o financování obchodu a investic malých a středních podniků v EU: snadnější přístup k úvěrům na podporu internacionalizace

(2012/2114(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2006)0567),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ (COM(2010)0343),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612),

–   s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu, která byla uzavřena v roce 1994 v rámci uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání podle GATT(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace(2) (nařízení o obchodních překážkách),

–   s ohledem na zprávu UNCTAD o světových investicích za rok 2011,

–   s ohledem na společné zprávy OECD, WTO a UNCTAD o obchodních a investičních opatřeních skupiny G20 (od poloviny října 2010 do dubna 2011),

–   s ohledem na dokument OECD nazvaný Politický rámec pro investice,

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. září 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů(3),

–   s ohledem na svá dřívější usnesení, především na usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(4), usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(5), usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(6), usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(7), usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(8), usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem(9),usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(10), usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“(11), usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(12), usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(13), usnesení ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou(14), usnesení ze dne 17. února 2011 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé(15), usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice(16), legislativní usnesení ze dne 10. května 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi(17),usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(18), usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem(19), usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou(20) a na usnesení ze dne 29. června 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(21),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2011) – Zapojení našich strategických hospodářských partnerů do úsilí o zlepšení přístupu na trh: priority pro opatření k odstranění překážek obchodu“ (COM(2011) 0114),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic(22),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),

–  s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (COM(2011)0870),

–   s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“ (COM(2012) 0070),

–   s ohledem na zprávu Mezinárodní finanční korporace / Světové banky nazvanou „Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World (Podnikání v roce 2012: podnikání v transparentnějším světě)“ (dále jen index podnikání za rok 2012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o atraktivnosti investování v Evropě(23),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0367/2012),

A. vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zahrnuje společná obchodní politika v souladu s článkem 207 SFEU přímé zahraniční investice a spadá výlučně do pravomocí EU; vzhledem k tomu, že členské státy mohou vyjednávat a uzavírat dvoustranné investiční dohody pouze pokud jsou k tomu zmocněny Unií; vzhledem k tomu, že všechny obchodní a investiční dohody vyjednané Komisí jménem Unie vyžadují souhlas Parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že podle zprávy UNCTAD za rok 2011 je EU i nadále klíčovou destinací, která láká přímé zahraniční investice; vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu prokazují, že celkový objem přímých zahraničních investic v zemích EU-27 se v roce 2008 snížil o 30 %, v roce 2009 poklesl o dalších 28 % a v roce 2010 navíc ztratil 62 %;

C. vzhledem k tomu, že podle indexu podnikání za rok 2012 jsou členské státy zastoupeny pouze 40 % mezi 35 nejlepšími zeměmi v oblasti podnikání na celosvětové úrovni (členové eurozóny pak představují pouze 26 %);

D. vzhledem k odhadům Komise, že 99 % všech podniků v EU jsou malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že 92 % těchto malých a středních podniků jsou mikropodniky s 1–9 zaměstnanci, 6,7 % jsou malé firmy s 10–49 zaměstnanci a 1,1 % jsou střední podniky s 50–249 zaměstnanci; vzhledem k tomu, že počet MSP celkově dosahuje 23 milionů a představují páteř hospodářství Unie, jelikož vytvářejí dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou velmi rozmanité a mají různé potřeby, které vycházejí ze specifik průmyslového odvětví nebo odvětví služeb, v němž působí, členského státu či regionu, v němž působí, z jejich velikosti, podnikatelské kultury či prostředí, a to na mezinárodní úrovni či v rámci jednotného trhu; vzhledem k tomu, že se v rámci svých hospodářských cyklů potýkají s rozdílnými výzvami;

F.  vzhledem k tomu, že pro podniky v EU představuje nedostatek financování spolu se slabším podnikatelským duchem oproti jiným průmyslově vyspělým ekonomikám i nadále jednu z největších výzev pro konkurenceschopnost a podnikání, a vzhledem k tomu, že roztříštěnost právních předpisů a byrokracie stále omezují schopnost malých a středních podniků, zejména pak malých podniků a mikropodniků, přizpůsobit se hospodářství založenému na účinném využívání zdrojů a energie a rozšířit své působení i na trhy mimo jejich domovský stát, a to jak v rámci jednotného trhu, tak na celosvětové úrovni;

