ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020

3. 7. 2012 - (COM(2011)0709 – C7‑0399/2011 – 2011/0339(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Françoise Grossetête


Postup : 2011/0339(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0224/2012
Předložené texty :
A7-0224/2012
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020

(COM(2011)0709 – C7‑0399/2011 – 2011/0339(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0709),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 168 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0399/2011),

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na její článek 35,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 168 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0399/2011),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 nazvané „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“,

–   s ohledem na bílou knihu nazvanou „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. února 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012[2],

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0224/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a lze jej přesně stanovit teprve poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020;

3.  zdůrazňuje, že v závislosti na finančním krytí přiděleném programu Zdraví pro růst v rámci současných jednání o víceletém finančním rámci by mohlo být nutné upravit částky odpovídající tomuto legislativnímu postupu;

4.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[3]; znovu opakuje, že je třeba, aby v příštím víceletém finančním rámci byl dostatek dodatečných zdrojů, které Unii umožnit plnit své stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě, jakož i reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení objemu finančních prostředků příštího VFR o alespoň 5 % oproti roku 2013 bude možné ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie přispět jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

5.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí program Zdraví a růst pro občany, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020

 

 

(Tento pozměňovací návrh se vztahuje k celému znění textu.)

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Podle článku 168 Smlouvy má být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Unie doplňuje a podporuje politiku členských států, podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje koordinaci jejich programů a zároveň plně uznává odpovědnost vnitrostátních orgánů za stanovení jejich politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování lékařské péče.

(1) Podle článku 168 Smlouvy a článku 35 Listiny základních práv Evropské unie má být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Unie doplňuje a podporuje politiku členských států, podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje koordinaci jejich programů a zároveň plně uznává odpovědnost vnitrostátních orgánů za stanovení jejich politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování lékařské péče.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého zdraví na úrovni EU je nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví i pozitivní vliv na produktivitu a konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Inovace ve zdravotnictví pomáhají řešit problematiku udržitelnosti v tomto odvětví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést program „Zdraví pro růst“, třetí program činnosti EU v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

(2) Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého duševního a fyzického zdraví na úrovni EU je nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a budou moci převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, mimo jiné tím, že se zlepší zdravotní gramotnost lidí, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví, včetně snížení nerovností v oblasti zdraví, i pozitivní vliv na jejich kvalitu života, na produktivitu a konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Podpora a uznání inovací v rámci všech faktorů a opatření ovlivňujících zdraví pomáhají řešit problematiku udržitelnosti v tomto odvětví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti duševního a fyzického zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ a přispění k dosažení cíle Unie, „blahobytu svých obyvatel“, stanoveného v článku 3 Smlouvy. Z těchto důvodů je vhodné zavést program „Zdraví pro růst“, třetí program činnosti EU v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

Odůvodnění

Inovace je třeba podporovat prostřednictvím vhodných opatření.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Nový program by měl být rovněž založen na činnostech a výsledcích dosažených v rámci Evropského paktu za duševní zdraví a pohodu ze dne 13. června 2008 a výslovně uznat neoddělitelnost fyzického a duševního zdraví.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených cílů a činností s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou EU a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz bude v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatným jednáním dosáhnout efektivity z hlediska nákladů, kde existují aspekty týkající se vnitřního trhu či aspekty přeshraniční povahy, nebo v nichž spolupráce na úrovni EU přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

(4) V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených a ověřitelných cílů a činností s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou EU a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz bude v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatným jednáním dosáhnout efektivity z hlediska nákladů, kde existují aspekty týkající se vnitřního trhu či aspekty přeshraniční povahy, nebo v nichž spolupráce na úrovni EU přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Program navrhne činnosti v oblastech s prokázanou přidanou hodnotou EU podle těchto kritérií: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy; podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné učení; řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění jejich následků; řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde EU disponuje pevnou legitimitou k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy; uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; činnosti, které mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujících informované rozhodování na evropské úrovni; zvyšování úspor z rozsahu díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimální využívání finančních prostředků.

(5) Program navrhne činnosti v oblastech s prokázanou přidanou hodnotou EU podle těchto kritérií: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy; podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné učení; dosažení klíčových sociálních cílů, jako je podpora rovnosti a solidarity a snížení nerovností v oblasti zdraví; řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění jejich následků; řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde EU disponuje pevnou legitimitou k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy; uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; činnosti, které mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujících informované rozhodování na evropské úrovni; zvyšování úspor z rozsahu díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimální využívání finančních prostředků.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) V přísném souladu se zásadou subsidiarity by tento program měl respektovat pravomoci členských států v oblasti zdraví a jejich svobodu rozhodnout se, jaký druh zdravotních služeb budou považovat za vhodné poskytovat, včetně respektování různých systémů řízení a konkrétních přístupů zvolených členskými státy při integraci veřejného a soukromého poskytování zdravotních služeb.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b) U otázek etické povahy by rozhodnutí, zda je určitá služba zdravotní službou, mělo i nadále spadat do pravomoci členských států.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví vymezily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování v oblasti zdraví ze strany EU. Program by měl proto usnadnit začleňování jeho výsledků do vnitrostátních zdravotních politik.

(6) Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování duševního a fyzického zdraví vymezily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování v oblasti zdraví ze strany EU. Má-li se zajistit, aby program účelně usnadňoval začleňování svých výsledků do vnitrostátních zdravotních politik, měly by být evropské zdroje poskytovány pouze na vnitrostátní programy, které splňují stanovené požadavky.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)Úsporná opatření ve všech členských státech ovlivňují zdravotní péči tím, že se snižují veřejné výdaje, a v důsledku toho vzrůstá nerovnost v dostupnosti zdravotní péče pro osoby s nízkým příjmem.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Inovace v oblasti zdraví, pokud jde o produkty a služby, organizaci a poskytování péče, mají potenciál zvýšit kvalitu péče poskytované pacientům, reagovat na nenaplněné potřeby a zároveň zlepšit nákladovou efektivitu i udržitelnost zdravotní péče. Program by měl proto usnadnit zavádění inovací ve zdravotní péči.

(7) Inovace v oblasti zdraví by měly být chápány jako strategie v oblasti veřejného zdraví, která se neomezuje na technické pokroky, pokud jde o produkty a služby. Podpora inovací v oblasti zásahů do systému veřejného zdraví, strategií prevence, řízení zdravotnických systémů, organizace a poskytování péče potenciál zlepšit výstupy v oblasti veřejného zdraví, zvýšit kvalitu péče poskytované pacientům, reagovat na nenaplněné potřeby a zároveň zlepšit nákladovou efektivitu i udržitelnost zdravotní péče. Program by měl proto usnadnit zavádění inovací v oblasti veřejného zdraví a ve zdravotní péči.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a) Tím, že zohlední pokračující stárnutí obyvatelstva a rostoucí tlak na veřejné finance a produktivitu jednotlivců daný rostoucími výdaji na stárnoucí obyvatelstvo, což je strukturálním problémem členských států, by program měl rovněž podporovat důsledné uplatňování zásady prevence (jak pokud jde o lékařskou praxi, tak o podporu zdravějšího životního stylu) a zavádění elektronických zdravotních služeb. Zdravotní ukazatele napomohou výraznému zlepšení ukazatelů ekonomických.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Pozice pacientů by měla být posílena, aby se dosáhlo lepších a bezpečnějších zdravotních výsledků. Pacientům musí být umožněno aktivněji se starat o své zdraví a aktivněji se podílet na zdravotní péči, která je jim poskytována. Měla by se optimalizovat transparentnost činností a systémů zdravotní péče i dostupnost informací pro pacienty. Zdravotnická zařízení by měla dostávat informace formou zpětné vazby a komunikace s pacienty. Podpora členských států, organizací pacientů a zainteresovaných subjektů má zásadní význam a měla by být koordinována na úrovni EU, aby bylo možné účinně pomáhat pacientům, zejména pacientům trpícím vzácnými onemocněními, využívat přeshraničního poskytování zdravotní péče.

(9) Pozice pacientů by měla být posílena zvýšením zdravotní gramotnosti, aby se dosáhlo lepších a bezpečnějších zdravotních výsledků. Občanům musí být umožněno aktivněji se starat o své zdraví, předcházet špatnému zdravotnímu stavu, aktivněji spolupracovat se službami zdravotní péče a rozhodovat se na základě znalosti věci, mimo jiné zvyšováním jejich zdravotní gramotnosti. Měla by se optimalizovat transparentnost činností a systémů zdravotní péče a jejich zaměřenost na pacienta i dostupnost důvěryhodných, nezávislých a uživatelsky vstřícných informací pro pacienty. Zdravotnická zařízení by měla dostávat informace formou zpětné vazby a komunikace s pacienty. Podpora členských států, organizací pacientů a zainteresovaných subjektů má zásadní význam a měla by být koordinována na úrovni EU, aby bylo možné účinně pomáhat pacientům, zejména pacientům trpícím vzácnými onemocněními, využívat přeshraničního poskytování zdravotní péče.

Odůvodnění

Evropský průzkum zdravotní gramotnosti za rok 2011, který podpořila Evropská komise, prokázal vztah mezi zdravotní gramotností a prevencí / péčí lidí o své zdraví. Zlepšení zdravotní gramotnosti občanů a pacientů vede k tomu, že se rozhodují na základě znalosti věci, a je klíčovým prvkem pro dosažení lepších výsledků v oblasti zdraví a efektivnějšího využívání zdrojů.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitou ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem pracovat i v pozdějším věku. Chronické nemoci způsobují v EU více než 80 % předčasných úmrtí. Rozpoznáním a šířením nákladově efektivních osvědčených postupů pro preventivní opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory, tj. kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu a obezitu a rovněž HIV/AIDS, a podporou zavádění těchto postupů přispěje program k prevenci onemocnění a podpoře zdraví, též s přihlédnutím k faktorům sociální a environmentální povahy.

(10) V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu fyzického a duševního zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitou ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem, pokud si to přejí, pracovat i v pozdějším věku a zároveň podpořit aktivní a zdravé stárnutí. Chronické nemoci způsobují v EU více než 80 % předčasných úmrtí. Rozpoznáním a šířením nákladově efektivních osvědčených postupů pro preventivní opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory, tj. kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu, nezdravé stravovací návyky, sedavý způsob života, obezitu, užívání drog, faktory související s životním prostředím a na nakažlivé choroby, a podporou zavádění těchto postupů přispěje program k prevenci onemocnění a podpoře zdraví, a to v rámci zohlednění pohlaví a též s přihlédnutím k faktorům sociální a environmentální povahy a k dopadu určitých forem postižení na zdraví.

Odůvodnění

Pro vhodnou a účinnou prevenci chronických onemocnění je třeba vzít v úvahu všechny rizikové faktory.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Kromě rozdílů vztahujících se k reprodukčním funkcím zahrnují biologické rozdíly mezi ženami a muži rovněž například větší míru přežití u dětí ženského pohlaví, nemoci související s pohlavím, rozdíly v příznacích nemocí, nebo vyšší naději dožití žen, které v kombinaci se stávajícími sociálními faktory způsobenými nerovností pohlaví, jako je menší přístup k prostředkům, vyšší pracovní zatížení, násilí vůči ženám a diskriminace založená na pohlaví, podstatně ovlivňují zdravotní stav žen, a proto vyzývá k tomu, aby bylo hledisko pohlaví coby určující faktor zdraví náležitě začleněno do veřejné zdravotní politiky.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b) Prevencí se rozumí primární prevence včetně preventivních zdravotních politik, jakož i sekundární prevence včetně očkovacích programů, včasného stanovení diagnózy a vhodné léčby s cílem předejít rozvoji nemoci, i terciární prevence včetně metod na zmírnění a snížení komplikací nemocí.

