Postup : 2011/2176(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0009/2012

Předložené texty :

A7-0009/2012

Rozpravy :

PV 11/12/2012 - 4
CRE 11/12/2012 - 4

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.11
CRE 11/12/2012 - 8.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0476

ZPRÁVA     
PDF 193kWORD 136k
10. 1. 2012
PE 472.331v02-00 A7-0009/2012

o systému jurisdikce pro patentové spory

(2011/2176(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o systému jurisdikce pro patentové spory

(2011/2176(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany(1),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (COM(2011)0215),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu (COM(2011)0216),

–   s ohledem na posudek 1/09 Soudního dvora ze dne 8. března 2011(2),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0009/2012),

A. vzhledem k tomu, že účinný patentový systém v Evropě je nezbytným předpokladem pro posílení růstu prostřednictvím inovací a pro podporu evropských podniků, zejména malých a středních podniků, aby dokázaly čelit hospodářské krizi a obstály v celosvětové hospodářské soutěži;

B.  vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí Rady 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, bylo Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Francii, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku, Švédsku a Spojenému království povoleno navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a to za použití příslušných ustanovení Smluv;

C. vzhledem k tomu, že dne 13. dubna 2011 Komise na základě rozhodnutí Rady o povolení přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a návrh nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu;

D. vzhledem k tomu, že dne 8. března 2011 vydal Soudní dvůr posudek k návrhu dohody o Soudu pro evropské patenty a patenty Společenství, v němž uvádí, že zamýšlená dohoda není slučitelná s právními předpisy Unie;

E.  vzhledem k tomu, že účinnost jednotné patentové ochrany lze zajistit pouze tehdy, bude-li fungovat systém řešení patentových sporů;

F.  vzhledem k tomu, že na základě posudku Soudního dvora se členské státy účastnící se posílené spolupráce rozhodly vytvořit prostřednictvím mezinárodní dohody Jednotný soud pro řešení patentových sporů;

G. vzhledem k tomu, že v této souvislosti existuje mezi běžnými mezinárodními smlouvami a zakládajícími smlouvami Evropské unie podstatný rozdíl, neboť posledně jmenované smlouvy vytvořily nový právní řád s vlastními institucemi, v jehož prospěch se státy ve stále větším rozsahu vzdávají svých svrchovaných práv a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale rovněž jejich státní příslušníci, přičemž strážci tohoto právního řádu jsou Soudní dvůr Evropské unie a řádné soudy členských států;

H. vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty musí plně respektovat a uplatňovat právo Unie a spolupracovat přitom se Soudním dvorem Evropské unie jako kterýkoli vnitrostátní soud;

I.   vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl vycházet z judikatury Soudního dvora a žádat o rozhodnutí o předběžné otázce v souladu s článkem 267 SFEU;

J.   vzhledem k tomu, že by na základě článků 258, 259 a 260 SFEU mělo být zajištěno dodržování zásady nadřazenosti práva Unie a jeho řádné uplatňování;

K. vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl být součástí soudních systémů smluvních členských států a měl by mít výlučnou pravomoc v oblasti evropských patentů s jednotným účinkem a evropských patentů spojených s jedním nebo několika smluvními členskými státy;

L.  vzhledem k tomu, že účinný soudní systém musí mít decentralizovaný první stupeň;

M. vzhledem k tomu, že účinnost systému řešení sporů závisí na schopnostech a zkušenostech soudců;

N. vzhledem k tomu, že by měl existovat jeden soubor procesních pravidel, který bude uplatňován na řízení před všemi odděleními a stupni soudu;

O. vzhledem k tomu, že jednotný soud pro patenty by měl usilovat o to, aby vydával rozhodnutí vysoké kvality bez zbytečných procesních prodlev, a měl by napomáhat zejména malým a středním podnikům v jejich úsilí o ochranu svých práv nebo o obhajobu v případě nepodložených nároků či patentů, které by měly být zrušeny;

1.  vyzývá k vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů, neboť roztříštěný patentový trh a rozdílné postupy vymáhání práva jsou překážkou inovací a pokroku v rámci vnitřního trhu, komplikují využívání patentového systému, jsou nákladné a brání účinné ochraně patentových práv, zejména u malých a středních podniků;

