Postup : 2012/2027(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0270/2012

Předložené texty :

A7-0270/2012

Rozpravy :

PV 25/10/2012 - 21
CRE 25/10/2012 - 21

Hlasování :

PV 26/10/2012 - 6.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0404

ZPRÁVA     
PDF 217kWORD 189k
14. 9. 2012
PE 492.680v02-00 A7-0270/2012

o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s víceletým finančním rámcem

2012/2027(INI)

Rozpočtový výbor

Zpravodajka: Eider Gardiazábal Rubial

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o inovačních finančních nástrojích v souvislosti s víceletým finančním rámcem

(2012/2027(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500), „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662) („sdělení o finančních nástrojích“), „Balíček opatření pro růst integrované evropské infrastruktury“ (COM(2011)0676), „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870) a „Pilotní fáze iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0660),

–   s ohledem na návrhy Komise, zejména návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2011)0398), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (COM(2010)0815), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007-2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (COM(2011)0659), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0809), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (COM(2011)0785), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ - program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (COM(2011)0615/2),

–   s ohledem na pracovní dokumenty útvarů Komise „Finanční nástroje politiky soudržnosti“ (SWD(2012)36) a „Prvky společného strategického rámce na období 2014 až 2020 - Evropský fond pro regionální rozvoj, , Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond“ (SWD(2012) 61) („Společný strategický rámec pro strukturální fondy a Fond soudržnosti“),

–   s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu malých a středních podniků a č. 2/2012 o finančních nástrojích pro malé a střední podniky spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj a na stanovisko Evropského účetního dvora č 7/2011 o návrhu nařízení o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“(1) a na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(2),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0270/2012),

A. vzhledem k tomu, že od počátku 21. století vyvinuly orgány Evropské unie řadu inovačních finančních nástrojů založených na mechanismech kombinujících granty udílené z rozpočtu Unie a veřejné a/nebo soukromé prostředky jakožto doplňkové zdroje za účelem zvýšení objemu disponibilních investičních prostředků pro uskutečnění strategických cílů Unie;

B.  vzhledem k tomu, že podle bodu 49 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení bylo stanoveno, že „[o]rgány se shodují v tom, že je nezbytné zavést mechanismy spolufinancování, aby se zvýšením podnětu k financování posílil pákový efekt rozpočtu Evropské unie. Souhlasí s povzbuzením rozvoje vhodných víceletých finančních nástrojů, jež u veřejných a soukromých investorů působí jako katalyzátor“;

C. vzhledem k tomu, že podle současných odhadů je přibližně 1,3 % rozpočtu Unie věnováno na finanční nástroje s tím, že v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2007–2013 vyvinula Unie 14 finančních nástrojů v oblasti svých vnitřních politik (3 miliardy EUR v kategorii 1a, tedy 3,4 % disponibilního rozpočtu, a přibližně 5,9 miliardy EUR v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti) a 11 finančních nástrojů v oblasti vnějších politik (1,2 miliardy EUR, tedy 2,2 % rozpočtu v kategorii 4, bez ohledu na finanční nástroje vyvinuté v rámci Evropského rozvojového fondu);

D. vzhledem ke zkušenostem, které již Unie získala při správě finančních nástrojů, a k četným hodnocením a rozporným posouzením dopadu, která byla doposud zveřejněna;

E.  vzhledem k tomu, že podle svého usnesení ze dne 8. června 2011 o Investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu by o rámci pro provádění a způsobilost projektů mělo být rozhodnuto řádným legislativním postupem, aby se tak zajistil neustálý tok informací a účast rozpočtového orgánu při využívání těchto nástrojů v celé Unii, což by Parlamentu umožnilo ověřovat, zda jsou jeho politické priority plněny, a zajistila se i posílená kontrola těchto nástrojů ze strany Evropského účetního dvora;

Současné inovační finanční nástroje

1.  připomíná, že využívání finančních nástrojů na evropské úrovni bylo zamýšleno jako prostředek Unie pro zvýšení objemu investic v reálném evropském hospodářství v souladu s cíli Unie v podmínkách stále se zmenšujících zdrojů přidělených do jejího rozpočtu při stálém zvyšování politických ambicí a jejích potřeb;

2.  zdůrazňuje, že konečný cíl a účel inovačních finančních nástrojů spočívá v tom, že by měly v situacích selhání trhu či v případě neoptimálních investicí fungovat jako katalyzátor umožňující mobilizovat na základě příspěvku z rozpočtu Unie finanční prostředky – veřejné a/nebo soukromé – na projekty, u kterých trh funguje nedostatečně nebo nedokonale;

    konstatuje, že účast veřejného sektoru tedy umožňuje snížit náklady spojené s riziky tím, že je částečně kryje, a usnadňuje tak uskutečňování dotčených projektů;

3.  poznamenává, že dosud vzniklé finanční nástroje pokryly velice různorodé typy intervencí, od majetkové účasti ve fondech vlastního/rizikového kapitálu (equity/venture capital) po mechanismy záruky/protizáruky u finančních zprostředkovatelů (zejména bank), přes nástroje sdílení rizik s finančními institucemi pro podporu investic, inovací a výzkumu;

4.  konstatuje, že rozmanitost těchto intervencí je odůvodněna tím, že i oblasti pokryté těmito nástroji jsou velmi různorodé (podpora malých a středních podniků, energetika, změna klimatu, zaměstnanost a mikroúvěry, výzkum a inovace, dopravní infrastruktury, informační technologie);

