Postup : 2011/2295(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0029/2012

Předložené texty :

A7-0029/2012

Rozpravy :

PV 12/03/2012 - 17
CRE 12/03/2012 - 17

Hlasování :

PV 13/03/2012 - 8.5
CRE 13/03/2012 - 8.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0070

ZPRÁVA     
PDF 201kWORD 145k
3. 2. 2012
PE 476.098v02-00 A7-0029/2012

o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost

(2011/2295(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Sirpa Pietikäinen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost

(2011/2295(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 2 a čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 21 a 23 této listiny,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–   s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–   s ohledem na přijaté závěry Komise OSN pro postavení žen z roku 2006 o „Rovnoměrné účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech na všech úrovních”,

  s ohledem na s ohledem na dohodnuté závěry Komise pro postavení žen 1997/2 o významných oblastech zájmu pekingské akční platformy 1996–1999,

 s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/58/142 o ženách a politické účasti,

–   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(1),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–   s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2000 o vyváženém zastoupení mužů a žen ve výborech a odborných skupinách jí zřízených(2),

–   s ohledem na doporučení Rady 96/694/ES ze dne 2. prosince 1996 o vyrovnané účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech(3),

–   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (2003)3 ze dne 12. března 2003 o vyrovnané účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu, a na výsledky obou kol monitorování pokroku dosaženého při provádění tohoto doporučení Rec (2003)3, založených na dotazníku, jejichž předmětem byly údaje o účasti žen a mužů na politickém a veřejném rozhodování, v jejichž rámci byla zohledněna příslušnost k pohlaví a jež byla dokončena v roce 2005 a 2008,

–   s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 1079 (1996) o vyšším zastoupení žen v tomto shromáždění, na doporučení 1413 (1999) o rovném zastoupení v politickém životě, na usnesení 1348 (2003) o vyváženém zastoupení mužů a žen v PACE, na doporučení 1665 (2004) o účasti žen ve volbách a na usnesení 303 (2010) o dosažení trvalé rovnosti žen v politickém životě na místní a regionální úrovni,

–   s ohledem na usnesení Kongresu místních a regionálních samospráv (orgánů) Rady Evropy 85 (1999), na doporučení 68 (1999) o zastoupení žen v politickém životě v regionech Evropy a doporučení 111 (2002) o individuálních hlasovacích právech žen a demokratických požadavcích,

–   s ohledem na prohlášení o účasti žen ve volbách, které přijala Evropské komise pro demokracii prostřednictvím zákona („Benátská komise“),

–   s ohledem na příručku nazvanou „Sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví v praxi“ připravenou generálním ředitelstvím pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy (duben 2009),

–   s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1899(2010) ze dne 27. ledna 2010 o zvyšování zastoupení žen v politice prostřednictvím volebního systému,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2000 o ženách v rozhodovacím procesu(4),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0029/2012),

A. vzhledem k nevyvážené účasti mužů a žen na politickém rozhodování a k tomu, že ženy stále nejsou dostatečně zastoupeny na politických postech, a to jak ve volených, tak i jmenovaných funkcích na úrovni Evropské unie a na úrovni členských států; vzhledem ke znepokojivě nízkému zastoupení žen ve volbách v polovině volebního období v Evropském parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že účast žen na politickém rozhodování a metody, strategie a kulturní postoje a nástroje pro boj proti nerovnosti se na vnitrostátní úrovni v EU velmi liší, a to na úrovni členských států, politických stran i sociálních partnerů;

C. vzhledem k tomu, že se zastoupení žen v Evropském parlamentu zvýšilo na 35 %, avšak dosud nedosáhlo rovnosti; vzhledem k ještě nižšímu zastoupení žen na vedoucích pozicích ve výborech a politických skupinách; vzhledem k tomu, že zastoupení žen v Evropské komisi se drží na jedné třetině a že Komisi nikdy nepředsedala žena;

D. vzhledem k tomu, že podle statistik a navzdory řadě přijatých opatření stále existuje nerovnost a zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu v posledních letech stagnuje, místo aby vykazovalo vzestupnou tendenci, a procento zastoupení žen a mužů ve vnitrostátních parlamentech v celé EU zůstává stejné, tj. 24 % tvoří ženy a 76 % muži, přičemž ženy zastávají jen 23 % veškerých ministerských postů(5);

