné pouze zřetelnou a jednoznačnou podporou dosažení plné operační schopnosti ze strany všech evropských orgánů a institucí;

19. domnívá se, že finanční plán, jenž má být přijat pro program Galileo, musí být vypracován takovým způsobem, aby zajišťoval splnění dlouhodobých požadavků a kontinuitu, včetně provozních výdajů, výdajů na údržbu a výměnu dílů;

20. naléhavě žádá Komisi a Agenturu EU pro evropský GNSS, aby mnohem více usilovaly o zvýšení informovanosti o GNSS mezi potenciálními uživateli a investory, podporovaly využívání služeb založených na GNSS a vymezily a propojily poptávku po těchto službách v Evropě;

21. je pevně přesvědčen, že další finanční prostředky pro GNSS mohou být zajištěny pouze tehdy, pokud se u politických představitelů a široké veřejnosti výrazně zvýší informovanost o nákladech a přínosech GNSS pro hospodářství a společnost EU; vítá zavedení konkrétních iniciativ, jako je každoroční soutěž o nejlepší návrhy Galileo Masters;

22. upozorňuje, že systém EGNOS ztělesňuje reálný a provozuschopný projekt; je přesvědčen, že je nezbytné tento program plně docenit a konkrétně využívat jeho aplikace; upozorňuje, že je důležité, aby systém EGNOS s ohledem na upevnění společného trhu pokrýval celou EU, a zdůrazňuje, že tento systém je třeba rozšířit i na oblasti jižní, východní a jihovýchodní Evropy, Středomoří, Afriky a Arktidy;

23. zdůrazňuje, že programy Galileo a EGNOS jsou důležité pro budování jednotného evropského nebe a další rozvoj bezpečného a nákladově efektivního řízení letecké dopravy v Evropě; v zájmu realizace obou programů proto vyzývá k vypracování ctižádostivého a pevného harmonogramu a k zavedení stabilního financování výzkumu a inovací, což zajistí technologický pokrok a růst průmyslové kapacity a usnadní přístup k financování malým a středním podnikům, neboť se jedná o nezbytné podmínky pro včasné zahájení fungování jednotného evropského nebe, jež představuje zásadní strategický krok na cestě směrem k další evropské integraci a k posílení evropského společného trhu;

24. je přesvědčen, že k realizaci programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) je strategicky nezbytné podporovat využívání programů EGNOS a Galileo v civilním letectví, zejména během přistávacích manévrů a na malých letištích;

25. vyzývá členské státy, aby opětovně potvrdily své závazky vůči vesmírným projektům EU, jako je program SESAR, neboť tyto projekty budou životně důležité pro budoucí růst a pracovní místa v mnoha dalších odvětvích;

26. žádá, aby Komise a členské státy zaručily transparentnost financování a spolupráci mezi strategiemi vojenského a civilního využívání vesmíru;

27. zdůrazňuje, že programy Galileo a EGNOS jsou zásadně důležité pro účinné a ekologicky udržitelné řízení silniční dopravy, systémy výběru poplatků za užívání silnic, systém eCall a systémy sledování v reálném čase a pro budoucí digitální tachografy;

28. zdůrazňuje, že v rámci systémů družicového pozorování a navigace by měl být prioritou dohled nad přepravou nebezpečného a znečišťujícího zboží;

29. má za to, že program GMES je rovněž jedním ze stěžejních programů Evropské unie, který plní zásadní úlohu při monitorování Země; zdůrazňuje význam přínosu programu GMES pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a pro podporu růstu, „zelené“ ekonomiky a dlouhodobých investic do technologií a infrastruktury; znovu potvrzuje význam programu GMES jako zásadního nástroje v boji proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí; konstatuje, že díky získávání a analýze informací na celostátní, regionální a celosvětové úrovni umožní program GMES získávání přesných a užitečných údajů pro sledování atmosféry, moří a souše, civilní ochranu, prevenci rizik, systémy včasného varování, krizové řízení a operace obnovy po ekologických či přírodních katastrofách nebo katastrofách způsobených člověkem, námořní a pobřežní dohled, rozvoj zemědělství, vodní a půdní hospodářství a regionální plánování, s využitím inovativních technologií environmentálního hodnocení a podávání zpráv, které dokáží kombinovat vesmírné údaje a údaje in situ;

