ZPRÁVA o žádosti, aby byl Martin Ehrenhauser zbaven imunity

16. 10. 2012 - (2012/2152(IMM))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Bernhard Rapkay

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti, aby byl Martin Ehrenhauser zbaven imunity

(2012/2152(IMM))

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost o zbavení Martina Ehrenhausera poslanecké imunity za účelem vyšetřování, kterou Parlamentu zaslalo Státní zastupitelství ve Vídni s datem 21. března 2012 a která byla dne 2. července oznámena na plenárním zasedání,

–   poté, co Martin Ehrenhauser dostal možnost vyjádřit se podle čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie ze dne 7. září 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě poslanců Evropského parlamentu na základě přímých všeobecných voleb,

–   s ohledem na článek 57 Ústavního zákona Rakouské spolkové republiky,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011[1],

–   s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0332/2012),

A. vzhledem k tomu, že Státní zastupitelství ve Vídni požádalo o to, aby byl člen Evropského parlamentu Martin Ehrenhauser zbaven poslanecké imunity, aby rakouské orgány mohly proti Martinu Ehrenhauserovi zahájit vyšetřování a trestní stíhání;

B.  vzhledem k tomu, že Martin Ehrenhauser má být zbaven imunity kvůli podezření ze spáchání trestních činů souvisejících s neoprávněným přístupem k počítačovému systému podle § 118a rakouského trestního zákona, porušení telekomunikačního tajemství podle § 119 trestního zákona, zneužitím přístroje pro záznam zvuku nebo odposlech podle § 120 odst. 2 trestního zákona a porušením § 51 zákona o ochraně údajů 2000;

C. vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie požívají členové Evropského parlamentu na území vlastního státu imunitu přiznávanou členům parlamentu vlastního státu;

D. vzhledem k tomu, že podle čl. 57 odst. 2 rakouského ústavního zákona smějí být členové Národní rady zadrženi pro spáchání trestného činu (s výjimkou přistižení při činu) pouze se souhlasem Národní rady a že souhlas Národní rady je nutný rovněž pro provedení domovní prohlídky u členů Národní rady; vzhledem k tomu, že podle čl. 57 odst. 3 ústavního zákona smějí být členové Národní rady stíháni pro spáchání trestného činu bez souhlasu Národní rady pouze tehdy, pokud tento čin zjevně nemá žádný vztah k politické činnosti tohoto poslance, a že příslušný orgán musí požádat Národní radu o rozhodnutí o neexistenci tohoto vztahu, pokud o to požádá dotčený poslanec nebo třetina členů stálého výboru, do jehož působnosti tyto záležitosti spadají;

E.  vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného může být proti Martinu Ehrenhauserovi vedeno vyšetřování pouze tehdy, bude-li zbaven imunity;

F.  vzhledem k tomu, že Martin Ehrenhauser měl možnost vyjádřit se ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu a sdělil, že podle jeho názoru by měl být imunity zbaven;

G. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie stanovil, že ačkoli jsou výsady a imunity „stanoveny ve veřejném zájmu Společenství [...], jsou výslovně přiznány úředníkům, jiným zaměstnancům a poslancům Parlamentu“ a „protokol tak vytváří ve prospěch uvedených osob subjektivní právo“[2];

H. vzhledem k tomu, že článek 9 protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie ani článek 57 rakouského spolkového ústavního zákona nebrání tomu, aby byl Martin Ehrenhauser zbaven imunity;

1.  zbavuje Martina Ehrenhausera poslanecké imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným úřadům Rakouské republiky a Martinu Ehrenhauserovi.

• [1]  Věc 101/63, Wagner/Fohrmann a Krier, Recueil 1964, 195; věc 149/85 Wybot/Faure a další, Recueil 1986, 2391; věc T-345/05 Mote/Parlament, Sbírka rozhodnutí 2008, II-2849; spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra/De Gregorio a Clemente, Sbírka rozhodnutí 2008, I-7929; věc T-42/06 Gollnisch/Parlament, Sbírka rozhodnutí 2010, II-01135 a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí).
• [2]  Věc T-345/05, Mote/Parlament, Sbírka rozhodnutí 2008, II-2849, bod 28.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Obecné souvislosti

Na plenárním zasedání dne 2. července 2012 oznámil předseda podle čl. 6 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu, že obdržel dopis Státního zastupitelství ve Vídni ze dne 21. března 2012 s žádostí o zbavení poslance Martina Ehrenhausera poslanecké imunity.

Podle čl. 6 odst. 2 jednacího řádu předseda postoupil žádost Výboru pro právní záležitosti. Dne 17. září 2012 proběhlo slyšení Martina Ehrenhausera ve Výboru pro právní záležitosti podle čl. 7 odst. 3 jednacího řádu.

Žádost o zbavení imunity má následující souvislosti:

Státní zastupitelství ve Vídni má v úmyslu zahájit vyšetřování proti poslanci Evropského parlamentu Martinu Ehrenhauserovi. Podle vyjádření Státního zastupitelství ve Vídni je Martin Ehrenhauser podezřelý z neoprávněného přístupu k počítačovému systému podle § 118a rakouského trestního zákona, porušení telekomunikačního tajemství podle § 119 trestního zákona, neoprávněného získávání údajů podle § 119a trestního zákona, zneužití přístroje pro záznam zvuku nebo odposlech podle § 120 odst. 2 trestního zákona a porušení § 51 zákona o ochraně údajů 2000.