E.  vzhledem k tomu, že v současné době je fakticky zaveden neformální systém kvót, v němž jsou zvýhodňováni muži oproti ženám a v němž si muži vybírají do rozhodovacích funkcí opět muže, přičemž se nejedná o formalizovaný systém, ale o systematickou a velmi hluboce zakořeněnou reálnou kulturu pozitivní diskriminace mužů;

F.  vzhledem k tomu, že rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozhodovacím procesu je součástí lidských práv a sociální spravedlnosti a nezbytným předpokladem pro fungování demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že přetrvávající nedostatečné zastoupení žen je demokratickým deficitem, který podkopává legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

G. vzhledem k tomu, že rozhodovací proces je založen na správní přípravě, a proto určitý počet žen na administrativních pozicích a především vedoucích pozicích je věcí kvality a zajišťuje, že genderový aspekt je zohledňován při přípravě všech politik;

H. vzhledem k tomu, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Evropské komise a nominace na další vrcholné pozice EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;

I.   vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen stanovuje mimo jiné povinnost smluvních států přijmout veškerá vhodná opatření, včetně pozitivních opatření, k odstranění diskriminace žen v politickém a veřejném životě;

J.   vzhledem k tomu, že Parlamentním shromážděním Rady Evropy vybízí k:

     – reformě volebních systémů, aby byly vstřícnější k zastoupení žen;

     – tomu, aby byla do ústav a volebních zákonů včleněna ustanovení o zákazu diskriminace žen a mužů, s nutnou výjimkou umožňující opatření pozitivní diskriminace v případě nedostatečně zastoupeného pohlaví;

     – občanské výchově zohledňující aspekt rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženským kandidátům, zejména v rámci politických stran, ale také ve sdělovacích prostředcích;

K. vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a akční platforma o ženách u moci a v rozhodovacím procesu zdůrazňuje, že při prosazování zájmů žen je nutné brát v úvahu jejich rovnoprávné zapojení, které je nezbytné pro upevnění demokracie a podporu jejího správného fungování; vzhledem k tomu, že tato deklarace znovu zdůrazňuje také to, že aktivní účast žen – za stejných podmínek jako u mužů – na všech úrovních rozhodování je zásadní z hlediska dosažení rovnosti, udržitelného rozvoje, míru a demokracie;

L.  vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy týkající se pohlaví vedou k výrazné segregaci, pokud jde o klíčové pozice v politickém rozhodovacím procesu, přičemž ženám jsou více svěřovány úkoly v oblasti péče a přerozdělování, například v oblasti zdraví, sociálního zabezpečení a životního prostředí, a mužům vlivné (???) úkoly týkající se zdrojů, jako je tomu v oblasti hospodářství, obchodu, rozpočtu a zahraničních věcí, což narušuje rozložení sil a přidělování zdrojů;

M. vzhledem k tomu, že politické strany, jež nesou odpovědnost za výběr, seřazení a nominaci kandidátů do vedoucích funkcí, hrají ústřední úlohu při zaručování rovného zastoupení žen a mužů v politice, a měly by tudíž podporovat osvědčené postupy, jako jsou například dobrovolné stranické kvóty pro volby, které již byly zavedeny v některých politických stranách ve 13 členských státech EU;

N. vzhledem k tomu, že studie „Korupce a ženy ve vládě“ vypracovaná Světovou bankou v roce 2008 uvádí, že v případě vyšší účasti žen dochází k nižší vládní korupci, protože v souladu se závěry tohoto výzkumu ženy dodržují vyšší standardy etického chování a vykazují vyšší zájem o dosažení „všeobecného prospěchu“;

O. vzhledem k tomu, že je třeba komplexních mnohostranných strategií spočívajících v nezávazných opatřeních, jako jsou například cíle a dobrovolné stranické kvóty, podpůrných opatřeních, jako je například vzdělávání v oblasti rovnosti pohlaví, kampaně pro zvyšování informovanosti, a právně závazných opatřeních, jako jsou volební kvóty pro zastoupení mužů a žen, přičemž je třeba mír na paměti, že jako nejúčinnější se ukázala právně závazná opatření, jež jsou slučitelná s institucionálním a volebním systémem a jež zahrnují pravidla pro stanovování pořadí kandidátů, sledování jejich dodržování a účinné sankce za jejich nedodržování;

