ZPRÁVA k rámci pro správu a řízení evropských společností

8. 3. 2012 - (2011/2181(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Sebastian Valentin Bodu
Navrhovatel stanoviska (*):
Ashley Fox, Hospodářský a měnový výbor
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu


Postup : 2011/2181(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0051/2012

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k rámci pro správu a řízení evropských společností

(2011/2181(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvanou „Rámec EU pro správu a řízení společností“ (COM(2011)0164),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků[1],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0051/2012),

Obecný přístup

1.  vítá, že Komise svojí zelenou knihou zahájila přepracování rámce EU pro správu a řízení společností;

2.  vyjadřuje však politování nad tím, že významné otázky správy a řízení společností, jako je rozhodování správní rady, odpovědnost členů správní rady, nezávislost členů správní rady, střety zájmů nebo angažovanost zúčastněných stran, jsou v zelené knize opomenuty;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že se zelená kniha zaměřuje na unitární systém a nebere v úvahu systém duální, který je v Evropě široce zastoupen; zdůrazňuje, že při přepracovávání rámce pro správu a řízení evropských společností ze strany Komise je nutné zohlednit práva a povinnosti, jež různým orgánům společností svěřuje vnitrostátní právo, a zejména rozdíly mezi unitárním a duálním systémem; Komise při tomto přezkumu zásadně používá pojem „správní rada“, hovoří-li o kontrolní úloze jejích členů, jež v duální struktuře obvykle náleží dozorčí radě,

4.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v EU transparentnější, stabilnější a spolehlivější podnikatelský sektor s dokonalejší správou a řízením společností; domnívá se, že podnikatelský sektor by měl ve svých postupech zohledňovat sociální, etická a environmentální hlediska a projevovat svoji odpovědnost vůči zaměstnancům i akcionářům a vůči společnosti obecně a současně zajišťovat lepší hospodářské výsledky a vytváření důstojných pracovních míst;

5.  zastává ovšem názor, že řádná správa a řízení nemůže sama o sobě zabránit nadměrnému riskování; požaduje proto, aby byl prováděn nezávislý audit a zavedena pružná pravidla, jež by zohlednila různost podnikových kultur v EU;

6.  konstatuje, že základním předpokladem je, aby řádně spravovaná a řízená společnost byla odpovědná a transparentní vůči svým zaměstnancům, akcionářům a případně dalším zúčastněným stranám;

7.  domnívá se, že by měla být více prosazována definice správy a řízení společností, kterou v roce 2004 formulovala organizace OECD , podle níž správa a řízení společností zahrnuje soubor vztahů mezi vedením společnosti, její správní radou, akcionáři a jinými zúčastněnými stranami;

8.  domnívá se, že v období těsně po finanční krizi je možné se poučit ze stěžejních případů, kdy došlo v podnikatelské sféře k úpadku společností;

9.  v tomto smyslu zdůrazňuje, že je nutné věnovat pozornost významné úloze, jakou mají různé výbory (výbor pro audit a – pokud v členských státech existují – výbory pro odměňování a jmenování členů správní rady) v oblasti řádné správy a řízení společností, a vyzývá Komisi, aby posílila jejich úlohu;

10. domnívá se, že základní soubor opatření EU v oblasti správy a řízení společností by se měl vztahovat na všechny kótované společnosti; poznamenává, že tato opatření by měla odpovídat velikosti, složitosti a druhu společnosti;

11. domnívá se, že iniciativy v oblasti správy a řízení společností by měly jít ruku v ruce s iniciativami v oblasti sociální odpovědnosti společností, jak navrhuje Komise; je toho názoru, že zejména v současných hospodářských a sociálních podmínkách by sociální odpovědnost společností mohla ve spojení se správou a řízením společností napomoci utvořit těsnější vazby mezi společnostmi a sociálním prostředím, v němž působí a dosahují růstu;

12.  zdůrazňuje, že iniciativa finanční čestnosti je příkladem řádné správy věcí veřejných v oblasti sportu; vyzývá ostatní odvětví a veřejné orgány, aby tato opatření dále prozkoumaly s cílem uplatnit některé jejich základní zásady;

13. vyzývá Komisi, aby u každého projednávaného legislativního návrhu týkajícího se správy a řízení společností provedla posouzení dopadu, které by se mělo zaměřit jednak na cíle, jichž by mělo být dosaženo, a jednak na potřebu, aby společnosti zůstaly konkurenceschopné;

Správní rada

14. zdůrazňuje, že v unitárním systému by měla být stanovena jasná hranice mezi povinnostmi předsedy správní rady a generálního ředitele; poznamenává však, že toto pravidlo by mělo být přiměřené velikosti a specifikům společnosti;

15. zdůrazňuje, že správní rada musí zahrnovat nezávislé jednotlivce s různými kompetencemi, zkušenostmi a odbornými znalostmi, že toto hledisko jejího složení by mělo být přizpůsobeno složitosti činností vykonávaných v rámci společnosti a že za zajištění správné rovnováhy mezi kompetencemi členů správní rady jsou odpovědní akcionáři;

16. je toho názoru, že pokud společnosti uplatňují politiku náboru zaměstnanců, měla by být tato politika přesně stanovena a měla by se řídit zásadou, že je nutné dodržovat pravidla, nebo vysvětlit důvody jejich nedodržování; zdůrazňuje, že navrhování a schvalování takovýchto dokumentů týkajících se náborové politiky společnosti by mělo být ve výlučné kompetenci akcionářů;