5.  zdůrazňuje, že využívání inovačních finančních nástrojů se řídí přísnými právními předpisy (nutný souhlas legislativního orgánu) a rozpočtovými předpisy; poznamenává, že využívání inovačních finančních nástrojů nepředstavuje nepředvídané finanční náklady zatěžující rozpočet Unie, jelikož finanční závazky rozpočtu Unie se omezují na částku poskytnutou Unií pro inovativní finanční nástroje na základě ročních rozpočtových prostředků schválených rozpočtovým orgánem a nepovedou tak ke vzniku podmíněných závazků pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že inovační finanční nástroje musí přispívat k bezpečné a účinné finanční správě veřejných finančních prostředků vzhledem k tomu, že poskytnutý příspěvek z rozpočtu může vytvořit příjmy, které mohou být opět investovány (reflows) do dotčených inovačních finančních nástrojů, a tím posílit kapacitu pro poskytování pomoci a zvýšit účinnost veřejných činností; zdůrazňuje že je proto třeba, aby operace financované inovačními finančními nástroji byly předmětem řádných auditů prováděný Evropským účetním dvorem a aby zákonodárci byli v plné míře informování o veškerých zjištěných skutečnostech;

6.  připomíná, že existují tři typy investičních situací: 1) připomíná, že existují tři typy investičních situací: 1) optimální, kdy výnos je jednoznačně pozitivní a umožňují financování trhem, 2) neoptimální, kdy je dosaženo výnosu, ale ten je nedostatečný na to, aby se zajistilo financování trhem, a financování inovačními finančními nástroji je odůvodněné, 3) výnos je malý nebo žádný, což vyžaduje intervenci Unie ve formě dotací, které mohou být kombinovány s finančními nástroji, pokud to projekt umožňuje;

7.  znovu opakuje, že větší využívání finančních nástrojů v rozpočtu Unie by mělo představovat strategii, jejímž cílem není omezit rozpočet Unie, ale optimalizovat jeho využití, a je potěšen, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení o finančních nástrojích uznala, že „záměrem, který se skrývá za větším využíváním inovačních finančních nástrojů, není nahradit financování prostřednictvím grantů finančními nástroji“;

8.  zdůrazňuje, že doposud získané zkušenosti s využíváním inovačních finančních nástrojů jsou celkově uspokojující, i když jejich multiplikační účinky se značně liší podle oblasti intervence, odvětvových cílů, které mají být prostřednictvím inovačních finančních nástrojů dosaženy, typu navrhovaného inovačního finančního nástroje a způsobu jeho provádění;

9.  zdůrazňuje, že inovační finanční nástroje v oblasti vnitřních politik Unie jsou buď využívány na evropské úrovni (spravuje je samotná Komise nebo orgán, který pověřila), nebo na vnitrostátní úrovni v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti (jde o správu sdílenou s členskými státy);

10. zdůrazňuje, že jejich provádění je tedy založeno na zapojení četných subjektů, od Komise jako výkonného orgánu Unie zodpovědného za plnění rozpočtu po skupinu Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, přes vnitrostátní a místní banky, ať už obchodní či zaměřené na investice nebo na rozvoj, a soukromé a veřejné finanční investory; a v obecnější rovině jejich úspěch závisí na mobilizaci státních, polostátních a soukromých finančních zprostředkovatelů, jejichž cíle se mění podle oblastí intervence (orgány poskytující mikroúvěry, záruční fondy pro malé a střední podniky, regionální struktura rozvoje, fond podpory výzkumu atd.);

11. konstatuje zejména významné rozdíly mezi finančními nástroji spravovanými centrálně na úrovni Společenství a nástroji v rámci sdíleného řízení v oblasti regionální politiky a politiky soudržnosti nebo v oblasti vnějších vztahů;

12. poznamenává že pokud jde o oblast politiky soudržnosti, vykazovaly inovační finanční nástroje různé výsledky, a to v závislosti na daném členském státu a typu finančního nástroje; bere na vědomí, že inovační finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti čelily problémům v souvislosti se špatným legislativním rámcem, což vyústilo ve zpoždění při provádění, obtíže při dosažení kritického množství prostředků a významného multiplikačního účinku a nedostatečný dohled a koordinaci; vítá v této souvislosti návrh Komise, aby byl posílen legislativní rámec a zvýšilo se tak využívání inovačních finančních nástrojů v oblasti politiky soudržnosti v příštím programovém období 2014–2020;

13. poznamenává, že pokud jde o finanční nástroje vnější politiky, je počet zapojených mezinárodních finančních institucí vysoký, stejně jako multiplikační účinek příspěvku Unie, ale že velká rozdílnost nástrojů, jejichž počet vzrostl především v posledních letech (v současnosti je jich celkem třináct), je politováníhodná;

14. konstatuje, že tyto finanční nástroje jsou využívány na základě ještě složitějších dohod, než je tomu v oblasti vnitřních politik, zahrnujících různé způsoby řízení a různé subjekty (EBRD, mezinárodní organizace);

15. konstatuje, že za daných podmínek je viditelnost intervence z rozpočtu Unie u hospodářských subjektů a občanů nedostatečná;

16. poznamenává, že v případě vnějších politik je u naprosté většiny investičních finančních nástrojů možné opětovné investování přínosů z investic, zatímco v případě vnitřních politik je tomu naopak;

17. poznamenává, že s ohledem na potřeby se finanční nástroje vyvíjely podle rozdílných strategických cílů a prostředků ne vždy koordinovaným způsobem, což vytváří určité problémy s jejich překrýváním;

18. konstatuje, že provádění finančních nástrojů vyžaduje určitý čas, mobilizaci vysoce odborných znalostí v oblasti investic, pečlivou přípravu projektů a důkladnou znalost mechanismů trhu, ale že může potenciálně zlepšit správu a úspěch podporovaných projektů kombinováním konkrétních dovedností a znalostí dotyčných subjektů; konstatuje, že nástroje představují pobídku pro spojení finančních a lidských zdrojů pro společné a strategické evropské cíle;

