Postup : 2011/2180(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0035/2012

Předložené texty :

A7-0035/2012

Rozpravy :

PV 12/03/2012 - 23
CRE 12/03/2012 - 23

Hlasování :

PV 13/03/2012 - 8.7
CRE 13/03/2012 - 8.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0072

ZPRÁVA     
PDF 213kWORD 196k
9. 2. 2012
PE 472.247v02-00 A7-0035/2012

o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu

(2011/2180(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Luigi Berlinguer

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu

(2011/2180(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–    s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na její článek 26(1),

–    s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 14,

–   s ohledem na sorbonnskou Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, kterou dne 25. května 1998 podepsali v Paříži příslušní čtyři ministři z Francie, Německa, Itálie a Spojeného království (Sorbonnská deklarace)(2),

–   s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 podepsali v Boloni ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace)(3),

–   s ohledem na komuniké, které vydala konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství ve dnech 28.–29. dubna 2009 v Lovani a Louvain-la-Neuve(4),

–   s ohledem na prohlášení z Budapešti a Vídně ze dne 12. března 2010, které přijali ministři školství ze 47 zemí a kterým byl oficiálně zaveden Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)(5),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(6),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu(7),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(8),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(9),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(10),

–   s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku(11),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(12),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(13),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“(14),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2006 nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“, (COM(2006)0208),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245/2),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–   s ohledem na zprávu nazvanou „Vysokoškolské vzdělávání v Evropě 2009: vývoj v boloňském procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2009)(15),

–   s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě 2010: dopad boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2010)(16),

–   s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2007 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi pedagogy(17),

–   s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2009 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi studenty(18),

–   s ohledem na publikaci Eurostatu ze dne 16. dubna 2009 nazvanou „Boloňský proces ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě – klíčové ukazatele v sociální oblasti a v oblasti mobility“(19),

–    s ohledem na závěrečnou zprávu mezinárodní konference o financování vysokoškolského vzdělávání, která se konala v arménském Jerevanu ve dnech 8.–9. září 2011(20),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů(21),

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0035/2012),

A.  vzhledem k tomu, že cíle boloňského procesu – umožnit v Evropě kompatibilní systémy vysokoškolského vzdělávání a odstranit překážky, které stále brání lidem přestěhovat se do jiné země za studiem nebo prací, a učinit vysokoškolské studium v Evropě přitažlivým pro co nejvíce lidí, včetně mladých lidí ze třetích zemí – stále platí a pokračování v tomto procesu prostřednictvím dialogu mezi různými úrovněmi vzdělávacího systému s cílem vytvořit osnovy tak, aby se vždy opíraly o přípravné stupně, přispívá k plnění cílů růstu založeného na znalostech a inovacích v rámci strategie Evropa 2020, zejména pak v současné hospodářské krizi; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat posouzení, aby se zjistil vývoj procesu a aby byly zohledněny úspěchy, problémy, nepochopení a překážky, s nimiž je třeba se potýkat;

B.   vzhledem k tomu, že úlohou vysokoškolského vzdělání je nabízet všem bez jakékoli diskriminace takové prostředí pro vzdělávání, jež podporuje samostatnost, tvořivost, přístup ke kvalitnímu vzdělání a rozšíření znalostí, a v zájmu toho je zcela nezbytné zaručit zapojení akademické obce jako celku, zejména studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, do vypracovávání různých programů univerzitního vzdělávání;

C.  vzhledem k tomu, že univerzity s ohledem na jejich trojitou úlohu (vzdělávání, výzkum a inovace) hrají zásadní roli v budoucnosti Unie a ve vzdělávání jejích občanů;

D.  vzhledem k tomu, že univerzity jsou významnou, již téměř tisíciletou, součástí evropského dědictví, jejíž význam pro rozvoj společnosti nelze omezit jen na hospodářský přínos a jejíž rozvoj nemůže být podmíněn pouze hospodářskými potřebami;

E.   vzhledem k tomu, že se i navzdory potížím ve většině zemí boloňského procesu uplatňuje třístupňová struktura, v některých případech i úspěšně;

F.   vzhledem k tomu, že závazek prosazovat reformu by neměl být realizován prostřednictvím roztříštěných opatření a bez odpovídající finanční podpory; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných výdajích na vzdělávání, které provádějí některé členské státy, nepomáhají prosazování nezbytných reforem;

G.  vzhledem k tomu, že mobilita musí být dostupná pro všechny a je základním pilířem reformy vysokoškolského vzdělávání; vzhledem k tomu, že mobilita studentů může zároveň přispět k podpoře profesní mobility; vzhledem k tomu, že v celém tomto procesu je však také třeba mít na paměti dostupnost pro všechny;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy musí vyvinout další úsilí, aby zaručily vzájemné uznávání diplomů, což je klíčové pro úspěch procesu;

I.    vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou rozvoje boloňského procesu je nutnost posílit sociální rozměr, aby se právo na vzdělání stalo ekonomicky dostupným pro všechny studenty – především ty ze zranitelných skupin –, s cílem zajistit spravedlivý přístup pro všechny a lepší pracovní příležitosti;

J.    vzhledem k tomu, že univerzity, orgány veřejné správy a podniky musí být pevně odhodlány soustředit se na otázku zaměstnatelnosti; vzhledem k tomu, že by univerzity měly poskytnout jednotlivcům nástroje a dovednosti, které jsou potřebné k zajištění plného rozvoje jejich lidského potenciálu; vzhledem k tomu, že akademické vzdělání by mělo přihlédnout také k potřebám trhu práce s cílem poskytnout studentům dovednosti, které potřebují pro získání stálého a dobře placeného zaměstnání;

K.  vzhledem k tomu, že za přístup ke vzdělání – základní hodnotě Unie – nesou veřejnou odpovědnost členské státy, orgány EU a další klíčové subjekty a že Evropská unie hraje zásadní roli v budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání tím, že v této oblasti podporuje úsilí a spolupráci členských států; vzhledem k tomu, že při dodržování zásady subsidiarity je nezbytným předpokladem dosažení cílů zaměstnatelnosti a růstu v Evropě větší koordinace vzdělávání a akademických titulů;

