Postup : 2011/2196(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0094/2012

Předložené texty :

A7-0094/2012

Rozpravy :

PV 09/05/2012 - 24
CRE 09/05/2012 - 24

Hlasování :

PV 10/05/2012 - 12.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0152

ZPRÁVA     
PDF 204kWORD 164k
2. 4. 2012
PE 478.395v02-00 A7-0094/2012

o budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU

(2011/2196(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Philip Bradbourn

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU

(2011/2196(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (COM(2006)0819),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť“ (2005/C 312/01),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „EU a její sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy“ (COM(2011)0415),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(1),

–   s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0094/2012),

A. vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice pojmu „regionální letiště“; vzhledem k tomu, že letiště, jejichž hlavní spádovou oblastí je hlavní město, nejsou do oblasti působnosti této zprávy zahrnuta; vzhledem k tomu, že se navrhuje, aby regionální letiště, tj. velká letiště, která nejsou centrálními letišti, byla rozdělena do podkategorií velkých a malých letišť, a to na základě druhů spojení poskytovaných těmito letišti, objemu přepravovaných cestujících a spojení s velkými městy a velkými letišti, a vzhledem k tomu, že se naléhavě vyzývá Komise, aby stanovila společná kritéria vedoucí k řádnému vymezení pojmu „regionální letiště“, který zohlední veškerá výše uvedená hlediska; vzhledem k tomu, že se „regionální leteckou službou“ rozumí let z regionálního letiště nebo s přistáním na regionálním letišti;

B.  vzhledem k tomu, že regionální letectví je stejně jako ostatní druhy dopravy klíčové pro zajištění mobility občanů; vzhledem k tomu, že lepší propojení a účinná mobilita založená na využívání různých dopravních prostředků mohou významným způsobem přispět ke snazšímu zpřístupnění regionů, rozvoji obchodu, cestovního ruchu a souvisejících služeb i k šíření hospodářské prosperity;

C. vzhledem k tomu, že odlišná finanční situace občanů a rozdílné úrovně rozvoje infrastruktury způsobují, že mezi příležitostmi k využívání regionálních leteckých spojení v členských státech je patrný nepoměr;

D. vzhledem k tomu, že dopravní propojení, které letectví nabízí občanům a podnikům v regionech EU, zejména pak v nedostupných oblastech a na těžce dostupných ostrovech, je velmi významné a pomáhá těmto oblastem zajistit hospodářskou životaschopnost; vzhledem k tomu, že evropská letiště poskytují širokou síť čítající 150 000 spojení mezi dvěma městy;

E.  vzhledem k tomu, že značný počet regionálních letišť čelí praktickému monopolu jediné letecké společnosti, která může využívat svého postavení k vyvíjení tlaku a kladení stále většího počtu požadavků na dotčené letiště a místní nebo regionální orgány, mimo jiné s ohledem na letištní poplatky a poplatky za ochranu letectví;

F.  vzhledem k tomu, že v maloobchodním prodeji došlo u letišť k významnému poklesu kvůli tomu, že některé letecké společnosti zavedly restriktivní opatření pro příruční zavazadla; vzhledem k tomu, že zavedení „pravidla jednoho zavazadla“, které tyto letecké společnosti uplatňují, zejména pak nízkonákladové letecké společnosti působící převážně na těchto letištích, a rovněž zavedení jiných opatření ke snížení nákladů ztížilo cestování a způsobilo na některých regionálních letištích dramatický pokles prodeje téměř o 70 %; vzhledem k tomu, že třetina maloobchodního zisku na letištích se vynakládá na dotace leteckých společností započtením přistávacích poplatků;

G. vzhledem k tomu, že španělská vláda leteckým společnostem výslovně zakázala při odletech ze španělských letišť používat „pravidlo jednoho zavazadla“;

H. uznává, že hlavní letiště v některých členských státech zaznamenávají nedostatek kapacity;

I.   poznamenává, že finanční krize a krize státních dluhů zásadním způsobem změnily podmínky financování letišť v EU, a to zejména na velkých letištích, která nejsou centrálními letišti;

J.   vzhledem k tomu, že budování nových regionálních letišť by se mělo zakládat na analýze nákladů a přínosů;

K. vzhledem k tomu, že v investicích veřejného sektoru do reformování letišť by měl být určitý vztah mezi množstvím vynaložených finančních prostředků a počtem cestujících, kteří tuto infrastrukturu využívají;

Hospodářství regionálních leteckých služeb

1.  zdůrazňuje, že letecké služby hospodářského a veřejného zájmu je nezbytné pověřit závazkem veřejné služby, zejména pak ty, které propojují vzdálené regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, aby vzhledem ke vzdálenosti a fyzikálním a přírodním charakteristikám těchto regionů byla zaručena jejich úplná dostupnost a územní integrace; zdůrazňuje, že stávající závazky veřejné služby je třeba zachovat; domnívá se, že tyto služby by bez veřejných finančních prostředků nebyly hospodářsky životaschopné; zdůrazňuje význam růstu konkurenceschopnosti nejodlehlejších regionů a jejich intenzivnějšího regionálního začleňování, aby se zacelil rozdíl mezi jejich hospodářskou úrovní a hospodářskou úrovní zbývající části Evropy;