Státní zastupitelství ve svém dopise ze dne 21. března 2012 uvádí, že podle výpovědi jiného poslance, Hanse-Petera Martina, je Martin Ehrenhauser podezřelý z toho, že od konce léta 2010 do dubna 2011 protiprávně vstupovali do soukromého e-mailového systému H.-P. Martina a prohlíželi, kopírovali a tiskli jeho soukromá a pracovní data včetně e-mailů a jejich příloh. Hans-Peter Martin poskytl dále Státnímu zastupitelství ve Vídni složku s dokumenty, které dokládají tyto neoprávněné přístupy. Na tomto základě považuje Státní zastupitelství ve Vídni podezření proti Martinu Ehrenhauserovi za důvodné.

Dále je Martin Ehrenhauser podezřelý z toho, že bez souhlasu mluvčího poskytl zvukový záznam neveřejného vyjádření tohoto mluvčího určité třetí osobě, které nebylo určeno; konkrétně zpřístupnil sestřih rozhovoru mezi několika osobami, mezi nimiž byl i Hans-Peter Martin, jedné ze zúčastněných osob, která části tohoto sestřihu předala Státnímu zastupitelství ve Vídni.

2. Právní předpisy a postupy týkající se imunity poslanců Evropského parlamentu

Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o EU stanoví v článcích 8 a 9 následující (podtržení přidáno):

Článek 8

Členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Článek 9

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové:

a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.“

Postup v Evropském parlamentu se řídí články 6 a 7 jednacího řádu. Příslušná ustanovení zní takto (podtržení přidáno):

„ Článek 6: Zbavení poslanecké imunity

1. Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity usiluje Parlament především o zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a o zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností.

2. Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, se kterou se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu, je oznámena v plénu a je postoupena příslušnému výboru. [...]

Článek 7: Imunitní řízení

1. Příslušný výbor projedná žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu imunity a výsad neprodleně a v pořadí, v jakém mu byly předloženy.

2. Výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu imunity a výsad.

3. Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity či zda má být jeho imunita ochráněna. Dotyčný poslanec musí dostat příležitost se vyjádřit; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci. Může být zastoupen jiným poslancem. s [...]

7. Výbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu. [...]“

Protože podle čl. 9 písm. a) protokolu č. 7 požívají poslanci EP na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu, je třeba odkázat na článek 57 rakouského spolkového ústavního zákona, který zní takto (podtržení přidáno):

Článek 57

(1) Poslanci Národní rady nemohou být nikdy činěni odpovědnými za hlasy, které odevzdali při výkonu své funkce, a za ústní nebo písemné výroky, které učinili během výkonu své funkce, mohou být činěni odpovědnými pouze Národní radou.

(2) Poslanci Národní rady mohou být v souvislosti s trestným činem – vyjma případů, jsou-li přistiženi přímo při činu – zatčeni pouze se souhlasem Národní rady. Domovní prohlídky poslanců Národní rady jsou rovněž podmíněny souhlasem Národní rady.

(3) Žaloba pro trestný čin může být mimoto podána bez souhlasu Národní rady proti jejím poslancům pouze tehdy, pokud zjevně nesouvisí s politickou činností dotyčného poslance. Na žádost dotyčného poslance nebo třetiny členů stálého výboru pověřeného touto záležitostí si však musí příslušný orgán vyžádat rozhodnutí Národní rady o existenci této souvislosti. Je-li tato žádost podána, musí být veškeré kroky spojené se soudním řízením okamžitě ukončeny nebo přerušeny.

(4) Ve všech těchto případech se považuje souhlas Národní rady za udělený, pokud Národní rada nevydala rozhodnutí o žádosti orgánu příslušného k podání žaloby ve lhůtě osmi týdnů; za účelem včasného přijetí usnesení Národní rady předloží předseda tuto žádost k hlasování nejpozději jeden den před uplynutím této lhůty. Tato lhůta se nevztahuje na období, kdy Národní rada nezasedá.

(5) Je-li poslanec přistižen při páchání trestného činu, musí dotyčný orgán o jeho zatčení okamžitě informovat předsedu Národní rady. Pokud o to Národní rada, nebo mimo zasedání stálý výbor pověřený touto záležitostí, požádá, musí být zatčení odloženo nebo celé soudní řízení zastaveno.

(6) Imunita poslanců končí dnem zasedání nově zvolené Národní rady a imunita těch funkcionářů Národní rady, jejichž funkční období toto datum přesahuje, v den ukončení jejich funkčního období.

(7) Podrobná ustanovení jsou upravena spolkovým zákonem o jednacím řádu poslanecké sněmovny.“

3. Odůvodnění návrhu usnesení

V případě údajných činů, kvůli nimž hodlá Státní zastupitelství ve Vídni zahájit vyšetřování proti Martinu Ehrenhauserovi, se zjevně nejedná o názory nebo hlasování při výkonu funkce poslance ve smyslu článku 8 protokolu o výsadách a imunitách. S ohledem na článek 9 protokolu a na příslušná ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu a rakouské ústavy dospěl Výbor pro právní záležitosti k závěru, že nic nebrání tomu, aby byl Martin Ehrenhauser zbaven poslanecké imunity.

4. Závěr

Na základě výše uvedeného navrhuje Výbor pro právní záležitosti podle čl. 7 odst. 2 jednacího řádu, aby byl Martin Ehrenhauser zbaven poslanecké imunity.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	10.10.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Rebecca Taylor, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Piotr Borys, Luis de Grandes Pascual, Eva Lichtenberger
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Sophia in ‘t Veld