Odůvodnění

Na prevenci je třeba nahlížet jako na celek, včetně primární, sekundární a terciární prevence s cílem zabránit nemoci postoupit do konečného stadia.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c) Vztahy mezi životním prostředím a zdravím jsou již jasně doloženy. Ze Zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vyplývá, že v evropském regionu WHO lze každoročně úmrtí více než 1,7 milionu lidí (přibližně 18 % všech úmrtí) přičítat faktorům souvisejícím s životním prostředím. Rizikové faktory mají jednoznačně přeshraniční rozměr. Například kvůli znečišťování ovzduší stoupá prevalence dýchacích potíží a kardiovaskulárních chorob. Stejně tak může mít přítomnost toxických látek ve vodě, vzduchu, půdě, obydlích a potravinách závažné důsledky pro zdraví, zejména nejzranitelnější části obyvatelstva, jako jsou děti nebo starší osoby. Je tudíž třeba, aby Unie podporovala členské státy, pokud jde o předcházení zdravotním rizikům souvisejícím se životním prostředím a jejich snižování.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10d) Dosud existují veliké mezery v odborných a všeobecných znalostech o rozdílech mezi postupem choroby u žen a mužů a další genderově zaměřené studie, analýzy, šetření a údaje rozčleněné podle pohlaví by přispěly ke stanovení, šíření a podpoře ověřených a osvědčených postupů pro nákladově efektivní preventivní opatření zaměřená na zdravotní potíže a onemocnění související s pohlavím.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Za účelem minimalizace důsledků pro veřejné zdraví, které mají přeshraniční zdravotní hrozby od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily např. E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom) je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, která budou řešit různé aspekty a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí při potírání nakažlivých chorob a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Společenství, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích. Činnost v rámci tohoto programu může rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, přírodními katastrofami nebo změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program Zdraví pro růst v rámci cíle č. 4 celkově přispějí k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise poskytne informace o výdajích týkající se změny klimatu v rámci programu Zdraví pro růst.

(11) Za účelem minimalizace důsledků pro veřejné zdraví, které mají přeshraniční zdravotní hrozby od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily např. E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom) nebo nemoci pocházející z rozvojových zemí, jež se z důvodu pohybu obyvatelstva ve světě stále častěji vyskytují v některých evropských zemích, je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, která budou řešit různé aspekty a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí při potírání nakažlivých chorob a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Společenství, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích. Činnost v rámci tohoto programu by měla rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, přírodními katastrofami nebo změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program v rámci cíle č. 4 celkově přispějí k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise poskytne informace o výdajích týkající se změny klimatu v rámci programu.

Odůvodnění

Akce zabývající se přeshraničními zdravotními hrozbami zapříčiněnými biologickými a chemickými incidenty, enironmenálními příčinami a změnou klimatu by neměly být pouze mlhavou možností. Mělo by se vyjasnit, že program přispěje rovněž k těmto otázkám.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) V souladu s článkem 114 Smlouvy je třeba ve všech právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. V souladu s tímto cílem by mělo být v rámci programu vynakládáno zvláštní úsilí na podporu činností vyžadovaných cíli právních předpisů EU v oblasti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, lidských tkání a buněk, krve, lidských orgánů, přenosných nemocí a dalších zdravotních hrozeb, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a tabákových výrobků a reklamy na ně, nebo přispívajících k plnění těchto cílů.

(12) V souladu s článkem 114 Smlouvy je třeba ve všech právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. V souladu s tímto cílem by mělo být v rámci programu vynakládáno zvláštní úsilí na podporu činností vyžadovaných cíli právních předpisů EU v oblasti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, lidských tkání a buněk, krve, lidských orgánů, přenosných nemocí a dalších zdravotních hrozeb, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (například přístup do odborných středisek) a tabákových výrobků a reklamy na ně, nebo přispívajících k plnění těchto cílů.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Studie ukazují, že Unie značně zaostává za mnoha zeměmi světa, co se týče zdravotní výchovy a povědomí pacientů o otázkách bezpečnosti a kvality zdravotní péče; je tedy třeba důkladněji se zaměřit na zlepšování zdravotní výchovy občanů EU a na zvyšování povědomí pacientů a zdravotnických pracovníků o otázkách bezpečnosti a kvality zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Nevládní subjekty a zainteresované strany, zejména organizace pacientů a odborná zdravotnická sdružení poskytují Komisi důležité informace a rady nezbytné pro provádění programu. Při plnění této své úlohy mohou potřebovat na své fungování příspěvky z programu. Proto musí být program přístupný pro určité nevládní organizace a organizace pacientů činné v oblasti veřejného zdraví, které hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni EU, např. se účastní poradních skupin, a přispívají tak k naplňování specifických cílů programu.

(15) Nezávislé nevládní subjekty a zainteresované strany, zejména nezávislé organizace pacientů a odborná zdravotnická sdružení poskytují Komisi důležité informace a rady nezbytné pro provádění programu. Při plnění této své úlohy mohou potřebovat na své fungování příspěvky z programu. Proto musí být program přístupný pro určité nevládní organizace a organizace pacientů činné v oblasti veřejného zdraví, které hrají důležitou úlohu v občanském dialogu na úrovni EU, např. se účastní poradních skupin, a přispívají tak k naplňování specifických cílů programu.

Odůvodnění

Nezávislost je jedním z kritérií pro způsobilost k získání grantů. Tato skutečnost by se měla v tomto bodě odůvodnění odrazit.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména stávající a budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace a jejich výstupy, strukturální fondy, program pro sociální změny a inovace, Evropský fond solidarity, evropskou strategii pro ochranu zdraví při práci, program pro konkurenceschopnost a inovace, rámcový program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky (2014–2020), program Soudnictví (2014–2020), program Asistované žití v domácím prostředí, (program Vzdělaná Evropa) a Statistický program Unie.

(16) Program by měl podporovat součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem využívat další fondy a programy Unie, zejména stávající a budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace a jejich výstupy, strukturální fondy, program pro sociální změny a inovace, Evropský fond solidarity, evropskou strategii pro ochranu zdraví při práci, program pro konkurenceschopnost a inovace, rámcový program pro životní prostředí a opatření týkající se klimatu (LIFE), akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky (2014–2020), program Soudnictví (2014–2020), program Asistované žití v domácím prostředí, (program Vzdělaná Evropa) a, Statistický program Unie a Evropské inovativní partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Větší pozornost by měla být věnována prevenci onemocnění, neboť se tak můžou snížit následné výdaje na léčbu.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b) Tento program by měl rovněž přispět k vytváření součinnosti s oblastí evropského výzkumu, a to zaváděním a uplatňováním inovativních vědeckých objevů ve zdravotnictví a zajištěním účinného využívání omezených vnitrostátních evropských zdrojů. Za účelem převedení výsledků výzkumu na skutečné inovace v systémech zdravotní péče je třeba věnovat zvláštní pozornost skupinám osob vyžadujících zvláštní ochranu, jako jsou ženy a děti, které ovšem významně přispívají k sociálnímu a hospodářskému růstu a prosperitě.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Za účelem provádění programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o navrhování ročních pracovních programů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti a zajištěna odpovídající rovnováha mezi jeho jednotlivými cíli. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné aktivity, které jsou součástí jeho specifických cílů a přináší jasnou přidanou hodnotu EU. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s finančním nařízením, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacity umožňující provádění činností financovaných z programu a, je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

(23) Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti. Rozdělení rozpočtových prostředků mezi jednotlivé cíle by mělo být úměrné jejich očekávanému přínosu, pokud jde o zdraví občanů Unie. Není proto vhodné rozdělovat cíle programů podle priority. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné aktivity, které jsou součástí jeho specifických cílů a přináší jasnou přidanou hodnotu EU. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s finančním nařízením, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacity umožňující provádění činností financovaných z programu a, je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

Odůvodnění

Rozdělení cílů tím, že budou na každý z nich předem vyčleněny finanční prostředky, by mohlo vést k omezení rozsahu některých projektů.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Přínosy a dopady programu by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny. Při tomto hodnocení je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu může vyžadovat více času, než je doba trvání programu.

(24) Komise by měla sledovat provádění programu a využít k tomu klíčové ukazatele pro posouzení výsledků a dopadů. Tyto ukazatele by měly poskytnout základ pro posouzení toho, v jakém rozsahu byly cíle programu splněny.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a) Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Každého čtvrtého Evropana postihne v určité etapě života nějaký duševní problém. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví v Unii, a tak ohrožují základní evropské hodnoty. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje ty rizikové. Problémy s duševním zdravím, zejména kvůli poklesu produktivity, se promítají do hospodářství a podle odhadů se podílejí na 3–4% poklesu hrubého národního produktu v Unii. Vzhledem k tomu, že duševní problémy často začínají již v dospívání nebo na počátku dospělosti, může být pokles produktivity dlouhodobý. Tyto problémy je proto nutné řešit v raném stadiu. Prevence a poskytování služeb jsou však často nedostatečné a postiženým osobám se nedostává potřebné léčby či podpory. Sociální pomoc, zdravá komunita a prostředí, vhodné zaměstnání a přístup ke zdravotním službám mohou u jedinců zabránit rozvinutí duševních problémů a celkově zvýšit produktivitu ve prospěch společnosti.

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b) V článku 8 SFEU se uvádí, že prosazování rovnosti je jedním z cílů Unie, neboť „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“. Zmírnění nerovností, především v oblasti zdraví, a podpora sociální soudržnosti jsou cíli Unie a při jejich plnění pomáhá program Zdraví pro růst. Zmírnění nerovností v oblasti zdraví bude klíčem k dosažení osmi cílů strategie „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, jež spočívají ve vyvedení 20 milionů lidí z chudoby. Tento program tedy může doplňovat integrovaný hlavní směr č. 10 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě, strategii pro rovné postavení žen a mužů (2010–2015), Evropský pakt pro mládež, strategii v oblasti zdravotního postižení a Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu. Program by měl pomoci určit příčiny nerovností v oblasti zdraví a mimo jiné podpořit výměnu osvědčených postupů při jejich řešení.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28c) Program by měl klást důraz na zlepšování zdravotního stavu dětí a mládeže a na propagaci zdravého životního stylu a kultury prevence u této cílové skupiny.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28d) Program by se měl zaměřit na zdravotní otázky specifické pro muže či ženy a na zdravotní otázky související se stárnutím.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecnými cíli programu Zdraví pro růst je ve spolupráci s členskými státy podporovat inovace v oblasti zdravotní péče a zvýšit udržitelnost systémů zdravotní péče s cílem zlepšit zdraví občanů EU a chránit je před přeshraničními zdravotními hrozbami.

Obecnými cíli programu bude doplňovat, podporovat a posilovat hodnotu politik členských států s cílem zlepšit fyzické a duševní zdraví všech občanů EU a jejich přístup ke zdravotní péči a zároveň snížit nerovnosti v oblasti zdraví tím, že bude řešit zdravotní, sociální a ekonomické problémy vyplývající ze stárnutí obyvatelstva a nárůstu počtu chronických onemocnění prostřednictvím podpory zdraví a zásady prevence, posílením inovací ve zdravotní péči a posílením udržitelnosti a srovnatelnosti systémů zdravotní péče, přičemž bude zohledňovat rozdíly mezi muži a ženami a chránit občany EU před závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami.

