Postup : 2012/2114(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0367/2012

Předložené texty :

A7-0367/2012

Rozpravy :

PV 10/12/2012 - 23
CRE 10/12/2012 - 23

Hlasování :

PV 11/12/2012 - 8.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0469

ZPRÁVA     
PDF 179kWORD 154k
7. 11. 2012
PE 492.903v02-00 A7-0367/2012

o financování obchodu a investic malých a středních podniků v EU: snadnější přístup k úvěrům na podporu internacionalizace

(2012/2114(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: Jan Zahradil

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o financování obchodu a investic malých a středních podniků v EU: snadnější přístup k úvěrům na podporu internacionalizace

(2012/2114(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2006)0567),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ (COM(2010)0343),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612),

–   s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu, která byla uzavřena v roce 1994 v rámci uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání podle GATT(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace(2) (nařízení o obchodních překážkách),

–   s ohledem na zprávu UNCTAD o světových investicích za rok 2011,

–   s ohledem na společné zprávy OECD, WTO a UNCTAD o obchodních a investičních opatřeních skupiny G20 (od poloviny října 2010 do dubna 2011),

–   s ohledem na dokument OECD nazvaný Politický rámec pro investice,

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. září 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů(3),

–   s ohledem na svá dřívější usnesení, především na usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(4), usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(5), usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(6), usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(7), usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(8), usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem(9),usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(10), usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“(11), usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(12), usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(13), usnesení ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou(14), usnesení ze dne 17. února 2011 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé(15), usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice(16), legislativní usnesení ze dne 10. května 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi(17),usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(18), usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem(19), usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou(20) a na usnesení ze dne 29. června 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(21),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2011) – Zapojení našich strategických hospodářských partnerů do úsilí o zlepšení přístupu na trh: priority pro opatření k odstranění překážek obchodu“ (COM(2011) 0114),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic(22),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),

–  s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (COM(2011)0870),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“ (COM(2012) 0070),

–   s ohledem na zprávu Mezinárodní finanční korporace / Světové banky nazvanou „Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World (Podnikání v roce 2012: podnikání v transparentnějším světě)“ (dále jen index podnikání za rok 2012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o atraktivnosti investování v Evropě(23),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0367/2012),

A. vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zahrnuje společná obchodní politika v souladu s článkem 207 SFEU přímé zahraniční investice a spadá výlučně do pravomocí EU; vzhledem k tomu, že členské státy mohou vyjednávat a uzavírat dvoustranné investiční dohody pouze pokud jsou k tomu zmocněny Unií; vzhledem k tomu, že všechny obchodní a investiční dohody vyjednané Komisí jménem Unie vyžadují souhlas Parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že podle zprávy UNCTAD za rok 2011 je EU i nadále klíčovou destinací, která láká přímé zahraniční investice; vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu prokazují, že celkový objem přímých zahraničních investic v zemích EU-27 se v roce 2008 snížil o 30 %, v roce 2009 poklesl o dalších 28 % a v roce 2010 navíc ztratil 62 %;

C. vzhledem k tomu, že podle indexu podnikání za rok 2012 jsou členské státy zastoupeny pouze 40 % mezi 35 nejlepšími zeměmi v oblasti podnikání na celosvětové úrovni (členové eurozóny pak představují pouze 26 %);

D. vzhledem k odhadům Komise, že 99 % všech podniků v EU jsou malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že 92 % těchto malých a středních podniků jsou mikropodniky s 1–9 zaměstnanci, 6,7 % jsou malé firmy s 10–49 zaměstnanci a 1,1 % jsou střední podniky s 50–249 zaměstnanci; vzhledem k tomu, že počet MSP celkově dosahuje 23 milionů a představují páteř hospodářství Unie, jelikož vytvářejí dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou velmi rozmanité a mají různé potřeby, které vycházejí ze specifik průmyslového odvětví nebo odvětví služeb, v němž působí, členského státu či regionu, v němž působí, z jejich velikosti, podnikatelské kultury či prostředí, a to na mezinárodní úrovni či v rámci jednotného trhu; vzhledem k tomu, že se v rámci svých hospodářských cyklů potýkají s rozdílnými výzvami;

