ZPRÁVA o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2013 – oddíl III – Komise

2. 3. 2012 - (2012/2000(BUD))

Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Giovanni La Via

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2013 – oddíl III – Komise

(2012/2000(BUD))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení[1] (dále jen „IID“),

–   s ohledem na aktualizované znění finančního plánu Komise na období 2007–2013, předložené podle bodu 46 výše uvedené IID ze dne 17. května 2006,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012[2],

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2012 o rozpočtových pokynech pro rok 2013,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0040/2012),

Role rozpočtu EU při řešení hospodářské a finanční krize

1.  bere na vědomí snahy o fiskální konsolidaci, které vyvíjí většina členských států z důvodu finanční a rozpočtové krize; zdůrazňuje nicméně skutečnost, že EU nebude nikdy s to reagovat patřičným způsobem na současnou hospodářskou a sociální krizi ani zabránit budoucím krizím bez hlubší politické integrace, bez společných nástrojů, jako jsou automatické sankce, a bez toho, že by měla Komise pravomoc činit právní kroky v rámci postupu při nadměrném schodku, ale i bez společných programů financovaných EU a zdrojů k tomu, aby tyto nástroje fungovaly; trvá na tom, že hospodářská obnova si žádá opatření, jež posílí solidaritu a podpoří udržitelný růst a zaměstnanost; vítá skutečnost, že Evropská rada ve svém prohlášení ze dne 30. ledna 2012 tuto skutečnost uznala, ale trvá na tom, že je třeba přijmout konkrétní opatření, a zejména využívat jako společný nástroj rozpočet EU; zdůrazňuje skutečnost, že priority vytčené ve výše uvedeném prohlášení jsou přesně ty, které hájil Parlament v předchozích rozpočtových procesech;

2.  je i nadále znepokojen globální krizí nebývalých rozměrů, která vážně narušila hospodářský růst a finanční stabilitu a v jejímž důsledku se prudce zvýšily schodky veřejných rozpočtů a míra zadluženosti členských států; chápe znepokojení Rady, pokud jde o napjatou hospodářskou a rozpočtovou situaci na úrovni členských států, a je jednoznačně toho názoru, že rok 2013 bude klíčový pro hospodářské oživení;

3.  připomíná, že rozpočet Evropské unie je jedním z nejdůležitějších nástrojů k projevení solidarity mezi členskými státy a mezigenerační solidarity a že vytváří jednoznačnou přidanou hodnotu vzhledem k jeho mimořádnému dopadu na reálnou ekonomiku a každodenní život evropských občanů; připomíná, že pokud by měly být politiky Unie financovány výhradně členskými státy, náklady na ně by prudce vzrostly a že z tohoto úhlu pohledu rozpočet EU, je-li využíván synergicky, již svou podstatou představuje jednoznačnou společnou úsporu ku prospěchu všech; zastává názor, že úsporná opatření prováděná na úrovni členských států by neměla vést k analogickému poklesu na úrovni EU, neboť jedno euro vynaložené na úrovni EU může mít za následek úspory ve 27 členských státech;

4.  zdůrazňuje, že v dobách krize více než kdy jindy musí být posíleno společné úsilí vyvíjené na úrovni EU, aby bylo zajištěno, že naše kroky přinesou výsledky; zdůrazňuje skutečnost, že roční rozpočet Evropské unie se svým pákovým efektem, priority v rozpočtech členských států a všechny ostatní evropské nástroje musí podporovat politiky členských států směřující k hospodářskému oživení a musí být sladěny se strategií Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost a že pro úspěch této strategie a zachování důvěry v politiky EU, zvláště mezi občany, je takovýto postup zásadní; zdůrazňuje, že snížení objemu rozpočtu EU by vzhledem k jeho roli katalyzátoru investic mělo nepříznivý dopad na růst a vytváření pracovních míst v Unii;

5.  je toho názoru, že podpora růstu a zaměstnanosti vyžaduje specifické kroky a zvýšené výdaje z rozpočtu na podporu konkurenceschopnosti, inovace a malých a středních podniků (MSP), protože většina ekonomického potenciálu EU tkví v MSP, které v letech 2002–2010 podle nejnovějších studií vytvořily 85 % zcela nových pracovních míst v EU a jsou páteří našeho hospodářského růstu; proto je nanejvýš důležitá význam podpora podnikavosti a zahajování podnikání prostřednictvím konkrétních akcí a je zapotřebí, aby na ni byly vyčleněny dostatečné zdroje; uznává proto, že je třeba vynaložit úsilí k dalšímu posílení financování EU na podporu snah o růst;