Odůvodnění

Změna demografické struktury obyvatelstva s sebou přináší řadu nevyřešených otázek a problémů jak v oblasti hospodářské, tak sociální.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1) Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem přispět k vytváření inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče.

1) Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku nebo nadbytku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací na dobrovolné bázi v rámci opatření v oblasti veřejného zdraví, preventivních strategií a řízení zdravotní péče s cílem přispět k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ukazatelem plnění tohoto cíle se bude zejména nárůst počtu členských států využívajících vytvořené nástroje a mechanismy a doporučení.

Ukazatelem plnění tohoto cíle budou zejména výsledky, kterých bude dosaženo v systémech zdravotní péče členských států.

Odůvodnění

Cíle programu je nutné hodnotit podle vhodných ukazatelů, jakými jsou například výsledky dosažené, pokud jde o naději dožití v jednotlivých členských státech.

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2) Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU.

2) Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny, podporovat výzkum a srovnávání jednotlivých vnitrostátních zdravotních systémů pro zlepšení zdravotní gramotnosti, postavení pacientů, kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU v rámci celé Unie.

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ukazatelem plnění tohoto cíle bude zejména nárůst počtu profesionálů v oboru zdravotnictví využívajících odborné poznatky shromážděné prostřednictvím evropských referenčních sítí v rámci směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (dále jen „evropské referenční sítě“); dále pak nárůst počtu pacientů využívajících tyto sítě a nárůst počtu členských států využívajících vypracované pokyny.

Ukazatelem plnění tohoto cíle bude zejména nárůst počtu profesionálů v oboru zdravotnictví využívajících odborné poznatky a informace shromážděné prostřednictvím evropských referenčních sítí v rámci směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (dále jen „evropské referenční sítě“); dále pak nárůst počtu pacientů využívajících tyto sítě a nárůst počtu členských států využívajících vypracované pokyny.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu, nezdravých stravovacích návyků, sedavého způsobu života, obezity, užívání drog, faktorů souvisejících s životním prostředím a nakažlivých chorob, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr a hledisko pohlaví, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví a zlepšit postavení občanů a pacientů EU zvýšením zdravotní gramotnosti, aby se dosáhlo lepších a bezpečnějších zdravotních výsledků.

Odůvodnění

Pro vhodnou a účinnou prevenci chronických onemocnění je třeba vzít v úvahu všechny výše uvedené rizikové faktory.

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ukazatelem plnění tohoto cíle bude zejména nárůst počtu členských států podporujících lepší zdraví a předcházení nemocem s využitím osvědčených postupů.

Ukazatelem plnění tohoto cíle bude zejména nárůst počtu legislativních opatření a činností členských států. které podporují lepší zdraví a předcházení chronickým nemocem, a výsledky monitorování úrovně zdravotní gramotnosti v celé Unii pomocí vhodných ukazatelů.

Odůvodnění

Plnění cílů programu je třeba hodnotit podle vhodných ukazatelů v jednotlivých členských státech.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a) Napomáhat rozhodování na základě prokázaných skutečností tím, že budou podporovány informace o zdraví, sběr a analýza harmonizovaných údajů týkajících se zdraví a šíření klíčových zdravotních ukazatelů.

Odůvodnění

V rámci činností a podpůrných opatření by se mělo usilovat o slučitelnost a vzájemnou součinnost systémů a sítí pro výměnu informací a údajů potřebných pro zlepšování veřejného zdraví. Důležitými zdravotními hledisky jsou pohlaví, sociálně ekonomický status a věk. Sběr údajů by měl pokud možno využívat výsledky již odvedené práce a návrhy na sběr nových údajů by měly uvádět příslušné náklady a vycházet ze zjevné potřeby. Sběr údajů by se měl provádět v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Cílů uvedených v článku 3 se dosáhne prostřednictvím níže vyjmenovaných činností v souladu s prioritami stanovenými v pracovním programu zmíněném v článku 11 tohoto nařízení.

Cílů uvedených v článku 3 se dosáhne prostřednictvím činností vyjmenovaných v příloze I v souladu s prioritami stanovenými v pracovním programu zmíněném v článku 11 tohoto nařízení.

(1) Přispívání k inovativním a udržitelným systémům zdravotní péče:

 

1.1. rozvíjení spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií napříč EU v rámci směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči;

 

1.2. podpora zavádění inovací v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví prostřednictvím zvýšení interoperability aplikací e-Zdraví;

 

1.3. podpora udržitelnosti pracovních sil ve zdravotnictví v EU prostřednictvím podpory účinného odhadu a plánování a efektivních strategií pro nábor zaměstnanců a udržení zaměstnanců;

 

1.4. poskytování odborného poradenství s cílem pomoci členským státům při provádění reforem zdravotnictví;

 

1.5. podpora evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, které je pilotním projektem v rámci stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 Unie inovací;

 

1.6. činnosti vyžadované cíli právních předpisů EU v oblasti zdravotnických prostředků a ustanovení právních předpisů v oblasti přeshraniční zdravotní péče týkajících se elektronického zdravotnictví a hodnocení zdravotnických technologií nebo přispívající k naplňování zmíněných cílů;

 

1.7. podpora systému zdravotních poznatků, včetně vědeckých výborů, s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností.

 

(2) Zvyšování dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany

 

2.1. zavedení akreditace a podpora evropských referenčních sítí;

 

2.2. podpora činnosti v souvislosti s vzácnými onemocněními včetně vytváření evropských referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informací a registrů na základě společných akreditačních kritérií;

 

2.3. posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče prostřednictvím zvýšení dostupnosti informací pro pacienty, výměny osvědčených postupů a vypracování pokynů; podpora činnosti v oblasti péče o chronicky nemocné a výzkumu chronických onemocnění včetně vypracování evropských pokynů;

 

2.4. vypracování pokynů za účelem zlepšení uvážlivého používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně a omezení praktik vedoucích ke zvyšování antimikrobiální rezistence;

 

2.5. činnosti vyžadované cíli právních předpisů EU v oblasti tkání a buněk, krve, orgánů, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a léčivých přípravků nebo přispívající k plnění těchto cílů;

 

2.6. podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností.

 

(3) Podpora dobrého zdraví a předcházení nemocem:

 

3.1. výměna osvědčených postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita;

 

3.2. podpora prevence chronických onemocnění, včetně rakoviny, prostřednictvím výměny poznatků a osvědčených postupů a přípravy společných aktivit;

 

3.3. činnosti požadované cíli právních předpisů EU v oblasti tabákových výrobků a reklamy na ně nebo přispívající k plnění těchto cílů;

 

3.4. podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností.

 

(4) Ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami:

 

4.1. posilování připravenosti a reakce na závažné přeshraniční zdravotní hrozby;

 

4.2. zlepšení schopnosti posuzovat rizika prostřednictvím zajištění dodatečných kapacit pro odborné posudky a mapování stávajících posudků;

 

4.3. podpora budování kapacit proti zdravotním hrozbám v členských státech, mimo jiné prostřednictvím lepšího plánování připravenosti a reakce a dále prostřednictvím koordinace, jednotného přístupu k očkování a přípravou pokynů a mechanismů pro společné zajišťování zdravotních protiopatření;

 

4.4. činnosti požadované cíli právních předpisů EU v oblasti přenosných nemocí a dalších zdravotních hrozeb nebo přispívající k plnění těchto cílů;

 

4.5. podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností.

 

Podrobnější popis možného obsahu těchto činností je uveden v příloze I. Orientační seznam příslušných právních předpisů je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Orientační seznam příslušných právních předpisů je uveden v příloze II tohoto nařízení.

Odůvodnění

Všechny pozměňovací návrhy předložené k článku 4 lze považovat za pozměňovací návrhy k příloze I, která tedy bude náležitě přeformulována. (Tento pozměňovací návrh se týká celého textu článku 4 a přílohy 1. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.) Je zbytečné uvádět v článku 4 seznam přípustných činností, které jsou podrobněji uvedeny v příloze I. V článku 4 postačí jednoduchý odkaz na přílohu I. Příloha má stejnou právní hodnotu jako článek.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných příslušnými orgány členských států odpovědnými za veřejné zdraví nebo třetích zemí účastnících se na základě článku 6, nebo nevládními organizacemi pověřenými těmito příslušnými orgány;

a) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných příslušnými orgány členských států odpovědnými za veřejné zdraví nebo třetích zemí účastnících se na základě článku 6, nebo nevládními organizacemi a specializovanými sítěmi pověřenými těmito příslušnými orgány;

Odůvodnění

Při hodnocení programu v oblasti veřejného zdraví bylo shledáno, že vytváření a podpora sítí mezi zdravotnickými odborníky EU, vnitrostátními a regionálními zdravotnickými orgány a dalšími zúčastněnými subjekty, které přispívají k předávání znalostí a budování zdravotnických kapacit v EU, je přínosné. Zkušenosti a odborné znalosti zdravotnických organizací a sdružení pacientů mají mimořádný význam pro politiky a programy v oblasti prevence a organizace léčby, mají-li být skutečně zaměřeny na potřeby pacientů.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech;

b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně oficiálně uznávaných mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech, a to v souladu s finančním nařízením EU a jeho prováděcími pravidly;

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) projektů navržených nevládními organizacemi, které usilují o plnění ročního pracovního programu.

Odůvodnění

Je důležité, aby nevládní organizace, které nejsou způsobilé pro financování nebo které usilují o získání finančních prostředků na svou činnost, mohly získat finanční podporu pro konkrétní projekty.

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) 60 % způsobilých nákladů na činnost nevládní organizace. V případech výjimečné prospěšnosti může být těmto subjektům přiznán finanční příspěvek ve výši až 80 % způsobilých nákladů;

b) 60 % způsobilých nákladů na činnost nevládní organizace nebo na její projekty. V případech výjimečné prospěšnosti může být těmto subjektům přiznán finanční příspěvek ve výši až 80 % způsobilých nákladů;

Odůvodnění

Je důležité, aby nevládní organizace, které nejsou způsobilé pro financování nebo které usilují o získání finančních prostředků na svou činnost, mohly získat finanční podporu na konkrétní projekty.

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise provádí program prostřednictvím ročních pracovních programů, v nichž se uvedou prvky stanovené ve finančním nařízení, a zejména:

1. Komise je v souladu s článkem 16a oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v podobě ročních pracovních programů, a to za přispění stran zainteresovaných v oblasti zdraví a jejich zastupujících organizací, včetně nezávislých organizací pacientů, které uvedou prvky stanovené ve finančním nařízení, a zejména:

a) priority a činnosti, které mají být provedeny, včetně přidělených finančních zdrojů;

a) roční priority a činnosti, které mají být provedeny, včetně přidělených finančních zdrojů;

b) podrobná kritéria způsobilosti pro příjemce v souladu s článkem 8;

b) podrobná kritéria způsobilosti pro příjemce v souladu s článkem 8, zejména kritéria týkající se právní nezávislosti, finanční nezávislosti, transparentnosti aktivit a financování žadatele a účinného hodnocení nezávislosti;

c) kritéria pro stanovení procentního podílu příspěvku Unie, včetně kritérií pro posouzení, zda se jedná, či nikoli o výjimečnou prospěšnost, a příslušný podíl spolufinancování;

c) kritéria pro stanovení procentního podílu příspěvku Unie, včetně kritérií pro posouzení, zda se jedná, či nikoli o výjimečnou prospěšnost, a příslušný podíl spolufinancování;

d) základní kritéria pro výběr a udělení grantu, která se použijí pro výběr návrhů, které dostanou finanční příspěvek,

d) základní kritéria pro výběr a udělení grantu, která se použijí pro výběr návrhů, které dostanou finanční příspěvek,

e) harmonogram plánovaných výzev pro zadávání zakázek a pro předkládání návrhů;

 

f) v odůvodněných případech povolení využít jednorázové platby, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo paušální financování v souladu s finančním nařízením;

 

g) akce spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním.

g) akce spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním, a to v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

2. Pracovní programy zmíněné v odstavci 1 se přijmou v souladu s přezkumným postupem zmíněným v čl. 16 odst. 2.

2. Komise provádí roční pracovní programy prostřednictvím:

 

a) harmonogram plánovaných výzev pro zadávání zakázek a pro předkládání návrhů;

 

b) v odůvodněných případech povolení využít jednorázové platby, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo paušální financování v souladu s finančním nařízením;

 

2a. Opatření uvedená v odstavci 2 se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 16 odst. 2.