Návrhy Komise pro příští víceletý finanční rámec (2014–2020)

19. konstatuje, že pro období 2014–2020 Komise navrhuje zúžený počet investičních finančních nástrojů vnitřní politiky, jejichž oblast působnosti se rozšiřuje; vítá takový vývoj, který by měl v rámci portfoliového přístupu zlepšit viditelnost pro subjekty, kritické množství, rozdělení a diverzifikaci rizik spojených s těmito nástroji;

20. vítá návrh Komise vytvořit platformy pro kapitálové a dluhové nástroje; poznamenává, že účelem těchto platforem bude zjednodušení, standardizace a větší soudržnost všech inovačních finančních nástrojů prováděných z rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že mají-li být tyto platformy funkční a úspěšné v rámci provádění, je třeba, aby byl rámec pro uplatňování a další technické detaily předloženy včas a v každém případě ještě před začátkem příštího programovacího období 2014–2020;

21. upozorňuje v této souvislosti, že je třeba v blízké budoucnosti vytvořit platformu Unie pro vnější spolupráci a rozvoj za účelem zlepšení kvality a účinnosti kombinovaných mechanismů (kombinování grantů a úvěrů) používaných v rámci těchto politik, přičemž je třeba řádně přihlížet k regionálním programům řídícím vztahy Unie s různými partnerskými zeměmi; poznamenává, že platforma má za úkol pomáhat zároveň při hodnocení stávajících nástrojů vnější politiky a při vytváření nových nástrojů pro období 2014–2020;

22. vítá, že se použití inovačních finančních nástrojů v dalším programovém období rozšiřuje na všechny tematické cíle a fondy SSR v rámci politiky soudržnosti a na takové projekty, skupiny projektů nebo části programů, které budou přinášet příjmy a zisky, a jsou proto vhodné pro finanční nástroje; zdůrazňuje však, že má-li se snížit riziko nedostatečné koordinace a překrývání různých programů, je třeba získat lepší přehled o uplatňovaných finančních nástrojích;

23. poznamenává, že vnitrostátním řídícím orgánům budou dány k dispozici jednotné modely nástrojů (již hotové nástroje "off-the-shelf"); domnívá se, že úspěch těchto nástrojů bude záviset na včasném předložení technických údajů a intenzivnější výměně informací

24. vítá, že nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení] je od nynějška novým legislativním referenčním rámcem pro definici, koncepci a využívání finančních nástrojů, který zajišťuje jejich soulad s cíli a zájmy Unie;

25. domnívá se, že vytvoření výše uvedených platforem by mohlo být spojeno se stálou centrální koordinací finančních nástrojů v Komisi; poznamenává, že byla vytvořena meziútvarová skupina odborníků na finanční nástroje (FIEG), jejímž úkolem by mělo být posílení institucionální kapacity Komise při podpoře finančních nástrojů;

26. domnívá se že zavedení inovačních finančních nástrojů pod záštitou Unie přispěje k tomu, aby byly finanční prostředky využívány ku prospěchu reálné ekonomiky na projekty s přidanou evropskou hodnotou;

Návrhy nových inovačních finančních nástrojů

27. zdůrazňuje, že od poloviny devadesátých let se veřejné investice v EU neustále snižují a že od vypuknutí finanční krize v roce 2008 se tato tendence prohloubila; konstatuje mimo jiné, že se realizátoři projektů potýkají se zpřísněním podmínek poskytování úvěrů a s těžším přístupem na kapitálový trh; je tedy přesvědčen, že by pokračující rozvoj inovačních finančních nástrojů na úrovni členských států a Unie mohl přispět k tomu, aby Unie dokázala koordinovaně znovu dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

28. zdůrazňuje, že pro uskutečnění strategie EU 2020 a jejích 7 stěžejních iniciativ by na celém evropském území bylo potřeba vynaložit do roku 2020 podle odhadů Komise investice v celkové výši 1600 miliard EUR; konstatuje, že tyto investice pokrývají různorodé potřeby, od uskutečnění velkých infrastrukturních projektů po podporu menších projektů, které nabízejí velký potenciál růstu na místní a regionální úrovni, včetně činností podporujících sociální soudržnost;

29. znovu opakuje, že účelem finančních nástrojů je usnadnit nebo umožnit projekty potřebné pro dosažení strategických cílů Unie., a musí proto více přihlížet k časovému harmonogramu programů a přizpůsobit se mu;

30. je pevně přesvědčen, že inovační finanční nástroje se musí zabývat jedním či více specifickými politickými cíli Unie, zejména cíli definovanými v rámci strategie EU 2020, musí fungovat nediskriminačním způsobem, mít jednoznačně stanovenou dobu trvání, dodržovat zásadu řádného finančního řízení a musí doplňovat tradiční nástroje, jako jsou granty, a zlepšovat tak účelnost výdajů a přispívat k hlavním zásadám v oblasti zajišťování optimálního využívání finančních zdrojů;

31. domnívá se, že inovační finanční nástroje by mohly usnadnit zavedení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména zvýšit zájem soukromého kapitálu o projekty v oblasti veřejných infrastruktur;

32. zdůrazňuje význam, který mají hodnocení ex ante pro odhalování případů selhání trhů či neoptimálních investičních podmínek a pokud jde o investiční potřeby, potenciál k zapojení soukromého sektoru, možnosti úspor z rozsahu a otázku kritického množství prostředků a pro ověření toho, zda tyto instrumenty nenarušují konkurenceschopnost v rámci vnitřního trhu a pravidla státní podpory; vyzývá Komisi, aby navrhla objektivní, polytematická a relevantní kritéria pro úlohu a využívání hodnocení ex ante; pevně věří v zásadu politiky podložené fakty a je přesvědčen, že takováto hodnocení přispějí k účinnému a účelnému fungování inovačních finančních nástrojů;

