ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES
3. 5. 2012 - (COM(2011)0594 – C7‑0355/2011 – 2011/0261(CNS)) - *
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Anni Podimata
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES
(COM(2011)0594 – C7‑0355/2011 – 2011/0261(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0594),
– s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0355/2011),
– s ohledem na odůvodněná stanoviska, která – v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality – předložil kyperský, maltský a švédský parlament a v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0154/2012),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem návrh změnila v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům; odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností; doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet nebo pro zvláštní politické účely. |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům; odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností; doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet, mimo jiné jako příspěvek ke konsolidaci veřejných financí, s cílem stimulovat růst a vytvořit pracovní místa, nebo pro zvláštní politické účely, jako je rozvojová pomoc a boj proti změně klimatu. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Za účelem předcházení narušení v důsledků opatření jednostranně přijatých členskými státy, s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu, je důležité, aby byly základní vlastnosti DFT v členských státech harmonizovány na úrovni Unie. Je tedy třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži v Unii a narušení rozdělení mezi finanční trhy v Unii, a také možnostem dvojího nebo žádného zdanění. |
(2) Za účelem předcházení narušení v důsledků opatření jednostranně přijatých členskými státy, s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu, je důležité, aby byly základní vlastnosti DFT v členských státech harmonizovány a tato směrnice prováděna na úrovni Unie. Je tedy třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži v Unii a narušení rozdělení mezi finanční trhy v Unii, a také možnostem dvojího nebo žádného zdanění. Pokud by se s ohledem na konečný cíl spočívající v uplatnění DFT v celé Unii rozhodla skupina členských států, mimo jiné včetně členských států eurozóny, postupovat rychleji prostřednictvím posílené spolupráce podle článku 329 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohl by být model vypracovaný v této směrnici vhodným základem pro provedení v rámci této skupiny členských států. Zavedení DFT ve velmi nízkém počtu členských států by však mohlo vést k výraznému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a měla by být přijata komplexní opatření s cílem zajistit, aby tento krok neměl negativní dopad na fungování vnitřního trhu. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2a) V souladu se závěry zasedání Evropské rady ze dne 17. června 2010 a při zohlednění skutečnosti, že DFT opravdu dosáhne svých cílů, bude-li zavedena na celosvětové úrovni, měla by Unie stát v čele úsilí o dosažení dohody o DFT na celosvětové úrovni. Tím, že půjde v souvislosti se zavedením DFT příkladem, musí Unie odhodlaně vyvíjet tlak na dosažení celosvětové dohody na příslušných mezinárodních fórech, zejména v G20, aby byl stanoven společný základ pro zavedení celosvětové DFT. Konkrétní opatření v tomto směru by měla být součástí zprávy Komise v rámci prvního přezkumu této směrnice. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Za účelem řádného fungování vnitřního trhu by se DFT měla uplatňovat na obchod s širokou řadou finančních nástrojů, včetně strukturovaných produktů, a to na organizovaných i mimoburzovních trzích, a také na uzavírání a změnu všech derivátových nástrojů. Ze stejného důvodu by se měla uplatňovat na široce určený okruh finančních institucí. |
(3) Za účelem omezení prostoru pro vyhýbání se daňovým povinnostem, omezení rizika přesouvání aktivit a regulační arbitráže by se DFT měla uplatňovat na obchod s širokou řadou finančních nástrojů, včetně strukturovaných produktů, a to na organizovaných i mimoburzovních trzích, a také na uzavírání a změnu všech derivátových nástrojů. Ze stejného důvodu by se měla uplatňovat na široce určený okruh finančních institucí. Zahrnutí co nejširší řady finančních nástrojů a aktérů by mělo rovněž zajistit rovnoměrné rozložení daňové zátěže na všechny aktéry, přičemž by však tato zátěž měla relativně více dopadat na finanční transakce, které jsou spekulativnější a mohou vést k většímu narušení trhu. Stejného výsledku by nebylo možné dosáhnout, pokud by byla oblast působnosti DFT více omezena, např. pokud by měla formu kolkovného, což by přeneslo plnou daňovou zátěž na mnohem omezenější skupinu nástrojů obchodovaných na regulovaných trzích, aniž by splnilo cíl omezovat přehnané a škodlivé spekulace. |
Odůvodnění | |
Pouze zajištěním co nejširší oblasti působnosti DFT může být plně zajištěna „dvojí funkce“ daně, tj. zajištění dodatečných příjmů a současně omezování přehnaných krátkodobých spekulativních transakcí. Omezená podoba DFT, jako je „kolkovné“, by byla v tomto ohledu kontraproduktivní, protože celé daňové zatížení by dopadlo na velmi omezený počet nástrojů a pouze na regulované trhy. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11a) Pro posílení postavení burzovního obchodování s cennými papíry, které je přísně regulováno, kontrolováno a je transparentní, oproti neregulovanému, nekontrolovanému a méně transparentnímu obchodování mimoburzovnímu, by členské státy měly na finanční burzovní transakce uplatňovat nižší daň než na transakce mimoburzovní. Obchodování tak bude moci být přesunuto z trhů s malou nebo žádnou regulací na burzu cenných papírů podléhající přísné regulaci a kontrole. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(12) Aby se zdanění soustředilo na finanční sektor jako takový, a nikoli na občany a vzhledem k tomu, že převážnou většinu transakcí na finančních trzích provádějí finanční instituce, daň by měla platit pro tyto instituce bez ohledu na to, zda obchodují vlastním jménem, jménem jiných osob, na vlastní účet nebo na účet jiných osob. |
(12) Aby se zdanění soustředilo na finanční sektor jako takový, a nikoli na občany a vzhledem k tomu, že převážnou většinu transakcí na finančních trzích provádějí finanční instituce, daň by měla platit pouze pro tyto instituce bez ohledu na to, zda obchodují vlastním jménem, jménem jiných osob, na vlastní účet nebo na účet jiných osob. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(13) Vzhledem k vysoké mobilitě finančních transakcí a za účelem omezení možného vyhýbání se daňovým povinnostem by se DFT měla uplatňovat na základě zásady rezidence. |
(13) Vzhledem k vysoké mobilitě finančních transakcí a za účelem omezení možného vyhýbání se daňovým povinnostem a s cílem zahrnout co největší počet aktérů a transakcí by se DFT měla uplatňovat na základě velmi široce definované zásady rezidence, doplněné o prvky zásady místa vydávání finančních nástrojů. Pro lepší prosazování DFT by se navíc měla uplatnit zásada vlastnictví. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14) Pro dosažení harmonizačního cíle této směrnice by minimální daňové sazby měly být stanoveny na dostatečně vysoké úrovni. Zároveň musejí být dostatečně nízké, aby se minimalizovala rizika přemísťování. |
(14) Pro dosažení harmonizačního cíle této směrnice by minimální daňové sazby měly být stanoveny na dostatečně vysoké úrovni, aby se finanční sektor náležitě podílel na úhradě nákladů hospodářské krize, a podpořil tak reálné hospodářství. Zároveň, pokud nebude zaveden jednotný režim DFT na celosvětové úrovni, musejí být tyto sazby dostatečně nízké, aby se minimalizovala rizika přemísťování. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15a) Vzhledem k tomu, že míry vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a zneužívání daní částečně závisejí na schopnosti členských států ověřit zdanitelné transakce prováděné na obchodním místě ve třetí zemi, měly by členské státy a případně Komise plně využívat nástrojů spolupráce v daňových záležitostech, které zavedly OECD, Rada Evropy a další mezinárodní organizace. V případě potřeby by měly být v této souvislosti přijaty nové iniciativy dvoustranné a vícestranné spolupráce. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) Aby bylo možno přijmout podrobnější pravidla pro určování, zda jisté finanční činnosti představují významnou součást činností podniku, takže tento podnik lze považovat za finanční instituci pro účely této směrnice, stejně jako podrobnější pravidla ohledně ochrany proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu, by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být na Komisi přenesena pravomoc přijmout akty, které stanoví opatření nezbytná pro tento účel. Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, včasné a řádné předání příslušných dokumentů Radě. |
