Postup : 2011/0394(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0420/2012

Předložené texty :

A7-0420/2012

Rozpravy :

PV 20/11/2013 - 13
CRE 20/11/2013 - 13

Hlasování :

PV 21/11/2013 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0503

ZPRÁVA     ***I
PDF 1482kWORD 1338k
13. 12. 2012
PE 489.639v04-00 A7-0420/2012

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(COM(2011)0834 – C7‑0463/2011 – 2011/0394(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Jürgen Creutzmann

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(COM(2011)0834 – C7‑0463/2011 – 2011/0394(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0834),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 173 a 195 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0463/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2012(1),

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0420/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  zdůrazňuje, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu představuje pouze orientační údaj pro legislativní orgán a že nemůže být stanoveno dříve, než bude dosaženo dohody o nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

3.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“; znovu opakuje, že je třeba, aby byl v příštím VFR dostatek dodatečných zdrojů, které umožní Unii plnit stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě, jakož i reagovat na nepředvídané události; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit; zdůrazňuje, že i při zvýšení objemu finančních prostředků příštího VFR o alespoň 5 % oproti roku 2013 bude možné ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie přispět jen v omezené míře;

4.  znovu potvrzuje postoj uvedený v usnesení ze dne 8. června 2011, že by v příštím VFR měla být poskytnuta větší podpora všem programům a nástrojům zaměřeným na podporu malých a středních podniků, zejména tomuto programu a iniciativě Small Business Act;

5.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti. Malé a střední podniky by měly hrát zásadní roli v dosahování cílů strategie Evropa 2020. Tuto roli odráží skutečnost, že malé a střední podniky jsou zmiňovány v šesti ze sedmi jejích stěžejních iniciativ.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) S cílem zajistit, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu měly podniky, přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“12, kterou schválila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména prostřednictvím zlepšování rámcových podmínek pro podniky a stejně tak i prostřednictvím posilování některých aspektů jednotného trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

(2) S cílem zajistit, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu v Evropě měly podniky, což je nejvyšší prioritou, přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, kterou schválila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména prostřednictvím zlepšování rámcových podmínek pro podniky a stejně tak i prostřednictvím posilování některých aspektů jednotného trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Nedostatky, roztříštěnost a zbytečná byrokracie na jednotném trhu brání občanům, spotřebitelům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, aby mohly naplno využívat jeho přínosy. Mnoho malých a středních podniků např. čelí přetrvávajícím potížím při snaze provozovat přeshraniční obchod. Proto je naléhavě nutné, aby Komise, Evropský parlament a členské státy společně usilovaly o řešení nedostatků v oblasti provádění, právních předpisů a informovanosti. V souladu se zásadou proporcionality by měly Komise a členské státy spolupracovat rovněž na omezování nadbytečné administrativní, finanční a regulační zátěže kladené na malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“).

(6) Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k podpoře stávajících malých a středních podniků, k povzbuzení podnikatelské kultury a podpoře zakládání a růstu malých a středních podniků, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“). Aniž by se tento program překrýval s programy na úrovni členských států, měl by být snadno přístupný pro všechny malé a střední podniky, především pro malé podniky a mikropodniky.

Odůvodnění

Program COSME by měl upřednostňovat podporu stávajících malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Využívání finančních prostředků Unie a členských států na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků by mělo být lépe koordinováno, aby byla zajištěna doplňkovost, lepší účinnost a viditelnost a aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti. Finanční krytí Programu konkurenceschopnosti podniků s důrazem na malé a střední podniky (program COSME) by nemělo být v reálných číslech nižší než prostředky přidělené na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (program CIP).

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b) Nejméně 0,5 % celkového rozpočtu víceletého finančního rámce pro období 2014−2020 by mělo být vyčleněno na provádění tohoto programu, aby mohl dosáhnout svých cílů a aby se podpořilo provádění iniciativy Small Business Act.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky, za nichž budou podniky moci růst udržitelným způsobem. Lepší produktivita je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu, který následně přispívá ke zlepšení životní úrovně. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitosti, které nabízí například jednotný trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, a 80 % nově vytvořených pracovních míst, a celkově přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

(8) Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky, za nichž budou podniky moci být zřizovány a růst udržitelným způsobem. Dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti vyžaduje schopnost dosáhnout hospodářské konkurenceschopnosti podniků v souladu s cíli udržitelného rozvoje a udržet si ji. Lepší produktivita, zejména energetická produktivita a produktivita zdrojů, je hlavním zdrojem udržitelného růstu, který následně přispívá ke zlepšení životní úrovně. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitosti, které nabízí například jednotný trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, a 80 % nově vytvořených pracovních míst, a celkově přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

Odůvodnění

Úprava pozměňovacího návrhu 3 (návrh zprávy): slovo „průmyslu” bylo nahrazeno slovem „podniků”, neboť tím dojde k zahrnutí podniků ze všech hospodářských odvětví.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Ve svém sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“1 Komise odhadla, že by politiky podporující přechod k ekologickému hospodářství, jako je politika účinného využívání zdrojů nebo politika energetické účinnosti, a politiky v oblasti změny klimatu mohly do roku 2020 vytvořit více než pět milionů pracovních míst, zejména v odvětví malých a středních podniků. Její průzkum podtrhuje skutečnost, že narozdíl od mnoha jiných odvětví v ekologickém odvětví docházelo po celou dobu hospodářského poklesu k vytváření pracovních míst a že se předpokládá, že tomu tak bude i v budoucích letech. Součástí tohoto programu by měly být i iniciativy na úrovni EU umožňující využívat potenciálu pracovních míst v oblasti ekologického růstu, zejména v rámci malých a středních podniků.

 

_______________

 

1 COM(2012)0173 v konečném znění

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie proto, že selhání trhu, politická a institucionální selhání oslabují konkurenceschopnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků.

(9) Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie proto, že selhání trhu, politická a institucionální selhání oslabují konkurenceschopnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků, které jsou při svém vzniku stále zatíženy nadměrnou administrativní zátěží.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Program by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku, zejména v důsledku problémů, jež podkopávají schopnost podniků soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa.

(10) Program by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku, zejména v důsledku problémů, jež podkopávají schopnost podniků soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa, a to v zájmu provádění priorit strategie Evropa 2020, jako jsou inovace, ekologické hospodářství a zaměstnávání mladých osob, uplatňování zásad iniciativy Small Business Act, zajištění koordinace s ostatními evropskými programy, zohlednění potřeb malých a středních podniků a v zájmu zjednodušení a omezení administrativní zátěže, které čelí. Mezi tato selhání patří selhání související s tím, že mezi EU a jejími konkurenty nepanuje reciprocita, pokud jde o podmínky přístupu na jejich trhy.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Částky pokut uložených Komisí podnikům za nedodržování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže by měly být přiděleny programu navíc k jeho finančnímu krytí.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání.

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Při uplatňování tohoto nařízení by měla Komise konzultovat se všemi relevantními zúčastněnými stranami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, samostatně výdělečně činným osobám, svobodným povoláním a sociálním podnikům ve všech odvětvích. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání.

Odůvodnění

Program by měl soustředit své omezené zdroje na nejvýznamnější kategorie podnikatelů. Politika druhé šance je zmíněna níže v bodě odůvodnění 16 (v pozměněném znění).

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Na základě čtyř priorit vyplývajících z přezkumu SBA by program měl v rámci svých specifických cílů usilovat o zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zvláště pak malých a středních podniků, o povzbuzování k podnikání, o zlepšení přístupu k financím a na trhy v Unii i celosvětově. Opatření v rámci specifických cílů programu by měla přispívat k provádění SBA.

Odůvodnění

Program by měl soustředit své omezené zdroje na nejvýznamnější kategorie podnikatelů.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b) Vytváření seskupení malých a středních podniků je klíčovým nástrojem sloužícím k posílení jejich kapacity zavádět inovace a jejich vstupu na zámořské trhy. Je třeba vhodnými politikami a nástroji podporovat formy spolupráce mezi podniky, jako jsou seskupení, sítě firem a exportní konsorcia.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11c) Podnikání žen a malé a střední podniky vedené ženami jsou klíčovým zdrojem zvyšování míry zaměstnanosti žen, a tím i vyššího využívání úrovně jejich vzdělání. Podnikání žen rovněž zajišťuje obchodní dynamiku a inovace, jejichž potenciál není v Unii plně využíván, a zvýšení počtu podnikatelek, což má pozitivní dopad a okamžitý přínos pro hospodářství celkově. Ženy mají obzvláště vysokou motivaci v rámci samostatně výdělečné činnosti, neboť řízení vlastního podniku jim umožňuje, aby si samy stanovily svou pracovní dobu, a tak lépe sloučily práci a rodinu. Opatření na podporu podnikatelek jsou v nestabilní hospodářské situaci snadno opomíjena.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst podniků. Přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst a životaschopnost podniků i na připravenost nových podnikatelů přebírat životaschopné podniky v rámci převodu podniku/dědictví. Finanční nástroje EU zavedené v období 2007–2013, především garanční prostředek pro malé a střední podniky, prokázaly svůj přínos a pozitivně pomohly nejméně 120 000 malých a středních podniků, a od začátku finanční krize v roce 2008 tak přispěly k zachování 851 000 pracovních míst. Větší přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu, v rozvoji jednoduššího a transparentnějšího celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky a v řešení selhání trhu, která nemohou vyřešit členské státy. Opatření Unie by měla být koherentní a konzistentní a měla by doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států a členské státy by měly vynaložit veškeré úsilí, aby takové nástroje učinily na svém území viditelnějšími a dostupnějšími. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU. Program by měl podporovat přístup malých a středních podniků k financím v jejich počáteční a růstové fázi a fázi převodu. Kromě toho bude zlepšení přístupu malých podniků a mikropodniků k cenově dostupným bankovním službám ve větším počtu jurisdikcí a měn klíčové pro růst vývozu.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Průzkumy rovněž odhalují, že nejen přístup k financování, ale také k dovednostem, včetně řídících dovedností a znalostí, jsou zásadními faktory pro to, aby malé a střední podniky získaly přístup k stávajícímu financování, zaváděly inovace, byly konkurenceschopné a rozvíjely se. Poskytnutí finančních nástrojů by proto měl doprovázet rozvoj vhodných systémů poradenství a školení a poskytování znalostních podnikatelských služeb.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b) Poskytování mikropůjček (tedy půjček v hodnotě nižší než 25 000 EUR) zajišťují finanční zprostředkovatelé v rámci záručního systému. V rámci tohoto programu není plánováno vytvoření zvláštní složky pro mikropůjčky, protože by se krylo s „Programem pro sociální změny a inovace“, který Komise navrhla dne 6. října 2011 a který se týká právě mikropůjček.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12c) Je rovněž třeba zahájit iniciativu s cílem posoudit, jak by nová inovativní finanční opatření, jako je kolektivní financování (crowdfunding), mohla přinášet prospěch novým podnikatelům a malým a středním podnikům, zda a jak by měla být podporována na úrovni EU, a vyhodnotit, zda je třeba nového právního rámce pro úpravu takovýchto postupů.

Odůvodnění

Kolektivní financování umožňuje širšímu okruhu malých investorů investovat do projektů a malých podniků, obvykle prostřednictvím internetových portálů. Ve Spojených státech byly přijaty předpisy, jako je zákon nazvaný „Nastartujme naše začínající podniky" (Jumpstart Our Business Startups Act) a tzv. zákon JOBS, jejichž cílem je podpořit financování malých podniků a poskytnout právní rámec pro kolektivní financování, a současně zajistit ochranu investorů a podporovat hospodářský růst.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Síť Enterprise Europe Network prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na jednotném trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a dodání evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Tato síť pomáhá zejména malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií, pomáhá jim získat poradenství týkající se zdrojů financování, duševního vlastnictví, ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi.

(13) Síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro služby na podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na jednotném trhu i ve třetích zemích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a dodání evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Tato síť pomáhá zejména malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií na jednotném trhu i ve třetích zemích, pomáhá jim získat poradenství týkající se zdrojů financování, duševního vlastnictví, ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi. Nicméně fungování sítě je třeba dále optimalizovat, především s ohledem na využívání nabízených služeb ze strany malých a středních podniků, zejména prostřednictvím navázání užší spolupráce mezi sítí a vnitrostátními kontaktními místy strategie Horizont 2020, a to další integrací služeb v oblasti internacionalizace a inovací, posílením spolupráce sítě s dalšími zúčastněnými stranami a již existujícími podpůrnými strukturami, posílením konzultací s hostitelskými organizacemi, snížením byrokracie, zlepšením podpory IT, zviditelněním profilu sítě a zlepšením zeměpisného pokrytí sítě. S cílem dále zlepšovat výkonnost sítě by Komise měla přezkoumat různé struktury řízení v celé EU a podporovat spolupráci mezi sítí a příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou organizace zastupující malé a střední podniky a inovační agentury. Úkoly sítě by měly být stanoveny v programu, a to včetně informací, zpětné vazby, obchodní spolupráce a internacionalizace v rámci jednotného trhu a ve třetích zemích, inovačních služeb a služeb podporujících zapojení malých a středních podniků do strategie Horizont 2020, přičemž vychází z pozitivních zkušeností se sedmým rámcovým programem.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, z nichž pouze 13 % vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. V souladu s iniciativou Small Business Act, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, EU podporuje síť evropských obchodních organizací na více než 20 zahraničních trzích. Poskytuje finanční pomoc Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem, obchodním subjektům v Hongkongu, Malajsii a Singapuru a rovněž Evropskému obchodnímu a technickému středisku v Indii, střediskům EU pro malé a střední podniky v Číně a Thajsku a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a právo duševního vlastnictví v Číně. Evropská přidaná hodnota spočívá ve sdružování vnitrostátních snah v této oblasti, v zamezení zdvojování, v podpoře spolupráce a v nabízení služeb, které by nedosáhly kritického množství, kdyby byly poskytovány na vnitrostátní úrovni.

(14) Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, z nichž pouze 13 % vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. Průzkum Eurobarometr z roku 2012 navíc prokázal nevyužitý potenciál malých a středních podniků v oblasti růstu na ekologických trzích v Unii i mimo ni, pokud jde o internacionalizaci a přístup k veřejným zakázkám. V souladu s iniciativou Small Business Act, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, EU podporuje síť evropských obchodních organizací na více než 20 zahraničních trzích. Poskytuje finanční pomoc Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem, obchodním subjektům v Hongkongu, Malajsii a Singapuru a rovněž Evropskému obchodnímu a technickému středisku v Indii, střediskům EU pro malé a střední podniky v Číně a Thajsku a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a právo duševního vlastnictví v Číně. Evropská přidaná hodnota spočívá ve sdružování vnitrostátních snah v této oblasti, v zamezení zdvojování, v podpoře spolupráce a v nabízení služeb, které by nedosáhly kritického množství, kdyby byly poskytovány na vnitrostátní úrovni. Takové služby by měly mimo jiné zahrnovat informace o právech duševního vlastnictví, normách a pravidlech a příležitostech v oblasti veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků, a zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou nezbytné pro vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky a pro výměnu informací a znalostí v evropském měřítku.

(15) Aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků, a zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání v souladu se zásadami SBA, zejména se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“. Iniciativy na úrovni Unie jsou nezbytné pro vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky a pro výměnu informací a znalostí v evropském měřítku. Komise by měla konzultovat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a) Program by měl rovněž podporovat vývoj politik pro malé a střední podniky a spolupráci mezi tvůrci politik a organizacemi zastupujícími malé a střední podniky. Takové činnosti by se měly zaměřovat na usnadňování přístupu malých a středních podniků k programům a snižování celkové administrativní zátěže, a to i v případech, kdy je důsledkem regulace. Na tuto otázku by se mělo nahlížet jako na proces, který vyžaduje rozsáhlé konzultace s malými a středními podniky a vhodnými skupinami odborníků, s cílem podpořit zjednodušování a zlepšení tvorby právních předpisů a zároveň zajistit rovné podmínky na jednotném trhu a soulad s dalšími cíli veřejné politiky. V co největší míře by měly být využívány stávající struktury, jako je síť zmocněnců pro malé a střední podniky. Program COSME by měl přispět k plnění těchto cílů a k úsilí Unie o vytváření pravidelných přehledů o snižování administrativní zátěže. Tyto přehledy by měly zjišťovat dopad příslušných právních předpisů EU na rámcové podmínky pro podniky, zejména malé a střední podniky. Tato činnost by měla přispět k širší strategii Komise usilující o snížení administrativní zátěže měřitelným způsobem na základě vývoje vhodných ukazatelů a metodik.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15b) Příznivých podmínek pro podnikání ve prospěch podniků v Unii by se mělo dosáhnout prostřednictvím opatření zaměřených na zlepšení navrhování, provádění a hodnocení politik a opatření zaměřených na podporu spolupráce v oblasti tvorby politik a výměny osvědčených postupů. Taková opatření by mohla zahrnovat studie, posouzení dopadů, hodnocení a konference.

(Viz čl. 6 odst. 2 písm. a) a b))

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15c) S cílem dále posílit konkurenceschopnost evropských podniků mají mít malé a střední podniky snadný přístup na evropský trh s veřejnými zakázkami. Aby se zajistilo zvýšené zapojení malých a středních podniků a snížení nákladů, je třeba podporovat elektronické zadávání veřejných zakázek, a to v souladu se sdělením Komise „Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek“1 a směrnicí o zadávání veřejných zakázek2.

