Postup : 2011/0094(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0002/2012

Předložené texty :

A7-0002/2012

Rozpravy :

PV 11/12/2012 - 4
CRE 11/12/2012 - 4

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0475

ZPRÁVA     *
PDF 218kWORD 276k
21. 12. 2011
PE 472.334v03-00 A7-0002/2012

o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu

(COM(2011)0216 – C7‑0145/2011 – 2011/0094(CNS))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Rafaele Baldassarre

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu

(COM(2011)0216 – C7‑0145/2011 – 2011/0094(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0216),

–   s ohledem na čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0145/2011),

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0002/2012),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem návrh změnila v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Rady;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Jelikož za udělování evropských patentů je zodpovědný Evropský patentový úřad, měla by ujednání o překladu pro evropský patent vycházet ze současného postupu uplatňovaného Evropským patentovým úřadem. Cílem uvedených ujednání by mělo být dosažení potřebné rovnováhy mezi zájmy hospodářských subjektů a veřejným zájmem, pokud jde o náklady na řízení a dostupnost technických informací.

(6) Jelikož za udělování evropských patentů je zodpovědný Evropský patentový úřad, měla by ujednání o překladu pro evropský patent vycházet ze současného postupu uplatňovaného Evropským patentovým úřadem. Cílem uvedených ujednání by mělo být dosažení potřebné rovnováhy mezi zájmy hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, a veřejným zájmem, pokud jde o náklady na řízení a dostupnost technických informací.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Aby byl usnadněn přístup k evropským patentům s jednotným účinkem, a to zejména pro malé a střední podniky, měli by žadatelé, jejichž jazyk není shodný s některým z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mít možnost podávat patentové přihlášky Evropskému patentovému úřadu v jakémkoli jiném úředním jazyce Unie. Jako doplňující opatření pro žadatele, kteří získají evropské patenty s jednotným účinkem a mají bydliště nebo hlavní místo podnikání v členském státu Unie, jehož úřední jazyk je jiný než úřední jazyky Evropského patentového úřadu, by měl Evropský patentový úřad v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] spravovat systém dodatečných náhrad nákladů spojených s překladem z uvedeného jazyka do jazyka řízení u Evropského patentového úřadu nad rámec, který již v současnosti v Evropském patentovém úřadu existuje.

(9) Aby byl usnadněn přístup k evropským patentům s jednotným účinkem, a to zejména pro malé a střední podniky, měli by žadatelé, jejichž jazyk není shodný s některým z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mít možnost podávat patentové přihlášky Evropskému patentovému úřadu v jakémkoli jiném úředním jazyce Unie. Malé a střední podniky, fyzické osoby a neziskové organizace, které získají evropské patenty s jednotným účinkem a mají bydliště nebo hlavní místo podnikání v členském státu Unie, jehož úřední jazyk je jiný než úřední jazyky Evropského patentového úřadu, by měly mít nadto možnost využívat systém dodatečných náhrad nákladů spojených s překladem z uvedeného jazyka do jazyka řízení u Evropského patentového úřadu nad rámec, který již v současnosti v Evropském patentovém úřadu existuje. Systém dodatečných náhrad by měl spravovat Evropský patentový úřad v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení].

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) Ustanovení o způsobu a výši úhrad dodatečných nákladů na překlad by měla být pojata tak, aby v zásadě zajišťovala plné proplacení nákladů na překlad; je nezbytné stanovit horní sazbu za stranu, která by odrážela běžnou průměrnou tržní cenu za překlad, a tak zabránit zneužití.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Na podporu dostupnosti patentových informací a šíření technických poznatků by měly být co nejdříve k dispozici strojové překlady patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie. Strojové překlady jsou vyvíjeny Evropským patentovým úřadem a jsou velmi důležitým nástrojem, který má zlepšit přístup k patentovým informacím a umožnit rozsáhlé šíření technických poznatků. Ze včasné dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů evropských patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie by měli prospěch všichni uživatelé evropského patentového systému. Strojové překlady jsou hlavním prvkem politiky Evropské unie. Tyto strojové překlady by měly být pouze informativní a neměly by mít žádný právní účinek.