2.  vybízí členské státy, aby bez zbytečných odkladů uzavřely jednání a ratifikovaly mezinárodní dohodu (dále jen „dohoda“) mezi těmito členskými státy (dále jen „smluvní členské státy“), na jejímž základě bude vytvořen jednotný soud pro patenty (dále jen „soud“), a dále podněcuje Španělsko a Itálii, aby zvážily možnost zapojení do postupu posílené spolupráce;

3.  trvá na tom, že Soudní dvůr musí jako strážce práva Unie zajistit jednotnost právního řádu Unie a v této souvislosti i dodržování zásady nadřazenosti evropského práva;

4.  domnívá se, že členské státy, které se ještě nerozhodly pro účast na posílené spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, se mohou zapojit do jednotného systému řešení patentových sporů, pokud jde o evropské patenty platné na jejich územích;

5.  zdůrazňuje, že prioritou jednotného soudu pro patenty by mělo být posílení právní jistoty a zlepšení v oblasti vymáhání patentů, přičemž by měl rovněž usilovat o přiměřenou rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a zájmy dotčených stran;

6.  zdůrazňuje nezbytnost systému řešení sporů účinného z hlediska nákladů, který bude financován tak, aby zaručil dostupnou spravedlnost pro všechny držitele patentů, zejména pro malé a střední podniky, jednotlivce a neziskové organizace;

Obecný přístup

7.  uznává, že zřízení jednotného systému řešení patentových sporů v členských státech, které jsou zapojeny do posílené spolupráce, by mělo být završeno dohodou;

8.  proto zdůrazňuje, že:

i)   smluvními členskými státy mohou být pouze členské státy Evropské unie;

ii)  dohoda by měla vstoupit v platnost, jakmile ji ratifikuje minimálně třináct smluvních členských států, včetně tří členských států, v nichž byl v platnosti nejvyšší počet evropských patentů v roce předcházejícím konání diplomatické konference, na které se bude jednat o podpisu dohody;

iii) soud by měl být soudem společným pro smluvní členské státy a měl by mít stejné povinnosti, pokud jde o soulad s právem Unie, jako kterýkoli vnitrostátní soud; měl by tedy například spolupracovat se Soudním dvorem a uplatňovat článek 267 SFEU;

iv) soud by měl jednat v souladu s právem Unie a respektovat zásadu jeho nadřazenosti; v případě nedodržení práva Unie ze strany odvolacího soudu jsou za škody vzniklé stranám příslušného řízení společně odpovědné smluvní členské státy; proti všem smluvním členským státům je zahájeno řízení o nesplnění povinnosti podle článků 258, 259 a 260 SFEU;

9.  vítá vytvoření mediačního a rozhodčího střediska v rámci dohody;

Struktura systému řešení patentových sporů

10. domnívá se, že v zájmu účinnosti je třeba soud a systém řešení patentových sporů decentralizovat, a je toho názoru, že:

i)   systém řešení sporů v rámci tohoto soudu by měl sestávat z prvního stupně („soud prvního stupně“) a odvolací instance („odvolací soud“); žádné další instance by se do systému neměly přidávat, aby se zabránilo neúčinnosti a zdlouhavému řízení;

ii)  decentralizovaný soud prvního stupně by kromě ústředního oddělení měla tvořit oddělení na místní a regionální úrovni;

iii) další místní soudy prvního stupně by se ve smluvním členském státě měly zřídit na jeho žádost, bylo-li v tomto smluvním státě v průběhu tří po sobě jdoucích let před dnem nebo po dni vstupu dohody v platnost zahájeno více než sto patentových sporů za kalendářní rok; dále navrhuje, aby v jednom smluvním členském státě byla nanejvýš čtyři oddělení soudu;

iv) regionální soud by se měl zřídit pro dva nebo více smluvních členských států na jejich žádost;

Složení soudu a kvalifikace soudců

11. zdůrazňuje, že účinnost systému řešení sporů závisí především na schopnostech a zkušenostech soudců;