P.  vzhledem k tomu, že přístup žen k finančním prostředkům na volební kampaně je často omezen kvůli diskriminaci v rámci politických stran, vyloučení žen z vysokopříjmových skupin a nižším příjmům a úsporám;

Q. vzhledem k tomu, že postupy v rámci volebního systému, politické instituce a politické strany hrají rozhodující úlohu a mají zásadní dopad na účinnost uplatňovaných strategií a na rozsah vyváženosti, pokud jde o zastoupení žen a mužů v politice;

R.  vzhledem k tomu, že účast žen v politickém rozhodovacím procesu a jejich přístup k vedoucím pozicím v tomto procesu jsou stále negativně ovlivněny různými překážkami, jako je nepříznivé a nevstřícné prostředí v politických institucích a v institucích sociálního zabezpečení, přetrvávající stereotypy ohledně postavení žen a mužů a také důsledky nedávné hospodářské krize a její negativní dopady na otázky rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že nízká účast žen na rozhodování a vládnutí je spojována zejména s problémy se skloubením pracovního a rodinného života, s nerovným rozdělením rodinných povinností, jež spočívají hlavně na bedrech žen a s přetrvávající diskriminací v práci a při profesním vzdělávání;

Zastoupení žen ve volených funkcích

1.  vybízí Radu, Komisi a členské státy, aby navrhly a prováděly účinnou politiku rovnosti žen a mužů a různorodé strategie, s jejichž pomocí by se dosáhlo rovné účasti v politickém rozhodovacím procesu a politickém vedení na všech úrovních, zvláště pak v oblasti makroekonomické politiky, obchodu, trhu práce, rozpočtové politiky, obrany a zahraniční politiky, posoudily dopady a zpřístupnily toto hodnocení veřejnosti pomocí vhodných ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů a zároveň zajistily kvantifikované cíle a lhůty, jasné akční plány a mechanismy pravidelného monitorování a na ně navazující právně závazná nápravná opatření v případě nedodržení stanovených cílů ve stanovených lhůtách;

2.  vítá zavedení volebních paritních systémů/kvót pro zastoupení žen a mužů v rámci právních předpisů v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení legislativních opatření, např. opatření pozitivní diskriminace s cílem dosáhnout pokroku při dosahování rovného zastoupení a zajišťování účinnosti těchto opatření prostřednictvím tzv. zipových systémů, monitorování a účinných sankcí, jež umožní vyváženější účast žen a mužů na politickém a veřejném rozhodovacím procesu, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

3.  kromě toho vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly rovné zastoupení žen a mužů na všech úrovních tím, že dají najevo nepřípustnost diskriminace, poskytování přiměřených zdrojů, využívání zvláštních nástrojů a podpory nezbytné odborné přípravy úředníků odpovědných za sestavování rozpočtů na základě rovnosti žen a mužů;

4.  vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost vzdělávacím programům týkajícím se rovnosti žen a mužů a určeným pro občanskou společnost, zejména pro mladé lidi,poskytovaným od útlého věku, přičemž by v těchto programech bylo uznáno, že práva žen jsou lidskými právy a že rovné zastoupení žen a mužů je v politickém životě zásadní;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly závazek, který by potvrdily všechny politické strany na vnitrostátní úrovni, evropské a regionální úrovni a který by se týkal přijetí opatření na podporu aktivního zapojení žen do politického života a do voleb, zajištění rovnosti v jejich interních rozhodovacích procesech, při jmenování kandidátů na volené funkce a na volebních seznamech stran na základě stanovení kvót a toho, že se bude věnovat pozornost umístění kandidujících žen na těchto seznamech, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

6.  uznává úlohu politických stran coby klíčových činitelů při prosazování rovnosti pohlaví; vyzývá tudíž členské státy, aby po svých politických stranách vyžadovaly vytvoření a zavedení systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace, uplatňování pravidel týkajících se pořadí žen na kandidátských listinách na regionální, vnitrostátní i unijní úrovni a stanovení a vymáhání odpovídajících sankcí za nedodržení těchto kvót a pravidel, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; žádá členské státy, aby pro politické strany stanovily cíle založené na rovném zastoupení žen a mužů, jejichž plnění by bylo předpokladem pro přidělování finančních prostředků;

