ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

28. 3. 2012 - (COM(2011)0008 – C7-0006/2011 – 2011/0059(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Burkhard Balz


Postup : 2011/0006(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0077/2012
Předložené texty :
A7-0077/2012
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

(COM(2011)0008 – C7‑0027/2011 – 2011/0006(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0008),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50, 53, 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0027/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. května 2011[1],

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2011[2],

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0077/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[3]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2002/92/ES, 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50, 53, 62 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské  komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[4],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

v souladu s řádným legislativním postupem[6],

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)     Finanční krize v letech 2007 a 2008 odhalila závažné nedostatky v dohledu nad finančním trhem jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhávají za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních institucí působí přeshraničně. Krize odhalila nedostatky v oblastech spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(-1a)   Evropský parlament vyzýval v řadě usnesení přijatých před finanční krizí i v jejím průběhu k přechodu k integrovanějšímu evropskému dohledu, aby byly zajištěny skutečně rovné podmínky pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a aby tento dohled zohlednil rostoucí integraci finančních trhů v Unii (a to zejména v usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán; usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii; usnesení ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha; usnesení ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech a usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu, a v postoji ze dne 22. dubna 2009 k pozměněnému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a ze dne 23. dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách).

(-1b)   V listopadu 2008 Komise zmocnila skupinu odborníků na vysoké úrovni vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby učinila doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů EU a obnovení důvěry ve finanční systém. Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“) doporučila skupina odborníků na vysoké úrovni posílit rámec dohledu, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Skupina odborníků na vysoké úrovni doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii. De Larosièrova zpráva dále doporučila, aby byl vytvořen Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“), který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu (ESA), jednoho pro bankovnictví, jednoho pro cenné papíry a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, a aby byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika.

(-1c)   Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal předvídat nepříznivý makroobezřetnostní vývoj nebo zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému.

(1)      Dne 24. listopadu 2010 přijaly Evropský parlament a Rada tři nařízení, jimiž se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) (společně označované jako evropské orgány dohledu (ESA), které jsou součástí Evropského systému finančního dohledu.

(1a)    Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. června 2009, doporučila zřízení Evropského systému orgánů dohledu nad finančním trhem, který by se měl skládat ze tří nových evropských orgánů dohledu. Doporučila rovněž, že systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednoty vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami s přeshraniční působností a vytvoření jednotného evropského souboru pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na vnitřním trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly mít pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy ESFS v krizových situacích.

(2)      Má-li ESFS účinně fungovat, je nutné provést změny práva Evropské unie v oblasti fungování zmíněných tří orgánů ESA. Tyto změny se týkají vymezení rozsahu některých pravomocí evropských orgánů dohledu, začlenění některých pravomocí v rámci stávajících procesů stanovených příslušnými právními předpisy Unie a změn k zajištění řádného a účinného fungování ESA v rámci Evropského systému orgánů finančního dohledu.

(3)      Zřízení tří evropských orgánů dohledu by mělo proto být doprovázeno vytvořením jednotných předpisů, aby se zajistila důsledná harmonizace a jednotné uplatňování, a tím přispělo k účinnějšímu fungování vnitřního trhu a účinnějšímu provádění dohledu na nejnižší úrovni. Nařízení o zřízení ESFS stanoví, že evropské orgány dohledu mohou v oblastech konkrétně stanovených příslušnými právními předpisy připravovat návrhy technických norem, které se předkládají Komisi k přijetí v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Zatímco ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)[7] byl vymezen první soubor takových oblastí, měla by tato směrnice vymezit další soubor oblastí, zejména pro směrnice 2002/92/ES, 2003/71/ES a směrnici 2009/138/ES a nařízení 1060/2009. Na směrnici 2003/41/ES, na jejíž revizi by měla Komise předložit do konce roku 2012 návrh, by se neměla působnost této směrnice vztahovat.

(4)      Příslušné právní předpisy by měly definovat uvedené oblasti, v nichž mají evropské orgány dohledu pravomoc připravovat návrhy technických norem, a jak by měly takové normy být přijímány. Příslušné právní předpisy by měly stanovit prvky, podmínky a specifikace, jak je uvedeno v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v případě aktů v přenesené pravomoci.

(5)      V rámci identifikace oblastí technických norem by se měla nalézt přiměřená rovnováha mezi vytvářením jednotného souboru harmonizovaných pravidel a zabráněním zbytečně komplikované regulaci a donucovacím opatřením. Jedinými vybranými oblastmi by měly být ty oblasti, ve kterých důsledná technická pravidla významně a účinně přispějí k dosažení cílů příslušných právních předpisů a zároveň zajistí, že Evropský parlament, Rada a Komise přijímají politická rozhodnutí v souladu se svými obvyklými postupy.

(6)      Problematika, která je předmětem technických norem, by měla být skutečně odborná, takže jejich příprava bude vyžadovat odborné znalosti odborníků v oblasti dohledu. Regulační technické normy přijaté jako akty v přenesené pravomoci by měly dále rozvíjet, upřesňovat a určovat podmínky pro důslednou harmonizaci pravidel obsažených v základních nástrojích přijatých Evropským parlamentem a Radou a zároveň doplňovat či upravovat některé jiné než podstatné prvky právního aktu. Na druhé straně by měly prováděcí technické normy přijaté jako prováděcí akty stanovit podmínky pro jednotné uplatňování právně závazných aktů Unie. Součástí technických norem by neměla být politická volba.

(7)      V případě regulačních technických norem je vhodné uplatnit postup stanovený v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010. Prováděcí technické normy by měly být přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010. Mělo by být uznáno, že regulační technické normy jsou přijímány jako akty v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a prováděcí technické normy jako prováděcí akty podle článku 291 SFEU.

(8)      Regulační a prováděcí technické normy přispívají k jednotnosti právních předpisů v oblasti finančních služeb, jak schválila Evropská rada ve svých závěrech z června 2009. Vzhledem k tomu, že některé požadavky legislativních aktů Unie nejsou plně harmonizovány, a v souladu se zásadou předběžné opatrnosti v oblasti dohledu by regulační a prováděcí technické normy, které rozvíjejí, upřesňují a určují podmínky uplatňování těchto požadavků, neměly členským státům bránit v tom, aby požadovaly dodatečné informace či ukládaly přísnější požadavky. Regulační a prováděcí technické normy by proto měly členským státům umožnit postupovat takto v konkrétních oblastech, v nichž uvedené legislativní akty takovou možnost nabízí.

(9)      Jak je stanoveno v nařízeních o zřízení orgánů ESA, měly by evropské orgány dohledu před předložením regulačních nebo prováděcích technických norem Komisi v případě potřeby uspořádat otevřené veřejné konzultace o technických normách a provést analýzu případných souvisejících nákladů a přínosů.

(10)    Regulační a prováděcí technické normy by měly stanovit přechodná opatření podléhající přiměřeným lhůtám, pokud by náklady na okamžité provedení byly ve srovnání se souvisejícími přínosy nadměrné.

(10a)  V okamžiku přijetí této směrnice probíhá práce související s přípravou a konzultacemi k první skupině opatření k provádění rámcových pravidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)[8] dobře. V zájmu brzké finalizace těchto opatření je vhodné umožnit na přechodnou dobu Komisi přijímat určité regulační technické normy uvedené v této směrnici v souladu s postupem pro přijímání aktů v přenesené pravomoci. Jakékoli změny těchto norem nebo, po uplynutí přechodného období, jakákoli nová opatření pro provádění směrnice 2009/138/EU, by měla být přijímána s souladu s postupem uvedeným v této směrnici.

(10b)  Vzhledem k rozsáhlé povaze aktů v přenesené pravomoci a regulačních technických norem v této směrnici by měl mít Evropský parlament a Rada lhůtu na podání námitek proti aktu v přenesené pravomoci nebo regulační technické normě tři měsíce ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady by mělo být možné tuto lhůtu prodloužit o další tři měsíce.

(11)    Nařízení o zřízení orgánů ESA stanoví mechanismus pro urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu. V případě, že orgán dohledu nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či s nečinností jiného orgánu dohledu v oblastech uvedených v právních aktech Unie v souladu s nařízením (EU) č. 1093/ 2010 ▌, nařízením (EU) č. 1094/ 2010 ▌a nařízením (EU) č. 1095/ 2010, ve kterých příslušné právní předpisy vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování ▌vnitrostátních orgánů dohledu z více než jednoho členského státu, měl by příslušný evropský orgán dohledu na žádost dotčeného orgánu dohledu pomoci orgánům dosáhnout dohody ve lhůtě stanovené evropským orgánem dohledu, která zohledňuje veškeré relevantní lhůty v příslušných právních předpisech a naléhavost a složitost sporu. Pokud takový spor přetrvává, měly by být příslušné evropské orgány dohledu oprávněny záležitost urovnat.

(12)    Nařízení, kterými se zřizují evropské orgány dohledu, vyžadují, aby případy, v nichž lze použít mechanismu pro urovnávání sporů mezi ▌vnitrostátními orgány dohledu, byly uvedeny v odvětvových právních předpisech. Směrnice by měla určit druhý soubor takových případů ▌. Tato směrnice by neměla evropským orgánům dohledu bránit v tom, aby jednaly v souladu s jinými pravomocemi, či v tom, aby plnily své úkoly uvedené v příslušných zřizovacích nařízeních, včetně nezávazného vyjednávání a podílu na jednotném a účinném uplatňování právních aktů Unie. Vedle toho jsou v těch oblastech, kde již příslušné právní akty zavedly určitou formu nezávazného vyjednávání nebo kde existují lhůty k přijetí společných rozhodnutí jedním či více ▌vnitrostátními orgány dohledu, zapotřebí změny s cílem zajistit jasnost a minimální narušení procesu přijímání společného rozhodnutí, avšak takovým způsobem, aby v případě potřeby evropské orgány dohledu mohly spory vyřešit. Závazný postup pro urovnávání sporů má řešit situace, kdy vnitrostátní orgány dohledu nemohou mezi sebou vyřešit procedurální či věcné otázky týkající se souladu s právními akty Unie.

(13)    Tato směrnice by tudíž měla určit situace, ve kterých může vznikat potřeba řešit procedurální nebo věcnou otázku týkající se souladu s právem Unie a vnitrostátní orgány dohledu přitom nemusí být schopny danou záležitost vyřešit samy. V takových situacích by měl jeden z dotčených vnitrostátních orgánů dohledu předložit záležitost příslušnému evropskému orgánu dohledu. Evropský orgán dohledu by měl jednat v souladu s ▌ jeho zřizovacím nařízení a s touto směrnicí. Měl by mít možnost požadovat od dotyčných příslušných orgánů dohledu, aby za účelem urovnání dané záležitosti a zajištění souladu s právem Unie podnikly určitá opatření nebo od nich upustily, a to se závaznou platností pro tyto příslušné orgány dohledu. V případech, kdy příslušný právní akt Unie přenechává právo rozhodování členským státům, by neměla rozhodnutí evropského orgánu dohledu nahrazovat výkon tohoto práva příslušející v souladu s právem Unie příslušným orgánům dohledu.

(14)    Směrnice ▌2009/138/ES ▌stanoví možnost společných rozhodnutí, pokud jde o schvalování žádostí o použití interního modelu na úrovni skupiny a dceřiných společností, schvalování žádostí s cílem, aby se na dceřiné společnosti vztahovaly články 238 a 239 uvedené směrnice, a identifikaci orgánu dohledu nad skupinou na základě jiném než na základě kritérií stanovených v článku 247 uvedené směrnice. Ve všech těchto oblastech by změna měla jasně stanovit, že v případě sporu může ▌EIOPA spor vyřešit uplatněním procesu uvedeného v nařízení (EU) č. 1094/2010. Tento přístup ozřejmuje, že i když by orgán EIOPA neměl nahrazovat výkon vlastního rozhodnutí orgánů dohledu v souladu s právními předpisy Unie, mělo by být možné, aby spory byly řešeny a spolupráce posílena dříve, než je vnitrostátním orgánem dohledu přijato konečné rozhodnutí nebo je vydáno určené instituci. Orgán EIOPA by měl spory řešit prostřednictvím vyjednávání mezi orgány dohledu s protikladnými názory ▌.

(15)    Nová architektura dohledu zřízená systémem ESFS bude vyžadovat, aby vnitrostátní orgány dohledu úzce spolupracovaly s evropskými orgány dohledu. Změny příslušných právních předpisů by měly zajistit, že plnění povinnosti sdílet informace uvedené v nařízeních ▌, kterými se evropské orgány dohledu zřizují, nebrání žádné právní překážky a že poskytování údajů nebude vytvářet zbytečnou administrativní zátěž.

(15a)  Informace orgánů dohledu o majetku drženém pojišťovnami a zajišťovnami jsou důležitým nástrojem makroekonomického dohledu. Úplný seznam majetku podniků může být pro orgány dohledu důležitý pro řádné hodnocení finančních rizik, a to zejména pro pojišťovny a zajišťovny, které jsou významné z hlediska jejich velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti rizik souvisejících s jejich činností. Orgány dohledu by proto měly mít možnost požadovat, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dozoru úplný seznam majetku s rozepsanými jednotlivými položkami, pokud tyto informace příslušný orgán potřebuje, aby mohl účinně provádět svou kontrolní činnost. Úplný seznam majetku není důležitý pro dotčené orgány dohledu pro hodnocení rizik týkajících se finanční stability v případě, kdy dotčené pojišťovny a zajišťovny nehrají na finančních trzích významnou úlohu. To je zejména důležité pro podniky, které neovládají významnou část celkového podílu na trhu životního a neživotního pojištění členského státu.

(16)    V oblastech, kde má Komise v současnosti podle směrnice 2009/138/ES pravomoc přijímat prováděcí opatření, přičemž tato opatření jsou nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé jiné než podstatné prvky uvedené směrnice ve smyslu článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, by Komise měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s uvedeným článkem nebo regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(17)    Aby pojišťovny a zajišťovny mohly provádět konzistentní výpočet technických rezerv podle směrnice 2009/138/ES, je nutné, aby centrální subjekt odvodil, zveřejnil a pravidelně aktualizoval časové struktury bezrizikových úrokových měr, přičemž zohledňoval postřehy na finančním trhu. Způsob, jakým se vyvozuje časová struktura bezrizikových úrokových měr, by měl být transparentní, aby mohly pojišťovny a zajišťovny tuto časovou strukturu použít při řízení rizik. Tyto úlohy by s ohledem na jejich odbornou a pojišťovací povahu měl vykonávat orgán EIOPA.

(17a)  Časová struktura bezrizikových úrokových měr by se měla určovat na základě komplexního a konzistentního přístupu ke stanovení všech předpokladů a parametrů, na nichž je křivka založena a měla by zajišťovat jednotnost po celou dobu a předcházet umělé volatilitě technických rezerv a použitelného kapitálu nad rámec kapitálových požadavků. Volba výchozích bodů extrapolace bezrizikových úrokových měr by měl podnikům umožňovat vyrovnat s dluhopisy své toky peněz, které jsou diskontovány s neextrapolovanými sazbami při výpočtu nejlepšího odhadu. Za podmínek podobných podmínkám v době přijetí této směrnice by měl být výchozí bod pro extrapolaci bezrizikových úrokových sazeb v eurech 20 let.

(18)    Aby bylo zajištěno, že určité technické údaje zadávané do solventnostního kapitálového požadavku za použití standardního vzorce jsou poskytovány jednotným způsobem, například aby se umožnila harmonizace přístupů při používání ratingů, měly by být orgánu EIOPA přidělovány specifické úlohy. Uznávání ratingových agentur by mělo probíhat v souladu s pravidly, která stanoví směrnice 2006/48/ES, včetně nadcházející revize této směrnice, a nařízení (ES) č. 1060/2009. Nemělo by přitom docházet k překrývání s nařízením (ES) č. 1060/2009, a úkol, který plní smíšený výbor orgánů dohledu je tedy oprávněný. Orgán EIOPA by měl optimálním způsobem využívat odborné znalosti a zkušenosti Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Podrobný způsob plnění takových úkolů by měl být blíže upřesněn v opatřeních, jež je třeba přijmout prostřednictvím prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci.

(19)    Aby byl zajištěn harmonizovaný přístup podle směrnice 2009/138/ES při stanovení, kdy lze povolit prodloužení nápravné lhůty v případech porušení solventnostního kapitálového požadavku, měly by být upřesněny podmínky, na jejichž základě se určí, zda došlo k „výjimečnému poklesu na finančních trzích“. Orgán EIOPA by měl být ▌odpovědný za určení, zda tyto podmínky byly splněny, a Komise by měla být zmocněna k přijímání opatření prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které by upřesňovaly příslušné postupy, jež je třeba dodržet.

(20)    S cílem zajistit provázanost mezi odvětvími a odstranit nesoulad mezi zájmy firem, které „přeměňují“ úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci), a zájmy pojišťoven nebo zajišťoven, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují, by měla být Komise zmocněna přijmout opatření prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souvislosti s investicemi do přeměněných úvěrů podle směrnice 2009/138/ES, přičemž uvede nejen požadavky, ale i důsledky jejich nedodržení.

(21)    V zájmu větší konvergence postupů schvalování ze strany orgánů dohledu, které jsou ve směrnici 2009/138/ES stanoveny, u konkrétních parametrů pojišťovny, politik změny modelů, zvláštních účelových jednotek a zavádění a rušení navýšení kapitálu by Komise měla být zmocněna k přijímání opatření prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, která by upřesňovala postupy v těchto oblastech.

(22)    Je třeba podpořit vývoj mezinárodní konvergence směrem k solventnostním režimům založeným na riziku. Aby se přihlédlo ke skutečnosti, že některé třetí země mohou potřebovat více času na změnu a provádění solventnostního režimu, který by plně splňoval kritéria pro jeho uznání jako rovnocenného režimu, je nutno upřesnit podmínky týkající se zacházení s těmito solventnostními režimy třetích zemí, tak aby mohly být uznávány jako dočasně rovnocenné. Je také třeba zdůraznit, že v případě třetích zemí není dohled založený na posouzení míry rizika dostatečný: třetí země musí mít také systém skupinového dohledu podobný sytému Unie.

(23)    Aby evropské družstevní společnosti, zřízené nařízením Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o Evropské družstevní společnosti (SCE)[9], mohly poskytovat pojišťovací a zajišťovací služby, je nutné rozšířit seznam povolených právních forem pojišťoven a zajišťoven v rámci směrnice 2009/138/ES tak, aby zahrnoval Evropskou družstevní společnost (SCE).

(24)    Měla by být přizpůsobena částka (v eurech) dolní meze minimálního kapitálového požadavku pro pojišťovny a zajišťovny. Tato potřeba plyne z periodické úpravy stávajících dolních mezí kapitálového požadavku, aby takové podniky mohly zohlednit inflaci .