3. Při provádění programu Komise spolu s členskými státy zajistí dodržování všech příslušných právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a případně zajistí zavedení mechanismů k zajištění důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.

3. Při provádění programu Komise spolu s členskými státy zajistí dodržování všech příslušných právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a případně zajistí zavedení mechanismů k zajištění důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že roční pracovní program obsahuje prvky představující významná politická rozhodnutí, která mají doplnit nebo změnit hlavní prvky podílející se na tvorbě politik, jež jsou stanoveny tímto nařízením, je vhodné přenést na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU pravomoc přijímat roční pracovní program.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Článek 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu a dalších politik, nástrojů a opatření Unie.

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu a dalších politik, nástrojů a opatření Unie a činností agentur, na jejichž oblast působnosti se tento program vztahuje.

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Na žádost Komise, která se vyvaruje neúměrného zvyšování administrativní zátěže pro členské státy, předloží členské státy veškeré dostupné informace o provádění a dopadech programu.

2. Členské státy každé dva roky předkládají zprávu o přijatých opatřeních a zdrojích vynaložených na činnosti prováděné v rámci programu, v níž zejména informují o vytváření sítí a předávání osvědčených postupů a odborných znalostí mezi jednotlivými státy.

Pozměňovací návrh   49

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

3. Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření a předloží ji Evropskému parlamentu. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k plnění cílů stanovených v článku 168 Smlouvy. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

Odůvodnění

Jedním z referenčních ukazatelů při hodnocení programu by neměly být priority strategie Evropa 2020, ale do jaké míry je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 SFEU.

Pozměňovací návrh   50

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Komise zpřístupní výsledky činnosti uskutečněné na základě tohoto nařízení veřejnosti a zajistí jejich rozsáhlé šíření.

4. Komise zpřístupní výsledky veřejnosti a zajistí jejich rozsáhlé šíření, aby zdokumentovala přínos programu ke zvyšování kvality zdravotní péče poskytované občanům EU.

Pozměňovací návrh   51

Návrh nařízení

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 16a

 

Výkon přenesené pravomoci

 

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 11 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od …*.

 

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

 

____________

 

* pro Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že roční pracovní program obsahuje prvky představující významná politická rozhodnutí, která mají doplnit nebo změnit hlavní prvky podílející se na tvorbě politik, jež jsou stanoveny tímto nařízením, je vhodné přenést na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU pravomoc přijímat roční pracovní program.

Pozměňovací návrh   52

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem napomoci vytváření inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče

1. Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit dobrovolné zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem napomoci vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 1 – podbod 1.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.2. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: zvyšování interoperability registrů pacientů a dalších aplikací e-Zdraví; podpora evropské spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví, zejména co se týče registrů a využívání ze strany profesionálů v oboru zdravotní péče. To pomůže práci evropské dobrovolné sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené směrnicí 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady.

1.2. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: zvyšování interoperability registrů pacientů a dalších aplikací e-Zdraví, včetně dobrovolného používání zdravotní karty obsahující příslušné informace o pacientovi; podpora evropské spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví, zejména co se týče registrů a využívání ze strany profesionálů v oboru zdravotní péče. To pomůže práci evropské dobrovolné sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené směrnicí 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady.

Pozměňovací návrh   54

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 1 – podbod 1.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.2a. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: využívání inteligentních dopravních systémů (IDS) zdravotnickými záchrannými službami.

Pozměňovací návrh   55

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 1 – podbod 1.2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

– 1.2b. Rozvíjení standardů a protokolů IKT v rámci elektronického zdravotnictví s cílem účinně využívat informační a komunikační technologie v oblasti zdravotnictví, a zaručit tak ochranu osobních údajů a ochranu pacientů a jejich soukromí.

Pozměňovací návrh   56

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 1 – podbod 1.2 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

– 1.2c. Rozvíjení standardů a protokolů IKT v rámci elektronického zdravotnictví pro potřeby záchranných služeb a využívání inteligentních dopravních systémů (IDS) u těchto služeb.

Pozměňovací návrh   57

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.3. Pracovní síly ve zdravotnictví: účinný odhad a plánování, co se týče pracovních sil ve zdravotnictví, pokud jde o počet, rozsah praktických zkušeností a dovedností, sledování mobility (v rámci Unie) a migrace, vývoj účinných strategií pro nábor a udržení pracovních sil a rozvíjení kapacity.

1.3. Pracovní síly ve zdravotnictví: účinný odhad a plánování, co se týče pracovních sil ve zdravotnictví, pokud jde o počet, rovnost pohlaví, rozsah praktických zkušeností a úměrnost mezi odborným vzděláním a nezbytnými dovednostmi, včetně schopnosti využívat nové informační systémy a další pokročilé technologie, sledování mobility (v rámci Unie) a migrace těchto pracovních sil, vývoj účinných strategií pro nábor a udržení pracovních sil a rozvíjení kapacity, při čemž jsou řádně zohledněny otázky závislosti a stárnutí populace a provádí se pravidelná hodnocení těchto nových potřeb.

Odůvodnění

Zvláštní pozornost by se měla věnovat odbornému vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví prostřednictvím účinné strategie, která by umožnila usilovat o vynikající odbornou způsobilost a uspokojit různé potřeby pracovníků v EU.

Pozměňovací návrh   58

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 1.3a. Podpora mobility zdravotnických pracovníků a rozvoje elektronického zdravotnictví na území Unie s cílem řešit nedostatek nebo nadbytek lidských zdrojů.

Pozměňovací návrh   59

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 1.3b. Prosazovat a podporovat výměnu osvědčených postupů a pilotních projektů, jež mají za cíl podněcovat inovativní opatření v oblasti veřejného zdraví a inovativní strategie prevence a řízení systémů zdravotní péče.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 1.3c. Podpora zavádění informačních a komunikačních technologií do systémů zdravotní péče s cílem usnadnit správu informací a komunikační procesy. Členské státy mohou na dobrovolném základě podněcovat účast případných nadbytečných zdravotnických pracovníků na souvisejících projektech.

Pozměňovací návrh   61

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.4. Rozhodování v rámci reforem zdravotnictví: vytvoření mechanismu pro sdružování odborných poznatků na úrovni Unie s cílem zajistit solidní a důkazy podložená doporučení ohledně efektivních a účinných investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. Usnadňovat přebírání výsledků výzkumných projektů podporovaných v rámci sedmého rámcového programu a v dlouhodobějším měřítku též aktivit, které budou vyvinuty v rámci nadcházejících výzkumných a inovačních programů 2014–2020 (Horizont 2020).

1.4. Rozhodování v rámci reforem zdravotnictví v oblasti duševního a fyzického zdraví: vytvoření mechanismu pro sdružování odborných poznatků na úrovni Unie s cílem zajistit solidní a důkazy podložená doporučení ohledně efektivních a účinných investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče a podporovat konkurenceschopnost zainteresovaných stran. Usnadňovat přebírání výsledků výzkumných projektů podporovaných v rámci sedmého rámcového programu a v dlouhodobějším měřítku též aktivit, které budou vyvinuty v rámci nadcházejících výzkumných a inovačních programů 2014–2020 (Horizont 2020).

Odůvodnění

Reformy zdravotnických systémů musí zahrnovat střednědobou a dlouhodobou perspektivu sociálních a hospodářských zainteresovaných stran.

Pozměňovací návrh   62

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.4a. Vytváření součinnosti s oblastí evropského výzkumu, tak aby mohly být hlavní objevy v oblasti výzkumu zavedeny do systémů zdravotní péče a skutečně uplatňovány.

Pozměňovací návrh   63

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.5. Podporovat evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v jeho třech oblastech: nové postupy při zvyšování povědomí, prevence a včasné diagnostikování nemocí; inovace v léčbě a péči a inovace pro aktivní stárnutí a nezávislý život.

1.5. Podporovat evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v jeho třech oblastech: nové postupy při zvyšování povědomí, prevence a včasné diagnostikování nemocí; inovace v léčbě a péči, zejména v souvislosti s léčbou neurodegenerativních onemocnění, a inovace pro aktivní stárnutí a nezávislý život.

Odůvodnění

Toto partnerství musí rovněž naléhavě podporovat inovační řešení, pokud jde o léčbu a péči v souvislosti s neurodegenerativními chorobami.

Pozměňovací návrh   64

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.7. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého informování o výsledcích programu a včetně podpory vědeckých výborů zřízených v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES.

 

1.7. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého informování o výsledcích programu a včetně standardizovaných metod pro sběr údajů, koordinaci a sběr a sledování údajů o chronických onemocněních a podpory vědeckých výborů zřízených v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES.

Pozměňovací návrh   65

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.7a. Akce nezbytné k usnadnění nepřetržitého monitorování zdravotní gramotnosti v Unii, k vytvoření účinných přístupů pro zvyšování zdravotní gramotnosti pracovníků a pro navržení služeb podporujících zdravotní gramotnost.

Pozměňovací návrh   66

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 1.7b. Podpora sestavení statistik srovnávajících jednotlivé vnitrostátní systémy zdravotní péče v Evropě.

Pozměňovací návrh   67

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – podbod 1.7 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.7c. Společná hodnotící kritéria stanovená Komisí v součinnosti s orgány členských států za účelem vyhodnocení dosažených výsledků a zlepšení.

Pozměňovací návrh   68

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vyvinout společná řešení a postupy pro zlepšení kvality lékařské péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvyšovat dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU

2. Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům, informacím a léčbě pro zvláštní případy, též za hranice států, a vyvinout společná řešení a postupy pro zlepšení kvality lékařské péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvyšovat dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU v souladu se základními hodnotami Unie – univerzálností, vysokou kvalitou, rovným přístupem a solidaritou.

Pozměňovací návrh   69

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.2. Vzácná onemocnění: podporovat členské státy, organizace pacientů a zainteresované strany prostřednictvím koordinované činnosti na úrovni Unie s cílem účinně pomáhat pacientům trpícím vzácnými onemocněními. To zahrnuje vytvoření referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informace a registry pro vzácná onemocnění na základě společných akreditačních kritérií.

2.2. Vzácná onemocnění: podporovat evropskou spolupráci, vytváření sítí a šíření informací v oblasti vzácných onemocnění i nových vzácných onemocnění, včetně podpory členských států, organizací pacientů a dalších příslušných zainteresovaných stran. Podporovat činnosti, které přispívají k plnění cílů stanovených ve sdělení Komise o vzácných onemocněních: Výzvy pro Evropu1 a v doporučení Rady o akci v oblasti vzácných onemocnění2. To zahrnuje vytvoření odborných středisek, referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informace a registry pro vzácná onemocnění na základě společných akreditačních kritérií.