 

_______________

 

1 COM(2012)0179

 

2 COM(2011)0896

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15d) Řádné provádění, vymáhání a monitorování alternativního řešení sporů v otázce spotřebitelských sporů ze strany Komise a členských států by urychlilo řešení sporů a snížilo související náklady a byrokratickou zátěž jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky, a podněcovalo by tak malé a střední podniky k tomu, aby aktivněji působily na jednotném trhu a zvyšovaly svou konkurenceschopnost.

Pozměňovací návrh              27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15e) Jelikož jedním z klíčových prvků evropského obchodu je elektronická identifikace, mělo by být prosazováno vzájemné uznávání a interoperabilita elektronické identifikace (e-identification), elektronického ověřování (e-authentication), elektronického podpisu (eSignature) a klíčové soukromé infrastruktury (PKI), aby se zajistilo efektivní využití těchto zdrojů.

Odůvodnění

Z těchto opatření pro elektronickou správu (eGovernment) mají obzvláště prospěch MSP, které při přeshraničním obchodu narážejí na značné překážky.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15f) Program může podporovat také iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných a udržitelných odvětví založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech, zdokonalených produktech a postupech, organizačních strukturách nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. I když by se měl program zaměřovat na meziodvětvové iniciativy, může podporovat rovněž iniciativy určené pro konkrétní odvětví, a to v odvětvích, v nichž jsou malé a střední podniky nejaktivnější a která podstatně přispívají k HDP Unie, jako je cestovní ruch, kde lze prokázat přidanou hodnotu na úrovni Unie.

(Viz pozměňovací návrh k čl. 6 odst. 3.)

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15g) Podle sdělení Komise s názvem „Využívání výhod elektronické fakturace v Evropě“1 je elektronická fakturace jedním z klíčových nástrojů, kterými mohou evropské podniky snižovat náklady fakturace a zvyšovat svou efektivitu. Elektronická fakturace má další výhody, jako je vyšší efektivita, kratší platební lhůty, méně chyb, lepší výběr DPH a nižší náklady.

 

_______________

 

1 COM(2010)0712

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, například evropských cen a konferencí, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Podle iniciativy SBA musí prostředí příznivé pro podnikání zajišťovat dobré rámcové podmínky pro všechny situace, jimž podnikatelé čelí, včetně počáteční fáze, růstové fáze, fáze převodu a úpadku (druhá šance). Velkou evropskou přidanou hodnotou jsou opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(Viz pozměňovací návrh k článku 7)

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Nadměrná administrativní zátěž spojená s výběrovými řízeními často brání malým a středním podnikům v přístupu na trhy s veřejnými zakázkami. Komise a členské státy by měly zjednodušit tyto požadavky s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvořit pro malé a střední podniky rovné podmínky.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro podniky v některých odvětvích. Například designérská odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků, se musí přizpůsobovat, aby mohly dosáhnout na výhody a využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie.

(17) Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro podniky v mnohých odvětvích, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků. Například designérská odvětví se musí přizpůsobovat, aby mohla využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, komplexních produktech. Designérské spotřební zboží představuje v Unii významné hospodářské odvětví a podniky z tohoto odvětví podstatně přispívají k růstu a zaměstnanosti. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie v zájmu dosažení dalšího růstu.

Odůvodnění

Designérské spotřební zboží představuje v Unii významné hospodářské odvětví a podniky z tohoto odvětví podstatně přispívají k růstu a zaměstnanosti. Program by tedy měl podporovat podniky v tomto odvětví, pro které je zároveň typický vysoký podíl MSP.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a) Tento program by měl také podporovat konkrétní činnosti, které souvisí s prováděním iniciativy „Small Business Act“, jejímž cílem je zvyšovat povědomí malých a středních podniků o otázkách životního prostředí a energetiky, a které pomáhají malým a středním podnikům při uplatňování právních předpisů, posuzování jejich energetické náročnosti a vlivu na životní prostředí a při rozšiřování jejich dovedností a kvalifikací.

Odůvodnění

Zásada 9 iniciativy „Small Business Act“: „Umožnit malým a středním podnikům, aby výzvy ochrany životního prostředí přeměnily na příležitosti“.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruch poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. Iniciativa v oblasti cestovního ruchu na úrovni Unie má jasnou přidanou hodnotou, zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování nadnárodních podpůrných strategií a výměny osvědčených postupů.

(18) Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruch poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. Tento program by měl podporovat iniciativy s jasnou evropskou přidanou hodnotou v oblasti cestovního ruchu – která představuje 10 % HDP Unie a 12 % všech pracovních míst – zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování společného přístupu k poskytování kvalitních služeb a podpory nadnárodní spolupráce a výměny osvědčených postupů.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a) Kromě opatření, na něž se vztahuje pracovní program, by Komise měla pravidelně přijímat podpůrná opatření na podporu konkurenceschopnosti podniků v Unii. Vedle analýzy a rozvoje dané politiky by taková opatření měla zahrnovat především posouzení dopadů opatření Unie, která jsou obzvláště významná pro konkurenceschopnost podniků, zejména malých a středních podniků. Posouzení dopadů by se měla zaměřovat na dopad návrhu politiky na konkurenceschopnost podniků prostřednictvím jeho vlivu na náklady na podnikání, na schopnost dotčených odvětví provádět inovace a na jejich mezinárodní konkurenceschopnost („hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti“). Posouzení dopadů by mělo zahrnovat také samostatný oddíl věnovaný malým a středním podnikům, který by měl obsahovat předběžné posouzení podniků, které mohou být dotčeny, měření dopadu na malé a střední podniky (analýza nákladů a přínosů) a popřípadě zmírňující opatření („test dopadů na malé a střední podniky“). Test dopadů na malé a střední podniky by měl věnovat zvláštní pozornost mikropodnikům.

(Viz pozměňovací návrh k čl. 11 odst. 1 písm. c))

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18b) Unie je z celosvětového hlediska přední turistickou destinací, pokud jde o počet zahraničních návštěvníků, a tuto vedoucí pozici je třeba upevnit tím, že budou řešeny problémy, které vyplývají z větší celosvětové konkurence a z trhu s neustále se měnící poptávkou na straně jedné a z potřeby zajistit udržitelnější a trvalejší charakter tohoto odvětví na straně druhé.

Odůvodnění

Viz výše

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Tento program by měl vymezit akce pro tyto cíle, celkový finanční rámec pro dosažení těchto cílů, různé druhy prováděcích opatření a opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

(19) Tento program by měl vymezit akce pro tyto cíle, celkový finanční rámec pro dosažení těchto cílů, různé druhy prováděcích opatření a transparentní opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie, zejména s programem Horizont 2020 a se strukturálními fondy. Tato součinnost může vycházet rovněž z místních zkušeností na vnitrostátní a regionální úrovni s programy Eureka a Eurostars při podporování inovací a výzkumu v malých a středních podnicích.

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a) Je důležité maximalizovat dopad programu uvolněním a sdílením veřejných a soukromých finančních zdrojů a zvýšením jejich pákového efektu.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a) Rozhodnutí o udělení finanční podpory malému či střednímu podniku by mělo být přijímáno transparentním postupem. Udělení takové podpory a její platba by měly být transparentní, nebyrokratické a v souladu se společnými pravidly.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21b) Cílem programu by mělo být usnadnit přístup k technickým, vědeckým, podnikatelským a podpůrným sítím a měl by poskytovat odpovídající rady ohledně školení, podpůrných programů a poradenství všem zájemcům o založení malého a středního podniku – zejména mladým lidem a ženám – s cílem rozvíjet podnikatelské dovednosti, znalosti, ducha a sebedůvěru.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a) Program by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které jsou financovány z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich předpokládaný a dosažený příspěvek ke splnění cílů Unie.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, jestliže to stanoví dohody a postupy.

(24) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, jestliže to stanoví dohody a postupy. Účast v programu by měla být umožněna rovněž subjektům usazeným v jiných třetích zemích, ale v zásadě by neměly získávat finanční příspěvky Unie.

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a) Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem, a přitom rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Provádění programu je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy.

(25) Provádění programu je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy. Každý rok by měla být vypracována zpráva o jeho provádění, která informuje o dosaženém pokroku a plánovaných činnostech. Tato zpráva by měla být předložena příslušnému výboru Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a) Provádění programu by mělo být sledováno každý rok pomocí klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů. Tyto ukazatele, včetně příslušných výchozích úrovní, by měly poskytnout minimální základ pro posouzení rozsahu, v jakém bylo dosaženo cílů programů.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Článek 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 1a

 

Definice

 

Pro účely tohoto nařízení se malými a středními podniky (MSP) rozumí mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků1.

 

_______________

 

1 Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Program přispěje ke splnění následujících hlavních cílů, přičemž obzvláštní pozornost se věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků v evropském a celosvětovém měřítku:

1. Program přispěje ke splnění následujících hlavních cílů, přičemž obzvláštní pozornost se věnuje specifickým potřebám evropských malých a středních podniků:

a) posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

a) posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků;

b) povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

b) povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

2. Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

2. Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

a) procentním růstem průmyslového odvětví Unie v porovnání s celkovým růstem hrubého domácího produktu (HDP);

a) procentním růstem průmyslových odvětví a odvětví služeb Unie v porovnání s celkovým růstem hrubého domácího produktu (HDP);

 

aa) změnami v administrativní zátěži jak pro nové, tak již existující malé a střední podniky;

b) růstem výrobní produkce ekologických průmyslových odvětví v Unii;

b) růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty, a to i v ekologických průmyslových odvětvích;

 

ba) změnami míry zaměstnanosti u malých a středních podniků;

c) změnami v administrativní zátěži pro malé a střední podniky;

c) změnami v podílu občanů, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní;

d) růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců;

 

e) a hodnotou obratu připadající na malé a střední podniky.

 

 

2a. Podrobnosti týkající se měření a cílů výkonu v případě ukazatelů uvedených v odstavci 2 tohoto článku jsou stanoveny v příloze I.

3. Program podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.

3. Program podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.

Pozměňovací návrh   49

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Specifickými cíli programu jsou:

1. Specifickými cíli programu jsou:

a) Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

a) Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

 

aa) Zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a úvěrů;

b) Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

b) Povzbuzovat k podnikání a podporovat podnikatelskou kulturu, a to i v rámci specifických cílových skupin;

c) zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

 

d) Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

d) Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie, ale také v celosvětovém měřítku.

 

1a. Opatření v rámci specifických cílů přispívají k provádění zásady „mysli nejdříve v malém“ obsažené ve sdělení Komise ze dne 25. června 2008 „Small Business Act“ pro Evropu.

2. Při provádění programu se bude brát na zřetel, že se podniky potřebují přizpůsobit hospodářství, které bude nízkouhlíkové, účinně využívající energie a zdroje, a schopné vyrovnat se s klimatickou změnou.

2. Při provádění programu se zohlední potřeba podniků přizpůsobit se nízkouhlíkovému hospodářství, schopnému se vyrovnat se změnou klimatu a účinně využívající energie a zdroje.

3. K měření účinku programu při dosahování specifických cílů, které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ukazatele výkonu. Tyto ukazatele jsou stanoveny v příloze I.

3. K měření účinku programu při dosahování specifických cílů, které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ukazatele výkonu. Tyto ukazatele jsou stanoveny v příloze I.

Pozměňovací návrh   50

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční krytí na provádění programu činí 2,522 miliardy EUR, z toho přibližně 1,4 miliardy EUR bude vyčleněno na finanční nástroje.

1. Finanční krytí na provádění programu činí [2,522 miliardy EUR], z čehož bude nejméně 60 % vyčleněno na finanční nástroje. Komise může prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci rozhodnout, že zvýší podíl vyhrazený na finanční nástroje v případě výrazné nerovnováhy v rámci vztahu nabídka/poptávka nebo v případě, že budou zpřístupněny dodatečné finanční prostředky z jiných zdrojů.

Pozměňovací návrh   51

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Finanční krytí stanovené podle tohoto nařízení se může vztahovat také na náklady vzniklé při přípravných, sledovacích, auditních a hodnotících činnostech, které jsou nutné pro řízení programu a splnění jeho cílů; konkrétně jde o studie, schůzky odborníků, informační a komunikační akce včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, vztahují-li se k obecným cílům tohoto programu, náklady spojené s informačními sítěmi s důrazem na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní náklady na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením tohoto programu.

2. Finanční krytí stanovené podle tohoto nařízení se může vztahovat také na náklady vzniklé při přípravných, sledovacích, auditních a hodnotících činnostech, které jsou nutné pro řízení programu a splnění jeho cílů, zejména:

 

– studie,

 

– schůzky odborníků,

 

– informační a komunikační akce, včetně korporátní komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, vztahují-li se k obecným cílům tohoto programu,

 

– náklady spojené s informačními sítěmi s důrazem na zpracování a výměnu informací,

 

– ostatní náklady na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením tohoto programu. Tyto náklady nepřekročí 5 % hodnoty finančního krytí.

Pozměňovací návrh   52

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a) zámořské země a území uvedená v rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (rozhodnutí o přidružení zámořských území)1;

 

_______________

 

1 Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Akcí prováděných podle tohoto programu se mohou účastnit subjekty usazenézemích, které jsou uvedeny v odstavci 1, v případě, že nejsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci nebo jestliže se tyto země rozhodnou nepřipojit se k tomuto programu, nebo subjekty usazené v jiných třetích zemích.

2. Subjekt usazenýněkteré ze zemí uvedených v odstavci 1 se může účastnit částí programu, pokud se daná země účastní za podmínek stanovených v příslušných dohodách podle odstavce 1.

Pozměňovací návrh   54

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Tyto subjekty nemají nárok na získání finančních příspěvků Unie vyjma případů, kdy je to pro tento program nepostradatelné, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků Unie a jejich přístupu na trhy. Uvedená výjimka se nevztahuje na subjekty, které vytvářejí zisk.

vypouští se

(Viz článek 5a (nový).)

Pozměňovací návrh   55

Návrh nařízení

Článek 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Účast subjektů ze zemí neúčastnících se programu

 

1. Subjekty usazené v zemi uvedené v článku 5 se mohou účastnit částí programu, jichž se daná země neúčastní. Opatření v rámci programu se mohou účastnit i subjekty usazené v jiných třetích zemích.

 

2. Subjekty uvedené v odstavci 1 nemají nárok na získání finančních příspěvků Unie, s výjimkou případů, kdy je to pro tento program zásadní, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků Unie a jejich přístupu na trhy. Uvedená výjimka se nevztahuje na subjekty, které vytvářejí zisk.

(Viz čl. 5 odst. 2.)

Pozměňovací návrh   56

Návrh nařízení

Čl. 6 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, obzvláště MSP

Pozměňovací návrh   57

Návrh nařízení

Článek 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podporuje opatření ke zlepšení a posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, s cílem zlepšit efektivitu, provázanost a soulad vnitrostátních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Evropě.

1. Komise podporuje opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, s cílem zlepšit efektivitu, provázanost a soulad celostátních a regionálních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Evropě, přičemž se obzvláště zaměřuje na podniky, jejichž potenciální míra růstu je vysoká.

2. Komise může podpořit opatření, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti. Taková opatření mohou zahrnovat:

2. Komise může podpořit opatření, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti a podnikového rozvoje. Taková opatření mohou zahrnovat:

a) opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

a) opatření zaměřená na zdokonalování plánování, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků a na podporu obchodních sítí, nadnárodního fungováníspolupráce klastrů a vývoje udržitelných výrobků, technologií, služeb a postupů;

 

aa) opatření na zlepšení rámcových podmínek pro podniky, a to obzvláště omezením administrativní zátěže. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat:

 

– podporu poskytovanou zavádění pravidelného přezkumu dopadů příslušných právních předpisů EU na rámcové podmínky pro podniky, zejména malé a střední podniky;

 

– vytvoření skupin nezávislých odborníků, které budou Komisi poskytovat poradenství ohledně snižování administrativní zátěže spojené s právními předpisy Unie a ohledně jejich zjednodušování, nebo podporu poskytovanou těmto skupinám;

 

– poskytování informací a výměnu osvědčených postupů souvisejících se systematickým uplatňováním testu dopadů na malé a střední podniky při provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu;

b) opatření zaměřená na podporu spolupráce v oblasti tvorby politik a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy s jinými zeměmi, které se účastní tohoto programu, a hlavními konkurenty Unie, a na řešení mezinárodních aspektů politik konkurenceschopnosti;

b) opatření zaměřená na podporu spolupráce v oblasti tvorby politik a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy s jinými zeměmi, které se účastní tohoto programu, a hlavními globálními obchodními partnery Unie, a na řešení mezinárodních aspektů politik konkurenceschopnosti;

c) podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením.

c) podporu vývoje politik pro malé a střední podniky založených na průkazných výsledcích a spolupráce mezi tvůrci politik a organizacemi zastupujícími MSP, zejména s cílem usnadnit těmto podnikům přístup k programům na evropské, celostátníregionální úrovni, včetně programu Horizont 2020 a strukturálních fondů, a k podpůrným opatřením pro MSP.

3. Komise může podpořit iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových činnostech v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a s velkým přínosem pro HDP Unie. Takové iniciativy povzbudí rozvoj nových trhů a nabídku zboží a služeb založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Patří zde iniciativy k posílení konkurenceschopnosti, účinnějšího využívání zdrojů, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků.

