ZPRÁVA o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců

2. 12. 2011 - (2011/2116(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodaj: Sven Giegold

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců

(2011/2116(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 4, 54, 151 až 154 Smlouvy o fungování Evropské unie[1],

–   s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 193 ze dne 3. června 2002 týkající se podpory družstev,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)[2],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)[3],

–   s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[4],

–   s ohledem na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[5],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2004 o podpoře družstevních společností v Evropě (COM(2004)0018),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)608,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–   s ohledem na souhrnnou zprávu o směrnici Rady 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců[6],

–   s ohledem na studii o provádění nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)[7],

–   s ohledem na Mezinárodní rok družstev, který na rok 2012 vyhlásila Organizace spojených národů[8],

–   s ohledem na zprávu MOP nazvanou „Odolnost družstevního obchodního modelu v době krize (Resilience of the Cooperative Business Model in Times of Crisis)“[9],

–   ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Různé typy podniků“[10],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice[11],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství [12],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o rámci pro podporu finanční spoluúčasti zaměstnanců[13],

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. září 2010 o přezkumu směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (COM(2010)0481),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0432/2011),

A. vzhledem k tomu, že družstva prosazují zájmy svých členů a uživatelů a řešení společenských problémů a snaží se jednak maximalizovat přínos pro členy a zabezpečit jejich živobytí prostřednictvím dlouhodobé a udržitelné obchodní politiky a současně považují blaho klientů, zaměstnanců a členů v celém regionu za ústřední bod obchodní strategie;

B.  vzhledem k tomu, že družstva jsou ze své podstaty strukturálně propojena s oblastí, ve které jsou usazena, a plní proto důležitou úlohu při urychlování místního rozvoje, což je rozhodujícím faktorem při vytváření opravdové sociální, hospodářské a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že v družstevních společnostech je zásadně důležité financování dalšího vzdělávání v oblasti sociální odpovědnosti a podnikavosti, což jsou dvě oblasti, které nejsou plně pokryty ostatními nástroji sociální účasti;

C. vzhledem k tomu, že v družstevních společnostech musí řídící a vlastnická struktura družstva upřednostňovat a odrážet účast členů společnosti;

D. vzhledem k tomu, že družstva jsou důležitým pilířem evropského hospodářství a klíčovou hnací silou sociálních inovací, a tak zachovávají zejména infrastrukturu a místní služby obzvláště ve venkovských oblastech a městských aglomeracích, a vzhledem k tomu, že v Evropě je 160 000 družstev, která vlastní více než čtvrtina všech Evropanů a která poskytují práci asi 5,4 milionu zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že družstva v mnoha hospodářských oblastech soupeří se společnostmi řízenými investory, a vzhledem k tomu, že družstva představují na globalizovaných trzích značnou hospodářskou sílu a dokonce i nadnárodní družstva často zůstávají vázána na místní potřeby;

F.  vzhledem k tomu, že družstevní banky prokázaly v době finanční krize díky svému družstevnímu obchodnímu modelu vysoký stupeň udržitelnosti a odolnosti; vzhledem k tomu, že díky svému družstevnímu obchodnímu modelu zvýšily v době krize obrat a růst s menším počtem bankrotů a propouštění; vzhledem k tomu, že družstevní podniky také poskytují kvalitní a inkluzivní zaměstnání odolné vůči krizi, a to často s vysokým podílem zaměstnanosti žen a migrantů, a přispívají k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji příslušné oblasti tím, že nabízejí lokální, nepřemístitelná pracovní místa; vzhledem k tomu, že družstva lze považovat za úspěšný a moderní přístup k sociální ekonomice a mohou zlepšit vyhlídky na jisté zaměstnání a umožnit zaměstnancům, aby si svůj život v místě svého původu plánovali flexibilně, zejména ve venkovských oblastech;

G. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize prokázala, že otázka atraktivity právní formy nemůže být zodpovězena pouze z úhlu pohledu akcionářů; vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí skutečnost, že podnik, jako sociální organizace, má závazky vůči akcionářům, zaměstnancům, věřitelům a společnosti, a tuto skutečnost je třeba při těchto hodnoceních zohlednit;

H. vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se družstev a účasti zaměstnanců se v rámci EU zásadním způsobem liší;

