ZPRÁVA Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

20. 12. 2012 - (COM(2011)0809 – C7‑0466/2011 – 2011/0401(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Teresa Riera Madurell
PR_COD_1amCom

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

(COM(2011)0809 – C7‑0466/2011 – 2011/0401(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0809),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0466/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012[2],

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0427/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  zdůrazňuje, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu představuje pouze orientační údaj pro legislativní orgán a že jej lze s konečnou platností stanovit až poté, co bude dosaženo dohody o návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

3.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[3]; připomíná, že příští VFR musí obsahovat dostatek dodatečných zdrojů, aby mohla Unie plnit své stávající strategické priority a nové úkoly vyplývající z Lisabonské smlouvy a aby mohla reagovat na neočekávané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení míry financování příštího VFR nejméně o 5 % oproti míře financování v roce 2013 je možné přispět ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k zásadě solidarity Unie jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude tento postoj sdílet, jasně stanovila, od kterých z jejích strategických priorit či projektů lze bez ohledu na jejich prokazatelnou evropskou přidanou hodnotu zcela upustit;

4.  připomíná především, že ve stejném usnesení Evropský parlament vyzývá k výraznému navýšení příslušných prostředků na výdaje počínaje rokem 2013, aby bylo možné posílit, stimulovat a zajistit financování výzkumu, vývoje a inovací v Unii;

5.  dále připomíná svůj názor, že v příštím VFR by měly být rozpočtové zdroje více soustředěny do oblastí, jež povzbuzují hospodářský růst a posilují konkurenceschopnost, jako jsou např. výzkum a inovace, a to v souladu se zásadami evropské přidané hodnoty a špičkové kvality;

6.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu realizací Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“), v němž se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie, a podporou větší konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti průmyslu. V rámci sledování těchto cílů by Unie měla provádět činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, podporovat mezinárodní spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a mobilitu.	(1) Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu realizací Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“), v němž se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie, a úsilím o to, aby se Unie stala znalostní společností a nejvýznamnější světovou udržitelnou, konkurenceschopnou a odolnou ekonomikou, mimo jiné v oblasti průmyslu. V rámci sledování těchto cílů by Unie měla provádět činnosti v oblasti výzkumu a inovací, technologického rozvoje a demonstrací, podporovat mezinárodní spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a mobilitu.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Unie se zavázala k naplnění strategie Evropa 2020, která stanovila cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zdůrazňuje úlohu výzkumu a inovací jakožto klíčové hybné síly společenské a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí, chce dosáhnout zvýšení výdajů na výzkum a vývoj tak, aby do roku 2020 činily 3 % hrubého domácího produktu (HDP), a současně vypracovat ukazatel intenzity inovací. V této souvislosti představuje stěžejní iniciativa Unie inovací strategický a integrovaný přístup k výzkumu a inovacím a stanovuje rámec a cíle, k jejichž naplnění by mělo přispět budoucí financování výzkumu a inovací ze strany Unie. Výzkum a inovace jsou rovněž klíčovými činiteli pro další stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020, zejména pro ty, které se týkají Evropy účinněji využívající zdroje, průmyslové politiky pro éru globalizace a digitální agendy pro Evropu. Pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejících s výzkumem a inovacemi bude hrát klíčovou úlohu také politika soudržnosti, a to prostřednictvím budování kapacit a poskytováním prostředků k dosažení excelence.	(3) Unie se zavázala k naplnění strategie Evropa 2020, která stanovila cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zdůrazňuje úlohu výzkumu a inovací jakožto klíčové hybné síly společenské a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí, chce dosáhnout zvýšení veřejných výdajů na výzkum a vývoj s cílem přilákat soukromé investice ve výši až dvou třetin hodnoty celkových investic, a tím dosáhnout do roku 2020 jejich kumulativního celkového podílu na hrubém domácím produktu (HDP) ve výši 3 %, a současně vypracovat ukazatel intenzity inovací. Rozpočet Unie by měl tento ambiciózní cíl odrážet tím, že projde radikální přeměnou a zaměří se na financování investic orientovaných na budoucnost, jako jsou výzkum, vývoj a inovace, což by se mělo jednoznačně projevit ve výrazném navýšení finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace v Unii v porovnání s výší financování v roce 2013. V této souvislosti představuje stěžejní iniciativa Unie inovací strategický a integrovaný přístup k výzkumu a inovacím a stanovuje rámec a cíle, k jejichž naplnění by mělo přispět budoucí financování výzkumu a inovací ze strany Unie. Výzkum a inovace jsou rovněž klíčovými činiteli pro další stěžejní iniciativy a cíle politik strategie Evropa 2020, zejména pro ty, které se týkají Evropy účinněji využívající zdroje, průmyslové politiky pro éru globalizace, politiky v oblasti klimatu a energetiky a digitální agendy pro Evropu.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 podpořila koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie pro zvýšení účinnosti financování výzkumu a inovací na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie a vyzvala Unii, aby se urychleně zabývala zbývajícími překážkami, které brání přilákání talentovaných lidí a investic, aby bylo do roku 2014 možné dokončit EVP a dosáhnout skutečně jednotného trhu znalostí, výzkumu a inovací.	(4) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 podpořila koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie pro zvýšení účinnosti financování výzkumu a inovací na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie a vyzvala Unii, aby se urychleně zabývala zbývajícími překážkami, které brání přilákání talentovaných lidí a investic, aby bylo do roku 2014 možné dokončit EVP a dosáhnout skutečně jednotného trhu znalostí, výzkumu a inovací. To vyžaduje výrazné navýšení rozpočtu pro příští sedmileté období, aby byla posílena inovační kapacita Unie a aby byly získány významné prostředky ze soukromého sektoru pro financování činností Unie.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 požádal o radikální zjednodušení v oblasti financování výzkumu a inovací Unií; v usnesení ze dne 12. května 2011 zdůraznil význam Unie inovací, která má proměnit Evropu pro svět po krizi; ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 poukázal na důležité poučení, které plyne z průběžného hodnocení sedmého rámcového programu a v usnesení ze dne 27. září 2011 podpořil koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací.	(5) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 požádal o radikální zjednodušení v oblasti financování výzkumu a inovací Unií; v usnesení ze dne 12. května 2011 zdůraznil význam Unie inovací, která má proměnit Evropu pro svět po krizi; ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 poukázal na důležité poučení, které plyne z průběžného hodnocení sedmého rámcového programu, a v usnesení ze dne 27. září 2011 podpořil koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací a zároveň vyzval k tomu, aby byl v příštím finančním období od roku 2014 zdvojnásoben rozpočet na výzkumné a inovační programy EU.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla, aby se v jediném společném strategickém rámci pro výzkum a inovace spojily oblasti zahrnuté v období 2007–2013 do sedmého rámcového programu pro výzkum a části rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se týká inovací, jakož i Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“), aby bylo možné dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího ve zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP do roku 2020. V uvedeném sdělení se Komise rovněž zavázala k začlenění změny klimatu do výdajových programů Unie a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související klimatem. Opatření v oblasti klimatu a účinnost zdrojů představují vzájemně se doplňující cíle pro dosažení udržitelného rozvoje. Zvláštní cíle vztahující se k oběma oblastem by měly být doplněny o další zvláštní cíle programu Horizont 2020. V důsledku toho se očekává, že alespoň 60 % celkového rozpočtu programu Horizont 2020 by mělo souviset s udržitelným rozvojem. Rovněž se očekává, že výdaje související s klimatem, včetně vzájemně slučitelných opatření na zlepšení účinnosti zdrojů, by měly překročit 35 % rozpočtu. Komise by měla poskytnout informace o rozsahu a výsledcích podpory cílů v oblasti změny klimatu. Výdaje související s klimatem v rámci programu Horizont 2020 by měly být sledovány v souladu s metodikou uvedenou v uvedeném sdělení.	(10) Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla, aby se v jediném společném strategickém rámci pro výzkum a inovace spojily oblasti zahrnuté v období 2007–2013 do sedmého rámcového programu pro výzkum a části rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se týká inovací, jakož i Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“), aby bylo možné dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího ve zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP do roku 2020. V uvedeném sdělení se Komise rovněž zavázala k začlenění změny klimatu do výdajových programů Unie a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související klimatem. Opatření v oblasti klimatu a účinnost zdrojů představují vzájemně se doplňující cíle pro dosažení udržitelného rozvoje. Zvláštní cíle vztahující se k oběma oblastem by měly být doplněny o další zvláštní cíle programu Horizont 2020.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Ve své bílé knize nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“1 Komise uvádí, že výzkumná a inovační politika v oblasti dopravy by měla zajišťovat rostoucí a ucelenou podporu pro rozvoj klíčových technologií za účelem vytvoření moderního, účinného, udržitelného a dostupného evropského dopravního systému. V bílé knize je stanoven cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 60 % oproti hodnotě z roku 1990.
	__________________
	1 COM(2011)0144
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace v Evropské unii (dále jen „program Horizont 2020“) – je zaměřen na tři priority, totiž na tvorbu vynikající vědy s cílem posílit excelenci Unie ve vědě na světové úrovni, na podporu vedoucího postavení v průmyslu ve prospěch podniků, včetně malých a středních podniků (dále jen „MSP“), a inovací a na řešení společenských výzev tak, aby se přímo reagovalo na výzvy uvedené ve strategii Evropa 2020, a to podporou celého spektra činností od výzkumu až po trh. Program Horizont 2020 by měl podporovat všechny fáze v inovačním řetězci, zejména činnosti v rozvinuté fázi připravenosti k obchodnímu využití, včetně inovačních finančních nástrojů, jakož i netechnologických a sociálních inovací a klade si za cíl uspokojit výzkumné potřeby široké škály politik Unie tím, že klade důraz na co nejširší využívání a šíření znalostí získaných na základě podporovaných činností až po jejich obchodní využití. Priority programu Horizont 2020 by měly být podporovány také prostřednictvím programu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie podle Smlouvy o Euratomu.	(11) Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace v Evropské unii (dále jen „program Horizont 2020“) – je zaměřen na tři priority, totiž na tvorbu vynikající vědy s cílem posílit excelenci Unie ve vědě na světové úrovni, na podporu vedoucího postavení v průmyslu ve prospěch podniků, včetně malých a středních podniků (dále jen „MSP“), a inovací a na řešení společenských výzev tak, aby se přímo reagovalo na výzvy uvedené ve strategii Evropa 2020, a to podporou celého spektra činností od výzkumu až po trh. Ačkoli přidaná hodnota Unie spočívá hlavně ve financování předkonkurenčního, nadnárodního výzkumu založeného na spolupráci, které by mělo v programu Horizont 2020 dosáhnout alespoň úrovně sedmého rámcového programu, je v rámci programu Horizont 2020 rovněž třeba klást zvláštní důraz na financování inovací. Cílem programu Horizont 2020 je také uspokojit výzkumné potřeby široké škály politik Unie tím, že klade důraz na co nejširší využívání a šíření znalostí získaných na základě podporovaných činností až po jejich obchodní využití. Program Horizont 2020 by měl proto zajistit, aby všechny fáze výzkumného a inovačního řetězce, včetně pokročilého a aplikovaného výzkumu, přenosu znalostí a činností blíže trhu, inovačních finančních nástrojů, jakož i netechnologických a sociálních inovací. Program Horizont 2020 by měl uplatňovat diferenciovaný přístup, tedy čím blíže je podporovaná činnost k obchodnímu využití, tím menší by měla být část financovaná z programu Horizont 2020 a tím větší ta část, na níž by měly být získány finanční prostředky z jiných zdrojů, jako jsou strukturální fondy, státní/regionální finanční podpora nebo soukromý sektor. Priority programu Horizont 2020 by měly být podporovány také prostřednictvím programu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie podle Smlouvy o Euratomu.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Je třeba zdůraznit, že v zájmu zajištění rozsáhlé spolupráce s partnery z celé Unie a vytvoření integrovaného evropského výzkumného prostoru by měly být veškeré činnosti programu Horizont 2020 otevřené novým účastníkům .
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) V souvislosti se znalostním trojúhelníkem, který tvoří výzkum, vzdělávání a inovace, by znalostní a inovační společenství v rámci Evropského inovačního a technologického institutu měla výrazně přispět k realizaci cílů programu Horizont 2020, včetně společenských výzev, a to zejména prostřednictvím integrace výzkumu, vzdělávání a inovací. Aby byla zajištěna komplementarita v rámci celého programu Horizont 2020 a adekvátní čerpání finančních prostředků, měl by být finanční příspěvek Evropskému inovačnímu a technologickému institutu poskytnut ve dvou přídělech, přičemž druhý příděl podléhá přezkumu.	(13) V souvislosti se znalostním trojúhelníkem, který tvoří výzkum, vzdělávání a inovace, by znalostní a inovační společenství v rámci EIT měla výrazně přispět k realizaci cílů programu Horizont 2020, včetně společenských výzev, a to zejména prostřednictvím integrace výzkumu, vzdělávání a inovací. EIT je hlavním nástrojem v rámci programu Horizont 2020, který klade silný důraz na vzdělávací rozměr znalostního trojúhelníku a jehož účelem je řešit tzv. evropský paradox prostřednictvím vzdělávání podnikatelů, jež povede ke vzniku nových a osamostatněných inovačních podniků založených na znalostech.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Jedním z ústředních cílů programu Horizont 2020 je zjednodušení, což by se mělo plně odrazit v jeho formě, pravidlech, finančním řízení a provádění. Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na dosažení vysoké účasti vysokých škol, výzkumných středisek, průmyslu a zejména MSP a měl by být otevřený novým účastníkům, protože spojuje celé spektrum podpory výzkumu a inovací do jednoho společného strategického rámce, včetně racionalizovaného souboru forem podpory, a používá pravidla pro účast se zásadami použitelnými u všech akcí v rámci programu. Jednodušší pravidla financování by měla snížit administrativní náklady na účast a přispějí k omezení finančních chyb.	(15) Jedním z ústředních cílů programu Horizont 2020 je zjednodušení, což by se mělo plně odrazit v jeho formě, pravidlech, finančním řízení a provádění. Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na dosažení vysoké účasti vysokých škol, výzkumných středisek, průmyslu a zejména MSP, jichž je i přes již přijatá opatření zapojeno do výzkumných programů příliš málo, a měl by být otevřený novým účastníkům, zejména z občanské společnosti. Horizont 2020 spojuje celé spektrum podpory výzkumu a inovací do jednoho společného strategického rámce, včetně racionalizovaného souboru forem podpory, a používá pravidla pro účast se zásadami použitelnými u všech akcí v rámci programu. Jednodušší pravidla financování by měla snížit administrativní náklady na účast a přispějí k předcházení finančním chybám a k jejich omezení.
	Mají-li být podniknuty kroky směrem k další externalizaci financování výzkumu a inovací Unie (jako jsou společné technologické iniciativy, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo výkonné agentury pro výzkum), je třeba určit formu a rozsah externalizace na základě výsledků nezávislého posouzení dopadů.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Aby byla zajištěna náležitá rovnováha mezi výzkumem, vývojem a inovacemi, které jsou založeny na konsenzu, a těmi, kde je více rozporů, měly by být více využívány otevřené výzvy se zkráceným řízením, u nichž se uplatní postup zdola nahoru, s cílem zajistit rychlou realizaci inovačních projektů. Dále by v rámci společenských výzev a základních a průmyslových technologií měla být zajištěna náležitá rovnováha mezi menšími a většími projekty s přihlédnutím ke struktuře daného odvětví, druhu činnosti, technologii a výzkumnému prostředí.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(16) V souladu s čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie rámcový program určuje nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Unie na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností.	(16) V souladu s čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rámcový program určuje nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Unie na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z činností vymezených v článku 180 SFEU.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Aby měl Evropský parlament možnost vykonávat svou funkci politického dohledu a aby byla zajištěna transparentnost a odpovědnost, jak je stanoveno ve Smlouvách, měla by Komise řádně a pravidelně informovat Evropský parlament o všech relevantních aspektech provádění programu Horizont 2020, včetně přípravy a vypracování pracovních programů, realizace a případně nutnosti provést úpravy rozdělení rozpočtových prostředků a vytvoření ukazatelů výkonnosti pro sledované cíle a očekávané výsledky.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Je vhodné zajistit řádné ukončení programu Horizont 2020 a programů, které mu předcházely, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jejich řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci.	(18) Je vhodné zajistit řádné ukončení programu Horizont 2020 a programů, které mu předcházely, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jejich řízení, jako je financování zcela nezbytné technické a administrativní pomoci.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Provádění programu Horizont 2020 může vést k doplňkovým programům s účastí jen některých členských států, k účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků nebo k jiným opatřením ve smyslu článků 184, 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie.	(19) Provádění programu Horizont 2020 může za určitých, transparentních podmínek a v jednotlivých případech vést k doplňkovým programům s účastí jen některých členských států, k účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků nebo k jiným opatřením ve smyslu článků 184, 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tyto doplňkové programy či opatření by měly mít zřetelný přínos pro Unii, zakládat se na skutečných partnerstvích, doplňovat další činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020, prokázat, že stejných cílů nelze dosáhnout při uplatnění mechanismů financování jiného typu, a zapojovat co nejvíce stran.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Program Horizont 2020, jehož cílem je prohloubit vztah mezi vědou a společností a posílit důvěru veřejnosti ve vědu, by měl upřednostňovat informované zapojování občanů a občanské společnosti do záležitostí výzkumu a inovací tím, že bude podporovat vzdělávání v oblasti vědy, více zpřístupní vědecké znalosti, vytvoří programy odpovědného výzkumu a inovací, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a usnadní jejich účast v činnostech programu Horizont 2020.	(20) Program Horizont 2020, jehož cílem je prohloubit vztah mezi vědou a společností, by měl:
	– podporovat aktivní účast a informované zapojování občanů a občanské společnosti do procesu výzkumu a inovací;
	– zajistit náležité zohledňování aspektů rovnosti žen a mužů;
	– podporovat vysoce kvalitní vzdělávání v oblasti vědy;
	– přispívat k lepší dostupnosti a vícečetnému využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků, zejména vědeckých publikací a údajů, a to především vytvářením archivu vědeckých výsledků;
	– zmenšit rozdíly v oblasti digitálních technologií, výzkumu a inovací;
	– vytvořit programy odpovědného výzkumu a inovací a rámcové programy správy, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a posílit jejich účast na stanovování výzkumných priorit činností programu Horizont 2020. Zapojování občanů a občanské společnosti by mělo být spojeno s osvětou mezi veřejností s cílem získat a udržet veřejnou podporu programu.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Veškeré dokumenty vydané Komisí v souvislosti s programem Horizont 2020 by měly být na požádání poskytnuty v přístupných formátech, mezi něž patří například velký tisk, Braillovo písmo, snadno čitelný text, zvukový záznam, videozáznam a elektronická podoba.
Odůvodnění
Osoby se zdravotním postižením by měly mít stejný přístup k informačním a komunikačním činnostem týkajícím se programu Horizont 2020, včetně komunikace o podpořených projektech a výsledcích, tím spíše, že se jedná o veřejné financování.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20b) Program Horizont 2020 by měl kromě podpory rozmanitosti výzkumu sloužit také k podpoře jazykové rozmanitosti akademických a vědeckých publikací, a to i v rámci spolupráce se třetími zeměmi, a rovněž k zajištění toho, aby byly dodržovány zásady nezávislého výzkumu a vzájemného ověřování publikací.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Provádění programu Horizont 2020 by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. Agendy by proto měly být stanovovány v těsné spolupráci se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví a měla by existovat dostatečná pružnost pro nový vývoj. V průběhu programu Horizont 2020 by se mělo průběžně využívat externí poradenství, včetně využití příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.	(21) Provádění programu Horizont 2020 by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. V průběhu programu Horizont 2020 by se proto mělo průběžně využívat vyvážené externí poradenství. Zejména víceoborová a mezioborová povaha společenských výzev, jakož i potřeba průřezových vazeb a rozhraní v rámci programu Horizont 2020 vyžaduje vytvoření účelových strategických vědeckých výborů. Při určování potřeb výzkumu by měly být pokud možno zohledňovány podněty od příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) S cílem zajistit transparentní a účinné provádění by měly být na začátku plánování stanoveny víceleté orientační plány pro každý konkrétní cíl a každé průřezové téma a mělo by být usilováno o krátký a transparentní proces tvorby ročních pracovních programů. Při přípravě a vypracovávání plánů a pracovních programů by Komise měla včas a náležitě zapojit a informovat Evropský parlament a Radu. V průběhu realizace programu Horizont 2020 by mělo být průběžně využíváno externího poradenství a příslušných struktur, jako jsou odvětvové poradenské rady, nově zřízené řídící výbory, evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21b) Aby Unie dokázala obstát ve světové konkurenci, účinně řešit velké společenské výzvy a dosáhnout cílů své strategie do roku 2020, měla by plně využívat svých lidských zdrojů. Program Horizont 2020 by měl urychlit a výrazně napomoci dokončení Evropského výzkumného prostoru tím, že bude napříč hranicemi podporovat činnosti prováděné za účelem přilákání, udržení, odborného vzdělávání a rozvíjení talentů v oblasti výzkumu a inovací. Dosažení tohoto cíle spolu s posílením přenosu znalostí a zvýšením počtu a kvality činností v oblasti rozvíjení výzkumného lidského kapitálu, včetně činností zaměřených konkrétně na mladé lidi a ženy, by mělo být standardním prvkem veškerých výzkumných a inovačních aktivit financovaných z prostředků Unie.
Odůvodnění
Jinde ve světě si při získávání a udržování nejlepších talentů vedou lépe než v Evropě. Jestliže chce Evropa zůstat konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, musí být přitažlivější. Z toho důvodu je nezbytné v rámci výzkumu a inovací s finanční podporou EU věnovat zvláštní pozornost oblasti lidských zdrojů. Zejména je nutné, aby program Horizont 2020 představoval podnět pro dokončení Evropského výzkumného prostoru a zlepšil úroveň lidského kapitálu v evropském systému výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21c) Aby byla v průběhu provádění programu Horizont 2020 zajištěna dostatečná pružnost a bylo tak možné reagovat na nové potřeby a nový vývoj a vyhodnocovat a případně upravovat interakce a průřezovost mezi různými prioritami a v rámci jednotlivých priorit, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU pro účely přezkumu částek určených na konkrétní cíle a priority a převodu prostředků mezi nimi na základě přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období. Obzvláště důležité je, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
Odůvodnění
Je důležité stanovit určitou pružnost rozpočtu, aby vznikl dostatečný prostor na řešení budoucích potřeb a vývoje, a to i v případě tzv. průřezových akcí. Nejlepším postupem, jak toho dosáhnout, je akt v přenesené pravomoci, který zajistí demokratickou odpovědnost a rychlé rozhodování.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Program Horizont 2020 by měl přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Náležitá pozornost by se měla věnovat Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků spolu s dalšími důležitými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, a to při respektování jejich dobrovolného charakteru.	(22) Program Horizont 2020 by měl podporou odpovídajících pracovních podmínek pro vědecké pracovníky přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Plná pozornost by se měla věnovat Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků spolu s dalšími důležitými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, s cílem řešit přetrvávající odliv mozků a zvrátit jej na příliv mozků.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22a) Program Horizont 2020 by měl přispět k vybudování Evropského výzkumného prostoru, napomoci k tomu, aby evropští výzkumní pracovníci zůstávali v Evropě, přilákat výzkumné pracovníky z celého světa a zvýšit přitažlivost Evropy pro nejlepší výzkumné pracovníky. V zájmu mobility v Evropě by měla být zaručena slučitelnost grantů jako nástroje finanční podpory pro mobilní výzkumné pracovníky. Musí být vyřešeny daňové otázky a prosazována náležitá sociální ochrana pro evropské vědce.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(22b) Pro ženy, které chtějí budovat kariéru v oblasti vědy a výzkumu, stále existují společenské překážky (tzv. skleněný strop), v některých oborech, například technických, jsou ženy zastoupeny velmi málo a rozdíly v odměňování žen a mužů se stále nezmenšují. Program Horizont 2020 by proto měl napravit nevyvážené zastoupení výzkumných pracovnic ve všech fázích vědecké kariéry a v různých oblastech výzkumu.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(23) U činností připravených v rámci programu Horizont 2020 by se mělo usilovat o podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, a to zejména řešením základních příčin genderové nevyváženosti, využíváním plného potenciálu jak výzkumných pracovnic, tak výzkumných pracovníků a začleňováním genderového rozměru do obsahu projektů s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie.	(23) U činností připravených v rámci programu Horizont 2020 by se měla podporovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací zjištěním a odstraněním hlavních příčin genderové nevyváženosti, aby bylo možné využívat plného potenciálu a kvalifikace výzkumných pracovnic i výzkumných pracovníků. Program Horizont 2020 by měl dále zajistit, aby byl do obsahu činností v oblasti výzkumu a inovací ve všech fázích procesu začleněn genderový rozměr s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 23 Listiny základních práv EU.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Horizont 2020 by měl podporovat účast žen ve všech evropských výzkumech, projektech a vědeckých oborech, a to nejen v poradních skupinách a mezi hodnotiteli, ale také ve všech strukturách souvisejících s programem Horizont 2020 (EIT, Evropská rada pro výzkum, Společné výzkumné středisko, řídící skupiny, skupiny na vysoké úrovni, odborné skupiny atd.) a rovněž na univerzitách a ve výzkumných institucích.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23b) Výzkum a inovace stojí na tom, zda vědci, výzkumné instituce, podniky a občané mají přístup k vědeckým informacím, a zda je mohou sdílet a využívat. Aby se zlepšilo šíření a využívání poznatků, měla by být stanovena povinnost otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, je-li rozhodnuto o zveřejnění vědeckých publikací financovaných z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020. Mimoto by měl program Horizont 2020 prosazovat otevřený přístup k vědeckým údajům, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020, při zohlednění omezení souvisejících se zaručením soukromí, národní bezpečnosti či práv duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23c) Program Horizont 2020 bude podněcovat a podporovat činnosti za účelem využití vedoucího postavení Evropy v úsilí vyvíjet nové procesy a technologie na podporu udržitelného rozvoje v širokém smyslu a pro boj se změnou klimatu. Takový horizontální přístup, který je plně začleněn do všech priorit programu Horizont 2020, pomůže Unii dosáhnout prosperity v nízkouhlíkovém světě s omezenými zdroji a současně budovat udržitelné a konkurenceschopné hospodářství s účinným využíváním zdrojů.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23d) Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, by měl vynaložit veškeré úsilí, aby výsledky, které vlastní, využil v dalším výzkumu nebo obchodně nebo aby dosáhl toho, zejména prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [pravidla pro účast], že je pro tyto účely využije jiný právní subjekt.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Při výzkumných a inovačních činnostech podporovaných programem Horizont 2020 by se měly dodržovat základní etické zásady. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Při výzkumných činnostech by měl být rovněž brán v potaz článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a mělo by se omezit využívání zvířat při výzkumu a testování s konečným cílem využívání zvířat nahradit. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie.	(24) Při výzkumných a inovačních činnostech podporovaných programem Horizont 2020 by se měly dodržovat základní etické zásady a lidská práva. Měla by být zohledňována odůvodněná a aktualizovaná stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích a v relevantních případech také stanovisko Agentury EU pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Financování v rámci programu Horizont 2020 by mělo respektovat legislativní a administrativní předpisy členských států. Výzkumné činnosti by měly být prováděny v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a měly by respektovat povinnost nahradit nebo omezit využívání zvířat pro vědecké účely nebo zlepšit podmínky, za nichž se výzkum na zvířatech provádí. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout, a podléhá přísnému etickému přezkumu. Projekty zahrnující použití lidských embryonálních kmenových buněk, které nezískaly nezbytná schválení od členských států, by neměly být financovány. Neměla by být financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, by neměla být v tomto členském státě financována.	(25) Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout, a podléhá přísnému etickému přezkumu. Projekty zahrnující použití lidských embryonálních kmenových buněk, které nezískaly nezbytná schválení podle právních předpisů daného členského státu, by neměly být financovány. Neměla by být financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, by neměla být v tomto členském státě financována.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(26) Za účelem dosažení co největšího dopadu by měl program Horizont 2020 rozvinout těsnou součinnost s dalšími programy Unie v oblastech, jako je vzdělávání, vesmír, životní prostředí, konkurenceschopnost a MSP, vnitřní bezpečnost, kultura a média, a s fondy politiky soudržnosti a s politikou rozvoje venkova, které mohou konkrétně přispět k posílení výzkumných a inovačních schopností na vnitrostátní a regionální úrovni v rámci strategií pro inteligentní specializaci.	(26) Za účelem dosažení co největšího dopadu by měl program Horizont 2020 rozvinout těsnou součinnost s dalšími programy Unie v oblastech, jako je vzdělávání, vesmír, životní prostředí, energetika, zemědělství a rybolov, konkurenceschopnost a MSP, vnitřní bezpečnost, kultura a média.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26a) Program Horizont 2020 i politika soudržnosti usilují prostřednictvím svých příslušných společných strategických rámců o komplexnější harmonizaci s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění obsaženými ve strategii Evropa 2020. Toto nové strategické směřování si žádá intenzivnější a systematizovanou spolupráci obou společných strategických rámců za účelem plného využití výzkumného a inovačního potenciálu na regionální, státní a evropské úrovni. Vhodné propojení programu Horizont 2020 s politikou soudržnosti proto pomůže zmenšit rozdíly v oblasti výzkumu a inovací v Unii díky podpoře „cesty k excelenci“ při zohlednění specifického charakteru regionů uvedených v článcích 274, 349 a 355 SFEU. Vedle toho by měly být plně využity strukturální fondy k podpoře budování kapacit a infrastruktury pro výzkum a vývoj v regionech, k podpoře projektů, jako jsou Evropská rada pro výzkum, Marie Curie nebo aktivity uskutečňované na základě spolupráce, jež byly kladně hodnoceny, avšak pro něž nejsou v rámci programu Horizont k dispozici žádné finanční prostředky.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26b) Evropské místní a regionální orgány hrají důležitou roli při realizaci Evropského výzkumného prostoru a zajišťování účinné koordinace finančních nástrojů Unie, zejména v posilování vazeb mezi programem Horizont 2020 a strukturálními fondy, v rámci regionálních inovačních strategií založených na inteligentní specializaci. Regiony jsou důležité i pro šíření a provádění výsledků programu Horizont 2020 a nabízení doplňkových nástrojů financování, včetně zadávání veřejných zakázek.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(26c) Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na šíření a podporu špičkového výzkumu ve všech evropských regionech, což je předpokladem zeměpisně vyvážené růstové a inovační strategie Unie. Měl by rovněž usilovat o podporu mobility výzkumných pracovníků, která může zabránit různým formám odlivu mozků mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) MSP představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont 2020 je tudíž potřebné výrazné zapojení MSP, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003. Měly by se tak podpořit cíle iniciativy na podporu udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků („Small Business Act“).	(27) MSP představují zásadní zdroj inovací, růstu a pracovních míst v Evropě. V programu Horizont 2020 je tudíž potřebné výrazné zapojení MSP, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003. Měly by se tak podpořit cíle iniciativy na podporu udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků („Small Business Act“). Ačkoli malé a střední podniky tvoří více než 95 % všech podniků v Unii, existují mezi nimi velké rozdíly a je nutné uplatňovat flexibilní přístup. Program Horizont 2020 by měl proto obsahovat soubor různých nástrojů na podporu výzkumných a inovačních činností a kapacit MSP v jednotlivých fázích inovačního cyklu.