(10) Na podporu dostupnosti patentových informací a šíření technických poznatků by měly být co nejdříve k dispozici strojové překlady patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie. Strojové překlady jsou vyvíjeny Evropským patentovým úřadem a jsou velmi důležitým nástrojem, který má zlepšit přístup k patentovým informacím a umožnit rozsáhlé šíření technických poznatků. Ze včasné dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů evropských patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie by měli prospěch všichni uživatelé evropského patentového systému. Strojové překlady jsou hlavním prvkem politiky Evropské unie. Tyto strojové překlady by měly být pouze informativní a neměly by mít žádný právní účinek. Měly by být bezplatně zpřístupněny na internetu současně se zveřejněním patentové přihlášky a rozhodnutím o udělení patentu.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b) Po uplynutí přechodného období by měl Evropský patentový úřad i nadále zveřejňovat dodatečný překlad spisu evropského patentu do angličtiny. Tento překlad je poskytován dobrovolně žadatelem. Takto by se zajistila jeho další mezinárodní propagace a snížila by se možnost, aby se porušovatel hájil tím, že jednal v dobré víře.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tímto nařízením se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím Rady 2011/167/EU s ohledem na příslušná ujednání o překladu.

1. Tímto nařízením se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím Rady 2011/167/EU s ohledem na příslušná ujednání o překladu. Upravuje ujednání o překladu pro evropské patenty tak, aby měly jednotný účinek.

2. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro používání jazyků v orgánech Unie stanovená v souladu s článkem 342 Smlouvy o fungování Evropské unie a s nařízením Rady č. 1/1958.

3. Toto nařízení vychází z jazykového režimu Evropského patentového úřadu a nemělo by být chápáno tak, že vytváří pro Unii zvláštní jazykový režim nebo precedens pro omezený jazykový režim jakéhokoli budoucího právního nástroje Unie.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Jakmile budou strojové překlady patentových přihlášek a spisů k dispozici ve všech jazycích Unie v souladu s čl. 6 odst. 3, budou bezplatně zpřístupněny na internetu současně se zveřejněním patentové přihlášky a uděleného patentu.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Po uplynutí přechodného období uvedeného v článku 6 a v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] pověří zúčastněné členské státy podle článku 143 EPC Evropský patentový úřad zveřejněním dodatečného úplného překladu spisu do angličtiny, pokud byl tento dodatečný překlad dobrovolně poskytnut žadatelem. V tomto případě se nesmí jednat o strojový překlad.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, poskytne držitel patentu na žádost a podle volby údajného porušovatele úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště.

1. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, poskytne držitel patentu na žádost a podle volby údajného porušovatele úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště. V tomto případě se nesmí jednat o strojový překlad.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, držitel patentu v průběhu soudního řízení na žádost soudu, který je příslušným soudem na území zúčastněných členských států pro spory týkající se evropských patentů s jednotným účinkem, poskytne úplný překlad patentu do jazyka řízení dotyčného soudu.

2. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, držitel patentu v průběhu soudního řízení na žádost soudu, který je příslušným soudem na území zúčastněných členských států pro spory týkající se evropských patentů s jednotným účinkem, poskytne úplný překlad patentu do jazyka řízení dotyčného soudu. V tomto případě se nesmí jednat o strojový překlad.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. V případě sporu, který se týká nároku na náhradu škody, vezme soud projednávající dotyčný spor v úvahu, že předtím, než mu byl poskytnut překlad podle odstavce 1, mohl údajný porušitel jednat, aniž by věděl nebo aniž by měl dostatečné podklady k tomu, aby věděl, že porušuje dotyčný patent.

4. V případě sporu, který se týká nároku na náhradu škody, vezme soud projednávající dotyčný spor v úvahu, zda předtím, než byl údajnému porušiteli poskytnut překlad podle odstavce 1, údajný porušitel, zejména pokud je jím malý nebo střední podnik, fyzická osoba, nezisková organizace, univerzita nebo veřejná výzkumná instituce, jednal, aniž by věděl nebo aniž by měl dostatečné podklady k tomu, aby věděl, že porušuje dotyčný patent.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vzhledem k tomu, že evropské patentové přihlášky lze podat v jakémkoli jazyce podle čl. 14 odst. 2 EPC, v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] zúčastněné členské státy podle článku 143 EPC pověří Evropský patentový úřad správou systému náhrad všech nákladů na překlad do určité maximální výše z poplatků uvedených v článku 13 uvedeného nařízení pro žadatele podávající patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu.

