ZPRÁVA o Evropě účinněji využívající zdroje

8. 5. 2012 - (2011/2068(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Gerben-Jan Gerbrandy

Pozměňovací návrhy

• 001-002 (PDF - 90 KB)
• 001-002 (DOC - 215 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropě účinněji využívající zdroje

(2011/2068(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Větší využití potenciálu environmentálních opatření EU: budování důvěry prostřednictvím lepších znalostí a schopnosti reagovat“ (COM(2012)0095),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii pro suroviny[1],

–   s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí k plánu Komise pro Evropu účinněji využívající zdroje, které byly přijaty dne 19. prosince 2011 (18786/11), závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 29. listopadu 2011 týkající se konkurenceschopného evropského hospodářství a závěry Rady pro životní prostředí ze dne 20. prosince 2010 nazvané „Udržitelné nakládání s materiály a udržitelná výroba a spotřeba: klíčový vklad pro Evropu účinně využívající zdroje“,

–   s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a vyhlídky 2010“ (SOER2010),

–   s ohledem na nadcházející konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, která se bude konat v Brazílii ve dnech 20.–22. června 2012,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zajištění surovin pro budoucí prosperitu Evropy – Návrh Evropského inovačního partnerství v oblasti surovin“ (COM(2012)0082),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o zastavení plýtvání potravinami: strategii pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU[2],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A7-0161/2012),

A. vzhledem k tomu, že současná hospodářská, finanční a environmentální krize ukazuje, že Evropa naléhavě potřebuje nové zdroje udržitelného hospodářského růstu;

B.  vzhledem k tomu, že následky nedostatku přírodních zdrojů, např. z důvodu zvyšujících se cen, jsou obtížně zvladatelné zejména pro osoby s nižším příjmem a ve znevýhodněných oblastech; vzhledem k tomu, že více než kdy dříve existuje potřeba synergie mezi sociálními a environmentálními politikami;

C. vzhledem k tomu, že zvyšující se poptávka po přírodních zdrojích, jejich nadměrné využívání a s tím související využívání půdy vede ke zhoršování kvality životního prostředí, rychleji probíhající změně klimatu a ničení omezeného přírodního kapitálu, včetně ztráty biologické rozmanitosti;

D. vzhledem k tomu, že nedostatek zdrojů, který je výsledkem jejich intenzivního využívání, cenové spekulace na trhu s komoditami a výrazné zvýšení celosvětové spotřeby zvedají ceny surovin, přičemž skutečné ceny komodit se od přelomu století zvýšily o 147 %; vzhledem k tomu, že EU pravděpodobně bude čelit závažným výzvám, pokud jde o zajištění přístupu ke klíčovým zdrojům a jejich nepřetržitých dodávek; vzhledem k tomu, že je na průmyslové i politické úrovni uznáváno, že pro zvládání těchto výzev má zásadní význam účinné využívání surovin;

E.  vzhledem k tomu, že přesměrování hospodářství na cestu účinného využívání zdrojů, které bude respektovat omezenou kapacitu planety a umožní růst celosvětové populace a zvyšování počtu osob žijících v budoucích průmyslových zemích, přinese zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoří nové zdroje růstu a zaměstnanosti, a to díky úsporám nákladů v důsledku lepší účinnosti, uvedení inovací na trh a lepšího hospodaření se zdroji během jejich celého životního cyklu;

F.  vzhledem k tomu, že recyklování je něco více než pouhé shromažďování recyklovatelného odpadu, a že je proto nezbytné, aby budoucí opatření zahrnovala všechny kroky v rámci hodnotového řetězce;

G. vzhledem k tomu, že budoucí komplexní politika týkající se zdrojů by již neměla rozlišovat pouze mezi „obnovitelnými“ a „neobnovitelnými“ zdroji, ale měla by být rozšířena také o „trvale využívané“ materiály;

H. vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometr z března 2011 ukazuje, že účinné využívání zdrojů a udržitelná výroba a spotřeba představují pro občany EU klíčové otázky; vzhledem k tomu, že v žádném případě již nebude možné pokračovat směrem k dosažení udržitelnosti, pokud nebudou občané přímo zapojeni do této problematiky na základě změny přístupu a návyků společnosti, pokud jde o využívání zdrojů;

I.   vzhledem k tomu, že zabezpečení přístupu ke zdrojům a jejich nepřetržitý přísun je v důsledku intenzivnějšího využívání zdrojů, vody a půdy stále větším problémem;

J.   vzhledem k tomu, že konkurenceschopný průmysl umožňuje nové investice do účinnějších technologií;

Prioritní opatření

1.  vyzývá Komisi, aby vytvořila společné pracovní skupiny pro tři klíčové oblasti, tedy potraviny a nápoje, bydlení a mobilitu, s cílem sestavit co nejdříve evropské akční plány v oblasti účinného využívání zdrojů, které budou obsahovat jasná opatření zaměřená na snížení míry využívání zdrojů; tyto pracovní skupiny by měly doplňovat práci platformy EU pro účinné využívání zdrojů a měly by je tvořit odborníci z Komise, členských států, průmyslu, občanské společnosti a dalších klíčových zainteresovaných stran, přičemž úloha takovýchto skupin by měla spočívat v podpoře partnerství mezi jednotlivými subjekty hodnotového řetězce;

2.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby do roku 2013 odstranily překážky bránící fungování evropského trhu v oblasti recyklace a opětovného využití materiálů a aby podpořily tento trh tím, že budou usilovat o zvýšení poptávky po recyklovaných materiálech a vedlejších produktech a o jejich větší dostupnost a přijmou za tímto účelem opatření, jež budou zahrnovat co nejrychlejší další rozvíjení přísných kritérií, jež vymezí, kdy odpad přestává být odpadem, a hospodářských pobídek, jako je snížené DPH u druhotných materiálů v oblastech, kde nefunguje trh, nebo podpora inovačních technologií sběru a třídění odpadu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné důsledně uplatňovat veškeré stávající právní předpisy v oblasti nakládání s odpadem a jejich provádění důsledněji vymáhat a monitorovat;

3.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby posílily výzkum a technologické inovace s cílem urychlit přechod na hospodářství účinně využívající zdroje; zdůrazňuje, že iniciativa „Unie inovací“, včetně programu Horizont 2020, Evropského inovační partnerství v oblasti surovin, akčního plánu pro ekologické inovace a center inovace znalostí, je jedním z nástrojů pro dosažení „Evropy účinněji využívající zdroje“; vyzývá Komisi, aby na internetu vytvořila snadno dostupnou databanku „osvědčených postupů“ pro účinné využívaní zdrojů;

4.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se do roku 2013 dohodly na jasných, pevných a měřitelných ukazatelích hospodářské činnosti, které budou brát v potaz změnu klimatu, biologickou rozmanitost a účinné využívání zdrojů z hlediska jejich životního cyklu, například v podobě souboru čtyř ukazatelů využívání zdrojů, a to půdní, vodní, surovinové a uhlíkové stopy, a aby z těchto ukazatelů vycházely při předkládání návrhů právních předpisů a stanovování konkrétních cílů v oblasti snižování míry využívání zdrojů; zdůrazňuje, že tento proces musí být transparentní a musí zahrnovat klíčové zainteresované strany;

5.  vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření oblasti působnosti směrnice o ekodesignu na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie, a stanovila dodatečné požadavky na ekodesign týkající se celkové účinnosti využívání zdrojů a vlastností výrobků, včetně obsahu recyklovaného materiálu, trvanlivosti, obsahu uhlíku a opětovné použitelnosti, aby se zlepšil jejich dopad na životní prostředí a bylo možné podpořit trhy v oblasti recyklace; zdůrazňuje, že veškeré takové návrhy musí vycházet z komplexního posouzení dopadu a musí být v souladu s dalšími příslušnými právními předpisy;

6.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby program účinného využívání zdrojů zahrnuly v co možná nejširší míře do všech ostatních politik, včetně zastřešujících politik týkajících se správy ekonomických záležitostí, jako je Evropa 2020, a aby jej prováděli na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

Agenda pro budoucí růst

7.  podporuje stěžejní iniciativu „Evropa účinněji využívající zdroje“ a plán pro Evropu účinněji využívající zdroje a jeho vizi do roku 2050, včetně jeho dílčích cílů; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila veškeré legislativní a další iniciativy nezbytné pro dosažení dílčích cílů a pro zajištění toho, aby jim byly přizpůsobeny všechny politiky EU, které by byly přizpůsobeny i celkové unijní vizi týkající se vytvoření nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 mj. tím, že by se emise skleníkových plynů snížily ve srovnání s rokem 1990 o 80–95 %; připomíná, že má-li se zvýšit konkurenceschopnost Evropy a omezit její závislost na zdrojích, je naprosto nezbytné oddělit otázku hospodářského růstu od spotřeby zdrojů; doporučuje, aby Komise zajistila zachování pevného legislativního rámce, aby nebyly ohroženy dlouhodobé investice;

8.  zdůrazňuje význam účinného využívání zdrojů pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; je přesvědčen, že by v tomto ohledu měl hrát klíčovou úlohu rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020; vyzývá členské státy, aby přijaly národní plány pro účinnější využívání zdrojů zahrnující konkrétní opatření a cíle v souladu s cíli plánu EU;

