ZPRÁVA o atraktivnosti investování v Evropě

5. 6. 2012 - (2011/2288(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou

Postup : 2011/2288(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0190/2012

Předložené texty :

A7-0190/2012

Rozpravy :

PV 02/07/2012 - 25
CRE 02/07/2012 - 25

Hlasování :

PV 03/07/2012 - 6.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0275

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o atraktivnosti investování v Evropě

(2011/2288(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 3, 4, 49, 50, 119, 219 a 282 této smlouvy,

– s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (COM(2011)0121),

– s ohledem na deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích a směrnice OECD pro nadnárodní podniky (aktualizované znění ze dne 25. května 2011),

– s ohledem na zprávu pana Montiho nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“ uveřejněnou dne 9. května 2010,

– s ohledem na zprávu UNCTAD o světových investicích za rok 2011,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ (COM(2010)0343),

– s ohledem na pracovní program Komise na rok 2012 (COM(2011) 0777),

– s ohledem na závěry 3133. zasedání Rady k Fóru o jednotném trhu,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně[1],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně[2],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[4],

– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[5],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1311/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi[6],

– s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států[7],

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu (COM(2011)0860),

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (COM(2011)0453),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Roční analýza růstu na rok 2012“ (COM(2011)0815),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

– s ohledem na sdělení Komise o strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2010)2020),

– s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (COM(2011)0870),

– s ohledem na zprávu Komise Evropské radě za rok 2011 o překážkách obchodu a investic (COM(2011)0114),

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic[8],

– s ohledem na návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES (COM(2011)0594),

– s ohledem na sdělení Komise o proveditelnosti zavedení dluhopisů stability (COM(2011)0818),

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500, části I a II),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o dopadech dočasných pravidel státní podpory přijatých v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí (SEC(2011)1126),

– s ohledem na zprávu Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise nazvanou „Vývoj na trhu práce v Evropě, 2011“,

– s ohledem na společné zprávy OECD, WTO a UNCTAD o obchodních a investičních opatřeních skupiny G20 (od poloviny října 2010 až do dubna 2011),

– s ohledem na průzkum bankovních půjček v eurozóně za leden 2012 vypracovaný Evropskou centrální bankou,

– s ohledem na makroekonomické projekce Evropské centrální banky pro eurozónu (prosinec 2011),

– s ohledem na zprávu Evropské centrální banky o finanční integraci v Evropě (květen 2011),

– s ohledem na dokument OECD nazvaný Politický rámec pro investice,

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)834),

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)[9],

– s ohledem na zprávu Komise „Podnikatelská dynamika: založení podniku, převody podniku, vyhlášení úpadku“ (leden 2011),

– s ohledem na zprávu Světové banky „Podnikání 2012: podnikání v transparentnějším světě“,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Erasmus pro všechny: program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport“ (COM(2011)0787),

– s ohledem na zprávu Komise s názvem „Průběžné hodnocení pilotního projektu Erasmus pro mladé podnikatele / Přípravná akce (2011)“,

– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0190/2012),

A. vzhledem k tomu, že hospodářská, finanční a fiskální krize v EU značně prohlubuje ekonomické a sociální rozdíly mezi členskými státy a regiony, což vede k nerovnoměrnému rozdělení vnějších a vnitřních investic v rámci Evropské unie;

B. vzhledem k tomu, že je nezbytné vybudovat soudržný stabilní rámec v souvislosti s měnovou, fiskální a obchodní politikou s cílem usnadnit tok přímých investic do všech členských států a všech regionů EU, a přispět tím k nápravě makroekonomické nerovnováhy v EU;

C. vzhledem k tomu, že neformální schůzka členů Evropské rady dne 23.května 2012 zdůraznila potřebu mobilizovat politiky EU s cílem plně podpořit růst, zvýšit úsilí při financování ekonomiky prostřednictvím investic a posílit vytváření pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že podle nejnovější průběžné prognózy Komise je hospodářský růst EU nízký a oslabuje ho dlouhodobá nejistota a nedostatečná důvěra spotřebitelů a trhu, přičemž očekávaná míra růstu se v celé Unii výrazně liší;

E. vzhledem k tomu, že je nutné, aby Unie dále využívala svých silných stránek, jako je vysoký standard v oblasti spotřeby, vzdělávání a kvality života, kapacita pro výzkum a inovace, vysoká efektivita a produktivita práce a přátelské a motivující podnikatelské prostředí, s cílem vyřešit fiskální krizi a posílit růst a zaměstnanost;

F. vzhledem k tomu, že financování veřejného dluhu členských států prakticky pohlcuje zdroje na investice, růst a zaměstnanost a odliv kapitálu z některých členských států do jiných členských států, jakož i do třetích zemí zároveň může přispívat ke zhoršování platební bilance v EU;

G. vzhledem k tomu, že poslední vývoj velmi citelně zasáhl bankovní půjčky, jež jsou v eurozóně nejdůležitějším zdrojem finančních prostředků s vyšším podílem na celkovém objemu než majetkové účasti a dluhopisy dohromady, zatímco v USA a v jiných oblastech světa tvoří bankovní úvěry jen menší část celkového objemu finančních prostředků;

H. vzhledem k tomu, že růstový potenciál tvořený odvětvími, jako jsou zelené technologie, zdravotní a sociální péče, vzdělávání a sociální ekonomika, může podněcovat a podporovat investice prostřednictvím nárůstu vzájemné poptávky, a přispívat tak k jejich nárůstu;

I. vzhledem k tomu, že je nezbytné sledovat a přezkoumat dopad a provádění finančních nařízení EU, aby se zajistilo, že nepovedou ke zbytečné administrativní zátěži a také že nebudou bránit přímým zahraničním investicím do EU;

J. vzhledem k tomu, že z nejnovější zprávy UNCTAD vyplývá, že EU má stále velký potenciál přitahovat přímé zahraniční investice;

K. vzhledem k tomu, že vnitřní investice v rámci Unie mohou významně rozšířit trhy pro přímé zahraniční investice, a to prostřednictvím zlepšení udržitelné infrastruktury pro podnikání, vzdělávání, výzkum a vývoj;

L. vzhledem k tomu, že investování sestává ze dvou pilířů – veřejných investic a investic soukromých – přičemž soukromý pilíř se skládá z domácích a zahraničních investic;

M. vzhledem k tomu, že překonání přílišné závislosti na dovozech ropy, zemního plynu a jiných neobnovitelných zdrojů vyžaduje značné investice do obnovitelné energie, energetické účinnosti a efektivního využívání zdrojů;

N. vzhledem k tomu, že evropský veřejný dluh a rizika refinancování spolu s nedostatky a překážkami bránícími obchodu a dokončení vnitřního trhu včetně necelních překážek a datových omezení mohou snižovat schopnost regionů EU přitahovat evropské a mezinárodní investory;

O. vzhledem k tomu, že pokud jde o konkurenceschopnost a podnikání, jsou hlavními problémy, jimž podniky v Unii dále čelí, potíže v přístupu k financování pro malé a střední podniky, slabý podnikatelský duch – pouze 45 % evropských občanů by chtělo být samostatně výdělečně činnými, oproti například 55 % ve Spojených státech; podmínky pro podnikání, které nemotivují k zahájení podnikatelské činnosti a růstu a které se vyznačují přetrvávající roztříštěností předpisů a byrokracií, nízká schopnost malých a středních podniků přizpůsobit se hospodářství, které bude šetrné z hlediska využívání energie a zdrojů, a expandovat na trzích za hranicemi domovské země, a to v rámci jednotného trhu i mimo něj;

P. vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího indexu Světové banky „Podnikání“ představují členské státy EU pouze 40 % (a členové eurozóny jen 26 %) z 35 nejlepších zemí z hlediska podnikání na celosvětové úrovni;

Q. vzhledem k tomu, že omezení vnitrostátních rozpočtů a vysoká míra nezaměstnanosti, a to zejména vzhledem k saldu běžného účtu, podílu na vývozu, dluhu soukromého sektoru a veřejnému dluhu, ukazují, jak je zřejmé ze zprávy o mechanismu varování předložené Komisí (COM(2012)0068), že je třeba zavést účinné strukturální reformy, které umožní zlepšit podnikatelské prostředí, a zároveň omezit byrokracii a co nejvíce rozvinout přidanou hodnotu strukturálních fondů a aktivit Evropské investiční banky, a to i v těch zemích, které mají prospěch z evropské politiky sousedství;

R. vzhledem k tomu, že dobře cílené sociální investice mají zásadní význam pro zajištění vysoké míry zaměstnanosti v dlouhodobém horizontu, pro stabilizaci hospodářství, posílení lidského kapitálu a zvýšení konkurenceschopnosti EU;

S. vzhledem k tomu, že vývoj přímých zahraničních investic je jedním z klíčových ukazatelů, které Komise používá ve srovnávacím přehledu při dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami;

T. vzhledem k tomu, že studie provedené Programem OSN pro životní prostředí a Mezinárodní organizací práce ukázaly, že investice do vytváření lidského kapitálu jsou pro přilákání investic do odvětví zelené ekonomiky a využití jeho vysokého růstového potenciálu zcela zásadní;