33. považuje za nezbytné, v souladu s přístupem založeným na výsledcích, začlenit do hodnocení ex ante a ex post všech inovačních finančních nástrojů přiměřený počet jednoduchých kvalitativních a/nebo kvantitativních ukazatelů, pokud jde jak o finanční výsledky nástrojů, tak o jejich příspěvek k realizaci cílů Unie; domnívá se, že tento požadavek nesmí představovat nadměrnou administrativní zátěž pro vedoucí projektů; zdůrazňuje v této souvislosti, že výsledkem požadovaného hodnocení ex post může být přerušení čerpání prostředků z inovačního finančního nástroje;

34. konstatuje však, že ze zvyšování počtu finančních nástrojů vyplývají mnohé výzvy z hlediska regulace, správy a kontroly jejich účinnosti a že je třeba dosáhnout vhodné rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a kontroly na straně jedné a dostatečnou mírou účinnosti a rychlosti provedení na straně druhé; je toho názoru, že omezení počtu finančních nástrojů by mohlo snížit na minimum nerovnosti a zajistit dostatečné kritické množství prostředků;

35. zdůrazňuje proto význam co nejjednoduššího, nejjasnějšího a nejtransparentnějšího právního rámce, který nebude zvyšovat administrativní zátěž zprostředkovatelů a příjemců a bude přitažlivý pro veřejné a soukromé investory;

36. domnívá se zejména, že pravidla pro podávání zpráv by měla být zlepšena tak, aby byla jasná a co nejjednotnější, aby bylo možné dosáhnout vhodné rovnováhy mezi spolehlivostí informací a přitažlivostí inovačních finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodné systémy řízení a kontroly, které zajistí prosazování stávajících pravidel v oblasti auditu;

37. žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zvláštní, jedinou a souhrnnou roční zprávu o finančních nástrojích, jejich využívání a výsledcích, strukturovanou podle typu fondu, tematického cíle a členského státu;

38. vzhledem k vlastní nedostatečné viditelnosti těchto finančních nástrojů, vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zajištění patřičných komunikačních činností týkajících se tohoto typu intervence ze strany evropského rozpočtu, zaměřené nejen na potenciální investory, ale také na evropské občany; zdůrazňuje význam široké informační kampaně vedené na evropské úrovni a týkající se nových finančních nástrojů pro to, aby byl umožněn přístup pro všechny investory bez ohledu na velikost instituce, již zastupují;

39. zdůrazňuje, že pákový a multiplikační účinek se výrazně liší podle oblasti intervence; domnívá se, že evropský zákonodárce nemá a priori stanovit v této věci příliš přesné cíle vzhledem k tomu, že tyto účinky svou povahou velmi závisí na hospodářském kontextu a dotyčných intervenčních odvětvích;

40. zdůrazňuje, že oblast působnosti investičních finančních nástrojů je třeba ještě do značné míry upřesnit a že se může rychle měnit; poznamenává, že proto musí být kapacita, pokud jde o tvořivost, pružnost a schopnost přizpůsobit se okolnostem, co nejvyšší; navrhuje tedy, aby mohla být roční částka přidělená pro každý nástroj upravena rozpočtovým orgánem, pokud to bude nutné pro lepší dosažení cílů, kvůli nimž nástroj vznikl;

41. znovu připomíná, že opětovné investování úroků a dalších výnosů získaných v rámci daného nástroje (reflows) musí být zásadou u každého inovačního finančního nástroje a že každá výjimka musí být řádně odůvodněna;   vítá pokrok v tomto smyslu zaznamenaný v novém finančním nařízení, které má vstoupit v platnost příští rok;

42.  domnívá se, že je třeba posílit know-how a technickou kapacitu pro využívání a řízení inovačních finančních nástrojů na úrovni řídících orgánů, finančních zprostředkovatelů, bank a místní správy; doporučuje, aby před tím, než Komise schválí prováděcí akt, který má určit standardizované nástroje zpřístupněné členským státům, proběhla intenzivnější výměna odborných znalostí mezi všemi subjekty, zejména těmi, které znají vnitrostátní trh; domnívá se, že je třeba, aby tato výměna proběhla včas, mají-li se překonat kulturní překážky a má-li se zaručit zodpovědnost spojená s finančními nástroji a zajistit šance takovýchto nástrojů na úspěch;

43. je přesvědčen, že je nutné uznat úlohu různých vnitrostátních a regionálních bankovních institucí s ohledem na jejich zkušenosti a know-how, pokud jde o místní a regionální zvláštnosti, které jsou nezbytné při vývoji a uplatňování finančních nástrojů;

44. domnívá se že inovační charakter finančních nástrojů vyžaduje, aby byl zaveden rámec pro koordinace veřejných finančních institucí, jimž bude svěřena pravomoc k provádění rozpočtu inovačních finančních nástrojů, přičemž tento rámec bude zahrnovat zástupce Komise, Rady a Parlamentu;

45. vítá rychlou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o zahájení pilotní fáze iniciativy dluhopisů v období 2012–2013 pro financování projektů (projektové dluhopisy) v oblasti dopravy, energetiky a informačních technologií(3); vyjadřuje svou připravenost na základě komplexního nezávislého hodnocení této pilotní fáze zvážit, jaká další opatření mají být přijata s cílem posílit účinnost výdajů Unie a zvýšit objem investicí do prioritních projektů;

46. naléhavě proto žádá, aby byla provedena iniciativa týkající se projektových dluhopisů a pečlivě vyhodnocena vhodnost nové samostatné iniciativy týkající se emise evropských dluhopisů na infrastruktury, jež by znamenala přímý podíl kapitálu EU na projektech infrastruktury v obecném zájmu s významnou evropskou přidanou hodnotou, a to prostřednictvím veřejné emise projektových dluhopisů ze strany Unie;