L.   vzhledem k tomu, že boloňský proces nemá zpětné účinky na studenty, kteří již zahájili studium na základě plánu, který boloňskému procesu předcházel;

Význam procesu

1.   zdůrazňuje význam vzdělávání jako klíčové oblasti spolupráce s členskými státy pro dosažení zásadních cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu v rámci strategie EU2020 a tolik potřebného hospodářského oživení;

2.   vyzývá k výraznější podpoře boloňského procesu na úrovni EU, zejména pokud jde o vzájemné uznávání akademických kvalifikací, harmonizaci akademických norem, podporu mobility, sociální rozměr a zaměstnatelnost, aktivní demokratickou účast, analýzu stavu uplatňování boloňských zásad a odstranění administrativních překážek; vyzývá členské státy, aby potvrdily svůj závazek k tonuto procesu tím, že posílí systém financování za účelem dosažení cílů růstu stanovených ve strategii Evropa 2020;

3.   poznamenává, že Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání je zásadním úspěchem při vytváření a rozvoji skutečného evropského občanství; domnívá se, že se tento úspěch musí projevit posílením Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím využívání vhodných nástrojů a postupů;

4.   zdůrazňuje, že boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání hrají klíčovou úlohu ve strategii Evropa 2020, a upozorňuje na zásadní význam spojení vyučování a výzkumu jako specifického rysu evropského vysokoškolského vzdělávání;

5.   zdůrazňuje skutečnost, že priority stanovené v rámci boloňského procesu – mobilita, uznávání, zaměstnatelnost – představují nezbytné podmínky pro zajištění toho, aby každý student zapsaný na evropské univerzitě měl právo na kvalitní vzdělání, na získání vysokoškolského titulu a na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána ve všech zemích EU;

Řízení

6.   vyzývá k vytvoření účinného přístupu zdola nahoru, který bude plně zahrnovat všechny klíčové aktéry, jako jsou univerzity, odbory, profesní organizace, výzkumné instituce, podnikatelský sektor, a především učitele, studenty, studentské organizace a zaměstnance univerzit;

7.   konstatuje, že některé evropské univerzity nejsou ochotny vyvíjet dostatečné úsilí na dosažení konsolidovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ačkoli být jeho součástí je pro některé z nich jedinou možností, jak dosáhnout vyšší úrovně konkurenceschopnosti a kvality znalostí, které poskytují;

8.   vyzývá univerzity, aby se zavázaly vypracovat nové strategie výuky a nové formy odborné přípravy a celoživotního vzdělávání – s optimálním využitím nových technologií a uznáním významu doplňkových forem výuky, jako je neformální vzdělávání –, které se soustřeďují na pilíře univerzitního systému zaměřeného na učení, studenty a výzkum a schopného zajistit kritické myšlení, tvůrčí dovednosti, trvalý profesní rozvoj i teoretické a praktické znalosti, jež budou studenti potřebovat na své profesní dráze; vyzývá členské státy a EU, aby finančně podpořily univerzity v jejich úsilí o změnu a rozvoj svých vyučovacích postupů;

9.   naléhavě žádá, aby byly posíleny a rozšířeny vzdělávací programy pro učitele a aby přitom byly zohledněny možnosti, jež nabízí celoživotní vzdělávání a nové technologie;

10. zdůrazňuje, že otevírání evropských univerzit potřebám celosvětového hospodářství a další konsolidace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání by mělo být považováno za snahu evropských univerzit pomoci Evropě překonat období všeobecné hospodářské nejistoty a přivést ji zpět na cestu udržitelného rozvoje a růstu;

11. vyzývá k vytvoření tzv. třetí mise univerzit směřované ke společnosti, kterou je třeba brát v úvahu i při tvorbě mnohorozměrných kritérií pro hodnocení a odměňování za excelenci;

12. vyzývá k navýšení veřejných investic do vysokoškolského vzdělávání, zejména s cílem čelit hospodářské krizi pomocí růstu založeného na lepších dovednostech a znalostech a reagovat na vyšší poptávku studentů zlepšením kvality a přístupu ke vzdělání a službám, zejména stipendiím; je přesvědčen, že snižování rozpočtu má negativní dopad na snahy o posílení sociálního rozměru vzdělávání, což je zásada, na níž je založen boloňský proces; vyzývá proto členské státy a orgány EU k vypracování nových cílených a flexibilních finančních mechanismů, a k podpoře celoevropských grantů, s cílem podpořit růst, excelenci a zvláštní a různá zaměření univerzit; zdůrazňuje potřebu rozvíjet přístup financování z více fondů, který se řídí jasnými a účinnými pravidly a který má být schopen vyrovnat se s budoucím modelem financování EU a zajistit nezávislost univerzit;

Konsolidace

13. zdůrazňuje, že boloňský proces a program Erasmus podpořily mobilitu studentů a mají potenciál přispět ke zvýšení mobility pracovníků; lituje však, že míra mobility zůstává přesto i nadále poměrně nízká;

14. vyzývá EU, členské státy a univerzity, aby zavedly mechanismy na poskytování informací a finanční a administrativní podpory všem studentům, akademickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům, aby tak podpořily strukturované toky mobility; vítá zavedení programu Erasmus pro postgraduální studenty a vyzývá k posílení služeb programu Erasmus jako celku a nové generace vzdělávacích programů prostřednictvím lepšího financování založeného na sociálních kritériích, zpřístupnění programů většímu počtu studentů, skutečného a účinného uznávání kreditů, větších možností začlenění studijních semestrů v zahraničí do odborné přípravy a větší flexibility povolených časových rámců; trvá však na tom, že mobilita nesmí být v žádném případě příčinou diskriminace studentů, kteří mají omezené finanční prostředky;

15. zastává názor, že mobilita vysokoškolských učitelů přináší nejen další vzdělávání a zkušenosti jim samotným, ale zprostředkovaně i jejich studentům, a zároveň jim umožňuje spolupracovat na přípravě studijních materiálů;

16. vyzývá členské státy, aby splnily závazek plné přenositelnosti půjček a grantů a aby výrazně zlepšily finanční podporu mobilních studentů v návaznosti na zvýšení počtu nových programů EU; žádá EU, aby zvážila, jak mohou být stávající právní předpisy v oblasti práv na svobodu pohybu posíleny zaručením přenositelnosti půjček a grantů;