I.   vzhledem k tomu, že statut evropské družstevní společnosti (SCE) je dosud jedinou právní formou sociální ekonomiky dostupnou na úrovni EU po stažení návrhů Komise na evropské sdružení a evropskou vzájemnou společnost v roce 2003, a vzhledem k tomu, že statut evropské nadace se teprve připravuje;

J.   vzhledem k tomu, že vytvoření statutu SCE má na zřeteli podporu rozvoje vnitřního trhu, a to tak, že usnadňuje činnost podniků tohoto typu na úrovni EU;

K. vzhledem k tomu, že zavedení statutu SCE je milníkem v uznání družstevního obchodního modelu na úrovni EU, a to i v těch členských státech, kde byl koncept družstva z historických důvodů zdiskreditován;

L.  vzhledem k tomu, že v SCE je nadnárodní zapojení zaměstnanců přínosem, včetně jejich práva být členy správních rad;

M. vzhledem k tomu, že strategie EU2020 vyžaduje hospodářství založené na vysoké úrovni zaměstnanosti a vytvářející hospodářskou, sociální a územní soudržnost; vzhledem k tomu, že výše uvedené zahrnuje silnou sociální ekonomiku;

N. vzhledem k tomu, že Mezinárodní rok družstev, který na rok 2012 vyhlásila Organizace spojených národů, představuje vynikající příležitost pro propagaci družstevního obchodního modelu;

Družstva v rámci EU

1.  připomíná, že družstva a ostatní podniky sociální ekonomiky jsou součástí evropského sociálního modelu a jednotného trhu, a proto si zaslouží značné uznání a podporu, jak je uvedeno v ústavě některých členských států a v různých klíčových dokumentech EU;

2.  připomíná, že družstva by mohla představovat další krok při dokončení vnitřního trhu EU a že by měla usilovat o odstranění stávajících přeshraničních překážek a o zvýšení své konkurenceschopnosti;

3.  poukazuje na to, že nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) (dále jen statut) a směrnice 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (dále jen směrnice), spolu úzce souvisejí;

4.  s politováním konstatuje, že projekt SCE ještě není s ohledem na jeho omezené využívání úspěchem – do roku 2010 bylo zřízeno pouze 17 SCE s celkovým počtem 32 zaměstnanců[14]; zdůrazňuje, že tato strohá čísla ukazují, že se statut pro specifickou situaci družstevních společností v Evropě příliš nehodí, i když řada podnikatelů projevila o založení SCE zájem; vítá, že bylo provedeno důkladné posouzení statutu, aby se zjistilo proč není atraktivní, proč má tak malý dopad a co lze podniknout k překonání nedostatečných zkušeností s jeho uplatňováním a dalších překážek;

5.  konstatuje, že využívání SCE se často omezuje na družstva druhého stupně tvořená pouze právnickými osobami, a to ze strany vzájemných společností, které nemají evropský statut, avšak chtějí využívat právní status spojený se sociální ekonomikou, a ze strany velkých společností; konstatuje, že pro malé družstevní společnosti, které tvoří hlavní část družstevního hnutí v Evropě, je přístup k SCE i nadále obtížný;

Účast zaměstnanců v SCE

6.  vítá skutečnost, že ustanovení o účasti zaměstnanců jsou v SCE považována za klíčový prvek; zdůrazňuje však, že by měla obsahovat požadavky související se zvláštní povahou družstev;

7.  poukazuje na to, že několik členských států neprovedlo některé články směrnice týkající se práv zaměstnanců, včetně ustanovení specifických z hlediska pohlaví, a že to vedlo k řadě nedostatků, pokud jde o monitorování a provádění postupů týkajících se účasti pracovníků, a zdůrazňuje, že je třeba to napravit, aby se zabránilo zneužití ustanovení o SCE; s politováním bere na vědomí skutečnost, že podle standardních pravidel pro účast pracovníků v administrativních orgánech není tato účast povinná;

8.  vyjadřuje však uspokojení nad tím, že některé členské státy směrnici nejen správně provedly, ale šly ve skutečnosti ještě dále, než směrnice vyžaduje;

9.  vyzývá nicméně Komisi, aby pozorně sledovala provádění směrnice 2003/72/ES důsledně, aby tak bylo možné zabránit jejímu zneužití za účelem odebrání práv zaměstnancům; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění správného provedení článku 13 této směrnice;