30. naléhá na Komisi, aby dopracovala právní rámec a předložila návrh účinného řízení jednotlivých úrovní vývoje a řízení programu, jenž bude vycházet z odborných znalostí, jimiž disponují veřejné subjekty v EU – mimo jiné agentury EU – a soukromý sektor, za účelem vývoje a koordinace uživateli inspirovaných služeb; naléhá na Komisi a další instituce, aby začlenily financování programu GMES do víceletého finančního rámce na období 2014–2020; znovu připomíná, že zahrnutí financování programu GMES do víceletého finančního rámce by zabránilo promarnění investic, které byly dosud vynaloženy v rámci sedmého rámcového programu na výzkum v oblasti služeb a informací; poukazuje na to, že neexistence plánu financování dlouhodobé ekonomické podpory bude znamenat znehodnocení dosavadních investic; domnívá se, že žádat členské státy, aby i nadále nesly náklady na rozvoj a roční provoz tohoto programu by vedlo k dlouhodobě vyšším nákladům, rozdílům v přístupu k výsledným informacím a výhodám pro evropské občany, k pravděpodobnému dočasnému pozastavení programu, následnému přerušení kontinuity přijímání údajů, a nakonec k závislosti na mimoevropských strukturách výzkumu vesmíru, což by přivedlo související průmyslová odvětví do obtížné ekonomické situace;

31. zdůrazňuje, že náklady na program GMES byly již pokryty do roku 2013 ve výši celkem 3 miliard EUR (přibližně 2,3 miliardy EUR na družice a 700 milionů EUR na související služby) a že průměrné provozní náklady tohoto programu v období 2014–2020 se odhadují na 850 milionů EUR ročně; vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru a přilákala ze soukromého sektoru více kapitálu;

32. vyzývá Komisi, aby navrhla dlouhodobý plán řízení a finanční plán, jenž bude založen na posouzení všech možností, a aby vytvořila systém provozní organizace, který zabezpečí řádné řízení tohoto programu a poskytování údajů jednotlivými službami, aby bylo možné navázat na dosavadní úspěšnost tohoto programu a splnit jeho cíl dosáhnout od roku 2014 plné funkčnosti; domnívá se, že tato opatření musí doprovázet společná evropská politika pro nakládání s údaji, která zajistí otevřený přístup k existujícím údajům a jejich dostupnost; považuje za důležité vypracovat dohody, které mají být uzavřeny s vnitrostátními agenturami, s cílem maximalizovat interoperabilitu, kontinuitu a řízení systému; považuje za nezbytné zajistit, aby se rozlišovalo na jedné straně mezi vědeckým využíváním a obchodním využíváním a na straně druhé mezi činnostmi agentury ESA v oblasti vývoje a činnostmi v oblasti realizace, provozu a vývoje systémů, které vyžadují evropské struktury a specifické kompetence;

33. uznává sociální přínos pro uživatele služeb programu GMES, pro něž je kontinuita a udržitelnost nezbytností, mají-li maximálně využít infrastruktur pro pozorování, které program nabízí;

Bezpečný vesmír pro dosažení cílů bezpečnosti a obrany

34. podporuje diskuse vedené v Komisi o posílení bezpečnostní složky programu GMES, pokud jde o ostrahu hranic, podporu vnější činnosti Evropské unie, monitorování moří, složité mimořádné situace, humanitární pomoc, civilní ochranu atd., s přihlédnutím k citlivosti zpracovávaných údajů a k potřebě chránit soukromí a další práva občanů;

35. domnívá se, že vesmírná politika by měla rovněž zahrnovat politiky týkající se bezpečnosti kritické evropské vesmírné infrastruktury a bezpečné obnovy zařízení, která byla vyřazena z provozu; je si vědom rostoucí závislosti evropského hospodářství, politik a společnosti na vesmírné infrastruktuře a zdůrazňuje, že vesmírná infrastruktura má zásadní význam pro posílení autonomie evropského rozhodování; domnívá se, že k ochraně kritické evropské vesmírné infrastruktury proti nebezpečí vzájemného střetu kosmických lodí či nárazům „vesmírného smetí“, předmětů pohybujících se ve větší blízkosti Země a též proti rizikům spojeným s vesmírnou meteorologií by přispělo vytvoření evropského systému získávání poznatků o situaci ve vesmíru; zastává názor, že vytváření veškerých nových evropských programů by mělo být založeno na stávajících kapacitách, dovednostech a infrastruktuře, které si již vyžádaly investice všech členských států, a na rozvoji chybějících kapacit;

36. domnívá se, že maximální využívání družicových komunikačních služeb bude přímo podporovat konkurenceschopnost evropského zpracovatelského průmyslu, posílí evropskou průmyslovou základnu a přispěje ke splnění následujících klíčových politických cílů:

–   dosáhnout pokrytí celé EU širokopásmovým internetovým připojením, včetně služeb nové generace, jelikož družicové sítě jsou podstatnou složkou souboru technologií potřebných k dosažení cílů evropské digitální agendy,

–   budovat udržitelnou, bezpečnou a inteligentní pozemní, námořní i leteckou dopravu,

–   maximalizovat přínos EU k programům spolupráce s rozvojovými zeměmi a zvýšit přínos EU k dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

–   zajistit odpovídající roli EU při řešení budoucích katastrof v rámci EU i za jejími hranicemi;

Stimulace výzkumu a inovací

37. domnívá se, že jestliže má být Evropská unie schopna jednat samostatně a disponovat konkurenceschopným vesmírným průmyslem, jenž bude schopen za rovných podmínek konkurovat neevropským podnikům, potřebuje solidní znalostní a technologickou základnu, která umožní co nejlépe využívat aplikace v oblasti vesmíru ve prospěch jejích občanů; zdůrazňuje zásadní význam právního, správního a finančního rámce pro investice průmyslu do výzkumu a inovací; domnívá se, že Evropská unie musí vynakládat investice, které Evropě zaručí přístup do vesmíru a k orbitální infrastruktuře;

38. zdůrazňuje význam strategie výzkumu a inovací v oblasti vesmírné politiky, která zajistí technologický pokrok, rozvoj průmyslu a konkurenceschopnost EU a rovněž povede k vytvoření nových pracovních míst v EU; domnívá se, že evropská politika výzkumu a vývoje v oblasti vesmíru musí zajistit, aby byly k dispozici potřebné technologie s náležitou úrovní vyspělosti a požadovanou mírou nezávislosti a za podmínek hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategický harmonogram s cílem zajistit soulad mezi úsilím vyvinutým Evropskou unií v oblasti výzkumu a vývoje a úsilím, jež vyvinuly agentura ESA a členské státy v oblasti nezbytných technologií, dovedností a dvojích zdrojů potřebných k dosažení konkurenceschopnosti, nezávislosti Evropy, získání přístupu na mezinárodní trhy a omezení rizik pro evropské programy;

39. považuje za nezbytné zavést mechanismy a programy, jež budou stimulovat trh s aplikacemi a službami odvozenými od programů Galileo/EGNOS a GMES i odvětví telekomunikací a služeb, která společně využívají různých vesmírných služeb, aby účinně reagovaly na požadavky občanů;

40. dále se domnívá, že pro posílení evropské nezávislosti a konkurenceschopnosti je nezbytné si za přijatelných podmínek zachovat autonomii přístupu do vesmíru a upřednostňovat používání evropských nosných a dopravních zařízení a ověřovat stabilitu operačního a průmyslového uspořádání, pokud jde o plnění společných požadavků, a vybízí proto Komisi, aby předložila konkrétní návrhy pro odvětví strategických nosných zařízení a mj. věnovala tomuto odvětví zvláštní pozornost v rámci politiky vesmírného průmyslu;

41. vyzývá Komisi, aby se náležitě zabývala finančními a praktickými požadavky v budoucích rámcových výzkumných programech; domnívá se zejména, že by mělo dojít k integraci výzkumu a vývoje aplikací v oblasti vesmíru, jež mají klíčový význam jako technologie přinášející nové možnosti v různých oblastech odvětvového výzkumu, jako je změna klimatu, životní prostředí, doprava, zemědělství atd., a jež by neměly být odděleny v samostatné tematické oblasti vesmíru;

42. žádá Komisi, aby ve spolupráci s agenturou ESA prozkoumala možnosti využití vesmíru a poukázala na potenciální náklady a zisky; v tomto ohledu se domnívá, že by bylo vhodné vyvinout společnou strategii s mezinárodními partnery prostřednictvím dohody o spolupráci založené na obecném konsensu všech zúčastněných stan, s přiměřenými příspěvky z Evropské unie;