2.  domnívá se, že je žádoucí vyhnout se rozšiřování regionálních letišť, a poznamenává, že rozvoj regionálních letišť by měl být cílen tak, aby se zabránilo vytváření nevyužívaných nebo neúčinně využívaných letištních infrastruktur, jež by mohly být pro příslušné orgány ekonomickou zátěží; podporuje naopak posílení stávajících spojení, zejména ve všech oblastech, které jsou geograficky znevýhodněny (např. ostrovy); v tomto smyslu oceňuje veškeré iniciativy určené k rozvoji úlohy veřejné dopravy, včetně dopravy silniční, spočívající v rozšiřování spojení; zdůrazňuje, že veřejné financování regionálních letišť by mělo být v souladu s články 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícími se státní pomoci; domnívá se, že by mělo být vytvořeno ustanovení, kterým se zavede systém pokut ukládaných leteckým společnostem, jež jsou příjemci finanční podpory a jež opustí regionální letiště před uvedeným datem;

3.  žádá Komisi, aby provedla přezkum rozhodnutí 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2, který snižuje limit, do kterého může letiště přijmout státní podporu na 200 000 cestujících za rok, aniž by tuto skutečnost muselo oznamovat Komisi a aby zohlednila pokyny Společenství (2005/C312/01), které stanoví, že letiště může být nákladově účinné při přepravě více než 500 000 cestujících za rok;

4.  domnívá se, že regionální letiště by vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí a hospodářství měla mít náležitou podporu vnitrostátních a regionálních orgánů, měla by podléhat místním a regionálním konzultacím a na základě analýzy nákladů a výnosů by měla mít možnost žádat o finanční podporu z fondů EU a z dalších nástrojů finančního inženýrství financovaných EU, jež poskytuje nový programový rámec; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu možnosti, které regionální letiště nabízejí v rámci ústřední evropské dopravní sítě;

5.  požaduje, aby kritéria pro získání dotací a veřejných financí měla jasně vymezený rámec a byla transparentní;

6.  vyzývá Komisi, aby k revizím pokynů pro leteckou dopravu v budoucnu zaujala vyvážený přístup, zajistila tak sociálně a hospodářsky udržitelný rozvoj regionálních leteckých služeb, zohledňovala přitom rozvoj infrastruktury, který je nezbytný pro zajištění intermodality, a současně zajistila přístup k těmto službám pro občany EU a zohlednila zásadu subsidiarity a proporcionality;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci podpory rozvoje regionálních letišť a budování nových regionálních letišť – zejména v zemích, jejichž vnitrostátní letiště se nacházejí v odlehlých oblastech – věnovala zvláštní pozornost vyváženému územnímu rozvoji regionů, které odpovídají úrovni I a II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), s cílem zajistit inovace a konkurenceschopnost v regionech, které jsou vzdáleny od hlavního města a nemají kvalitní dopravní přístup, a usnadnit rozvoj reálné ekonomiky a dopravních uzlů;

8.  zdůrazňuje, že přiměřený rozvoj regionálních letišť přispěje k souběžnému rozvoji systému cestovního ruchu, který je pro mnoho evropských regionů životně důležitou oblastí;

9.  poznamenává, že cestovní ruch prokazuje vyšší odolnost vůči hospodářské krizi a že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem prvkům či rozhodnutím v rámci hospodářské politiky, které by mohly zajistit podporu a rozvoj tohoto odvětví, například projektům letecké dopravy a letištní infrastruktury;

10. zdůrazňuje, že některá regionální letiště jsou v provozu pouze během hlavní sezony cestovního ruchu, což často představuje další organizační problém, přináší vyšší náklady na jednotku atd.; vyzývá Komisi, aby při přijímání nových právních předpisů pro toto odvětví zohlednila specifickou povahu a problémy těchto sezonních regionálních letišť;

11. zdůrazňuje, že regionální letiště se stávají stále důležitějšími pro charterové i nízkonákladové letecké dopravce; zdůrazňuje, že současným hlavním principem charterových leteckých společností je působit jako dálkoví dopravci do prázdninových destinací, kteří ve srovnání se společnostmi provozujícími tradiční linkové lety poskytují menší prostor pro nohy a horší služby během letu, přičemž často odlétají z regionálních letišť, která nemohou obsluhovat pravidelné linky a lety, jež by mohly konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem s letadly pro lety na krátké vzdálenosti; připomíná, že na krátkých linkách jsou upřednostňována letadla s úzkým trupem, zejména tam, kde síťoví dopravci zajišťují spojení s hlavními letišti z regionálních letišť a prostřednictvím nízkonákladových dopravců;

12. vyzývá Komisi, aby zaručila správné uplatňování evropských a vnitrostátních právních předpisů o sociálních podmínkách v leteckých společnostech a podmínkách zaměstnávání, aby se zaměstnanci regionálních letišť nestávali oběťmi sociálního dumpingu a aby bylo možné v odvětví letecké dopravy zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky; žádá, aby zaměstnanci letiště měli důstojné smluvní podmínky, zvláště pokud jde o letiště, na nichž většinu provozu obstarávají nízkonákladové letecké společnosti;

13. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že určité postupy nízkonákladových leteckých společností, které často poskytují služby z regionálních letišť, vedou k nižší kvalitě služeb poskytovaných cestujícím a zhoršení pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že některé nízkonákladové letecké společnosti, které poskytují služby z regionálních letišť, v současné době uplatňují agresivní obchodní praktiky, při nichž využívají svého dominantního postavení, a vzhledem k tomu, že obchodní činnost je pro regionální letiště hlavním zdrojem příjmů, je znepokojen skutečností, že některé letecké společnosti zavádějí „pravidlo jednoho zavazadla“ a další omezení přípustnosti zavazadel na palubě letadel; zastává názor, že tyto postupy představují porušení právních předpisů o hospodářské soutěži a domnívá se, že tato omezení mohou být chápána jako zneužití postavení dopravce; vyzývá proto členské státy, aby stanovily společné horní limity, které v souvislosti s těmito omezeními uloží leteckým společnostem, a domnívá se, že veškeré kontroly v souvislosti s omezením hmotnosti a velikosti zavazadel by měly být prováděny při odbavení nebo během bezpečnostních kontrol, nikoli při příchodu k odletovému východu;

14. žádá, aby bylo maloobchodní zboží zakoupené na letišti považováno za „základní položky“, jako je tomu nyní například u oděvů; vítá skutečnost, že se Španělsko rozhodlo zakázat na svém území postupy uvedené v odstavci 13(2), a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení podobného opatření pro všechny lety operované z Evropy;

15. domnívá se, že pozitivním faktorem je pro regionální letiště nákladní letecká přeprava, která může podporovat rozvoj a vytváření pracovních míst, přinejmenším zavedením souvisejících pozemních služeb a regionálních letištních obchodů; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která bude podporovat přepravu zboží a usnadní spolupráci mezi sousedními regionálními letišti;

16. vyzývá příslušné orgány členských států, aby navrhly plány pro rozvoj a účelnější využití stávajících regionálních letišť;

17. domnívá se, že regionální letiště by neměla být nástrojem pro zvyšování schodku veřejných financí a že obecným pravidlem by měla být jejich hospodářská udržitelnost ve střednědobém výhledu;

Životní prostředí a inovace

18. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby neprodleně urychlily rozvoj společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), iniciativy Čisté nebe a uplatňování právních přepisů týkajících se jednotného evropského nebe; konstatuje, že regionální letiště budou mít díky systému SESAR a důležité úloze Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) prospěch z projektů, jako jsou vzdálené letištní řídicí věže, řízení rychlosti a přetížení a zdokonalení provozních postupů;

19. uznává, že řízení kapacity nelze stejným způsobem provádět na letištích s koordinovanými letištními časy a na ostatních „nekoordinovaných“ letištích; je toho názoru, že spousta regionálních letišť má mnoho volných kapacit, které by mohly být využity ke snížení přetížení a přeplnění na hlavních letištích a k minimalizaci dopadů na životní prostředí; uznává, že kvalitní spojení mezi hlavními letišti a okolními regionálními letišti mohou pomoci snížit přetížení;

20. zdůrazňuje úlohu regionálních letišť jako hlavní hnací síly, která umožňuje rozvoj inovačních seskupení tím, že začínajícím podnikům snižuje náklady na jejich umístění, a to zejména v geograficky vzdálených regionech;

21. vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby při rozhodování o umísťování letišť a v případech, kdy je nezbytné obnovit či rozšířit zařízení regionálních letišť, zohledňovaly nejen aspekty hospodářské a finanční, ale také faktory environmentální, územní, geologické a meteorologické povahy a další racionální hlediska; současně zdůrazňuje, že je důležité využívat a modernizovat stávající struktury, spíše než budovat struktury nové;

Přetížení a multimodalita

22. konstatuje, že v nejnovějších studiích se uvádí, že evropské regiony ztrácejí přímá spojení s některými nejvíce přetíženými letišti, a vyjadřuje zklamání nad tím, že studie provedené Evropskou komisí se zabývají pouze hlavními letišti; navrhuje proto rozšířit veškeré budoucí studie i na regionální letiště a mezitím povzbuzuje členské státy a Komisi, aby podporovaly spojení mezi regionálními letišti a hlavními letišti v členských státech a přispěly tak k posílení hospodářství v okolí regionálních letišť a současně tak nabídly řešení problému přetížení letecké dopravy v Evropě;

23. naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany a instituce zapojené do revize nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (ve znění nařízení (ES) č. 793/2004), aby se zaměřily na nalézání nových kapacit na letištích, spíše než na vytlačení regionálních leteckých služeb z trhu; domnívá se, že je nezbytné, aby regionální letiště měla přístup k dopravním uzlům, a zastává názor, že tuto skutečnost je třeba mít na paměti při revizi nařízení (EHS) č. 95/93, zejména v souvislosti s plánovaným druhotným obchodováním s letištními časy a předpokládaným postupným zaváděním dalších tržních mechanismů, včetně primárního obchodování, jehož výsledkem by mohlo být přerušení spojení mezi regionálními letišti a hlavními dopravními uzly;