1. Vzhledem k tomu, že evropské patentové přihlášky lze podat v jakémkoli jazyce podle čl. 14 odst. 2 EPC, v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] zúčastněné členské státy podle článku 143 EPC pověří Evropský patentový úřad správou systému náhrad všech nákladů na překlad do určité maximální výše z poplatků uvedených v článku 13 uvedeného nařízení pro žadatele podávající patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu.

 

2. Systém náhrad uvedený v odstavci 1 je financován z poplatků uvedených v článku 13 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] a mohou jej využívat pouze malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, univerzity a veřejné výzkumné instituce se sídlem nebo hlavním místem podnikání v některém z členských států Unie.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. Systém náhrad uvedený v odstavci 1 zajišťuje plné uhrazení nákladů na překlad až do stropu stanoveného tak, aby odrážel průměrnou tržní cenu překladů a bránil tak zneužívání tohoto systému.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V tomto případě se nesmí jednat o strojové překlady.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Použije se ode dne [stanoví se konkrétní datum shodné s datem použitelnosti nařízení Rady xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany].

2. Použije se od 1. ledna 2014 nebo od data vstupu dohody o jednotném patentovém soudu pro patenty v platnost, podle toho, která z těchto okolností nastane později.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Dobře fungující patentový systém, který je schopen vycházet vstříc skutečným potřebám uživatelů, má pro hospodářský růst a konkurenceschopnost EU klíčový význam. Využívání práv duševního vlastnictví je ve skutečnosti jedním z hlavních stimulů rozvoje inovací(1) a navíc značně přispívá k hospodářskému rozvoji celé dotčené oblasti(2).

O dosažení jednotné patentové ochrany v EU usilují členské státy již téměř půl století. Poté, co nebylo možné dosáhnout dohody o patentu Společenství, byla v roce 1973 vypracována tak zvaná Mnichovská úmluva(3), kterou postupně podepsaly všechny současné členské státy EU.

Centralizovaný postup zavedený úmluvou ovšem neumožnil odstranění hlavních překážek, jež brání rozvoji evropského patentového systému. K těmto překážkám patří zejména vysoká míra právní nejistoty(4) a značné náklady na validaci a udržování patentů(5).

Kombinace těchto omezení vede k tomu, že současný patentový systém je mimořádně roztříštěný a v mezinárodním měřítku není dostatečně konkurenceschopný. Stačí vzít v úvahu fakt, že evropský patent validovaný ve 13 zemích je třináctkrát dražší než ve Spojených státech amerických a jedenáctkrát dražší než v Japonsku(6).

2. Postoj zpravodaje k ujednáním o překladu

2.1 Úvodní postřehy a priority

Ačkoliv projednávaný návrh vychází z pracovních jazyků Evropského patentového úřadu a je výsledkem složitého politického kompromisu, zpravodaj se domnívá, že je nezbytné maximálně chránit a prosazovat angličtinu coby jazyk, který převládá v mezinárodních obchodních stycích.

V této souvislosti je na místě konstatovat, že 77 %(7) všech patentových přihlášek předkládaných u Evropského patentového úřadu (EPO) je v angličtině(8). Z tohoto údaje lze lehce vyvodit, že pokud jde o činnosti spojené s technologickým výzkumem a inovacemi, je preferovaným jazykem v podnikatelském i akademickém prostředí angličtina. Navíc, vzhledem k tomu, že 95 % všech vědeckých analýz na poli výzkumu a vývoje je publikováno v angličtině(9), je tento jazyk skutečně technickým jazykem par excellence.

Zpravodaj se mimoto domnívá, že evropské malé a střední podniky dosahují zejména na poli inovací nižší produktivity a rozvíjejí se pomaleji než jejich protějšky ve Spojených státech a v rozvíjejících se ekonomikách. Na tyto potíže poukázala i Komise ve svém sdělení z roku 2007, jehož cílem bylo oživit diskusi o evropském patentovém systému. Komise upozornila, že k hlavním příčinám nedostatečného zastoupení malých a středních podniků na trhu s patenty patří málo dostupných poradenských služeb, zejména ve fázi výzkumu, a náklady, které jsou příliš často neúnosné(10).

Při konzultacích zaměřených na budoucnost patentového systému v Evropě(11) upozornily samotné malé a střední podniky na potřebu zvláštní podpory, především v souvislosti s náklady na překlady, výzkum týkající se patentů a právní ochranu.

