Postup : 2011/2319(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0018/2012

Předložené texty :

A7-0018/2012

Rozpravy :

PV 15/02/2012 - 5
CRE 15/02/2012 - 5

Hlasování :

PV 15/02/2012 - 8.9
CRE 15/02/2012 - 8.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0048

ZPRÁVA     
PDF 156kWORD 101k
26. 1. 2012
PE 478.513v02-00 A7-0018/2012

o příspěvku k roční analýze růstu 2012

(2011/23190(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Jean-Paul Gauzès

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o příspěvku k roční analýze růstu 2012

(2011/2319(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu 2012 (COM(2011)0815),

–   s ohledem na soubor legislativních opatření pro správu ekonomických záležitostí přijatý dne 16. listopadu 2011, a zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o srovnávacím přehledu pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou: zamýšlený počáteční návrh(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(4),

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 9. prosince 2011,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0018/2012),

A. vzhledem k tomu, že z nejnovějších statistických údajů jasně vyplývá nárůst nerovnosti a nezaměstnanosti v Evropské unii;

B.  vzhledem k tomu, že většina členských států ztratila ze zřetele dosažení hlavních cílů strategie EU 2020;

Hospodářské výzvy a hlavní makroekonomické politiky

1.  vítá roční analýzu růstu 2012, kterou předložila Komise, jako dobrý základ pro letošní evropský semestr; zdůrazňuje, že řešení konkrétně zaměřená na současnou dluhovou a finanční krizi, na nichž všechny orgány každodenně pracují, by měla jít ruku v ruce s větším důrazem na střednědobá a dlouhodobá opatření k posílení růstu i se změnou všeobecného hospodářského rámce s cílem zlepšit udržitelnost a konkurenceschopnost evropského hospodářství a zajistit jeho dlouhodobý úspěch;

2.  považuje však roční analýzu růstu za nedostačující pro obnovení důvěry evropských domácností a podniků, jakož i finančních trhů, neboť tato analýza přehlíží potřebu podniknout naléhavé kroky, které by v rámci investic do cílů strategie EU 2020 podpořily krátkodobé činnosti a zaměstnanost;

3.  připomíná, že roční analýza růstu 2011 a řada dalších iniciativ, které je nutno provádět prostřednictvím vnitrostátních a evropských právních předpisů, již obsahovaly většinu prvků, které jsou nezbytné pro obnovení důvěry, zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu inteligentního a udržitelného růstu i vytváření pracovních míst;

4.  připomíná své požadavky adresované Radě a Komisi ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik a požaduje veřejnou reakci na prvky obsažené v tomto usnesení;

5.  lituje, že členské státy pokyny dohodnuté na úrovni EU neprovádějí nebo provádějí v nestejné míře, vzhledem k tomu, že mají nezbytný manévrovací prostor pro provádění vlastních politik, což brání tomu, aby se naplno využil potenciál dohodnutých opatření zaměřených na dosažení cílů strategie EU 2020; vítá skutečnost, že se v roční analýze růstu pro tento rok klade důraz na provádění i na činnosti posilující růst; zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit demokratickou legitimitu i míru ztotožnění v jednotlivých zemích se změnami, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti s budoucí správou ekonomických záležitostí;

6.   připomíná, že roční analýza růstu a oficiální stanoviska přijatá Evropským parlamentem a ostatními evropskými orgány v této věci stanoví akční priority na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU pro následujících dvanáct měsíců, včetně priorit pro dosažení cílů strategie EU 2020, jež by měly poté vést k vnitrostátním hospodářským a rozpočtovým rozhodnutím v souladu s doporučeními EU pro jednotlivé země;

7.   souhlasí s analýzou Komise, že by se úsilí na vnitrostátní i evropské úrovni mělo zaměřit na následujících pět priorit:

– pokračování v diferencované konsolidaci veřejných financí s příznivými důsledky pro růst při současném zajištění hospodářské obnovy a tvorby pracovních míst;

– zajištění dlouhodobého financování reálné ekonomiky;

– podpora udržitelného růstu prostřednictvím větší konkurenceschopnosti a významnějších investic;

– řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize;

– modernizace veřejné správy EU a služeb obecného zájmu;

8.  vítá vyhodnocení pokroku stěžejních iniciativ strategie EU 2020, zdůrazňuje však, že boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě musí zůstat významnou prioritou každé politiky;

9.  domnívá se, že přístup k základním bankovním službám zůstává klíčovým faktorem pro sociální začleňování, a vybízí proto Komisi, aby k zajištění tohoto přístupu přijala rezolutnější kroky;