3. Komise může podpořit iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných odvětví případně založených na meziodvětvových činnostech v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a s velkým přínosem pro HDP Unie. Tyto činnosti povzbuzují zavádění nových obchodních modelů a přejímání nových podnikatelských modelů a také komerční využití vhodných nápadů, pokud jde o nové produkty a služby. Zahrnují také iniciativy k posílení konkurenceschopnosti, účinnějšího využívání zdrojů a energie, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků.

 

3a. Za tímto účelem může Komise podporovat rovněž činnosti v konkrétních odvětvích v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a které ve velké míře přispívají k HDP Unie, jako je odvětví cestovního ruchu.

Pozměňovací návrh   58

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise přispívá k podpoře podnikání zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání. Komise podporuje takové podmínky pro podnikání, které jsou příznivé pro rozvoj a růst podniků.

1. Komise přispívá k podpoře podnikání a podnikatelské kultuře odstraňováním překážek bránících vytváření nových podniků a zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání. Komise podporuje takové podmínky pro podnikání, které jsou příznivé pro udržitelné vytváření nových inovativních podniků, rozvoj podniků, jejich růst, převody podniků„druhou šanci“ pro podniky.

Pozměňovací návrh   59

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Bude zavedena program „Erasmus pro mladé podnikatele“ s cílem rozvíjet podnikatelské dovednosti a přístupy.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele a zdokonalování podnikatelských dovedností, podnikatelského ducha a podnikatelských přístupů, zejména ve vzdělávání a odborné přípravě, a to i u potenciálních a nových podnikatelů.

Pozměňovací návrh   61

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Komise může přijmout opatření s cílem posílit vzdělávání potenciálních podnikatelů prostřednictvím programu celoživotního učení nebo programu Erasmus pro všechny – a obzvláště programu Erasmus pro mladé podnikatele – s cílem zlepšit jejich technologickou kapacitu a řízení podniků.

Pozměňovací návrh   62

Návrh nařízení

Článek 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a které doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

1. Komise podpoří opatření, jejichž cílem je usnadnit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a fázi převodu a která doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti, programu Horizont 2020opatřeními na vnitrostátní či regionální úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku a příjem úvěrového i kapitálového financování, které může zahrnovat financování počáteční, neoficiální (tzv. business angels) a kvazipodílové. Komise věnuje zvláštní pozornost zviditelnění financování EU pro MSP, aby se zajistilo, že se o podpoře EU bude vědět a bude uznávána.

2. V rámci opatření uvedených v odstavci 1 Komise v závislosti na tržní poptávce navrhne opatření zaměřená na zlepšení přeshraničního a nadnárodního financování, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

2. V rámci opatření uvedených v odstavci 1 Komise v závislosti na tržní poptávce navrhne opatření zaměřená na zlepšení přeshraničního a nadnárodního financování, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

 

V závislosti na tržní poptávce může Komise rovněž přezkoumat možnost vytvoření dalších inovativních finančních nástrojů, jako je např. kolektivní financování.

3. Podrobnosti o opatřeních uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou stanoveny v příloze II.

3. Podrobnosti o opatřeních uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou stanoveny v článcích 14a a 14b.

Pozměňovací návrh   63

Návrh nařízení

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Aby bylo možné nadále zlepšovat konkurenceschopnost podniků v Unii a jejich přístup na trhy, bude Komise pokračovat v podpoře sítě Enterprise Europe Network.

1. Aby bylo možné nadále zlepšovat konkurenceschopnost podniků v Unii a jejich přístup na trhy, bude Komise v souladu s článkem 9a pokračovat v podpoře sítě Enterprise Europe Network.

2. Komise může podpořit opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh, včetně poskytování informací a zlepšování informovanosti.

2. Komise podpoří opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh, včetně poskytování informací a zlepšování informovanosti ohledně iniciativ, programů a právních předpisů EU, a to mj. s cílem usnadnit dodržování požadavků a standardů EU ze strany podniků.

3. Konkrétní opatření se zaměří na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii a na posilování existujících podpůrných služeb na těchto trzích. Malé a střední podniky mohou z programu obdržet podporu v oblasti norem a práv duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích.

3. Konkrétní opatření se zaměří na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii a na posilování existujících podpůrných služeb na těchto trzích. Malé a střední podniky mohou z programu obdržet podporu, pokud jde o informace o překážkách přístupu na trh, o veřejných zakázkách a o normách a právech duševního vlastnictví a celních postupech v prioritních třetích zemích. Tato opatření doplňují, ale nezdvojují, stávající opatření na podporu obchodu.

4. Opatření v rámci programu mohou být zaměřena na posilování mezinárodní průmyslové spolupráce, včetně průmyslových a regulačních dialogů se třetími zeměmi. Konkrétní opatření mohou být zaměřena na snižování rozdílů mezi Unií a jinými zeměmi v regulačních rámcích pro průmyslové výrobky, na průmyslovou politiku a zlepšování podmínek pro podnikání.

4. Opatření v rámci programu mohou být zaměřena na posilování mezinárodní spolupráce, včetně průmyslových a regulačních dialogů se třetími zeměmi. Konkrétní opatření mohou být zaměřena na snižování rozdílů mezi Unií a jinými zeměmi v regulačních rámcích pro výrobky, na politiku týkající se podniků a průmyslovou politiku a na zlepšování podmínek pro podnikání.

Pozměňovací návrh   64

Návrh nařízení

Článek 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 9a

 

Enterprise Europe Network

 

1. Komise zajistí, aby aktivity sítě Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) pokračovaly a byly dále rozvíjeny. Síť poskytne integrované podpůrné podnikatelské služby unijním MSP, které se snaží využívat možností na jednotném trhu a ve třetích zemích.

 

S ohledem na zkušenosti a dovednosti získané v rámci stávajících vnitrostátních podpůrných sítí pro podniky mohou aktivity sítě zahrnovat mj.:

 

a) informace a poradenství, a to i ohledně rozvíjení internacionalizace služeb na jednotném trhu a ve třetích zemích, spolupráci mezi podniky, zpětnou vazbu, příležitosti pro financování a přístup k němu a systémy poradenství;

 

b) služby pro inovace, transfer technologií a předávání znalostí; služby, jejichž účelem je zlepšení přístupu MSP k výzkumu energetické účinnosti, klimatu a životního prostředí;

 

c) služby podporující účast malých a středních podniků v unijních programech, včetně programu Horizont 2020 a strukturálních fondů.

 

d) podporu v zájmu posílení řídících kapacit s cílem zvýšit konkurenceschopnost MSP;

 

3. Služby, které síť poskytuje v rámci ostatních programů Unie, se financují z těchto programů.

 

4. Síť nenahradí ani nezdvojí, ale doplní činnost stávajících organizací činných v oblasti podpory MSP. Aby mohla přijmout další opatření s cílem zvýšit výkonnost sítě, vyhodnotí Komise účinnost, správu a zeměpisné rozdělení za účelem zlepšení využívání navrhovaných služeb ze strany MSP a zajištění vyváženějšího zeměpisného rozdělení.

Pozměňovací návrh   65

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1, 1 a (nový), 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. K provádění programu Komise přijme roční pracovní program podle přezkumného postupu uvedeného v čl. 16 odst. 2. Roční pracovní programy stanoví cíle, předpokládané výsledky, metodu prováděníjejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, s uvedením částky vyčleněné na každé opatření, orientačního rozvrhu provádění a také vhodných ukazatelů pro sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů. V případě grantů obsahují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

1. V souladu s článkem 18 přijme Komise aktem v přenesené pravomoci roční pracovní program. Roční pracovní programy stanoví na základě předchozích konzultací cíle, předpokládané výsledky, metodu provádění, jejich celkovou částku a vhodné ukazatele pro sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů. V případě grantů obsahují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

 

1a. Komise provádí roční pracovní programy uvedené v odstavci 1, a to tím, že stanoví:

 

a) popis opatření, která mají být financována;

 

b) přibližnou částku vyhrazenou na každé opatření;

 

c) přibližný harmonogram provádění.

 

1b. Opatření uvedená v odstavci 1a se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 16 odst. 2.

Pozměňovací návrh   66

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c. Komise může podporovat zavádění integrovaných a uživatelsky vstřícných on-line systémů, které by poskytovaly informace o programech relevantních pro MSP, přičemž současně zajistí, aby nedocházelo ke zdvojení již existujících portálů.

Pozměňovací návrh   67

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Kromě opatření obsažených v pracovním programu uvedeném v článku 10 přijímá Komise pravidelně podpůrná opatření, včetně těchto:

1. Kromě opatření obsažených v pracovním programu uvedeném v článku 10 přijímá Komise pravidelně podpůrná opatření, včetně těchto:

a) analýza a sledování problematiky odvětvové a meziodvětvové konkurenceschopnosti;

a) analýza a sledování problematiky odvětvové a meziodvětvové konkurenceschopnosti;

b) identifikace osvědčených postupů a politických přístupů a jejich další rozvíjení;

b) identifikace a šíření osvědčených postupů a politických přístupů a jejich další rozvíjení;

c) posouzení dopadů opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti podniků, aby se zjistilo, ve kterých oblastech je nutno zjednodušit stávající právní předpisy nebo ve kterých oblastech je nutno navrhnout nové právní předpisy;

c) kontroly účelnosti stávajících právních předpisů a posouzení dopadů nových opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti podniků, aby se zjistilo, ve kterých oblastech je nutno zjednodušit stávající právní předpisy, a zajistila minimalizace administrativní zátěže pro MSP v oblastech, v nichž se navrhují nové právní předpisy; existenci méně náročných režimů pro MSP nebo specifických výjimek pro mikropodniky prokáže test dopadů na MSP, přičemž však tyto úpravy nesmějí být v rozporu se zásadními požadavky EU v oblasti zdraví a bezpečnosti v práci, základními unijními právy pracovníků nebo zásadními principy unijní úpravy v oblasti ochrany životního prostředí;

d) hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, specifické průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností.

d) hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, zejména malé a střední podniky, průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností;

 

da) vyhodnocení provádění zásady „mysli nejdříve v malém“ obsažené ve sdělení Komise ze dne 25. června 2008 „Small Business Act“ pro Evropu a příslušné následné kroky.

2. Podpůrná opatření uvedená v odstavci 1 nejsou nutně součástí ročních pracovních programů uvedených v článku 10.

2. Podpůrná opatření uvedená v odstavci 1 nejsou nutně součástí ročních pracovních programů uvedených v článku 10 a nebudou stát více než [2,5 %] celkových finančních prostředků programu.

Pozměňovací návrh   68

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise zpracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných opatření z hlediska finančního plnění, výsledků a pokud možno i dopadu. Zpráva zahrnuje informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu do takové míry, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

2. Komise zpracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných opatření z hlediska finančního plnění, výsledků a pokud možno i dopadu. Zpráva zahrnuje základní informace o příjemcích grantů a anonymizované základní informace o žadatelích o granty, jsou-li takové informace k dispozici. Zpráva rovněž zahrnuje informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu do takové míry, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky. Výroční zpráva se předkládá příslušnému výboru Evropského parlamentu a zpřístupňuje veřejnosti.

Odůvodnění

Informace o příjemcích grantů a žadatelích o granty by byly užitečné při hodnocení grantů udělených v rámci programu.

Pozměňovací návrh   69

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Hodnotící zpráva podá obraz o dlouhodobějších dopadech a o udržitelnosti účinků těchto opatření, aby mohly být zahrnuty do rozhodování o možném prodloužení, úpravě nebo zrušení následného opatření.

4. Zpráva o hodnocení ex post podá obraz o dlouhodobějších dopadech a o udržitelnosti účinků těchto opatření.

Pozměňovací návrh   70

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Vypracuje se soubor klíčových ukazatelů výkonnosti jako základ pro posouzení toho, do jaké míry bylo dosaženo cílů opatření, která byla z programu podpořena. Měří se na základě předem vymezených výchozích úrovní, které budou odrážet situaci před provedením opatření.

vypouští se

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že ukazatele v tomto nařízení stanoví spoluzákonodárci, není zapotřebí vypracovávat další ukazatele.

Pozměňovací návrh   71

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a. Aby se finanční prostředky dostaly k malým a středním podnikům, zavádí se monitorovací systém zajišťující, že banky použijí finanční prostředky a záruky na rozšíření poskytování úvěrů pro malé a střední podniky. Tento systém může zahrnovat podávání zpráv a zavedení kodexu chování bank poskytujících úvěry MSP. Monitorovací systém rovněž zajistí, aby úvěry z finančních prostředků Unie nezískávaly pouze střední podniky, ale také podniky malé a mikropodniky.

Pozměňovací návrh   72

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční nástroje programu jsou využívány s cílem usnadnit růstově orientovaným malým a středním podnikům přístup k financím. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje úvěrových záruk.

1. Finanční nástroje programu jsou využívány s cílem usnadnit malým a středním podnikům v jejich počáteční a růstové fázi i ve fázi převodu přístup k finančním prostředkům, a to bez jakéhokoli rozlišování na základě činnosti nebo velikosti trhu. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje úvěrových záruk.

Pozměňovací návrh   73

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Finanční nástroje pro růstově orientované malé a střední podniky mohou být případně kombinovány s jinými finančními nástroji zřízenými členskými státy a jejich správními orgány v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. XXX/201X [nové nařízení o strukturálních fondech] a s granty financovanými Unií, a to i podle tohoto nařízení.

2. Finanční nástroje pro malé a střední podniky mohou být případně kombinovány s jinými finančními nástroji zřízenými členskými státy a jejich správními orgány v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. XXX/201X [nové nařízení o strukturálních fondech] a s granty financovanými Unií, a to i podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   74

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk se doplňují s finančními nástroji používanými členskými státy pro malé a střední podniky v rámci politiky soudržnosti a finančními nástroji používanými členskými státy pro malé a střední podniky v rámci vnitrostátních podpůrných programů.

Odůvodnění

V zájmu jednoznačnosti by měl být tento text přesunut z přílohy II do článku 14. Uvedené nástroje by navíc měly doplňovat finanční nástroje pro malé a střední podniky v rámci vnitrostátních podpůrných programů.

Pozměňovací návrh   75

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Kapitálový nástroj a nástroj pro úvěrové záruky mohou ve vhodných případech dovolovat spojení finančních zdrojů s členskými státy a/nebo regiony, které si přejí přispět částí, která je jim přidělena ze strukturálních fondů v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení o strukturálních fondech].

Pozměňovací návrh   76

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a. Kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk musí splňovat požadavky ustanovení o finančních nástrojích uvedené v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a v aktu v přenesené pravomoci, který nahrazuje prováděcí pravidla.

 

______________

 

1 Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

Odůvodnění

V zájmu jednoznačnosti by měl být tento text přesunut z přílohy II do článku 14.

Pozměňovací návrh   77

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b. Využívání finančních nástrojů v rámci tohoto programu je úzce koordinováno s úvěrovým a kapitálovým nástrojem v rámci programu Horizont 2020 s cílem vytvořit jednotný nástroj pro zprostředkovatele a umožnit malým a středním podnikům prostřednictvím jediného společného zdroje informací určit program, který nejlépe odpovídá jejich potřebám.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh vyjasňuje, že přestože nelze očekávat, že by finanční zprostředkovatelé zároveň používali finanční nástroje v rámci Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky i v rámci Horizontu 2020, oba programy by měly být úzce koordinovány, aby poskytovaly jednotný nástroj pro zprostředkovatele a pomáhaly malým a středním podnikům zvolit podpůrný program, který nejlépe odpovídá jejich potřebám, a to prostřednictvím jediného společného zdroje informací, např. internetové stránky EU věnované tomuto tématu.

Pozměňovací návrh   78

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3c. Komise a členské státy přijmou vhodná opatření za účelem zvýšení informovanosti malých a středních podniků a zprostředkovatelů o dostupných finančních nástrojích.

Pozměňovací návrh   79

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3d. Příjmy a splátky související s druhým nástrojem mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF) podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)1, se přidělí na finanční nástroje tohoto programu.

 

______________

 

1 Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

Odůvodnění

V zájmu jednoznačnosti by měl být tento text přesunut z přílohy II do článku 14. Příjmy a splátky související s druhým nástrojem mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF 2) se přidělí finančním nástrojům tohoto programu.

Pozměňovací návrh   80

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 3 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3e. Finanční nástroje pro malé a střední podniky se provádějí v souladu s příslušnou právní úpravou Unie pro státní podporu. Podmínky pro jakékoli výjimky z pravidel pro státní podporu pro tyto finanční nástroje se jednoznačně uvedou v pokynech a příručkách k programu.

Odůvodnění

Aby se zjednodušily postupy a usnadnil přístup k programu COSME, podmínky pro jakékoli výjimky z pravidel pro státní podporu pro tyto finanční nástroje (například minimální prahová hodnota nebo smluvní podmínky) by měly být jasně stanoveny v pokynech a příručkách k programu COSME.

Pozměňovací návrh   81

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. V souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nového finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci na období 2007–2013, musí být příjmy a platby z operací zahájených v tom období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji v období 2014–2020.

4. V souladu s čl. 18 odst. 3 písm. h) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nového finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci na období 2007–2013, musí být příjmy a platby z operací zahájených v tom období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji v období 2014–2020.