17. vyzývá společnosti, aby v oblasti lidských zdrojů zavedly transparentní a na zásluhách založené metody a aby rozvíjely a účinně podporovaly nadání a dovednosti mužů a žen; zdůrazňuje, že společnosti jsou povinny zajistit rovné zacházení s ženami a muži a rovné pracovní příležitosti pro ženy a muže a přispívat k přiměřené rovnováze pracovního a soukromého života žen a mužů;

18. zdůrazňuje význam širokého a rozmanitého zastoupení souboru dovedností a odborných znalostí ve správní radě; připomíná, že redukce jednotlivce na pouhého zástupce konkrétní skupiny, např. na základě pohlaví, věku nebo etnické skupiny, nepodporuje zájmy těchto jednotlivců;

19. zdůrazňuje, že členové správní rady musí výkonu svých povinností věnovat dostatečný čas; domnívá se však, že není vhodné předepisovat univerzální pravidla; domnívá se, že členským státům by mělo být doporučeno, aby omezily počet správních rad, v nichž může člen působit; zdůrazňuje, že by to pomohlo zvýšit četnost schůzí správních a dozorčích rad a zlepšilo kvalitu vnitropodnikových dozorčích orgánů; zdůrazňuje význam úplné transparentnosti a otevřenosti členů správních rad, pokud jde o jejich další závazky;

20. souhlasí, že pravidelná externí hodnocení jsou užitečným nástrojem pro posouzení účinnosti postupů správy a řízení společností; je však toho názoru, že by neměla být povinná;

21. je toho názoru, že členové vedení a dozorčí rady sami zodpovídají za to, aby využívali možností odborného a dalšího vzdělávání nezbytného k plnění svých úkolů, a to případně i s podporou společnosti;

22. podporuje zveřejňování politiky odměňování a výročních zpráv o odměňování, které by měly podléhat schválení na schůzi akcionářů; zdůrazňuje však, že členským státům by mělo být umožněno jít nad rámec těchto pravidel a stanovit požadavky týkající zveřejňování odměn jednotlivých výkonných a nevýkonných členů správních orgánů, což by napomohlo zvýšení transparentnosti;

23. je přesvědčen, že je nutné zavést přísný dohled a nová pravidla s cílem zakázat jakékoli nekalé praktiky týkající se vyplácení mezd, bonusů a náhrad vedoucím pracovníkům, kteří patří k finančnímu nebo nefinančnímu podnikovému sektoru, jenž byl sanován vládou členského státu; domnívá se, že aby se zabránilo zneužívání veřejných finančních prostředků vyčleněných pro záchranná opatření, je v případě potřeby nutné podniknout právní kroky;

24. žádá zavedení udržitelné dlouhodobé politiky odměňování, která by se měla zakládat na dlouhodobém výkonu daného jednotlivce a jeho společnosti;

25. domnívá se, že by růst odměn členů výkonné rady měl být v souladu s dlouhodobou životaschopností společnosti;

26.  podporuje myšlenku, aby součástí proměnlivé složky odměn vedoucích pracovníků byly i prvky dlouhodobé udržitelnosti, např. aby určitý procentní podíl proměnlivé složky jejich odměn závisel na splnění cílů týkajících se sociální odpovědnosti společností, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci a spokojenost zaměstnanců s prací;

27. poznamenává, že správní rada je orgánem odpovědným za přezkum a schvalování strategie společnosti, což zahrnuje i přístup společnosti k riziku, a o této strategii by měla, pokud je to možné, řádně informovat akcionáře, aniž by byly zveřejněny informace, jež by mohly společnost poškodit, například ve vztahu ke konkurenci; domnívá se, že zohledněna by měla být i rizika pro životní prostředí a sociální rizika, pokud mají závažný dopad na společnost, jak již vyžadují právní předpisy EU;

Akcionáři

28. domnívá se, že angažovanost akcionářů ve společnosti by měla být podporována posílením jejich úlohy, ale tato angažovanost by měla být ponechána na volném uvážení a nikdy by neměla být povinností;

29. domnívá se však, že by měla být zvážena opatření pro pobídky k dlouhodobým investicím, stejně jako požadavek plné transparentnosti hlasování na základě vypůjčených akcií, kromě akcií na majitele; domnívá, že by mělo být přehodnoceno chování institucionálních investorů zaměřené na vytváření likvidity a udržování dobrého ratingu, neboť to vede pouze ke krátkodobým nákupům akcií ze strany těchto investorů;

30. poznamenává, že směrnice o právech akcionářů[2] podporuje zásadu rovného zacházení s akcionáři a že všichni akcionáři (institucionální či nikoli) tedy mají právo získávat od společnosti stejné informace bez ohledu na jejich podíl;

31. žádá Komisi, aby předložila přiměřené návrhy na celoevropské pokyny k tomuto typu informací poskytovaných akcionářům ve výročních zprávách podniků; domnívá se, že by tyto informace měly být vysoce kvalitní a věcné;

32. poznamenává, že na trhu chybí zaměření na dlouhodobé cíle, a vyzývá Komisi, aby přezkoumala veškeré příslušné právní předpisy s cílem posoudit, zda některé požadavky nedopatřením nepřispěly k orientaci na krátkodobé zájmy; vítá zejména návrh Komise, aby se ve směrnici o transparentnosti upustilo od požadavku podávání čtvrtletních zpráv, protože tento požadavek zvyšuje informovanost akcionářů jen minimálně a poskytuje pouze příležitost pro krátkodobé obchodování;