	Z prostředků programu Horizont 2020 by mělo být na MSP přiděleno alespoň 20 % z priorit 2.1 a 3. Konkrétně by měla být vynaložena nejméně 4,0 % z rozpočtu programu Horizont 2020 prostřednictvím účelového nástroje pro MSP, který by měl být řízen a prováděn jednou specializovanou administrativní strukturou.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(27a) Podle odhadu, který Komise uvedla ve svém pracovním dokumentu „Ukazatele u veřejných zakázek za rok 2009“, představuje ekonomická hodnota veřejných zakázek v Unii 19,4 % HDP, a proto lze trh s veřejnými zakázkami považovat za strategický nástroj hospodářské a sociální politiky, jejichž je součástí. Navíc jsou veřejné zakázky určeny zejména k tomu, aby poskytly správním orgánům řešení, která jim umožní nabízet lepší služby občanům, a není sporu o tom, že právě inovace je jedním z prostředků ke zlepšení a rozšíření nabídky běžných výrobků, prací a služeb a také ke zvýšení účinnosti řídících procesů. Pouze velmi malá část z celkové hodnoty veřejných zakázek v Unii je však určena na inovační výrobky a služby, což lze považovat za závažnou promarněnou příležitost.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(27b) Aby byl dopad programu Horizont 2020 co největší, bylo by účelné zvážit víceoborový a mezioborový přístup, které jsou nezbytnými prvky výrazného vědeckého pokroku. Průlom ve vědě se často odehrává na hranicích nebo na průsečíku oborů. Také složitost problémů a výzev, jimž Evropa čelí, vyžaduje řešení, která může přinést pouze vzájemná spolupráce více oborů.
Odůvodnění
Víceoborovost a mezioborovost jsou pro další pokrok ve vědě a inovacích zásadní. Složité problémy současnosti nelze často řešit pouze v rámci jednoho vědeckého oboru. Je tedy mnohdy zapotřebí nalézt společné cíle nebo společné kognitivní struktury mezi obory, aby bylo možné objevit či vyvinout co nejlepší řešení. Z tohoto důvodu by program Horizont 2020 měl víceoborový a mezioborový přístup nejen předpokládat, ale i podporovat.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(27c) Při provádění programu Horizont 2020 by měla být plně uznána zásadní úloha vysokých škol jako základních institucí excelence v rámci vědeckotechnické základny Unie, a to jak ve vzdělávání, tak ve výzkumu, díky jejich nezastupitelné úloze při propojování realizace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru. Výzkumné a technologické organizace sdružují různé aktéry napříč celým inovačním řetězcem, od základního po technologický výzkum, od vývoje výrobků a postupů přes vytváření prototypů a demonstrace, až po kompletní realizaci ve veřejném a soukromém sektoru.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Za účelem dosažení co největšího dopadu financování ze strany Unie má program Horizont 2020 rozvinout užší součinnost, případně také formou partnerství v rámci veřejného sektoru, s vnitrostátními a regionálními programy, které podporují výzkum a inovace.	(28) Za účelem dosažení co největšího dopadu financování ze strany Unie má program Horizont 2020 rozvinout užší součinnost, případně také formou partnerství v rámci veřejného sektoru, s mezinárodními, celostátními a regionálními programy, které podporují výzkum a inovace. Koordinace a monitorování v rámci programu Horizont 2020 by měly zaručit optimální využití zdrojů a zabránit zbytečné duplikaci výdajů bez ohledu na to, o jaké zdroje financování se jedná.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(28a) Komise by měla regionální aktéry vybídnout k tomu, aby vypracovali regionální strategie odrážející konkrétní potřeby daných regionů, a bylo tak možné zkombinovat stávající formy veřejného nebo soukromého financování na úrovni Unie. Těmto strategiím by měla být přizpůsobena činnost v rámci programu Horizont 2020, neboť s ohledem na to, že není možné uplatňovat ve všech regionech stejné rozvojové strategie, je velmi důležité, aby byly do plánování a využívání fondů a výzkumných a inovačních programů zapojeny regionální a místní orgány.
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Většího dopadu by mělo být dosaženo také spojením programu Horizont 2020 s finančními prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde by výzkum a inovace mohly přispět k širším evropským cílům v oblasti konkurenceschopnosti a mohly napomoci k řešení společenských výzev. Partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ vytvořená podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) mohou pokračovat s využitím struktur vhodněji uzpůsobených pro daný účel.	(29) Většího dopadu by mělo být dosaženo také spojením programu Horizont 2020 s finančními prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde by výzkum a inovace mohly přispět k širším evropským cílům v oblasti konkurenceschopnosti, uvolnit soukromé finanční prostředky a napomoci k řešení společenských výzev. Tato partnerství by měla být založena na skutečném partnerství, a to i ve smyslu závazků a příspěvků ze soukromého sektoru, měla by být odpovědná za dosažení konkrétních cílů a měla by být v souladu s ostatními částmi programu Horizont 2020, pokud jde o jeho pravidla pro účast a strategický program Unie pro výzkum, vývoj a inovace. Jejich řízení a fungování by mělo zajišťovat otevřenou, transparentní, efektivní a účelnou činnost a umožňovat zapojení široké škály zainteresovaných subjektů činných v jejich konkrétních oblastech. Již vzniklá partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ mohou pokračovat s využitím struktur vhodněji uzpůsobených pro daný účel a v souladu s výše uvedenými zásadami.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Program Horizont 2020 by měl podporovat spolupráci se třetími zeměmi založenou na společném zájmu a vzájemném prospěchu. Mezinárodní spolupráce ve vědě, technologiích a inovacích by měla být zacílena tak, aby přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jež se týkají posílení konkurenceschopnosti, přispívala k řešení společenských výzev a podporovala vnější a rozvojové politiky Unie, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje synergií s vnějšími programy a přispíváním k plnění mezinárodních závazků Unie, například pokud jde o dosažení rozvojových cílů tisíciletí.	(30) Program Horizont 2020 by měl podporovat spolupráci se třetími zeměmi založenou na společném zájmu, vzájemném prospěchu a případně vzájemnosti, v souladu se zahraniční a rozvojovou politikou Unie. Mezinárodní spolupráce ve vědě, technologiích a inovacích by měla být zacílena tak, aby přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jež se týkají posílení konkurenceschopnosti, přispívala k řešení společenských výzev a podporovala vnější a rozvojové politiky Unie a mezinárodní výzkumné sítě založené na spolupráci, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje synergií s vnějšími programy a přispíváním k plnění mezinárodních závazků Unie, například pokud jde o dosažení rozvojových cílů tisíciletí a cílů konference RIO+20. V mezinárodní spolupráci by měly být brány v úvahu schopnosti a možná úloha nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území přidružených k Unii v regionech, v nichž se nacházejí.
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30a) Měla by být zvážena podpora účasti výzkumných skupin na různých projektech, aby byla zvýšena kvalita výzkumu a inovací a posílena možnost mezinárodní spolupráce.
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(31) V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.	(31) V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, včetně rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací1 a při zohlednění jeho současného přezkumu, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.
	__________________
	1 Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.
Odůvodnění
Přílišné vychýlení směrem k financování krátkodobých, tržně zaměřených inovací by mohlo narušit hospodářskou soutěž a poškodit dlouhodobější, základní výzkum, který je často zdrojem radikálních, průlomových inovací. Proto by měla být zohledněna nejen litera, ale i podstata pravidel státní podpory pro oblast výzkumu a vývoje.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(31a) Výdaje Unie a členských států na výzkum a inovace by měly být lépe koordinovány, aby byla zajištěna doplňkovost, zvýšena účinnost a viditelnost a dosaženo lepší součinnosti. V souvislosti s procesem hodnocení, který stanoví toto nařízení, by Komise měla poskytnout konkrétní důkazy, jsou-li k dispozici, o dosažené doplňkovosti a součinnosti mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti výzkumu a vývoje a hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu ke kontrole a řízení rizika ve financování výzkumu Unií, když vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum vyzval k praktickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování evropského výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o účastníky. Zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013) dochází k závěru, že k dosažení zásadního posunu ve zjednodušení je zapotřebí radikálnějšího přístupu a že je třeba zlepšit rovnováhu mezi rizikem a důvěrou.	(32) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu pro vytvoření strategie pro řízení rizika založené na důkazech jako součásti strategie financování výzkumu Unie. Na uvedeném zasedání Rada vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum vyzval k praktickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování evropského výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o výzkumné pracovníky. Zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013) dochází k závěru, že je zapotřebí radikálnějšího přístupu, aby došlo k zásadnímu posunu ke zjednodušení postupů, které prokazují důvěru Unie ve výzkumné pracovníky a podněcují je k tomu, aby podstupovali rizika, která jsou potřebná k dosažení rychlejšího vědeckotechnického pokroku.
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32a) Program Horizont 2020 by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovačních finančních nástrojů a mechanismů, které se týkají rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich předpokládaný a skutečný přínos pro naplňování cílů Unie.
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 35
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(35) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních ukazatelů výkonnosti, které lze v průběhu doby měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu Horizont 2020 a sledováním pokroku, výsledků a fungování EVP.	(35) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních společných evropských ukazatelů výkonnosti, které lze v průběhu doby měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu Horizont 2020 a sledováním pokroku, výsledků a fungování EVP.
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Bod odůvodnění 35 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(35a) Do roku 2017 by měla Komise provést komplexní hodnocení a přezkum jednotlivých typů partnerství veřejného a soukromého sektoru vzniklých v rámci jejích výzkumných a inovačních programů (včetně znalostních a inovačních společenství, společných technologických iniciativ a partnerství veřejného a soukromého sektoru) s cílem racionalizovat a zjednodušit prostředí v budoucím rámcovém programu a určit nejúčinnější, nejotevřenější a nejtransparentnější způsob řízení, které umožní účast co nejširšího okruhu zainteresovaných stran a zároveň zabrání střetům zájmů.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Předmět	Předmět
Toto nařízení zřizuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „program Horizont 2020“) a určuje rámec, kterým se řídí podpora výzkumných a inovačních činností ze strany Unie a který podporuje lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.	Toto nařízení zřizuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „program Horizont 2020“) a určuje rámec, kterým se řídí podpora výzkumných a inovačních činností ze strany Unie, který posiluje evropskou vědeckotechnickou základnu a který podporuje lepší využívání společenského, hospodářského a průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Článek 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Definice	Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:	Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Unii;	a) „výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování vysoce kvalitní cílené odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Unii;
b) „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;	b) „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;
c) „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;	c) „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;
d) „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství, v jehož rámci se partneři ze soukromého sektoru, Unie a ve vhodných případech i další partneři zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;	d) „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství mezi partnery ze soukromého sektoru a partnery z veřejného sektoru, jako jsou univerzity, výzkumné organizace a další veřejné organizace, popřípadě včetně Unie, které je společně podporováno Unií a jejími partnery s cílem podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;
e) „partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni spolu s Unií zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností.	e) „partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, státní nebo mezinárodní úrovni spolu s Unií zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;
	ea) „výzkumnou infrastrukturou“ zařízení, zdroje, organizační systémy a služby, které využívají výzkumné obce k provádění výzkumu a inovací ve svém oboru. Může být případně využita i v jiných oblastech, než je výzkum, např. pro účely vzdělávání nebo veřejných služeb. Do výzkumné infrastruktury patří: základní vědecké vybavení (nebo sady nástrojů), znalostní zdroje, jako jsou sbírky, archivy nebo vědecké údaje, elektronická infrastruktura, jako jsou data, počítačové a softwarové systémy, komunikační sítě a systémy na podporu otevřenosti a digitální důvěry, jakákoli další infrastruktura jedinečné povahy, která je zásadní pro dosažení excelence ve výzkumu a inovacích;
	eb) „inteligentní specializací“ koncepce, o níž se opírá politika Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jejímž cílem je podporovat účinné a účelné využívání veřejných investic a součinnosti zemí a regionů v zájmu posílení jejich inovační schopnosti;
	ec) „strategií inteligentní specializace“ strategie tvořená víceletým strategickým programem, jehož cílem je vytvořit funkční celostátní nebo regionální systém výzkumu v oblasti inovací.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Článek 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Přidaná hodnota Unie	Přidaná hodnota Unie
Program Horizont 2020 hraje zásadní úlohu při realizaci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že vytváří společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie, a tedy působí jako prostředek k co největšímu využití soukromých investic, vytvoření nových pracovních příležitostí a zajištění dlouhodobého udržitelného růstu a konkurenceschopnosti Evropy.	Program Horizont 2020 hraje zásadní úlohu při realizaci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že vytváří společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací nejvyšší úrovně v Unii, a tedy působí jako prostředek k co největšímu využití veřejných a soukromých investic, vytvoření nových pracovních příležitostí a zajištění dlouhodobé udržitelnosti, hospodářského rozvoje, sociálního začlenění a průmyslové konkurenceschopnosti Evropy. Podpora v rámci programu Horizont 2020 by měla být zacílena na činnosti, při nichž zásah na úrovni Unie přináší přidanou hodnotu oproti zásahu na úrovni členského státu nebo regionu.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Článek 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Obecný cíl, priority a specifické cíle	Obecný cíl, priority a specifické cíle
1. Program Horizont 2020 přispěje k vybudování hospodářství založeného na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím získání dostatečného dalšího financování výzkumu, vývoje a inovací. Tímto způsobem podpoří provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“). Příslušné ukazatele výkonnosti jsou uvedeny v úvodu k příloze I.	1. Program Horizont 2020 přispěje k vybudování hospodářství založeného na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím získání dostatečného dalšího financování výzkumu, vývoje a inovací a napomůže tomu, aby byl do roku 2020 dosažen cíl financování výzkumu a vývoje v Unii na úrovni 3 % HDP. Tímto způsobem podpoří provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“) prostřednictvím konkrétních a příkladných opatření podporujících strukturální změny v evropských systémech výzkumu a inovací.
2. Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit, které jsou zaměřeny na:	2. Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit, které jsou zaměřeny na:
a) vynikající vědu;	a) vynikající vědu;
b) vedoucí postavení v průmyslu;	b) vedoucí postavení v průmyslu;
c) společenské výzvy.	c) společenské výzvy.
Specifické cíle odpovídající každé z těchto tří priorit spolu s hlavními rysy činností jsou uvedeny v částech I až III přílohy I.	Specifické cíle odpovídající každé z těchto tří priorit spolu s hlavními rysy činností jsou uvedeny v částech I až III přílohy I.
3. Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 přispěje poskytováním vědecké a technické podpory pro politiky Unie. Hlavní rysy příslušných činností jsou uvedeny v části IV přílohy I.	3. Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 přispěje poskytováním vědecké a technické podpory pro politiky Unie. Hlavní rysy příslušných činností jsou uvedeny v části IV přílohy I. Společné výzkumné středisko navíc poskytuje podporu státním a regionálním orgánům při vypracovávání jejich strategií pro inteligentní specializaci.
4. Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 294/2008 přispívá k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Příslušné ukazatele výkonnosti pro Evropský inovační a technologický institut jsou uvedeny v úvodu k příloze I a hlavní rysy tohoto specifického cíle a činností jsou uvedeny v části V přílohy I.	4. Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 294/2008 přispívá k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Příslušné ukazatele výkonnosti pro EIT jsou uvedeny v úvodu k příloze I a hlavní rysy tohoto specifického cíle a činností jsou uvedeny v části V přílohy I.
5. V rámci priorit a hlavních rysů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu Horizont 2020. Může jít například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie a na pilotní provádění akcí, s jejichž podporou se počítá v rámci budoucích programů.	5. V rámci priorit a hlavních rysů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu Horizont 2020. Může jít například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Článek 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Rozpočet	Rozpočet
1. Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 činí 87 740 milionů EUR, přičemž nanejvýš 86 198 milionů EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie.	1. Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 činí xxx milionů EUR, přičemž nanejvýš 98,2 % této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
2. Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 rozdělí takto:	2. Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 rozdělí takto:
a) vynikající věda 27 818 milionů EUR;	a) vynikající věda 32,6 % z celkového rozpočtu;
b) vedoucí postavení v průmyslu 20 280 milionů EUR;	b) vedoucí postavení v průmyslu 24,3 % z celkového rozpočtu;
c) společenské výzvy 35 888 milionů EUR.	c) společenské výzvy 37,5 % z celkového rozpočtu;
Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska činí 2 212 milionů EUR.	Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska činí 2,4 % z celkového rozpočtu programu Horizont 2020.
Orientační rozdělení mezi specifické cíle v rámci priorit a maximální celková částka příspěvku na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska jsou uvedeny v příloze II.	Rozdělení mezi specifické cíle v rámci priorit a maximální celková částka příspěvku na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska jsou uvedeny v příloze II.
	Komise by měla vyhradit odpovídající částku na výzvy, u nichž bude předloženo více nabídek vykazujících vysoký stupeň excelence, než se předpokládalo, aby mohlo být v případě potřeby financováno více projektů.
3. Evropský inovační a technologický institut je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 3 194 milionů EUR, jak je uvedeno v příloze II. První příděl ve výši 1 542 milionů EUR se poskytuje Evropskému inovačnímu a technologickému institutu na činnosti podle hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie. Druhý příděl se poskytuje do výše 1 652 milionů EUR s výhradou přezkumu stanoveného v čl. 26 odst. 1. Tato další částka se podle přílohy II poskytuje poměrným dílem z částky na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ v rámci priority „vedoucí postavení v průmyslu“ uvedené v odst. 2 písm. b) a z částky na prioritu „společenské výzvy“ uvedené v odst. 2 písm. c).	3. Evropský inovační a technologický institut je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 3,3 % z celkového rozpočtu, jak je uvedeno v příloze II.
Financování ve dvou víceletých přídělech zahrnuje:
a) v prvním přídělu: probíhající rozvoj současných znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení druhé vlny tří nových znalostních a inovačních společenství;
b) ve druhém přídělu: probíhající rozvoj již započatých znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení třetí vlny tří nových znalostních a inovačních společenství.
Druhý příděl se poskytuje po přezkumu stanoveném v čl. 26 odst. 1 zejména s ohledem na:
a) dohodnutý časový plán vytváření třetí vlny znalostních a inovačních společenství;
b) plánované finanční potřeby stávajících společenství podle jejich konkrétního vývoje;
c) příspěvek Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství k cílům programu Horizont 2020.
4. Finanční krytí programu Horizont 2020 může zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení programu Horizont 2020 a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, která souvisejí s cíli programu Horizont 2020, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu Horizont 2020.	4. Finanční krytí programu Horizont 2020 může zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení programu Horizont 2020 a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, která souvisejí s cíli programu Horizont 2020, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu Horizont 2020.
V případě potřeby lze prostředky pro krytí výdajů na technickou a administrativní pomoc zanést do rozpočtu i po roce 2020 s cílem umožnit řízení akcí nedokončených k 31. prosinci 2020.	Toto nařízení neslouží k financování administrativních výdajů Komise na realizaci programu Horizont 2020, ani k financování budování či provoz velkých evropských projektů infrastruktury, jako je Galileo, GMES nebo ITER.
5. Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby a zohlednit ustanovení odstavce 3 tohoto článku, může Komise po provedení průběžného hodnocení programu Horizont 2020 uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení přezkoumat v rámci ročního rozpočtového procesu částky na priority uvedené v odstavci 2 a orientační rozdělení podle specifických cílů v rámci těchto priorit uvedené v příloze II a převést prostředky mezi jednotlivými prioritami a specifickými cíli až do výše 10 % původního celkového přídělu každé priority a až do výše 10 % původního orientačního rozdělení u každého specifického cíle. To se netýká částky na přímé akce Společného výzkumného střediska uvedené v odstavci 2 ani příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut uvedeného v odstavci 3.	5. S cílem reagovat na neustálý vývoj vědy, techniky a inovací a, je-li to nutné, přizpůsobit program Horizont 2020 novým situacím a potřebám, může Komise, aniž by tím byl dotčen roční rozpočtový proces, upravit na základě přezkumu v polovině období podle čl. 26 odst. 1 písm. b) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a rozdělení prostředků stanovené v příloze II až o 15 % z původního celkového přídělu u každé priority a každého specifického cíle, a je-li to třeba, specifické cíle a činnosti stanovené v příloze I.
	Při změnách přílohy I a II Komise zohlední zejména:
	a) přispění jednotlivých částí programu Horizont 2020 k naplňování cílů tohoto programu;
	b) vytvoření klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů jednotlivých částí programu Horizont 2020, jak je uvedeno v příloze II zvláštního programu podle článku 8 tohoto nařízení;
	c) předpokládané budoucí finanční potřeby jednotlivých částí a nástrojů programu Horizont 2020.
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Přidružení třetích zemí	Přidružení třetích zemí
1. Program Horizont 2020 je otevřený pro přidružení:	1. Program Horizont 2020 je otevřený pro přidružení:
a) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;	a) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;
b) vybraných třetích zemí, která splňují všechna tato kritéria:	b) vybraných třetích zemí, která splňují tato kritéria:
i) mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;	i) mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;
ii) mají dobrou historii účasti ve výzkumných a inovačních programech Unie;	ii) mají dobrou historii účasti ve výzkumných a inovačních programech Unie;
iii) mají úzké hospodářské a zeměpisné vazby na Unii;	iii) mají úzké hospodářské a zeměpisné vazby na Unii nebo udržují zvláštní historické a kulturní vztahy s členskými státy;
iv) jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo zeměmi či územími vyjmenovanými v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 o zřízení evropského nástroje sousedství.	iv) jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo zeměmi či územími vyjmenovanými v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 o zřízení evropského nástroje sousedství. Zásady a podmínky účasti zemí ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, jsou v souladu s ustanoveními této dohody.
	Program Horizont 2020 je otevřen účasti zámořských zemí a území uvedených v rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území“1), a to za zvláštních podmínek, které jsou v něm stanoveny.
Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu Horizont 2020, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, stanoví mezinárodní dohody mezi Unií a přidruženými zeměmi.	Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu Horizont 2020, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, stanoví mezinárodní dohody mezi Unií a přidruženými zeměmi.