(16) Aby bylo možno přijmout podrobnější pravidla pro určování, zda jisté finanční činnosti představují významnou součást činností podniku, takže tento podnik lze považovat za finanční instituci pro účely této směrnice, stejně jako podrobnější pravidla ohledně ochrany proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu, by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být na Komisi přenesena pravomoc přijmout akty, které stanoví opatření nezbytná pro tento účel. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, zejména s odborníky, nevládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17a) Tato směrnice se nezabývá řízením příjmů z daně z finančních transakcí. Avšak s ohledem na návrh nařízení Rady, který předložila Komise, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, a zejména jeho ustanovení o vlastních zdrojích Unie, by se část příjmů z daně z finančních transakcí mohla spravovat na úrovni Unie, a to buď jako součást vlastních zdrojů Unie, nebo by mohla být přímo vázána na specifické politiky Unie a veřejné statky. Využití části příjmů z daně z finančních transakcí jako vlastních zdrojů Unie by snížilo výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu Unie, a uvolnilo by tudíž prostředky vnitrostátních rozpočtů na jiné účely. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17b) Pouze členské státy mají pravomoc zvýšit daň. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Tato směrnice se použije na všechny finanční transakce za podmínky, že nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a že je účastníkem transakce finanční instituce usazená na území některého členského státu a jedná buď na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce. |
2. Tato směrnice se v souladu s článkem 3 použije na všechny finanční transakce s výhradou jedné z následujících podmínek: |
|
a) nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a je účastníkem transakce finanční instituce usazené na území některého členského státu a jedná buď na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce, nebo |
|
b) transakce zahrnuje finanční nástroj vydávaný právnickými osobami registrovanými v Unii. |
Odůvodnění | |
Odůvodnění potvrzuje, že zpráva paní Podimatové zásadním způsobem zlepšuje směrnici s cílem minimalizovat možnost daňových úniků. | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) spotové měnové transakce s výjimkou transakcí, které se přímo týkají obchodní činnosti nefinanční protistrany, jež je koncovým uživatelem. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 7 – písm. f | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
f) penzijní fond nebo instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES, investiční správce tohoto fondu nebo instituce; |
f) penzijní fond nebo instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, investiční správce tohoto fondu nebo instituce a subjekt ustavený za účelem investování takových fondů či instituce provádějící svou činnost výhradně v zájmu takových fondů či institucí se nepovažují za finanční instituci pro účely této směrnice do doby, než bude proveden přezkum této směrnice podle článku 16; |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ea) je účastníkem finanční transakce, jenž jedná na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce ve vztahu k finančnímu nástroji vydanému na území členského státu nebo Unie. |
Odůvodnění | |
Toto další kritérium by zajistilo, aby daň z finančních transakcí mohla být vybírána i na základě zásady vydávání. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Pro účely jednotého uplatňování odstavce 1 musí příslušné úřady členských států při dohledu na finanční trhy úzce spolupracovat mezi sebou a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 3a |
|
Vydávání finančních nástrojů |
|
1. Pro účely této směrnice se finanční nástroj považuje za vydávaný na území členského státu nebo Unie, pokud je vydáván právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
|
2. V případě dohody o derivátech je podmínka vydávání na území členského státu nebo Unie splněna, pokud je referenční nebo podkladový nástroj vydáván právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
|
3. V případě strukturovaného nástroje je podmínka vydávání na území členského státu nebo Unie splněna, pokud strukturovaný nástroj vychází z významného podílu aktiv nebo finančních nástrojů a dohody o derivátech nebo pokud se za něj tímto podílem a dohodou ručí, s ohledem na to, že finanční nástroje jsou vydávány právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
Odůvodnění | |
Tento nový článek definuje pojem vydávání u finančních nástrojů, derivátů a strukturovaných nástrojů. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Článek 3 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 3b |
|
Převod právního titulu |
|
1. Finanční transakce, v souvislosti s níž nebyla vybrána žádná daň z finančních transakcí, se považuje za právně nevymahatelnou a nemá za následek převod právního titulu k podkladovému nástroji. |
|
2. Finanční transakce podle odstavce 1 není způsobilá ke splnění požadavků na ústřední zúčtování podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 ze dne ... o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů [EMIR] ani ke splnění požadavků na kapitálovou přiměřenost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 ze dne ... o obezřetnostních požadavcích pro úvěrové instituce a investiční podniky [CRD IV]. |
|
3. V případě automatizovaných elektronických platebních systémů s účastí zúčtovatelů plateb či bez ní mohou finanční orgány členského státu zavést systém automatického elektronického výběru daní z finančních transakcí a osvědčení o převodu právního titulu. |
Odůvodnění | |
Má-li se snížit riziko vyhýbání se daňovým povinnostem, je třeba, aby daň z finančních transakcí zahrnovala systém, jímž se zajistí, aby v případě, že daň nebyla zaplacena, byly smlouvy o nákupu nebo prodeji nástroje právně prohlášeny za nevymahatelné. Podle tohoto systému by nezdaněný nástroj nebyl způsobilý k ústřednímu zúčtování, což by neplatiče stálo mnohokrát více než daň. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Členské státy uplatní stejnou sazbu na všechny finanční transakce spadající do téže kategorie v souladu s odst. 2 písm. a) a b). |
3. Aby se vyhnuly daňové arbitráži, uplatní členské státy stejnou sazbu na všechny finanční transakce spadající do téže kategorie v souladu s odst. 2 písm. a) a b). |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Členské státy stanoví nižší daň u finančních transakcí na burze cenných papírů než u transakcí v mimoburzovním systému obchodování. To se vztahuje na finanční transakce uvedené v článcích 5 a 6. |
Odůvodnění | |
Obchodování tak bude moci být přeunuto z trhů s malou nebo žádnou regulací na burzy cenných papírů podléhající přísné regulaci a kontrole. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Jestliže finanční instituce jedná jménem nebo na účet jiné finanční instituce, pak povinnost uhradit DFT vzniká pouze této jiné finanční instituci. |
2. Jestliže finanční instituce jedná jménem, na účet nebo z pověření jiné finanční instituce, pak povinnost uhradit DFT vzniká pouze této jiné finanční instituci. Pokud je do tohoto procesu zapojeno několik finančních institucí, za platbu DFT je odpovědná pouze původní kotovaná instituce. |
Odůvodnění | |
Aby se zamezilo kaskádovému efektu, mělo by být jasně stanoveno, že pokud finanční instituce jedná jménem, na účet nebo z pověření jiné finanční instituce, pak ke danění dochází jen jednou. | |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členské státy stanoví povinnosti pro registraci, účetnictví, vykazování a jiné povinnosti za účelem zajištění efektivního hrazení splatné DFT daňovým úřadům. |
1. Členské státy stanoví povinnosti pro účetnictví a vykazování a jiné povinnosti za účelem zajištění efektivního hrazení splatné DFT daňovým úřadům. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Finanční instituce se do šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost zaregistruje u daňového orgánu členského státu, v němž se považuje za usazenou ve smyslu čl. 3 odst. 1. |
Odůvodnění | |
Aby se zamezilo sporným situacím, kdy se dva nebo více členských států neshodují na tom, kde se určitá finanční instituce považuje za usazenou, je zapotřebí formální registrace. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1b. Členský stát informuje ostatní členské státy o tom, které finanční instituce jsou na jeho území zaregistrovány. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5a. Členské státy sdělí každý rok Komisi a Eurostatu objem transakcí, za něž byly vybrány příjmy. |
Odůvodnění | |
Komise by měla tyto údaje zkontrolovat ve srovnání s údaji v registrech obchodních údajů. | |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Článek 11 – název | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zvláštní ustanovení o předcházení vyhýbání se daňové povinnosti, daňovým únikům a zneužívání daňového režimu |