(24a)  Výpočet solventnostního kapitálového požadavku u zdravotního pojištění by měl odrážet národní systém vyrovnávání a měl by také brát v úvahu změny ve vnitrostátních zdravotnických právních předpisech, protože ty jsou základní součástí systému pojištění na těchto vnitrostátních trzích v oblasti zdravotnictví.

(25)    V zájmu lepšího zohlednění data, kterým končí účetní období většiny pojišťoven (31. prosince), a hladšího přechodu ze starých režimů na nové, by měly být příslušné lhůty provedení, zrušení a použití ve směrnici 2009/138/ES o dva měsíce prodlouženy.

(26)    Některé prováděcí pravomoci stanovené podle článku 202 Smlouvy o založení Evropského společenství (Smlouva o ES) by měly být nahrazeny vhodnými ustanoveními v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(27)    Sjednocení postupů projednávání ve výborech se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s článkem 290 této Smlouvy, by mělo být prováděno jednotlivě případ od případu. Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a aby byly upřesněny požadavky stanovené ve směrnicích ve znění této směrnice, měla by být Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Akty v přenesené pravomoci by zejména měly být přijímány s ohledem na podrobnosti týkající se požadavků řízení, oceňování, oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací, určení a zařazení kapitálu, standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku (včetně všech následných změn v oblasti navýšení kapitálového požadavku) a volby metod a předpokladů pro výpočet technických rezerv.

(28)    Evropský parlament a Rada by měly proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit případné námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady by mělo být možno prodloužit tuto lhůtu o tři měsíce v případě, že se jedná o oblasti významného zájmu. Evropský parlament a Rada by rovněž měly mít možnost oznámit ostatním institucím svůj záměr nevyslovit námitky. Takové časné schválení aktů v přenesené pravomoci je zejména vhodné, jestliže je třeba dodržet lhůty, například v případě, že v základním aktu existují harmonogramy, podle nichž má Komise přijímat akty v přenesené pravomoci.

(28a)  Ve světle finanční krize a procyklických mechanismů, které přispěly k jejímu vzniku a zhoršily její působení, vypracovaly Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled a G 20 doporučení ke zmírnění procyklických účinků finanční regulace. Tato doporučení mají přímý význam pro pojišťovny a zajišťovny jako důležité součásti finančního systému.

(28b)  V zájmu dosažení jednotného použití a zajištění makroobezřetnostního dohledu v celé Unii je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) vypracovala zásady přímo pro ekonomiku Unie a aby odpovídala za sledování uplatňování proticyklické kapitálové rezervy.

(28c)    Finanční krize ukázala, že finanční instituce masivně podcenily úroveň úvěrových rizik protistran spojených s OTC („over-the-counter “) deriváty. To přimělo G20, aby v září 2009 vyzvala, aby byly OTC deriváty více zúčtovány prostřednictvím ústředních protistran. Dále požádala, aby se na OTC deriváty, které nebyly zúčtovány ústřední protistranou, vztahovaly vyšší kapitálové požadavky, což by správně odráželo vyšší rizika s nimi spojená.

(28d)  Krize veřejného dluhu a prohlášení vydané dne 26. října 2011 hlavami států nebo předsedy vlád členských států, jejichž měnou je euro, ukázaly, že nulová riziková váha pro vládní dluhopisy již neodpovídá hospodářské skutečnosti. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu s návrhy řešení, jak výpočet kapitálových požadavků co nejdříve odpovídajícím způsobem upravit, přičemž je třeba brát v úvahu možné destabilizační účinky, jež mohou být spojeny s předkládáním takovýchto návrhů v době, kdy na trhu panuje napětí.

(29)    V zájmu hladkého přechodu na nový režim podle směrnice 2009/138/ES je nezbytné stanovit možnost postupného zavádění a zvláštní přechodná období.

(30)    Přechodná období by měla zabránit narušení trhu ▌. Přechodná období by měla pojišťovny a zajišťovny podněcovat k tomu, aby co nejdříve splnily konkrétní požadavky nového režimu.

(31)    Jelikož cílů této směrnice, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany pojistníků a oprávněných osob, a tím i podniků a spotřebitelů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich s ohledem na rozsah opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku by tato směrnice neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, a zvláště pak by neměla obsahovat žádné solventnostní požadavky na subjekty poskytující zaměstnanecké penzijní pojištění.

(32)    Komise by měla do 1. ledna 2014 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, že orgány ESA předložily návrh technických norem uvedených v této směrnici, a měla by předložit vhodné návrhy.

(33)    Směrnice 2002/92/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek -1

Změny směrnice 2002/92/ES

Směrnice 2002/92/ES se mění takto:

(1)       V čl. 3 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy nejméně jednou za čtvrt roku pravidelně sdělují informace shromážděné ve svém jediném informačním místě Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010*, který je zveřejní na svých internetových stránkách.

___________

* Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.“;

(2)      V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy uvědomí Komisi o svém přání být informovány podle odstavce 1. Komise o tom následně uvědomí všechny členské státy a orgán EIOPA.“;

(3)      V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy určí příslušné orgány pověřené zajišťovat provádění této směrnice. Uvědomí o tom Komisi a orgán EIOPA, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.“;

(4)      V článku 9 se název nahrazuje tímto:

„Výměna informací mezi členskými státy a orgánem EIOPA“;

(5)      V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010. Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.“;

(6)      V článku 12 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.      Členské státy si mohou zachovat nebo přijmout přísnější předpisy ohledně informačních požadavků uvedených v odstavci 1, jsou-li tyto předpisy v souladu s právem Unie.

Členské státy sdělí Komisi a orgánu EIOPA vnitrostátní právní předpisy uvedené v prvním pododstavci.

Členské státy tyto informace pravidelně a nejméně jednou za dva roky aktualizují a orgán EIOPA zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.

Aby se dosáhlo vysoké úrovně transparentnosti všemi vhodnými prostředky, zajistí Komise, aby byly informace o vnitrostátních právních předpisech, které obdrží, sděleny též spotřebitelům a zprostředkovatelům pojištění.

6.        Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 5 vypracuje orgán EIOPA návrhy prováděcích technických norem pro postupy, formáty a šablony, jež mají být používány příslušnými orgány při předávání a aktualizaci příslušných informací pro orgán EIOPA.

Orgán EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“.

Článek 1

Změny směrnice 2003/71/ES

Směrnice 2003/71/ES se mění takto:

(1)       V čl. 5 odst. 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu ani dodatku, jsou tyto podmínky investorům zpřístupněny, zapsány u příslušného orgánu domovského členského státu a oznámeny tímto příslušným orgánem příslušnému orgánu hostitelského členského státu (hostitelských členských států) a ▌orgánu ESMA v okamžiku provedení veřejné nabídky co nejdříve pokud možno před započetím veřejné nabídky nebo před přijetím k obchodování. Konečné podmínky obsahují pouze informace, které se týkají popisu cenných papírů, a neslouží k doplnění základního prospektu. V takových případech se použijí ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a).“

(2)       Ustanovení čl. 11 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.      Aby byla v souvislosti s tímto článkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem pro upřesnění údajů začleňovaných ve formě odkazu.

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

(3) Ustanovení čl. 13 odst. 7 se nahrazuje tímto:

„7.      Za účelem zajištění důsledné harmonizace schvalování prospektu vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem pro stanovení postupů u schvalování prospektu a podmínek, za nichž lze lhůty upravit.

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

(4)       Ustanovení čl. 14 odst. 8 se nahrazuje tímto:

„8.      Aby byla v souvislosti s tímto článkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) návrh regulačních technických norem pro upřesnění ustanovení týkajících se zveřejnění prospektu, uvedených v odstavcích 1 až 4.

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

(5)       Ustanovení čl. 15 odst. 7 se nahrazuje tímto:

„7.      Aby byla v souvislosti s tímto článkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán ESMA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní ustanovení týkající se šíření inzerátů oznamujících záměr veřejně nabídnout cenné papíry nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zejména předtím, nežli byl prospekt zpřístupněn veřejnosti nebo než bylo zahájeno upisování, a ve kterém upřesní ustanovení uvedená v odstavci 4.

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

(5a)     Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Zaměstnanci a zdroje orgánu ESMA

Orgán ESMA posoudí personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

Článek 2

Změny směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

(-1)     V článku 13 se doplňuje nový bod, který zní:

„(32a) „schválenou ústřední protistranou“ se rozumí ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 odst. 1 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 ze dne ... [EMIR], která je schválena podle článku 10 této směrnice;";

(1)       Ustanovení čl. 17 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.       Komise může v souladu s článkem 301a ▌přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se ▌seznamu forem stanovených v bodech 1 až 27 částí A, B a C přílohy III.

(1a)     Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Oznamování a zveřejňování povolení, odnětí povolení a zamítnutí povolení

Každé vydání, odnětí a zamítnutí povolení musí být oznámeno Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010*. Název každé pojišťovny a zajišťovny, které bylo vydáno povolení, se zapíše do seznamu. Orgán EIOPA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

____________

* Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.“;

(1b)     V článku 29 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.      Komise zajistí, aby se v aktech v přenesené pravomoci, regulačních a prováděcích technických normách zohlednila zásada proporcionality, a zajistilo se tak přiměřené uplatňování této směrnice zejména u malých pojišťoven.

Orgán EIOPA zajistí, aby návrh regulačních technických norem, předkládaný v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010, návrh prováděcích technických norem předkládaný v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a pokyny a doporučení přijímané v souladu s článkem 16 tohoto nařízení zohledňovaly zásadu proporcionality a bylo tak zajištěno přiměřené uplatňování této směrnice, zejména u malých pojišťoven.“:

(2)       Článek 31 se mění takto:

(a)       Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.       Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování odstavce 2 tohoto článku a aniž by byly dotčeny články 35, 51, čl. 254 odst. 2 a článek 256, vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, v nichž upřesní hlavní aspekty, o nichž se zveřejňují souhrnné statistické údaje, a určí úpravu, strukturu, obsah a datum zveřejnění podle ustanovení tohoto článku.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(3)       V článku 33 se doplňují nové odstavce, které znějí:

Pokud některý orgán dohledu informuje orgány dohledu hostitelského členského státu o tom, že má v úmyslu provést v souladu s odstavcem 1 kontrolu na místě a pokud je tomuto orgánu dohledu prakticky znemožněno vykonávat své právo provádět tyto kontroly na místě nebo pokud je uvedeným orgánům dohledu prakticky znemožněno vykonávat své právo na účast v souladu s odstavcem 2, mohou orgány dohledu záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s čl. 19 odst. 1 až 3odst. 6 nařízení (EU) č. 1094/2010 EIOPA. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 se může orgán EIOPA účastnit kontrol na místě v případě, že jsou prováděné společně dvěma či více orgány dohledu.“;

(4)       Článek 35 se mění takto:

(-a)      V odstavci 2 se písmeno a) bod i) nahrazuje tímto:

„i)       v předem stanovených lhůtách; přičemž dotčené orgány dohledu mohou omezit pravidelné podávání zpráv na informace, které se v průběhu roku významně mění, za předpokladu, že:

         výjimky z pravidelného podávání zpráv o dohledu lze udělit pouze pojišťovnám a zajišťovnám, jejichž společný příspěvek k celkovému podílu na trhu není vyšší než 20 % trhu životního a neživotního pojištění v členském státu; a dále

         úplná zpráva se předkládá nejméně jednou ročně.“;

(-aa)    V odstavci 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy budou na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby v rámci svých pravidelných zpráv nebo na bázi ad hoc předkládaly dotčeným orgánům dohledu úplný položkový seznam aktiv pouze, pokud jsou tyto informace pro příslušné orgány nezbytné, aby mohly řádně plnit svou kontrolní úlohu, zejména s ohledem na finanční stabilitu.

Dotčený orgán dohledu může poskytnout výjimku z povinnosti podávat zprávy jednotlivým pojišťovnám a zajišťovnám, jejichž společný příspěvek k celkovému podílu na trhu není vyšší než 20 % trhu životního a neživotního pojištění v členském státu.“;

(a)       Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.      Aby byla v souvislosti s tímto článkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní informace a časové termíny uvedené v odstavcích 1 až 4.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6a.      S cílem posílit koherentní a konzistentní uplatňování odstavce 2 vypracuje orgán EIOPA pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 pro určení kritérií pro výpočet podílu na trhu s ohledem na zásadu proporcionality a na aspekty finanční stability.

Tyto pokyny se použijí také pro účely výjimek z pravidelného podávání zpráv o dohledu na úrovni skupiny, kde se tyto výjimky uplatňují v souladu s čl. 254 odst. 2 prvním odstavcem.

Tato kritéria budou přezkoumána alespoň každých pět let.

7.        Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku může orgán EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předkládání informací orgánům dohledu. Tyto postupy mohou případně zahrnovat požadavky pro schvalování předkládaných informací, které pojišťovnám či zajišťovnám stanoví příslušný správní, řídící nebo dohlížející orgán.

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(5)       Článek 37 se mění takto:

(a)       Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.       Komise přijme v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci, ve kterých blíže upřesní okolnosti, za nichž lze uložit navýšení kapitálového požadavku.

6a.      Aby byla v souvislosti s navýšením kapitálového požadavku zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní metody výpočtu tohoto navýšení.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

6b.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, jimiž se bude řídit rozhodování při uložení, výpočtu a zrušení navýšení kapitálového požadavku.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(6)       V čl. 38 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud některý orgán dohledu informuje orgány dohledu hostitelského členského státu o tom, že má v úmyslu provést v souladu s prvním pododstavcem inspekci na místě, a pokud je tomuto orgánu dohledu prakticky znemožněno vykonávat své právo provádět tyto inspekce na místě, může tento orgán dohledu záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s čl. 19 odst. 1 až 3 a odst. 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.

V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má orgán EIOPA právo účastnit se inspekcí na místě v případě, že jsou prováděné společně dvěma či více orgány dohledu.“;

(7)       Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Regulační technické normy

1.        Aby byla zajištěna důsledná harmonizace v souladu s tímto oddílem, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém dále upřesní:

a)     prvky systémů uvedených v článcích 41, 44, 46 a 47, a zejména oblastí, na které se má vztahovat řízení aktiv a závazků a investiční koncepce, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 2, pojišťoven a zajišťoven;

b)     funkce uvedené v článcích 44, 46, 47 a 48;

c)      požadavky stanovené v článku 42 a funkce, které jim podléhají;

d)     podmínky, za nichž lze externě zajišťovat služby nebo činnosti, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích zemích.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.        Aby byla v souvislosti s tímto článkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní prvky tohoto hodnocení.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(8)       V čl. 51 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

          „Aniž jsou dotčena jakákoli zveřejnění povinná na základě jiných právních nebo regulativních požadavků, mohou členské státy nicméně stanovit, i když je zveřejněn celkový solventnostní kapitálový požadavek podle odst. 1 písm. e) bodu ii), že navýšení kapitálového požadavku nebo dopad specifických parametrů, jejichž používání je od pojišťoven a zajišťoven požadováno v souladu s článkem 110, se nemusí zveřejňovat samostatně během přechodného období, které končí nejpozději dne 31. prosince 2017.“;

(9)       Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Informace pro Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jeho zprávy

1.        Členské státy požadují, aby orgány dohledu poskytovaly orgánu EIOPA každoročně tyto informace:

a)        průměrné navýšení kapitálového požadavku na jeden podnik a rozdělení navýšení kapitálového požadavku uložených orgánem dohledu v předchozím roce, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku a uváděno samostatně takto:

i)       pro všechny pojišťovny a zajišťovny;

ii)      pro životní pojišťovny;

iii)     neživotní pojišťovny;

iv)     pro pojišťovny poskytující životní i neživotní pojištění;

v)      pro zajišťovny;

b)     pro každé zveřejnění uvedené v písmenu a) tohoto odstavce podíl navýšení kapitálového požadavku uložených na základě čl. 37 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.        Orgán EIOPA zveřejňuje každoročně tyto informace:

a)      za všechny členské státy společně celkové rozdělení navýšení kapitálového požadavku, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, pro každou z těchto kategorií:

i)       všechny pojišťovny a zajišťovny;

ii)      životní pojišťovny;

iii)     neživotní pojišťovny;

iv)     pojišťovny poskytující životní i neživotní pojištění;

v)      zajišťovny;

b)     za každý členský stát zvlášť rozdělení navýšení kapitálového požadavku, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, které zahrnuje všechny pojišťovny a zajišťovny v daném členském státě;

c)      pro každé zveřejnění uvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce podíl navýšení kapitálového požadavku podle čl. 37 odst. 1 písm. a), b) a c).

3.        Orgán EIOPA poskytuje Evropskému parlamentu, Radě a Komisi informace uvedené v odstavci 2 spolu se zprávou nastiňující stupeň sbližování dohledu v různých členských státech, pokud jde o použití navýšení kapitálového požadavku.“;

(10)     Článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56

Zpráva o solventnosti a finanční situaci: akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Komise přijme v souladu s článkem 301a ▌ akty v přenesené pravomoci, ve kterých blíže upřesní informace, které musí být v souladu s oddílem 3 zveřejňovány.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto oddílu vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, jimiž se budou řídit používané formáty a šablony.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v druhém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(11)     Ustanovení čl. 58 odst. 8 se nahrazuje tímto:

„8.      Aby byla v souvislosti s tímto oddílem zajištěna důsledná harmonizace, může orgán EIOPA vytvořit návrh regulačních technických norem, ve kterých stanoví seznam všech informací uvedených v čl. 59 odst. 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen čl. 58 odst. 2.

Aby byla v souvislosti s tímto oddílem zajištěna důsledná harmonizace a zohledněn budoucí vývoj, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní úpravy kritérií stanovených v čl. 59 odst. 1.

Návrh regulačních technických norem uvedený v druhém pododstavci předloží orgán EIOPA Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním a druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

8a.      Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování této směrnice, může orgán EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem, v nichž stanoví společné postupy, formuláře a šablony používané v rámci konzultačního procesu mezi příslušnými orgány dohledu uvedenými v článku 60.

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(11a)  Vkládá se článek, který zní:

„Článek 65a

Spolupráce s orgánem EIOPA

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracovaly s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně poskytly orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit úkoly stanovené nařízením (EU) č. 1094/2010.“;

(12)     V článku 69 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto informace je možné zveřejnit pouze tehdy, pokud je to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 65 a čl. 68 odst. 1 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě, které je uvedeno v článku 33, směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, od něhož informace pocházejí, nebo orgánu dohledu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.“;

(12a)   Článek 70 se nahrazuje tímto:

„Článek 70

Předávání informací centrálním bankám a měnovým orgánům, orgánům dohledu nad platebními systémy a Evropské radě pro systémová rizika

1.        Aniž je dotčen tento oddíl, orgán dohledu může předávat informace potřebné pro plnění svých úkolů:

a)     centrálním bankám Evropského systému centrálních bank (včetně Evropské centrální banky) nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým orgánům, mají-li takové informace význam pro plnění úkolů, které jim svěřují právní předpisy, včetně provádění měnové politiky a s ním spojeného poskytování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a zajišťování stability finančního systému;

b)     případně jiným vnitrostátním orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy; a dále

c)      Evropské radě pro systémová rizika (ESRB), mají-li takové informace význam pro plnění jejích úkolů.