17. vyzývá EU, aby lépe zohlednila přistěhovalectví z Afriky, Asie a Latinské Ameriky při stanovování pravidel pro uznávání středoškolských kvalifikací získaných studenty v zemi jejich původu;

18. žádá EU, aby pro zajištění vzájemné důvěry a pro usnadnění uznávání akademických kvalifikací prostřednictvím uplatňování evropského rámce kvalifikací v každém členském státě upevnila systém zajišťování kvality jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni členských států; žádá členské státy, aby uplatňovaly své vnitrostátní systémy zajišťování kvality v souladu s evropskými standardy a pokyny pro zajištění kvality a současně respetkovaly různorodost učebních plánů a přístupů jednotlivých univerzit, pokud jde o obsah a způsoby učení; povzbuzuje agentury pro zajišťování kvality, aby uplatňovaly evropský referenční rámec pro zajišťování kvality a podpořily svou spolupráci a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni také prostřednictvím Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA);

19. upozorňuje na různé stupnice hodnocení v jednotlivých členských státech a na potřebu vhodné konverze bodů evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) na známky;

20. naléhavě vyzývá všechny země boloňského procesu, aby uplatňovaly vnitrostátní rámce kvalifikací spojené s rámcem kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a rozvíjely a finančně podporovaly vzájemné uznávání;

21. vyzývá, aby byly důrazně finančně podporovány dohody o společných hlavních osnovách, které zaručují jasně vymezené studijní výsledky, a to mimo jiné testováním metodického přístupu vyvinutého na základě projektu Tuning a zkušeností z akademie Tuning; vyzývá, aby byla zvláštní pozornost věnována konkrétním charakteristickým rysům osnov humanitních oborů jako základního kamene demokracie a nástroje k dosažení evropské soudržnosti, aby bylo možno stanovit konkrétní znalosti a dovednosti, které by měly poskytnout diplomové kurzy, a podpořit tak takovou výuku, v níž se spojují měřitelné obecné dovednosti (ve smyslu schopnosti využívat znalosti) a vzdělávání a výzkum jako kritická a původní analýza; trvá na svém přesvědčení, že by všechny programy ve všech oborech měly kromě znalostí základní problematiky přinášet i klíčové průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení, komunikace a podnikatelské schopnosti;

22. žádá, aby byla dále podporována vnitrostátní a evropská opatření na zajištění rovného začlenění, spravedlivého přístupu ke studiu, úspěšného postupu a udržitelného systému podpor (např. ubytování, výdaje za dopravu atd.) pro všechny studenty, i cílená podpora zejména pro ty osoby, které spadají do nedostatečně zastoupených skupin, pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo mají finanční problémy, aby se snížil počet případů nedokončeného studia a bylo zaručeno, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezávislé na sociálně-ekonomických faktorech, jež způsobují znevýhodnění, a že výuka odpovídá individuálním vzdělávacím potřebám studentů; doporučuje, aby byl urychlen proces budování center kariérního poradenství, která nabízejí studentům bezplatné služby;

23. upozorňuje na význam londýnského komuniké z roku 2007(22), v němž byl sociální rozměr vzdělávání prohlášen za jeden z cílů boloňského procesu, a to s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělávání bez ohledu na původ; vyslovuje politování nad skutečností, že při plnění tohoto cíle nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a vyzývá Komisi, aby takový pokrok usnadnila;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby odstraněním administrativních překážek podpořily vzájemné uznávání kvalifikací;

25. upozorňuje na zvláštní potřeby bakalářského stupně vzdělání, jeho osnovy, přístup k magisterským programům a zaměstnatelnost absolventů tohoto stupně; v tomto ohledu zdůrazňuje nutnost přistoupit ke zvláštním opatřením, jako je vypracování osnov výuky teorie i praxe, a účinněji spolupracovat mezi univerzitami, členskými státy a hospodářskými a společenskými subjekty s cílem posílit vyhlídky budoucích absolventů na to, že naleznou stálé a dobře placené zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci; v tomto smyslu vyzývá univerzy, aby rozšířily nabídku odborné přípravy a zlepšily začlenění stáží do vysokoškolských osnov;

26. zdůrazňuje, že opatření na podporu zaměstnatelnosti, jako je například celoživotní vzdělávání, a rozvoj širšího spektra dovedností vhodných pro pracovní trh musí být nejvyšší prioritou, aby se dosáhlo cílů udržitelného růstu a prosperity; v této souvislosti jednoznačně podporuje univerzitní výměny vysokoškolských učitelů i studentů, dialog mezi univerzitami a podniky, odbornou praxi a pas osobních dovedností;

27. má za to, že modernizace směrnice o odborných kvalifikacích (2005/36/ES) napomůže rozvoji profesní mobility v Evropě a usnadní mobilitu studentů tím, že zajistí, aby kvalifikace získané v jednom členském státě byly uznávány po celé EU;

28. žádá členské státy a orgány EU, aby podpořily přechod od jednooborové metodické koncepce vědy, která na evropských univerzitách stále převažuje, k mezioborové a transdisciplinární koncepci;

29. vyzývá členské státy a orgány EU, aby podpořily dialog a spolupráci mezi univerzitami a podniky jako společný cíl sjednoceného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit zaměstnatelnost absolventů evropských univerzit;

30. zdůrazňuje nezbytnost konkrétních kroků a účinnější spolupráce mezi univerzitami a trhem práce s cílem vypracovat přiměřenější osnovy, sjednotit didaktické postupy a zlepšit zaměstnatelnost tím, že se zajistí podobná kritéria pro přístup k profesím;

31. zdůrazňuje význam zajištění dostupnosti dostatečného počtu stáží pro studenty, aby se ještě více usnadnilo jejich zapojení do trhu práce;

32. vyzývá vnitrostátní vlády a Komisi, aby vyvinuly systém strukturované spolupráce s cílem udělovat v rámci seskupení určitých disciplín společné diplomy, které budou uznávané po celé EU, a činily tak zlepšováním výkonnosti a finanční podpory v rámci programu Erasmus Mundus a budoucích programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podporou vytvoření evropského akreditačního systému společných programů;