33. vítá myšlenku vytvoření kodexu týkajícího se správy (Stewardship Codes) pro institucionální investory v celé Evropské unii; je přesvědčen, že evropský kodex týkající se správy by mohl být vypracován na základě stávajících modelů a ve spolupráci s vnitrostátními orgány;

34. zdůrazňuje, že základní povinností institucionálních investorů je chránit své investice a že tito investoři jsou odpovědní za kontrolu správce aktiv, kterého si zvolili, pokud jde o strategie, náklady, obchodování a míru, v jaké se správci aktiv angažují ve společnostech, do nichž bylo investováno, a proto musí vyžadovat odpovídající transparentnost při výkonu fiduciárních povinností;

35. v této souvislosti je toho názoru, že institucionální investoři by měli mít možnost navrhnout příslušné struktury pobídek v rámci svých profesních vztahů vůči správcům aktiv;

36. poznamenává, že střety zájmů, včetně těch potenciálních, by vždy měly být zveřejněny a že na úrovni EU je nutné přijmout vhodná opatření;

37. vyzývá Komisi, aby pozměnila směrnici o právech akcionářů takovým způsobem, aby bylo možné zhodnotit, jakými způsoby lze dále zvýšit zapojení akcionářů; v této souvislosti se domnívá, že Komise by měla přezkoumat úlohu elektronického hlasování na valných hromadách kótovaných společností na základě hodnocení jeho dopadu, s cílem povzbudit angažovanost akcionářů, zejména  pokud jde o přeshraniční akcionáře;

38. připomíná Komisi, že je nutné jednoznačně vymezit „jednání ve shodě“, protože neexistence jednotných pravidel představuje jednu z hlavních překážek ve spolupráci akcionářů;

39. domnívá se, že zmocnění poradci mají velmi významný úkol, ale že jejich činnost je často předmětem střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby zajistila další regulaci zmocněných poradců, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována otázkám transparentnosti a střetu zájmů; je toho názoru, že zmocnění poradci by neměli být oprávněni poskytovat konzultační služby společnostem, do nichž bylo investováno;

40. domnívá se, že společnosti by měly mít právo vybrat si mezi systémem akcií na majitele a systémem akcií na jméno; domnívá se, že pokud si zvolí systém akcií na jméno, měly by společnosti mít právo znát totožnost svých vlastníků a že by na úrovni EU měly být stanoveny požadavky na minimální harmonizaci, pokud jde o zveřejňování významných podílů; domnívá se, že by tím nemělo být dotčeno právo vlastníků akcií na majitele neodhalovat svou totožnost;

41. poznamenává, že i když je ochrana menšinových akcionářů otázkou, kterou se zabývají ustanovení vnitrostátního práva společností, opatření Unie by mohla být užitečná, pokud jde o podporu hlasování na základě plné moci;

42. schvaluje pokyny obsažené v prohlášení evropského fóra pro správu a řízení společností k transakcím se spřízněnými stranami pro kótované společnosti ze dne 10. března 2011; vybízí Komisi, aby na úrovni EU podnikla kroky prostřednictvím nezávazného opatření, jako je např. doporučení;

43. domnívá se, že otázka systémů vlastnictví zaměstnaneckých akcií je jednou ze záležitostí, které by měly být upravovány na úrovni členského státu a které by měly být ponechány na jednání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci: možnost podílet se na takovém systému by měla vždy vycházet z dobrovolného rozhodnutí;

Rámec systému „dodržuj pravidla nebo vysvětli jejich nedodržování“

44.  domnívá se, že systém „dodržuj pravidla nebo vysvětli jejich nedodržování“ je ve správě a řízení společností užitečným nástrojem; je pro povinné dodržování vnitrostátního kodexu správy a řízení společností nebo kodexu chování, který si společnost zvolila; domnívá se, že jakékoli odchýlení se od kodexu chování by mělo být smysluplně vysvětleno a že kromě tohoto vysvětlení by měla být popsána a objasněna alternativní opatření přijatá v rámci správy a řízení společnosti;

45.  zdůrazňuje, že spíše než zavádět závazná pravidla pro správu a řízení evropských společností, je nutné dosáhnout lepší funkčnosti stávajících pravidel a doporučení týkajících se správy a řízení společností a lepšího souladu s nimi;

46. domnívá se, že kodexy mohou přinést změnu v chování a že flexibilita, kterou tyto kodexy poskytují, umožňuje inovaci, která může vycházet z osvědčených postupů v celé EU; je přesvědčen, že společné využívání osvědčených postupů by zlepšilo správu a řízení společností v EU;

o

o o

47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

  • [1]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0165.
  • [2]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (21. 12. 2011 )

pro Výbor pro právní záležitosti

k rámci pro správu a řízení evropských společností
(2011/2181(INI))

Navrhovatel (*): Ashley Fox

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá zelenou knihu Komise o rámci EU pro správu a řízení společností; domnívá se, že vzhledem k různorodé povaze stávajících vnitrostátních rámců a jednotlivých kótovaných společností musí být ke správě a řízení společností uplatňován proporcionální a flexibilní přístup; vyzývá k odstranění nadměrné byrokratické zátěže při zohlednění ambiciózních růstových cílů stanovených v Agendě 2020 a v ustanoveních směrnice 2006/46/ES;

2. domnívá se, že by společnosti měly zavést mechanismy (školení, informační porady, pravidelné bulletiny atd.), které by zvýšily informovanost, účast a odpovědnost akcionářů a sloužily by k výměně osvědčených postupů, pokud by to neznamenalo pro společnosti nepřiměřenou zátěž;

