ZPRÁVA o hodnotící zprávě o vnitřním trhu

2. 5. 2012 - (2011/2155(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Simon Busuttil

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 88 KB)
• 001-001 (DOC - 211 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hodnotící zprávě o vnitřním trhu

(2011/2155(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 23, kterou zveřejnila Komise (SEC(2011)1128),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 „Zajištění přínosu jednotného trhu– výroční přezkum správy za rok 2011“ (Making the Single Market Deliver: Annual Governance Check-up 2011),

–   s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 22, kterou zveřejnila Komise (SEC(2011)0372),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 „Podpora efektivního řešení problémů na jednotném trhu – uvolnění potenciálu sítě SOLVIT při příležitosti jejího 10letého výročí“ (Reinforcing effective problem-solving in the Single Market – unlocking SOLVIT's potential at the occasion of its 10th anniversary),

–    s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 nazvané „Směrem ke konsolidaci prospívající růstu a růstu příznivému pro vznik pracovních míst“ (Towards growth-friendly consolidation and job-friendly growth) týkající se správy jednotného trhu a závazku „rychle a v plném rozsahu provést na vnitrostátní úrovni“ vše, na čem se již členské státy dohodly, aby bylo možné využít veškerý potenciál jednotného trhu,

–   s ohledem na výroční zprávu sítě SOLVIT za rok 2010 s názvem „Vývoj a výkonnost sítě SOLVIT v roce 2010“ (SEC(2011)0229),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“ (SEC(2011)0467),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)608),

–   s ohledem na tzv. Krakovskou deklaraci přijatou na Fóru o jednotném trhu,

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“ (SEK(2011)1003),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“, COM(2011)0206.

–   s ohledem na výroční zprávu o hodnocení fungování projektu „EU Pilot“ (COM(2010)0070),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2010 o provádění čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SEC(2010)1371),

–   s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o síti SOLVIT[4],

–   s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho s názvem „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“,

–   s ohledem na závěry Rady (konkurenceschopnost – vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír) ze dne 10. prosince 2010 o Aktu o jednotném trhu,   

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0153/2012),

A. vzhledem k tomu, že na prvním Fóru o jednotném trhu (2.–4. října 2011v polském Krakově) a zejména pak v Krakovské deklaraci a v následném usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výsledcích Fóra o jednotném trhu[5] byl zdůrazněn význam funkčního vnitřního trhu a jednotný trh byl označen za nejúčinnější nástroj, který může v Evropě obnovit udržitelný růst a tvorbu pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že vnitřní trh nemůže řádně fungovat bez správného provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů, které k jeho fungování přispívají;

C. vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné, aby členské státy provedly právní předpisy o vnitřním trhu do vnitrostátního práva nejen včas, ale rovněž správně, a vzhledem k tomu, že členský stát, který by to nedodržel, poškodí nejen své hospodářské zájmy, ale zájmy Unie jako celku;

D.  vzhledem k tomu, že nestačí rychle a správně provádět evropské směrnice, neboť velký význam má rovněž náležité uplatňování právních předpisů EU;

E.  zhledem k tomu, že zveřejňování hodnotící zprávy o vnitřním trhu soustavně pomáhá zlepšovat provádění pravidel jednotného trhu, neboť poskytuje objektivní a věcné informace o uplatňování a provádění těchto pravidel členskými státy; domnívá se však některým členským státům se stále nedaří splnit cíl včasného a úplného provedení evropských právních předpisů ve vnitrostátním právu a proto by objektivní údaje měly tvořit hlavní část hodnotící zprávy o vnitřním trhu, a to na základě systematického a nezávislého monitorování; vzhledem k tomu, že současně je třeba přijmout přístup více zaměřený na kvalitu, který nehledí pouze na čísla, ale odhaluje důvody těchto nedostatků;

F.  vzhledem k tomu, že přestože jsou hodnotící zpráva o vnitřním trhu a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu využívány v odlišných souvislostech a mají odlišné metodiky, oblasti působnosti a ukazatele, sdílí společný celkový cíl, a sice zlepšit fungování vnitřního trhu;