9.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 předložila nový politický rámec pro udržitelnou spotřebu a výrobu, který by zavedl postup ke zjišťování, jaké prioritní výrobky a služby nejvíce přispívají k hlavním oblastem spotřeby zdrojů na Zemi, jako je voda, půda, suroviny a uhlík, aby tyto služby a výrobky odpovídaly ukazatelům spotřeby stanoveným v plánu účinného využívání zdrojů; předloženy by měly být také legislativní návrhy týkající se prioritních výrobků a služeb, které by obsahovaly příslušné nástroje, včetně mechanismů, jež mohou vést k účinnějšímu využívání zdrojů v rámci dodavatelského řetězce, a možnosti stanovit na základě prováděcích opatření minimální požadavky nebo nejlepší měřítka výkonnosti;

10. je přesvědčen, že kroky zaměřené na účinnější využívání zdrojů nemohou být v žádném případě omezeny pouze na veřejný sektor, a proto vyzývá Komisi, členské státy a podniky, aby své hospodářské strategie zakládaly na výrazně zdokonalené účinnosti využívání zdrojů, což povede k nezávislosti hospodářského růstu na spotřebě zdrojů; je rovněž přesvědčen, že je nutné zaměřit se jak na účinnost, tak na účelnost využívání zdrojů;

11. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k podpoře inovací a investic do nových postupů a obchodních modelů přistoupilo již nyní, a to i pokud jde o strategie jednotlivých průmyslových odvětví a udržitelné obchodní modely, jako je leasingová společnost, a aby se vytvářely pobídky, které budou pro hospodářství přínosné; poukazuje na klíčovou úlohu soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků, při zajišťování ekologického hospodářského růstu;

12. zdůrazňuje, že Evropa coby recyklující společnost musí svůj odpad do velké míry znovu využívat a recyklovat a co nejúčinněji produkovat druhotné suroviny;

13. vyzývá, aby byla na základě koncepcí, jako je iniciativa Global Compact, vytvořena norma pro využívání zdrojů, která by byla vstřícná k malým a středním podnikům;

14. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně začlenily cíle účinného využívání zdrojů do evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik; naléhavě žádá členské státy, aby tento požadavek potvrdily v rámci Evropské rady; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější údaje o způsobu, jakým bude pokrok členských států směrem k účinnějšímu využívání zdrojů konkrétně hodnocen v rámci procesu evropského semestru;

15.     zdůrazňuje, že výhoda první společnosti na trhu, která se bude zabývat problematikou účinného využívání zdrojů, může této společnosti zajistit významný podíl na tomto rozvíjejícím se trhu, a připomíná, že EU má zhruba třetinový podíl na světovém trhu environmentálních technologií;

Přeměna hospodářství

16. připomíná, že je naléhavě nutné dosáhnout absolutního omezení využívání zdrojů, abychom se vyhnuli problémům v budoucnosti, jako je nedostatek surovin a jejich rostoucí ceny;

17. podotýká, že aby bylo možné přejít na hospodářství, které by účinně využívalo dostupné zdroje, měly by tržní ceny přesně odrážet vzácnost některých zdrojů a veškeré náklady spojené s výrobním procesem; zdůrazňuje, že trhy stimulují účinné využití zdrojů, pokud ceny odrážejí skutečné náklady na použité zdroje; vyzývá k tomu, aby byl v rámci účetních postupů uplatňován přístup založený na životním cyklu výrobků a aby byly internalizovány externí náklady v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ ;

18. podporuje závazek, který Komise přijala v rámci plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, pokud jde o rozvoj tržních nástrojů, jejichž prostřednictvím se mají negativní externality zohlednit v tržních cenách, čímž se projeví skutečné náklady na využívání zdrojů a jejich dopad na životní prostředí;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely pobídky, které povzbudí společnosti a veřejné orgány k tomu, aby měřily, porovnávaly a trvale zlepšovaly svoji vodní, půdní, surovinovou a uhlíkovou stopu a přijímaly opatření vedoucí k rozšíření zásady odpovědnosti výrobců a k odstranění překážek, které brzdí účinné využívání zdrojů;

20. naléhavě žádá členské státy, aby přistoupily k zavedení environmentálních daní; zdůrazňuje, že by tento krok umožnil snížit daňovou zátěž v jiných oblastech, např. pokud jde o zdanění práce, zvýšit konkurenceschopnost, vytvořit rovné podmínky a připravit cestu pro technologický rozvoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly a srovnávaly účinky těchto nástrojů;

21. naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala možností vytvořit hierarchický model s cílem zajistit co nejvyšší možný přínos využívání zdrojů, aniž by tím docházelo k poškozování životního prostředí, a to v souladu se zprávou na téma „Účinná evropská strategie v oblasti surovin“ (2011/2056(INI));

22. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně, a to do roku 2014, přijaly konkrétní a jasně definované plány, podle nichž budou postupně do roku 2020 odstraněny všechny dotace, jež mají škodlivý vliv na životní prostředí, včetně dotací, které pobízejí k neúčinnému využívání obnovitelných zdrojů, a aby prostřednictvím národních programů reforem předložily zprávu o pokroku v této oblasti;

23. naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti zavedení celounijního systému odpovědnosti výrobců s cílem dosáhnout lepších výsledků ve všech členských státech, včetně těch, kde je úroveň opětovného použití a recyklace mnohem nižší, než je průměr EU;

24. zdůrazňuje, že občané a občanské společnosti hrají významnou úlohu při skutečné transformaci hospodářství; poukazuje na to, že je nutné vytvořit osvětové strategie a strategie zaměřené na změnu chování spotřebitelů a vyhnout se nežádoucím vedlejším účinkům;

25. zdůrazňuje, že je potřeba zajistit trvalé dodávky nerostných surovin do EU, které jsou nutné pro uspokojení potřeb rostoucího odvětví recyklace a na jejichž základě dochází k růstu evropského otevřeného hospodářství a tvorbě pracovních míst;

26. vyzývá k tomu, aby byly stanoveny a uplatňovány přísnější požadavky, pokud jde o environmentálně šetrné veřejné zakázky (GPP) na produkty a služby, jež mají výrazný environmentální dopad a největší měrou se podílejí na spotřebovávání klíčových globálních zdrojů (voda, půda, suroviny a uhlík), jak je stanoveno v plánu účinného využívání zdrojů; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by GPP mohly být svázány s projekty financovanými EU; vyzývá k tomu, aby bylo do konce tohoto roku ve prospěch GPP vyvinuto úsilí na podporu společného zadávání zakázek a na podporu sítí úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek, přičemž tato podpora nesmí vést ke znevýhodnění veřejných podniků v rámci hospodářské soutěže;

27. vyzývá k tomu, aby byly požadavky na poskytování informací o vlivu výrobků na životní prostředí rozšířeny, tak aby se vztahovaly i na konvenční výrobky masové spotřeby; podporuje provádění testů k označování ekologických výrobků v jednotlivých členských státech a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala harmonizovanou evropskou metodu pro výpočet ekologické stopy výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům více informací o výrobcích, na něž se nevztahují stávající systémy, jako je označování ekologických výrobků, uvádění spotřeby energie a systémy označování bioproduktů z ekologického zemědělství;

28. naléhavě vyzývá členské státy, aby prostřednictvím svých vnitrostátních strategií a plánů předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi zajistily důsledné provádění acquis EU v oblasti nakládání s odpady, včetně plnění minimálních cílů; připomíná, že stávající cíle v oblasti sběru a třídění odpadů je třeba dále rozpracovat a dosáhnout toho, aby se v každé fázi dospělo ke kvantitativně i kvalitativně nejlepšímu využití materiálů; zdůrazňuje proto, že finanční prostředky EU by měly být přednostně vynakládány na hierarchicky nejvýše hodnocené činnosti, pokud jde o způsoby nakládání s odpady, jak stanoví rámcová směrnice o odpadech (např. upřednostňování recyklačních zařízení před likvidací odpadu); vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je třeba zlepšit a sjednotit výpočetní metody a statistiky týkající se odpadu, aby bylo možné získat spolehlivý základ pro podporování recyklace;

29. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinnější opatření pro boj proti nezákonné přepravě odpadu do zemí mimo EU a aby zejména posílily vhodné monitorovací systémy; navrhuje, aby byla vytvořena „evropská vnější politika pro oblast odpadu“ s cílem šířit nejlepší evropské standardy pro nakládání s odpadem za hranice EU;

30. poukazuje na to, že více než 20 % potravin se vyhazuje jako zbytky, a vyzývá Komisi k přijetí konkrétních opatření, která toto plýtvání výrazně omezí; zdůrazňuje, že se nejedná pouze o plýtvání potravinami samotnými, ale i o plýtvání zdroji využívanými při zpracování potravin a výrobě jejich obalů;

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na informace, vzdělávání a zvyšování informovanosti, zejména pokud jde o třídění odpadu, jeho opětovné využití a recyklaci, přičemž je nutné si uvědomovat, že vzdělávání má přímý dopad na zvyklosti v oblasti účinného využívání zdrojů;

32. vyzývá Komisi, aby zefektivnila acquis v oblasti nakládání s odpady, přičemž by měla mít na zřeteli hierarchii způsobů nakládání s nimi a snížit zbytkové odpady na minimum; vyzývá proto Komisi, aby do roku 2014 předložila návrhy s cílem postupně na evropské úrovni zavést všeobecný zákaz skládek odpadů a do konce desetiletí také postupný zákaz spalování recyklovatelného a kompostovatelného odpadu; vedle těchto opatření je třeba ještě přijmout vhodná přechodná opatření, která se budou týkat mj. dalšího rozvoje společných standardů vycházejících z přístupu založeného na životním cyklu materiálů; vyzývá Komisi, aby přehodnotila cíle týkající se recyklace stanovené v rámcové směrnici o odpadu; zastává názor, že dosažení výše uvedeného cíle by mohlo rovněž napomoci zdanění skládek, které již bylo v některých členských státech zavedeno;