10. konstatuje, že článek 17 směrnice vyžaduje, aby Komise posoudila její provádění a v případě potřeby provedla její přezkum; zdůrazňuje, že nedostatečné uplatňování statutu brání řádnému vyhodnocení směrnice;

11. konstatuje, že směrnice by neměla být revidována před statutem, vyzývá k tomu, aby se zvážilo vložení ustanovení o účasti zaměstnanců přímo do statutu s cílem zjednodušit a zdokonalit regulaci;

12. zdůrazňuje, že revize směrnice by měla reagovat na specifické potřeby zaměstnanců družstev, včetně možnosti být majitelem i zaměstnancem téhož podniku; vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje k usnadnění vlastnictví družstev zaměstnanci a uživateli; usiluje o to, aby byla účast zaměstnanců v podnicích považována za samozřejmou ve všech členských státech Evropské unie; podporuje spíše větší účast zaměstnanců v přeshraničních formách podniků než setrvání na úrovni nejmenšího společného jmenovatele;

13. vítá závěry studie o provádění nařízení (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)[15], zejména pokud jde o opatření navržená s cílem propagovat SCE zvyšováním povědomí o těchto společnostech prostřednictvím vzdělávacích programů určených pro poradce v oblasti družstevního práva a sociální aktéry a prostřednictvím podpory spolupráce družstevních společností na přeshraniční úrovni;

14. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly družstva ve zvyšování zastoupení žen ve zvláštním vyjednávacím výboru a v provádění politiky rozmanitosti, aby byla zaručena rovnost pohlaví v profesním i osobním životě; vyzývá Komisi, aby při sledování správného uplatňování směrnice i při budoucí revizi nařízení o SCE zohlednila genderové aspekty;

15. vyzývá Komisi k zahrnutí SCE do případných evropských předpisů tak, aby zajistila větší zastoupení žen na řídících pozicích a ve správních radách veřejných podniků či společností kótovaných na burze, a to v případě, kdy společnosti dobrovolně nesplní cíl, kterým je 30 % zastoupení žen do roku 2015 a 40 % do roku 2020;

Budoucnost statutu

16. zdůrazňuje, že vzhledem ke své složitosti statut splňuje potřeby družstev pouze částečně a měl by být jednodušší a všem srozumitelný, aby byl uživatelsky vstřícnější, snadno pochopitelný a lépe použitelný, čímž by bylo zajištěno právo na informace, konzultace a účast všech zaměstnanců bez ztráty kvality;

17. upozorňuje na rozdílnost tradic a zákonů o družstvech v celé EU; zdůrazňuje, že statut by měl zajistit pro SCE autonomní právní rámec souběžně se stávajícími vnitrostátními právními předpisy, a že tudíž nedochází k přímé harmonizaci;

18. zdůrazňuje, že statut evropské družstevní společnosti by se měl zatraktivnit prostřednictvím snížení standardů; zastává názor, že přezkum statutu musí usnadnit další uznávání tohoto typu družstev v EU; zdůrazňuje, že hospodářský význam družstev, jejich odolnost vůči krizi a hodnoty, na nichž jsou založena, jasně ukazují, že mají v dnešní EU své místo a opravňují k revizi statutu; zdůrazňuje, že budoucí evropské iniciativy a opatření v oblasti SCE se musí soustředit na transparentnost, ochranu práv zúčastněných stran a úctu k národním zvykům a tradicím; poukazuje na to, že u některých vnitrostátních družstev je motivace k využívání statutu bohužel omezená v důsledku jejich současné holdingové struktury; zdůrazňuje, že by měla být posílena možnost slučovat vnitrostátní družstva z různých členských států;

19. trvá na zapojení všech zúčastněných stran do procesu revize, zejména sociálních aktérů účastnících se družstevního a odborového hnutí, a zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné tento proces dokončit včas;

Zvyšování zaměstnanosti v družstvech a SCE a posílení družstev jako základních prvků sociální ekonomiky

20. očekává, že Komise přijme vhodná opatření, aby zajistila úplné provedení této směrnice;

21. vyjadřuje politování nad tím, že Komise z velké části ignorovala doporučení Evropského parlamentu týkající se družstev; připomíná, že usnesení[16] požadovalo, aby:

· byla v evropských politikách uznána a zohledněna specifika podniků sociální ekonomiky,

· byly učiněny kroky, které by zajistily, aby Evropské středisko pro sledování malých a středních podniků zahrnulo do svých průzkumů podniky sociální ekonomiky,

· byl rozšířen dialog s podniky sociální ekonomiky,

· byl v členských státech zdokonalen právní rámec pro tyto podniky;

22. připomíná, že ve sdělení COM (2004) 0018 se Komise zavázala ke dvanácti opatřením, včetně:

· podporování zúčastněných stran a organizování strukturované výměny informací,

· šíření osvědčených postupů pro zlepšení vnitrostátních právních předpisů,

· shromažďování evropských statistických údajů o družstvech,

· zjednodušení a přepracování evropských právních předpisů o družstvech,

· iniciování vzdělávacích programů na míru, a to včetně odkazů na družstva ve finančních nástrojích EIF;

23. vyjadřuje politování nad tím, že z tohoto seznamu závazků byly uvedeny do praxe pouze tři, a to bez výraznějších výsledků; zdůrazňuje, že tyto nedostatky omezují rozvoj potenciálu družstev;

24. poukazuje na to, že nedostatek finančních prostředků vede k nedostatečným výsledkům; zdůrazňuje potřebu naléhavého zlepšení v Komisi, pokud jde o organizaci a zdroje vyčleněné na sociální ekonomiku, a to vzhledem k současné roztříštěnosti pravomocí a personálních zdrojů zabývajících se sociální ekonomikou v rámci Komise;

25. zdůrazňuje, že politiky EU ve všech oblastech musí uznat specifika a přínos podniků sociální ekonomiky, včetně družstevních podniků, a to odpovídající úpravou právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, státní podpoře a finanční regulaci;

26. vyzývá členské státy, aby napomáhaly rozvoji příznivějších podmínek pro družstva, jako jsou přístup k úvěrům a daňové pobídky;

27. vyzývá Komisi, aby zohlednila finanční strukturu družstev v souvislosti s právními předpisy týkajícími se kapitálových požadavků a se standardy pro účetní výkaznictví; poukazuje na to, že na všechna družstva, a zejména na družstevní banky, se vztahují právní předpisy týkající se zpětného odkupu družstevních podílů a nedělitelných rezerv;

28. poukazuje na specifické výzvy, které přinesla digitální revoluce, a jimž čelí odvětví sdělovacích prostředků, zejména vydavatelé, kteří působí jako družstva;

29. vyzývá Komisi, aby předložila otevřenou metodu koordinace pro sociální ekonomiku, včetně družstevních podniků, které jsou v této oblasti klíčové, zahrnující členské státy i zúčastněné strany s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a přinést postupné zlepšení v členských státech, pokud jde o zohledňování povahy družstev, zejména v oblasti daní, úvěrů, administrativní zátěže, poradenství a opatření na podporu podniků;

30. vítá, že Akt o jednotném trhu uznává potřebu podporovat sociální ekonomiku a vyzývá Komisi, aby zahájila tolik očekávanou „iniciativu pro sociální podnikání“ založenou na družstevních zásadách[17];

31. vyzývá Komisi, aby zvážila ustavení evropského roku sociální ekonomiky;

32. podporuje opatření na podporu podniků, zejména obchodní poradenství a školení zaměstnanců, a přístup družstev k financování, a to zejména pro odkupy podniků zaměstnanci nebo zákazníky, protože jsou to nedoceněné nástroje k záchraně podniků v době krize a k převodu rodinných podniků;

33. zdůrazňuje rostoucí význam družstev v oblasti sociálních služeb a veřejných statků; zdůrazňuje, že je třeba zajistit důstojné pracovní podmínky a zabývat se otázkami zdraví a bezpečnosti v tomto odvětví, a to bez ohledu na status zaměstnavatele;

34. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se družstva účastnila sociálního dialogu na úrovni EU;