2.        Tyto orgány a subjekty mohou také sdělovat orgánům dohledu informace, které potřebují pro účely článku 67. Informace obdržené v této souvislosti podléhají povinnosti profesního tajemství stanovené v tomto oddílu.

3.        V případě vzniku naléhavé situace včetně situace vymezené v článku 18 nařízení (EU) č. 1094/2010 umožní členské státy příslušným orgánům, aby informace bezodkladně sdělily centrálním bankám Evropského systému centrálních bank (včetně Evropské centrální banky), mají-li takové informace význam pro plnění úkolů, které jim svěřují právní předpisy, včetně provádění měnové politiky a s ním spojeného poskytování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a zajišťování stability finančního systému, a ESRB, mají-li informace význam pro plnění jejích úkolů.“;

(13)     Článek 71 se mění takto:

(a)       Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.       Členské státy zajistí, aby orgány dohledu při plnění svých povinností zohlednily sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Za tímto účelem členské státy zajistí:

a)      aby se orgány dohledu účastnily činností orgánu EIOPA;

b)     aby se orgány dohledu řídily pokyny a doporučeními orgánu EIOPA a pokud tak nečiní, aby oznámily, jaké k tomu mají důvody;

c)      aby vnitrostátní mandáty udělené orgánům dohledu nebránily těmto orgánům ve výkonu povinností plynoucích z členství v orgánu EIOPA podle této směrnice.“;

(b)       Odstavec 3 se zrušuje.

(14)     Článek 75 se mění takto:

(-a)      V odst. 1 písm. b) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„(b)     závazky se oceňují částkou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek. Diskontování závazků nezohledňuje informace týkající se aktiv pojišťoven a zajišťoven.“;

(a)       Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Aby byla v souvislosti s oceňováním aktiv a závazků zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)        metody a předpoklady, které se použijí pro oceňování aktiv a závazků stanovených v odstavci 1;

b)        mezinárodní účetní standardy schválené Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002, které budou ve shodě s postupem oceňování aktiv a závazků stanoveným v odstavci 1;

c)        postupy oceňování v případech, kdy kótované tržní ceny buď nejsou dostupné, nebo nejsou v souladu s postupem oceňování aktiv a závazků stanoveným v odstavci 1;

d)        alternativní metody oceňování, které se použijí v případech, kdy mezinárodní účetní standardy schválené Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002[10] jsou buď dočasně nebo trvale v nesouladu s postupem oceňování aktiv a závazků stanoveným v odstavci 1.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(14a)   Ustanovení čl. 76 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.      Hodnota technických rezerv musí odpovídat stávající částce, kterou by pojišťovny a zajišťovny musely vyplatit, pokud by okamžitě převedly své pojistné a zajistné závazky na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Na diskontování technických zásob nemají vliv aktiva ve vlastnictví pojišťoven či zajišťoven.“;

(14b)   V čl. 77 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.      Nejlepší odhad odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr. Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr používaná k diskontování závazků pojišťoven nezohledňuje informace týkající se aktiv pojišťoven a zajišťoven.“;

(15)     Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 77a

„Technické informace získané Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění

1.        Orgán EIOPA stanoví a zveřejní pro každou příslušnou měnu alespoň měsíčně příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr, které se použijí pro výpočet nejlepšího odhadu podle čl. 77 odst. 2. Na základě tohoto nejlepšího odhadu se použije kapitola VII této hlavy.

2.        Orgán EIOPA v úzké spolupráci s ESRB sleduje napjatou situaci na finančních trzích pro danou měnu a, pokud EIOPA dospěje k závěru, že tato dočasná a výjimečná situace bude mít pravděpodobně za následek to, že podniky prodají velkou a podstatnou část svého portfolia cenných papírů s pevným výnosem, zveřejní se upravená příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr pro příslušnou měnu se stejnou frekvencí jako příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr uvedená v odstavci 1.

Úprava se vypočítává s odkazem na podíl rozpětí mezi úrokovou sazbou, jíž by bylo možno dosáhnou z aktiv zahrnutých do reprezentativního portfolia aktiv, kam pojišťovny a zajišťovny investovaly, a měr časové struktury bezrizikových úrokových měr. Podíl nebude možno přiřadit realistickému hodnocení očekávaných ztrát nebo neočekávaných úvěrových rizik z aktiv nebo jiných rizik.

Tuto příslušnou upravenou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu mohou pojišťovny a zajišťovny použít pouze pro některé velmi nelikvidní závazky, které se určí podle článku 86.

Pojišťovny a zajišťovny v takovém případě zveřejní informaci o používání této upravené časové struktury bezrizikových úrokových měr a o měnovém dopadu na jejich finanční postavení.

3.        Úkoly uvedené v odstavcích 1 a 2 plní orgán EIOPA transparentním, objektivním a spolehlivým způsobem.

Článek 77b

Extrapolace

Při určování měr časové struktury bezrizikových úrokových měr orgán EIOPA využije informace získané z příslušným finančních nástrojů a tyto míry s nimi budou konzistentní. Zohlední se přitom příslušné finanční nástroje těch dob splatnosti, kde lze trhy pro tyto finanční nástroje i pro obligace pokládat za obsáhlé, likvidní a transparentní. Pro doby splatnosti, kde již nelze trhy pro příslušné finanční nástroje i pro obligace pokládat za obsáhlé, likvidní a transparentní bude časová struktura bezrizikových úrokových měr extrapolována.

Pro každou měnu je extrapolovaná část základní časové struktury bezrizikových úrokových měr založena na forwardových kurzech konvergujících plynule z jedné úrokové sazby nebo ze skupiny úrokových sazeb ve vztahu k nejdelším dobám splatnosti, pro něž lze příslušné finanční nástroje a obligace v této měně sledovat na obsáhlém a likvidním trhu, ke konečné forwardové sazbě.

Extrapolovaná část základní časové struktury bezrizikových úrokových měr konverguje takovým způsobem ke konečnému forwardovému kurzu, že pro doby splatnosti, které jsou deset let po uplynutí nejdelších dob splatnosti uvedených v druhém odstavci, se extrapolované forwardové sazby neliší o více než tři základní body od konečného forwardového kurzu.

(16)     Článek 86 se nahrazuje tímto:

„Článek 86

Regulační technické normy

Aby byla v souvislosti s metodami a výpočty technických rezerv zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)      pojistněmatematické a statistické metody výpočtu nejlepšího odhadu podle čl. 77 odst. 2;

b)     metodologie, zásady a techniky pro určení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr, která se použije pro výpočet nejlepšího odhadu podle čl. 77 odst. 2;

c)      okolnosti, za nichž se technické rezervy vypočítají jako celek nebo jako součet nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, jakož i metody, které se použijí v případě, kdy se technické rezervy vypočítají jako celek podle čl. 77 odst. 4;

d)     metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelných vlastních zdrojů nezbytných na krytí pojistných a zajistných závazků a kalibraci sazby nákladů na kapitál podle čl. 77 odst. 5;

da)   podrobně stanovená kritéria pro metody používané pro výpočet pojistného za nelikviditu a metody zjišťování významných nelikvidních závazků v souladu s článkem 77a;

e)      druhy pojištění, na jejichž základě se pojistné a zajistné závazky rozčlení pro výpočet technických rezerv podle článku 80;

f)      normy, které je třeba dodržovat pro zajištění vhodnosti, úplnosti a přesnosti údajů používaných při výpočtu technických rezerv, a specifické okolnosti, za nichž by bylo vhodné použít pro výpočet nejlepšího odhadu aproximace, včetně individuálního přístupu podle článku 82;

g)      metodologie, které se použijí při výpočtu úpravy dané selháním protistrany uvedené v článku 81, která má za cíl zohlednit očekávané ztráty z důvodu nesplnění závazků protistranou;

h)      případně zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv, aby se zajistilo, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která podstupují pojišťovny a zajišťovny, a to včetně kaptivních pojišťoven a zajišťoven;

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

▌“;

(17)     Článek 92 se mění takto:

a)      Název se nahrazuje tímto:

„Článek 92

Regulační a prováděcí technické normy“;

b)     Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.         Aby byla v souvislosti s určováním kapitálu zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)      kritéria ▌pro schvalování doplňkového kapitálu orgány dohledu podle článku 90;

b)     nakládání s účastmi ve smyslu čl. 212 odst. 2 třetího pododstavce ve finančních a úvěrových institucích, pokud jde o určování kapitálu.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

ba)      doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2a.       Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování článku 90 vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem týkajících se postupů, formátů a šablon používaných při schvalování doplňkového kapitálu orgány dohledu.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

▌“;

(18)     Článek 97 se nahrazuje tímto:

„Článek 97

Regulační technické normy

1.        Aby byla v souvislosti se zařazením kapitálu zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)      seznam položek kapitálu, a to včetně položek uvedených v článku 96, u nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v článku 94, jenž u každé položky kapitálu obsahuje přesný popis rysů, kterými se určilo její zařazení;

b)     metody, které použijí orgány dohledu při schvalování posouzení a zařazení položek kapitálu, na které se nevztahuje seznam uvedený v písmenu a).

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Komise pravidelně přezkoumává seznam uvedený v odst. 1 písm. a) a případně jej na základě tržního vývoje aktualizuje.

▌“;

(19)     Článek 99 se nahrazuje tímto:

„Článek 99

Regulační technické normy pro použitelnost kapitálu

1.        Aby byla v souvislosti s použitelností kapitálu zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)      kvantitativní limity uvedené v čl. 98 odst. 1 a 2;

b)     úpravy, jež by měly být provedeny s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které mohou být použity pouze na krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků či konkrétních rizik (účelově vázané fondy).

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“

▌;

(19a)   Vkládá se článek, který zní:

„Článek 106a

Výpočet podmodulu rozpětí rizika: mechanismus symetrické úpravy

1.        Podmodul rozpětí rizika vypočtený podle standardního vzorce zahrnuje symetrickou úpravu rozpětí kapitálového požadavku určenou k pokrytí rizika vyplývajícího z výkyvů cen dluhopisů a cen jiných cenných papírů s pevným výnosem s obdobným charakterem peněžního toku.

2.        Symetrická úprava standardního rozpětí kapitálového požadavku, kalibrovaného v souladu s čl. 104 odst. 4, pokrývající riziko vyplývající z výkyvů úrovně cen dluhopisů a cen jiných cenných papírů s pevným výnosem s obdobným charakterem toku peněz, vychází z funkce současné míry příslušného indexu akcií s pevným výnosem a váženého průměru tohoto indexu. Tento vážený průměr se vypočte za odpovídající časové období, které bude stejné pro všechny pojišťovny i pro zajišťovny.

3.        Symetrická úprava standardního rozpětí kapitálového požadavku pokrývající riziko vyplývající z výkyvů úrovně cen dluhopisů a cen jiných cenných papírů s pevným výnosem s obdobným charakterem toku peněz nemá za následek uplatnění rozpětí kapitálového požadavku, který je o více než 25 % nižší nebo vyšší než standardní rozpětí kapitálového požadavku.

4.        Pojišťovny a zajišťovny, které uplatňují upravenou příslušnou časovou strukturu úvěrové sazby uvedenou v čl. 77a odst. 2 neuplatňují symetrickou úpravu standardního rozpětí kapitálového požadavku v případě, že výsledkem úpravy podle článku 106a je rozpětí kapitálového požadavku nižší než standardní rozpětí kapitálového požadavku.

(19b)  V čl. 105 odst. 6 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Je-li smlouva o derivátech zúčtována prostřednictvím schválených ústředních protistran, je riziko selhání protistrany ve věci kapitálových požadavků menší, než pokud by smlouva nebyla zúčtována tímto způsobem.“;

(20)     Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 109a

Harmonizované technické údaje zadávané do standardního vzorce:

1.        Pro účely výpočtu modulu tržního rizika a modulu rizika selhání protistrany uvedených v čl. 105 odst. 5 a 6 lze použít externí hodnocení úvěru pro určení pravděpodobnosti selhání za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)     externí úvěrové hodnocení vydává externí ratingová agentura (ECAI);

b)     externí ratingová agentura (ECAI) je ratingová agentura, která byla registrována nebo certifikována v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, nebo, pokud určitá externí ratingová agentura (ECAI) není registrována v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, posoudí její způsobilost evropské orgány dohledu (ESA) prostřednictvím smíšeného výboru zřízeného podle článku 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 (smíšený výbor) a ve shodě s metodickými požadavky článků 6 až 13 nařízení (ES) č. 1060/2009;

c)      smíšený výbor přidělí externím úvěrovým hodnocením hodnotu na objektivní stupnici úvěrového hodnocení podle odstavce 2;

2.        Pro účely prvního pododstavce smíšený výbor:

a)     zveřejní seznam způsobilých externích ratingových agentur (ECAI);

b)     ověří, že přinejmenším všechny úvěrové instituce, které mají na jednotlivých hodnoceních úvěrů oprávněný zájem, k nim mají přístup za stejných podmínek;

c)      aniž by byl dotčen článek 56 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 přiřazuje externí úvěrová hodnocení objektivní stupnici kvality úvěru s použitím kroků specifikovaných v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. n).

S cílem předejít přílišnému spoléhání se na externí ratingové agentury pojišťovny a zajišťovny ověří vhodnost externího úvěrového hodnocení jako součást řízení rizik za použití dodatečného hodnocení aby kdykoli je to možné předešly automatické závislosti na externím hodnocení.

Orgán EIOPA vypracuje návrh prováděcích technických norem pro postupy, jimiž je nutno se řídit při ověřování externích úvěrových hodnocení.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve třetím pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

1a.      Pro zjednodušení výpočtu modulu tržního rizika uvedeného v čl. 105 odst. 5 orgán EIOPA:

a)     zveřejní seznamy orgánů regionálních vlád a orgánů místní správy, u kterých se s expozicemi zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci tato regionální a místní správa spadá, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionální vlád a orgánů místní správy a k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání;

b)     upřesní úpravy, které je třeba provést v případě měn vázaných na euro v podmodulu měnového rizika uvedeného v čl. 105 odst. 5 písm. e) s použitím kritérií uvedených v čl. 111 odst. 1 písm. p); a dále

c)      upřesní příslušný akciový index uvedený v čl. 106 odst. 2, stanoví symetrickou úpravu uvedenou v článku 106 s použitím metod, předpokladů a standardních parametrů určených v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. c) a podrobná kritéria uvedená v čl. 111 odst. 1 písm. o) a měsíčně zveřejňuje oba druhy informací; a dále

d)     upřesní příslušný index akcií s pevným výnosem uvedený v čl. 106a odst. 2, stanoví symetrickou úpravu uvedenou v článku 106a s použitím metod, předpokladů a standardních parametrů určených v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. c) a podrobná kritéria uvedená v čl. 111 odst. 1 písm. o) a měsíčně zveřejňuje oba druhy informací;

1b.      S cílem předejít přílišnému spoléhání se na externí ratingové agentury pojišťovny a zajišťovny ověří vhodnost externího úvěrového hodnocení jako součást řízení rizik za použití dodatečného hodnocení kdykoli je to možné, aby předešly automatické závislosti řízení rizik na externím hodnocení.

2.        Pro účely zjednodušení výpočtu modulu zdravotního upisovacího rizika uvedeného v čl. 105 odst. 4 orgán EIOPA ve shodě s výpočty poskytnutými orgány dohledu dotčených členských států zveřejní standardní odchylky od specifických vnitrostátních legislativních opatření členských států, které povolují sdílení požadavků na pojistné plnění v souvislosti se zdravotním rizikem mezi pojišťovnami a zajišťovnami a které splňují následující kritéria:

a)     mechanismus sdílení požadavků na pojistné plnění je transparentní a před započetím ročního období, na něž se vztahuje, v plném rozsahu specifikovaný;

b)     mechanismus sdílení požadavků na pojistné plnění, počet pojišťoven, které se podílejí na systému vyrovnávání zdravotních rizik (HRES), a rizikové vlastnosti podniků podléhajících tomuto systému zajišťují všem pojišťovnám, které jsou zapojeny do systému HRES, že se díky tomuto systému významnou měrou sníží volatilita ročních ztrát podniků podléhajících systému HRES, jak co se týče rizika pojistného, tak rizika technických rezerv;

c)      zdravotní pojištění hrazené v rámci systému HRES je povinné a slouží jako částečná nebo úplná alternativa zdravotního pojištění poskytovaného povinným systémem sociálního zabezpečení;

d)     v případě selhání pojišťoven zapojených do systému HRES zaručí jeden nebo více správních orgánů členských států plné uspokojení požadavků pojistníků pojišťovacího podniku podléhajícího systému HRES.