7.  vyzývá politické strany v celé Evropě, aby zavedly systém kvót pro kandidátské listiny na členství ve stranických orgánech a pro volby, zejména v souvislosti s kandidátskými listinami pro evropské volby v roce 2014, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; za nejlepší způsob, jak zvýšit účast žen v politice, považuje postup sestavování volebních seznamů, na nichž by se na prvních místech střídaly kandidující ženy s muži;

8.  zdůrazňuje potřebu konkrétních kroků, které by vedly k dosažení rovnosti ve volených funkcích ve vnitrostátních parlamentech a Evropském parlamentu (jako jsou předseda nebo místopředsedové), například tak, že by se stanovily, že 50 % těchto volených funkcí budou zastávat ženy a 50 % muži;

9.  vítá záměr Komise podporovat účast žen v příštích volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím finančních programů „Základní práva a občanství“ a „Evropa pro občany“; vyzývá Komisi, aby ve svých příslušných ročních pracovních programech zajistila, že v letech 2013–2014 budou k dispozici dostatečné finanční prostředky, mimo jiné pro financování informačních kampaní ve sdělovacích prostředcích s cílem podpořit volbu žen, a aby zajistila, že politické strany a organizace občanské společnosti v členských státech budou mít k těmto finančním prostředkům snadný přístup, aby je mohly použít pro navrhování iniciativ, jejichž cílem je zvýšení účasti žen na rozhodovacím procesu;

10. žádá Komisi, aby při plánování dalšího finančního období (2014–2020) v rámci výše uvedených programů nebo programů na ně navazujících podporovala činnost související s prosazováním rovnosti na postech rozhodovacího procesu a v politické činnosti a aby na tuto činnost vyhradila finanční prostředky a to samé činila i při plánování činnosti související s plánovaným Evropským rokem občanů 2013;

11. vyzývá Komisi, aby kampaně na podporu rovnosti zahájila v případě volebních seznamů pro Evropský parlament alespoň dva roky před každým vyhlášením voleb a aby členským státům doporučila přijetí obdobných kroků v případě místních a regionálních voleb;

Zastoupení žen ve jmenovaných funkcích

12. vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře budou nominovat jednu ženu a jednoho muže; žádá předsedu Komise, aby se při sestavování Komise řídil zásadou rovnosti; vyzývá Komisi, aby tento postup veřejně podporovala; připomíná, že Parlament by se měl v rámci tohoto postupu zaměřit zvláště na rovnost žen a mužů, a znovu zdůrazňuje význam zohledňování rovného zastoupení žen a mužů při schvalování nové Komise podle článku 106 jednacího řádu;

13. vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly k dosažení cíle rovného zastoupení žen a mužů ve všech rozhodovacích orgánech zavedením systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace při výběru vysoce postavených úředníků; žádá vlády členských států, aby na vysoké pozice na úrovni EU jmenovaly jak ženy, tak muže;

14. bere na vědomí závazek Komise vyjádřený ve strategii pro rovnost žen a mužů – 2010–2015, kde si klade za cíl sledovat pokrok při plnění cíle 40% zastoupení příslušníků jednoho pohlaví ve svých výborech a odborných skupinách, a dále vyzývá orgány, instituce a agentury EU, aby přijaly konkrétní opatření a stanovily strategie, jejichž cílem by bylo dosáhnout vyvážené účasti obou pohlaví v rozhodovacím procesu na příslušných úrovních;

15. vyzývá členské státy, aby podporovaly opatření v rámci pozitivní diskriminace, včetně závazných legislativních opatření, s cílem zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve všech řídících orgánech a při jmenování do veřejných funkcí a vytvořit nástroje pro monitorování rovnosti pohlaví při jmenování do funkcí a ve volbách;

Opatření na podporu účasti žen v politickém životě

16. vybízí Komisi a členské státy, aby prováděly opatření v rámci pozitivní diskriminace, jako je například přednostní zacházení, pokud je jedno pohlaví nedostatečně zastoupeno;

17. vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost postupů jmenování kandidátů z řad mužů a žen pro pozice v rozhodovacích orgánech , a to i prostřednictvím zveřejňování životopisů a výběru na základě zásluh, znalostí a reprezentativnosti;

18. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet opatření na podporu ženských organizací mj. tím, že jim poskytnou přiměřené finanční prostředky a vytvoří platformy pro spolupráci a podporování žen ve volebních kampaních;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily vznik ženských sítí a podporovaly osobní vedení a odpovídající odbornou přípravu, výměnu osvědčených postupů a výměnné programy zaměřené především na ženy začínající svou kariéru v oblasti tvorby politik;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám zajistily přístup ke vzdělání rozvíjejícímu jejich vůdčí schopnosti a k vedoucím pozicím v rámci kariérního postupu, v případě potřeby i uplatňováním přednostního zacházení, aby tak u žen podpořily rozvoj schopností a zkušeností spojených s vedením;

21. uznává další zúčastněné strany jako důležitou součást širšího demokratického procesu, a proto vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby podporovaly a oceňovaly úsilí organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, soukromého sektoru, nevládních organizací a všech organizací, jež jsou obvyklou součástí poradních rad napojených na orgány veřejné správy, o dosažení rovnosti žen a mužů v jejich řadách, včetně rovné účasti na rozhodování;

22. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby ženám i mužům umožnily aktivně se podílet na politickém rozhodovacím procesu tím, že budou prosazovat rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem a jejich skloubení, a to na základě opatření, jako je například rovné rozdělení nákladů na povinnosti spojené s rodičovstvím zaměstnanců mezi zaměstnavatele obou rodičů a zabezpečení dostupných a přiměřených služeb, např. v oblasti péče o děti a starší občany, a dále vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodných legislativních návrhů ve formě směrnic podporovala rovný přístup k službám, minimální příjmy a ochranu před násilím na základě pohlaví;

23. připomíná význam přednostního zacházení a zvláštních opatření při podpoře zastoupení lidí z různých prostředí a znevýhodněných skupin, jako jsou například lidé s postižením, ženy z řad přistěhovalců a příslušníci etnických a sexuálních menšin, ve funkcích s rozhodovacími pravomocemi;

24. bere na vědomí, jak důležité jsou sdělovací prostředky a vzdělávání při podpoře zapojení žen do politiky a při provádění změn v postojích společnosti; zdůrazňuje význam osvěty v médiích, zejména veřejného vysílání, potřebu zajistit spravedlivý a vyvážený prostor pro názory kandidujících žen a mužů ve volbách ve sdělovacích prostředcích, jakož i význam monitorování sdělovacích prostředků za účelem odhalení předsudků v oblasti rovnosti pohlaví a nalezení prostředků k jejich řešení, což by mělo podpořit úsilí o odstranění stereotypů i pozitivní obraz žen jako vedoucích osobností, včetně političek na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni;

25. naléhavě žádá členské státy, Radu a Komisi, aby tím, že posílí úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), a poskytnou mu více prostředků a usnadní spolupráci nevládních organizací žen podpořily osvědčené postupy, které přispívají k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu, a společně je využívaly;

26. vybízí členské státy a Komisi, aby zejména ve spolupráci s institutem EIGE shromažďovaly, analyzovaly a šířily údaje zpracované podle pohlaví za účelem monitorování rovnosti mezi pohlavími v rozhodovacím procesu ve všech odvětvích (veřejného a soukromého sektoru) a na všech úrovních hierarchie, a aby v případě, že stanovených cílů nebude dosaženo, na těchto údajích stavěly při vytváření případných dalších opatření; nabádá Komisi, aby ve své databázi o zastoupení mužů a žen v rozhodovacím procesu i nadále shromažďovala a šířila srovnatelné údaje na úrovni EU a aby na jejím základě vytvořila evropskou mapu rovnosti mužů a žen, ve které by byly uvedeny meziroční změny, ke kterým došlo na unijní, státní a regionální úrovni v oblasti rovnosti pohlaví na základě společných ukazatelů;

domnívá se, že v této mapě by měly být uvedeny alespoň:

-    cíle pro zajištění rovnosti mužů a žen vyjádřené v procentech zastoupení a začleněné do právních předpisů členských států a evropských regionů se zákonodárnými pravomocemi v zájmu úpravy volebních procesů;

-    procentuální zastoupení mužů a žen v Evropském parlamentu a ve státních a regionálních parlamentech a v místních úřadech;

-    procentuální zastoupení mužů a žen ve výkonných nebo kontrolních volených orgánech v uvedených zákonodárných orgánech;

27. vyzývá Komisi, aby Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně předkládala zprávu o pokroku dosaženém v oblasti rovného podílu žen a mužů na rozhodování v Evropské unii;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily dopad různých volebních systémů na vnitrostátní, místní a evropské úrovni na rovnováhu zastoupení žen a dopad opatření a osvědčených postupů využívaných na různých úrovních;