35. zdůrazňuje potenciál SCE podporovat rovnost pohlaví prováděním programů a politik na různých úrovních se zvláštním důrazem na vzdělávání, odbornou přípravu, podporu podnikání a na programy dalšího vzdělávání; poznamenává, že rovnost pohlaví v rozhodování je na všech úrovních ekonomicky výhodná a vytváří také příznivé podmínky pro kvalifikované a talentované osoby, aby mohly vykonávat řídící a kontrolní funkce; kromě toho zdůrazňuje, že některé aspekty spolupráce umožňují flexibilitu, která podporuje sladění rodinného a profesního života; vyzývá Komisi, aby vypracovala mechanismus, na jehož základě by si členské státy vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti rovnosti pohlaví;

36. zdůrazňuje, že SCE může vyhovět potřebám žen tím, že zlepší jejich životní úroveň přístupem k důstojným pracovním příležitostem, spořitelnám a záložnám, bydlení a sociálním službám, školení a vzdělávání;

37.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. C 83, 30.3.2010.
• [2]  Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
• [4]  Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.
• [5]  Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25.
• [6]  Zprávu vypracoval Fernando Valdés Dal-Ré, profesor pracovního práva, Labour Asociados Consultores, 2008.
• [7]  Studii vypracovala organizace Cooperatives Europe, European Research Institute on Cooperative and Social Enterprises, EKAI Center, 2010.
• [8]  Organizace spojených národů, A/RES/64/136.
• [9]  Johnston Birchall a Lou Hammond Ketilson, Mezinárodní organizace práce, 2009.
• [10]  Úř. věst. C 318, 22.12.2009, s. 22.
• [11]  Úř. věst. C 76E, 25.3.2010, s. 16.
• [12]  Úř. věst. C 76E, 25.3.2010, s. 11.
• [13]  Úř. věst. C 68E, 18.3.2004, s. 429.
• [14]  COM(2010)0481.
• [15]  Smlouva č. SI2.ACPROCE029211200 ze dne 8. října 2009.
• [16]  Úř. věst. C 76, 25.3.2010, s. 16.
• [17]  http://www.ica.coop/coop/principles.html.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (12. 10. 2011)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ke statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
(2011/2116(INI))

Navrhovatelka: Evelyn Regner

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje politování nad pozdním provedením směrnice 2003/72/ES ve většině členských států; blahopřeje Komisi k rychlému zahájení řízení pro nesplnění povinnosti;

2.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že některé členské státy směrnici nejen správně provedly, ale šly ve skutečnosti ještě dále, než směrnice vyžaduje;

3.  vyzývá nicméně Komisi, aby monitorovala provádění směrnice 2003/72/ES důsledně, aby tak bylo možné zabránit jejímu zneužití za účelem odebrání práv zaměstnancům; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění správného provedení článku 13 této směrnice;

4.  poukazuje na nedostatečný úspěch evropské družstevní společnosti (SCE), čehož dokladem je skutečnost, že do 8. května 2010 bylo zřízeno pouze sedmnáct SCE; konstatuje, že tento neúspěch je obzvláště zarážející v členských státech s bohatou družstevní tradicí;

5.  vítá závěry studie o provádění nařízení (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) [1], zejména pokud jde o opatření navržená s cílem propagovat SCE zvyšováním povědomí o těchto společnostech prostřednictvím vzdělávacích programů zaměřených na poradce v oblasti družstevního práva a sociálních aktérů a prostřednictvím podpory spolupráce družstevních společností na přeshraniční úrovni;

6.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení (ES) č. 1435/2003, což by mělo zjednodušit a snížit počet odkazů na vnitrostátní právní předpisy a zavést samostatnější evropská pravidla; domnívá se, že tento přezkum by měl respektovat nejvyšší stávající vnitrostátní standardy, zejména pokud jde o pracovní právo, a že by zjednodušení nemělo oslabit základní záruky transparentnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Toine Manders
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Giuseppe Gargani

• [1]  Smlouva č. SI2.ACPROCE029211200 ze dne 8. října 2009.