	______________
	1 Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Je zajištěna účinná koordinace mezi třemi hlavními pilíři programu Horizont 2020.
Odůvodnění
Je nutná koordinace mezi třemi pilíři programu Horizont 2020, má-li být dosaženo cílů stanovených v programu.
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Program Horizont 2020 podporuje nepřímé akce prostřednictvím jedné nebo několika forem financování stanovených v nařízení (EU) č. XX/2012 [nové finanční nařízení], zejména grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů.	1. Program Horizont 2020 podporuje nepřímé akce prostřednictvím jedné nebo několika forem financování stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů. Při financování činností blízkých trhu podporovaných v rámci programu Horizont 2020 převažuje poslední zmíněná forma.
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení Článek 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 11a
	Strategické poradenství a koordinace
	Uskutečňuje se strategické poradenství a koordinace výzkumu a inovací se zaměřením na společné cíle vyžadující součinnost napříč programem Horizont 2020.
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Externí poradenství a zapojení společnosti	Externí poradenství a zapojení společnosti
1. Při provádění programu Horizont 2020 se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které poskytnou: poradní skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni zřízené Komisí, struktury pro dialog vytvořené podle mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci, činnosti zaměřené na budoucí vývoj, cílené veřejné konzultace a transparentní interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací.	1. Při provádění programu Horizont 2020 se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které poskytnou: poradní skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni pocházejících z širokého okruhu odvětví, oborů a prostředí, do nichž přispívají i organizace občanské společnosti, zřízené Komisí, struktury pro dialog vytvořené podle mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci, činnosti zaměřené na budoucí vývoj, cílené veřejné konzultace a transparentní interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací prostřednictvím účelného souboru opatření, v němž nedochází k duplikaci a překrývání finančních struktur.
	1a. Při vytváření pracovních programů stanovených v článku 5 rozhodnutí Rady č. XX/XX/EU ze dne ... [zvláštní program H2020] Komise zohlední co nejrozsáhlejší doporučení a podněty poskytnuté zainteresovanými stranami, členskými státy, Evropským parlamentem a Radou. Příslušný výbor Evropského parlamentu může pozvat zástupce Komise, aby mu návrh pracovních programů představili.
Pozměňovací návrh   62 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V plné míře se zohlední také příslušné aspekty výzkumných a inovačních programů zavedených evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování a evropskými inovačními partnerstvími.	2. V plné míře se zohlední také příslušné aspekty výzkumných a inovačních programů zavedených Evropským inovačním a technologickým institutem, znalostními a inovačními společenstvími, evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování, evropskými inovačními partnerstvími a evropskými mezinárodními výzkumnými organizacemi, jestliže byly tyto programy navrženy po konzultaci s širokým okruhem odborníků a zainteresovaných stran.
Pozměňovací návrh   63 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Průřezové akce	Průřezové akce
1. Mezi prioritami programu Horizont 2020 i v jejich rámci se vytvoří vazby a styčné body. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje rozvoji a používání klíčových základních a průmyslových technologií, překlenování od objevu až po uplatnění na trhu, mezioborovému výzkumu a inovacím, společenským a ekonomickým vědám a humanitním oborům, podpoře fungování a uskutečnění EVP, spolupráci se třetími zeměmi, odpovědnému výzkumu a inovacím včetně otázek rovnosti žen a mužů, zvýšení přitažlivosti výzkumných profesí a usnadňování přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků.	1. Mezi prioritami programu Horizont 2020 i v jejich rámci se vytvoří vazby a styčné body. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje rozvoji a používání klíčových základních a průmyslových technologií, překlenování od objevu až po uplatnění na trhu, víceoborovému a mezioborovému výzkumu a inovacím, společenským a ekonomickým vědám a humanitním oborům, změně klimatu a udržitelnému rozvoji, podpoře fungování a uskutečnění EVP, posílení účasti napříč Unií a zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Evropě, výraznější účasti soukromého sektoru, zapojení malých a středních podniků, spolupráci se třetími zeměmi, odpovědnému výzkumu a inovacím včetně zohlednění otázek rovnosti žen a mužů v projektech, inkluzivnějšímu řízení výzkumu, zvýšení přitažlivosti výzkumných profesí a usnadňování přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků.
Pozměňovací návrh   64 Návrh nařízení Článek 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Vývoj povahy vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti	Vývoj povahy vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti
Program Horizont 2020 se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované priority a akce odpovídají měnícím se potřebám a berou ohled na vyvíjející se povahu vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti, pokud inovace zahrnují obchodní, organizační a společenské aspekty.	Program Horizont 2020 se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované priority a akce odpovídají měnícím se potřebám a berou ohled na vyvíjející se povahu vědy, technologií, inovací, ekonomik a společnosti v globalizovaném světě, pokud inovace zahrnují obchodní, organizační, technologické, společenské a environmentální aspekty, jakož i přenos vědeckých výsledků do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy.
Pozměňovací návrh   65 Návrh nařízení Článek 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Rovnost žen a mužů	Rovnost žen a mužů
Program Horizont 2020 zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací.	Program Horizont 2020 zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění rovného zastoupení žen a mužů v orgánech, jako jsou např. výběrové komise, poradní skupiny, výbory a odborné skupiny.
Pozměňovací návrh   66 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Program Horizont 2020 musí zajistit, aby byl řádně zohledněn genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací ve všech fázích procesu, od stanovení priorit, přes definování výzev a návrhy, hodnocení a sledování programů a projektů, až po jednání a dohody.
Pozměňovací návrh   67 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	S cílem podpořit rovnost žen a mužů je nutné zavést zvláštní opatření na podporu osob, které se vracejí do zaměstnání po profesní přestávce.
Pozměňovací návrh   68 Návrh nařízení Článek 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15a
	Zákaz diskriminace
	V rámci programu Horizont 2020 je zajištěno účinné prosazování rovného zacházení a zákazu diskriminace a tento aspekt je řádně zohledňován v obsahu výzkumu a inovací ve všech fázích procesu.
Pozměňovací návrh   69 Návrh nařízení Článek 15 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15b
	Profesní dráha výzkumných pracovníků
	Posílení lidských zdrojů pro vědu, technologii a inovace napříč Evropou je v programu Horizont 2020 prioritou. Program Horizont 2020 je prováděn v souladu s nařízením (EU) č. xx/2013 [pravidla pro účast], což přispěje k posílení jednotného trhu pro výzkumné pracovníky a ke zvýšení přitažlivosti profesní dráhy výzkumných pracovníků v celé Unii v rámci EVP, přičemž se zohlední nadnárodní povaha činností podporovaných v rámci programu.
Pozměňovací návrh   70 Návrh nařízení Článek 15 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15c
	Otevřený přístup
	1. Je-li rozhodnuto o zveřejnění, je stanovena povinnost zajistit otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020.
	2. Otevřený přístup k vědeckým údajům, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020, je prosazován při zohlednění omezení souvisejících se soukromou povahou informací, zajištěním národní bezpečnosti a právy duševního vlastnictví.
	3. Komise do konce finančního období programu Horizont 2020 vyhodnotí dopad uplatňování otevřeného přístupu k údajům na šíření vědeckých poznatků a urychlení inovací. Učiní tak za účelem stanovení budoucí politiky otevřeného přístupu a jejího uplatňování v příštím výzkumném rámcovém programu Unie.
Pozměňovací návrh   71 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.	1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů. Je nezbytné zohledňovat stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.
Pozměňovací návrh   72 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 a 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:	3. Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:
a) výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům;	a) výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům;
b) výzkumná činnost zaměřená na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými;	b) výzkumná činnost zaměřená na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými;
c) výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.	c) činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.
4. Výzkum lidských dospělých a embryonálních kmenových buněk může být financován, a to v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. Financování se neposkytne na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.	4. Výzkum lidských dospělých a embryonálních kmenových buněk může být financován, a to v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. Financování se neposkytne na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.
Pozměňovací návrh   73 Návrh nařízení Článek 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Doplňkovost vzhledem k dalším programům Unie	Doplňkovost vzhledem k dalším programům Unie
Program Horizont 2020 se provede způsobem, který doplňuje ostatní programy financování Unie včetně strukturálních fondů.	Program Horizont 2020 se provede způsobem, který doplňuje ostatní programy financování Unie.
Pozměňovací návrh   74 Návrh nařízení Článek 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 17a
	Součinnost se strukturálními fondy
	Program Horizont 2020 přispívá ke zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii tím, že umožňuje součinnost se strukturálními fondy na podporu výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného provádění doplňkových opatření. Je-li to možné, podporuje se interoperabilita mezi programem Horizont 2020 a strukturálními fondy a prosazuje kumulace nebo kombinace financování.
Pozměňovací návrh   75 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění přiměřené účasti malých a středních podniků (dále jen „MSP“) v programu Horizont 2020 a inovačnímu dopadu na tyto podniky. Kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti MSP se provedou v rámci opatření pro hodnocení a sledování.	1. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění zvýšené účasti malých a středních podniků (dále jen „MSP“) při provádění programu Horizont 2020 a výzkumnému a inovačnímu dopadu na tyto podniky. Kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti MSP se provedou v rámci opatření pro hodnocení a sledování.
Pozměňovací návrh   76 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Zvláštní akce se provedou v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“, uvedeného příloze I části II bodě 1, a v rámci každého ze specifických cílů spadajících do priority „společenské výzvy“, uvedených v příloze I části III bodech 1 až 6. Zvláštní akce mají formu specializovaného nástroje pro MSP, který je zacílen na všechny druhy MSP s inovačním potenciálem a který se používá konzistentním způsobem a je uzpůsoben potřebám MSP, jak je uvedeno v příloze I části II bodě 3.3 písm. a), které se týká specifického cíle „inovace v MSP“.	2. S cílem zajistit, aby byly MSP začleněny do celého hodnotového řetězce a získaly přístup ke všem příležitostem programu Horizont 2020 se provádějí zvláštní akce pro MSP. Tyto akce zahrnují akce uvedené v příloze I části II bodu 3.3.
	Je vytvořen specializovaný nástroj pro MSP podléhající jednomu řídícímu orgánu, který je zacílen na všechny typy MSP s inovačním potenciálem a primárně prováděn zdola nahoru v souladu se specifickým cílem „inovace v MSP“ uvedeným v příloze I části II bodu 3.3 písm. a). Tento nástroj je tematicky spojen se specifickým cílem „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“, uvedeným v příloze I části II bodu 1, a s každým ze specifických cílů spadajících do priority „společenské výzvy“, uvedených v příloze I části III bodech 1 až 7.
Pozměňovací návrh   77 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Předpokládá se, že integrovaný přístup popsaný v odstavcích 1 a 2 povede k tomu, že na MSP bude směřovat přibližně 15 % celkového spojeného rozpočtu na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a na prioritu „společenské výzvy“.	3. Integrovaný přístup popsaný v odstavcích 1 a 2 a zjednodušení postupů pro předkládání žádostí by měly vést k tomu, že na MSP bude směřovat nejméně 20 % celkového spojeného rozpočtu na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a na prioritu „společenské výzvy“.
	3a. V souladu s odstavci 1 a 3 Komise provede hodnocení a zaznamená účast MSP ve výzkumných programech. Nebude-li dosažena cílová míra 20 %, prověří Komise příčiny této situace a neprodleně navrhne nová opatření vedoucí ke splnění tohoto cíle.
	3b. Zvláštní pozornost se věnuje také odpovídající účasti a zastoupení MSP v řídících strukturách Evropského výzkumného prostoru a zejména partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Pozměňovací návrh   78 Návrh nařízení Článek 18 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 18a
	Rychlá cesta k inovacím
	1. Aby se urychlilo zavádění inovací na trh a jejich šíření, vyčlení se významná částka z finančních prostředků Unie v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a v rámci každé ze „společenských výzev“ v příloze I části III na „rychlou cestu k inovacím“.
	2. „Rychlá cesta k inovacím“ je nástroj, který umožňuje přístup zdola nahoru, což výrazně urychlí cestu od nápadu k jeho uvedení na trh a podle předpokladů zvýší účast průmyslu, MSP i nových žadatelů z veřejné a neziskové sféry výzkumu v programu Horizont 2020. V důsledku tak podnítí investice soukromého sektoru do výzkumu, vývoje a inovací, posílí výzkum a inovace se zaměřením na vytváření hodnoty a urychlí přeměnu nových technologií v poptávané inovativní produkty, což podpoří budoucí podniky, hospodářský růst a zaměstnanost.
	3. Činnosti zahrnují celý inovační cyklus, ale musí se zaměřit na činnosti spojené s inovacemi, na experimentální a předobchodní vývoj zahrnující všechny fáze vývoje od předvedení nové technologie až po její zavedení na trh včetně pilotních projektů, demonstrací, testovacích prostředí, prenormativního výzkumu a stanovení norem a zavádění inovací na trh.
	4. „Rychlá cesta k inovacím“ se provádí jako nástroj viditelného financování, který představuje snadný a rychlý přístup ke spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu a řídí se zvláštním postupem výběru uvedeným v nařízení (EU) č. xxxx/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků].
	5. Ačkoli je třeba dbát na součinnost mezi „rychlou cestou k inovacím“ a specializovaným nástrojem pro MSP, provádějí se oba nástroje paralelně jako dva samostatné postupy při řádném zohlednění příslušných cílových skupin účastníků, aniž by byl dotčen rozpočet, který byl účelově vyhrazen na nástroj pro MSP.
Odůvodnění
Při řádném zohlednění zamýšleného posunu programu směrem k inovacím musí Horizont 2020 zahrnovat alespoň jeden nástroj, který systematicky umožní, aby byly inovativní nápady kdykoli ohodnoceny a financovány prostřednictvím rychlého, standardizovaného a spolehlivého postupu. „Otevřené výzvy“ či přístup „zdola nahoru“ se zárukou nejvýše šesti měsíců do udělení grantu zajistí, aby inovačním nápadům nehrozilo, že až bude možné projekt konečně zahájit, budou zastaralé. To rovněž povede k vyšší účasti průmyslu.
Pozměňovací návrh   79 Návrh nařízení Článek 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Partnerství veřejného a soukromého sektoru	Partnerství veřejného a soukromého sektoru
1. Program Horizont 2020 může být prováděn prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve kterých se všichni zúčastnění partneři zaváží k podpoře rozvoje a provádění výzkumných a inovačních činností, které mají strategický význam pro konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v průmyslu nebo k řešení konkrétních společenských výzev.	1. Program Horizont 2020 může být prováděn prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve kterých se všichni zúčastnění partneři zaváží k podpoře rozvoje a provádění předkonkurenčních výzkumných a inovačních činností, které mají strategický význam pro konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v průmyslu nebo k řešení konkrétních společenských výzev. Klíčem pro výběr účastníků je excelence.
2. Účast Unie v těchto partnerstvích může mít jednu z těchto forem:	2. Účast Unie v těchto partnerstvích může mít jednu z těchto forem:
a) finanční příspěvky Unie pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie v rámci sedmého rámcového programu s výhradou změny jejich základních aktů, pro nová partnerství veřejného a soukromého sektoru založená na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie a pro další financující orgány uvedené v čl. [55 odst. 1 písm. b) bodě v) nebo vii)] nařízení (EU) č. XX/2012 [nové finanční nařízení.Tato forma partnerství se použije pouze v případech, kdy je to opodstatněno rozsahem sledovaných cílů a mírou potřebných zdrojů;	a) finanční příspěvky Unie pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie v rámci sedmého rámcového programu s výhradou změny jejich základních aktů, při plném zohlednění výsledků analýzy nákladů a přínosů, která bude provedena v rámci plánovaného posouzení dopadů tohoto nástroje, pro nová partnerství veřejného a soukromého sektoru založená na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie a pro další financující orgány uvedené v čl. [55 odst. 1 písm. b) bodě v) nebo vii)] nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato forma partnerství se použije pouze v případech, kdy je to opodstatněno rozsahem sledovaných cílů, souladem se stávajícími cíli politik Unie a mírou potřebných zdrojů, a pokud nelze daných cílů nebo nezbytných zdrojů dosáhnout prostřednictvím jiných forem partnerství;
b) uzavření smluvního ujednání mezi partnery uvedenými v odstavci 1, ve kterém se stanoví cíle partnerství, příslušné závazky partnerů, hlavní ukazatele výkonnosti a výstupy, kterých se má dosáhnout, včetně označení výzkumných a inovačních činností, na které se žádá podpora z programu Horizont 2020.	b) uzavření smluvního ujednání mezi partnery uvedenými v odstavci 1, ve kterém se stanoví cíle partnerství, příslušné závazky partnerů, hlavní ukazatele výkonnosti a výstupy, kterých se má dosáhnout, včetně označení výzkumných a inovačních činností, na které se žádá podpora z programu Horizont 2020.
3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se určí otevřeným a průhledným způsobem na základě všech těchto kritérií:	3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se určí a uskutečňuje na základě kritérií otevřenosti, transparentnosti, účinnosti a účelnosti a pod podmínkou splnění kritéria stanoveného v článku X nařízení (EU) č. xxx/2012 [pravidla pro účast].
a) přidaná hodnota akce na úrovni Unie;
b) míra dopadu na průmyslovou konkurenceschopnost, udržitelný růst a socioekonomické otázky;
c) dlouhodobý závazek všech partnerů na základě sdílené vize a jasně vymezených cílů;
d) rozsah zapojených zdrojů a schopnost zajistit další investice do výzkumu a inovací;
e) jasné vymezení úloh každého z partnerů a dohodnuté klíčové ukazatele výkonnosti na zvolené období.
	3a. Priority výzkumu prováděného v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou rovněž financovány prostřednictvím pracovních programů v pravidelných výzvách k předkládání návrhů.
Pozměňovací návrh   80 Návrh nařízení Článek 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Partnerství v rámci veřejného sektoru	Partnerství v rámci veřejného sektoru
1. Program Horizont 2020 přispívá k posilování partnerství v rámci veřejného sektoru v případech, kdy se v rámci Unie společně provádějí akce na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni.	1. Program Horizont 2020 přispívá k posilování partnerství v rámci veřejného sektoru v případech, kdy se v rámci Unie společně provádějí akce na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni.
Zvláštní pozornost se věnuje iniciativám společného plánování mezi členskými státy.	Zvláštní pozornost se věnuje iniciativám společného plánování mezi členskými státy a tyto iniciativy mohou případně zahrnovat i regiony a obce. Finanční příspěvek Unie je omezený a vždy je podmíněn prokázáním transparentnosti, účastí více členských států, existencí přidané hodnoty Unie a tím, že se zdroje budou vzájemně doplňovat. Doplňkové financování bude omezeno na iniciativy, které jsou trvale otevřeny účasti všech členských států.
2. Partnerství v rámci veřejného sektoru lze podporovat buď v rámci priorit stanovených v čl. 5 odst. 2, nebo mezi těmito prioritami, zejména prostřednictvím:	2. Partnerství v rámci veřejného sektoru lze podporovat buď v rámci priorit stanovených v čl. 5 odst. 2, nebo mezi těmito prioritami, zejména prostřednictvím:
a) nástroje ERA-NET s využitím grantů na podporu partnerství v rámci veřejného sektoru při jejich přípravě, zřizování struktur pro vytváření sítí, navrhování, provádění a koordinaci společných činností, včetně doplňkového financování jednotlivých společných výzev a akcí nadnárodní povahy;	a) nástroje ERA-NET s využitím grantů na podporu partnerství v rámci veřejného sektoru při jejich přípravě, zřizování struktur pro vytváření sítí, navrhování, provádění a koordinaci společných činností, včetně doplňkového financování jednotlivých společných výzev a akcí nadnárodní povahy;
b) účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.	b) účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, v relevantních případech za účasti regionálních orgánů.
Pro účely písmene a) je doplňkové financování podmíněno značnými předchozími finančními závazky zúčastněných subjektů, pokud jde o společné výzvy a akce. Nástroj ERA-NET může zahrnovat cíl harmonizovat pravidla a způsoby provádění společných výzev a akcí. Může se také použít za účelem přípravy iniciativy podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie;
Pro účely písmene b) se takové iniciativy navrhují pouze v případech, kdy nastane potřeba vytvořit specializovanou prováděcí strukturu a kdy se zúčastněné země ve vysoké míře zavázaly k integraci na vědecké, řídící a finanční úrovni. Návrhy iniciativ uvedených v písmeni b) se kromě toho určí na základě všech těchto kritérií:
a) jasné vymezení sledovaného cíle a jeho význam pro cíle programu Horizont 2020 a obecnější cíle politiky Unie;
b) jasné finanční závazky zúčastněných zemí včetně předchozích závazků sdružit vnitrostátní nebo regionální investice pro účely nadnárodního výzkumu a inovací;
c) přidaná hodnota akce na úrovni Unie;
d) kritická míra s ohledem na velikost a počet dotčených programů, podobnost činností a jejich podíl na příslušném výzkumu; a
e) účinnost článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.
Pozměňovací návrh   81 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu Horizont 2020 za podmínek uvedených v nařízení (EU) XX/XX [pravidla pro účast]. V rámci programu Horizont 2020 se podporuje mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména za účelem dosažení těchto cílů:	1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu Horizont 2020 za podmínek uvedených v nařízení (EU) XX/XX [pravidla pro účast]. V rámci programu Horizont 2020 se podporuje a je do něj začleněna mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména za účelem dosažení těchto cílů:
Pozměňovací návrh   82 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) podpora cílů vnější a rozvojové politiky Unie a doplňování vnějších a rozvojových programů.	c) podpora cílů vnější a rozvojové politiky Unie, doplňování vnějších a rozvojových programů a dodržování mezinárodních závazků, jako je například naplňování rozvojových cílů tisíciletí.
Pozměňovací návrh   83 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) podpora vytváření světově konkurenceschopných středisek excelence, díky nimž se Unie stane světovým centrem špičkového výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh   84 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí se provádějí na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu, s přihlédnutím k jejich vědeckým a technologickým schopnostem a tržním příležitostem a k očekávanému dopadu.	2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí, zejména se strategickými partnery Unie, se provádějí na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu. Takovými akcemi jsou zejména akce zaměřené na posílení výzkumných kapacit v rozvojových zemích a projekty spolupráce zaměřené na konkrétní potřeby těchto zemí. V rámci této spolupráce se zohlední vědeckotechnický potenciál nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území přidružených k Unii.
Pozměňovací návrh   85 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Měl by se podporovat vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí.	Měl by se podporovat a pravidelně sledovat vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí.
Odůvodnění
Pravidelné sledování programů třetích zemí je nutné, má-li se zajistit, že přístup zaručený Unií v případě programu Horizont 2020 bude vzájemný. V rámci tohoto sledování bude zjišťováno, zda nedochází ke změnám v postupech třetích zemí, které by mohly tento žádoucí vzájemný přístup oslabit.
Pozměňovací návrh   86 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Priority spolupráce zohlední vývoj politiky Unie a příležitosti pro spolupráci s třetími zeměmi, jakož i možné nedostatky v systémech ochrany práv duševního vlastnictví třetí země.	Priority spolupráce zohlední vývoj politiky Unie včetně vnější a rozvojové politiky.
Odůvodnění
Mezinárodní spolupráce může být založena pouze na zásadě společného zájmu a vzájemného prospěchu. Začlenění určitých omezujících kritérií na úrovni rámcového programu jako celku může být jedině kontraproduktivní. Zde navržená definice cílených akcí je proto stejná jako v příloze I sedmého rámcového programu. Je v souladu s výběrem oblastí, do nichž se EU rozhodla směrovat rozvojovou pomoc.
Pozměňovací návrh   87 Návrh nařízení Čl. 21. – odst. 2 – pododstavec 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Je nutné zajistit řádnou koordinaci s migrační, azylovou a rozvojovou politikou, aby se zabránilo „odlivu mozků“ z rozvojových zemí.
Pozměňovací návrh   88 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Vedle toho se v rámci specifického cíle programu Horizont 2020 „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“ uvedeného v příloze I části III bodě 6.3.2 písm. d), provádějí horizontální a průřezové činnosti na podporu strategického rozvoje mezinárodní spolupráce.	3. Vedle toho se v rámci specifického cíle programu Horizont 2020 „Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“ uvedeného v příloze I části III bodě 6.3.2 písm. d), provádějí horizontální a průřezové činnosti na podporu strategického rozvoje mezinárodní spolupráce.
Pozměňovací návrh   89 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Za účelem snížení administrativní zátěže pro účastníky přijímá Komise vnitrostátní účetní postupy příjemců.
Pozměňovací návrh   90 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. V zájmu posílení přístupu založeného na důvěře je u příjemců, kteří ve třech po sobě následujících letech provedli audit uspokojivým způsobem, uplatňován mírnější postup auditu.
Pozměňovací návrh   91 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Evropská komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020, včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů a výsledků. Rozpočet přidělený na komunikaci v rámci programu Horizont 2020 přispěje rovněž ke komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s obecným cílem tohoto nařízení.	Evropská komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020, včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů a výsledků. Rozpočet přidělený na komunikaci v rámci programu Horizont 2020 přispěje rovněž ke komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s obecným cílem tohoto nařízení. Zejména poskytne Komise včas podrobné informace členským státům.
Pozměňovací návrh   92 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Činnosti zaměřené na šíření informací a na komunikaci jsou úkolem, který je nedílnou součástí všech akcí podporovaných programem Horizont 2020.	Činnosti zaměřené na šíření informací a na komunikaci jsou úkolem, který je nedílnou součástí všech akcí podporovaných programem Horizont 2020. Veškeré informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020 včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů jsou dostupné a přístupné všem občanům a jsou zveřejněny v digitální podobě.
Pozměňovací návrh   93 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	S cílem zjednodušit přístup k informacím a vytvořit nástroj se všemi informacemi, jež výzkumná obec vyžaduje, a s ohledem na nutnost zajistit transparentnost se přehodnotí Cordis jako digitální nástroj a upraví se tak, aby byl přehlednější a pružnější. Nový Cordis bude dokončen do 31. května 2013.
Odůvodnění
CORDIS v současnosti představuje jeden z uživatelsky nejsložitějších a nejobtížnějších programů. Chceme-li zjednodušit přístup společnosti, výzkumných pracovníků a podniků k informacím, je třeba program přehodnotit, rozšířit informace a usnadnit přístup ke všem návrhům a grantům.
