DRUHÁ ZPRÁVA     
PDF 200kWORD 263k
1. 2. 2012
PE 472.030v03-00 A7-0027/2012

o návrhu změny aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

(2009/2134(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Andrew Duff

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA I – Konsolidované znění aktu o volbě zastupitelů ve Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976, a jeho následných změn
 POSTUP
 VRÁCENÍ VĚCI VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu změny aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

(2009/2134(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Akt ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k rozhodnutí Rady v pozměněném znění(1), a zejména na článek 14 tohoto aktu,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o volebních postupech Parlamentu, zejména na usnesení ze dne 15. července 1998(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu(3),

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo dne 14. prosince 2007,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o návrhu protokolu, kterým se mění protokol č. 36 o přechodných ustanoveních a který se týká složení Evropského parlamentu po zbývající část volebního období 2009–2014: stanovisko Evropského parlamentu (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o EU)(4),

–   s ohledem na článek 39 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na články 9 a 10, čl. 14 odst. 2 , čl. 48 odst. 2, 3 a 4 a článek 51 Smlouvy o Evropské unii, na články 22, 223 a 225 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 3 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–   s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie,

–   s ohledem na návrh Komise týkající se směrnice Rady, kterou se mění směrnice 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (KOM(2006)0791)).

–   s ohledem na článek 41, čl. 48 odst. 3 a články 70, 74a a 175 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0176/2011),

–   s ohledem na druhou zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0027/2012),

vzhledem k těmto důvodům:

A. Parlament má právo zahájit reformu svého vlastního volebního postupu a dát k ní souhlas,

B.  Parlament má právo zahájit proces vedoucí ke změně svého složení a dát k ní souhlas,

C. Parlament má právo zahájit revizi Smluv,

D. Parlament je volen přímou volbou každých pět let od roku 1979 a jeho pravomoci a vliv během tohoto období vzrostly, především v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost,

E.  Lisabonská smlouva změnila oficiální mandát poslanců Evropského parlamentu ze „zástupců lidu států“ na „zástupce občanů Unie“(5) a stanovila, že „občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu“(6),

F.  i bez dohody o jednotném volebním postupu došlo během tohoto období k postupnému sbližování volebních systémů, zejména s všeobecným přijetím poměrného zastoupení v roce 1999, formálním ustavením politických stran na úrovni EU(7) a zrušením dvojího mandátu(8),

G. pojetí občanství Evropské unie, které poprvé v rámci ústavního řádu oficiálně stanovila Maastrichtská smlouva v roce 1993, zahrnovalo právo účastnit se za jistých podmínek evropských a obecních voleb v jiných členských státech než ve svém vlastním státě a Listina základních práv Evropské unie, která je nyní na základě Lisabonské smlouvy právně závazná, toto právo spolu s dalšími občanskými právy ještě posílila,

H. všeobecné uznání demokratické úlohy Parlamentu však zůstává omezené, politické strany na evropské úrovni se teprve formují, volební kampaně mají stále spíše národní než evropský charakter a sdělovací prostředky věnují dění v Parlamentu jen občasnou pozornost,

I.   celková účast ve volbách do Parlamentu se neustále snižuje z 63 % v roce 1979 na 43 % v roce 2009, což nutí Parlament, Radu a Komisi přijmout opatření k podpoře účasti veřejnosti na demokratickém procesu Unie,

J.   počet občanů Unie, kteří mají bydliště v jiném než svém vlastním členském státě a kteří volí ve volbách do Evropského parlamentu, je nízký a počet takových občanů, kteří v těchto volbách kandidují, je zanedbatelný; v jednotlivých členských státech se liší požadavky na bydliště, pokud jde o získání volebního práva, jakož i délka období, po jehož uplynutí je občanům členských států, kteří mají bydliště jinde v EU, odňato právo volit v domovském členském státě; navíc předávání informací mezi členskými státy o občanech jiných členských států zapsaných na seznamy voličů nebo kandidujících ve volbách není efektivní,

K. vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora členské státy disponují nezanedbatelnou výsadou při stanovení, kdo může volit ve volbách do EP, musí však respektovat obecné zásady právních předpisů Unie a nesmí s jednotlivými kategoriemi občanů Unie za stejných okolností nakládat odlišným způsobem(9), a podobně, přestože si podmínky pro získání či ztrátu občanství stanoví každý členský stát sám, musí přitom zohledňovat status občanství Unie(10),

L.  současné návrhy Komise, jež mají za cíl usnadnit volební účast občanů Unie, kteří mají bydliště v jiném než ve svém vlastním členském státě, jsou blokovány Radou(11),

M. počet poslankyň EP nyní dosahuje 35 %; je nezbytné vyvinout úsilí o další snížení nerovnováhy v zastoupení žen a mužů v Parlamentu, zejména v určitých členských státech,

N. Parlament naléhavě žádal Radu, aby posunula datum konání voleb na květen, což by mu umožnilo lépe zorganizovat svou činnost tak, aby se urychlila volba nového předsedy Komise, a vyhnout se začátku letních prázdnin v několika členských státech(12),

O. Parlament je na základě Lisabonské smlouvy oprávněn a povinen předkládat návrh na rozhodnutí o přerozdělení mandátů mezi členské státy v rámci vymezeném minimálním a maximálním počtem mandátů a jejich celkovým počtem, a to při dodržování zásady sestupné poměrnosti; Parlament v minulosti rozhodl, že napraví nerovné rozdělování mandátů, které vyplývalo z dřívější situace, a že bude složení Parlamentu pravidelně upravovat tak, aby odpovídalo změnám týkajícím se demografické situace a členství v Unii(13); dále považuje za důležité, aby složení Parlamentu bylo výrazem plurality politických stran a solidarity mezi členskými státy,

P.  přistoupení Chorvatska bude v každém případě znamenat přerozdělení mandátů v Evropském parlamentu v příštích volbách v roce 2014,

Q. Parlament postrádá autonomní systém regulace zákonem stanovených výsad a imunit svých poslanců; Rada již dříve odsouhlasila přezkoumání žádosti Parlamentu o revizi Protokolu o výsadách a imunitách z roku 1965 bezprostředně po přijetí statutu poslanců(14),

R.  navzdory skutečnosti, že Rada dříve souhlasila s tím, že bude akt z roku 1976 podrobovat přezkumu, poslední formální přezkum volebního postupu byl Parlamentem zahájen už v roce 1998(15),

S.  volební postup Parlamentu musí být udržitelný a srozumitelný, musí podporovat vnitrostranickou demokracii, musí dodržovat zásadu svobodných, spravedlivých a tajných voleb a dosáhnout všeobecné proporcionality zastoupení,

T.  volební systém Parlamentu je kompromisem mezi demokratickou zásadou rovnosti („jedna osoba, jeden hlas“) a mezinárodní právní zásadou rovného postavení jednotlivých států, přičemž smlouvy stanoví zásadu rovnosti občanů Unie a současně zakazují diskriminaci na základě občanství členského státu,

U. reforma volebního systému musí rovněž dodržovat zásadu subsidiarity a proporcionality a neměla by usilovat o prosazování samoúčelné jednotnosti,

V. Parlament v minulosti rozhodl, že zváží možnost volit některé poslance EP na základě celoevropských kandidátních listin s ohledem na skutečnost, že by tento postup dodal předvolebním kampaním skutečně evropský rozměr, zejména pokud by ústřední úlohu měly politické strany na evropské úrovni(16);

W. v případě zavedení celoevropských kandidátních listin musí nejvyšším principem zůstat zásada rovnosti volby a status poslanců Parlamentu by neměl být ovlivněn způsobem jejich zvolení, tj. na základě celoevropských, vnitrostátních či regionálních kandidátních listin;

X. Smlouva o EU stanoví: „Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.“(17)a Parlament za tímto účelem ve svém usnesení ze dne 6. dubna 2011 o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni(18)vyzval Komisi, aby připravila návrh právních předpisů, které zavedou jednotný statut EU pro politické strany a nadace,