Zvláštní ustanovení o transparentnosti předcházení vyhýbání se daňové povinnosti, daňovým únikům a zneužívání daňového režimu |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členské státy přijmou opatření k předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a zneužívání daňového režimu. |
1. Budou přijata pravidla Unie k předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a zneužívání daňového režimu. |
Odůvodnění | |
Na úrovni EU je zapotřebí zvláštních ustanovení, jejichž cílem bude předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a zneužívání daňového režimu. Je třeba poznamenat, že vyhýbání se daňovým povinnostem by samo o sobě snižovalo dopad na nárůst kapitálových nákladů na investice. Nesrovnalostí ve výběru daní by takto přibylo. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Komise zřídí pracovní skupinu odborníků (Výbor pro DFT) skládající se ze zástupců členských států, která dohlíží na provádění této směrnice. Členské státy jmenují subjekty s dostatečnou pravomocí k přijímání okamžitých kroků v případě zneužití daňového režimu. |
|
Výbor pro DFT vykonává dohled nad finančními transakcemi s cílem odhalovat způsoby vyhýbání se této dani, navrhovat protiopatření a případně koordinovat jejich provádění na vnitrostátní úrovni. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Administrativní zátěž daňových orgánů spojená se zavedením DFT by měla být minimální a Komise by v tomto ohledu měla podpořit spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3b. Eurostat shromáždí a zveřejní každý rok údaje o finančních tocích souvisejících s DFT v rámci Unie. |
Odůvodnění | |
Statistické údaje by měly být shromažďovány a zveřejňovány s cílem posílit transparentnost finančních toků a vybrané DFT. | |
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3c. Pro účely ověření zdanitelných transakcí, které jsou prováděny na obchodním místě ve třetí zemi, členské státy, a případně Komise, plně využijí nástroje pro spolupráci v daňových záležitostech vytvořené příslušnými mezinárodními organizacemi. |
Odůvodnění | |
Hladké fungování systému EU v oblasti DFT, který je založen na zásadě rezidence bude do určité míry záviset na účinné spolupráci v daňových záležitostech s jurisdikcemi mimo EU. Existující nástroje by měly být plně využity a je možné, že budou v tomto ohledu zapotřebí další iniciativy. | |
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 d (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3d. S cílem přizpůsobit daňové správy členských států ustanovením této směrnice, a to zejména ve vztahu ke správní spolupráci uvedené v odstavci 3, členské státy jim poskytnou nezbytné a přiměřené lidské zdroje a technické vybavení. Zvláštní pozornost je třeba zaměřit na odbornou přípravu pro úředníky. |
Odůvodnění | |
Aby bylo možné dostát těmto novým povinnostem, musí být daňové orgány vybaveny odpovídajícím personálem a technologickými zdroji. | |
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 e (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3e. Komise provede důkladný přezkum s cílem analyzovat správní náklady regionálních a místních úřadů spojené s uplatňováním této směrnice. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Článek 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad DFT na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku a zohlední pokrok ve zdanění finančního sektoru v mezinárodních souvislostech. |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad DFT na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku. Komise rovněž posoudí dopad určitých ustanovení týkajících se např. vhodného rozsahu působnosti DFT, možnosti rozlišení různých kategoriíí finančních produktů a derivátů s cílem umožnit účtovat si vyšší sazby poté, co bude dosaženo určitého procenta zrušených objednávek, míry zdanění a výjimky institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v rámci čl. 1 odst. 2. Pokud Komise shledá, že dochází ke zkreslování údajů či ke zneužití daňového režimu, navrhne vhodná nápravná opatření. |
|
Komise navíc provede analýzu vnitrostátních příjmů z DFT vybraných na základě rezidence finančních institucí, informuje o nich a sdělí, do jaké míry se liší od daňového rozložení založeného na rezidenci klienta, tzn. do jaké míry finanční sjednocení centralizuje zisky z daní do finančních center. |
|
Ve svých zprávách vezme Komise v úvahu různé formy zdanění ve finančním sektoru, které jsou v současnosti projednávány či již platí, a postup týkající zavedení rozšířené DFT. V případě potřeby předloží Komise návrhy a podnikne kroky s cílem usnadnit konvergenci a podpořit zavádění globální DFT |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Hybný prvek týkající se návrhu Komise na společný systém daně z finančních transakcí
Celosvětová finanční krize se v roce 2008 rozšířila do reálných ekonomik velice rychlým a výrazným způsobem, který vedl k hluboké recesi globálního hospodářství a také měl velký dopad na zaměstnanost. Potřeba dodatečných systémů pomoci prostřednictvím veřejných prostředků na záchranu finančních institucí, které jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly, významně poškodila veřejné finance a vedla k další hospodářské recesi na celosvětové a evropské úrovni.
V této souvislosti byly vyzdvihnuty tyto body:
– Finanční odvětví, které je jedním z hlavních jmenovatelů ve finanční krizi a které dostalo výrazné veřejné subvence určené na překonání dopadů krize, nepřispívá spravedlivým způsobem k nákladům této krize. V době, kdy občané EU čelí výrazným navýšením přímého a nepřímého zdanění a ostrým škrtům v platech a důchodech, je finanční odvětví dosud velkou měrou vyloučeno ze zdanění ve svých činnostech a transakcích.
– Ohromný nárůst finančních transakcí v posledních deseti letech a obrat od dlouhodobých investic ke krátkodobým opatřením a vysoce spekulativním a rizikovým transakcím, zejména v činnostech, jako jsou rychlé obchody, jednoznačně ukazují na posun hlavní úlohy finančního sektoru od financování potřeb reálné ekonomiky k operacím, které nemají žádný produktivní dopad a mohou vážně narušit tržní ceny a funkce vnitrostátních ekonomik.
– Nynější vážné obtíže veřejných financí ve většině členských států EU výrazně brání členským státům a EU, aby řešily velké budoucí výzvy, jako je financování růstu, udržitelného a sociálního rozvoje, zvládání změny klimatu a financování rozvojové pomoci. Zvyšování sazeb a rozšiřování oblasti působnosti tradičních daňových nástrojů a další škrty ve veřejných výdajích nemohou být ani dostačujícím ani udržitelným řešením těchto výzev. Proto jsou nutné nástroje progresivního zdanění, které přesunou daňové zatížení z práce a produktivních investic na odvětví s výraznými negativními externalitami pro reálnou ekonomiku.
Z tohoto pohledu je diskuze o zavedení daně z finančních transakcí více aktuální než kdy jindy předtím. Oproti jiným tradičním daňovým nástrojům a různým hospodářským politikám má daň z finančních transakcí výhodu více funkcí:
– může vytvářet významné nové příjmy (podle nejnovějších odhadů až 57 miliard EUR, bude-li zavedena na úrovni EU);
– může přesunout zatížení na činnosti s negativními externalitami, jako jsou rychlé obchody a mimořádně spekulativní finanční transakce, čímž se zajistí spravedlivější rozdělení daňového zatížení;
– může se stát brzdou pro obchody s mimořádně vysokou finanční pákou a extrémně škodlivé spekulativní transakce a přispět tak spolu s vhodnou regulací a režimem dohledu ke stabilizaci trhů a změně zaměření sektoru na produktivní dlouhodobé investice.
Podle nedávné studie („Daně z finančních transakcí“, kterou provedli Stephany Griffith Jonesová a Avinash Persaud) a revidovaného posouzení dopadu uskutečněného Evropskou komisí se odhaduje, že dopad daně z finančních transakcí dosáhne pozitivní míry 0,25 % na růst EU, a to tím, že se:
– omezí systémová rizika a úroveň „hlučného“ obchodování spolu s rychlými obchody a daň z finančních transakcí tak může významně přispět ke snižování pravděpodobnosti krizí v budoucnu. Skutečné náklady růstu jsou v případě krize obrovské a daň z finančních transakcí může tudíž absorbovat tyto náklady a mít pozitivní dopad na dlouhodobý růst EU.
– stává novým zdrojem financování pro konsolidaci veřejných rozpočtů a pro klíčové investice do růstu a zaměstnanosti;
– přesouvá daňové zatížení na jiné činnosti. Tímto způsobem by daň z finančních transakcí mohla vést ke snížení nebo menšímu nárůstu zdanění příjmu a práce, a tím stimulovat spotřebu a celkovou poptávku.
Daň z finančních transakcí by měla vzhledem ke globalizované povaze finančního odvětví a jeho služeb být zavedena v co možná nejširším měřítku, aby se plně ujala své vícenásobné funkce. Protože však chybí mezinárodní dohoda, je nutné, aby se vedoucí hospodářští partneři světa ujali posílené úlohy. EU představuje dnes největší finanční trh na světě a jako taková má odpovědnost za to, aby učinila první krok a koordinovala činnosti spojené se zavedením dobře navržené a snadno proveditelné daně z finančních transakcí, která bude vytvářet silnější impuls v procesu směřujícím k mezinárodní dohodě.