24. vyzývá Komisi, aby zaujala racionální přístup ke správní a zákonné úpravě přidělování letištních časů na regionálních letištích, jejichž nedostatek by mohl omezit síť; vzhledem k tomu, že velká centrální letiště téměř naplňují svoji kapacitu, vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro přidělování letištních časů na regionálních letištích s cílem přilákat nové letecké společnosti a podpořit hospodářskou soutěž, snížit přetížení hlavních letišť a rozvíjet regionální letiště;

25. s politováním konstatuje, že regionální letiště mimo městská centra často nejsou dostatečně propojena s místním dopravním systémem; vyzývá členské státy, aby rozvíjely svou politiku v oblasti intermodality a aby investovaly do těchto strategicky významných intermodálních propojení, například se železniční dopravní sítí, neboť propojení regionálních letišť s ostatními částmi dopravního systému a také s ostatními letišti povede k tomu, že se cestující budou více vyhýbat přetížení na centrálních letištích a využívat regionální letiště;

26. poukazuje na to, že nedostatek rozhodných opatření ke zvýšení dostupnosti regionálních letišť prostřednictvím vhodných spojení s městskými centry, včetně investic do dopravní infrastruktury, brzdí hospodářský a sociální rozvoj regionů;

27. konstatuje, že je nutné zajistit lepší integraci mezi jednotlivými druhy dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení, v němž podnítí průmysl k rozvoji multimodální dopravy prodejem kombinovaných železničních jízdenek a letenek; poukazuje na skutečnost, že programy tohoto druhu se již v některých členských státech používají, a proto naléhavě vyzývá všechny strany, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

28. konstatuje, že je naléhavě nezbytné zaručit v Evropské unii letištní kapacitu, tak aby Unie ve srovnání s ostatními regiony zažívajícími růst neztratila konkurenceschopnost, a zabránilo se tak přesunu dopravy do sousedních regionů; zastává názor, že regionální letiště mohou pomoci snížit přetížení na hlavních letištích v Evropě a zachovat vedoucí postavení Evropy;

29. domnívá se, že plány na rozvoj sítě železniční a silniční dopravy by měly brát v úvahu umístění letišť a začlenit je do budovaných místních dopravních sítí; konstatuje, že je třeba rozvíjet sítě regionálních letišť založené na integrovaných spojeních s hlavními letišti, aby se zvýšila mobilita občanů a zefektivnila přeprava zboží;

30. poukazuje na to, že dobře rozvinutá síť regionálních letišť zvýší rovněž bezpečnost cestujících, protože mimo jiné zajistí, že v případě zhoršení počasí nebo jiných okolností bude k dispozici síť nouzových nebo alternativních letišť;

31. domnívá se, že je nezbytné začlenit specializaci na nákladní dopravu jako zásadní prvek, který přispěje k plánování mapy letišť a optimalizuje využívání dostupné infrastruktury; poukazuje na to, že vhodné využití této zásady spolu s náležitým přidělováním časů segmentům přepravy cestujících a nákladní dopravy by mohlo pomoci se vyhnout naplnění kapacity na hlavních letištích; zdůrazňuje význam úlohy, kterou hrají v této strategii regionální letiště;

Transevropské dopravní sítě (TEN-T)

32. zastává názor, že úloha regionálních letišť je zásadní pro územní soudržnost a sociální a hospodářský rozvoj regionů, především v regionech, kde je nedostatek jiných druhů dopravních spojení; vyzývá proto, aby regionální letiště byla zohledněna v rámci budoucí politiky transevropské dopravní sítě; je navíc zcela přesvědčen o tom, že hlavní regionální letiště se stálým vytížením po celý rok, prokazatelným přínosem pro ekonomický rozvoj, revitalizaci průmyslu a zaměstnanost regionu, by měla být zahrnuta do úvah o plánování základní sítě TEN-T, především ta, která zajišťují vysoký počet spojení se třetími zeměmi a uvnitř Evropy a přispívají k rozvoji multimodálního charakteru dopravy v dané oblasti a ta regionální letiště, jež mohou posloužit ke zmírnění zatížení;

33. zdůrazňuje, že regionální letiště v přeshraničních regionech a letiště nacházející se v bezprostřední blízkosti jiných regionálních letišť by měla navzájem spolupracovat a koordinovat využívání stávajících kapacit, což by mělo být podmínkou pro spolufinancování ze strany EU prostřednictvím sítě TEN-T, politiky soudržnosti a regionálních fondů;

34. domnívá se, že regionální letiště by v rámci sítě TEN-T mohla mít přední postavení při vytváření širšího společného evropského leteckého prostoru, který podle sdělení Komise obsáhne 1 miliardu lidí v EU a v sousedních zemích (COM(2011)0415);