Mezinárodní spolupráce

43. opakuje, že mezinárodní spolupráce pro mírové účely je základní hodnotou Evropské unie a je samotným středem jejích politik; domnívá se, že mezinárodní spolupráce by měla podporovat evropskou technologii, infrastrukturu a služby, vědeckou, technickou a průmyslovou excelenci, optimální přístup k údajům pro evropské uživatele, sdílení znalostí a interoperabilní vývoj aplikací užitečných k řešení velkých společenských problémů, před nimiž Evropa a svět v současné době stojí; poukazuje na to, že Evropská unie by měla zaujímat v oblasti využití vesmíru vedoucí postavení a udržovat si na světové úrovni významnou strategickou úlohu, zejména v rámci mezinárodních jednání o systému získávání poznatků o situaci ve vesmíru a výzkum vesmíru; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti vesmírné politiky by mohlo být zefektivněno prostřednictvím průmyslové spolupráce a sdílení investic do velkých programů, jako je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS);

44. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zajištěna adekvátní role EU při řešení budoucích katastrof v EU i za jejími hranicemi;

45. vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy a agenturou ESA vypracovala mezinárodní strategii spolupráce s cílem posílit v oblasti politiky využívání vesmíru dialog se strategickými partnery (Spojené státy, Ruská federace a Japonsko) a prozkoumala možnost zahájit podobný dialog s rozvíjejícími se zeměmi, jako je Čína, Indie a Brazílie;

46. připomíná tvůrcům politik Evropské unie, že větší část světových institucionálních trhů není bohužel otevřena mezinárodní hospodářské soutěži a že plánovaná mezinárodní hospodářská soutěž musí být založena na podmínkách, jež budou umožňovat spravedlivé obchodování;

47. poukazuje na to, že mezinárodní spolupráce je sice žádoucí, a to zejména v oblasti výzkumu, ale musí být vzájemná a oboustranně prospěšná; vyjadřuje politování nad tím, že institucionální trhy našich hlavních konkurentů v oblasti využití vesmíru jsou uzavřené zahraničním podnikům, včetně evropských podniků;

Vztahy mezi Evropskou unií a agenturou ESA

48. připomíná, že podle článku 189 SFEU má Evropská unie navázat náležité vztahy s agenturou ESA s cílem definovat vzájemnou odpovědnost a zabránit překrývání úloh a investic;

49. domnívá se, že rostoucí zapojení Evropské unie do činností vesmírného odvětví vyžaduje nově definovat vztahy s agenturou ESA a vnitrostátními agenturami, jež budou zohledňovat skutečnost, že technické a plánovací odborné znalosti agentury ESA a vnitrostátních agentur jsou zásadní pro udržení technologických kapacit a konkurenceschopnosti evropského průmyslu na vysoké úrovni, a že by se Evropská unie mohla soustředit na provozování, rozvoj a pokračující fungování vesmírných systémů, které potřebuje, a na mezinárodní rozšiřování trhů a požadavky uživatelů;

50. vyzývá Komisi, aby ve vztahu k organizacím, které jednají jejím jménem, plnila svou funkci vedoucího politického orgánu a orgánu dohledu;

51. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  P7_TA(2010)0224.
• [2]  P7_TA(2011)0093.
• [3]  Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 63.
• [4]  P7_TA(2011)0265.
• [5]  Úř. věst. C 146E, 12.6.2008, s. 226.
• [6]  Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.
• [7]  Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1.
• [8]  Úř. věst. L 176, 20.10.2010, s. 11.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Článek 189 Lisabonské smlouvy svěřuje Evropské unii výslovnou úlohu při vypracování politiky průzkumu a využívání vesmíru k účelu podpory vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění jejích politik. Vesmírná politika je klíčovým prvkem strategie Evropa 2020 a je nedílnou součástí stěžejní iniciativy v oblasti průmyslové politiky. Podporuje cíle inteligentní ekonomiky, která je udržitelná a inkluzivní, neboť vytváří vysoce kvalifikovaná zaměstnání a poskytuje obchodní odbytiště, stimuluje inovace a zlepšuje blahobyt a bezpečnost občanů.

Návrhy předložené Komisí v KOM (2011) 152 jsou první etapu směrem ke globální strategií Evropské unie. Je třeba nicméně vypracovat koherentní evropský přístup ve spolupráci s odvětvím průmyslu a stanovit ve střednědobém i dlouhodobém výhledu finanční a právní mechanismy na stimulaci evropského průmyslu a s cílem umožnit nutnou kontinuitu podpory ambiciózních a konkurenceschopných projektů v mezinárodním rámci.

Prioritní kroky této strategie jsou ve strategii Komise dobře stanoveny, ale zůstávají částečně nekonkretizovány. Měly by být upřesněny a odrážet pochopení vývoje všech technických možností a nákladů a výhod s těmito možnostmi spojených. Je rovněž nezbytné zavést jasné řízení týkající se vesmírné politiky spolu s účinnými mechanismy dohledu a koordinace, aby byly harmonizovány priority a zdroje pocházející z vnitrostátních prostředků Evropské unie, z ESA a EDA.