Ve svém usnesení o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni (P7_TA-PROV (2011)0080) Evropský parlament uvedl, že „by EU měla prosazovat zavedení daně z finančních transakcí na globální úrovni“, a vyzval Komisi, aby „co nejdříve vypracovala studii proveditelnosti při zohlednění nutnosti zajistit rovné podmínky na celosvětové úrovni a aby případně předložila konkrétní legislativní návrhy“.
V reakci na to předložila Evropská komise své posouzení dopadu, které podporuje zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU, spolu s příslušným legislativním návrhem.
Dobře navržená a snadno uplatnitelná daň z finančních transakcí
Hlavní problémy související se zavedením daně z finančních transakcí pouze v EU jsou:
– zamezení přesunu transakcí do jurisdikcí mimo EU,
– zabránění vyhýbání se daňovým povinnostem,
– zamezení přesunu nákladů na spotřebitele a na občany.
Jako u každého daňového nástroje způsob, jak minimalizovat vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, je dosáhnout obratu, kdy žádoucí činností se stane vysoká návratnost a nízkorizikový kapitál, a nikoli nízká návratnost a kapitál s vysokým rizikem. V případě daně z finančních transakcí to znamená nízké sazby daně, které jsou důležité pro vyhýbání se nízkorizikovému kapitálu, a zajistit prosazování vážných důsledků pro ty, kteří povinnosti nesplní, aby se takové jednání stalo riskantním.
Existuje několik nástrojů podobného typu jako daně z finančních transakcí zavedených v různých jurisdikcích po celém světě, ale zejména případ kolkovného (zaplatí je jakákoli protistrana transakce v souvislosti s převodem vlastnictví cenného papíru rezidenta) je největším „úspěšným příkladem“ do té míry, že se ukázalo, že je velmi obtížné se mu vyhnout a zvyšuje výrazně příjmy v jurisdikcích, v nichž je tento nástroj v platnosti.
Hlavní prvky návrhu Komise
Evropský parlament vítá rozhodnutí Komise předložit legislativní návrh na zavedení daně z finančních transakcí, který obsahuje všechny hlavní argumenty předložené Evropským parlamentem v jeho usnesení o inovativních nástrojích financování na celosvětové a evropské úrovni (P7_TA-PROV (2011)0080).
· Oblast působnosti směrnice
Návrh Komise se týká transakcí pokrývajících všechny různé typy cenných papírů (akcie, nabývání účastí, dluhopisy a deriváty spojené s nimi), jakož i všechny druhy obchodů na regulovaných a neregulovaných platformách. Vyloučení primárních trhů s dluhopisy a akciemi (avšak nikoli s deriváty na nich založenými), umožňuje, aby potřeby zvyšování kapitálu v rámci reálného světa zůstaly nedotčené.
Oblast působnosti daně se omezuje na finanční instituce jednající buď na vlastní účet, nebo na účet jiné osoby. Vnitrostátní centrální banky, Evropská centrální banka a subjekty zřízené EU jsou jedinými finančními institucemi, které jsou z oblasti působnosti vyloučeny, a je to zcela oprávněné, a to aby se zabránilo nechtěným externalitám na monetární politiku či na možnosti refinancování finančního sektoru. Mělo by ovšem být jasně uvedeno, že tato výjimka trvá, dokud transakce těchto subjektů odpovídají jejich hlavní veřejné funkci.
· Zásada rezidence
Návrh Komise využívá rezidence protistrany v transakci na území členského státu k definování toho, aby mohla být daň uplatnitelná.
Daň se bude vztahovat na všechny transakce prováděné finančními institucemi, které mají sídlo v EU, ale ne na všechny finanční nástroje, jež pocházejí z EU. Znamená to, že transakce provedená evropskou finanční institucí ve vztahu k finančním nástrojům z oblasti mimo EU bude zdaněna, přičemž bude dosaženo kladného účinku, jejž to může mít na trh neevropských nástrojů, avšak transakce provedené neevropskými institucemi ve vztahu k evropským nástrojům zdaněny nebudou, čímž evropským institucím vznikne konkurenční nevýhoda.
· Zásada vydávání
Nejlepší způsob, jak se vyhnout právním mezerám a omezit konkurenční znevýhodnění, je následovat příkladu kolkovného a uvalit daň na každou transakci ve vztahu k finančnímu nástroji vydávanému subjektem na území členského státu EU nebo EU. Může to však, třebaže se dá tento princip plně použít v případě dluhopisů a akcií, vést k některým problémům u derivátů, jako jsou swapy, kde je obtížné přesně stanovit vydání.
Aby bylo možné tento problém řešit, bude nejlepší spojit obě zásady a navrhnout další podmínku v článku 4 týkající se místa vydání. Pokud tedy bude jedna z podmínek článku 3 splněna, daň se platí.
K plnému využití všech výhod zásady vydávání je třeba rovněž doplnit jako formu právního důsledku spojitost mezi zaplacením daně a právní vymahatelností smlouvy.
· Sazby daně
Aby byla daň snadno proveditelná a zamezilo se narušením v rámci vnitřního trhu, měly by uvažované sazby být snadno uplatnitelné a postihnout různé odlišné vlastnosti finančních nástrojů.
Návrh Komise k přijetí minimální sazby 0,1 % pro akcie a dluhopisy a 0,01 % pro deriváty skutečně sleduje tento záměr. Obě sazby jsou poměrně nízké a současně je jimi zajištěna minimální harmonizace odpovídající požadavkům ochrany nejméně narušujícím způsobem, přičemž je členským státům umožněno, považují-li to za vhodné, tento model překročit.
Rozlišení mezi kategoriemi aktiv je oprávněné, neboť akcie a dluhopisy mají podobnější tržní chování na rozdíl od derivátů.
V případě derivátů je odhadnutí jejich hodnoty mnohem obtížnější, a proto rozhodnutí zvolit pomyslnou hodnotu – která může být podstatně vyšší než skutečná tržní hodnota derivátů – odůvodňuje stanovenou nižší sazbu.
· Geografická působnost
Přijetí směrnice jednomyslným hlasováním je nejlepší způsob, jak dosáhnout provedení návrhu tak, aby se zamezilo narušením a dále se integrovaly finanční trhy v EU.
Avšak vzhledem k tomu, že několik daňových nástrojů podobného typu jako daně z finančních transakcí je již v několika členských státech zavedeno nebo se o nich jedná, by EU měla urychlit proces odstranění nesrovnalostí v příslušných oblastech. Proto tedy jestliže není možné přijmout tuto směrnici pravidlem jednomyslnosti, mohou členské státy zavádět právní ustanovení této směrnice pomocí pravidel pro posílenou spolupráci.
· Nakládání s příjmy
Návrh Komise se přímo nezmiňuje o způsobu nakládání s příjmy. Zpráva konstatuje, že v současnosti projednávaný legislativní návrh víceletého finančního rámce na období 2014–2020 předpokládá, že část příjmu z daně z finančních transakcí by se měla stát vlastními zdroji EU. Příjem z daně z finančních transakcí by mohl být rovněž navázán na politiky EU a veřejné statky, mj. na financování cílů rozvojové pomoci, boj proti změně klimatu, udržitelný rozvoj a stát sociálních jistot v EU nebo na financování vnitrostátních rozpočtů, zejména jako způsob, jak podpořit úsilí o konsolidaci veřejných financí.