G. vzhledem k tomu, že 44 % malých a středních podniků uvedlo nedostatek přiměřených informací jako významnou překážku internacionalizace;

H. vzhledem k tomu, že evropské malé a střední podniky váhají rozšířit své působení na mezinárodní úroveň zejména proto, že jim chybí posouzení či předběžné posouzení jejich možností exportovat;

I.   vzhledem k tomu, že značný počet evropských malých a středních podniků se podílí na vývozních činnostech na mezinárodní úrovni (celkem 25 %), a vzhledem k tomu, že pouze 13 % evropských malých a středních podniků provozuje činnost na trzích mimo EU a pouze 4 % malých a středních podniků, které nejsou aktivní na mezinárodní úrovni, mají v dohledné budoucnosti konkrétní plány na zahájení mezinárodních činností; vzhledem k tomu, že některé malé a střední podniky nejsou s ohledem na jejich podnikatelské profily a velikost schopny působit na mezinárodní úrovni;

J.   vzhledem k tomu, že pouze 10 % mikropodniků využívá některé z více než 300 dostupných programů podpory z veřejných zdrojů, a vzhledem k tomu, že velké množství podpůrných programů ztěžuje malým a středním podnikům nalezení a využití dostupné podpory;

K. vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize postihla zejména evropské malé a střední podniky a vzhledem k tomu, že jejich internacionalizace mimo jednotný trh by rovněž měla být podporována;

L.  vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech více než třetina malých a středních podniků, které žádaly o bankovní půjčku, důsledně nezískávaly úvěry nebo jim byla schválena nižší částka, než o jakou žádaly; vzhledem k tomu, že podíl zamítnutí byl nejvyšší u mikropodniků;

M. vzhledem k tomu, že Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace umožnil finančním institucím poskytnout 30 miliard EUR nových finančních prostředků více než 315 000 malých a středních podniků v období 2007–2013; a vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) poskytla více než 40 miliard EUR na úvěry pro malé a střední podniky, z čehož mělo v letech 2008–2011 prospěch více než 210 000 malých a středních podniků;

N. vzhledem k tomu, že nový Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky navrhovaný Komisí poskytne podnikům a malým a středním podnikům nástroj pro úvěrové záruky, jenž by poskytoval záruky financování dluhů prostřednictvím běžných půjček, podřízených a účastnických půjček či leasingu, čímž by se zmenšily obtíže, se kterými se potýkají malé a střední podniky při získávání prostředků k financování svého růstu; tento program poskytne sekuritizaci portfolií závazků malých a středních podniků a zaměří se na uvolnění dalších prostředků na financování dluhů malých a středních podniků; tento program bude probíhat v letech 2014–2020 s plánovaným rozpočtem 2,5 miliardy EUR;

O. vzhledem k tomu, že ověřené postupy členských států v oblasti politiky podpory internacionalizace mikropodniků a malých a středních podniků, jakož i organizací občanské společnosti (obchodních komor, sdružení podniků atd.), představují významný zdroj zkušeností s vytvářením nových účinných a úspěšných politik v této oblasti;

P.  vzhledem k tomu, že politika podpory malých a středních podniků na evropské úrovni musí dodržovat zásadu subsidiarity a doplňkovosti, být pro Evropu přínosem, zamezit zdvojování a překrývání se stávajícími programy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a dosáhnout lepší programové a operační koordinace;

R.  vzhledem k tomu, že ve zprávách Komise o překážkách obchodu a investic jsou uvedeny příklady, kdy je přístup EU na trh různých zemí světa, včetně průmyslových zemí a hlavních rozvíjejících se ekonomik, které jsou členy WTO, omezován různými necelními překážkami spíše než obchodními cly, od kterých se v důsledku globalizace postupně upouští; vzhledem k tomu, že pravidla WTO zakazují neodůvodněné necelní překážky;

S.  vzhledem k tomu, že EU musí vždy, kdy je to třeba, podporovat a aktivně bránit svá průmyslová odvětví a společnosti, včetně malých a středních podniků, před porušováním dojednaných pravidel, norem a zásad WTO ze strany jejich obchodních partnerů, a to prostřednictvím veškerých vhodných a přiměřených prostředků; vzhledem k tomu, že využití mnohostranných a dvoustranných mechanismů pro urovnávání sporů, zejména nástrojů na ochranu obchodu slučitelných se zásadami WTO, by mělo být krajním opatřením;