33. poukazuje na to, že stávající skládky by mohly sloužit jako zdroj surovin (urban mining), že však o této problematice existuje málo vědeckých poznatků;

34. vyzývá členské státy, aby zintenzivnily práci na pokynech pro vytvoření standardů pro recyklované materiály prostřednictvím Evropského výboru pro normalizaci (CEN);

35. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby politiky podněcovaly ke kaskádovému využití přírodních surovin, aby upřednostňovaly výrobky s co největší přidanou hodnotou a účinně využívající zdroje před výrobou energie a aby zohledňovaly zejména potenciál snižování skleníkových plynů;

36. naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala kaskádový přístup k využití biomasy, upřednostňovala recyklaci, nejvyšší přidanou hodnotu a produkty účinně využívající zdroje, jako jsou produkty a průmyslové materiály založené na biomase, před bioenergií;

37. vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily program, který zajistí informovanost a bude poskytovat poradenství společnostem, zejména malým a středním podnikům;

38. zdůrazňuje, že má-li být přístup na základě životního cyklu smysluplný, musí být založen na co nejpřesnější evidenci; v tomto ohledu trvá na tom, aby při provádění směrnice o jakosti pohonných hmot dodavatelé uplatňovali samostatné standardní hodnoty pro živičné písky;

39. vyzývá Komisi, aby jasně stanovila, že sběr odděleně shromažďovaného odpadu z domácností za účelem recyklace a manipulace s ním by neměly být výhradní doménou veřejných subjektů;

40. zdůrazňuje význam výzkumu, vývoje a inovací pro urychlení přechodu k „Evropě účinněji využívající zdroje“; poznamenává, že větší inovace jsou obzvláště potřebné, pokud jde o ekologickou šetrnost při těžebních průzkumech a těžbě surovin samotné, v zemědělství, chemickém průmyslu, při zpracování odpadu a jeho recyklaci, ve vodohospodářství, v souvislosti s potenciálem opětovného použití materiálů, s nahrazením materiálů, které mají na životní prostředí nepříznivý vliv, s technologickými návrhy umožňujícími nižší spotřebu surovin a energie, s energií z obnovitelných zdrojů a energetickou účinností; upozorňuje, že poskytování daňových úlev spojených s využíváním menšího množství zdrojů by bylo přínosem také pro výzkum, vývoj a inovace;

41. připomíná, že cílem účinného využívání zdrojů by mělo být pomoci EU zvýšit technickou úroveň jejích postupů, a dosáhnout tak většího využití surovin v průběhu celého hodnotového řetězce (při těžbě, zpracování, rafinaci a recyklaci);

42. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lze zvýšit účinnost využívání zdrojů v těžebním a zpracovatelském průmyslu EU za účelem posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti, mimo jiné prostřednictvím podpory používání nových technologií a rozšíření výroby vedlejších produktů souběžně s obecnými kovy;

43. naléhavě vyzývá členské státy, aby projednaly zřízení středisek pro inovativní technologie na podporu získávání, recyklace a opětovného využití užitečných složek z produktů těžebního odpadu a aby umožnily následné využívání produktů těžebního odpadu, které se nacházejí na různých typech úložišť a ve stavebnictví, a ekologicky bezpečný způsob správy tohoto typu úložišť;

44. upozorňuje na to, že je třeba používat alternativní produkty a změnit vzorce spotřeby náročné na energii a materiál, aniž by se tím snížila úroveň výkonu, a že je nutné využívat alternativní suroviny a jiné materiály v zájmu snížení energetické náročnosti výrobních postupů;

45. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopady daně z přírodních zdrojů a primárních surovin, a zejména aby se zaměřila na veškeré vedlejší účinky této daně, jako jsou neudržitelné nahrazování materiálů, daňové úniky a přesun hospodářských činností do třetích zemí;

46. zdůrazňuje význam dovedností a odborné přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této souvislosti zapojily do úzkého dialogu se sociálními partnery, akademickou obcí a průmyslem; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a akademickou obcí podporovaly účinné využívání zdrojů prostřednictvím zvláštních univerzitních programů a stipendií; dále v této souvislosti podporuje související výměnné programy, jako je program Erasmus Mundus zaměřený na nerostné hospodářství a životní prostředí.

47. zdůrazňuje nutnost investic do recyklace surovin a vzácných zemin, neboť těžba, rafinace a recyklace vzácných zemin mají závažný dopad na životní prostředí, nejsou-li náležitě řízeny;

Přírodní kapitál a ekosystémové služby

48. vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily hospodářskou hodnotu ekosystémů a začlenily tyto hodnoty do systémů podávání zpráv a účtování, a to do roku 2015;

49. zdůrazňuje, že biologická rozmanitost má pro existenci lidského života a dobré životní podmínky společností zásadní význam, a to přímo i nepřímo prostřednictvím ekosystémových služeb, které nabízí; vítá a podporuje strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, včetně jejích cílů a akcí; zdůrazňuje význam toho, aby byla ochrana biologické rozmanitosti zohledněna rovněž v rámci „Evropy účinněji využívající zdroje“;

50. vítá proto vypracování zvláštních opatření na kontrolu invazivních druhů a vyzývá k bezodkladnému zavedení těchto opatření do praxe;

51. zdůrazňuje význam vody jako přírodního zdroje, který je pro lidstvo a ekosystémy životně důležitý; připomíná, že dostupnost kvalitních vodních zdrojů, které by zajistily dodávky zdravotně nezávadné vody, je stále větším problémem z důvodu takových jevů, jako je odlesňování, urbanizace, růst populace, hospodářský růst a změna klimatu; upozorňuje na potřebu víceúrovňového přístupu ke správě vodních zdrojů a zdůrazňuje úlohu místních a regionálních úřadů v rámci stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje;

52. naléhavě vyzývá Komisi, aby také vypočítala a zveřejnila náklady související se škodami, které životnímu prostředí způsobuje zemědělská politika a politika rybolovu EU;

53. vyzývá Komisi, aby se řídila osvědčenými postupy v oblasti energetické účinnosti a vypracovala na jejich základě vhodná kritéria a startovací pilotní projekty pro několik zdrojů, např. fosfor, s cílem dosáhnout do roku 2020 skutečně 100% míry jejich opětovného využití a optimalizovat jejich využívání a recyklaci; zdůrazňuje, že tyto pilotní projekty by měly být financovány přímo z fondů EU;

54. domnívá se, že evropské zdroje by měly být řízeny strategičtějším a ekologičtějším způsobem; zastává názor, že by se mělo vyvinout větší úsilí v oblasti správy stávajících zdrojů v EU, zejména nerostů, kovů a dřeva, jakož i zdrojů energie, včetně fosilních paliv; zdůrazňuje potenciál EU zajistit pokrytí vlastních potřeb, pokud jde o nerostné suroviny, a vyzývá ji ke snížení její závislosti na dovozu surovin získaných ekologicky neudržitelným způsobem;

55. je toho názoru, že průmysl v členských státech by měl stále více využívat domácí suroviny; zdůrazňuje, že správa domácích zdrojů by měla zajišťovat, aby s nimi nebylo plýtváno;

56. vyzdvihuje význam udržitelného zemědělství a změn ve stravovacích návycích směrem ke snížení příjmu živočišných bílkovin, v jejichž důsledku by se omezily převzaté způsoby využívání půdy a uhlíková stopa Evropy;

57. domnívá se, že informovanost spotřebitelů hraje stěžejní roli při zvyšování účinnosti využívání zdrojů v rámci konzumace potravin, a podporuje iniciativy na místní, vnitrostátní a unijní úrovni zaměřené na propagaci udržitelnějších vzorců konzumace potravin;

58. upozorňuje na funkci přírodních zdrojů, jako jsou lesy, v souvislosti s účinným využíváním zdrojů; vyzývá Komisi, aby podpořila využívání obnovitelných, biologických, recyklovatelných a ekologicky šetrných surovin a dalších materiálů; poukazuje zejména na to, že využívání obnovitelných materiálů s nízkými emisemi, jako je např. dřevo, ve stavebnictví je účinné z hlediska využívání zdrojů;

59. zdůrazňuje nutnost posílit ochranu lesů v EU a konsolidovat související metody předcházení rizikům, neboť lesní zdroje a ekologické vlastnosti dřeva představují významný přírodní kapitál; žádá o vytvoření finančních nástrojů na podporu opatření zaměřených na předcházení lesním požárům a na prevenci proti parazitům; vyzývá Komisi, aby spolu s dřevařským průmyslem posoudila prostor pro přijetí konkrétních opatření zaměřených na udržitelné využívání lesních zdrojů, zejména prostřednictvím pilotních projektů; vyzývá k lepšímu uplatňování opatření v oblasti lesnictví, která již byla přijata v rámci různých politik EU, s cílem zvýšit hospodářskou hodnotu lesů a zajistit větší dostupnost dřeva, např. prostřednictvím opětovného zalesňování v rámci programů rozvoje venkova;

60. zdůrazňuje, že ztráta živin z životního prostředí v důsledku zemědělské výroby vede k významných externím nákladům v souvislosti s ekosystémy, lidským zdravím a klimatem; vyzývá Komisi, aby v zájmu snížení ztrát živin z životního prostředí zavedla moderní techniky řízení, které tyto ztráty při intenzifikaci výroby sníží;