Pozměňovací návrh   94 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) iniciativy zaměřené na rozšíření povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu Horizont 2020, zvláště ve vztahu k nedostatečně zastoupeným regionům nebo typům účastníků;	a) iniciativy zaměřené na rozšíření povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu Horizont 2020, zvláště ve vztahu k nedostatečně zastoupeným regionům, zámořským zemím a územím přidruženým k Unii nebo typům účastníků, včetně výzkumných pracovníků a účastníků se zdravotním postižením;
Odůvodnění
Je třeba klást důraz na osoby se zdravotním postižením a jejich potřeby v otázce přístupu k činnostem spojeným s informováním, komunikací a šířením výsledků v rámci programu Horizont 2020. Dále je třeba budovat kapacity, jelikož osoby s postižením a organizace, které je zastupují, nejsou dostatečně zastoupeny ve výzkumných a inovačních programech ani v dialogu a konzultacích s veřejností.
Pozměňovací návrh   95 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) cílená pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a šíření výsledků;	b) cílená pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim odpovídající přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a šíření výsledků;
Pozměňovací návrh   96 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) akce, které sdružují výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných databází a zpráv, jež shrnují hlavní výsledky;	c) akce, které sdružují a hodnotí výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných a přístupných digitálních databází a vypracovávání zpráv, jež shrnují hlavní výsledky, a případně jejich zprostředkování a šíření vědecké obci, průmyslu a široké veřejnosti;
Pozměňovací návrh   97 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) iniciativy na podporu dialogu a diskuze s veřejností o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi, jakož i pro využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik.	e) iniciativy na podporu dialogu a diskuze s veřejností o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi, jež se uskutečňují za účasti akademické obce, jakož i pro využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik, zejména v zájmu posílení obecného povědomí o přínosech výzkumu a inovací při řešení společenských výzev;
Pozměňovací návrh   98 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) iniciativy na podporu zapojení občanské společnosti a organizací či institucí občanské společnosti a posílení jejich účasti v otázkách týkajících se výzkumu a inovací a na podporu otevřených vědeckých debat o významných společenských otázkách.
Pozměňovací návrh   99 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.	1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení dostatečného snížení a náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.
Pozměňovací návrh   100 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Kontrolní systém zajišťuje náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních tak, aby bylo možné dosáhnout cílů programu Horizont 2020 a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší vědecké pracovníky a nejinovativnější podniky.	2. Kontrolní systém zajišťuje náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly prováděné na všech úrovních, včetně úrovně příjemců, tak aby bylo možné dosáhnout cílů programu Horizont 2020 a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší výzkumné pracovníky a nejinovativnější podniky.
Odůvodnění
Musí být uznány a zohledněny administrativní náklady, které příjemcům mohou vzniknout s cílem dodržet požadavky kontroly.
Pozměňovací návrh   101 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Pro daný případ je jmenován mediátor, který odpovídá za jednotný výklad pravidel. V případě sporu o výklad pravidel či postupů, založeném například na novém nezávislém auditu prováděném některou ze zúčastněných stran, může Komise najít kompromisní řešení díky poradenství mediátora ustanoveného pro tento případ.
Odůvodnění
V průběhu šestého a sedmého rámcového programu se objevily četné spory s příjemci o výklad pravidel a z postupu a výsledků auditů provedených Komisí bylo zřejmé, že by bylo užitečné ustavit zprostředkovací řízení, aby se zabránilo soudním sporům. Ze stejného důvodu je třeba pro rychlé řešení sporů ustavit postup smírného narovnání.
Pozměňovací návrh   102 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až čtyři roky po vyplacení konečné platby.	Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až dva roky po dokončení projektu.
Pozměňovací návrh   103 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont 2020 a jeho zvláštních programů, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu. Sledování zahrnuje informace o průřezových tématech, jako jsou udržitelnost a změna klimatu, včetně informací o výši výdajů souvisejících s klimatem.	1. Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont 2020 a jeho zvláštních programů, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu, a provádění a zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru. Sledování zahrnuje informace a ukazatele o průřezových tématech, jako jsou rovnost žen a mužů, odpovědný výzkum a inovace, udržitelnost a změna klimatu, včetně informací o výši výdajů souvisejících s klimatem, účasti soukromého sektoru a zejména účasti MSP a skutečného vlivu opatření na zvýšení účasti.
Pozměňovací návrh   104 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Má-li se v budoucnu Unie stát takovým prostředím, které nabídne skutečný nárůst prosperity a vyšší kvalitu života, bude třeba při provádění programu Horizont 2020 pravidelně a účinně sledovat rovnováhu mezi hospodářskými, společenskými a environmentálními aspekty. Za tímto účelem Komise v předstihu vytvoří přehledný a transparentní mechanismus tohoto sledování.
Pozměňovací návrh   105 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise podává zprávy o výsledcích tohoto sledování a šíří tyto výsledky.	2. Komise podává zprávy o výsledcích sledování uvedených v odstavcích 1 a 1a a šíří tyto výsledky za případného použití souboru společných klíčových ukazatelů srovnatelných napříč různými nástroji. Předává je zejména Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh   106 Návrh nařízení Čl. 26 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Hodnocení	Přezkum v polovině období
Pozměňovací návrh   107 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.	1. Přezkumy a hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.
Pozměňovací návrh   108 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Nejpozději na konci roku 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků přezkum Evropského inovačního a technologického institutu. Po tomto přezkumu obdrží Evropský inovační a technologický institut druhý příděl finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3. Přezkum hodnotí pokrok Evropského inovačního a technologického institutu vzhledem k všem těmto kritériím:	vypouští se
i) úroveň čerpání prvního přídělu finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3, s rozlišením mezi částkou peněz vynaloženou na přípravu první vlny znalostních a inovačních společenství a účinkem počátečního kapitálu pro druhou fázi a schopností Evropského inovačního a technologického institutu získat finanční prostředky od partnerů ve znalostních a inovačních společenstvích a ze soukromého sektoru podle nařízení XX/2012 [revidované nařízení o EIT];
ii) dohodnutý časový plán vytváření třetí vlny znalostních a inovačních společenství a plánované finanční potřeby stávajících společenství podle jejich konkrétního vývoje; a dále
iii) příspěvek Evropského inovačního a technologického institutu a znalostních a inovačních společenství k prioritě „společenské výzvy“ a specifickému cíli „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ programu Horizont 2020.
Odůvodnění
Další generace znalostních a inovačních společenství by měla být zahájena v roce 2014 a rozpočet bude postupně uvolňován podle jejich ročního hodnocení výkonnosti. Vzhledem k tomu, že se prostředí v jednotlivých odvětvích různí, jeví se jako zdravější přístup posuzovat rozpočet každého znalostního a inovačního společenství než rozhodovat o rozpočtu nových znalostních a informačních společenství na základě výkonu jiného takového společenství.
Pozměňovací návrh   109 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) Nejpozději na konci roku 2017 Komise za pomoci nezávislých odborníků a s přihlédnutím k hodnocení ex post sedmého rámcového programu, které má být dokončeno do konce roku 2015, a k přezkumu Evropského inovačního a technologického institutu provede průběžné hodnocení programu Horizont 2020, jeho zvláštního programu, včetně Evropské rady pro výzkum, a činností Evropského inovačního a technologického institutu, jež se bude týkat dosahování cílů programu Horizont 2020 (na úrovni výsledků a pokroku směrem k dopadům) a další relevantnosti všech opatření, efektivnosti a využití zdrojů, prostoru pro další zjednodušení a přidané hodnoty Unie. Uvedené hodnocení vezme v potaz také aspekty týkající se přístupu k příležitostem pro financování pro účastníky ve všech regionech, pro MSP a z hlediska podpory genderové vyváženosti. Hodnocení rovněž zohlední příspěvek opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a výsledky týkající se dlouhodobého dopadu předchozích opatření.	b) Nejpozději na konci roku 2017 Komise za pomoci nezávislých odborníků a s přihlédnutím k hodnocení ex post sedmého rámcového programu, které má být dokončeno do konce roku 2015, provede přezkum programu Horizont 2020 v polovině období, jeho zvláštního programu, včetně Evropské rady pro výzkum, a činností Evropského inovačního a technologického institutu.
	Stávající i nová partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně společných technologických iniciativ podléhají v rámci přezkumu v polovině období důkladnému hodnocení, jehož cílem je analyzovat jejich evropskou přidanou hodnotu, přičemž Komise případně předloží návrhy na to, jak zlepšit jejich řízení a fungování s cílem zajistit jejich účelnější a účinnější dopad i otevřené a transparentní fungování a zamezit střetu zájmů. Komise předloží výsledky tohoto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
	Pokud důkladné hodnocení odhalí, že nebylo dostatečně splněno kritérium evropské přidané hodnoty, Evropský parlament a Rada mohou rozhodnout o tom, že již tato partnerství veřejného a soukromého sektoru nebudou financovat.
	Hodnocení v polovině období vezme v potaz aspekty týkající se využívání a šíření výsledků výzkumu. Přezkum v polovině období hodnotí pokrok různých částí programu Horizont 2020 vzhledem k všem těmto kritériím:
	i) dosahování cílů programu Horizont 2020 (na úrovni výsledků a pokroku směrem k dopadům, založené na ukazatelích vymezených v příloze II zvláštního programu) a další relevantnosti všech opatření;
	ii) efektivnosti a využití zdrojů, kde pozornost je třeba věnovat zejména průřezovým akcím a dalším prvkům stanoveným v čl. 13 odst. 1; a dále
	iii) přidané hodnotě Unie.
	Přezkum v polovině období vezme v potaz také prostor pro další zjednodušení a aspekty týkající se přístupu k příležitostem pro financování pro účastníky ve všech regionech, pro MSP a z hlediska podpory genderové vyváženosti. Zohlední rovněž příspěvek opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a výsledky týkající se dlouhodobého dopadu předchozích opatření. Provádí se ve spolupráci s členskými státy, aby bylo zajištěno, že se politiky výzkumu a inovací prováděné v členských státech a místními orgány doplňují a vytvářejí přidanou hodnotu Unie.
Pozměňovací návrh   110 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Součástí přezkumu v polovině období uvedeného v odst. 1 písm. b), by Komise měla poskytnout konkrétní důkazy, jestliže jsou k dispozici, o dosažené doplňkovosti a součinnosti mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti výzkumu a vývoje a hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   111 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1b. Nejpozději v roce 2016 a poté každé 2 roky provede Komise přezkum vzájemného přístupu organizací Unie a třetích zemí k výzkumným programům. Přezkum se provádí v každé jednotlivé zemi a zahrnuje srovnání mezi finančními prostředky, které obdržely organizace ze třetích zemí od programu Horizont 2020, a prostředky, které obdržely organizace Unie z výzkumných programů třetích zemí.
Odůvodnění
Přístup k programu by se měl pravidelně přezkoumávat a mělo by se sledovat rozdělování prostředků z programu Horizont 2020 organizacím ze třetích zemí, aby byla zajištěna skutečná oboustrannost pro přístup organizací ze třetích zemí k programu Horizont 2020.
Pozměňovací návrh   112 Návrh nařízení Článek 26 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 26 a
	Výkon přenesené pravomoci
	1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne [XX]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesených pravomocí nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
	3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 6 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
	4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
	5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh   113 Návrh nařízení Příloha I – Hlavní rysy specifických cílů a činností – odst. 1 až 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Obecným cílem programu Horizont 2020 je vybudovat v celé Unii hospodářství založené na znalostech a inovacích a současně přispět k udržitelnému rozvoji. Bude podporovat provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru.	Obecným cílem programu Horizont 2020 je vybudovat v celé Unii přední světové hospodářství a společnost založenou na znalostech a inovacích a současně přispět k udržitelnému rozvoji. Bude podporovat provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru.
Pro posuzování pokroku směrem k tomuto obecnému cíli se použijí tyto ukazatele výkonnosti:	Pro posuzování pokroku směrem k tomuto obecnému cíli se použijí tyto ukazatele výkonnosti:
- cíl strategie Evropa 2020 pro VaV (3 % HDP);	- cíl strategie Evropa 2020 pro VaV (3 % HDP);
- hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.	- hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020;
	- tyto ukazatele související s lidskými zdroji: změna v části aktivního obyvatelstva jako výzkumných pracovníků; změna v podílu žen na celkovém počtu výzkumníků; změny v získávání výzkumníků ze zahraničí a v odlivu mozků u profese výzkumných pracovníků.
	Na základě všech ukazatelů výkonnosti bude možné poukázat na změnu, zviditelnit pokrok týkající se vnitřní nerovnováhy účasti na výzkumu v Unii a umožnit srovnání na mezinárodní úrovni.
Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří odlišných, ovšem vzájemně se podporujících priorit, z nichž každá obsahuje soubor specifických cílů. Budou se provádět harmonickým způsobem, aby se podpořila interakce mezi různými specifickými cíli, aby se zamezilo zdvojování činností a aby se zesílil jejich spojený dopad.	Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří odlišných, ovšem vzájemně se podporujících priorit, z nichž každá obsahuje soubor specifických cílů. Budou se provádět harmonickým způsobem, aby se podpořila interakce mezi různými specifickými cíli, aby se zamezilo zdvojování činností a aby se zesílil jejich spojený dopad.
	Všechny tři priority zahrnou mezinárodní rozměr. Mezinárodní spolupráce je nezbytná pro hraniční a základní výzkum za účelem využití přínosů plynoucích z nově vznikajících vědecko-technických příležitostí. V důsledku toho je podíl pro činnosti spojené s mezinárodní spoluprácí popsaný v čl. 21 odst. 2 a 3 zachován přinejmenším na úrovni předchozího rámcového programu. Program Horizont 2020 bude podporovat především tři hlavní dimenze mezinárodní spolupráce:
	- podporování vědecké a technologické spolupráce s nejmodernějšími středisky znalostí ve světě, k dosažení a sdílení nejmodernějších standardů excelence a k rozvíjení konkurenceschopnosti na nejvyšších úrovních soutěže;
	- podporování mezinárodní vědecké a technologické spolupráce při budování kapacit, napomáhání institucím v Unii, aby mohly přispívat od samého počátku k přínosům rychlého rozšíření vědeckých a vývojových schopností a lidských zdrojů v rámci celého světa a od samého počátku také tyto přínosy sdílet;
	- podporování vědecké a technologické spolupráce pro celosvětový mír a stabilitu, uznání základní úlohy, kterou lidské a společenské hodnoty vědy a výzkumu mohou představovat pro konsolidaci křehkých společností a pro usmíření v mezinárodních konfliktech.
Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle poskytovat politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníka.	Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle poskytovat politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníka. Přidaná hodnota Unie v rámci Společného výzkumného střediska se bude posuzovat mimo jiné podle těchto ukazatelů:
	- počet výskytů hmatatelných konkrétních dopadů technické a vědecké podpory politiky, kterou poskytuje Společné výzkumné středisko, na unijní politiky;
	- počet recenzovaných odborných publikací.
Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Pro posuzování výkonnosti EIT se použijí tyto ukazatele:	Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vyššího vzdělávání. Pro posuzování výkonnosti EIT se použijí tyto ukazatele:
- organizace z vysokých škol, podnikové sféry a výzkumu, které jsou začleněny do znalostních a inovačních společenství;	- organizace z vysokých škol, podnikové sféry a výzkumu, které jsou začleněny do znalostních a inovačních společenství;
- spolupráce v rámci znalostního trojúhelníku, jež vede k vývoji inovačních výrobků a postupů.	- spolupráce v rámci znalostního trojúhelníku, jež vede k vývoji inovačních výrobků, služeb a postupů.
V této příloze jsou uvedeny hlavní rysy specifických cílů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4.	V této příloze jsou uvedeny hlavní rysy specifických cílů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4.
	Aby byla zajištěna odpovídající rovnováha mezi výzkumem, vývojem a inovacemi, které jsou založeny na konsenzu, a těmi, kde je více rozporů, mělo by být posíleno využívání otevřených výzev s postupy rychlého řízení, které se řídí logikou zdola nahoru, které zajistí rychlou realizaci inovačních projektů. Dále by je v rámci společenských výzev a základních průmyslových technologií nezbytné dosáhnout správné rovnováhy mezi menšími a většími projekty s přihlédnutím ke struktuře odvětví, druhu činnosti, technologii a výzkumnému prostředí.
	S cílem pomoci odstranit výzkumnou a inovační propast ve všech odvětvích, regionech a členských státech EU se bude rozvíjet doplňkovost a synergie se strukturálními fondy v počátečních fázích (budování kapacit v členských státech k lepší přípravě jejich účasti na programu Horizont 2020), i ve fázích pozdějších (využívání a rozšiřování výsledků výzkumu a inovací vyplývajících z programu Horizont 2020). Tam, kde je to možné, se podporuje interoperabilita mezi těmito dvěma nástroji. Je vhodné kumulativní nebo kombinované financování. O součinnost se usiluje zejména v činnostech vymezených v cíli „šíření excelence a rozšiřování účasti“, regionálních partnerských zařízeních výzkumné infrastruktury evropského zájmu a v činnostech prováděných prostřednictvím Evropského technologického institutu a znalostních a inovačních společenství, která jsou do něj zahrnutá.
Pozměňovací návrh   114 Návrh nařízení Příloha I – Hlavní rysy specifických cílů a činností – Část I
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato část se zaměřuje na posílení a rozšíření excelence vědecké základny Unie a na konsolidaci Evropského výzkumného prostoru tak, aby byl výzkumný a inovační systém Unie konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. Skládá se ze čtyř specifických cílů:	Tato část se zaměřuje na posílení a rozšíření excelence vědecké základny Unie a na konsolidaci Evropského výzkumného prostoru tak, aby byl výzkumný a inovační systém Unie konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. Skládá se z pěti specifických cílů:
a) Evropská rada pro výzkum (ERV) poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotlivým talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům umožnila hledání těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.	a) Evropská rada pro výzkum (ERV) poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotlivým talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům umožnila hledání těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.
b) Budoucí a vznikající technologie je cíl, který podpoří výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu Evropy pro vyspělé inovace spojené ze změnou paradigmatu. Podpoří vědeckou spolupráci napříč obory zaměřenou na naprosto nové myšlenky s vysokou mírou rizika a urychlí rozvoj těch nejslibnějších nově vznikajících oblastí vědy a technologie, jakož i utváření odpovídajících vědeckých komunit v celé Unii.	b) Budoucí a vznikající věda a technologie je cíl, který podpoří výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu Evropy pro vyspělé inovace spojené ze změnou paradigmatu. Podpoří vědeckou spolupráci napříč obory zaměřenou na naprosto nové myšlenky s vysokou mírou rizika a urychlí rozvoj těch nejslibnějších nově vznikajících oblastí vědy a technologie, jakož i utváření odpovídajících vědeckých komunit v celé Unii.
c) Akce „Marie Curie“ poskytnou vynikající a inovační odbornou přípravu v oblasti výzkumu, jakož i přitažlivé kariérní příležitosti a příležitosti k výměně znalostí prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků, aby byli tito pracovníci co nejlépe připraveni na současné i budoucí společenské výzvy.	c) Akce „Marie Curie-Sklodowska“ poskytnou vynikající a inovační odbornou přípravu v oblasti výzkumu, jakož i přitažlivé kariérní příležitosti a příležitosti k výměně znalostí prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků z vysokých škol, výzkumných organizací a podniků, včetně malých a středních podniků, aby byli tito pracovníci co nejlépe připraveni na současné i budoucí společenské výzvy.
d) Výzkumná infrastruktura je cíl zaměřený na rozvoj evropské výzkumné infrastruktury pro rok 2020 a následující období, na podporu jejího inovačního potenciálu a lidského kapitálu a na doplňování související politiky Unie a mezinárodní spolupráce.	d) Výzkumné infrastruktury by se měly zaměřit na rozvoj a podporu stávajících a nových špičkových evropských výzkumných infrastruktur, měly by jim napomáhat při práci pro EVP tím, že rozvinou jejich inovační potenciál, přilákají výzkumné pracovníky světové úrovně, budou školit lidský kapitál a k tomu doplní politiky Unie týkající se mezinárodní spolupráce.
	da) Šíření excelence a rozšíření účasti uvolní potenciál fondu evropských talentů tím, že podpoří vyvozování politických poznatků, vytváření sítí a příležitosti pro odbornou přípravu;
U každého z těchto cílů byla prokázána vysoká přidaná hodnota Unie. Společně tvoří silný a vyvážený soubor činností, které v souladu s činnostmi na vnitrostátní a regionální úrovni odpovídají šíři evropských potřeb v oblasti vyspělé vědy a technologií. Jejich sloučení do jediného programu umožní, aby fungovaly s větší soudržností, racionalizovaným, zjednodušeným a cílenějším způsobem a současně aby si zachovaly kontinuitu nezbytnou k posílení jejich účinnosti.	U každého z těchto cílů byla prokázána vysoká přidaná hodnota Unie. Společně tvoří silný a vyvážený soubor činností, které v souladu s činnostmi na vnitrostátní, regionální a místní úrovni odpovídají šíři evropských potřeb v oblasti vyspělé vědy a technologií. Jejich sloučení do jediného programu umožní, aby fungovaly s větší soudržností, racionalizovaným, zjednodušeným a cílenějším způsobem a současně aby si zachovaly kontinuitu nezbytnou k posílení jejich účinnosti.
Tyto činnosti jsou ve své podstatě zaměřené na budoucnost, dlouhodobě budují dovednosti, soustřeďují se na novou generaci vědy, technologií, výzkumných pracovníků a inovací a poskytují podporu pro nastupující talentované lidi z celé Unie, přidružených zemí i z celého světa. Vzhledem k jejich povaze orientované na vědu a k mechanismům financování převážně typu „zdola nahoru“, řízeným výzkumnými pracovníky, sehraje evropská vědecká obec velkou úlohu při určování cest, jimiž se výzkum v rámci programu bude ubírat.	Tyto činnosti jsou ve své podstatě zaměřené na budoucnost, dlouhodobě budují dovednosti, soustřeďují se na novou generaci vědy, technologií, výzkumných pracovníků a inovací a poskytují podporu pro nastupující talentované lidi z celé Unie, přidružených zemí i z celého světa. Vzhledem k jejich povaze orientované na vědu a k mechanismům financování převážně typu „zdola nahoru“, řízeným výzkumnými pracovníky, sehraje evropská vědecká obec velkou úlohu při určování cest, jimiž se výzkum v rámci programu bude ubírat.
Pozměňovací návrh   115 Návrh nařízení Příloha I – Hlavní rysy specifických cílů a činností – Část II
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato část si klade za cíl urychlit rozvoj technologií a inovací, které budou oporou budoucích podniků a pomohou inovačním evropským MSP, aby vyrostly v přední světové společnosti. Skládá se ze tří specifických cílů:	Tato část si klade za cíl urychlit rozvoj technologií a inovací, které budou oporou budoucích podniků a pomohou inovačním evropským MSP, aby vyrostly v přední světové společnosti, a také využijí potenciál vytvořit příhodné prostředí pro nové malé a střední podniky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podporování „přenosu inovací“, což je přenos znalostí a technologií z veřejných výzkumných center jak do jednotlivých společností, tak mezi společnostmi navzájem. Tato část se skládá ze tří specifických cílů:
a) Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích je cíl, který poskytne specializovanou podporu pro výzkum, vývoj a demonstrace v oblasti IKT, nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a vesmíru. Důraz se bude klást na interakce a sbližování napříč různými technologiemi a mezi nimi.	a) Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích je cíl, který poskytne specializovanou podporu pro výzkum, normalizaci, certifikaci, vývoj a demonstrace v oblasti klíčových základních technologií, jako jsou IKT, nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a vesmíru. Důraz se bude klást na vzájemná působení a sbližování napříč různými technologiemi a mezi nimi a jejich vztah ke společenským výzvám. Je třeba ve všech těchto oblastech odpovídajícím způsobem zvažovat potřeby uživatelů.
b) Přístup k rizikovému financování je cíl, který usiluje o překonání nedostatků v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro společnosti a projekty orientované na VaV a inovace ve všech fázích rozvoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP podporuje rozvoj rizikového kapitálu na úrovni Unie.	b) Přístup k rizikovému financování je cíl, který usiluje o překonání nedostatků v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro společnosti a projekty orientované na VaV a inovace ve všech fázích rozvoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP podporuje rozvoj financování v raném stadiu a rizikového kapitálu na úrovni Unie.
c) Inovace v MSP je cíl, který podněcuje všechny formy inovací v MSP se zaměřením na ty, které mají potenciál k růstu a internacionalizaci na jednotném trhu i mimo něj.	c) „Inovace v MSP“ je cíl, který poskytne podporu šitou na míru malým a středím podnikům pro všechny formy inovací v MSP prostřednictvím souboru specializovaných a individualizovaných programů a nástrojů, mezi něž patří: přístup k počátečnímu financování, dostupnost dluhového a kapitálového financování, poradenské a vzdělávací služby, přístup k sítím a seskupením v oblasti výzkumu a vývoje.
Tyto činnosti se řídí programem orientovaným na podnikání. Rozpočty specifických cílů „přístup k rizikovému financování“ a „inovace v MSP“ se budou řídit logikou orientovanou na poptávku a založenou na postupu „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Doplní je používání finančních nástrojů a specializovaného nástroje pro MSP na základě logiky orientované na politiku v rámci části týkající se „společenských výzev“ a specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.	Tyto činnosti se řídí programem orientovaným na podnikání. Provádění rozpočtů na „přístup k rizikovému financování“ a „inovace v MSP“ se bude řídit logikou orientovanou především na poptávku a založenou na postupu „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Tento nástroj pro MSP se vytvoří v prioritních oblastech v rámci části týkající se „společenských výzev“ a „vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích“. Doplní je uplatnění přístupu shora dolů při používání nástroje pro MSP jako součásti předobchodní fáze nebo inovativního zadávání veřejných zakázek, kde je možné dokázat propojení potřeb zadavatelů veřejných zakázek ve členských státech na úrovni Unie.
Program Horizont 2020 bude uplatňovat integrovaný přístup k účasti MSP, který může vést k tomu, že MSP bude určeno přibližně 15 % celkových spojených rozpočtů na všechny specifické cíle týkající se společenských výzev a na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.	Program Horizont 2020 bude uplatňovat integrovaný přístup k účasti MSP a bude zohledňovat jejich potřeby přenosů poznatků a technologií. Podpora povede k tomu, že MSP bude určeno nejméně 20 % celkových spojených rozpočtů na všechny specifické cíle týkající se společenských výzev a na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.
Specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ se řídí přístupem orientovaným na technologii, aby se rozvinuly základní technologie, které lze používat v mnoha oblastech, odvětvích a službách. Použití těchto technologií pro řešení společenských výzev bude podporováno společně s prioritou společenské výzvy.	Specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ se řídí přístupem orientovaným na technologii, aby se rozvinuly základní technologie, které lze používat v mnoha oblastech, odvětvích a službách. Použití těchto technologií pro řešení společenských výzev bude podporováno společně s prioritou společenské výzvy.