F.  vzhledem k tomu, že pro podniky v EU představuje nedostatek financování spolu se slabším podnikatelským duchem oproti jiným průmyslově vyspělým ekonomikám i nadále jednu z největších výzev pro konkurenceschopnost a podnikání, a vzhledem k tomu, že roztříštěnost právních předpisů a byrokracie stále omezují schopnost malých a středních podniků, zejména pak malých podniků a mikropodniků, přizpůsobit se hospodářství založenému na účinném využívání zdrojů a energie a rozšířit své působení i na trhy mimo jejich domovský stát, a to jak v rámci jednotného trhu, tak na celosvětové úrovni;

G. vzhledem k tomu, že 44 % malých a středních podniků uvedlo nedostatek přiměřených informací jako významnou překážku internacionalizace;

H. vzhledem k tomu, že evropské malé a střední podniky váhají rozšířit své působení na mezinárodní úroveň zejména proto, že jim chybí posouzení či předběžné posouzení jejich možností exportovat;

I.   vzhledem k tomu, že značný počet evropských malých a středních podniků se podílí na vývozních činnostech na mezinárodní úrovni (celkem 25 %), a vzhledem k tomu, že pouze 13 % evropských malých a středních podniků provozuje činnost na trzích mimo EU a pouze 4 % malých a středních podniků, které nejsou aktivní na mezinárodní úrovni, mají v dohledné budoucnosti konkrétní plány na zahájení mezinárodních činností; vzhledem k tomu, že některé malé a střední podniky nejsou s ohledem na jejich podnikatelské profily a velikost schopny působit na mezinárodní úrovni;

J.   vzhledem k tomu, že pouze 10 % mikropodniků využívá některé z více než 300 dostupných programů podpory z veřejných zdrojů, a vzhledem k tomu, že velké množství podpůrných programů ztěžuje malým a středním podnikům nalezení a využití dostupné podpory;

K. vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize postihla zejména evropské malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že jejich internacionalizace mimo jednotný trh by rovněž měla být podporována;

L.  vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech více než třetina malých a středních podniků, které žádaly o bankovní půjčku, důsledně nezískávaly úvěry nebo jim byla schválena nižší částka, než o jakou žádaly; vzhledem k tomu, že podíl zamítnutí byl nejvyšší u mikropodniků;

M. vzhledem k tomu, že Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace umožnil finančním institucím poskytnout 30 miliard EUR nových finančních prostředků více než 315 000 malých a středních podniků v období 2007–2013; a vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) poskytla více než 40 miliard EUR na úvěry pro malé a střední podniky, z čehož mělo v letech 2008–2011 prospěch více než 210 000 malých a středních podniků;

N. vzhledem k tomu, že nový Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky navrhovaný Komisí poskytne podnikům a malým a středním podnikům nástroj pro úvěrové záruky, jenž by poskytoval záruky financování dluhů prostřednictvím běžných půjček, podřízených a účastnických půjček či leasingu, čímž by se zmenšily obtíže, se kterými se potýkají malé a střední podniky při získávání prostředků k financování svého růstu; tento program poskytne sekuritizaci portfolií závazků malých a středních podniků a zaměří se na uvolnění dalších prostředků na financování dluhů malých a středních podniků; tento program bude probíhat v letech 2014–2020 s plánovaným rozpočtem 2,5 miliardy EUR;

O. vzhledem k tomu, že ověřené postupy členských států v oblasti politiky podpory internacionalizace mikropodniků a malých a středních podniků, jakož i organizací občanské společnosti (obchodních komor, sdružení podniků atd.), představují významný zdroj zkušeností s vytvářením nových účinných a úspěšných politik v této oblasti;

P.  vzhledem k tomu, že politika podpory malých a středních podniků na evropské úrovni musí dodržovat zásadu subsidiarity a doplňkovosti, být pro Evropu přínosem, zamezit zdvojování a překrývání se stávajícími programy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a dosáhnout lepší programové a operační koordinace;

R.  vzhledem k tomu, že ve zprávách Komise o překážkách obchodu a investic jsou uvedeny příklady, kdy je přístup EU na trh různých zemí světa, včetně průmyslových zemí a hlavních rozvíjejících se ekonomik, které jsou členy WTO, omezován různými necelními překážkami spíše než obchodními cly, od kterých se v důsledku globalizace postupně upouští; vzhledem k tomu, že pravidla WTO zakazují neodůvodněné necelní překážky;

