Postup : 2010/0248(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0023/2012

Předložené texty :

A7-0023/2012

Rozpravy :

PV 14/02/2012 - 13
CRE 14/02/2012 - 13

Hlasování :

PV 16/02/2012 - 8.7
PV 16/02/2012 - 8.8
CRE 16/02/2012 - 8.7
CRE 16/02/2012 - 8.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0056

DOPORUČENÍ     ***
PDF 178kWORD 103k
1. 2. 2012
PE 475.761v02-00 A7-0023/2012

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o změně Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé a o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh

(15975/2010 – C7‑0432/2010 – 2010/0248(NLE))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: José Bové

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro rybolov
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o změně Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé a o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh

(15975/2010 – C7‑0432/2010 – 2010/0248(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15975/2010),

–   s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o změně Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé a o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh (15974/2010),

–   s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7–0432/2010),

–   s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A7-0023/2012),

1.  souhlasí s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Marockého království.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V rámci Barcelonského procesu, který byl zahájen v roce 1995, uzavřela Evropská unie dohody o přidružení s přibližně dvanácti zeměmi jižního Středomoří s cílem posílit dialog a spolupráci a vytvořit oblast míru, bezpečnosti a prosperity.

Následně se stalo prioritním cílem vytvořit zónu volného obchodu, počínaje liberalizací vzájemného obchodu se zemědělskými produkty. V roce 2005 proto Evropská rada v souladu s Rabatským plánem pověřila Komisi, aby vedla jednání s některými středomořskými zeměmi s cílem stanovit podmínky pro liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu. V seznamu dotčených zemí bylo uvedeno i Marocké království.

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Marokem vstoupila v platnost v roce 2000. V prosinci 2010 Rada Evropské unie podepsala dokument, který poté, co bude ratifikován Evropským parlamentem, umožní uskutečnit druhou fázi liberalizace obchodu s produkty zemědělství a rybolovu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím.

V souvislosti s událostmi, k nimž došlo na jaře 2011 v Tunisku, v Egyptě, v Libyi a v Sýrii, zpravodaj konstatuje, že dohody o liberalizaci, které byly dosud zavedeny, nedosáhly deklarovaných cílů, a klade si otázku, zda je vhodné pokračovat v politice, která upřednostňuje ekonomické zájmy vlivných subjektů, aniž by hodnotila sociální dopady pro dané obyvatelstvo a zjištěné škody na životním prostředí.

Pokud jde o zemědělství a rybolov, dává tato nová dohoda oboustranně přednost posilování průmyslového a výrazně kapitalizovaného zemědělství na úkor rodinného a drobného zemědělství. Zvýšení kvót se sníženými celními sazbami na rozsáhlou škálu druhů ovoce (pomeranče, klementinky, melouny, jahody) a zeleniny (rajčata, lilky, cukety, česnek, okurky) dostane evropské producenty do konkurenční situace, jíž budou moci jen obtížně čelit, aniž by zároveň umožnilo vyvážený rozvoj marockého zemědělství.

Hlavním faktorem, který ovlivňuje složení ceny ovoce a zeleniny, jsou náklady na pracovní sílu. Mzdy zemědělských dělníků v Maroku činí přibližně 5 EUR na den. Tyto nízké odměny vyplývají z toho, že zemědělští dělníci nemají podle marockého zákoníku práce možnost se připojit k odborům a zahajovat kolektivní vyjednávání.

Jejich příčinou je také přetrvávající dětská práce. Podle zpráv UNICEF „je v Maroku více než milion a půl dětí ve školním věku, kterým je upíráno jejich právo na vzdělání“ a UNICEF zdůrazňuje, že „většině dětí, které nechodí do školy, hrozí ekonomické vykořisťování prostřednictvím prací, které vykonávají v řemeslné výrobě a v zemědělství za podmínek, které nejsou vždy uspokojivé z hlediska jejich zdraví a jejich psychické rovnováhy.“

Uznání a respektování odborových práv a provádění proaktivní politiky za účelem boje proti dětské práci jsou nezbytnými předpoklady ratifikace obchodní dohody s Marokem.

Problémem je vytvoření důvěryhodného systému dovozních cen ovoce a zeleniny. Četné organizace producentů považují v tomto odvětví za velmi znepokojivé obcházení systému dovozních cen, zejména u čerstvých rajčat. Tento nedostatek umožňuje subjektům zneužívat stávajících ustanovení o celní hodnotě a snižovat platby za dovozní cla u ovoce a zeleniny. Na Petiční výbor Evropského parlamentu se v této věci ostatně obrátila Španělská federace producentů a vývozců ovoce a zeleniny (FEPEX).

Před jakoukoli další fází otevírání trhů pro dodatečné kvóty je třeba zajistit účinnost celní ochrany a kontrolu dovážených hodnot.

Vývozní kvóty v Maroku řídí vnitrostátní struktura Autonomní kontrolní a koordinační společnost pro vývoz (EACCE) založená v roce 1986, která upřednostňuje velké exportní skupiny se smíšeným kapitálem (převážně Maroko–Francie). Pokud jde o rajčata, zajišťují 70 % marockého vývozu rajčat tři skupiny. Marocké rodinné zemědělství proto bude moci této dohody využít pouze okrajově.