G. vzhledem k tomu, že co se týče včasného provádění směrnic EU, nejlepší výsledky má Malta a nejhůře je na tom Belgie, u níž vzrostlo již tak dost velké zdržení v provádění;

H.  vzhledem k tomu, že „kontrolou stavu vnitřního trhu“ prošlo ve všech ohledech úspěšně pouze Estonsko;

I.   vzhledem k tomu, že i když země s malými správami mají k tomu, aby zvládly provedení složitých právních dokumentů, omezené prostředky, se některým malým členským státům jako např. Maltě přesto podařilo termíny pro provedení dodržet;

J.   vzhledem k tomu, že průměrný deficit v provádění ve výši 1,2 % stále překračuje cíl stanovený na 1 %, na němž se shodli představitelé států a vlád v roce 2007, vyjadřuje politování nad sílícím trendem, kdy dochází ke zpožděním při provádění, a vyzývá členské státy, aby zacílily větší zdroje na boj s tímto trendem, přičemž si všímá, že mnohé členské státy snížily počet směrnic, které dosud neprovedly;

K. vzhledem k tomu, že stále zůstává 85 směrnic, jež nebyly provedeny alespoň v jednom členském státě (faktor nesourodosti dosahuje 6 %) a které tudíž nemohou v plné míře působit na jednotný trh;

L.  vzhledem k tomu, že u dvou směrnic je o více než dva roky překročena lhůta pro provedení, což je v přímém rozporu s cílem „nulové tolerance“, jejž stanovili představitelé států a vlád v roce 2007;

M. vzhledem k tomu, že počet nesprávně provedených směrnic je nadále v průměru 0,8 %, ačkoli Komise v Aktu o jednotném trhu poukázala na to, že je třeba jednoznačné a rozhodné politiky pro deficit souladu vnitrostátních právních předpisů;

N. vzhledem k tomu, že během posledních několika měsíců se zpoždění sedmi členských států v provádění směrnic EU ještě zvětšilo;

O. vzhledem k tomu, že k dosažení kvalitního provádění je třeba přesnějších informací;

P.   vzhledem k tomu, že kvalitnější příprava návrhů přijatých právních předpisů by mohla přispět k tomu, že se zdržení v provádění předpisů EU zmenší;

Q. vzhledem k tomu, že v Lisabonské smlouvě byla zavedena vůbec poprvé v historii možnost, aby Evropský soudní dvůr v případě nepodání informací o přijatých prováděcích opatřeních neprodleně uložil pokuty;

R.  vzhledem k tomu, že Komise, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty a správní orgány členských států musí více usilovat o to, aby svým občanům vymezily a sdělily jejich práva a poskytly jim pomoc při jejich vymáhání, neboť to by rovněž umožnilo vnitřnímu trhu fungovat lépe;

S.  vzhledem k tomu, že v případě nesprávného uplatnění pravidel vnitřního trhu může absence efektivních systémů vymáhání bránit účinnosti práv občanů, kteří by byli nuceni na svou obranu zahájit dlouhé a pomalé soudní řízení;

T.  vzhledem k tomu, že mezi orgány odpovědnými za správné uplatňování pravidel vnitřního trhu a mezi orgány pověřenými vymáháním v případě nesprávného uplatňování musí plynule probíhat výměna osvědčených postupů a informací;

U. vzhledem k tomu, že síť SOLVIT byla v roce 2002 vytvořena Komisí a členskými státy k řešení problémů, s nimiž se občané a podniky setkávají kvůli nesprávnému uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu;

V. vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je internetovou sítí pro řešení problémů, v jejímž rámci členské státy EU (spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem) spolupracují na řešení problémů občanů a podniků způsobených tím, že veřejné orgány nesprávně uplatňují právní předpisy v oblasti vnitřního trhu, aniž by bylo nutné uchylovat se k soudnímu řízení;

W. vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je úspěšný systém pro zjednávání nápravy bez formálního řízení, které bývá v průměru dosaženo během 10 týdnů, a že by úspěch této sítě při řešení problémů na vnitřním trhu mohl sloužit jako model osvědčených postupů pro ostatní asistenční služby v oblasti jednotného trhu;

X. vzhledem k tomu, že je stále důležité upevňovat a dále rozvíjet přítomnost a schopnosti sítě SOLVIT ve všech vrstvách správních orgánů členských států, a zaručit jí tak maximální účinnost a nejlepší výsledky;

Y. vzhledem k tomu, že by síť SOLVIT měla doplňovat právní práci Komise v oblasti řízení pro porušování právních předpisů tím, že Komisi upozorní na konkrétní problémy související s prováděním a uplatňováním právních předpisů EU v členských státech;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje novou strategii na posílení sítě SOLVIT;

Budování předpisového rámce vnitřního trhu

1.  vítá zprávy o vnitřním trhu a síť SOLVIT jako důležité nástroje, které mají sice odlišný charakter, přesto však slouží nejen ke sledování a odhalování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU, ale i k odhalování nedostatků a překážek na jednotném trhu, a to s ohledem na podporu činností, jejichž cílem je dosáhnout lepšího fungování vnitřního trhu;

2.  potvrzuje, že včasné a správné provádění a uplatňování právních předpisů pro vnitřní trh je klíčovým předpokladem pro úspěch vnitřního trhu, který je zase hlavní hnací silou vyšší konkurenceschopnosti a růstu, především v době hospodářské krize;

3.  vítá skutečnost, že Komise spojila hodnotící zprávy o vnitřním trhu, o portálu Vaše Evropa a Vaše Evropa – poradenství, o síti SOLVIT, IMI a jednotných kontaktních místech do jediné komplexní zprávy nazvané „Výroční přezkum správy“ (Annual Governance Check-up), díky čemuž mají čtenáři k dispozici přehledné a ucelené hodnocení fungování jednotného trhu;

4.  považuje neustálé a časté sledování pokroku učiněného členskými státy za jeden z klíčových faktorů, které je mohou přimět zvýšit úsilí; vítá v této souvislosti oznámení Komise, že samostatná hodnotící zpráva o vnitřním trhu bude i nadále vydávána každý rok přibližně v létě; se znepokojením však konstatuje, že zvláštní zaměření na jednotlivé odlišné aspekty výročního přezkumu správy (Annual Governance Check-up) by mohlo odvést pozornost od uceleného přístupu a mohlo by znamenat, že služby Komise budou vynakládat úsilí na podávání zpráv o problémech, na něž přezkum upozornil, místo toho, aby se je snažily vyřešit;

5.  vyzývá Radu, aby se zavázala, že ještě ve větší míře sníží deficit v provádění a nastaví náročnější – avšak zároveň realističtější – cíle pro provádění a uplatňování, které budou plnit všechny členské státy;

6.  vyzývá členské státy, aby směrnice, na jejichž vzniku se podílely, braly vážně a účinně plnily své povinnosti stanovené smlouvami Evropské unie;

7.  vítá skutečnost, že byl zaznamenán značný pokrok ve snižování počtu směrnic prováděných s velkým zpožděním, a vyzývá členské státy, aby v tomto úsilí pokračovaly;

8.  vyzývá Komisi a členské státy v Poradním výboru pro vnitřní trh, aby zvážily, jak zlepšit spolupráci mezi Komisí a členskými státy, jak nejlépe postupovat při výměně osvědčených postupů a jak vyzdvihnout úspěšné mechanismy zavedené členskými státy;

9.  vyzývá Komisi, aby provedla klasifikaci typů nedořešených přestupků v hodnotící zprávě o vnitřním trhu podle toho, zda je lze snadno vyřešit nebo zda ústí v naprostou neshodu mezi Komisí a členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na odhalování příčin těchto neshod a odstraňovaly je; vyzývá Komisi, aby zejména ve sporných případech navrhla případně změny právních předpisů EU, aby se tak vyřešily sporné otázky týkající se jejich výkladu;