S.  vzhledem k tomu, že EU musí vždy, kdy je to třeba, podporovat a aktivně bránit svá průmyslová odvětví a společnosti, včetně malých a středních podniků, před porušováním dojednaných pravidel, norem a zásad WTO ze strany jejich obchodních partnerů, a to prostřednictvím veškerých vhodných a přiměřených prostředků; vzhledem k tomu, že využití mnohostranných a dvoustranných mechanismů pro urovnávání sporů, zejména nástrojů na ochranu obchodu slučitelných se zásadami WTO, by mělo být krajním opatřením;

T.  vzhledem k tomu, že právní nejistota investic je klíčovým faktorem, který malé a střední podniky odrazuje od internacionalizace a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné mít s našimi obchodními partnery právní rámec, který takovou právní jistotu zaručuje; vzhledem k tomu, že EU musí bránit zájmy evropských společností, zejména malých a středních podniků, před porušováním právní jistoty investic v zemích mimo EU;

1.  naléhavě vyzývá Komisi a případně členské státy EU, aby podpořily účast malých a středních podniků a případně mikropodniků na globálních trzích tím, že zavedou odpovídající opatření, jež umožní jejich internacionalizaci a zejména jejich další integraci na jednotném trhu EU, včetně snazšího přístupu ke kapitálu, pravidelně aktualizovaným informacím o podnikatelských příležitostech v zahraničí a účinným nástrojům na ochranu obchodu, čímž je ochrání před nespravedlivým dumpingem a subvencemi a zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi a současně zajistí ochranu lidských, pracovních a sociálních práv a ochranu životního prostředí ve třetích zemích;

2.  konstatuje, že malé a střední podniky čelí obtížím v důsledku poklesu poptávky na domácích trzích, který způsobila krize;

I. Přístup k informacím

3.  zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit shromažďování údajů v podnicích, aby bylo možné zvýšit povědomí o potřebách mikropodniků a malých a středních podniků, sdílet osvědčené postupy a poskytnout jim cílenější podporu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vyzývá rovněž k pravidelnému provádění analýz nákladů a přínosů s cílem posoudit tuto podporu a zaměřit se na zvýšení inovačního přístupu mikropodniků a malých a středních podniků a jejich konkurenceschopnosti na jednotném trhu i celosvětově;

4.  zdůrazňuje, že je nejdříve potřeba zhodnotit situaci a zjistit, jaké podpůrné programy existují či scházejí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zabránit překrývání či mezerám a začlenit stávající poskytovatele služeb a podpůrné strategie do spolupráce s vnitrostátními agenturami; podněcuje orgány členských států, aby vytvořily obdobné jednotné databáze vnitrostátních a regionálních zdrojů financování;

5.  zdůrazňuje, že je potřeba vyhodnotit stávající trh pro nárůst internacionalizace, dále podporovat rozvoj malých a středních podniků v rámci vnitřního trhu a považovat rozvoj malých a středních podniků na vnitřním trhu za stejně důležitý jako rozvoj malých a středních podniků na mezinárodní scéně;

6.  domnívá se, že pro konkurenceschopnost a růst EU je nezbytné vytvořit síť, která bude součástí elektronické platformy, jež propojí vnitrostátní kontaktní místa pro malé a střední podniky, obchodní komory, vývozní úvěrové agentury, podnikatelská sdružení a Komisi, aby bylo možné poskytovat podnikům v EU, zejména vývozcům a dovozcům, přesné, včasné a uživatelsky přístupné informace na jediném místě, čímž budou moci plně využít novou společnou obchodní politiku Unie;

II. Přístup ke kapitálu

7.  zdůrazňuje, že neustálé potíže s přístupem ke kapitálu jsou jedním z důvodů, který brání internacionalizaci malých a středních podniků; vyzývá vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky prostřednictvím státem podporovaných vývozních úvěrů, aniž by však byla narušena hospodářská soutěž v EU, a aby vyčlenily dostatek finančních prostředků pro malé a střední podniky (např. zvláštní půjčky, spolufinancování a rizikový kapitál) s cílem napomoci překonat pokles investic a omezení finančních pák ze strany bank; zdůrazňuje, že takové financování by mělo být poskytováno malým a středním podnikům, které již vyvážejí a mohou předložit realistický obchodní plán na zlepšení a konsolidaci jejich stávajícího podílu na trhu a na vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi;