Pozměňovací návrh   116 Návrh nařízení Příloha I – Hlavní rysy specifických cílů a činností – Část III
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato část přímo reaguje na priority politiky a společenské výzvy stanovené ve strategii Evropa 2020, které se zaměřují se na podněcování kritické míry výzkumného a inovačního úsilí nutné pro dosažení cílů politiky Unie. Financování se zaměří na tyto specifické cíle:	Tato část přímo reaguje na priority politiky a společenské výzvy stanovené ve strategii Evropa 2020, které se zaměřují se na podněcování kritické míry výzkumného a inovačního úsilí nutné pro dosažení cílů politiky Unie. Financování se zaměří na tyto specifické cíle:
a) zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky;	a) Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky
b) zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství;	b) kvalita potravin, ochrana a bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum a biotechnologický průmysl;
c) bezpečná, čistá a účinná energie;	c) bezpečná, čistá a účinná energie;
d) inteligentní, ekologická a integrovaná doprava;	d) inteligentní, ekologická a integrovaná doprava a mobilita;
e) oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny;	e) oblast klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a udržitelné využívání surovin;
f) inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění.	f) chápání Evropy v měnícím se světě – inkluzívní, inovativní a přemýšlivá společnost;
	fa) bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.
	Finanční prostředky jsou poskytovány rovněž na průřezové výzvy: věda se společností a pro společnost.
U všech těchto činností se bude uplatňovat přístup orientovaný na výzvy, který se zaměří na priority politiky, aniž by byl předem vymezen přesný výběr technologií nebo řešení, které by se měly rozvíjet. Důraz se klade na shromáždění kritické míry zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a vědními obory, aby se mohly dané výzvy řešit. Tyto činnosti se týkají celého cyklu od výzkumu až po trh s novým zaměřením na činnosti, které jsou spojené s inovacemi, jako je pilotní testování, demonstrace, testovací prostředí, podpora zadávání veřejných zakázek, návrhářství, inovace orientované na konečné uživatele, sociální inovace a přijetí inovací na trhu.	U všech těchto činností se bude uplatňovat přístup orientovaný na výzvy, v němž jsou základní věda, aplikovaný výzkum, přenos znalostí a inovace stejně důležitými a vzájemně propojenými prvky, který se zaměří na priority politiky, aniž by byl předem vymezen přesný výběr technologií nebo řešení, které by se měly rozvíjet. Kromě technologickým řešením bude věnována pozornost netechnologickým, organizačním a systémovým inovacím i inovacím ve veřejném sektoru. Důraz se klade na shromáždění kritické míry zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a vědními obory a výzkumnými infrastrukturami, aby se mohly dané výzvy řešit. Tyto činnosti se týkají celého cyklu od základního výzkumu až po trh včetně činností, které jsou spojené s inovacemi, jako je pilotní testování, demonstrace, testovací prostředí, podpora zadávání veřejných zakázek, návrhářství, inovace orientované na konečné uživatele, sociální inovace a přijetí přenosu poznatků a inovací na trhu včetně normalizace na všech úrovních. Pro dosažení cílů programu Horizont 2020 bude nutné do projektů založených na spolupráci zapojit širokou škálu zúčastněných stran, výzkumnými institucemi a podniky počínaje a uživateli ze soukromého i veřejného sektoru konče.
	K tomu, aby bylo možné zaujmout přístup orientovaný na výzvy, je nutné koordinované strategické plánování výzkumu a inovací. Koordinací lze řešit roztříštěnost a zlepšit využívání technologických a infrastrukturních zdrojů v celé výzkumné obci v souvislosti s každou výzvou.
	Strategické kroky a vědecká koordinace mohou od samého počátku politice poskytnout odborné podněty, pokročilé inovace a konkurenceschopnost díky pochopení složitosti inovačního cyklu a podpoře přeshraniční účasti většího počtu výzkumných pracovníků.
	Strategické vědecké výbory nezávislých odborníků na vysoké úrovni z akademického prostředí, průmyslu, z oblasti koncových uživatelů a občanské společnosti vybraných v otevřeném a transparentním procesu mohou na základě potřeby a poptávky zavést koordinaci strategického výzkumu a inovací pro každou výzvu, což přispěje k definování výzkumných a inovačních programů na základě nejlepšího možného vedení a poskytne podněty a nástroje potřebné k podpoře vzájemného působení a synergií v širším měřítku. Úkolem těchto výborů bude soustavné poskytování strategického poradenství o činnostech prováděných a plánovaných v rámci programu Horizont 2020 a souvisejících oblastí politiky Unie.
V rámci řešení všech výzev tvoří nedílnou součást činností společenské a humanitní vědy. Kromě toho se podpůrný rozvoj těchto oborů podpoří v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“. Podpora se rovněž zaměří na poskytování jasných důkazů pro tvorbu politiky na mezinárodní, vnitrostátní a regionální úrovni i na úrovni Unie. S ohledem na globální povahu mnoha výzev je nedílnou součástí každé výzvy strategická spolupráce s třetími zeměmi. Vedle toho se průřezová podpora pro mezinárodní spolupráci poskytne v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“.	V rámci řešení všech výzev tvoří horizontální rozměr a nedílnou součást činností společenské a humanitní vědy. Měly by být zastoupeny v programových výborech a odborných skupinách odpovědných za projekt a hodnocení programu pro všechna témata a v oblasti rozvoje výzev zaměřených na společenské vědy. Kromě toho se podpůrný rozvoj těchto oborů podpoří v rámci specifického cíle „Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“. Podpora se rovněž zaměří na poskytování jasných důkazů pro tvorbu politiky na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni i na úrovni Unie. S ohledem na globální povahu mnoha výzev je nedílnou součástí každé výzvy strategická spolupráce s třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře globálního úsilí, které vyžaduje nezbytné předpoklady k tomu, aby se Evropa mohla zúčastnit a ujmout se vedení.
Specifický cíl „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“ zahrnuje rovněž činnost zaměřenou na zmenšení mezery mezi výzkumem a inovacemi se zvláštními opatřeními pro dosažení excelence v méně rozvinutých regionech Unie.
Nedílnou součástí programu Horizont 2020 jsou činnosti Společného výzkumného střediska, aby se zajistila masivní podpora politik Unie založená na důkazech. Tento postup se bude řídit potřebami zákazníků a doplní jej také činnosti zaměřené na budoucí vývoj.	Nedílnou součástí programu Horizont 2020 jsou činnosti Společného výzkumného střediska, aby se zajistila masivní podpora politik Unie založená na důkazech. Tento postup se bude řídit potřebami zákazníků a doplní jej také činnosti zaměřené na budoucí vývoj.
Významnou úlohu sehraje EIT, který bude spojovat vynikající výzkum, vzdělávání a inovace, a integrovat tak znalostní trojúhelník. Toho EIT dosáhne především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Kromě toho prostřednictvím cílených opatření v oblasti šíření výsledků a sdílení znalostí zajistí, aby byly zkušenosti sdíleny i nad rámec těchto společenství, a tak podpoří rychlejší zavádění inovačních modelů v celé Unii.	Významnou úlohu sehraje EIT, který bude spojovat vynikající výzkum, vzdělávání a inovace, a integrovat tak znalostní trojúhelník. Toho EIT dosáhne především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Kromě toho prostřednictvím cílených opatření v oblasti šíření výsledků a sdílení znalostí zajistí, aby byly zkušenosti sdíleny mezi těmito společenstvími i nad rámec těchto společenství, a tak podpoří rychlejší zavádění inovačních modelů v celé Unii.
Pozměňovací návrh   117 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Evropská rada pro výzkum (ERV)	1. Evropská rada pro výzkum (ERV)
1.1 Specifický cíl	1.1 Specifický cíl
Specifickým cílem je posílit excelenci, dynamiku a kreativitu evropského výzkumu.	Specifickým cílem je posílit excelenci, dynamiku a kreativitu evropského výzkumu.
Evropa si stanovila za cíl přejít k novému hospodářskému modelu založenému na inteligentním, udržitelném růstu, který podporuje začlenění. K tomuto druhu přeměny bude zapotřebí více než jen postupné zlepšování současných technologií. Bude k němu zapotřebí mnohem větší inovační schopnosti, která vychází z vědy, čerpá ze zcela nových znalostí a umožňuje Evropě, aby zaujala vedoucí postavení při vytváření posunů v technologických paradigmatech, které budou hlavní hybnou silou růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství a společenského pokroku do budoucna. Tyto posuny v paradigmatech mají historicky tendenci vycházet z vědecké základny veřejného sektoru ještě předtím, než položí základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.	Evropa si stanovila za cíl přejít k novému hospodářskému modelu založenému na inteligentním, udržitelném růstu, který podporuje začlenění. K tomuto druhu přeměny bude zapotřebí více než jen postupné zlepšování současných technologií a poznatků. Bude k němu zapotřebí mnohem větší inovační schopnosti, která vychází z vědy a základní vědy, čerpá ze zcela nových znalostí a umožňuje Evropě, aby zaujala vedoucí postavení při vytváření posunů ve vědeckých a technologických paradigmatech, které budou hlavní hybnou silou růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného růstu a společenského pokroku do budoucna. Tyto posuny v paradigmatech mají historicky tendenci vycházet z veřejného sektoru ještě předtím, než položí základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.
Přední světové inovace jsou úzce spojeny s vynikající vědou. Evropa, která kdysi nepochybně byla vůdčí silou, zaostala v závodě o provádění té nejšpičkovější vědy a ve srovnání se Spojenými státy americkými hrála druhořadou úlohu při všech důležitých událostech technického pokroku v poválečném období. Ačkoli Unie i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, Spojené státy americké produkují dvakrát více nejvlivnějších publikací (horní 1 % podle citovanosti). Mezinárodní hodnocení vysokých škol podobně ukazují, že na předních příčkách převažují vysoké školy v USA. Z USA pochází 70 % světových držitelů Nobelovy ceny.	Přední světové inovace jsou úzce spojeny s vynikající vědou. Evropa, která kdysi nepochybně byla vůdčí silou, zaostala v závodě o provádění té nejšpičkovější vědy a ve srovnání se Spojenými státy americkými hrála druhořadou úlohu při všech důležitých událostech technického pokroku v poválečném období. Ačkoli Unie i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, Spojené státy americké produkují dvakrát více nejvlivnějších publikací (horní 1 % podle citovanosti). Mezinárodní hodnocení vysokých škol podobně ukazují, že na předních příčkách převažují vysoké školy v USA. Z USA pochází 70 % světových držitelů Nobelovy ceny.
Částí tohoto problému je skutečnost, že zatímco Evropa a Spojené státy americké investují podobné částky do svých vědeckých základen ve veřejném sektoru, Unie má téměř třikrát tolik výzkumných pracovníků ve veřejném sektoru, což značně snižuje investice na jednoho výzkumného pracovníka. Kromě toho je financování v USA selektivnější, pokud jde o přidělování zdrojů předním výzkumným pracovníkům. Tím lze mimo jiné vysvětlit, proč jsou výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru v Unii v průměru méně produktivní a celkově mají menší společný vědecký dopad než jejich mnohem méně početní kolegové v USA.	Částí tohoto problému je skutečnost, že zatímco Evropa a Spojené státy americké investují podobné částky do svých vědeckých základen ve veřejném sektoru, Unie má téměř třikrát tolik výzkumných pracovníků ve veřejném sektoru, což značně snižuje investice na jednoho výzkumného pracovníka. Kromě toho je financování v USA selektivnější, pokud jde o přidělování zdrojů předním výzkumným pracovníkům. Tím lze mimo jiné vysvětlit, proč jsou výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru v Unii v průměru méně produktivní a celkově mají menší společný vědecký dopad než jejich mnohem méně početní kolegové v USA.
Další významnou součástí problému je skutečnost, že v mnoha evropských zemích veřejný sektor stále nenabízí dostatečně přitažlivé podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. Může trvat mnoho let, než se z talentovaných mladých výzkumných pracovníků mohou stát nezávislí vědci. To vede k dramatickému plýtvání výzkumným potenciálem Evropy, protože se oddaluje vznik nové generace výzkumných pracovníků, kteří přinášejí nové myšlenky a energii, a vynikající výzkumné pracovníky zahajující svou profesní dráhu to vede k úsilí o další kariérní postup mimo Evropu.	Další významnou součástí problému je skutečnost, že v mnoha evropských zemích veřejný a soukromý sektor stále nenabízí dostatečně přitažlivé podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. Může trvat mnoho let, než se z talentovaných mladých výzkumných pracovníků mohou stát nezávislí vědci. To vede k dramatickému plýtvání výzkumným potenciálem Evropy, protože se oddaluje vznik nové generace výzkumných pracovníků, kteří přinášejí nové myšlenky a energii, a vynikající výzkumné pracovníky zahajující svou profesní dráhu to vede k úsilí o další kariérní postup mimo Evropu. Zvláštní pozornost by měla být věnována vědeckým pracovnicím, jejichž podíl představuje mezi výzkumníky třídy A jen 18 %, zatímco ve Spojených státech je to 27 %, přestože 60 % absolventů univerzit v Evropě jsou ženy.
Tyto faktory dále zhoršují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty. Schopnost systému USA nabídnout více zdrojů na výzkumného pracovníka a lepší kariérní vyhlídky vysvětluje, proč USA i nadále přitahují nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa včetně desítek tisíc z Unie.	Tyto faktory dále zhoršují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty. Schopnost systému USA nabídnout více zdrojů na výzkumného pracovníka, více možností meziodvětvové mobility, lepší propojení se soukromým sektorem a lepší kariérní vyhlídky vysvětluje, proč USA i nadále přitahují nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa včetně desítek tisíc z Unie.
1.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Účelem vytvoření ERV bylo zajistit nejlepším evropským výzkumným pracovníkům a pracovnicím potřebné zdroje, aby mohli lépe konkurovat na celosvětové úrovni, a to financováním jednotlivých týmů na základě celoevropské soutěže. ERV funguje autonomně, nezávislá vědecká rada složená z nejrenomovanějších a nejschopnějších vědců, inženýrů a akademiků vytváří celkovou vědeckou strategii a má plnou moc nad rozhodnutími o druhu výzkumu, který se má financovat. Tyto základní rysy ERV zaručují účinnost jejího vědeckého programu, kvalitu operací a procesu vzájemného hodnocení a její důvěryhodnost ve vědecké obci.	Účelem vytvoření ERV bylo zajistit nejlepším evropským výzkumným pracovníkům a pracovnicím potřebné zdroje, aby mohli lépe konkurovat na celosvětové úrovni, a to financováním jednotlivých týmů na základě celoevropské soutěže. ERV funguje autonomně: nezávislá vědecká rada složená z nejrenomovanějších a nejschopnějších vědců, inženýrů a akademiků, mužů i žen různých věkových skupin, vytváří celkovou vědeckou strategii a má plnou moc nad rozhodnutími o druhu výzkumu, který se má financovat. Tyto základní rysy ERV zaručují účinnost jejího vědeckého programu, kvalitu operací a procesu vzájemného hodnocení a její důvěryhodnost ve vědecké obci.
Jelikož působí v celé Evropě na základě hospodářské soutěže, je ERV schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a myšlenek, než by bylo možné u kteréhokoli vnitrostátního systému. Soutěží spolu ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší myšlenky. Žadatelé vědí, že musí podávat výkony na nejvyšší úrovni a jejich odměnou je pružné financování za rovných podmínek, bez ohledu na místní překážky či na dostupnost vnitrostátního financování.	Jelikož působí v celé Evropě na základě hospodářské soutěže, je ERV schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a myšlenek, než by bylo možné u kteréhokoli vnitrostátního systému. Soutěží spolu ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší myšlenky. Žadatelé vědí, že musí podávat výkony na nejvyšší úrovni a jejich odměnou je pružné financování za rovných podmínek, bez ohledu na místní překážky či na dostupnost vnitrostátního financování.
Očekává se tudíž, že hraniční výzkum financovaný ERV bude mít podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevře cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technologickým výsledkům a novým oblastem pro výzkum, což může nakonec přinést zcela nové myšlenky, které budou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a budou řešit společenské výzvy. O toto spojení vynikajících jednotlivých vědců s inovačními myšlenkami se opírají všechny fáze inovačního řetězce.	Očekává se tudíž, že hraniční výzkum financovaný ERV bude mít podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevře cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technologickým výsledkům a novým oblastem pro výzkum, což může nakonec přinést zcela nové myšlenky, které budou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a budou řešit společenské výzvy. Při udělování grantů ERV je největší důraz kladen na průlomové myšlenky. O toto spojení vynikajících jednotlivých vědců s inovačními myšlenkami se opírají všechny fáze inovačního řetězce.
Kromě toho má ERV významný strukturální dopad, neboť vytváří silný podnět pro zvyšování kvality evropského výzkumného systému jako celku nad rámec výzkumných pracovníků a projektů, které ERV přímo financuje. Projekty a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě a zvyšují jeho viditelnost a přitažlivost pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV a doprovodná „známka excelence“ zesilují soutěž mezi evropskými vysokými školami a jinými výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. A schopnost vnitrostátních systémů a jednotlivých výzkumných institucí přilákat úspěšné žadatele o granty ERV a být jejich hostitelem stanoví srovnávací kritérium, které jim umožňuje vyhodnotit své relativní silné a slabé stránky a odpovídajícím způsobem upravit své politiky a postupy. Financování ERV tudíž doplňuje trvalé úsilí na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni o přeměnu, budování kapacit a uvolnění plného potenciálu a přitažlivosti evropského výzkumného systému.	Kromě toho má ERV významný strukturální dopad, neboť vytváří silný podnět pro zvyšování kvality evropského výzkumného systému jako celku nad rámec výzkumných pracovníků a projektů, které ERV přímo financuje. Projekty a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě a zvyšují jeho viditelnost a přitažlivost pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV a doprovodná „známka excelence“ zesilují soutěž mezi evropskými vysokými školami a jinými výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. A schopnost vnitrostátních systémů a jednotlivých výzkumných institucí přilákat úspěšné žadatele o granty ERV a být jejich hostitelem stanoví srovnávací kritérium, které jim umožňuje vyhodnotit své relativní silné a slabé stránky a odpovídajícím způsobem upravit své politiky a postupy. Financování ERV tudíž doplňuje trvalé úsilí na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni o přeměnu, budování kapacit a uvolnění plného potenciálu a přitažlivosti evropského výzkumného systému.
1.3 Hlavní rysy činností	1.3 Hlavní rysy činností
Základní činností ERV je poskytovat přitažlivé dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů.	Základní činností ERV je poskytovat přitažlivé dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů.
Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Granty ERV jsou otevřené pro jednotlivé týmy výzkumných pracovníků každého věku z kterékoli země světa, kteří pracují v Evropě. ERV usiluje o podporu zdravé konkurence v celé Evropě.	Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Granty ERV jsou otevřené pro jednotlivé týmy výzkumných pracovníků každého věku z kterékoli země světa, kteří pracují v Evropě. ERV usiluje o podporu zdravé konkurence v celé Evropě a usiluje, aby se postupy hodnocení náležitě zabývaly nevědomými genderovými předsudky.
Zvláštní prioritou pro ERV je pomoc vynikajícím začínajícím výzkumným pracovníkům při jejich přechodu k nezávislosti tím, že se jim poskytne náležitá podpora v kritické fázi, kdy vytvářejí nebo posilují svůj vlastní výzkumný tým nebo program.	Zvláštní prioritou pro ERV je pomoc vynikajícím začínajícím výzkumným pracovníkům při jejich přechodu k nezávislosti tím, že se jim poskytne náležitá podpora v kritické fázi, kdy vytvářejí nebo posilují svůj vlastní výzkumný tým nebo program. Lze také podporovat i návrat a opětovné začlenění vědců po uplynutí období financování z grantů ERV, zejména ve spojení se systémem „pracovních míst EVP“.
Vědecká rada ERV podle potřeby poskytuje rovněž podporu nově vznikajícím způsobům práce ve vědeckém světě, které mohou přinášet průlomové výsledky, a usnadňuje zkoumání potenciálu výzkumu, který financuje, v oblasti obchodních a sociálních inovací.	Vědecká rada ERV podle potřeby poskytuje rovněž podporu novým způsobům práce ve vědeckém světě, které mohou přinášet průlomové výsledky, a usnadňuje zkoumání potenciálu výzkumu, který financuje, v oblasti obchodních a sociálních inovací.
Do roku 2020 se proto ERV pokusí prokázat: že se soutěží ERV účastní nejlepší výzkumní pracovníci, že financování ERV přímo vedlo k vědeckým publikacím nejvyšší kvality a k obchodnímu využití a uplatnění inovačních technologií a myšlenek a že ERV významně přispěla k tomu, aby se Evropa stala přitažlivějším prostředím pro nejlepší vědce světa. Zejména se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu Unie na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě. Kromě toho usiluje o podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje, a o konkrétní zlepšení institucionálních postupů a vnitrostátních politik na podporu nejlepších výzkumných pracovníků.	Do roku 2020 se proto ERV pokusí prokázat: že se soutěží ERV účastní nejlepší výzkumní pracovníci, že financování ERV přímo vedlo k vědeckým publikacím nejvyšší kvality, výsledkům výzkumu s významným společenským a hospodářským dopadem a k obchodnímu využití a uplatnění inovačních technologií a myšlenek a že ERV významně přispěla k tomu, aby se Evropa stala přitažlivějším prostředím pro nejlepší vědce světa. Zejména se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu Unie na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě. Kromě toho usiluje o zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje, zejména také o výrazný nárůst vynikajících vědeckých pracovníků z řad žen, a o konkrétní zlepšení institucionálních postupů a vnitrostátních politik na podporu nejlepších výzkumných pracovníků. ERV bude sdílet zkušenosti a osvědčené postupy s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum s cílem propagovat podporu vynikajících výzkumných pracovníků. ERV dále zvýší viditelnost svých programů s cílem přilákat špičkové výzkumné pracovníky .
Vědecká rada ERV nepřetržitě sleduje operace ERV a zvažuje, jak nejlépe dosáhnout jejích cílů prostřednictvím grantových systémů, které zdůrazňují jasnost, stabilitu a jednoduchost jak pro žadatele, tak při jejich uplatňování a řízení, a případně jak nejlépe reagovat na nově vznikající potřeby. Usiluje o zachování a další vylepšení systému ERV pro vzájemné hodnocení, který je na světové úrovni a zakládá se na transparentním, spravedlivém a nestranném nakládání s návrhy, aby mohl rozpoznávat průlomovou vědeckou excelenci a talent bez ohledu na pohlaví, státní příslušnost nebo věk výzkumného pracovníka. Konečně ERV i nadále provádí vlastní strategické studie, aby se připravila na své činnosti a podporovala je, aby zachovala úzké kontakty s vědeckou obcí a dalšími zúčastněnými stranami a dohlížela na to, aby její činnosti doplňovaly výzkum prováděný na jiných úrovních.	Vědecká rada ERV nepřetržitě sleduje operace ERV a hodnotící procesy a zvažuje, jak nejlépe dosáhnout jejích cílů prostřednictvím grantových systémů, které zdůrazňují účinnost, jasnost, stabilitu a jednoduchost jak pro žadatele, tak při jejich uplatňování a řízení, a případně jak nejlépe reagovat na nově vznikající potřeby. Usiluje o zachování a další vylepšení systému ERV pro vzájemné hodnocení, který je na světové úrovni a zajišťuje transparentní, spravedlivé a nestranné nakládání s návrhy, aby mohl rozpoznávat průlomovou vědeckou excelenci, průlomové myšlenky a talent bez ohledu na pohlaví, státní příslušnost, domácí instituci nebo věk výzkumného pracovníka. Konečně ERV i nadále provádí vlastní strategické studie, aby se připravila na své činnosti a podporovala je, aby zachovala úzké kontakty s vědeckou obcí a dalšími zúčastněnými stranami a dohlížela na to, aby její činnosti doplňovaly výzkum prováděný na jiných úrovních a nepřekrývaly se s ostatními výzkumnými činnostmi.
	ERV zaručí transparentnost komunikace o svých činnostech a výsledcích vědecké obci a široké veřejnosti a bude aktualizovat údaje o financovaných projektech.
Pozměňovací návrh   118 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 2 – nadpis – podbod 2.1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Budoucí a vznikající technologie (FET)	2. Budoucí a vznikající věda a technologie (FEST)
Specifickým cílem je podpořit zcela nové technologie prostřednictvím zkoumání nových a vysoce rizikových myšlenek postavených na vědeckých základech. Záměrem je rozpoznat a využít příležitosti s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství a společnost, a to zajištěním pružné podpory výzkumu orientovaného na cíle a na mezioborovou spolupráci v různém rozsahu a zaváděním inovačních výzkumných postupů.	Specifickým cílem je podpořit hraniční výzkum, zcela nové technologie a vysoce rizikové myšlenky postavené na vědeckých základech s potenciálem zpřístupňovat nové oblasti pro evropskou vědu a technologie. Záměrem je rozpoznat a využít příležitosti s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství a společnost, a to zajištěním pružné podpory výzkumu orientovaného na cíle a na mezioborovou spolupráci v různém rozsahu a zaváděním inovačních výzkumných postupů. Platformy pro inteligentní specializaci by v tomto ohledu měly hrát klíčovou úlohu, zejména co se týče tvorby a budování sítí, výměny informací, programů partnerství a podpory politik v oblasti výzkumu a inovací.
	Budoucí a vznikající věda a technologie bude podporovat excelenci, a to pomocí projektů založených na spolupráci a zaměřených na hraniční výzkum v oblasti budoucích a nově vznikajících vědeckých a technologických příležitostí. Obsáhnutím všech oblastí hraničního výzkumu založeného na spolupráci, tj. od základního hraničního výzkumu až po technologický hraniční vývoj, a posílením přeshraniční spolupráce již od samého počátku vývoje, stejně jako ve fázích pozdějších, přinese budoucí a vznikající věda a technologie přidanou hodnotu Unie hranicím moderní vědy a pomůže budovat potřebnou míru spolupráce v oblasti špičkového výzkumu po celé Evropě.