3. konstatuje, že základním předpokladem je, aby řádně spravovaná a řízená společnost byla odpovědná a transparentní vůči svým zaměstnancům, akcionářům a případně dalším zúčastněným stranám;

4. domnívá se, že v období po odeznění finanční krize je možné se poučit ze stěžejních případů, kdy došlo v podnikatelské sféře k selháním;

5. zastává nicméně v této souvislosti určitou zdrženlivost a žádá, aby byl každý návrh velmi kriticky posouzen s ohledem na cíle, kterých je třeba dosáhnout, a na poměr nákladů a přínosů příslušného návrhu;

6. domnívá se, že vzhledem ke značné rozdílnosti společností v Evropě a zejména k rozdílu mezi kótovanými a nekótovanými společnostmi není „univerzální přístup pro všechny“ příliš vhodný; věří v přístup „dodržovat pravidla nebo vysvětlit jejich nedodržování“, včetně kodexů osvědčených postupů, v cílenou regulaci založenou na zásadách a v rozšířený dohled na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, který zajišťuje spolehlivost a vysokou kvalitu informací a vysvětlení získaných od společností, což umožní zlepšit kontrolu ze strany akcionářů; domnívá se, že v případě společností, které nedokáží vysvětlit důvod odchylky od příslušného kodexu, by měla být přijata donucovací opatření a že by toto selhání mělo být také zveřejněno; zastává názor, že rozšířený postup „dodržovat pravidla nebo vysvětlit jejich nedodržování“ v případě systémových společností by měl zajistit, aby byl příslušný regulační orgán utvrzen v tom, že vysvětlení je jasné a že obsahuje informace, které akcionáři potřebují pro rozhodnutí, zda je vysvětlení dostatečné;

7. zdůrazňuje, že zelená kniha se zabývá pouze společnostmi kótovanými na burze, ale domnívá se, že dobrá správa a řízení může být k užitku také nekótovaným společnostem, a vybízí Komisi, aby ve spolupráci s podnikatelskými organizacemi vypracovala pro tyto společnosti nezávazné pokyny;

8. konstatuje prozatím, že účinnější prosazování přístupu „dodržovat pravidla nebo vysvětlit jejich endodoržování“ by mělo zahrnovat tlak okolí, a to tím, že se veřejnosti zpřístupní monitorovací zprávy o společnostech;

9. je toho názoru, že by měla být usnadněna identifikace akcionářů s cílem prohloubit dialog mezi společnostmi a jejich akcionáři a omezit riziko zneužití spojené s tzv. empty voting (oddělení hlasovacího práva od držení akcií);

10. souhlasí s Komisí, že je potřeba zvýšit identifikaci akcionářů, a vítá její návrhy ve směrnici o transparentnosti týkající se této otázky; vyzývá zbývající členské státy, aby přiznaly emitentům právo znát své tuzemské akcionáře;

11. domnívá se, že kodexy mohou přinést změnu v chování a že flexibilita, kterou tyto kodexy poskytují, umožňuje inovaci, která může vycházet z osvědčených postupů v celé EU; je přesvědčen, že výměna osvědčených postupů by zlepšila správu a řízení společností v EU;

12. domnívá se, že stávající kodexy by měly být posíleny a že je zapotřebí je účinněji monitorovat a lépe objasňovat; zdůrazňuje, že akcionáři (nejenom většinoví, ale i menšinoví) musí hrát účinněji svou úlohu ve správě a řízení společností, že by měli více přispívat k jejich odpovědné správě a že by měli být také vybízeni k úvahám o finančních výsledcích společnosti v dlouhodobém časovém horizontu; domnívá se, že mimo jiné by akcionáři měli mít právo zamítnout na valné hromadě politiku odměňování stanovenou výborem pro odměňování; domnívá se, že akcionáři by měli informovat regulátory v případě, že společnost neposkytne přijatelné vysvětlení odchylky od kodexu;

13. konstatuje nedostatek pokroku při zvyšování vyváženějšího podílu žen a mužů v orgánech společností; vyzývá Komisi, aby od společností kótovaných na burze vyžadovala, aby ve svých výročních zprávách popisovaly svou politiku v oblasti rozmanitosti, a to i pokud jde o zastoupení pohlaví, uváděly cíle stanovené k provádění této politiky a pokrok na cestě k dosažení těchto cílů; zdůrazňuje, že řízení a správa společnosti a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásadu rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve směrnicích EU;

14. uznává, že je nutné zajistit transparentnost, pokud jde o transakce se spřízněnou stranou, a že důležité transakce, které se týkají spřízněné strany, by měly být hlášeny orgánu dohledu pro kotaci a měly by být doprovázeny zprávou od nezávislého poradce, v němž by bylo potvrzeno, že se jedná o poctivou a přiměřenou transakci, nebo by o nich měli hlasovat akcionáři, přičemž spřízněná strana by byla z tohoto hlasování vyloučena; navrhuje, aby orgán ESMA mohl vydat po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány pokyny ohledně vhodného ukazatele hodnoty transakcí;

15. zdůrazňuje, že řádně spravovaná a řízená společnost by měla být transparentní a odpovědná vůči svým akcionářům a případně dalším zúčastněným stranám; znovu upozorňuje na to, že vedoucí pracovníci společností musí mít při přijímání rozhodnutí na paměti udržitelnost a dlouhodobé zájmy s cílem minimalizovat rizika;

16. vítá myšlenku vytvoření kodexu týkajícího se správy (Stewardship Codes) pro institucionální investory v celé Evropské unii; je přesvědčen, že evropský kodex týkající se správy by mohl být vypracován na základě stávajících modelů a ve spolupráci s vnitrostátními orgány;