35. s politováním konstatuje, že Komise nevěnovala pozornost žádosti, kterou Parlament a Rada uvedly v čl. 10 odst. 4 rozhodnutí č. 884/2004/ES, aby byla k síti připojena regionální letiště, zejména s ohledem na to, že je nutné zajišťovat služby letecké dopravy do evropských regionů a současně rozvíjet vysokorychlostní železniční služby, neboť letecká doprava může za určitých okolností dosáhnout do větších vzdáleností z hlediska času, nákladů a dopadu na životní prostředí a účinněji pokrýt užší trh; zdůrazňuje proto, že propojení služeb vysokorychlostní železnice a dálkové železniční dopravy s letišti je velmi důležité;

36. domnívá se, že širší zahrnutí letišť do nových pokynů pro síť TEN-T usnadní přístup projektů v oblasti infrastruktury letišť k soukromému financování a vyšle pozitivní signál na kapitálové trhy; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sítě TEN-T uznala, že regionální letecká doprava je rozhodujícím způsobem propojena s hospodářskou obnovou;

Zabezpečení

37. konstatuje, že náklady na provádění bezpečnostních opatření jsou na menších regionálních letištích do značné míry vyšší než na velkých letištích, neboť ty využívají výhod úspor z rozsahu; je však přesvědčen, že žádný návrh týkající se financování bezpečnostních opatření nesmí narušovat hospodářskou soutěž mezi letišti nebo skupinami letišť;

38. připomíná, že směrnice EU o letištních poplatcích se vztahuje pouze na letiště s více než 5 miliony cestujících nebo největší letiště v každém členském státě EU; domnívá se, že stěžejní součástí jakékoli revize příslušných směrnic by mělo být posouzení dopadu na malá a střední letiště;

39. vyzývá Radu, aby zaujala stanovisko k poplatkům za ochranu letectví, a domnívá se, že přísnější bezpečnostní opatření by měla být hrazena z obecných daní příslušného členského státu, jelikož ochrana letectví je záležitostí národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž, měla by podobná pravidla platit i pro ostatní druhy dopravy;

40. uznává, že je nutné získat spolehlivá detekční zařízení pro tekutiny, aerosoly a gely, která jsou schopna ve většině případů odhalit širokou škálu kapalných výbušnin, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila, jaké důsledky by dodržování budoucích požadavků v oblasti kontroly tekutin mělo pro regionální letiště;

41. upozorňuje na dopad nových právních předpisů v oblasti letecké nákladní dopravy se zvláštním zřetelem na skutečnost, že na nákladní dopravu spoléhá řada regionálních letišť; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly hospodářské důsledky těchto předpisů a zajistily, že dopravci své činnosti nepřesunou mimo EU;

Transparentnost

42. navrhuje, aby společnosti měly povinnost nabízet všem občanům, kteří mají bydliště v EU, možnost platby pomocí debetní nebo kreditní karty bez poplatků, a dále doporučuje, aby s takovou kartou nebyly spojeny měsíční poplatky ani poplatky za vedení, a to ani když ji nabízí společnost nezávislá na letecké společnosti, a aby v případě, kdy velká většina cestujících u letecké společnosti hradí v souvislosti s platbou další poplatek, byl tento poplatek nezákonný a považován za nevyhnutelný, a tudíž byl zahrnut do hlavní ceny;

43. poukazuje na to, že v některých letadlech sice může být objem nákladu omezen, avšak že pro lety v rámci EU neexistují žádné společné pokyny pro velikost nebo hmotnost příručního či zapsaného zavazadla; navrhuje, aby Komise podnítila průmysl k zavedení společné horní hranice omezení, jelikož by to pro cestující znamenalo na cestách větší jistotu; je přesvědčen, že má-li toto opatření uspět na globálním trhu, je nutné do tohoto procesu zapojit Mezinárodní organizaci pro civilní letectví;

44. poukazuje na to, že některé letecké společnosti požadují zčásti nepřiměřeně vysoké poplatky za zavazadla, která mají být odbavena, a s ohledem na postupy uvedené v bodu 13 a rovněž s ohledem na spravedlivou a transparentní cenovou politiku žádá Komisi o prověření těchto postupů;

45. navrhuje, aby výše poplatku leteckých společností za další zavazadlo a za nadváhu zavazadel byla omezena;

Přístupnost

46. vyzývá společnosti zodpovědné za řízení regionálních letišť, aby provedly nezbytné strukturální úpravy za účelem přizpůsobit se lidem se zdravotním postižením, aby měli přístup k různým letištním prostorám bez potřeby asistence a mohli bez obtíží využívat všechny služby;

47. zdůrazňuje, že regionální letiště představují díky malé velikosti svých terminálů, své kompaktnosti a organizaci přidanou hodnotu pro cestující s omezenou schopností pohybu, osoby cestující se svými rodinami atd.; vyzývá Komisi, letiště a ostatní zúčastněné strany, aby si vzaly za příklad návrh a konstrukci terminálů, které jsou přístupnější a vstřícnější pro uvedené skupiny cestujících;

48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0250.