12. z tohoto důvodu:

i)   uznává, že odvolací soud i soud prvního stupně by měly mít mezinárodní složení; domnívá se, že jejich složení by mělo zohlednit stávající soudní struktury, přičemž je třeba mít na paměti, že hlavním záměrem je zavést novou, skutečně jednotnou jurisdikci; navrhuje proto, aby místní soudy dosáhly mezinárodního složení v co možná nejkratší době s tím, že odůvodněné odchylky od této základní zásady by mohly být připuštěny po schválení správní komisí na maximálně pětileté přechodné období, přičemž musí být zaručeno zachování standardu stávajících struktur, pokud jde o kvalitu a účinnost; domnívá se, že toto pětileté období by mělo být využito k intenzivnímu vzdělávání a přípravě soudců;

ii)  je přesvědčen, že na soudu by měli zasedat soudci jak s právní, tak technickou kvalifikací; soudci by měli zajišťovat nejvyšší standardy způsobilosti a mít průkazné schopnosti v oblasti řešení patentových sporů a antimonopolního práva; tato kvalifikace by měla být prokázána mimo jiné pracovní zkušeností a odborným vzděláním v této oblasti; soudci s právní kvalifikací by měli vykazovat kvalifikaci nezbytnou k výkonu soudních funkcí ve smluvním členském státě; soudci s technickou kvalifikací by měli mít univerzitní titul a odbornost v některé oblasti techniky a měli by prokázat znalost občanského práva a občanského práva procesního;

iii) navrhuje, aby ustanovení dohody týkající se složení soudu nebyla po vstupu dohody v platnost měněna, ledaže by cíle systému řešení sporů, tj. co nejvyšší kvalita a účinnost, nebyly plněny právě v důsledku těchto ustanovení; navrhuje, aby rozhodnutí o složení soudu přijímal jednomyslně příslušný orgán;

iv) zastává názor, že dohoda by měla obsahovat záruky, že soudci budou způsobilí vykonávat svou funkci pouze v případě, že nebude ohrožena jejich neutralita, zejména pokud dříve zastávali funkci člena odvolací komise vnitrostátního patentového úřadu nebo Evropského patentového úřadu;

Řízení

13. v souvislosti s procesními otázkami se domnívá, že:

i)   by měl existovat jeden soubor procesních pravidel, který bude uplatňován na řízení před všemi odděleními a stupni soudu;

ii)  řízení před soudem, které se skládá z písemného, předběžného a ústního řízení, zavede flexibilitu, která bude považována za vhodnou, a zohlední cíle, kterými jsou rychlost a účinnost řízení;

iii) jazykem řízení před jakýmkoli místním nebo regionálním soudem by měl být úřední jazyk smluvního členského státu, na jehož území leží příslušný soud, nebo úřední jazyk určený smluvními členskými státy, které sdílejí společně regionální soud; strany by měly mít možnost zvolit si jako jazyk řízení jazyk, v němž byl patent udělen, s výhradou schválení příslušným soudem; jazykem řízení u ústředního soudu by měl být jazyk, v němž byl příslušný patent udělen; jazykem řízení u odvolacího soudu by měl být jazyk řízení u soudu prvního stupně;

iv) soud by měl být oprávněn vydávat předběžné soudní zákazy, jejichž cílem je zabránit jakémukoli případnému porušování patentu či pokračování domnělého porušování; tato pravomoc však nesmí vést k nespravedlivému spekulativnímu výběru jurisdikce („forum shopping“); a

v)  strany by měly být zastupovány výhradně právníky oprávněnými vystupovat před soudem některého ze smluvních členských států; zástupcům stran mohou být nápomocni patentoví právníci, kteří by měli mít možnost vystupovat v řízení u soudu;

Soudní příslušnost a účinky soudních rozhodnutí

14. zdůrazňuje, že:

i)   soud by měl mít výlučnou příslušnost v oblasti evropských patentů s jednotným účinkem a evropských patentů spojených s jedním nebo několika smluvními členskými státy; za tímto účelem bude nutné změnit nařízení (ES) č. 44/2001(3);

ii)  navrhující strana by měla podat žalobu u místního soudu, který leží na území smluvního členského státu, v němž došlo nebo může dojít k porušení patentových práv nebo v němž je usazena či v němž má provozovnu žalovaná strana, či u regionálního soudu, na němž se tento smluvní členský stát podílí; pokud dotyčný smluvní členský stát nemá na svém území žádný místní soud a nepodílí se na žádném regionálním soudu, žaloby se podávají u ústředního soudu; strany by měly mít možnost dohodnout se na tom, u kterého oddělení (místního, regionálního či ústředního) soudu prvního stupně může být žaloba podána;

iii) v případě protinávrhu na zrušení by měl mít místní či regionální soud možnost zahájit řízení o porušení nezávisle na tom, zda v souvislosti s protinávrhem zahájí řízení či jej předá ústřednímu soudu;

iv) platná pravidla týkající se příslušnosti soudu by neměla být měněna, ledaže by cíle systému řešení sporů, tj. co nejvyšší kvalita a účinnost, nebyly plněny právě v důsledku těchto pravidel týkajících se soudní příslušnosti; navrhuje, aby rozhodnutí o příslušnosti soudu přijímal jednomyslně příslušný orgán;

v)  rozhodnutí všech oddělení soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu by měla být vykonatelná v kterémkoli smluvním členském státě, aniž by bylo nutné vydat prohlášení o vykonatelnosti;

vi) vztah mezi dohodou a nařízením (ES) č. 44/2011(4) by měl být upřesněn v uvedené dohodě;

