ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
3. 12. 2012 - (COM(2012)0512 – C7–0289/2012 – 2012/0244(COD)) - ***I
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Sven Giegold
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
(COM(2012)0512 – C7–0289/2012 – 2012/0244(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0512),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0289/2012),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne …[1],
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0393/2012),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. zdůrazňuje, že na rozšíření mandátu Evropského orgánu pro bankovnictví by se měl vztahovat bod 47 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006; zdůrazňuje, že jakékoli rozhodnutí legislativního orgánu ve prospěch takového rozšíření nemá vliv na rozhodnutí rozpočtového orgánu týkající se ročního rozpočtového procesu;
3. žádá Komisi, aby předložila finanční výkaz plně zohledňující výsledek legislativní dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, aby byly splněny rozpočtové a personální potřeby Evropského orgánu pro bankovnictví, útvarů Komise a případně Evropské centrální banky;
4. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[2]*
k návrhu Komise
---------------------------------------------------------
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Dne 29. června 2012 hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzvali Komisi, aby předložila návrhy ustavující jednotný mechanismus dohledu, do kterého by byla zapojena Evropská centrální banka. Evropská rada ve svých závěrech z 29. června 2012 vyzvala předsedu Evropské rady, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky připravil konkrétní harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie, jenž by obsahoval konkrétní návrhy na zachování jednoty a celistvosti jednotného trhu finančních služeb. ▌
(1a) Je zcela nezbytné, aby bankovní unie disponovala mechanismy demokratické odpovědnosti. Je třeba zvážit, jakou úlohu by při tom mohly zastávat vnitrostátní parlamenty.
(2) Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a která zahrnuje také harmonizaci různých vnitrostátních systémů pojištění vkladů a společný evropský rámec pro restrukturalizaci.
(2a) Bankovní unie by se měla opírat o systém řádných kontrol a vyvážených pravomocí a o mechanismy odpovědnosti, na nichž by se podílely politické instituce jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni spolu s orgány, které jsou na obou těchto úrovních pověřeny výkonem dohledu.
(2b) Během všech fází vytváření bankovní unie je třeba zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost tomu, zda nedochází k efektům přelévání mezi bankovní unií a eurozónou, které by mělo dopad na členské státy, které nejsou součástí eurozóny. Je proto třeba přijmout náležitá preventivní opatření, která zabrání možnému narušení vnitřního trhu. ECB by zejména měla mít povinnost zajistit, aby plnila své úkoly v oblasti dohledu nediskriminačním způsobem a postupovala v souladu s řádným fungováním vnitřního trhu.
(3) Za účelem vhodného zapojení ECB do jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU] Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro. Ostatní členské státy mohou s Evropskou centrální bankou navázat úzkou spolupráci. V rámci uvedeného nařízení má Evropská centrální banka koordinovat postoj těchto členských států k rozhodnutím, která má přijmout rada orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán pro bankovnictví“) a která patří mezi úkoly Evropské centrální banky. Orgány, které se tohoto mechanismu účastní, jednají v tomto ohledu nezávisle a výhradně v zájmu Evropské unie.
(4) Skutečnost, že jsou Evropské centrální bance ve vztahu k některým členským státům Unie svěřeny úkoly dohledu v bankovnictví, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Orgán EBA by si měl proto zachovat svou roli a ponechat si všechny své stávající pravomoci a úkoly: měl by dále rozvíjet a zajišťovat provádění jednotného souboru pravidel platného pro všechny členské státy a rozšířit sbližování postupů v oblasti dohledu v celé Unii.
(4a) S ohledem na riziko, že by zřízení mechanismu dohledu, který bude zahrnovat pouze některé členské státy, mohlo vést v rámci vnitřního trhu k roztříštěnosti postupů dohledu, je velmi důležité, aby k jednotnému souboru pravidel existovala i příručka evropského dohledu, kterou vypracuje orgán pro bankovnictví po konzultaci s vnitrostátními orgány dohledu s cílem určit v rámci Unie postupy, které mají nejvyšší kvalitu z hlediska metodiky dohledu a souvisejících procesů, a mohou tedy pomoci zajistit, že nebude docházet k porušování hlavních zásad regulačního rámce Basilej a zásad Unie. Tato příručka by neměla bránit dohledu na základě posouzení situace a měla by se případně, je-li to v rámci pravomocí, které má orgán dohledu, vztahovat také na oblasti ochrany spotřebitele a boje proti praní peněz. Kromě jednoznačných pokynů ohledně provádění právních předpisů pro jednotlivá odvětví, včetně technických norem, by tato příručka měla stanovit parametry a metodiku posouzení rizik, způsob identifikace včasných varování a kritéria pro zásah orgánu dohledu. Příslušné orgány by tuto příručku měly uplatňovat důsledným způsobem a neměla by pro ně mít pouze formální význam. Jakékoli odchýlení se od stanovených postupů by mělo být při posuzování přestupků či porušení právních předpisů Unie považováno za významný případ.
(4b) Nedávné zkušenosti poukázaly na to, že je třeba zajistit, aby úvěrové instituce plnily veškeré informační požadavky evropských orgánů dohledu týkající se zátěžových zkoušek a dalších úkolů, které jim jsou na základě tohoto nařízení svěřeny. Je proto nutné posílit ustanovení týkající se těchto požadavků, zjednodušit související procesy a v případě jejich nedodržení či jiných nesrovnalostí je třeba, aby dotyčný členský stát poskytl orgánu pro bankovnictví za účelem získání požadovaných informací nezbytnou pomoc, včetně přístupu do pracovních prostor úvěrových institucí či jiných právnických subjektů, které jsou držiteli těchto informací, jakými mohou být například subjekty, které finanční instituce pověřila plněním některých funkcí.
(4c) Je nutné zajistit jednotný trh a soudržnost. Z tohoto důvodu by měla být patřičná pozornost věnována takovým otázkám, jako jsou pravidla řízení a hlasování v rámci orgánu pro bankovnictví, a musí být zaručeno stejné zacházení se státy podílejícími se na jednotném mechanismu dohledu jako se státy, které se na něm nepodílejí.
(4d) Vzhledem k tomu, že orgán EBA, na jehož činnosti se rovnoprávně podílejí všechny členské státy, byl založen s cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a zajistit konzistentnost postupů v oblasti dohledu v rámci EU a vzhledem k tomu, že byl zřízen jednotný mechanismus dohledu zaštítěný vedoucí úlohou ECB, musí být orgán EBA vybaven vhodnými nástroji, které mu umožní efektivně vykonávat svěřené úkoly týkající se integrity jednotného trhu v oblasti finančních služeb.
(4e) V oblastech, na které se regulační technické normy nebo prováděcí technické normy nevztahují, by měl mít orgán pro bankovnictví pravomoc vydávat obecné pokyny a doporučení pro uplatňování práva Unie. V zájmu zajištění transparentnosti a posílení souladu postupu dozorčí rady ECB a příslušných orgánů jednotlivých států Evropské unie s těmito pokyny a doporučeními by měl orgán pro bankovnictví mít možnost zveřejňovat důvody, které orgány dohledu uvádějí jako vysvětlení, proč nejednaly v souladu s těmito pokyny a doporučeními.
(4f) V rámci svých pravomocí získaných na základě tohoto nařízení dává orgán pro bankovnictví dozorčí radě ECB a všem ostatním příslušným orgánům v Evropské unii pokyny, pokud ECB či tyto orgány uloží dle svého uvážení povinnost plnit obezřetnostní požadavek na základě konkrétních ustanovení určitého aktu Unie.
(5) Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které byly Evropské centrální bance svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU], by měl být orgán pro bankovnictví schopen vykonávat své úkoly také ve vztahu k Evropské centrální bance stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům.
(5a) Mandát orgánu pro bankovnictví k urovnávání sporů, který se týká i ECB, pokud jde o případy související s obezřetnostním dohledem, lze vyvodit ze skutečnosti, že jak zřízení orgánu pro bankovnictví, tak svěření zvláštních úkolů v oblasti dohledu Evropské centrální bance bylo provedeno na základě sekundárního práva.