33. vítá návrh Komise související s programem Erasmus Masters Degree Mobility;

34. považuje akademické tituly úrovně Ph.D., včetně titulů dosažených ve spolupráci s podniky, za klíčový článek propojující vysokoškolské vzdělávání a výzkum a připomíná jejich potenciál jakožto klíčovou složku ve vytváření inovací založených na znalostech a v dosahování hospodářského růstu; uznává význam titulů úrovně Ph.D. dosažených v rámci podniků, pokud jde o integraci držitelů diplomů vyšší úrovně na trhu práce; vítá závazek Komise rozvíjet program evropských doktorátů v průmyslu v rámci „akcí Marie Curie“;

35. je přesvědčen, že lepší spolupráce mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem je potenciálním zdrojem posílení schopnosti inovace a rozvoje v Evropě;

36. zdůrazňuje přínos 7. rámcového programu EU pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského výzkumného prostoru k usnadňování mobility výzkumných pracovníků z EU a rozvíjení potenciálu EU v oblasti konkurenceschopnosti a inovací;

37. žádá, aby byla stanovena účinná strategie na podporu programů celoživotního vzdělávání v Evropě a udržitelné iniciativy, které budou plně začleněny do vysokoškolských zařízení a podpoří kulturu celoživotního vzdělávání; vyzývá rovněž k podpoře celoživotního vzdělávání v podnicích, aby tak pracovníci měli možnost rozvíjet své vzdělání a dovednosti; vyzývá vysokoškolská zařízení a univerzity, aby nabízely větší programovou flexibilitu opírající se o studijní výsledky, uznávání formálního a neformálního učení a služby na podporu učebních plánů prostřednictvím podpory partnerství mezi univerzitami, podniky a zařízeními vysokoškolské odborné přípravy s cílem zlepšit vědecké, humanitní a technické dovednosti a vyplnit mezeru mezi těmito dovednostmi;

38. upozorňuje na potřebu zřídit status předboloňských studentů v těch zemích, v nichž jsou znevýhodněni, pokud jde o zápis do magisterských studijních programů;

39. podotýká, že evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) musí být transparentnější a musí nabízet přesnější porovnání kvalifikací a diplomů; vybízí Komisi a členské státy, aby používaly vylepšený nástroj ECTS, a usnadnily tak mobilitu studentů a odborníků;

Opatření na evropské úrovni

40. vítá návrh Komise výrazně navýšit finanční prostředky určené na evropské programy vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby věnovala podstatný podíl těchto finančních prostředků na podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání a modernizace univerzitních infrastruktur v souladu s cíli boloňského procesu a programu EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání; vyzývá Komisi, aby nalezla řešení, jež umožní přístup k těmto programům i studentům, kteří mají finanční potíže;

41. vyzývá členské státy a EU, aby posoudily, zda by studijní programy mohly zahrnovat povinnost absolvovat určité studijní období na univerzitě v jiném členském státu než v domovské zemi studenta;

42. upozorňuje na silnou vazbu mezi boloňským procesem a směrnicí o odborných kvalifikacích a zdůrazňuje potřebu koordinace ze strany Komise, a to způsobem, který je plně v souladu s boloňským procesem; uvádí, že tuto vazbu lze dále posílit tím, že studentům budou poskytnuty všechny relevantní praktické informace týkající se uznávání diplomů získaných v zahraničí a pracovních příležitostí, které jim vzdělávání v zahraničí otevírá;

43. v rámci revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací a s cílem dosáhnout pokroku při vytváření skutečného prostoru evropského vysokoškolského vzdělávání vyzývá ke srovnání vnitrostátních minimálních požadavků na odbornou přípravu a k pravidelnějším výměnám mezi členskými státy, příslušnými orgány a profesními subjekty;

44. navrhuje, aby bylo uznávání kreditů získaných v rámci programu Erasmus na partnerských univerzitách povinné pro všechny instituce podílející se na studentských výměnách, které jsou podporovány z finančních prostředků EU, aby se tak posílil evropský systém přenosu a akumulace kreditů;

45. poukazuje na význam důsledného uplatňování systému ECTS; vyzývá Komisi, členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby vytvořily srovnávací tabulku, která by uváděla počty kreditů ECTS udělované za jednotlivé kurzy, s cílem posílit konzistentnost a usnadnit mobilitu studentů a odborníků; bere na vědomí překážky, s nimiž se studenti setkávají při převodu kreditů mezi univerzitami, a je přesvědčen, že tyto překážky mohou odrazovat studenty od účasti na akademických výměnách;

46. požaduje vypracování účinné strategie pro plnou harmonizaci akademických titulů po celé Evropské unii s možným zpětným uznáváním (včetně starších akademických titulů) od zavedení boloňského procesu;

47. vyzývá členské státy EU, aby přijaly konečné a jednoznačné rozhodnutí o plném vzájemném uznávání kvalifikací a diplomů, nebo aby vytvořily časový plán, kdy bude toto rozhodnutí konečně možné;

48. požaduje systematičtější organizaci spolupráce mezi univerzitami a její posílení, což umocní dopad na instituce a systémy vysokoškolského vzdělávání a přinese výhody studentům a zaměstnancům;

49. navrhuje, aby univerzity v signatářských státech uznávaly praktické stáže absolvované v rámci programů mobility podporovaných Evropskou komisí;

50. požaduje zvýšenou transparentnost informací poskytovaných studentům před začátkem dané výměny ohledně počtu kreditů, které lze získat, a vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby při hodnocení počtu kreditů udělovaných za kurzy spolupracovaly; vybízí k vytvoření společných platforem s cílem poskytnout základní znalosti a dovednosti definované odborníky a institucemi vysokoškolského vzdělávání s případným cílem dosáhnout sblížení některých diplomů za současného zachování možnosti vnitrostátních specifik, přičemž by se použil příklad automatického uznávání odborných kvalifikací v EU(23);