(2)

Zákon č. 1/2011 (4. března 2011), který stanoví státní program pro bezpečnost civilního letectví a jímž se mění zákon č. 21/2003 o bezpečnosti letového provozu (7. července 2003).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Regionální letiště a letecké služby mají zásadní význam nejen jako dopravní uzly, které pomáhají k hladkému fungování jednotného trhu EU, jelikož přepravují osoby a zboží mezi regiony, ale rovněž jako hnací síly hospodářského růstu. Společně rozšiřují obzory tradičních obchodních cest a poskytují významnou podporu městům a regionům, které jejich služby využívají. Tyto infrastruktury a služby mají velký význam pro osoby žijící mimo hlavní městské oblasti a pro EU jako celek, a proto je zpravodaj velmi znepokojen tím, že Evropská komise má při navrhování právních předpisů v oblasti letectví tendenci zaměřovat pozornost na hlavní „centrální“ letiště. V této zprávě jsem předložil doporučení, která směřují k tomu, aby oběma druhům letišť byla opět věnována vyvážená pozornost, a upozorňují na to, že regionální letiště a letecké služby jsou často neúmyslně, avšak neúměrně zatěžovány některými právními předpisy EU. Rovněž jsem předložil k diskusi politické možnosti, které by, pokud by je Komise přijala, mohly zlepšit provozní a hospodářskou účinnost regionálních letišť a leteckých služeb a zlepšit zkušenosti cestujících, kteří tato zařízení a služby využívají.

Jak jsem uvedl již v úvodu, regionální letiště představují zásadní hospodářský přínos pro společnost, a s ohledem na tuto skutečnost mi připadá pozoruhodné, jak je obtížné najít jednotnou, soudržnou definici regionálního letiště. Hovořil jsem s Komisí i se zástupci průmyslového odvětví, a přesto jsem se setkal pouze s celou řadou definic, které byly nedostatečné, rozporuplné a navzájem si odporovaly. Má-li Komise v budoucnu zajistit splnění potřeb všech regionálních letišť EU, domnívám se, že regionální letiště musí mít jasnou, konkrétní, soudržnou a přesnou definici. Po celé EU existuje mnoho regionálních letišť a tato letiště se značně liší co do velikosti, služeb, které poskytují, trhů, jimž slouží, a leteckých služeb, které je využívají. Z tohoto důvodu nebude definice, která pouze stanoví libovolný počet cestujících nebo zahrne všechna letiště mimo hlavní města/regiony, dostatečná. Zpravodaj se rozhodl, že jelikož v současné době neexistuje vhodná definice, navrhne pro účely této zprávy jednoduchou širokou definici, kdy se za regionální letiště považuje kterékoli „velké letiště, které není centrální“ (bez ohledu na počet odbavených cestujících) a za „regionální letecké služby“ let z regionálního letiště nebo s přistáním na regionálním letišti.

Letectví je průmysl s malým rozsahem, a tudíž je zcela klíčové, abychom v EU vytvořili silnou, konkurenceschopnou a hospodářsky udržitelnou leteckou dopravu. Platí to především na regionální úrovni, kde může být rozsah zcela minimální. Čelíme nejen hospodářským překážkám, ale narážíme rovněž na překážky, které souvisí s dopadem letecké dopravy na životní prostředí, přetížení a bezpečnost, a rovněž s nutností lépe vymezit její zásadní přínos pro dopravní síť EU. Zpravodaj se tedy pokusil dotknout všech těchto klíčových oblastí a zabývat se nejen otázkami specifickými pro regionální leteckou dopravu, ale rovněž nastínit, jakým způsobem může regionální letecká doprava sehrát úlohu při vytváření účinnějšího leteckého prostoru EU jako celku. Například se domnívám, že regionální letiště, která v současné době v plné míře nevyužívají svou provozní kapacitu, by případně mohla ulevit některým silně přetíženým centrálním letištím, a to zejména co se týče regionálních služeb. V případě správného provedení by to mohlo vést ke snížení přetížení a ke zvýšení environmentální účinnosti. Chtěl bych vyzvat Komisi, aby regionálním letištím a leteckým službám věnovala zvláštní pozornost i v souvislosti s letištními časy, neboť jim hrozí, že budou vytlačeny z trhu v důsledku pevnějších propojení mezi hlavními letišti, leteckými společnostmi a jejich aliancemi. Monopolistický trh bez hospodářské soutěže by velmi poškodil nejen regionální leteckou dopravu, ale i občany EU, neboť ti by se museli vyrovnat s omezenými možnostmi výběru a rostoucími cenami.

Dále jsem vyzval Komisi a členské státy, aby zcela bezodkladně urychlily rozvoj systému SESAR a Jednotného evropského nebe, neboť jejich dokončení by mohlo přinést značné úspory v oblasti hospodářství a životního prostředí díky vyšší účinnosti a díky tomu, že by některým menším regionálním letištím umožnilo těžit z projektů SESAR, jako jsou například vzdálené řídicí věže. Rovněž se domnívám, že zapojení některých hlavních regionálních letišť do základní sítě TEN-T by mohlo vést k větší účinnosti v oblasti dopravy v EU. Skutečně jsem pevně přesvědčen o tom, že regionální letecké služby je nutné pokládat za nedílnou součást sítě TEN-T, nikoli za okrajový prvek. Zpravodaj se domnívá, že lepším začleněním našich regionálních letišť do dopravní sítě můžeme povzbudit průmysl k vytváření dalších přínosů pro občany EU, jako je rozvoj multimodální dopravy prodejem společných železničních jízdenek a letenek.

