ZPRÁVA o odstranění genderových stereotypů v EU
4. 12. 2012 - (2012/2116(INI))
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Kartika Tamara Liotard
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o odstranění genderových stereotypů v EU
Evropský parlament,
– s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu[1] a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na Čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10)[2] a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15)[3],
– s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,
– s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen,
– s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž se hovoří o potírání diskriminace na základě pohlaví,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)[4] a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování[5],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky[6],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 2. prosince 1998, podle nichž budou do každoročního hodnocení provádění Pekingské akční platformy zahrnuty kvantitativní i kvalitativní ukazatele a měřítka,
– s ohledem na společné prohlášení ministrů EU pro rovnost mužů a žen, které učinili dne 4. února 2005 v souvislosti s hodnocením Pekingské akční platformy po deseti letech a v němž mimo jiné opět potvrdili svou jednoznačnou podporu plnému a účinnému provádění Pekingského prohlášení a akční platformy, k němuž se zavazují,
– s ohledem na závěry Rady ze dnů 2. a 3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanismů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění Pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,
– s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011[7],
– s ohledem na sdělení nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů: 2010–2015, které Komise předložila dne 21. září 2010, a na připojený pracovní dokument útvarů Komise o opatřeních k provádění této strategie (COM(2010)0491, SEC(2010)1080),
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii[9],
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0401/2012),
A. vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporu rovného zacházení s muži a ženami;
B. vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku dosaženému v řadě členských států mnoho žen i nadále nese příliš velkou část povinností, pokud jde o výchovu dětí a péči o rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy brání rozdělení úkolů souvisejících s péčí o rodinu a domácnost mezi ženy a muže a dosažení rovných příležitostí na trhu práce;
C. vzhledem k tomu, že na všech úrovních společnosti a ve všech věkových skupinách stále přetrvávají stereotypy ovlivňující naše vnímaní druhých prostřednictvím příliš zjednodušujících předpokladů založených na normách, zvyklostech a přesvědčeních, které jsou sociálními konstrukty, často kulturně a nábožensky podmíněnými a udržovanými, a které vedou k zachování existujících mocenských vztahů;
D. vzhledem k tomu, že je třeba odstranit všechny formy přímé i nepřímé diskriminace na základě pohlaví, aby ženy měly zajištěno právo na rovné zacházení a aby se změnila kulturní představa, podle níž jsou ženy v mnoha ohledech pasivní nebo méně hodnotné než muži;
E. vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy i nadále silně ovlivňují rozdělení rolí žen a mužů v domácnosti, v zaměstnání a obecně ve společnosti a že podle těchto stereotypů jsou ženy zobrazovány jako osoby pečující o domácnost a děti, zatímco muži jako osoby poskytující peníze a ochranu; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy mají tendenci utvrzovat historické překážky, které brání dosažení rovnosti žen a mužů a omezují v případě žen výběr zaměstnání a jejich osobní rozvoj, což jim znemožňuje naplno realizovat jejich potenciál jako osobností a hospodářských subjektů, a že tyto stereotypy tak představují závažnou překážku pro skutečnou rovnost žen a mužů;
F. vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí a vtiskují prostřednictvím mnoha společenských vlivů, zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzdělávání, a tvoří se v průběhu socializace v dětství a dospívání, přičemž ovlivňují jedince po celý jejich život;
G. vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech trpí ještě více diskriminací a genderovými stereotypy než ženy v městských oblastech a že míra zaměstnanosti těchto žen je mnohem nižší než u žen žijících ve městech;
H. vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často spojeny s jinými stereotypy, např. s diskriminací na základě věku, přistěhovalectví, sexuální orientace, zdravotního postižení atd., a dotýkají se proto více žen, které vykazují více takových znaků;
I. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je porušením lidských práv, které se projevuje ve všech společenských, kulturních a majetkových vrstvách;
Sdělovací prostředky a kultura
J. vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví bývá ve sdělovacích prostředcích, při komunikaci a v reklamě častým jevem a usnadňuje šíření genderových stereotypů, zejména proto, že s cílem podpořit prodej zobrazuje ženy jako sexuální objekty; vzhledem k tomu, že například v reklamě představují ženy 27 % zaměstnanců nebo profesionálů, ale 60 % osob vykonávajících domácí práce nebo pečujících o děti; vzhledem k tomu, že reklama a sdělovací prostředky mohou nicméně fungovat jako účinný katalyzátor v boji proti genderovým stereotypům a předsudkům;