1.  přijímá rozhodnutí reformovat svůj volební postup s cílem zvýšit legitimitu a účinnost Parlamentu posílením evropského demokratického rozměru a zajištěním spravedlivějšího rozdělení mandátů mezi jednotlivé státy v souladu se Smlouvami;

2.  navrhuje, aby 25 poslanců EP bylo zvoleno jedním volebním obvodem tvořeným celým územím Evropské unie; celoevropské listiny, které by se skládaly z kandidátů vybraných alespoň třetinou členských států, mohou zajistit náležité zastoupení žen a mužů; každý volič by mohl kromě svého hlasu pro vnitrostátní nebo regionální volební listinu moci také disponovat jedním hlasem pro celoevropskou listinu: mandáty budou přiděleny podle D'Hondtovy metody bez uplatnění minimálního prahu; dále navrhuje, aby na úrovni EU byl vytvořen volební orgán s cílem řídit průběh voleb, ve kterých jsou voleni kandidáti z celoevropské listiny, a ověřit výsledky těchto voleb;

3.  konstatuje, že je třeba neustále přezkoumávat náklady Parlamentu a náklady na volby do něj, a žádá, aby byly tyto reformy uplatněny ve větší míře v rámci současného rozpočtového výhledu(19);

4.  (i)  navrhuje, aby Parlament většinou hlasů všech svých členů předkládal návrh na rozhodnutí o složení Parlamentu, jež bude zohledňovat přistoupení nových členských států a vycházet z údajů o populaci stanovených úřadem Eurostat; toto rozhodnutí by mělo být předloženo v průběhu každého volebního období a přijato se souhlasem Parlamentu do konce čtvrtého kalendářního roku volebního období Parlamentu(20);

(ii) navrhuje navázat dialog s Evropskou radou s cílem posoudit možnost dosažení dohody o trvalém a transparentním rozdělení míst v Parlamentu, které bude odpovídat kritériím stanoveným ve Smlouvách a které bude v souladu se zásadou plurality politických stran a zásadou solidarity mezi členskými státy;

5.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh nařízení s cílem zvýšit soudržnost a srovnatelnost údajů o obyvatelstvu poskytovaných členskými státy;

6.  navrhuje, aby datum konání evropských voleb stanovil Evropský parlament většinou hlasů všech poslanců a se souhlasem Rady, a to nejdříve jeden rok před koncem pětiletého a nejpozději šest měsíců před koncem funkčního;

7.  žádá členské státy a politické strany, aby podporovaly lepší zastoupení žen a příslušníků menšin na kandidátních listinách; domnívá se, že pro legitimitu Unie je důležité, aby složení Parlamentu odráželo různorodost evropských obyvatel;

8.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se politické strany při výběru kandidátů na všech úrovních řídily demokratickými zásadami;

9.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí ve snaze pomoci občanům EU, kteří mají bydliště v jiném než svém domovském členském státě, aby se mohli účastnit evropských voleb v zemi, kde mají bydliště; v této souvislosti žádá Komisi, aby předložila nový návrh na revizi směrnice 93/109/ES;

10. znovu připomíná svůj dlouhodobý požadavek, aby Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství byl pozměněn s cílem stanovit jednotný a nadnárodní režim pro poslance Evropského parlamentu(21);

11. (i)  vyzývá, aby byl zahájen dialog s Radou za účasti Komise ohledně rozsáhlé změny Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách; konstatuje, že je třeba dosáhnout konsenzu zejména v otázce načasování reforem, celkového počtu poslanců Parlamentu a rozdělení mandátů (včetně právního předpisu definujícího sestupnou poměrnost) a v otázce volebního systému, který by byl použit pro celoevropský obvod;

(ii) pověřuje delegaci Evropského parlamentu jmenovanou Konferencí předsedů a disponující jednoznačným mandátem, aby zahájila dialog s Radou;

12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)

Rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1.) ve znění pozměněném rozhodnutím Rady 93/81/Euratom, ESUO, EHS (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15) a rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1). Viz příloha.

(2)

Úř. věst. C 292, 21.9.1998, s. 66.

(3)

Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132.

(4)

Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 78.

(5)

Článek 189 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 14 odst. 2 SEU.