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (30. 3. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES
(COM(2011)0594 – C7‑0355/2011 – 2011/0261(CNS))
Navrhovatel: Ricardo Cortés Lastra
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům; odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností; doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet nebo pro zvláštní politické účely. |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům; omezit spekulaci, zejména na komoditních trzích, a snížit tak volatilitu cen a její dopady na zajišťování potravin; odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností; doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet nebo pro zvláštní politické účely, např. pro financování veřejných statků a rozvojových politik Unie, zejména v zájmu dosažení rozvojových cílů tisíciletí. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Příjmy z DFT, jejímž cílem je sociálnější a spravedlivější přerozdělování bohatství, by měly umožnit poskytnout rozvojovým zemím dodatečné příjmy k financování sociálních programů a měly by být doplňkové k závazkům členských států k rozvojové pomoci ve výši 0,7 % HND a měly by být vyčleněny na financování veřejných statků, jako jsou rozvojové politiky Unie, snižování chudoby a boj proti změně klimatu v rozvojových zemích. Uvedené cíle by měly být i nadále hlavní částí těchto nových příjmů. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(12) Aby se zdanění soustředilo na finanční sektor jako takový, a nikoli na občany a vzhledem k tomu, že převážnou většinu transakcí na finančních trzích provádějí finanční instituce, daň by měla platit pro tyto instituce bez ohledu na to, zda obchodují vlastním jménem, jménem jiných osob, na vlastní účet nebo na účet jiných osob. |
(12) Aby se zdanění soustředilo na finanční sektor jako takový, a nikoli na občany a vzhledem k tomu, že převážnou většinu transakcí na finančních trzích provádějí finanční instituce, daň by měla platit pro tyto instituce bez ohledu na to, zda obchodují vlastním jménem, jménem jiných osob, na vlastní účet nebo na účet jiných osob. Členské státy by měly především zajistit, aby částka, kterou je finanční instituce každoročně povinna odvádět jakožto DFT, nebyla oklikou přenesena na občana-klienta této instituce. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) Aby bylo možno přijmout podrobnější pravidla pro určování, zda jisté finanční činnosti představují významnou součást činností podniku, takže tento podnik lze považovat za finanční instituci pro účely této směrnice, stejně jako podrobnější pravidla ohledně ochrany proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu, by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být na Komisi přenesena pravomoc přijmout akty, které stanoví opatření nezbytná pro tento účel. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací provedla příslušné konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, včasné a řádné předání příslušných dokumentů Radě. |
(16) Aby bylo možno přijmout podrobnější pravidla pro určování, zda jisté finanční činnosti představují významnou součást činností podniku, takže tento podnik lze považovat za finanční instituci pro účely této směrnice, stejně jako podrobnější pravidla ohledně ochrany proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu, by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být na Komisi přenesena pravomoc přijmout akty, které stanoví opatření nezbytná pro tento účel. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, zejména s odborníky, nevládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18a) Pokud dvacet sedm členských států Unie nedospěje ke shodě, pak by měly ty členské státy, které si budou přát zavedení DFT, začít jednat, a to tak, že podají oficiální žádost o posílenou spolupráci podle článku 329 SFEU. Evropský parlament by měl neprodleně vyjádřit souhlas, a to pod podmínkou, že se dotyčné členské státy podle čl. 333 odst. 2 SFEU zaváží k přijetí rozhodnutí, že budou jednat v souladu s řádným legislativním postupem. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Posílená spolupráce |
|
Pokud dvacet sedm členských států Unie nedospěje ke shodě, pak by měly ty členské státy, které si budou přát zavedení DFT, začít jednat, a to tak, že podají oficiální žádost o posílenou spolupráci podle článku 329 SFEU. Evropský parlament vyjádří neprodleně souhlas, a to pod podmínkou, že se dotyčné členské státy podle čl. 333 odst. 2 SFEU zaváží k přijetí rozhodnutí, že budou jednat v souladu s řádným legislativním postupem. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad DFT na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku a zohlední pokrok ve zdanění finančního sektoru v mezinárodních souvislostech. |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad DFT na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku, na spekulaci s komoditami a potravinovými produkty a na boj proti daňovým rájům a zohlední pokrok ve zdanění finančního sektoru v mezinárodních souvislostech. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Článek 17 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 17a |
|
Využívání příjmu z DFT jako vlastního zdroje rozpočtu EU |
|
Část z příjmu z DFT v Unii by se měla využívat jako vlastní zdroj rozpočtu EU. Značný procentní podíl z tohoto příjmu je třeba vynakládat na financování politik rozvojové spolupráce Unie a financování boje proti změně klimatu v rozvojových zemích. |
POSTUP
Název |
Společný systém daně z finančních transakcí a změna směrnice 2008/7/ES |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0594 – C7-0355/2011 – 2011/0261(CNS) |
||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 25.10.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
DEVE 25.10.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Ricardo Cortés Lastra 25.1.2012 |
|
|
|
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
Ricardo Cortés Lastra |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
9.2.2012 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
27.3.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
23 2 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Michael Cashman, Ricardo Cortés Lastra, Corina Creţu, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Enrique Guerrero Salom, Edvard Kožušník, Cristian Dan Preda, Patrizia Toia |
||||
STANOVISKO Rozpočtového výboru (29. 3. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES
(COM(2011)0594 – C7‑0355/2011 – 2011/0261(CNS))
Navrhovatelka: Anne E. Jensen
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Návrh Komise:
Komise navrhla vytvořit na úrovni EU daň z finančních transakcí, která by mohla být zčásti nebo zcela použita jako vlastní zdroj rozpočtu EU.
V návrhu se počítá s těmito minimálními sazbami daně z finančních transakcí:
· 0,1 % z transakcí, které se netýkají derivátových nástrojů a
· 0,01 % z transakcí, které se týkají derivátových nástrojů.
Rozpočtové souvislosti a hlediska:
Dnes přibližně 85 % příjmů Unie pochází z rozpočtu členských států, nikoli z vlastních zdrojů. To je v rozporu nejen s ustanoveními Lisabonské smlouvy[1], ale také se zněním a duchem Římské smlouvy[2]. Když byla v roce 1957 založena Evropská společenství, předpokládalo se, že zdroje založené na HND budou používány přechodně. Zatímco však byly v 70. letech nahrazeny skutečnými vlastními zdroji, došlo v roce 1988 k opětovnému zavedení zdrojů z rozpočtu členských států, aby byly doplněny klesající příjmy z vlastních zdrojů. Je však nutno poznamenat, že v této době činil podíl zdrojů založených na HND na celkových příjmech EU pouze 10 %. Tento vývoj vedl postupně k tomu, že se těžištěm veškerého rozhodování o rozpočtu EU stala myšlenka „spravedlivého navracení vložených prostředků“, což vyústilo v dlouhý seznam slev a neopodstatněných výjimek.
Proto je nutné současný systém vlastních zdrojů zreformovat a ukončit praxi „spravedlivého navracení vložených prostředků“, a poskytnout tím EU stabilní a dostatečné příjmy z vlastních zdrojů a zároveň tak vytvořit základ pro zrušení stávajícího systému slev a výjimek na příjmové straně unijního rozpočtu.
V souvislosti s hospodářskými potížemi je také vhodné připomenout, že Parlament v několika svých usneseních upozornil na význam vlastních zdrojů jako nástroje, který by Unii zajistil dostatek finančních prostředků, aby mohla dostát svým závazkům a splnit stanovené cíle, aniž by bylo nutné navyšovat rozpočet EU[3].
Navrhovatelka by ráda připomněla, že ve svém usnesení o budoucnosti evropských vlastních zdrojů[4] Parlament uvedl seznam kritérií, která se mají používat k hodnocení vhodnosti možných vlastních zdrojů. Jde konkrétně o jejich dostatečnost, stabilitu, přehlednost a jednoduchost, nízké provozní náklady, účinné přidělování, vertikální a horizontální spravedlnost a spravedlivé příspěvky.
Stávající návrh Komise týkající se daně z finančních transakcí většinu těchto kritérií splňuje. Jde zejména o to, že tato daň by mohla představovat zdroj příjmu unijního rozpočtu (podle návrhu Komise by do roku 2020 bylo možné využívat přibližně 54,2 mld. EUR ročně jako vlastního zdroje pocházejícího z daně z finančních transakcí). Je navíc přehledná pro investory a subjekty operující na finančních trzích, je dostatečně jednoduchá, jsou s ní spojeny nízké provozní náklady, snadno se vybírá, zajišťuje vertikální a horizontální spravedlnost a spravedlivé příspěvky. Daň z finančních transakcí by navíc neměla být pro občany žádnou další daňovou zátěží a měla by zachovat daňovou suverenitu členských států.