Nakonec jsem se snažil zabývat otázkami týkajícími se transparentnosti, které mohou mít značný dopad na zkušenosti cestujících a rovněž na to, do jaké míry si regionální letiště budou moci zvolit ekonomický model s vysokými příjmy. Cílem této zprávy je bojovat proti praktikám některých nízkorozpočtových dopravců, jako je dobře známé připočítávání nevyhnutelných nákladů k ceně letenky nebo zavádění zbytečně přísných a omezujících pravidel „jednoho zavazadla“, které může vážně ohrozit udržitelnost maloobchodního prodeje, jež pro regionální letiště představuje zdroj příjmů, neboť ta si v zájmu přilákání leteckých společností vyjednávají konkurenceschopné přistávací poplatky.

Na závěr jsem pevně přesvědčen, že evropská regionální letiště a letecké služby je nutné považovat za klíčové prvky pro vytváření účinné a dobře fungující dopravní sítě EU, která usnadňuje obchod a zajišťuje mobilitu většího počtu lidí. Regionální letecká doprava se může zásadním způsobem zasadit o to, aby se volný pohyb v EU stal realitou nejen pro lidi ve velkých hlavních městech, ale i pro občany EU, kteří žijí mimo tyto oblasti, díky čemuž budou tato města a regiony požívat nejen výhod plynoucích z větší mobility, ale i z cestovního ruchu, zajištění přístupu na nové trhy a z rozsáhlejšího přílivu hospodářských investic.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (6. 2. 2012)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU

(2011/2196(INI))

Navrhovatel: Giommaria Uggias

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam regionálních letišť pro leteckou dopravu a jejich významnou úlohu propojovat regiony a zajišťovat tak územní, hospodářskou a sociální soudržnost v členských státech i v Unii; zdůrazňuje, že stávající povinnosti veřejné služby by měly být zachovány a že veškeré povinnosti podobné povahy, které budou v budoucnu přijaty, by měly být opodstatněny nezbytností zajistit přístupnost a územní kontinuitou regionů, a to nejvzdálenějších, periferních a ostrovních regionů a centrálních oblastí, které nejsou napojeny na hlavní přepravní trasy, neboť vhodné letecké spojení by jim umožnilo vypořádat se s geografickým znevýhodněním, které je pro tyto regiony charakteristické; poznamenává, že v rámci dosažení tohoto cíle by za prioritu mělo být považováno zlepšení intermodality; přiklání se k možnosti uzavřít partnerské smlouvy podporované vnitrostátními a regionálními úřady a leteckými společnostmi; upozorňuje na význam letišť, která jsou mnohdy jediným účinným spojením mezi určitým regionem a zbývajícím územím Evropy; zdůrazňuje, že regionální letiště jsou potřebná také v nejméně rozvinutých regionech Evropy, kde chybí hustá silniční a železniční síť; je proto přesvědčen o tom, že by do těchto regionů měla být zajištěna funkční spojení; poznamenává, že v současných podmínkách hospodářské krize, kdy je zapotřebí uplatňovat politiky zaměřené na konsolidaci rozpočtu, musíme hledat přijatelný kompromis mezi potřebou konkurenceschopnosti a finanční rovnováhou jednotlivých letišť a sociálními a regionálními potřebami, které je třeba uspokojit;

2.  domnívá se, že nerozumný rozvoj dalších regionálních letišť by nebyl v souladu s kritérii efektivity a udržitelnosti; podporuje naopak posílení stávajících spojení, zejména ve všech oblastech, které jsou geograficky znevýhodněny (například ostrovy); v tomto smyslu oceňuje veškeré iniciativy určené k rozvoji úlohy veřejné dopravy, včetně silniční, v rozšiřování spojení;

3.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby braly zřetel na skutečnost, že dobré letecké spojení je důležité pro rozvoj místního hospodářství a turistiky, pro přilákání investorů a zajištění rychlé přepravy cestujících a zboží; uznává, že regionální letiště jsou důležitým faktorem pro růst mobility a meziregionálního propojení a že přispívají ke zvýšení atraktivity regionů; poznamenává, že cestovní ruch prokazuje vyšší odolnost vůči hospodářské krizi a že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem prvkům či rozhodnutím v rámci hospodářské politiky, které by mohly zajistit podporu a rozvoj tohoto odvětví, například projektům letecké dopravy a letištní infrastruktury;

4.  zdůrazňuje úlohu regionálních letišť jako hlavní hnací síly, která umožňuje rozvoj inovačních seskupení tím, že začínajícím podnikům snižuje náklady na jejich umístění, a to zejména v geograficky vzdálených regionech;