Podpora rovného zastoupení pohlaví v zahraniční politice

29. připomíná svou žádost o vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních při jmenování pracovníků Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); žádá ESVČ, aby podporovala účast žen na rozhodovacích procesech v rámci vnějších vztahů Evropské unie a aby zabezpečila, aby všechny delegace zastupující EU dodržovaly zásadu rovného zastoupení žen a mužů, pokud jde o jejich složení a aby se ženy v tomto smyslu dostávaly ke slovu ve stejné míře jako muži; zdůrazňuje potřebu zvýšit počet žen mezi zprostředkovateli a hlavními vyjednavači mírotvorných procesů v oblasti ochrany lidských práv, předcházení korupci, upevňování míru, jakož i v rámci jiných vyjednávacích procesů, jako jsou například jednání o mezinárodním obchodu a životním prostředí;

30. vybízí Komisi a členské státy, aby kromě financování obecných vzdělávacích programů na podporu informovanosti občanů v oblasti rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženám zajistily odpovídající finanční a technickou podporu pro zvláštní programy, jejichž cílem je zvýšení účasti žen ve volebním procesu prostřednictvím odborné přípravy, občanské výchovy a zapojením médií a místních nevládních organizací;

31. vybízí Komisi a ESVČ, aby přijaly opatření, jejichž cílem by bylo podpořit vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních politického života v nadnárodních organizacích, jako je například OSN, ve vládách a vnitrostátních parlamentech a také na regionální a místní úrovni a v rámci místních orgánů, a aby v zájmu podpory těchto cílů prohloubily spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni, jako je orgán pro rovnost žen a mužů UN WOMEN a Meziparlamentní unie;

32. vyzývá svá tematická oddělení, aby zajistila, aby poznámky z informačního zasedání určené delegacím vždy zahrnovaly hledisko rovnosti pohlaví a vyzdvihovaly otázky, jež jsou významné z hlediska rovnosti žen a mužů;

33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

     Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.

(2)

     Úř. věst L 154, 27.6.2000, s. 34.

(3)

   Úř. věst. L 319, 10.12.1996, s. 11.

(4)

     Úř. věst. C 346, 4.12.2000, s. 82.

(5)

Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí o zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výchozí informace

Rovnou účast žen a mužů u moci a v rozhodovacím procesu na mezinárodní úrovni intenzivně podporuje článek 7 a článek 8 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která zavazuje smluvní státy k odstranění diskriminace žen v politickém a veřejném životě, a článek 4, který umožňuje přijmout „dočasná zvláštní opatření, zaměřená na faktické urychlení zrovnoprávnění žen a mužů“.

„Ženy u moci a v rozhodovacím procesu“ jsou také jednou z dvanácti zásadních otázek Pekingské akční platformy z roku 1995. Podle společného prohlášení z 19. září 2011 o „Prosazování účasti žen v politice“, které vydalo 66. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, „je účast žen v politice zásadní pro demokracii a nezbytná pro zajištění udržitelného rozvoje a míru“. Toto prohlášení také znovu potvrzuje, že aktivní účast žen za stejných podmínek, jaké mají muži, na všech úrovních rozhodovacího procesu je zásadní pro dosažení rovnosti, udržitelného rozvoje, míru a demokracie.

Doporučení Rady Evropy ohledně vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu přijaté 12. března 2003 navrhuje soubor opatření, včetně opatření v rámci pozitivních diskriminace, jež umožní vyváženější účast žen a mužů na politickém a veřejném rozhodovacím procesu. Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1899(2010) nazvané „Zvyšování zastoupení žen v politice prostřednictvím volebního systému“ vybízí členské státy, aby zvýšily zastoupení žen v politice zavedením kvót.

Na úrovni Evropské unie Strategie pro rovnost žen a mužů – 2010–2015 zdůrazňuje, že Komise bude „zvažovat cílené iniciativy na zlepšení genderové rovnováhy na vedoucích pozicích“, „monitorovat pokrok při plnění cíle alespoň 40% zastoupení příslušníků jednoho pohlaví v každé odborné skupině a výboru, které Komise zřídí“ a „podporovat úsilí o větší účast žen na volbách do Evropského parlamentu, i jako kandidátek“.