47. domnívá se, že pokud by se Evropská unie sama nebo společně s dalšími členskými státy přímo podílela na kapitalizaci projektů infrastruktury (pro něž je typická dlouhodobá rentabilita), vyslala by důrazný signál veřejným a soukromým investorům i finančním trhům;   domnívá se, že tato účast EU jako investora by měla zajistit soudržnost s dlouhodobými politickými cíli Unie a byla by zárukou uskutečnění projektu, neboť by sloužila jako silný katalyzátor i páka;

48. vítá také dohodu uzavřenou v Evropské radě ve dnech 28. a 29. června 2012 o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o 10 miliard EUR, což skupině EIB umožní zvýšit svou úvěrovou kapacitu v rámci Unie v příštích letech o přibližně 60 miliard EUR a plnit tak vítanou proticyklickou funkci v rámci snahy o jednotné oživení evropského hospodářství; připomíná obecně sdílený fakt, že půjčky EIB mají multiplikační účinek tři; zdůrazňuje tedy, že by se tento nový závazek neměl naplňovat na úkor paralelního posílení a zlepšení společných nástrojů financovaných EIB a z rozpočtu Unie pro sdílení rizik či kapitálovou účast, díky nimž jsou podporovány jiné typy projektů a činností než projekty a činnosti financované půjčkami EIB a které mají případně vyšší multiplikační účinek než půjčky EIB;

49. upozorňuje na skutečnost, že ať už je vývoj finančních nástrojů v jakékoliv fázi, dosáhnou tyto nástroje plného účinku jen tehdy, pokud bude obecné právní a regulační prostředí příznivé pro jejich rozvoj, například pokud jde o zacházení s dlouhodobými investicemi v rámci pravidel obezřetnosti, která jsou nyní předmětem reformy (Basel III, Solventnost II...);

50. spoléhá na více než pozitivní dopad většího strategického využívání finančních nástrojů na evropské hospodářství, domnívá se však, že v praxi se bohužel omezí na projekty nabízející krátkodobý nebo střednědobý výnos; obává se, že investice do projektů stejně potřebných pro dosažení cílů strategie EU v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění nemusí být případně uskutečněny, neboť budou považovány za příliš rizikové pro investory a nebude k dispozici dostatek veřejných finančních prostředků; žádá proto Komisi, aby co nejrychleji předložila návrhy pro usnadnění mobilizace úspor, které v současnosti nejsou dostatečně využívány, s cílem podpořit střednědobé a dlouhodobé projekty, jež v Unii vytvářejí trvalý růst;

51 domnívá se, že pokud se dosáhne dostatečné kritického objemu prostředků daného inovačního finančního nástroje, mohlo by to přilákat soukromý kapitál s ohledem na snížení rizik vyplývající ze značného objemu portfólia projektu a případné plynulosti obchodu na trzích;

52.      zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby případný vznik „ekonomiky smíšeného financování ”nevedl k tomu, že se z inovačních finančních nástrojů stanou komplexní deriváty, které by bylo možné sekuritizovat nebo jejichž původní účel by mohl být změněn;

*

* *

53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty v tento den, P7_TA-PROV(2011)0266.

(2)

Přijaté texty v tento den, P7_TA-PROV(2011)0331.

(3)

Přijaté texty ze dne 5. července 2012, P7_TA-PROV(2012)0296.


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (31. 5. 2012)

pro Rozpočtový výbor

k inovačním finančním nástrojům v kontextu příštího víceletého finančního rámce

(2012/2027(INI))

Navrhovatelka: Iliana Ivanova

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že finanční nástroje jsou nástrojem k poskytování grantů a umožňují vytvářet multiplikační a pákový efekt, a v některých případech proto mohou být účinnějším a efektivnějším prostředkem podpory z veřejných zdrojů; připomíná, že Komise podporuje větší využití finančních nástrojů v příštím víceletém finančním rámci(1) navzdory tomu, že sama považuje finanční nástroje v oblasti soudržnosti za vysoce rizikové(2);

2.  je znepokojen tím, že v současnosti neexistuje právní definice „finančního nástroje“; bere na vědomí, že revidované finanční nařízení takovou definici bude obsahovat; je přesvědčen, že je nezbytné tuto definici zachovávat ve všech legislativních aktech, které se týkají finančních nástrojů;

3.  zdůrazňuje význam doporučení Evropského účetního dvora (EÚD), která jsou obsažena v jeho stanovisku č. 6/2010 k finančnímu nařízení a která se týkají potřeby a) vyjasnit vlastnictví finančních nástrojů, b) zajistit důslednost při účtování a podávání zpráv o finančních nástrojích ve finančním výkazu, c) přijmout jasná prováděcí pravidla pro monitorování a d) posílit personální kapacity Komise, které jí umožní řídit komplexní finanční nástroje;

4.  zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou být podporovány z veřejných prostředků pouze v případě doloženého selhání trhu; podtrhuje proto význam vysoce kvalitního posouzení selhání trhu, které odhalí vyčíslitelné nedostatky ve financování, a tím i prokazatelnou potřebu podpory finančních nástrojů z veřejných zdrojů; je přesvědčen, že finanční nástroje podporované z veřejných zdrojů by měly být zaváděny jedině tehdy, řeší-li tuto prokazatelnou potřebu, neboť v opačném případě by mohlo dojít k narušení trhu; zdůrazňuje v této souvislosti význam dodržování pravidel státní podpory;