 

_________________

 

1 COM(2008)0679

 

2 (2009/C 151/02)

Pozměňovací návrh   70

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2.2a. Onemocnění související s věkem: podpůrné akce zaměřené na spolupráci, výměnu informací a vytváření výzkumných programů věnovaných onemocněním souvisejícím s věkem, včetně neurodegenerativních onemocnění.

Pozměňovací návrh   71

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.3. Kvalita a bezpečnost: posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče prostřednictvím mimo jiné provádění doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče; výměna osvědčených postupů ohledně systémů pro zajištění kvality; vytváření pokynů a nástrojů na podporu bezpečnosti pacientů a kvality péče; zvyšování dostupnosti informací o bezpečnosti pacientů a kvalitě zdravotní péče, zlepšení zpětné vazby a vzájemné komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty; podpora činnosti za účelem výměny poznatků a osvědčených postupů v oblasti péče o chronicky nemocné, reakce systémů zdravotní péče a výzkumu včetně vypracování evropských pokynů.

2.3. Kvalita a bezpečnost: posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče prostřednictvím mimo jiné provádění doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče; výměna osvědčených postupů ohledně systémů pro zajištění kvality; vytváření klinických a léčebných pokynů a nástrojů na podporu bezpečnosti pacientů a kvality péče; rozvíjení zdravotní výchovy občanů EU; zvyšování dostupnosti informací o bezpečnosti pacientů a kvalitě zdravotní péče, zlepšení zpětné vazby a vzájemné komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty; podpora činnosti za účelem výměny poznatků a osvědčených postupů v oblasti chronických onemocnění souvisejících s životním stylem i vrozených onemocnění a onemocnění v důsledku sociálních nebo environmentálních příčin, reakce systémů zdravotní péče a výzkumu včetně vypracování evropských klinických a léčebných pokynů.

Pozměňovací návrh   72

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.4. Bezpečnost: zlepšit uvážlivé používání antimikrobiálních látek v léčivých přípravcích a omezit praktiky, které zvyšují antimikrobiální odolnost; snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými s poskytováním zdravotní péče a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek.

2.4. Bezpečnost: zlepšit uvážlivé používání antimikrobiálních látek v léčivých přípravcích v humánní medicíně i veterinární medicíně a omezit praktiky, které zvyšují antimikrobiální odolnost, a to i ve veterinárním odvětví, zejména v nemocnicích; snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými s poskytováním zdravotní péče a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek a trvalé investice do zlepšování analytických postupů usilujících o odhalení a prevenci odolnosti, a to zejména důkladným zkoumáním jejich dávkování, doby léčby a kombinace s jinými léky, a zlepšit propojení všech zúčastněných stran ve zdravotnictví, které se věnují antimikrobiální odolnosti.

Odůvodnění

Je zapotřebí zdůraznit nemocniční prostředí, kde by bylo možné zamezit šíření infekcí prostřednictvím specifických zdravotnických opatření. Dosáhlo by se tak trojího účinku – snížilo by se množství infekcí a zároveň i spotřeba antibiotik a vznik odolnosti vůči antibiotikům.

Pozměňovací návrh   73

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.5. Činnosti vyžadované právními předpisy Unie v oblasti tkání a buněk, krve, orgánů, užívání léčivých přípravků a práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči nebo přispívající k provádění těchto předpisů. Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum těchto právních předpisů.

2.5. Činnosti vyžadované právními předpisy Unie v oblasti tkání a buněk, krve, orgánů, užívání léčivých přípravků a práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči nebo přispívající k provádění těchto předpisů, přičemž jsou plně respektovány pravomoci a etická rozhodnutí přijatá v těchto oblastech jednotlivými členskými státy. Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum těchto právních předpisů.

Pozměňovací návrh   74

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.6. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu.

2.6. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu, a podpora úsilí o pravidelnou aktualizaci těchto údajů a zlepšení jejich srovnatelnosti mezi členskými státy.

Odůvodnění

Nedostatek údajů umožňujících srovnání mezi členskými státy je velkou překážkou pro uskutečňování sociálně a ekonomicky účinných a udržitelných politik v oblasti zdravotnictví.

Pozměňovací návrh   75

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2.6a. Vytvořit srovnatelné zdravotní ukazatele na úrovni celé Unie s cílem pomoci zmírnit nerovnosti v oblasti zdravotní péče v Unii a poskytnout základ pro rozhodování, které bude zaměřeno na zefektivnění zdravotních politik.

Pozměňovací návrh   76

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2 – podbod 2.6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 2.6b. Kladení většího důrazu na pacienta a na srozumitelnost v rámci systémů zdravotní péče a posílení zdravotní gramotnosti občanů s cílem zlepšit dostupnost systémů zdravotní péče a usnadnit pacientům orientaci v těchto systémech.

Odůvodnění

Zdravotní gramotnost nezávisí pouze ne schopnostech jednotlivců, ale i na srozumitelnosti celého systému. Dosažení větší srozumitelnosti systémů zdravotní péče, např. zlepšením jazykových formulací, komunikačních dovedností zdravotnického personálu, ale i orientačních tabulí v nemocnicích, je proto důležitým prvkem, který jednotlivcům pomáhá se v tomto systému orientovat.

Pozměňovací návrh   77

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví

3. Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, škodlivé konzumace alkoholu, nezdravých stravovacích návyků, sedavého způsobu života, obezity, užívání drog a faktorů související s životním prostředím a nakažlivých chorob, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem, podporovat zdravotní gramotnost a napomáhat lepšímu zdraví, a dále podporou kampaní na zvýšení povědomí o zdravém životním stylu, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře rozvoje zdravého životního stylu malých dětí.

Pozměňovací návrh   78

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.1. Podpůrná a preventivní opatření efektivní z hlediska nákladů: to bude zahrnovat činnosti směřující k vytvoření celoevropských sítí a partnerství, v jejichž rámci se široká škála aktérů zapojí do činností v oblasti komunikace a zvyšování povědomí o hlavních zdravotních otázkách, jako je prevence kouření, nadměrné požívání alkoholu, obezita, s důrazem na přeshraniční rozměr a na členské státy, které jsou v těchto otázkách zcela nečinné nebo činí velmi málo.

3.1. Podpůrná a preventivní opatření efektivní z hlediska nákladů v souvislosti s přenosnými a nepřenosnými onemocněními: to bude zahrnovat činnosti směřující k vytvoření celoevropských sítí a partnerství, v jejichž rámci se široká škála aktérů zapojí do činností v oblasti komunikace, vzdělávání a zvyšování povědomí o hlavních zdravotních otázkách, jako je odstranění environmentálních zdravotních rizik, duševní zdraví, prevence kouření, nadměrné požívání alkoholu a zneužívání drog, nezdravé stravovací návyky a sedavý způsob života v souvislosti s bojem proti obezitě způsobené stravováním, a do propagačních programů o zdraví zaměřených na širokou veřejnost, znečišťování ovzduší v obytných prostorech i venkovního ovzduší s důrazem na přeshraniční rozměr a na členské státy, které jsou v těchto otázkách zcela nečinné nebo činí velmi málo, a konečně i na činnost s ohledem na rozdíly pohlaví.

Pozměňovací návrh   79

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3.1a. Podporovat účinná opatření, pokud jde o přenosné nemoci, a to rozpoznáním, šířením a podporou využívání osvědčených postupů v oblasti nákladově efektivní prevence, diagnostiky, léčby a péče.

Pozměňovací návrh   80

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3.1b. Podporovat výměnu osvědčených postupů s cílem snížit škodlivé účinky drog na zdraví, včetně informací a prevence.

Pozměňovací návrh   81

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.2. Chronická onemocnění: podporovat evropskou spolupráci a vytváření sítí v oblasti prevence chronických onemocnění, včetně rakoviny, a zlepšování jejich léčby, prostřednictvím sdílení poznatků, osvědčených postupů a vyvíjení společných aktivit za účelem prevence. Rakovina: pokračování v tom, co již bylo uděláno; zřízení evropského systému informací o rakovině s porovnatelnými údaji; podpora screeningu rakoviny, včetně mechanismů dobrovolné akreditace; podpora rozvoje evropských pokynů pro prevenci v oblastech větších nerovností.

3.2. Chronická onemocnění: podporovat evropskou spolupráci a vytváření sítí v oblasti prevence chronických onemocnění, včetně rakoviny a neurodegenerativních chorob, a zlepšování jejich léčby, přičemž se zohledňuje pohlaví a rozdíly mezi postupem choroby u žen a mužů, a to prostřednictvím sdílení poznatků, osvědčených postupů, podporou vzdělávání, vypracováním pokynů týkajících se hlavních environmentálních faktorů, které způsobují chronická onemocnění, a vyvíjením společných aktivit za účelem prevence, včetně přihlédnutí k environmentálním rizikovým faktorům; pokračování v tom, co již bylo uděláno; zřízení evropského systému informací o chronických onemocněních s porovnatelnými údaji; podpora screeningu chronických onemocnění a jejich včasné diagnostiky, včetně mechanismů dobrovolné akreditace; podpora rozvoje evropských pokynů pro prevenci a včasnou diagnostiku v oblastech větších nerovností.

Odůvodnění

Opatření v oblasti spolupráce v rámci EU by se neměla týkat jen prevence rakoviny, ale všech chronických onemocnění.

Pozměňovací návrh   82

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

– 3.2a. Podpora včasné diagnózy neurodegenerativních a dalších mozkových onemocnění výměnou poznatků a osvědčených postupů a přípravou společných aktivit.

Pozměňovací návrh   83

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.3. Činnosti požadované právními předpisy EU v oblasti tabákových výrobků a reklamy na ně nebo přispívající k provádění těchto předpisů. Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum těchto právních předpisů.

 

3.3. Činnosti požadované právními předpisy EU v oblasti reklamy na tabákové výrobky, alkohol a potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru a soli a jejich uvádění na trh nebo přispívající k provádění těchto předpisů. Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum těchto právních předpisů.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že EU je oprávněna přijímat právní předpisy týkající se potravin, alkoholu a tabákových výrobků, je logické, aby tyto produkty byly zahrnuty do působnosti tohoto nařízení. Proces uvádění výrobků na trh nespočívá pouze v reklamě, a proto by se měly ošetřit i jeho širší aspekty, jako je složení produktů, jejich dostupnost a tvorba cen.

Pozměňovací návrh   84

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 3.3a. Posílení zdravotní gramotnosti evropské populace prostřednictvím zvláštních programů ve všech oblastech, jako je podpora dobrého zdravotního stavu, prevence a péče zaměřená na pacienta.

Pozměňovací návrh   85

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

- 3.3b. Zajistit, aby byly systémy zdravotní péče koncipované tak, aby občanům umožňovaly přístup k srozumitelným informacím, které budou schopni vyhodnotit a použít při rozhodování v souvislosti s prevencí onemocnění, zlepšováním zdravotního stavu a zdravotní péčí, a tak lépe a udržitelněji využívat zdravotních služeb.

Pozměňovací návrh   86

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-3.3c. Podpora aktivit zaměřených na ochranu osob před pasivním kouřením na pracovišti v souladu s doporučením Rady ze dne 30. listopadu 2009 o nekuřáckém prostředí (2009/C 296/02)1;

 

______________

 

1 Úř. věst. C 296, 5.12.2009, s. 4.

Pozměňovací návrh   87

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – podbod 3.4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.4. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu.

3.4. Podpora systému zdravotních poznatků s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu, a podpora úsilí o pravidelnou aktualizaci těchto údajů a zlepšení jejich srovnatelnosti mezi členskými státy.