8.  domnívá se, že nelze ignorovat potřebu podporovat začínající podniky, které nabízejí inovativní produkty a služby, a malé a střední podniky, kterým chybí počáteční investice pro jejich působení na jednotném trhu nebo když chtějí růst prostřednictvím internacionalizace;

9.  vyzývá proto vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky tím, že přezkoumají mimo jiné možnost vytvoření investičních fondů pro malé a střední podniky, do nichž by mohl investovat úspory každý evropský občan;

10. žádá, aby státem podporované vývozní úvěry byly v souladu s pokyny OECD a podporovaly projekty, které splňují mezinárodní pracovní normy a normy v oblasti životního prostředí;

11. vyzývá, aby podpora poskytovaná malým a středním podnikům při získávání kapitálu byla přizpůsobována jejich vlastní a konkrétní poptávce, čímž se zamezí paušálnímu přístupu; v této souvislosti konstatuje, že průmysl v EU má široké spektrum obchodních profilů a potřeb, které odrážejí velikost malých a středních podniků, strukturu, oblast činnosti a geografické umístění;

12. domnívá se, že je třeba neodkladně vytvořit ucelenou strategii pro financování obchodu zaměřenou na podporu internacionalizace malých a středních podniků; domnívá se, že by EU měla aktivně propagovat a podporovat pobídky rozvoje malých a středních podniků ve strategických odvětvích, zejména pokud jde o výrobní činnosti s vysokou přidanou hodnotou nabízející konkurenční výhodu oproti rozvíjejícím se ekonomikám a vysoce kvalitní pracovní místa pro evropské občany; zdůrazňuje, že je proto třeba nalézt slibné mezery na trhu a podpořit jejich rozvoj;

13. vyzývá Komisi, aby sledovala evropský trh neformálních investorů a podobné trhy ve světě s cílem poučit se a vytvořit v EU skupinu manažerů sítě neformálních investorů; vybízí banky a další finanční instituce, aby klientům poskytovaly informace o dostupných finančních nástrojích, včetně podpůrných sítí pro MSP a neformálních investorů (tzv. „business angels“); vyzývá rovněž Komisi, aby v této souvislosti poskytla příslušné informace;

14. uznává, že na vnitrostátní úrovni fungují dobře zavedené a vyzkoušené systémy, které umožňují přístup k vývozním úvěrům prostřednictvím exportních úvěrových agentur a domnívá se, že je opodstatněné v této podpoře pokračovat; zastává však názor, že ze střednědobého hlediska bude potřeba dále projednat vytvoření systematické podpory vývozních úvěrů na úrovni EU spolu s vytvořením nástroje pro vývoz a dovoz pro malé a střední podniky, z něhož by se malým a středním podnikům vyplácela další podpora prostřednictvím vývozních úvěrových agentur, přičemž je třeba vycházet z vnitrostátních osvědčených postupů; poznamenává, že tato další podpora by mohla zahrnovat zvýhodněné půjčky a půjčky s pevnou úrokovou sazbou, krátkodobý pracovní kapitál, refinancování, větší kapitálové financování a řešení týkající se pojištění podnikatelských subjektů;

15. poukazuje na to, že je třeba provést kroky v oblasti práva a právních předpisů s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k zajištění, tedy:

   omezit překážky kladené registraci majetku (např. vytvořením úvěrového registru);

   snížit náklady poskytovatelů úvěrů na vymáhání a zvýšit celkovou kvalitu informací o financích poskytovaných malým a středním podnikům s cílem zvýšit jejich úvěrovou bonitu z hlediska věřitelů;

16. zdůrazňuje, že malým a středním podnikům je třeba poskytovat finanční a technickou pomoc v oblasti průzkumu trhu, poradenství spojeného s financováním projektů a vývozu, právního poradenství (např. k problematice únikových doložek či pokut za opožděné platby a neplnění povinností), celních a daňových povinností, boje proti padělatelství a prezentací společností na obchodních veletrzích a akcí zaměřených na navazování obchodních kontaktů (např. za účelem nalézt distributory ve třetí zemi);

17. zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na to, aby byl překonán nedostatek úvěrů pro mikropodniky; zdůrazňuje přínos malých úvěrů, které umožňují zakládání těchto podniků; znovu zdůrazňuje, že i v případě mezer na trhu může malý objem přímých zahraničních investic rovněž být pobídkou pro podnikatelské iniciativy na nejnižší úrovni, které podporují růst a udržitelný rozvoj na místní úrovni (např. rozvoj řemesel);

18. vyzývá k posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování počátečního kapitálu a rizikového kapitálu mikropodnikům a malým a středním podnikům a sdílení podnikatelského rizika; zdůrazňuje v této souvislosti kladnou úlohu, kterou mohou hrát instituce zaměřené na mikrofinancování a fondy sociálního podnikání při dalším rozšiřování obchodních příležitostí, jež mají zároveň vyhraněné sociální, etické a environmentální cíle;

III. Doporučení k přijetí konkrétních opatření

19. vyzývá, aby bylo vyvinuto úsilí na úrovni členských států a Unie v rámci detailních konzultací se sdruženími malých a středních podniků v EU, obchodních komor, průmyslu a dalších příslušných zainteresovaných stran s cílem zjednodušit podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a podpořit jak omezování byrokracie, tak internacionalizaci malých a středních podniků;

20. naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily jednotná asistenční místa pro podniky na místní úrovni a spolupracovaly přitom s podniky v EU, aby tak malé a střední podniky mohly k okamžitému použití získat informace ve svém mateřském jazyce o možnostech dovozu a vývozu, existujících překážkách obchodu (celních i necelních), ochraně investic, platných ustanoveních o řešení sporů a konkurentech a aby jim byly zprostředkovány znalosti a pochopení kulturních a lidských zvyklostí na trzích třetích zemí;

21. požaduje vytvoření sítě propojující malé a střední podniky s velkými společnostmi v EU s cílem umožnit malým a středním podnikům, aby využily jejich zkušenosti, vývozní kapacity a inovační schopnosti;

22. vyzývá Komisi, aby podle vzoru programu „Erasmus pro mladé podnikatele“, který funguje na úrovni Evropské unie, podporovala výměny vedoucích pracovníků EU a malých a středních podniků třetích zemí;

23. zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění vstupu na trhy třetích zemí a integrace na těchto trzích je třeba podpořit spolupráci evropských malých a středních podniků a podniků ve třetích zemích;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby evropské malé a střední podniky více informovaly o vyjednávaných obchodních dohodách a o možnostech mezinárodních investic, které jsou přístupné malým a středním podnikům;

25. vyzývá podniky a vývozce z EU, aby aktivně využívali nástroje na ochranu obchodu, jako je podávání stížností na základě nařízení o obchodních překážkách nebo databáze o přístupu na trh, aby mohli Komisi podávat zprávy o materiálních škodách způsobených překážkami obchodu a případně umožnili Komisi z moci úřední zahájit šetření antidumpingových a vyrovnávacích cel, a to v rámci úzké spolupráce s průmyslem, aby se tak minimalizovalo riziko odvetných opatření;

26. domnívá se, že účinná ochrana malých a středních podniků před nekalými obchodními praktikami partnerských zemí EU je stejně důležitá jako pomoc malým a středním podnikům, které chtějí působit na mezinárodní scéně; domnívá se, že internacionalizace a ochrana jsou dvě strany jedné mince globalizačního procesu;

27. vyzývá Komisi, aby otázce zlepšení přístupu MSP k antidumpingovým a antisubvenčním řízením věnovala náležitou pozornost při reformě nástrojů EU na ochranu obchodu;

28. vyzývá Komisi, aby malé střední podniky zapojila do vytváření mezinárodních norem (např. jako je ISO), jelikož změny regulačních režimů mají přímý dopad na jejich rentabilitu; trvá na tom, že odstranění neopodstatněných necelních překážek je třeba chápat jako jednu z hlavních priorit Komise, jíž by mělo být dosaženo harmonizací technických pravidel na základě příslušných celosvětových norem;

29. vyzývá Komisi, aby tyto rozšířené a trvalé problémy řešila ve všech mnohostranných a dvoustranných obchodních dohodách, zejména pak v dohodách o volném obchodu s průmyslovými i rozvíjejícími se ekonomikami, a aby zajistila, že se v rámci Světové obchodní organizace necelním překážkám dostane přinejmenším stejné pozornosti, jako se v současnosti věnuje rušení cel;