U. vzhledem k tomu, že příliv přímých zahraničních investic do EU, zejména je-li směrován takovým způsobem, který snižuje rozdíly mezi členskými státy, má kladný dopad nejen na reálnou ekonomiku, platební bilanci, konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální soudržnost, ale také pozitivně stimuluje technologický rozvoj, inovace, kvalifikaci a mobilitu pracovních sil;

V. vzhledem k tomu, že vymezení ročních vnitrostátních dílčích cílů v oblastech, které v souladu s kritérii OECD podporují atraktivní a konkurenceschopné prostředí pro zahraniční investory, pomůže odhalit slabé i silné stránky členských států a příležitosti pro cílené zásahy;

W. vzhledem k tomu, že cíl eurozóny a ECB, aby se míra inflace udržela pod 2 %, přispívá k vybudování stabilního rámce, jenž pomáhá přitáhnout investice;

X. vzhledem k tomu, že rozvoj evropských trhů s dluhopisy je do značné míry závislý na rozšíření investiční základny;

Y. vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) harmonizaci nerozšířila na daňové sazby, jež mají zůstat v pravomoci členských států, je nutno učinit další kroky k dosažení transparentnějšího a jednoduššího daňového systému pro zahraniční investory v Unii a současně koordinovat daňové sazby v celé Evropě;

Z. vzhledem k tomu, že po celém světě se rozmáhá obchodní protekcionismus a vzhledem k tomu, že EU má vedoucí postavení na trhu v přílivu investic, měla by nadále pokračovat ve vyjednávání dohod o volném obchodu, při podpoře otevřeného a spravedlivého obchodu, jakož i mezinárodních norem v oblasti sociální a ekologické ochrany při zachování svých konkurenčních obchodních výhod;

AA.vzhledem k tomu, že v Evropské unii stále existují výrazné překážky poskytování přeshraničních služeb, které brání fungování volného trhu;

AB.vzhledem k tomu, že společná obchodní politika včetně přímých zahraničních investic spadá – v souladu se Smlouvami EU – do výhradní pravomoci EU a že v této oblasti, na niž se vztahuje řádný legislativní postup, má Evropský parlament rovnoprávné postavení s Radou;

1. zdůrazňuje, že EU stále z celosvětového hlediska představuje první cíl přímých zahraničních investic a měla by jako taková nadále naplňovat očekávání investorů a přijímajících států a zároveň plnit širší hospodářské, sociální a environmentální cíle politik EU, a chránit tak její vedoucí pozici na evropské i vnitrostátní úrovni;

2. je přesvědčen, že pro řešení makroekonomické a regionální nerovnováhy na úrovni EU je nejdůležitější politika soudržnosti, jež by měla být v oblasti vnitřního trhu hlavní politikou pro posílení konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a tvorby pracovních míst, což pak zase může zvýšit atraktivnost investování v EU; zdůrazňuje, že díky investicím politiky soudržnosti do infrastruktury a dovedností pro trh práce by se mohla výrazně zvýšit atraktivita pro budoucí investory;

3. vyzývá Komisi, aby zlepšila mezinárodní spolupráci v oblasti regulace, včetně vícestranných fór, a sbližování regulačních požadavků v souladu s mezinárodními normami a aby v rámci možností zahájila dialog o právních předpisech zaměřený na stávající nebo potenciální budoucí překážky obchodu s cílem omezit spory a s nimi související obchodní náklady;

4. domnívá se, že je třeba provést fiskální konsolidaci a stabilizaci, dokončit vnitřní trh a zajistit hodnocení přínosu, který z toho může plynout; je toho názoru, že posílení spolupráce mezi hospodářskými subjekty i větší provázanost ekonomik v EU by měly napomoci snižovat regionální rozdíly v přímých zahraničních investicích, a posílit tak průmyslovou základnu EU a podpořit dlouhodobě udržitelný hospodářský rozvoj, který je zásadním předpokladem úspěšné a efektivní fiskální konsolidace;

5. zdůrazňuje, že je zásadní udržet zájem strategických evropských investorů o to, aby uvnitř EU provozovali své aktivity, neboť negativní nálady a nejistota vyvolané dluhovou krizí, mj. v souvislosti s širší celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a váhavé reakce investory vedou k omezování jejich stávající expozice v tomto regionu; zdůrazňuje, že absence koordinovaných dlouhodobých domácích investic značně poškodí budoucí atraktivitu investování v EU pro tyto investory; uznává, že víceúrovňový přístup k řízení se zapojením místních společenství ve vhodných fázích má zásadní význam pro zajištění toho, aby se investice zaměřovaly na řešení konkrétních potřeb každého regionu a každého členského státu;

6. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o atraktivnosti investování v Evropě, v němž provede srovnání s hlavními partnery a konkurenty a identifikuje hlavní výhody a nedostatky investičního prostředí v EU, a aby vypracovala integrovanou strategii, včetně konkrétních politik, doporučení a případně i legislativních návrhů, jak investiční prostředí v EU zlepšit;

7. je přesvědčen, že v úsilí o vyřešení dluhové krize by EU měla plně využít své postavení největšího světového jednotného společného trhu (včetně své vysoké životní úrovně, vysoké produktivity práce, právní jistoty a kapacity v oblasti výzkumu a inovací), zahraničního investora a obchodní velmoci, a poukazuje na to, že jsou zapotřebí účinnější nástroje a postupy, nové mechanismy financování a investiční programy, jako například projektové dluhopisy EU, jež by mohly využít konkurenční výhody EU a vzájemné doplňkovosti členských států a uskutečnit cíle strategie pro růst EU Evropa 2020, a řešit tak recesi a problém pomalého růstu;

8. vyzývá EU, aby vyšla vstříc kritické potřebě růstu a zaměstnanosti tím, že klíčovou složkou všech stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 učiní investice, a aby využila hlavního přínosu těchto iniciativ k vyřešení fiskální krize; zejména vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly ambiciózní strategii EU pro ekologicky účinný a udržitelný průmysl s cílem znovu vytvořit výrobní kapacity v celé EU a obnovit v EU vysoce kvalitní pracovní místa;

9. zdůrazňuje zejména obrovský potenciál k přilákání přímých zahraničních investic prostřednictvím podpory vzdělávání, výzkumu a vývoje a tvorby pracovních míst v oblastech snižujících emise skleníkových plynů, rozvíjením obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním energetické účinnosti, a to za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 a pro zajištění vedoucího postavení EU ve světě v oblasti zelených technologií;

10. připomíná, že nenavyšování prostřednictvím udržitelného financování či dokonce snižování veřejných investic do klíčových oblastí jako je zdravotnictví, vzdělávání, výzkum a infrastruktura, v důsledku fiskální krize by mohlo negativně ovlivnit konkurenceschopnost a atraktivnost EU pro investory, zvláště pokud získá dlouhodobý charakter, a proto je třeba veřejné investice navýšit;

11. podporuje nově navržený program „Erasmus pro všechny“, díky němuž mohou výrazně vzrůst finanční prostředky vyčleněné na mobilitu a rozvoj znalostí, odborné přípravy a dovedností za účelem zlepšení osobního rozvoje a pracovních vyhlídek mladých lidí, a tím lze přispět k posilování lidského potenciálu a řešení problému vysoké nezaměstnanosti mladých v Evropě; podporuje „Erasmus pro podniky“, a zejména výměnný program „Erasmus pro mladé podnikatele“, který povzbudí zakládání podniků, přeshraniční přenos znalostí, spolupráci malých firem, inovace a tvorbu pracovních míst;

12. navrhuje zdokonalení a rozšíření statistické databáze přímých investic, v souladu s mezinárodními modely OECD a Světové banky, a přijetí doplňujících investičních cílů a ukazatelů na vnitrostátní úrovni (městské životní prostředí, sociální infrastruktura), aby se zdůraznil pokrok, jehož je dosahováno na cestě k atraktivnímu investičnímu prostředí, a zároveň vyhodnocení investičních politik a jejich pozitivních dopadů na reálnou ekonomiku a zaměstnanost v různých zemích a regionech;

13. je přesvědčen, že každá strategie, jejímž cílem je přitáhnout zahraniční a místní investice, by vzhledem k množství a rozmanitosti nových možností měla být spojena s dokončením vnitřního trhu, přeshraničními investicemi a toky, otevřenými trhy, lepším přístupem na trh a spravedlivou hospodářskou soutěží pro svobodná povolání; domnívá se v této souvislosti, že EU by měla podporovat transevropské sítě, mobilitu pracovníků, studentů a výzkumných pracovníků a posilovat spolupráci a doplňkovost mezi ekonomikami EU;

14. zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí omezit daňové překážky pro přeshraniční pracovníky a zaměstnavatele, a tím usnadnit mobilitu občanů a podporovat přeshraniční investice;

15. vyzývá EU, aby na celosvětové úrovni a v rámci WTO, G20 a G8 jednala s cílem prozkoumat možnosti stanovení obecných pravidel, která s ohledem na mezinárodní makroekonomickou nerovnováhu v oblasti finanční regulace a zdanění zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky, aby chránila konkurenceschopnost EU a zajistila, že se budou ctít sociální a environmentální cíle Unie; vyzývá Unii, aby byla rozhodná ve vyjednávání a uzavírání komplexních dohod o volném obchodu s hlavními partnery – tyto dohody jsou klíčem k otevírání nových trhů pro zboží a služby, rozšiřování investičních příležitostí, usnadňování otevřeného a spravedlivého obchodu a podpoře předvídatelnějšího politického prostředí; považuje za důležité pokročit v jednáních o dani z finančních transakcí na globální úrovni;