Odůvodnění

Nedostatek údajů umožňujících srovnání mezi členskými státy je velkou překážkou pro uskutečňování sociálně a ekonomicky účinných a udržitelných politik v oblasti zdravotnictví.

Pozměňovací návrh   88

Návrh nařízení

Příloha I – bod 4 – podbod 4.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.1. Připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a reakce na ně s ohledem na globální iniciativy a v koordinaci s nimi: zavést společné prvky plánování obecné a specifické připravenosti, včetně připravenosti na pandemii chřipky, a pravidelné informování o provádění plánů připravenosti.

4.1. Připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a reakce na ně s ohledem na globální iniciativy a v koordinaci s nimi: zavést společné prvky plánování obecné a specifické připravenosti, včetně připravenosti na pandemii chřipky, a pravidelné informování o provádění plánů připravenosti; přinést pacientům inovace v oblasti prevence, diagnostiky a léčby nemocí pocházejících z rozvojových zemí, jež se stále častěji vyskytují v některých evropských zemích.

Pozměňovací návrh   89

Návrh nařízení

Příloha I – bod 4 – podbod 4.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.3. Podporovat budování kapacit pro boj proti zdravotním hrozbám v členských státech: plánování připravenosti a reakce, koordinace reakce v oblasti veřejného zdraví, jednotný přístup k očkování; vypracovat pokyny pro ochranná opatření v mimořádných situacích, pokyny pro informování a příručky osvědčených postupů; zřídit nové mechanismy pro společné zajištění zdravotních protiopatření; rozvíjet společné komunikační strategie.

4.3. Podporovat budování kapacit pro boj proti zdravotním hrozbám v členských státech: plánování připravenosti a reakce, koordinace reakce v oblasti veřejného zdraví, jednotný přístup k očkování, včetně zavedení optimálního pokrytí očkováním s cílem efektivně bojovat proti opětovnému výskytu infekčních onemocnění; vypracovat pokyny pro ochranná opatření v mimořádných situacích, pokyny pro informování a příručky osvědčených postupů; zřídit nové mechanismy pro společné zajištění zdravotních protiopatření; rozvíjet společné komunikační strategie; posílit spolupráci mezi členskými státy s cílem vypořádat se s dopady vzrůstajícího přílivu nelegálních migrantů na systémy veřejného zdravotnictví.

Odůvodnění

Evropská unie by měla zaujmout aktivnější přístup k provádění svých celoevropských očkovacích strategií a zajistit optimální pokrytí očkováním.

  • [1]  Úř. věst. C 143, 12.5.2012, s. 102.
  • [2]  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
  • [3]  Přijaté texty P7_TA(2011)0266.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pro program „Zdraví pro růst“ bylo na období 2014–2020 vyčleněno v rozpočtu celkem 446 milionů EUR, tzn. 60 milionů EUR ročně. Cílem programu je zaměřit se na hlavní oblasti zdravotnictví, v nichž mohou být opatření Evropské unie skutečným přínosem. Program spadá do strategie Evropa 2020 a usiluje o podporu inovací ve zdravotnické péči, o zajištění její udržitelnosti a zároveň o zlepšení životních podmínek evropských občanů.

Tyto finanční prostředky doplňují některá opatření v oblasti zdraví uskutečňovaná prostřednictvím strukturálních fondů a rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2014–2020. Ve srovnání s předchozím obdobím (2007–2013) půjde u programu o 5,7% nárůst.

Potenciálními kandidáty na získání finančních prostředků formou spolufinancování budou vnitrostátní orgány, veřejné a soukromé organizace, mezinárodní organizace a nevládní organizace. Aby mohly členské státy a zdravotnický personál tento program co nejlépe využít, je třeba, aby postupy a přístup k těmto finančním prostředkům byly co nejjednodušší.

Je mimo jiné jasné, že pojem zdraví se neomezuje jen na logiku růstu a že název programu „Zdraví pro růst“ může být matoucí. Je však třeba připomenout, že zvolený název má v období evropské ekonomické krize poukázat, že zdraví není jen synonymem deficitu. Obecné požadavky na veřejné finance nutně vedou k reformě zdravotnického systému, která by umožnila omezit výdaje, zlepšit ziskovost odvětví a podpořit inovace. Reformy jsou nezbytné, aby zdravotní systémy mohly reagovat na rostoucí poptávku způsobenou demografickým stárnutím a aby bylo možné i nadále poskytovat kvalitní péči budoucím generacím. Název „Zdraví a růst“ by byl vhodnější, neboť by odstranil veškerá nedorozumění.

Zdravotnictví se neomezuje jen na terapeutický pokrok. Musí být hybnou silou růstu, vytvářet pracovní místa v období krize a být skutečným pilířem evropského hospodářství. V kontextu úpadku výrobních odvětví je zdravotnický průmysl výjimečným příkladem průmyslu vyspělých technologií, který je široce rozšířen na evropském území počínaje výzkumem a konče distribucí. Musí být proto uznán jako odvětví vyspělé technologie. Připomeňme, že z hlediska využití technologií je lék proti rakovině stejně náročný jako Airbus. Cesta od vynalezení účinné látky k průmyslové výrobě léku je strojírenskou i technologickou výzvou.

Aby se inovace prosadila, je třeba znásobit síly v tomto odvětví a veřejné a soukromé subjekty musí spolupracovat stejně jako vědci z různých odvětví.

Lepším zaměřením cílů program usiluje o odstranění duplicity a o lepší využití méně hojných finančních prostředků. Je důležité, aby nebyl zaveden žádný systém opatření, neboť to by vedlo k rozdrobení dostupných finančních prostředků. Posláním programu není sestavení vyčerpávajícího seznamu onemocnění. Bude zapotřebí zaměřit se spíše na menší počet prioritních cílů.

Rozdělení rozpočtu mezi čtyři cíle programu (podpora inovací, zvýšení dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotnické péče, podpora prevence nemocí a ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami) nesmí být strnulé. Rozdělení cílů a přidělování vyčleněných rozpočtových prostředků by mohlo vést k omezení rozsahu některých projektů.

Mohlo by se mimo jiné ukázat, že je nutné upravit částky odpovídající tomuto legislativnímu postupu v závislosti na finančním krytí přiděleném programu „Zdraví a růst“ v rámci jednání o víceletém finančním rámci.

Hodnocení různých cílů programu bude muset být posuzováno s ohledem na výsledky dosažené ve zdravotnických systémech členských států prostřednictvím ukazatelů (náklady v % HDP, výsledky z hlediska průměrné délky života obyvatel a délky života prožitého ve zdraví...).

Pokud jde o prevenci, musí být za účelem účinnějších strategií lépe identifikovány rizikové faktory. Pro vhodnou a účinnou prevenci chronických onemocnění je třeba zohlednit hlavní rizikové faktory, včetně špatných stravovacích návyků a sedavého způsobu života. Například silná prevalence nadváhy a obezity u dětí bude mít určitě dopad na prevalenci srdečních chorob v dospělém věku.

Bez ohledu na specifický druh nemoci je vhodné více zohlednit důsledky stárnutí populací. Zvyšování průměrné délky života způsobuje velmi výrazný nárůst počtu starších lidí v populaci, přičemž do roku 2030 by se mělo jednat o 40 % obyvatel.

Tento proces s sebou přináší řadu nevyřešených otázek a problémů jak v oblasti hospodářské, tak sociální. Lepšího přínosu jedince k produktivitě a konkurenceschopnosti lze nejlépe dosáhnout tím, že jeho zdraví a aktivní fyzické a sociální schopnosti budou zachovány co nejdéle.

Lepší zdraví starších lidí je ušetří problémů spojených s věkem, ale zároveň uleví i společnosti z hlediska nákladů v sociální a lékařské oblasti.

V tomto ohledu je vhodné, aby program kladl větší důraz na neurodegenerativní choroby, jako je Alzheimerova nemoc a jiné formy demence. Tato chronická onemocnění mají zvláštní specifika – týkají se zejména starších lidí, vedou k naprosté závislosti nemocné osoby a k nutnosti nepřetržité asistence. Tato onemocnění se tedy týkají velkého množství lidí (v Evropě je více než 7 milionů osob zasaženo nějakou formou demence). To má velké zdravotnické, ekonomické a sociální následky.

Program se proto musí lépe vypořádat se stárnutím populace a s nemocemi spojenými s věkem. Jedná se o problematiku, která zároveň zahrnuje cíl 1 (podpora inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče), cíl 2 (vyšší dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU) a cíl 3 (prevence onemocnění a podpora zdraví).

Důsledky stárnutí našich populací je třeba předjímat i proto, aby byly zajištěny dostatečné finanční prostředky na vzdělávání a kvalifikaci pro pracovní místa v tomto odvětví. Evropská unie musí nutně podporovat vytváření nových pracovních míst, aby tak reagovala na nové sociální problémy, jako je domácí péče nebo péče v zařízeních pro závislé osoby, ať jsou starší či nikoli, a pravidelně provádět hodnocení umožňující přizpůsobit pracovní místa skutečným potřebám nemocných a těch, kteří jim pomáhají.

Poslední čtvrtý cíl programu se týká ochrany občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami. V případě závažných zdravotních hrozeb je očkování obyvatel zvláště účinným nástrojem.

Očkování umožnilo výrazně zlepšit zdravotní situaci evropských populací, tento úspěch však ohrožuje řada rizik – velká mobilita obyvatelstva, existence neočkovaných skupin, které mají omezený přístup ke zdravotní péči, a stále častější odmítavý postoj obyvatelstva k očkování. Evropská unie musí v současnosti čelit novému a neustávajícímu nárůstu případů spalniček nebo opětovnému výskytu případů tuberkulózy.

Evropská unie by měla mít aktivnější přístup prostřednictvím společných strategií v oblasti očkování a zajistit vhodné pokrytí očkováním. Snížení úmrtnosti způsobené těmito onemocněními lze dosáhnout stálým úsilím o spolupráci a inovaci, společně naplánovanými činnostmi a účinnými preventivními opatřeními.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (4. 6. 2012)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020
(COM(2011)0709 – C7‑0399/2011 – 2011/0339(COD))

Navrhovatelka: Angelika Werthmann

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zdravotní péče patří v Evropské unii mezi největší hospodářská odvětví. Podílí se zhruba 10 % na hrubém domácím produktu EU a zaměstnává desetinu pracovních sil, mezi nimiž je zastoupen nadprůměrně vysoký počet absolventů vysokých škol. Zdraví v podobě vyšší kvality života představuje pro lidské jedince nejen hodnotu samo o sobě, ale je rovněž výraznou hybnou silou růstu.

Proto Komise v rámci nadcházejícího víceletého finančního rámce navrhuje třetí program činnosti EU „Zdraví pro růst“ (2014–2020), který se zaměřuje na spojitost mezi hospodářským růstem a zdravím obyvatelstva.

Program bude centrálně řídit GŘ SANCO spolu s Výkonnou agenturou pro zdraví a spotřebitele a částečně společně s OSN, Světovou zdravotnickou organizací, Radou Evropy a OECD.

„Zdraví pro růst“ se soustředí na čtyři specifické cíle, které skýtají silný potenciál hospodářského růstu prostřednictvím lepšího zdraví:

(1) inovativní a udržitelné systémy zdravotní péče;

(2) větší dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany;

(3) prevence onemocnění a podpora zdraví, zvláště vzhledem k hlavním rizikovým faktorům, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, obezita a HIV/AIDS;

(4) ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami.