Stejný požadavek byl formulován při konzultacích ohledně iniciativy Small Business Act, během nichž malé a střední podniky konstatovaly, že v přístupu na evropský trh s patenty jim brání především vysoké náklady a složitost patentového systému po právní stránce. Současně zdůraznily, že je zapotřebí jednodušší a dostupný patentový systém, který by nevyžadoval tak vysoké náklady(12).

Rovněž akademický výzkum v této oblasti(13) opakovaně potvrdil, že je nutné zavést zvláštní opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila přístup na evropský patentový trh. Tento výzkum současně prokázal, že náklady spojené s překlady, jakož i s validací a udržováním patentů mají značně nepříznivý dopad na rozhodování malých a středních podniků o tom, zda expandovat na zahraniční trhy(14), a brání tak rozvoji inovací v EU.

Zpravodaj souhlasí s výše zmíněnými požadavky i s tím, že je nutné zavést zvláštní opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila přístup na evropský patentový trh i přístup k inovacím. V tomto kontextu je přesvědčen, že legislativní opatření zavádějící jednotnou patentovou ochranu jsou vynikající příležitostí ke splnění požadavků malých a středních podniků, zejména požadavků, které se týkají nákladů a podpory v právní oblasti.

2.2 Předložené pozměňovací návrhy

2.2.1. Ujednání o překladu pro evropský patent s jednotným účinkem

Zpravodaj je toho názoru, že by se nemělo měnit rozhodnutí vycházet při jazykových ujednáních z pracovních jazyků úřadu EPO, což odpovídá zjištěním v posouzení dopadu, které vypracovala Komise(15), a rozhodnutí Rady 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

Zpravodaj má nicméně určité výhrady k tomu, že v oblasti, jež je nedílnou součástí vnitřního trhu, byla jako nástroj zvolena posílená spolupráce. Zpravodaj doufá, že do navrhovaného systému se budou brzy moci zapojit všechny členské státy EU, ovšem rád by podotknul, že dohodnutá jazyková ujednání nesmí představovat precedens pro omezený jazykový režim jakéhokoli budoucího právního nástroje Unie (viz pozměňovací návrh 8).

S ohledem na výše uvedené údaje je navíc toho názoru, že patentový systém má směřovat k používání angličtiny. V této souvislosti si uvědomuje, že přímý přechod na jednojazyčný patentový systém by Evropskému patentovému úřadu a některým uživatelům tohoto systému způsobil potíže.

Domnívá se nicméně, že uživatelé by měli mít možnost nasměrovat tento systém k užívání angličtiny, aby se mohli rozhodovat, jak o svých vynálezech lépe publikovat a jak je lépe chránit. Zpravodaj proto navrhuje, aby byl na konci přechodného období uvedeného v článku 6 nařízení Evropský patentový úřad pověřen zveřejněním překladu spisu evropského patentu do angličtiny, který žadatel dobrovolně zajistí na vlastní náklady (viz pozměňovací návrhy 7 a 10).

Domnívá se, že žadatelé tak budou moci své vynálezy lépe propagovat a současně se chránit před jakýmkoli zneužitím ustanovení o dobré víře případnými porušovateli (viz čl. 4 odst. 4)(16).

2.2.2 Zvláštní opatření pro malé a střední podniky

Zpravodaj souhlasí s názorem uživatelů systému, podle nichž by v první řadě měly být sníženy náklady hrazené malými a středními podniky a současně by měla být posílena právní ochrana, jež je jim poskytována (viz pozměňovací návrh 1).

Pokud jde o právní ochranu, zpravodaj vítá ustanovení uvedené v článku 4 návrhu, jehož účelem je chránit případné jednání porušovatelů v dobré víře. Současně se však domnívá, že toto ustanovení by mělo být především zaměřeno na malé a střední podniky (viz pozměňovací návrh 13). Vzhledem k omezeným finančním a organizačním možnostem malých a středních podniků, zejména ve fázi výzkumu a při hodnocení patentového nápadu, by se při posuzování jednání údajných porušovatelů (zda vycházelo z dobré víry či nikoliv) mělo skutečně rozlišovat mezi malými a velkými podniky.

Pokud ovšem jde o snižování nákladů malých a středních podniků, zpravodaj zastává názor, že systém náhrad popisovaný v návrhu v článku 5 by se měl vztahovat pouze na úhradu dodatečných nákladů vznikajících malým a středním podnikům, jejichž sídlo či hlavní místo podnikání je v některém z členských států Unie (viz pozměňovací návrhy 2 a 14). Zpravodaj považuje za vhodné zahrnout mezi příjemce oprávněné k čerpání ze systému náhrad fyzické osoby a neziskové organizace, aby bylo možné nabídnout úhradu nákladů také individuálním žadatelům, výzkumným centrům a univerzitám (pozměňovací návrhy 2 a 14).