61. vyzdvihuje skutečnost, že klíčovým prvkem stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje je reforma společné rybářské politiky; domnívá se, že má-li být odvětví rybolovu a akvakultury ekologicky a hospodářsky zdravé, je nutné se zabývat tím, jaká výnosnost je ještě udržitelná, jak zabránit výmětům, jak snížit ekologický dopad motorů a zvýšit jejich výkon, jak dosáhnout toho, aby se při rybolovu používaly vhodnější nástroje, jak zajistit rovné podmínky v mezinárodním měřítku a jak řešit nadměrnou kapacitu plavidel; zdůrazňuje rovněž sociální a hospodářský význam malých pobřežních plavidel;

Správa a monitorování

62. naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě konzultace se všemi klíčovými zainteresovanými stranami přijala spolehlivé a lehce srozumitelné ukazatele měřící půdní, vodní, surovinovou a uhlíkovou stopu s cílem sledovat pokrok směrem ke splnění cílů; tyto ukazatele by měly vycházet z integrovaných účetních nástrojů a z důsledně používaných, obecně uznávaných a vědecky podložených metodik a měly by být jasně definovány, aby bylo možné je uplatňovat v celé EU, v rámci politik i ze strany soukromých subjektů; dále by měly zohledňovat dopad materiálů během celého jejich životního cyklu a měřit objem zdrojů vstupujících do hospodářství, čímž bude možné vzít v úvahu skryté toky a řešit všechny aspekty nedostatku zdrojů; upozorňuje na to, že ukazatel zdrojové produktivity tak, jak je navrhován, poskytovat požadované informace nebude;

63. znovu opakuje, že je důležité stanovit soubor soudržných, měřitelných, jasných a ověřitelných odvětvových cílů, včetně cíle celkového, aby bylo možné uskutečňovat vizi a dílčí cíle plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje; je si vědom toho, že tato záležitost je velmi složitá, a že je tudíž nutné k ní přistupovat na pevném vědeckém základě; vyzývá Komisi, aby na tomto základě předložila konkrétní návrh těchto cílů pro EU a členské státy, a to nejpozději do konce roku, kdy budou přijaty příslušné ukazatele, a aby zajistila, že stanovené cíle budou v souladu se všemi politikami EU; domnívá se, že dílčí cíle obsažené ve zmíněném plánu by měly být považovány za cíle do té doby, než budou stanoveny cíle podrobnější; vyzývá členské státy, aby odpovídající cíle začlenily do svých vlastních strategií účinného využívání zdrojů;

64. zdůrazňuje, že zvláštní ukazatele účinného využívání zdrojů mají zásadní význam ve všech oblastech politiky, a vyzývá Komisi, aby tyto ukazatele začlenila do všech svých posuzování dopadů; domnívá se rovněž, že průběžná „kontrola účelnosti“ stanovená ve sdělení Komise COM(2010)0614 by měla být nezbytnou součástí každého posouzení dopadu;

65. vyzývá Komisi, aby prosazovala důsledné dodržování stávajících právních předpisů, a to zejména předpisů týkajících se vody, a využila tak všechny dostupné prostředky v co možná nejširší míře;

66. vítá směrnici EU o jakosti paliv, která je důležitým krokem v rámci přístupu ke spotřebě zdrojů z hlediska životního cyklu výrobků, a trvá na tom, aby dodavatelé při uplatňování této směrnice používali u živičných písků samostatnou standardní hodnotu;

67. domnívá se, že cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí by mělo být poskytnutí správného politického rámce pro dosažení vize a dílčích a konečných cílů plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje;

68. vyzývá Komisi, aby přezkoumala politiky EU a posoudila mimo jiné vnitrostátní akční plány pro obnovitelnou energii a společnou zemědělskou politiku, pokud jde o jejich dopad na účinné využívání zdrojů;

69. domnívá se, že Evropa účinně využívající zdroje představuje vhodný rámec pro vytvoření „zelených“ pracovních míst pro všechny bez výjimky;

70. je toho názoru, že účinné využívání zdrojů je často znesnadňováno těžkopádnými administrativními postupy; vyzývá Komisi, aby zjednodušila schvalovací postupy, a umožnila tak efektivnější uplatňování zásad účinného využívání zdrojů; vítá v této souvislosti iniciativu Komise v souvislosti se směrnicí o transparentnosti;

71. vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily veřejné informační a vzdělávací kampaně zaměřené na zvýšení odbytu produktů z recyklovaného odpadu;

72. požaduje, aby se učinila opatření k zajištění toho, že účinné využívání zdrojů bude hlavním zájmem regionální politiky; zdůrazňuje, že účinné využívání zdrojů by se mělo řešit na regionální a místní úrovni, přičemž by se měl zohlednit potenciál jednotlivých regionů Evropy, jejich handicapy a různé stupně rozvoje; vyzdvihuje rovněž nutnost, aby místní a regionální orgány uvedly svá opatření v oblasti energetické účinnost do souladu se strategií EU 2020;

Mezinárodní rozměr

73. považuje účinné a udržitelné využívání a přidělování zdrojů za jeden z hlavních prvků politiky EU v oblasti průmyslu, přičemž EU by měla v tomto duchu nyní i v budoucnu informovat své mezinárodní partnery; domnívá se v tomto ohledu, že obchodování s ekologickým zbožím a službami představuje jeden z nástrojů udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, což je ku prospěchu obchodu i životnímu prostředí;

74. domnívá se, že spravedlivý, otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém a ochrana životního prostředí by se měly vzájemně posilovat a měly by být přínosem pro místní komunity, což nastane za předpokladu, že dojde k reformě mnohostranných obchodních pravidel, tak aby bylo možné lépe reagovat na problémy v oblasti životního prostředí a plnit základní lidské potřeby;

75. žádá Komisi, aby do stávajících i budoucích jednání vedených EU na dvoustranném i mnohostranném základě ve větší míře začleňovala témata týkající se surovin, jako jsou například a) vývozní limity a b) investiční aspekty;

76. zdůrazňuje, že spravedlivým otevřením celosvětových trhů s ekologickým zbožím a službami, které by podporovalo udržitelnou spotřebu, dochází k rozšíření možností vývozu, k vytváření nových pracovních míst spojených s šířením nových ekologických technologií, inovacemi a konkurenceschopností a zároveň ke snížení cen a zvýšení kvality, čímž se spotřebitelům nabízí širší možnost výběru;

77. vítá práci vykonanou v rámci obchodních jednání WTO v Dauhá týkajících se omezení či zrušení celních a jiných překážek obchodování s ekologickým zbožím a službami a důrazně vyzývá strany tohoto jednání, aby v této práci pokračovaly, a to nezávisle na budoucím kole jednání v Dauhá, aby bylo možné stanovit jasnou definici ekologického zboží a služeb, která by zahrnovala sociální odpovědnost podniků, ekologické normy EU a spravedlivé obchodní principy;

78. znovu opakuje, že do všech současných dvoustranných a regionálních obchodních dohod EU je nutné začlenit přísné ustanovení týkající se udržitelnosti, jako je tomu např. v případě nejnověji uzavřených dohod o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, Kolumbií, Peru a Střední Amerikou; domnívá se, že ustanovení týkající se sociální únosnosti a environmentální udržitelnosti by měla mít stejnou váhu jako obchodní aspekty dohody, a vyzývá proto Komisi, aby se tato ustanovení stala v budoucích dohodách o volném obchodu podmínkou ustanovení o urovnávání sporů;

79. domnívá se, že začlenění celních preferencí u ekologických výrobků a služeb vyrobených a poskytovaných sociálně odpovědným způsobem do působnosti systému všeobecných preferencí může být přínosem pro obchodní výměnu mezi EU a rozvojovými zeměmi a další motivací k dosažení cílů Strategie 2020 a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

80. je přesvědčen, že v souvislosti s konferencí v Riu de Janeiro (Rio+20) a v rámci jejích příprav je zapotřebí vést novou a intenzivnější diskuzi, které by se zúčastnily všechny členské státy OSN, občanská společnost a odbory, aby jednaly zejména na téma účinnosti dobrovolné povahy sociální odpovědnosti podniků;

81. zdůrazňuje, že ekologické inovace EU podporují účinnější využívání zdrojů za našimi hranicemi, čímž omezují vyčerpávání globálních zdrojů; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby posílily své vnitrostátní strategie účinného využívání zdrojů a sdílely své znalosti na globálních fórech, jako je summit Rio+20; domnívá se, že rychle rostoucí celosvětová spotřeba a nedostatečné zásoby surovin jsou signálem toho, že je třeba investovat do účinného využívání zdrojů v celosvětovém měřítku;

82. poukazuje na to, že nadcházející summit Země Rio +20 by se mohl stát důležitým fórem k diskuzi o otázkách účinného využívání zdrojů a udržitelného rozvoje; domnívá se, že nový soubor cílů udržitelného rozvoje by mohl zaplnit mezery v rozvojových cílech tisíciletí a mohl by se stát důležitým nástupcem tohoto celosvětového projektu, který se zakládá na názoru, že životní prostředí a veškeré stránky rozvoje jsou spolu nerozlučně spjaty; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na této konferenci sehrály důležitou pozitivní úlohu s cílem překonat problémy, které existují na cestě k vytvoření inkluzivního ekologického hospodářství na celosvětové úrovni;

°

° °

83. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA-PROV(2011)0364.
• [2]  Přijaté texty, P7_ TA-PROV(2012)0014.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

„Světové hospodářství se pomalu a nerovnoměrně zotavuje z nejhorší krize, jakou většina z nás kdy zažila. I když se zabýváme bezprostředními problémy, jako je vysoká nezaměstnanost, inflační tlaky či rozpočtové schodky, musíme se zaměřit rovněž na budoucnost a navrhnout nové způsoby, jak zajistit, aby růst a pokrok, jež jsme si zvykli považovat za samozřejmost, byly zaručeny i v nadcházejících letech.“ OECD, Zelený růst 2011

Výzvy jsou jasné: počet obyvatel naší planety má v roce 2050 vzrůst na 9 miliard, množství spotřebitelů střední třídy se téměř zdvojnásobí a v nadcházejících deseti letech dosáhne 3 miliard, podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin do roku 2050 zvýšit o 70 % a již nyní je 60 % světových ekosystémů znehodnoceno nebo využíváno neudržitelným způsobem.