16. je toho názoru, že by vytvoření ad hoc evropského střediska pro sledování přímých zahraničních investic zřízeného v rámci Evropské komise mohlo přispět k posílení koordinace politiky členských států v této oblasti a zároveň umožnit lepší dohled nad prováděnými politikami, včetně jejich makroekonomických dopadů, a tím podpořit Evropu jako cíl investic;

17. vyzývá Komisi, aby za účelem přitažení zahraničních investic prohloubila koordinaci hospodářské, daňové a sociální politiky členských států a zároveň zohlednila hospodářské a sociální rozdíly mezi členy eurozóny a mezi členskými státy EU;

18. domnívá se, že EU a členské státy by měly zejména učinit opatření k posílení využití prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jako katalyzátoru pro získání dalších finančních prostředků z EIB, EBRD, jiných mezinárodních finančních institucí a soukromého sektoru, a zároveň podpořit iniciativy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou například projektové dluhopisy EU; konstatuje, že z investic, které posilují kapacity, infrastrukturu a lidský kapitál, mohou mít užitek zejména malé a střední podniky; uznává potenciál, který má rozšíření oblasti působnosti inovativních finančních nástrojů, aby byly více používány pro přístup k financování, a doplňovaly tak tradiční způsoby financování; zdůrazňuje, že revolvingová povaha finančních nástrojů a pružný přístup k začlenění takových nástrojů na regionální úrovni by mohly vést k multiplikačnímu účinku rozpočtu EU, posílit partnerství veřejného a soukromého sektoru, otevřít alternativní zdroje financí a mohly by zajistit důležitý nový příliv financí pro strategické investice, a podpořit tak v době finančních škrtů dlouhodobé, udržitelné investice;

19. vítá dlouhodobější refinanční operace ECB; vyzývá ECB, aby dále řešila současnou dluhovou krizi eurozóny rozhodným úsilím o udržování cenové stability a o minimalizaci záporných vedlejších účinků na reálnou ekonomiku a investice, které by mohly přivodit problémy bankovního sektoru s likviditou; je přesvědčen, že bankovní odvětví musí přijmout nutné kroky k řešení svých strukturálních nedostatků, pokud jde o rizika pro dlouhodobější likviditu, aby se tak v budoucnosti obnovila důvěra investorů a zabránilo se potřebě masivních intervencí ze strany ECB; domnívá se, že operační rámec banky by měl být utvářen takovým způsobem, aby byla část prostředků k dispozici ve formě grantů pro rozvojové účely a na podporu malých a středních podniků;

20. je přesvědčen, že blízká reforma směrnice o kapitálových požadavcích by měla zajistit, aby zvyšování kapitálových rezerv na podporu dlouhodobé stability bankovního odvětví bankám nebránilo v uvolňování likvidity do reálné ekonomiky, což je pro investice zásadně důležité;

21. zdůrazňuje potřebu posilování evropských kapitálových trhů s cílem zajistit přístup k financování z jiných zdrojů, než jsou zdroje bank;

22. bere na vědomí nové návrhy Komise na zlepšení regulace trhu ratingových agentur, zejména návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách a o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a směrnici 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nepřiměřené spoléhání na ratingy, a zdůrazňuje, že k zajištění zdravého podnikatelského prostředí a spravedlivé hospodářské soutěže bude nezbytné učinit další kroky;

23. vyzývá Komisi k posouzení mnoha přetrvávajících překážek, které brzdí poskytování a přijímání přeshraničních služeb v jednotlivých členských státech;

24. konstatuje, že návrhy Komise na modernizaci evropského trhu zadávání veřejných zakázek jsou velice důležité; zdůrazňuje, že dynamický celoevropský trh zadávání veřejných zakázek může nabídnout významné obchodní příležitosti evropským společnostem a může výrazně přispět k povzbuzení konkurenceschopného evropského průmyslu, jakož i k přilákání investic a podpoře hospodářského růstu;

25. vyjadřuje znepokojení nad trendem institucionálních investorů eurozóny opouštět majetkové cenné papíry v eurozóně a kupovat majetkové cenné papíry vydané kdekoliv jinde, neboť (i) ve finančním sektoru eurozóny hrají tito investoři stále větší úlohu a (ii) celková držba akcií a ostatních majetkových účastí vydaných rezidenty eurozóny, pokud jde o investiční fondy, klesla z 26 % v roce 2009 na 23 % v roce 2010;

26. zdůrazňuje úlohu fondů státního majetku ze třetích zemí a zdůrazňuje, že je důležité posílit zásady transparentnosti a odpovědnosti, a tak podpořit součinnost mezi EU a fondy státního majetku;

27. vyzývá Komisi a členské státy, aby povzbudily institucionální investory k účasti v evropských fondech rizikového kapitálu a fondech evropského sociálního podnikání a aby odstranily zákazy financování malých a středních podniků rizikovým kapitálem;

28. je přesvědčen, že přeshraniční podnikání znamená významné přínosy jak pro regiony EU, a to přispěním k jejich hospodářskému rozvoji, tak pro jednotlivé podniky, neboť jim nabízí příležitosti k přístupu na nové a větší trhy a k novým a větším zdrojům dodávek, kapitálu, pracovních sil a technologií;

29. vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí v řadě členských států a nad negativními vyhlídkami v oblasti zaměstnanosti; je znepokojen nedostatečnou schopností Evropské unie přitáhnout vysoce kvalitní lidský kapitál, přičemž dochází ke značnému toku lidského kapitálu do zemí třetího světa; připouští, že Evropská unie má v kvalitním lidském kapitálu nevyužitý potenciál, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem řešit nezaměstnanost mladých v EU prostřednictvím programů a konkrétních kroků na evropské a vnitrostátní úrovni; vítá v tomto ohledu prohlášení Evropské rady vyzývající členské státy, aby zavedly vnitrostátní systémy, jako je záruka pro mladé lidi, a naléhavě členské státy žádá, aby tento požadavek podpořily rychlými a konkrétními akcemi na vnitrostátní úrovni, díky nimž by mladí lidé měli zajištěno důstojné pracovní místo, vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci; domnívá se, že by Evropská unie měla zintenzívnit své snahy o dosažení cílů strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v oblasti zaměstnanosti, včetně snížení zdanění pracovní síly, s cílem přilákat více investic do hospodářských odvětví, jež ji hojně využívají;

30. poukazuje na problém, jemuž čelí Unie jako celek i jednotlivé členské státy, a to stárnutí populace; naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly důsledné strategie, které se budou tímto demografickým problémem zabývat a navrhnou řešení jeho možných nepříznivých důsledků;

31. podporuje cíle stěžejní iniciativy Unie inovací; vyzývá členské státy, aby směrovaly investice do vzdělávání, výzkumu a inovací vzhledem ke střednědobým a dlouhodobým pozitivním účinkům, které mohou mít na růst a rozvoj; podporuje inteligentní specializaci jakožto důležitou politickou zásadu a koncept inovační politiky umožňující navázat užší vztahy mezi výzkumem a podnikáním v oblastech, jako jsou zelené technologie;

32. zdůrazňuje, že boj proti daňovým únikům by měl být pro Evropskou unii nejvyšší prioritou, zejména v současné krizové situaci, kdy daňové úniky představují obrovskou ztrátu pro vnitrostátní rozpočty a kdy by příjmy mohly být navíc využity k navýšení veřejných investic; klade důraz na potřebu zajistit bezproblémovou spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy s cílem bojovat proti dvojímu zdanění, dvojímu nezdanění, daňovým podvodům, daňovým únikům a dumpingu a proti nezákonnému využívání daňových rájů; obecněji, požaduje větší míru fiskální koordinace jak na straně příjmů, tak i na straně výdajů, včetně bezproblémové spolupráce a koordinace mezi daňovými systémy členských států, rovněž s cílem snížení velké administrativní zátěže a vysokých nákladů na dodržování daňových předpisů, kterým jsou evropské podniky vystaveny, což působí jako brzda pro investice v Evropské unii; vítá legislativní usnesení Parlamentu o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a očekává přijetí směrnice Radou;

33. poukazuje na to, že obtížný přístup k financování zůstává pro malé a střední podniky jedním z hlavních problémů; je zvláště znepokojen tím, že zdravé společnosti nemohou získat financování, se kterým počítají; žádá Komisi a členské státy, aby urychleně provedly kroky a regulační opatření navržené v akčním plánu EU pro zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky, které usnadní jejich financování; zdůrazňuje, že růst na místních úrovních je často udržován malými a středními podniky a sociálními podniky a že finanční prostředky politiky soudržnosti poskytované prostřednictvím důrazného přístupu víceúrovňové správy mohou zajistit, aby malé a střední podniky a sociální podniky naplňovaly svůj potenciál a nadále cenným způsobem přispívaly ke konkurenceschopnosti EU;

34. zdůrazňuje potřebu komplexního přezkumu hospodářského dopadu finančního nařízení EU s cílem zajistit, aby jeho provádění bylo přiměřené a také aby toto nařízení neutlumovalo investice;

35. vítá „Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky“ (COSME) navržený Komisí na období 2012–2020 coby cestu, jak povzbudit podnikatelskou kulturu a podpořit zakládání malých a středních podniků hlavně v nových odvětvích, jako jsou služby sociálních médií, zelená ekonomika a cestovní ruch;