Mimoto by podle názoru zpravodaje měly být pro náhrady uvedené v čl. 5 odst. 1 jasně stanoveny maximální výše tak, aby se tyto náhrady vztahovaly na všechny náklady spojené s překlady (viz pozměňovací návrh 3). Současně se domnívá, že je nezbytné založit systém náhrad na tržních cenách za odborné překlady, a zabránit tak zneužívání systému žadateli (viz pozměňovací návrh 14).

2.2.3 Strojové překlady a přechodná ujednání

Zpravodaj doufá, že Evropský patentový úřad rychle rozvine možnosti strojového překladu. Tyto překlady budou mít skutečně klíčovou funkci, jelikož umožní zpřístupnění patentových informací již od prvních fází řízení o udělení patentu, a budou tak mimořádně nápomocné ve fázi výzkumu, což by bylo obzvláště přínosné pro individuální výzkumné pracovníky a malé a střední podniky.

V této souvislosti považuje zpravodaj za nezbytné, aby strojové překlady byly k dispozici bezplatně a okamžitě, takže žadatelé a uživatelé by nemuseli hradit náklady na rozvoj a zavádění systému (viz pozměňovací návrhy 4 a 9).

Zpravodaj je současně toho názoru, že zapojení zástupců jednotlivých vnitrostátních patentových úřadů usnadní hodnocení kvality strojových překladů (viz pozměňovací návrhy 6 a 16).

V tomto ohledu nevidí zpravodaj jakýkoliv důvod, proč by kontroly kvality překladů měly být zahájeny až šest let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Proto by uvítal změnu tohoto ustanovení, podle níž by zmíněná hodnocení začínala již tři roky po vstupu nařízení v platnost (viz pozměňovací návrh 16).

Ze stejného důvodu, tedy v zájmu zajištění vysoké kvality překladů, navrhuje zpravodaj změnit ustanovení o konci přechodného období tak, aby kvalitu strojových překladů určovala výhradně odborná hodnocení. Zpravodaj proto navrhl změnu příslušného ustanovení, která by Komisi umožnila navrhovat na základě hodnocení nezávislé odborné komise prodloužení přechodného období (viz pozměňovací návrhy 17 a 18).

2.2.4 Vstup v platnost

Zpravodaj se domnívá, že současně s vytvořením jednotné patentové ochrany by měl být vybudován jednotný soudní systém.

Navrhuje tudíž změnit současné znění tak, aby toto nařízení vstoupilo v platnost pouze tehdy, až dohodu o soudním systému ratifikuje alespoň devět členských států, včetně tří zemí s nejvyšším počtem patentových přihlášek (viz pozměňovací návrh 19). Takovou dohodou se rovněž předejde tomu, že by vstupu příslušných nařízení v platnost bránily jakékoliv ústavní či politické překážky, kterými by jednotlivé členské státy blokovaly ratifikaci dohody v oblasti jurisdikce.

(1)

1 Viz Gambardella et al. (2006): „Study on evaluating the knowledge economy - What are patents actually worth? The value of patents for today's economy and society“ (Studie hodnocení znalostní ekonomiky – Jakou mají patenty vlastně cenu? Hodnota patentů pro současnou ekonomiku a společnost) – k dispozici na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/docs/patent/studies/patentstudy-report_en.pdf. Studie zdůrazňuje výraznou spojitost mezi užíváním práv duševního vlastnictví a rozvojem inovací a empiricky tak dokazuje, že rozvoj inovací značně závisí na úrovni ochrany vynálezů.

(2)

Viz. Arora, A. a Gambardella, D. (2010): „Ideas for rent: an overview of markets for technology“ (Nápady k pronajmutí: přehled trhů pro technologické účely), Industrial and Corporate Change, 19(3): str. 775–803.

(3)

K Mnichovské úmluvě, která byla podepsána dne 5. října 1973, dosud přistoupilo 38 zemí. Na základě úmluvy byla dne 7. října 1977 zřízena Evropská patentová organizace, kterou tvoří dva orgány: Evropský patentový úřad a správní rada. Díky úmluvě může být evropský patent zaregistrován v rámci jednoho řízení. Poté, co byl evropský patent zaregistrován, může držitel tohoto patentu požádat, aby byl na základě jednotlivých příslušných vnitrostátních předpisů a registračních postupů uznán v zemích, které úmluvu podepsaly.