Je nutné poznamenat, že daň z finančních transakcí má veřejnou podporu občanů EU, jak potvrdily výsledky průzkumu Eurobarometru provedeného v červnu 2011, podle nichž tuto daň podporuje 61 % obyvatel Evropy a 81 % z nich si přeje, aby byla zavedena v celé EU[5].
Používání daně z finančních transakcí jako vlastního zdroje by vyžadovalo její zavedení ve všech 27 členských státech.
Navrhovatelka by chtěla zdůraznit, že ke konečné dohodě o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 nelze dospět dříve, než bude dosaženo politické dohody o reformě systému vlastních zdrojů, a to vzhledem k nerozlučnosti a vzájemné provázanosti příjmové a výdajové stránky rozpočtu, a ráda by v této souvislosti připomněla, že schválení prováděcích předpisů týkajících se systému vlastních zdrojů vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3a) Aby bylo možné lépe sladit cíle unijní politiky a rozpočet EU, měly by se finanční prostředky získané výběrem daně z finančních transakcí používat zcela nebo alespoň zčásti jako příjem do rozpočtu EU. |
Odůvodnění | |
Celounijní daň z finančních transakcí by mohla sloužit jako nástroj ke zrušení současného systému slev a výjimek z placení příspěvků. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 5 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
5a. Členské státy zajistí, aby byl podíl daně z finančních transakcí, který má být použit jako vlastní zdroj, převeden do rozpočtu EU v souladu s nařízením Rady (EU) č. …/2012 [o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z finančních transakcí]. |
Odůvodnění | |
Celounijní daň z finančních transakcí by mohla sloužit jako nástroj ke zrušení současného systému slev a výjimek z placení příspěvků. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
POSTUP
Název |
Společný systém daně z finančních transakcí a změna směrnice 2008/7/ES |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0594 – C7-0355/2011 – 2011/0261(CNS) |
||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 25.10.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 25.10.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Anne E. Jensen 16.2.2012 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
29.3.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
29 3 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Francesca Balzani, Zuzana Brzobohatá, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Claudio Morganti, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Potito Salatto, Derek Vaughan, Angelika Werthmann |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Frédéric Daerden, Jan Mulder, Georgios Papastamkos, Paul Rübig, Georgios Stavrakakis |
||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jens Rohde |
||||
- [1] Čl. 311 odst.1 Smlouvy o fungování EU: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.“.
- [2] Článek 201 Římské smlouvy: „Komise prozkoumá, za jakých podmínek mohou být finanční příspěvky členských států podle článku 200 nahrazeny vlastními zdroji Společenství, zejména příjmy ze společného celního sazebníku po jeho konečném zavedení. Komise předloží v tomto smyslu návrhy Radě...“.
- [3] Jde zejména o tato usnesení:
P6_TA(2007)0098, přijaté dne 29. března 2007
P7_TA (2011)0080, přijaté dne 8. března 2011
P7 TA (2010)0056, přijaté dne 10. března 2010
P7_TA (2010) 0089, přijaté dne 25. března 2010
P7_TA-PROV(2010)0433, přijaté dne 25. listopadu 2010
P7_TA-PROV(2010)0475, přijaté dne 15. prosince 2010
P7_TA-PROV(2011)0266, přijaté dne 8. června 2011
P7_TA-PROV(2011)0327, přijaté dne 6. července 2011. - [4] P6_TA(2007)0098, přijaté dne 29. března 2007.
- [5] Eurobarometr Evropského parlamentu (průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament EB 75.2); schválený dne 22. června 2011: http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2011/juin/22062011/eb752_financial_crisis_analytical_synthesis_en.pdf.
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (20. 3. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES
(COM(2011)0594 – C7‑0355/2011 – 2011/0261(CNS))
Navrhovatel: Frank Engel
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Návrh Komise týkající se daně z finančních transakcí (DFT) je odpovědí na opakované výzvy z celé Evropské unie, které požadují, aby finanční sektor přispěl k pokrytí nákladů současné krize. Navrhovatel vítá tento návrh, který navazuje rovněž na výzvy Evropského parlamentu k přijetí opatření v této oblasti.
Daň z finančních transakcí je ze své podstaty charakteristickým rysem jednotného trhu. Evropský právní rámec takovéto daně z finančních transakcí sleduje dvojí cíl: jeden se týká spravedlnosti, protože na rozdíl od všech ostatních hospodářských transakcí se finanční transakce stále ve většině případů nedaní, a druhý se týká harmonizace, jelikož je nutné zajistit jednotný evropský přístup ke zdanění finančních transakcí, a to prostřednictvím sazeb, které budou v celé EU přinejmenším srovnatelné, ne-li identické, a budou stanoveny na základě společného minima.
Daň z finančních transakcí je rovněž úzce spojena s cílem uvolnit v plném rozsahu potenciál jednotného trhu, aby bylo možné obnovit v Evropě růst, a umožnit tak dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020. Investice do jednotného trhu jsou potřebné a měly by pocházet z evropského zdroje financování. Daň z finančních transakcí, příjem z níž plyne do souhrnného rozpočtu Evropské unie, tedy přispívá k navyšování finančních prostředků, jež jsou potřebné pro neustálé evropské investování do vlastního hospodářského pokroku.
Je proto zřejmé, že daň z finančních transakcí musí být uplatňována na území celé EU. Evropská unie má jednotný trh a má rozpočet – to ovšem neplatí pro eurozónu. Daň z finančních transakcí, která je přínosem pro rozpočet EU, a je tudíž nástrojem pro dynamický jednotný trh, musí být ukládána jedině na úrovni celé Unie, a musí tedy fungovat ve všech hlavních evropských finančních centrech. Jakákoli výjimka z této zásady by vedla k nepřijatelnému narušení fungování jednotného trhu.
Daň z finančních transakcí musí zajistit dostatečný příjem, aby plnila svoji úlohu politického nástroje k překonávání krize, a její koncepce by zároveň neměla vést k zásadnímu odlivu těch finančních nástrojů a institucí, jež jsou znakem evropského finančního sektoru nebo představují zvláštní potenciál rozvoje evropských finančních center. Nesmí také odrazovat od používání těch investičních prostředků, které EU potřebuje k zajištění hospodářského rozvoje a spravedlivých náhradních příjmů pro občany v důchodovém věku.
Navrhovatel z tohoto důvodu navrhuje, že k investičním fondům, na něž se vztahují právní předpisy o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a k penzijním fondům by se mělo přistupovat odlišně, pokud jde o sazbu daně – přiměřená by byla snížená sazba ve výši 0,01 %.
Strukturované finanční produkty, jejichž transparentnost je z hlediska všech stran účastnících se s nimi spojených transakcí výrazně nedostatečná, přispěly spolu s jejich zneužíváním k finančním otřesům poté, co v Americe splaskla bublina na trhu s nemovitostmi. Obchodování s těmito nástroji je intenzivní, jeho objem je obrovský a daňový příjem, jenž lze z jejich zdanění očekávat, je tedy významný. Pokud by mělo zdanění za následek přesun některých prvků obchodování s deriváty jinam, a to i v kategorii vysokofrekvenčního obchodování, toto přemístění by rozvoj jednotného evropského kapitálového trhu nepoškodilo.
Měla by se na ně tedy vztahovat základní daňová sazba ve výši 0,1 %, a navrhovatel proto navrhuje, aby se tato sazba uplatňovala na finanční transakce související s derivátovými nástroji.