Pozměňovací návrh   82

Návrh nařízení

Článek 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14a

 

Nástroj pro kapitálové investice do růstu

 

1. Nástroj pro kapitálové investice do růstu (EFG) se zaměří na fondy poskytující: rizikový kapitál a mezaninové financování – např. podřízené a účastnické půjčky – podnikům ve fázi expanze nebo růstu, zejména podnikům s přeshraničním působením, přičemž bude moci investovat do fondů pro rané stádium spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum a inovace spadajícím pod program Horizont 2020 a poskytovat mechanismy společného investování pro investory typu „business angels“. V případě investic v rané fázi nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % celkové investice Unie s výjimkou víceetapových fondů a fondů fondů, kde bude financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum a inovace poskytováno poměrně na základě investiční strategie daných fondů. Komise se vyhne výkupnímu nebo náhradnímu kapitálu určenému na likvidaci pořízeného podniku. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně uvedené 20% hranice.

 

2. EFG se provádí jakožto součást jednotného finančního kapitálového nástroje Unie podporujícího růst podniků v Unii a výzkum a inovace od raného stádia (včetně založení podniku) do růstového stadia za finanční podpory z programu Horizont 2020 a z tohoto programu.

 

EFG používá stejný prováděcí mechanismus jako kapitálový nástroj pro výzkum a inovace, který bude zřízen v rámci programu Horizont 2020.

 

3. Podpora z EFG se provádí formou jedné z následujících investic:

 

a) přímo Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinými subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise, nebo

 

b) veřejnými nebo soukromými fondy fondů nebo investičními nástroji investujícími přeshraničně, které byly zřízeny Evropskými investičním fondem nebo jinými subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise, společně se soukromými investory a/nebo veřejnými finančními institucemi a subjekty činnými v oblasti rizikového kapitálu a působícími na regionální a místní úrovni.

 

4. EFG investuje do zprostředkovatelských fondů rizikového kapitálu, které investují do malých a středních podniků zpravidla ve fázi expanze a růstu. Investice v rámci EFG jsou dlouhodobé, tj. obvykle se umísťují do fondů rizikového kapitálu na 5 až 15 let. Doba trvání investice v rámci EFG nepřekročí v žádném případě 20 let ode dne podpisu dohody mezi Komisí a subjektem, jemuž je svěřeno její provádění.

Pozměňovací návrh   83

Návrh nařízení

Článek 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14b

 

Nástroj pro úvěrové záruky

 

1. Správu nástroje pro úvěrové záruky (LGF) vykonává jménem Komise Evropský investiční fond nebo jiné subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise. Tento nástroj poskytuje:

 

a) protizáruky a jiné dohody o sdílení rizik v rámci záručních systémů,

 

b) přímé záruky a jiné dohody o sdílení rizik pro ostatní finanční zprostředkovatele, kteří splňují kritéria způsobilosti.

 

2. LGF se provádí jako součást jednotného úvěrového finančního nástroje EU pro růst podniků z EU a výzkum a inovace, přičemž používá stejný prováděcí mechanismus jako z poptávky vycházející složka pro malé a střední podniky v rámci nástroje pro úvěrové záruky pro výzkum a inovace programu Horizont 2020 (RSI II).

 

3. LGF sestává z těchto opatření:

 

a) dluhové financování prostřednictvím záruk za úvěry, včetně podřízených a účastnických půjček, nebo leasingu, které omezí specifické obtíže, s nimiž se setkávají malé a střední podniky, potřebují-li si zajistit přístup k finančním prostředkům, a to buď v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové, nebo v důsledku nedostupnosti dostatečného zajištění (kolaterálu);

 

b) sekuritizace portfolií závazků malých a středních podniků, která zmobilizuje dodatečné úvěrové financování pro malé a střední podniky na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora těchto transakcí bude podmíněna tím, zda se emitující instituce zavážou použít významnou část vzniklé likvidity nebo mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Výše tohoto nového dluhového financování se vypočte podle výše zaručených portfoliových rizik. Tato výše se sjedná spolu s danou lhůtou s každou emitující institucí jednotlivě.

 

4. S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia poskytuje LGF záruky pro úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF se vztahuje rovněž na úvěry převyšující 150 000 EUR v případech, kdy malé a střední podniky nesplňují kritéria způsobilosti v rámci složky pro malé a střední podniky úvěrového nástroje programu Horizont 2020, a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. Komise může v této věci provádět propagační činnosti zaměřené na malé a střední podniky.

 

5. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o malých a středních podnicích, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

Pozměňovací návrh   84

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změny podrobných náležitostí konkrétních opatření uvedených v příloze II tohoto nařízení, vyžaduje-li si to vývoj hospodářské a tržní situace, nebo podle výsledků dosažených prostřednictvím nástroje úvěrových záruk (LGF) a nástroje pro sdílení rizika (RSI) rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace spadajícího do Sedmého rámcového programu pro finanční nástroj ke sdílení rizik.

2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změny ukazatelů uvedených v čl. 2 odst. 2 a příloze I, změny v rozpočtu na finanční nástroje uvedeném v čl. 4 odst. 1 a změny samotných finančních nástrojů uvedených v článcích 14, 14a a 14b, vyžaduje-li si to vývoj hospodářské a tržní situace, nebo podle výsledků dosažených prostřednictvím nástroje úvěrových záruk (LGF) a nástroje pro sdílení rizika (RSI) rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace spadajícího do Sedmého rámcového programu pro finanční nástroj ke sdílení rizik.

(Viz čl. 4 odst. 1, články 14, 14a (nový) a 14b (nový).

Pozměňovací návrh   85

Návrh nařízení

Příloha I – Obecný cíl 1

Obecný cíl:

1. Posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel dopadu

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020)

Růst konkurenceschopnosti průmyslu.

2009: -3,1 %, 2008: -0,3 %, 2007: +0,7 %.

Roční růst o 1 % a růst o 5 % v roce 2015.

Změna administrativní zátěže pro malé a střední podniky (počet dní potřebných k založení nového podniku).

2009: -3,1 % Počet dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku: 7 pracovních dnů.

Snížení počtu dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku (MSP): 3 pracovní dny v roce 2020.

Růst průmyslové výroby EU v ekologických odvětvích (změna proti předchozímu roku v %).

Roční růst o 6–7 % během posledních let.

Roční růst v průměru o 8 % během příštích deseti let; do roku 2015 se plánuje 50% růst výroby.

 

Pozměňovací návrh

Obecný cíl:

1. Posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků

Ukazatel dopadu

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020).

Procentní růst odvětví průmyslu a odvětví služeb v Unii ve vztahu k celkovému hrubému domácímu produktu (HDP).

2009: -3,1 %, 2008: -0,3 %, 2007: +0,7 %.

Roční růst o 1 %.

Změny v administrativní zátěži pro nové i stávající malé a střední podniky (počet dní a náklady potřebné k založení nového podniku, čas potřebný k získání licencí a povolení k zahájení a vykonávání konkrétní činnosti podniku).

Počet dní potřebných k založení nového malého nebo středního podniku v roce 2011: 6,5 pracovních dnů.

Snížení počtu dní potřebných k založení nového malého nebo středního podniku (MSP) na 3 pracovní dny.

 

Náklady na založení: 379 EUR.

Snížení nákladů na založení na 100 EUR.1

 

Počet členských států splňujících cíl SBA zkrátit dobu potřebnou k získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit a vykonávat do jednoho měsíce: 2.

Počet členských států splňujících cíl SBA zkrátit dobu potřebnou k získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit a vykonávat do jednoho měsíce: 242.

 

Počet členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky umožňujícím podnikatelům učinit všechny požadované kroky (včetně např. registrace, daní, DPH a sociálního pojištění) prostřednictví jediného administrativního kontaktního místa, ať již fyzického (úřad), virtuálního (internet) nebo obojího v roce 2009: 18.

Zvýšení počtu členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky na 283.

Růst průmyslové výroby EU v ekologických odvětvích (změna proti předchozímu roku v %).

Roční růst o 6–7 % během posledních let.

Roční růst v průměru o 8 % během příštích deseti let; do roku 2015 se plánuje 50% růst výroby.

 

 

__________________

 

 

1Závěry ze zasedání Rady pro konkurenceschopnost ze dne 31. května 2011 obsahovaly výzvu určenou členským státům „zkrátit do roku 2012 dobu potřebnou pro založení nového podniku na 3 dny a snížit náklady na 100 EUR“.

 

 

2Na základě přezkumu SBA byly členské státy vyzvány, aby „do konce roku 2013 zkrátily dobu potřebnou k získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit a vykonávat do jednoho měsíce“. 24 členských států již tuto dobu zkrátilo na 3 měsíce.

 

 

3Podle závěrů jarního zasedání Rady z roku 2006 „musí mít všechny členské státy jediné kontaktní místo nebo podobný nástroj, aby mohly být veškeré formality při zakládání společnosti vyřízeny na jednom místě“.

Pozměňovací návrh   86

Návrh nařízení

Příloha I – Obecný cíl 2

Obecný cíl:

2. Povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst MSP

Ukazatel dopadu

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020)

Růst MSP vyjádřený v přidané hodnotě a počtu zaměstnanců.

V roce 2010 MSP vyprodukovaly více než 58 % celkového obratu (HPH = hrubá přidaná hodnota) EU;

Plánovaný růst celkové přidané hodnoty MSP o 4 % ročně;

Zpětná vazba od MSP a jiných konečných příjemců, pokud jde o přínos, užitečnost a relevanci programu (budou měřeny při hodnoceních programu) získaná prostřednictvím Europe Enterprise Network (EEN) a internetových průzkumů.

Celkový počet zaměstnanců v MSP: 87,5 milionu (67 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU).

Roční růst počtu zaměstnanců v MSP o 1 %.

Míra kolísání počtu MSP (založení a uzavření podniku).

78% spokojenost a pozitivní zpětná vazba, pokud jde o přínos EEN.

Zvýšení spokojenosti s přínosem EEN na více než 80 %.

 

Pozměňovací návrh

Obecný cíl:

2. Povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst MSP

Ukazatel dopadu

Současný stav

Dlouhodobý cíl a milník (2020)

Růst MSP vyjádřený v přidané hodnotě (Eurostat).

V roce 2010 MSP vyprodukovaly více než 58 % celkového obratu (HPH = hrubá přidaná hodnota) EU;

Plánovaný růst celkové přidané hodnoty MSP o 4 % ročně;

Změny v míře zaměstnanosti v MSP (Eurostat).

Celkový počet zaměstnanců v MSP v roce 2010: 87,5 milionu (67 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU).

Roční růst počtu zaměstnanců v MSP o 1 %.

Změny v podílu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní.

Údaje za roky 2007 a 2009 jsou stabilní a činí 45 %.

Zvýšení podílu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, na 50–55 %.

Pozměňovací návrh   87

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu – Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti

 

 

Počet přijatých zjednodušujících opatření.

Program zjednodušování Komise byl v roce 2010 aktualizován a směřuje ke snížení byrokracie o 25 % do roku 2012. Do roku 2010 bylo přijímáno 5 zjednodušujících opatření ročně.

Přibližně sedm zjednodušujících opatření ročně.

Počet kontrol „účelnosti“ zaměřených na kvalitu a přínos činností.

V roce 2010 byly u zúčastněných stran provedeny čtyři kontroly „účelnosti“ zaměřené na politiky v oblasti životního prostředí, dopravy, zaměstnanosti a průmyslu. Zpětná vazba zahrnovala komentáře k právním předpisům a přínosu činností.

Přístup zpětné vazby uplatňovaný při kontrolách „účelnosti“ bude rozšířen na další politiky a povede ke zjednodušením, jež budou mít pozitivní vliv na průmysl. Předpokládá se provést až 12 kontrol „účelnosti“, přičemž cílem je lepší regulace.

Míra, do jaké si firmy osvojily evropské nástroje pro udržitelnou výrobu a produkty, včetně EMAS, ekoznačky a ekodesignu.

Přibližně 35 000 osvědčení ISO 14001 EMS a 4 500 registrací EMAS; 18 000 licencí pro používání ekoznačky EU.

Významný počet firem sleduje svou výkonnost, používá systémy environmentálního řízení a dosahuje zlepšení ve využívání zdrojů a dopadu své činnosti na životní prostředí. Významnou část výroby tvoří výrobky šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje.

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti

 

 

 

Počet přijatých zjednodušujících opatření.

Průběžný program zjednodušování Komise je každý rok obsažen v příloze II pracovního programu Komise. V minulých několika letech bylo v průměru každoročně přijímáno 5 až 10 zjednodušujících opatření.

Přibližně sedm zjednodušujících opatření ročně.

Přibližně sedm zjednodušujících opatření ročně.

Počet kontrol „účelnosti“ zaměřených na právní předpisy v oblasti průmyslové politiky a průmyslových výrobků.

V roce 2012 byla zahájena jedna kontrola „účelnosti“ v oblasti průmyslové politiky (schvalování typu motorových vozidel).

Zahájit až 3 kontroly „účelnosti“.

Zahájit až 5 kontrol „účelnosti“.

Počet členských států, které používají hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti

Počet členských států, které používají hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti: 0.

Počet členských států, které používají hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti: 10.

Počet členských států, které používají hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti: 28.

Míra, do jaké si firmy osvojily evropské nástroje pro udržitelnou výrobu a produkty, včetně EMAS, ekoznačky a ekodesignu.

Přibližně 35 000 osvědčení ISO 14001 EMS a 4 500 registrací EMAS; 18 000 licencí pro používání ekoznačky EU.

Významný nárůst v počtu firem, které sledují svou výkonnost a používají systémy environmentálního řízení.

Významný nárůst v počtu firem, které sledují svou výkonnost a používají systémy environmentálního řízení.

Pozměňovací návrh   88

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu – Rozvoj politiky pro MSP

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Rozvoj politiky pro MSP

 

 

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 15 členských států.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 21 členských států.

Větší celoevropská publicita European Enterprise Awards s publikacemi/klipy v médiích ve všech členských státech.

Počet publikací/klipů v médiích ve všech členských státech: 60 v roce 2010.

Počet publikací/klipů v médiích ve všech členských státech: 80.

Zkracování doby potřebné k založení nového podniku a zjednodušení tohoto úkonu.

Zkracování doby potřebné k založení nového podniku: 7 pracovních dnů.

Zkracování doby potřebné k založení nového podniku: 5 pracovních dnů.

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Rozvoj politiky pro MSP

 

 

 

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 15 členských států.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 21 členských států.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 28 členských států.

Pozměňovací návrh   89

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu – Nové podnikatelské koncepce

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Nové podnikatelské koncepce

 

 

Počet nových výrobků/služeb na trhu.

Až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu.

Cíl pro kumulativní počet nových výrobků/služeb je 5 v roce 2017 (se zvýšením na 15 v roce 2018 a na 25 v roce 2019).

Výše dodatečného vývozu a odpovídající peněžní částky.

 

V roce 2017 se ještě neočekává žádný dopad na vývoz. Podíl první generace MSP účastnících se programu na vývozu začne být patrný v roce 2018, přičemž cílem je zvýšení o 20 %.

Zpětná vazba od zúčastněných stran týkající se kvality a přínosu činností.

 

Nejméně 70 % MSP účastnících se programu v roce 2014 ohlásí pozitivní dopad na jejich obrat v průzkumu provedeném koncem roku 2017.

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Nové podnikatelské koncepce

 

 

 

Počet nových výrobků/služeb na trhu.

Až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu.

Cíl pro kumulativní počet nových výrobků/služeb je 5 v roce 2017.

Cíl pro kumulativní počet nových výrobků/služeb je 30 v roce 2020.

Výše dodatečného vývozu a odpovídající peněžní částky.

Až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu.

V roce 2017 se ještě neočekává žádný dopad na vývoz. Podíl první generace MSP účastnících se programu na vývozu začne být patrný v roce 2018, přičemž cílem je zvýšení o 20 %.

Podíl vývozů zúčastněných MSP by měl v roce 2020 dosáhnout cíle 25 %.

Zpětná vazba od zúčastněných stran týkající se kvality a přínosu činností.

Až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu.

Nejméně 70 % MSP účastnících se programu v roce 2014 ohlásí pozitivní dopad na jejich obrat v průzkumu provedeném koncem roku 2017.

Nejméně 80 % MSP účastnících se programu v roce 2014 ohlásí pozitivní dopad na svůj obrat v průzkumu provedeném koncem roku 2020.

Pozměňovací návrh   90

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu – Cestovní ruch

Specifický cíl:

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Cestovní ruch

 

 

Počet žadatelů o financování.

Počet žádostí o financování (na všechny výzvy k předkládání návrhů) celkem: přibližně 75 za rok (průměr za rok 2011).

Počet žádostí o financování (na všechny výzvy k předkládání návrhů) celkem: více než 100 za rok.

Podíl MSP (a trend) na žádostech o poskytnutí finančních příležitostí souvisejících s cestovním ruchem.

Až dosud nebyly MSP přímo adresovány žádné výzvy k předkládání návrhů.

30 % výzev k předkládání návrhů přímo adresovaných MSP.

Počet subjektů, jež převzaly evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu.

Až dosud neobdržel evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu žádný subjekt (akce se připravuje).

50% pokrytí hodnocených systémů způsobilých k účasti na soutěži o evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu.

Počet turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovního ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality.

Počet udělených Evropských turistických destinací nejvyšší kvality – celkem 98 (průměrně 20 za rok – 10 v roce 2007, 20 v roce 2008, 22 v roce 2009, 25 v roce 2010, 21 v roce 2011).