5.  poukazuje na hospodářský význam regionálních letišť, jenž spočívá v hospodářském růstu regionů a vytváření pracovních míst, zejména v méně rozvinutých či znevýhodněných regionech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné účinnějším způsobem využít potenciálu zelených pracovních míst; nicméně lituje toho, že v tomto odvětví existuje velké množství nejistých pracovních míst a zdůrazňuje, že zaměstnanci těchto letišť, společností, které zde nabízejí služby, nebo leteckých společností, které na těchto letištích působí, musejí mít zajištěny odpovídající a přiměřené smluvní a platové podmínky a že musí být zajištěno dodržování pracovních podmínek zaměstnanců těchto letišť a minimální bezpečnostní standardy, které na letištích, kde převažují nízkonákladové společnosti, často chybějí;

6.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby při rozhodování o umísťování letišť a v případech, kdy je nezbytné obnovit či rozšířit zařízení regionálních letišť, zohledňovaly nejen aspekty hospodářské a finanční, ale také faktory environmentální, územní, geologické a meteorologické povahy a další racionální hlediska; současně zdůrazňuje, že je důležité využívat a modernizovat stávající struktury, spíše než budovat struktury nové; upozorňuje na skutečnost, že rozvoj letecké dopravy musí zohledňovat cíle vytyčené ve strategii EU 2020; proto doporučuje, aby do roku 2020 letiště v celém vzdušném prostoru EU snížila emise CO2 v letecké dopravě o 30 %;

7.  domnívá se, že tam, kde je to možné, je obzvláště prospěšné využít řešení zaměřená na intermodální dopravu; zastává v této souvislosti názor, že s ohledem na současný vývoj technologií v této oblasti by bylo vhodné rozvíjet železniční nebo silniční dopravní spojení na letiště, neboť taková spojení nabízí optimální řešení, jak letiště zahrnout do vnitrostátních a evropských dopravních sítí a ulehčit jim tak problémy s jejich vytížeností; domnívá se, že lepší propojení mezi regionálními letišti a okolními městy místní železniční nebo tramvajovou dopravou by mohla být prospěšná pro životní prostředí a mohlo by přispět k racionalizaci regionální dopravy jako celku; žádá, aby nebyla opomenuta zvláštní situace některých regionů, kde je rozvoj intermodality podmíněn jejich fyzikálními a přírodními charakteristikami; uznává skutečnost, že regionální letiště mohou přispět k ulehčení dopravního přetížení v přepravě cestujících, a pomoci tak příliš vytíženým letištím, a k diverzifikaci leteckých spojení; vyzývá příslušné orgány členských států, aby navrhly plány pro rozvoj a účelnější využití stávajících regionálních letišť;

8.  domnívá se, že regionální letiště by vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí a hospodářství měla mít náležitou podporu vnitrostátních a regionálních orgánů, měla by podléhat místním a regionálním konzultacím a na základě analýzy nákladů a přínosů by měla mít možnost žádat o finanční prostředky z fondů EU a z dalších nástrojů finančního inženýrství financovaných EU, jež poskytuje nový programový rámec; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu možnosti, které regionální letiště nabízejí v rámci ústřední evropské dopravní sítě;

9.  domnívá se, že rozvoj regionálních letišť by měl být zohledňován v rámci činností zaměřených na územní spolupráci, aby tak podpořil rovnováhu mezi regiony, pokud jde o přístup k letištím a koordinovaný rozvoj dopravní sítě v zájmu územní soudržnosti;

10. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby v souladu se specifickým územním posouzením a s náležitým zřetelem na přeshraniční spolupráci zabezpečily začlenění letišť do územních plánů rozvoje a jejich zohlednění ve strategiích regionálního rozvoje – zejména v souvislosti s integrovanými plány udržitelné mobility – a případně i ve stávajících a budoucích makroregionálních strategiích; vyzývá orgány členských států, aby při vyjednávání svých budoucích operačních programů přihlédly k významu regionálních letišť;

11. zdůrazňuje, že je důležité vypracovat, naplánovat a provádět společné přeshraniční strategie zaměřené na rozvoj a dostupnost letištní infrastruktury; zdůrazňuje význam evropské územní spolupráce pro dosažení takovýchto koordinovaných strategií a naléhavou potřebu určitých přeshraničních investic; žádá, aby veškeré strategie v oblasti makroregionální koordinace zahrnovaly podrobnou studii integrace dopravy, zejména pak letecké, a to s cílem dosáhnout skutečné sociální a územní soudržnosti;

12. zdůrazňuje význam růstu konkurenceschopnosti nejodlehlejších regionů a jejich intenzivnějšího regionálního začleňování, aby se zmenšil rozdíl v jejich hospodářské úrovni v porovnání s hospodářskou úrovní zbytku Evropy;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.1.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Evgeni Kirilov, Lena Kolarska-Bobińska, James Nicholson, Ivari Padar, Heide Rühle, Giommaria Uggias

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Julie Girling


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.3.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Antonio Cancian, Michael Cramer, Philippe De Backer, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Hubert Pirker, David-Maria Sassoli, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Debora Serracchiani, Brian Simpson, Keith Taylor, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Dominique Vlasto, Artur Zasada, Roberts Zīle

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Spyros Danellis, Eider Gardiazábal Rubial, Alfreds Rubiks, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Petri Sarvamaa

Právní upozornění - Ochrana soukromí