Cílem Zeleného plánu Maroka je podpořit rozvoj zemědělství pro vývoz a přilákat zahraniční investory. Bude jim poskytnuta nejlepší zavlažovaná půda. Mnoho marockých osobností a badatelů hovoří o nedostatečných prostředcích, které jsou poskytovány na rodinné a drobné zemědělství.

Nejvýznamnější příklad uvádí studie vypracovaná v rámci projektu „Invest in MED“ pro program ENPI (Evropský nástroj sousedství a partnerství), který financuje Evropská unie (Šetření č. 14 / duben 2010 – str. 83), u níž může být jen obtížně zpochybněna hodnota informací. Jedná se o investici realizovanou finančním fondem TIRIS EURO ARAB (TEA) z Abú Dhabí, kterému byla postoupena plocha 700 000 hektarů v blízkosti města Guelmin na jihu Maroka s cílem rozvíjet pěstování citrusů, olivovníků a zeleniny. Rozvoj tohoto typu projektu ukazuje, že výhledové uzavření dohody o volném obchodu podnítilo finanční subjekty, aby byly předvídavé a zajistily si pozice u bran Unie.

Stejně negativní je bilance v oblasti životního prostředí, která zpochybňuje zásadu Evropské unie chránit životní prostředí a minimalizovat riziko změny klimatu. Podle komparativní studie, kterou vypracoval INRA (Státní ústav agronomického výzkumu), je v Maroku na vypěstování 1 kilogramu rajčat potřeba 100 litrů vody ve srovnání s pouhými 10 litry ve Francii.

Vývoz 250 000 tun rajčat odpovídá vývozu 25 milionů m3 vody. Podle studie vypracované na Humboldtově univerzitě v Berlíně se v regionu Souss, kde je produkce rajčat soustředěna, v důsledku několikaletého nedostatku deště hladina volné podzemní vody každoročně snižuje o 1 až 2 metry. Každoroční deficit se odhaduje na 260 milionů m3. Vývoz rajčat tudíž představuje přibližně 10 % tohoto deficitu. Využívání tohoto zdroje, který vysychá, probíhá na úkor místního drobného zemědělství.

Na předměstí Dakhly (Západní Sahara) vznikly od roku 2006 zemědělsko-průmyslové podniky, které čerpají vodu z pobřežních podzemních zdrojů. Nadměrné využívání těchto zásob nakonec povede ke zvýšení obsahu soli ve sladké vodě, čímž bude ohroženo zásobování místního obyvatelstva.

Evropská komise do dnešního dne neposoudila sociální, environmentální a ekonomické dopady této dohody, neboť se zaměřila na celní otázky. Je nezbytné vypracovat hlubší studii, aby se Parlament mohl kvalifikovaně vyjádřit.

Podpis dohod o volném obchodu Evropskou unií má přímý automatický dopad na vlastní zdroje rozpočtu Společenství, neboť v nich již nefigurují celní příjmy. Zpravodaj vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropská komise poskytla v této věci pouze neurčité odhady. Zpravodaj vyjadřuje přání, aby Komise urychleně vypracovala studii a navrhla řešení s cílem zajistit celistvost rozpočtu Evropské unie.

V průběhu posledních měsíců zpravodaj několikrát zmínil otázku územního rozsahu použití dohody mezi Evropskou unií a Marokem. Dohody o volném obchodu s Marockým královstvím podepsalo několik států, včetně Spojených států, přičemž byla výslovně vyloučena Západní Sahara. Tato opatření byla učiněna proto, aby nebyl ovlivněn výsledek mezinárodních jednání, která probíhají pod záštitou Organizace spojených národů s cílem nalézt mírové řešení mezi různými stranami. Vzhledem k odlišným hodnocením této otázky ze strany Evropské komise a právní služby Evropského parlamentu se zpravodaj domnívá, že není schopen zaručit, že tato dohoda o volném obchodu je v souladu s mezinárodními smlouvami, které zavazují Evropskou unii a všechny její členské státy.

S cílem dodržet článek 52 nařízení Evropského parlamentu Vás zpravodaj musí informovat, že Výbor pro mezinárodní obchod doporučuje schválení smlouvy mezi Evropskou unií a Marokem, a to v rozporu se stanoviskem přijatým Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova a s argumenty zpravodaje uvedenými v tomto vysvětlujícím prohlášení.


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (13. 7. 2011)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k návrhu rozhodnutí Rady na uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o nahrazení protokolů 1, 2 a 3 a jejich příloh a o změnách Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé.

(15975/2010 – C7‑0432/2010 – 2010/0248(NLE))

Navrhovatel: Lorenzo Fontana

PA_Leg_Consent

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovaná dohoda umožní Maroku okamžitou liberalizaci 45 % (hodnoty) dovozu z Evropské unie, zatímco ze strany Společenství dojde k liberalizaci dovozu z Maroka o 55 %. Dohoda mimoto stanoví zvýšení úlev v odvětví ovoce a zeleniny, což je sektor, v němž marocké produkty představují 80 % dovozu do Evropské unie.