Budoucí a vznikající technologie (dále jen „FET“) podpoří výzkum za hranicemi známého, přijímaného nebo obecně zavedeného a přispějí k rozvoji originálního a vizionářského myšlení, a otevřou tak slibné cesty k účinným novým technologiím, z nichž některé by se mohly vyvinout v přední technologická a intelektuální paradigmata pro příští desetiletí. FET podpoří snahu vyhledávat výzkumné příležitosti malého rozsahu ve všech oblastech, včetně nově vznikajících témat a velkých vědeckých a technologických výzev, které vyžadují sdružování a spolupráci mezi programy v celé Evropě i mimo ni. Tento přístup se zaměřuje na excelenci, zahrnuje zkoumání předkonkurenčních myšlenek za účelem utváření budoucnosti technologií a umožňuje společnosti těžit z víceoborové výzkumné spolupráce, která musí probíhat na evropské úrovni, vytvořením vazby mezi výzkumem, který je veden vědeckým zájmem, a výzkumem, který reaguje na společenské výzvy nebo potřeby průmyslové konkurenceschopnosti.	Budoucí a vznikající technologie (dále jen „FEST“) podpoří výzkum za hranicemi známého, přijímaného nebo obecně zavedeného a přispějí k rozvoji originálního a vizionářského myšlení, a otevřou tak slibné cesty k účinným novým technologiím, z nichž některé by se mohly vyvinout v přední technologická a intelektuální paradigmata pro příští desetiletí. FEST podpoří snahu vyhledávat výzkumné příležitosti malého rozsahu ve všech oblastech, včetně nově vznikajících témat a velkých vědeckých a technologických výzev, které vyžadují sdružování a spolupráci mezi programy v celé Evropě i mimo ni. Tento přístup se zaměřuje na excelenci, zahrnuje zkoumání předkonkurenčních myšlenek za účelem utváření budoucnosti technologií a umožňuje společnosti těžit z víceoborové výzkumné spolupráce, která musí probíhat na evropské úrovni, vytvořením vazby mezi výzkumem, který je veden vědeckým zájmem, a výzkumem, který reaguje na společenské cíle a výzvy nebo potřeby průmyslové konkurenceschopnosti.
Pozměňovací návrh   119 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 2 – podbod 2.2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Radikální průlom s transformačním dopadem stále více závisí na intenzivní spolupráci napříč obory ve vědě a technice (například informace a komunikace, biologie, chemie, vědy o zemských systémech, vědy o materiálech, neurověda a kognitivní věda, sociální vědy nebo ekonomie) a se společenskými a humanitními vědami. To vyžaduje nejenom excelenci ve vědě a technice, ale také nové postoje a neotřelé interakce mezi mnoha různými aktéry v oblasti výzkumu.	Radikální průlom s transformačním dopadem stále více závisí na intenzivní spolupráci napříč obory ve vědě a technice (například informace a komunikace, biologie, bioinženýrství a robotika, chemie, fyzika, matematika, lékařské modelování, vědy o zemských systémech, vědy o materiálech, neurověda a kognitivní věda, sociální vědy nebo ekonomie) a se společenskými a humanitními vědami. To vyžaduje nejenom excelenci ve vědě a technice, ale také nové postoje a neotřelé interakce mezi mnoha různými aktéry v oblasti výzkumu.
Zatímco některé myšlenky se mohou rozvíjet v malém měřítku, jiné mohou představovat takovou výzvu, že vyžadují sdružení rozsáhlého úsilí po značnou dobu. Významné ekonomiky na celém světě si to uvědomily a celosvětově dochází k narůstající soutěži o rozpoznání a rozvíjení nově vznikajících technologických příležitostí na hranici vědy, které mohou mít značný dopad na inovace a přínos pro společnost. Aby byly tyto druhy činnosti účinné, musí být rychle rozšířeny do velkého měřítka tak, že se spojí činnosti napříč programy na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni na základě společných cílů, aby vytvořily kritickou míru, napomohly rozvoji synergie a dosáhly optimálního pákového efektu.	Zatímco některé myšlenky se mohou rozvíjet v malém měřítku, jiné mohou představovat takovou výzvu, že vyžadují sdružení rozsáhlého úsilí po značnou dobu. Významné ekonomiky na celém světě si to uvědomily a celosvětově dochází k narůstající soutěži o rozpoznání a rozvíjení nově vznikajících technologických příležitostí na hranici vědy, které mohou mít značný dopad na inovace a přínos pro společnost. Aby byly tyto druhy činnosti účinné, musí být zkušeně řízeny a rychle rozšířeny do velkého měřítka tak, že se spojí činnosti napříč programy na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni na základě společných cílů, aby vytvořily kritickou míru, napomohly rozvoji synergie a dosáhly optimálního pákového efektu.
Program FET se zabývá celým spektrem inovací založených na vědě: od počátečních průzkumů křehkých myšlenek v zárodku, které se provádějí v malém měřítku zdola nahoru po budování nových výzkumných a inovačních společenství v transformačních nově vznikajících oblastech výzkumu a rozsáhlé sdružené výzkumné iniciativy vytvářené v rámci výzkumných programů zaměřených na dosažení ambiciózních a vizionářských cílů. Z těchto tří úrovní zapojení má každá svou zvláštní hodnotu a zároveň se doplňuje a působí v součinnosti s ostatními. Například malé průzkumy mohou odhalit potřebu rozvoje nových témat, která mohou vést k rozsáhlým akcím založeným na plánech. Zahrnují širokou škálu aktérů v oblasti výzkumu, včetně mladých výzkumných pracovníků a MSP s intenzivním výzkumem, a společenství zúčastněných stran (občanská společnost, tvůrci politiky, průmysl a výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru), která se sdružují kolem výzkumných programů při jejich formování, rozvoji a rozrůzňování.	Program FEST se zabývá celým spektrem inovací založených na vědě: od počátečních průzkumů křehkých myšlenek v zárodku, které se provádějí v malém měřítku zdola nahoru po budování nových výzkumných a inovačních společenství v transformačních nově vznikajících oblastech výzkumu a rozsáhlé sdružené výzkumné iniciativy vytvářené v rámci výzkumných programů zaměřených na dosažení ambiciózních a vizionářských cílů. Z těchto tří úrovní zapojení má každá svou zvláštní hodnotu a zároveň se doplňuje a působí v součinnosti s ostatními. Například malé průzkumy mohou odhalit potřebu rozvoje nových témat, která mohou vést k rozsáhlým akcím založeným na plánech. Zahrnují širokou škálu aktérů v oblasti výzkumu, včetně mladých výzkumných pracovníků a MSP s intenzivním výzkumem, a společenství zúčastněných stran (občanská společnost, tvůrci politiky, průmysl a výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru), která se sdružují kolem vyvíjejících se výzkumných programů při jejich formování, rozvoji a rozrůzňování.
Pozměňovací návrh   120 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 2 – podbod 2.3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Program FET se snaží být vizionářský, transformační a nekonvenční, ale jeho činností se řídí různými logikami, od úplně otevřených po různé stupně strukturování témat, komunit a financování.	Program FEST se snaží být vizionářský, transformační a nekonvenční, ale jeho činností se řídí různými logikami, od úplně otevřených po různé stupně strukturování témat, komunit a financování.
Tyto činnosti dají jasnější tvar různým logikám činnosti v náležitém rozsahu, přičemž určí a využijí příležitostí s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství i společnost:
a) Podporou neotřelých myšlenek („FET Open“) FET podpoří počáteční výzkum v oblasti vědy a techniky zkoumající nové základy pro zcela nové budoucí technologie tím, že zpochybní současná paradigmata a vydá se do neznámých oblastí. Proces výběru zdola nahoru široce otevřený všem myšlenkám v oblasti výzkumu vytvoří rozmanité portfolio cílených projektů. Klíčové bude včasné odhalení nových slibných oblastí, událostí a tendencí spolu s přilákáním nových aktérů v oblasti výzkumu a inovací, kteří mají vysoký potenciál.	a) Podporou neotřelých myšlenek („FEST Open“) FEST podpoří počáteční výzkum v oblasti vědy a techniky zkoumající nové základy pro zcela nové budoucí technologie tím, že zpochybní současná paradigmata a vydá se do neznámých oblastí. Proces výběru zdola nahoru široce otevřený všem myšlenkám v oblasti výzkumu vytvoří rozmanité portfolio cílených projektů. Klíčové bude včasné odhalení nových slibných oblastí, událostí a tendencí spolu s přilákáním nových aktérů v oblasti výzkumu a inovací, kteří mají vysoký potenciál.
b) Tím, že budou pěstovat nově vznikající témata a společenství („FET Proactive“), se FET zaměří na řadu slibných témat předběžného výzkumu s potenciálem dosáhnout kritického množství vzájemně souvisejících projektů, které společně představují rozsáhlé a mnohotvárné zkoumání témat a vytvářejí evropskou zásobárnu znalostí.	b) Tím, že budou podporovat nově vznikající témata a společenství („FEST Proactive“), se FEST, v úzkém spojení s tématy společenských výzev a technologií v průmyslu, zaměří na řadu slibných témat předběžného výzkumu s potenciálem vytvořit kritické množství vzájemně souvisejících projektů, které společně představují rozsáhlé a mnohotvárné zkoumání témat a vytvářejí evropskou zásobárnu znalostí.
c) Tím, že se budou zabývat velkými mezioborovými výzvami v oblasti vědy a techniky („FET Flagships“), FET podpoří ambiciózní rozsáhlý výzkum založený na vědě, který si klade za cíl dosáhnout vědeckého průlomu. Tyto činnosti budou těžit z provázání evropských a vnitrostátních programů. Vědecký pokrok by měl poskytnout pevný a široký základ pro budoucí technologické inovace a hospodářské využití v různých oblastech a měl by také přinést nové výhody pro společnost.	c) Tím, že se budou zabývat velkými mezioborovými výzvami v oblasti vědy a techniky („FEST Flagships“), FEST podpoří ambiciózní rozsáhlý výzkum založený na vědě, který si klade za cíl dosáhnout vědeckého a technologického průlomu. Tyto činnosti budou těžit z provázání evropských, vnitrostátních a regionálních programů. Vědecký pokrok by měl poskytnout pevný a široký základ pro budoucí technologické inovace a hospodářské využití v různých oblastech a měl by také přinést nové výhody pro společnost.
Pro každou činnost se stanoví náležitá kombinace otevřenosti a různých stupňů strukturování témat, komunit a financování, aby bylo možné optimálně pracovat na sledovaných cílech.
	Více než polovina zdrojů FEST bude určena na hraniční výzkum ve všech oblastech prováděný postupem zdola nahoru.
	Hodnocení všech projektů FEST se bude řídit výhradně přísnými kritérii vědecké a technologické excelence.
Pozměňovací návrh   121 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 3 – nadpis – podbod 3.1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Akce „Marie Curie“	3. Akce „Marie Curie-Sklodowska“
3.1. Specifický cíl	3.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je zajistit optimální rozvoj a dynamické využívání intelektuálního kapitálu Evropy, aby vznikly nové dovednosti a inovace, a tedy aby se využil její plný potenciál ve všech odvětvích a regionech.	Specifickým cílem je zajistit optimální rozvoj a dynamické využívání lidských zdrojů Evropy při výzkumu a inovacích, aby byly rozvíjeny a šířeny nové dovednosti a vytvořeny nové poznatky a inovace, a tedy aby se využil její plný potenciál ve všech odvětvích a regionech.
Kvalitně vyškolení, dynamičtí a tvůrčí výzkumní pracovníci jsou nezbytným základním materiálem pro nejlepší vědu a pro nejproduktivnější inovace vycházející z výzkumu.	Kvalitně vyškolení, dynamičtí a tvůrčí výzkumní pracovníci jsou nezbytným základním materiálem pro nejlepší vědu a pro nejproduktivnější inovace vycházející z výzkumu.
Ačkoli má Evropa velký a rozmanitý fond kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkum a inovace, tento fond je nutné neustále doplňovat, zlepšovat a přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím potřebám trhu práce. V současnosti pouze 46 % lidí z tohoto fondu pracuje v podnikatelském sektoru, což je mnohem nižší procento u hlavních hospodářských konkurentů Evropy, např. v Číně se jedná o 69 %, v Japonsku o 73 % a ve Spojených státech o 80 %. Z demografických faktorů navíc vyplývá, že neúměrný počet výzkumných pracovníků v nejbližších letech dosáhne důchodového věku. Tato skutečnost ve spojení s potřebou mnohem většího počtu pracovních míst ve výzkumu vysoké kvality a za situace, kdy se zvyšuje výzkumná intenzita evropského hospodářství, bude jednou z hlavních výzev, kterým v nadcházejících letech budou čelit evropské vzdělávací, výzkumné a inovační systémy.	Ačkoli má Evropa velký a rozmanitý fond kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkum a inovace, tento fond je nutné neustále doplňovat, zlepšovat a přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím potřebám trhu práce. V současnosti pouze 46 % lidí z tohoto fondu pracuje v podnikatelském sektoru, což je mnohem nižší procento u hlavních hospodářských konkurentů Evropy, např. v Číně se jedná o 69 %, v Japonsku o 73 % a ve Spojených státech o 80 %. Z demografických faktorů navíc vyplývá, že neúměrný počet výzkumných pracovníků v nejbližších letech dosáhne důchodového věku. Tato skutečnost ve spojení s potřebou mnohem většího počtu pracovních míst ve výzkumu vysoké kvality a za situace, kdy se zvyšuje výzkumná intenzita evropského hospodářství, bude jednou z hlavních výzev, kterým v nadcházejících letech budou čelit evropské vzdělávací, výzkumné a inovační systémy.
Nezbytná reforma musí začít v prvních fázích kariér výzkumných pracovníků, během jejich doktorských studií nebo srovnatelných postgraduálních programů. Evropa musí vytvořit nejmodernější inovativní programy odborného vzdělávání v souladu s vysoce konkurenčními a ve stále větší míře mezioborovými požadavky výzkumu a inovací. Silné zapojení podniků, včetně MSP a dalších socioekonomických aktérů, bude zapotřebí k vybavení výzkumných pracovníků inovačními dovednostmi, které si vyžádají budoucí pracovní místa. Současně bude důležité zvýšit mobilitu těchto výzkumných pracovníků, protože v současnosti zůstává na příliš nízké úrovni: v roce 2008 bylo pouze 7 % evropských doktorandů školeno v jiném členském státě, přičemž cílem je dosáhnout 20 % do roku 2030.	Nezbytná reforma musí začít v prvních fázích kariér výzkumných pracovníků, během jejich doktorských studií nebo srovnatelných postgraduálních programů. Je třeba věnovat zvláštní pozornost poradenským režimům, které stimulují předávání poznatků, zkušeností a kontaktů. Evropa musí vytvořit nejmodernější inovativní programy odborného vzdělávání v souladu s vysoce konkurenčními a ve stále větší míře mezioborovými požadavky výzkumu a inovací. Silné zapojení podniků, včetně MSP a dalších socioekonomických aktérů, bude zapotřebí k vybavení výzkumných pracovníků průřezovými inovačními a podnikatelskými dovednostmi, které si vyžádají budoucí pracovní místa, a k podpoře toho, aby zvážili kariéru v průmyslu či v nejinovativnějších podnicích. Současně bude důležité zvýšit mobilitu těchto výzkumných pracovníků, protože v současnosti zůstává na příliš nízké úrovni: v roce 2008 bylo pouze 7 % evropských doktorandů školeno v jiném členském státě, přičemž cílem je dosáhnout 20 % do roku 2030.
	Zvýšení mobility výzkumných pracovníků a posílení zdrojů těch institucí, které lákají výzkumné pracovníky z ostatních členských států, podpoří střediska excelence po celé Unii.
Tato reforma musí pokračovat ve všech fázích profesní dráhy výzkumných pracovníků. Je zásadně důležité zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků na všech úrovních, včetně mobility uprostřed kariéry, a to nejen mezi zeměmi, ale také mezi veřejným a soukromým sektorem. Tím se vytvoří silný podnět pro učení a rozvoj nových dovedností. Jedná se rovněž o klíčový faktor spolupráce mezi akademickými pracovníky, výzkumnými středisky a průmyslem ve všech zemích. Lidský činitel je základem udržitelné spolupráce, která je hlavní hybnou silou inovační a tvůrčí Evropy schopné čelit společenským výzvám, a má zásadní význam pro překonávání roztříštěnosti vnitrostátních politik. Má-li se Evropa vrátit na cestu k udržitelnému růstu a řešit společenské výzvy, je nutná spolupráce a sdílení znalostí prostřednictvím mobility jednotlivců ve všech fázích kariéry a prostřednictvím výměn vysoce kvalifikovaných výzkumných a inovačních pracovníků.	Tato reforma musí pokračovat ve všech fázích profesní dráhy výzkumných pracovníků. Je zásadně důležité zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků na všech úrovních, včetně mobility uprostřed kariéry, a to nejen mezi zeměmi, ale také mezi veřejným a soukromým sektorem. Tím se vytvoří silný podnět pro učení a rozvoj nových dovedností. Jedná se rovněž o klíčový faktor spolupráce mezi akademickými pracovníky, výzkumnými středisky a průmyslem ve všech zemích. Lidský činitel je základem udržitelné spolupráce, která je hlavní hybnou silou inovační a tvůrčí Evropy schopné čelit společenským výzvám, a má zásadní význam pro překonávání roztříštěnosti vnitrostátních politik. Má-li se Evropa vrátit na cestu k udržitelnému růstu, řešit společenské výzvy a zmírnit vnitřní rozdíly v kapacitě výzkumu a inovací, je nutný přístup k výsledkům výzkumu a spolupráce a sdílení znalostí prostřednictvím mobility jednotlivců ve všech fázích kariéry a prostřednictvím výměn vysoce kvalifikovaných výzkumných a inovačních pracovníků.
	V této souvislosti by měl program Horizont 2020 také podporovat spolupráci a vyšší mobilitu mezi evropskými výzkumnými pracovníky například zavedením systému výzkumného voucheru, v jehož rámci by peníze na výzkum následovaly výzkumníky při přesunu na univerzity ve všech členských státech, což bude přínosem pro střediska excelence a nezávislé univerzity podpoří vyšší mobilitu výzkumných pracovníků.
	Programy mobility zajistí skutečně rovné příležitosti pro ženy a muže a zahrnou konkrétní opatření k odstranění překážek bránícím mobilitě výzkumných pracovnic.
Jestliže se má Evropa vyrovnat svým konkurentům v oblasti výzkumu a inovací, musí přilákat více mladých žen a mužů, kteří by se věnovali kariéře ve výzkumu, a poskytovat vysoce atraktivní příležitosti a prostředí pro výzkum a inovace. Nejtalentovanější jednotlivci z Evropy i odjinud by měli na Evropu pohlížet jako na prvotřídní místo pro práci. Rovnost žen a mužů, vysoce kvalitní a spolehlivé zaměstnání a pracovní podmínky a také uznání jsou rozhodující aspekty, které je nutné důsledně zajišťovat v celé Evropě.	Jestliže se má Evropa vyrovnat svým konkurentům v oblasti výzkumu a inovací, musí přilákat více mladých žen a mužů, kteří by se věnovali kariéře ve výzkumu, a poskytovat vysoce atraktivní příležitosti a prostředí pro výzkum a inovace. Nejtalentovanější jednotlivci z Evropy i odjinud by měli na Evropu pohlížet jako na prvotřídní místo pro práci. Rovnost žen a mužů, vysoce kvalitní a spolehlivé zaměstnání a pracovní podmínky a také uznání jsou rozhodující aspekty, které je nutné důsledně zajišťovat v celé Evropě.
Pozměňovací návrh   122 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 3 – podbod 3.2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	3.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Tuto výzvu nelze řešit jen pomocí samotného financování ze strany Unie, ani ji nemohou řešit jednotlivé členské státy. Ačkoli členské státy zavedly reformy, aby zlepšily své instituce terciárního vzdělávání a modernizovaly své systémy odborné přípravy, pokrok v rámci Evropy je stále nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Celkově se dá říci, že vědecká a technologická spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem zůstává v Evropě obecně slabá. Totéž platí pro rovnost žen a mužů a pro snahu přilákat studenty a výzkumné pracovníky z oblastí mimo EVP. V současnosti je přibližně 20 % doktorandů v Unii občany třetích zemí, zatímco ve Spojených státech amerických je doktorandů ze zahraničí kolem 35 %. Pro urychlení změny v této oblasti je na úrovni Unie nutný strategický přístup, který překračuje státní hranice. Financování ze strany Unie má zásadní význam pro vytvoření pobídek a podpory pro nezbytné strukturální reformy.	Tuto výzvu nelze řešit jen pomocí samotného financování ze strany Unie, ani ji nemohou řešit jednotlivé členské státy. Ačkoli členské státy zavedly reformy, aby zlepšily své instituce terciárního vzdělávání a modernizovaly své systémy odborné přípravy, pokrok v rámci Evropy je stále nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Celkově se dá říci, že vědecká a technologická spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem zůstává v Evropě obecně slabá. Totéž platí pro rovnost žen a mužů a pro snahu přilákat studenty a výzkumné pracovníky z oblastí mimo EVP. V současnosti je přibližně 20 % doktorandů v Unii občany třetích zemí, zatímco ve Spojených státech amerických je doktorandů ze zahraničí kolem 35 %. Pro urychlení změny v této oblasti je na úrovni Unie nutný strategický přístup, který překračuje státní hranice. Financování ze strany Unie má zásadní význam pro vytvoření pobídek a podpory pro nezbytné strukturální reformy.
Evropské akce „Marie Curie“ učinily pozoruhodný pokrok, pokud jde o podporu mobility, nadnárodní i meziodvětvové, a otevření výzkumných kariér na evropské i mezinárodní úrovni s vynikajícími podmínkami pro zaměstnání a práci podle Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro přijímání výzkumných pracovníků. V členských státech neexistuje žádný ekvivalent těchto akcí, co se týče jejich měřítka a rozsahu, financování, mezinárodního charakteru a vytváření a předávání znalostí. Posílily zdroje institucí, které jsou schopné přilákat výzkumné pracovníky v mezinárodním měřítku, čímž podpořily šíření středisek excelence v Unii. Posloužily jako vzor se zřetelným strukturovacím účinkem tím, že své osvědčené metody rozšířily na úrovni jednotlivých států. Přístup zdola nahoru, který akce „Marie Curie“ uplatňují, rovněž umožnil významné většině těchto institucí, aby poskytly vzdělání a zvýšily kvalifikaci nové generace výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni řešit společenské výzvy.	Evropské akce „Marie Curie-Sklodowska“ učinily pozoruhodný pokrok, pokud jde o podporu mobility, nadnárodní i meziodvětvové, a otevření výzkumných kariér na evropské i mezinárodní úrovni s vynikajícími podmínkami pro zaměstnání a práci podle Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro přijímání výzkumných pracovníků. V členských státech neexistuje žádný ekvivalent těchto akcí, co se týče jejich měřítka a rozsahu, financování, mezinárodního charakteru a vytváření a předávání znalostí. Posílily zdroje institucí, které jsou schopné přilákat výzkumné pracovníky v mezinárodním měřítku, čímž podpořily šíření středisek excelence v Unii. Posloužily jako vzor se zřetelným strukturovacím účinkem tím, že své osvědčené metody rozšířily na úrovni jednotlivých států. Přístup zdola nahoru, který akce „Marie Curie-Sklodowska“ uplatňují, rovněž umožnil významné většině těchto institucí, aby poskytly vzdělání a zvýšily kvalifikaci nové generace výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni řešit společenské výzvy.
Další rozvoj akcí „Marie Curie“ významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Díky své celoevropské struktuře konkurenčního financování budou akce „Marie Curie“ podporovat nové, tvůrčí a inovační druhy odborné přípravy, jako jsou průmyslové doktoráty, do nichž jsou zapojeni aktéři z oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kteří budou muset na celosvětové úrovni soutěžit o vynikající pověst. Zajištěním unijního financování pro nejlepší programy výzkumu a odborné přípravy podle zásad pro inovativní doktorské programy v Evropě tyto akce rovněž podpoří větší šíření a uplatňování spolu s přechodem na strukturovanější doktorské programy.	Další rozvoj akcí „Marie Curie-Sklodowska“ významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Díky své celoevropské struktuře konkurenčního financování budou akce „Marie Curie-Sklodowska“ podporovat nové, tvůrčí a inovační druhy odborné přípravy, jako jsou společné a hromadné doktoráty, průmyslové doktoráty, do nichž jsou zapojeni aktéři z oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kteří budou muset na celosvětové úrovni soutěžit o vynikající pověst. Zajištěním unijního financování pro nejlepší programy výzkumu a odborné přípravy podle zásad pro inovativní doktorské programy v Evropě tyto akce rovněž podpoří větší šíření a uplatňování spolu s přechodem na strukturovanější doktorské programy.
Granty „Marie Curie“ budou rovněž rozšířeny na dočasnou mobilitu zkušených výzkumných pracovníků a inženýrů z veřejných institucí do soukromého sektoru a naopak, čímž se podnítí a podpoří vzájemná spolupráce vysokých škol, výzkumných středisek a podniků v evropském i v mezinárodním měřítku. Pomocí svého zavedeného, průhledného a spravedlivého systému hodnocení rozpoznají akce „Marie Curie“ vynikající talenty v oblasti výzkumu a inovací, a to v mezinárodní soutěži, která dodává prestiž, a tudíž motivuje výzkumné pracovníky k rozvíjení kariéry v Evropě.	Granty „Marie Curie-Sklodowské“ budou rovněž rozšířeny na dočasnou mobilitu začínajících a zkušených výzkumných pracovníků, stejně jako inženýrů z veřejných institucí do soukromého sektoru a naopak, čímž se podnítí a podpoří vzájemná spolupráce vysokých škol, výzkumných středisek a podniků v evropském i v mezinárodním měřítku. Pomocí svého zavedeného, průhledného a spravedlivého systému hodnocení rozpoznají akce „Marie Curie-Sklodowska“ vynikající talenty v oblasti výzkumu a inovací, a to v mezinárodní soutěži, která dodává prestiž, a tudíž motivuje výzkumné pracovníky k rozvíjení kariéry v Evropě.
Společenské výzvy, jimiž se mají zabývat vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti výzkumu a inovací, nepředstavují pouze problém Evropy. Jedná se o mezinárodní výzvy, které jsou nesmírně složité a rozsáhlé. Nejlepší výzkumní pracovníci v Evropě a na světě musejí spolupracovat napříč zeměmi, odvětvími a obory. Akce „Marie Curie“ sehrají v tomto ohledu klíčovou úlohu tím, že podpoří výměny pracovníků napomáhající rozvoji kooperativního myšlení prostřednictvím mezinárodního a mezioborového sdílení znalostí, které je pro otevřené inovace velmi důležité.	Společenské výzvy, jimiž se mají zabývat vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti výzkumu a inovací, nepředstavují pouze problém Evropy. Jedná se o mezinárodní výzvy, které jsou nesmírně složité a rozsáhlé. Nejlepší výzkumní pracovníci v Evropě a na světě musejí spolupracovat napříč zeměmi, odvětvími a obory. Akce „Marie Curie-Sklodowska“ sehrají v tomto ohledu klíčovou úlohu tím, že podpoří výměny pracovníků napomáhající rozvoji kooperativního myšlení prostřednictvím mezinárodního a mezioborového sdílení znalostí, které je pro otevřené inovace velmi důležité.