36. vybízí k novým, účinnějším zákonům o úpadku, včetně nástrojů včasného varování, které by podporovaly politiku druhé šance navrženou k posílení podnikavosti a opětovného zahajování podnikání, neboť tato druhá šance není vnitrostátními legislativami patřičně uznávána; zdůrazňuje důležitost intenzivnějšího budování sítí mezi podnikateli a opětovně začínajícími podniky s cílem podpořit druhou šanci, stejně jako potřebu řešit obtíže s financováním opětovně začínajících podniků;

37. vybízí Unii, aby plně využívala investičních možností v EU a mimo ni, které plynou z evropské politiky sousedství a z makroregionálních strategií;

38. vybízí Komisi, aby všechny příslušné ukazatele pro měření makroekonomické nerovnováhy a jejich dopady na regiony EU zahrnula do srovnávacího přehledu;

39. připomíná, že je důležité s ohledem na zdroje a kapacitu EU dále rozvíjet partnerství zaměřená na environmentální odvětví, jež vzbuzují rostoucí zájem investorů;

40. vítá skutečnost, že v roce 2011 vzrostl počet společností zamýšlejících investovat v EU o 5 %; vyjadřuje však politování nad tím, že průměrný počet nově vytvořených pracovních míst v přepočtu na investiční projekt zůstal stejný;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby na místní i přeshraniční úrovni uplatňovaly evropský akční plán „eGovernment“, jehož prostřednictvím mohou poskytovat – a to také podnikům – služby elektronické veřejné správy účinněji a s nižšími náklady;

42. trvá na tom, že má-li EU a její členské státy přilákat větší objem investic, musí:

a) využít historického dědictví EU a podporovat kulturní odvětví, sport a cestovní ruch jako rostoucí a atraktivní trhy;

b) podporovat transatlantické hospodářství, které je nyní naším hlavním partnerem, co se týče obchodu, trhu a přímých zahraničních investic, více využívat fluktuaci kvalifikovaných pracovních míst na obou kontinentech a stavět na potenciálu pro posílení inovativního hospodářství;

43. vítá návrh programu Komise, který je zaměřen na konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků; vítá, že v mnoha členských státech EU došlo k navýšení rizikového a neformálního kapitálu, avšak znovu opakuje, že EU by měla ještě zjednodušit právní předpisy a usnadnit malým a středním podnikům a dalším hospodářským subjektům přístup k financování, a to podporou efektivních systémů rizikového a neformálního kapitálu v celé EU a posílením úlohy soukromých a veřejných kapitálových investic při financování dlouhodobého podnikového růstu; vyzývá Komisi, aby při vytváření inovativních finančních mechanismů pro financování malých a středních podniků aktivněji spolupracovala s mezinárodními finančními institucemi;

44. zdůrazňuje, že je důležité prosazovat evropské normy, které v EU pomohou dokončit vnitřní trh a přilákat investice, a sladit je s mezinárodními standardy;

45. opakuje svůj dřívější návrh, aby Komise ve spolupráci s EIB (s ohledem na kvalitu jejích lidských zdrojů a na její zkušenosti s financováním významných infrastruktur) prováděla strategické rozbory financování investic, přičemž by nevyloučila žádnou možnost, tedy granty, splacení částek, které členské státy upsaly jako kapitál EIB, částky, které upsala Evropská unie jako kapitál EIB, půjčky, inovativní nástroje, finanční inženýrství uzpůsobené dlouhodobým projektům, které nejsou okamžitě rentabilní, vypracování systému záruk, vyčlenění části rozpočtu EU na investice, finanční konsorcia vytvořená orgány na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, partnerství veřejného a soukromého sektoru;

46. vítá symbolické iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, „Unie inovací“ a „Evropa méně náročná na zdroje“ a konstatuje, že strategie Evropa 2020 napomůže k většímu zatraktivnění investic v EU, k vytváření pracovních míst v rámci EU a k udržení konkurenceschopnosti na mezinárodním úrovni;

47. zdůrazňuje, že s ohledem na současnou nízkou míru růstu a vysokou míru nezaměstnanosti přispívá politika soudržnosti EU výrazně k evropskému hospodářství i k evropskému výzkumu a inovacím a představuje největší výdajovou položku v rozpočtu EU na investice do reálné ekonomiky, a posiluje tak hospodářskou, sociální a územní soudržnost tím, že snižuje rozdíly mezi regiony a uskutečňuje strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který má v oblasti veřejných i soukromých investic na úrovni EU a na národní, regionální a místní úrovni výrazný pákový efekt;

48. zdůrazňuje, že diskriminační přístup k velkým podnikům by mohl bránit inovacím a snížit konkurenceschopnost ostatních společností v EU, obzvláště malých a středních podniků, jelikož by tyto podniky vyloučil z klíčových partnerství v rámci globální spolupráce v oblasti inovací a omezil jejich přístup k vyspělým technologiím;

49. podporuje hospodářské odůvodnění lokálně / regionálně definované rozvojové politiky, které vychází ze základního logického předpokladu, že pokud budou nejméně rozvinuté regiony EU schopny nabídnout konkurenční výhody (vhodnou infrastrukturu, kvalifikované lidské zdroje atd.), jakož i jasný soubor pobídek, jejich atraktivita pravděpodobně vzroste; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy a regiony v provádění vlastních politik investičních pobídek, zejména pak v oblasti dlouhodobých investic, a to na přeshraniční úrovni a s důrazem na projekty v oblasti infrastruktury; s politováním konstatuje, že méně rozvinuté regiony EU stále více ztrácejí na atraktivitě ve prospěch třetích zemí; vyzývá příslušné orgány, aby stanovily nezbytná opatření pro zachování stávajících investic a přilákání investic nových;

50. zdůrazňuje, že silnou stránkou EU jsou velká města a že nejpřitažlivější oblastí pro investice jsou velmi rozsáhlé projekty v oblasti městské infrastruktury a inovativních podnikatelských parků; naléhavě vyzývá členské státy, aby navázaly na tradiční výhody evropských metropolí, aby ve velkém měřítku investovaly do jejich infrastruktury, nových technologií a do oblasti výzkumu a vývoje, včetně multimodálních dopravních systémů, a zlepšily tak jejich obyvatelnost a konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistily, že k investicím nebude docházet na úkor skutečné územní soudržnosti a vyváženého rozvoje venkova;

51. zdůrazňuje, že nutné není jen to, aby výzkum a vzdělávání pronikaly až na místní úroveň a byly zde také prováděny, ale aby do nich bylo rovněž investováno; to znamená, že pro přilákání místních a přímých zahraničních investic je nezbytné plně využívat dostupné lidské zdroje, tedy výzkumných pracovníků a akademických institucí na místní úrovni; v této souvislosti poukazuje na to, že je rovněž důležité zohlednit mobilitu lidských zdrojů: učitelů, výzkumných pracovníků i studentů;

52. domnívá se, že zaostalejší regiony by měly být nadále příjemci značných finančních prostředků Unie, aby byly schopny investorům nabídnout vedle nižších nákladů na pracovní sílu i další místní konkurenční výhody;

53. zdůrazňuje, že je třeba posílit infrastrukturu pro podporu regionální soudržnosti a konkurenceschopnosti regionů; v této souvislosti vyzdvihuje význam transevropských sítí a využívání doplňujících nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

[1] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 1.
[2] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 8.
[3] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 12.
[4] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 25.
[5] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 33.
[6] Úř. věst. L 337, 20. 12. 2011, s. 5.
[7] Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 41.
[8] Přijaté texty, P7_TA_PROV(2011)0565.
[9] Přijaté texty, P7_TA(2012)0135.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Světové hospodářství již směřuje k oživení, avšak vzhledem k malému manévrovacímu prostoru vyžaduje zajištění toho, aby proces hospodářského oživení byl trvalý, uvážlivé politiky na mezinárodní úrovni, úrovni EU i vnitrostátní úrovni. V eurozóně i USA sice začínají být patrné známky stabilizace, ale vysoká úroveň dluhů na vyspělých trzích a rostoucí ceny ropy představují do budoucna nejdůležitější rizika. Pro mezinárodní hospodářské prostředí je nadále charakteristický nerovnoměrný výkon, nízký růst vyspělých ekonomik a větší rozmach rozvíjejících se trhů, který se však zpomaluje. Celosvětové růstové vyhlídky nadále negativně ovlivňují strukturální problémy, nedostatečné globální vyrovnávání, přetrvávající rozdíly v úrovni rozvoje, rostoucí nezaměstnanost, vysoký veřejný dluh a vysoké zadlužení soukromého sektoru a nejistota. I když se nestabilita mezinárodních finančních trhů snižuje, je stále vysoká a je třeba učinit další opatření ke snížení rizika jejího zhoršování.

Zpravodajka je přesvědčena, že je třeba, aby Evropa odpovídajícím způsobem zareagovala na problémy týkající se stabilizace mezinárodního hospodářství, a tak plně využila globální možnosti. EU musí odstranit své nedostatky a posilovat výhody všech členských států a regionů, aby přitáhla místní a mezinárodní investice, které přispějí k jejímu vyváženému růstu a soudržnosti. EU je největším obchodním seskupením, přičemž zahraniční obchod dosud dynamicky povzbuzoval její růst, zvláště v odvětví služeb.