5.  vítá připomínky EÚD obsažené v jeho zvláštní zprávě č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu pro malé a střední podniky; vyzývá Evropský investiční fond, který tento mechanismus jménem Komise řídí, aby doporučení EÚD provedl co nejdříve; bere na vědomí připomínky EÚD zveřejněné v jeho zvláštní zprávě č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu pro malé a střední podniky a týkající se nedostatku průkazných údajů uvedených v posouzení dopadů ve prospěch tohoto mechanismu, nejasně stanovených cílů tohoto režimu, nedostatku konkrétních záměrů a případů, kdy příjemci mohli získat na trhu půjčky bez veřejných záruk; zároveň vítá úspěchy, o nichž hovoří zvláštní zpráva č. 4/2011 a mezi něž patří vytvoření vhodného správního rámce a dobře navrženého rámce pro výběr příjemců a stanovení jasných a rozumných požadavků týkajících se podávání zpráv, které pro malé a střední podniky nepředstavují nepřiměřenou zátěž;

6.  je znepokojen zjištěními EÚD obsaženými v jeho zvláštní zprávě č. 2/2012 o finančních nástrojích pro malé a střední podniky spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj; je pevně přesvědčen, že těmito zjištěními je třeba se zabývat a napravit odhalené nedostatky před tím, než se k finančním nástrojům začneme ještě více přiklánět v příštím víceletém finančním rámci;

7.  doporučuje, aby příští víceletý finanční rámec řešil následující aspekty:

–   vytvoření spolehlivých a po technické stránce robustních systémů monitorování a hodnocení, které budou uzpůsobeny pro potřeby finančních nástrojů, budou zahrnovat malý počet měřitelných, vhodných, konkrétních a jednotných ukazatelů zaměřených na dosažené výsledky a stanoví příslušné referenční hodnoty a cílové úrovně,

–   uplatňování finančních nástrojů v řádné koordinaci s jinými nástroji s cílem lépe zajistit, aby Evropě přinášely přidanou hodnotu;

8.  uvědomuje si přínos zapojení soukromého sektoru prostřednictvím finančních nástrojů; staví se však kriticky k tomu, aby byli soukromí investoři upřednostňováni, neboť by to na veřejný sektor přeneslo rizika, která nejsou úměrná dostupným příležitostem; je proto přesvědčen, že příklon k preferenčnímu zacházení musí být v každém jednotlivém případě odůvodněn;

9.  je znepokojen skutečností, že řada finančních nástrojů je zaměřena na tytéž nebo podobné příjemce, a vidí v souvislosti s těmito opatřeními riziko překrývání a špatné koordinace; vyzývá Komisi, aby předložila dokument, který zmapuje všechny stávající finanční nástroje, a přispěla tak k řádnému řízení tohoto rizika.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Andrea Češková, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Iliana Ivanova, Jan Mulder, Eva Ortiz Vilella, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Michael Theurer

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Zuzana Brzobohatá, Jorgo Chatzimarkakis, Derk Jan Eppink, Véronique Mathieu

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Joachim Zeller

(1)

     Viz COM(2011)0662.

(2)

     Viz SEK(2011)1179 v konečném znění, s. 24.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (20. 6. 2012)

pro Rozpočtový výbor

k inovačním finančním nástrojům v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem

(2012/2027(INI))

Navrhovatel: Antonio Cancian

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že vysoký počet evropských finančních nástrojů a programů spolufinancování vede ke zmatkům a nejistotě veřejných i soukromých subjektů, které je chtějí využívat; očekává, že Komise bude hrát aktivnější úlohu, co se týče pomoci potenciálním žadatelům při hledání vhodného financování či finančního nástroje, a že jim poskytne základní informace, doporučení a individuální pomoc při stanovení nejefektivnějšího způsobu pro vyplácení prostředků; přeje si proto racionalizaci a koordinaci finančních nástrojů, včetně strukturálních fondů, jež by podpořily jejich efektivní využívání v jednotném soudržném rámci; vítá v tomto ohledu návrh Komise na horizontální uskupení nástrojů, jako je nástroj pro propojení Evropy, za účelem využívání meziodvětvových synergií; vyzývá Komisi, aby zajistila upřednostnění meziodvětvových projektů, jako jsou inteligentní sítě;

2.  konstatuje, že z fondu Marguerite bylo dosud financováno jen velmi málo projektů, a žádá Komisi, aby usilovala o zlepšení výkonnosti tohoto fondu; domnívá se, že by tato první zkušenost měla být zohledňována při přijímání budoucích finančních nástrojů, kdy je nutné posoudit, jak je možné rozšířit pole působnosti pro tento typ financování, a zejména, kdykoli to bude možné, zkrátit lhůtu k plnění finančních nástrojů, aby byly atraktivnější a jejich konečné produkty konkurenceschopnější;

3.  bere na vědomí skutečnost, že Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF) nabízí potenciálním příjemcům podobné, ne-li méně výhodné finanční podmínky, než nabízí běžný trh; vyjadřuje politování nad tím, že Komise tento fond, přestože se de facto jedná o nástroj financování, považuje za druh dotace, což znamená, že jeho příjemci nemají nárok na žádnou pomoc ze strukturálních fondů; zdůrazňuje proto, že v budoucnu je nezbytné zajistit, aby byly nové finanční nástroje slučitelné se strukturálními fondy a s dalšími dotačními nástroji, které Evropská unie nabízí; konstatuje, že dobře fungující finanční nástroje v oblasti energetické účinnosti mohou přinášet rychlé výsledky, a navrhuje proto zlepšit EEEF tak, že se změní na revolvingový fond nabízející skutečné možnosti investic, ať již přímo či nepřímo prostřednictvím finančních institucí, do menších projektů v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