Rozšíření mechanismu spolufinancování akcí „Marie Curie“ bude rozhodující pro rozšíření evropského fondu talentovaných lidí. Početní a strukturální dopad činnosti Unie se zvýší využitím regionálních, vnitrostátních, mezinárodních a soukromých finančních prostředků za účelem vytvoření nových programů a otevření těch stávajících mezinárodní a mezioborové odborné přípravě, mobilitě a rozvoji kariéry. Tento mechanismus vytvoří pevnější vazby mezi výzkumným a vzdělávacím úsilím na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.	Rozšíření mechanismu spolufinancování akcí „Marie Curie-Sklodowska“ bude rozhodující pro rozšíření evropského fondu talentovaných lidí. Početní a strukturální dopad činnosti Unie se zvýší využitím regionálních, vnitrostátních, mezinárodních, veřejných a soukromých finančních prostředků za účelem vytvoření nových programů s podobnými a vzájemně se doplňujícími cíly a otevření těch stávajících mezinárodní a mezioborové odborné přípravě, mobilitě a rozvoji kariéry. Tento mechanismus vytvoří pevnější vazby mezi výzkumným a vzdělávacím úsilím na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.
Všechny činnosti v rámci této výzvy přispějí k vytvoření celého nového přístupu v Evropě, který je rozhodující pro kreativitu a inovace. Finanční opatření „Marie Curie“ posílí sdružování zdrojů v Evropě, a tím povedou ke zlepšení koordinace a řízení odborné přípravy, mobility a rozvoje kariér výzkumných pracovníků. Přispějí k dosažení politických cílů stanovených v iniciativách Unie inovací, Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a budou zásadní pro uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.	Všechny činnosti v rámci této výzvy přispějí k vytvoření celého nového přístupu v Evropě, který je rozhodující pro kreativitu a inovace. Finanční opatření „Marie Curie-Sklodowska“ posílí sdružování zdrojů v Evropě, a tím povedou ke zlepšení koordinace a řízení odborné přípravy, mobility a rozvoje kariér výzkumných pracovníků. Přispějí k dosažení politických cílů stanovených v iniciativách Unie inovací, Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a budou zásadní pro uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.
Pozměňovací návrh   123 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 3 – podbod 3.3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3.3. Hlavní rysy činností	3.3. Hlavní rysy činností
a) Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků	a) Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků
Cílem je poskytnout vzdělání nové generaci tvůrčích a inovativních výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni měnit znalosti a myšlenky na výrobky a služby k hospodářskému a sociálnímu prospěchu v Unii.	Cílem je poskytnout vzdělání nové generaci tvůrčích a inovativních výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni měnit znalosti a myšlenky na výrobky a služby k hospodářskému a sociálnímu prospěchu v Unii.
Mezi klíčové činnosti patří zajištění vynikající a inovativní odborné přípravy výzkumným pracovníkům na počátku profesní dráhy na postgraduální úrovni prostřednictvím mezioborových projektů nebo doktorských programů, do kterých jsou zapojeny vysoké školy, výzkumné instituce, podniky, MSP a další socioekonomické skupiny z různých zemí. Výsledkem budou lepší profesní vyhlídky pro mladé výzkumné pracovníky absolvující postgraduální studium, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.	Mezi klíčové činnosti patří zajištění vynikající a inovativní odborné přípravy výzkumným pracovníkům na počátku profesní dráhy na postgraduální úrovni prostřednictvím mezioborových projektů, poradenských režimů pro předávání znalostí a zkušeností mezi výzkumnými pracovníky nebo doktorských programů umožňujících výzkumným pracovníkům rozvíjet svůj výzkumný program, do kterých jsou zapojeny vysoké školy, výzkumné instituce, podniky, MSP a další socioekonomické skupiny z různých zemí. Výsledkem bude rozvoj a lepší profesní vyhlídky mladých výzkumných pracovníků absolvujících postgraduální studium, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.
b) Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility	b) Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility
Cílem je zvýšit tvůrčí a inovativní potenciál zkušených výzkumných pracovníků ve všech fázích kariéry vytvořením příležitostí pro přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu.	Cílem je zvýšit tvůrčí a inovativní potenciál zkušených výzkumných pracovníků ve všech fázích kariéry vytvořením příležitostí pro přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu.
Mezi klíčové činnosti patří podněcování zkušených výzkumných pracovníků k rozšíření nebo prohloubení jejich dovedností prostřednictvím mobility tím, že se otevřou atraktivní profesní příležitosti na vysokých školách, ve výzkumných institucích, v podnicích, MSP a u dalších socioekonomických skupin v celé Evropě i mimo ni. Kromě toho se podpoří také příležitosti pro znovuzahájení výzkumné kariéry po určité přestávce.	Mezi klíčové činnosti patří podněcování zkušených výzkumných pracovníků k rozšíření nebo prohloubení jejich dovedností prostřednictvím mobility tím, že se otevřou atraktivní profesní příležitosti na vysokých školách, ve výzkumných institucích, v podnicích, MSP a u dalších socioekonomických skupin v celé Evropě i mimo ni, které výzkumným pracovníkům nabídnou možnost projít odbornou přípravou nebo získat nové znalosti ve špičkových výzkumných organizacích ve třetích zemích, a zároveň usnadní jejich případný návrat do Evropy. Kromě toho se podpoří také příležitosti pro znovuzahájení výzkumné kariéry po určité přestávce. Pro posílení inovačního ducha v soukromém sektoru je v tomto ohledu věnována pozornost rovněž meziodvětvové mobilitě.
c) Podněcování inovací vzájemným obohacováním se o znalosti	c) Podněcování inovací vzájemným obohacováním se o znalosti
Cílem je posílit mezinárodní přeshraniční a mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím výměn pracovníků v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné lépe čelit globálním výzvám.	Cílem je posílit mezinárodní přeshraniční a mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím výměn pracovníků v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné lépe čelit globálním výzvám.
Mezi klíčové činnosti patří podpora krátkodobých výměn výzkumných a inovačních pracovníků v rámci partnerství vysokých škol, výzkumných institucí, podniků, MSP a jiných socioekonomických skupin jak v Evropě, tak na celém světě. Sem bude patřit také rozvíjení spolupráce se třetími zeměmi.	Mezi klíčové činnosti patří podpora výměn výzkumných a inovačních pracovníků v rámci partnerství vysokých škol, výzkumných institucí, podniků, MSP a jiných socioekonomických skupin jak v Evropě, tak na celém světě. Sem bude patřit také rozvíjení spolupráce se třetími zeměmi.
d) Zvyšování strukturálního dopadu spolufinancováním činností	d) Zvyšování strukturálního dopadu spolufinancováním činností
Cílem je zvýšit početní a strukturální dopad akcí „Marie Curie“ využitím dodatečných finančních prostředků a rozvíjet excelenci na vnitrostátní úrovni v oblasti odborné přípravy, mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků.	Cílem je zvýšit početní a strukturální dopad akcí „Marie Curie-Sklodowska“ využitím dodatečných finančních prostředků a rozvíjet excelenci na vnitrostátní úrovni v oblasti odborné přípravy, mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků.
Mezi klíčové činnosti patří motivování regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací pomocí mechanismu spolufinancování, aby vytvořily nové programy a otevřely ty stávající pro mezinárodní a mezioborovou odbornou přípravu, mobilitu a profesní rozvoj. Zvýší se tím kvalita odborné přípravy v oblasti výzkumu v Evropě ve všech fázích profesní dráhy, včetně doktorského studia, podpoří se volný pohyb výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků v Evropě, dále se podpoří atraktivní kariéry ve výzkumu prostřednictvím nabídky otevřeného procesu přijímání pracovníků a přitažlivých pracovních podmínek a podpoří se spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a podniky a spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.	Mezi klíčové činnosti patří motivování regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací pomocí mechanismu spolufinancování, aby vytvořily nové programy a přizpůsobily ty stávající pro mezinárodní a mezioborovou odbornou přípravu, mobilitu a profesní rozvoj. Zvýší se tím kvalita odborné přípravy v oblasti výzkumu v Evropě ve všech fázích profesní dráhy, včetně doktorského studia, podpoří se volný pohyb výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků v Evropě, dále se podpoří atraktivní kariéry ve výzkumu prostřednictvím nabídky otevřeného procesu přijímání pracovníků a přitažlivých pracovních podmínek a podpoří se spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a podniky a spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Pozornost by měla být věnována excelenci a rovnosti.
e) Zvláštní podpora a činnost v oblasti politiky	e) Zvláštní podpora a činnost v oblasti politiky
K cílům patří sledování pokroku, zjišťování mezer v akcích „Marie Curie“ a zvyšování jejich dopadu. V této souvislosti se vypracují ukazatele a budou analyzovány údaje o mobilitě, dovednostech a kariérách výzkumných pracovníků v rámci úsilí o synergii a těsnou koordinaci s akcemi na podporu politiky prováděnými v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“, které se týkají výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a těch, kdo je financují. Tato činnost je rovněž zaměřena na zvyšování povědomí o významu a přitažlivosti profesní dráhy ve výzkumu a na šíření výsledků výzkumu a inovací vycházejících z prací, které akce „Marie Curie“ podporují.	K cílům patří sledování pokroku, které odhalí mezery a překážky v akcích „Marie Curie-Sklodowska“, a zvyšování jejich dopadu. V této souvislosti se vypracují ukazatele a budou analyzovány údaje o mobilitě, dovednostech a kariérách výzkumných pracovníků a genderové rovnosti v rámci úsilí o synergii a těsnou koordinaci s akcemi na podporu politiky prováděnými v rámci průřezové výzvy „věda pro společnost a se společností“, které se týkají výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a těch, kdo je financují. Tato činnost je rovněž zaměřena na zvyšování povědomí o významu a přitažlivosti profesní dráhy ve výzkumu a na šíření výsledků výzkumu a inovací vycházejících z prací, které akce „Marie Curie-Sklodowska“ podporují. Měla by také zahrnovat konkrétní opatření, jejichž cílem je odstranit překážky profesního rozvoje, mj. také v případě dočasného přerušení kariéry.
Pozměňovací návrh   124 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Výzkumné infrastruktury	4. Výzkumné infrastruktury
4.1 Specifický cíl	4.1 Specifický cíl
Specifickým cílem je vybavit Evropu světově prvotřídními výzkumnými infrastrukturami, které budou přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, a plně využít jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace.	Specifickým cílem je vybavit Evropu světově prvotřídními výzkumnými infrastrukturami, které budou přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, a plně využít jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace.
Výzkumné infrastruktury jsou určujícími činiteli evropské konkurenceschopnosti v celé škále vědeckých oblastí a jsou nezbytné pro inovace založené na vědě. V mnoha oblastech není výzkum možný bez přístupu k vysoce výkonným počítačům, zdrojům záření pro nové materiály, speciálním prostorám pro nanotechnologie, databázím pro genomiku a společenské vědy, observatořím pro vědy o Zemi, širokopásmovým sítím pro přenos dat atd. Výzkumné infrastruktury jsou nezbytné pro provádění výzkumu nutného k řešení velkých společenských výzev, jako jsou energie, změna klimatu, biohospodářství či celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny. Podněcují spolupráci přes hranice a napříč obory a vytvářejí jednolitý a otevřený evropský prostor pro výzkum on-line. Podporují mobilitu lidí a myšlenek, spojují nejlepší vědce z celé Evropy a světa a zlepšují vědecké vzdělávání. Jsou hybnou silou excelence v rámci evropských výzkumných a inovačních komunit a mohou být pozoruhodnými ukázkami vědy pro celou společnost.	Výzkumné infrastruktury jsou určujícími činiteli evropské konkurenceschopnosti v celé škále vědeckých oblastí a jsou nezbytné pro inovace založené na vědě. V mnoha oblastech není výzkum možný mimo jiné bez přístupu k vysoce výkonným počítačům, analytickým zařízením, zdrojům záření pro nové materiály, speciálním prostorám a moderní metrologii pro nanotechnologie, speciálně vybaveným laboratořím pro biologický a lékařský výzkum, databázím pro genomiku a společenské vědy, observatořím a senzorům pro vědy o Zemi a životním prostředí, vysocerychlostním širokopásmovým sítím pro přenos dat atd. Výzkumné infrastruktury jsou nezbytné pro provádění výzkumu nutného k řešení velkých společenských výzev, jako jsou energie, změna klimatu, biohospodářství či celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny. Podněcují spolupráci přes hranice a napříč obory a vytvářejí jednolitý a otevřený evropský prostor pro výzkum on-line. Podporují mobilitu lidí a myšlenek, spojují nejlepší vědce z celé Evropy a světa a zlepšují vědecké vzdělávání. Jejich budování podněcuje výzkumné pracovníky a inovativní podniky k tomu, aby vyvíjeli nejmodernější technologie. Takto posilují technologicky vyspělá inovativní průmyslová odvětví v Evropě. Jsou hybnou silou excelence v rámci evropských výzkumných a inovačních komunit a mohou být pozoruhodnými ukázkami vědy pro celou společnost.
Evropa musí vytvořit odpovídající stálou základnu pro budování, udržování a provozování výzkumných infrastruktur, má-li její výzkum zůstat na světové úrovni. To vyžaduje podstatnou a účinnou spolupráci mezi Unií, vnitrostátními a regionálními financujícími subjekty a za tímto účelem budou vytvářeny pevné vazby s politikou soudržnosti pro zajištění synergie a soudržného přístupu.	Evropa musí vytvořit odpovídající stálou základnu pro budování, udržování a provozování výzkumných infrastruktur a pro výběr a určování prioritních pracovišť na základě přidané hodnoty pro EU a na základě kvality a významu, má-li její výzkum zůstat na světové úrovni. To vyžaduje podstatnou a účinnou spolupráci mezi Unií, vnitrostátními a regionálními financujícími subjekty a za tímto účelem budou vytvářeny pevné vazby s politikou soudržnosti pro zajištění synergie a soudržného přístupu.
Tento specifický cíl se zabývá základním závazkem stěžejní iniciativy Unie inovací vyzdvihující klíčovou úlohu, kterou hrají výzkumné infrastruktury na světové úrovni, pokud jde o to, umožnit průlomový výzkum a inovace. Tato iniciativa zdůrazňuje potřebu sdružovat pro budování a provoz výzkumných infrastruktur zdroje v celé Evropě a v některých případech i celosvětově. Stejně tak stěžejní iniciativa Digitální agenda pro Evropu zdůrazňuje potřebu posílit evropské elektronické infrastruktury a význam tvorby inovačních seskupení pro inovativní náskok Evropy.	Tento specifický cíl se zabývá základním závazkem stěžejní iniciativy Unie inovací vyzdvihující klíčovou úlohu, kterou hrají výzkumné infrastruktury na světové úrovni, pokud jde o to, umožnit průlomový výzkum a inovace. Tato iniciativa zdůrazňuje potřebu sdružovat pro budování a provoz těchto výzkumných infrastruktur zdroje v celé Evropě a v některých případech i celosvětově. Stejně tak stěžejní iniciativa Digitální agenda pro Evropu zdůrazňuje potřebu posílit evropské elektronické infrastruktury a význam tvorby inovačních seskupení pro inovativní náskok Evropy.
4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Nejmodernější výzkumné infrastruktury se stávají stále složitějšími a nákladnějšími a často vyžadují spojení různého vybavení, služeb a zdrojů dat a rozsáhlou nadnárodní spolupráci. Žádná země nemá sama dostatek zdrojů na podporu všech výzkumných infrastruktur, které potřebuje. Evropský přístup k výzkumným infrastrukturám zaznamenal v posledních letech významný pokrok v provádění plánu ESFRI pro infrastruktury, v integraci a otevírání vnitrostátních výzkumných zařízení a v rozvoji elektronických infrastruktur, o něž se opírá digitální Evropský výzkumný prostor. Sítě výzkumných infrastruktur v celé Evropě posilují její základnu lidského kapitálu tím, že poskytují vzdělání na světové úrovni nové generaci výzkumných pracovníků a inženýrů a podporují mezioborovou spolupráci.	Nejmodernější výzkumné infrastruktury se stávají stále složitějšími a nákladnějšími a často vyžadují spojení různého vybavení, služeb a zdrojů dat a rozsáhlou nadnárodní spolupráci. Žádná země nemá sama dostatek zdrojů na podporu všech výzkumných infrastruktur, které potřebuje. Evropský přístup k výzkumným infrastrukturám zaznamenal v posledních letech významný pokrok v provádění plánu ESFRI pro infrastruktury, v integraci a otevírání vnitrostátních výzkumných zařízení a v rozvoji elektronických infrastruktur, o něž se opírá otevřený digitálně propojený Evropský výzkumný prostor. Sítě výzkumných infrastruktur v celé Evropě posilují její základnu lidského kapitálu tím, že poskytují vzdělání na světové úrovni nové generaci výzkumných pracovníků a inženýrů a podporují mezioborovou spolupráci.
Další rozvoj a širší využívání výzkumných infrastruktur na úrovni Unie významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Zatímco členským státům zůstává hlavní role v rozvoji a financování výzkumných infrastruktur, Unie sehrává důležitou úlohu, pokud jde o podporu infrastruktur na úrovni Unie, pomoc při rozvoji nových zařízení, otevírání širokého přístupu k vnitrostátním a evropským infrastrukturám a zajišťování soudržnosti a účinnosti regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních politik. Je nezbytné vyvarovat se nejen zdvojování činností a koordinovat a racionalizovat používání zařízení, ale také sdružovat zdroje, aby Unie mohla rovněž získat a provozovat výzkumné infrastruktury na světové úrovni.	Další rozvoj a širší využívání nejlepších výzkumných infrastruktur na evropské úrovni významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Zatímco členským státům zůstává hlavní role v rozvoji a financování výzkumných infrastruktur, Unie sehrává důležitou úlohu, pokud jde o podporu infrastruktur na evropské úrovni, např. zlepšování koordinace v oblasti rozdělených evropských výzkumných infrastruktur, pomoc při rozvoji nových a integrovaných zařízení, otevírání a rozvoj širokého přístupu k vnitrostátním a evropským infrastrukturám a zajišťování soudržnosti a účinnosti regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních politik. Je nezbytné vyvarovat se zdvojování a roztříštěnosti úsilí, podpořit koordinované a účinné používání zařízení a případně sdružovat zdroje tak, aby Unie mohla rovněž získat a provozovat výzkumné infrastruktury na světové úrovni.
	IKT přeměnily vědu tím, že umožnily spolupráci na dálku, hromadné zpracování údajů, pokusy in silico a přístup ke vzdáleným zdrojům. Výzkum je tak stále více nadnárodní a mezioborový, což vyžaduje používání infrastruktur IKT, které mají nadnárodní povahu jako věda sama o sobě. Je proto vhodné, aby byl významný podíl rozpočtu na tento specifický cíl určen na výzkum a inovace elektronických infrastruktur.
Úspory z množství a rozsahu dosažené díky evropskému přístupu k výstavbě, používání a řízení výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, významně přispějí ke zvýšení výzkumného a inovačního potenciálu Evropy.	Úspory z množství a rozsahu dosažené díky evropskému přístupu k výstavbě, používání a řízení výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, významně přispějí ke zvýšení výzkumného a inovačního potenciálu Evropy a zvýší konkurenceschopnost Unie na mezinárodní úrovni.
4.3. Hlavní rysy činností	4.3. Hlavní rysy činností
Cílem činností je rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období, podpora jejich inovačního potenciálu a lidského kapitálu a posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur.	Cílem činností je rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období, podpora jejich inovačního potenciálu a lidských zdrojů a posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur.
a ) Rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období	a ) Rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období
Záměrem je zajistit uplatňování a fungování ESFRI a dalších výzkumných infrastruktur světové úrovně, včetně rozvíjení regionálních partnerských zařízení, integraci vnitrostátních výzkumných infrastruktur a přístup k nim a rozvoj, zavádění a provozování elektronických infrastruktur.	Záměrem je zajistit uplatňování, fungování a nadnárodní přístup k ESFRI a dalším výzkumným infrastrukturám světové úrovně, včetně rozvíjení vynikajících regionálních partnerských zařízení evropského zájmu, a zajistit rovněž nadnárodní přístup k evropské výzkumné infrastruktuře světové úrovně, integraci vnitrostátních výzkumných infrastruktur a nadnárodní přístup k nim a rozvoj, zavádění a provozování elektronických infrastruktur k zajištění schopnosti předního světového postavení ve vytváření sítí, výpočetní technice a vědeckých údajích.
b) Podpora inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur a jejich lidského kapitálu	b) Podpora inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur a jejich lidského kapitálu
Záměrem je motivovat výzkumné infrastruktury, aby působily jako počáteční osvojitelé technologií, podporovat partnerství ve VaV s průmyslem, usnadňovat průmyslové využití výzkumných infrastruktur a stimulovat vytváření inovačních seskupení. Tato činnost rovněž podpoří odbornou přípravu nebo výměny pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury.	Záměrem je motivovat výzkumné infrastruktury, aby působily jako počáteční osvojitelé nebo výrobci průřezových technologií, podporovat partnerství ve VaV s průmyslem, usnadňovat průmyslové využití výzkumných infrastruktur a stimulovat vytváření inovačních seskupení. Tato činnost rovněž podpoří vzdělávání a odbornou přípravu nebo výměny pracovníků, kteří používají, řídí a provozují výzkumné infrastruktury, včetně systémů vysílání vedoucích pracovníků a projektových manažerů.
c) Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce	c) Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce
Záměrem je podpořit partnerství mezi příslušnými tvůrci politiky a financujícími orgány, nástroje pro mapování a sledování používané při rozhodování a také činnosti na poli mezinárodní spolupráce.	Záměrem je podpořit partnerství mezi příslušnými tvůrci politiky a financujícími orgány, nástroje pro mapování a sledování používané při rozhodování a také činnosti na poli mezinárodní spolupráce. Evropské výzkumné infrastruktury jsou ve svých činnostech v oblasti mezinárodních vztahů podporovány a jsou s nimi během utváření evropské strategie pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu vedeny konzultace.
Druh a třetí činnost se realizují prostřednictvím jejich vlastní zvláštní akce a ve vhodných případech v rámci první činnosti.	Druh a třetí činnost se realizují prostřednictvím jejich vlastní zvláštní akce a ve vhodných případech v rámci první činnosti.
Pozměňovací návrh   125 Návrh nařízení Příloha I – část I – bod 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. ŠÍŘENÍ VYNIKAJÍCÍ ÚROVNĚ VĚDY A ZVYŠOVÁNÍ ÚČASTI
	4a.1. Specifický cíl
	Specifickým cílem je plně využívat potenciálu evropského fondu talentů a zajistit, že přínosy inovační ekonomiky budou jednak maximalizovány a jednak spravedlivě rozděleny v rámci Unie v souladu se zásadou excelence.
	Hovoříme-li o cílech unijní politiky výzkumu a technologického rozvoje, čl. 179 odst. 2 SFEU jasně uvádí, že „má Unie podporovat podniky, včetně malých a středních podniků, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně“.
	A ve skutečnosti bylo zajištění toho, aby se činnosti spojené s výzkumem a inovacemi obecně rozšířily, dlouho důležitým politickým cílem Unie. Avšak navzdory nedávnému trendu usilujícímu o to, aby se inovační výkonnost jednotlivých zemí sblížila, přetrvávají stále mezi zeměmi EU-27 výrazné rozdíly, jak to bylo uvedeno i ve srovnávacím přehledu výzkumu a inovací Unie 2011. Kvůli zavedení škrtů ve vnitrostátních rozpočtech navíc současná finanční krize hrozí tím, že se rozdíly mezi „vedoucími inovátory“ a „nejslabšími inovátory“ budou prohlubovat.
	4a.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
	Pro dosažení pokroku směrem k udržitelné a inteligentní společnosti podporující začlenění musí Evropa co nejlépe využívat informací, které jsou k dispozici v Unii, a uvolnit dosud nevyužitý výzkumný a inovační potenciál. Toto je reálná evropská výzva rozhodující pro naši mezinárodní konkurenceschopnost a nemůžou ji řešit samotné členské státy.
	Navrhované činnosti přispějí poskytováním ochrany a propojováním středisek excelence k posílení Evropského výzkumného prostoru.
	4a.3. Hlavní rysy činností
	Aby byla zajištěna účinnost finančních prostředků na výzkum a inovace, musí být program Horizont 2020 otevřený širokému okruhu účastníků, včetně nových subjektů na trhu, a musí zajistit, aby excelence převládala všude, kde je přítomná.
	V této souvislosti se opatření zaměří na plné využívání potenciálu evropského fondu talentů, čímž se bude optimalizovat hospodářský a sociální vliv výzkumu a inovací. Tato opatření budou odlišná, přitom se však budou doplňovat s politikami a činnostmi fondů k provádění politiky soudržnosti.
	Tato opatření zahrnují:
	Opatření pro vytváření partnerství a sítí
	a) spojování nově vznikajících středisek excelence v méně inovativních členských státech a regionech s jejich mezinárodními protějšky jinde v Evropě, které zaujímají vedoucí postavení;
	b) zahájení hospodářské soutěže týkající se zakládání mezinárodně konkurenceschopných výzkumných středisek v méně inovativních regionech založené na prioritách vymezených v jejich strategiích pro inteligentní specializaci regionů; do tohoto výběrového řízení se mohou přihlásit týmy, v nichž bude zastoupen vždy jeden inovativní region spadající do kategorie méně inovativních regionů a jedno mezinárodně uznávané středisko excelence jinde v Evropě;
	c) vytvoření „pracovních míst EVP“ s cílem přilákat vynikající akademické pracovníky do institucí s jednoznačným potenciálem k excelenci ve výzkumu, aby se zlepšily možnosti těchto institucí svůj potenciál plně uvolnit, a vytvořit tak rovné podmínky pro výzkum a inovace v Evropském výzkumném prostoru;
	d) přidělení „grantů na návrat“ vynikajícím výzkumným pracovníkům, kteří v současné době pracují mimo Evropu a chtějí pracovat v Evropě, nebo výzkumným pracovníkům, kteří již pracují v Evropě, ale chtějí se přesunout do méně výkonného regionu;
	e) podpora doplňkových dohod uzavřených mezi organizacemi, jež jsou příjemci grantů pro projekty kooperativního výzkumu, a dalšími subjekty a organizacemi zřízenými zejména v zemích, které nejsou přímo zapojeny do projektu, s konkrétním cílem vytvořit příležitosti k odbornému vzdělávání (zejména doktorandská a postdoktorandská místa);
	f) posilování úspěšných sítí, jejichž cílem je zapojení vysoce kvalitních institucí v oblasti výzkumu a inovací do sítě. Zvláštní pozornost bude věnována programu COST s cílem podpořit činnosti vedoucí k nalezení a propojení „ostrůvků excelence“ (vysoce kvalitních vědeckých obcí a mladých výzkumných pracovníků) po celé Evropě;
	g) rozvoj specifických vzdělávacích mechanismů k účasti v programu Horizont 2020, které budou plně využívat stávající sítě, např. národní kontaktní místa;
	h) vytvoření on-line trhu, kde bude možno inzerovat duševní vlastnictví a kde se propojí vlastníci a uživatelé práv k duševnímu vlastnictví.