(6) Měl by být upraven způsob hlasování v radě orgánů dohledu, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.
(7) Rozhodnutími týkajícími se porušení práva Unie a urovnávání sporů by se měla zabývat nezávislá odborná skupina složená z členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, u nichž nedochází k žádnému střetu zájmů, a náležitě kvalifikovaných odborníků, které jmenuje rada orgánů dohledu. Rozhodnutí, která odborná skupina radě orgánů dohledu navrhne, by ▌měla být přijata ▌prostou většinou ▌hlasů ▌členských států, které se jednotného mechanismu dohledu účastní, a členských států, které se mechanismu neúčastní. Dále by v zájmu zachování nezbytných pobídek pro užší integraci členských států v rámci jednotného celounijního mechanismu dohledu měla být v případě, že dojde k neshodě mezi domácími a hostitelskými příslušnými orgány, zachována rovnováha rozhodovacího procesu, aby bylo zajištěno, že nebude oslabena schopnost hostitelských členských států uplatňovat přísnější obezřetnostní normy, zejména je-li subjekt v hostitelském členském státě systémového významu či velikosti.
(8) ▌Orgán pro bankovnictví by měl vypracovat jednací řád odborné skupiny, který zajistí její nezávislost a objektivitu.
(9) Složení správní rady by mělo být vyvážené a mělo by v ní být zajištěno řádné zastoupení členských států, které se jednotného mechanismu dohledu účastní, členských států, které navázaly úzkou spolupráci, a členských států, které se jednotného mechanismu dohledu neúčastní.
(9a) Předsedou správní rady by měla být jiná osoba než ty, které stojí v čele Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS).
(9b) Až budou nařízení o zřízení orgánů EBA, EIOPA a ESMA v roce 2014 společně přezkoumávána, mělo by být součástí tohoto postupu i přehodnocení složení správní rady a posouzení toho, zda je nutné a možné vytvořit evropský orgán, který by kontroloval mechanismus pro restrukturalizaci bank, který zahrnuje evropský fond.
(10) V zájmu řádného fungování orgánu pro bankovnictví a odpovídajícího zastoupení všech členských států by měly být způsob hlasování, složení správní rady a složení nezávislé odborné skupiny po odpovídající době dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a další vývoj.
(10a) Dojde-li ke sloučení vnitrostátních systémů pojištění vkladů, měl by vzniklý systém podléhat dohledu kolegia orgánů dohledu v souladu s článkem 21.
(10b) Orgán pro bankovnictví by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, a to zejména zajištěním účinné úrovně regulace a účinného dohledu v EU. Orgán pro bankovnictví by měl chránit veřejné zájmy, jako je stabilita finančního systému, transparentnost trhů a finančních produktů a ochrana vkladatelů a investorů. Orgán by měl rovněž předcházet regulační arbitráži, zajistit rovné podmínky a posílit koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství EU, včetně finančních institucí a spotřebitelů. V souladu se základní zásadou, že členské státy jsou si před Smlouvami EU rovny, by měl orgán respektovat rozdíly v kultuře dohledu, kterou si osvojily jednotlivé příslušné orgány. V tomto ohledu by v oblasti finančních služeb nemělo docházet k žádné přímé či nepřímé diskriminaci vůči jednotlivým členským státům nebo skupině členských států, ať už na základě jejich měny, nebo z jiného důvodu. Orgán pro bankovnictví by měl přihlížet ke skutečnosti, že je zapotřebí, aby příslušné orgány mohly účinně posoudit situaci, čímž se umožní, aby byla přijata vhodná opatření odpovídající daným okolnostem. Mezi úkoly orgánu pro bankovnictví by měla rovněž patřit podpora sbližování dohledu a poskytování poradenství orgánům Unie v oblasti regulace bankovnictví, plateb a elektronických peněz a dohledu nad nimi a také související otázky správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví.
(10c) Orgánu EBA by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu ukládá toto nařízení. Za tímto účelem by měly být tyto úkoly náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu, který je stanoven v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozpočtový orgán by měl zajistit, že bude dosaženo co nejvyšší efektivity.
(11) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění co nejvyšší úrovně efektivního, jednotného a spravedlivého uplatňování obezřetnostní regulace a dohledu ve všech členských státech, ochrany integrity, účinnosti a řádného fungování vnitřního trhu finančních služeb a udržování stability finančního systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.
(11a) Účinný jednotný celounijní mechanismus dohledu by měl zahrnovat nejen orgán s pravomocí navrhovat jednotný soubor pravidel a zajišťovat jeho jednotné provádění v rámci celé Unie, ale také harmonizované uplatňování tohoto jednotného souboru pravidel příslušnými orgány. Součást jednotného mechanismu dohledu, která byla svěřena ECB, může tuto funkci plnit v některých členských státech, není však proveditelné, aby ji plnila ve všech, protože existují institucionální překážky bránící zajištění rovného zacházení se zúčastněnými státy, které nejsou součástí eurozóny, a možnost konfliktu mezi měnovou politikou eurozóny a celounijní politikou dohledu. Harmonizovaný výkon funkce jednotného orgánu dohledu je proto nutné zajistit jinými prostředky. Je nezbytně nutné, aby v případě konfliktu mezi měnovou politikou eurozóny a celounijní politikou dohledu nebyly povinnostmi vyplývajícími z měnové politiky eurozóny zatěžovány země, které nejsou součástí eurozóny, jestliže by to bylo v neprospěch jejich měnové politiky. Analýzou takového konfliktu by se neměla zabývat výhradně ECB, ale také mj. ESRB. Měnová politika ECB musí být vedena nezávisle.
(11b) Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby dozorčí rada, orgán EBA a orgán EIOPA mohly dohlížet na velmi složité a vnitřně provázané trhy a instituce, včetně konglomerátů, což vyžaduje intenzivní každodenní výměny, je důležité, aby tyto orgány byly umístěny ve Frankfurtu nad Mohanem, kde má sídlo rovněž Evropská centrální banka,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:
-1. Článek 1 se mění takto:
a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, nařízením Rady (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly], a v rozsahu působnosti směrnice 2006/48/ES, směrnice 2006/49/ES, směrnice 2002/87/ES, nařízení (ES) č. 1781/2006, směrnice 94/19/ES a relevantní části směrnice 2005/60/ES, směrnice 2002/65/ES, směrnice 2007/64/ES a směrnice 2009/110/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví.“
b) v odstavci 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno, které zní:
„ba) posílení integrace útvaru dohledu Evropské centrální banky do evropského systému dohledu nad finančním trhem,“
c) v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Za tímto účelem přispívá orgán k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tím, že podporuje sbližování dohledu, předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy finančních trhů na podporu dosažení svého cíle.“
d) v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Při plnění svých úkolů jedná orgán nezávisle, objektivně a nediskriminačním způsobem v zájmu Unie jako celku a:
a) přihlíží ke skutečnosti, že je zapotřebí, aby příslušné orgány mohly účinně posoudit situaci, čímž se umožní, aby byla přijata vhodná opatření odpovídající daným okolnostem;
b) přihlíží ke skutečnosti, že finanční služby mají mezinárodní charakter a že je žádoucí zachovat konkurenceschopnost Unie.“
-1a. V čl. 2 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno, které zní:
„fa) Evropská centrální banka jakožto příslušný orgán pro obezřetnostní dohled v rámci jednotného mechanismu dohledu.“
-1b. Článek 3 se nahrazuje tímto:
Článek 3
„Odpovědnost orgánů
Orgány dohledu tvořící ESFS uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d), a v souvislosti s úkoly svěřenými jí nařízením (EU) č. ... / ... [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] i ECB, jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.
Pro příslušné orgány nebo orgány dohledu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. f) se použije první odstavec, aniž je tím dotčena jejich odpovědnost vůči vnitrostátním parlamentům.