(6)

Čl. 10 odst. 2 Smlouvy o EU.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1).

(8)

Rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom, čl. 1 odst. 7 písm. b).

(9)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2006, C–145/04 Španělské království vs. Spojené království Velké Británie a Severního Irska [2006] ECR I-7917 (týkající se Gibraltaru) a C–300/04 M. G. Eman a O. B. Sevinger vs. College van burgemeester en wethouders van Den Haag [2006] ECR I-8055 (týkající se Aruby).

(10)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2010, C-135/08, Rottmann vs. Freistaat Bayern: Sb. rozh. I‑1449

(11)

Viz směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s.34) a usnesení Parlamentu ze dne 26. září 2007 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 93/109/ES (Úř. věst. C 219E, 28.8.2008, s. 193).

(12)

Jak bylo navrženo v usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2005 o pokynech pro schválení Komise (Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 137).

(13)

Usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu (Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132) (zpráva Lamassoure−Severin). .

(14)

Prohlášení ze dne 3. června 2005 učiněné zástupci členských států zasedajících v Radě.

(15)

Prohlášení 6151/02 zástupců členských států v Radě ze dne 22. února 2002, „že ustanovení tohoto aktu by měla být přezkoumána před druhými volbami do Evropského parlamentu konajícími se po vstupu v platnost změn v aktu z roku 1976, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí“ – tj. před rokem 2009.

(16)

Naposledy ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 11. října 2007o složení Evropského parlamentu (zpráva Lamassoura a Severina).

(17)

Čl. 14 odst. 2 SEU.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0143.

(19)

Průměrná měsíční platba poslancům EP v roce 2011, včetně odměny před zdaněním, pojištění, výdajů na zdravotní péči, příspěvku na všeobecné výdaje, školení, cestovní výdaje a výdaje na pobyt, dosahovala výše 24 298 EUR. Průměrná nepřímá platba na parlamentní asistenci činila 17 283 EUR.

(20)

Čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU.

(21)

Viz. usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2006 o změnách Protokolu o výsadách a imunitách (Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 830), ve kterém Parlament potvrdil svůj záměr použít statut poslanců jako částečný základ pro navrhovanou revizi (rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. června 2003 o přijetí statutu pro poslance Evropského parlamentu (Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 115)).


PŘÍLOHA I – Konsolidované znění aktu o volbě zastupitelů ve Shromáždění ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976, a jeho následných změn

AKT(1)

o volbě členů Evropského parlamentu

ve všeobecnýchpřímých volbách

Článek 1

1.      V každém členském státu jsou členové Evropského parlamentu voleni podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů.

2.      Členské státy mohou umožnit hlasování na základě kandidátní listiny s přednostními hlasy postupem, který stanoví.

3.      Volby probíhají všeobecným a přímým hlasováním a musí být svobodné a tajné.

Článek 2

Členské státy mohou podle své konkrétní vnitrostátní situace zřizovat pro volby do Evropského parlamentu volební obvody nebo jiným způsobem dále členit své volební oblasti, aniž tím je celkově dotčen poměrný charakter volebního systému.

Článek 3

Členské státy mohou stanovit minimální práh pro přidělení mandátů. Tento práh však nesmí být na vnitrostátní úrovni stanoven tak, aby přesahoval 5 % odevzdaných hlasů.

Článek 4

Každý členský stát může stanovit strop pro výdaje kandidátů ve volební kampani.

Článek 5

1.      Pětileté funkční období, na které jsou členové Evropského parlamentu voleni, začíná zahájením prvního zasedání vždy po volbách.

Může být prodlouženo nebo zkráceno podle čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce.

2.      Funkční období každého poslance začíná a končí současně s obdobím uvedeným v odstavci 1.

Článek 6

1.      Členové Evropského parlamentu volí jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný.