Rovnost pohlaví v rozhodovacím procesu je otázkou kvality a rovnosti. Vyváženější účast pohlaví přispívá k rozmanitějším, a tudíž lepším rozhodnutím. Genderová rovnováha je součástí rovnosti, kterou zaručuje Listina základních práv Evropské unie. Rozhodovací proces je založen na správní přípravě, a proto určitý počet žen na administrativních pozicích a především vedoucích pozicích zajišťuje, že genderový aspekt je zohledňován při přípravě všech politik.

Zastoupení žen ve volených funkcích

Ženy stále nejsou dostatečně zastoupeny v politických rozhodovacích sborech ve všech členských státech Evropské unie. V dnešní době tvoří ženy 24 % poslanců ve vnitrostátních parlamentech(1).

Na regionální úrovni tvoří ženy 31 % členů regionálních shromáždění a 32 % členů regionálních výkonných orgánů. Ovšem pouze 15 % shromáždění a 11 % výkonných orgánů vedou ženy. Na úrovni EU jako celku se genderová rovnováha v regionálních shromážděních od roku 2004 změnila jen nepatrně. Nejvyšší zastoupení žen ve vnitrostátních parlamentech, 42,3 %, mají v severských zemích(2).

Nejvyváženější zastoupení pohlaví má Evropský parlament, 35 % žen a 65 % mužů.

Zpravodajka upozorňuje, že tyto procentuální hodnoty stagnují a nebyl zaznamenán žádný pozitivní trend. Příčinu lze hledat také v tradičních překážkách, kterým ženy čelí, jako je nedostatek finančních prostředků, systém, kde převažují muži, stereotypy, problémy při slaďování rodinného a politického života. Jedním z navrhovaných opatření je vytvoření a provádění účinných různorodých strategií na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které by prostřednictvím mechanismů pravidelného monitorování a jasných akčních plánů zvýšily zapojení žen do rozhodovacího procesu a na vedoucích pozicích a jejich účast v těchto oblastech.

Ve státech, kde funguje poměrný volební systém, se kvóty nejčastěji používají na kandidátských seznamech stran, přičemž je politické strany používají dobrovolně, nebo jejich používání stanovuje zákon. V členských státech Evropské unie se kvóty pohybují od 25 % do 50 %. Ve státech s většinovým volebním systémem vybírají strany pouze jednoho kandidáta za celou stranu a volební obvod, takže na rozdíl od poměrného systému není možné zároveň jmenovat jak muže, tak ženy.

Politické strany hrají zásadní roli při podpoře účasti žen v politice. Politické strany mají pravomoc provádět nábor kandidátů, vybírat je a jmenovat, ať už se jedná o jakýkoli volební systém. Proto je třeba usilovat o řešení otázky nedostatečného zastoupení žen v politice a směrovat politické strany a jejich postoje a strategie tak, aby při vytváření rozhodovacích sborů uplatňovaly zásady umožňující větší zastoupení žen. Z toho důvodu vyzývá tato zpráva politické strany v členských státech, aby formovaly opatření vedoucí k zvýšení účasti žen v politice a aby tam, kde je to možné, stanovily kvóty a pravidla pro určování pořadí na kandidátských listinách do vnitrostátních voleb a voleb na úrovni Evropské unie a vymezily sankce za jejich nedodržování. Jednu z možných pobídek by mohla představovat povinnost stran splnit určité cíle v oblasti rovného zastoupení jako podmínku pro přidělování prostředků straně.

Zastoupení žen ve jmenovaných funkcích

Ve vládách členských států Evropské unie (EU-27) tvoří ženy 24 % ministrů, kteří jsou členy vlády, („senior ministers“), 22 % ministrů, kteří nemají křeslo ve vládě, („junior ministers“), a 23 % celkově(3). Až na menší výkyvy se poměr žen v parlamentu v posledních čtyřech letech změnil jen málo.

V Evropské komisi je 33 % komisařek a 67 % komisařů. V Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV) a ve Výboru regionů (VR) zastávají ženy 21 % a muži 79 % postů(4).

Zpravodajka je toho názoru, že na vnitrostátní úrovni by měla být prosazována aktivní a konkrétní opatření, aby se jejich pomocí zajistila genderová rovnováha ve všech řídících orgánech a při jmenování do veřejných funkcí. Zpravodajka podporuje stanovení cílů rovného zastoupení žen a mužů, pokud jde o budoucí kandidáty do Komise a na vysoké funkce v rámci EU. Pokud jde o orgány Evropské unie, zdůrazňuje zpráva důležitost přijetí konkrétních opatření a strategií potřebných k dosažení vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacím procesu těchto orgánů.