2. Stěžejní projekty Galileo a GMES

a) Galileo

Program Galileo je evropská iniciativa vyspělého systému globální navigace poskytujícího vysoce přesné a zaručené GP služby v civilním módu. Diskuse o evropském systému byly zahájeny koncem devadesátých let minulého století a v roce 1999 vyzvala Rada Komisi, aby vyvinula globální systém spravovaný veřejnými civilními orgány[1]. Po neúspěchu jednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru rozhodly Parlament a Rada v roce 2008 o doplnění systému s využitím rozpočtu EU[2].

Ačkoli poskytne samostatné navigační a poziční služby, bude systém vyvinutý v rámci programu Galileo současně interoperabilní s dalšími dvěma světovými systémy družicové navigace GPS a GLONASS. Plně dokončený systém bude sestávat z 30 družic a příslušné pozemní infrastruktury.

Na základě přidělených smluv na výrobu první řady družic, na jejich vyslání do kosmu, služby systémové podpory a provozování družic oznámila Evropská komise, že od roku 2014 budou poskytovány tři úvodní služby: počáteční otevřená služba, počáteční veřejná regulovaná služba a počáteční pátrací a záchranná služba. Služba „Bezpečnost života“ (Safety of Life) a komerční služba budou testovány od roku 2014 a měly by být poskytovány od okamžiku, kdy systém dosáhne plné operační schopnosti.

Zpravodaj žádá Komisi, aby vhodně doplnila právní a finanční rámec až do konce roku 2011, zejména s cílem stanovení finančního rámce na období 2014–2020. Obává se, že celkové náklady na projekt navýší návrh Komise[3] ve výši 7 miliard EUR na základě výpočtu provedeného v souvislost s přezkumem programů družicové radionavigace v polovině období[4].

b) GMES

V roce 2001 spustila EU program GMES. Tento program prostřednictvím hlídkovacích družic poskytne údaje ze sledování Země pro sledování změny klimatu a globální bezpečnost. Pozorování Země se bude využívat k řadě účelů v oblastech, jako je řízení přírodních zdrojů, energetika, sledování půdy, životní prostředí, kartografie, prevence přírodních rizik, zemědělství a potravinová bezpečnost, meteorologie a vnitřní bezpečnost.

Zpravodaj žádá Komisi, aby doplnila právní rámec a vyjasnila svůj přístup k efektivnímu řízení; Vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavrhla zařazení financování GMES do víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Obává se, aby skutečnost, že chybí finanční plán hospodářské podpory, neznehodnotila až dosud vynaložené investice.

3. Mezinárodní spolupráce

Po vypuštění první čínské družice systému COMPASS v roce 2007 můžeme brzy očekávat na oběžné dráze nový navigační systém (čtvrtý globální po GPS, GLONASS a Galileo). Indie buduje svůj regionální systém (IRNSS – indický regionální navigační družicový systém) a Japonsko svůj QZSS (Quasi-Zenith Satellite System). Naši konkurenti se stali silnějšími a lze předpokládat, že budou dynamicky postupovat kupředu. Aby se Galileo stal druhým globálním GNSS v pořadí, který si zvolí výrobci čipů, je nezbytné, aby se co nejdříve zpřístupnily počáteční služby a aby existoval dlouhodobý závazek financovat systém Galileo i v budoucnosti.

Hlavním úkolem mezinárodních činností programů GNSS bude zajistit kompatibilitu a interoperabilitu se systémem Galileo, zajistit přístup k celosvětovým zdrojům souvisejícím s GNSS a nastavit univerzální standardy, zajistit bezpečnost vesmírného segmentu a sítě pozemních stanic a současně přísnější kontrolu citlivých technologií GNSS vyvinutých s podporou evropských fondů, a rovněž připojit se k mezinárodnímu úsilí při vývoji inovativních aplikací nadnárodního zájmu. Důležitým cílem bude vytvoření tržních příležitostí pro dodavatele technologií a aplikací evropských GNSS.

Zpravodaj vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a po konzultaci s ESA vypracovala mezinárodní strategii spolupráce s cílem posílit dialog se strategickými partnery (Spojené státy a Ruská federace) v oblasti politiky využívání vesmíru a přezkoumala možnost zahájit podobný dialog s dalšími současnými a rozvíjejícími se mocnostmi, jako je Čína, Japonsko, Korejská republika, Brazílie, Indie a Jihoafrická republika..