T.  vzhledem k tomu, že právní nejistota investic je klíčovým faktorem, který malé a střední podniky odrazuje od internacionalizace a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné mít s našimi obchodními partnery právní rámec, který takovou právní jistotu zaručuje; vzhledem k tomu, že EU musí bránit zájmy evropských společností, zejména malých a středních podniků, před porušováním právní jistoty investic v zemích mimo EU;

1.  naléhavě vyzývá Komisi a případně členské státy EU, aby podpořily účast malých a středních podniků a případně mikropodniků na globálních trzích tím, že zavedou odpovídající opatření, jež umožní jejich internacionalizaci a zejména jejich další integraci na jednotném trhu EU, včetně snazšího přístupu ke kapitálu, pravidelně aktualizovaným informacím o podnikatelských příležitostech v zahraničí a účinným nástrojům na ochranu obchodu, čímž je ochrání před nespravedlivým dumpingem a subvencemi a zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi a současně zajistí ochranu lidských, pracovních a sociálních práv a ochranu životního prostředí ve třetích zemích;

2.  konstatuje, že malé a střední podniky čelí obtížím v důsledku poklesu poptávky na domácích trzích, který způsobila krize;

I. Přístup k informacím

3.  zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit shromažďování údajů v podnicích, aby bylo možné zvýšit povědomí o potřebách mikropodniků a malých a středních podniků, sdílet osvědčené postupy a poskytnout jim cílenější podporu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vyzývá rovněž k pravidelnému provádění analýz nákladů a přínosů s cílem posoudit tuto podporu a zaměřit se na zvýšení inovačního přístupu mikropodniků a malých a středních podniků a jejich konkurenceschopnosti na jednotném trhu i celosvětově;

4.  zdůrazňuje, že je nejdříve potřeba zhodnotit situaci a zjistit, jaké podpůrné programy existují či scházejí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zabránit překrývání či mezerám a začlenit stávající poskytovatele služeb a podpůrné strategie do spolupráce s vnitrostátními agenturami; podněcuje orgány členských států, aby vytvořily obdobné jednotné databáze vnitrostátních a regionálních zdrojů financování;

5.  zdůrazňuje, že je potřeba vyhodnotit stávající trh pro nárůst internacionalizace, dále podporovat rozvoj malých a středních podniků v rámci vnitřního trhu a považovat rozvoj malých a středních podniků na vnitřním trhu za stejně důležitý jako rozvoj malých a středních podniků na mezinárodní scéně;

6.  domnívá se, že pro konkurenceschopnost a růst EU je nezbytné vytvořit síť, která bude součástí elektronické platformy, jež propojí vnitrostátní kontaktní místa pro malé a střední podniky, obchodní komory, vývozní úvěrové agentury, podnikatelská sdružení a Komisi, aby bylo možné poskytovat podnikům v EU, zejména vývozcům a dovozcům, přesné, včasné a uživatelsky přístupné informace na jediném místě, čímž budou moci plně využít novou společnou obchodní politiku Unie;

II. Přístup ke kapitálu

7.  zdůrazňuje, že neustálé potíže s přístupem ke kapitálu jsou jedním z důvodů, který brání internacionalizaci malých a středních podniků; vyzývá vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky prostřednictvím státem podporovaných vývozních úvěrů, aniž by však byla narušena hospodářská soutěž v EU, a aby vyčlenily dostatek finančních prostředků pro malé a střední podniky (např. zvláštní půjčky, spolufinancování a rizikový kapitál) s cílem napomoci překonat pokles investic a omezení finančních pák ze strany bank; zdůrazňuje, že takové financování by mělo být poskytováno malým a středním podnikům, které již vyvážejí a mohou předložit realistický obchodní plán na zlepšení a konsolidaci jejich stávajícího podílu na trhu a na vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi;

8.  domnívá se, že nelze ignorovat potřebu podporovat začínající podniky, které nabízejí inovativní produkty a služby, a malé a střední podniky, kterým chybí počáteční investice pro jejich působení na jednotném trhu nebo když chtějí růst prostřednictvím internacionalizace;