17. poznamenává, že na trhu chybí zaměření na dlouhodobé cíle a vyzývá Komisi, aby přezkoumala veškeré příslušné právní předpisy s cílem posoudit, zda některé požadavky nebyly nedopatřením spojeny s orientací na krátkodobé zájmy; zejména vítá návrh Komise, aby se ve směrnici o průhlednosti upustilo od požadavku podávání čtvrtletních zpráv, protože tento požadavek jen málo zvyšuje informovanost akcionářů a poskytuje pouze příležitosti pro krátkodobé obchodování;

18. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členové představenstva společnosti byli vybíráni na základě široké škály kritérií, včetně příslušných zkušeností a kvalifikací;

19. zdůrazňuje, že je velmi důležité zajistit, aby nevýkonní členové orgánů společnosti věnovali dostatek času sledování jednotlivých společností a dohledu nad nimi a aby počet mandátů, které může zastávat nevýkonný člen orgánu, zohledňoval rozsah a složitost podnikání a zvláštní odpovědnosti spojené s výkonem funkce v předsednictvu a byl tudíž omezen;

20. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby funkce výkonného ředitele a předsedy správní rady byly odděleny, a že by měly být spojeny pouze za výjimečných okolností;

21. požaduje povinný „oddechový čas“ pro výkonné ředitele, kteří hodlají přijmout jmenování na místa nevýkonných členů rady ve stejné firmě, aby se zajistil náležitě nezávislý dohled nevýkonných členů;

22. vítá doporučení Komise, aby kótované společnosti zpřístupnily svou politiku odměňování, odměny jednotlivých členů orgánů společnosti a výsledky hlasování akcionářů o odměnách, a podporuje povinné zpřístupnění jednotlivých odměn výkonných a nevýkonných členů orgánů kótovaných společností;

23. tvrdí, že ačkoli je riziko často nedílnou součástí podnikatelské činnosti, je důležité, aby představenstva jasně definovala politiku v oblasti rizik své společnosti a aby zajistila řádný a nezávislý dohled nad postupy pro řízení rizik;

24. poukazuje na mnohé výhody vlastnictví zaměstnaneckých akcií, včetně zvýšení produktivity a nasazení pracovníků v jejich společnosti, a vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na rozšiřování a podpoře vlastnictví zaměstnaneckých akcií.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

5

12

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sophie Auconie, Elena Băsescu, Pervenche Berès, Saïd El Khadraoui, Ashley Fox, Danuta Maria Hübner, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (7. 12. 2011)

pro Výbor pro právní záležitosti

k rámci pro správu a řízení evropských společností
(2011/2181(INI))

Navrhovatel: Ole Christensen

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v EU transparentnější, stabilnější a spolehlivější podnikatelský sektor s dokonalejší správou a řízením společností; domnívá se, že podnikatelský sektor by měl ve svých postupech zohledňovat sociální, etická a environmentální hlediska a projevovat svoji odpovědnost vůči zaměstnancům i akcionářům a vůči společnosti obecně a současně zajišťovat lepší hospodářské výsledky a vytváření důstojných pracovních míst;

2.  zastává ovšem názor, že řádná správa a řízení nemůže sama o sobě zabránit nadměrnému riskování; žádá proto nezávislý audit a pružná pravidla, jež zohlední různost podnikových kultur v EU;

3.  domnívá se, že v období po odeznění finanční krize je možné se poučit ze stěžejních případů, kdy došlo v podnikatelské sféře k úpadku společností;

4.  poukazuje na to, že účelem rámce pro správu a řízení společností je vytvořit a zajistit zdravé podnikatelské prostředí, v němž bude odpovědnost za práci a úcta k ní v rovnováze se zdravým rozvojem společností, které vytvářejí více pracovních míst a přispívají k hospodářské a sociální stabilitě;

5.  zdůrazňuje, že řízení společností by mimo jiné mělo ulehčovat vztahy s různými stranami na nich zainteresovaných, jako například se zaměstnanci, kteří přispívají k úspěchu a výkonu, jehož společnost dosahuje, a kteří jsou na tomto výkonu závislí; proto připomíná význam pravidelného dialogu a zapojení zaměstnanců do záležitostí společnosti, jež může mít také podobu účasti zaměstnanců na správě společnosti, jak je definováno v Evropském slovníku průmyslových vztahů[1], a vyjadřuje zklamání nad tím, že je tento aspekt v zelené knize podceňován;

6.  domnívá se, že by měla být více prosazována definice správy a řízení společností formulovaná OECD v roce 2004, podle níž správa a řízení společností zahrnuje soubor vztahů mezi vedením společnosti, její správní radou, akcionáři a jinými zúčastněnými stranami;

7.  zdůrazňuje, že efektivní regulace správy a řízení společností by se rovněž měla opírat o zásady, jako je jednoznačnost, harmonizace, transparentnost, vymáhání právních předpisů a ukládání sankcí, o efektivní činnost správní rady, o přiměřené zapojení akcionářů a o účinné sledování a prosazování kodexů týkajících se správy a řízení společností;

8.  zdůrazňuje, že spíše než zavádět závazná pravidla pro správu a řízení evropských společností, je nutné dosáhnout lepší funkčnosti stávajících pravidel a doporučení týkajících se správy a řízení společností a lepšího souladu s nimi;

9.  vyzývá Komisi, aby každý projednávaný legislativní návrh týkající se správy a řízení společností podrobila posouzení dopadu, které by se mělo zaměřit jednak na cíle, jichž by mělo být dosaženo, a jednak na potřebu, aby společnosti zůstaly konkurenceschopné;