Od té doby, co bylo hodnocení dopadu této směrnice, které vypracovala Komise, poprvé předloženo Evropskému parlamentu, bylo doplněno, aniž by Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele nebo navrhovatel byli informováni o obsahu dodatečných nebo nových zjištění Komise. Navrhovatel je rozhořčen tím, že výbor proto nemohl posoudit obsah nejnovějšího hodnocení. Je však nutné předpokládat, že přezkoumáno bylo jak riziko přesunu finančních nástrojů jinam, tak očekávaný dopad daně z finančních transakcí na hospodářský růst Evropské unie, aby se dosáhlo zjevně méně negativního obrazu, než jaký je obsažen ve zveřejněném hodnocení dopadu dané směrnice. Pokud tomu tak je, relevance a význam daně z finančních transakcí pro plnění cílů jednotného trhu se tedy stává ústředním prvkem nejen tohoto stanoviska, ale rovněž stanoviska Evropského parlamentu jako celku.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům; odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností; doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet nebo pro zvláštní politické účely. |
(1) Nedávná finanční krize vyvolala na všech úrovních diskuse o možnosti zavedení dodatečné daně uplatněné na finanční sektor a zejména daně z finančních transakcí (DFT). Tato diskuse pramení ze snahy zajistit, aby se finanční sektor podílel na úhradě nákladů krize a aby byl v budoucnu zdaněn spravedlivě vzhledem k jiným sektorům, odradit finanční instituce od nadměrně rizikových činností, doplnit regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a vytvořit dodatečný příjem pro souhrnný rozpočet nebo pro zvláštní politické účely, jejichž cílem je dosažení hospodářského růstu. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Zavedení vyrovnané a úspěšné daně z finančních transakcí v Evropské unii by mělo podpořit mezinárodní úsilí o zavedení podobných nástrojů na celosvětové úrovni. Proto by se měla Unie v této oblasti chopit vedoucí úlohy. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Za účelem předcházení narušení v důsledků opatření jednostranně přijatých členskými státy, s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu, je důležité, aby byly základní vlastnosti DFT v členských státech harmonizovány na úrovni Unie. Je tedy třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži v Unii a narušení rozdělení mezi finanční trhy v Unii, a také možnostem dvojího nebo žádného zdanění. |
(2) Za účelem předcházení narušení trhu v důsledku opatření jednostranně přijatých členskými státy s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu, větší solidarity a spravedlnosti a s cílem zabránit narušování hospodářské soutěže je důležité, aby byly základní vlastnosti DFT v členských státech harmonizovány na úrovni Unie. Je tedy třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži v Unii a nesprávnému rozdělení mezi finanční trhy v Unii a také možnostem dvojího nebo žádného zdanění. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2a) Jedním z hlavních důvodů zavedení daně z finančních transakcí by mělo být odradit od příliš riskantních transakcí a zajistit, aby se odvětví finančních služeb vrátilo zpět do služeb produktivního hospodářství. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2b) Daň z finančních transakcí by měla zohledňovat následující zásady: |
|
- zásadu měny: dani podléhají veškeré nástroje prováděné v eurech nebo v měně členského státu EU; |
|
- zásadu obchodování: dani podléhají finanční transakce vázané na aktiva, se kterými se obchoduje na trhu Unie, a |
|
- zásadu zprostředkování: dani podléhají veškeré finanční transakce, které zprostředkuje občan Unie. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Definice finančních nástrojů v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS se vztahuje na podílové jednotky subjektů kolektivního investování. Z toho vyplývá, že podíly a podílové jednotky subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a alternativní investiční fondy (AIF) ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 jsou finanční nástroje. Upisování a odkup těchto nástrojů jsou tedy transakcemi, na něž by se měla uplatnit DFT. |
(4) Definice finančních nástrojů v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS se vztahuje na podílové jednotky subjektů kolektivního investování. Z toho vyplývá, že podíly a podílové jednotky subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a alternativní investiční fondy (AIF) ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 jsou finanční nástroje. Upisování a odkup těchto nástrojů jsou tedy transakcemi, na něž by se měla uplatnit DFT. Specifická povaha SKIPCP a jejich význam pro plné rozvinutí potenciálu vnitřního trhu jsou však důvodem k tomu, aby podléhaly zvláštní, nižší sazbě daně. Totéž musí platit pro penzijní fondy nebo instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi1. |
|
__________ |
|
1 Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) V zájmu rovného zacházení by měla platit jediná daňová sazba pro každou kategorii transakcí, tj. pro obchody s finančními nástroji jinými než deriváty na straně jedné a pro nákup, prodej, převod, uzavření a změnu derivátových nástrojů na straně druhé. |
(11) V zájmu omezení příliš rizikových finančních transakcí, a tím předcházení možným krizím je zapotřebí, aby vysoce rizikové finanční produkty podléhaly vyšší daňové sazbě než produkty s nižší mírou spekulace. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(13) Vzhledem k vysoké mobilitě finančních transakcí a za účelem omezení možného vyhýbání se daňovým povinnostem by se DFT měla uplatňovat na základě zásady rezidence. |
(13) Vzhledem k vysoké mobilitě finančních transakcí a za účelem omezení možného vyhýbání se daňovým povinnostem by se DFT měla uplatňovat na základě zásady rezidence a na základě zásady místa emise a zásady vlastnického práva. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14) Pro dosažení harmonizačního cíle této směrnice by minimální daňové sazby měly být stanoveny na dostatečně vysoké úrovni. Zároveň musejí být dostatečně nízké, aby se minimalizovala rizika přemísťování. |
(14) Pro dosažení harmonizačního cíle této směrnice by minimální daňové sazby měly být stanoveny na dostatečně vysoké úrovni, aby se finanční sektor spravedlivě podílel na úhradě nákladů hospodářské krize, a podpořil tak reálné hospodářství členských států. Zároveň musejí být tyto sazby dostatečně nízké, aby se minimalizovala rizika přemísťování, a to do doby, než bude zaveden jednotný režim daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17a) Dne 29. června 2011 Komise přijala návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie s cílem nahradit stávající systém financování rozpočtu Unie novým systémem, který by plně využil možností, jež přinesla Smlouva o fungování Evropské unie. Tento návrh spatřuje v dani z finančních transakcí možný nový vlastní zdroj používaný pro účely souhrnného rozpočtu Unie. Tato daň by umožnila uvolnit dodatečné rozpočtové příjmy na politiku zaměřenou na podporu růstu, jejímž záměrem je dosažení cílů strategie Evropa 2020, a zvýšila by potenciál vnitřního trhu. Dne 9. listopadu 2011 Komise schválila pozměněný návrh, který upřesnil a doplnil návrh ze dne 29. června a přitom zajistil soulad s touto směrnicí a stanovil, jakým způsobem má podle Komise daň z finančních transakcí sloužit coby zdroj souhrnného rozpočtu EU. |
Odůvodnění | |
Příjmy z evropské daně z finančních transakcí musejí plynout do souhrnného rozpočtu EU, protože jednak logicky představují vlastní zdroj, a jednak může být vytvořený příjem použit k tomu, aby se podpořilo dokončení jednotného trhu a přispělo ke splnění cílů strategie růstu Evropa 2020 prostřednictvím uplatňování cílené investiční politiky. Komise hodlá předložit návrh, který by připravil podmínky pro přijetí takového opatření. Směrnice se proto musí výslovně zmiňovat o tom, že příjem z daně z finančních transakcí bude plynout do souhrnného rozpočtu EU a že má spojitost s návrhem týkajícím se vlastních zdrojů. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17a) Vznik daňového příjmu ve prospěch rozpočtu Evropské unie. Aby bylo možné dosáhnout strategických cílů Evropské unie, plyne daňový příjem z daně z finančních transakcí do souhrnného rozpočtu EU. Diskuze o jejím vlivu na souhrnný rozpočet by měla probíhat v jiné souvislosti, zejména v souvislosti s návrhem víceletého finančního rámce na období 2014–2020. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18a) Tato směrnice musí vstoupit v platnost velmi rychle a v koordinaci s ostatními snahami o regulaci finančních trhů, musí zlepšit fungování vnitřního trhu a vytvořit právní jistotu. Provedení této směrnice ve vnitrostátním právu by proto mělo být dosaženo do konce roku 2012. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že na daň z finančních transakcí je třeba pohlížet jako na prvek politického úsilí o regulaci finančních trhů, překonání krize a podpory jednotného trhu s cílem povzbudit růst reálné ekonomiky, je žádoucí, aby se začala uplatňovat co nejdříve. Je to nezbytné rovněž za účelem dosažení právní jistoty, a to zejména proto, že jednotlivé členské státy uvažují o zavedení obdobných nástrojů na jednostranném základě. Směrnice by proto měla být provedena ve vnitrostátních právních předpisech do konce roku 2012 a v platnost by měla vstoupit dne 1. ledna 2013. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18b) Komise by měla mít možnost tuto směrnici přezkoumat a navrhnout, aby byla nahrazena nařízením, zejména pokud se ukáže, že prostřednictvím nařízení se s větší pravděpodobností dosáhne jejích cílů souvisejících s vnitřním trhem a harmonizací. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Tato směrnice se použije na všechny finanční transakce za podmínky, že nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a že je účastníkem transakce finanční instituce usazená na území některého členského státu a jedná buď na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce. |