(4)

Celkové náklady na soudní řízení paralelně probíhající ve čtyřech členských státech, v nichž je v současné době soustředěn největší počet patentových sporů (Německo, Francie, Spojené království a Nizozemsko), se pohybuje mezi 310 000 EUR a 1 950 000 EUR u soudů první instance a mezi 320 000 EUR a 1 390 000 EUR u soudů druhé instance. Viz Harhoff (2009), „Economic Cost-Benefit Analysis of a Unified and Integrated European Patent Litigation System“ (Ekonomická analýza nákladů a přínosů jednotného a integrovaného evropského systému pro řešení patentových sporů), zpráva v konečném znění.

(5)

Celkové náklady na validaci jednoho evropského patentu v 13 členských státech dosahují v průměru 12 500 EUR, a jedná-li se o validaci v celé EU, pak přesahují 32 000 EUR. Viz van Pottelsberghe, Bruno a François Didier (2006): „The Cost Factor in Patent Systems“ (Nákladový faktor v patentových systémech), Université Libre de Bruxelles, pracovní dokument WP-CEB 06-002.

(6)

Viz SEK (2010) 796: Posouzení dopadu ujednání o překladu pro patent EU vypracované Komisí, str. 9–11.

(7)

Viz van Pottelsberghe, Bruno (2010): „Europe should stop taxing innovation“ (Evropa by měla přestat zdaňovat inovace), Bruegel Policy Brief, 2010/02, str. 6.

(8)

Podle údajů uvedených v posouzení dopadu vypracovaném Komisí se však v angličtině předkládá 45 % všech patentových přihlášek (viz SEK(2010)796, str. 21). V tomto ohledu je zapotřebí připomenout, že údaje Komise se týkají pouze přihlášek podávaných evropskými žadateli. Jelikož však o jednotnou patentovou ochranu mohou žádat i žadatelé ze třetích zemí, celkové statistiky vystihují skutečnou situaci přesněji.

(9)

Viz van Pottelsberghe, Bruno (2010), tamtéž, str. 7.

(10)

KOM(2007) 165. str. 13.

(11)

Viz zpráva Komise o předběžných zjištěních konzultace, která je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/company/consultation/index_en.htm

(12)

Viz příspěvky těchto subjektů ke konzultacím: BDI (Bundesverband der deutschen Industrie), DIHK (Deutscher Industrie- und Handelskammertag), CBI (Confederation of British Industries) a UEAPME (European Association of Craft, Small and Medium-Sized Enterprises), příspěvky jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/

(13)

Viz: Van Pottelsberghe, B. a Danguy, J.(2010): „Patent fees for a sustainable EU (community) patent system“ (Patentové poplatky za účelem udržitelného patentového systému EU (Společenství); Van Pottelsberghe, B. a Francois, D. (2009): „The cost factor in patent systems“ (Nákladový faktor v patentových systémech), Journal of Industry, Competition and Trade, 2009:9(4), str. 329–355.

(14)

Viz Harhoff, D., Hoisl, K., Van Pottelsberghe, B. (2009): „Languages, fees and the international scope of patenting“ (Jazyky, poplatky a mezinárodní rozměr patentování), Ecore Discussion Paper, č. 50.

(15)

Viz výše uvedený odkaz, str. 23–25.

(16)

Návrh nařízení stanovuje, že příslušný soud by měl posoudit okolnosti konkrétního případu a mimo jiné – během přechodného období – překlad předložený spolu s žádostí o jednotný účinek (viz bod odůvodnění 8).


POSTUP

Název

Posílená spolupráce v oblasti vytváření jednotné patentové ochrany s ohledem na použitelná ujednání o překladu

Referenční údaje

COM(2011)0216 – C7-0145/2011 – 2011/0094(CNS)

Datum konzultace s EP

30.5.2011

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

7.6.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Raffaele Baldassarre

11.4.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

21.6.2011

11.10.2011

21.11.2011

 

Datum přijetí

20.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Jean-Marie Cavada, Luis de Grandes Pascual, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Arlene McCarthy

Datum předložení

9.1.2012

Právní upozornění - Ochrana soukromí