9.  vyzývá proto vlády členských států, aby podporovaly malé a střední podniky tím, že přezkoumají mimo jiné možnost vytvoření investičních fondů pro malé a střední podniky, do nichž by mohl investovat úspory každý evropský občan;

10. žádá, aby státem podporované vývozní úvěry byly v souladu s pokyny OECD a podporovaly projekty, které splňují mezinárodní pracovní normy a normy v oblasti životního prostředí;

11. vyzývá, aby podpora poskytovaná malým a středním podnikům při získávání kapitálu byla přizpůsobována jejich vlastní a konkrétní poptávce, čímž se zamezí paušálnímu přístupu; v této souvislosti konstatuje, že průmysl v EU má široké spektrum obchodních profilů a potřeb, které odrážejí velikost malých a středních podniků, strukturu, oblast činnosti a geografické umístění;

12. domnívá se, že je třeba neodkladně vytvořit ucelenou strategii pro financování obchodu zaměřenou na podporu internacionalizace malých a středních podniků; domnívá se, že by EU měla aktivně propagovat a podporovat pobídky rozvoje malých a středních podniků ve strategických odvětvích, zejména pokud jde o výrobní činnosti s vysokou přidanou hodnotou nabízející konkurenční výhodu oproti rozvíjejícím se ekonomikám a vysoce kvalitní pracovní místa pro evropské občany; zdůrazňuje, že je proto třeba nalézt slibné mezery na trhu a podpořit jejich rozvoj;

13. vyzývá Komisi, aby sledovala evropský trh neformálních investorů a podobné trhy ve světě s cílem poučit se a vytvořit v EU skupinu manažerů sítě neformálních investorů; vybízí banky a další finanční instituce, aby klientům poskytovaly informace o dostupných finančních nástrojích, včetně podpůrných sítí pro MSP a neformálních investorů (tzv. „business angels“); vyzývá rovněž Komisi, aby v této souvislosti poskytla příslušné informace;

14. uznává, že na vnitrostátní úrovni fungují dobře zavedené a vyzkoušené systémy, které umožňují přístup k vývozním úvěrům prostřednictvím exportních úvěrových agentur a domnívá se, že je opodstatněné v této podpoře pokračovat; zastává však názor, že ze střednědobého hlediska bude potřeba dále projednat vytvoření systematické podpory vývozních úvěrů na úrovni EU spolu s vytvořením nástroje pro vývoz a dovoz pro malé a střední podniky, z něhož by se malým a středním podnikům vyplácela další podpora prostřednictvím vývozních úvěrových agentur, přičemž je třeba vycházet z vnitrostátních osvědčených postupů; poznamenává, že tato další podpora by mohla zahrnovat zvýhodněné půjčky a půjčky s pevnou úrokovou sazbou, krátkodobý pracovní kapitál, refinancování, větší kapitálové financování a řešení týkající se pojištění podnikatelských subjektů;

15. poukazuje na to, že je třeba provést kroky v oblasti práva a právních předpisů s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k zajištění, tedy:

–   omezit překážky kladené registraci majetku (např. vytvořením úvěrového registru);

–   snížit náklady poskytovatelů úvěrů na vymáhání a zvýšit celkovou kvalitu informací o financích poskytovaných malým a středním podnikům s cílem zvýšit jejich úvěrovou bonitu z hlediska věřitelů;

16. zdůrazňuje, že malým a středním podnikům je třeba poskytovat finanční a technickou pomoc v oblasti průzkumu trhu, poradenství spojeného s financováním projektů a vývozu, právního poradenství (např. k problematice únikových doložek či pokut za opožděné platby a neplnění povinností), celních a daňových povinností, boje proti padělatelství a prezentací společností na obchodních veletrzích a akcí zaměřených na navazování obchodních kontaktů (např. za účelem nalézt distributory ve třetí zemi);

17. zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na to, aby byl překonán nedostatek úvěrů pro mikropodniky; zdůrazňuje přínos malých úvěrů, které umožňují zakládání těchto podniků; znovu zdůrazňuje, že i v případě mezer na trhu může malý objem přímých zahraničních investic rovněž být pobídkou pro podnikatelské iniciativy na nejnižší úrovni, které podporují růst a udržitelný rozvoj na místní úrovni (např. rozvoj řemesel);