Komise může v souladu s článkem 301a přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých stanoví dodatečná kritéria.“;

(21)     Článek 111 se nahrazuje tímto:

„Článek 111

Regulační technické normy týkající se článků 103 až 109

1.        Aby byla v souvislosti s článkem 101 a články 103 až 109 zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

a)        standardní vzorec v souladu s články 101 a 103 až 109;

b)        jakékoli podmoduly nutné pro přesnější krytí rizik, které spadají pod příslušné moduly rizik uvedené v článku 104, jakož i jejich pozdější aktualizace;

c)        metody, předpoklady a standardní parametry, které se kalibrují na interval spolehlivosti uvedený v č. 101 odst. 3 a které se použijí pro výpočet všech modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku stanoveného v článcích 104, 105 a 304, mechanismus symetrické úpravy a odpovídající časové období, vyjádřené počtem měsíců, podle článku 106 a článku 106a a vhodný přístup pro začlenění metody uvedené v článku 304 do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce;

d)        korelační parametry, v případě potřeby včetně parametrů uvedených v příloze IV, a postupy aktualizace těchto parametrů;

e)        metody a předpoklady, které se použijí pro posuzování změn rizikového profilu dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny a pro úpravu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, uplatňují-li pojišťovny a zajišťovny techniky snižování rizik;

f)         kvalitativní kritéria, která techniky uvedené v písmenu e) musí splňovat, aby se zajistilo, že se riziko skutečně převedlo na třetí stranu;

fa)       metodu, která se použije při posuzování kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany v případě expozice vůči ústředním protistranám uvedené v článku 105. Tyto parametry budou stanoneny pro zajištění souladu se zacházením s těmito expozicemi v případě úvěrových institucí a investičních firem v souladu s požadavky směrnice 2012/xx./EU (CRD IV);

g)        metody a parametry, které se použijí při posuzování kapitálového požadavku k operačnímu riziku uvedenému v článku 107, včetně procentního limitu uvedeného v čl. 107 odst. 3;

h)        metody a úpravy, jejichž prostřednictvím se zohlední snížený rozsah diverzifikace rizika u pojišťoven a zajišťoven v souvislosti s účelově vázanými fondy;

i)         metodu, která se použije při výpočtu úpravy o schopnost technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti absorbovat ztrátu stanovené v článku 108;

j)         podskupinu standardních parametrů v modulech životních, neživotních a zdravotních upisovacích rizik, která se může nahradit konkrétními parametry pojišťovny nebo zajišťovny, jak je uvedeno v čl. 104 odst. 7;

k)        kritéria týkající se standardizovaných metod, které pojišťovny nebo zajišťovny použijí pro výpočet parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny uvedených v písmenu j), a jakákoli kritéria ohledně úplnosti, přesnosti a vhodnosti použitých údajů, která se musí splnit předtím, než je schválí orgány dohledu, společně s postupem, který je třeba při takovém schválení dodržet;

l)         zjednodušené výpočty stanovené pro určité podmoduly a rizikové moduly, jakož i kritéria, jejichž splnění se na pojišťovnách a zajišťovnách, včetně kaptivních pojišťoven a zajišťoven, požaduje, aby byly oprávněny využívat veškeré uvedené zjednodušené výpočty, jak je uvedeno v článku 109;

m)       přístup, který se má uplatnit u přidružených podniků ve smyslu článku 212 při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, zejména při výpočtu podmodulu akciového rizika podle čl. 105 odst. 5, s přihlédnutím k pravděpodobnému snížení volatility hodnoty těchto přidružených podniků vyplývající ze strategické povahy těchto investic a vlivu, který mají podniky držící účast na tyto přidružené podniky;

n)        přiřazení externích ratingových agentur a přidělení úvěrových hodnocení podle stupnice úvěrového hodnocení uvedené v čl. 109a odst. 1 písm. c);

o)        podrobná kritéria pro akciový index uvedený v čl. 109a odst. 1a písm. c) a index akcií s pevným výnosem uvedený v čl. 109a odst. 1a písm. d);

p)        podrobná kritéria pro úpravy, které je třeba provést v případě měn vázaných na euro pro účely zjednodušení výpočtu podmodulu měnového rizika uvedeného v čl. 109a odst. 1a písm. b);

q)        podmínky pro kategorizaci regionálních vlád a místních orgánů uvedené v čl. 109a odst. 1a písm. a);

r)        podrobná kritéria, jež mají vnitrostátní legislativní opatření splňovat, a metody a požadavky na výpočet standardní odchylky pro účely zjednodušení výpočtu modulu zdravotního upisovacího rizika uvedeného v čl. 109a odst. 2.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, formáty a šablony používané:

a)        při aktualizaci korelačních parametrů uvedených v písm. d);

b)        v souvislosti s tím, když orgány dohledu schvalují používání parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny uvedené v písm. k).

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.       Aby byla v souvislosti se solventnostním kapitálovým požadavkem zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) návrh regulačních technických norem, ve kterém s ohledem na rizika, která nejsou v dostatečné míře pokryta podmodulem, stanoví kvantitativní limity a kritéria použitelnosti aktiv.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Tyto regulační technické normy se použijí na aktiva kryjící technické rezervy, s výjimkou aktiv držených ve vztahu ke smlouvám týkajícím se životního pojištění, podle nichž nesou investiční riziko pojistníci. Tyto regulační technické normy přezkoumává Komise se zřetelem k vývoji u standardního vzorce a na finančních trzích.“;

(22)     Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

Regulační a prováděcí technické normy týkající se interních modelů solvetnostního kapitálového požadavku

1.        Aby byla v souvislosti s úplným a částečným interním modelem solventnostního kapitálového požadavku zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

b)        úpravy norem stanovených v článcích 120 až 125, které je třeba provést, s přihlédnutím k omezené oblasti působnosti částečného interního modelu;

c)        ▌koncepci změn interního modelu podle článku 115;

d)       způsob úplné integrace částečného interního modelu do standardního vzorce uvedeného v článku 113 odst. 1 písm. c) pro solventnostní kapitálový požadavek a do požadavků pro používání alternativních integračních technik.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, formáty a šablony používané při:

a)        schvalování vnitřního modelu v souladu s článkem 112; a dále

b)        při schvalování významných změn vnitřního modelu a změn v koncepci změn vnitřního modelu podle článku 115.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(23)     Článek 127 se nahrazuje tímto:

„Článek 127

Regulační technické normy týkající se článků 120 až 126

Aby byla v souvislosti s články 120 až 126 zajištěna důsledná harmonizace a aby bylo zlepšeno posuzování rizikového profilu a řízení činnosti pojišťoven a zajišťoven, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní používání interních modelů v Unii.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(24)     Článek 129 se mění takto:

(a)       V odstavci 1 se body i), ii) a iii) nahrazují tímto:

„i)       činí 2 300 000 EUR pro neživotní pojišťovny včetně kaptivních, s výjimkou případů, kdy jsou kryta všechna nebo některá rizika uvedená v jednom z odvětví 10 až 15 v části A přílohy I a kdy absolutní dolní mez činí alespoň 3 500 000 EUR;

ii)       3 500 000 EUR pro životní pojišťovny, včetně kaptivních;

iii)        3 500 000 EUR pro zajišťovny s výjimkou kaptivních zajišťoven, pro které nesmí být minimální kapitálový požadavek nižší než 1 100 000 EUR;“;

(b)       V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy svým orgánům dohledu umožní, aby po dobu, která končí nejpozději dne 31. prosince 2014, požadovaly od pojišťoven a zajišťoven uplatňování procentních hodnot uvedených v prvním pododstavci výhradně na jejich solventnostní kapitálový požadavek vypočtený podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 2.“;

(c)       V odstavci 4 se za první pododstavec vkládá pododstavec, který zní:

„Pro účely výpočtu limitů uvedených v odstavci 3 se po pojišťovnách nebude vyžadovat, aby vypočítávaly solventnostní kapitálový požadavek čtvrtletně.“;

(d)       V odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.      Do 31. října 2017 Komise poskytne Evropskému parlamentu a Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízenému rozhodnutím Komise 2004/9/ES* zprávu o předpisech členských států a o postupech orgánů dohledu přijatých podle odstavců 1 až 4.

___________

* Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34.“;

(27)     Článek 130 se nahrazuje tímto:

„Článek 130

Regulační technické normy

Aby byla v souvislosti s minimálními kapitálovými požadavky zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrhy regulačních technických norem, ve kterých upřesní výpočet minimálního kapitálového požadavku stanoveného v článcích 128 a 129.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(28)     V článku 131 se v prvním odstavci slova „31. října 2012“ nahrazují slovy „31. prosince 2012“ a slova a „31. října 2013“ slovy „31. prosince 2013“.

(29)     Článek 135 se nahrazuje tímto:

„Článek 135

Regulační a prováděcí technické normy týkající se kvalitativních požadavků

1.        Aby byla v souvislosti s čl. 132 odst. 2 a čl. 132 odst. 4 zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní kvalitativní požadavky v těchto oblastech:

a)        určení, měření, sledování a řízení ▌rizik vyplývajících z investic vzhledem ke čl. 132 odst. 2 prvnímu pododstavci;

b)        určení, měření, sledování a řízení ▌specifických rizik vyplývajících z investic do derivátů a aktiv uvedených v čl. 132 odst. 4 druhém pododstavci a určení, do jaké míry se použití těchto aktiv považuje za snížení rizika nebo za účinné řízení portfolia, jak je uvedeno v čl. 132 odst. 4 třetí pododstavec.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

1a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování písm. a) a b) uvedených v prvním pododstavci odstavce 1 orgán EIOPA vypracuje návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví uplatňované postupy vykazování a používané formáty a šablony.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.        Komise přijme v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci, ve kterých stanoví:

a)        požadavky, které musí splnit pojišťovny a zajišťovny, které přeměňují úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci), aby pojišťovna nebo zajišťovna směla investovat do uvedených cenných papírů nebo nástrojů vydaných po 1. lednu 2011, včetně požadavků, které zajistí, aby si původce ponechal čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %;

b)        kvalitativní požadavky, které musí splnit pojišťovny nebo zajišťovny, jež do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují;

c)        upřesnění okolností, za nichž lzepřípadě nedodržení požadavků stanovených podle písmen a) a b) tohoto odstavce uložit navýšení kapitálového požadavku, aniž by tím dotčen čl. 101 odst. 3 ▌.

2a.      Aby byla v souvislosti odst. 2 písm. c) zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní metody výpočtu navýšení kapitálového požadavku.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(30) Ustanovení čl. 138 odst. 4 se nahrazuje tímto:

▌„4.    V případě výjimečných poklesů na finančních trzích, pokud orgán EIOPA v souladu s tímto odstavcem a na základě konzultace s Evropským výborem pro systémová rizika (ESRB), vytvořeným podle nařízení (EU) č. 1092/2010, vyhlásí, že k uvedeným poklesům dochází, mohou orgány dohledu prodloužit lhůtu uvedenou v odst. 3 druhém pododstavci o odpovídající dobu s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, včetně průměrné doby trvání technických ustanovení.

V případě, kdy je průměrná doba platnosti technických podmínek delší než 12 let, bude se pro určení období v prvním pododstavci považovat jedna třetina doby platnosti, maximálně sedm let.

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 18 nařízení (EU) č. 1094/2010 může orgán EIOPA pro účely tohoto odstavce přijmout na žádost dotčeného orgánu dohledu nebo svého vlastního podnětu rozhodnutí, kterým stanoví, že došlo k výjimečnému poklesu na finančních trzích. K výjimečnému poklesu na finančních trzích dochází tehdy, když dojde k poklesu na finančních trzích v celé Unii, který je nepředvídaný, ostrý a prudký liší se od poklesů, ke kterým dochází jako součást ekonomického cyklu ▌.

Orgán EIOPA přezkoumá alespoň jednou měsíčně, zda k datu přezkumu stále platí podmínky uvedené v předchozím pododstavci ▌. Za tímto účelem může orgán EIOPA na žádost dotčeného orgánu dohledu nebo ze svého vlastního podnětu přijmout rozhodnutí, jímž stanoví, že došlo ke skončení výjimečného poklesu na finančních trzích.

Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, příslušné orgány dohledu informují kolegium orgánů dohledu o svém rozhodnutí zamítnout prodloužení lhůty uvedené v pododstavci 5.

V případě rozdílnosti názorů v rámci kolegia orgánů dohledu ohledně zamítnutí prodloužení lhůty uvedené v odstavci 5 ze strany příslušného orgánu dohledu může orgán dohledu nad skupinou nebo jakýkoliv jiný orgán dohledu požádat o vyjádření orgán EIOPA. Orgán EIOPA má na vyjádření jeden měsíc a všechny příslušné orgány dohledu jsou o této skutečnosti informovány. Po konzultaci orgánu EIOPA musí dotčený orgán dohledu před přijetím rozhodnutí řádně zohlednit jeho názor. V souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 1094/2010 působí orgán EIOPA v této fázi jako prostředník.

Nedosáhlo-li kolegium po uplynutí lhůty uvedené v pododstavci 7 tohoto článku dohody a orgán dohledu nad skupinou nebo jakýkoliv jiný příslušný orgán dohledu informoval orgán EIOPA o odmítnutí příslušného orgánu dohledu v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, může příslušný orgán dohledu odložit své rozhodnutí a vyčkat na rozhodnutí, které orgán EIOPA přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení, a poté přijmout rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA.

Lhůta uvedená v pododstavcích 6 a 7 se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení. Orgán EIOPA přijme rozhodnutí do dvou měsíců. Věc nelze předložit orgánu EIOPA po uplynutí lhůty uvedené v odstavci nebo poté, co bylo dosaženo dohody mezi příslušnými orgány dohledu.

Dotyčná pojišťovna nebo zajišťovna předloží každé tři měsíce svému orgánu dohledu zprávu o pokroku, v níž jsou přijatá opatření a dosažený pokrok s cílem opětovně dosáhnout úrovně použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo snížit svůj rizikový profil, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku.

Prodloužení podle prvního pododstavce se zruší, pokud ze zprávy o pokroku vyplývá, že nenastal žádný významný pokrok v úsilí o opětovné dosažení úrovně použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo snížit svůj rizikový profil, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku od data, kdy bylo zjištěno nedodržení solventnostního kapitálového požadavku, do data předložení zprávy o pokroku.

▌“;

(31)     Článek 143 se nahrazuje tímto:

„Článek 143

Regulační technické normy týkající se čl. 138 odst. 4

1.        Aby byla v souvislosti s čl. 138 odst. 4 zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní faktory a kritéria, k nimž se přihlédne pro účely čl. 138 odst. 4, včetně maximální ▌doby, vyjádřené počtem měsíců, která musí být stejná pro všechny pojišťovny a zajišťovny ve smyslu čl. 138 odst. 4 prvního pododstavce.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

1a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování čl. 138 odst. 4 vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterém stanoví postupy, jimiž se orgán EIOPA bude řídit při určování toho, zda došlo k výjimečnému poklesu na finančních trzích ve smyslu čl. 138 odst. 4.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.       Aby byla v souvislosti s čl. 138 odst. 2, čl. 139 odst. 2 a článku 141 zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní ozdravný plán uvedený v čl. 138 odst. 2 a plán financování uvedený v čl. 139 odst. 2 s přihlédnutím k článku 141, přičemž se patřičně snaží zamezit procyklickým účinkům.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(31a)   V článku 149 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.      Každá změna, kterou pojišťovna zamýšlí provést v informacích uvedených v článku 147, podléhá postupu stanovenému v článcích 147 a 148.“;

(32)     V čl. 155 odst. 3 se za prvním pododstavcem vkládá nový pododstavec, který zní:

Vedle toho mohou orgány dohledu domovského či hostitelského členského státu nebo orgány dohledu hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s čl. 19 odst. 1 až 4 a odst. 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.“;

(32a)   V článku 155 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

„9.      Členské státy Komisi a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vyrozumí o počtech a typech případů, které byly odmítnuty podle článků 146 a 148 nebo v nich byla přijata opatření podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.“;

(33)     V čl. 158 odst. 2 se za prvním pododstavcem vkládá nový pododstavec, který zní:

Vedle toho mohou orgány dohledu domovského či hostitelského členského státu nebo orgány dohledu hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s čl. 19 odst. 1 až 4 a odst. 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.“;

(33a)   Článek 159 se nahrazuje tímto:

„Článek 159

Statistické informace o přeshraničních činnostech

Každá pojišťovna musí orgánu dohledu svého domovského členského státu sdělit výši pojistného, nákladů na pojistná plnění a provizí, nesnížené o zajištění, a to zvlášť podle operací prováděných v rámci práva usazování a operací prováděných v rámci volného pohybu služeb, podle jednotlivých členských států a takto:

a)        u neživotního pojištění, podle druhu pojištění, jak je stanoveno v příslušném aktu v přenesené pravomoci;

b)        u životního pojištění, podle druhu pojištění I až IX, jak je stanoveno v příslušném aktu v přenesené pravomoci.

V případě odvětví 10 v části A přílohy I, s vyloučením odpovědnosti dopravce, informuje dotyčná pojišťovna rovněž uvedený orgán dohledu o četnosti pojistných plnění a průměrné výši nákladů na pojistná plnění.

Orgány dohledu domovského členského státu sdělí údaje uvedené v prvním a druhém pododstavci v přiměřené lhůtě a v souhrnné formě orgánům dohledu každého dotyčného členského státu, který o to požádá.“;

(34)     Článek 172 se nahrazuje tímto:

„Článek 172

Rovnocennost ve vztahu k zajišťovnám

1.        Komise přijme v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je režim dohledu třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I ▌.

2.        Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 1, může Komise v souladu s článkem 301a a za asistence Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I této směrnice.

Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit veškeré významné změny v režimu dohledu uvedeném v této hlavě a v režimu dohledu v této třetí zemi.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

3.        Pokud se podle odstavce 2 považuje režim dohledu třetí země za rovnocenný s touto směrnicí, se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnami nebo zajišťovnami, které mají své skutečné sídlo v uvedených třetích zemích, se musí nakládat stejně jako se zajistnými smlouvami uzavřenými s pojišťovnou nebo zajišťovnou, která je povolena podle této směrnice.

4.        Odchylně od odstavce 2, a i když kritéria přijatá v souladu s odstavcem 1 nebyla splněna, může Komise v souladu s článkem 301a a za asistence Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je dočasně rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I této směrnice v případě, že tato třetí země splňuje alespoň následující kritéria:

a)        třetí země předala Evropské unii písemné závazky týkající se přijetí a uplatňování režimu dohledu, který bude možno vyhodnotit v souladu s odstavcem 2 jako rovnocenný, a to do konce tohoto omezeného období;

b)        za účelem splnění tohoto závazku uvedeného v písm. a) stanoví konvergenční program;

c)        na splnění tohoto závazku v písm. a) je přidělen dostatečný objem prostředků;

d)        zavede solventnostní režim založený na zohlednění rizik a na tržním hodnocení aktiv a závazků;

e)        uzavře dohody o výměně důvěrných informací týkajících se dohledu v souladu s článkem 264;

f)         má nezávislý systém dohledu založený na hlavních zásadách, zásadách a normách přijatých Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS);

g)        zavedla povinnost zachovávat profesní tajemství pro všechny osoby jednající jménem orgánů dohledu, zejména co se týče výměny informací s orgánem EIOPA a s orgány dohledu definovanými v čl. 13 odst. 10.

Veškerá rozhodnutí o dočasné rovnocennosti berou v souladu s čl. 177 odst. 2 v úvahu zprávy Komise. Tato rozhodnutí jsou předmětem pravidelného přezkumu prováděného na základě zpráv o pokroku, které příslušná třetí země předkládá vždy jednou za šest měsíců k posouzení Komisi a orgánu EIOPA.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

Komise může v souladu s článkem 301a přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých blíže upřesní podmínky stanovené v prvním pododstavci.

5.        Délka období uvedeného v odstavci 4 je pět let od 1. ledna 2014 nebo do data, k němuž je režim dohledu třetí země v souladu s odstavcem 2 považován za rovnocenný s režimem dohledu, který stanoví hlava I, přičemž se použije datum, které je dřívější.

Toto období může být rozšířeno o maximum jeden rok, neboť tato doba je nezbytná pro orgán EIOPA a Komisi, aby mohly provést hodnocení rovnocennosti pro účely odstavce 2.

6.        Zajistným smlouvám uzavřeným s pojišťovnami či zajišťovnami se sídlem ve třetí zemi, jejichž režim dohledu je považován za dočasně rovnocenný v souladu s odstavcem 4, se uděluje stejné zacházení jako pojišťovnám a zajišťovnám uvedeným v odstavci 3. Článek 173 se vztahuje rovněž na zajišťovny se sídlem ve třetí zemi, jejichž režim dohledu je považován za dočasně rovnocenný v souladu s odstavcem 4.