2. Tato směrnice se použije na všechny finanční transakce, včetně spotových měnových transakcí a životních pojistek, které splňují jednu z následujících podmínek: |
|
a) nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a účastníkem transakce je finanční instituce usazená na území některého členského státu, která jedná buď na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce; |
|
b) nástroj, který je předmětem transakce, byl vydán subjekty usazenými v Unii. |
Odůvodnění | |
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby se návrh týkal rovněž zásady emise cenných papírů, což sníží rizika úniku hospodářských činností a zamezí tomu, aby docházelo ke znevýhodňování evropských finančních institucí oproti zahraničním institucím, pokud jde o obchodování s nástroji vydanými na území Unie. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 4 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(d) transakce s centrálními bankami členských států. |
d) transakce s centrálními bankami členských států, s regionálními či místními orgány nebo jinými orgány. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ea) je stranou finanční transakce ve vztahu k finančnímu nástroji vydanému na území členského státu nebo Unie. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Článek 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 3 a |
|
Zásada místa emise |
|
1. Pro účely této směrnice se finanční nástroj považuje za vydaný na území členského státu nebo Unie, pokud je vydáván právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
|
2. V případě dohody o derivátech je podmínka vydávání na území členského státu nebo Unie splněna, pokud je referenční nebo podkladový nástroj vydáván právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
|
3. V případě strukturovaného nástroje je podmínka vydávání na území členského státu nebo Unie splněna, pokud strukturovaný nástroj vychází z významného podílu aktiv nebo finančních nástrojů a derivátů nebo pokud se za něj tímto podílem ručí, pokud jsou finanční nástroje vydávány právnickou osobou, která je zaregistrována v členském státě. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tyto sazby nesmí být nižší než: |
Tyto sazby nesmějí být nižší než: |
(a) 0,1 % u finančních transakcí uvedených v článku 5; |
a) 0,1 % u finančních transakcí uvedených v článku 5; |
|
i) na finanční transakce související s podíly a podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)1 se vztahuje sazba, jež nesmí být nižší než 0,05 %; |
|
ii) na finanční transakce související s penzijním fondem nebo institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES se vztahuje sazba, jež nesmí být nižší než 0,05 %; |
(b) 0,01 % u finančních transakcí uvedených v článku 6. |
b) 0,05 % u finančních transakcí uvedených v článku 6. |
|
____________ |
|
1 Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Všechny strany transakce, včetně osob jiných než finanční instituce, jsou společně a nerozdílně povinny hradit daň dlužnou finanční institucí z této transakce v případě, že uvedená finanční instituce nezaplatila dlužnou daň ve lhůtě stanovené v čl. 10 odst. 4. |
3. Všechny strany transakce, kromě jiných osob než finanční instituce, jsou společně a nerozdílně povinny hradit daň dlužnou finanční institucí z této transakce v případě, že uvedená finanční instituce nezaplatila dlužnou daň ve lhůtě stanovené v čl. 10 odst. 4. |
Odůvodnění | |
Tento návrh usiluje o to, aby byly osoby a jiné než finanční instituce zproštěny povinnosti platit daň z finančních transakcí a aby se na ně nevztahovaly její účinky. Nebudou proto muset nést odpovědnost za úhradu daně v případě pochybení, které lze přičíst jinému účastníku transakce. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Finanční transakce, z níž nebyla vybrána žádná daň z finančních transakcí, se považuje za právně nevymahatelnou a nevede k převodu vlastnického práva k podkladovému nástroji. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Článek 11 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 11 a |
|
Vznik daňového příjmu ve prospěch rozpočtu Evropské unie |
|
Daňový příjem z daně z finančních transakcí bude plynout do souhrnného rozpočtu Evropské unie. |
Odůvodnění | |
Příjmy z evropské daně z finančních transakcí musejí plynout do souhrnného rozpočtu EU, protože jednak logicky představují vlastní zdroj, a jednak může být vytvořený příjem použit k tomu, aby se podpořilo dokončení jednotného trhu a přispělo ke splnění cílů strategie růstu Evropa 2020 prostřednictvím uplatňování cílené investiční politiky. Komise hodlá předložit návrh, který by připravil podmínky pro přijetí takového opatření. Směrnice se proto musí výslovně zmiňovat o tom, že příjem z daně z finančních transakcí bude plynout do souhrnného rozpočtu EU a že má spojitost s návrhem týkajícím se vlastních zdrojů. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh na její změnu. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
První zpráva Komise, jak je uvedeno v prvním odstavci, se zaměří rovněž na to, zda lze tuto směrnici nahradit nařízením o jednotném systému daně z finančních transakcí, včetně zavedení jednotného souboru pevných sazeb daně pro každou kategorii finančních transakcí v celé Unii. |
Odůvodnění | |
Vzhledem tomu, že zavedení evropské daně z finančních transakcí sleduje jasný harmonizační cíl v rámci jednotného trhu, vyvstává logická otázka, zda by nebylo pro zavedení této daně vhodnějším právním nástrojem nařízení než směrnice. Nařízení by mohlo stanovit jednotnou sazbu daně pro každou kategorii finančních transakcí v celé Unii a zavést formální pravidla pro odvádění příjmu z daně z finančních transakcí do souhrnného rozpočtu Unie. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ustanoveními této směrnice do 31. prosince 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. |
Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2014. |
Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2013. |
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. |
Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanovují členské státy. |
Odůvodnění | |
Vzhledem k tomu, že na daň z finančních transakcí je třeba pohlížet jako na prvek politického úsilí o regulaci finančních trhů, překonání krize a podpory jednotného trhu s cílem povzbudit růst reálné ekonomiky, je žádoucí, aby se začala uplatňovat co nejdříve. Je to nezbytné rovněž za účelem dosažení právní jistoty, a to zejména proto, že jednotlivé členské státy uvažují o zavedení obdobných nástrojů na jednostranném základě. Směrnice by proto měla být provedena ve vnitrostátních právních předpisech do konce roku 2012 a v platnost by měla vstoupit dne 1. ledna 2013. Tento pozměňovací návrh upravuje návrh Komise podle společného politického prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o informativních dokumentech, které bylo schváleno v listopadu 2011. |
POSTUP
Název |
Společný systém daně z finančních transakcí a změna směrnice 2008/7/ES |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0594 – C7-0355/2011 – 2011/0261(CNS) |
||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 25.10.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
IMCO 25.10.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Frank Engel 17.10.2011 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
24.1.2012 |
29.2.2012 |
|
|
|
Datum přijetí |
20.3.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
28 8 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Cristian Silviu Buşoi, Jorgo Chatzimarkakis, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Christian Engström, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Gino Trematerra, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Simon Busuttil, Nessa Childers, Marielle Gallo, Morten Løkkegaard, Konstantinos Poupakis, Olle Schmidt, Ivo Strejček, Marc Tarabella, Sabine Verheyen |
||||
POSTUP
Název |
Společný systém daně z finančních transakcí a změna směrnice 2008/7/ES |
||||
Referenční údaje |
COM(2011)0594 – C7-0355/2011 – 2011/0261(CNS) |
||||
Datum konzultace s EP |
19.10.2011 |
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 25.10.2011 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
DEVE 25.10.2011 |
BUDG 25.10.2011 |
IMCO 25.10.2011 |
JURI 25.10.2011 |
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
JURI 21.11.2011 |
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Anni Podimata 25.10.2011 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
9.1.2012 |
29.2.2012 |
26.3.2012 |
|
|
Datum přijetí |
25.4.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
32 10 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Elena Băsescu, Pascal Canfin, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Pablo Zalba Bidegain |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Pervenche Berès, Robert Goebbels, Thomas Händel, Sophia in ‘t Veld, Krišjānis Kariņš, Gay Mitchell, Sirpa Pietikäinen, Emilie Turunen |
||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Christofer Fjellner, Jaroslav Paška |
||||
Datum předložení |
3.5.2012 |
||||