4. Hospodářský význam evropského kosmického průmyslu

Evropský kosmický průmysl vytváří konsolidovaný obrat ve výši 5,4 miliardy EUR a zaměstnává více než 31 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Jedenáct hlavních provozovatelů družic v Evropě využívá 153 komunikačních družic, zaměstnává 6 000 osob a dosahuje ročního obratu ve výši 6 miliard EUR; jejich činnost zároveň zpětně působí na 30 000 pracovních míst. Odhaduje se, že na družicové navigaci závisí již 6 až 7 % HDP západních zemí, tj. v EU 800 miliard EUR.

Rychle se rozrůstají trhy s vesmírnými službami. Například roční celosvětový obrat aplikací GNSS by měl do roku 2020 dosáhnout přibližně 240 miliard EUR. Kromě toho by programy Galileo a EGNOS díky svým přednostem ve srovnání s ostatními konkurenčními systémy měly během následujících 20 let přinést hospodářský a sociální užitek v řádu 60 až 90 miliard EUR.

Podle OECD by světový trh s komerčními údaji o pozorování Země, který v roce 2007 představoval 735 milionů dolarů, mohl v roce 2017 dosáhnout přibližně 3 miliard EUR.

Systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) by pomohl snížit odhadované vyčíslitelné ztráty, které u evropských kosmických prostředků vyvolávají srážky s odpadem a vesmírné bouře, což na základě dostupných údajů každoročně představuje v průměru přibližně 332 milionů EUR.

Je téměř jisté, že tyto náklady představují jen malý zlomek nevyčíslených následků a nákladů, které mohou vyplývat z neexistence evropského systému sledování situace ve vesmíru. Ztráta družice může například v naléhavé situaci vést ke ztrátě kritické kapacity družicové komunikace, která zároveň může vést ke ztrátě na lidských životech. Zničení nebo naprosté selhání družice může vyvolat vážné narušení hospodářské činnosti (bankovní sektor stále více využívá družicové komunikace) a v důsledku této ztráty služeb by také mohlo ovlivnit činnost klientů tohoto sektoru. V současnosti neexistují spolehlivé údaje, na jejichž základě by bylo možné odhadnout hodnotu těchto ztrát. Nelze také vyčíslit důsledky pádu a dopadu objektů, které krouží v blízkosti Země.

• [1]  Rozhodnutí Rady ze dne 19. července 1999 o účasti Evropy na nové generaci navigačních satelitních služeb – Galileo – fáze určení, Úř. věst. C221, 3.8.1999.
• [2]  Nařízení (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo), Úř. věst. L196, 24.7.2008.
• [3]  KOM(2011), 500 v konečném znění, část I, strana 29.
• [4]  Usnesení ze dne 8. června 2011.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (27. 10. 2011)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům
(2011/2148(INI))

Navrhovatel: Salvatore Tatarella

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že Lisabonská smlouva zavádí nový článek (čl. 189), který počítá s vypracováním evropské politiky pro oblast vesmíru na podporu vědeckého a technického pokroku a průmyslové konkurenceschopnosti prostřednictvím činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a využívání vesmíru; domnívá se, že politika EU pro oblast vesmíru nesmí podporovat militarizaci vesmíru;

2.  domnívá se, že vhodné využívání vesmírných programů by mohlo v zúčastněných odvětvích významně snížit náklady a přinést výhody regionům a místním komunitám;

3.  zdůrazňuje význam vesmírných programů Galileo a EGNOS, které jsou zásadní pro optimalizaci politiky využívání vesmíru ve službě občanům; požaduje rychlé provádění těchto programů;

4.  zdůrazňuje důležitost GMES, operačního programu sledování Země, jako zásadního nástroje v boji proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí; konstatuje, že díky získávání a analýze informací na celostátní, regionální a celosvětové úrovni umožní GMES získávání přesných a užitečných údajů pro: sledování atmosféry, moří a souše, civilní ochranu, prevenci rizik, systémy včasného varování, krizové řízení a operace obnovy po ekologických či přírodních katastrofách nebo katastrofách způsobených člověkem, námořní a pobřežní dohled, rozvoj zemědělství, vodní a půdní hospodářství a regionální plánování, s využitím inovativních technologií environmentálního hodnocení a podávání zpráv, které dokáží kombinovat prostorové údaje a údaje in-situ; zdůrazňuje význam přínosu programu GMES k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a na podporu růstu a „zelené“ ekonomiky, a také dlouhodobých investic do technologií a infrastruktury, jež patří k prioritám Evropské unie a všech členských států, které přijaly pevné závazky v oblasti politiky životního prostředí;