30. vyjadřuje politování nad tím, že evropské podniky, zejména malé a střední podniky, nemají dostatek konkrétních prostředků na boj proti porušování práv duševního vlastnictví; vítá rozhodnutí Komise navrhnout revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily ochranu práv duševního vlastnictví ve všech příslušných mnohostranných organizacích (Světová obchodní organizace, Světová zdravotnická organizace a Světová organizace duševního vlastnictví);

31. zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou zvlášť citlivé na kolísání cen; vyzývá proto Komisi, aby na úrovni EU a v mezinárodních fórech, jako je skupina G20, aktivně bojovala proti škodlivým finančním spekulacím s cenami potravin a surovin;

32. vyzývá Unii, aby plně využívala investiční příležitosti pro malé a střední podniky v EU vyplývající z evropské politiky sousedství se zvláštním zaměřením na přeshraniční investice v partnerských zemích východního a jižního Středomoří; poukazuje na skutečnost, že investiční příležitosti v těchto oblastech by měly zásadním způsobem přispět k naplnění sociálně-ekonomických potřeb obyvatel dotčených zemí a podporovat udržitelné hospodářské zdroje, hlubší regionální spolupráci a regionální stabilitu;

33. domnívá se, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly rozvíjet spolupráci, aby mohly dále zlepšovat obchodní diplomatické styky Unie po celém světě;

34. vyzývá EU, aby vytvořila ambiciózní společnou průmyslovou politiku založenou na podpoře výzkumu a inovací, která bude využívat inovativní způsoby financování, jako jsou projektové dluhopisy, a bude podporovat rozvoj malých a středních podniků, a to zpřístupněním veřejných zakázek, aby si zachovala konkurenceschopnost ve vztahu k novým významným aktérům v oblasti průmyslu a výzkumu;

35. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/17-tbt.pdf

(2)

Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0363.

(4)

Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.

(5)

Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.

(6)

Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.

(7)

Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.

(8)

Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.

(9)

Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 95.

(10)

Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 16.

(11)

Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 77.

(12)

Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.

(13)

Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 116.

(14)

Úř. věst. C 12 E, 15.1.2011, s. 256.

(15)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0063.

(16)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0141.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0206.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0224.

(19)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0225.

(20)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0257.

(21)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0255.

(22)

Přijaté texty P7_TA(2011)0565.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0275.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Tato zpráva z vlastního podnětu se zaměřuje na malé a střední podniky, které mají zájem vyvážet, dovážet a investovat mimo jednotný trh EU. Podle sdělení Evropské komise ze dne 9. listopadu 2011 nazvaného „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ se malými a středními podniky dále rozumí podniky v EU, které jsou nezávislé na velkých podnicích a nadnárodních společnostech a které mají méně než 250 zaměstnanců, jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur a jejich rozvaha dosahuje maximálně 43 milionů eur. Evropská komise odhaduje, že na jednotném trhu EU působí přibližně 23 milionů malých a středních podniků.

Malé a střední podniky v EU vytvářejí 75 % pracovních míst v soukromém sektoru a v průběhu posledních pěti let vytvořily asi 80 % všech nových pracovních míst. Je překvapující, že pouze 25 % malých a středních podniků působí i za hranicemi svého domovského členského státu a pouze 13 % z nich vyváží na trhy mimo EU. Počet malých a středních podniků, které se podílejí na přímých zahraničních investicích je rovněž omezený.

Existuje několik faktorů, které mohou vysvětlit důvody nízké internacionalizace malých a středních podniků. Tento problém zdůrazňují dva klíčové aspekty. Zaprvé, malé a střední podniky v EU se potýkají s obtížemi při získávání informací o zahraničních trzích a obchodu a o investičních příležitostech v zahraničí. Zadruhé, mnoha malým a středním podnikům schází kapitál, aby mohly působit globálně, což zahrnuje i financování přeshraniční obchodní činnosti. Jako zpravodaj jsem se hlouběji zabýval těmito dvěma problémy a navrhuji konkrétní opatření, jak je překonat, a pomoci tak malým a středním podnikům v EU zlepšit jejich konkurenceschopnost na celosvětové úrovni, přičemž oba tyto cíle jsou součástí nové obchodní a investiční politiky EU.