51. vyzývá ke zlepšení vytváření univerzitních sítí, koordinace a komunikace mezi univerzitami EU s cílem urychlit uznávání nových diplomů, usnadnit přenositelnost kreditů, zlepšit znalosti a povědomí o různých systémech vzdělávání a odborné přípravy a umožnit studentům lépe porozumět rozmanitosti evropských programů;

52. vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci nového programu vzdělávání a odborné přípravy podporovala spolupráci, a to i finančními pobídkami, v oblasti nadnárodních osnov, společných diplomů a vzájemného uznávání; je zastáncem zvýšení počtu partnerských pracovních stáží ERASMUS v praxi;

53. upozorňuje na existenci mnoha institucí zabývajících se vysokoškolským vzděláváním a výzkumem v Evropě; vyzývá Evropskou unii, aby podpořila jejich koordinaci pod jednou zastřešující organizací;

54. je přesvědčen, že by měly být zavedeny iniciativy, které usnadní studentům převést své záznamy během studia z jedné univerzity na jinou;

55. vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly aktualizované a srovnatelné údaje, mimo jiné o poměrném zastoupení zranitelných skupin, na jejichž základě bude možné monitorovat uplatňování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a aby za tímto účelem odstranily překážky a problémy spojené s uplatňováním procesu a nepenalizovaly instituce, které ještě neprovedly plánované reformy; je přesvědčen, že by jednotlivé státy a jednotlivé univerzity měly tyto údaje každoročně zveřejňovat, což by vedlo ke snazšímu pochopení toho, kde je třeba dosáhnout pokroku;

56. vybízí univerzity, aby harmonizovaly akademické standardy tím, že vytvoří partnerství pro výměnu osvědčených postupů;

57. žádá Komisi a členské státy, aby posílily programy spolupráce a výzkumu a aby vytvořily další takové programy, které budou vycházet ze společných zájmů s univerzitami třetích zemí, zejména s univerzitami z oblastí konfliktů, aby byl studentům z těchto zemí umožněn přístup k vysokoškolskému vzdělání a odborné přípravě bez jakékoli diskriminace;

58. považuje Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání vytvořený v rámci boloňského procesu za progresivní; žádá proto, aby byl do této stávající struktury začleněn evropsko-středomořský prostor vysokoškolského vzdělávání a aby bylo dosaženo pokroku ve zřizování účinného prostoru vysokoškolského vzdělávání pro země zapojené do spolupráce v rámci východního partnerství a v rámci jiných mezistátních regionů v EU; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky volného pohybu studentů a učitelů, aby podporovala vybudování sítě evropsko-středomořských univerzit, včetně EMUNI, a aby nadále uplatňovala osvědčené postupy z programů Tempus a Erasmus Mundus;

59. zdůrazňuje potřebu zlepšit informovanost o boloňském procesu a o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím komplexní, účinné a celoevropské komunikační politiky s cílem zvýšit přitažlivost univerzit v Evropě i mimo ni;

60. vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily přenositelnost půjček a grantů, zejména prospěchových a sociálních stipendií, mezi všemi evropskými zeměmi, a aby tak zajistily rovný přístup k možnostem mobility;

61. podporuje vytvoření jednotných univerzitních značek na regionální úrovni, aby byla posílena prestiž univerzit na mezinárodní úrovni v souladu s cíli boloňského procesu;

62. vyzývá orgány EU, aby uvedly do praxe mechanismy, které podpoří členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání při provádění boloňských cílů, což by mohlo být učiněno pravidelným podáváním zpráv a cíleným využitím programů EU včetně těch, které se týkají spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU, v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

63. žádá EU, aby podpořila provádění svých závazků v rámci boloňského procesu ve své politické spolupráci s příslušnými zeměmi, které nejsou členy EU; vyzývá Komisi a Evropský parlament, aby se důrazně postavily do čela tohoto úsilí;

64. věří, že bilance provedená na ministerské konferenci, která se bude konat v letošním roce v Bukurešti, umožní stanovit jasnou strategii pro vytvoření plně funkčního Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020; trvá na tom, aby byly předloženy meziodvětvové návrhy týkající se odborné přípravy v oblasti IKT, odborného a celoživotního vzdělávání a pracovních stáží a aby tyto návrhy aktivně podporovaly nejen začlenění, ale i inteligentní a trvalý růst, což poskytne Evropské unii konkurenční výhodu ve světě čelícím důsledkům krize, pokud jde o vytváření pracovních míst, lidský kapitál, výzkum, inovace, podnikání a veškeré stránky znalostní ekonomiky;

65. vyzývá Komisi a ministry školství EU, aby plně využili příležitostí vyplývajících ze společné účasti v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání k převzetí vedoucí úlohy při dosahování boloňských cílů, a ministry, aby podpořili své závazky v rámci boloňského procesu společnými závazky na úrovni EU v Radě za podpory Komise, aby tento vzájemně se podporující proces pokračoval a byl harmonicky uplatňován;

66. poukazuje na to, že konference ministrů, která se koná každé dva roky a v roce 2012 se uskuteční v Bukurešti, musí zohlednit skutečnost, že vytvoření Evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání umožňuje EU a členským státům silně a jednotně přispět k boloňskému procesu na základě jejich sdílené odpovědnosti v otázce vysokoškolského vzdělávání, jejich společné účasti v tomto procesu a na jejich sdíleném odhodlání k akci, podpořené politickými prohlášeními orgánů EU;

o

o        o

67. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

http://www.ohchr.org/EN/UDHR/Documents/UDHR_Translations/frn.pdf

(2)

http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/SORBONNE_DECLARATION1.pdf

(3)

http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/BOLOGNA_DECLARATION1.pdf

(4)

http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Leuven_Louvain-la-Neuve_Communiqu%C3%A9_April_2009.pdf

(5)

http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Budapest-Vienna_Declaration.pdf

(6)

Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22, oprava v Úř. věst. L 271, 16.10.2007, s. 18, oprava v Úř. věst. L 93, 4.4.2008, s. 28.

(7)

Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.

(8)

Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.

(9)

Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(10)

Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(11)

Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 3.

(12)

Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(13)

Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

(14)

Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.

(15)

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/099EN.pdf

(16)

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/122EN.pdf

(17)

http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl198_en.pdf

(18)

http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_260_en.pdf

(19)

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-78-09-653/EN/KS-78-09-653-EN.PDF

(20)

http://www.ehea.info/news-details.aspx?ArticleId=253

(21)

Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 18.