5.  vyjadřuje politování nad úplným vyjmutím programu GMES z finančního návrhu Komise na období 2014–2020 a domnívá se, že žádat členské státy, aby i nadále nesly náklady na rozvoj a roční provoz tohoto programu by vedlo k dlouhodobě vyšším nákladům, rozdílům v přístupu k výsledným informacím a výhodám pro evropské občany, k pravděpodobnému dočasnému pozastavení programu, následnému přerušení kontinuity přijímání údajů, a nakonec k závislosti na mimoevropských strukturách výzkumu vesmíru, což by přivedlo související průmyslová odvětví do obtížné ekonomické situace;

6.  zdůrazňuje, že náklady na GMES byly již pokryty do roku 2013 (pro celkové náklady na družice ve výši 2,3 miliardy EUR plus ceny příslušných služeb ve výši cca 700 milionů EUR) ve výši celkem 3 miliard EUR a že průměrné odhadované provozní náklady tohoto programu v letech 2014 až 2020 činí přibližně 850 milionů EUR ročně; vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru a přilákala více kapitálu ze soukromého sektoru;

7.  znovu připomíná, že zahrnutí financování programu GMES do víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 by zabránilo ztrátě investic, které byly dosud vynaloženy v rámci sedmého rámcového programu na výzkum v oblasti služeb a informací;

8.  oceňuje sociální výhody pro uživatele služeb GMES, pro něž je kontinuita a udržitelnost nezbytností, mají-li maximálně využít monitorování infrastruktur, které program nabízí;

9.  připomíná, že program GMES je jednou z priorit evropské politiky pro oblast vesmíru a jako takový by měl být zahrnut do evropského rozpočtu, což by Evropě umožnilo dodržet své závazky na rok 2020 v boji proti změně klimatu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	57 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Peter Liese, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Inés Ayala Sender, Matthias Groote, Romana Jordan Cizelj, Philippe Juvin, Riikka Manner, Jiří Maštálka, Michail Tremopoulos, Andrea Zanoni
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Peter Šťastný

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (13. 10. 2011)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k „na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“
(2011/2148(INI))

Navrhovatel: Artur Zasada

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že v průběhu sedmi zasedání Rady pro vesmír, jež se doposud konala, byla doprava v Evropě zmíněna pouze jednou a to jen letmo že význam kosmické politiky pro dopravu nebyl v jednáních Rady pro vesmír podrobněji zohledněn, jak ukazují výsledky těchto jednání;

2.  zdůrazňuje, že je třeba lépe chápat závislost zásadních odvětví na kosmickém výzkumu, a vybízí členské státy a Komisi, aby propagovaly význam kosmického odvětví;

3.  připomíná, že odvětví dopravy hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů EU 20-20-20 v oblasti emisí CO₂ a spotřeby energie, jakož i cílů strategie Evropa 2020, a že bez účinnosti v odvětví dopravy nelze dosáhnout udržitelného růstu;

4.  je přesvědčen, že kosmická strategie Evropské unie je nezbytná, má-li být zaručeno, že kosmická technologie plně podpoří bezpečnější a účinnější řízení dopravy a její kontrolu, a to ve všech druzích dopravy;

5.  zdůrazňuje, že programy Galileo a EGNOS jsou důležité pro budování jednotného evropského nebe a další rozvoj bezpečného a nákladově efektivního řízení letecké dopravy v Evropě, a za účelem uplatňování obou programů tudíž vyzývá k vypracování ctižádostivého a pevně stanoveného harmonogramu a k zavedení stabilního financování výzkumu a inovací, což zajistí technologický pokrok a růst průmyslové kapacity a usnadní přístup MSP k financování, neboť se jedná o nezbytné podmínky pro včasné zahájení fungování jednotného evropského nebe, které představuje zásadní strategický krok na cestě směrem k další evropské integraci a k posílení evropského společného trhu;

6.  upozorňuje, že pro účely posílení jednotného leteckého trhu je důležité, aby program EGNOS pokrýval celou EU, obzvláště pak ty oblasti Unie, ve kterých tento systém funguje neuspokojivě, a zdůrazňuje, že je třeba dále tento systém rozšířit směrem na jih, východ a jihovýchod Evropy;

7.  je přesvědčen, že k realizaci programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) je strategicky nezbytné propagovat uplatňování programů EGNOS a Galileo v civilním letectví, zejména během přistávacích manévrů a na malých letištích;