10. bere na vědomí úspěch projektu Komise „EU Pilot“; varuje však, že ačkoli tato situace může přinést snížení počtu případů nesplnění povinností, může vést k tomu, že bude Komise nucena zabývat se nejsložitějšími případy v rámci formálního řízení o nesplnění povinností, což může rovněž prodloužit dobu trvání těchto případů; obává se, že by to mohlo způsobit prodloužení lhůt pro řešení nedostatků na vnitřním trhu;

11. bere na vědomí, že téměř 50 % nevyřešených řízení o nesplnění povinností vnitřního trhu souvisí s daněmi a životním prostředím; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost lepšímu a včasnějšímu uplatňování a provádění předpisů EU v těchto dvou oblastech;

12. vyzývá Komisi, aby zajistila, že případy porušení práva EU se budou urychleně řešit v rámci řízení o nesplnění povinnosti;

13. vyzývá Komisi, aby více využívala síť SOLVIT jakožto první místo, kam směřovat stížnosti ohledně chybného provádění předpisů EU v přeshraničním kontextu; vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, že případy, které nebude možné vyřešit prostřednictvím sítě SOLVIT, budou náležitě prověřeny;

14 vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala podporu při provádění předpisů EU, a to tak, že bude vyvíjet nové nástroje, jako jsou např. pokyny pro provádění a kontaktní místo pro informace ohledně provádění ;

15. konstatuje, že průměrná délka řízení o nesplnění povinnosti je příliš dlouhá, a vyzývá Komisi, aby přijala efektivní opatření k jejímu zkrácení; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o takovýchto opatřeních;

16. vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové způsoby, jimiž lze zajistit, aby členské státy včas a v plném rozsahu prováděly rozsudky a postupy Soudního dvora;

17. vyzývá Komisi, aby hodnotící zprávu o vnitřním trhu doplnila o další nová kritéria pro sledování správného provádění stávajících právních předpisů, aniž by se tím zhoršila její srozumitelnost;

18. vyzývá Komisi, aby v hodnotící zprávě o vnitřním trhu představila měnící se podíl jednotlivých odvětví, pokud jde o řízení o nesplnění povinností, oproti předchozí zprávě a aby navrhla hodnocení příčin nejvýznamnějších změn, pokud jde o počet zahájených řízení;

19. vyzývá členské státy, aby obnovily své úsilí o lepší plnění cílů; potvrzuje, že dokončení vnitřního trhu spojené s lepším a včasnějším prováděním stávajících a nových právních předpisů představuje efektivní způsob boje proti hospodářské krizi;

20. zdůrazňuje, že členské státy by měly nadále zmenšovat své zpoždění v provádění, aby splnily cíl 1 %; bere na vědomí, že by bylo vhodné věnovat zvláštní pozornost a dát přednost těm směrnicím, u nichž termín pro provedení ve vnitrostátním právu vypršel více než před rokem, což by situaci ohledně zdržení v provádění významně zlepšilo;

21. vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o uplatňování čl. 260 odst. 3 Lisabonské smlouvy ohledně toho, že Evropský soudní dvůr má možnost okamžitě ukládat pokuty v případech, kdy se zjistí, že členské státy nesplnily svou povinnost provést právní předpisy EU;

22. vyzývá Komisi, aby poskytla hodnocení údajů zjištěných v souvislosti s peticemi předloženými Parlamentu na téma obtíží na jednotném trhu a zahrnula jej do výročního přezkumu správy (Annual Governance Check-up); zdůrazňuje, že je třeba brát větší ohled na proces předkládání a projednávání petic s cílem zlepšit legislativní proces EU a přiblížit jej občanům;

23. konstatuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se rozšířily pravomoci Evropského parlamentu, pokud jde o utváření a přezkumy právních předpisů EU; žádá, aby závěry hodnotící zprávy hrály roli ve strukturovaném dialogu mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty;