Zpravodajka konstatuje, že Evropa je nadále regionem, do něhož směřuje nejvíce přímých zahraničních investic. V tomto prostoru, jehož hranice se stále posunují, se uskutečňuje čtvrtina veškeré světové spotřeby a investic, i když ve srovnání s minulostí se tento podíl snížil. Toky přímých zahraničních investic se značnou měrou koncentrují ve vyspělých světových ekonomikách. Investiční toky EU směřovaly především do USA, kam v roce 2008 putovala více než 1/3 vnějších přímých zahraničních investic EU, což byl ve srovnání s Čínou pětadvacetinásobek. Rovněž Švýcarsko a Kanada mají velký podíl na tocích přímých zahraničních investic EU (vnějších i vnitřních). Vzhledem k rostoucí konkurenci ze strany rozvojových zemí však EU musí řešit své nedostatky a využít své konkurenční výhody. To musí být základem reforem EU v oblasti investic a její investiční strategie na úrovni EU i vnitrostátní úrovni. Na celosvětové úrovni by EU měla nadále usilovat o uzavření dvoustranných a vícestranných dohod o volném obchodu a aktivně se zapojit do celosvětové správy ekonomických záležitostí.

Trh EU přitahuje investory zejména vysokou kvalitou a rozmanitostí lidského kapitálu, důrazem na sociální odpovědnost podniků, relativně předvídatelným podnikatelským prostředím a vysokým potenciálem v oblasti výzkumu a inovací. Investory však znepokojuje nízký hospodářský růst v Evropě, vysoké zdanění a vysoká kumulace veřejného dluhu, což v konfrontaci s globální konkurencí, zejména ze strany rozvíjejících se ekonomik, může být vedle nedostatečných možností plně využít potenciál Unie stále větší nevýhodou. Zpravodajka proto žádá Komisi, aby vypracovala sdělení, které zhodnotí a podpoří atraktivnost investování v Evropě a také předloží politická doporučení členským státům, jež se zaměří na zkvalitnění investičního prostředí v EU.

Má-li EU přitahovat investice, je nutné provést určitá opatření a reformy na evropské i vnitrostátní úrovni. Aby se z Evropy stalo přitažlivé místo pro investice i práci, je rozhodující zajistit, aby si mohly podniky konkurovat v otevřené a spravedlivé hospodářské soutěži. Jednou z největších priorit v rámci budování vstřícného a motivujícího prostředí pro podniky a spotřebitele je vnitřní trh. V globalizovaném hospodářství, kde si podniky do určité míry mohou flexibilně vybrat, kde budou působit, je to zvláště důležité. Je třeba ještě více zlepšit právní prostředí, aby podniky v Evropě mohly zvýšit svoji konkurenceschopnost a schopnost růst a vytvářet pracovní příležitosti. Pokud jde o produktivitu a náklady na jednotku pracovní síly, rok 2010 se v EU a eurozóně vyznačoval obnovením růstu produktivity práce a poprvé od roku 1996 snížením nákladů na jednotku pracovní síly.

EU zůstává jedním z klíčových hráčů v oblasti světových finančních služeb. Přestože se celková míra jejich činnosti snížila, finanční trhy USA a EU poskytují nadále zhruba 75 % světových finančních služeb a čelí značné konkurenci rozvíjejících se ekonomik jako Čína a Indie. Ačkoliv trhy eurozóny s majetkovými cennými papíry byly krizí méně zasaženy, mají banky kvůli nejistotě a nedostatečné důvěře problémy s financováním. Na reálnou ekonomiku navíc dopadají opatření fiskální konsolidace spolu s neochotou poskytovat úvěry ze strany bank snažících se restrukturalizovat své rozvahy. Na současném vývoji v Evropě je navíc patrný trend podniků nespoléhat na banky jako na hlavní zdroj finančních prostředků. Proto je třeba ráznými kroky dále rozvinout a integrovat finanční trhy v Evropě.

Krize je globální a vyžaduje mezinárodní odpověď. Zpravodajka se proto domnívá, že skupina G20 by měla být hlavním fórem koordinovaného globálního přístupu, aby bylo možno zlepšit mezinárodní finanční dohled, řízení krizí a politickou koordinaci v oblasti zdanění a makroekonomické nerovnováhy. Evropa dosud byla hlavní hnací silou pokroku v celosvětové agendě a neměla by slevovat ze svého závazku provádět ji, ale zároveň by měla chránit svoji konkurenceschopnost. Zpravodajka je navíc pro to, aby EU vedla dialog o regulačním rámci se svými hlavními obchodními partnery, tj. USA a Japonskem, ale také s rozvíjejícími se trhy finančních služeb v Číně, Indii, Rusku a Brazílii. Sbližování právních předpisů mezi EU a ostatními zeměmi v oblasti finančních služeb je třeba prosazovat také v rámci jednání o nových prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu se třetími zeměmi a boje proti obchodnímu protekcionismu.

Zpravodajka zdůrazňuje, že v otázce atraktivnosti investování je třeba rozlišit dvě roviny: (i) rovinu zvyšování atraktivnosti Evropy jako cíle zahraničních investorů a (ii) rovinu zvyšování atraktivnosti podnikání pro místní podnikatele. Na vnitrostátní i evropské úrovni jsou zapotřebí reformy, které zlepší fungování jednotného trhu a umožní plně využít prostředky ze strukturálních fondů.

Zpravodajka zdůrazňuje, že společná měna má z hospodářského i politického hlediska výhody a skýtá určité šance. Euro jako společná měna je velkou výhodou z hlediska stability a síly Unie i z hlediska atraktivnosti pro investice. S ohledem na dluhovou krizi v eurozóně zpravodajka zdůrazňuje, že má-li být možno předcházet hospodářským a sociálním rozdílům a snižovat je a posilovat regionální soudržnost, je nutná stabilita a koordinace mezi zeměmi eurozóny a zeměmi, které součástí eurozóny nejsou.

Má-li se zvýšit přitažlivost evropského trhu jako cíle investic, je třeba účinněji řešit makroekonomickou a sociální nerovnováhu. EU potřebuje koherentní politický, hospodářský a právní rámec založený na cílech v oblasti udržitelného růstu a na metodě Společenství, aby, jak nastiňuje strategie Evropa 2020, pozvedla své ambice.

(i) Maximalizace přínosu politiky soudržnosti

Příspěvek politiky soudržnosti je v Evropě klíčový, neboť tato politika je hlavním unijním zdrojem finančních investic do reálné ekonomiky a zároveň významně podporuje veřejné investice na celostátní, regionální a místní úrovni. Vzhledem k tomu, že mechanismy EU pro hospodářskou koordinaci, vyvážený růst a solidaritu jsou omezené, má politika soudržnosti prováděná prostřednictvím strukturálních fondů a jiných opatření klíčový význam. Posilování politiky soudržnosti přispívá ke zdůraznění komparativních výhod jednotlivých regionů a možností inovací a vyzdvižení jejich významu pro růst, investice a zaměstnanost.

Politika soudržnosti může uvolnit další zdroje soukromých a veřejných financí na podporu investic. Zpravodajka velmi podporuje, aby politika soudržnosti byla dostatečně financována, ale zároveň byla flexibilní a umožňovala efektivní přidělování zdrojů a rychlou reakci Unie na nepředvídané okolnosti. Na druhé straně je v členských státech nezbytné provést strukturální reformy, které zajistí užší koordinaci politik EU a vnitrostátních politik, pokud jde o jejich doplňující se využití a hodnocení. Zpravodajka je proto přesvědčena, že náležité financování a využití prostředků z fondů EU může fungovat jako katalyzátor pro získání dalších finančních prostředků z EIB, EBRD, dalších mezinárodních finančních institucí a soukromého sektoru.

(ii) Řešení potřeb týkajících se lidského kapitálu

Klíčem pro zajištění atraktivnosti a přidané hodnoty je chránit lidský potenciál EU a modernizovat trhy práce a vzdělávací systémy. Členské státy by proto měly integrovat strategie flexikurity a systematicky zlepšovat míru kvalifikace pracovníků. Zpravodajka kromě toho podotýká, že v rámci snahy podpořit různost a rovnost a zajistit plný potenciál pracovních sil je třeba řešit problém diskriminace. Skutečnost, že vysoce kvalifikované ženy se neúčastní trhu práce v souladu se svou kvalifikací, a to jak pokud jde o kvantitativní stránku, tak o úroveň zastávaných pozic, má negativní dopad na ziskovost podniků. Podpora vysoké kvality vzdělávání a reforem zvýší důvěryhodnost a přitažlivost evropských univerzit na mezinárodní úrovni a umožní jim udržet si v Unii studenty. Vzdělávání a odborná příprava zároveň musí dále přispět k úspěchu jednotného trhu tím, že podpoří mobilitu studentů, výzkumných pracovníků, profesorů a pracovníků.