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (23. 11. 2011)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ke statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
(2011/2116(INI))

Navrhovatelka: Edite Estrela

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že evropské hospodářství čelí velkým výzvám a že evropské družstevní společnosti (SCE) mohou mnoha ženám nabídnout cenné příležitosti k podnikání, přístup k produktům a službám nebo účast v podniku, který ctí etické hodnoty a zásady a vytváří příležitosti k zajištění příjmů;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří většinu pracovníků v družstvech ženy, ale překážky v podobě negativních stereotypů týkajících se potenciálu žen ve vedoucích funkcích příliš často zpomalují změny a pokrok; vzhledem k tomu, že by měla být prosazována konkrétní opatření podporující ženy, které se ucházejí o vysoké řídící funkce, jakož i obsazování žen do takových funkcí;

1.  upozorňuje na potenciál SCE při prosazování rovného postavení žen a mužů, který tkví v provádění politik a programů na různých úrovních, jež se soustřeďují především na vzdělávání, odbornou přípravu, opatření na podporu podnikání a programy dalšího vzdělávání; poznamenává, že rovné zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu na různých úrovních je ekonomicky přínosné a také vytváří příznivé podmínky pro to, aby způsobilé a talentované osoby mohly vykonávat řídící a kontrolní funkce; krom toho zdůrazňuje, že některé aspekty spolupráce umožňují flexibilitu, která usnadňuje sladění rodinného a profesního života; vyzývá Komisi, aby vypracovala mechanismus, na jehož základě by si členské státy vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti prosazování rovnosti pohlaví;

2.  zdůrazňuje, že SCE mohou vyřešit potřeby žen tím, že zlepší jejich životní úroveň zpřístupněním důstojných pracovních příležitostí, spořitelen a institucí poskytujících půjčky, bydlení a sociálních služeb, školení a vzdělávání;

3.  lituje stávajícího omezeného počtu SCE; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost problémům spojeným s jejich zakládáním, a žádá spuštění cílené, účinné a komplexní komunikační a informační kampaně o SCE určené různým zúčastněným stranám, která by se zaměřila na poskytování informací ženám na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

4.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž odděleně pro obě pohlaví uvede aktualizované a srovnatelné údaje, které umožní získat lepší informace o účasti žen v družstvech v EU, včetně řídích funkcí, a o vlivu družstev na posilování rovnosti žen a mužů na trhu práce; krom toho vyzývá k navázání kontaktů mezi SCE s cílem vytvořit sítě, které usnadní výměnu osvědčených postupů podporujících vyšší účast žen; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posílila komunikaci mezi různými kontaktními místy SCE v členských státech;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy stále nedodržují ustanovení směrnice 2003/72/ES, která podporují genderově vyváženou metodu nominace, jmenování nebo volby členů zvláštního vyjednávacího výboru SCE, a vyzývá Komisi, aby přijala potřebná opatření k zajištění co nejrychlejšího provedení této směrnice ve vnitrostátním právu;

6.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila zastoupení žen ve zvláštních vyjednávacích výborech SCE a opatření přijatá v příslušném odvětví a členskými státy za účelem zlepšení jejich zastoupení;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily družstva v jejich úsilí o vyšší zastoupení žen ve zvláštním vyjednávacím výboru a při uplatňování politik rozmanitosti, které umožní zajistit rovnost žen a mužů v profesním i osobním životě; konstatuje, že odolnost družstev lze posílit pouze tak, že budou prováděny programy usilující o zajištění stejných práv a příležitostí pro ženy a muže, aby se v plné míře zapojili do ekonomického a společenského rozvoje, zejména ve vysokých řídících funkcích;

8.  naléhavě vyzývá Komisi k zahrnutí SCE do případných evropských předpisů, aby tak zajistila lepší zastoupení žen ve vyšších řídících pozicích a ve správních radách veřejných podniků či společností kótovaných na burze, v případě, kdy společnosti dobrovolně nesplní cíl, kterým je 30% zastoupení žen do roku 2015 a 40% do roku 2020;

9.  vyzývá Komisi, aby při sledování správného uplatňování směrnice i při budoucí revizi nařízení o SCE zohlednila význam podnikání v sociální ekonomice a otázku rovného postavení žen a mužů; dále Komisi vyzývá, aby vydala pokyny k podpoře a rozvoji potenciálu žen v rámci ženských družstev a zvláštních vyjednávacích výborů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	22.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 0 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Lívia Járóka, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Anne Delvaux, Sylvie Guillaume, Norica Nicolai, Angelika Werthmann
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Kinga Gál

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	23.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Marian Harkin, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Jean Lambert, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Silvia Costa, Jürgen Creutzmann, Jelko Kacin, Ria Oomen-Ruijten, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Emilie Turunen
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Leonardo Domenici, Dimitrios Droutsas, Karin Kadenbach, Guido Milana