(35a)   Článek 176 se nahrazuje tímto:

„Článek 176

Informace od členských států Komisi a orgánu EIOPA

Orgány dohledu členských států uvědomí Komisi, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a příslušné orgány ostatních členských států o každém povolení přímého nebo nepřímého dceřiného podniku jednoho nebo více mateřských podniků, které se řídí právem třetí země.

Uvedené informace musí rovněž obsahovat údaje o struktuře dotyčné skupiny.

Kdykoli pojišťovna nebo zajišťovna řídící se právem třetí země získá účast v pojišťovně nebo zajišťovně, jíž bylo vydáno povolení ve Společenství, kterou se tato pojišťovna nebo zajišťovna stává dceřiným podnikem uvedené pojišťovny nebo zajišťovny ze třetí země, orgány dohledu domovského členského státu uvědomí Komisi, orgán EIOPA a orgány dohledu ostatních členských států.“;

(35a)   Čl. 177 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.      Členské státy informují Komisi a orgán EIOPA o jakýchkoliv obecných obtížích, se kterými se setkají jejich pojišťovny nebo zajišťovny při usazování nebo výkonu svých činností v třetí zemi nebo při provozování svých činností v třetí zemi.“;

(36)     Ustanovení čl. 210 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.       Aby byla v souvislosti s finitním zajištěním zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrhy regulačních technických norem, ve kterých upřesní pravidla s ohledem na sledování, řízení a kontroly rizik vyplývajících z činností finitního zajištění.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterém stanoví postupy pro podávání zpráv a používané formáty a šablony.

Orgán EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(37)     V čl. 211 se odst. 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.       Aby byla v souvislosti s čl. 211 odst. 1 zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní následující schvalovací kritéria pro orgány dohledu:

a)        rozsah povolení;

b)        povinné podmínky, které musí být začleněny do všech vydaných smluv;

c)        požadavky vhodnosti a řádnosti podle článku 42 na osoby provozující zvláštní účelovou jednotku;

d)        požadavky vhodnosti a řádnosti na akcionáře nebo členy mající kvalifikovanou účast ve zvláštní účelové jednotce;

e)        řádné správní a účetní postupy, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly a požadavky na řízení rizik;

f)         požadavky na informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky;

g)        požadavky solventnosti.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování čl. 211 odst. 1 a 2 vypracuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, formáty a šablony používané při schvalování zvláštních účelových jednotek.

Orgán EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2b.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování čl. 211 odst. 1 a 2 může Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vypracovat návrh prováděcích technických norem, ve kterém stanoví postupy, formáty a šablony používané v rámci spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu v případě, že zvláštní účelová jednotka, která přebírá riziko od pojišťovny či zajišťovny, je usazena v členském státu, v němž není pojišťovna či zajišťovna povolena.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.        Zvláštní účelové jednotky povolené před 31. prosincem 2012 se řídí právem členského státu, který tyto jednotky povolil. Na jakoukoli novou činnost této jednotky zahájenou po uvedeném dni se nicméně použijí odstavce 12 a 2a.“;

(37a) V čl. 212 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) ‚kolegiem orgánů dohledu‘ se rozumí stálá, avšak flexibilní struktura pro spolupráci, koordinaci a usnadnění rozhodování v rámci dohledu nad určitou skupinou a jeho členy jsou:

         orgán dohledu nad skupinou;

         orgány dohledu, které sice vykonávají dohled nad podniky patřící do skupiny, nejsou však orgány dohledu nad skupinou; a

         orgán EIOPA, který je pro účely této definice považován za orgán dohledu.“;

(38)     Článek 216 ▌se mění takto:

a)        V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V takovém případě orgán dohledu zdůvodní své rozhodnutí jak orgánu dohledu nad skupinou, tak poslednímu mateřskému podniku na úrovni Unie. Orgán dohledu nad skupinou o tom vyrozumí kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248 odst. 1 písm. a).“;

b)       V odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán dohledu zdůvodní takové rozhodnutí jak podniku, tak orgánu dohledu nad skupinou. Orgán dohledu nad skupinou o tom vyrozumí kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248 odst. 1 písm. a).“;

c)        Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.       Orgán EIOPA vypracuje návrh regulačních technických norem, ve kterých upřesní okolnosti, za kterých lze učinit rozhodnutí uvedené v odstavci 1. Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/20100.“;

(39)     Článek 217 se mění takto:

a)        V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V takovém případě orgány dohledu zdůvodní svou dohodu jak orgánu dohledu nad skupinou, tak poslednímu mateřskému podniku na úrovni Unie. Orgán dohledu nad skupinou o tom vyrozumí kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248 odst. 1 písm. a).“;

b)        Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komise v souladu s článkem 301a ▌přijme akty v přenesené pravomoci, ve kterých upřesní okolnosti, za kterých lze učinit rozhodnutí uvedené v odstavci 1.

(40)     Článek 227 se nahrazuje tímto:

„Článek 227

Rovnocennost vztahující se na pojišťovny a zajišťovny ve třetích zemích

1.        Při výpočtu skupinové solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně ze třetí země, v souladu s článkem 233 je výhradně pro účely tohoto výpočtu tato pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna.

Pokud však ve třetí zemi, ve které má tento podnik sídlo, podnik podléhá povolení a solventnostnímu režimu, který je přinejmenším rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI, mohou členské státy stanovit, že se při výpočtu solventnosti tohoto podniku zohlední solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto jiným členským státem.

2.        V případech, kdy bylo rozhodnutí přijato v souladu s odstavcem 4 nebo 6 orgán dohledu nad skupinou na žádost podniku držícího účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetí zemí je přinejmenším rovnocenný. Orgán EIOPA asistuje orgánu dohledu nad skupinou v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Orgán dohledu nad skupinou s pomocí orgánu EIOPA rozhodne o rovnocennosti režimů teprve po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a orgánem EIOPA. Toto rozhodnutí je učiněno ve shodě s kritérii přijatými v souladu s odstavcem 3. Orgán dohledu nad skupinou nesmí přijmout stran třetí země žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu s některým z dřívějších rozhodnutí přijatých ve vztahu k této třetí zemi, kde je nezbytné, aby byly zohledněny významné změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I kapitole VI a režimu dohledu uplatňovaného třetí zemí.

Pokud orgány dohledu nesouhlasí s rozhodnutím přijatým v souladu s pododstavcem 2, mohou do tří měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí orgánem dohledu nad skupinou postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.

3.        Komise může v souladu s článkem 301a ▌přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je režim dohledu třetí země rovnocenný s režimem, který stanoví hlava I kapitola VI.

4.        Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 3, může Komise v souladu s článkem 301a a za asistence Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu třetí země je rovnocenný s režimem, který stanoví hlava I kapitola VI.

Tato rozhodnutí podléhají pravidelnému přezkumu, aby byly zohledněny veškeré změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I kapitole VI a režimu dohledu uplatňovaného třetí zemí.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

5.        Odchylně od odstavce 4, a i když kritéria přijatá v souladu s odstavcem 3 nebyla splněna, může Komise v souladu s článkem 301a a za asistence Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu třetí země uplatňovaný na zajišťovací činnosti pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem v uvedené třetí zemi je dočasně rovnocenný se solventnostním režimem, který stanoví hlava I, kapitola IV této směrnice v případě, že tato třetí země splňuje alespoň následující kritéria:

a)        třetí země předala Evropské unii písemné závazky týkající se přijetí a uplatňování režimu dohledu, který bude možno vyhodnotit v souladu s odstavcem 2 jako rovnocenný, a to do konce tohoto omezeného období;

b)        za účelem splnění tohoto závazku uvedeného v písm. a) stanoví konvergenční program;

c)        na splnění tohoto závazku je přidělen dostatečný objem prostředků v bodě a);

d)        zavede režim dohledu, jenž je založen na zohlednění rizik a na tržním hodnocení aktiv a závazků;

e)        uzavřela dohody o výměně důvěrných informací týkajících se dohledu v souladu s článkem 264;

f)         má nezávislý systém dohledu založený na hlavních zásadách, zásadách a normách přijatých Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS);

g)        zavedla povinnost zachovávat profesní tajemství pro všechny osoby jednající jménem orgánů dohledu, zejména co se týče výměny informací s orgánem EIOPA a s orgány dohledu definovanými v čl. 13 odst. 10.

Veškerá rozhodnutí o dočasné rovnocennosti berou v souladu s čl. 177 odst. 2 v úvahu zprávy Komise. Tato rozhodnutí jsou předmětem pravidelného přezkumu prováděného na základě zpráv o pokroku, které příslušná třetí země předkládá vždy jednou za šest měsíců k posouzení Komisi a orgánu EIOPA.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

Komise může v souladu s článkem 301a přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých blíže upřesní podmínky stanovené v prvním pododstavci.

6.        Délka období uvedeného v odstavci 5 je pět let od data uvedeného v článku 310 nebo do data, k němuž je režim dohledu třetí země v souladu s odstavcem 4 považován za rovnocenný s režimem této země, který stanoví hlava I kapitola VI, přičemž se použije datum, které je dřívější.

Toto období může být rozšířeno o nejvýše jeden rok, neboť tato délka je nezbytná k tomu, aby orgán EIOPA a Komise mohly provést hodnocení rovnocennosti pro účely odstavce 4.

7.        Je-li v souladu s odstavcem 5 přijato rozhodnutí, že režim dohledu třetí země je dočasně rovnocenný, je tato třetí země považována pro účely odst. 1 pododstavce 2 za rovnocennou.“;

(40a) Článek 231 se nahrazuje tímto:

„Článek 231

Skupinový interní model

1.        Podá-li pojišťovna nebo zajišťovna a její přidružené podniky nebo přidružené podniky pojišťovací holdingové společnosti společně žádost o povolení výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven ve skupině na základě interního modelu, příslušné orgány dohledu společně rozhodnou, zda toto povolení udělí, a v případě potřeby určí podmínky, kterým toto povolení podléhá.

Žádost uvedená v prvním pododstavci bude podána pouze u orgánu dohledu nad skupinou.

Orgán dozoru nad skupinou o tom neprodleně informuje ostatní členy kolegia orgánů dohledu a předá jim žádost obsahující všechny náležitosti.

2.        Příslušné orgány dozoru podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do šesti měsíců ode dne, kdy orgán dozoru nad skupinou obdržel žádost obsahující všechny náležitosti.

3.        Pokud během šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží orgán dohledu nad skupinou své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.

Je-li rozhodnutí navržené odbornou skupinou v souladu s čl. 41 odst. 2 a 3 a čl. 44 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 zamítnuto, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

Orgán EIOPA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu EIOPA postoupena po skončení šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

4.        Orgán EIOPA může vypracovat návrh prováděcích technických norem, které v zájmu snadnějšího přijímání společných rozhodnutí zajistí jednotné podmínky uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v odstavci 2, pokud jde o žádosti o povolení uvedené v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.        Dosáhnou-li dotyčné orgány dohledu společného rozhodnutí podle odstavce 2, předá orgán dohledu nad skupinou žadateli dokument obsahující řádné odůvodnění.

6.        Nebude-li společné rozhodnutí přijato do šesti měsíců ode dne, kdy byla doručena žádost skupiny obsahující všechny náležitosti, rozhodne orgán dohledu nad skupinou o této žádosti samostatně.

Orgán dohledu nad skupinou ve svém rozhodnutí náležitě zohlední veškeré názory a výhrady ostatních příslušných orgánů dohledu vyjádřené během příslušného období.

Orgán dohledu nad skupinou předá žadateli a ostatním příslušným orgánům dohledu dokument obsahující řádné odůvodnění.

Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

7.        Pokud kterýkoli z příslušných orgánů dohledu usoudí, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny pod jeho dohledem se podstatně odchyluje od předpokladů interního modelu schváleného skupinou, a pokud tento podnik dostatečně nezohlednil připomínky orgánu dohledu, může tento orgán dohledu v souladu s článkem 37 uložit navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku této pojišťovny nebo zajišťovny stanovenému na základě interního modelu.

Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení kapitálového požadavku nebylo přiměřené, může orgán dohledu požadovat, aby dotyčný podnik vypočítal svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce uvedeného v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1 a 2. V souladu s případy uvedenými v čl. 37 odst. 1 písm. a) a c) může orgán dohledu uložit navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku dotyčné pojišťovny nebo zajišťovny stanovenému na základě standardního vzorce.

Orgán dohledu zdůvodní jakékoliv takové rozhodnutí uvedené v prvním a druhém pododstavci jak pojišťovně nebo zajišťovně, tak ostatním členům kolegia orgánů dohledu.

Orgán EIOPA může vydat pokyny k zajištění jednotného uplatňování tohoto odstavce.“;

(40b) V článku 232 se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5 a akty v přenesené pravomoci, regulační technické normy a prováděcí technické normy přijaté podle čl. 37 odst. 6 až 7 se použijí obdobně.“

(40c) V čl. 233 odst. 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5, akty v přenesené pravomoci, regulační technické normy a prováděcí technické normy přijaté podle čl. 37 odst. 6 až 7 se použijí obdobně.“

(44)     Článek 234 se nahrazuje tímto:

„Článek 234

Regulační technické normy týkající se článků 220 až 229 a 230 až 233

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace s tímto článkem, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní technické zásady a metody uvedené v článcích 220 až 229 a podmínky použití článků 230 až 233 a které budou odrážet ekonomický charakter specifických právních struktur.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(45)     Článek 237 se nahrazuje tímto:

„Článek 237

Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: rozhodnutí o žádosti

1.        V případě, že je podána žádost, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovala pravidla stanovená v článcích 238 a 239, příslušné orgány dohledu rozhodnou společně v rámci kolegia orgánů dohledu a po důkladné konzultaci, zda požadované povolení udělí, a v případě potřeby stanoví podmínky, kterým bude povolení podléhat.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze orgánu dohledu, který povolil dceřiný podnik. Tento orgán dohledu neprodleně informuje ostatní členy kolegia orgánů dohledu a předá jim žádost obsahující všechny náležitosti.

2.        Příslušné orgány dohledu učiní vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí o této žádosti do tří měsíců ode dne, kdy všechny orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu obdrží žádost obsahující všechny náležitosti.

3.        Pokud během tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží orgán dohledu nad skupinou své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a dotčenými orgány dohledu uplatňováno.

Je-li rozhodnutí navržené odbornou skupinou v souladu s čl. 41 odst. 2 a 3 a čl. 44 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 zamítnuto, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu. Tříměsíční období se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

Orgán EIOPA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu postoupena po skončení tříměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

4.        Orgán EIOPA může vypracovat návrh prováděcích technických norem, které v zájmu snadnějšího přijímání společných rozhodnutí zajistí jednotné podmínky uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v odstavci 2, pokud jde o žádosti o povolení uvedené v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

5.        Dosáhnou-li dotyčné orgány dohledu společného rozhodnutí podle odstavce 2, orgán dohledu, který povolil dceřiný podnik, předá žadateli dokument obsahující řádné odůvodnění. Společné rozhodnutí se považuje za směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.

6.        Nepřijmou-li příslušné orgány dohledu společné rozhodnutí v tříměsíční lhůtě stanovené v odstavci 2 ▌, orgán dohledu nad skupinou rozhodne o této žádosti samostatně.

Při přijímání tohoto rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou náležitě zohlední:

a)        veškeré názory a výhrady příslušných orgánů dohledu vyjádřené během příslušného období;

b)        veškeré výhrady ostatních orgánů dohledu v kolegiu orgánů dohledu vyjádřené během příslušného období.

Rozhodnutí se řádně odůvodní a obsahuje vysvětlení všech podstatných odchylek od výhrad ostatních příslušných orgánů dohledu ▌. Orgán dohledu nad skupinou předává kopii rozhodnutí žadateli a ostatním příslušným orgánům dohledu. Rozhodnutí se považuje za směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.“;

(45a) V článku 238 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Kolegium orgánů dohledu učiní vše, co je v jeho pravomoci, aby bylo dosaženo dohody o návrhu orgánu dohledu, který povolil dceřiný podnik, nebo o jiných možných opatřeních.

Tato dohoda je považována za směrodatnou a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.“;

(46)     Ustanovení čl. 238 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5.       Nedojde-li ke shodě mezi orgánem dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, může kterýkoliv orgán dohledu do jednoho měsíce od předložení návrhu orgánem dohledu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem, a přijme rozhodnutí do jednoho měsíce od data, kdy mu byla záležitost postoupena. Toto měsíční období se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení. Záležitost není orgánu EIOPA postoupena po uplynutí měsíční lhůty uvedené v tomto pododstavci nebo bylo-li v kolegiu dosaženo dohody v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

Orgán dohledu, který povolil tento dceřiný podnik, odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení, a přijme své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA.

Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.

V rozhodnutí důkladně uvede důvody, o něž se opírá.

Orgán dohledu oznamuje rozhodnutí dceřinému podniku a kolegiu orgánů dohledu.“;

(47)     V článku 239 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4.       Vyjádří-li některý z dotčených orgánů dohledu během čtyřměsíčního období uvedeného v odstavci 1 nesouhlas ohledně schválení ozdravného plánu nebo během měsíčního období uvedeného v odstavci 2 vyjádří nesouhlas se schválením navrhovaných opatření, může kterýkoliv orgán dohledu ▌záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem, a přijme rozhodnutí do jednoho měsíce od data, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost není orgánu EIOPA postoupena po uplynutí čtyřměsíčního, nebo měsíčního období uvedeného v tomto pododstavci nebo bylo-li v kolegiu dosaženo dohody v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem nebo odst. 2 druhým pododstavcem. Toto čtyřměsíční nebo měsíční období se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

Orgán dohledu, který povolil tento dceřiný podnik, odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme své konečné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a je dotčenými orgány dohledu uplatňováno.

V rozhodnutí důkladně uvede důvody, o něž se opírá.

Orgán dohledu oznamuje rozhodnutí dceřinému podniku a kolegiu orgánů dohledu.“;

(48)     Článek 241 se nahrazuje tímto:

„Článek 241

Dceřiné podniky pojišťovny nebo zajišťovny: akty v přenesené pravomoci

Komise přijme v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci, ve kterých upřesní:

a)        kritéria, na jejichž základě bude posuzováno, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 236;

b)        kritéria, na jejichž základě se posuzuje, jaká situace je považována za mimořádnou podle čl. 239 odst. 2;

c)        postupy, které použijí orgány dohledu při výměně informací a výkonu svých práv a povinností v souladu s články 237 až 240.“;

(49)     Ustanovení čl. 242 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.      Do 31. prosince 2014 Komise posoudí uplatňování hlavy III této směrnice, přičemž se zaměří na spolupráci orgánů dohledu v rámci kolegií orgánů dohledu, na fungování těchto kolegií a na postupy pro dohled nad navyšováním kapitálu, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně připojí návrhy na změnu této směrnice.“;

(50)     Čl. 242 odst. 2 se mění takto:

a)        slova „31. října 2015“ se nahrazují slovy „31. prosince 2015“;

b)        písmeno e) se zrušuje;

(51)     Ustanovení čl. 244 odst. 4 se nahrazuje tímto:

„4.       Komise přijme pro účely odstavců 2 a 3 v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci ohledně definice závažné koncentrace rizik ▌.