200 a více turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovních ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (až 30 za rok).

Pozměňovací návrh

Specifický cíl: :

Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Cestovní ruch

 

 

Počet subjektů, jež převzaly evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu.

Až dosud neobdržel evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu žádný subjekt (akce se připravuje).

50% pokrytí hodnocených systémů způsobilých k účasti na soutěži o evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu.

Počet turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovního ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality.

Počet udělených Evropských turistických destinací nejvyšší kvality – celkem 98 (průměrně 20 za rok – 10 v roce 2007, 20 v roce 2008, 22 v roce 2009, 25 v roce 2010, 21 v roce 2011).

200 a více turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovních ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (až 30 za rok).

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrh   91

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin – Podpora podnikání

Specifický cíl:

Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Podpora podnikání

 

 

Zpětná vazba, jak veřejnost pohlíží na podnikání (% občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, měřeno agenturou Eurobarometer).

Údaje za roky 2007 a 2009 jsou stabilní a činí 45 %.

Zvýšení počtu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, na 50 %.

Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU.

Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU: 22 (2010).

Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU: 25.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 5.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 10.

Počet přijatých zjednodušujících opatření pro MSP.

5 zjednodušujících opatření za rok (2010).

Přibližně 7 zjednodušujících opatření za rok.

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Podpora podnikání

 

 

 

Zvýšení počtu členských států, které provádějí řešení v oblasti podnikání na základě osvědčených postupů určených prostřednictvím tohoto programu.

Počet členských států, které provádějí řešení v oblasti podnikání: 22 (2010).

Počet členských států, které provádějí řešení v oblasti podnikání: 25.

Počet členských států, které provádějí řešení v oblasti podnikání: 28.

Vyšší počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 5.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 10.

Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 15.

Pozměňovací návrh   92

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšit přístup k financím pro MSP ve formě kapitálu a dluhů – Finanční nástroje pro růst

Specifický cíl:

Zlepšit přístup k financím pro MSP ve formě kapitálu a dluhů

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Finanční nástroje pro růst

 

 

Počet podniků, jež získaly záruky na půjčky (úvěry), a výše poskytnutých prostředků.

Navrhované nástroje nebyly dosud zahájeny a nejsou totožné se stávajícími nástroji, a proto údaje týkající se stávajících nástrojů nemusí být srovnatelné.

Počet podniků, jež získaly záruky na půjčky (úvěry) (+/-95 000), a výše poskytnutých prostředků (+/- 10,7 mld. EUR).

Počet firem podporovaných rizikovým kapitálem a hodnota investic (z toho přeshraničních operací).

 

Počet firem podporovaných rizikovým kapitálem: (+/-180) a hodnota investic (+/- 220 mil. EUR).

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšit přístup k financím pro MSP

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Finanční nástroje pro růst

 

 

 

Počet podniků, jež získaly půjčky (úvěry) za využití záruky v rámci programu, a výše poskytnutých prostředků.

K 31. prosinci 2011 představovaly úvěry částku 10,2 mld. EUR, která byla poskytnuta 171 000 malých a středních podniků (SMEG).

Počet podniků, jež získaly půjčky (úvěry) za využití záruky (+/-145 000), a výše poskytnutých prostředků (+/-9,6 mld. EUR).

Počet podniků, jež získaly půjčky (úvěry) za využití záruky (+/–344 000), a výše poskytnutých prostředků (+/–22 mld. EUR).

Počet firem, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu, a celkový objem investovaných prostředků.

K 31. prosinci 2011 představoval rizikový kapitál částku 1,9 mld. EUR, která byla poskytnuta 194 malým a středním podnikům (GIF).

Počet firem, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu, a celkový objem investovaných prostředků: (+/- 240) a celková hodnota investic (+/- 2,0 mld. EUR).

Počet firem, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu, a celkový objem investovaných prostředků: (+/-560) a celková hodnota investic (+/-4,7 mld. EUR).

Pozměňovací návrh   93

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově – Enterprise Europe Network

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network

Počet podepsaných dohod o partnerství.

Podepsáno dohod o partnerství: 1 950 (2010).

Podepsáno dohod o partnerství: 3 000/rok.

Větší uznání značky Network a značkové kultury (např. povědomí o značce u personálu MSP).

Větší uznání značky Network a značkové kultury: dosud neměřeno.

Větší uznání značky Network a značkové kultury: 30 % z dosažených MSP.

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby).

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): 78 %.

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): >80%.

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb.

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 435 000 (2010).

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 500 000/rok.

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí.

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 45 000 (2010).

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 60 000/rok.

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Enterprise Europe Network

 

 

 

Počet podepsaných dohod o partnerství.

Podepsáno dohod o partnerství: 1 950 (2010).

Podepsáno dohod o partnerství: 2 200/rok.

Podepsáno dohod o partnerství: 2 500/rok.

Větší uznání značky Network mezi malými a středními podniky (např. povědomí o značce u personálu MSP).

Větší uznání značky Network mezi malými a středními podniky: dosud neměřeno. Měření bude zahájeno.

Větší uznání značky Network mezi malými a středními podniky: 20% nárůst v porovnání s výsledky prvního měření.

Větší uznání značky Network mezi malými a středními podniky: 30% nárůst v porovnání s výsledky prvního měření.

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby).

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): 78 %.

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): >80 %.

Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): >82 %.

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb.

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 435 000 (2010)

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 470 000/rok.

Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 500 000/rok.

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí.

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 45 000 (2011)

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 48 000/rok.

Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 50 000/rok.

Podíl (%) MSP vyvážejících v rámci jednotného trhu.

25 % MSP vyváží v rámci jednotného trhu.

27 % MSP vyváží v rámci jednotného trhu.

30 % MSP vyváží v rámci jednotného trhu.

Pozměňovací návrh   94

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově – Podpora podnikání MSP na trzích mimo EU

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Podpora podnikání MSP na trzích mimo EU

 

 

Podíl (%) MSP zapojených do mezinárodních činností (vývoz, dovoz, přímé zahraniční investice a jiné aktivity)

13 % (2009)

17 % (2017)

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Podpora podnikání MSP na jednotném trhu a na trzích mimo EU

 

 

 

Podíl (%) MSP vyvážejících mimo EU

13 % (za období 2006–2008)

17 %

20 %

Pozměňovací návrh   95

Návrh nařízení

Příloha I – Specifický cíl: Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově – Mezinárodní průmyslová spolupráce

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Mezinárodní průmyslová spolupráce

 

 

Počet případů většího sblížení předpisů EU a třetích zemí, které se týkají průmyslových výrobků.

Odhaduje se, že v oblasti regulační spolupráce s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) existují v průměru 2 dotčené oblasti významného sblížení technických předpisů.

Tři relevantní oblasti sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) (2017).

Počet oblastí a osvědčených postupů v rámci iniciativy Small Business Act, jež byly zavedeny v sousedních zemích EU a v kandidátských zemích.

Odhaduje se, že ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemích a sousedních zemí ve Středomoří) je v těchto zemích v průměru regulováno nejméně 3 z 10 politických oblastí SBA.

Pět oblastí politiky SBA ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemí a sousedních zemí ve Středomoří) (2017).

 

Pozměňovací návrh

Specifický cíl:

Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku

Nejnovější známé výsledky

Střednědobý cíl (2017)

Dlouhodobý cíl (2020)

Mezinárodní průmyslová spolupráce

 

 

 

Počet případů většího sblížení předpisů EU a třetích zemí, které se týkají průmyslových výrobků.

Odhaduje se, že v oblasti regulační spolupráce s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) existují v průměru 2 dotčené oblasti významného sblížení technických předpisů.

Tři relevantní oblasti sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) (2017).

Čtyři relevantní oblasti podstatného sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) (2017).

Počet oblastí a osvědčených postupů v rámci iniciativy Small Business Act, jež byly zavedeny v sousedních zemích EU a v kandidátských zemích.

Odhaduje se, že ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemích a sousedních zemí ve Středomoří) je v těchto zemích v průměru regulováno nejméně 3 z 10 politických oblastí SBA.

Pět oblastí politiky SBA ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemí a sousedních zemí ve Středomoří) (2017).

Pět oblastí politiky SBA ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemí a sousedních zemí ve Středomoří).

Pozměňovací návrh   96

Návrh nařízení

Příloha II

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Tato příloha se vypouští.

(1)

Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 125.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Celosvětovou konkurenceschopnost evropských malých a středních podniků oslabují selhání trhu, politická a institucionální selhání, jako je nedostatečný přístup k finančním prostředkům, nedostatečný přístup na trhy a regulační zátěž. V důsledku toho evropské malé a střední podniky dosahují nižší produktivity a rostou pomaleji než jejich protějšky v jiných částech světa a mají menší schopnost úspěšně se přizpůsobovat změnám než větší podniky v Evropě. Tyto potíže ještě více zhoršila hospodářská krize z roku 2008, která má na malé a střední podniky nepřiměřený dopad.

Prostřednictvím stávajícího víceletého finančního rámce EU financuje opatření na podporu podnikání a inovací a prosazuje rozvoj a růst malých a středních podniků prostřednictvím programu pro podnikání a inovace (EIP), tedy jednoho ze tří pilířů rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). V příštím víceletém finančním rámci (2014–2020) bude program pro podnikání a inovace nahrazen Programem pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME). Na základě svého rozhodnutí více sblížit výzkum a inovace Evropská komise (EK) navrhla přenést činnosti spojené s inovacemi ze stávajícího programu pro podnikání a inovace do programu Horizont 2020, tj. do nového rámcového programu pro výzkum a inovace. Program COSME se tedy bude soustředit na konkurenceschopnost, růst a podnikání.

Zpravodaj velmi vítá návrh programu COSME, který je jediným výdajovým programem EU specificky zacíleným na podporu malých a středních podniků. Pro další vylepšení návrhu by rád předložil následující obecné a zvláštní připomínky:

Obecné připomínky

1. Zaměření na snižování administrativní zátěže, přístup k finančním prostředkům a přístup na trhy

Vzhledem ke svému omezenému rozpočtu by se měl program COSME zaměřovat na opatření s největším dopadem a pákovým efektem. Zpravodaj navrhuje zaměřit se na tři oblasti: snižování administrativní zátěže, přístup k finančním prostředkům a přístup na trhy.

Po úspěšném akčním programu pro snižování administrativní zátěže v EU potřebuje EU nový, ambicióznější cíl týkající se takového snižování pro rok 2020 a program COSME by měl intenzivněji podporovat činnost skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže.

Následkem finanční a hospodářské krize se přístup k finančním prostředkům stal prvotní obavou evropských malých a středních podniků, neboť banky jsou zdrženlivější v otázce poskytování půjček a investoři nejsou ochotní riskovat. Finanční nástroje programu pro podnikání a inovace úspěšně napomáhají malým a středním podnikům v zajišťování finančních prostředků, mají značný pákový efekt a přispívají k nárůstu obratu a počtu pracovních míst a měly by pokračovat v rámci programu COSME.

Přístup na trhy v Evropě a třetích zemích by měl být třetí prioritní oblastí programu COSME. Síť Enterprise Europe Network má v tomto ohledu ještě velký nevyužitý potenciál. Řízení Enterprise Europe Network by mělo být zdokonaleno a měla by být posílena jeho viditelnost.

2. Zaměření na všechny malé a střední podniky

Program COSME by se měl soustředit nejen na malé a střední podniky, které vykonávají přeshraniční činnosti, ale také na malé a střední podniky působící na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, je-li prokázána přidaná hodnota EU. Přidaná hodnota EU může rovněž spočívat v řešení selhání trhu, která nemohou vyřešit samotné členské státy.

3. Silnější vazba na Small Business Act

Při provádění opatření programu COSME by se měla věnovat zvláštní pozornost deseti zásadám iniciativy Small Business Act (SBA), která poprvé zavádí komplexní politický rámec pro EU a její členské státy, jímž se řídí koncepce a uplatňování politik založených na přístupu „zelenou malým a středním podnikům“.

4. Větší zapojení organizací zastupujících malé a střední podniky

Program COSME je vytvořen specificky pro malé a střední podniky. Aby bylo možné dosáhnout jeho cílů, je zásadní, aby se v něm více angažovaly organizace zastupující malé a střední podniky. Např. EK by měla podporovat spolupráci s organizacemi malých a středních podniků při tvorbě politiky pro malé a střední podniky. EK by rovněž měla podle potřeby konzultovat organizace malých a středních podniků při sestavování ukazatelů a předtím, než rozhodne o cílech ročního pracovního programu.

5.        Podpora převodů podniků

Převody podniků jsou důležité pro růst a rozvoj malých a středních podniků. Každý rok hrozí riziko zániku 150 000 společností a 600 000 pracovních míst v důsledku neefektivnosti systému převodů podniků. Program COSME by se měl zaměřovat na toto selhání trhu.

6.        Vyšší rozpočet pro malé a střední podniky

Mezi tvůrci politik je velmi dobře známo, že 23 milionů malých a středních podniků představuje hlavní zdroj hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v Unii. Politický význam malých a středních podniků se bohužel neodráží v rozpočtu programu COSME: 2,5 miliardy EUR vyčleněných na program COSME znamená pouhých 0,2 % navrhovaného rozpočtu víceletého finančního rámce. S ohledem na svá doporučení, že finanční nástroje by měly podporovat rovněž převody podniků

a že by měla být zrušena hranice LGF pro úvěry nad 150 000 EUR v případě neinovačních malých a středních podniků, se zpravodaj domnívá, že navrhovaný rozpočet je pro dosažení ambiciózních cílů programu nepřiměřený. Navrhuje tedy navýšit rozpočet na 0,5 % rozpočtu víceletého finančního rámce. Ukázalo by se tak, že EU míní podporu malých a středních podniků skutečně vážně.

Zvláštní připomínky

1.  Obecné cíle

1.1.  Udržitelná konkurenceschopnost (čl. 2 odst. 1 písm. a))

Prvním obecným cílem by měla být udržitelná konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků. Konkurenceschopnost a udržitelnost by neměly být chápány jako nezávislé cíle, neboť konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu závisí na udržitelnosti a politiky by měly být založeny na dlouhodobé strategii. Udržitelná konkurenceschopnost odráží schopnost dosáhnout (hospodářské) konkurenceschopnosti průmyslu v souladu s cíli udržitelného rozvoje a udržet si ji.

1.2. Cestovní ruch (čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 3 odst. 1 písm. a))

Zpravodaj se domnívá, že iniciativy v odvětví cestovního ruchu budou způsobilé pro podporu v rámci programu COSME, jestliže mohou prokázat přidanou hodnotu na úrovni EU stejně jako jakékoli jiné odvětví s vysokým procentním podílem malých a středních podniků, které významně přispívá k HDP. Program COSME by však neměl od samého počátku zaujímat diskriminační přístup vůči různým odvětvím. Není tedy vhodné zdůrazňovat odvětví cestovního ruchu v rámci cílů programu. Nicméně s ohledem na to, že se cestovní ruch stal sdílenou pravomocí EU teprve nedávno, měl by být zdůrazněn v rámci konkrétních opatření.

2. Specifické cíle

2.1. Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro udržitelnou konkurenceschopnost (článek 6):

Vzhledem k omezeným prostředkům by se měla podpůrná opatření zaměřovat na meziodvětvové iniciativy, které jsou přínosné pro co nejširší okruh malých a středních podniků. EK by však měla být schopná podpořit rovněž iniciativy v konkrétních odvětvích, pro která je typický vysoký podíl malých a středních podniků s velkým přínosem pro HDP Unie, za předpokladu, že lze prokázat přidanou hodnotu EU.

2.2. Opatření na podporu podnikání (článek 7)

Prostředí příznivé pro podnikání musí zajišťovat dobré rámcové podmínky pro všechny situace, jimž podnikatelé čelí. Podle iniciativy SBA to zahrnuje nejen růstovou fázi, ale také počáteční fázi, fázi převodu a úpadku (druhá šance).

2.3. Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím (článek 8)

Malé a střední podniky potřebují přístup k financím nejen v počáteční a růstové fázi, ale také ve fázi převodu (viz výše). To platí i pro finanční nástroje.

2.4. Opatření ke zlepšení přístupu na trhy (článek 9)

Zpravodaj souhlasí s EK, že by měla zachovat svoji podporu určenou pro síť Enterprise Europe Network (EEN). Výkonnost sítě se stále zlepšuje a síť poskytuje celou řadu služeb na podporu podnikání s jasnou evropskou přidanou hodnotou. Její výkonnost by však měla být dále zlepšována na základě analýzy různých struktur řízení a využívání mezi členskými státy.

Konkrétní opatření na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy v prioritních třetích zemích, jako je China IPR SME Helpdesk (Poradenské centrum pro malé a střední podniky a právo duševního vlastnictví v Číně), by měla být podporována, jestliže se nepřekrývají se službami poskytovanými členskými státy nebo sítí EEN. Zpravodaj rovněž souhlasí s podporou, pokud jde o normy a veřejné zakázky ve třetích zemích. Před zavedením nových opatření by Komise měla přezkoumat stávající podpůrná opatření.