10. podporuje diferencovaný a proporcionální režim pro malé a střední kótované společnosti;

11. domnívá se, že vzhledem ke značné rozdílnosti společností v Evropě a zejména k rozdílu mezi kótovanými a nekótovanými společnostmi není „univerzální přístup pro všechny“ příliš užitečný;

12. je přesvědčen o tom, že dobrovolné kodexy chování představují nejúčinnější způsob, jak dosáhnout řádné správy a řízení společností;

13. domnívá se, že iniciativy v oblasti správy a řízení společností by měly jít ruku v ruce s iniciativami v oblasti sociální odpovědnosti společností, které navrhuje Komise; je toho názoru, že zejména v současných hospodářských a sociálních podmínkách by sociální odpovědnost společností mohla ve spojení se správou a řízením společností napomoci utvořit těsnější vazby mezi společnostmi a sociálním prostředím, v němž působí a dosahují růstu;

14. domnívá se, že je nutné podporovat a zintenzívnit informování zaměstnanců, konzultace se zaměstnanci a jejich účast na rozhodování v souladu s evropským a vnitrostátním právem, a to se zvláštním zřetelem na malé a střední podniky; je přesvědčen o tom, že vyšší zapojení zaměstnanců může plnit funkci motivačního nástroje a že jejich privilegovaný vhled do vnitřních postupů společnosti může umožnit zástupcům zaměstnanců významně přispět k rozmanitosti a kvalitě dozorčích rad, a současně tak přispět k dlouhodobé udržitelnosti podnikových strategií;

15. vyzývá k větší rozmanitosti, včetně rozmanitosti z hlediska pohlaví, a provázanosti dovedností, odborných znalostí a zkušeností jednotlivců v dozorčích a správních radách a strukturách společnosti, aby na nejvyšších místech ve společnostech bylo možné těžit z různorodosti názorů, diskusí a připomínek i z větší různosti schopností a stylů vedení;

16. zdůrazňuje význam většího zastoupení žen ve správních radách společností a v dalších vysokých funkcích, jak je stanoveno v Chartě žen, kterou přijala Komise; poznamenává, že členské státy a společnosti přijaly v zájmu většího zastoupení žen ve správních radách společností nejrůznější opatření, včetně genderových kvót; zdůrazňuje ovšem, že vedle současných postupů jsou zapotřebí také opatření různé povahy, opatření přispívající ke sladění pracovního a mimopracovního života a vnitropodnikové profesní poradenství; vybízí společnosti, aby přijaly iniciativu „Ženy ve správní radě – závazek pro Evropu“, kterou dne 1. března 2011 představila Komise, a aby plnily její cíle;

17. domnívá se, že v procesu náboru vrcholových pracovníků je zapotřebí větší transparentnosti, a poukazuje na to, že profily jednotlivých členů, jejich odlišné zkušenosti s vedením a profesní zkušenosti získané na mezinárodní, vnitrostátní či regionální úrovni přispívají k větší efektivnosti fungování správních rad;

18. je toho názoru, že vedení a členové dozorčí rady sami zodpovídají za to, aby využívali možností odborného a dalšího vzdělávání nezbytného k plnění svých úkolů, a to případně i s podporou společnosti;

19. domnívá se, že je důležité zajistit, aby se všem akcionářům dostalo rovnocenného a spravedlivého zacházení vzhledem k tomu, že ochrana menšinových akcionářů je v Evropě velice složitá, kdy menšinoví akcionáři jen obtížně hájí své zájmy ve společnostech s dominantními akcionáři;

20. žádá udržitelné dlouhodobé politiky odměňování, které by se měly zakládat na dlouhodobém výkonu daného jednotlivce a jeho společnosti; zastává názor, že v systému odměňování je třeba omezit uplatňování akciových opcí; podporuje ovšem vytváření dobrovolných modelů kapitálové spoluúčasti, které by měly být pečlivě posuzovány, aby se zabránilo tomu, že budou zaměstnanci z nedostatku diverzifikace vystaveni rizikům, a které by měly být otevřené všem zaměstnancům společnosti; domnívá se, že kapitálová spoluúčast by zaměstnancům měla umožnit získat podíl na zisku, ale za žádných okolností nemůže nahradit jejich mzdy či platy ani nebude na překážku kolektivnímu vyjednávání;

21.  podporuje myšlenku, aby součástí proměnlivé složky odměn vedoucích pracovníků byly i prvky dlouhodobé udržitelnosti, např. aby určitý procentní podíl proměnlivé složky jejich odměn závisel na splnění cílů sociální odpovědnosti společností, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, spokojenost zaměstnanců s prací atd.;

22. podporuje řádné a povinné:

- každoroční zveřejňování politiky a systémů odměňování vedoucích pracovníků a rizikového profilu společnosti;

- externí hodnocení správních orgánů a řídících výborů kótovaných společností prováděné alespoň každé tři roky spolu s (každoročním) hodnocením, jež by v souladu s doporučeními Komise[2] prováděla správní rada;

- zveřejňování veškerých obchodních činností členů rady, včetně všech funkcí zastávaných v jiných radách;

- zveřejňování srovnání výše příjmů podle pohlaví;

23. domnívá se, že je nezbytné provést opatření pro zlepšení transparentnosti správy a řízení společností a režimu pro zveřejňování nefinančních informací; domnívá se, že by tato opatření měla být přiměřená velikosti společnosti a nevytvářet další administrativní zátěž pro malé a střední podniky, které jsou hlavním zdrojem zaměstnanosti v EU;