6.  zdůrazňuje, že taková podpora by byla účinným prostředkem, jak zabránit tomu, aby MSP musely snižovat své investice, zejména do výzkumu a vývoje, a zároveň je třeba podporovat zaměstnanost a odborné vzdělávání zejména mladých občanů a zajistit, aby byly zachovány odborné dovednosti, a tak pomoci uvolnit inovační potenciál MSP, který má zásadní význam pro prosperitu EU a vytváření společnosti založené na znalostech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné ještě více zjednodušit postup podávání žádostí u programů financovaných EU;

7.  je přesvědčen, že zvýšení investic z rozpočtu EU do udržitelného hospodářství by vedlo k vyšší míře tvorby pracovních míst, než je tomu u současného rozpočtu; tyto investice by tak mohly významně přispět k návratu EU na trajektorii růstu;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že výsledky strategie Evropa 2020 do značné míry závisejí na dnešní mládeži, která je ve srovnání s předchozími generacemi nejvzdělanější, technicky nejvyspělejší a má největší možnosti cestovat, a tudíž je a bude největším přínosem pro růst a zaměstnanost v EU; je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí v členských státech; vzhledem k této skutečnosti zdůrazňuje, že na úrovni EU i na úrovni členských států je nutno vyvinout veškeré úsilí s cílem zajistit, aby se růst a zaměstnanost staly skutečností, a to zejména u mladých lidí, kteří představují společnou budoucnost EU;

9.  bere na vědomí návrh Evropské komise přesměrovat prostředky ve výši 82 miliard EUR, které ještě mají být rozděleny do programů v rámci všech strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu), na pomoc malým a středním podnikům a na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; žádá, aby byl o této iniciativě, jejím provádění a jejím konečném dopadu na rozpočet na rok 2013 náležitě informován;

Dobře koordinovaný a zodpovědný rozpočet na rok 2013

10. zdůrazňuje skutečnost, že veškerá dosud přijatá opatření v rámci boje proti krizi by měla napomáhat k návratu na trajektorii růstu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že na míru šitá úsporná opatření, která již byla přijata, musí jít ruku v ruce s cílenými investicemi, které povedou k udržitelnému hospodářskému rozvoji; poukazuje na to, že rozpočet EU musí hrát v tomto ohledu rozhodující roli jako nástroj k zajištění rychlého a dobře koordinovaného postupu ve všech oblastech s cílem zmírnit dopady krize na reálnou ekonomiku a působit jako katalyzátor k podnícení investic, růstu a vytváření pracovních míst v Evropě;

11. zdůrazňuje, že dobře koordinované, koherentní a včasné naplňování politických závazků a priorit sdílených na úrovni členských států a EU vyžaduje, aby vnitrostátní i evropské instituce ve vzájemné spolupráci stanovovaly priority veřejných výdajů v růstových oblastech, předem odhadovaly účinky plánovaných kroků, zvyšovaly součinnost mezi nimi a zajistily, aby měly pozitivní dopad, a to tím, že odstraní překážky a uvolní stavidla potenciálu, který zatím není plně využit; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité před jarním zasedáním Evropské rady, předtím, než Komise předloží svůj návrh rozpočtu, a před zahájením procesu sestavování a schvalování rozpočtu ve členských státech, i nadále pořádat meziparlamentní rozpravy o společných hospodářských a rozpočtových směrech členských států a Unie s cílem zajistit koordinaci mezi rozpočty členských států a rozpočtem EU v obecném rámci posílených činností Parlamentu během evropského semestru, neboť je třeba zvýšit jeho demokratickou legitimitu, jak to požaduje usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky;

12. požaduje, aby byl přijat rozpočet, který bude zodpovědný a orientovaný na výsledky, založený na kvalitních výdajích a optimálním a včasném využívání stávajícího financování z rozpočtu EU; v duchu prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 zdůrazňuje potřebu investovat do růstu a pracovních míst, zejména ve vztahu k MSP a mladým lidem; zdůrazňuje svůj záměr věnovat se společně se specializovanými parlamentními výbory nejen zjišťování konkrétních oblastí, v nichž je třeba zintenzívnit činnost, ale také stanovování možných negativních priorit;