Evropa potřebuje novou agendu pro budoucí růst. Tato nová agenda bude vyžadovat systémové změny. Jde o nový způsob uvažování o našich vzorcích výroby a spotřeby. Bude to vyžadovat nejen technické, ale také institucionální změny a sociální inovace. Nová agenda pro budoucí růst Evropě zaručí vysokou úroveň prosperity a kvality života.

Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje předkládá analýzu a stanovuje první kroky směrem k této nové agendě. Nevyjadřuje však potřebnou naléhavost. Jednoduše si nemůžeme dovolit, aby přechod k cyklickému hospodářství trval deset či dvacet let. Vysoce konkurenční svět, v němž žijeme, a mimořádný růst rozvíjejících se ekonomik nám tolik času nedávají. Evropská komise udává správný směr, ale není dostatečně konkrétní v krocích, jež je třeba učinit.

Je úkolem Parlamentu stanovit priority a pobízet Komisi, členské státy a dané odvětví k ambicióznější agendě. Z tohoto důvodu by Parlament neměl pouze sledovat strukturu plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, ale měl by nejdříve vymezit své priority a stanovit kritéria ohledně nové agendy pro budoucí růst, aby tak posílil své postavení a vyslal jasný politický signál.

Mezi hlavní výzvy patří: 1) Vytvořit silnou společnou agendu ve spolupráci s veřejným a soukromým sektorem. Přechod k cyklickému hospodářství je výzvou pro společnost a všichni by ho měli přijmout. 2) Výrazně zdokonalit využívání druhotných surovin v Evropě a vytvořit správné pobídky, které zabrání vzniku nadměrného odpadu a přispějí k jeho opětovnému využívání. 3) Učinit účinné využívání zdrojů a udržitelnost hlavní prioritou inovačních programů na evropské i vnitrostátní úrovni. 4) Změnit způsob, jakým měříme své bohatství a hospodářský růst, a zohlednit přitom environmentální udržitelnost, přírodní kapitál a účinné využívání zdrojů. 5) Stanovit nová výrobní kritéria pro všechny produkty, které vstupují na evropský trh, a to rozšířením působnosti směrnice o ekodesignu o ustanovení týkající se obsahu recyklovaného materiálu, trvanlivosti a opětovné použitelnosti.

Nová agenda pro budoucí růst znamená, že obvyklé postupy nejsou řešením. Bude se jednat o složitý politický úkol. Vyžaduje to odvahu a vizi. A sílu postavit se za dlouhodobější agendu. Musíme vážně přehodnotit stávající dotace. Mnoho z nich má nejen škodlivý dopad na životní prostředí, ale rovněž brání inovacím. Zejména nyní, v době úsporných opatření, se musí vládní dotace a stimulační balíčky soustředit na strukturální posilování našich ekonomik. To vyžaduje postupné odstraňování dotací s negativním dopadem, což vytváří nové příležitosti.

Politická diskuse se často zaměřuje na otázku cílů a ukazatelů. A vědecký svět pracoval a stále pracuje na jejich dalším rozvoji. Skutečně potřebujeme správné informace. Již ale víme dost o tom, jakým směrem se ubírat. Nemůžeme si dovolit čekat na dokonalé ukazatele a cíle, které se vždy jeví jako dosažitelné až v horizontu několika let. V současné době máme dostatečné znalosti, abychom z politického hlediska mohli pokročit vpřed. K doladění detailů lze přikročit později.

Nejedná se pouze o evropskou agendu. Nová agenda pro budoucí růst by měla být přijata rovněž na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Průzkum Eurobarometr ukazuje ochotu evropských občanů zaujímat v této agendě aktivní roli. Je to možné prostřednictvím udržitelnější spotřeby, minimalizace odpadu, zdokonaleného sběru a třídění odpadu. Tento postoj dokazuje, že účinnější využívání zdrojů není založeno na přístupu shora dolů, ale lze ho prosazovat v obou směrech – shora dolů a zdola nahoru. Politici působící na lokální úrovni hrají zásadní roli, pokud jde o zapojení občanů. Účinné využívání zdrojů je myšlenkou, která se těší podpoře našich občanů, udělejme tedy totéž.

Z mezinárodního hlediska je to rovněž jediná cesta vpřed. EU by se měla ujmout vedoucí role a prosazovat tuto novou agendu pro budoucí růst na summitu Rio+20. Přechod k zelené ekonomice je nevyhnutelný. Účinnější využívání zdrojů je nedílnou součástí zelené ekonomiky. EU by měla využít své politické a hospodářské síly, aby stejným způsobem nasměrovala i ostatní části světa.

Chceme-li pro sebe zajistit dobré životní podmínky a umožnit budoucím generacím využívat stejných výhod, jako máme my, musíme začít působit v rámci hranic naší planety a oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (18. 4. 2012)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Evropa účinněji využívající zdroje
(2011/2068(INI))

Navrhovatel: Salvatore Iacolino

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  považuje účinné a udržitelné využívání a přidělování zdrojů za jeden z hlavních prvků politiky Evropské unie v oblasti průmyslu, přičemž EU by měla v tomto duchu nyní i v budoucnu informovat také své útvary zabývající se vnějšími vztahy; domnívá se v tomto ohledu, že obchodování s ekologickým zbožím a službami představuje jeden z nástrojů udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, což je ku prospěchu obchodu i životnímu prostředí;

2.  zdůrazňuje, že má-li se zvýšit konkurenceschopnost Evropy a omezit její závislost na zdrojích, je naprosto nezbytné oddělit otázku hospodářského růstu od spotřeby zdrojů;

3.  je pevně přesvědčen, že intenzivní využívání celosvětových zdrojů, zejména neobnovitelných, je pro planetu nebezpečné a ohrožuje rovněž bezpečnost energetických dodávek;

4.  podotýká, že spravedlivý otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém a ochrana životního prostředí by se měly vzájemně posilovat a měly by být přínosem pro místní komunity za předpokladu, že dojde k reformě mnohostranných obchodních pravidel, tak aby bylo možné lépe reagovat na problémy v oblasti životního prostředí a plnit základní lidské potřeby;

5.  vítá práci vykonanou v rámci obchodních jednání WTO v Dauhá týkajících se omezení či zrušení celních a jiných překážek obchodování s ekologickým zbožím a službami a důrazně vyzývá strany, aby v této práci pokračovaly, a to nezávisle na budoucím kole jednání v Dauhá, aby bylo možné stanovit jasnou definici ekologického zboží a služeb, která by zahrnovala sociální odpovědnost podniků, ekologické normy EU a spravedlivé obchodní principy;

6.  poukazuje na to, že nadcházející summit Země Rio +20 by se mohl stát důležitým fórem k diskuzi o otázkách účinného využívání zdrojů a udržitelného rozvoje; domnívá se, že nový soubor cílů udržitelného rozvoje by mohl zaplnit mezery v rozvojových cílech tisíciletí a mohl by se stát důležitým nástupcem tohoto celosvětového projektu, který se zakládá na názoru, že životní prostředí a veškeré stránky rozvoje jsou spolu nerozlučně spjaty; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na této konferenci sehrály důležitou pozitivní úlohu, aby bylo možné vyřešit problematiku vytvoření ekologického hospodářství na celosvětové úrovni, z něhož by nebyl nikdo vyloučen;

7.  je přesvědčen, že v souvislosti s konferencí v Riu de Janeiro (Rio+20) a v rámci jejích příprav je zapotřebí vést novou a intenzivnější diskuzi, zejména na téma účinnosti dobrovolné povahy sociální odpovědnosti podniků, které by se zúčastnily všechny členské státy OSN, občanská společnost a odbory;

8.  zdůrazňuje, že spravedlivým otevřením celosvětových trhů s ekologickým zbožím a službami, které by podporovalo udržitelnou spotřebu, dochází k rozšíření možností vývozu, k vytváření nových pracovních míst spojených s šířením nových ekologických technologií, inovacemi a konkurenceschopností a zároveň ke snížení cen a zvýšení kvality, čímž se spotřebitelům nabízí širší možnost výběru;

9.  žádá Komisi, aby do stávajících i budoucích jednání vedených EU na dvoustranném a mnohostranném základě ve větší míře začleňovala otázky týkající se surovin, jako jsou například a) vývozní limity a b) investiční aspekty;

10. vyzývá, aby byla na základě normy ISO 26000 a koncepcí, jako je iniciativa Global Compact, vytvořena norma pro využívání zdrojů, která by byla vstřícná k malým a středním podnikům;