K. vzhledem k tomu, že odvětví výroby alkoholických nápojů a jeho obrovské investice do marketingu alkoholických výrobků významným způsobem podporují zachování genderových stereotypů a sexualizaci dívek a žen;
L. vzhledem k tomu, že děti se již ve velmi nízkém věku prostřednictvím vzorových rolí propagovaných v televizních seriálech, pořadech, diskusích, hrách, videohrách, reklamách, výukových materiálech a vzdělávacích programech, v postojích ve škole, v rodině a ve společnosti setkávají s genderovými stereotypy, které ovlivňují jejich vnímaní mužské a ženské role a mají dopad na jejich další život a budoucí ambice;
M. vzhledem k tomu, že způsob zobrazování dívek ve veřejném prostoru snižuje jejich společenskou hodnotu a podporuje násilí vůči dívkám; vzhledem k tomu, že ve sdělovacích prostředcích, a to i v reklamách a pořadech pro děti, jsou stereotypy týkající se dívek všudypřítomné a často posilují tradiční postoje a chování, přičemž sdělovací prostředky mohou hrát pozitivní vzdělávací úlohu;
N. vzhledem k tomu, že v televizních programech, počítačových hrách i hudebních videoklipech je částečně z komerčních důvodů stále patrnější tendence k vyobrazování provokativně oděných žen v sexuálních pózách, což upevňuje genderové stereotypy; vzhledem k tomu, že texty písní pro mládež mají sugestivní sexuální obsah, který často propaguje násilí na ženách a dívkách;
O. vzhledem k tomu, že nový kulturní status pornografie se nejvíce dotýká mladých žen a mužů; vzhledem k tomu, že „začleňování pornografie“, tedy stávající kulturní proces, kterým se pornografie vkrádá do našich každodenních životů jako stále obecněji přijímaný a často idealizovaný kulturní prvek, se obzvláště jasně projevuje v rámci kultury mladých: počínaje televizními pořady pro dospívající přes magazíny životního stylu a konče hudebními videonahrávkami a reklamou zaměřenou na mladé;
Vzdělávání a odborná příprava
P. vzhledem k tomu, že sexistické stereotypy jsou předávány jak vyučujícími (ať už záměrně či nikoliv), tak prostřednictvím vzdělávacího materiálu, který mají vyučující k dispozici;
Q. vzhledem k tomu, že přístup k formálnímu primárnímu, sekundárnímu a post-sekundárnímu vzdělání a obsah kurikula předávaný dívkám a chlapcům je velmi významným faktorem ovlivňujícím genderové rozdíly, a tím i možnosti výběru a dosažitelnost práv; vzhledem k tomu, že ačkoli přístup dívek i chlapců ke vzdělání v EU se obecně může zdát méně problematický než v jiných částech světa, mělo by se poukázat na to, že dívky a chlapci nemají zcela stejné možnosti, pokud jde o přístup a využití vzdělávacích systémů a příležitostí; vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je zejména u dívek z menšinových skupin, například z komunity Romů, z přistěhovaleckého prostředí, z řad žadatelů o azyl, uprchlíků a u dívek se zdravotním postižením, v některých zemích nadále velmi problematický;
R. vzhledem k tomu, že děti se mohou učit rovnoprávnosti a boji proti genderovým stereotypům od nejútlejšího věku díky vzdělávání založenému na uznání rovnosti;
S. vzhledem k tomu, že stereotypy přežívající v souvislosti s volbou vzdělání a povolání pro ženy pomáhají zachovávat nerovnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava nadále předávají genderové stereotypy, neboť ženy a muži se často v těchto oblastech ubírají tradiční cestou, což má závažné důsledky na trhu práce, omezuje rozmanitost profesí a často vede ženy k zaměstnáním, která jsou méně oceňovaná a odměňovaná;
T. vzhledem k tomu, že chlapci a dívky nadále nejsou ve vzdělávacím procesu vedeni rovnoměrně k zájmu o všechny předměty, zejména pokud jde o předměty vědecké a technické;
U. vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích sice existuje genderově orientované profesní poradenství, ale obvykle se zaměřuje na dívky a jejich podněcování k volbě technických a vědeckých oborů, neexistují však iniciativy, které by motivovaly chlapce, aby si volili profese v odvětví vzdělávání, zdravotnictví nebo v humanitních oborech;
Pracovní trh
V. vzhledem k tomu, že dopad genderových stereotypů na vzdělávání a odbornou přípravu má závažné důsledky pro trh práce, na němž se ženy stále potýkají s horizontální i vertikální segregací, a vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou z tohoto důvodu stále považována za „mužská“ (působí v nich více než 85 % mužů) a odměny v těchto odvětvích dosahují soustavně vyšší úrovně než v odvětvích považovaných za „ženská“ (působí v nich více než 70 % žen); navíc vzhledem k tomu, že na pracovních místech s nižším sociálně-ekonomickým statusem pracuje obvykle více žen, což rovněž podkopává jejich sebedůvěru a sebeúctu;
W. vzhledem k tomu, že genderové stereotypy na pracovním trhu stále omezují přístup žen do určitých odvětví, například do inženýrských oborů, požární ochrany, výroby, stavebnictví, tesařství, opravárenských a montérských služeb, technických a vědeckých odvětví a nových technologií, a stejně tak je tomu u mužů v odvětví péče o děti (porodní asistence, vychovatelství v jeslích atd.);
X. vzhledem k tomu, že lepší informovanost o pracovních místech na trhu práce by zlepšila přístup ke všem typům odborného vzdělávání;
Y. vzhledem k tomu, že uplatňování genderových stereotypů je kontraproduktivní, přispívá k rozdělení pracovního trhu na profese podle pohlaví, a jeho důsledkem jsou stále větší rozdíly v odměňování žen a mužů;