4.  domnívá se, že by se měla věnovat větší pozornost podpoře malých a středních podniků (MSP) prostřednictvím nástrojů kapitálové účasti a dluhových nástrojů, jež jsou stanoveny v programech COSME (Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky) a Horizont 2020; považuje však za vhodné, aby bylo zváženo zvýšení horní hranice stanovené nástrojem pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (150 000 EUR) v souladu s přesnějším posuzováním skutečných úvěrových potřeb evropských MSP; domnívá se, že zvýšení horní hranice by nemělo vést k tomu, že tento nástroj bude využívat méně MSP, a žádá proto, aby byly celkové prostředky vyhrazené na nástroj pro úvěrové záruky navýšeny;

5.  zastává názor, že by Komise měla prozkoumat způsoby, jak by bylo možné zlepšit evropský kvazikapitálový trh, zejména mezaninové financování; doporučuje, aby se Komise zabývala tím, jak posílit mezaninový nástroj růstu Evropského investičního fondu (EIF), a aby prozkoumala nové mezaninové produkty, jako je ručení za mezaninové úvěry; dále doporučuje, aby byly poskytnuty údaje a analýzy týkající se finančních nástrojů, za účelem zmenšení překážek pro finanční zprostředkovatele, kteří mohou mít zájem zabývat se úvěrovým trhem pro mezaninový kapitál v EU;

6.  oceňuje kroky, jejichž cílem je vydávání záruk pro sponzory projektů, aby tak získali snazší přístup k úvěrům na základě schématu navrhovaného finančním nástrojem pro sdílení rizik (RSFF);

7.  podporuje úsilí o podněcování výzkumu a inovací v MSP v rámci programu Horizont 2020; zároveň konstatuje, že financování rizikového kapitálu není jedinou možnou cestou k dosažení tohoto cíle; vyzývá proto Komisi a další zúčastněné subjekty, aby posoudily dopady případného zavedení systému, který by MSP zadával zakázky na vývoj technologií, jejichž potřeba u orgánů Evropské unie a členských států prokazatelně existuje, s cílem dosáhnout toho, aby byly finanční prostředky z evropských zdrojů vynakládány na vývoj technologií, které budou pro tyto orgány užitečné;

8.  zdůrazňuje, že inovační finanční nástroje by se měly používat k podpoře partnerství veřejného a soukromého sektoru a mělo by se o nich uvažovat jako o alternativě k čistě veřejným výdajům jakožto způsobu mobilizace finančních prostředků a řešení selhání trhu;

9.  zdůrazňuje, že mají-li být uskutečňovány projekty považované za nezbytné k dosažení strategických cílů Evropské unie pro inteligentní a udržitelný růst založený na společném úsilí a kolektivní účasti a podporující začlenění, měly by tyto finanční nástroje být aktivovány; vyzývá proto Komisi a především EIB, ale i všechny ostatní přímo či nepřímo zapojené organizace, aby sponzorům těchto projektů pomáhaly mnohem aktivněji, a to zejména v počátečních fázích, ale i po celou dobu realizace projektů s cílem zajistit efektivní využívání finančních prostředků; v tomto ohledu se domnívá, že je třeba upozorňovat na dosažené úspěchy, jako je např. nástroj technické pomoci ELENA, a klást je za vzor;

10. domnívá se, že by u všech projektů, které vyžadují financování z evropských zdrojů, mělo proběhnout ex ante hodnocení jejich obchodního potenciálu s cílem zjistit, jaké formy financování by byly nejvhodnější (dotace poskytované z rozpočtu EU, úvěry poskytované Evropskou investiční bankou nebo záruky prostřednictvím finančních nástrojů), pozorně vyhodnotit, zda existuje možnost snížit procentuální podíl dotací, a u rozsáhlých projektů zařídit test partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

11. věří, že strategičtější využívání finančních nástrojů bude mít více než pozitivní dopad na Evropskou unii, domnívá se však, že se bohužel omezí na projekty s krátkodobou až střednědobou návratností; obává se, že investice do projektů, které jsou právě tak potřebné pro dosažení strategických cílů Evropské unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, nemusí být uskutečněny, neboť budou považovány za příliš rizikové pro investory a nebude k dispozici dostatek veřejných finančních prostředků; zdůrazňuje proto roli katalyzátoru, kterou mohou finanční nástroje hrát u soukromého kapitálu vytvářením nástrojů pro sdílení rizik a omezováním percepce rizika ze strany investorů;

12. vítá zavedení evropských dluhopisů, na nichž se podílí více zemí, a opakuje, že tyto nástroje díky svému přístupu založenému na zásadě solidarity umožní financovat kritickou infrastrukturu EU, včetně energetické infrastruktury;

13. naléhavě proto žádá, aby byla provedena iniciativa týkající se projektových dluhopisů a pečlivě vyhodnocena vhodnost nové samostatné iniciativy týkající se emise evropských dluhopisů na infrastruktury, jež by znamenala přímý podíl kapitálu Evropské unie na projektech infrastruktury v obecném zájmu s významnou evropskou přidanou hodnotou, a to prostřednictvím veřejné emise projektových dluhopisů ze strany Unie;

14. domnívá se, že pokud by se Evropská unie sama nebo společně s dalšími členskými státy přímo podílela na kapitálu projektů infrastruktury (pro něž je typická dlouhodobá rentabilita), vyslala by důrazný signál veřejným a soukromým investorům i finančním trhům; domnívá se, že tato účast EU jako investora by měla zajistit soudržnost s dlouhodobými politickými cíli Unie a byla by zárukou uskutečnění projektu, neboť by fungovala jako mocný katalyzátor i páka;

15. naléhavě žádá zavedení jednotných podmínek pro způsobilé náklady, audit a kontrolu, a domnívá se, že bude-li stanovena jasná míra odpovědnosti členských států v souvislosti se zaváděním a řízením těchto finančních mechanismů, bude dosaženo jejich efektivnějšího využívání.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.6.2012