18. vyzývá k posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování počátečního kapitálu a rizikového kapitálu mikropodnikům a malým a středním podnikům a sdílení podnikatelského rizika; zdůrazňuje v této souvislosti kladnou úlohu, kterou mohou hrát instituce zaměřené na mikrofinancování a fondy sociálního podnikání při dalším rozšiřování obchodních příležitostí, jež mají zároveň vyhraněné sociální, etické a environmentální cíle;

III. Doporučení k přijetí konkrétních opatření

19. vyzývá, aby bylo vyvinuto úsilí na úrovni členských států a Unie v rámci detailních konzultací se sdruženími malých a středních podniků v EU, obchodních komor, průmyslu a dalších příslušných zainteresovaných stran s cílem zjednodušit podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a podpořit jak omezování byrokracie, tak internacionalizaci malých a středních podniků;

20. naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily jednotná asistenční místa pro podniky na místní úrovni a spolupracovaly přitom s podniky v EU, aby tak malé a střední podniky mohly k okamžitému použití získat informace ve svém mateřském jazyce o možnostech dovozu a vývozu, existujících překážkách obchodu (celních i necelních), ochraně investic, platných ustanoveních o řešení sporů a konkurentech a aby jim byly zprostředkovány znalosti a pochopení kulturních a lidských zvyklostí na trzích třetích zemí;

21. požaduje vytvoření sítě propojující malé a střední podniky s velkými společnostmi v EU s cílem umožnit malým a středním podnikům, aby využily jejich zkušenosti, vývozní kapacity a inovační schopnosti;

22. vyzývá Komisi, aby podle vzoru programu „Erasmus pro mladé podnikatele“, který funguje na úrovni Evropské unie, podporovala výměny vedoucích pracovníků EU a malých a středních podniků třetích zemí;

23. zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění vstupu na trhy třetích zemí a integrace na těchto trzích je třeba podpořit spolupráci evropských malých a středních podniků a podniků ve třetích zemích;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby evropské malé a střední podniky více informovaly o vyjednávaných obchodních dohodách a o možnostech mezinárodních investic, které jsou přístupné malým a středním podnikům;

25. vyzývá podniky a vývozce z EU, aby aktivně využívali nástroje na ochranu obchodu, jako je podávání stížností na základě nařízení o obchodních překážkách nebo databáze o přístupu na trh, aby mohli Komisi podávat zprávy o materiálních škodách způsobených překážkami obchodu a případně umožnili Komisi z moci úřední zahájit šetření antidumpingových a vyrovnávacích cel, a to v rámci úzké spolupráce s průmyslem, aby se tak minimalizovalo riziko odvetných opatření;

26. domnívá se, že účinná ochrana malých a středních podniků před nekalými obchodními praktikami partnerských zemí EU je stejně důležitá jako pomoc malým a středním podnikům, které chtějí působit na mezinárodní scéně; domnívá se, že internacionalizace a ochrana jsou dvě strany jedné mince globalizačního procesu;

27. vyzývá Komisi, aby otázce zlepšení přístupu MSP k antidumpingovým a antisubvenčním řízením věnovala náležitou pozornost při reformě nástrojů EU na ochranu obchodu;

28. vyzývá Komisi, aby malé střední podniky zapojila do vytváření mezinárodních norem (např. jako je ISO), jelikož změny regulačních režimů mají přímý dopad na jejich rentabilitu; trvá na tom, že odstranění neopodstatněných necelních překážek je třeba chápat jako jednu z hlavních priorit Komise, jíž by mělo být dosaženo harmonizací technických pravidel na základě příslušných celosvětových norem;

29. vyzývá Komisi, aby tyto rozšířené a trvalé problémy řešila ve všech mnohostranných a dvoustranných obchodních dohodách, zejména pak v dohodách o volném obchodu s průmyslovými i rozvíjejícími se ekonomikami, a aby zajistila, že se v rámci Světové obchodní organizace necelním překážkám dostane přinejmenším stejné pozornosti, jako se v současnosti věnuje rušení cel;