3.   Finanční nástroje (články 4 a 14, příloha II)

Zpravodaj vítá navrhované finanční nástroje, které mají usnadnit přístup malých a středních podniků k úvěrům a kapitálovému financování. Zpravodaj se však také obává, že předpokládané oddělení programu COSME a Horizont 2020 by mohlo vést k novým případům neefektivnosti a administrativní zátěži. Je proto zásadní, aby nástroje obou programů byly skutečně uplatňovány jako součást jednotného nástroje, k němuž mají malé a střední podniky a zprostředkovatelé přístup prostřednictvím jediného kontaktního místa.

Zpravodaj vítá, že 55,5 % rozpočtu má být určeno na finanční nástroje. Vzhledem k nadměrné poptávce a značnému pákovému efektu zpravodaj navrhuje vyčlenit alespoň 55,5 % z rozpočtu na finanční nástroje. Pokud však nabídka finančních nástrojů převýší poptávku, EK by měla mít možnost změnit tuto prahovou hodnotu. Zatímco příděl rozpočtových prostředků na každý nástroj je pouze orientační, vyčlenění finančních prostředků na jednotlivé nástroje by mělo zohledňovat tržní poptávku.

3.1      Nástroj pro kapitálové investice do růstu (článek 14, příloha II)

Zpravodaj vítá návrh kapitálového nástroje pro malé a střední podniky v růstové fázi, který bude doplňovat kapitálový nástroj v rámci programu Horizont 2020 zaměřený na nově zakládané podniky. Zajištění mezaninového financování je obzvláště důležité, protože umožňuje vlastníkům malých a středních podniků přístup k vlastnímu kapitálu, aniž by se museli vlastnictví vzdát.

3.2      Nástroj pro úvěrové záruky (článek 14, příloha II)

EK navrhla, že LGF by se měl vztahovat pouze na úvěry do 150 000 EUR, zatímco vyšší úvěry by spadaly do nástroje RSI II v rámci programu Horizont 2020, pro který jsou způsobilé pouze inovační podniky. U úvěrů nad 150 000 EUR určených pro neinovační malé a střední podniky ale rovněž existuje finanční mezera, zejména v případě převodů podniků. Podle zpravodaje by měl LGF tento problém řešit. Navrhuje proto, aby se LGF vztahoval rovněž na úvěry nad 150 000 EUR v případech, kdy malé a střední podniky nesplňují kritéria způsobilosti podle nástroje RSI II.

4.   Ukazatele (příloha I)

Zpravodaj se domnívá, že je zapotřebí disponovat větším počtem lepších ukazatelů, které umožní platné a spolehlivé měření výsledků. Cíle v oblasti výsledků by navíc měly být ambicióznější a dva samostatné záměry by měly být stanoveny pro specifické cíle, aby bylo možné provést hodnocení v polovině období v roce 2017 a získat referenční hodnoty pro rok 2020.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (18. 9. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(COM(2011)0834 – C7‑0463/2011 – 2011/0394(COD))

Navrhovatel: Paul Rübig

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropské malé a střední podniky (MSP) prokázaly, že jsou hlavní silou pro dosažení růstu a zajištění většího počtu a lepších pracovních míst v celé Evropě. Jsou ústředním bodem strategie Evropa 2020 a budou napomáhat plnění jejích cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tato skutečnost nabývá na významu zejména za současné hospodářské situace. Malé a střední podniky mohou nabídnout východisko z přetrvávající hospodářské krize a z krize zaměstnanosti. Koneckonců, v období let 2002–2010 vytvořily malé a střední podniky 85 % všech nových pracovních míst v EU.

Aby evropské malé a střední podniky splnily tyto ambiciózní úkoly, musí je EU podpořit politicky i pomocí rozpočtu. EU nese v současnosti větší odpovědnost za řešení selhání trhu a politiky, která vážně oslabila konkurenceschopnost MSP, a za rozvinutí jejich potenciálu růstu. To zahrnuje snižování byrokratické a administrativní zátěže, zlepšování přístupu k financím a trhům pro všechny malé a střední podniky. S cílem poskytnout jednoznačnou odpověď na tyto problémy tím, že se zlepší rámcové podmínky podniků v EU a podpoří podnikání, předložila Komise v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 program COSME.

Celkový navrhovaný rozpočet programu COSME je 2,5 miliardy EUR. Vzhledem k velmi tvrdým probíhajícím jednáním o příštím VFR by chtěl navrhovatel zdůraznit, že i když budou finanční prostředky omezeny, u programů, které jsou základem evropské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, jako např. COSME, žádné snížení nebude opodstatněné. Navrhovatel je totiž přesvědčen, že si nelze představit, aby byl finanční příděl na program COSME v reálných číslech nižší, než je stávající příděl na program CIP. S cílem zajistit co nejvyšší příděl zdrojů v této oblasti se navrhovatel obdobně důrazně zasazuje o to, aby tomuto programu byly dodatečně přiděleny částky pokut uložených Komisí podnikům, které nedodrží právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže.

Nový program by měl klást důraz hlavně na mladé podnikatele. Navrhovatel navrhuje, aby iniciativa „Erasmus pro mladé podnikatele“ byla zařazena do programu COSME jako samostatné opatření. Tento program, původně navržený jako přípravná akce Evropského parlamentu, byl v uplynulých letech úspěšně prováděn a umožnil mladým podnikatelům učit se ze zkušeností a osvědčených postupů v jiných členských státech a na těchto zkušenostech a postupech stavět. Jako jednoznačný úspěch si „Erasmus pro mladé podnikatele“ zaslouží důstojné místo v novém programu s cílem rozvíjet u mladých lidí podnikatelské dovednosti a podnikatelského ducha.

Pokud jde o zpětné toky z finančních nástrojů uvedených v COSME, navrhovatel plně podporuje návrh Komise, aby příjmy a platby získané jedním finančním nástrojem byly připsány tomuto finančnímu nástroji. Je přesvědčen, že multiplikační efekt těchto nástrojů je schopen zaručit životaschopnější a udržitelnější budoucnost malých a středních podniků.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. zdůrazňuje, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu představuje pouze orientační údaj pro legislativní orgán a že nemůže být stanoveno dříve, než bude dosaženo dohody o nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

Pozměňovací návrh   2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu1; znovu opakuje, že je třeba, aby byl v příštím VFR dostatek dodatečných zdrojů, které umožní Unii plnit stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě, jakož i reagovat na nepředvídané události; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit; zdůrazňuje, že i při zvýšení úrovně financování příštího VFR o nejméně 5 % oproti úrovni v roce 2013 je možné přispět ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie jen v omezené míře;

 

_______________

 

1 Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.

Pozměňovací návrh   3

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c. znovu potvrzuje postoj uvedený v usnesení ze dne 8. června 2011, že by v příštím VFR měla být poskytnuta větší podpora všem programům a nástrojům zaměřeným na podporu malých a středních podniků, zejména tomuto programu a iniciativě Small Business Act;

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a) Výdaje EU a finanční prostředky členských států na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků by měly být lépe koordinovány, aby byla zajištěna doplňkovost, lepší účinnost a viditelnost a aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti; finanční krytí programu konkurenceschopnosti podniků s důrazem na malé a střední podniky (program COSME) by nemělo být v reálných číslech nižší než prostředky přidělené na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (program CIP).

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a) Částky pokut uložených Komisí podnikům za nedodržování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže by měly být připsány programu navíc k jeho finančnímu krytí.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání.

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým podnikatelům zejména prostřednictvím zavedení programu „Erasmus pro mladé podnikatele“.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst podniků. Přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst podniků i na připravenost nových podnikatelů přebírat životaschopné podniky v rámci převodu podniku/dědictví. Finanční nástroje EU zavedené v období 2007–2013, především garanční prostředek pro malé a střední podniky, prokázaly svůj přínos a pozitivně pomohly nejméně 120 000 malých a středních podniků, a od vypuknutí finanční krize v roce 2008 tak přispěly k zachování 851 000 pracovních míst. Vyšší přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států a členské státy by měly vynaložit veškeré úsilí, aby takové nástroje učinily na svém území viditelnějšími a dostupnějšími. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a) Je důležité maximalizovat dopad programu uvolněním a sdílením veřejných a soukromých finančních zdrojů a zvýšením jejich pákového efektu.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a) Program by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které jsou financovány z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich předpokládaný a dosažený příspěvek ke splnění cílů Unie.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a) Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a přitom rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a) Provádění programu by mělo být sledováno každý rok pomocí klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů. Tyto ukazatele, včetně příslušných výchozích úrovní, by měly poskytnout minimální základ pro posouzení rozsahu, v jakém bylo dosaženo cílů programu.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zavádí program pro opatření Unie ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (MSP) (dále jen „program“).

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zavádí program pro opatření Unie ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků, se zvláštním důrazem na osoby samostatně výdělečně činné, mikropodniky, malé podniky, podniky zabývající se řemeslnými činnostmi a střední podniky (MSP) (dále jen „program“).

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) rozdílem mezi počtem nově založených a již existujících MSP;

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

b) povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin, zejména mladých podnikatelů;

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční krytí na provádění programu činí 2,522 miliardy EUR, z toho přibližně 1,4 miliardy EUR bude vyčleněno na finanční nástroje.

1. Ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody ze dne xxx/201z. mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení činí finanční krytí na provádění programu po celou dobu jeho trvání [...] z celkových stropů VFR na období 2014–2020, z toho přibližně 60 % bude vyčleněno na finanční nástroje. Tato částka představuje pro rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Částka vyčleněná na finanční nástroje podle odstavce 1 je orientační částkou, aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu. Může být upravena směrem nahoru nebo dolů v rámci ročního rozpočtového procesu v závislosti na výsledcích dosažených při provádění různých finančních nástrojů uvedených v příloze II.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Bude zaveden program „Erasmus pro mladé podnikatele“ s cílem rozvíjet podnikatelské dovednosti a přístupy.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností, podnikatelského ducha a podnikatelských přístupů, zejména ve vzdělávání a odborné přípravě i u potenciálních a nových podnikatelů.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. V souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nového finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci na období 2007–2013, musí být příjmy a platby z operací zahájených v tom období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji v období 2014–2020.

4. V souladu s čl. 18 odst. 3 písm. h) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nového finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci na období 2007–2013, musí být příjmy a platby z operací zahájených v tom období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji v období 2014–2020.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Příloha II – oddíl „Nástroj pro úvěrové záruky (LGF)“ – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia poskytuje LGF záruky pro úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o MSP, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

3. S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia poskytuje LGF záruky pro úvěry do 250 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. V případě financování převodu podniku by mohla výše půjčky dosáhnout až 1 000 000 EUR. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné odděleně podávat zprávy o zahájení podnikání, převodu podniků, rozšíření stávajících podniků a o inovativních MSP, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

POSTUP

Název

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (2014 – 2020)

Referenční údaje

COM(2011)0834 – C7-0463/2011 – 2011/0394(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.12.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

13.12.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Paul Rübig

6.2.2012

Projednání ve výboru

20.6.2012

 

 

 

Datum přijetí

6.9.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Richard Ashworth, Reimer Böge, Zuzana Brzobohatá, Jean Louis Cottigny, Jean-Luc Dehaene, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Giovanni La Via, George Lyon, Claudio Morganti, Jan Mulder, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Burkhard Balz, Maria Da Graça Carvalho, Edit Herczog, Peter Jahr, Jürgen Klute, Paul Rübig, Peter Šťastný, Georgios Stavrakakis

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Luigi Berlinguer


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (10. 7. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(COM(2011)0834 – C7‑0463/2011 – 2011/0394(COD))

Navrhovatelka: Emma McClarkin

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatelka vítá program COSME, jak jej navrhla Komise na období let 2014–2020 – jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie a měl by podpořit provádění strategie Evropa 2020 a přispět k dosažení cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Navrhovatelka se domnívá, že by se měl skutečně zaměřit na podporu konkurenceschopnosti a růstu podniků EU, zejména malých a středních podniků. Jeho cílem by rovněž mělo být usnadnění přístupu k financím a podpora podnikání, a to i v takových cílových skupinách, jako jsou mladí lidé a ženy. Dalším hlavním cílem je usnadnění přístupu na trhy, zejména v Unii, ale i v celosvětovém měřítku.

Navrhovatelka se domnívá, že důležitým zdrojem růstu a tvorby pracovních míst na úrovni EU je samostatná výdělečná činnost a rozvoj podnikání. Proto je třeba zlepšit podmínky pro podnikatele, zejména pro malé a střední podniky, a pro občany, kteří chtějí zakládat podniky. Při přípravě tohoto stanoviska se navrhovatelka zaměřila na několik klíčových oblastí, které by mohly k tomuto cíli přispět:

· podpora využívání nových konkurenceschopných obchodních modelů a spolupráce malých a středních podniků v nových hodnotových řetězcích a na nových trzích;

· zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím v jejich růstové a počáteční fázi;

· omezení a zjednodušení časově náročných překážek pro malé a střední podniky;

· posílení a propagace programů COSME a finančních prostředků pro malé a střední podniky, aby si byly vědomy finančních příležitostí, kterých mohou využít;

· financování sítě Enterprise Europe Network, jejímž smyslem by mělo být zejména identifikovat programy EU, které by mohly zlepšit konkurenceschopnost a růst podniků na jednotném trhu;

· podpora malých a středních podniků formou poskytování poradenství a informací o takových záležitostech, jako jsou překážky bránící vstupu na trh, obchodní příležitosti, normy a práva duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích;

· podpora poskytování informací týkajících se digitálních služeb;

· měl by být zaveden monitorovací systém zajišťující, že banky použijí finanční prostředky a záruky na rozšíření poskytování úvěrů malým a středním podnikům.

Navrhovatelka je přesvědčena, že Evropská unie by neměla zdvojovat opatření, která již přijaly členské státy. Proto netrpělivě očekává výsledky mapování, které v současné době provádí Komise. Je důležité, aby program COSME přinesl přidanou hodnotu a aby peníze vynakládané na tento program směřovaly do opatření přinášejících růst.

Co se týče podpůrných opatření a zjednodušení, navrhovatelka podtrhuje význam inteligentní regulace, včetně kontrol účelnosti stávajících právních předpisů a posouzení dopadů opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti a růstu podniků. Právní předpisy by měly být zjednodušeny nebo zrušeny a zátěž kladená na malé a střední podniky by měla být v budoucích právních předpisech snížena na minimum, aby bylo podle potřeby uvolněno podnikání a podpořen růst.

Navrhovatelka sdílí přístup Komise, že mikropodniky by neměly podléhat právním předpisům EU, neexistuje-li důvod, aby tomu tak bylo. V zájmu omezení zátěže je zásadní podporovat využívání testů dopadů na malé a střední podniky a testů hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti, které by měly rovněž provádět členské státy.

Co se týče cestovního ruchu, navrhovatelka má pochybnosti o vyčlenění tohoto odvětví, jestliže jiná odvětví, například veřejné zakázky a služby, které jsou důležité pro růst, vyčleněna nebyla. Podle navrhovatelky je naprosto zásadní program COSME vyhodnocovat, včetně dopadu na tvorbu pracovních míst a na růst, aby bylo možno sledovat, jak se daří plnit jeho cíle.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti, a to např. prostřednictvím malých a středních podniků, které hrají při dosahování těchto cílů důležitou roli.

Odůvodnění

Důležitou roli malých a středních podniků při dosahování cílů strategie Evropa 2020 odráží skutečnost, že malé a střední podniky jsou zmiňovány v šesti ze sedmi jejích stěžejních iniciativ. Důležitost malých a středních podniků by proto měla být v popisu programu zdůrazněna.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) S cílem zajistit, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu měly podniky, přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, kterou schválila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména prostřednictvím zlepšování rámcových podmínek pro podniky a stejně tak i prostřednictvím posilování některých aspektů jednotného trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

(2) S cílem zajistit, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu měly podniky, což je nejvyšší prioritou, přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, kterou schválila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména prostřednictvím zlepšování rámcových podmínek pro podniky a stejně tak i prostřednictvím posilování některých aspektů jednotného trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Nedostatky, roztříštěnost a zbytečná byrokracie na jednotném trhu brání občanům, spotřebitelům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, aby mohly naplno využívat jeho přínosy. Mnoho malých a středních podniků např. čelí přetrvávajícím potížím při snaze provozovat přeshraniční obchod. Proto je naléhavě nutné, aby Komise, Evropský parlament a členské státy společně usilovaly o řešení nedostatků v oblasti provádění, právních předpisů a informovanosti. V souladu se zásadou proporcionality by měly Komise a členské státy spolupracovat rovněž na omezování nadbytečné administrativní, finanční a regulační zátěže kladené na malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“).

(6) Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“). Aniž by se tento program překrýval s programy na úrovni členských států, měl by být snadno přístupný pro všechny malé a střední podniky, především pro malé podniky a mikropodniky.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky, za nichž budou podniky moci růst udržitelným způsobem. Lepší produktivita je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu, který následně přispívá ke zlepšení životní úrovně. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitosti, které nabízí například jednotný trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, a 80 % nově vytvořených pracovních míst, a celkově přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

(8) Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky, za nichž budou podniky moci být zřizovány a růst udržitelným způsobem. Lepší produktivita je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu, který následně přispívá ke zlepšení životní úrovně. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitosti, které nabízí například jednotný trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, a 80 % nově vytvořených pracovních míst, a celkově přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání.