24. vyzývá Komisi, aby zajistila zveřejnění srovnávacích tabulek, aby trvala na tom, že členské státy formálně přijmou snížení kvantitativních cílů pro deficit provádění a souladu vnitrostátních právních předpisů, a to na 0,5 % u deficitu provádění a na 0,5 % u deficitu souladu, a aby zajistila efektivnější uplatňování řízení o nesplnění povinnosti pomocí kvantitativních cílů pro jednotlivé fáze postupu, neboť jsou nezbytné pro důkladné a komplexní provádění právních předpisů pro jednotný trh, jak Komise uvedla v Aktu o jednotném trhu;

25. vyzývá členské státy, aby systematicky poskytovaly patřičné srovnávací tabulky, v nichž bude uvedeno, jak probíhá provádění směrnic o vnitřním trhu ve vnitrostátních předpisech;

26. vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zlepšit kvalitu návrhů evropských právních předpisů; vítá úsilí vynaložené na lepší a inteligentnější legislativní práce a vybízí všechny tři orgány podílející se na legislativním procesu, aby se nadále snažily zlepšovat kvalitu právních předpisů, které společně vytváří;

Zajištění vnitřního trhu podnikům a občanům

27. vyzývá Komisi, aby nalezla způsob, jak posílit koordinaci a zlepšit praktickou spolupráci mezi nástroji, jako je síť SOLVIT, portál Vaše Evropa – poradenství, Evropská podniková síť, síť Evropských spotřebitelských center, Evropská služba zaměstnanosti, IMI, informační síť Europe Direct a jednotná kontaktní místa, a zabránila zdvojování úsilí a zdrojů a dosáhla tak efektivnějšího řízení;

28. vyzývá Komisi, aby navrhla způsob, jak nástroje, jako je např. síť SOLVIT, lépe začlenit do petičního procesu Evropského parlamentu;

29. zdůrazňuje, že v průběhu let se síť SOLVIT ukázala být jednoduchým, rychlým a nákladově efektivním nástrojem pro řešení problémů, které mají při nevhodném uplatňování pravidel jednotného trhu dopad na občany i podniky; zdůrazňuje nicméně, že síť SOLVIT je dosud z velké části roztříštěna a nedostatečně využívána; naléhavě žádá Komisi, aby soustředila větší úsilí na odbornou přípravu, vzdělávání a výměnu osvědčených postupů mezi zaměstnanci sítí SOLVIT;

30. vyzývá členské státy, aby zajistily, že střediska sítě SOLVIT budou řádně vybavena personálem a že koordinace a komunikace bude na potřebné úrovni probíhat na všech stupních státní správy stejně jako mezi různými útvary Komise, čímž se zaručí provedení rozhodnutí; vyzývá Komisi, aby provedla aktualizaci svého doporučení z roku 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu v souladu s návrhy, které jsou obsaženy v pracovním dokumentu služeb Komise s názvem „Podpora efektivního řešení problémů jednotného trhu“ (Reinforcing effective problem-solving in the Single Market);

31. bere na vědomí, že komplikované postupy v oblasti sociálního zabezpečení jsou jednou ze záležitostí, které brání mobilitě pracovníků v Evropě; vyzývá, aby bylo na řešení případů, které se týkají sociálního zabezpečení, věnováno více zdrojů sítě SOLVIT;

32. zdůrazňuje význam zapojení blízkých partnerů do rámce sítě SOLVIT, zejména s ohledem na snížení zátěže pro střediska sítě SOLVIT; zdůrazňuje, že spolupráce s blízkými partnery se v minulosti prokázala jako účinná, mimo také díky jejich přímému kontaktu s občany a podniky; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že budou mít blízcí partneři k síti SOLVIT přístup v plné míře;

33. vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o to, aby bylo možné občanům a podnikům nabídnout ucelený virtuální soubor informací a poradenských služeb, zejména prostřednictvím dalšího rozvoje portálu Vaše Evropa coby jediného místa pro online přístup k informacím a poradenství; bere však na vědomí, že je důležitý přímý lidský kontakt, a proto v této souvislosti navrhuje doplnit toto úsilí o vznik jednotného kontaktního místa pro občany a spotřebitele prostřednictvím kanceláří zastoupení Komise v jednotlivých členských státech; zastává názor, že cestou k dosažení tohoto cíle je propojení styčných úředníků ze sítě SOLVIT, z portálu Vaše Evropa – poradenství, Evropské podnikové sítě, ze sítí Evropských spotřebitelských center a z Evropské služby zaměstnanosti v rámci kanceláří zastoupení a že by to rovněž přineslo lepší koordinaci a soudržnost;

34. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky za účelem podpory portálu Vaše Evropa ve vnitrostátní správě a rozvíjely spolupráci mezi tímto portálem a internetovými stránkami vnitrostátních úřadů;

35. vyzývá Komisi, aby členské státy povzbuzovala k dalšímu posílení jednotných kontaktních míst a aby informace občanům poskytovala srozumitelným a praktickým způsobem a v plné míře tak využila spolupráce v oblasti podávání informací na evropské úrovni, jako je Vaše Evropa – poradenství;

36. vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o tom, zda je proveditelné na jednotná kontaktní místa v každém členském státě dosadit zaměstnance Komise; domnívá se, že by to mohlo být řešení personálních nesnází sítě SOLVIT ve veřejné správě různých členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je proveditelné dát síti SOLVIT konkrétní právní základ;

37. vyzývá Komisi, aby zajistila, že prostřednictvím portálů veřejné správy budou ve všech členských státech zřízena jednotná online kontaktní místa, dostupná v úředním jazyce hostitelské země a v angličtině; bere na vědomí, že jednotná kontaktní místa mají klíčový význam pro provádění směrnice o službách; s politováním konstatuje, že pouhá jedna třetina dostupných portálů veřejné správy umožňuje vyřizování záležitostí elektronickou cestou; vyzývá členské státy, aby v několika jazycích EU poskytovaly uživatelsky vstřícné informace ohledně pravidel pro online administrativu a postupů při poskytování služeb, což by v Evropě usnadnilo přeshraniční podnikání;

38. vyzývá síť SOLVIT, portál Vaše Evropa – poradenství, Evropskou podnikovou síť, síť Evropských spotřebitelských center a Evropskou službu zaměstnanosti, aby vzaly na vědomí hlavní obavy občanů a podniků, které jsou vyjádřeny v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“, a podle nich sestavily priority své práce;

39. vyzývá Komisi, aby zvážila, zda do svého hodnocení ve výročním přezkumu správy (Annual Governance Check-up) nezahrnout výsledky průzkumů Eurobarometru, čímž by přispěla k větší informovanosti při rozhodování;

40. bere na vědomí nedávno zveřejněné dokumenty týkající se 20 připomínek, které vznikly na základě usnesení ze dne 20. května 2010[6]; poukazuje na uvedené informace, legislativní nedostatky a nedostatky při provádění předpisů, které na jednotném trhu stále přetrvávají, stejně jako na nedostatečné povědomí spotřebitelů a podniků o jejich právech a povinnostech, což jim znemožňuje těžit z výhod jednotného trhu; zaručuje se, že bude s občany více komunikovat o právech, která pro ně z jednotného trhu vyplývají, a vyzývá k tomu i Komisi a členské státy;

41. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o hlavních překážkách vnitřního trhu, zejména těch, na něž naráží občané a spotřebitelé s nějakým typem postižení, a aby zajistila, že k jejich odstranění bude vyvinuto zvláštní úsilí;

42. doporučuje užší koordinaci mezi sítí SOLVIT a projektem „Pilot EU“ s cílem dosáhnout lepší koordinace a výměny osvědčených postupů;