Opatření na podporu účasti žen v politickém životě

Aby došlo ke zvýšení účasti žen na politickém životě, je třeba vyřešit strukturální překážky, které ženám brání podílet se na politice. Dalším opatřením, které je potřeba provést, je vytvoření prostředí, které ženám umožní účastnit se politického života na všech úrovních. Sladění práce, soukromého a rodinného života je na úrovni EU uznávané jako nutný předpoklad pro dosažení rovnosti pohlaví a pro to, aby ženy měly příležitost podílet se na politickém životě.

Zpravodajka považuje za důležité podporovat přítomnost žen z různých prostředí v rozhodovacím procesu. Ženy z etnických menšin jsou v evropských politických sborech nedostatečně zastoupeny a často jsou vystaveny politickému vyloučení na základě pohlaví nebo příslušnosti k etnické menšině. K nápravě tohoto problému je potřeba přijmout zvláštní opatření. Za účelem větší podpory účasti žen v politickém a veřejném životě v některých členských státech byly jako účinná a inovační metoda přijaty programy osobního vedení. Osobní vedení, odborná příprava a výměnné programy jsou také některá z opatření, která se doporučují v této části zprávy jako prostředky ke zlepšení genderové rovnováhy v politice.

Mezi podpůrná opatření patří také poskytování finančních prostředků a výměna informací. Členské státy a Komise musejí zajistit, aby ženy a muži měli ve volebních kampaních rovné příležitosti, a to tak, že jim poskytne veřejné finanční prostředky a umožní přístup do státních sdělovacích prostředků. Členské státy a Komise, podle potřeby i ve spolupráci s institutem EIGE, by měly ve větší míře shromažďovat, analyzovat a šířit údaje seřazené podle pohlaví za účelem sledování rovnosti mezi muži a ženami v rozhodovacím procesu. Rovněž by měla být zavedena další konkrétní opatření, pokud nebudou dané cíle splněny. Zpravodajka by byla ráda, kdyby Komise pokračovala v podávání zpráv o vývoji v oblasti rovnosti pohlaví. Dále by přivítala další opatření, např. výroční zprávu Komise parlamentnímu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví o vývoji otázky rovnosti pohlaví v rozhodovacím procesu v Evropské unii.

Je potřeba zdůraznit význam médií a vzdělání při povzbuzování žen k účasti v politice. Důležité je sledovat obraz, jaký média podávají o ženách v rozhodovacím procesu, a zjistit, jaké předsudky v tomto ohledu panují o pohlaví a jak tento problém řešit, a podpořit tak úsilí vymýtit stereotypy a prosazovat pozitivní obraz žen ve vedoucích pozicích ve všech oblastech života.

Ačkoli o tom, zda se ženy budou podílet na rozhodovacím procesu, rozhodují politické strany, je potřeba uznat i roli jiných činitelů jako součásti široce pojatého demokratického procesu. Přínosem je snaha odborů, soukromého sektoru a nevládních organizací, jejichž cílem je rovnost žen a mužů v jejich řadách.

Jedním z cílů této zprávy je podpora vyváženého zastoupení obou pohlaví v zahraniční politice, jelikož představuje předpoklad stabilních a transparentních demokratických systémů. Boj proti marginalizaci žen v politickém životě by měl být zohledňován ve vnějších vztazích EU ve spolupráci s dalšími mezinárodními zúčastněnými stranami v této oblasti a měla by ho doplňovat přiměřená finanční a technická pomoc.

(1)

Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí o zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu (1. čtvrtletí roku 2011).

(2)

Viz statistiky Meziparlamentní unie (IPU) (hhtp://ipu.org).

(3)

Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí o zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.

(4)

Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Iratxe García Pérez, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Silvana Koch-Mehrin, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Barbara Matera, Elisabeth Morin-Chartier, Antonyia Parvanova, Raül Romeva i Rueda, Joanna Senyszyn, Marc Tarabella, Angelika Werthmann, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Anne Delvaux, Christa Klaß, Mariya Nedelcheva, Katarína Neveďalová, Antigoni Papadopoulou, Sirpa Pietikäinen, Rovana Plumb

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth

Právní upozornění - Ochrana soukromí