Aby byla v souvislosti s dohledem nad koncentrací rizik zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní, jakým způsobem se pro účely odstavce 3 určuje závažná koncentrace rizik a určují vhodné prahy.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy, které se budou používat pro účely odstavce 2 k hlášení závažných koncentrací rizik.

Orgán EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(52)     Ustanovení čl. 245 odst. 4 se nahrazuje tímto:

„4.       Komise může pro účely odstavců 2 a 3 přijmout v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci ohledně definice ▌významných transakcí uvnitř skupiny ▌.

Aby byla v souvislosti s dohledem nad transakcemi uvnitř skupiny zajištěna důsledná harmonizace, může orgán EIOPA vypracovat návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní, jakým způsobem se pro účely odstavce 3 významné transakce uvnitř skupiny určují.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4a.      Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku může orgán EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy, které se budou používat pro účely odstavce 2 k hlášení významných transakcí uvnitř skupiny.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(53)     V článku 247 se odstavce 3 až 7 nahrazují tímto:

„3.      Ve zvláštních případech se mohou příslušné orgány dohledu na žádost jakéhokoli orgánu společným rozhodnutím odchýlit od kritérií uvedených v odstavci 2, pokud by bylo jejich uplatnění nevhodné vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven v jednotlivých zemích, a určit za orgán dohledu nad skupinou jiný orgán dohledu.

Za tímto účelem může kterýkoliv z příslušných orgánů dohledu požadovat, aby bylo projednáno, zda kritéria uvedená v odstavci 2 jsou odpovídající. Takovéto projednání však neproběhne častěji než jednou ročně.

Příslušné orgány dohledu podniknou vše, co je v jejich pravomoci, aby přijaly společné rozhodnutí ohledně volby orgánu dohledu nad skupinou, a to do tří měsíců ode dne, kdy byla podána žádost o projednání. Příslušné orgány dozoru umožní skupině vyjádřit své stanovisko, než přijmou rozhodnutí.

Určený orgán dohledu nad skupinou předloží dotyčné skupině společné rozhodnutí s řádným odůvodněním.

4.        Pokud během tříměsíčního období uvedeného v odst. 3 třetím pododstavci postoupí kterýkoliv příslušný orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s čl. 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží příslušné orgány dohledu své společné rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které orgán EIOPA případně přijme v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijmou své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu. Tříměsíční období se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

           Orgán EIOPA přijme své rozhodnutí podle prvního pododstavce do jednoho měsíce od data, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost není orgánu postoupena po skončení tříměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Určený orgán dohledu nad skupinou předloží dotyčné skupině a kolegiu orgánů dohledu společné rozhodnutí s řádným odůvodněním.

6.        Není-li přijato společné rozhodnutí ▌, funkce orgánu dohledu nad skupinou je svěřena orgánu dohledu, jenž je určen v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. ▌

7.        Orgán EIOPA informuje nejméně jednou ročně Evropský parlament, Radu a Komisi o hlavních potížích při uplatňování odstavců 2, 3 a 6.

Vyskytnou-li se jakékoli závažnější obtíže při uplatňování kritérií uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, přijme Komise v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci, ve kterých kritéria dále upřesní.“;

(54)     Článek 248 se mění takto:

a)        v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

V případech, kdy orgán dohledu nad skupinou nevykoná úlohy uvedené v odstavci 1 nebo kdy členové kolegia orgánů dohledu nespolupracují v míře požadované v tomto odstavci, může kterýkoliv dotčený orgán dohledu záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny článkem 19 uvedeného nařízení.“

(aa)     v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Členy kolegia orgánů dohledu jsou orgán dohledu nad skupinou, orgány dohledu všech členských států, ve kterých se nacházejí sídla všech dceřiných podniků, a EIOPA.“;

b)        V odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě rozdílných názorů na dohody o koordinaci může kterýkoli člen kolegia orgánů dohledu záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny článkem 19 uvedeného nařízení. Toto rozhodnutí je uznáno jako směrodatné a uplatňováno příslušnými orgány dohledu.

▌“

(ba)     V odstavci 5 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Aniž jsou dotčena práva a povinnosti, která orgánu dohledu nad skupinou a ostatním orgánům dohledu plynou z této směrnice, mohou být dohodami o koordinaci svěřeny orgánu dohledu nad skupinou, ostatním orgánům dohledu nebo orgánu EIOPA další úkoly, pokud se tím zvýší účinnost dohledu nad skupinou a není ohrožena kontrolní činnost členů kolegia orgánů dohledu s ohledem na jejich individuální povinnosti.“;

c)        Odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.       Orgán EIOPA vypracuje pokyny pro fungování kolegií orgánů dohledu, a to na základě komplexního posouzení jejich činnosti zaměřeného na úroveň jejich sbližování. Tato posouzení se provádějí nejméně jednou za tři roky. Členské státy zajistí, aby orgán dohledu nad skupinou předal orgánu EIOPA informace o fungování kolegia orgánů dohledu a o nastalých obtížích, které jsou pro toto posouzení významné.

Aby byla v souvislosti s koordinací činnosti orgánů dohledu zajištěna důsledná harmonizace, může orgán EIOPA vypracovat návrh regulačních technických norem, ve kterém na základě pokynů uvedených v prvním pododstavci upřesní, jakým způsobem fungují kolegia orgánů dohledu.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

7.        Aby byla v souvislosti s koordinací činnosti orgánů dohledu zajištěna důsledná harmonizace, vypracuje orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém pro účely odstavců 1 až 6 upřesní, jakým způsobem se uzavírají dohody o koordinaci dohledu nad skupinou, včetně definice „významné pobočky“.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(55)     Článek 249 se mění takto:

a)        V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Aby tyto orgány dohledu, včetně orgánu dohledu nad skupinou, měly k dispozici informace stejného rozsahu, aniž by byla dotčena jejich působnost, a bez ohledu na to, zda mají tyto orgány sídlo ve stejném členském státě, si tyto orgány vzájemně předávají informace, aby umožnily a usnadnily výkon kontrolní činnosti ostatních orgánů podle této směrnice. Příslušné orgány dohledu a orgán dohledu nad skupinou si proto neprodleně sdělují veškeré relevantní informace, jakmile jsou k dispozici, nebo si je sdělují na základě žádosti. Informace uvedené v tomto pododstavci zahrnují mimo jiné údaje o činnostech skupiny a orgánů dohledu a informace poskytnuté skupinou.“

b)        Vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.     V případech, kdy orgán dohledu nesdělil příslušné informace, či pokud žádost o spolupráci, zejména za účelem výměny příslušných informací, byla zamítnuta či nebyla vyřízena do dvou týdnů, mohou orgány dohledu postoupit záležitost orgánu EIOPA.

Pokud je záležitost postoupena orgánu EIOPA, aniž jsou dotčena ustanovení článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny článkem 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(c)       Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.       Aby byla v souvislosti s koordinací činnosti orgánů dohledu zajištěna důsledná harmonizace, vytvoří orgán EIOPA návrh regulačních technických norem, ve kterém upřesní:

         ▌informace, které orgán dohledu nad skupinou systematicky shromažďuje a sděluje ostatním příslušným orgánům dohledu, a informace, které orgánu dohledu nad skupinou sdělují ostatní příslušné orgány dohledu;

         ▌informace, které jsou pro dohled na úrovni skupiny zásadní nebo relevantní, s cílem zajistit jednotnost ohlašovacích postupů.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

d)        doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.       Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování koordinace činnosti orgánů dohledu může orgán EIOPA vypracovat návrh prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předkládání informací orgánům dohledu nad skupinou, jakož i postupy spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu, jak je stanoveno v tomto článku.

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(56a) Článek 250 se mění takto:

„Článek 250

Konzultace mezi orgány dohledu

1.        Aniž je dotčen článek 248, příslušné orgány dohledu se před rozhodnutím v jakékoliv věci, která je důležitá pro kontrolní činnost jiných orgánů dohledu, vzájemně informují v rámci kolegia orgánů dohledu o:

a)        změnách ve složení akcionářů, organizační nebo řídicí struktuře pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, které vyžadují souhlas nebo povolení orgánů dohledu; a dále

b)        důležitých sankcích a výjimečných opatřeních, přijatých příslušnými orgány, včetně navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku uloženého podle článku 37 a jakéhokoli omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku uloženého podle hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 3.

Pro účely písmene b) musí být orgán dohledu nad skupinou vždy konzultován.

Pro účely konzultace o navýšení kapitálového požadavku uvedeném v článku 37, se bude postup stanovený v čl. 238 odst. 4 a 5 uplatňovat obdobným způsobem, a to tak, že pouze orgán dohledu nad skupinou může otázku postoupit orgánu EIOPA.

Pokud má být rozhodnutí přijato na základě informací poskytnutých jinými orgány dozoru, příslušné orgány dozoru se vzájemně informují před tím, než přijmou rozhodnutí.“;

(58)     V čl. 255 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

Pokud žádost o ověření určená jinému orgánu dohledu v souladu s tímto odstavcem nebyla vyřízena do dvou týdnů či pokud je orgánu dohledu prakticky znemožněno vykonávat své právo na účast v souladu s třetím pododstavcem, může dožadující orgán postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 odst. 1, 2 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.“;

(58a) V čl. 255 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1094/2010 má orgán EIOPA právo účastnit se kontrol na místě v případě, že jsou prováděné společně dvěma či více orgány dohledu.“;

(59)     Článek 256 se mění takto:

a)        Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast a holdingové pojišťovny a smíšené holdingové pojišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny. Články 51, 53, 54 55 se použijí obdobně.“;

b)        Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise přijme v souladu s článkem 301a ▌akty v přenesené pravomoci , ve kterých blíže upřesní informace, které musí být zveřejňovány, ▌pokud jde o společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci.“;

c)        Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se skupinové solventnosti a zprávy o finanční situaci, vypracuje orgán EIOPA návrh prováděcích technických norem, ve kterém stanoví postupy, formáty a šablony používané v souvislosti se zveřejněním skupinové solventnosti a finanční zprávy, jak je stanoveno v tomto článku.

Orgán EIOPA uvedený návrh prováděcích technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi se svěřují pravomoci k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.“;

(59a) Vkládá se nový článek:

„Článek 256a

Struktura skupiny

Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny každoročně zveřejňovaly na úrovni skupiny pojišťoven či zajišťoven právní strukturu a strukturu organizace a řízení, včetně všech regulovaných subjektů, neregulovaných subjektů a fyzických poboček patřících k této skupině.“;

(60)     Ustanovení čl. 258 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komise může v souladu s článkem 301a▌ přijmout akty v přenesené pravomoci pro účely koordinace donucovacích opatření uvedených v odstavci 1 a 2.“

(61)     Článek 259 se nahrazuje tímto:

„Článek 259

Zprávy orgánu EIOPA

1.        Orgán EIOPA podává jednou ročně zprávu Evropskému parlamentu v souladu s článkem 50 nařízení (EU) č. 1094/2010.

2.        Orgán EIOPA informuje mimo jiné o veškerých významných zkušenostech z dohledčí činnosti a ze spolupráce mezi orgány dohledu v rámci hlavy III, a zejména o:

a)        postupu jmenování orgánu dohledu nad skupinou, počtu těchto orgánů a jejich zeměpisném rozmístění;

b)        fungování kolegia orgánů dohledu, zejména o zapojení a angažovanosti orgánů dohledu, které nepůsobí jako orgány dohledu nad skupinou.

3.        Pro účely odstavce 1 tohoto článku může orgán EIOPA také případně informovat o poznatcích získaných na základě revizí uvedených v čl. 248 odst. 6.“;

(62)     Článek 260 se nahrazuje tímto:

„1. V případě uvedeném v čl. 213 odst. 2 písm. c), příslušné orgány dohledu ověří, zda pojišťovny a zajišťovny, jejichž mateřský podnik má své sídlo mimo Unii, podléhají dohledu uplatňovanému orgánem dohledu třetí země, a zda je tento dohled rovnocenný dohledu nad skupinou stanovenému v této hlavě pro pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 213 odst. 2 písm. a) a b).

V případech, kdy nebylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavci 3 nebo 5 provede orgán dohledu ověření, který by byl orgánem dohledu nad skupinou, pokud by byla na žádost mateřského podniku nebo kterékoliv z pojišťoven a zajišťoven povolených v Unii nebo z vlastního podnětu použita kritéria stanovená v čl. 247 odst. 2 (dále jen „činný orgán dohledu nad skupinou“), pokud Komise předtím nerozhodla o rovnocennosti. Orgán EIOPA je nápomocen orgánu dohledu nad skupinou v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Tento činný orgán dohledu nad skupinou přijme rozhodnutí o rovnocennosti pouze po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a za asistence orgánu EIOPA. Toto rozhodnutí je učiněno ve shodě s kritérii přijatými v souladu s odstavcem 2. Činný orgán dohledu nad skupinou nesmí přijmout stran třetí země žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu s některým z dřívějších rozhodnutí přijatých ve vztahu k této třetí zemi, kde je nezbytné, aby byly zohledněny významné změny režimu dohledu stanoveného v hlavě I a režimu dohledu uplatňovaného třetí zemí.

Pokud orgány dohledu nesouhlasí s rozhodnutím přijatým v souladu s pododstavcem 3, mohou do 3 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí činným orgánem dohledu nad skupinou postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s čl. 19 odst. 1, 2, 3 a 6 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může orgán EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny daným článkem.“;

2.        Komise může v souladu s článkem 301a ▌přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých upřesní kritéria pro posouzení, zda je režim dohledu třetí země pro dohled nad skupinami rovnocenný s obezřetnostním režimem, který stanoví tato hlava.

3.        Splní-li určitá třetí země kritéria přijatá v souladu s odstavcem 2, může Komise v souladu s článkem 301a a za asistence Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu třetí země je rovnocenný režimu stanovenému v této hlavě.

Tato rozhodnutí Komise podléhají pravidelnému přezkumu s cílem zohlednit významné změny v režimu dohledu uvedeném v této hlavě a v režimu dohledu v této třetí zemi.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

4. Pokud Komise v souladu s odstavcem 3 a 5 nepřijme rozhodnutí uplatní se článek 262.

5.        Odchylně od odstavce 3 a i když nebyly splněny kritéria stanovená v souladu s odstavcem 2, může Komise v souladu s článkem 301a a s pomocí Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 rozhodnout, že režim dohledu v třetí zemi uplatňovaný na podniky se sídlem v dané třetí zemi je dočasně rovnocenný se režimem, který stanoví hlava I, pokud tato tření země splňuje alespoň tato kritéria:

a)        třetí země předala Evropské unii písemné závazky týkající se přijetí a uplatňování režimu dohledu, který bude možno vyhodnotit v souladu s odstavcem 3 jako rovnocenný, a to do konce tohoto omezeného období;

b)        za účelem splnění tohoto závazku uvedeného v písm. a) stanoví konvergenční program;

c)        na splnění tohoto závazku je v písm. a) přidělen dostatečný objem prostředků v bodě a);

d)        zavede režim dohledu, jenž je založen na zohlednění rizik a na tržním hodnocení aktiv a závazků;

e)        uzavřela dohody o výměně důvěrných informací týkajících se dohledu v souladu s článkem 264;

f)         má nezávislý systém dohledu založený na hlavních zásadách, zásadách a normách přijatých Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS);

g)        zavedla povinnost zachovávat profesní tajemství pro všechny osoby jednající jménem orgánů dohledu, zejména co se týče výměny informací s orgánem EIOPA a s orgány dohledu definovanými v čl. 13 odst. 10.

Veškerá rozhodnutí o dočasné rovnocennosti berou v souladu s čl. 177 odst. 2 v úvahu zprávy Komise. Tato rozhodnutí jsou předmětem pravidelného přezkumu prováděného na základě zpráv o pokroku, které příslušná třetí země předkládá vždy jednou za šest měsíců k posouzení Komisi a orgánu EIOPA.

Orgán EIOPA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam všech třetích zemí uvedených v prvním pododstavci.

Komise může v souladu s článkem 301a přijmout akty v přenesené pravomoci, ve kterých blíže upřesní podmínky stanovené v prvním pododstavci.

6. Délka období uvedeného v odstavci 5 je pět let od data uvedeného v článku 310 nebo do data, k němuž je režim dohledu třetí země v souladu s odstavcem 3 považován za rovnocenný s režimem dohledu, který stanoví tato hlava, přičemž se použije datum, které je dřívější.

Toto období může být rozšířeno o maximálně jeden rok, neboť tato délka je nezbytná k tomu, aby orgán EIOPA a Komise mohly provést hodnocení rovnocennosti pro účely odstavce 3.

7. Je-li v souladu s odstavcem 5 přijato rozhodnutí, že režim dohledu třetí země je dočasně rovnocenný, mohou členské státy použít článek 261. Orgán EIOPA vydá do 1. ledna 2014 pokyny pro jednotné uplatňování tohoto odstavce v členských státech. Členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny plnily. Pokud se některý členský stát rozhodne, že článek 261 ve vztahu k určité skupině nepoužije, nesmí tento článek ve vztahu k této skupině použít ani žádný jiný členský stát.“

(63)     V čl. 262 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. V případě nerovnocennosti dohledu uvedeného v článku 260 nebo pokud členské státy v souladu s článkem 260 odst. 7 nepoužijí v případě dočasné rovnocennosti článek 261, použijí členské státy na pojišťovny a zajišťovny jedno z následujících:

a)        články 218 až 235 a články 244 až 258, a to obdobně;

b)        jeden z postupů stanovených v odstavci 2.“;

(66)     V ▌čl. 300 se odst. 1 nahrazuje tímto:

„Částky v eurech uvedené v této směrnici se přezkoumávají každých pět zvýšením základní částky v eurech podle procentní změny harmonizovaného indexu spotřebitelských cen všech členských států, který zveřejňuje Eurostat od 31. prosince 2012 do data přezkumu a zaokrouhlují se směrem nahoru na celé statisíce EUR.“.

(67)     V článku 301 se zrušují odstavce 2 a 3.