43. bere na vědomí úspěch prvního Fóra o jednotném trhu a chápe jej jako příležitost prověřit pokrok na jednotném trhu a přispět k tomu, aby se občané a podniky seznámili se svými právy, nároky a povinnostmi v rámci jednotného trhu; vítá tuto událost jako příležitost k dalšímu upozornění na stávající překážky řádného fungování vnitřního trhu; znovu připomíná, že je důležité, aby Komise a členské státy přijaly opatření směřující k odstranění těchto překážek a k přenesení zájmů občanů a podniků do centra pozornosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly tuto dynamiku a nadále zapojovaly a posilovaly zúčastněné strany pravidelným pořádáním Fóra o jednotném trhu a doplnily jej o časté návštěvy, jejichž účelem bude hodnotit a podporovat jednotný trh v jednotlivých členských státech;

44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0186.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0051.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0047.
• [5]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0543.
• [6]  P7_TA(2010)0186 (Grechova zpráva).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

V současné době Evropská unie prochází nejhorší hospodářskou krizi od svého vzniku. Tato krize ohrožuje samotné základy evropského hospodářství. Vnitřní trh je nejlepším nástrojem k obnovení růstu hospodářství členských států.

Nyní nastala doba, kdy se na vnitřním trhu odehrávají historické okamžiky. V roce 2011 byl přijat Akt o jednotném trhu a konalo se Fórum o jednotném trhu v Krakově, kde evropské orgány, členské státy a hlavní zúčastněné strany potvrdily svůj závazek týkající se lepšího fungování vnitřního trhu. V roce 2012 si připomeneme dvacáté výročí jednotného trhu. Chopme se jej jako příležitosti k tomu, abychom se spojili a překonali překážky, které stojí v cestě úplnému využití potenciálu vnitřního trhu v Evropě. Konečný prospěch z dobře fungujícího a zcela funkčního jednotného trhu budou mít občané a podniky. Naší povinností jako zákonodárců je v jejich zájmu tohoto stavu dosáhnout.

Bylo vyvinuto několik nástrojů s cílem ve větší míře podpořit dokončení vnitřního trhu a zjistit, do jaké míry ke splnění tohoto cíle přispívají jednotlivé členské státy. Patří k nim hodnotící zprávy o vnitřním trhu, které členské státy povzbuzují k tomu, aby směrnice v oblasti vnitřního trhu prováděly kvalitněji a včas. V nejnovější hodnotící zprávě o vnitřním trhu Evropská komise zdůrazňuje, že co se týče včasného provádění směrnic EU, nejlepší výsledky má Malta a nejhůře je na tom Česká republika, avšak i u ní je znát jistý pokrok.

Dosahování jednotného trhu pro občany a podniky se neomezuje jen na vytváření dobrých právních předpisů. Zahrnuje i odpovídající provádění a přeshraniční spolupráci mezi různými vnitrostátními orgány. Bez toho by podniky a občané nemohli výhod jednotného trhu využívat. V tomto ohledu Komise nabízí občanům a podnikům prostřednictvím své sítě SOLVIT včasný a efektivní způsob řešení problémů způsobených nesprávným uplatňováním pravidel jednotného trhu.

Počínaje rokem 2012 Evropská komise sloučí hodnotící zprávu o vnitřním trhu s výroční zprávou sítě SOLVIT, čímž zajistí úplnější přehled o pokroku Evropské unie při dokončování jednotného trhu. Tato zpráva tedy obsahuje názory zpravodaje na oba tyto nástroje.

Zpravodaj podporuje úsilí Evropské komise v této oblasti, avšak vyzývá k většímu odhodlání při prosazování evropských právních předpisů a k jasnějším informacím o prováděných řízeních o nesplnění povinnosti. Stejně tak žádá, aby vnitrostátní instituce a správní orgány s větším nasazením zajišťovaly správné a včasné provádění a uplatňování směrnic v oblasti vnitřního trhu.

Budování předpisového rámce vnitřního trhu

Zpravodaj se zasazuje o to, aby cíle pro provádění a uplatňování byly přísnější, ale přitom zůstaly realistické. Z nejnovějších zjištění hodnotící zprávy o vnitřním trhu vyplývá, že členský států mají v této oblasti čím dál víc problémů.