Pokračování v diferencované konsolidaci veřejných financí s příznivými důsledky pro růst při současném zajištění hospodářské obnovy a tvorby pracovních míst

10. uznává vzájemnou provázanost ekonomik a fiskálních politik členských států, a tudíž i jejich vzájemné ovlivňování; zdůrazňuje, že vyhlídky všech členských států na růst, ať už jsou v současnosti v eurozóně, či nikoli, do velké míry závisí na tom, jak rozhodně se bojuje proti dluhové krizi a jak koordinované fiskální politiky účinně zajišťují lepší zaměření na investice pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst; naléhavě žádá členské státy, aby přijaly příslušné kroky s cílem upravit své nadměrné schodky do termínu stanoveného Radou a snížit své státní dluhy na udržitelnou úroveň;

11. bere na vědomí nové legislativní návrhy v oblasti správy ekonomických záležitostí; domnívá se, že tyto návrhy by měly nabízet příležitost posílit úlohu Evropského parlamentu při vymezování a provádění procesů dohledu nad hospodářskými politikami rámce pro evropský semestr v souladu s ustanoveními článků 121 a 136 Smlouvy;

12. připomíná, že vzhledem k tomu, že několik členských států je v současné době postaveno před mimořádně tvrdá a obtížná rozhodnutí týkající se přidělování veřejných zdrojů, je naléhavě nutné zajistit soulad různých nástrojů hospodářské politiky, a zejména politik, jež vedou k dosažení cílů a hlavních úkolů strategie EU 2020 na rovnocenném základě;

13. v této souvislosti připomíná, že je nutné výslovně identifikovat, vyhodnotit a řešit přeshraniční dopady hospodářských politik členských států, stejně tak je třeba u nástrojů hospodářské politiky zahrnutých do rámce pro semestr EU provádět posouzení sociálního dopadu;

14. zdůrazňuje skutečnost, že by členské státy měly sledovat diferencované strategie podle své rozpočtové situace, a trvá na tom, že členské státy musí udržovat růst svých veřejných výdajů pod hodnotou střednědobého trendu růstu HDP, pokud nejsou vyšší výdaje kompenzovány dodatečnými diskrečními opatřeními na straně příjmů; vyzývá členské státy, aby se u rozpočtových výdajů a příjmů přednostně zaměřovaly na politiky podporující růst, jako je vzdělávání, výzkum, inovace, infrastruktura a energetika, a aby zabezpečily efektivitu těchto výdajů a příjmů; vyzývá k účinné, sociálně spravedlivé a udržitelné reformě:

– penzijních systémů a systémů sociálního zabezpečení

– daňových politik podporujících růst v členských státech, k lepší koordinaci daní a případně harmonizaci v rámci EU; vybízí členské státy, aby zlepšily své domácí fiskální rámce, jak bylo dohodnuto, s cílem podpořit účinné a udržitelné fiskální politiky(5); vybízí Komisi, aby zajistila koordinaci opatření v oblasti boje proti daňovým únikům;

Zajištění dlouhodobého financování reálné ekonomiky

15. vítá skutečnost, že se připravuje zásadní přepracování právní úpravy pro finanční odvětví a dohledu nad ním; je přesvědčen, že důslednější a ambicióznější opatření jsou nutná pro posílení odolnosti finančního systému EU; zdůrazňuje, že taková opatření by posílila konkurenceschopnost Evropské unie; zdůrazňuje, že to musí být provedeno způsobem, který odrazuje od regulační arbitráže a který nepovzbuzuje únik kapitálu ani přemisťování finanční činnosti z EU;

16. zdůrazňuje skutečnost, že obnovení důvěry investorů si vyžádá posílení kapitálových pozic bank a opatření na podporu jejich přístupu k finančním prostředkům, jež co nejvíce omezí systémy krátkodobého odměňování a nevhodné obchodní modely; domnívá se, že další reforma právní úpravy pro finanční odvětví a dohled nad ním budou nezbytné pro zohlednění zvýšených rizik na trzích se státními i soukromými dluhy, což zahrnuje posílení kapitálových pozic systémových bank, nesmí to však podkopávat konkurenční postavení nesystémových finančních institucí; zdůrazňuje, že by banky po správné kapitalizaci neměly nenáležitě omezovat poskytování úvěrů reálné ekonomice, a proto by regulační opatření měla položit základ ke zvýšení jejich úvěrové kapacity; vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský systém finančního dohledu zachová poskytování bankovních úvěrů, zejména od těch institucí, které obdržely státní pomoc v souvislosti s krizí a podporu likvidních linek ECB; očekává, že Komise předloží do léta 2012 své návrhy na krizové řízení bank; lituje socializace soukromých ztrát prostřednictvím injekce likvidity do bankovního odvětví a případného spekulativního chování ratingových agentur a mezinárodních finančních center;