II. Přístup k informacím

Podle dokumentu „OECD Scoreboard on SME and entrepreneurship finance“(1) ze dne 19. dubna 2012, byl v průběhu prvního pololetí roku 2009 jedním z nejpalčivějších problémů, kterým čelí malé a střední podniky právě přístup k financím a získávání informací o přístupu na trh. Přístup k podrobným informacím o trhu je nepochybně jednou z výchozích podmínek pro úspěšnou internacionalizaci. Rozsah informací sahá od shrnutí politické situace v cizí zemi působení po průzkumy trhů týkající se socioekonomických ukazatelů příležitostí na trhu včetně specifik potenciální klientely.

Pro malé a střední podniky jsou zásadní aktualizované údaje o směnných kurzech, právní jistotě, pracovním právu a v neposlední řadě o možnostech financování obchodů. Tyto faktory jsou ještě důležitější pro mikropodniky, zejména při prvním vstupu na zahraniční trhy a vyhledávání relevantních podnikatelských příležitostí. Mikropodniky jsou nejmenší ze všech malých a středních podniků, mají k dispozici nejméně zdrojů a obecně se předpokládá, že vytvářejí nižší zisky než malé a střední podniky a velké a nadnárodní společnosti. Jsou ještě závislejší na dostupnosti individuálně přizpůsobených informací na podporu rozvoje jejich podnikání a internacionalizace.

Je velmi důležité zlepšit shromažďování informací a statistických údajů o výzvách pro mikropodniky a malé a střední podniky, aby se zlepšilo obecné povědomí o jejich potřebách. To zahrnuje rovněž přístup k financování internacionalizace, ale i mechanismus sdílení stávajícího know-how o možných řešeních, které by mohly mikropodnikům a malým a středním podnikům pomoci překonat stávající obtíže na úrovni členských států, EU či v zahraničí, zejména v zemích OECD.

III. Přístup ke kapitálu

Pro mikropodniky a malé a střední podniky, které chtějí aktivně vyvážet a dovážet, je nezbytný přístup ke kapitálu a náležité finanční podpoře pro obchod. To je rovněž zásadní pro investování na trzích v třetích zemích a při zvyšování schopnosti těchto podniků udržet si svou pozici v rámci mezinárodní hospodářské soutěže.

Jako zpravodaj tedy oceňuji všechny stávající nástroje, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a plán poskytování mikroúvěrů, finanční iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, možnosti získávání obchodních kontakt v rámci finančního fóra pro malé a střední podniky, podpora výzkumu a vývoje na úrovni EU a v neposlední řadě i opatření na podporu malých a středních podniků v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU. Všechna tato opatření přispívají k rozvoji a solidním růstu podniků v EU. Lituji však skutečnosti, že bylo dosud uděláno velmi málo pro to, aby se financování poskytovalo přímo malým a středním podnikům, které pro přístup k financování musejí v členských státech využívat služeb finančních zprostředkovatelů, jako jsou banky. Dále lituji toho, že téměř žádný z výše uvedených programů na podporu malých a středních podniků se nezaměřuje přímo na mezinárodní obchod či investice ve třetích zemích.

V souvislosti s tím však musím ocenit skutečnost, že Evropská komise se v nedávné době rozhodla podpořit malé podniky působící mimo své domovské členské státy a zlepšit jejich přístup na trh a vytvořila program navazující na činnost rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, tedy program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky 2014–2020. Plánovaný rozpočet na tento program je 2,5 miliard eur, z něhož by bylo možné podpořit přibližně 40 000 podniků včetně jejich internacionalizace.mého pohledu je nicméně třeba vykonat mnohem více, aby bylo možné plně využít přínosů, které skýtá obchodní a investiční politika EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Jelikož obchod a přímé zahraniční investice jsou nyní ve výlučné pravomoci Unie, je třeba v rámci společné obchodní politiky EU klást větší důraz na komplexní činnost.

Z tohoto důvodu by Komise měla zvážit zavedení nástroje EU pro vývoz a dovoz (EU EXIM). Ten by měl využívat stávající podporu v oblasti obchodu a financí dostupnou v některých členských státech a sdílet stávající osvědčené postupy a politické reakce vlád zaměřené na zlepšení přístupu mikropodniků a malých a středních podniků k financování. Taková iniciativa může přispět k úspěšnému provedení strategie zaměřené na nalezení východiska z přetrvávající celosvětové finanční, hospodářské a sociální krize i krize státních dluhů v eurozóně a zároveň podpořit udržitelný růst a vytváření pracovních míst.