(22)

http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/London_Communique18May2007.pdf

(23)

Příloha V o uznávání na základě koordinace minimálních požadavků směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Vytvoření otevřeného Evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání je zásadním úspěchem a představuje široký institucionální rámec pro provádění ambiciózního procesu zahájeného boloňským procesem.

Mezivládní spolupráce a strategie, jež stanovily evropské orgány, jsou podnětem k široké strukturální reformě evropského systému vysokoškolského vzdělávání. Nejenže evropské univerzity důkladně revidovaly své výukové činnosti a přeorganizovaly je tak, aby odpovídaly tříúrovňovému rámci stanovenému boloňským procesem, ale rovněž posílily svoji sociální roli prostřednictvím činností, které jsou lépe přizpůsobené tzv. třetí misi univerzitního systému.

Je třeba podotknout, že propojení mezi tímto systémem a trhem práce nebylo vždy úspěšné. Tvrzení uvedené v lisabonském dokumentu („evropské univerzity nejsou i přes celkem dobrou kvalitu výuky schopné naplno využít svůj potenciál, aby tak podporovaly hospodářský růst, sociální soudržnost a zlepšení v kvalitě a množství pracovních míst“) tedy stále platí. Toto tvrzení je obzvláště znepokojivé v období celosvětové hospodářské krize a je třeba mu dále věnovat pozornost s ohledem na cíl EU „stát se nejkonkurenceschopnějšínejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě schopnou udržitelného hospodářského růstu,větším počtem pracovních míst,lepšími pracovními místyvětší sociální soudržností“.

V tomto ohledu je posilování celého boloňského procesu významné pro plnění cílů růstu stanovených ve strategii Evropa 2020: je požadavkem pro úplnou integraci vnitřního trhu EU a nepostradatelným nástrojem pro zvládání problémů, jež přinesla hospodářská a finanční krize.

První cíl boloňského procesu je i nadále základním požadavkem: student zapsaný na evropské univerzitě má právo získat akademický titul a právo na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána v celé EU.

Řízení

Jedním z faktorů, které zpomalují pokrok při dosahování výsledků, je jeho povaha vycházející z přístupu shora dolů.

Proces byl nejprve vytvořen na základě politické vůle vnitrostátních vlád; teprve ve druhé fázi se do něj postupně zapojovali vedoucí představitelé akademických institucí v rámci Evropské asociace univerzit (EUA) a nyní je stále potřeba tento proces plně zapojit do prostředí evropských univerzit, studentů a rodin.

Je proto nutné přistoupit k radikální změně a důkladnějšímu zapojení všech zainteresovaných stran do řízení jeho cílů a do určování nových opatření na jeho podporu.

Dalším hlediskem „nedokonalé správy“ tohoto procesu jsou roztříštěná opatření, která přijímají jednotlivé členské státy.

Nízký rozpočet vyčleněný na dosažení těchto cílů je jedním z důvodů v rámci téže kritiky: iluze, že boloňský proces bude možné uskutečnit s nulovými náklady.

Stávající finanční krize pravděpodobně povede k dalšímu snížení finančních zdrojů dostupných v rámci celého odvětví vzdělávání.

Hospodářská situace by nás ale měla přinutit k podpoře uspíšení tohoto procesu a ke zkoumání nových formátů a finančních rámců, které umožňují účinnější plnění cílů růstu a excelence evropských univerzit.

Kromě toho hrají v tomto procesu zásadní roli rovněž členské státy a evropské orgány, zejména v politice uznávání kvalifikací a politice mobility.

Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání není v této fázi ještě plně rozvinutý a je zásadně důležité maximálně využít jeho potenciál a zaměřit se na řadu nevyřešených otázek, včetně vládní regulace, rozpočtových omezení, kontroly kvality a vnitrostátní akreditace.

Další aktéři boloňského procesu (univerzity, studenti, učitelé, odbory, podnikatelský sektor) mají zásadní odpovědnost zajistit, aby základy procesu skutečně tvořil pospolitý akademický subjekt.

Také to, že některé evropské univerzity nedostatečně dodržují pokyny procesu, ukazuje, že je nutné zavádět nové strategie výuky.

Stále větší pozornost by měla být věnována zřízení systému výuky orientované na studenta, kdy univerzity a akademičtí pracovníci studenty podporují, aby své vysokoškolské studium aktivně řídili.

Překážky

Mobilita: Mobilitě se přikládá zvláštní význam jakožto základní charakteristice Evropské prostoru vysokoškolského vzdělávání, jak je vymezeno v nedávném sdělení Evropské komise o modernizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a v posledním usnesení Evropského parlamentu z roku 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů(1), jehož zpravodajkou byla paní Packová.

Mobilita není pouze územní (v rámci zemí a mezi nimi), ale také horizontální (mezi cykly vysokoškolského vzdělání) a vertikální (v rámci cyklů vysokoškolského vzdělání).

Abychom podpořili toky studentské mobility, potřebujeme více pobídek na úrovni politiky financování a vyčlenění většího množství finančních prostředků, kvalitní opatření pro uznávání kreditů a lepší transparentnost a informace, co se týče programů mobility.

Uznávání kvalifikacírámec kvalifikací: Reformy, které zavedl boloňský proces, zahrnují soubor nástrojů určených na podporu uznávání kvalifikací, jako je evropský systém přenosu a akumulace kreditů.

V této fázi většina zemí boloňského procesu neuplatňuje vnitrostátní rámce kvalifikací spojené s rámcem kvalifikací Evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání.

Aby byly vnitrostátní kvalifikace měřitelné a aby bylo usnadněno srovnávání a uznávání formálních, neformálních a informálních kvalifikací, měly by být tyto kvalifikace založeny na studijních výsledcích.

V tomto ohledu bude zajímavé uvážit, jak by bylo možné dále zdokonalit projekt Tuning z roku 2000, jehož cílem je stanovit konkrétní přístup k uplatňování boloňského procesu a určit společné referenční body pro všeobecné a odborné znalosti absolventů prvního a druhého cyklu v řadě studijních oborů.