11. vítá pozornost, které se dostalo ekologickým veřejným zakázkám v plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, jež stanovuje další požadavky na výrobky a projekty se značným dopadem na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby usilovala o zavedení přísnějších pravidel, pokud jde o účinné využívání zdrojů při zadávání veřejných zakázek, a to i v rámci vícestranné dohody WTO o vládních zakázkách;

12. vítá směrnici EU o jakosti paliv, která je důležitým krokem v rámci přístupu ke spotřebě zdrojů z hlediska životního cyklu výrobků, a trvá na tom, aby dodavatelé při uplatňování této směrnice používali u živičných písků samostatnou standardní hodnotu;

13. je znepokojen tím, že světový obchod je deformován dotacemi na fosilní energie, a dále dopady těchto dotací na klima a výdaji s nimi spojenými na veřejné finance; vítá závazek skupiny G20, že postupně dojde ke zrušení těchto dotací; vyzývá EU, aby se ujala mezinárodního vedení v této oblasti, a Komisi, aby urychleně přišla s návrhy časového plánu pro postupné ukončení těchto dotací v rámci EU; připomíná žádost Evropského parlamentu adresovanou Komisi a členským státům, aby jej informovaly o úvěrech poskytnutých vývozními agenturami a Evropskou investiční bankou na projekty, které mají negativní dopad na klima;

14. znovu opakuje, že do všech současných dvoustranných a regionálních obchodních dohod EU je nutné začlenit přísné ustanovení týkající se udržitelnosti, jako je tomu např. v případě nejnověji uzavřených dohod o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, Kolumbií, Peru a Střední Amerikou; domnívá se, že ustanovení týkající se sociální únosnosti a environmentální udržitelnosti by měla mít stejnou váhu jako obchodní aspekty dohody, a vyzývá proto Komisi, aby se tato ustanovení stala v budoucích dohodách o volném obchodu podmínkou ustanovení o urovnávání sporů;

15. domnívá se, že začlenění celních preferencí u ekologických výrobků a služeb vyrobených a poskytovaných sociálně odpovědným způsobem do působnosti systému všeobecných preferencí může být přínosem pro obchodní výměnu mezi EU a rozvojovými zeměmi a další motivací k dosažení cílů Strategie 2020 a dlouhodobých cílů EU v oblasti životního prostředí a energetiky;

16. zdůrazňuje, že růst produktivity zdrojů představuje faktor konkurenceschopnosti průmyslové politiky EU, že účinné využívání zdrojů je jedním z klíčových spojenců umožňujících podstatně snížit spotřebu a závislost na dovozu energie a že technologie zaměřené na účinné využívání zdrojů vytvářejí možnosti rozvoje v řadě třetích zemí, včetně rozvojových zemí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	27.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	William (The Earl of) Dartmouth, Damien Abad, Laima Liucija Andrikienė, Maria Badia i Cutchet, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Marielle de Sarnez, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Vital Moreira, Paul Murphy, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Keith Taylor, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Paweł Zalewski
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Josefa Andrés Barea, Catherine Bearder, George Sabin Cutaş, Mário David, Elisabeth Köstinger, Jörg Leichtfried, Jarosław Leszek Wałęsa
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Gabriel Mato Adrover

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (26. 1. 2012)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k Evropě účinněji využívající zdroje
(2011/2068(INI))

Navrhovatel: Kent Johansson

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam účinného využívání zdrojů pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; vyzdvihuje skutečnost, že má-li se zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a omezit současná závislost Evropy na dovážených zdrojích, zejména na surovinách, je naprosto nezbytné oddělit otázku reálného hospodářského růstu od spotřeby zdrojů, zejména materiálů; je přesvědčen, že by v tomto ohledu měl hrát klíčovou úlohu rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější údaje o způsobu, jakým bude pokrok členských států směrem k účinnějšímu využívání zdrojů konkrétně hodnocen v rámci procesu evropského semestru; vyzývá členské státy, aby přijaly národní plány pro účinnější využívání zdrojů zahrnující konkrétní opatření a cíle v souladu s cíli plánu EU;

2.  zdůrazňuje, že voda je životně důležitým zdrojem, jenž musí být v EU účinně chráněn a spravován; domnívá se, že vzhledem k tomu, že se povodí řek nacházejí většinou na území několika členských států, je třeba, aby se do vodního hospodářství vkládaly společné investice;

3.  upozorňuje na to, že úspěch politiky účinného využívání zdrojů je do značné míry závislý na jejím souladu se všemi relevantními vnitřními i vnějšími politikami EU a na tom, zda se členské státy politicky zavážou, že ji budou uplatňovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila jasné cíle, jejichž plnění bude možné kvantifikovat a doložit, jakož i ukazatele a opatření, včetně zvláštních cílů a konkrétních legislativních iniciativ, které by měly být podpořeny potřebnými finančními prostředky a mechanismy, jež zajistí úspěch této stěžejní iniciativy; vyzývá Komisi, aby zajistila soulad plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje se strategií EU v oblasti surovin;

4.  podporuje myšlenku Komise, aby se daňové břemeno přestalo spojovat s pracovní silou a aby se převedlo na míru využívání zdrojů energie a dopadu na životní prostředí; domnívá se však, že v mnoha odvětvích není zdanění nerostných zdrojů vhodný daňový nástroj pro zvýšení účinnosti zdrojů; vítá záměr motivovat členské státy k tomu, aby postupné rušení subvencí poškozujících životní prostředí urychlily na základě plánů a harmonogramů a aby o nich podávaly zprávy v rámci svých národních reformních programů; domnívá se, že by se toho mělo dosáhnout způsobem, který negativně neovlivní konkurenceschopnost EU ani nezvýší riziko úniku uhlíku; naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly nové technologie a udržitelný růst mj. tím, že zajistí, aby jejich politiky v oblasti veřejných zakázek lépe zohledňovaly účinné využívání zdrojů; domnívá se, že by se mělo intenzivněji pracovat na rozvoji kritérií a jejich využívání ze strany veřejných orgánů;

5.  poukazuje na to, že nepřímé zdanění nebo zrušení stávajících dotací nejsou vhodnými nástroji pro dosažení účinnějšího využívání zdrojů, neboť by mohly vést k negativním externalitám v různých odvětvích a vyvolat problémy související se sociální nerovností; upozorňuje na to, že jakékoli zvýšení celkových nákladů na suroviny by mohlo mít rovněž za následek odliv investic z EU;

6.  připomíná skutečnost, že by účinné využívání zdrojů mělo EU pomoci zvýšit technickou úroveň jejích postupů, a dosáhnout tak většího využití surovin v průběhu celého hodnotového řetězce (při těžbě, zpracování, rafinaci a recyklaci);

7.  podtrhuje fakt, že mnoho průmyslových odvětví zásadním způsobem zvýšilo účinnost využívání zdrojů, zejména z důvodu extrémního nárůstu cen; zdůrazňuje však, že zvýšení účinnosti využívání zdrojů je podmíněno zásadní změnou vzorců spotřeby ve společnosti a změnami ve výrobě, jež budou motivovány spíše výkonem, nežli trendy a jichž bude možno dosáhnout novými postupy v rámci inteligentního řízení zdrojů a politikami s maximálním přínosem pro růst, zaměstnanost a energetickou bezpečnost EU; požaduje proto:

– aby se investovalo do inovačních modelů podnikání;

– aby se věnovala zvláštní pozornost opětovnému využívání surovin prostřednictvím investic do designu produktů, které fungují spolehlivě po delší dobu (od doby, kdy byly umístěny na trh, do konce jejich životnosti), které je po jejich opotřebení možno snadno zpracovat ve smyslu recyklace a nakládání s odpady a které lze rovněž snadno opravit a opětovně využít;

– aby se investovalo do výzkumu nových udržitelných těžařských a metalurgických technologií;

– aby se na základě posouzení dopadu rozšířila působnost směrnice o ekodesignu, a to tak, aby zahrnovala kritéria, jako je účinné využívání zdrojů, podíly recyklovaných materiálů, udržitelnost a opětovná použitelnost, a aby se tato směrnice důsledně uplatňovala;

– aby se přijal program vedoucího postavení („top runner“) jakožto účinný pobídkový mechanismus pro zlepšení účinnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby se v rámci stěžejních iniciativ „integrovaná průmyslová politika“ a „Unie inovací“ zaměřila na účinné využívání zdrojů, tak aby tyto iniciativy zahrnovaly rozvoj dlouhodobých odvětvových průmyslových strategií a politik potřebných pro pomoc při přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a k hospodářství, které účinně využívá zdroje a energii;

9.  vyzývá k urychlenému provedení rámcové směrnice o odpadech, a zejména jejích hierarchizačních ustanovení, jež by měla být zaměřena na upřednostnění prevence, opětovného využití, recyklace a dalšího využití odpadu před metodami jeho likvidace a na pokračující omezování skládek;

10. upozorňuje na to, že je třeba používat alternativní produkty a změnit vzorce spotřeby náročné na energii a materiál, aniž by se tím snížila úroveň výkonu, a že je nutné využívat alternativní suroviny a jiné materiály v zájmu snížení energetické náročnosti výrobních postupů;

11. poukazuje na to, že nejjistějším způsobem, jak dosáhnout účinnějšího využívání zdrojů, aniž by došlo k narušení evropských průmyslových kapacit, růstového potenciálu a konkurenceschopnosti, a jak zlepšit dostupnost a výkon technologií nutných pro účinnější využívání zdrojů a zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti, jsou investice do výzkumu, vývoje a inovací; požaduje proto:

– aby se aktivity v oblasti evropského výzkumu, vývoje a inovací harmonizovaly s cíli v oblasti účinného využívání zdrojů;

– aby byly v rámci programu Horizont 2020 (v rámci programů týkajících se společenských výzev a konkurenceschopnosti průmyslu) a v rámci zvláštních nástrojů pro malé a střední podniky dostatečně financovány programy výzkumu a inovací v oblasti účinného využívání zdrojů, jakož i výzkum nových alternativních materiálů;

12. zdůrazňuje, že má-li být evropský průmysl konkurenceschopnější a inovativnější, je důležité, aby Evropa využívala vlastní zdroje; vyzdvihuje úlohu nových těžebních technologií pro podporu udržitelné těžby;

13. vyzývá Komisi, aby pro měření spotřeby zdrojů co nejdříve vypracovala přesné ukazatele vycházející z celého životního cyklu surovin, a umožnila tak navrhnout efektivní politiky účinného využívání zdrojů, přizpůsobit se budoucím trendům a zvládat případy reálného i uměle vytvořeného nedostatku surovin;

14. oceňuje, že Komise zveřejnila nový akční plán pro ekologické inovace, k čemuž se zavázala v plánu „Unie inovací“, a vyzývá k jeho trvalému dodržování;

15. připomíná, že účinné využívání zdrojů by nemělo být cílem samo o sobě, ale že by mělo být nezbytným nástrojem pro dosažení rozvoje, růstu, udržitelnosti, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a prosperity pro evropské občany a podniky;

16. domnívá se, že přírodní materiály, včetně ušlechtilých dřev a nerostů, lze úspěšně využít jako náhradu za stavební materiály, které jsou v dnešní době využívány;

17. zdůrazňuje, že hlavní překážkou úplné recyklace tříděného komunálního odpadu je nedostatek koncových uživatelů; domnívá se, že systémy inovačních technologií a finanční podpory pro malé a střední podniky jsou nezbytné, aby byly za pomoci těchto zdrojů vyráběny vysoce kvalitní produkty, které budou splňovat požadavky trhu;

18. vyzývá centrum evropských inovačních partnerství a centrum inovace znalostí, jejichž založení je v rámci strategie nakládání se surovinami plánováno, aby se nezabývala pouze aspektem udržitelné těžby, řízení a recyklace zdrojů, ale také prevencí, opětovným využitím surovin a jejich nahrazováním;

19. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lze zvýšit účinnost využívání zdrojů v těžebním a zpracovatelském průmyslu EU za účelem posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti, mimo jiné prostřednictvím podpory používání nových technologií a rozšíření výroby vedlejších produktů souběžně s obecnými kovy;

20. domnívá se, že evropské zdroje by měly být řízeny strategičtějším a ekologičtějším způsobem; zastává názor, že by se mělo vyvinout větší úsilí v oblasti správy stávajících zdrojů v EU, zejména nerostů, kovů a dřeva, jakož i zdrojů energie, včetně fosilních paliv; zdůrazňuje potenciál EU přispívat k pokrytí vlastních potřeb, pokud jde o nerostné suroviny, a vyzývá ji ke snížení její závislosti na dovozu surovin získaných ekologicky neudržitelným způsobem;

21. je toho názoru, že průmysl v členských státech by měl stále více využívat domácí suroviny; zdůrazňuje, že domácí zdroje by měly být spravovány tak, aby se zajistilo, že se s nimi nebude plýtvat a že budou využívány k užitku místních společenství, například prostřednictvím daňových příjmů nebo pracovních míst v zařízeních na zpracování surovin umístěných v blízkosti míst, kde jsou využívány;

22. zdůrazňuje, že pro zajištění dodávek nerostných zdrojů pro členské státy je nezbytné postupovat podle zásady udržitelného rozvoje, a tudíž chránit ložiska fosilních paliv, rozvíjet potenciální zdroje a předkládat náležité politiky pro oblast těžby nerostných zdrojů;

23. vyzdvihuje skutečnost, že lesní zdroje EU mají velký potenciál přispět ke splnění cílů EU v oblasti účinného využívání zdrojů a že představují udržitelný způsob zvyšování energetické účinnosti jejího stavebnictví;

24. naléhavě žádá EU, aby v oblasti výroby a používání bioproduktů podporovala využívání biomasy jakožto obnovitelné suroviny;

25. zdůrazňuje nutnost posílit ochranu lesů v EU a konsolidovat související metody předcházení rizikům, neboť lesní zdroje a ekologické vlastnosti dřeva představují významný přírodní kapitál; žádá o vytvoření finančních nástrojů na podporu opatření pro předcházení lesním požárům a pro prevenci parazitů; vyzývá Komisi, aby spolu s dřevařským průmyslem posoudila prostor pro přijetí konkrétních opatření zaměřených na udržitelné využívání lesních zdrojů, zejména prostřednictvím pilotních projektů; vyzývá k lepšímu uplatňování opatření v oblasti lesnictví, která již byla přijata v rámci různých politik EU, s cílem zvýšit hospodářskou hodnotu lesů a zajistit větší dostupnost dřeva, např. prostřednictvím opětovného zalesňování v rámci programů rozvoje venkova;

26. zdůrazňuje potřebu investic do recyklace surovin a vzácných zemin, neboť těžba, rafinace a recyklace vzácných zemin mají závažný dopad na životní prostředí, nejsou-li náležitě řízeny;

27. vyzdvihuje význam posílení kontroly nelegálního vývozu odpadu s cílem udržet cenné suroviny v EU;

28. upozorňuje na zvýšený celosvětový zájem o přírodní zdroje a technologicky hodnotné kovy; zdůrazňuje, že to, zda bude hrát Evropa z politického či technologického hlediska celosvětově vůdčí roli v oblasti udržitelného rozvoje a zda se bude rozvíjet její konkurenceschopnost a potenciál jejích „zelených pracovních míst“, je do vysoké míry podmíněno zabezpečením dodávek těchto dovážených zdrojů; žádá, aby se v zájmu vytvoření evropské přidané hodnoty vypracovala:

– politika EU pro oblast průmyslových inovací založená na zásadách snižování, opětovného používání, recyklace a nahrazování surovin;

– komplexní strategie pro udržitelné dodávky surovin pro EU, zejména vzácné zeminy a prvky, a to ze zdrojů Unie; poukazuje na to, že tato strategie by měla zahrnovat i obchodní politiku EU, která bude založena na transparentnosti, vzájemnosti a úctě k demokracii a v souladu s ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem vyvážejících zemí;

29. vyzývá k tomu, aby byla dodatečně věnována pozornost inovačním technologiím umožňujícím opětovné a další využití cenných surovin, jako je získávání hodnotných materiálů ze skládek a z městských odpadů;

30. vyzývá Komisi, aby posílila poradenské služby v oblasti účinného využívání zdrojů, zejména pro malé a střední podniky, například prostřednictvím konsolidace souvisejících programů řízených Evropskou agenturou pro konkurenceschopnost a inovace (EACI); vyzývá Komisi, aby podporovala malé a střední podniky v této oblasti prostřednictvím podpory sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a aby poskytla přístup k souvisejícímu výzkumu v rámci 7. rámcového programu a programu Horizont 2020;

31. zdůrazňuje význam dovedností a odborné přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této souvislosti zapojily do úzkého dialogu se sociálními partnery, akademickou obcí a průmyslem; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a akademickou obcí podporovaly účinné využívání zdrojů prostřednictvím zvláštních univerzitních programů a stipendií; dále v této souvislosti podporuje související výměnné programy, jako je program Erasmus Mundus zaměřený na nerostné hospodářství a životní prostředí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	25.1.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	54 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Amelia Andersdotter, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Dimitrios Droutsas, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Antonio Cancian, Francesco De Angelis, Seán Kelly, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Vladimír Remek, Peter Skinner, Silvia-Adriana Ţicău

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (29. 11. 2011)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k Evropě účinněji využívající zdroje
(2011/2068(INI))

Navrhovatel: Derek Vaughan

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá stěžejní iniciativu týkající se účinnosti využívání zdrojů, jež musí zahrnovat veškeré evropské zdroje, včetně surovin, jako jsou paliva, nerosty a kovy, a rovněž zdroje, jako jsou potraviny, půda, voda, vzduch a životní prostředí; zdůrazňuje, že tato politika by měla podporovat udržitelné využívání zdrojů a zaměřovat se na investice do udržitelného rozvoje území, aby se v Evropě zajistil inteligentní, udržitelný a inkluzivní rozvoj, jenž přispěje k zabezpečení dodávek energie a k energeticky účinnější dopravě a současně naplní potenciál zelených pracovních míst a konkurenceschopnosti evropských podniků a zlepší kvalitu života současných i budoucích generací a zajistí mezigenerační solidaritu;

2.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit investice na energetickou účinnost, obnovitelné energie, energetickou účinnost budov a čistou dopravu a na regionální infrastrukturu pro obnovitelné energie, zejména ve znevýhodněných regionech; vybízí členské státy, aby během stávajícího programového období posílily příspěvek strukturálních fondů k udržitelnému růstu, a žádá Komisi, aby pozměněné operační programy posoudila urychleně a bez byrokracie;