Pro Evropskou centrální banku se toto ustanovení použije, aniž je tím dotčen článek 130 SFEU, a pouze v případě záležitostí souvisejících s úkoly, které jsou jí svěřeny nařízením (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly].“
1. Článek 4 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1) „finančními institucemi“ rozumí „úvěrové instituce“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, „investiční podniky“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/49/ES a „finanční konglomeráty“ ve smyslu čl. 2 odst. 14 směrnice 2002/87/ES a „systémy pojištění vkladů“, oficiálně uznané v souladu se směrnicí 94/19/EHS, a kromě toho, v souladu se směrnicí 2005/60/ES, se „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce a finanční instituce ve smyslu čl. 3 odst. 1 a 2 této směrnice;“
b) v bodě 2 se podbod i) nahrazuje tímto:
„i) příslušné orgány ve smyslu směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, včetně Evropské centrální banky ve vztahu k záležitostem týkajícím se úkolů, které jsou jí svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/…* [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU], ve smyslu směrnice 2007/64/ES a příslušné orgány uvedené ve směrnici 2009/110/ES; “
1a. Článek 7 se nahrazuje tímto:
„Článek 7
Sídlo
Orgán pro bankovnictví má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.“
1b. Článek 8 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Orgán pro bankovnictví má tyto úkoly:
a) vytvářet vysoce kvalitní společné normy a postupy regulace a dohledu, zejména podílením se na vypracovávání obecných pokynů, doporučení a návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem a dalších rozhodnutí, jež vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;
aa) zajišťovat, aby všechny orgány dohledu uplatňovaly ve vztahu ke všem finančním institucím Unie jednotný soubor pravidel dohledu;
ab) vypracovat a aktualizovat s přihlédnutím k měnícím se obchodním postupům a struktuře trhu jednotnou příručku pro výkon dohledu v celé Unii, která bude obsahovat základní metodiky a procesy pro identifikaci a měření rizik v bankách;
b) vynucovat jednotné uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že vytváří společnou kulturu dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mj. v mimořádných situacích;
c) usnadňovat podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;
d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;
e) organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů, včetně vydávání obecných pokynů a doporučení a zjišťování osvědčených postupů, v zájmu větší jednoty výsledků dohledu;
f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům;
g) provádět ekonomickou analýzu trhů, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;
h) posilovat ochranu vkladatelů a investorů;
i) zajišťovat jednotné a soudržné fungování kolegií orgánů dohledu, ke sledování, posuzování a měření systémového rizika, k vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení problémů, k zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a k rozvoji metod řešení úpadků finančních institucí a posuzování potřeby vhodných nástrojů financování v souladu s články 21 až 26;
j) plnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;
k) zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací;
ka) podporovat spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;
kb) při uplatňování tohoto nařízení zohledňovat povahu, rozsah a složitost činností institucí a rizika, která jsou spojena s jejich obchodním modelem, a zachovávat pluralitu evropského bankovního sektoru a respektovat zvláště obchodní modely malých úvěrových institucí.“
b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Orgán pro bankovnictví při výkonu svých pravomocí uvedených v tomto odstavci a při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 řádně zohledňuje zásady lepší regulace, včetně výsledků analýzy nákladů a přínosů prováděné v souladu s požadavky tohoto nařízení.“
1c. Článek 9 se mění takto:
a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Orgán zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví odborné rady určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“
b) v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„5. Orgán může dočasně zakázat nebo omezit některé finanční činnosti, které nespadají do pravomocí orgánu ESMA a které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.“
c) v odstavci 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Orgán může rovněž posoudit nutnost zakázat nebo omezit určité typy finančních činností a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a útvar dohledu Evropské centrální banky, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“
1d. V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Evropské unie vydává bankovní orgán pokyny a doporučení určená útvaru dohledu ECB a dalším příslušným orgánům či finančním institucím Evropské unie.“
1e. Článek 17 se mění takto:
a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Orgán pro bankovnictví může vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie. V tomto doporučení musí být dotyčnému orgánu uložena lhůta, v níž má tomuto doporučení vyhovět. Kromě naléhavých případů nesmí být tato lhůta kratší než 10 dnů od data, kdy příslušný orgán toto doporučení obdržel.
Ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.“
b) v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie ve lhůtě uvedené v odstavci 3, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude od příslušného orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.“
2. Článek 18 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.
Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát ▌na veškerá důležitá jednání.“
aa) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Rada nebo Komise může po konzultaci s ESRB a popřípadě s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro bankovnictví, útvaru dohledu ECB nebo ESRB nebo z jejich podnětu rozhodnutí určené orgánu pro bankovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává ve spolupráci s Komisí v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada a Komise mohou kdykoli po vzájemné dohodě vyhlásit, že mimořádná situace skončila.
Pokud ESRB nebo orgán pro bankovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a Komisi a předloží posouzení situace. Rada a Komise poté posoudí, je-li zapotřebí schůzka. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.
Pokud Rada nebo Komise rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informují Evropský parlament.“
ab) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Jestliže Rada nebo Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 2 a za výjimečných okolností v případě, že jsou nutná koordinovaná opatření ze strany příslušných vnitrostátních orgánů v zájmu řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, může orgán pro pojištění přijímat individuální rozhodnutí, která budou od příslušných orgánů vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.“
b) Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Jestliže orgán pro bankovnictví v souladu s odstavcem 3 požádá příslušný orgán, aby přijal nezbytné opatření nebo aby se zdržel určitého jednání, musí mu tento orgán vyhovět, nebo musí orgánu pro bankovnictví do 48 hodin náležitě zdůvodnit, proč rozhodnutí nevyhověl. Toto rozhodnutí je v zájmu větší transparentnosti rozhodování bezodkladně poskytnuto Evropskému parlamentu a Radě.“
ba) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v odstavcích 3 a 3a ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro bankovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.“
3. V čl. 19 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„1. Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v případech stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomůže orgán pro bankovnictví orgánům dosáhnout dohody podle postupu stanoveného v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.“
3a. Za článek 20 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 20a
Sbližování pilíře 2
Orgán pro bankovnictví zajišťuje co nejúčelnější sblížení postupu kontroly a hodnocení v rámci dohledu („pilíř 2“), na jehož základě příslušné orgány stanoví vyšší kapitálové požadavky v souladu se směrnicí .../... EU [směrnice o kapitálových požadavcích IV], s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.“
3b. Článek 21 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Orgán pro bankovnictví zajišťuje podporu a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu orgán pro bankovnictví podporuje společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají možnost účastnit se činností kolegií orgánů dohledu, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.“
b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„2. Orgán pro bankovnictví se z vlastního podnětu může ujmout vedení kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23.“
3c. V článku 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Orgán pro bankovnictví provádí nejméně jednou za rok v rámci celé Unie zátěžové zkoušky v souladu s článkem 32 a řádným způsobem zpřístupňuje výsledky každé zúčastněné finanční instituce.“
3d. V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Orgán pro bankovnictví zajistí vypracování a aktualizaci účinných a soudržných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je to vhodné a stanoveno v právních předpisech EU, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případného úpadku.“
3e. V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Orgán pro bankovnictví přispívá k posílení evropské soustavy systémů pojištění vkladů, a to tím, že jedná v rámci pravomocí, které mu svěřilo toto nařízení, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice 94/19/ES, aby se tak zajistilo patřičné financování všech systémů pojištění vkladů prostřednictvím příspěvků finančních institucí, a to včetně institucí, které jsou usazeny a přijímají vklady v Unii, ale jejich sídlo se nachází mimo Unii, jak stanoví směrnice 94/19/ES, a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany pro všechny vkladatele v rámci harmonizovaného systému v celé Unii, čímž zůstává stabilizující bezpečnostní úloha systémů vzájemných záruk nenarušená, za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy Unie.“