Hmotné právo

15. zastává názor, že soud by měl ve svých rozhodnutích vycházet z právních předpisů Unie, dohody, Evropské patentové úmluvy (EPÚ) a vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s EPÚ, ustanovení mezinárodních dohod použitelných ve věci patentů a závazných pro všechny smluvní členské státy a z právních předpisů jednotlivých smluvních členských států s ohledem na platné právo Unie;

16. zdůrazňuje, že evropský patent s jednotným účinkem by měl svému majiteli dávat právo zabránit jakékoli třetí straně bez jeho souhlasu používat vynález přímo či nepřímo na území smluvních členských států, že majitel by měl mít nárok na náhradu škody v případě neoprávněného použití vynálezu a na náhradu ušlého zisku v důsledku porušení patentu a jiných ztrát, přiměřeného licenčního poplatku nebo zisku plynoucího z neoprávněného použití vynálezu;

o

o        o

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53.

(2)

Úř. věst. C 211, 16.7.2011, s. 2.

(3)

Úř. věst. L 307, 24.11.2001, s. 28.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zpravodaj se domnívá, že účinný patentový systém v Evropě může výrazně přispět k dosažení růstu prostřednictvím inovací. Evropské, zejména malé a střední, podniky takové nástroje potřebují, aby byly schopny čelit současné hospodářské krizi a zůstaly konkurenceschopné v celosvětovém měřítku.

Stávající patentový systém v Evropě umožňuje udělování národních patentů úřady průmyslového vlastnictví v jednotlivých členských státech a evropského patentu udělovaného Evropským patentovým úřadem (EPO). Po udělení patentu se evropský patent rozděluje na řadu národních patentů, na něž se vztahují vnitrostátní právní předpisy. Tento systém je velmi nákladný a nese s sebou velmi drahé a riskantní řešení sporů před mnoha soudy, které často ústí v rozporuplné rozsudky.

Návrhy týkající se jednotné patentové ochrany a jazykového režimu, které v současnosti z legislativního hlediska prověřuje Parlament a Rada, usilují o odstranění stávajícího roztříštěného patentového systému. Zpravodaj je přesvědčen, že plánované zavedení jednotné patentové ochrany je neoddělitelně spjato se zřízením jednotného soudu pro patenty. Zdá se vhodné, aby Parlament jako spolutvůrce dvou legislativních návrhů vyjádřil své názory na plánovanou dohodu.

Zpravodaj velmi vítá úsilí Rady o vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů mezi zúčastněnými členskými státy.

Zřízení soudu na základě mezinárodní dohody je – zejména s ohledem na stanovisko č. 1/09 Soudního dvora – použitelnou a slibnou cestou k jednotnému systému řešení patentových sporů. Díky tomu, že bude možné rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 267 SFEU, vést řízení o nesplnění povinnosti v souladu s články 258, 259 a 260 SFEU a že bude upřesněno, že smluvní členské státy by měly být odpovědné za škody vzniklé v důsledku porušení práva Unie soudem, by mělo být zajištěno dodržování zásady nadřazenosti práva Unie a jeho řádné uplatňování soudem. Navržený systém by byl navíc začleněn do soudního systému Unie, neboť smluvními členskými státy mohou být pouze členské státy EU.

Využitím stávajících struktur v rámci patentového soudního systému smluvních členských států lze docílit maximální kvality i účinnosti řízení. Jednotný soud pro patenty rovněž přispěje k výraznému snížení nákladů na řešení sporů, protože strany již nebudou muset řešit své spory souběžně v různých zemích. Z provedených studií vyplývá, že navržený systém řešení sporů by evropským podnikům přinesl značné úspory.

Základní cíle kvality a účinnosti je třeba zohlednit i v úvahách o složení soudu a o nezbytné kvalifikaci soudců.