Podle mého názoru by nástroj EU pro vývoz a dovoz měl poskytnout malým a středním podnikům a případně i mikropodnikům dodatečnou pomoc, k níž by měly přístup prostřednictvím vývozních úvěrových agentur členských států. Společně s oficiálně podporovanými programy exportních úvěrů se zvláštními ustanoveními pro vývozce z řad malých a středních podniků v různých členských státech EU by v příhodných případech tato podpora mohla zahrnovat následující paletu služeb:

– základní kapitál;

– zvláštní úvěry pro začínající podniky (např. půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou (zvýhodněné půjčky) a půjčky s pevnou úrokovou sazbou po celou dobu úvěru);

– krátkodobý pracovní kapitál a refinancování;

– úvěrové záruky;

– exportní záruky;

– spolufinancování (s vlastním kapitálem podniků nebo se soukromým financováním (např. bankovní úvěr));

– zprostředkování úvěrů;

– rizikový kapitál a kapitálové financování;

– osvobození od daní a odložení platby daní (alespoň pro mikropodniky a začínající podniky);

– poradenství pro podnikání včetně právního a daňového poradenství;

– státem podporované systémy exportních úvěrů vycházející z osvědčených postupů stávajících vývozních úvěrových agentur v členských státech EU, jako jsou pojištění exportního úvěru (např. proti rizikům směnných kurzů) a záruky za exportní úvěry (např. v zájmu pokrytí obchodních a politických rizik spojených s nesplácením);

Výše uvedené služby by rovněž mohly zvýšit zapojení soukromého sektoru do financování malých a středních podniků a podpory internacionalizace, např. prostřednictvím poskytování krytí exportních úvěrů soukromými pojišťovnami.

Ve vztahu k evropským mikropodnikům je třeba zdůraznit, že v počáteční fázi jejich existence je pro ně velmi důležitý přístup k základnímu kapitálu a v rámci jejich celého hospodářského cyklu je velmi důležitý přístup k mikroúvěrům (mikropůjčkám), aby bylo možné sdílet podnikatelské riziko. Zpravodaj se v této souvislosti domnívá , že instituce zaměřené na mikrofinancování a fondy sociálního podnikání mohou hrát kladnou úlohu při dalším rozšiřování obchodních příležitostí, jež mají rovněž vyhraněné sociální, etické a environmentální cíle a zajišťují růst již od místní úrovně.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pro mikropodniky a malé a střední podniky by měly velký přínos zjednodušené postupy předkládání žádostí o výše uvedené služby a jejich rychlé zpracovávání nejen z hlediska časové úspory, ale i v zájmu snížení finanční zátěže mikropodniků a malých a středních podniků spojené s těmito žádostmi.

IV. Závěr

Cílem doporučení uvedených v této zprávě je zlepšit kvalitu informací poskytovaných mikropodnikům a malým a středním podnikům o možnostech financování a o obchodních a finančních nástrojích na úrovni členských států i EU. Doufáme, že pokud mikropodniky a malé a střední podniky získají tuto podporu, budou moci překonat překážky obchodu, které brání přístupu podniků z EU na trhy třetích zemí. Dále se očekává, že dodatečný individuálně přizpůsobený nástroj pro vývoz a dovoz jim umožní plně se podílet na potenciálu pro růst a vytváření pracovních míst, který vychází z jejich internacionalizace.

(1)

OECD Scoreboard, 19 April 2012, http://www.oecd-ilibrary.org/industry-andservices/financing-smes-and-entrepreneurship_9789264166769-en


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.11.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Badia i Cutchet, Marielle de Sarnez, Yannick Jadot, Metin Kazak, Franziska Keller, Bernd Lange, David Martin, Paul Murphy, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Henri Weber, Jan Zahradil

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Catherine Bearder, George Sabin Cutaş, Béla Glattfelder, Syed Kamall, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Edite Estrela, Jean-Paul Gauzès, Oldřich Vlasák

Právní upozornění - Ochrana soukromí