13. zdůrazňuje, že rozpočet EU představuje investici směřující výlučně do politik a činností, v nichž se projevuje přidaná hodnota EU; upozorňuje na to, že rozpočet EU – který nemůže vykázat schodek – má na růst a zaměstnanost mnohem větší pákový efekt než výdaje na úrovni členských států, a totéž platí i pro jeho schopnost podněcovat investice, zajišťovat stabilitu v Evropě a pomáhat EU vymanit se ze současné hospodářské a finanční krize; zdůrazňuje však, že je nezbytné navýšit investice, aby nedošlo k ohrožení klíčových projektů zaměřených na hospodářskou obnovu a konkurenceschopnost; upozorňuje v tomto ohledu na skutečnost, že vytváření nových a zdokonalených finančních nástrojů by tento pákový efekt příspěvku výdajů EU k růstu mohlo ještě zvýšit, a to tím, že tyto nástroje přilákají soukromé investice, a tak se podaří kompenzovat rozpočtová omezení na úrovni členských států a optimalizovat veřejné výdaje;

14. připomíná, že v období od roku 2000 do roku 2011 se vnitrostátní rozpočty v EU zvýšily v průměru o 62 %, kdežto v rámci rozpočtu EU se prostředky na platby zvýšily jen o necelých 42 %, a to i přes rozšíření EU z 15 na 27 členských států;

15. v rámci rozpočtového procesu pro rok 2013 bude zvláštní pozornost věnována naplňování rozpočtových priorit EP z předchozích let a zejména bude pečlivě sledováno financování a uskutečňování strategie Evropa 2020, která má plnou podporu členských států, a to jak pokud jde o podnícení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, tak pokud jde o její priority v dalších oblastech;

16. vítá skutečnost, že Komise v nejnovější verzi finančního plánu na období 2012–2013 respektovala – stejně jako v roce 2011 – rozpočtové priority EP pro rok 2012, a nekompenzovala navýšení z minulosti; žádá, aby se stejným způsobem postupovalo i u návrhu rozpočtu na rok 2013;

17. připomíná, že u několika okruhů, zejména u okruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a u okruhu 4 (EU jako globální hráč), jsou stropy v rámci stávajícího finančního rámce nedostatečné k uskutečnění politik, které Parlament, Rada a Komise schválily jako prioritní; dále připomíná, že prostředky přidělené na některé politiky bylo nutné v zájmu splnění nových cílů a úkolů několikrát upravovat za použití nástroje pružnosti nezbytného v téměř každém ročním rozpočtu; zdůrazňuje, že nehodlá tolerovat ohrožování dlouhodobých politických závazků EU; zejména připomíná, že je třeba dodržet finanční závazky přijaté v rámci mezinárodních dohod a dohod uzavřených mezi EU a mezinárodními organizacemi a je třeba je náležitě zahrnout do návrhu rozpočtu;

Rozpočet na rok 2013 orientovaný na plnění programů a priorit Unie

18. připomíná, že víceletý finanční rámec (VFR) na léta 2007–2013 měl zlepšit prosperitu a kvalitu života našich občanů a plně využít veškerý potenciál rozšíření, od roku 2008 se však EU ocitla v krizi nebývalých rozměrů, která se také projevila v každém z příslušných ročních rozpočtů; za těchto okolností zdůrazňuje skutečnost, že finanční rámec na období 2007–2013 nebyl revidován tak, aby byl uzpůsoben dodatečným finančním potřebám vzniklým v důsledku současné krize, nýbrž že naopak v každém ročním rozpočtu od roku 2007 byla v rámci celkových stropů víceletého finančního rámce ponechána značná celková rozpětí a že tím bylo dáno, že všechny příslušné roční rozpočty se snažily omezovat výdaje a maximálně šetřit; zdůrazňuje, že by proto měly přinejmenším příslušné prostředky na platby být vyplaceny podle běžného rozpočtového cyklu; připomíná, že prostředky na platby jsou odděleny od prostředků na závazky pouze z toho důvodu, že v případě víceletých programů je časová prodleva mezi závazkem a skutečným vyplacením prostředků;

19. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že je rok 2013 posledním rokem současného programovacího období, bude nutné provést platby v maximální možné míře, jak tomu bylo na konci každého finančního výhledu, protože začíná proces dokončování programů na období 2007–2013, a pokud jde o závazky, je třeba dodržet částky podle finančního programování, které pro rok 2013 dosahují bezmála 152 miliard EUR; opakuje, že jakýkoli neústrojný škrt u výše prostředků na platby zdrží jak splnění smluvních povinností, tak závazků EU z uplynulých let, a jeho důsledkem by mohly být úroky z prodlení a ztráta důvěry v evropské politiky a důvěryhodnosti orgánů a institucí EU; zdůrazňuje proto, že dluhy vyplývající ze smluvních závazků by měly být co nejdříve splaceny, jak si žádá rozpočtová kázeň;