30. vyjadřuje politování nad tím, že evropské podniky, zejména malé a střední podniky, nemají dostatek konkrétních prostředků na boj proti porušování práv duševního vlastnictví; vítá rozhodnutí Komise navrhnout revizi směrnice o prosazování práv duševního vlastnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily ochranu práv duševního vlastnictví ve všech příslušných mnohostranných organizacích (Světová obchodní organizace, Světová zdravotnická organizace a Světová organizace duševního vlastnictví);

31. zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou zvlášť citlivé na kolísání cen; vyzývá proto Komisi, aby na úrovni EU a v mezinárodních fórech, jako je skupina G20, aktivně bojovala proti škodlivým finančním spekulacím s cenami potravin a surovin;

32. vyzývá Unii, aby plně využívala investiční příležitosti pro malé a střední podniky v EU vyplývající z evropské politiky sousedství se zvláštním zaměřením na přeshraniční investice v partnerských zemích východního a jižního Středomoří; poukazuje na skutečnost, že investiční příležitosti v těchto oblastech by měly zásadním způsobem přispět k naplnění sociálně-ekonomických potřeb obyvatel dotčených zemí a podporovat udržitelné hospodářské zdroje, hlubší regionální spolupráci a regionální stabilitu;

33. domnívá se, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly rozvíjet spolupráci, aby mohly dále zlepšovat obchodní diplomatické styky Unie po celém světě;

34. vyzývá EU, aby vytvořila ambiciózní společnou průmyslovou politiku založenou na podpoře výzkumu a inovací, která bude využívat inovativní způsoby financování, jako jsou projektové dluhopisy, a bude podporovat rozvoj malých a středních podniků, a to zpřístupněním veřejných zakázek, aby si zachovala konkurenceschopnost ve vztahu k novým významným aktérům v oblasti průmyslu a výzkumu;

35. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/17-tbt.pdf (2) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0363. (4) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103. (5) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235. (6) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400. (7) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128. (9) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 95. (10) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 16. (11) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 77. (12) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132. (13) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 116. (14) Úř. věst. C 12 E, 15.1.2011, s. 256. (15) Přijaté texty, P7_TA(2011)0063. (16) Přijaté texty, P7_TA(2011)0141. (17) Přijaté texty, P7_TA(2011)0206. (18) Přijaté texty, P7_TA(2011)0224. (19) Přijaté texty, P7_TA(2011)0225. (20) Přijaté texty, P7_TA(2011)0257. (21) Přijaté texty, P7_TA(2011)0255. (22) Přijaté texty P7_TA(2011)0565. (23) Přijaté texty, P7_TA(2012)0275.

I. Úvod

Tato zpráva z vlastního podnětu se zaměřuje na malé a střední podniky, které mají zájem vyvážet, dovážet a investovat mimo jednotný trh EU. Podle sdělení Evropské komise ze dne 9. listopadu 2011 nazvaného „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ se malými a středními podniky dále rozumí podniky v EU, které jsou nezávislé na velkých podnicích a nadnárodních společnostech a které mají méně než 250 zaměstnanců, jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur a jejich rozvaha dosahuje maximálně 43 milionů eur. Evropská komise odhaduje, že na jednotném trhu EU působí přibližně 23 milionů malých a středních podniků.

Malé a střední podniky v EU vytvářejí 75 % pracovních míst v soukromém sektoru a v průběhu posledních pěti let vytvořily asi 80 % všech nových pracovních míst. Je překvapující, že pouze 25 % malých a středních podniků působí i za hranicemi svého domovského členského státu a pouze 13 % z nich vyváží na trhy mimo EU. Počet malých a středních podniků, které se podílejí na přímých zahraničních investicích je rovněž omezený.

Existuje několik faktorů, které mohou vysvětlit důvody nízké internacionalizace malých a středních podniků. Tento problém zdůrazňují dva klíčové aspekty. Zaprvé, malé a střední podniky v EU se potýkají s obtížemi při získávání informací o zahraničních trzích a obchodu a o investičních příležitostech v zahraničí. Zadruhé, mnoha malým a středním podnikům schází kapitál, aby mohly působit globálně, což zahrnuje i financování přeshraniční obchodní činnosti. Jako zpravodaj jsem se hlouběji zabýval těmito dvěma problémy a navrhuji konkrétní opatření, jak je překonat, a pomoci tak malým a středním podnikům v EU zlepšit jejich konkurenceschopnost na celosvětové úrovni, přičemž oba tyto cíle jsou součástí nové obchodní a investiční politiky EU.