3f. V článku 27 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„2. Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému soudržných, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují nástroje financování spojené se souborem koordinovaných vnitrostátních či mezinárodních opatření pro řízení krizí.“
3g. Článek 29 se mění takto:
a) v odstavci 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
„b) podporuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány;
c) přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro zveřejňování informací a předkládání zpráv;“
b) v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Orgán pro bankovnictví za tímto účelem vydá evropskou příručku pro výkon dohledu s cílem určit postupy, které jsou z hlediska metodiky dohledu a souvisejících procesů považovány za postupy nejvyšší kvality.“
3h. Článek 30 se mění takto:
a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Na základě srovnávacího hodnocení může orgán pro bankovnictví vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16. V souladu s článkem 16 odst. 3 se příslušné orgány vynasnaží těmito obecnými pokyny a doporučeními řídit. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 zohlední orgán pro bankovnictví výsledky srovnávacího hodnocení a veškeré další informace, které získal při provádění svých úkolů, aby zajistil sbližování norem a postupů nejvyšší kvality.“
b) Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Kdykoli se na základě srovnávacího hodnocení nebo jakýchkoli dalších informací, které orgán pro bankovnictví získá při provádění svých úkolů, ukáže, že k zajištění plné harmonizace definic a pravidel týkajících se obezřetnosti je nutný zákonodárný podnět, vydá k tomu orgán pro bankovnictví své stanovisko, které předloží Komisi. Toto stanovisko přijme rady orgánů dohledu.“
3i. V článku 31 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:
a) koordinuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;
b) určuje rozsah a případně ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;
c) provádí zprostředkování mezi příslušnými orgány, aniž by tím byl dotčen článek 19;
d) neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;
e) přijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů s cílem koordinovat nezbytná opatření;
f) shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány;
fa) považuje-li to za nutné, zřizuje v radě orgánů dohledu podvýbory;
fb) vydává jednotnou evropskou příručku pro výkon dohledu.“
3j. Článek 32 se mění takto:
a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Ve spolupráci s ESRB orgán pro bankovnictví v rámci celé Unie zejména iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:
a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,
b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,
c) společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou instituci a
ca) ve spolupráci s příslušnými orgány společné metodiky pro hodnocení aktiv, pokud je to považováno za nezbytné pro účely zátěžových zkoušek.“
b) za odstavec 3 se vkládají nové odstavce, který zní:
„3a. Pro účely provádění celounijního hodnocení rizik, jak je popsáno v tomto článku, může orgán pro bankovnictví požadovat veškeré potřebné informace přímo od finančních institucí. Během provádění tohoto hodnocení může orgán pro bankovnictví jednat přímo s finančními institucemi, požadovat přímo od nich informace a požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy, a to i formou kontrol prováděných přímo v daném místě a počítajících i s účastí orgánu pro bankovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnosti a spolehlivost metod, postupů a výsledků. Finanční instituce a příslušné orgány jsou povinny požadavkům orgánu pro bankovnictví vyhovět.“
„3b. Na žádost orgánu pro bankovnictví nařídí příslušné orgány finančním institucím, aby se podrobily nezávislému externímu auditu informací uvedených v odstavci 3a prováděnému podle zvláštních kritérií stanovených orgánem pro bankovnictví.“
4. Článek 35 se nahrazuje tímto:
„1. Příslušné orgány členských států poskytnou orgánu pro bankovnictví na základě jeho žádosti veškeré informace ve stanoveném formátu, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že příjemce má zákonný přístup k příslušným údajům ▐. Tyto informace musí být pravdivé, celistvé, úplné a včasné.
2. Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil orgán. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.
3. Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.
4. Před podáním žádosti o informace v souladu s tímto článkem a ve snaze vyhnout se zdvojování oznamovací povinnosti vezme orgán pro bankovnictví v úvahu všechny relevantní stávající statistiky vydávané a rozšiřované Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.
5. Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro bankovnictví předložit žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.
6. Pokud informace nejsou k dispozici nebo lze očekávat, že nebudou poskytnuty včas, může orgán pro bankovnictví formou prosté žádosti nebo na základě rozhodnutí požadovat informace od:
- příslušných finančních institucí,
- holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,
- neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí,
- osob zapojených do činností příslušných finančních institucí,
- auditorů, ratingových agentur, finančních infrastruktur a dalších třetích osob, které poskytovaly služby nebo jimž finanční instituce svěřily výkon provozních funkcí či činností.
Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví srozumitelné, pravdivé a úplné informace včas a bez zbytečného odkladu.
Orgán pro cenné papíry a trhy informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.
Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví při shromažďování informací nápomocny.
7. Orgán pro bankovnictví může použít důvěrné informace získané na základě tohoto článku pouze pro účely plnění povinností, jež mu byly svěřeny tímto nařízením.
7a. Orgán pro bankovnictví může ve snaze získat informace nezbytné k plnění úkolů, které mu byly svěřeny, provádět veškerá nezbytná šetření osob podle článku 6. Za tím účelem může orgán pro bankovnictví požadovat předkládání dokumentů, prověřovat účetní knihy a záznamy, pořizovat kopie účetních knih a záznamů a přijímat písemná i ústní vysvětlení. Pokud příjemci žádosti o informace ve smyslu tohoto článku brání vyšetřování, členský stát, na jehož území se nacházejí příslušné prostory či osoby, poskytne orgánu pro bankovnictví nezbytnou pomoc, včetně zajištění jeho přístupu do prostor společnosti.“
4a. Článek 36 se mění takto:
a) v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s doporučením, vysvětlí ESRB, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi důvody pro toto jednání.“
b) v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud příslušný orgán informuje Radu a ESRB podle článku 17 nařízení (EU) č. 1092/2010, vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu. Pokud tímto způsobem příslušný orgán informuje Radu a ESRB, informuje rovněž Komisi.“
4b. Článek 37 se mění takto:
a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, alespoň však čtyřikrát ročně.“
b) v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:
"4. Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a zajistí pro skupinu subjektů působících v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, bude poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady bude přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s přílohou V oddílu 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství. Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.“
4c. V článku 38 se za odstavec 5 doplňují nové odstavce, které zní:
„5a. Tento článek se nevztahuje na členské státy, pro něž platí nařízení (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly].
5b. Pokud Rada některé rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zruší, může orgán pro bankovnictví předat tuto věc Evropskému soudnímu dvoru.“
4d. V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení a v případech, kdy je to možné, oznámí orgán pro bankovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může adresát rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Totéž platí obdobně v případě doporučení, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3.“
4e. V čl. 40 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
„ d) jeden zástupce Evropské centrální banky zastupující jiné její činnosti než ty, jež jsou jí svěřeny nařízením (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly], který nemá hlasovací právo;“
5. Článek 41 se mění takto:
a) Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Pro účely článku 17 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu tvořenou předsedou a šesti dalšími členy, kteří nezastupují příslušný orgán, u nějž existuje podezření, že porušil právní předpisy Unie, a kteří nemají žádný zájem v dané věci ani nejsou nijak přímo spjati s dotčeným příslušným orgánem.
Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.
Rozhodnutí odborné skupiny se přijímají nejméně 5 hlasy jejích členů.“
b) Odstavce 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:
„2. Pro účely článku 19 ▌svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, která napomůže ke smírnému, spravedlivému a nestrannému urovnání sporu, přičemž tuto skupinu tvoří předseda, dva odborníci s náležitou způsobilostí a nejméně dva z jejích členů, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s dotčenými příslušnými orgány.
Pokud se proces vypořádání podle článku 19 vztahuje na Evropskou centrální banku jako příslušný orgán a členský stát, který není zúčastněným členským státem v souladu s nařízením (EU) č. ... / ... [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] ani nenavázal v souladu s tímto nařízením úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou, alespoň jeden z členů nezávislé odborné skupiny musí pocházet z členského státu, který není zúčastněným členským státem v souladu s nařízením (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] ani nenavázal v souladu s tímto nařízením úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou.
3. Členové odborných skupin vystupují nezávisle a objektivně v souladu s článkem 42 a nesmí být ve střetu zájmů. . Odborné skupiny navrhnou rozhodnutí ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu postupem podle čl. 44 odst. 1 třetího pododstavce.
4. Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v odstavci 2, včetně prováděcích pravidel k požadavku stanovenému v druhém pododstavci uvedeného odstavce.“
▐
7. V článku 44 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas.
Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pokud není účastníky mechanismu dohledu ECB v souladu s nařízením (EU) č. ... / ... [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] pět nebo více členských států, musí kvalifikovaná většina zahrnovat alespoň polovinu členských států, které jsou účastníky mechanismu dohledu ECB, a alespoň polovinu členských států, které se mechanismu dohledu ECB neúčastní. V jakémkoli případě se případná „blokační menšina“ nemůže skládat pouze ze tří či méně příslušných orgánů.
Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17 a 19, a odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, považuje se rozhodnutí navržené odbornou skupinou za přijaté, není-li zamítnuto prostou většinou svých členů. Pokud není účastníky mechanismu dohledu ECB v souladu s nařízením (EU) č. ... / ... [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] pět nebo více členských států, musí prostá většina zahrnovat alespoň polovinu členských států, které jsou účastníky mechanismu dohledu ECB, a alespoň polovinu členských států, které se mechanismu dohledu ECB neúčastní. V jakémkoli případě se případná „blokační menšina“ nemůže skládat pouze ze tří či méně příslušných orgánů.
Z hlasování je vyloučen člen rady, který je nejvyšším představitelem příslušného orgánu členského státu, na nějž se dané rozhodnutí odborné skupiny vztahuje.
▐
Pokud jde o složení odborné skupiny podle čl. 41 odst. 2, usiluje rada orgánů dohledu o dosažení obecné shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů. Každý člen má jeden hlas.“
8. Článek 45 se mění takto:
a) v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„1. Správní radu tvoří předseda a šest dalších členů, které jmenuje Evropský parlament poté, co proběhne slyšení kandidátů nominovaných Radou z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi z finanční oblasti. Seznam kandidátů musí být vyvážený, pokud jde o zastoupení žen a mužů, a dostatečně různorodý, pokud jde o odborné znalosti a zeměpisnou vyváženost.“
b) v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být dostatečně různorodé, pokud jde o odborné znalosti, zastoupení žen a mužů a zeměpisnou vyváženost, a musí odrážet složení Unie jako celku. Správní radu tvoří alespoň dva zástupci členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy v souladu s nařízením (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] ani se nerozhodly zapojit se do mechanismu dohledu ECB v souladu s uvedeným nařízením. Další zástupce z těchto členských států se doplní, pokud počet členských států, které nejsou zúčastněnými členskými státy v souladu s nařízením (EU) č. …/… [kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly] ani se nerozhodly zapojit se do mechanismu dohledu, je nižší než pět. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný postup pro rotaci členů.“
8a. V článku 48 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:
„2a. Za mimořádné situace se rada orgánů dohledu může rozhodnout, že deleguje určité konkrétní rozhodovací pravomoci na osobu předsedy. Pravidla týkající se delegování těchto pravomocí a zrušení těchto pravomocí se stanoví v jednacím řádu, který schválí rada orgánů dohledu.“
8b. Za článek 53 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 53a
Předseda a výkonný ředitel zveřejňují informace o konaných schůzkách a přijatém pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem Evropské komise.“
8c. V článku 60 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5. Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro bankovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu pro bankovnictví. Tento orgán potvrdí rozhodnutí odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci, nebo v opačném případě orgán pro bankovnictví předá věc Soudnímu dvoru Evropské unie.“
8d. V článku 63 se zrušuje odstavec 7.
8e. V článku 81 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční hodnotící zprávu týkající se orgánu s pravomocemi dohledu v této oblasti. Ve zprávě se jasně uvede, zda je článek 114 SFEU, jakožto právní základ pro toto nařízení o zřízení orgánu, vhodný pro jakoukoli budoucí změnu jeho úlohy.“
8f. Za článek 81 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 81a
Přezkum dopadu jednotného mechanismu dohledu na pobočky a dceřiné společnosti
Orgán pro bankovnictví úzce sleduje dopad jednotného mechanismu dohledu na pobočky a dceřiné společnosti bank a informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o povaze změn, pokud nastanou. Tyto informace jsou předány také příslušným orgánům.“
Článek 2
Aniž je dotčen článek 81 nařízení (EU) č. 1093/2010, Komise do 1. ledna 2016 zveřejní zprávu o použití ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o:
a) vhodnost způsobu hlasování;
b) složení správní rady; ▐
c) složení nezávislé odborné skupiny, která připravuje rozhodnutí pro účely článků 17 a 19; a
ca) vztah mezi orgánem pro bankovnictví a jednotným mechanismem dohledu.
Tato zpráva zejména zohlední jakýkoli vývoj v řadě členských států, jejichž měnou je euro nebo jejichž příslušné orgány začaly úzce spolupracovat podle článku 6 nařízení …/…, a zjistí, zda na základě takového vývoje nejsou nezbytné případné další úpravy uvedených ustanovení, aby bylo zajištěno, že orgán pro bankovnictví přijímá rozhodnutí v zájmu udržení a posílení vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.
Zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě. Komise předloží doplňující návrhy,včetně, ale nikoli výhradně, všech požadovaných změn Smlouvy, pokud je to považováno za nezbytné.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda
STANOVISKO Rozpočtového výboru (7. 11. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
(COM(2012)0512 – C7‑0289/2012 – 2012/0244(COD))
Navrhovatelka: Jutta Haug
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Když se v roce 2008 finanční krize rozšířila do Evropy, existovalo zde 27 různých systémů regulace bankovnictví a všechny byly založeny na vnitrostátních předpisech a vnitrostátních záchranných mechanismech. Existovala sice jistá forma evropské koordinace, týkala se však výměn informací a spíše neformálních postupů spolupráce. Tato koordinace však nebyla pro reakci na krizi finančního sektoru dostatečná, jak prokázala situace v Unii v posledních letech. Byly učiněny první kroky k řešení těchto problémů, jak zavedením přísnějších pravidel pro finanční služby, tak zřízením nových agentur pro finanční dohled, mimo jiné Evropského orgánu pro bankovnictví.
Evropský orgán pro bankovnictví byl zřízen v roce 2011, aby pomohl koordinovat činnost vnitrostátních regulačních orgánů a aby zajistil důsledné uplatňování pravidel EU. Přesto skutečný dohled nad bankami i nadále vykonávaly vnitrostátní regulační orgány. Evropský orgán pro bankovnictví také poskytuje odborné poradenství orgánům EU, prováděl „zátěžové zkoušky“ bankovnictví a dohlíží na nynější rekapitalizaci bank v EU.
Přestože jsou orgány finančního dohledu stále ve své počáteční fázi a musí teprve dosáhnout svého plného potenciálu, Evropská rada v červnu požádala o dodatečná opatření k posílení bankovního dohledu, která pak v září předložila Evropská komise. Evropská rada a Komise tedy konečně navázaly na iniciativu Parlamentu, který požaduje zavedení nadnárodního bankovního dohledu od roku 2002.
Navrhovaná bankovní unie změní způsob, jakým bude prováděn dohled nad bankami v eurozóně. Dojde ke zřízení jednotného mechanismu dohledu, který bude zaveden v rámci Evropské centrální banky.
Přestože navrhovatelka podporuje jednotný mechanismus dohledu v eurozóně, zdůrazňuje, že je nutné souběžně ještě více posílit Evropský orgán pro bankovnictví, aby bylo zajištěno jeho řádné fungování s cílem prohloubit vnitřní trh v oblasti finančních služeb a zamezit tomu, že země, které jsou součástí eurozóny, a země mimo ni budou používat odlišná pravidla týkající se finančního sektoru.
Aby byl Evropský orgán pro bankovnictví plně funkční i v rámci nové bankovní unie, která nepochybně také zvýší jeho pracovní zátěž, je třeba zajistit dostatečné rozpočtové a lidské zdroje.