Zřídit komory tvořené soudci z různých zemí je žádoucí, budou-li přitom zajištěny standardy v oblasti účinnosti a kvality. To si může vyžádat pozvolný přechod k místním soudům tvořeným soudci různých státních příslušností.

Kvalifikace soudců je pro fungování systému řešení patentových sporů zásadní. Kromě patentového práva by soudci měli mít alespoň základní znalost antimonopolního práva. Díky tomu budou schopni rozpoznat lépe případné pokusy jedné ze stran o zneužití patentů jako nástroje ke zneužití dominantního postavení na trhu ke škodě svých konkurentů. Protože se v rámci patentových sporů řeší složité technické otázky, měly by být soudní komory tvořeny soudci s technickou kvalifikací.

Je nanejvýš důležité, aby strany byly zastupovány právníky, kteří mají nezbytné zkušenosti s patentovým i procesním právem. Patentoví právníci, kteří nemají oprávnění působit u soudu některého členského státu, mohou hrát důležitou podpůrnou roli, a mělo by jim proto být dovoleno vystupovat v řízení u soudu.

Tím, že bude fungující jednotný soud pro patenty shodně interpretovat platné právní předpisy, může zajistit právní jistotu. Zejména pro malé a střední podniky je zásadní, aby byl vytvořený soudní systém účinný a zároveň aby zaručoval vysokou kvalitu rozhodnutí. Místní či regionální soud by měl proto mít v případě protinávrhu na zrušení možnost postoupit protinávrh ústřednímu soudu a zabývat se žalobou pro porušení nezávisle. Tímto způsobem by se předešlo zbytečným odkladům v souvislosti s řízením pro porušení.

Budou-li velmi odlišné vnitrostátní soudní systémy a procesní předpisy nahrazeny jedním soudržným systémem, může se zlepšit vymáhání patentů i ochrana proti nepodloženě vznášeným nárokům a patentům, které neměly být uděleny.

Po desetiletích neúspěšného snažení je nyní jednotný trh s patenty, který může zajistit právní jistotu a být konkurenceschopný v mezinárodním měřítku, na dosah. Parlament by měl tento projekt podpořit.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (24. 11. 2011)

pro Výbor pro právní záležitosti

o systému jurisdikce pro patentové spory

(011/2176(INI))

Navrhovatel: Alajos Mészáros

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá úsilí zúčastněných členských států vytvořit prostřednictvím mezinárodní dohody jednotný soud pro řešení patentových sporů, neboť se jedná o nezbytný krok směrem k zaručení jednotné patentové ochrany v Evropské unii; připomíná, že systém jednotné patentové ochrany může být účinný pouze v případě, že existuje funkční systém řešení patentových sporů zaručující včasné projednání příslušných nároků;

2.  je přesvědčen, že vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů, který omezí výdaje na právní služby a zkrátí dobu nezbytnou pro vyřešení sporů, bude hrát významnou úlohu pro:

–    posílení právní jistoty;

–    zdokonalení poskytování účinné a vysoce kvalitní právní ochrany;

–    další posílení výzkumu a inovací v EU a

–    posílení konkurenceschopnosti průmyslu EU, především pokud se jedná o výzkumné pracovníky a malé a střední podniky (MSP);

3.  vítá přístup vycházející z decentralizované soudní struktury, který byl přijat v rámci uvedené dohody a umožňuje stranám prosazovat svá práva spojená s patentem nákladově a časově účinným postupem v dotčeném členském státě;

4.  navrhuje, aby členové odvolacích komisí vnitrostátních patentových úřadů nebo Evropského patentového úřadu nemohli při uvedeném soudu vykonávat funkci soudce před vypršením šestiměsíčního období následujícího po ukončení jejich předchozího výkonu funkce, čímž by byla zaručena jejich neutralita;

5.  zdůrazňuje, že musí být v přiměřené časové lhůtě zajištěno mezinárodní složení místních a regionálních orgánů soudu prvního stupně;

6.  zdůrazňuje, že má-li být zaručena vysoká kvalita soudních rozhodnutí, je zásadní, aby soudci disponovali řádnou kvalifikací, odbornou způsobilostí a specializací, aby se průběžně účastnili odborných školení a měli přístup k podpoře ze strany odborníků; v této souvislosti dále zdůrazňuje, že je důležité jmenovat soudce pro technické otázky, a to jak při ústředních, tak při místních či regionálních soudech, a vyzdvihuje, že soudci by neměli poskytovat poradenství v souvislosti s případy, o nichž již před soudem probíhá řízení; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly vhodná opatření;