Z. vzhledem k tomu, že ženy v EU v roce 2011 dostávaly za stejnou práci stále v průměru o 16,4 % nižší odměnu než muži a že rozdíly v odměňování jsou v jednotlivých členských státech odlišné, přičemž v některých státech přesahovaly v roce 2011 22% průměr; vzhledem k tomu, že ačkoliv tento rozdíl v platech je dán řadou složitých příčin, často vyplývá z genderových stereotypů a z vnímání ženy pouze prostřednictvím tradičního rozdělení rolí;
AA. vzhledem k tomu, že kvůli slaďování pracovního a soukromého života jsou ženy obecně mnohem více zastoupeny na „flexibilních“ pracovních místech a místech na zkrácený úvazek, což svědčí o tom, že stále přetrvává tradiční názor, že péče o rodinu je hlavně jejich úkolem, a ženy jsou tak nuceny pracovat na částečný úvazek, mít pružnou pracovní dobu nebo zaměstnání na dobu určitou, čímž jsou omezeny jejich příležitosti na trhu práce;
AB. vzhledem k tomu, že pokud ženy přerušují výkon své profese z důvodu mateřské dovolené či péče o rodinné příslušníky, vede to k prohlubování rozdílů ve výši důchodu žen a mužů;
Hospodářské a politické rozhodovací procesy
AC. vzhledem k tomu, že výsledky studie provedené Komisí v roce 2011 ukázaly, že v roce 2012 dosáhne v Evropské unii zastoupení žen v představenstvech největších společností kótovaných na burze 14 %, což svědčí o existenci tzv. „skleněného stropu“, jenž ženám ztěžuje dosažení vrcholových řídicích pozic a rovných možností při kariérním postupu;
AD. vzhledem k tomu, že zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu na místní, vnitrostátní úrovni a na úrovni EU je i přes určité zlepšení v minulých letech nadále nedostatečné; vzhledem k tomu, že se zastoupení žen ve vládách a parlamentech členských států zvýšilo z 21 % v roce 2004 na 23 % v roce 2009, zatímco v Evropském parlamentu vzrostlo z 30 % v roce 2004 na 35 % v roce 2009;
AE. vzhledem k tomu, že v politických i ekonomických subjektech s rozhodovacími pravomocemi stále vládnou genderové stereotypy a sexismus, což se projevuje pravidelným výskytem sexistických poznámek a obtěžování, a to v některých případech i sexuálním obtěžováním a násilím na ženách;
AF. vzhledem k tomu, že genderové stereotypy je nutné odstranit – zejména na úrovni podniků, v nichž na většině řídicích pozic pracují muži –, neboť tyto stereotypy patří k faktorům omezujícím mladé ženy v jejich ambicích a vedou ženy k tomu, že se méně ucházejí o vrcholové řídicí pozice ve veřejném i soukromém sektoru, na nichž jsou přijímána finanční, hospodářská a politická rozhodnutí;
Opatření na úrovni EU
1. konstatuje, že v plnění závazků, které EU i řada vlád přijala v rámci Pekingské akční platformy, nebylo dosaženo téměř žádného pokroku; zdůrazňuje, že v oblasti genderových stereotypů a v analytických zprávách na úrovni EU je potřeba sledovat nové ukazatele, a vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby se touto otázkou zabýval;
2. konstatuje, že navzdory závazku EU podporovat rovnost žen a mužů stále existují mezery v právních předpisech týkajících se zabraňování diskriminaci žen a rovnosti pohlaví v sociálním zabezpečení, vzdělávání, sdělovacích prostředcích, zaměstnávání a platech; zdůrazňuje, že v těchto oblastech je zapotřebí posílit uplatňování stávajících právních předpisů a zavést do nich předpisy nové; vyzývá Komisi, aby otázku rovnosti pohlaví začleňovala do všech oblastí politiky, jelikož tak vzroste potenciál pracovní síly v Evropě;
3. vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně využívaly finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF) na dlouhodobé strategie, které by pomohly zatraktivnit a přiblížit ženám ta odvětví pracovního trhu, ve kterých jsou z důvodu genderových stereotypů nedostatečně zastoupeny; domnívá se, že tyto strategie by měly zahrnovat pozitivní opatření, celoživotní učení a aktivní motivaci dívek k tomu, aby studovaly obory, které nejsou tradičně považovány za „ženské“, například informační technologie či mechaniku, a měly by podporovat opatření zaměřená na sladění pracovního a rodinného života žen i mužů;
4. vyzývá Komisi, aby podporovala opatření členských států zaměřená na odstraňování stereotypů a prosazování všeobecného přístupu ke vzdělání a zaměstnání, který by nenarušovaly stereotypy;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby důrazně a soustavně podporovaly stávající program DAPHNE a chystaný program Práva a občanství jako prostředky boje proti násilí na ženách a genderovým stereotypům;
6. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie zabývající se základními příčinami diskriminace a násilí vůči ženám, které mají své kořeny ve stereotypech a nerovnosti mezi muži a ženami, a aby začaly odstraňováním genderových stereotypů;
7. vyzývá členské státy, aby uznaly, že je nezbytně nutné zvážit zavedení regulačního rámce, který by zakazoval způsob, jakým odvětví výroby alkoholu prezentuje dívky a ženy coby sexuální objekty;
Sdělovací prostředky a kultura
8. upozorňuje na to, že genderové stereotypy objevující se v reklamách během dětských televizních pořadů, jakož i v těchto pořadech samotných, představují obzvláště velký problém, neboť mohou mít případně vliv na genderovou socializaci dětí, a tedy i názory dětí na sebe sama, rodinné příslušníky a okolní svět; zdůrazňuje, že je důležité omezit vystavování dětí genderovým stereotypům, a to pokud možno kritickým mediálním vzděláváním poskytovaným ve školách;