V širším kontextu všech návrhů Komise týkajících se bankovní unie je navrhovatelka toho názoru, že část rozpočtu ECB, která bude určena k zajištění jejích nových činností dohledu, by měla být stanovena orgány rozhodujícími o rozpočtu, tj. Evropským parlamentem a Radou, jelikož tyto úkoly nesouvisejí s hlavním úkolem ECB, kterým je provádění nezávislé měnové politiky. Ustanovení Smlouvy, podle nichž rozpočet ECB není součástí rozpočtu Unie, měla zajistit nezávislost ECB pro účely její měnové politiky. Nové funkce spadají do rámce vnitřního trhu, a proto by měly být z rozpočtového hlediska považovány za součást rozpočtu Unie a podle toho by se o nich mělo rozhodovat.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Bod 1 a (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. zdůrazňuje, že na rozšíření mandátu Evropského orgánu pro bankovnictví by se měl vztahovat bod 47 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení1 ze dne 17. května 2006; zdůrazňuje, že jakékoli rozhodnutí zákonodárného subjektu ve prospěch takového rozšíření nemá vliv na rozhodnutí rozpočtového orgánu týkající se ročního rozpočtového procesu; |
|
|
_______________ |
|
|
1 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Bod 1 b (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. žádá Komisi, aby předložila finanční výkaz plně zohledňující výsledek legislativní dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, aby byly splněny rozpočtové a personální potřeby Evropského orgánu pro bankovnictví, útvarů Komise a případně Evropské centrální banky; |
Pozměňovací návrh 3 Návrh legislativního usnesení Bod 1 c (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1c. připomíná hostitelskému členskému státu společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách a jeho přílohu, podepsané dne 19. července 2012, zejména odstavce 8 a 9 tohoto společného prohlášení; |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(10a) Evropskému orgánu pro bankovnictví by měly být poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje potřebné k náležitému plnění všech dodatečných úkolů, které mu ukládá toto nařízení. Za tímto účelem by měly být tyto úkoly náležitě zohledněny v postupu pro sestavení, plnění a kontrolu jeho rozpočtu, který je stanoven v článcích 63 a 64 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozpočtový orgán by měl zajistit, že bude dosaženo co nejvyšší efektivity. |
POSTUP
|
Název |
Změna nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2012)0512 – C7-0289/2012 – 2012/0244(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 22.10.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 22.10.2012 |
||||
|
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Jutta Haug 26.9.2012 |
||||
|
Datum přijetí |
6.11.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
27 2 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Jean Louis Cottigny, Jean-Luc Dehaene, Göran Färm, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Claudio Morganti, Jan Mulder, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Alda Sousa, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
François Alfonsi, Alexander Alvaro, Peter Jahr, Georgios Stavrakakis, Nils Torvalds |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jens Nilsson |
||||
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (27. 11. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi
(COM(2012)0512 – C7‑0289/2012 – 2012/0244(COD))
Navrhovatel: Paulo Rangel
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Komise přijala dne 12. září 2012 soubor návrhů týkající se zřízení jednotného mechanismu dohledu (SSM), který obsahuje:
· návrh nařízení Rady, které Evropské centrální bance ukládá zvláštní úkoly ve věci politik týkajících se úkolů obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi (návrh SSM); a
· návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho interakci s nařízením Rady (EU) č. ... / ... , které Evropské centrální bance ukládá zvláštní úkoly ve věci politik týkajících se úkolů obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi (návrh EBA).
Návrh EBA, jehož cílem je sladit stávající nařízení 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) s pozměněným rámcem pro bankovní dohled, je předmětem tohoto stanoviska.
Nicméně počet a rozsah změn, jež by měly být v nařízení 1093/2010 provedeny, závisí na konkrétním návrhu jednotného mechanismu dohledu a na roli, kterou by měl v tomto návrhu orgán EBA hrát.
Proto by měly být tyto dva návrhy posuzovány souběžně a je důležité uvést všechny souvislosti týkající se tohoto souboru legislativních opatření pro bankovní dohled.
Jednotný mechanismus dohledu a role orgánu EBA
Současná finanční a hospodářská krize zdůraznila, že je zapotřebí, aby se Evropská unie vyvíjela směrem k hlubší hospodářské a politické integraci a aby se touto cestou také vydala.
V tomto procesu, který vede ke skutečné hospodářské a měnové unii, se považuje za nezbytné zřídit integrovaný finanční rámec – tzv. evropskou bankovní unii – s cílem zajistit stabilitu finančního systému, obnovit důvěryhodnost tohoto sektoru a podpořit spolehlivost úvěrových institucí.
Jedním z klíčových prvků bankovní unie je zřízení jednotného mechanismu dohledu (SSM), který by fungoval při Evropské centrální bance, přičemž by pokrýval eurozónu a byl by otevřen všem členským státům stojícím mimo eurozónu. Svěření úkolů v oblasti dohledu ECB bude vycházet z čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, který umožňuje Radě, aby na návrh Komise jednomyslně a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou „svěřila Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků“.
Existuje několik důvodů proč uvažovat o tom, že by bankovním dohledem měla být pověřena ECB. Vždyť kromě toho, že čl. 127 odst. 6 SFEU stanoví, že úkoly v oblasti dohledu mohou být svěřeny ECB, jsme také přesvědčeni, že zapojení ECB – s přihlédnutím k jejím velkým zkušenostem v oblasti finanční stability – přispěje ke zlepšení důvěryhodnosti a efektivnosti integrovaného mechanismu dohledu. Na druhé straně je známo, že ve většině členských států odpovídají centrální banky za bankovní dohled, a tudíž, jako součást dlouhodobé vize pro posílení hospodářské a měnové unie, je také důležité využít této příležitosti k posílení role ECB jako skutečné centrální banky. Navíc, ve srovnání s návrhy na budoucí vytvoření nového evropského orgánu, který bude odpovídat za dohled nad bankami, má předkládané řešení tu výhodu, že nezvýší složitost institucionální struktury EU.
Zřízení jednotného mechanismu dohledu pod záštitou Evropské centrální banky nicméně klade některé ústavní otázky, zejména pokud jde o situaci členských států, které nepřijaly euro, ale chtějí se podílet na bankovní unii.
Zaprvé proto, že článek 139 SFEU vylučuje členské státy s výjimkou z uplatňování článku 132 SFEU, takže by se mohlo zdát, že jakýkoli akt přijatý ECB, včetně doporučení a stanovisek, se může vztahovat pouze na členské státy eurozóny, a proto je diskutabilní, zda je účast členských států, které nejsou součástí eurozóny, zcela v souladu se Smlouvou. V tomto ohledu článek 6 návrhu na zřízení SSM stanoví, že členské státy, které nejsou součástí eurozóny, budou moci zahájit úzkou spolupráci s ECB v oblasti dohledu, jakmile splní určité podmínky. Mezi ně patří, že se tyto členské státy zavazují zajistit, aby se jejich příslušné vnitrostátní orgány řídily všemi opatřeními týkajícími se úvěrových institucí, které požaduje ECB, a aby byla tato opatření přijata, a dále že na sebe berou povinnost přijímat vnitrostátní právní akty s cílem zajistit, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány byly povinny přijmout jakékoli opatření týkající se úvěrových institucí, které požaduje ECB. Tím je tedy na základě dobrovolnosti stanovena podřízenost aktům přijatým ECB, což je plně v souladu s ustanoveními Smlouvy.
Druhým problémem jsou členské státy, které nejsou součástí eurozóny a k jednotnému mechanismu dobrovolně přistoupí, a jejich zapojení do rozhodovacího procesu.
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že návrh na zřízení SSM předpokládá zapojení zástupců těchto členských států do činností dozorčí rady zřízené nařízením o plánování a provádění úkolů ECB v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Podmínky, za kterých se výše uvedení zástupci účastní činnosti dozorčí rady jsou stanoveny v rozhodnutí, kterým se navazuje úzká spolupráce, a měly by „umožnit co největší zapojení těchto zástupců s přihlédnutím k omezením vyplývajícím ze statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména pokud jde o integritu jejich rozhodovacího procesu“ (bod odůvodnění 29).