Schválením dohody tohoto typu se trh Společenství vystavuje rizikům, která mohou být zapříčiněna případnými negativními ekonomickými dopady na oblasti, jež se specializují na pěstování zeleniny. Vzhledem k vážné krizi na trhu, která zasáhla odvětví ovoce a zeleniny, by i malá množství produktů ze třetích zemí mohla představovat prvek prohlubující nestabilitu.

Znepokojení vyvolává zejména schopnost systému Společenství sledovat a prosazovat dodržování termínů a kvót, které marocké subjekty často ignorují, jak o tom svědčí hlášení různých sdružení, jež působí v této oblasti, z období 2009 až 2010.

Stručně řečeno, ve snižování celních sazeb, jež bylo mezi oběma stranami dohodnuto, existuje objektivní nerovnováha.

Vysoké standardy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, pracovních podmínek zaměstnanců, ochrany prostřednictvím odborových svazů, antidumpingových předpisů a bezpečnosti potravin by u marockých produktů dovážených do Evropské unie nebyly na stejné úrovni.

Zejména z hlediska ochrany životního prostředí je patrný značný rozdíl evropských produktů, pokud jde o zdraví a ochranu rostlin, v porovnání s produkty marockými.

Navrhovaná dohoda neřeší otázky týkající se zeměpisných označení (ZO), neboť tato problematika byla odložena na další jednání, která mají být zahájena po vstupu dohody v platnost.

Otázka území Západní Sahary, v souvislosti s níž byla právní služba Parlamentu požádána o právní stanovisko, vyžaduje promyšlené zhodnocení. Bez ohledu na to, zda bude tento bod zahrnut do dohody, stále přetrvává otázka lidských práv, jež jsou systematicky porušována. S cílem dosáhnout úplné ochrany by Evropská unie mohla zvážit možnost použít obchodně-ekonomické argumenty a podmínit podpis dohod této povahy účinným dodržováním lidských práv.

Konkrétně dohoda akcentuje stávající závažné problémy v oblasti konkurenceschopnosti způsobené rozdíly v nákladech na pracovní sílu mezi Evropskou unií a Marokem, jehož zemědělská a potravinářská politika je zaměřena na rozvoj a na vývoz velkých objemů produkce.

Kromě toho se musejí producenti ve Společenství již potýkat s podstatným zvýšením kvót vyplývajícím z dohod s jinými zeměmi Středomoří.

Evropští výrobci jsou penalizováni tím, že marocké produkty, např. rajčata, vstupují na trh Společenství v jiných obdobích, než je na evropském trhu obvyklé, což má závažné dopady především na fungování trhů a volatilitu cen.

Jsme také toho názoru, že Parlament by měl mít možnost – jak to předpokládá Lisabonská smlouva – přispět větší mírou k činnosti Komise, a to využitím synergie, spolupráce, sdílení témat a výměny osvědčených postupů v rámci celého legislativního procesu.

V takovém případě by mohla být dohoda formulována vyváženěji, mohla by do ní být zahrnuta reforma režimu vstupních cen, narovnání rozdílů v oblasti fytosanitárních předpisů a ochrany životního prostředí, a mohly by do ní být začleněny také příslušné sociální a antidumpingové doložky.

*******

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby navrhl Parlamentu, aby Parlament odmítl vyslovit svůj souhlas.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

14

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Liam Aylward, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Vasilica Viorica Dăncilă, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Lorenzo Fontana, Iratxe García Pérez, Béla Glattfelder, Sergio Gutiérrez Prieto, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Agnès Le Brun, George Lyon, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, Mariya Nedelcheva, James Nicholson, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Alyn Smith, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Luís Paulo Alves, Salvatore Caronna, Spyros Danellis, Giovanni La Via, Maria do Céu Patrão Neves

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Oreste Rossi


STANOVISKO Výboru pro rybolov (28. 9. 2011)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty, ryby a produkty rybolovu, o změně Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé a o nahrazení jejích protokolů č. 1, 2 a 3 včetně příloh

(15975/2010 – C7‑0432/2010 – 2010/0248(NLE))

Navrhovatelka: Carmen Fraga Estévez

PA_Leg_Consent

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby navrhl Parlamentu udělit souhlas.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.9.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

12

8

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Alain Cadec, João Ferreira, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Marek Józef Gróbarczyk, Carl Haglund, Iliana Malinova Iotova, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Struan Stevenson

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Luis Manuel Capoulas Santos, Diane Dodds, Matthias Groote, Raül Romeva i Rueda, Nikolaos Salavrakos

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Iratxe García Pérez


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, María Auxiliadora Correa Zamora, Marielle De Sarnez, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Paul Murphy, Cristiana Muscardini, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Keith Taylor, Jan Zahradil, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Amelia Andersdotter, José Bové, George Sabin Cutaş, Mário David, Syed Kamall, Silvana Koch-Mehrin, Inese Vaidere

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Véronique De Keyser, Jutta Haug, Younous Omarjee, Pier Antonio Panzeri, Jean Roatta

Právní upozornění - Ochrana soukromí