24. domnívá se, že společnosti, jež nedodržují zásady správy a řízení společností, musí své rozhodnutí podrobně vysvětlit podle zásady „dodržuj pravidla nebo vysvětli jejich nedodržování“ a rovněž popsat zvolené alternativní řešení; domnívá se, že uvedený přístup by mohl vyhovovat kontrolnímu systému, který za prioritu považuje transparentnost a spolehlivé informace vysoké kvality;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

0

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Sergio Gaetano Cofferati, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Julie Girling, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sergio Gutiérrez Prieto, Gesine Meissner, Ria Oomen-Ruijten, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Emilie Turunen, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Cornelia Ernst, Sylvie Guillaume, Phil Prendergast

  • [1]  Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).
  • [2]  Doporučení Komise 2005/162/ES ze dne 15. února 2005 o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze (Úř. věst. L 52, 25.2.2005, s. 51).

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (21. 12. 2011)

pro Výbor pro právní záležitosti

k rámci pro správu a řízení evropských společností
(2011/2181(INI))

Navrhovatelka: Lena Kolarska-Bobińska

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá zelenou knihu Komise, ale zdůrazňuje, že revidovaný rámec by měly podporovat účinné prováděcí nástroje, konkrétní opatření a také posílený dohled na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby se předešlo riziku, že jej správní rady přijmou pouze formálně; domnívá se, že revidovaný rámec musí také zohledňovat skutečnost, že právo společností v členských státech vychází z různých tradic a právních zásad a tyto rozdíly by se při práci na minimálních požadavcích na model EU pro správu a řízení společností měly respektovat, což mimo jiné umožní dlouhodobější perspektivu pro zapojení zaměstnanců do správních rad společností;

2.  domnívá se, že prováděcí opatření by měla zahrnovat:

· opatření na zvýšení odpovědnosti jednotlivých členů správní rady a společností, včetně případných vnitrostátních systémů sankcí za pomoci takových prostředků, které jsou vhodné pro různé právní tradice,

· výroční konference předsedů správních rad společností, včetně udělování ceny za řádnou správu,

· požadavek, aby členové správní rady splňovali požadavky na formální způsobilost a znalosti a aby byla zveřejňována volná místa ve správních radách,

· opatření na zveřejňování „šedé“ činnosti, střetů zájmů a vzájemného obchodování mezi mateřskými a dceřinými společnostmi,

· každoroční zprávu Komise s veřejným označením a kritikou společností, které neuplatňují řádnou správu a řízení společnosti;

3.  vítá dobrovolné dohody průmyslových podniků ohledně zásady „dodržovat pravidla nebo vysvětlit jejich nedodržování“ a dále tyto dohody na úrovni EU podporuje, uznává však, že finanční krize vedla ke zpochybnění jejich účinnosti; domnívá se, že Komise by měla vyhodnotit využívání doložky „dodržovat pravidla nebo vysvětlit jejich nedodržování“ a míru, do níž by tato nebo alternativní doložka měla být zařazena do jakéhokoli rámce EU, ať již dobrovolně nebo povinně;

4.  žádá Komisi a členské státy, aby při vytváření opatření ohledně správy a řízení podniků braly v úvahu též velikost a obrat evropských společností, a snažily se tak neztěžovat účinné řízení malých a středních podniků;

5.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byly funkce výkonného ředitele a předsedy správní rady definovány a rozděleny, alespoň v případě podniků s více než 50 zaměstnanci a s obratem vyšším než 1 milion EUR;

6.  podporuje požadavek na zveřejňování politiky rozmanitosti a požaduje konkrétná opatření na zvýšení zastoupení žen ve správních radách, v ideálním případě prostřednictvím nezávazných právních nástrojů; zdůrazňuje také potřebu vhodných opatření, například úpravy v oblasti péče o děti, aby se rozmanité zastoupení mužů i žen stalo skutečností;

7.  i když uznává, že jmenování členů správní rady je v kompetenci výroční schůze akcionářů společnosti, domnívá se, že počet míst ve správní radě, která zastávají členové rady v různých společnostech současně, by měl být omezen a že zařazování „šedých ředitelů“ by mělo být ukončeno;

8.  podporuje myšlenku, aby před znovuzvolením správní rady byla přijata zpráva o hodnocení její práce, která by měla být předána akcionářům;

9.  domnívá se, že řízení rizik by mělo být ústředním úkolem správy a řízení společnosti a mělo by být uvedeno jako hlavní úkol ředitele a správní rady; domnívá se, že řízení rizik musí zahrnovat též nefinanční rizika, jako je oblast poškozování životního prostředí a porušování lidských práv;

10. domnívá se, že správní rady by měly přijímat vhodná opatření v boji proti všudypřítomnému prosazování krátkodobých zájmů v rámci správy a řízení společností, zejména s ohledem na formu smluv o správě aktiv;

11. rozhodně podporuje evropský mechanismus, který by pomohl emitentům zjistit totožnost jejich akcionářů za účelem usnadnění dialogu o otázkách správy a řízení společnosti a vyloučení možného zneužívání zapříčiněného hlasováním, které se nepojí s vlastnictvím akcií; domnívá se, že akcionáři musí mít možnost hrát v řízení společnosti ústřední úlohu a aktivněji se podílet na jejím odpovědném řízení a správě;