Zajišťování kvality: V současné době ve většině zemí stále probíhá přezkum vnitrostátních systémů zajišťování kvality, v rámci něhož univerzity pracují na vytvoření jednotného systému zajišťování kvality, který budou doplňovat postupy externího hodnocení.

Evropský referenční rámec pro zajišťování kvality představuje významný úspěch, stejně jako ostatní nástroje, např. evropské standardy a pokyny pro zajištění kvality; v tomto ohledu je nutné vnitrostátní opatření na zajišťování kvality dále přizpůsobovat.

Bude nezbytné vytvářet pobídky na podporu zemí, aby se zapojily do referenčního rámce a zdokonalovaly své systémy sebehodnocení.

Pozitivní přístup se vyvinul zejména v Rakousku a Dánsku, kde může působit jakákoli agentura pro zajišťování kvality, pokud se zapíše do referenčního rámce. Tímto způsobem by měl být ve všech zemích Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání uznán jakýkoli diplom, který nese značku ověřené kvality.

Sociální rozměr: Cíl sociální soudržnosti je stěžejní součástí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a představuje podmínku, kterou je třeba splnit, aby bylo možné Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání upevnit. Větší význam by měl být přisuzován spravedlivému přístupu a dokončení vysokoškolského vzdělání na všech úrovních.

To by vyžadovalo další vládní podporu na zavedení opatření ohledně rozšíření přístupu pro studenty z nedostatečně zastoupených skupin a z nižších úrovní socioekonomického prostředí a také pro přistěhovalce, kulturní menšiny a studenty se zdravotním postižením.

Zaměstnatelnostbakalářský titul: Nedostatek statistických údajů znesnadňuje sledování zaměstnanosti absolventů. Zaměstnatelnost by konkrétně mohla být navýšena také zapojením zaměstnavatelů do otázky začleňování pracovních stáží do akademických osnov.

Účinný systém uznávání na úrovni EU bude zásadní rovněž při vymezování znalostních a dovednostních norem pro trh práce (pro veřejný i pro soukromý sektor).

Lepší spolupráce mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzděláváníEvropským výzkumným prostorem: Hlavní vazbu mezi vysokoškolským vzděláváním a výzkumem představuje začlenění doktorského studia do boloňské struktury jako jejího třetího cyklu.

Nyní je nezbytné změnit obecné přesvědčení, že doktorské studium je zacíleno výhradně na akademický výzkum. Tituly úrovně Ph.D. totiž mají potenciál stát se klíčovou složkou ve vytváření inovací založených na znalostech a v dosahování hospodářského růstu a mohou přispět k pokroku a šíření znalostí a technologií.

Opatření na evropské úrovni

Opatření na evropské úrovni zaměřená na zlepšení výsledků a překonání nevyřešených otázek jsou ráznějšího charakteru. Úkol modernizace a posílení univerzit náleží členským státům, evropským orgánům a všem dalším zainteresovaným stranám (podnikům, univerzitám, studentům). Evropa disponuje prostředky na zajištění účinnějšího systému jak prostřednictvím politiky pobídek, tak prostřednictvím vazeb s Evropským výzkumným prostorem.

Zajišťování kvality: Pokroku nelze dosáhnout bez vzájemného uznávání kvalifikací a bez vzájemné důvěry. EU by to měla řešit prostřednictvím politiky pobídek.

Rámec kvalifikací: Pro všechny úrovně vzdělávání byl stanoven evropský rámec kvalifikací. Členské státy EU musí sestavit vnitrostátní rámec pro celoživotní vzdělávání.

Hlavní osnovy: Co se týče programů, které se vztahují na stejné studijní obory, je třeba klást důraz na dohody o společných hlavních osnovách, aby byly tyto osnovy strukturované způsobem, jenž zaručí jasně vymezené minimální studijní výsledky.

Společné diplomy: Jedním z nejvýznamnějších cílů Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání by mělo být zavedení a rozvíjení systému evropských titulů, které by byly uznávané kdekoli v Evropě tak, aby každý student, který v Evropě dokončí univerzitu, získal kvalifikaci uznávanou a platnou po celé Evropě.

Příprava na bukurešťský summit

Konference ministrů k boloňskému procesu se uskuteční v dubnu 2012. Je nanejvýše důležité, aby formulace nových závazků na tři roky, jež nás dělí od další schůzky ministrů, nebyla omezená na stanovení seznamu referenčních kritérií, ale spíše na zavedení konkrétních opatření na podporu úplné realizace cílů boloňského procesu na každé univerzitě a v každém členském státě.

(1)

Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 18.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trhochranu spotřebitelů (28. 11. 2011)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu

(2011/2180(INI))

Navrhovatelka: Emma McClarkin

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že vzdělávání je důležité jako klíčová oblast spolupráce s členskými státy s ohledem na dosažení zásadních cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu v rámci strategie EU2020 a tolik potřebného hospodářské oživení;

2.  zdůrazňuje, že boloňský proces a program Erasmus podpořily mobilitu studentů a mají potenciál přispět ke zvýšení mobility pracovníků; lituje však, že míra mobility je přesto i nadále poměrně nízká; vybízí tedy EU a členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby účinněji komunikovaly spolu navzájem i se studenty ohledně možností, které studenti mají v oblasti mobility, včetně možností stipendií; zastává názor, že je třeba věnovat odpovídající pozornost posílení financování programu Erasmus;

3.  domnívá se, že řádné zavedení jednotných kontaktních míst v oblasti vzdělávání v členských státech může podstatně snížit rozdíly a nedostatky, které se projevují při uplatňování různých aspektů boloňského procesu, přispět k modernizaci vnitrostátních politik zaměřených na vysokoškolské vzdělávání a zlepšit spolupráci, koordinaci, součinnost a výměnu osvědčených postupů mezi 27 členskými státy Evropské unie;

4.  zdůrazňuje, že opatření na podporu zaměstnatelnosti, například celoživotní vzdělávání, a rozvoj širšího spektra dovedností vhodných pro pracovní trh musí být nejvyšší prioritou, aby se dosáhlo cílů udržitelného růstu a prosperity; v této souvislosti jednoznačně podporuje univerzitní výměny lektorů i studentů, dialog mezi univerzitami a podniky, odbornou praxi a pas osobních dovedností;