9. zdůrazňuje, že do procesu začleňování problematiky genderu do všech oblastí je důležité zapojit i chlapce, a naléhavě proto vyzývá k zavedení specifických výukových aktivit určených ke zvýšení jejich povědomí o stereotypech;
10. zdůrazňuje, že reklama často předává diskriminující nebo nedůstojná sdělení založená na nejrůznějších genderových stereotypech, které brání rozvoji strategií rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména při tom využívaly účinné nástroje, které zaručí, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;
11. poukazuje také na skutečnost, že reklama může být účinným prostředkem, který může zpochybnit stereotypy a čelit jim, a že může být nástrojem v boji proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je pro dnešní multikulturní společnosti zásadní; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti spojené s odbornou přípravou a vzděláváním, které představují způsob, jak zejména již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá především členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vyškolení budoucích pracovníků v tomto odvětví;
12. zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rady pro reklamu a samoregulační a regulační orgány je potřeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na genderové stereotypy ve sdělovacích prostředcích, které by zvýšily informovanost o negativním vlivu zobrazování diskriminace na základě pohlaví v televizním vysílání, na internetu a marketingových a reklamních kampaních;
13. žádá EU, aby na celém svém území zahájila osvětové kampaně zaměřené na nulovou toleranci, pokud jde o sexistické urážky nebo ponižující obraz žen a dívek ve sdělovacích prostředcích;
14. zdůrazňuje, že politika odstraňování stereotypů ze sdělovacích prostředků zahrnuje nezbytně opatření v digitální oblasti; domnívá se, že je proto nutné zavést na evropské úrovni koordinovaná opatření, jejichž cílem bude rozvíjet skutečnou kulturu rovnosti na internetu; vyzývá Komisi, aby společně s příslušnými zúčastněnými stranami vypracovala chartu, k jejímuž přijetí budou vyzváni všichni poskytovatelé internetového připojení;
15. vyzývá EU a členské státy, aby společně s odborníky ze sdělovacích prostředků organizovaly školení a vzdělávací akce, během nichž budou informovat o negativních účincích genderových stereotypů a o osvědčených postupech v této oblasti;
16. zdůrazňuje, že je důležité prosazovat zobrazování žen respektující jejich důstojnost, bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům, zejména převažujícímu výskytu ponižujícího zobrazování žen, přičemž musí být zachována svoboda projevu a svoboda tisku;
17. vyzývá EU a její členské státy, aby konkrétními kroky navázaly na usnesení ze dne 16. září 1997 o diskriminaci žen v reklamě, které vyzvalo k zákazu všech forem pornografie ve sdělovacích prostředcích a rovněž reklam na sexuální turistiku[10];
18. vyzývá EU, aby zkoumala vazby mezi dětskou pornografií a pornografií dospělých, její vliv na dívky, resp. ženy a chlapce, resp. muže a rovněž spojitost mezi pornografií a sexuálním násilím;
19. vyzývá členské státy, aby zřídily nezávislé regulační orgány s cílem kontrolovat mediální a reklamní průmysl a s pravomocí ukládat účinné sankce společnostem a jednotlivcům propagujícím sexualizaci dívek;
20. vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna v boji proti sexualizaci dívek, a to nejen zpracováváním nezbytných údajů, propagací osvědčených postupů, organizováním osvětových kampaní, ale také finanční podporou poskytovanou na tato opatření v členských státech, zvláště pak ženským organizacím bojujícím proti sexualizaci a násilí páchanému na ženách a dívkách;
21. vyzývá členské státy, aby učinily pozitivní kroky, jejichž cílem by bylo zajistit většímu počtu žen přístup na vedoucí pozice ve sdělovacích prostředcích, a to i na pozice nejvyššího vedení;
22. vyzývá členské státy, aby provedly průzkum týkající se žen a sdělovacích prostředků a zkoumaly rovněž prezentaci žen z konkrétních skupin, například zdravotně postižených žen či žen z etnických menšin, a aby shromáždily srovnatelné údaje k této problematice;
Vzdělávání a odborná příprava
23. zdůrazňuje, že na základních a středních školách a v institucích vysokoškolského vzdělávání je třeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali; žádá, aby byla poskytnuta podpora opatřením, jejichž cílem je oslabit obecně rozšířené genderové stereotypy mezi dětmi;
24. trvá na tom, že je nezbytné podporovat rovnost žen a mužů od nejútlejšího věku s cílem účinně bojovat proti stereotypům, diskriminaci a násilí vůči druhému pohlaví, včetně začlenění Všeobecné deklarace lidských práv a Listiny lidských práv EU do vyučování ve školách;
25. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat vzdělávací programy / kurikula zaměřená na rovnost žen a mužů, respektování druhých, vzájemný respekt mezi mladými lidmi, ohleduplnou sexualitu a odmítání veškerého násilí a že je důležité vzdělávat v této oblasti i vyučující;
26. zdůrazňuje, že je nezbytné začleňovat problematiku genderu do škol, a vybízí proto školy, aby vypracovaly koncepci vzdělávacích akcí a praktických školení zaměřených na podporu rovnosti pohlaví v kurikulech akademických institucí a aby takové akce a školení pořádaly;