(68)     Vkládají se nové články ▌, které znějí:

„Článek 301a

Výkon přenesené pravomoci

1.        Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

1a.      Přenesená pravomoc podle článků 17, 37, 50, 56, 109a, 172, 216, 217, 227, 241, 244, 245, 247, 256, 258, 260 se Komisi svěřuje na dobu čtyř let počínaje ...[11]**. Komise vypracuje zprávu o přenesených pravomocích nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

1b.      Přenesení pravomoci uvedené v článcích 17, 37, 50, 56, 109a, 172, 216, 217, 227, 241, 244, 245, 247, 256, 258, 260 může Evropský parlament či Rada kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v tomto rozhodnutí upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

2.        Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.        Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 17, 37, 50, 56, 109a, 172, 216, 217, 227, 241, 244, 245, 247, 256, 258, 260 vstupuje v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevznesly námitky do tří měsíců od jeho oznámení Evropskému parlamentu a Radě nebo pokud před uplynutím této lhůty oba tyto orgány neinformovaly Komisi, že proti aktu nehodlají vznést námitky. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 301b

Zaváděcí doložka („sunrise clause“)

Při prvním přijímání regulačních technických norem stanovených v čl. 35 odst.6, čl. 37 odst. 6a, článku 50, čl. 58 odst. 8, čl. 75 odst. 2, článku 86, čl. 92 odst. 1, čl. 97 odst. 1, čl. 99 odst. 1, čl. 111 odst. 1 a 2, čl. 141 odst. 1, článku 127, článku 130, čl. 135 odst. 1 a 2a, čl. 143 odst. 1 a 2, čl. 210 odst. 2, čl. 211 odst. 2, článku 234, čl.245 odst. 4, čl. 248 odst. 6 a 7, čl. 249 odst. 3, a na přechodné období maximálně dvou let po ... * vyhlášení této směrnice v Úředním věstníku Evropské unie se Komise bude řídit postupem pro přijímání aktů v přenesené pravomoci, jak je stanoveno v článku 301a. Jakékoli změny aktů v přenesené pravomoci nebo, po uplynutí přechodného období, přijímání nových regulačních technických norem bude prováděno v souladu s postupy stanovenými v příslušných článcích.“;

(69)     V článku 304 se odstavec 2 nahrazuje následujícím:

„Do 31. prosince 2015 Komise předloží Evropskému výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému parlamentu zprávu o používání přístupu uvedeného v odstavci 1 a o postupech orgánů dohledu přijatých podle odstavce 1, k níž případně připojí vhodné návrhy. Tato zpráva se zaměří zejména na přeshraniční účinky používání tohoto přístupu s cílem předcházet regulační arbitráži ze strany pojišťoven a zajišťoven.“;

(70)     Vkládá se oddíl, který zní:

„ODDÍL 3

Pojištění a zajištění

Článek 308a

Postupné zavádění

1.        V období mezi 1. lednem 2013 a 31. prosincem 2013 přijmou pojišťovny, zajišťovny a orgány dohledu veškerá opatření nezbytná k tomu, aby byl k 1. lednu 2014 zajištěn soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy, které tuto směrnici provádějí.

2.        Počínaje 1. lednem 2013 členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc:

a)        rozhodovat o:

i)         schválení parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny v souladu s článkem 104 odst. 7;

ii)       schválení doplňkového kapitálu v souladu s článkem 90;

iii)      schválení zařazení položek kapitálu uvedených v článku 95;

iv)       schválení úplného nebo částečného vnitřního modelu v souladu s články 112 a 113;

v)        povolení udělovaná pro prostředy pro zvláštní účely, které budou zřizovány na jejich území;

vi)       schválení doplňkového kapitálu zprostředkující holdingové pojišťovny v souladu s čl. 226 odst. 2;

vii)      rozhodnutí uvedeném v článku 228;

viii)    schválení vnitřního modelu skupiny v souladu s článkem 231 a čl. 233 odst. 5;

ixi)     povolení, aby se na pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahovaly články 238 a 239, v souladu s článkem 236;

b)        stanovit úroveň a rozsah dohledu nad skupinou v souladu s oddíly 2 a 3 hlavy III, kapitoly I;

c)        stanovit metodu výpočtu solventnosti skupiny v souladu s článkem 220;

d)        rozhodovat o rovnocennosti a dočasné rovnocennosti v souladu s článku 227 a 260;

e)        určovat orgán dohledu nad skupinou v souladu s článkem 247;

f)         ustanovit kolegium orgánů dohledu v souladu s článkem 248;

g)        vydat rozhodnutí uvedená v článcích 262 a 263; a

h)        určit způsob uplatňování vzdání se a přechodných období v souladu s čl. 308a odst. 3 a čl. 308b.

           Členské státy uloží za povinnost dotčeným orgánům dohledu, aby projednaly žádosti předložené pojišťovnami a zajišťovnami za účelem schválení či udělení povolení uvedeného v odstavci 3. Rozhodnutí přijímané orgány dohledu týkající se žádostí o schválení nebo povolení se nebudou vztahovat na období před datem uvedeném v článku 310.

3.        Aniž jsou dotčena ustanovení článku 308b, počínaje 1. červencem 2013 pojišťovny a zajišťovny:

a)        provedou odhad výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, minimálního kapitálového požadavku a výši vlastního kapitálu, vyhotoví rozvahu v souladu s touto směrnicí a tyto informace předají příslušným orgánům dohledu;

b)        poskytnou orgánům dohledu každoročně informace uvedené v článku 35 v souvislosti s finančním rokem, který končí 1. července 2013 nebo později.

Referenční datum rozvahy, na kterou se odkazuje v písm. a), je první den finančního roku, který začíná 1. července 2012 nebo později, ale nejpozději do 1. července 2013;

Orgány dohledu mohou upustit od požadavku stanoveném v písm. b) v případě pojišťoven a zajišťoven, které nesplňují v plném rozsahu požadavek na to, aby pojišťovny a zajišťovny měly vhodné systémy a struktury v souladu s čl. 35 odst. 5, a za předpokladu, že pojišťovny a zajišťovny by i nadále byly povinny předkládat zprávy, v souladu s požadavky s právními předpisy platnými v jejich působnosti, před datem uvedeným v čl. 309 odst. 1.

Článek 308b

Přechodná období

1.        Členské státy mohou pojišťovnám a zajišťovnám nebo skupinám pojišťoven a zajišťoven, které mají celkovou rozvahu nižší než 25 miliard EUR a které k datu uvedenému v článku 310 nesplní solventnostní kapitálový požadavek, povolit lhůtu v maximální délce dvou let, během níž tento požadavek splní, za podmínky, že tyto podniky či skupiny předložily v souladu s článkem 138 odst. 2 a článkem 142 orgánu dohledu ke schválení opatření, která navrhují za tímto účelem přijmout.

2.        Členské státy mohou pojišťovnám a zajišťovnám, které nesplňují v plném rozsahu požadavek, aby měly k datu uvedenému v článku 310 vhodné systémy a struktury v souladu s čl. 35 odst. 5 a čl. 55 odst. 1, povolit lhůtu v maximální délce dvou let, během níž tento požadavek splní.

3.        Během této lhůty mohou členské státy pojišťovnám a zajišťovnám, které v plném rozsahu nesplňují požadavky týkající se uveřejňování informací uvedených v článcích 51 a 53, 54 a 55, povolit, aby v rámci pravidelného oznamování orgánům dohledu uveřejňovaly pouze informace, které jim jejich zavedené systémy a struktury umožňují poskytnout.

4.        Členské státy mohou skupinám pojišťoven a zajišťoven, které nesplňují v plném rozsahu požadavek, aby měly k datu uvedenému v článku 310 vhodné systémy a struktury v souladu s článkem 254, povolit lhůtu v maximální délce dvou let, během níž tento požadavek splní.

5.        Během této lhůty mohou členské státy skupinám pojišťoven a zajišťoven, které v plném rozsahu nesplňují požadavky týkající se uveřejňování informací uvedených v článku 256, povolit, aby v rámci pravidelného oznamování orgánům dohledu uveřejňovaly pouze informace, které jim jejich zavedené systémy a struktury umožňují poskytnout.

6.        Bez ohledu na článek 94 se položky základního kapitálu emitované před ...*, které by se mohly použít k dosažení disponibilní míry solventnostní do výše alespoň 50 % míry solventnostní podle čl. 16 odst. 3 směrnice 73/239/EHS, článku 1 směrnice 2002/13/ES, čl. 27 odst. 3 směrnice 2002/83/ES a čl. 36 odst. 3 směrnice 2005/68/ES řadí k základnímu kapitálu třídy 1 po dobu až 10 let od data uvedeného v článku 310.

7.        Bez ohledu na článek 94 se položky základního kapitálu emitované před ...*, které by se mohly použít k dosažení disponibilní míry solventnostní do výše 25 % míry solventnostní podle čl. 16 odst. 3 směrnice 73/239/EHS, článku 1 směrnice 2002/13/ES, čl. 27 odst. 3 směrnice 2002/83/ES a čl. 36 odst. 3 směrnice 2005/68/ES řadí k základnímu kapitálu třídy 2 po dobu až 10 let od data uvedeného v článku 310.

8.        Co se týče pojišťoven a zajišťoven, které investují do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů založených na přeměněných úvěrech, které byly emitovány před 1. lednem 2011, požadavky uvedené v čl. 135 odst. 2 písm. a) pro ně platí od 31. prosince 2014, avšak pouze za předpokladu, že po 31. prosinci 2014 jsou přidány nebo nahrazeny nové základní expozice.

9.        Standardní parametry, které se použijí pro akcie, které pojišťovny a zajišťovny nakoupily k ...*, při výpočtu podmodulu akciového rizika podle standardního vzorce bez možnosti uvedené v článku 304, se vypočítají jako vážený průměr následujících parametrů:

a)        standardní parametr, který se použije při výpočtu podmodulu akciového rizika podle článku 304; a

b)        standardní parametr, který se použije při výpočtu podmodulu akciového rizika podle standardního vzorce bez možnosti uvedené v článku 304.

Váha parametru uvedeného v prvním odstavci v písmenu b) se bude zvyšovat alespoň lineárně na konci každého roku od 0 % během roku začínajícího 1. ledna 2014 at do výše 100 % 7 let po 1. lednu 2014.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301 a, které dále určují kritéria, která je nutné splnit, včetně akcií, které budou předmětem přechodného období.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto přechodného období vytvoří Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví postupy, jimiž se budou řídit používání tohoto odstavce.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

10.      Pokud do ... * uplatnily členské státy ustanovení uvedená v článku 4 směrnice 2003/41/ES, mohou tyto členské státy až do doby, než budou přijaty pozměňovací návrhy k článku 17 až 17c směrnice 2003/41/ES, dál uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, články 27 až 30, články 32 až 35 a články 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k poslednímu dni uplatnění směrnice 2002/83/ES.

11.      Třetí země uplatňující právní předpisy, které byly uznány jako rovnocenné s touto směrnicí, mohou uplatnit přechodná ustanovení rovnocenná ustanovením v odstavcích 1 až 10.

12.      Členské státy mohou umožnit konečným mateřským pojišťovnám a zajišťovnám po dobu až sedm let po datu uvedeném v článku 309 odst. 1 požádat o schválení vnitřního modelu skupiny uplatnitelného na část skupiny, v rámci níž jsou daný podnik i konečný mateřský podnik umístěny ve stejném členském státě a v případě, že tato část je samostatnou částí s významně odlišným rizikovým profilem od zbytku skupiny.

Článek 308c

Kongruenční prémie některých závazků životního pojištění

1.        Odchylně od článků 75, 76 a 77 členské státy mohou umožnit životním pojišťovnám vypočítávat sazby příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr používané pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné závazky s kongruenční prémií stanovenou v odstavcích 2 a 3 za podmínky, že jsou splněny tyto podmínky týkající se povinnosti životního pojištění a aktiv, které ho kryjí:

a)        životní pojišťovna vyhradila portfolio aktiv, které se skládá z dluhopisů a jiných aktiv s podobnými charakteristikami peněžních toků, na pokrytí nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění a zachovává tato aktiva po dobu splatnosti dluhopisů, s výjimkou případů zachování replikace peněžních toků mezi aktivy a závazky, a to v případech, kdy se peněžní toky značně změnily, například v případě nesplacení dluhopisu;

b)        portfolio závazků životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie, a uplatňované a vyhrazené portfolio aktiv jsou účelně vázané, řízené a organizované odděleně od ostatních činností životní pojišťovny bez možnosti převodu;

c)        budoucí peněžní toky vyhrazeného portfolia aktiv replikují budoucí peněžní toky portfolia závazků životního pojištění ve stejné měně a jakýkoli nesoulad nezpůsobuje riziko, které by mohlo být podstatné v porovnání s riziky, které jsou vlastní odvětví životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie;

d)        smlouvy životního pojištění, na nichž je založeno portfolio závazků životního pojištění, nezpůsobují budoucí prémiové platby;

e)        jedinými upisovacími riziky souvisejícími s portfoliem závazků životního pojištění jsou rizika dlouhověkosti, riziko nákladů a revizní riziko a smlouvy, na kterých jsou založené závazky životního pojištění, nezahrnují žádné opce pro pojistníka nebo pouze odkupní opci, pokud odkupní hodnota nepřesahuje hodnotu aktiv, podle hodnocení v souladu s článkem 75, které kryjí závazky životního pojištění v době plnění odkupní opce;

f)         peněžní toky aktiv přiřazeného portfolia aktiv jsou fixní;

g)        peněžní toky aktiv vyhrazeného portfolia aktiv nemohou být změněny emitenty aktiv či třetími stranami;

h)        žádná aktiva vyhrazeného portfolia aktiv nemají úvěrovou kvalitu nižší, než je přiměřená úvěrová kvalita určená v souladu s odstavcem 7;

i)         životní pojišťovna zveřejní informace o uplatňování kongruenční prémie v souladu s tímto článkem a o měnovém dopadu na jejich finanční postavení;

j)         činnosti životní pojišťovny, v souvislosti s nimiž se uplatňuje kongruenční prémie v souladu s tímto odstavcem, se vykonává pouze tehdy, pokud se činnost pojišťoven nebo zajišťoven uskutečňuje pouze v členském státě, kde byla činnost povolena;

k)        orgán dohledu schválil uplatňování kongruenční prémie na portfolio závazků životního pojištění, pokud se ujistí, že požadavky stanovené v písm. a) až j) byly splněny;

Pokud jsou peněžní toky závazků životního pojištění uvedené v písm. f) závislé na inflaci, životní pojišťovny mohou využít aktiv, jejichž peněžní toky jsou fixní, kromě závislosti na inflaci, za podmínky, že tato aktiva replikují peněžní toky portfolia závazků životního pojištění se zahrnutou inflací.

2.        Pro každou měnu a každou splatnost se kongruenční prémie vypočítá v souladu s těmito zásadami:

a)        kongruenční prémie se rovná rozdílu:

i)         roční skutečné úrokové sazby vypočítané jako jediná diskontní sazba, jejíž hodnota po uplatnění na peněžní toky portfolia závazků životního pojištění je rovnocenná hodnota portfolia vyhrazených aktiv v souladu s článkem 75; a 

ii)       roční skutečné úrokové sazby vypočítané jako jediná diskontní sazba, jejíž hodnota po uplatnění na peněžní toky portfolia závazků životního pojištění je rovnocenná hodnota nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění při zohlednění časové hodnoty použitím základní časové struktury bezrizikové úrokové sazby;

b)        kongruenční prémie nezahrnuje základní rozpětí odrážející rizika životní pojišťovny;

c)        kongruenční prémie poskytuje stimuly řízení práv s přihlédnutím alespoň k úvěrové kvalitě vyhrazených aktiv.

3.        Pro účely odst. 2 písm. b) je základní rozmístění:

a)        posuzováno dynamicky a nepřetržitě a rovná se částce:

i)         úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti selhání aktiv; a dále

ii)       úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti ztráty v důsledku snížení hodnoty aktiva;

b)        nejméně 75 % dlouhodobého průměru rozpětí základní bezrizikové úrokové sazby aktiv stejného trvání, úvěrové kvality a třídy aktiv, jak je sledováno na finančních trzích.

Pravděpodobnost selhání uvedená v písm. a) bodu i) je založena na dlouhodobé statistice ztrát, která je relevantní pro aktivum ve vztahu k jeho trvání, úvěrové kvalitě a úvěrové třídě.

4.        Životní pojišťovny, které uplatňují metodu výpočtu stanovenou v odstavcích 2 a 3, nesmějí uplatňovat žádné jiné úpravy časové struktury bezrizikové úrokové sazby. Životní pojišťovny, které uplatňují kongruenční prémii na portfolio závazků životního pojištění, se nevracejí zpět k přístupu, který nezahrnuje kongruenční prémii. Pokud životní pojišťovna, která uplatňuje kongruenční prémii, už není schopná splnit podmínky stanovené v odstavci 1, okamžitě informuje orgán dohledu a přijme potřebná opatření na opětovné nastolení souladu s těmito podmínkami. Pokud takováto pojišťovna není schopna opětovně dosáhnout souladu s těmito podmínkami do dvou měsíců, musí pozastavit uplatňování kongruenční prémie na všechny svoje závazky životního pojištění a smí uplatňovat kongruenční prémii až po lhůtě 24 měsíců.

5.        Životní pojišťovny uplatňující kongruenční prémii stanovenou v tomto článku nesmějí uplatňovat upravenou příslušnou časovou strukturu bezrizikové úrokové sazby uvedené v článku 77a ani mechanizmus symetrické úpravy uvedený v článku 106a.

6.        Komise přijme v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci, ve kterých dále upřesní:

a)        kritéria, která musejí životní pojišťovny splnit, aby mohly uplatňovat kongruenční prémii uvedenou v tomto článku;

b)        kritéria s cílem schválení a ověření souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1;

c)        předpoklady a metody na uplatňování výpočtu základního rozpětí uvedeného v odstavci 3;

d)        kritéria s cílem ověřit soulad s požadavky stanovenými v odst. 2 písm. c);

7.        S cílem zabezpečit jednotnou harmonizaci v souvislosti s úvěrovou kvalitou aktiv orgán EIOPA vypracuje návrh regulačních technických norem s cílem stanovit úvěrovou kvalitu vyhrazených aktiv, která by měla být vyšší než minimální kvalita všeobecně považovaná za investiční stupeň, pro účely odst. 1 písm. h) včetně, pokud je to vhodné, příslušných limitů zaručujících přiměřenou úvěrovou kvalitu všech aktiv pro podnik jako celek.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

8.        Pokud životní pojišťovny vypočítávají všechny své technické rezervy anebo jejich značnou část s příslušnou časovou strukturou bezrizikových úrokových měr, která zahrnuje kongruenční prémii větší než nula, každý rok předloží orgánu dohledu tyto písemné informace:

a)        popis vlivu snížení kongruenční prémie na nulu;

b)        v případě, kdy by snížení kongruenční prémie na nulu mělo za následek nesoulad se solventnostním kapitálovým požadavkem, analýzu plánů podniku na opětovné dosažení úrovně vlastního použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo snížení svého rizikového profilu, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku;

c)        částku technických rezerv na závazky životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie.