7.  vítá vytvoření mediačního a rozhodčího střediska, které je součástí uvedené dohody, a zdůrazňuje, že jedním z jeho hlavních cílů musí být omezit byrokracii a udržet pro strany sporu nízké náklady na soudní řízení;

8.  zdůrazňuje, že jednoduchý a dobře fungující jednotný systém řešení patentových sporů přinese výhody obzvláště MSP a obecně menším aktérům, zejména výzkumným pracovníkům a nedávno založeným inovativním podnikům; vybízí členské státy, aby zvážily možnost zavést poplatky, jejichž výše by se lišila v závislosti na tom, zda se jedná o velmi malý podnik či MSP ve smyslu doporučení Komise č. 2003/361/ES(1), přičemž však plně dodrží zásadu rovnosti před zákonem;

9.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout právní jistoty, a je tudíž přesvědčen, že soudní příslušnost by měla připadnout místnímu či regionálnímu soudnímu orgánu, který leží na území smluvního členského státu, v němž je usazena žalovaná strana;

10. naléhavě vyzývá zúčastněné členské státy, aby dohodu bez zbytečných odkladů ratifikovaly.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan Cizelj, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Francesco De Angelis, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Holger Krahmer, Werner Langen, Alajos Mészáros, Mario Pirillo, Vladimír Remek

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Cristian Silviu Buşoi

(1)

Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (15. 12. 2011)

pro Výbor pro právní záležitosti

k systému jurisdikce pro patentové spory

(2011/2176(INI))

Navrhovatelka: Evelyn Regner

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  souhlasí s tím, že účinná jednotná patentová ochrana v Evropě by přispěla k cíli dosahovat růstu prostřednictvím inovací, což by pomohlo evropským podnikům, zejména pak malým a středním podnikům, čelit hospodářské krizi a obstát v celosvětové hospodářské soutěži;

2.  uznává, že účinnost jednotné patentové ochrany lze zajistit pouze tehdy, bude-li řádně fungovat systém vytvořený výhradně pro řešení patentových sporů; je přesvědčen, že takovýto systém musí respektovat nadřazenost práva Evropské unie;

3.  poukazuje na to, že po vydání stanoviska Soudního dvora 1/09 ze dne 8. března 2011 se členské státy, které se účastní posílené spolupráce, rozhodly vytvořit prostřednictvím mezinárodní dohody Jednotný soud pro řešení patentových sporů, který bude součástí soudních systémů smluvních členských států;

4.  v tomto kontextu zdůrazňuje, že mezi běžnými mezinárodními smlouvami a zakládajícími smlouvami Evropské unie je podstatný rozdíl, neboť posledně jmenované smlouvy vytvořily nový právní řád s vlastními institucemi, v jehož prospěch se státy ve stále větším rozsahu vzdávají svých svrchovaných práv a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale rovněž jejich státní příslušníci, přičemž strážci tohoto právního řádu jsou Soudní dvůr Evropské unie a řádné soudy členských států;

5.  je toho názoru, že Jednotný soud pro řešení patentových sporů může být vytvořen prostřednictvím mezinárodní smlouvy; zdůrazňuje však, že Jednotný soud pro řešení patentových sporů musí dodržovat právo Evropské unie; je přesvědčen, že by mělo být zajištěno dodržování zásady nadřazenosti práva Evropské unie a jeho řádného uplatňování, mimo jiné prostřednictvím ustanovení umožňujícího požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce v souladu s článkem 267 SFEU; dále je přesvědčen, že je nutno zajistit, aby jakékoli rozhodnutí Jednotného patentového soudu, které je v rozporu s právem Unie, mohlo vést ke stanovení majetkové odpovědnosti jednoho nebo více členských států;

6.  poznamenává, že návrh dohody by mohl vstoupit v platnost v okamžiku, kdy by ho ratifikovalo alespoň devět členských států; domnívá se, že by takováto situace mohla vést k „posílené spolupráci“ v rámci posílené spolupráce.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Giuseppe Gargani, Matthias Groote, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, Morten Messerschmidt, Algirdas Saudargas, Søren Bo Søndergaard, Rafał Trzaskowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Elmar Brok, Sylvie Guillaume, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Rainer Wieland


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Jean-Marie Cavada, Luis de Grandes Pascual, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Arlene McCarthy

Právní upozornění - Ochrana soukromí