(iii) Zajištění stability a zlepšení přístupu k finančním prostředkům

Kumulace přílišných rizik ve finančním systému a rizika pro stabilitu a udržitelnost eurozóny jsou nejdůležitějšími příčinami úvěrové krize, která nastala po zhroucení finančních trhů na podzim 2008. Od té doby ECB významně přispívá ke snižování rizik spjatých s krizí tím, že nakupuje vládní dluhopisy členských států potýkajících se s finančními a rozpočtovými problémy a poskytuje likviditu finančnímu sektoru. V současnosti je však zcela zřejmé, že hospodářství EU potřebuje takový finanční sektor, jenž bude přínosný pro reálnou ekonomiku, zajistí stabilitu a bude schopen pokrýt finanční potřeby podniků a domácností. Má-li být tohoto cíle dosaženo, musíme na vnitřním trhu zajistit rovné podmínky, posílit konkurenceschopnost finančního sektoru EU vůči ostatnímu světu a zohlednit nové obchodní platformy a činnosti, které byly vytvořeny. Zpravodajka vyzývá Unii, aby zastávala aktivnější úlohu a angažovala se za celosvětově koordinovanou regulační odpověď a hlubší přeshraniční spolupráci, a tak reagovala na všechny výzvy, které finanční globalizace přináší. Kromě toho je třeba usilovat o významnější úlohu ECB, kterou by se nezpronevěřila své nezávislosti a závazku udržovat cenovou stabilitu.

Je nepochybné, že tlak na vládní dluhopisy zabránil dosažení dalšího pokroku směrem ke stabilizaci situace na trzích. Zpravodajka proto vítá, že bylo přijato nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, i jeho nedávnou revizi. Další revize musí zajistit, aby ratingy státních dluhů členských států EU nebyly ovlivňovány spekulacemi, ale spíše spolehlivě odrážely, nakolik rizikové je vlastnit konkrétní vládní dluhopisy.

Zpravodajka je znepokojena tím, jak mají malé a střední podniky stále obtížnější přístup k finančním prostředkům. Zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že banky nemají dostatek likvidity, je naléhavě zapotřebí najít možné zdroje likvidity a kapitálu.

Zpravodajka proto vítá návrh Evropské komise o evropských fondech rizikového kapitálu a vzhledem k velké různorodosti investorů rizikového kapitálu v Evropě a značným rozdílům v jejich velikosti a fázi vývoje zdůrazňuje, že je třeba usilovat o větší účast institucionálních investorů v partnerstvích evropského rizikového kapitálu. Vzhledem k tomu, že se očekává, že fondy státního majetku budou na trzích hrát stále větší úlohu, podporuje také, aby opět zintenzivnilo úsilí o vytvoření společného rámce pro tyto fondy a zároveň byla zajištěna přiměřená transparentnost a odpovědnost, a zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat programy pobídek, protože dokud v rámci EU neexistuje dohoda o společném postoji, mohou vznikat rozdílné vnitrostátní politiky a opatření. Zpravodajka také připomíná, že přístup firem ze třetích zemí na evropský trh podléhá vnitrostátním režimům, což přispívá k nerovné hospodářské soutěži a nerovnému rozdělení výhod pro investory.

(iv) Podpora součinnosti pro projekty v oblasti dopravy, infrastruktury a energetiky – projektové dluhopisy

Podmínkou pro přitažení investorů a poskytnutí přidané hodnoty investicím jsou infrastruktura a sítě, které přinášejí prospěch soudržnosti v EU a sousedství. Zejména zaměření na energie z obnovitelných zdrojů a na udržitelnou dopravu mohou vytvořit nové příležitosti a zvýšit konkurenceschopnost. Zpravodajka poukazuje na to, že investoři mají výrazný zájem o čisté technologie a zelená odvětví, a vyzdvihuje intenzivní investiční činnost v rozvíjejících se zemích zaměřenou na technologie v oblasti energií z obnovitelných zdrojů. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat diverzifikaci zdrojů dodávek, dostupnosti a cenové stabilitě zdrojů.

Podpora účinné součinnosti navíc vyžaduje pobídky pro přitažení zahraničních investorů, které budou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru, a kdykoliv to bude možné, zapojí se do nich Evropská investiční banka. Zpravodajka zdůrazňuje, že větší využití inovativních finančních nástrojů může znásobit přínos rozpočtu EU. Zpravodajka navíc podporuje iniciativu pro projektové dluhopisy, jejímž cílem je oživit trhy projektových dluhopisů a významně podpořit jednotlivé projekty v oblasti infrastruktury, aby se získalo dlouhodobé dluhové financování od soukromého sektoru. Tato iniciativa by snížila riziko pro investory z řad třetích stran, kteří hledají příležitost pro dlouhodobé investice, a může fungovat jako katalyzátor, jenž opět otevře kapitálový trh s dluhopisy jako významný zdroj financování pro oblast infrastruktury.

(v) Podpora výzkumu a inovací

Investice do výzkumu a vývoje mohou mít pozitivní dopad na růst tzv. znalostní ekonomiky. Tyto investice do výzkumu a inovací, zaměřené zejména na malé a střední podniky a nově založené podniky, značně posílí kapacitu, infrastrukturu a lidský kapitál, tedy oblasti s velkým růstem a předpoklady být konkurenceschopné. Pravděpodobně největší výzvou pro EU a její členské státy je přijetí mnohem strategičtějšího přístupu k inovacím, přičemž zpravodajka v tomto směru podporuje přístup nastíněný iniciativou Unie inovací. Evropa si nepochybně nemůže stěžovat na nedostatečný potenciál, a proto je nezbytné vytvořit pevnější vazby mezi výzkumem, světem podnikání a vnitřním trhem. Musíme však stavět na našich silných stránkách a překonávat ty slabé, například nízké investice do znalostní základny ve srovnání se zeměmi jako USA a Japonsko, neuspokojivé rámcové podmínky včetně špatného přístupu k finančním prostředkům, vysokých nákladů na práva duševního vlastnictví, neefektivního využívání veřejných zakázek, příliš velké roztříštěnosti a nákladného zdvojování činností. Zpravodajka zastává názor, že dohoda o jednotné patentové ochraně EU je důležitým pokrokem. Ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví se v tomto směru dotýká samotného jádra schopnosti EU konkurovat ve světovém hospodářství.

(vi) Posílení územní spolupráce

Obzvláště povzbudivé je, že klíčové priority strategie EU 2020 zdůrazňují potřebu využívat nové zdroje růstu, které současně zajistí sociální a územní soudržnost EU, a zlepšit regulační rámec pro posilování územní soudržnosti. Je dobré zmínit, že územní soudržnost dodává přidanou hodnotu konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví a regionů, růstu malých a středních podniků a využití jejich komparativních výhod. Zpravodajka je přesvědčena, že z makroregionální strategie a evropské politiky sousedství může vzejít řada investičních možností a přínosů.

(vii) Řešení makroekonomické nerovnováhy

Pro povzbuzení investic je klíčové řešit nestabilitu, která vzniká ze střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů v důsledku rostoucích rozdílů uvnitř Unie (a zejména eurozóny) a sociální a hospodářské nerovnováhy. V souvislosti s novým balíčkem správy ekonomických záležitostí, a zejména nařízením o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy, již byla učiněna určitá opatření. Zpravodajka žádá, aby do srovnávacího přehledu byly zahrnuty další ukazatele, které by náležitě vypovídaly o investičním prostředí členských států, například vnější nerovnováhy z obchodu a z toků či transferů investic.

Zpravodajka podporuje, aby jako klíčová horizontální složka byly do všech stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020 zavedeny investice, což umožní reagovat na velkou potřebu růstu a pracovních míst, jakož i zdůraznit úlohu investic při řešení fiskální krize. Kromě toho doporučuje zdokonalit a rozšířit statistickou databázi pro přímé investice podle modelu OECD a OSN a zavést dílčí cíle a ukazatele investic na vnitrostátní úrovni, aby bylo možno ukázat pokrok na cestě k lákavému investičnímu prostředí a zároveň zhodnotit investiční politiky a jejich kladný dopad na reálnou ekonomiku a zaměstnanost.

V této souvislosti zpravodajka navrhuje, aby při Komisi fungovalo evropské středisko pro sledování přímých zahraničních investic, jež by mohlo lépe monitorovat rozdělování investic v rámci jednotného trhu, příslušné politiky a perspektivy, a tím podpořit Evropu jako cíl investic.

(viii) Posílení jednotného trhu

Nejvážnějšími problémy s daněmi, se kterými se Evropané potýkají v přeshraničních situacích, jsou diskriminace, dvojí zdanění, potíže s uplatněním nároku na vrácení daně a získáním informací o zahraničních daňových předpisech. Zpravodajka je přesvědčena, že koordinace v oblasti daní by měla být nedílnou součástí strategie růstu a že Pakt euro plus správně klade důraz na důležitost reforem daní. Pokud jde o zdanění právnických osob, zpravodajka je přesvědčena, že společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob pomůže vyřešit některé závažné fiskální překážky růstu na jednotném trhu, které odrazují od investování v EU. Proto by všechny strategie, které mají podpořit atraktivnost EU pro zahraniční investory, měly být založeny na posouzení úspěchů a nedostatků souvisejících s dokončením vnitřního trhu.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (26. 3. 2012)

pro Hospodářský a měnový výbor

k atraktivnosti investování v Evropě
(2011/2288(INI))

Navrhovatel: Jürgen Creutzmann

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá skutečnost, že v roce 2011 vzrostl počet společností zamýšlejících investovat v EU o 5 %; vyjadřuje však politování nad tím, že průměrný počet nově vytvořených pracovních míst v přepočtu na investiční projekt zůstal stejný;

2. zdůrazňuje, že zlepšení rámcových podmínek pro výrobce a producenty v EU by bylo důležitou pobídkou k investicím;