Nicméně podle stávajících Smluv může být dozorčí rada určena jako subjekt, jehož úkolem je rozhodnutí o bankovním dohledu pouze připravit, ale nikoli přijmout konečné rozhodnutí. Rada guvernérů ECB by měla být i nadále orgánem, který nese konečnou odpovědnost za svá rozhodnutí, a její složení nemůže být změněno prostřednictvím sekundárních právních předpisů, aby zahrnovala guvernéry centrálních bank členských států, které nejsou součástí eurozóny.
V zájmu překonání těchto omezení bude nutné ve střednědobém horizontu pozměnit Smlouvu. Taková změna Smlouvy by mohla zahrnovat:
· nové ustanovení, které má být vloženo do statutu ESCB a ECB, jímž se stanoví, že dozorčí rada je rozhodovací orgán pro bankovní dohled; nebo
· změnu článku 283 SFEU a článku 10.1 statutu předpokládající zvláštní složení Rady guvernérů, v němž by byly zastoupeny členské státy, které nejsou součástí eurozóny, jenž se použije při výkonu pravomocí svěřených podle čl. 127 odst. 6 SFEU, a to v souladu s tím, jak funguje ECOFIN a Euroskupina.
Mezitím – a jako dočasné řešení – bude členským státům, které nejsou součástí eurozóny, zajištěna plná a rovná účast v dozorčí radě, a to včetně toho, co se týče hlasovacích práv. Z tohoto hlediska je také důležité posílit v maximální možné míře roli dozorčí rady a např. stanovit Radě guvernérů povinnost odůvodňovat odchylky od námětů a návrhů rozhodnutí připravených dozorčí radou.
Dále, a především v zájmu zachování integrity jednotného finančního trhu, si orgán EBA musí zachovat svou roli a ponechat si všechny své stávající pravomoci a úkoly: dále rozvíjet a zajišťovat provádění jednotného souboru pravidel platného pro všechny členské státy a rozšířit sbližování postupů v oblasti dohledu v celé Unii. Kromě toho by měl být orgán EBA nyní pověřen přípravou jednotné příručky pro dohled, která doplní jednotný soubor pravidel EU a zajistí v oblasti bankovního dohledu konzistentnost. Za tímto účelem je nezbytné zajistit, aby rozhodovací proces v orgánu EBA byl i nadále vyvážený a aby se ECB stala podle příslušných orgánů členských států, které nejsou součástí eurozóny, příslušným orgánem. Vezmeme-li totiž v úvahu, že není možné poskytnout stejná práva členským státům, které nejsou součástí eurozóny a které se k jednotnému mechanismu dohledu chtějí připojit, při rozhodování ECB o dohledu, mohlo by být zrušení ustanovení „dodržovat nebo vysvětlit“ považováno za střednědobé řešení do doby, než změna Smlouvy tento problém vyřeší, aby byl zajištěn vyváženější postoj k těmto zemím.
Z ústavního hlediska by měly být problémy související s jasným oddělením měnové politiky ECB a její funkce v oblasti dohledu a s demokratickou odpovědností nového jednotného orgánu dohledu rovněž náležitým způsobem vyřešeny.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(2) Ustavení jednotného mechanismu dohledu je prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a kterou tvoří také společný rámec pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. |
(2) Po přijetí Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability je ustavení jednotného mechanismu dohledu klíčovým opatřením k prolomení začarovaného kruhu mezi bankami a státy a k poskytnutí možnosti přímo rekapitalizovat banky. Je také prvním krokem k vytvoření evropské bankovní unie, která je na úrovni EU založena na skutečně jednotném souboru pravidel pro finanční služby a kterou je nutno doplnit o společné mechanismy pro restrukturalizaci bank a zaručení vkladů klientů. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(3) K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU] Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro. Ostatní členské státy mohou s Evropskou centrální bankou navázat úzkou spolupráci. V rámci uvedeného nařízení má Evropská centrální banka koordinovat a uvádět postoj těchto členských států k rozhodnutím, která má přijmout rada orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán pro bankovnictví“) a která patří mezi úkoly Evropské centrální banky. |
(3) K naplnění jednotného mechanismu dohledu svěřuje nařízení Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU] Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech, jejichž měnou je euro. Ostatní členské státy mohou s Evropskou centrální bankou navázat úzkou spolupráci. V rámci uvedeného nařízení by Evropská centrální banka měla koordinovat postoj těchto členských států k rozhodnutím, která má přijmout rada orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán pro bankovnictví“), v záležitostech, které patří mezi úkoly Evropské centrální banky, a v případech, kdy se daná záležitost těchto členských států bezprostředně týká. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(4) Skutečnost, že jsou Evropské centrální bance ve vztahu k některým členským státům Unie svěřeny úkoly dohledu v bankovnictví, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Je proto nezbytné zajistit řádné fungování orgánu pro bankovnictví poté, co budou Evropské centrální bance tyto úkoly svěřeny. |
(4) Skutečnost, že jsou Evropské centrální bance ve vztahu k některým členským státům Unie svěřeny úkoly dohledu v bankovnictví, by neměla nijak narušit fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Orgán EBA by si měl proto zachovat svou roli a ponechat si všechny své stávající pravomoci a úkoly: měl by dále rozvíjet a zajišťovat provádění jednotného souboru pravidel platného pro všechny členské státy a rozšířit sbližování postupů v oblasti dohledu v celé Unii. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
|
(4a) S cílem zajistit, aby postupy v oblasti dohledu byly konzistentní v celé Unii, by měl orgán EBA rovněž vypracovat jednotnou příručku pro dohled k doplnění jednotného souboru pravidel Unie. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
|
(4a) Jelikož orgán EBA byl v rámci činností, na nichž se podílejí všechny členské státy na rovnocenném základě, zřízen s cílem vytvořit jednotná pravidla a zajistit konzistentnost postupů dohledu v rámci Unie a vzhledem k vytvoření jednotného mechanismu dohledu, v němž má hlavní úlohu ECB, je nezbytné, aby měl orgán EBA k dispozici přiměřené nástroje, které mu umožní účinně vykonávat jemu svěřené úkoly související s integritou jednotného trhu v oblasti finančních služeb. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(5) Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které byly Evropské centrální bance svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU], by měl být orgán pro bankovnictví schopen vykonávat své úkoly také ve vztahu k Evropské centrální bance. Měl by být stanoven zvláštní postup, aby byly stávající mechanismy pro urovnávání sporů a opatření v mimořádných situacích i nadále účinné. Zejména pokud Evropská centrální banka nevyhoví opatření orgánu pro bankovnictví, které má za cíl urovnání sporů nebo řešení mimořádné situace, měla by podat vysvětlení. V takovém případě by měl orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené dotčené finanční instituci, pokud má na základě požadavků stanovených v přímo použitelných právních předpisech Unie tuto možnost. |
(5) Vzhledem k úkolům v oblasti dohledu, které byly Evropské centrální bance svěřeny nařízením Rady (EU) č. …/… [nařízení podle čl. 127 odst. 6 SFEU], by měl být orgán pro bankovnictví schopen vykonávat své úkoly také ve vztahu k Evropské centrální bance stejným způsobem jako ve vztahu k jiným příslušným orgánům. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
(6) Měl by být upraven způsob hlasování v radě orgánů dohledu – zejména pokud jde o rozhodnutí, která orgán pro bankovnictví přijímá prostou většinou členů –, aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. |
(6) Aby byly odpovídajícím způsobem zohledněny zájmy všech členských států a aby mohl orgán pro bankovnictví řádně fungovat v zájmu zachování a prohlubování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, je nezbytné zajistit spravedlivé zastoupení všech členských států v rozhodovacím procesu tohoto orgánu. Měl by být upraven způsob hlasování v radě orgánů dohledu – zejména pokud jde o rozhodnutí, která orgán pro bankovnictví přijímá prostou většinou členů. | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový) | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
|
-1. Článek 3 se nahrazuje tímto: | ||||||||||||||||||
|
|
„Odpovědnost orgánů dohledu | ||||||||||||||||||
|
|
Orgány dohledu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až -d) a ECB při provádění úkolů dohledu svěřených jim nařízením Rady (EU) č. .../... [nařízení Rady podle čl. 127 odst. 6 SFEU] jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.“ | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový) | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
|
1a. V čl. 8 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní: | ||||||||||||||||||
|
|