2.      Členové Evropského parlamentu požívají výsad a imunit, jež se na ně vztahují podle Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 7

1.      Funkce člena Evropského parlamentu je neslučitelná s funkcemi:

- člena vlády členského státu,

- člen Komise Evropských společenství,

- soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropských společenství nebo Soudu prvního stupně,

- člena výkonné rady Evropské centrální banky,

- člena Účetního dvora Evropských společenství,

- veřejného ochránce práv Evropských společenství,

- člena Hospodářského a sociálního výboru Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii,

- člena Výboru regionů,

- člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smluv o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Společenství nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,

- člena Rady guvernérů, správní rady nebo zaměstnance Evropské investiční banky,

- činného úředníka nebo zaměstnance orgánů a institucí Evropských společenství nebo k nim připojených specializovaných subjektů nebo Evropské centrální banky.

2.      Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 je funkce člena Evropského parlamentu neslučitelná s funkcí člena vnitrostátního parlamentu.

Odchylně od tohoto pravidla a aniž je dotčen odstavec 3:

- mohou členové irského národního parlamentu zvolení při následných volbách do Evropského parlamentu vykonávat souběžně oba mandáty až do příštích voleb do irského národního parlamentu, kdy se použije první pododstavec tohoto odstavce,

- mohou členové parlamentu Spojeného království, kteří jsou během pětiletého období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 rovněž členy Evropského parlamentu, vykonávat souběžně oba mandáty až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009, kdy se použije první pododstavec tohoto odstavce.

3.      Dále mohou členské státy za okolností uvedených v článku 8 stanovit další vnitrostátní předpisy o neslučitelnosti funkcí.

4.      Členové Evropského parlamentu, na které se v průběhu pětiletého období zmíněného v článku 5 začnou vztahovat odstavce 1, 2 a 3, budou nahrazeni v souladu s článkem 13.

Článek 8

S výhradou ustanovení tohoto aktu se volební postup řídí v každém členském státě vnitrostátními předpisy.

Těmito vnitrostátními předpisy, jež mohou případně zohledňovat zvláštnosti v členských státech, nesmí být celkově dotčen poměrný charakter volebního systému.

Článek 9

Při volbách členů Evropského parlamentu může každý volit pouze jednou.

Článek 10

1.      Volby do Evropského parlamentu se konají v termínu a v časech, které si stanoví jednotlivé členské státy; ve všech členských státech spadá tento termín do stejného období, které začíná ve čtvrtek ráno a končí následující nedělí.

2.      Členské státy mohou oficiálně zveřejnit výsledky sčítání hlasů až po ukončení voleb v tom členském státě, jehož voliči odevzdávají své hlasy jako poslední v rámci období uvedeného v odstavci 1.

Článek 11

1.      Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně určí volební období pro první volby.

2.      Následující volby se uskuteční v odpovídajícím období posledního roku pětiletého období uvedeného v článku 5.

Jestliže se ukáže, že volby ve Společenství není možné během uvedeného období uskutečnit, Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně stanoví – alespoň jeden rok před ukončením pětiletého období uvedeného v článku 5 – další volební období, a to maximálně dva měsíce před nebo jeden měsíc po období stanoveném podle předchozího pododstavce.

3.      Aniž jsou dotčeny článek 196 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 109 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, sejde se Evropský parlament, aniž by musel být svolán, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce od konce volebního období.

4.      Pravomoci Evropského parlamentu končí zahájením první schůze nově zvoleného Evropského parlamentu.

Článek 12

Evropský parlament ověří pověřovací listiny členů Evropského parlamentu. K tomuto účelu přihlíží k výsledkům úředně vyhlášeným členskými státy a rozhoduje všechny spory, které vznikají na základě tohoto aktu a které nevznikají na základě ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje.

Článek 13

1.      Místo se uprázdní zánikem mandátu člena Evropského parlamentu v případě jeho rezignace nebo smrti nebo v případě, že je mandátu zbaven.

2.      S výhradou jiných ustanovení tohoto aktu stanoví každý členský stát vhodné postupy pro obsazení místa, jež se uprázdní během pětiletého funkčního období uvedeného v článku 5, na zbytek tohoto období.

3.      Jestliže právní předpisy členského státu výslovně stanoví zbavení mandátu člena Evropského parlamentu, zaniká jeho mandát podle těchto právních předpisů. Příslušné vnitrostátní orgány o tom uvědomí Evropský parlament.