17. podporuje vytváření projektových dluhopisů, jež mají za cíl přispět k financování projektů klíčové infrastruktury v zájmu podpory udržitelného růstu a pracovních míst;

18. zdůrazňuje klíčovou úlohu skupiny EIB při podpoře reálné ekonomiky a zejména MSP i při zajišťování investic do dlouhodobých infrastrukturních projektů v souladu se strategií EU 2020; je přesvědčen, že by EU měla využívat stávající zdroje a vytvářet inovativní nástroje financování pro členské státy s omezeným prostorem pro finanční podněty;

Podpora udržitelného růstu prostřednictvím větší konkurenceschopnosti a významnějších investic

19. je znepokojen makroekonomickou nerovnováhou v EU a skutečností, že mnohé členské státy, zejména ty, které jsou pod tržním tlakem, z hlediska produktivity zaostávají; připomíná úlohu posílené koordinace hospodářských politik i strukturálních reforem pro přiměřené řešení těch problémů v zemích s rozpočtovým schodkem i nadbytkem; je znepokojen skutečností, že v následujících letech bude velká část celosvětového růstu pocházet ze zemí mimo EU, což si vyžádá posílení vývozní kapacity členských států, jakož i stanovení stabilního rámce pro přímé zahraniční investice vytvářející hodnotu a určené reálné ekonomice EU;

Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize (oblast působnosti výboru EMPL)

20. domnívá se, že strukturální nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní bude bránit obnově a dlouhodobému růstu, a vyzývá proto ke strukturálním reformám na trhu práce, jež budou zároveň dodržovat zásadu subsidiarity a zajišťovat sociální soudržnost; upozorňuje na úlohu a odpovědnost sociálních partnerů při přípravě a provádění strukturálních reforem;

Modernizace veřejné správy EU a služeb obecného zájmu

21. připomíná, že kvalita veřejné správy na evropské, státní, regionální a místní úrovni má rozhodující význam pro konkurenceschopnost a je důležitým faktorem produktivity; konstatuje, že reformy veřejného sektoru jsou rozhodující součástí obnovení konkurenceschopnosti; domnívá se, že vysoce kvalitní veřejná správa potřebuje odpovídající rozpočtové zdroje a reformy při současném dodržení zásady subsidiarity, jak je uvedeno v protokolu č. 26 o službách obecného zájmu;

22. bere na vědomí rámec kvality pro služby obecného zájmu, jehož cílem je zvýšit jasnost a právní jistotu ohledně způsobu, jakým se pravidla EU uplatňují na služby obecného zájmu, zajistit přístup k základním službám a podpořit kvalitu;

23. vyslovuje politování nad pomalým tempem provádění právních předpisů EU některými členskými státy a naléhavě je žádá, aby dosáhly dohodnutých výsledků, pokud jde o kvalitu statistických údajů; je pevně přesvědčen, že dostupnost spolehlivých, přesných a aktuálních údajů nabízí klíčový prvek pro politické rozhodování; vítá úsilí Komise o zvýšení spolehlivosti údajů poskytovaných členskými státy Komisi (Eurostat); vyzývá členské státy, aby co možná nejdříve provedly nedávno přijatou směrnici Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států;

24. vyzývá k účinnějšímu poskytování veřejných služeb i ke zvýšení transparentnosti a kvality veřejné správy a soudnictví a dále vybízí ke snižování zbytečné administrativní zátěže a byrokracie; zdůrazňuje význam sledování a hodnocení výkonů veřejné služby v souladu se zásadou subsidiarity;

25. vybízí Komisi, aby s ohledem na to, že se roční analýza růstu týká mnohem více oblastí než jen hospodářství, vypracovala programy pro konkrétní odvětví politiky, jako je například obrana, kde by společné řízení či sdílená odpovědnost mezi členskými státy poskytly úspory z rozsahu, což by znamenalo přínos a finanční úspory pro zapojené členské státy;

26. poukazuje na to, že v současném hospodářském kontextu mají programy financované z prostředků EU ještě větší význam, a vybízí Komisi, aby předložila návrh na financování opatření strategie EU 2020 prostřednictvím převodu nevyužitých prostředků na platby;