12. podporuje větší ochranu menšinových akcionářů a zavedení opatření proti zneužití a opatření motivujících akcionáře k tomu, aby se zaměřili na dlouhodobé finanční výsledky společnosti;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.12.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Ioan Enciu, Vicky Ford, Adam Gierek, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan Cizelj, Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Jaroslav Paška, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Michael Theurer, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, António Fernando Correia De Campos, Francesco De Angelis, Andrzej Grzyb, Seán Kelly, Werner Langen, Vladimír Remek

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (24. 1. 2012)

pro Výbor pro právní záležitosti

k rámci pro správu a řízení evropských společností
(2011/2181(INI))

Navrhovatelka: Constance Le Grip

PA_NonLeg

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že účinná správa a řízení podniků by měly přispívat k podpoře udržitelného růstu a sociální odpovědnosti na jednotném trhu a zaměřovat se na konkurenceschopnost a dlouhodobé investiční strategie;

2.  domnívá se, že je zejména důležité, aby evropské podniky prokázaly maximální odpovědnost jak vůči svým zaměstnancům a akcionářům, tak vůči společnosti jako celku, jak mimo jiné zdůraznila Komise ve svém sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“[1] ze dne 27. října 2010;

3.  vyzývá podnikatelskou sféru, aby společně přijala svou odpovědnost a více se angažovala v prosazování udržitelné spotřeby jako součásti podnikových strategií;

4.  vyzývá společnosti a akcionáře, aby posílili rozmanitost podnikových rad z profesního, sociálního a kulturního hlediska s cílem podpořit diskusi a motivovat vznik nových myšlenek; zdůrazňuje, že rozmanitost představuje výhodu z hlediska reprezentativnějšího rozhodování na vedoucích pozicích v podnicích;

5.  zdůrazňuje, že je důležité zhodnocovat zapojení akcionářů s cílem podporovat dlouhodobé investiční strategie a bránit nevhodným krátkodobým řešením ze strany investorů, která v některých případech ohrožují dlouhodobou existenci dotčených společností a dotýkají se tudíž i drobných akcionářů, zaměstnanců a spotřebitelů;

6.  doporučuje, aby členské státy sledovaly, zda podniky poskytují svým akcionářům příslušné výkazy o správě a řízení, a zajistily tak úplnou transparentnost a zvýšily informovanost akcionářů o postupech podniků v rámci správy a řízení, čímž by přispěly k ochraně akcionářů a občanů před nepřiměřeným riskováním a sledováním krátkodobých zájmů;

7.  domnívá se, že je důležité posilovat účast zaměstnanců v rozhodovacích procesech podniků, například prostřednictvím programů na poskytování akcií zaměstnancům, aby se zlepšila motivace a soudržnost v rámci podniků;

8.  důrazně připomíná, že správa a řízení podniku a politiky odměňování musí být zdravé a odpovědné a musí respektovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži v souladu s platnými předpisy EU; žádá Komisi, aby navrhla opatření, která by umožnila zajistit rovnoměrnější zastoupení žen ve správních radách společností, a to s cílem dosáhnout do roku 2020 alespoň 40% zastoupení obou pohlaví;

9.  navrhuje, aby případná opatření k dosažení rovnoměrnějšího zastoupení žen ve správních radách společností zahrnovala povinnost jmenovacích výborů uvádět při předkládání svých návrhů, jaké úsilí vynaložily k dosažení tohoto cíle, a současně podporovat systémy vzájemného srovnávání mezi správními radami ve státní a soukromé sféře, školit jmenovací výbory, vytvářet seznamy kompetentních kandidátek a dávat přednost otevřeným náborovým řízením před netransparentními jmenováními; vyzývá Komisi, aby od společností kótovaných na burze vyžadovala, aby ve svých výročních zprávách popisovaly svou politiku v oblasti rozmanitosti, a to i pokud jde o zastoupení pohlaví a uváděly cíle stanovené k provádění této politiky a pokrok na cestě k dosažení těchto cílů; zdůrazňuje, že řízení a správa společnosti a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásadu rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve směrnicích EU;

10. zdůrazňuje, že by měla být posílena úloha akcionářů, pokud jde o vymezování politiky odměňování členů správních orgánů;

11. vítá snahu Komise podporovat přeshraniční hlasování akcionářů jako prostředek k odstranění překážek bránících spolupráci akcionářů na vnitřním trhu, za předpokladu, že se tak děje transparentním a bezpečným způsobem;

12. vítá doporučení Komise, aby společnosti zveřejňovaly svou politiku odměňování a výsledky hlasování akcionářů o odměňování a aby zřídily nezávislé komise pro odměňování;

13. žádá Komisi, aby předložila přiměřené návrhy na celoevropské pokyny k tomuto typu informací poskytovaných akcionářům ve výročních zprávách podniků; domnívá se, že by tyto informace měly být vysoce kvalitní a věcné;

14. vyzývá Komisi, aby osvědčená opatření v oblasti správy a řízení podniků přizpůsobila charakteristice a potřebám malých a středních podniků s ohledem na jejich omezené zdroje, zejména pokud jde o administrativu a lidské zdroje.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Cristian Silviu Buşoi, Jorgo Chatzimarkakis, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Cornelis de Jong, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Mikael Gustafsson, Małgorzata Handzlik, Iliana Ivanova, Sandra Kalniete, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Phil Prendergast, Mitro Repo, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Simon Busuttil, Ashley Fox, Marielle Gallo, Ildikó Gáll-Pelcz, Anna Hedh, Konstantinos Poupakis, Olle Schmidt

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.3.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

9

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Cristian Silviu Buşoi, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, Dagmar Roth-Behrendt

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Oreste Rossi, Jacek Włosowicz