20. poznamenává, že výše plateb, která – s ohledem na to, že je pouhým výsledkem závazků z minulých let – by měla být stanovena na základě technických kritérií, jako jsou míra plnění rozpočtu, odhady absorpce a výše nesplacených závazků (tzv. RAL), se při několika minulých rozpočtových procesech stala v Radě hlavním politickým tématem; upozorňuje na rostoucí míru RAL na konci roku 2011, kdy dosahovaly částky 207 miliard EUR, což představuje téměř o 7 % více než jejich míra koncem roku 2010; s ohledem na nadcházející interinstitucionální schůzku, na níž se budou projednávat rozdíly mezi prostředky na závazky a platby, naváže dialog s Komisí s cílem plně objasnit, jaká je skladba RAL; trvá na tom, aby Rada nerozhodovala o výši plateb a priori, bez zřetele ke skutečným potřebám a právním závazkům; poznamenává dále, že přibývající neprovedené závazky ohrožují transparentnost rozpočtu EU, v němž je jasně vidět vztah mezi závazky a platbami v určitém rozpočtovém roce;

21. zdůrazňuje skutečnost, že přístup omezující se na hledisko „čistý plátce do rozpočtu EU / čistý příjemce z rozpočtu EU“ nebere náležitě v potaz to, že rozpočet EU vyvolává mezi zeměmi EU značné efekty „přelévání“, díky nimž se daří plnit společné cíle politiky EU; je hluboce znepokojen jen velmi mírným zvýšením prostředků na platby ve dvou posledních rozpočtech, přičemž v případě rozpočtu na rok 2012 bylo dokonce pod úrovní inflace, a to v klíčové době, kdy by měly všechny investiční programy fungovat naplno a rozvinout svůj potenciál v plném rozsahu;

22. zdůrazňuje, že v zájmu řádného finančního řízení by nemělo docházet k takovému sestavování rozpočtu, kdy plánované prostředky budou pod úrovní předpokládaných potřeb, a že je třeba, aby příděly prostředků odpovídaly realistickým odhadům absorpční kapacity; poukazuje na to, že umělé snižování výše prostředků oproti realistickým odhadům Komise může naopak znemožnit, aby konečná míra plnění rozpočtu dosáhla svého plného potenciálu; připomíná, že výši prostředků na platby, kterou Komise uvádí ve svém návrhu rozpočtu, určují hlavně vlastní odhady členských států a jejich prováděcí kapacity, neboť členské státy spravují společně s Komisí více než 80 % finančních prostředků EU;

23. lituje skutečnosti, že poté, co Rada v prosinci 2011 odmítla poskytnout finanční prostředky na zjištěné dodatečné potřeby, nebylo možno koncem roku 2011 uhradit některé oprávněné nároky na platby, a to ve výši přes 10 miliard EUR, což se nyní bezprostředně projevuje na výši prostředků na platby, které jsou k dispozici pro rok 2012; je znepokojen skutečností, je tento stav je důsledkem toho, že Rada zpochybňovala údaje Komise o čerpání rozpočtu a její odhady potřeb, aniž by předložila jakékoli alternativní údaje nebo zdroj;

24. je proto nesmírně zneklidněn stavem prostředků na platby v roce 2012 a žádá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní nalézt řešení této situace co nejdříve během letošního roku, abychom tento problém znovu dále neodsouvali do roku 2013; mimoto je toho názoru, že takovéto používání prostředků plánovaných na příští rok k financování současných potřeb je znakem špatného finančního řízení a porušuje zásadu ročního rozpočtu; vyjadřuje vážné obavy, že takovéto postupy ohrožují zásadu nulového zadlužení Unie;

25. znovu vyzývá Radu, aby během rozpočtového procesu neprováděla neústrojné škrty v prostředcích na platby, a zdůrazňuje, že podobný postup vede, jak se zdá, k neudržitelné výši prostředků na platby; požaduje, aby v případě, že by byly předloženy takové návrhy, Rada jasně a veřejně řekla a odůvodnila, které z programů nebo projektů EU by podle jejího mínění bylo možno pozdržet nebo zcela opustit;