27. zdůrazňuje, že je třeba připravit a zavést vzdělávání určené vyučujícím, inspektorům, ředitelům a všem osobám zapojeným do vytváření vzdělávacích programů pro děti s cílem poskytnout jim všechny nezbytné pedagogické nástroje pro boj proti genderovým stereotypům a pro podporu rovnosti mužů a žen;
28. poukazuje na skutečnost, že ačkoli většina zemí EU vypracovala politiky rovnosti mužů a žen ve vysokoškolském vzdělávání, téměř všechny politiky a projekty se soustřeďují na mladé ženy; žádá proto členské státy, aby připravily obecné národní strategie a iniciativy k potírání genderových stereotypů ve vysokoškolském vzdělávání a zaměřily se v nich na mladé muže;
29. vyzývá k vhodné přípravě učitelů a školitelů v rámci formálního i neformálního vzdělávání prostřednictvím nezbytných školení v oblasti rovnosti mezi ženami, resp. dívkami, a muži, resp. chlapci, a k odhalování nejrůznějších druhů s tím spojených případů zneužívání a sexuálního násilí a k reakcím na ně;
30. trvá na tom, že je nezbytné vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku a na vzdělávání zvyšující povědomí vyučujících a studentů a podněcující a podporující diverzifikaci profesí mladých žen i mužů;
31. vyzývá EU a členské státy k uplatňování aktivní politiky, kterou by dívkám z menšinových skupin a z přistěhovaleckého prostředí zajistily přístup ke vzdělání a vzdělávacím systémům;
32. vyzývá členské státy, aby posoudily studijní programy a obsah školních učebnic, a mohly tak provést reformu, jejímž výsledkem by bylo zařazení genderových otázek coby průřezové problematiky do všech výukových materiálů, včetně materiálů pro nejnižší stupně vzdělávání, a to jak za účelem odstraňování genderových stereotypů, tak i za účelem lepšího zviditelnění přínosu žen k historii, literatuře, umění apod. a jejich úlohy v těchto oblastech;
33. vyzývá EU, aby ve vzdělávání prosazovala evropské hledisko, a to například zajištěním sdílení osvědčených postupů v oblasti rovnosti pohlaví coby vzdělávacího nástroje a vypracováním a shromažďováním statistik na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, které by se týkaly všech aspektů vzdělávání a rozlišovaly by mezi muži a ženami;
34. vyzývá EU, aby do všech hodnotících programů určených k posuzování kvality vzdělávání na evropských školách zahrnula kvantitativní a kvalitativní ukazatele hodnotící rovnost pohlaví;
Pracovní trh
35. upozorňuje na to, že negativní vliv genderových stereotypů na rozdíl v odměňování mužů a žen, který se rovná 16,4 %, je stále znepokojivější, a vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání nových politik věnovaly tomuto vlivu pozornost;
36. zdůrazňuje, že dostupné údaje ukazují, že kvalifikace a praxe získané ženami jsou méně finančně odměňovány než kvalifikace a praxe získané muži, a to částečně proto, že zaměstnání žen se tradičně považovalo za doplňkový příjem rodiny, což významně ovlivnilo vznik a zachování rozdílů v platech žen a mužů;
37. zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět osvětovou činnost, jejímž cílem bude informovat zaměstnavatele a zaměstnance o spojitosti mezi genderovými stereotypy a rozdílem v odměňování a v pracovních příležitostech mužů a žen, informovat ostatní zainteresované subjekty ve společnosti o tom, že genderové stereotypy omezují příležitosti žen na trhu práce i jejich možnosti v soukromém životě, podpořit transparentnost ve veřejných i soukromých společnostech a agenturách a zaručit stejné platy za stejnou práci a práci rovnocenné hodnoty;
38. vyzývá členské státy, aby přehodnotily mzdové tabulky v profesích a zaměstnáních, v nichž převládají ženy, a odbourávaly tak genderové stereotypy zakořeněné v problému nestejného odměňování; vyzývá členské státy, zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali konkrétní vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit práci stejné hodnoty, a zajistit tak rovné odměňování mužů i žen;
39. naléhá na členské státy, aby vypracovaly politiky, které v Evropě zvýší počet nepříliš nákladných a vysoce kvalitních zařízení péče o děti dostupných pro pracující rodiče, a aby pomohly při vytváření struktur umožňujících sladění rodinného a profesního života rodičů pracujících v podnicích, zejména tím, že podpoří zakládání a existenci podnikových služeb péče o děti; naléhavě vyzývá členské státy, aby rovněž zlepšily poskytování péče o rodinné příslušníky ostatních kategorií (starší osoby, zdravotně postižené, osoby, které potřebují pomoc), a sladěním pracovního a rodinného života tak podpořily aktivní zapojení žen do pracovního procesu;
40. vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám i mužům zajistily flexibilní pracovní možnosti a vhodné formy rodičovské dovolené;
41. zdůrazňuje, že genderové stereotypy mají tendenci k seberealizaci a že tam, kde ženy nedostanou příležitost prokázat své schopnosti, nemohou nikdy překonat překážky bránící jejich pokroku; vybízí proto členské státy, aby bojovaly proti vnuceným částečným úvazkům a odrazovaly od jejich používání, například tím, že budou požadovat, aby zaměstnavatelé zdůvodňovali přijetí každého zaměstnance na částečný úvazek;
42. vyzývá Komisi, aby podpořila zavedení kvót pro druhé pohlaví u povolání, která jsou tradičně považována za mužská nebo ženská, neboť stereotypy vznikají také v důsledku velmi nízkého zastoupení žen nebo mužů na některých pozicích; konstatuje, že větší zastoupení žen v tradičně mužských povoláních a naopak tudíž oslabí obecně rozšířené stereotypy a že vyvážená pracovní síla povede k vyšší produktivitě; vyzývá tedy k podpoře iniciativ a kampaní, jež odstraňují stereotypy týkající se nízké efektivity žen v zaměstnání a nedostatku jejich manažerských dovedností; vyzývá tudíž, aby ženy byly podporovány při budování kariéry a v úsilí o dosažení vedoucích pozic;
43. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytováním náležitých školení, finančních prostředků a podpory vybízely ženy k podnikání a k samostatné výdělečné činnosti;
44. připomíná Komisi, že rozdíl v odměňování mužů a žen, který se týká také důchodů, postihuje zejména starší ženy, což zvyšuje riziko, že po dosažení důchodového věku budou trpět extrémní trvalou chudobou;
45. poukazuje na to, že v důsledku nových pravidel EU v oblasti důchodového zabezpečení vzroste pravděpodobnost toho, že starší ženy budou po dosažení důchodového věku trpět chudobou; zdůrazňuje proto, že je důležité nepodpořit žádné změny obsažené v bílé knize, které prohloubí rozdíl mezi výší důchodů mužů a žen;
46. vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení právních předpisů a opatření členských států zhodnotila provádění směrnice EU o sexuálním obtěžování na pracovišti a vypracovala zprávu o nedostatcích a závažných problémech;
Hospodářské a politické rozhodovací procesy
47. upozorňuje na to, že zastoupení žen ve vnitrostátních vládách činilo v roce 2009 23 %, a podporuje zavedení závazných kvót, které zvýší počet žen ve vládách a parlamentech členských států, v orgánech na regionální i komunální úrovni a v orgánech EU; naléhavě také žádá o zahájení osvětových a motivačních kampaní, které by ženy vybízely k větší politické aktivitě a ke kandidování na pozice v orgánech místní správy či v celostátní vládě;
48. připomíná, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Komise a nominace na další vrcholné pozice v EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;
49. vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře nominují jednu ženu a jednoho muže; žádá nominovaného předsedu Komise, aby usiloval o rovnost při sestavování Komise; vyzývá současnou Komisi, aby tento postup veřejně podporovala;
50. připomíná, že v roce 2010 bylo mezi členy správních rad v Evropě pouze 12 % žen; podporuje úsilí Komise stanovit závazné kvóty pro zastoupení žen na odpovědných místech velkých kótovaných společností;
51. trvá na tom, že tyto kvóty musí být závazné, aby byla zaručena jejich účinnost; navrhuje vytvoření „fondu rovných příležitostí“, který by shromažďoval prostředky získané z příslušných sankcí, jež by byly využívány pro činnosti podporující a chránící ženy;
Další opatření
52. vyzývá členské státy, aby přehodnotily přístup k mužům a ženám na trhu práce a přístup k mechanismům, které zaměstnancům umožňují sladit pracovní život s životem rodinným, neboť stereotypy mohou zvyšovat pracovní segregaci a rozdíl v odměňování mužů a žen;
53. vyzývá členské státy, aby boj proti násilí vůči ženám považovaly za prioritu politiky v oblasti trestního práva; vybízí členské státy, aby v této souvislosti rozvíjely spolupráci mezi soudními orgány a policejními útvary členských států a výměnu osvědčených postupů;
54. zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti všem formám násilí vůči ženám; žádá Komisi a členské státy, aby podnikaly společné kroky, mezi něž budou patřit kampaně ke zvýšení veřejného povědomí a informovanosti o genderovém násilí a strategie, jejichž cílem bude změnit sociální stereotypy týkající se žen pomocí vzdělávání a sdělovacích prostředků, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů; znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, a zvýšit tak informovanost agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která napomáhají zachování podmínek pro tento typ násilí a jeho akceptování;
55. vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly rovnost mužů a žen a posilování postavení žen, a to i prostřednictvím informačních kampaní, které oceňují úlohu a účast žen v politice, hospodářství, společnosti, sportu, zdravotnictví, umění, vědách a na všech ostatních úrovních společnosti;
56. zastává názor, že jsou zapotřebí legislativní i nelegislativní opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby bylo možné překonat stereotypy a odstranit rozdíly v odměňování, posílit zastoupení žen v oborech, v nichž převládají muži, a podporovat větší uznání dovedností a ekonomické výkonnosti žen na jejich pracovišti s cílem odstranit horizontální a vertikální segregaci a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích orgánech jak v politice, tak v podnicích;
57. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné politické kroky v boji proti genderovým stereotypům a motivovaly muže k rovnějšímu rozdělení povinností v domácnosti a v rámci péče o děti, zejména prostřednictvím pobídek k čerpání otcovské a rodičovské dovolené, což posílí jejich rodičovská práva, zajistí větší míru rovnosti mezi ženami a muži a rovnoměrnější rozdělení rodinných povinností a péče o domácnost a zlepší možnosti žen plně se zapojit na pracovním trhu; rovněž vyzývá členské státy, aby přiměly zaměstnavatele k přijímání opatření, jež budou vstřícná k rodinám;
58. vyzývá Komisi a vlády členských států, aby podporovaly větší množství výzkumných činností týkajících se genderových stereotypů, vypracovaly pro tyto stereotypy vhodné ukazatele a na jejich základě shromáždily o genderových stereotypech další statistické údaje;