5.  zastává názor, že mobilita vysokoškolských lektorů přináší nejen další vzdělávání a zkušenosti jim samotným, ale zprostředkovaně i jejich studentům, a zároveň jim umožňuje podílet se na přípravě společných studijních materiálů;

6.  zdůrazňuje přínos 7. rámcového programu EU pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského výzkumného prostoru, neboť usnadňují mobilitu výzkumných pracovníků z EU a uvolňuje potenciál EU v oblasti konkurenceschopnosti a inovací, a vyzývá k posílení vazeb mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem;

7.  vyzývá Komisi, aby v průběhu celého mezivládního procesu poskytovala členským státům podporu a pomoc v souvislosti s nadcházející konferencí ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání, která se uskuteční v dubnu 2012 v Bukurešti; podporuje nedávnou iniciativu Komise v jejím sdělení nazvaném „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“(1)

8.  je přesvědčen, že bilance provedená na ministerské konferenci, která se bude konat v příštím roce v Bukurešti, umožní stanovit jasnou strategii pro vytvoření plně funkčního Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020; trvá na tom, aby byly předloženy meziodvětvové návrhy týkající se odborné přípravy v oblasti IKT, odborného školství, celoživotního vzdělávání a stáží v podnicích a aby tyto návrhy aktivně podporovaly nejen začlenění, ale i inteligentní a trvalý růst, což poskytne Evropské unii konkurenční výhodu ve světě čelícím důsledkům krize, ve smyslu podpory zaměstnanosti, lidského kapitálu, výzkumu, inovací, podnikání a všech stránek znalostní ekonomiky;

9.  upozorňuje na význam londýnského komuniké z roku 2007, v němž byl prohlášen sociální rozměr vzdělávání za jeden z cílů boloňského procesu s cílem zajistit spravedlivý přístup ke vzdělávání bez ohledu na původ; vyslovuje politování nad nedostatečným pokrokem, jehož bylo dosaženo při plnění tohoto cíle, a vyzývá Komisi, aby tento pokrok usnadnila;

10. upozorňuje na silnou vazbu mezi boloňským procesem a směrnici o odborných kvalifikacích a zdůrazňuje potřebu koordinace ze strany Komise, a to způsobem, který je v souladu s boloňským procesem; uvádí, že tuto vazbu lze dále posílit tím, že studentům budou poskytnuty všechny relevantní praktické informace týkající se uznávání diplomů získaných v zahraničí a pracovních příležitostí, které vzdělávání v zahraničí otevírá;

11. vyzývá Komisi, aby v rámci svých kompetencí vyhodnotila nerovnoměrné provádění boloňského procesu a aby rovněž vytvořila srovnávací přehled s cílem učinit z něj skutečný nástroj pro usnadnění mobility odborných pracovníků nejen mezi členskými státy, ale také mezi EU a signatáři ze třetích zemí; zdůrazňuje, že srovnávací přehled zabývající se prováděním boloňského procesu by se touto otázkou měl zabývat do hloubky, tedy kvalitativně i kvantitativně, aby umožnil určit směry budoucího vývoje a opírat se při rozhodování o věcně podložené údaje;

12. v rámci revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací a s cílem dosáhnout pokroku při vytváření skutečného prostoru evropského vysokoškolského vzdělávání vyzývá ke srovnání vnitrostátních minimálních požadavků na odbornou přípravu a k pravidelnějším výměnám mezi členskými státy, příslušnými orgány a profesními subjekty;

13. vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala při zlepšování transparentnosti evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), aby mohl být lépe využit jako srovnávací nástroj usnadňující uznávání odborných kvalifikací, a zastává názor, že přístup více založený na dovednostech by mohl umožnit lepší srovnání mezi různými odvětvími; žádá, aby příslušní účastníci posoudili možnost začlenit období odborné přípravy absolvované jako součást vysokoškolského vzdělávání do ECTS;

14. poukazuje na význam důsledného uplatňování systému ECTS; vyzývá Komisi, členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby vytvořily srovnávací tabulku, která by uváděla počty kreditů ECTS udělované za kurzy s cílem posílit konzistentnost a usnadnit mobilitu studentů a odborníků; bere na vědomí překážky, s nimiž se studenti setkávají při převodu kreditů mezi univerzitami, a je přesvědčen, že tyto překážky mohou odrazovat od účasti na akademických výměnách;

15. požaduje zvýšenou transparentnost informací poskytovaných studentům před začátkem dané výměny týkajících se počtu kreditů, které získají, a vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby při hodnocení počtu kreditů udělovaných za kurzy spolupracovaly; vybízí k vytvoření společných platforem s cílem poskytovat základní znalosti a dovednosti definované odborníky a institucemi vysokoškolského vzdělávání s případným cílem dosáhnout sblížení některých diplomů za současného zachování možnosti vnitrostátních specifik, přičemž by se použil příklad automatického uznávání odborných kvalifikací v EU(2);

16. vyzývá ke zlepšení vytváření univerzitních sítí, koordinace a komunikace mezi univerzitami EU s cílem urychlit uznávání nových diplomů, usnadnit přenositelnost kreditů, zlepšit znalosti a porozumění různým typům vzdělávání a odborné přípravy a umožnit studentům lépe chápat rozmanitost evropských programů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Cornelis de Jong, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Iliana Ivanova, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Hans-Peter Mayer, Phil Prendergast, Mitro Repo, Robert Rochefort, Heide Rühle, Matteo Salvini, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, María Irigoyen Pérez, George Lyon, Emma McClarkin, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Marc Tarabella, Kyriacos Triantaphyllides, Wim van de Camp

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Ramona Nicole Mănescu

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567).

(2)

Příloha V o uznávání na základě koordinace minimálních požadavků směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Piotr Borys, Santiago Fisas Ayxela, Lorenzo Fontana, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marco Scurria, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Gianni Vattimo, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Ivo Belet, Seán Kelly, Iosif Matula, Georgios Papanikolaou, Inês Cristina Zuber

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Luigi Berlinguer

Právní upozornění - Ochrana soukromí