3. zdůrazňuje, že jednotný evropský trh s 500 miliony spotřebiteli nabízí jako místo pro investory jednoznačné výhody, a tudíž je nutné jej dále rozvíjet; vyzývá v této souvislosti k prohloubení jednotného trhu, k harmonizaci, je-li to vhodné, ke koordinaci předpisů týkajících se výrobků a služeb a k odstranění zbytečné byrokracie zatěžující mezinárodně působící podniky; vyzývá Komisi, aby využila důsledného vymáhání pravidel hospodářské soutěže a základních svobod stanovených ve Smlouvě o Evropské unii k zaručení volné a spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu; podporuje využívání daňových a fiskálních systémů, které usnadňují a podporují investice – především dlouhodobé investice do trhů EU, například do projektů v oblasti infrastruktury –, a daňové úlevy pro výzkum a vývoj;

4. domnívá se, že investorům s přirozeně dlouhým časovým horizontem, jako jsou pojišťovny nebo penzijní fondy, by mělo být umožněno uskutečňovat dlouhodobější investice do kritické infrastruktury, zejména v oblasti energetiky, komunikace a dopravy, a rovněž je v tom podporovat; obává se, že regulační požadavky na likviditu a kapitálovou přiměřenost mohou omezit dlouhodobé investice do této infrastruktury; navrhuje, aby bylo uplatňování právních předpisů EU týkajících se těchto investorů pozorně sledováno a dle potřeby upraveno;

5. zastává názor, že si EU může zachovat dlouhodobou investiční přitažlivost pouze zlepšováním konkurenceschopnosti všech svých regionů, investicemi do dovedností a schopnosti inovovat a podporou adaptability;

6. respektuje zásadu subsidiarity v daňových záležitostech členských států, doporučuje však, aby členské státy zvážily, zda jejich daňové systémy dostatečně motivují k dlouhodobým investicím; konstatuje rovněž, že stabilita a jistota politických rozhodnutí mají klíčový význam pro podporu investic, především pro dlouhodobé projekty v oblasti infrastruktury;

7. domnívá se, že budoucí atraktivnost EU pro investice bude záviset na její schopnosti:

– udržet si svou dobrou pověst týkající se kvality, udržitelnosti, specializace, inovační schopnosti a kvalifikované a diverzifikované pracovní síly,

– zabezpečit rozpočty na vzdělávání a nastavit vzdělávací systém tak, aby došlo ke zvýšení produktivity,

– zajistit flexibilní podnikatelské prostředí a snížit administrativní zátěž podniků, aby mohly zvýšit svou efektivitu a konkurenceschopnost;

8. žádá Komisi a členské státy, aby na místní i přeshraniční úrovni uplatňovaly evropský akční plán „eGovernment“, jehož prostřednictvím mohou poskytovat – a to také podnikům – služby elektronické veřejné správy účinněji a s nižšími náklady;

9. zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit a harmonizovat regulaci a zavést finanční a daňové pobídky k vytvoření evropského prostoru pro rizikový kapitál, který by přilákal investice a podpořil zakládání nových společností využívajících špičkových technologií;

10. zdůrazňuje, že je nutné se všemi obchodními partnery, jako je například Čína, zacházet stejně, aby se zastavil jednosměrný tok znalostí a výrobních kapacit a aby byla oživena konstruktivní spolupráce;

11. zdůrazňuje, že stálé investice do lidského kapitálu a mobility odborníků jsou předpokladem pro přípravu kvalifikované pracovní síly;

12. zdůrazňuje, že inteligentní regulace významně přispívá ke zjednodušení a snížení nákladů na administrativu a podnikání, zejména co se týče malých a středních podniků;

13. zdůrazňuje, že výzkumná infrastruktura na vysoké úrovni je důležitá, aby si EU i v následujících letech zachovala v klíčových odvětvích atraktivnost;

14. trvá na tom, že má-li EU a její členské státy přilákat větší objem investic, musí:

a) nabídnout lepší rámcové podmínky pro výzkum a inovace, zejména pokud jde o klíčové technologie, ekologické a informační technologie, digitální infrastrukturu a energetickou účinnost, a více se zaměřit na dosažení vedoucího postavení v oblastech, v nichž velké společenské výzvy nabízejí možnosti pro růst budoucích světových trhů;

b) nabídnout hospodárnou a účinnou ochranu práv duševního vlastnictví, aby byla EU atraktivnější pro inovativní podniky, a to především rychlým zavedením patentového systému EU, který bude vstřícný k malým a středním podnikům;

c) investovat do toho, aby se výsledky výzkumu a vývoje EU zhodnotily v úspěšných inovativních výrobcích a obchodních modelech, které budou přínosem pro evropské ekonomiky a společnosti;

d) podporovat, usnadňovat a případně se podílet na investicích, které umožňují inovativním podnikům, aby se staly komerčně úspěšnými, například prostřednictvím podpory inovativních podnikatelských parků s inkubačními jednotkami, které urychlí předávání technologií a vědomostí a sdílení vybavení a dovedností, zejména pokud jde o malé a střední podniky a všechny podnikatele, a tím podpořit součinnost vědeckého výzkumu, vzdělávání a inovací;

e) navrhnout pobídky a podpůrné mechanismy pro společnosti, které chtějí vstoupit na zahraniční trhy a expandovat tam;

f) nadále podporovat koordinované rozšiřování infrastruktury v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky, včetně transevropských sítí a nástroje pro propojení Evropy, a to ve všech regionech EU, zejména v těch, v nichž taková infrastruktura chybí;

g) zabezpečit spolehlivé, udržitelné a dostupné zásobování energií a neenergetickými surovinami, mimo jiné upřednostňováním opětovného použití, recyklace a výzkumu alternativ, s cílem podpořit EU jako atraktivní výrobní základnu;

h) pokračovat v odstraňování existujících překážek jednotného trhu podporou volného pohybu kapitálu, pracovních sil, produktů a služeb a spoléháním na atraktivitu trhu, který čítá 500 milionů Evropanů, a podporou konkurenceschopnosti podniků;

i) v plné míře provést třetí energetický balíček, a tím umožnit přístup na trh EU s energií podnikům a domácnostem, které se na něm chtějí podílet;

j) zvýšit své investice do výzkumu a inovací bez ohledu na současnou hospodářskou situaci, protože představují základ hospodářského a sociálního rozvoje;

k) podpořit a umožnit investice podniků, a to jak nefinančních společností, tak finančních investorů;

l) zavést opatření, díky nimž budou trhy práce pružnější a budou lépe reagovat na nové investice;

m) nadále budovat pevnou veřejnou výzkumnou základnu, která bude úzce provázána s průmyslem a celou společností, a tím podpořit technologické inovace a soukromé investice do výzkumu a vývoje;

n) přetvořit rámec pro státní podporu inovačního průmyslového rozvoje a podpořit otevřené inovace a výrobu vysoké úrovně v regionech EU;

o) určit jako prioritu zachování silné výrobní základny v EU, zejména v odvětvích, kde si Evropa tradičně udržovala silné postavení, a v oblastech nových špičkových technologií, v nichž je silná průmyslová základna předpokladem pro inovaci výrobků, postupů a služeb a pro vytváření pracovních míst;

p) povzbudit domácí poptávku v hlavních odvětvích hospodářství, aby byly investice do hlavních i do okrajových oblastí pro zahraniční investory atraktivnější;

q) uznat, že dlouhé časové plány a nejistota v plánování a v rozhodnutích o dalším rozvoji může od investic odrazovat;

r) využít historického dědictví EU a podporovat kulturní průmysl, sport a cestovní ruch jako rostoucí a atraktivní trhy;

s) podporovat transatlantické hospodářství, které je nyní naším hlavním partnerem, co se týče obchodu, trhu a přímých zahraničních investic, více využívat fluktuaci kvalifikovaných pracovních míst v obou kontinentech a stavět na potenciálu pro posílení inovativního hospodářství;

t) prosadit nové zákony o úpadku, které by podporovaly politiku druhé šance určené k povzbuzení podnikání a k opětovnému založení podniku, přičemž by se těžilo z cenných zkušeností neúspěšných podnikatelů;

15. vítá návrh programu Komise, který je zaměřen na konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků, bere na vědomí, že v mnoha členských státech EU došlo k navýšení rizikového a neformálního kapitálu, a tuto skutečnost vítá, avšak znovu opakuje, že EU by měla ještě zjednodušit právní předpisy a usnadnit malým a středním podnikům a dalším hospodářským subjektům přístup k financování, a to podporou efektivních systémů rizikového a neformálního kapitálu v celé EU a posílením úlohy soukromých a veřejných kapitálových investic při financování dlouhodobého podnikového růstu; vyzývá Komisi, aby při vytváření inovativních finančních mechanismů pro financování malých a středních podniků aktivněji spolupracovala s mezinárodními finančními institucemi;

16. uznává, že řada investorů může považovat investice mimo EU za alternativu k investicím v členských státech; doporučuje, aby při navrhování nových právních předpisů EU nebo při přezkumech stávajících právních předpisů EU bylo připraveno posouzení dopadů, v němž budou tyto návrhy porovnány s odpovídajícími právními předpisy ve významných právních systémech mimo EU a bude vyhodnocen potenciální dopad na investice v členských státech;

17. zdůrazňuje, že je důležité´prosazovat evropské normy, které v EU pomohou dokončit vnitřní trh a přilákat investice, a sladit je s mezinárodními standardy;