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

2

5

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Patrizia Toia, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Antonio Cancian, António Fernando Correia de Campos, Ioan Enciu, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Seán Kelly, Werner Langen, Mario Pirillo, Peter Skinner, Lambert van Nistelrooij

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jorgo Chatzimarkakis


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (25. 6. 2012)

pro Rozpočtový výbor

k inovačním finančním nástrojům v kontextu příštího víceletého finančního rámce

(2012/2027(INI))

Navrhovatelka: Mojca Kleva

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá návrh Komise, aby bylo v příštím programového období (2014–2020) posíleno využívání finančních nástrojů; zdůrazňuje, že v dobách silných rozpočtových omezení a snížené kapacity soukromého sektoru v oblasti poskytování úvěrů může zvýšené využívání inovativních finančních nástrojů podpořit partnerství veřejného a soukromého sektoru, přinést multiplikační účinek rozpočtu EU, otevřít alternativní zdroje financování, zajistit důležitý zdroj financování pro strategické regionální investice, podpořit dlouhodobé a udržitelné investice a zvýšit růstový potenciál EU; je přesvědčen, že finanční nástroje, budou-li využívány pro vhodné projekty, by se mohly jako doplněk grantů postupně stát důležitým prvkem strategií EU v oblasti regionálního růstu, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti inteligentního a udržitelného růstu; finanční nástroje jsou vhodné tehdy, pokud v důsledku podpory přináší projekt příjmy a zisk, a mohou tak být splaceny úvěry a půjčky;

2.  naléhavě vyzývá, aby byla v rámci budoucího revidovaného finančního nařízení co nejdříve přijata právní definice finančních nástrojů, na niž by se koherentně odkazovalo ve všech legislativních aktech týkajících se finančních nástrojů; zdůrazňuje, že je důležité včas a ještě před začátkem příštího programového období zajistit, aby byl právní rámec finančních nástrojů jednoznačný, jednoduchý a transparentní, čímž se zajistí, aby byly finanční nástroje atraktivní pro veřejné a soukromé investory;

3.  zdůrazňuje význam široké informační kampaně vedené na evropské úrovni a týkající se nových finančních nástrojů pro to, aby byl umožněn přístup pro všechny investory bez ohledu na velikost instituce, již zastupují;

4.  zdůrazňuje význam, který mají hodnocení ex ante pro odhalování případů selhání trhů či investicí, které nebyly provedeny optimálním způsobem; vyzývá Komisi, aby do příslušného nařízení jako součást základního aktu zavedla relevantní požadavky týkající se úlohy a uplatňování hodnocení ex ante, jako jsou například důkazy o selhání trhu, vyčíslený nedostatek finančních prostředků a investiční potřeby, možná účast soukromého sektoru, výsledná přidaná hodnota dotčeného finančního nástroje a posouzení kritického množství;

5.  vítá rozšíření finančních nástrojů v dalším programovém období na všechny tematické cíle a fondy SSR v rámci politiky soudržnosti, popřípadě na takové projekty a skupiny projektů nebo části programů, jež přinášejí příjmy a zisky, a jsou tudíž vhodné pro finanční nástroje; zdůrazňuje však, že má-li se snížit riziko nedostatečné koordinace a překrývání různých programů, je třeba získat lepší přehled o uplatňovaných finančních nástrojích;

6.  je přesvědčen, že patřičné monitorování, podávání zpráv a provádění auditních kontrol má zásadní význam pro to, aby se zajistilo využití prostředků EU pro zamýšlené účely; vyzývá Komisi, aby zpřísnila požadavky týkající se podávání zpráv řídícím orgánům v průběhu programového období;

7.  je přesvědčen o tom, že je třeba rovněž posílit know-how a technickou kapacitu pro využívání a řízení finančních nástrojů na úrovni řídících orgánů, finančních zprostředkovatelů a bank; zdůrazňuje, že lepší znalosti o finančních nástrojích ze strany osob odpovědných za provádění veřejných politik mají zásadní význam pro to, aby se odstranily překážky kulturního charakteru a podpořil se úspěch finančních nástrojů;

8.  vybízí Komisi, aby využila zkušenosti získaných s nástroji, jako je JEREMIE, JESSICA nebo JASMINE, jež jsou zásadní pro evropské regiony a města, a aby zároveň vymezila novou oblast finančních nástrojů pro programové období 2014-2020;

9.  je přesvědčen, že je nutné uznat úlohu různých vnitrostátních a regionálních bankovních institucí s ohledem na jejich zkušenosti a know-how, pokud jde o místní a regionální zvláštnosti, které jsou nezbytné při vývoji a uplatňování finančních nástrojů;

10. uznává význam městské dimenze a posílenou úlohu měst při plánování a provádění fondů, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, v příštím programovém období; vyzývá proto Komisi, aby dále objasnila procedurální a praktické důsledky výraznější úlohy měst při formování a provádění finančních nástrojů a zároveň zajistila veřejné participační procesy také pro tyto projekty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.6.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Catherine Bearder, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Nikos Chrysogelos, Ryszard Czarnecki, Francesco De Angelis, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Markus Pieper, Monika Smolková, Ewald Stadler, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Antonello Antinoro, Cornelia Ernst, Pat the Cope Gallagher, Jens Geier, Lena Kolarska-Bobińska, James Nicholson, Ivari Padar, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter, Czesław Adam Siekierski, Patrice Tirolien


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.9.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Richard Ashworth, Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Jens Geier, Lucas Hartong, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Claudio Morganti, Jan Mulder, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Derek Vaughan, Angelika Werthmann, Jacek Włosowicz

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Burkhard Balz, Maria Da Graça Carvalho, Edit Herczog, Jürgen Klute, Constanze Angela Krehl, Peter Šťastný, Georgios Stavrakakis

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Luigi Berlinguer

Právní upozornění - Ochrana soukromí