„k) vypracovat a aktualizovat s přihlédnutím k měnícím se obchodním postupům a struktuře trhu jednotnou příručku pro výkon dohledu v celé Unii, která bude obsahovat základní metodiky k identifikaci a měření rizik v bankách, rámec pro posuzování politiky bank – s cílem omezit tato rizika – a kritéria pro stanovení případných opatření k nápravě.“ | ||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a a (nové) Nařízení (EU) č. 1093/2010 Čl. 18 – odst. 3 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Nařízení (EU) č. 1093/2010 Čl. 18 – odst. 3a | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový) Nařízení (EU) č. 1093/2010 Čl. 19 – odst. 1 | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 Nařízení (EU) č. 1093/2010 Čl. 19 – odst. 3a | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový) | |||||||||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||||||||
|
|
3a. V článku 27 se první pododstavec ve druhém odstavci nahrazuje tímto: | ||||||||||||||||||
|
|
„2. Orgán přispívá k rozvoji společných mechanismů určených k restrukturalizaci bank, včetně evropského orgánu zmocněného uvolňovat finanční prostředky prostřednictvím evropského pojistného mechanismu.“ | ||||||||||||||||||
POSTUP
|
Název |
Změna nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2012)0512 – C7-0289/2012 – 2012/0244(COD) |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 22.10.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFCO 22.10.2012 |
||||
|
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Paulo Rangel 19.11.2012 |
||||
|
Projednání ve výboru |
9.10.2012 |
19.11.2012 |
26.11.2012 |
|
|
|
Datum přijetí |
27.11.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
20 1 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Andrew Henry William Brons, Andrew Duff, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, József Szájer, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Manfred Weber, Luis Yáñez-Barnuevo García |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Elmar Brok, Sylvie Guillaume, Helmut Scholz, György Schöpflin, Rainer Wieland |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Alexander Mirsky, Ramon Tremosa i Balcells |
||||
ANNEX
ref. D(2012)57330
Ms Sharon Bowles
Chair
Committee on Economic and Monetary Affairs
BRUSSELS
Subject: Proposal for a regulation of the Council conferring specific tasks on the European Central Bank concerning policies relating to the prudential supervision of credit institutions (COM(2012)0511 - 2012/0242(CNS))
and
Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 1093/2010 establishing a European Supervisory Authority (European Banking Authority) as regards its interaction with Council Regulation (EU) No…/… conferring specific tasks on the European Central Bank concerning policies relating to the prudential supervision of credit institutions (COM(2012)0512- 2012/0244(COD))
Vážená paní předsedkyně,
On account of the tight schedule in your Committee, and following a proposal by the JURI rapporteur, Mr Sergio Cofferati, the Committee on Legal Affairs decided at its meeting of 10 October 2012 to issue an opinion to your Committee on the above proposals in letter form in order to draw attention to some of the key aspects of the Commission's proposals concerning new specific tasks of the European Central Bank relating to the supervision of credit institutions, and the modified tasks of the European Banking Authority as regards its interaction with the new functions of the European Central Bank.
The present opinion in letter form was drafted by Mr Sergio Cofferati and was adopted (unanimously by the Committee with 00 votes in favour and no abstentions[1]) on 6 November 2012.
The Committee on Legal Affairs calls on the Committee on Economic and Monetary Affairs, as the Committee responsible, to pay particular attention to the following points when drawing up its report on the Commission proposals:
· The Legal Basis
Following a cursory examination, the rapporteur is satisfied with the choice of the legal basis. Regarding the Proposal for a regulation of the Council conferring specific tasks on the European Central Bank concerning policies relating to the prudential supervision of credit institutions, Article 127 TFEU was chosen as legal basis. It defines the legislative procedure for conferring "specific tasks upon the European Central Bank concerning policies relating to the prudential supervision of credit institutions and other financial institutions with the exception of insurance undertakings"; the Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 1093/2010 establishing a European Supervisory Authority (European Banking Authority) is based on Article 114 TFEU, since it amends Regulation (EU) No 1093/2010 which was adopted under that same legal basis.
· The Single Supervisory Mechanism (SSM)
The Commission assigns the role of head of the Single Supervisory Mechanism to the ECB. However, clarification is required concerning the nature of the relationship between the ECB and national supervisors. In particular, the role of national supervisors in micro-supervision in their respective Member States should be defined in greater detail. A mechanism for the resolution of internal disputes between the European supervisory authority and the national supervisor should be established.
· Geographical Scope of the Proposals
It is important to encourage those Member States whose currency is not the Euro to join the new SSM with the same duties and rights as those Member States whose currency is the Euro. In that regard, it is necessary to move beyond mere 'association status', derived from a close cooperation with the ECB, and to allow for 'full membership' for Member States whose currency is not the Euro and who wish to join the SSM and the Banking Union framework.
· The Practical Scope of the Proposals
The Regulation should clearly identify the tasks to be carried out by the ECB and those to be carried out by the national supervisors. It must be highlighted that, the Commission is proposing that, to be effective, the SSM should ensure universal coverage, and that the ECB should be ultimately responsible for all aspects of the supervision of all banks. A system must be established which would allow for differentiation of the tasks of the ECB and of the national supervisors on the basis of the risk profile and market impact of the banks in question. This could take into account factors such as cross-border activities, structure and governance, business model and interconnectivity as well as the relative size and dimension of an institution to a market.
· Governance
Given its new role as Supervisory Authority, the governance of the ECB needs to be clarified. The ECB´s decision-making and administrative procedures relating to its monetary tasks must be clearly separated from those procedures relating to its new supervisory tasks. The membership of the Supervisory Board should reflect, faithfully and in a balanced manner, both those Member States whose currency is the Euro and those Member States whose currency is not the Euro.
· Accountability and Transparency
The ECB has to play its role in maintaining independence and transparency in its actions, with complete accountability to democratic institutions. When carrying out supervisory tasks, the ECB must be fully accountable, though a system of regular reporting, to the European Parliament. Consideration should be given to involving the European Parliament in the appointment of the supervisory board.
On behalf of the Committee on Legal Affairs, I would be grateful if your Committee would take these points into account in its further work.
Furthermore, the Committee on Legal Affairs decided at its meeting of 10 October 2012 that, should your Committee decide to postpone the vote scheduled on 28 November 2012, the Committee on Legal Affairs would then deliver an ordinary legislative opinion on the above proposals.
Yours sincerely,
Klaus-Heiner Lehne
- [1] The following Members were present: Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Françoise Castex, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka, Christian Engström, Sylvie Guillaume, Sajjad Karim, Eva Lichtenberger, Jiří Maštálka, Francesco Enrico Speroni, József Szájer, Axel Voss, Zbigniew Ziobro,
POSTUP
|
Název |
Změna nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2012)0512 – C7-0289/2012 – 2012/0244(COD) |
||||
|
Datum predložení EP |
12.9.2012 |
|
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 22.10.2012 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 22.10.2012 |
JURI 22.10.2012 |
AFCO 22.10.2012 |
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
JURI 18.9.2012 |
|
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Sven Giegold 11.9.2012 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
26.9.2012 |
22.10.2012 |
19.11.2012 |
|
|
|
Datum přijetí |
28.11.2012 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
34 7 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Lajos Bokros, Philippe De Backer, Vicky Ford, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Sophia in ‘t Veld, Mojca Kleva, Marisa Matias, Gianni Pittella, Nils Torvalds |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Jan Kozłowski |
||||
|
Datum předložení |
3.12.2012 |
||||