3.  podotýká, že i přes úsilí vyvinuté EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány dosud existují významné nedostatky, pokud jde o sdílené využívání zdrojů; zdůrazňuje proto, že má-li být realizována Evropa účinně využívající zdroje, je v zájmu zajištění účinnosti zdrojů a podpory společné strategie pro jejich využívání třeba zvýšit na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni koordinaci a synergie mezi celou škálou oblastí politik a jejich nástroji a současně sdílet osvědčené postupy, pokud jde o sítě místních a regionálních orgánů týkající se řízení regionálních fondů; upozorňuje, že regionální politika již koordinovaný a integrovaný přístup zavedla; konstatuje, že mezi některými oblastmi politiky lze nalézt kompromisy a tyto kompromisy je třeba podporovat prostřednictvím jasných politických směrů, založených na spolehlivých údajích;

4.  poukazuje na zásadní roli regionální politiky při podpoře iniciativ, jejichž cílem je účinné využívání zdrojů, zejména v souvislosti s energetickou účinností budov, investice do výzkumu, inovace a udržitelný rozvoj, a to vzhledem k jejím dlouhodobým rozvojovým programům, decentralizovanému správnímu systému a k tomu, že zahrnuje priority EU týkající se udržitelného rozvoje, což ji činí zvlášť vhodnou k dosažení cíle účinnějšího využívání zdrojů; s ohledem na debatu o politice založené na výsledcích požaduje programy a postupy, jež zajistí, aby bylo maximálně účinné využívání zdrojů klíčovým ohledem regionální politiky, a domnívá se, že tyto priority je třeba brát v úvahu v budoucí legislativě týkající se regionální politiky a zdůrazňovat projekty, které podporují účinnost zdrojů v Evropě;

5.  upozorňuje na význam skupin regionů a členských států, jež vypracovávají společné strategie pro účinné využívání zdrojů; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou úlohu, kterou může hrát pro zajištění tohoto druhu koordinovaných strategií evropská územní spolupráce, a naléhavou potřebu investic do přeshraniční energetické a environmentální infrastruktury, jež zajistí účinnější ochranu a pohyb zdrojů; dále vyzývá k vypracování makroregionálních strategií zaměřených zejména na ochranu životního prostředí, zásobování energiemi a energetickou nezávislost;

6.  zdůrazňuje, že s ohledem na potenciál, znevýhodnění a různé úrovně rozvoje evropských regionů je třeba řešit otázku účinnosti zdrojů na regionální a místní úrovni a že do plánování a provádění příslušných opatření je třeba přímo zapojit regionální a místní orgány a organizace občanské společnosti, občany a další partnery, a to na základě zásady partnerství, s náležitými finančními prostředky v rámci technické podpory; tento přístup by ve spojení se strategií pro informování veřejnosti vedl k většímu pocitu odpovědnosti a sounáležitosti s cíli účinného využívání zdrojů na všech úrovních a jeho úlohou při boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby místní a regionální orgány uvedly opatření v oblasti energetické účinnost do souladu se strategií EU 2020 a zahrnuly tato opatření do širších územních paktů, jež pokrývají veškeré stěžejní iniciativy;

7.  doporučuje členským státům, aby do vymezování priorit, plánování opatření a jejich provádění od počátku přímo zapojovaly nižší úrovně státní správy, včetně úrovně místní; dále doporučuje, aby proběhly konzultace s občany, jež by poskytly platformu pro diskusi a poskytování informací, neboť veřejnost bude hrát při provádění těchto opatření klíčovou úlohu a bude konečným příjemcem výhod plynoucích z Evropy účinně využívající zdroje;

8.  upozorňuje, že je třeba, aby existovaly společné ukazatele, na jejichž základě bude možné posoudit úplný dopad opatření přijatých na úrovni odvětví, a domnívá se, že je nezbytné, aby byla do stanovení těchto ukazatelů zapojena Komise;

9.  upozorňuje, že subjekty, které přijímají rozhodnutí na vnitrostátní a regionální úrovni, si musí plně uvědomovat význam oddělení růstu od využívání zdrojů; vyzývá všechny členské státy a regiony, aby vyvíjely další úsilí v oblasti účinného využívání zdrojů a aby podporovaly financování výzkumu a vývoje v této oblasti; zdůrazňuje v této souvislosti, že cíle musí být uskutečnitelné a finančně dostupné a že musí být provázány s dlouhodobým cílem a s cestou k jeho splnění;

10. domnívá se, že podmínkami nezbytnými k uskutečnění obecných cílů politiky soudržnosti jsou transparentnost, pokud jde o politiku soudržnosti a její programový cyklus, rozdělení výdajů a přístup potenciálních příjemců prostředků ze strukturálních fondů k informacím;

11. zdůrazňuje, že pro zavedení udržitelnějších způsobů výroby a spotřeby jsou nezbytné inovace a výzkum;

12. připomíná, že EFRR musí i nadále dosahovat komplementárních cílů, jež doplňují účinné využívání zdrojů a boj proti energetické chudobě;

13. zdůrazňuje, že důležitý klíč k účinnému využívání zdrojů v Evropě je v rukou podnikatelů i spotřebitelů;

14. zdůrazňuje, že v souvislosti s energetickou infrastrukturou a projekty energetické účinnosti v městských oblastech je třeba podporovat nástroj finančního inženýrství JESSICA.VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	23.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Luís Paulo Alves, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, Alain Cadec, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jan Olbrycht, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Andrea Cozzolino, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Vilja Savisaar-Toomast, Derek Vaughan

STANOVISKO Výboru pro rybolov (24. 1. 2012)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k Evropě účinněji využívající zdroje
(2011/2068(INI))

Navrhovatelka: Catherine Trautmann

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že dne 13. července 2011 Komise navrhla významnou reformu společné rybářské politiky EU (SRP), která je tím, že se snaží zajistit udržitelné využívání živých mořských zdrojů, jednou z hlavních součástí stěžejní iniciativy EU zaměřené na účinné využívání zdrojů;

2.  poukazuje na to, že Komise v rámci reformního balíčku společné rybářské politiky navrhuje zavést koncepci maximálního udržitelného výnosu (MSY), která by umožnila dosáhnout rozumné míry rybí populace a zachovat dobré zdravotní podmínky této populace; vyzývá Komisi, aby ujasnila koncepci maximálního udržitelného výnosu, zejména s ohledem na populace ryb zahrnující různé druhy;

3.  věří, že dlouhodobé úsilí by mělo umožnit obnovu rybí populace na úroveň převyšující maximální udržitelný výnos a přinést maximální hospodářské výnosy na udržitelném a dlouhodobém základě, a vyzývá proto Komisi, aby zahájila patřičný průzkum, předložila návrhy vycházející ze současných návrhů reforem společné rybářské politiky a dopracovala se ke stanovisku, které by bylo pokročilejší z environmentálního i hospodářského hlediska;

4.  podporuje názor Komise, který nastínila v reformním balíčku SRP, totiž že praxe, kdy jsou nechtěné ryby vyhazovány přes palubu, přestavuje plýtvání zdroji; poukazuje však na to, že ke zlepšení situace je nutné ve spolupráci s rybáři a dalšími zainteresovanými stranami hledat řešení, která by odrážela realitu jejich pracovních podmínek; vyzývá Komisi, aby posílila opatření týkající se zachování rybích populací, které jsou loveny v nadměrném množství, a zajistila tak, aby byla činnost spojená s rybolovným průmyslem EU ekologicky, ekonomicky a sociálně únosná;

5.  uvědomuje si, že jednou z hlavních překážek dosažení udržitelného rybolovu je i nadále nadměrná kapacita plavidel; domnívá se však, že současný návrh Komise na zavedení přenosných koncesí k rybolovu jakožto způsobu, jak snížit kapacitu rybolovu a zvýšit jeho hospodářskou životaschopnost, aniž by tím vznikly daňovým poplatníkům další náklady, je i nadále velmi kontroverzní, zejména proto, že by případná koncentrace těchto rybolovných kapacit v rukou omezeného počtu subjektů mohla mít vliv na mořské ekosystémy a na ekonomiku tohoto odvětví;

6.  zdůrazňuje sociální a hospodářský význam malých pobřežních loďstev v určitých regionech a vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která by podpořila ekologický, inteligentní a inkluzivní růst a přispěla k udržitelnému rybolovu a akvakultuře s minimálním negativním vlivem;

7.  poukazuje na to, že rybolovná plavidla EU jsou významným uživatelem fosilních paliv a že při rozvoji ekodesignu je nutné dosáhnout dalšího pokroku, zejména v oblasti vývoje účinnějších a čistších motorů pro rybářská plavidla;

8.  připomíná, že stěžejní iniciativa zaměřená na účinné využívání zdrojů zahrnuje také ochranu ekosystémů; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné zasadit se o výzkum a vývoj selektivnějších rybolovných zařízení, a na možné synergické působení mezi hospodařením s rybolovnými zdroji a zachováním chráněných druhů ryb;

9.  zdůrazňuje, že vnější akce EU, zejména v rámci jejích mezinárodních obchodních vztahů, musejí být v souladu se zásadami a cíli SRP a vytvořit rovné podmínky v rámci rybolovného průmyslu a akvakultury v členských státech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	24.1.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Kriton Arsenis, Alain Cadec, Chris Davies, João Ferreira, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Carl Haglund, Ian Hudghton, Iliana Malinova Iotova, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Ulrike Rodust, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Catherine Trautmann
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ioannis A. Tsoukalas
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	25.4.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	48 3 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Lajos Bokros, Nessa Childers, Yves Cochet, Chris Davies, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Nick Griffin, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Oreste Rossi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Åsa Westlund, Glenis Willmott
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jacqueline Foster, Julie Girling, Judith A. Merkies, Miroslav Mikolášik, Vittorio Prodi, Michèle Rivasi, Struan Stevenson, Anna Záborská, Andrea Zanoni