59. upozorňuje Komisi, že rovnost pohlaví je zásada zakotvená v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie;
60. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly možnosti zaměstnávání mužů a žen v různých zaměstnáních tak, aby to odpovídalo požadavkům trhu práce a aby byly zajištěny rovné příležitosti pro ženy i muže;
61. vyzývá Komisi, aby potírala všechny formy násilí na ženách, jejich diskriminace a stereotypů souvisejících se ženami, a umožnila jim tak bezvýhradné uplatňování všech jejich lidských práv;
62. vyzývá Komisi a členské státy, aby plnily závazky stanovené Evropským paktem pro rovnost žen a mužů;
63. vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů a různé vnitrostátní instituty pro rovnost žen a mužů, aby podporovaly další výzkum základních příčin vzniku genderových stereotypů a jejich dopadu na rovnost pohlaví, a zdůrazňuje význam výměny nových myšlenek a výzkumu osvědčených postupů s ohledem na odstranění genderových stereotypů v členských státech a orgánech EU;
64. připomíná Komisi usnesení Parlamentu ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen a vyzývá ji, aby provedla doporučení, která jsou v uvedeném usnesení předložena;
65. vyzývá EU a členské státy, aby organizovaly informační, vzdělávací a školící kampaně zaměřené na boj proti diskriminačním kulturním normám a převládajícím sexistickým stereotypům a sociální stigmatizaci, které legitimizují násilí páchané na ženách a vedou k jeho opakovanému výskytu, a dále je vyzývá, aby zabraňovaly ospravedlňování násilí na základě zvyků, tradic či náboženských zdůvodnění;
66. vyzývá EU a její členské státy, aby mezi členskými státy prosazovaly sdílení následováníhodných příkladů a umožnily jim vzájemné předávání zkušeností a aby vytvořily možnosti k financování kampaní zaměřených na odstranění genderových stereotypů, které by byly vedeny na úrovni EU a vnitrostátní úrovni;
67. vyzývá EU, aby vyřešila stávající rozdíly v rozsahu působnosti jednotlivých evropských právních předpisů, které se týkají diskriminace na základě rasy a pohlaví, a aby navrhla nové právní předpisy, které by zaručily rovné postavení žen a mužů ve vzdělávání a sdělovacích prostředcích;
68. vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily ochranné mechanismy (ve formě ochránců práv či subjektů pro dohled nad sdělovacími prostředky, v nichž budou působit odborníci na rovnost pohlaví) s cílem zaručit, aby podnikové kodexy chování zohledňovaly otázku rovnosti pohlaví a byly dodržovány a aby veřejnost mohla v případě potřeby podávat stížnosti;
69. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s.258.
- [2] Úř. věst. C 320E, 15.12.2005, s. 247.
- [3] Úř. věst. C 348E, 21.12.2010, s. 11.
- [4] Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s.23.
- [5] Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
- [6] Úř. věst. L 269, 05.10.2002, s. 15.
- [7] Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
- [8] Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 43.
- [9] Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
- [10] Úř. věst. C 255, 6.10.1997, s. 60.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Dne 15. září 1995 se v Pekingu konala Čtvrtá světová konference o ženách, během níž byla přijata Pekingská deklarace a akční platforma. Konference se zaměřila na „odstranění všech překážek, které brání aktivní účasti žen ve všech oblastech veřejného a soukromého života, prostřednictvím jejich plného a rovného zapojení do hospodářského, sociálního, kulturního a politického rozhodovacího procesu.“ S autoritou základního dokumentu pro veškerou práci v oblasti rovnosti pohlaví na mezinárodní úrovni konstatovala, že rovnost pohlaví je lidským právem a základní podmínkou rovnosti, rozvoje a míru. Evropská unie každoročně hodnotí pokrok, jehož v úsilí o splnění cílů stanovených v roce 1995 dosáhla.
Akční platforma stanovila program pro těchto dvanáct oblastí: chudoba, vzdělávání a odborná příprava, zdraví, násilí, ozbrojené konflikty, hospodářství, moc a rozhodování, institucionální mechanismy, lidská práva, média, životní prostředí a dívky v dětském věku. V zájmu zúžení problematiky se tato zpráva zaměřuje na příčiny genderových stereotypů v oblastech vzdělávání, médií, reklamy, trhu práce a procesu rozhodování.
V návaznosti na tuto konferenci přijal Evropský parlament od roku 1995 tři usnesení o právech žen. V roce 2000 přijal usnesení o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu[1], v roce 2005 usnesení o Pekingu +10[2] a v roce 2010 usnesení o Pekingu +15[3]. Dne 3. září 2008 dále Komise přijala usnesení o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů.[4]
Mimo to by se nemělo zapomínat, že rovnost pohlaví je základním lidským právem. Podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“.
Avšak ještě dnes, více než 15 let po konferenci, jsou genderové stereotypy a nerovnost mezi ženami a muži v Evropské unii běžně se vyskytujícím problémem. Stereotypní představy o ženách na trhu práce vedou k pracovní segregaci a k rozdílnému odměňování žen a mužů. Z toho, že rozdíl v odměňování mezi muži a ženami činil v roce 2010 16,4 %, je patrné, o jak závažný problém se jedná. Kromě toho jsou ženy často nedostatečně zastoupeny v médiích nebo v nich nejsou vidět, případně je média představují v úlohách, jež se tradičně považují za ženské, čímž podporují šíření diskriminace na základě pohlaví v různých oblastech společnosti a ve všech věkových skupinách.