Pro dosažení těchto cílů považuje Komise především za nezbytné, aby členské státy vyvinuly ve větší míře přímou akci na vnitrostátní úrovni. Proto u nového programu zjednodušila jeho provádění a řízení: míra spolufinancování ze strany Unie se jednotně stanovuje na 60 % a v případech činností výjimečné užitečnosti pak až na 80 % způsobilých nákladů.

Do roku 2020 bude v Unii ve zdravotnictví chybět jeden milion pracovních sil. Z tohoto důvodu má program „Zdraví pro růst“ zajistit rovněž podněty pro pracovní trh. Kromě toho usiluje tento program o zavedení vysokých standardů bezpečnosti, kvality a účinnosti zdravotnických prostředků, omezení hospodářských dopadů, jež s sebou nese stálé prodlužování střední délky života, a prevenci zejména chronických onemocnění, která jsou hlavní příčinou úmrtí a nízké kvality života v Evropě.

Program vychází z výsledků 1. a 2. programu činnosti v oblasti veřejného zdraví (2003–2008 / 2008–2013).

Finanční prostředky na provádění programu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 budou činit 446 milionů EUR (v současných cenách).

Vzhledem k dlouhodobě klesajícímu počtu obyvatel Evropské unie a s tím souvisejícímu stárnutí populace se téma zdraví stává z hospodářského hlediska stále důležitějším. Proto by měl být program „Zdraví pro růst“ navržený Komisí na období let 2014 až 2020 schválen s dále uvedenými změnami.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Poukazuje na skutečnost, že příděl finančních prostředků uvedený v legislativním návrhu je pouze orientačním údajem pro legislativní orgán a že jej lze s konečnou platností stanovit až poté, co bude dosaženo dohody o nařízení o víceletém finančním rámci.

Pozměňovací návrh   2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. Připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu1. znovu opakuje, že je v příštím víceletém finančním rámci třeba dostatečných dodatečných zdrojů s cílem umožnit Unii uskutečňovat své stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě a rovněž reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení objemu finančních prostředků příštího VFR o alespoň 5 % oproti roku 2013 bude možné ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie přispět jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude souhlasit s tímto přístupem, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

 

______________

 

1 Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého zdraví na úrovni EU je nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví i pozitivní vliv na produktivitu a konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Inovace ve zdravotnictví pomáhají řešit problematiku udržitelnosti v tomto odvětví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést program „Zdraví pro růst“, třetí program činnosti EU v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

(2) Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy je zapotřebí nepřetržité úsilí. Podpora dobrého zdraví na úrovni EU je nedílnou součástí strategie „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní, bude to mít celkově kladné účinky na zdraví i pozitivní vliv na jejich kvalitu života, produktivitu a konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Inovace ve zdravotnictví pomáhají řešit problematiku udržitelnosti v tomto odvětví v souvislosti s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést program „Zdraví pro růst“, třetí program činnosti EU v oblasti zdraví (2014–2020) (dále jen „program“).

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených cílů a činností s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou EU a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz bude v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatným jednáním dosáhnout efektivity z hlediska nákladů, kde existují aspekty týkající se vnitřního trhu či aspekty přeshraniční povahy, nebo v nichž spolupráce na úrovni EU přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

(4) V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených a ověřitelných cílů a činností s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou EU a soustředit podporu na menší počet činností v prioritních oblastech. Důraz bude v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatným jednáním dosáhnout efektivity z hlediska nákladů, kde existují aspekty týkající se vnitřního trhu či aspekty přeshraniční povahy, nebo v nichž spolupráce na úrovni EU přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví vymezily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování v oblasti zdraví ze strany EU. Program by měl proto usnadnit začleňování jeho výsledků do vnitrostátních zdravotních politik.

(6) Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví vymezily ve vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího povědomí o možnostech financování v oblasti zdraví ze strany EU. Má-li se zajistit, aby program usnadňoval užitečné začleňování svých výsledků do vnitrostátních zdravotních politik, měly by být evropské zdroje poskytovány pouze na vnitrostátní programy, které splňují stanovené požadavky.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitou ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem pracovat i v pozdějším věku. Chronické nemoci způsobují v EU více než 80 % předčasných úmrtí. Rozpoznáním a šířením nákladově efektivních osvědčených postupů pro preventivní opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory, tj. kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu a obezitu a rovněž HIV/AIDS, a podporou zavádění těchto postupů přispěje program k prevenci onemocnění a podpoře zdraví, též s přihlédnutím k faktorům sociální a environmentální povahy.

(10) V souvislosti se stárnutím společnosti mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí prodloužit délku „života prožitou ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem pracovat i v pozdějším věku a/nebo se stát starší pracovní silou. Chronické nemoci způsobují v EU více než 80 % předčasných úmrtí. Rozpoznáním a šířením nákladově efektivních osvědčených postupů pro preventivní opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory, tj. kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu, sedavý způsob života, znečištění životního prostředí, zneužívání drog, obezitu v důsledku nevhodného stravování a HIV/AIDS, a podporou zavádění těchto postupů přispěje program k prevenci onemocnění a podpoře zdraví, též s přihlédnutím k faktorům sociální a environmentální povahy.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Přínosy a dopady programu by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny. Při tomto hodnocení je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu může vyžadovat více času, než je doba trvání programu.

(24) Komise by měla každoročně sledovat provádění programu a využít k tomu klíčové ukazatele pro posouzení výsledků a dopadů. Tyto ukazatele by měly poskytnout základ pro posouzení toho, v jakém rozsahu byly splněny cíle programu.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu, sedavého způsobu života, špatných stravovacích návyků, znečištění životního prostředí, obezity a HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 3 – bod 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu, zneužívání drog, obezity v důsledku nevhodného stravování a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

Pozměňovací návrh  10

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 3.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.1. výměna osvědčených postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita;

3.1. výměna osvědčených postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence kouření, nadměrná konzumace alkoholu, zneužívání drog a obezita v důsledku nevhodného stravování;

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) jiné země v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách.

vypouští se

Pozměňovací návrh  12

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech;

b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně oficiálně uznávaných mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech;

Pozměňovací návrh  13

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g) akce spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním.

g) akce spolufinancované oficiálně uznávanými mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním.

Pozměňovací návrh  14

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise v úzké spolupráci s členskými státy monitoruje provádění činností v rámci programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele, včetně údajů o výdajích souvisejících s klimatem. O tomto provádění podá zprávu výboru zmíněnému v článku 13 a informuje Evropský parlament a Radu.

1. Komise v úzké spolupráci s členskými státy monitoruje provádění činností v rámci programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele, včetně údajů o výdajích souvisejících s klimatem. O tomto provádění podá zprávu výboru uvedenému v čl. 16 odst. 1 a jednou ročně o něm také informuje Evropský parlament a Radu.

Pozměňovací návrh  15

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

3. Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

Hodnocení dlouhodobých dopadů a trvalého charakteru účinků programu Zdraví pro růst by mělo umožnit rozhodnutí o případném obnovení, změnách nebo zrušení následujícího programu.

Hodnocení dlouhodobých dopadů a trvalého charakteru účinků programu Zdraví pro růst by mělo umožnit rozhodnutí o případném obnovení, změnách, pozastavení nebo zrušení následujícího programu.

Pozměňovací návrh  16

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.1. Podpůrná a preventivní opatření efektivní z hlediska nákladů: to bude zahrnovat činnosti směřující k vytvoření celoevropských sítí a partnerství, v jejichž rámci se široká škála aktérů zapojí do činností v oblasti komunikace a zvyšování povědomí o hlavních zdravotních otázkách, jako je prevence kouření, nadměrné požívání alkoholu, obezita, s důrazem na přeshraniční rozměr a na členské státy, které jsou v těchto otázkách zcela nečinné nebo činí velmi málo.

3.1. Podpůrná a preventivní opatření efektivní z hlediska nákladů: to bude zahrnovat činnosti směřující k vytvoření celoevropských sítí a partnerství, v jejichž rámci se široká škála aktérů zapojí do činností v oblasti komunikace a zvyšování povědomí o hlavních zdravotních otázkách, jako je prevence kouření, nadměrné požívání alkoholu, zneužívání drog, sedavý způsob života, znečištění životního prostředí a řešení obezity v důsledku nevhodného stravování, s důrazem na přeshraniční rozměr a na členské státy, které jsou v těchto otázkách zcela nečinné nebo činí velmi málo.

POSTUP

Název

Třetí víceletý akční program Unie v oblasti zdraví na období 2014-2020 pod názvem „Zdraví ve prospěch růstu“

Referenční údaje

COM(2011)0709 – C7-0399/2011 – 2011/0339(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

30.11.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

30.11.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Angelika Werthmann

6.2.2012

Datum přijetí

31.5.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Richard Ashworth, Francesca Balzani, Zuzana Brzobohatá, Jean-Luc Dehaene, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Alda Sousa, László Surján

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Alexander Alvaro, Charles Goerens, Edit Herczog, Jürgen Klute, Paul Rübig, Peter Šťastný, Gianluca Susta

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (26. 4. 2012)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020
(COM(2011)0709 – C7‑0399/2011 – 2011/0339(COD))

Navrhovatelka: Maria Badia i Cutchet

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Program „Zdraví pro růst“ je předkládán v období velkých výzev spojených s globalizací a nestálou hospodářskou situací, která postihuje zejména Evropskou unii. Komise zavádí program „Zdraví pro růst“ v rámci strategie 2020 a nových finančních výhledů na období 2014–2020 s cílem podporovat inovace ve zdravotnictví, zvýšit udržitelnost systémů zdravotní péče, zlepšit zdraví občanů EU a chránit je před přeshraničními zdravotními hrozbami. Komise tak prostřednictvím tohoto programu přispívá k úsilí vytvořit v EU dynamickou a konkurenceschopnou ekonomiku. Zdraví je z ekonomického hlediska chápáno jako nenahraditelná a prvořadá hodnota: je proto nezbytné zaručit zdraví a dobré zdravotní podmínky evropských občanů i do budoucna.

Přesto návrh Komise nabízí z pohledu navrhovatelky také řadu příležitostí, jak posílit priority a opatření Unie i v jiných oblastech, které souvisejí se zdravím. Díky tomu může být rozsah působnosti programu „Zdraví pro růst“ rozšířen o návrhy opatření, které zahrnují více oblastí. V této souvislosti navrhovatelka:

 zdůrazňuje, že je nezbytné využít programu „Zdraví pro růst“ na podporu lékařského výzkumu a jeho koordinaci na evropské úrovni a současně zajistit účinné využívání dostupných prostředků. Rozvoj evropského výzkumu v oblasti zdraví pomůže zajistit její udržitelnost a růst.

 žádá, aby byla věnována větší pozornost nemocem souvisejícím s chudobou a zanedbávaným nemocem (Poverty-related and neglected diseases, PRND), které jsou odpovědné za vysokou míru úmrtnosti a zhoršování kvality života milionů osob v rozvojových zemích a které se v důsledku globalizace a migračních toků čím dál častěji vyskytují v některých evropských zemích. EU proto musí v této oblasti posílit svoji činnost a současně přispět ke zlepšení kvality života v rozvojových zemích a k podpoře jejich hospodářství.

 poukazuje na skutečnost, že program „Zdraví pro růst“ nutně doplňuje vlajkovou iniciativu „Novými dovednostmi k novým povoláním“, zejména pokud jde o takzvaná „bílá pracovní místa“, tj. pracovní místa ve zdravotnictví a v oblasti sociálních služeb. Je nezbytné, aby EU zajistila prostředky nezbytné pro provádění odborné přípravy a celoživotního učení pracovníků v tomto odvětví, které zaměstnává přibližně 20 milionů lidí a které představuje trvalou perspektivu růstu, zejména z důvodu stárnutí populace.

 připomíná, že v souvislosti s možnostmi vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, ale také s důrazem na modernizaci pracovních prostředků a nástrojů, je za účelem rozvoje veškerého potenciálu zdravotnických služeb a zlepšení jejich efektivnosti a účelnosti důležité využít možnosti, které nabízejí nové technologie. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout zejména pokroky v technologiích založených na radiofrekvenční identifikaci (RFID), jako je „internet věcí“.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Podle článku 168 Smlouvy má být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Unie doplňuje a podporuje politiku členských států, podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje koordinaci jejich programů a zároveň plně uznává odpovědnost vnitrostátních orgánů za stanovení jejich politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování lékařské péče.