4.      Uprázdní-li se místo rezignací nebo smrtí, uvědomí o tom předseda Evropského parlamentu neprodleně příslušné orgány dotyčného členského státu.

Článek 14

V případě, že by bylo nutné přijmout opatření k provedení tohoto aktu, přijme je Rada jednomyslně na návrh Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí poté, co se pokusí dosáhnout dohody s Evropským parlamentem prostřednictvím dohodovacího výboru složeného z Rady a zástupců Evropského parlamentu.

Článek 15

Tento akt byl sepsán v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Přílohy I a II jsou nedílnou součástí tohoto aktu.

Článek 16

Ustanovení tohoto aktu vstupují v platnost prvním dnem měsíce následujícího po přijetí posledního oznámení uvedeného v rozhodnutí.

Udfærdiget i Bruxelles, den tyvende september nitten hundrede og

seksoghalvfjerds.

Geschehen zu Brüssel am zwanzigsten September neunzehnhundert-

sechsundsiebzig.

V Bruselu dne dvacátého září roku

tisíc devět set sedmdesát šest.

Fait à Bruxelles, le vingt septembre mil neuf cent soixante-seize.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an fichiú lá de mhí Mhéan Fómhair, míle

naoi gcéad seachtó a sé.

Fatto a Bruxelles, addì venti settembre millenovecentosettantasei.

Gedaan te Brussel, de twintigste september negentienhonderd zesenze-

ventig.

PŘÍLOHA I

Spojené království uplatní ustanovení tohoto aktu pouze ve vztahu ke Spojenému království.

PŘÍLOHA II

Prohlášení k článku 14

Pokud jde o postup, kterým se má řídit dohodovací výbor, podle platné dohody budou použita ustanovení odstavců 5, 6 a 7 postupu, jenž byl stanoven ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975(2).

(1)

Pozn.: Pozměňovací návrhy v tomto textu jsou založeny na konsolidovaném znění vypracovaném právní službou Evropského parlamentu na základě aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst L 278, 8.10.1976, s. 5), v pozměněném znění rozhodnutím 93/81/Euratom, ESUO, EHS pozměňující akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k rozhodnutí Rady 76/787/ESOU, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15), a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a 23. září 2002 (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1). Od konsolidovaného znění, které vypracoval Úřad pro úřední tisky Evropské unie (CONSLEG 1976X1008-23/09/2002), se liší ve dvou ohledech: je do něj začleněna odrážka v čl. 7 odst. 1 „– člen Výboru regionů“ vyplývající z článku 5 Amsterdamské smlouvy (Úř. věst. C 340, 10.11.1997) a znění je přečíslováno v souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí 2002/772/ES, Euratom.

(2)

Úř. věst C 89, 22. 4. 1975, s. 1.


POSTUP

Název

Návrh na změnu Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976

Referenční údaje

2009/2134(INI)

Datum předložení EP

7.7.2011

Příslušný výbor

  Datum oznámení na zasedání

AFCO

19.10.2009

Zpravodaj(ové)

  Datum jmenování

Andrew Duff

21.7.2009

 

Datum přijetí

19.4.2011

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Matthias Groote, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Daniel Hannan, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Morten Messerschmidt, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, József Szájer, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Guy Verhofstadt

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elmar Brok, Zuzana Brzobohatá, Marietta Giannakou, Íñigo Méndez de Vigo, Helmut Scholz

Datum předložení

28.4.2011

º


VRÁCENÍ VĚCI VÝBORU

Datum vrácení věci výboru podle čl. 175 odst. 2

7.7.2011

 

Lhůta pro oznámení závěrů

 

Zpravodaj(ové)

  Datum potvrzení

Andrew Duff

21.7.2009

Datum přijetí

26.1.2012

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, Morten Messerschmidt, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Guy Verhofstadt, Manfred Weber, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Zuzana Brzobohatá, Dimitrios Droutsas, Marietta Giannakou, Anneli Jäätteenmäki, György Schöpflin, Rainer Wieland

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Sir Robert Atkins, Edvard Kožušník, Jo Leinen

Datum předložení

1.2.2012

Právní upozornění - Ochrana soukromí