9.        Orgán EIOPA v úzké spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a po provedení veřejné konzultace posoudí uplatňování článků 77a, 77b, 106, 106a, 304 a odst. 1 až 8 tohoto článku včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle nich. Toto posouzení je vykonáváno ve vztahu k dostupnosti dlouhodobých záruk na produkty životního pojištění, spravování životních pojišťoven jako dlouhodobých investorů a, všeobecněji, ve vztahu k finanční stabilitě. Na základě tohoto posouzení Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě zprávu do 1. ledna 2021 nebo, pokud je to vhodné pro účely kongruenční prémie, do 1. ledna 2019.

Tato zpráva se soustředí zejména na účinky na:

a)        fungování a stability evropských trhů se životním pojištěním;

b)        vnitřní trh a zejména na hospodářskou soutěž a na rovnocenné podmínky na evropských trzích se životním pojištěním;

c)        ochranu pojistníků;

d)        rozsah, v němž životní pojišťovny pokračují ve fungování jako dlouhodobí investoři;

e)        dostupnost a cenu produktů anuity;

f)         dostupnost a cenu jiných (konkurenčních) produktů;

g)        dlouhodobé investiční strategie podniků v souvislosti s produkty, na které jsou uplatňovány odstavce 1 až 7, v poměru k těm, které jsou ve vztahu s jinými dlouhodobými zárukami;

h)        výběr spotřebitelů a povědomí spotřebitelů o riziku;

i)         diverzifikovanejší a méně diverzifikované životní pojišťovny; a dále

j)         jiné dopady na reálnou ekonomiku.

Kromě toho zpráva bude vycházet ze zkušeností s dohledem při uplatňování článků 77a, 77b, 106, 106a, 304 a odst. 1 až 8 tohoto článku včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle nich.

V případě potřeby budou na zprávu navazovat odpovídající legislativní návrhy.

10.      Pokud výsledkem zprávy uvedené v odstavci 9 bude, že kongruenční prémie není vhodným opatřením v souvislosti s dobře fungujícím a stabilním trhem se životním pojištěním a s základními zásadami této směrnice, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, kterými tento článek nahradí přechodnými ustanoveními na uplatňování kongruenční prémie:

Článek 308c

Přechodné opatření pro kongruenční prémii některých závazků životního pojištění

1.        Odchylně od článků 75, 76 a 77 mohou členské státy umožnit životním pojišťovnám vypočítávat sazby příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr používané pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné závazky s kongruenční prémií stanovenou v odstavcích 2 a 3 za podmínky, že jsou splněny tyto podmínky týkající se povinnosti životního pojištění a aktiv, které ho kryjí:

a)        životní pojišťovna vyhradila portfolio aktiv, které se skládá z dluhopisů a jiných aktiv s podobnými charakteristikami peněžních toků, na pokrytí nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění a zachovává tato aktiva po dobu splatnosti dluhopisů, s výjimkou případů zachování replikace peněžních toků mezi aktivy a závazky, a to v případech, kdy se peněžní toky značně změnily, například v případě nesplacení dluhopisu;

b)        portfolio závazků životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie, a uplatňované a vyhrazené portfolio aktiv jsou účelně vázané, řízené a organizované odděleně od ostatních činností životní pojišťovny bez možnosti převodu,

c)        budoucí peněžní toky vyhrazeného portfolia aktiv replikují budoucí peněžní toky portfolia závazků životního pojištění ve stejné měně a jakýkoli nesoulad nezpůsobuje riziko, které by mohlo být podstatné v porovnání s riziky, které jsou vlastní odvětví životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie;

d)        smlouvy životního pojištění, na nichž je založeno portfolio závazků životního pojištění, nezpůsobují budoucí prémiové platby;

e)        jedinými upisovacími riziky souvisejícími s portfoliem závazků životního pojištění jsou rizika dlouhověkosti, riziko nákladů a revizní; smlouvy, na kterých jsou založené závazky životního pojištění, nezahrnují žádné opce pro pojistníka nebo pouze odkupní opci, pokud odkupní hodnota nepřesahuje hodnotu aktiv, podle hodnocení v souladu s článkem 75, které kryjí závazky životního pojištění v době plnění odkupní opce;

f)         peněžní toky aktiv přiřazeného portfolia aktiv jsou fixní;

g)        peněžní toky aktiv vyhrazeného portfolia aktiv nemohou být změněny emitenty aktiv či třetími stranami;

h)        žádná aktiva vyhrazeného portfolia aktiv nemají úvěrovou kvalitu nižší než je přiměřená úvěrová kvalita určená v souladu s odstavcem 7;

i)         životní pojišťovna zveřejní informace o uplatňování kongruenční prémie v souladu s tímto článkem a o měnovém dopadu na jejich finanční postavení;

j)         činnosti životní pojišťovny, v souvislosti s nimiž se uplatňuje kongruenční prémie v souladu s tímto odstavcem, se vykonává pouze tehdy, pokud se činnost pojišťoven nebo zajišťoven uskutečňuje pouze v členském státě, kde byla činnost povolena;

k)        orgán dohledu schválil uplatňování kongruenční prémie na portfolio závazků životního pojištění, pokud se ujistí, že požadavky stanovené v písm. a) až j) byly splněny;

Pokud jsou peněžní toky závazků životního pojištění uvedené v písm. f) závislé na inflaci, životní pojišťovny mohou využít aktiv, jejichž peněžní toky jsou fixní, kromě závislosti na inflaci, za podmínky, že tato aktiva replikují peněžní toky portfolia závazků životního pojištění se zahrnutou inflací.

2.        Pro každou měnu a každou splatnost se kongruenční prémie vypočítá v souladu s těmito zásadami:

a)        kongruenční prémie se rovná rozdílu:

i)         roční skutečné úrokové sazby vypočítané jako jediná diskontní sazba, jejíž hodnota po uplatnění na peněžní toky portfolia závazků životního pojištění je rovnocenná hodnota portfolia vyhrazených aktiv v souladu s článkem 75; a 

ii)       roční skutečné úrokové sazby vypočítané jako jediná diskontní sazba, jejíž hodnota po uplatnění na peněžní toky portfolia závazků životního pojištění je rovnocenná hodnota nejlepšího odhadu portfolia závazků životního pojištění při zohlednění časové hodnoty použitím základní časové struktury bezrizikové úrokové sazby.

b)        kongruenční prémie nezahrnuje základní rozpětí odrážející rizika životní pojišťovny.

c)        kongruenční prémie poskytuje stimuly řízení práv s přihlédnutím alespoň k úvěrové kvalitě vyhrazených aktiv.

3.        Pro účely odst. 2 písm. b) je základní rozmístění:

a)        posuzováno dynamicky a nepřetržitě a rovná se částce:

i)         úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti selhání aktiv; a dále

ii)       úvěrového rozpětí odpovídajícího pravděpodobnosti ztráty v důsledku snížení hodnoty aktiva;

b)        nejméně 75 % dlouhodobého průměru rozpětí základní bezrizikové úrokové sazby aktiv stejného trvání, úvěrové kvality a třídy aktiv, jak je sledováno na finančních trzích.

Pravděpodobnost selhání uvedená v písm. a) bodu i) je založena na dlouhodobé statistice ztrát, která je relevantní pro aktivum ve vztahu k jeho trvání, úvěrové kvalitě a úvěrové třídě.

4.        Životní pojišťovny, které uplatňují metodu výpočtu stanovenou v odstavcích 2 a 3, nesmějí uplatňovat žádné jiné úpravy časové struktury bezrizikové úrokové sazby. Životní pojišťovny, které uplatňují kongruenční prémii na portfolio závazků životního pojištění, se nevracejí zpět k přístupu, který nezahrnuje kongruenční prémii. Pokud životní pojišťovna, která uplatňuje kongruenční prémii, už není schopná splnit podmínky stanovené v odstavci 1, okamžitě informuje orgán dohledu a přijme potřebná opatření na opětovné nastolení souladu s těmito podmínkami. Pokud takováto pojišťovna není schopna opětovně dosáhnout souladu s těmito podmínkami do dvou měsíců, musí pozastavit uplatňování kongruenční prémie na všechny svoje závazky životního pojištění a smí uplatňovat kongruenční prémii až po lhůtě 24 měsíců.

5.        Životní pojišťovny uplatňující kongruenční prémii stanovenou v tomto článku nesmějí uplatňovat upravenou příslušnou časovou strukturu bezrizikové úrokové sazby uvedené v článku 77a ani mechanizmus symetrické úpravy uvedený v článku 106a.

6.        Komise přijme v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci, ve kterých dále upřesní:

a)        kritéria, která musejí životní pojišťovny splnit, aby mohly uplatňovat kongruenční prémii uvedenou v tomto článku;

b)        kritéria s cílem schválení a ověření souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1;

c)        předpoklady a metody na uplatňování výpočtu základního rozpětí uvedeného v odstavci 3;

d)        kritéria s cílem ověřit soulad s požadavky stanovenými v odst. 2 písm. c);

7.        S cílem zabezpečit jednotnou harmonizaci v souvislosti s úvěrovou kvalitou aktiv orgán EIOPA vypracuje návrh regulačních technických norem s cílem stanovit úvěrovou kvalitu vyhrazených aktiv, která by měla být vyšší než minimální kvalita všeobecně považovaná za investiční stupeň, pro účely odst. 1 písm. h) včetně, pokud je to vhodné, příslušných limitů zaručujících přiměřenou úvěrovou kvalitu všech aktiv pro podnik jako celek.

Orgán EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do [...].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

8.        Pokud životní pojišťovny vypočítávají všechny své technické rezervy anebo jejich značnou část s příslušnou časovou strukturou bezrizikových úrokových měr, která zahrnuje kongruenční prémii větší než nula, každý rok předloží orgánu dohledu tyto písemné informace:

a)        popis vlivu snížení kongruenční prémie na nulu;

b)        v případě, kdy by snížení kongruenční prémie na nulu mělo za následek nesoulad se solventnostním kapitálovým požadavkem, analýzu plánů podniku na opětovné dosažení úrovně vlastního použitelného kapitálu kryjícího solventnostní kapitálový požadavek nebo snížení svého rizikového profilu, aby bylo zajištěno dodržování solventnostního kapitálového požadavku;

c)        částku technických rezerv na závazky životního pojištění, na které se uplatňuje kongruenční prémie.

9.        Pro každou měnu a každou splatnost se úroková sazba kongruenční prémie vypočítá jako vážený průměr:

a)        úrokové sazby uvedené v odst. 1 a 8; a

b)        úrokové sazby pro tuto splatnost příslušné časové struktury bezrizikové úrokové sazby v souladu s články 75, 76 a 77.

Váha úrokové sazby se zvyšuje alespoň lineárně na konci každého roku z jedné sedminy po dobu prvního roku uplatňování tohoto článku na 100 % 7 let po započetí uplatňování této směrnice“.

(72)     V článku 309 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.       Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 4, 10, 13, 14, čl. 17 odst. 3, články 18, 23, 26 až 32, 34 až 49, 51 až 55, čl. 58 odst. 8, 67, 68, 71, 72, 74 až 85, 87 až 91, 93 až 96, 98,100 až 110, 112, 113, 115 až 126, 128, 129, 131 až 134, 136 až 142, 143, 144, 146, 148, 162 až 167, 172, 173, 178, 185, 190, 192, 210 až 233, 235 až 240, 243 až 258, 260 až 263, 265, 266, 303 a 304 a přílohami III a IV do 31. prosince 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.“;

(73)     V čl. 310 se v prvním odstavci slova „1. listopadu 2012“ nahrazují slovy „1. ledna 2014“.

(73a) Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 310a

Zaměstnanci a zdroje orgánu EIOPA

Orgán EIOPA posoudí personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí, a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“;

(74)     Článek 311 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 311

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 308a a 308b se použijí ode dne 1. ledna 2013.

Články 1, 2, 3, 5 až 9, 11, 12, 15, 16, čl. 17 odst. 2, články 19 až 22, 24, 25, 33, 57, čl. 58 odst. 1 až 7, články 59 až 66, 69, 70, 73, 143, 145, 147, 149 až 161, 168 až 171, 174 až 177, 179 až 184, 186 až 189, 191, 193 až 209, 267 až 300, 302, 305 až 308 a přílohy I a II, V, VI a VII se použijí ode dne 1. ledna 2014.

Komisi může přijímat akty v přenesené pravomoci, regulační a prováděcí technické normy před datem uvedeným ve 3. odstavci“;

(75)     V příloze III části A se bod 28 nahrazuje tímto:

„28.     v každém případě a jako alternativa formám neživotní pojišťovny uvedeným v bodech 1 až 27 a bodu 29: forma evropské společnosti (SE), jak je vymezena v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001(1)“;

(76)     V příloze III části A se doplňuje následující bod:

„29.     v případě, že dotčené členské státy povolují právní formu družstevní společnosti, která může provozovat činnost v oblasti neživotního pojištění, a jako alternativa formám neživotní pojišťovny uvedeným v bodech 1 až 28: forma evropské družstevní společnosti (SCE), jak je vymezena v nařízení Rady (ES) č. 1435/2003[12].“;

(77)     V příloze III části B se bod 28 nahrazuje tímto:

„28.     v každém případě a jako alternativa formám životní pojišťovny uvedeným v bodech 1 až 27 a bodu 29: forma evropské společnosti (SE), jak je vymezena v nařízení (ES) č. 2157/2001“;

(78)     V příloze III části B se doplňuje následující bod:

„29.     v případě, že dotčené členské státy povolují právní formu družstevní společnosti, která může provozovat činnost v oblasti neživotního pojištění, a jako alternativa formám životní pojišťovny uvedeným v bodech 1 až 28: forma evropské družstevní společnosti (SCE), jak je vymezena v nařízení (ES) č. 1435/2003.“

(79)     V příloze III části C se bod 28 nahrazuje tímto:

„28.     v každém případě a jako alternativa formám zajišťovny uvedeným v bodech 1 až 27 a bodu 29: forma evropské společnosti (SE), jak je vymezena v nařízení (ES) č. 2157/2001“

(80)     V příloze III části C se doplňuje následující bod:

„29.     v případě, že dotčené členské státy povolují právní formu družstevní společnosti, která může provozovat zajišťovací činnost, a jako alternativa formám zajišťovny uvedeným v bodech 1 až 28: forma evropské družstevní společnosti (SCE), jak je vymezena v nařízení (ES) č. 1435/2003.“;

(81)     Srovnávací tabulka v příloze VII se mění takto:

a)        Pod slova „Tato směrnice“ se vkládá čl. 13 odst. 27 jako odkaz odpovídající čl. 5 písm. d) směrnice 73/239/EHS.

b)        Pod slova „Tato směrnice“ se odkazy na čl. 210 odst. 1 písm. f) ▌a ▌g) nahrazují odkazy na čl. 212 odst. 1 písm. f) a g).

Článek 2a

Změny nařízení (ES) č. 1060/2009

Nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

Ustanovení čl. 2 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.      Předpokladem pro uznání ratingové agentury za externí ratingovou agenturu (ECAI) ve smyslu části čl. 81 směrnice 2006/48/ES nebo čl. 109a směrnice 2009/138/ES je, že ratingová agentura požádá o registraci podle tohoto nařízení, ledaže vydává pouze ratingy uvedené v odstavci 2.“.

Článek 2b

Revize

Komise do 1. ledna 2015 a poté každý následující rok podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda evropské orgány dohledu předložily návrh regulačních a prováděcích technických norem uvedených ve směrnici 2002/92/ES, 2003/71/ES a 2009/138/ES, bez ohledu na to, zda je toto předložení povinné či nepovinné, a předloží veškeré vhodné návrhy.

Článek 3

Provedení

1.        Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3, (6), (8), (9), (12), (13), (24), (25), (28), (30), (32), (33), (37), (40) až (43), (45), (46), (47), (53) až (55), (57), (59), (62), (63), (66) a (75) až (80) této směrnice do 31. prosince 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy budou používat od 1. ledna 2013.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.        Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Čl. 2 odst. 15, 20 a odst. 59 a se použijí ode dne 1. ledna 2013.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V… dne …,

Za Evropský parlament                                               Za Radu

předseda                                                                předseda

[…]                                                                       […]

  • [1]  Úř. věst. C 159, 18.5.2011, s. 10.
  • [2]  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 82.
  • [3] *              Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
  • [4]               Úř. věst. C 159, 18.5.2011, s. 10.
  • [5]               Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 82.
  • [6]               Postoj Evropského parlamentu ze dne ….
  • [7]               Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120.
  • [8]               Úř. věst. C 335, 17.12.2009, s. 1.
  • [9]               Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
  • [10]                      Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
  • [11] *             Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu této směrnice v platnost.
  • [12]  Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (27. 6. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy
(KOM(2011)0008 – C7‑0027/2011 – 2011/0006(COD))

Navrhovatel: Dimitar Stoyanov

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 68

Směrnice 2009/138/ES

Čl. 301 c – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Odůvodnění

Lhůta pro vznesení námitek musí být prodloužena s cílem poskytnout Parlamentu a Radě dostatek času na podrobné přezkoumání navrhovaného aktu v přenesené pravomoci a zaujmutí kvalifikovaného stanoviska.

Pozměňovací návrh   2

Návrh směrnice – pozměňující akt

Čl. 2 – bod 70

Směrnice 2009/138/ES

Čl. 308 a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. V případech, kdy Komise přijala akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 308b odst. 1, se čl. 35 odst. 5 nepoužije po období nejvýše pěti let od data uvedeného v čl. 309 odst. 1 prvním pododstavci.

1. V případech, kdy Komise přijala akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 308b odst. 1, se čl. 35 odst. 5 nepoužije po období nejvýše tří let od data uvedeného v čl. 309 odst. 1 prvním pododstavci.

Odůvodnění

Během předběžné diskuze vyvstala otázka rozporu mezi čl. 308a odst. 1 a čl. 308b písm. a). V prvním textu se uvádí přechodné období pěti let, ve druhém tří let. Podle zástupce Komise je správná lhůta tři roky. Účelem pozměňovacího návrhu je odstranění této technické nepřesnosti.

POSTUP

Název

Změna směrnic 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

Referenční údaje

KOM(2011)0008 – C7-0027/2011 – 2011/0006(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

3.2.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

3.2.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Dimitar Stoyanov

28.2.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

11.4.2011

24.5.2011

 

 

Datum přijetí

21.6.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jörg Leichtfried, María Muñiz De Urquiza

POSTUP

Název

Změna směrnic 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

Referenční údaje

COM(2011)0008 – C7-0027/2011 – 2011/0006(COD)

Datum predložení EP

18.1.2011

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

3.2.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

3.2.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Burkhard Balz

20.10.2009

 

 

 

Projednání ve výboru

21.3.2011

31.8.2011

11.10.2011

22.11.2011

Datum přijetí

21.3.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Elena Băsescu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Syed Kamall, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Philippe De Backer, Herbert Dorfmann, Enrique Guerrero Salom, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Mario Mauro

Datum předložení

28.3.2012