(1) Podle článku 168 Smlouvy musí být při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Unie doplňuje a podporuje politiku členských států, podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje koordinaci jejich programů a zároveň plně uznává odpovědnost vnitrostátních orgánů za stanovení jejich politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování lékařské péče.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Činnosti plánované v rámci tohoto programu by měly přispět k posílení evropských systémů veřejného zdraví, neboť jsou klíčovým mechanismem k zachování sociální péče a řešení nerovností, jež se v důsledku stávající ekonomické nejistoty znepokojivě prohlubují.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) V EU je přibližně 20 milionů lidí zaměstnáno ve zdravotnictví a v odvětví sociálních služeb (tzv. „bílá pracovní místa“), přičemž se očekává, že toto číslo bude v příští letech růst v důsledku stárnutí populace. Klíčovou prioritou by v tomto citlivém odvětví měla být odborná příprava a celoživotní učení. Je proto nezbytné mnohem důkladněji posoudit potřeby bílých pracovních míst a investic do moderních dovedností, jako je využívání informačních technologií.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Za účelem minimalizace důsledků pro veřejné zdraví, které mají přeshraniční zdravotní hrozby od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily např. E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom) je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, která budou řešit různé aspekty a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí12 při potírání nakažlivých chorob a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Společenství, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích. Činnost v rámci tohoto programu může rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, přírodními katastrofami nebo změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program Zdraví pro růst v rámci cíle č. 4 celkově přispějí k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise poskytne informace o výdajích týkající se změny klimatu v rámci programu Zdraví pro růst.

(11) Za účelem minimalizace důsledků pro veřejné zdraví, které mají přeshraniční zdravotní hrozby od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily např. E. coli, chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom) nebo nemoci pocházející z rozvojových zemí, jež se z důvodu globálního pohybu obyvatelstva stále častěji vyskytují v některých evropských zemích, je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, která budou řešit různé aspekty a budou vycházet z plánování připravenosti a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí12 při potírání nakažlivých chorob a s činnostmi podporovanými v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a nástrojů Společenství, které se zaměřují zejména na chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby ve třetích zemích. Činnost v rámci tohoto programu může rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty, přírodními katastrofami nebo změnou klimatu. Jak se uvádí ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program Zdraví pro růst v rámci cíle č. 4 celkově přispějí k plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise poskytne informace o výdajích týkající se změny klimatu v rámci programu Zdraví pro růst.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Tento program by měl rovněž přispět k vytváření součinnosti s oblastí evropského výzkumu, a to zavedením a využíváním inovativních vědeckých objevů do zdravotnictví a zajištěním účinného využívání omezených vnitrostátních evropských zdrojů. Za účelem převedení výsledků výzkumu na skutečné inovace v systémech zdravotní péče je třeba věnovat zvláštní pozornost skupině osob vyžadujících zvláštní ochranu, jako jsou ženy a děti, které ovšem významně přispívají k sociálnímu a hospodářskému růstu a prosperitě.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti a zajištěna odpovídající rovnováha mezi jeho jednotlivými cíli. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné aktivity, které jsou součástí jeho specifických cílů a přináší jasnou přidanou hodnotu EU. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s finančním nařízením, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacity umožňující provádění činností financovaných z programu a, je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

(23) Při provádění programu by měla být plně dodržována zásada transparentnosti. Rozdělení rozpočtových prostředků mezi jednotlivé cíle by mělo být úměrné očekávaným přínosům pro zlepšení zdraví evropských občanů. V rámci programu by měly být vybrány a financovány vhodné aktivity, které jsou součástí jeho specifických cílů a přináší jasnou přidanou hodnotu EU. Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s finančním nařízením, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají finanční a provozní kapacity umožňující provádění činností financovaných z programu a, je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji nezávislost.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem přispět k vytváření inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče.

(1) Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem přispět k vytváření inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče a zmírnit nerovnosti v oblasti poskytování zdravotní péče v Evropě.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU.

(2) Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU po celé EU.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

(3) Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu, obezity a drog a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Rozvíjet společné přístupy a společné činnosti a prokazovat jejich hodnotu pro lepší připravenost a koordinaci v oblasti výzkumu, prevence a léčby vzácných nemocí, jimž může být vzhledem k jejich nízké míře výskytu věnována účinná pozornost pouze na celoevropské úrovni.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 1.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

– 1.2a. rozvíjení standardů a protokolů IKT pro projekt e-zdraví s cílem účinně využívat informační a komunikační technologie v oblasti zdraví, a zajistit tak ochranu osobních údajů a ochranu pacientů a jejich soukromí;

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 1.2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

– 1.2b. rozvíjení standardů a protokolů IKT pro záchranné služby a využívání inteligentních dopravních systémů (IDS) u těchto služeb;

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 2.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– 2.2 podpora činnosti v souvislosti s vzácnými onemocněními včetně vytváření evropských referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informací a registrů na základě společných akreditačních kritérií;

– 2.2 podpora činnosti v souvislosti s vzácnými onemocněními, včetně informací a registrů na základě společných akreditačních kritérií;

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 3.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

výměna osvědčených postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita;

výměna osvědčených postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence kouření, užívání drog, nadměrná konzumace alkoholu a obezita;

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 4 – bod 3.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– 3.2 podpora prevence chronických onemocnění, včetně rakoviny, prostřednictvím výměny poznatků a osvědčených postupů a přípravy společných aktivit;

– 3.2 podpora prevence chronických onemocnění, včetně kardiovaskulárních onemocnění, hepatitidy B a C a rakoviny, prostřednictvím výměny poznatků a osvědčených postupů a přípravy společných aktivit;

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech;

b) činností s jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních pracovních programech, a to v souladu s finančním nařízením EU1 a jeho prováděcími pravidly2;

 

__________

 

1 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1).

 

2 Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(a) jsou nevládními, neziskovými subjekty nezávislými na průmyslových, obchodních a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;

(a) jsou nevládními, neziskovými subjekty nezávislými na průmyslových, obchodních, politických a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(g) akce spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním.

g) akce spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným odůvodněním, a to v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 13. – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Komise předloží Evropskému parlamentu výroční zprávu o způsobu, jakým je program prováděn, a o jeho dopadech.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

Nejpozději v polovině roku 2018 Komise vypracuje a předloží Evropskému parlamentu hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení, změnách nebo zrušení opatření a předloží ji Evropskému parlamentu. Součástí bude i hodnocení, zda existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů předchozího programu.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.2. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: zvyšování interoperability registrů pacientů a dalších aplikací e-Zdraví; podpora evropské spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví, zejména co se týče registrů a využívání ze strany profesionálů v oboru zdravotní péče. To pomůže práci evropské dobrovolné sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené směrnicí 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady.

1.2. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: zvyšování interoperability registrů pacientů a dalších aplikací e-Zdraví, jako je „internet věcí“; podpora evropské spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví, zejména co se týče registrů a využívání ze strany profesionálů v oboru zdravotní péče. To pomůže práci evropské dobrovolné sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené směrnicí 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1 – bod 1.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.2a. Inovace v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví: využívání inteligentních dopravních systémů (IDS) zdravotnickými záchrannými službami.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.3. Pracovní síly ve zdravotnictví: účinný odhad a plánování, co se týče pracovních sil ve zdravotnictví, pokud jde o počet, rozsah praktických zkušeností a dovedností, sledování mobility (v rámci Unie) a migrace, vývoj účinných strategií pro nábor a udržení pracovních sil a rozvíjení kapacity.

1.3. Pracovní síly ve zdravotnictví: účinný odhad a plánování, co se týče pracovních sil ve zdravotnictví, pokud jde o počet, rozsah praktických zkušeností a dovedností, včetně schopnosti využívat nové informační systémy a další pokročilé technologie, sledování mobility (v rámci Unie) a migrace, vývoj účinných strategií pro nábor a udržení pracovních sil a rozvíjení kapacity.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1 – bod 1.4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.4a. Vytváření součinnosti s oblastí evropského výzkumu, tak aby mohly být hlavní objevy v oblasti výzkumu zavedeny do systémů zdravotní péče a skutečně uplatňovány.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU.

2. Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům, informacím a léčbě pro zvláštní případy, též za hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany EU.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Příloha 1 – bod 4.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.1. Připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a reakce na ně s ohledem na globální iniciativy a v koordinaci s nimi: zavést společné prvky plánování obecné a specifické připravenosti, včetně připravenosti na pandemii chřipky, a pravidelné informování o provádění plánů připravenosti.

4.1. Připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a reakce na ně s ohledem na globální iniciativy a v koordinaci s nimi: zavést společné prvky plánování obecné a specifické připravenosti, včetně připravenosti na pandemii chřipky, a pravidelné informování o provádění plánů připravenosti; přinést pacientům inovace v oblasti prevence, diagnostiky a léčby nemocí pocházejících z rozvojových zemí, jež se stále častěji vyskytují v některých evropských zemích.

POSTUP

Název

Třetí víceletý akční program Unie v oblasti zdraví na období 2014-2020 pod názvem „Zdraví ve prospěch růstu“

Referenční údaje

COM(2011)0709 – C7-0399/2011 – 2011/0339(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

30.11.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

30.11.2011

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Maria Badia i Cutchet

14.12.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

28.2.2012

 

 

 

Datum přijetí

24.4.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, András Gyürk, Fiona Hall, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Jens Rohde, Paul Rübig, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Claude Turmes, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Yves Cochet, Ioan Enciu, Vicente Miguel Garcés Ramón, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Seán Kelly, Eija-Riitta Korhola, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Vladimír Remek, Silvia-Adriana Ţicău

POSTUP

Název

Třetí víceletý akční program Unie v oblasti zdraví na období 2014-2020 pod názvem „Zdraví ve prospěch růstu“

Referenční údaje

COM(2011)0709 – C7-0399/2011 – 2011/0339(COD)

Datum predložení EP

9.11.2011

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

30.11.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

30.11.2011

EMPL

30.11.2011

ITRE

30.11.2011

FEMM

30.11.2011

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

EMPL

17.11.2011

FEMM

27.4.2012

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Françoise Grossetête

15.12.2011

 

 

 

Projednání ve výboru

8.5.2012

 

 

 

Datum přijetí

20.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

63

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Elena Oana Antonescu, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Lajos Bokros, Martin Callanan, Nessa Childers, Tadeusz Cymański, Chris Davies, Esther de Lange, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Carl Schlyter, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Margrete Auken, Erik Bánki, Cristian Silviu Buşoi, Nikos Chrysogelos, Minodora Cliveti, Gaston Franco, James Nicholson, Vittorio Prodi, Michèle Rivasi, Crescenzio Rivellini, Birgit Schnieber-Jastram, Rebecca Taylor, Marita Ulvskog, Kathleen Van Brempt, Anna Záborská, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Véronique Mathieu

Datum předložení

3.7.2012