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům a podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům cílových skupin, jako jsou mladí podnikatelé, noví a potenciální podnikatelé a podnikající ženy. Specifickým skupinám, jako jsou migranti a zdravotně postižení, by měly být poskytovány cílené informace. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli, a také prosazovat převody podniků, osamostatňování podniků a možnost druhé šance v podnikání.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst podniků. Přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků, na růst podniků a na úspěch převodů vlastnictví či generačních výměn. Přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji zjednodušeného a transparentnějšího celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla být koherentní, konzistentní a měla by doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

Odůvodnění

Zabezpečení podmínek pro převody podniků je velmi důležitým prvkem při zajišťování dostupnosti finančních prostředků. Dostupnost kapitálu v situacích, kdy dochází ke změnám ve vlastnictví, patří mezi ústřední výzvy politiky v oblasti podnikání.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Síť Enterprise Europe Network prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na jednotném trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a dodání evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Tato síť pomáhá zejména malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií, pomáhá jim získat poradenství týkající se zdrojů financování, duševního vlastnictví, ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi.

(13) Síť Enterprise Europe Network musí i nadále prokazovat svůj přínos pro evropské malé a střední podniky v tom, že identifikuje vhodné unijní programy a služby pro podporu podniků s cílem zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na jednotném trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a dodání evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Tato síť pomáhá zejména malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií, pomáhá jim získat poradenství týkající se zdrojů financování z Unie, duševního vlastnictví a programů Unie podporujících ekologické inovace a udržitelnou výrobu. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie a úspěšně podporuje účast malých a středních podniků v unijních programech financování, jako je sedmý rámcový program. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi. Je-li to možné, měla by síť být dále optimalizována formou posíleného kontaktu s vnitrostátními kontaktními místy a jejího zviditelňování v členských státech.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a) Činnosti v této oblasti mohou vytvářet rovné podmínky pro malé a střední podniky, které plánují působit mimo svou domovskou zemi. Takové činnosti by měly mimo jiné zahrnovat informace o právech duševního vlastnictví a technických normách.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků, a zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou nezbytné pro vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky a pro výměnu informací a znalostí v evropském měřítku.

(15) Aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků, a zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání snižováním zátěže, kterou vytvářejí právní předpisy. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků. Iniciativy na úrovni Unie jsou nezbytné pro vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky, pro výměnu informací a znalostí v evropském měřítku a pro podporu rozvoje takové společné politiky Unie pro malé a střední podniky, která přináší evropskou přidanou hodnotu. V této oblasti mohou být zvláště nákladově efektivní digitální služby.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a) Řádné provádění, vymáhání a monitorování alternativního řešení sporů v otázce spotřebitelských sporů ze strany Komise a členských států by urychlilo řešení sporů, zlevnilo by je a snížilo by byrokratickou zátěž jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky, a podněcovalo by tak malé a střední podniky k tomu, aby aktivněji působily na jednotném trhu a zvyšovaly svou konkurenceschopnost.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, například evropských cen a konferencí, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Nadměrná administrativní zátěž spojená s výběrovými řízeními často brání malým a středním podnikům v přístupu na trhy s veřejnými zakázkami. Komise a členské státy by měly zjednodušit tyto požadavky s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvořit pro malé a střední podniky rovné podmínky.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro podniky v některých odvětvích. Například designérská odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků, se musí přizpůsobovat, aby mohly dosáhnout na výhody a využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie.

(17) Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezenost přírodních zdrojů a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro podniky v mnoha odvětvích, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků. Například designérská odvětví se musí přizpůsobovat, aby mohla využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, komplexních produktech. Designérské spotřební zboží představuje v Unii významné hospodářské odvětví a podniky z tohoto odvětví podstatně přispívají k růstu a zaměstnanosti. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie, a to v zájmu dosažení dalšího růstu.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruchu poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. Iniciativa v oblasti cestovního ruchu na úrovni Unie má jasnou přidanou hodnotou, zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování nadnárodních podpůrných strategií a výměny osvědčených postupů.

(18) Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Smlouva o fungování Evropské unie vymezuje specifické pravomoci Unie v této oblasti. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm – jako ve většině odvětví podnikání – působí hlavně malé a střední podniky. Iniciativy v odvětví cestovního ruchu by měly být prostřednictvím programu podporovány v případě, že tak vzniká jasná přidaná hodnota na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Tento program by měl vymezit akce pro tyto cíle, celkový finanční rámec pro dosažení těchto cílů, různé druhy prováděcích opatření a opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

(19) Tento program by měl vymezit akce pro tyto cíle, celkový finanční rámec pro dosažení těchto cílů, různé druhy prováděcích opatření a transparentní opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu a jiných programů Unie, jako je program Horizont 2020, a strukturálních fondů.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

a) posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků;

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

b) povzbuzení podnikatelského ducha a kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) změnami v administrativní zátěži pro malé a střední podniky;

c) snížením administrativní a regulační zátěže pro malé a střední podniky;

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) a hodnotou obratu připadající na malé a střední podniky.

e) a počtem nově založených malých a středních podniků, nárůstem a poklesem v počtu úpadků.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

a) zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost, růst, internacionalizaci a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně odvětví služeb a cestovního ruchu, veřejných zakázek a nového podnikání;

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

b) povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin, například mladých lidí a žen;

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

c) zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů, zejména pokud jde o rizikový kapitál;

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

d) zlepšit přístup na trhy, zejména uvnitř Unie, a také celosvětově.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

a) opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění sdílení osvědčených postupů ohledně rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a podpory vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením.

c) podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením a snížit administrativní a regulační zátěž, které čelí.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca) opatření na podporu přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám, zejména poskytováním lepších informací a pokynů k nabídkovým řízením a k novým příležitostem, které skýtá modernizovaný právní rámec EU, výměnou osvědčených postupů a pořádáním školení a akcí, kterých se účastní veřejní zadavatelé a malé a střední podniky;

Odůvodnění

Nástroje veřejné politiky by měly být uzpůsobeny potřebám malých a středních podniků. Měly by využívat kodex osvědčených postupů, v němž se uvádějí pokyny pro zadavatele ohledně toho, jak mohou uplatňovat rámec pro veřejné zakázky tak, aby byla usnadněna účast malých a středních podniků ve veřejných výběrových řízeních. Aby byla uplatněna zásada V iniciativy Small Business Act „přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám malých a středních podniků: usnadnit účast malých a středních podniků na veřejných zakázkách a lépe využívat možnosti státní podpory pro malé a střední podniky“, musí program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) financovat opatření na podporu přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise může podpořit iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových činnostech v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a s velkým přínosem pro HDP Unie. Takové iniciativy povzbudí rozvoj nových trhů a nabídku zboží a služeb založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Patří zde iniciativy k posílení konkurenceschopnosti, účinnějšího využívání zdrojů, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků.

3. Komise podporuje iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových činnostech v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a s velkým přínosem pro HDP Unie. Takové iniciativy povzbudí využívání nových konkurenceschopných obchodních modelů, spolupráci malých a středních podniků v nových hodnotových řetězcích a rozvoj nových trhů a podporovat zdokonalené produkty a postupy a flexibilní organizační struktury. Může se jednat o iniciativy k posílení konkurenceschopnosti, účinnějšího využívání zdrojů, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků. Tyto činnosti podněcují přijímání nových obchodních modelů a také komerční využití vhodných nápadů, pokud jde o nové produkty a služby. Z uvedených důvodů může Komise podporovat rovněž činnosti v konkrétních odvětvích v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a které ve velké míře přispívají k HDP Unie, jako je odvětví cestovního ruchu, v případech, kdy lze dostatečně prokázat přidanou hodnotu na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise přispívá k podpoře podnikání zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání. Komise podporuje takové podmínky pro podnikání, které jsou příznivé pro rozvoj a růst podniků.

1. Komise přispívá k posilování podnikatelského ducha zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání. Komise podporuje takové podmínky pro podnikání, které jsou příznivé pro zahájení činnosti, rozvoj, převod a růst podniků a druhou šanci pro podnikatele.

Odůvodnění

Malé a střední podniky jsou citlivé na rychle se měnící tržní podmínky a je důležité zachovat v otázce přidělování finančních prostředků určitou míru flexibility.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a které doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

1. Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky a omezit a zjednodušit časově náročné překážky v jejich počáteční a růstové fázi i ve fázi převodu, aniž by jim ukládala další administrativní a regulační zátěž, a která doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Aby bylo možné nadále zlepšovat konkurenceschopnost podniků v Unii a jejich přístup na trhy, bude Komise pokračovat v podpoře sítě Enterprise Europe Network.

1. Aby bylo možné nadále zlepšovat konkurenceschopnost podniků v Unii a jejich přístup na trhy, bude Komise financovat síť Enterprise Europe Network a určovat vhodné programy Unie, které by mohly pomoci zlepšovat konkurenceschopnost podniků a využívat podnikatelské příležitosti, zejména na jednotném trhu; vyvaruje se přitom zdvojování úsilí, které již vynakládají členské státy.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise může podpořit opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh, včetně poskytování informací a zlepšování informovanosti.

2. Komise podpoří opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh, včetně poskytování informací (a to i prostřednictvím digitálních služeb) a zlepšování informovanosti o tématech, jako jsou přeshraniční obchodní příležitosti. Tato opatření mohou rovněž usilovat o odstranění stávajících právních a regulačních překážek. Opatření mohou zahrnovat zajištění toho, aby kontaktním místům sítě Europe Enterprise Network a služby Europe Direct byly poskytovány příslušné informace a v případě potřeby pro ně bylo zajištěno školení s cílem nabízet malým a středním podnikům služby vysoké kvality, a změnu zaměření sítě Europe Enterprise Network na poskytování cílené individuální podpory malým a středním podnikům.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Konkrétní opatření se zaměří na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii a na posilování existujících podpůrných služeb na těchto trzích. Malé a střední podniky mohou z programu obdržet podporu v oblasti norem a práv duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích.

3. Konkrétní opatření se zaměří na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii a na posilování existujících podpůrných služeb na těchto trzích. Malé a střední podniky mohou z programu obdržet podporu, poradenství a informace mj. o překážkách bránících vstupu na trh, obchodních příležitostech, normách a právech duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích. Tato opatření doplňují, avšak nesmí zdvojovat základní aktivity členských států v oblasti podpory obchodu.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. K provádění programu Komise přijme roční pracovní program podle přezkumného postupu uvedeného v čl. 16 odst. 2. Roční pracovní programy stanoví cíle, předpokládané výsledky, metodu provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, s uvedením částky vyčleněné na každé opatření, orientačního rozvrhu provádění a také vhodných ukazatelů pro sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů. V případě grantů obsahují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

1. K provádění programu Komise přijme roční pracovní program podle přezkumného postupu uvedeného v čl. 16 odst. 2. Roční pracovní programy stanoví na základě předchozích konzultací cíle, předpokládané výsledky, metodu provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, s uvedením částky vyčleněné na každé opatření, orientačního rozvrhu provádění a také vhodných ukazatelů pro sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů. V případě grantů obsahují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) posouzení dopadů opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti podniků, aby se zjistilo, ve kterých oblastech je nutno zjednodušit stávající právní předpisy nebo ve kterých oblastech je nutno navrhnout nové právní předpisy;

c) kontroly účelnosti stávajících právních předpisů a posouzení dopadů opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti a růstu podniků, a to zejména malých a středních podniků, aby se zjistilo, ve kterých oblastech je nutno zjednodušit nebo zrušit stávající právní předpisy, a bylo zajištěno, aby zátěž malých a středních podniků byla snížena na minimum v oblastech, v nichž se navrhují nové právní předpisy;

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, specifické průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností.

d) hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, a zejména malé a střední podniky, specifické průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností.

Odůvodnění

Důležitost malých a středních podniků by proto měla být v popisu programu zdůrazněna.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise zpracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných opatření z hlediska finančního plnění, výsledků a pokud možno i dopadu. Zpráva zahrnuje informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu do takové míry, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

2. Komise zpracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných opatření z hlediska finančního plnění, výsledků a dopadu, především včetně vytváření pracovních míst a růstu. Zpráva zahrnuje informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu do takové míry, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Nejpozději do roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření podpořených z programu co do úrovně výsledků a dopadů, účinnosti využití zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, aby bylo možné rozhodnout o prodloužení, úpravě nebo zrušení těchto opatření. Toto hodnocení se bude také zabývat rozsahem zjednodušení, jeho vnitřní a vnější provázaností, stálou platností všech cílů a také přínosem opatření z hlediska priorit Unie, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Vezme v úvahu výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu opatření předchozího programu.

3. Nejpozději do roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu – která bude zveřejňována každé tři roky – o dosažení cílů všech opatření podpořených z programu co do úrovně výsledků a dopadů, zejména na tvorbu pracovních míst a hospodářský růst, účinnosti využití zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, aby bylo možné rozhodnout o prodloužení, úpravě nebo zrušení těchto opatření. Toto hodnocení se bude také zabývat rozsahem zjednodušení, jeho vnitřní a vnější provázaností, stálou platností všech cílů a také přínosem opatření z hlediska priorit Unie, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Vezme v úvahu výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu opatření předchozího programu.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a. Aby se finanční prostředky dostaly k malým a středním podnikům, zavádí se monitorovací systém zajišťující, že banky použijí finanční prostředky a záruky na rozšíření poskytování úvěrů pro malé a střední podniky. To může zahrnovat způsoby podávání zpráv a kodex chování bank poskytujících úvěry malým a středním podnikům. Tento monitorovací systém rovněž zajistí, aby úvěry z finančních prostředků Unie nezískávaly pouze střední podniky, ale také malé podniky a mikropodniky.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Finanční nástroje programu jsou využívány s cílem usnadnit růstově orientovaným malým a středním podnikům přístup k financím. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje úvěrových záruk.

1. Finanční nástroje programu jsou využívány s cílem usnadnit malým a středním podnikům v jejich počáteční a růstové fázi i ve fázi převodu přístup k financím. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje úvěrových záruk.

Odůvodnění

Malé a střední podniky jsou citlivé na rychle se měnící tržní podmínky a je důležité zachovat v otázce přidělování finančních prostředků určitou míru flexibility.

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Finanční nástroje pro růstově orientované malé a střední podniky mohou být případně kombinovány s jinými finančními nástroji zřízenými členskými státy a jejich správními orgány v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. XXX/201X [nové nařízení o strukturálních fondech] a s granty financovanými Unií, a to i podle tohoto nařízení.

2. Finanční nástroje pro malé a střední podniky mohou být případně kombinovány s jinými finančními nástroji zřízenými členskými státy a jejich správními orgány v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. XXX/201X [nové nařízení o strukturálních fondech] a s granty financovanými Unií, a to i podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Příloha I – obecný cíl 1 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

1. Posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Příloha I – obecný cíl 1 – ukazatel dopadu 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Změna administrativní zátěže pro malé a střední podniky (počet dní potřebných k založení nového podniku).

Snížení administrativní a regulační zátěže pro malé a střední podniky (počet dní potřebných k založení nového podniku).

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Příloha I – specifický cíl 1 – rozvoj politiky pro MSP – ukazatel výsledků 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP.

Počet členských států, které používají test dopadů na MSP a test hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Příloha I – specifický cíl 2 – podpora podnikání – střednědobý cíl (výsledek) 2017

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přibližně 7 zjednodušujících opatření za rok.

Nejméně 7 zjednodušujících opatření přijatých za rok.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 2 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. EFG se zaměří na fondy poskytující rizikový kapitál a mezaninové financování, např. podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze nebo růstu, zejména těm se zahraničním působením, přičemž bude moci investovat do nově založených podniků, spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum, vývoj a inovace spadajícím pod iniciativu Horizont 2020. V tomto druhém případě nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % z celkové investice EU s výjimkou víceetapového financování, kde bude financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum, vývoj a inovace poskytováno poměrně na základě investiční strategie fondů. EFG se vyhne výkupnímu nebo náhradnímu kapitálu určenému na likvidaci pořízeného podniku. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně uvedené 20% hranice.

1. EFG se zaměří na fondy poskytující rizikový kapitál a mezaninové financování, např. podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze nebo růstu (mezi něž patří inovativní podniky ve fázi expanze a růstu), zejména těm se zahraničním působením, přičemž bude moci investovat do nově založených podniků, spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum, vývoj a inovace spadajícím pod iniciativu Horizont 2020. V tomto druhém případě nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % z celkové investice EU s výjimkou víceetapového financování, kde bude financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum, vývoj a inovace poskytováno poměrně na základě investiční strategie fondů. EFG se vyhne výkupnímu nebo náhradnímu kapitálu určenému na likvidaci pořízeného podniku. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně uvedené 20% hranice.

POSTUP

Název

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (2014 – 2020)

Referenční údaje

COM(2011)0834 – C7-0463/2011 – 2011/0394(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.12.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

13.12.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Emma McClarkin

29.2.2012

Projednání ve výboru

25.4.2012

30.5.2012

9.7.2012

 

Datum přijetí

10.7.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Adam Bielan, Sergio Gaetano Cofferati, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Mitro Repo, Robert Rochefort, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Emilie Turunen, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Jürgen Creutzmann, María Irigoyen Pérez, Emma McClarkin, Sabine Verheyen, Anja Weisgerber


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (25. 9. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(COM(2011)0834 – C7‑0463/2011 – 2011/0394(COD))

Navrhovatelka: Marina Yannakoudakis

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Vzhledem k hospodářské krizi, která sužuje celou EU, je nezbytné, abychom naše zdroje využívali dobře a co nejvýhodněji. Největší devizou, kterou mají všechny společnosti, jsou jejich zaměstnanci, a také podnikatelé, kteří vytvářejí inovativní a neinovativní malé a střední podniky (MSP). Tito zaměstnanci a MSP, jež tvoří, jsou životně důležitou součástí evropského hospodářství.