Procedurální rámec

27. lituje skutečnosti, že zapojení Evropského parlamentu do vypracování hlavních směrů hospodářských politik / roční analýzy růstu není formálně zakotveno ve Smlouvě, přestože se příspěvek Parlamentu k problematice zaměstnanosti uskutečňuje v rámci postupu konzultace (čl. 148 odst. 2 SFEU); připomíná, že roční analýza růstu by se měla stát předmětem postupu spolurozhodování, což by mělo být zavedeno při další změně smlouvy; přeje si posílení dialogu mezi evropskými a vnitrostátními orgány, zejména parlamentními, tam, kde je to vhodné, a ve vzájemném respektu a po vzájemné dohodě;

28. připomíná, že evropský semestr je nyní součástí sekundárních právních předpisů EU (viz čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1175/2011)(6);

29. připomíná, že právní rámec pro správu ekonomických záležitostí (soubor šesti legislativních návrhů o správě ekonomických záležitostí) stanoví nástroj pro hospodářský dialog: „v zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komise a v případě potřeby předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby přišli do výboru k projednání přijatých rozhodnutí (...) Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému těmito rozhodnutími, aby se výměny názorů zúčastnil“; vybízí k tomu, aby tento nástroj, který umožňuje hospodářskou spolupráci a vzájemné porozumění, byl co nejvíce využíván;

30. konstatuje, že evropský semestr v roce 2012 se poprvé formuje na základě schváleného posíleného právního rámce pro správu ekonomických záležitostí (soubor šesti legislativních návrhů o správě ekonomických záležitostí), který zahrnuje posílená pravidla Paktu stability a růstu a vnitrostátní fiskální pravidla i nové postupy monitorování a nápravy makroekonomické nerovnováhy;

31. naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobné hodnocení toho, jak členské státy uskutečňují doporučení pro jednotlivé země, které zveřejní před zasedáním Evropské rady v červnu 2012;

32. žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s Radou s cílem rozvíjet skutečný a společný rozpočet a účetní nomenklaturu;

33. připomíná skutečnost, že pokud se Rada výrazně odchýlí od doporučení a návrhů Komise, měla by své stanovisko veřejně vysvětlit v Parlamentu v rámci dialogu o hospodářství;

34. v této souvislosti zdůrazňuje, že doporučení a návrhy Komise musí respektovat a chránit politický prostor členských států, který je nutný pro provádění v souladu se zásadou subsidiarity a ustanoveními článku 126 SFEU, neboť k dosažení doporučovaných cílů a úkolů mohou vést různé prostředky;

35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladně vysvětlila důvod, proč vyhodnotila negativně národní program reforem (NPR) nebo program stability a konvergence či různé jiné dokumenty, které členské státy předložily v rámci správy ekonomických záležitostí; očekává, že přitom Komise poskytne dotčeným členským státům svou podrobnou metodiku a pracovní hypotézu, na nichž se tato hodnocení zakládají;

36. znovu připomíná, že nový právní rámec stanoví, že Evropský parlament má být náležitě zapojen do evropského semestru především prostřednictvím dialogu o hospodářství, jak je uvedeno v příslušných sekundárních právních předpisech, aby se tak zvýšila transparentnost a odpovědnost při přijímání rozhodnutí;

37. vyjadřuje uznání Komisi za zveřejnění roční analýzy růstu před koncem listopadu a očekává, že se tento harmonogram bude uplatňovat trvale, aby měl Parlament čas vyjádřit svá stanoviska před jarním zasedáním Evropské rady, na němž se rozhoduje o hlavních směrech pro daný rok;

38. zdůrazňuje skutečnost, že podle článku 121 SFEU předkládají předsedové Rady a Komise a případně předseda Euroskupiny každý rok Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu;

39. naléhavě vyzývá Komisi, Radu a Evropskou radu, aby se s Parlamentem dohodly na efektivnějším harmonogramu evropského semestru, tak aby se stal co nejúčinnějším, nejtransparentnějším a nejlegitimnějším;

40. pověřuje svého předsedu, aby hájil tento postoj na jarním zasedání Evropské rady (1.–2. března 2012);

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské radě.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0583.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0542.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0331.

(5)

Viz např. směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.

(6)

Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Juan Andrés Naranjo Escobar, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Pervenche Berès, Bas Eickhout, Sari Essayah, Ashley Fox, Danuta Jazłowiecka, Olle Ludvigsson, Gay Mitchell, Rolandas Paksas

Právní upozornění - Ochrana soukromí