18. opakuje svůj dřívější návrh, aby Komise ve spolupráci s EIB (s ohledem na kvalitu jejích lidských zdrojů a na její zkušenosti s financováním významných infrastruktur) prováděla strategické rozbory financování investic, přičemž by nevyloučila žádnou možnost, tedy granty, splacení částek, které členské státy upsaly jako kapitál EIB, částky, které upsala Evropská unie jako kapitál EIB, půjčky, inovativní nástroje, finanční inženýrství uzpůsobené dlouhodobým projektům, které nejsou okamžitě rentabilní, vypracování systému záruk, vyčlenění části rozpočtu EU na investice, finanční konsorcia vytvořená orgány na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, partnerství veřejného a soukromého sektoru;

19. vítá symbolické iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, „Unie inovací“ a „Evropa méně náročná na zdroje“ a konstatuje, že strategie Evropa 2020 napomůže k většímu zatraktivnění investic v EU, k vytváření pracovních míst v rámci EU a k udržení konkurenceschopnosti na mezinárodním úrovni.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	21.3.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	52 0 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	António Fernando Correia de Campos, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Bernd Lange, Werner Langen, Alajos Mészáros, Mario Pirillo, Alyn Smith, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (2. 5. 2012)

pro Hospodářský a měnový výbor

k atraktivnosti investování v Evropě
(2011/2288(INI))

Navrhovatel: Oldřich Vlasák

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že s ohledem na současnou nízkou míru růstu a vysokou míru nezaměstnanosti přispívá politika soudržnosti EU výrazně k evropskému hospodářství i k evropskému výzkumu a inovacím a představuje největší výdajovou položku v rozpočtu EU na investice do reálné ekonomiky, a posiluje tak hospodářskou, sociální a územní soudržnost tím, že snižuje rozdíly mezi regiony a uskutečňuje strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který má v oblasti veřejných i soukromých investic na úrovni EU a na národní, regionální a místní úrovni výrazný pákový efekt;

2. zdůrazňuje, že malé a střední podniky a sociální podniky, včetně velkých firem, které mají více než 50% podíl na celkovém vývozu, vytvářejí v Evropské unii podstatnou část přidané hodnoty podnikatelského sektoru; navrhuje, aby se podpora zaměřená na určité zeměpisné oblasti neřídila výhradně kritériem velikosti podniku, ale kritériem kvality a požadované udržitelnosti daného projektu a také potenciálního přínosu pro oživení hospodářství a kýžené posílení konkurenceschopnosti, s ohledem na vytváření pracovních míst;

3. zdůrazňuje, že pro úspěšnost strategie územního rozvoje má zásadní význam podpora zaměřená na určitou zeměpisnou oblast, a poznamenává, že je nutné, aby k této podpoře měly přístup všechny druhy podniků; připomíná nicméně, že politika soudržnosti se zaměřuje zejména na malé a střední podniky, neboť uznává, že představují velký přínos pro zajištění harmonického územního plánování a diverzifikace místního hospodářství;

4. zdůrazňuje, že diskriminační přístup k velkým podnikům by mohl bránit inovacím a snížit konkurenceschopnost ostatních společností v EU, obzvláště malých a středních podniků, jelikož by tyto podniky vyloučil z klíčových partnerství v rámci globální spolupráce v oblasti inovací a omezil jejich přístup k vyspělým technologiím;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly zvláštní opatření na podporu všech podniků, které vytvářejí pracovní místa v souladu se strategií Evropa 2020 a vnitrostátními a regionálními strategiemi rozvoje, a rovněž aby zajistily, že rozhodnutí ohledně financování budou založena na kvalitě příslušných projektů a jejich významu pro unijní, vnitrostátní, regionální a místní strategie;

6. věří, že ve světě globální konkurence je volba podporovat politiku soudržnosti klíčovým prostředkem, jak přilákat zahraniční investice, jelikož obchodním společnostem pomáhá při rozhodování, v jaké části světa mají rozvíjet své provozní kapacity a kam přesunout své know-how; uznává, že investice z třetích zemí mohou přispět k omezení dopadů hospodářské krize a k uskutečnění cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje význam těchto investic pro regiony, jež čelí obtížím při vytváření pracovních příležitostí a při získávání zahraničního kapitálu; upozorňuje na to, že poskytování podpůrných služeb pro podnikání, finanční inženýrství a přenos technologií rovněž přispívají k atraktivitě investování v Evropě;

7. podporuje hospodářské odůvodnění lokálně / regionálně definované rozvojové politiky, které vychází ze základního logického předpokladu, že pokud budou nejméně rozvinuté regiony EU schopny nabídnout konkurenční výhody (vhodnou infrastrukturu, kvalifikované lidské zdroje atd.), jakož i jasný soubor pobídek, jejich atraktivita pravděpodobně vzroste; v této souvislosti žádá Komisi, aby podpořila členské státy a regiony v provádění vlastních politik investičních pobídek, zejména pak v oblasti dlouhodobých investic, a to na přeshraniční úrovni a s důrazem na projekty v oblasti infrastruktury; s politováním konstatuje, že méně rozvinuté regiony EU stále více ztrácejí na atraktivitě ve prospěch třetích zemí; vyzývá příslušné orgány, aby stanovily nezbytná opatření pro zachování stávajících investic a přilákání investic nových;

8. zdůrazňuje, že vysoké daně a veřejný dluh patří mezi hlavní příčiny obav společností, které v Evropě investují;

9. domnívá se, že základní podmínkou pro přilákání investorů je dostupnost konkurenceschopné infrastruktury v kontextu nových výzev, s nimiž se střetáváme; zdůrazňuje, že pro udržení růstu investic, a tím i růstu evropského hospodářství, je třeba soustavně modernizovat stávající infrastruktura a že v této oblasti hraje obzvláště významnou úlohu politika soudržnosti, zejména v případě nových členských států;

10. domnívá se, že dalším předpokladem pro zajištění konkurenceschopnosti a atraktivity regionů je vedle dobré infrastruktury odhodlaná snaha o podporu výzkumu, inovací a technologického rozvoje a o to, aby byly v příslušných oblastech pro obyvatele evropských regionů k dispozici vysoce kvalitní programy odborné přípravy;

11. zdůrazňuje, že silnou stránkou EU jsou velká města a že nejpřitažlivější oblastí pro investice jsou velmi rozsáhlé projekty v oblasti městské infrastruktury a inovativních podnikatelských parků; naléhavě vyzývá členské státy, aby navázaly na tradiční výhody evropských metropolí, aby ve velkém měřítku investovaly do jejich infrastruktury, nových technologií a do oblasti výzkumu a vývoje, včetně multimodálních dopravních systémů, a zlepšily tak jejich obyvatelnost a konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistili, že k investicím nebude docházet na úkor skutečné územní soudržnosti a vyváženého rozvoje venkova;

12. věří, že investice do dopravy, energetiky, širokopásmové infrastruktury, jakož i do rozvoje lidského kapitálu, jsou zásadní pro přilákání investic podporujících růst a zároveň šetrnějších k životnímu prostředí a pro dosažení udržitelného rozvoje v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

13. zdůrazňuje, že nutné není jen to, aby výzkum a vzdělávání pronikaly až na místní úroveň, ale aby na místní úrovni byly také prováděny – to znamená, že pro přilákání místních a přímých zahraničních investic je nezbytné plně využívat dostupné lidské zdroje, tedy výzkumných pracovníků a akademických institucí na místní úrovni; v této souvislosti poukazuje na to, že je rovněž důležité zohlednit mobilitu lidských zdrojů: učitelů, výzkumných pracovníků i studentů;

14. zdůrazňuje nezbytnost horizontální i vertikální koordinace, která městům umožní spolupracovat se správními orgány na ostatních úrovních a posílit vzájemnou spolupráci prostřednictvím vytváření sítí s dalšími městy;

15. domnívá se, že pro nadcházející období musejí členské státy a regiony stanovit své cíle tak, aby byly upřednostněny potřeby investorů a aby bylo zároveň zabezpečeno dostatečné a dostupné financování, přičemž klíčová úloha by měla být svěřena strukturálním fondům;

16. domnívá se, že je nezbytné, aby správa byla založena na posílení pravomocí občanů, účasti všech dotčených partnerů a inovativním využívání sociálního kapitálu;

17. domnívá se, že zaostalejší regiony by měly být nadále příjemci značných finančních prostředků Unie, aby byly schopny investorům nabídnout vedle nižších nákladů na pracovní sílu i další místní konkurenční výhody;

18. zdůrazňuje, že je třeba posílit infrastrukturu pro podporu regionální soudržnosti a konkurenceschopnosti regionů; v této souvislosti vyzdvihuje význam transevropských dopravních sítí a využívání doplňujících nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	26.4.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 4 2
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, John Bufton, Alain Cadec, Nikos Chrysogelos, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Ewald Stadler, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jens Geier, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Maurice Ponga, Patrice Tirolien, Giommaria Uggias
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Julie Girling

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	31.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	34 3 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Elena Băsescu, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Pablo Zalba Bidegain
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Sophie Auconie, Thijs Berman, Roberto Gualtieri, Danuta Maria Hübner, Olle Ludvigsson, Mario Mauro, Theodoros Skylakakis
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Margrete Auken

Právní upozornění - Ochrana soukromí