V malých a středních podnicích ovšem stále není plně využíván potenciál(1), který mohou přinést ženy, a proto je nezbytné pracovat na tom, abychom zajistili, že se účast žen v této oblasti zvýší, a současně prosazovat praktická doporučení, která budou zohledňovat realitu podnikatelského a hospodářského života v konkurenčním tržním prostředí.

Zatímco by všechna obchodní odvětví měla mít k budoucímu programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COSME) rovný přístup, je třeba rovněž zajistit, aby se v rámci těchto obchodních odvětví v co nejvyšší míře přihlíželo k otázce rovnosti žen a mužů, a to tím, že se v návrhu podaří prosadit zásadu rovnosti.

Je rovněž důležité zajistit, abychom dostáli svému morálnímu závazku, že budeme přispívat ke snižování rizika chudoby a sociálního vyloučení v EU, neboť v roce 2010 bylo chudobou ohroženo 16 % obyvatel 27 členských států kvůli skutečnosti, že jejich čistý příjem se nacházel pod hranicí rizika chudoby(2). Tento statistický údaj zcela objasňuje hodnotu a význam zvýšení počtu podnikajících žen, jež představují nestejnorodou skupinu, pokud jde o věk, zkušenosti a vzdělání.

Vzhledem k tomu, že hospodářská krize přetrvává, je nanejvýš důležité, abychom u všech iniciativ EU využili své finanční prostředky hodnotně, neboť jsou důležitým nástrojem pro podporu hospodářského a sociálního růstu na pracovišti. Z toho navrhovatelka vychází a klade si za cíl zvýšit povědomí o využívání stávajících možností financování, např. mikrofinancování, zvláštních příspěvků a rizikového kapitálu s důrazem na rovnost pohlaví.

Navrhovatelka se domnívá, že těžkopádné právní předpisy EU nejsou pro další postup nejpraktičtější, zejména pokud uvážíme skutečnost, že zaměstnanost spadá do oblasti působnosti členských států. Navrhovatelka zastává názor, že nejúčinnějším způsobem, jak posílit udržitelnou hospodářskou soutěž a udržitelné podnikání je společné sdílení doporučení založených na osvědčených postupech. Takový postup má dvojí výhodu, a to jednak v tom, že podporuje ženy v podnikání, a jednak v tom, že finanční náklady na něj jsou poměrně nízké.

Doporučení založená na osvědčených postupech

Pro správné pochopení problému je nezbytné získat stručné, přesné a aktuální údaje v souladu s pravidly o ochraně údajů. Tyto údaje je třeba roztřídit na informace o pohlaví, etnické příslušnosti, věku, oblasti, velikosti a délce podnikání. Takové opatření zajistí, aby finanční prostředky směřovaly do správných a nejúčinnějších oblastí s cílem zabezpečit růst a podporu žen v MSP.

Toto stanovisko navíc uznává, že k dosažení rovnosti žen a mužů nejlépe přispívá intenzivní vzdělávání, které podporuje spravedlnost a vybízí ženy, aby naplnily svůj potenciál ve všech oblastech zaměstnanosti. Navrhovatelka vítá programy na podporu mentoringu ve vzdělávání dospělých, jako je evropská síť velvyslankyň v podnikání (ENFEA) při Evropské komisi, ale tvrdí, že k posílení této iniciativy je nezbytné, aby členské státy využívaly k prosazení a rozběhnutí takového programu dostupné prostředky EU.

K hladkému fungování MSP může přispět také rozvoj informačních a komunikačních technologií, které pracovištím poskytují flexibilitu. Je proto třeba členské státy k využívání informačních a komunikačních technologií vybízet, neboť mohou pomoci zvyšovat povědomí a být nápomocny ženám prostřednictvím webových portálů a blogů, které mohou vytvořit vazby mezi důležitými kontaktními místy pro podnikající ženy, jejich zástupce či události. Internet a online podpora mohou rovněž pomoci ženám, které pracují z domu nebo které bydlí ve vzdálených oblastech. Podpora musí být svým rozsahem jak celostátní, tak regionální, a musí být přístupná prostřednictvím různých komunikačních prostředků.

Shrnutí

Rostoucí rovnost žen a mužů v oblasti podnikání si vyžaduje mnohostranný přístup, který prosazuje doporučení založená na osvědčených postupech, jež ženám nabízejí možnost volby, flexibilitu a příležitosti. Abychom tohoto dosáhli, potřebujeme stručné, přesné a aktuální údaje, přístup k mikrofinancování, intenzivní vzdělávání, podpůrné programy, vzory a informační a komunikační technologie, přičemž všechny tyto prvky musejí být nákladově efektivní. Budeme-li klást na nezbytnost takových opatření důraz, dodržíme náš morální závazek ke snižování rizika chudoby a sociálního vyloučení v EU.

Program COSME představuje prováděcí plán na příštích pět let. Navrhovatelka by uvítala, kdyby konečné znění tohoto programu zohlednilo jedinečný přínos, který mohou mít v oblasti podnikání ženy, pokud jde o podporu a posilování růstu, který je důležitý pro zmírnění vážné hospodářské krize, s níž se Evropa v současné době potýká, a dále pro širší globální ekonomiku.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti, a to ve stejné míře pro ženy a muže.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) V červnu 2008 přijala Komise sdělení „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“, kterou schválila Evropská rada v prosinci 2008. Small Business Act (SBA) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky (MSP), podporuje podnikání a právně a politicky zakotvuje zásadu „nejprve myslet v malém“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některé akce pro malé a střední podniky již byly stanoveny ve stěžejních iniciativách.

(3) V červnu 2008 přijala Komise sdělení „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“, kterou schválila Evropská rada v prosinci 2008. Small Business Act (SBA) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky (MSP), podporuje podnikání, usiluje o lepší využití podnikatelského potenciálu mezi mladými lidmi a ženami a právně a politicky zakotvuje zásadu „nejprve myslet v malém“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některé akce pro malé a střední podniky již byly stanoveny ve stěžejních iniciativách.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) S návrhem nařízení Rady, které stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 a byl přijat dne 29. června 2011, předkládá Komise soubor legislativních návrhů a dokumentů pro rozpočet Unie na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, vytváření nízkouhlíkové ekonomiky, která bere větší ohled na životní prostředí, a Evropy hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně.

(5) S návrhem nařízení Rady, které stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 a byl přijat dne 29. června 2011, předkládá Komise soubor legislativních návrhů a dokumentů pro rozpočet Unie na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, a to ve stejné míře pro ženy a muže, vytváření nízkouhlíkové ekonomiky, která bere větší ohled na životní prostředí, a Evropy hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) Podnikání žen a malé a střední podniky vedené ženami jsou klíčovým zdrojem zvyšování stupně zaměstnanosti žen a tím i vyššího využívání úrovně jejich vzdělání. Podnikání žen rovněž zajišťuje obchodní dynamiku a inovace, jejichž potenciál není v Unii plně využíván, a zvýšení počtu podnikatelek, což má pozitivní dopad a okamžitý přínos pro hospodářství celkově. Ženy prokazují zvláštní motivaci k samostatnosti tehdy, pokud jim řízení jejich vlastního podniku umožňuje, aby si samy stanovily svou pracovní dobu, a tak lépe sloučily práci a rodinu. Opatření na podporu podnikatelek jsou v nestabilní hospodářské situaci snadno opomíjena.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b) Vzhledem k nízkému podílu podnikajících žen (v Evropě jen 30 %) by měl program podpořit a umožnit podnikání žen, protože podnikající ženy mají výrazný vliv na hospodářství, a to tím, že jsou schopny vytvořit pracovní místa nejen pro sebe, ale také pro ostatní. Stávající ekonomické podmínky ve světě silně zdůrazňují důležitý rozměr podnikání žen jako vznikající ekonomické síly, kterou je třeba podpořit.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11c) Program by měl klást důraz na důležitost podpory podnikového vlastnictví, vzdělání, odborné přípravy, výzkumu a advokacie, které nejsou založeny na rozdílnosti pohlaví, a to tím, že prostřednictvím systému přístupnému všem zúčastněným stranám, kampaní a sítí sociálních médií zpřístupní důležité informace. Prostřednictvím univerzit, orgánů EU, ministerstev školství a tvůrců politik v členských státech by mělo být stejnou měrou podpořeno jak podnikání žen jako oblasti zájmu pro obě dvě pohlaví od začátků vzdělávání, tak obraz podnikatelek jako vzorů.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) Vzhledem k tomu, že poskytování mikropůjček (tedy půjček v hodnotě nižší než 25 000 EUR) zajišťují finanční zprostředkovatelé v rámci záručních systémů, není v rámci programu plánováno vytvoření zvláštní složky pro mikropůjčky, protože by se krylo s „Programem pro sociální změny a inovace“, který Komise navrhla dne 6. října 2011 a který se týká právě mikropůjček.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, například evropských cen a konferencí, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii, který potřebuje inspiraci v podobě inovativních a rozdílných přístupů zaměřených na specifické cílové skupiny, zvláště mladé lidi a ženy. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně. Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, například evropských cen a podnikatelských konferencí, projektů, seminářů a poradenských programů, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů. Vypořádání se s překážkami, které s tím souvisí, tradičními názory a stereotypy o ženách a zvyšování důvěryhodnosti žen jako podnikatelek je zvláště důležité při povzbuzování žen v podnikání, udržování jejich kariéry a zlepšování jejich profilu jako vzorů.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a) V případě, že je to možné, by údaje sloužící jako ukazatele při měření úrovně dosažení cílů měly být shromážděny a rozlišeny podle pohlaví, etnické příslušnosti, věku, oblasti, velikosti podniku a délky podnikání a v souladu s předpisy členských států o ochraně osobních údajů, a to za pomoci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů. Tam, kde je to možné, by tyto údaje měly být shromážděny takovým způsobem, který příliš nezatěžuje malé a střední podniky, a měly by pomoci tomu, aby se z nich subjekty s pravomocí přijímat rozhodnutí v souvislosti se specifickými problémy, kterým podnikání žen čelí, poučily.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy. Jsou zapotřebí zvláštní opatření, která ženám usnadní získat finanční prostředky potřebné k podnikatelským záměrům.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a) Program by měl podnikajícím ženám usnadnit přístup k finančním prostředkům, které budou v zájmu podpory a rozšíření podnikání mezi ženami poskytovány prostřednictvím zvláštních příspěvků a v podobě rizikového kapitálu.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20b) Program by měl poskytovat pomoc těm podnikajícím ženám, které jsou kvůli sociálním faktorům méně obeznámeny s dostupnými možnostmi financování a mají méně zkušeností s finančním řízením a které potřebují podporu nejen na začátku, ale i během celého obchodního cyklu a případně při jeho zániku.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Ve všech příslušných iniciativách a opatřeních, které jsou součástí tohoto programu, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a rovných příležitostí pro ženymuže. Při těchto iniciativách a činnostech je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod.

(21) Ve všech příslušných iniciativách a opatřeních, které jsou součástí tohoto programu, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a podporována rovnost ženmužů, ale měly by být zohledněny i další faktory a překážky, které činí podnikání ještě méně atraktivní či schůdnou variantou pro ženy, např. nerovnováha mezi rodinným a pracovním životem, nedostatek vzorů a mentorů, sociální stereotypy a podnikatelské dovednosti. Při těchto iniciativách a činnostech je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21a) Program by měl usnadnit přístup k technickým, vědeckým, podnikatelským a podpůrným sítím, jako je Evropská síť vyslankyň v podnikání (ENFEA), jež zdůrazňuje roli, kterou mohou hrát ženy při vytváření pracovních míst a podpoře konkurenceschopnosti tím, že inspirují ostatní ženy a dívky v rámci aktivit ve školách, na univerzitách, v místních skupinách a médiích k založení vlastního podniku, a poskytnout odpovídající pokyny týkající se školení, podpůrných programů a poradenství všem zájemcům o založení MSP – zejména mladým lidem a ženám – s cílem rozvíjet podnikatelské dovednosti, znalosti, ducha a sebedůvěru.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21b) Podnikatelkám a podnikatelům by měly být nabídnuty příležitosti k osobnímu růstu, dalšímu vzdělávání v oblasti informačních technologií a k rozšíření jazykových znalostí, což by přineslo rozvoj jejich kompetencí také v oblasti mezinárodního obchodu.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21c) Vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech mohou ženy čelit překážkám, které ztěžují přístup k informační podpoře a k finančním a technologickým nástrojům a službám a které mohou vážně omezit schopnost žen založit či rozšířit svůj podnik, měl by tento návrh usilovat o pokrytí všech zeměpisných oblastí tím, že bude na tuto problematiku upozorňovat pomocí aktivních marketingových kampaní, které mohou evropským daňovým poplatníkům přinést lepší zhodnocení finančních prostředků a oživit upadající venkovské obce.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa) přispění k dosažení hlavní priority, jíž je rovnost žen a mužů a podpora a posílení postavení žen, přijetí opatření proti stávajícím překážkám, které jsou podnikatelkám kladeny, včetně nedostatečného přístupu k finančním prostředkům, k odborné přípravě a informačním technologiím, obtížně dosažitelné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a negativních kulturních představ a stereotypů o podnikajících ženách;

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

b) povzbuzení podnikatelské kultury, která není genderově zaujatá, a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků, a to i v rámci specifických cílových skupin, například mladých lidí, žen a marginalizovaných skupin obyvatel.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců;

d) růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců rozdělených podle pohlaví, etnické příslušnosti, věku, oblasti, velikosti a délky podnikání a v souladu s předpisy členských států o ochraně osobních údajů,

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da) pozitivním nárůstem počtu zaměstnaných žen, zejména v řídících pozicích MSP a jejich strategickém řízení,

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Program podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.

3. Program podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti, jímž je 75% zaměstnanost mužů i žen.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

b) povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin, například mladých lidí, žen a marginalizovaných skupin obyvatel;

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

c) zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů a případným příjemcům, a to i specifickým skupinám, například mladým lidem, ženám a marginalizovaným skupinám obyvatel, poskytovat informace a zvyšovat jejich povědomí;

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

a) opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, jak v městských, tak ve venkovských oblastech, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Zvláštní pozornost je věnována mladým podnikatelům, novým a potenciálním podnikatelům a ženám-podnikatelkám a rovněž specifickým cílovým skupinám.

2. Zvláštní pozornost je věnována mladým podnikatelkám a podnikatelům, podnikatelkám a podnikatelům z marginalizovaných skupin obyvatel, novým a potenciálním podnikatelkám a podnikatelům a rovněž specifickým cílovým skupinám jako mladým lidem a ženám.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelek a podnikatelů. Podporovány by měly být zvláště ženy ve venkovských oblastech.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Složení výboru uplatňuje genderové kvóty, čímž zohlední vyvážené zastoupení žen a mužů.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Příloha I - Specifické cíle: Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin - sloupec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zvýšení počtu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, na 50 %.

Zvýšení počtu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, na 50 % (se stejným podílem mužů i žen).

POSTUP

Název

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (2014 – 2020)

Referenční údaje

COM(2011)0834 – C7-0463/2011 – 2011/0394(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.12.2011

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

FEMM

13.12.2011

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Marina Yannakoudakis

20.12.2011

Projednání ve výboru

10.7.2012

 

 

 

Datum přijetí

19.9.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Marije Cornelissen, Edite Estrela, Iratxe García Pérez, Mikael Gustafsson, Mary Honeyball, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Silvana Koch-Mehrin, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Barbara Matera, Krisztina Morvai, Norica Nicolai, Joanna Senyszyn, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská, Inês Cristina Zuber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Silvia Costa, Mariya Gabriel, Ana Miranda, Doris Pack, Antigoni Papadopoulou, Angelika Werthmann

(1)

Zatímco se v EU podnikání věnuje každý čtvrtý muž, v případě žen podniká pouze každá desátá žena. Návrh zprávy Evropského parlamentu o podnikání žen v malých a středních podnicích (MSP) ze dne 13. září 2011 předložený zpravodajkou Marinou Yannakoudakisovou.

(2)

Eurostat, 8. února 2012.


POSTUP

Název

Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (2014 – 2020)

Referenční údaje

COM(2011)0834 – C7-0463/2011 – 2011/0394(COD)

Datum predložení EP

30.11.2011

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.12.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

13.12.2011

ECON

13.12.2011

EMPL

13.12.2011

IMCO

13.12.2011

 

TRAN

13.12.2011

FEMM

13.12.2011

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ECON

17.1.2012

EMPL

15.12.2011

TRAN

19.12.2011

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Jürgen Creutzmann

17.1.2012

 

 

 

Projednání ve výboru

18.6.2012

18.9.2012

 

 

Datum přijetí

29.11.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Dimitrios Droutsas, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Edit Herczog, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Antonio Cancian, Ioan Enciu, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Seán Kelly, Bernd Lange, Zofija Mazej Kukovič, Alajos Mészáros, Vladimír Remek, Silvia-Adriana Ţicău, Henri Weber

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Keith Taylor

Datum předložení

13.12.2012

Právní upozornění - Ochrana soukromí