II. Přístup k informacím

Podle dokumentu „OECD Scoreboard on SME and entrepreneurship finance“(1) ze dne 19. dubna 2012, byl v průběhu prvního pololetí roku 2009 jedním z nejpalčivějších problémů, kterým čelí malé a střední podniky právě přístup k financím a získávání informací o přístupu na trh. Přístup k podrobným informacím o trhu je nepochybně jednou z výchozích podmínek pro úspěšnou internacionalizaci. Rozsah informací sahá od shrnutí politické situace v cizí zemi působení po průzkumy trhů týkající se socioekonomických ukazatelů příležitostí na trhu včetně specifik potenciální klientely.

Pro malé a střední podniky jsou zásadní aktualizované údaje o směnných kurzech, právní jistotě, pracovním právu a v neposlední řadě o možnostech financování obchodů. Tyto faktory jsou ještě důležitější pro mikropodniky, zejména při prvním vstupu na zahraniční trhy a vyhledávání relevantních podnikatelských příležitostí. Mikropodniky jsou nejmenší ze všech malých a středních podniků, mají k dispozici nejméně zdrojů a obecně se předpokládá, že vytvářejí nižší zisky než malé a střední podniky a velké a nadnárodní společnosti. Jsou ještě závislejší na dostupnosti individuálně přizpůsobených informací na podporu rozvoje jejich podnikání a internacionalizace.

Je velmi důležité zlepšit shromažďování informací a statistických údajů o výzvách pro mikropodniky a malé a střední podniky, aby se zlepšilo obecné povědomí o jejich potřebách. To zahrnuje rovněž přístup k financování internacionalizace, ale i mechanismus sdílení stávajícího know-how o možných řešeních, které by mohly mikropodnikům a malým a středním podnikům pomoci překonat stávající obtíže na úrovni členských států, EU či v zahraničí, zejména v zemích OECD.

III. Přístup ke kapitálu

Pro mikropodniky a malé a střední podniky, které chtějí aktivně vyvážet a dovážet, je nezbytný přístup ke kapitálu a náležité finanční podpoře pro obchod. To je rovněž zásadní pro investování na trzích v třetích zemích a při zvyšování schopnosti těchto podniků udržet si svou pozici v rámci mezinárodní hospodářské soutěže.

Jako zpravodaj tedy oceňuji všechny stávající nástroje, jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a plán poskytování mikroúvěrů, finanční iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, možnosti získávání obchodních kontakt v rámci finančního fóra pro malé a střední podniky, podpora výzkumu a vývoje na úrovni EU a v neposlední řadě i opatření na podporu malých a středních podniků v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU. Všechna tato opatření přispívají k rozvoji a solidním růstu podniků v EU. Lituji však skutečnosti, že bylo dosud uděláno velmi málo pro to, aby se financování poskytovalo přímo malým a středním podnikům, které pro přístup k financování musejí v členských státech využívat služeb finančních zprostředkovatelů, jako jsou banky. Dále lituji toho, že téměř žádný z výše uvedených programů na podporu malých a středních podniků se nezaměřuje přímo na mezinárodní obchod či investice ve třetích zemích.

V souvislosti s tím však musím ocenit skutečnost, že Evropská komise se v nedávné době rozhodla podpořit malé podniky působící mimo své domovské členské státy a zlepšit jejich přístup na trh a vytvořila program navazující na činnost rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, tedy program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky 2014–2020. Plánovaný rozpočet na tento program je 2,5 miliard eur, z něhož by bylo možné podpořit přibližně 40 000 podniků včetně jejich internacionalizace. Z mého pohledu je nicméně třeba vykonat mnohem více, aby bylo možné plně využít přínosů, které skýtá obchodní a investiční politika EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Jelikož obchod a přímé zahraniční investice jsou nyní ve výlučné pravomoci Unie, je třeba v rámci společné obchodní politiky EU klást větší důraz na komplexní činnost.