Převaha negativních genderových stereotypů vycházejících ze společenského přesvědčení a postojů ženy ovlivňuje a omezuje jejich příležitosti a volby v sociální, hospodářské a politické oblasti. Má-li být vyřešen problém nedostatečného zastoupení žen ve vyšších úrovních rozhodovacího procesu v oblasti hospodářství a politiky, je třeba se zabývat příčinami úporného přetrvávání genderových stereotypů na všech úrovních společnosti.
Cílem této zprávy je tudíž přispět k oslabení převažujících genderových stereotypů v EU, které omezují příležitosti a vyhlídky mužů, avšak v ještě větší míře příležitosti a vyhlídky žen. Odstranění genderových stereotypů v oblasti vzdělávání, médií a reklamy, trhu práce a hospodářských a politických rozhodovacích procesů vyžaduje nové politiky a právní předpisy EU.
Aby se zvýšila účast žen na trhu práce a v hospodářském a politickém rozhodovacím procesu, je třeba se zabývat těmito otázkami:
· Genderové stereotypy na základních a středních školách ovlivňují vnímání toho, jak by se měli muži a ženy chovat, ze strany dětí a mládeže. Proto by měly být zavedeny zvláštní vzdělávací programy a studijní materiály, v nichž muži a ženy nebudou vystupovat v příkladech svých „tradičních rolí“, tedy muže jako živitele rodiny a ženy jako osoby pečující o děti;
· Pokud jde o média a reklamu, je nutno upozornit také na to, že mezi dětmi a mládeží bývá stále běžnější, že televizi sledují bez jakéhokoliv dohledu již od velmi útlého věku. Negativní genderové stereotypy tak mohou do značné míry ovlivňovat sebedůvěru žen a jejich sebeúctu, zejména v období dospívání, a tím omezovat jejich ambice, volby a možnosti, pokud jde o jejich budoucí profesní uplatnění. Vzhledem ke značnému vlivu médií na to, jak lidé vnímají rovnost pohlaví, je třeba, aby byly zavedeny speciální vzdělávací kurzy určené radám pro reklamu a samoregulačním orgánům, které se budou týkat negativního vlivu diskriminace na základě pohlaví a genderových stereotypů v médiích s cílem zvýšit informovanost zmíněných orgánů o těchto otázkách;
· Nepoměrně vyšší zastoupení žen v částečných pracovních úvazcích a rozdíl v odměňování mužů a žen jasně ukazují, že genderové stereotypy vedou k diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce. Je proto zapotřebí, aby byli zaměstnavatelé, zaměstnanci a zainteresované subjekty byly prostřednictvím informačních kampaní informováni o souvislosti mezi genderovými stereotypy a rozdílem v odměňování mužů a žen a o souvislosti mezi zaměstnáním na částečný úvazek a rizikem nižších důchodů po dosažení důchodového věku;
· Stejně tak existuje úzká spojitost mezi genderovými stereotypy a nedostatečným zastoupením žen v politických a hospodářských rozhodovacích procesech ve veřejné i soukromé sféře včetně vnitrostátních parlamentů, vlád členských států a orgánů EU. To nesvědčí pouze o tzv. „skleněném stropu“, na který ženy narážejí, ale také o tom, že stereotypy omezují jejich profesní ambice.
Rozdíl v odměňování mužů a žen za stejnou práci, jenž činí 16,4 %, neznamená jen to, že ženy jsou na trhu práce znevýhodněny, ale má také negativní dopad na jejich nároky na důchod. Genderovým stereotypům jsou muži i ženy vystaveni po celý život; od očekávání, jak by se měli chlapci a dívky chovat na základních a středních školách, až po konkrétní očekávání během dalšího života týkající se volby povolání a jejich zastoupení na trhu práce. Nadměrné zastoupení žen na „flexibilních“ pracovních místech a v zaměstnáních na částečný úvazek svědčí o tom, že tradiční představa, že péče o děti je úlohou matek, je dosud silná, což omezuje jejich šance na trhu práce. Nové plány EU na usnadnění postupů a zmírnění omezení, pokud jde o propouštění a vypovězení pracovní smlouvy, ženy pouze ještě více znevýhodní a vystaví je větší nejistotě.
Když ženy dosáhnou důchodového věku, negativní vliv genderových stereotypů vrcholí. Nejistota způsobená pružnou pracovní dobou v kombinaci s rozdílem v odměňování u žen zvyšuje vyhlídky na to, že se po dosažení důchodového věku ocitnou v trvalé extrémní chudobě. Nerovnost mezi muži a ženami v důsledku genderových stereotypů je tudíž kumulativní; čím více jsou ženy vystaveny stereotypům, tím větší jim hrozí nebezpečí, že později skončí v chudobě. Nové plány EU, které mají přinést úspory ve státních důchodech a zavést více pravidel pro penzijní fondy v druhém pilíři, tento účinek ještě posílí. Přesunutí těžiště ze státních důchodů na důchody z druhého pilíře, kterého nebude dosaženo změnou státních důchodů, nýbrž zvýšením důchodů ze soukromého pilíře, nejenom zvýší riziko, že ženy budou trpět chudobou, ale povede také k většímu rozdílu v příjmech starších mužů a žen.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
6.11.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
18 2 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Regina Bastos, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Marije Cornelissen, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Sophia in ‘t Veld, Constance Le Grip, Astrid Lulling, Krisztina Morvai, Norica Nicolai, Siiri Oviir, Joanna Senyszyn, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Anna Záborská, Inês Cristina Zuber |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Minodora Cliveti, Silvia Costa, Mariya Gabriel, Kartika Tamara Liotard |
||||