V minulosti jsme zaznamenali pozitivní vývoj, který se však bohužel v nejnovější hodnotící zprávě o vnitřním trhu neprojevil. Proto je nezbytné pokračovat v úsilí o dosažení ambiciózních cílů a rovněž o jejich překonávání: nejnižší deficit provádění, nejkratší možná zpoždění při provádění a nejvyšší kvalita provádění. Toho bylo dosaženo v minulosti a je to možné i do budoucna. Členské státy nemohou vnitřní trh odsunout na nižší úroveň žebříčku priorit, mají-li toho dosáhnout. Obtížná doba by měla členské státy podnítit k tomu, aby vnitřnímu trhu připisovaly větší význam, nikoli se stát výmluvou k neplnění závazků týkajících se směřování ke zcela funkčnímu vnitřnímu trhu.

Zpravodaj zastává názor, že všechny nástroje, které má Komise k dispozici pro podporu včasného a kvalitního provádění, je nutné využívat společně s řízeními o nesplnění povinnosti. V tomto ohledu zpravodaj vítá úsilí Komise o zaujetí celostnějšího přístupu k této problematice.

Zajištění vnitřního trhu podnikům a občanům

Komise rovněž vyvinula značné úsilí o zajištění rychlých a účinných informačních portálů a mechanismů řešení sporů s cílem nabídnout občanům a podnikům vhodné prostředí k tomu, aby mohli těžit z jednotného trhu a překonávat překážky, jako je nesprávné uplatňování právních předpisů Evropské unie.

K nástrojům v této oblasti patří síť SOLVIT, portál Vaše Evropa – poradenství, Evropská podniková síť, síť Evropských spotřebitelských center a Evropská služba zaměstnanosti.

Význam těchto mechanismů je sice nutno zdůraznit, řada z nich však často existuje souběžně, což vede ke zdvojování úsilí a k nedostatečné koordinaci. Mimo to je vzhledem k nepřebernému množství různých překrývajících se nástrojů pro občany a podniky výběr vhodného nástroje k určitému účelu skutečným problémem. To potvrzuje skutečnost, že většina žádostí zaslaných síti SOLVIT přesahuje její mandát. Zpravodaj vyzývá Komisi, aby všechny tyto iniciativy koordinovala a zaujala při tom přístup založený na zájmech spotřebitelů: vytvořením jednotného kontaktního místa pro občany.

Členské státy jsou rovněž žádány, aby střediskům sítě SOLVIT zajistily prostředky nezbytné k jejímu řádnému fungování. Po mnoho let existuje problém nedostatečného množství pracovníků; ke zlepšení situace sice pomohlo úsilí členských států, stále je však klíčové zajistit síti SOLVIT vhodnou strukturu a dostatečný počet zaměstnanců, aby bylo možné dodržovat lhůtu pro vyřešení případů. Tak se zajistí, že budou problémy občanů a podniků účinným a odpovídajícím způsobem vyřešeny.

Komise se bude brzy zabývat možností dát síti SOLVIT právní základ. Zpravodaj podporuje myšlenku, že bude-li mít síť SOLVIT konkrétní právní základ, zajistí jí to nezbytné zdroje a usnadní plnění jejích úkolů. To by bylo bez pochyby ku prospěchu občanům a podnikům.

Zpravodaj však varuje před tím, aby právní základ sítě SOLVIT nezpůsobil v některých členských státech její nadměrnou formalizaci. Zpravodaj je rovněž znepokojen tím, že by toto opatření mohlo být problematické z hlediska zásady subsidiarity, a vyzývá Komisi, aby jejímu dodržování věnovala zvláštní pozornost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.4.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	31 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Adam Bielan, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Sandra Kalniete, Toine Manders, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Barbara Weiler
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Simon Busuttil, Frank Engel, Ildikó Gáll-Pelcz, María Irigoyen Pérez, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Sylvana Rapti, Olle Schmidt, Laurence J.A.J. Stassen, Ivo Strejček, Kyriacos Triantaphyllides, Anja Weisgerber