Z tohoto důvodu by Komise měla zvážit zavedení nástroje EU pro vývoz a dovoz (EU EXIM). Ten by měl využívat stávající podporu v oblasti obchodu a financí dostupnou v některých členských státech a sdílet stávající osvědčené postupy a politické reakce vlád zaměřené na zlepšení přístupu mikropodniků a malých a středních podniků k financování. Taková iniciativa může přispět k úspěšnému provedení strategie zaměřené na nalezení východiska z přetrvávající celosvětové finanční, hospodářské a sociální krize i krize státních dluhů v eurozóně a zároveň podpořit udržitelný růst a vytváření pracovních míst.

Podle mého názoru by nástroj EU pro vývoz a dovoz měl poskytnout malým a středním podnikům a případně i mikropodnikům dodatečnou pomoc, k níž by měly přístup prostřednictvím vývozních úvěrových agentur členských států. Společně s oficiálně podporovanými programy exportních úvěrů se zvláštními ustanoveními pro vývozce z řad malých a středních podniků v různých členských státech EU by v příhodných případech tato podpora mohla zahrnovat následující paletu služeb:

– základní kapitál;

– zvláštní úvěry pro začínající podniky (např. půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou (zvýhodněné půjčky) a půjčky s pevnou úrokovou sazbou po celou dobu úvěru);

– krátkodobý pracovní kapitál a refinancování;

– úvěrové záruky;

– exportní záruky;

– spolufinancování (s vlastním kapitálem podniků nebo se soukromým financováním (např. bankovní úvěr));

– zprostředkování úvěrů;

– rizikový kapitál a kapitálové financování;

– osvobození od daní a odložení platby daní (alespoň pro mikropodniky a začínající podniky);

– poradenství pro podnikání včetně právního a daňového poradenství;

– státem podporované systémy exportních úvěrů vycházející z osvědčených postupů stávajících vývozních úvěrových agentur v členských státech EU, jako jsou pojištění exportního úvěru (např. proti rizikům směnných kurzů) a záruky za exportní úvěry (např. v zájmu pokrytí obchodních a politických rizik spojených s nesplácením);

Výše uvedené služby by rovněž mohly zvýšit zapojení soukromého sektoru do financování malých a středních podniků a podpory internacionalizace, např. prostřednictvím poskytování krytí exportních úvěrů soukromými pojišťovnami.

Ve vztahu k evropským mikropodnikům je třeba zdůraznit, že v počáteční fázi jejich existence je pro ně velmi důležitý přístup k základnímu kapitálu a v rámci jejich celého hospodářského cyklu je velmi důležitý přístup k mikroúvěrům (mikropůjčkám), aby bylo možné sdílet podnikatelské riziko. Zpravodaj se v této souvislosti domnívá , že instituce zaměřené na mikrofinancování a fondy sociálního podnikání mohou hrát kladnou úlohu při dalším rozšiřování obchodních příležitostí, jež mají rovněž vyhraněné sociální, etické a environmentální cíle a zajišťují růst již od místní úrovně.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pro mikropodniky a malé a střední podniky by měly velký přínos zjednodušené postupy předkládání žádostí o výše uvedené služby a jejich rychlé zpracovávání nejen z hlediska časové úspory, ale i v zájmu snížení finanční zátěže mikropodniků a malých a středních podniků spojené s těmito žádostmi.

IV. Závěr

Cílem doporučení uvedených v této zprávě je zlepšit kvalitu informací poskytovaných mikropodnikům a malým a středním podnikům o možnostech financování a o obchodních a finančních nástrojích na úrovni členských států i EU. Doufáme, že pokud mikropodniky a malé a střední podniky získají tuto podporu, budou moci překonat překážky obchodu, které brání přístupu podniků z EU na trhy třetích zemí. Dále se očekává, že dodatečný individuálně přizpůsobený nástroj pro vývoz a dovoz jim umožní plně se podílet na potenciálu pro růst a vytváření pracovních míst, který vychází z jejich internacionalizace.

(1) OECD Scoreboard, 19 April 2012, http://www.oecd-ilibrary.org/industry-andservices/financing-smes-and-entrepreneurship_9789264166769-en