8.  vyzývá členské státy, aby opětovně potvrdily své závazky vůči kosmickým projektům EU, jako je SESAR, které se ukáží životně důležitými pro budoucí růst a pracovní místa v několika různých odvětvích;

9.  žádá, aby Komise a členské státy zaručily transparentnost financování a spolupráce mezi strategiemi vojenského a civilního využívání vesmíru;

10. zdůrazňuje, že programy Galileo a EGNOS jsou zásadní pro účinné a ekologicky udržitelné řízení silniční dopravy, systémy výběru poplatků za užívání silnic, systém eCall (automatického tísňového volání z vozidla) a systémy sledování v reálném čase a pro budoucí digitální tachografy;

11. zdůrazňuje, že v rámci systémů družicového pozorování a navigace by měl být prioritou dohled nad přepravou nebezpečného a znečišťujícího zboží;

12. připomíná význam programu GMES pro udržitelný rozvoj dopravy a její bezpečnost, obzvláště v souvislosti s námořní dopravou a monitorováním moří; je přesvědčen, že Evropská unie musí hrát i nadále aktivní úlohu ve financování a v rozvoji programu GMES, a vyjadřuje proto politování nad skutečností, že jeho financování již není součástí příštího víceletého finančního rámce pro období 2014–2020; vyzývá Komisi a Radu, aby zachovaly finanční podporu EU uvnitř víceletého finančního rámce a aby společně s Radou a Parlamentem nalezly inovativní cesty, jak GMES financovat, a to i za použití tzv. projektových dluhopisů;

13. vyzývá k tomu, aby bylo zaručeno financování, rozvoj, zavádění a životaschopnost dopravních prostředků a služeb založených na kosmické technologii s cílem maximalizovat návratnost evropských investic do technologického potenciálu vesmíru a uspokojit potřeby uživatelů a široké veřejnosti;

14. vyzdvihuje význam posilování průmyslové spolupráce s třetími zeměmi v oblasti kosmické politiky, a to zejména s USA, Japonskem, Ruskem, Čínou, Indií, Brazílií, Argentinou a Chile, s africkými zeměmi a se zeměmi Blízkého východu;

15. je přesvědčen, že EU by měla být průkopníkem v kosmickém odvětví a měla by i nadále hrát strategickou úlohu na mezinárodní scéně, a žádá tudíž, aby byla dále rozvíjena její koordinační kapacita v oblasti průzkumu vesmíru a aby byl více podporován výzkum a rozvoj technologie s cílem učinit Evropu nezávislejší v oblasti technologií a zaručit, aby veřejnost a hospodářská odvětví mimo odvětví kosmické těžily z přínosů inovací v této oblasti;

16. souhlasí s Komisí, že Evropa si potřebuje udržet nezávislý přístup k vesmíru, má-li být schopna dosáhnout cílů své kosmické politiky a získat trvalý prospěch z uplatňování kosmických technologií v oblastech, jako je např. dopravní politika; vybízí tudíž Komisi, aby předložila konkrétní návrhy pro odvětví strategických nosných raket, které je v kritické situaci, a věnovala této otázce zvláštní pozornost v rámci navrhované kosmické průmyslové politiky;

17. zdůrazňuje význam evropského zapojení do zajišťování bezpečnosti ve vesmíru prostřednictvím evropského systému situační orientace ve vesmíru (Space Situational Awareness, SSA) a průzkumu vesmíru prostřednictvím mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station, ISS), neboť oba tyto prvky chrání životně důležitou evropskou kosmickou infrastrukturu před rizikem srážky s kosmickou lodí či vesmírným odpadem a technologie rozvíjená v rámci průzkumu vesmíru může být následně využita i v jiných oblastech, a oba tyto vesmírné programy tak mohou být přínosem pro odvětví dopravy na Zemi, obzvláště v oblasti letecké dopravy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Antonio Cancian, Michael Cramer, Ryszard Czarnecki, Philippe De Backer, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Mike Nattrass, Hubert Pirker, David-Maria Sassoli, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Debora Serracchiani, Brian Simpson, Keith Taylor, Silvia-Adriana Ţicău, Georgios Toussas, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Artur Zasada, Roberts Zīle
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Dominique Riquet
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Margrete Auken

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	23.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	45 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan Cizelj, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Holger Krahmer, Werner Langen, Alajos Mészáros, Mario Pirillo, Vladimír Remek
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Cristian Silviu Buşoi, Anna Hedh