26. v této souvislosti žádá Radu, aby její postoj odpovídal přístupu realistického a zodpovědného sestavování rozpočtu, a zavazuje se, že bude i nadále neustále monitorovat čerpání prostředků na rok 2012, a zejména prostředků na platby; vyzývá Radu, aby postupovala stejně, aby tak mohl rozpočtový orgán pracovat na základě společných a aktuálních údajů o plnění rozpočtu a provádět spolehlivé odhady výdajů; za tímto účelem vyzývá Radu a Komisi, aby během prvního pololetí roku 2012 uspořádaly interinstitucionální schůzku na patřičné politické úrovni s cílem vyjasnit a vyřešit veškerá případná nedorozumění v souvislosti s údaji o plnění rozpočtu a odhadovanými potřebami, pokud jde o platby, a společně posoudit situaci prostředků na platby na roky 2012 a 2013;

27. vítá dohodu dosaženou v prosinci 2011 ve věci financování dodatečných nákladů na projekt ITER; naléhavě vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu respektovala společné závěry v této dohodě a předložila v rozpočtu na rok 2013 konkrétní návrhy týkající se částky 360 milionů EUR, přičemž je třeba plně využít ustanovení finančního nařízení a IID ze dne 17. května 2006 a vyloučit jakoukoli další revizi VFR v souvislosti s projektem ITER; opakuje, že je pevně přesvědčen, že zabezpečení částky 360 milionů EUR v rozpočtu na rok 2013 by nemělo narušit úspěšné provádění jiných politik EU, zejména těch, které přispívají k dosažení dílů strategie EU 2020 v tomto posledním roce současného programovacího období, a žádá zvláště o to, aby tato rozpočtová priorita nedoznala újmy při případném přerozdělování prostředků; zdůrazňuje skutečnost, že Komise ve svém finančním plánu stanoví v hlavě 1a rozpětí ve výši 47 milionů EUR, což částečně kryje potřeby projektu ITER;

28. s výhledem na nadcházející přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 očekává, že bude urychleně přijata revize VFR, a to v souladu s bodem 29 IID („Úprava finančního rámce v důsledku rozšíření“), a žádá Komisi, aby předložila svůj návrh na odpovídající dodatečné prostředky, jakmile příslušný akt o přistoupení ratifikují všechny členské státy; opakuje, že při rozšíření o Chorvatsko by mělo být zajištěno odpovídající dodatečné financování prostřednictvím nových prostředků, a nikoli přerozdělením prostředků přidělených na druhou polovinu roku 2013;

Správní výdaje

29. bere na vědomí dopis komisaře pro rozpočet a finanční plánování ze dne 23. ledna 2012, v němž je vyjádřena ochota Komise snížit již v roce 2013 počet pracovních míst ve svém plánu pracovních míst o 1 %, přičemž by měly být pečlivě zváženy různé důsledky takového kroku pro velká, středně velká a malá ředitelství; má v úmyslu důkladně prozkoumat záměr Komise snížit do roku 2018 stav zaměstnanců v institucích a subjektech EU o 5 % oproti stavu v roce 2013 a připomíná, že je třeba tento záměr chápat jako celkový cíl; připomíná, že každá změna plánu pracovních míst má přímý dopad na rozpočet a neměla by v žádném případě ohrozit rozpočtové pravomoci Rozpočtového výboru a Evropského parlamentu; domnívá se, že při jakémkoli krátkodobém nebo dlouhodobém snižování stavu zaměstnanců by se mělo vycházet z předem vypracovaného posouzení dopadu a měly by být plně vzaty v úvahu mj. právní závazky Unie a nové pravomoci a větší počet úkolů institucí vyplývající ze Smluv;

30. připomíná důležitost úzké a konstruktivní interinstitucionální spolupráce v průběhu celého rozpočtového procesu a znovu potvrzuje svou ochotu plně přispívat k takovéto spolupráci v plném souladu s ustanoveními SFEU; očekává, že tyto pokyny budou plně zohledněny v průběhu rozpočtového procesu a při přípravě návrhu rozpočtu;

* * *

31. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

• [1]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 000, 00.00.2012, s. 0.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	28.2.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	31 3 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Richard Ashworth, Reimer Böge, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Estelle Grelier, Carl Haglund, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Claudio Morganti, Miguel Portas, Dominique Riquet, László Surján, Derek Vaughan, Angelika Werthmann
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Alexander Alvaro, Hynek Fajmon, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Jürgen Klute, María Muñiz De Urquiza, Paul Rübig, Peter Šťastný, Theodor Dumitru Stolojan, Gianluca Susta
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Hannu Takkula