	Vytváření součinnosti se strukturálními fondy
	a) udělení „známky excelence“ kladně hodnoceným návrhům projektů ERV, Marie Curie-Sklodowska nebo návrhům projektů spolupráce, které nezískaly finanční prostředky z důvodu rozpočtových omezení, a rovněž dokončeným projektům s cílem usnadnit financování následných kroků z vnitrostátních, regionálních nebo soukromých zdrojů;
	b) podpora rozvoje a sledování strategií pro inteligentní specializaci. Bude vyvinut nástroj pro podporu politiky a bude usnadněno osvojování si politiky na regionální úrovni prostřednictvím vzájemného mezinárodního hodnocení a sdílení osvědčených postupů.
viz. kompromisní PN 52
Pozměňovací návrh   126 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – odst. 1 až 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích	1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích
Specifickým cílem je udržet si a rozvíjet celosvětové vedoucí postavení v základních technologiích a vesmírném výzkumu a inovacích, o něž se opírá konkurenceschopnost v řadě stávajících a vznikajících průmyslových a dalších odvětví.	Specifickým cílem je udržet si a rozvíjet prostřednictvím výzkumu a inovací celosvětové vedoucí postavení v základních technologiích a vesmírném výzkumu, o něž se opírá konkurenceschopnost v řadě stávajících a vznikajících průmyslových a dalších odvětví.
Globální obchodní prostředí se rychle mění a cíle Evropy 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění představují pro evropský průmysl výzvy a příležitosti. Evropa potřebuje urychlit inovace a zároveň přeměnit nashromážděné znalosti tak, aby se podpořily a zdokonalily stávající produkty, služby a trhy a aby vznikly nové. Inovace by se měly využívat v co nejširším smyslu, jít za hranice technologie a zahrnovat obchodní, organizační a sociální hlediska.	Globální obchodní prostředí se rychle mění a cíle Evropy 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění představují pro evropský průmysl výzvy a příležitosti. Evropa potřebuje urychlit inovace a zároveň přeměnit nashromážděné znalosti tak, aby podpořily a zvýšily kvalitu a udržitelnost stávajících produktů, služeb a trhů a aby vznikly nové. Inovace by se měly využívat v co nejširším smyslu, jít za hranice technologie a zahrnovat obchodní, organizační, sociální a bezpečnostní hlediska.
K zachování předního místa v celosvětové hospodářské soutěži se silnou technologickou základnou a průmyslovými schopnostmi je zapotřebí zvýšených strategických investic do výzkumu, rozvoje, validace a pilotního testování, a to v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a v oblasti vesmíru.	K zachování předního místa v celosvětové hospodářské soutěži se silnou technologickou základnou a průmyslovými schopnostmi je zapotřebí zvýšených strategických investic do výzkumu, rozvoje, validace a pilotního testování, a to v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a v oblasti vesmíru.
Úspěšné zvládnutí a zavedení základních technologií evropským průmyslem je klíčovým činitelem pro posílení evropské produktivity a inovační schopnosti a zajištění toho, aby Evropa měla vyspělé, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství, zaujímala celosvětové vedoucí postavení v odvětvích aplikace vyspělých technologií a měla schopnost vyvíjet účinná řešení společenských výzev. Všudypřítomná povaha těchto činností může vést k dalšímu pokroku prostřednictvím doplňujících vynálezů a aplikací, a tím zajistí vyšší návratnost investic do těchto technologií než v kterékoli jiné oblasti.	Úspěšné zvládnutí a zavedení základních technologií evropským průmyslem je klíčovým činitelem pro posílení evropské produktivity a inovační schopnosti a zajištění toho, aby Evropa měla vyspělé, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství, zaujímala celosvětové vedoucí postavení v odvětvích aplikace vyspělých technologií a měla schopnost vyvíjet účinná a udržitelná řešení společenských výzev. Všudypřítomná povaha těchto činností může vést k dalšímu pokroku prostřednictvím doplňujících vynálezů a aplikací, a tím zajistí vyšší návratnost investic do těchto technologií než v kterékoli jiné oblasti. Rozvoj osamostatněných výzkumných projektů je podporován pružnými nástroji, např. otevřenými výzvami.
Tyto činnosti přispějí k naplnění cílů stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 Unie inovací, Evropa účinněji využívající zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace a Digitální agenda pro Evropu, jakož i cílů politiky Unie pro oblast vesmíru.	Tyto činnosti přispějí k naplnění cílů stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 Unie inovací, Evropa účinněji využívající zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace a Digitální agenda pro Evropu, jakož i cílů vnitřní bezpečnostní strategie Unie a politiky Unie pro oblast vesmíru.
Doplnění dalších činností v programu Horizont 2020	Doplnění dalších činností v programu Horizont 2020
Činnosti v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ budou vycházet především z výzkumných a inovačních programů určených průmyslem a podniky společně s výzkumnou obcí a budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru.	Činnosti v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ budou vycházet především z výzkumných a inovačních programů určených průmyslem, podniky a MSP společně s výzkumnou obcí a budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru. Cílem těchto činností budou nejen obecné potřeby a zájmy v konkrétním odvětví, ale i podpora provádění politických cílů v těchto konkrétních odvětvích. Tyto činnosti budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru.
Zapojení základních technologií do řešení společenských výzev se podpoří spolu s příslušnými výzvami. Uplatňování základních technologií, které nespadají do oblasti společenských výzev, ale jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se podpoří v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.	Zapojení základních technologií do řešení společenských výzev se podpoří spolu s příslušnými výzvami. Uplatňování základních technologií, které nespadají do oblasti společenských výzev, ale jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se podpoří v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.
Společný přístup	Společný přístup
Tento přístup zahrnuje jak činnosti řízené podle programů, tak otevřenější oblasti na podporu inovativních projektů a průlomových řešení. Důraz se klade na výzkum a vývoj, rozsáhlé pilotní projekty a demonstrace, testovací prostředí a živé laboratoře, tvorbu prototypů a validaci výrobků v pilotních linkách. Činnosti se navrhnou tak, aby zvyšovaly průmyslovou konkurenceschopnost prostřednictvím stimulace průmyslu, a zejména MSP, aby investoval větší prostředky do výzkumu a inovací.	Tento přístup zahrnuje jak činnosti řízené podle programů, tak otevřenější oblasti na podporu inovativních projektů a průlomových řešení. Důraz se klade na výzkum a vývoj a na inovační aktivity v předobchodní a předkonkurenční fázi, včetně demonstrací, testovacích prostředí a živých laboratoří, tvorby prototypů a validace výrobků v pilotních linkách. Činnosti se navrhnou tak, aby zvyšovaly průmyslovou konkurenceschopnost prostřednictvím stimulace průmyslu s cílem zvýšit jeho výzkum a investice do inovací. Činnosti zejména podporují MSP, aby investovaly do činností v oblasti výzkumu a inovací a měly k nim větší přístup. Pozornost bude věnována projektům malého a středního rozsahu. Činnosti, které přímo navazují na projekty jakými jsou např. pilotní ověřování, demonstrace a zavádění, jsou podporovány pružnými nástroji, např. otevřenými výzvami.
Významnou složkou cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ jsou klíčové technologie definované jako mikro- a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, vyspělé materiály a vyspělé výrobní systémy. Tyto víceoborové, znalostní technologie náročné na kapitál se dotýkají mnoha různých odvětví a jsou základem pro značnou konkurenční výhodu evropského průmyslu. Sjednocený přístup podporující spojování, konvergenci a účinek vzájemného obohacování, které mají klíčové technologie v různých inovačních cyklech a hodnotových řetězcích, může přinést slibné výsledky ve výzkumu a otevřít cestu novým průmyslovým technologiím, výrobkům, službám a novým použitím (např. v oblasti vesmíru, dopravě, při ochraně životního prostředí, ve zdravotnictví atd.). Četné interakce klíčových technologií a základních technologií se tudíž využijí pružným způsobem jako důležitý zdroj inovací. Bude tak doplněna podpora výzkumu a inovací v oblasti klíčových technologií, kterou případně poskytují vnitrostátní nebo regionální orgány prostřednictvím fondů politiky soudržnosti v rámci strategií pro inteligentní specializaci.	Významnou složkou cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ jsou klíčové technologie definované jako mikro- a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, vyspělé materiály a vyspělé výrobní systémy. Tyto víceoborové, znalostní technologie náročné na kapitál se dotýkají mnoha různých odvětví a jsou základem pro značnou konkurenční výhodu evropského průmyslu a vytváření nových pracovních míst. Sjednocený přístup podporující spojování, konvergenci a účinek vzájemného obohacování, které mají klíčové technologie v různých inovačních cyklech a hodnotových řetězcích, může přinést slibné výsledky ve výzkumu a otevřít cestu novým průmyslovým technologiím, výrobkům, službám i novým použitím a udržitelným přístupům (např. v oblasti vesmíru, dopravě, při ochraně životního prostředí, ve zdravotnictví, zemědělství atd.) Četné interakce klíčových technologií a základních technologií se tudíž využijí pružným způsobem jako důležitý zdroj inovací. Bude tak doplněna podpora výzkumu a inovací v oblasti klíčových technologií, kterou případně poskytují vnitrostátní nebo regionální orgány prostřednictvím fondů politiky soudržnosti v rámci strategií pro inteligentní specializaci.
U všech základních a průmyslových technologií včetně technologií klíčových, bude významným cílem podpořit interakce mezi technologiemi a interakce s aplikacemi v rámci společenských výzev. Tato skutečnost se plně zohlední při vytváření a provádění programů a priorit. K tomu je zapotřebí, aby se zúčastněné strany zastupující různé pohledy plně zapojily do stanovování a provádění priorit. V určitých případech to bude rovněž vyžadovat akce společně financované z prostředků na základní a průmyslové technologie a na příslušné společenské výzvy. Sem bude patřit také společné financování partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se zaměřují na vývoj technologií a jejich použití při řešení společenských výzev.	U všech základních a průmyslových technologií včetně technologií klíčových, bude významným cílem podpořit interakce mezi technologiemi a interakce s aplikacemi v rámci společenských výzev. Tato skutečnost se plně zohlední při vytváření a provádění programů a priorit. K tomu je zapotřebí, aby se všechny zúčastněné strany zastupující různé pohledy plně zapojily do stanovování a provádění priorit. V určitých případech to bude rovněž vyžadovat akce společně financované z prostředků na základní a průmyslové technologie a na příslušné společenské výzvy. Sem bude patřit také společné financování partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se zaměřují na vývoj technologií a inovací a na jejich použití při řešení společenských výzev.
Informační a komunikační technologie hrají důležitou úlohu, jelikož zahrnují některé z klíčových technologií a zajišťují klíčové základní infrastruktury, technologie a systémy pro důležité hospodářské a sociální procesy a nové soukromé a veřejné produkty a služby. Evropský průmysl potřebuje zůstat na špičce technologického rozvoje v oblasti IKT, kde se mnohé technologie dostávají do nové zlomové fáze, a otevírají se tak nové příležitosti.	Informační a komunikační technologie hrají důležitou úlohu, jelikož zahrnují některé z klíčových technologií a zajišťují klíčové základní infrastruktury, technologie a systémy pro důležité hospodářské a sociální procesy a nové soukromé a veřejné produkty a služby. Evropský průmysl potřebuje zůstat na špičce technologického rozvoje v oblasti IKT, kde se mnohé technologie dostávají do nové zlomové fáze, a otevírají se tak nové příležitosti.
Oblast vesmíru je rychle rostoucím odvětvím, které přináší informace, jež jsou nezbytné pro mnoho oblastí moderní společnosti, protože splňují její základní požadavky, zabývá se univerzálními vědeckými otázkami a slouží k zajištění postavení Unie jakožto významného aktéra na mezinárodní scéně. O vesmírný výzkum se opírají všechny činnosti prováděné ve vesmíru, ale tento výzkum je nyní rozdroben do vnitrostátních programů realizovaných jen některými členskými státy Unie. Koordinace a investice do vesmírného výzkumu na úrovni Unie jsou nutné (srov. článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie) pro zachování konkurenčního náskoku, zajištění vesmírné infrastruktury Unie, jako je Galileo, a pro udržení role Unie ve vesmíru pro budoucnost. Kromě toho inovativní navazující služby a aplikace využívající informace získané z vesmíru představují důležitý zdroj růstu a vytváření pracovních míst.	Oblast vesmíru je rychle rostoucím odvětvím, které přináší informace, jež jsou nezbytné pro mnoho oblastí moderní společnosti, protože splňují její základní požadavky, zabývá se univerzálními vědeckými otázkami a slouží k zajištění postavení Unie jakožto významného aktéra na mezinárodní scéně. O vesmírný výzkum se opírají všechny činnosti prováděné ve vesmíru. Koordinace a investice do vesmírného výzkumu na úrovni Unie jsou nutné (srov. článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie) pro zachování konkurenčního náskoku, zajištění vesmírné infrastruktury Unie, jako je Galileo, a pro udržení role Unie ve vesmíru pro budoucnost. Tohoto cíle by mělo být dosaženo v úzké spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a národními kosmickými agenturami. Kromě toho inovativní navazující služby a aplikace využívající informace získané z vesmíru představují důležitý zdroj růstu a vytváření pracovních míst, přičemž jejich rozvoj je pro Unii důležitou příležitostí.
Evropa může dosáhnout kritické míry prostřednictvím partnerství, seskupení a sítí a normalizace podporujících spolupráci mezi různými vědeckými a technickými obory a odvětvími s podobnými potřebami v oblasti výzkumu a rozvoje, která povede k průlomovým objevům, novým technologiím a inovačním řešením.	Evropa může dosáhnout kritické míry prostřednictvím partnerství, seskupení a sítí a normalizace podporujících spolupráci mezi různými vědeckými a technickými obory a odvětvími s podobnými potřebami v oblasti výzkumu a rozvoje, která povede k průlomovým objevům, novým technologiím a inovačním řešením.
Rozvíjení a provádění výzkumných a inovačních programů prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, budování účinných vazeb mezi průmyslem a vysokými školami, zajišťování dodatečných investic, přístup k rizikovému financování, normalizace a podpora zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovační produkty a služby – to vše jsou aspekty, které jsou důležité při dosahování konkurenceschopnosti.	Rozvíjení a provádění výzkumných a inovačních programů prostřednictvím evropských technologických platforem či partnerství veřejného a soukromého sektoru, budování účinných vazeb mezi průmyslem a vysokými školami, zajišťování dodatečných investic, přístup k rizikovému financování, normalizace a podpora zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovační produkty a služby – to vše jsou aspekty, které jsou důležité při dosahování konkurenceschopnosti.
V tomto ohledu jsou rovněž zapotřebí pevné vazby s EIT, a to za účelem výchovy špičkových podnikatelských talentů a urychlení inovací spojováním lidí z různých zemí, oborů a organizací.	V tomto ohledu jsou rovněž zapotřebí pevné vazby s EIT, a to za účelem výchovy špičkových podnikatelských talentů a urychlení inovací spojováním lidí z různých zemí, oborů a organizací.
Spolupráce na úrovni Unie může rovněž podporovat obchodní příležitosti prostřednictvím tvorby evropských nebo mezinárodních norem pro nové vznikající produkty a služby a technologie. Podporovat se budou činnosti na podporu normalizace a interoperability, bezpečnosti a předregulačních činností.	Spolupráce na úrovni Unie podporuje rovněž obchodní příležitosti prostřednictvím tvorby evropských nebo mezinárodních norem pro nové vznikající produkty a služby a technologie. Tvorba takových norem, která by navázala na konzultace se zúčastněnými stranami z oblasti vědy a průmyslu, by mohla mít pozitivní vliv. Podporovat se budou činnosti na podporu normalizace a interoperability, bezpečnosti a předregulačních činností.
Pozměňovací návrh   127 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – podbod 1.1.
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.1. Informační a komunikační technologie (IKT)	1.1. Informační a komunikační technologie (IKT)
1.1.1. Specifický cíl pro IKT	1.1.1. Specifický cíl pro IKT
V souladu s Digitální agendou pro Evropu je specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti IKT umožnit Evropě, aby rozvíjela a využívala příležitostí, které pokrok v oblasti IKT přináší, ku prospěchu svých občanů, podniků a vědeckých obcí.	V souladu s Digitální agendou pro Evropu je specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti IKT umožnit Evropě, aby rozvíjela a využívala příležitostí, které pokrok v oblasti IKT přináší, ku prospěchu svých občanů, podniků a vědeckých obcí. „IKT“ zahrnuje veškeré oblasti informační a komunikační technologie, mimo jiné pevné, bezdrátové, optické a satelitní sítě, elektronická síťová média, inteligentní počítačové systémy a vestavěný software jakož i širokou škálu fotoniky, molekulární elektroniky, spinové elektroniky, robotiky, nanoelektroniky a bioelektroniky.
Evropa, která je největším světovým hospodářstvím a má největší podíl na světovém trhu IKT, v současnosti o objemu více než 2 600 miliard EUR, může mít oprávněně ambice, aby její podniky, vlády, střediska výzkumu a vývoje a vysoké školy stály v čele rozvoje v oblasti IKT, aby se v ní rozvíjel nový obchod a aby více investovala do inovací v oblasti IKT.	Evropa, která je největším světovým hospodářstvím a má největší podíl na světovém trhu IKT, v současnosti o objemu více než 2 600 miliard EUR, může mít oprávněně ambice, aby její podniky, vlády, střediska výzkumu a vývoje a vysoké školy stály v čele rozvoje v oblasti IKT, aby se v ní rozvíjel nový obchod a aby více investovala do inovací v oblasti IKT.
Do roku 2020 by evropské odvětví IKT mělo dodávat přinejmenším rovnocennou část svého podílu na celosvětovém trhu IKT – v současnosti se jedná přibližně o jednu třetinu. Evropa by měla také podporovat vznik inovativních podniků v oblasti IKT, aby jednu třetinu všech výdajů podniků na VaV v IKT, které dnes činí více než 35 miliard EUR ročně, investovaly společnosti založené v posledních dvou desetiletích. To by vyžadovalo značné zvýšení veřejných investic do VaV v IKT způsobem, který povede k posílení výdajů soukromého sektoru s cílem zdvojnásobit investice v příštím desetiletí, a existenci mnohem většího počtu evropských pólů světové excelence v oblasti IKT.	Do roku 2020 by evropské odvětví IKT mělo dodávat přinejmenším rovnocennou část svého podílu na celosvětovém trhu IKT – v současnosti se jedná přibližně o jednu třetinu. Evropa by měla také podporovat vznik inovativních podniků v oblasti IKT, aby jednu třetinu všech výdajů podniků na VaV v IKT, které dnes činí více než 35 miliard EUR ročně, investovaly společnosti založené v posledních dvou desetiletích. To by vyžadovalo značné zvýšení veřejných investic do VaV v IKT způsobem, který povede k posílení výdajů soukromého sektoru s cílem zdvojnásobit investice v příštím desetiletí, a existenci mnohem většího počtu evropských pólů světové excelence v oblasti IKT.
Ke zvládnutí stále složitější a stále výrazněji víceoborové technologie a obchodních řetězců v oblasti IKT je nutné vytváření partnerství, sdílení rizik a dosažení kritické míry v celé Unii. Činnost na úrovni Unie pomáhá průmyslu jednat z hlediska jednotného trhu a dosahovat úspor z množství a rozsahu. Spolupráce na základě společných otevřených technologických platforem s přelévacím a pákovým efektem umožňuje široké škále zúčastněných stran, aby těžily z nového vývoje a uplatňovaly další inovace. Sdružování a vytváření partnerství na úrovni Unie rovněž umožňuje dosahovat konsensu, vytváří viditelné kontaktní místo pro mezinárodní partnery a vede k rozvoji celounijních a celosvětových norem a interoperabilních řešení.	Ke zvládnutí stále složitější a stále výrazněji víceoborové technologie a obchodních řetězců v oblasti IKT je nutné vytváření partnerství, sdílení rizik a dosažení kritické míry v celé Unii. Činnost na úrovni Unie pomáhá průmyslu jednat z hlediska jednotného trhu a dosahovat úspor z množství a rozsahu. Spolupráce na základě společných otevřených technologických platforem s přelévacím a pákovým efektem umožňuje široké škále zúčastněných stran, aby těžily z nového vývoje a uplatňovaly další inovace. Sdružování a vytváření partnerství na úrovni Unie rovněž umožňuje dosahovat konsensu, vytváří viditelné kontaktní místo pro mezinárodní partnery a vede k rozvoji celounijních a celosvětových norem a interoperabilních řešení.
1.1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Informační a komunikační technologie podporují inovace a konkurenceschopnost v široké škále soukromých a veřejných trhů a odvětví a umožňují vědecký pokrok ve všech oborech. Během příštího desetiletí bude transformační dopad digitálních technologií, součástí, infrastruktur a služeb v oblasti IKT stále viditelnější ve všech oblastech života. Neomezené výpočetní a komunikační zdroje a zdroje pro uchování dat budou dostupné všem občanům na Zemi. Senzory, stroje a výrobky zpracovávající více informací budou produkovat obrovské množství informací a dat, které učiní z jednání na dálku běžnou věc, umožní globální zavedení obchodní procesů a udržitelných výrobních míst a přinesou širokou řadu služeb a aplikací. Mnohé rozhodující obchodní a veřejné služby a všechny klíčové procesy související s vytvářením znalostí ve vědě, učení, obchodu a veřejném sektoru budou zajišťovány prostřednictvím IKT. Tyto technologie zajistí klíčovou infrastrukturu pro výrobní a obchodní procesy, komunikaci a transakce. Kromě toho budou IKT nepostradatelné vzhledem ke svému přínosu pro klíčové společenské výzvy a společenské procesy, jako je utváření společenství, spotřebitelské chování a veřejná správa, například prostřednictvím sociálních médií.	Informační a komunikační technologie podporují inovace a konkurenceschopnost v široké škále soukromých a veřejných trhů a odvětví a umožňují vědecký pokrok ve všech oborech. Během příštího desetiletí bude transformační dopad digitálních technologií, součástí, infrastruktur a služeb v oblasti IKT stále viditelnější ve všech oblastech života. Výpočetní a komunikační zdroje a zdroje pro uchování dat se budou šířit i v příštích letech. Senzory, stroje a výrobky zpracovávající více informací v reálném čase budou produkovat obrovské množství informací a dat, které učiní z jednání na dálku běžnou věc, umožní globální zavedení obchodní procesů a udržitelných výrobních míst a přinesou širokou řadu služeb a aplikací. Mnohé rozhodující obchodní a veřejné služby a všechny klíčové procesy související s vytvářením znalostí ve vědě, učení, obchodu a veřejném sektoru budou zajišťovány prostřednictvím IKT a budou tedy i přístupnější. Tyto technologie zajistí klíčovou infrastrukturu pro výrobní a obchodní procesy, komunikaci a transakce. Kromě toho budou IKT nepostradatelné vzhledem ke svému přínosu pro klíčové společenské výzvy a společenské procesy, jako je utváření společenství, spotřebitelské chování, politická účast a veřejná správa, například prostřednictvím sociálních médií a platforem a nástrojů pro zvyšování kolektivního povědomí. Podpora a integrace výzkumu v oblasti norem, technologií a systémů zaměřených na uživatele s cílem vypracovat konkurenceschopná řešení jsou zásadní.
Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT je významnou součástí přípravy na technologie a aplikace nové generace, jelikož tvoří velkou část celkových výdajů na společný výzkum a inovace se střední až vysokou mírou rizika v Evropě. Veřejné investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT na úrovni Unie byly a stále jsou zásadní pro mobilizaci kritického množství, které povede k průlomům, širšímu přijetí a lepšímu využití inovačních řešení, výrobků a služeb. I nadále sehrává ústřední úlohu při rozvíjení otevřených platforem a technologií použitelných v celé Unii, při testování a pilotním zavádění inovací ve skutečných celoevropských prostředích a při optimalizaci zdrojů za účelem dosahování konkurenceschopnosti Unie a řešení společných společenských výzev. Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT rovněž umožňuje vysoce technicky vyspělým MSP, aby rostly a využívaly velikosti trhů celé Unie. Posiluje spolupráci a excelenci mezi vědci a inženýry Unie, zesiluje synergie s vnitrostátními rozpočty a mezi nimi a působí jako ústřední bod pro spolupráci s partnery mimo Evropu.	Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT je významnou součástí přípravy na technologie a aplikace nové generace, jelikož tvoří velkou část celkových výdajů na společný výzkum a inovace se střední až vysokou mírou rizika v Evropě. Veřejné investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT na úrovni Unie byly a stále jsou zásadní pro mobilizaci kritického množství, které povede k průlomům, širšímu přijetí a lepšímu využití inovačních řešení, výrobků a služeb. I nadále sehrává ústřední úlohu při rozvíjení otevřených platforem a technologií použitelných v celé Unii, při testování a pilotním zavádění inovací ve skutečných celoevropských prostředích a při optimalizaci zdrojů za účelem dosahování konkurenceschopnosti Unie a řešení společných společenských výzev. Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT rovněž umožňuje vysoce technicky vyspělým MSP, aby rostly a využívaly velikosti trhů celé Unie. Posiluje spolupráci a excelenci mezi vědci a inženýry Unie, zesiluje synergie s vnitrostátními rozpočty a mezi nimi a působí jako ústřední bod pro spolupráci s partnery mimo Evropu.
Několik po sobě jdoucích hodnocení činností v oblasti IKT v rámcovém programu Unie pro výzkum a inovace ukázalo, že cílené investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT, k nimž došlo na úrovni Unie, zásadně pomohly při budování vedoucího postavení v průmyslu v oblastech, jako jsou mobilní komunikace či systémy IKT kritické z hlediska bezpečnosti, a při řešení výzev, jako je energetická účinnost nebo demografická změna. Investice Unie do výzkumných infrastruktur IKT zajistily evropským výzkumným pracovníkům nejlepší světová výzkumná zařízení v oblasti síťových a výpočetních technologií.	Několik po sobě jdoucích hodnocení činností v oblasti IKT v rámcovém programu Unie pro výzkum a inovace ukázalo, že cílené investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT, k nimž došlo na úrovni Unie, zásadně pomohly při budování vedoucího postavení v průmyslu v oblastech, jako jsou mobilní komunikace či systémy IKT kritické z hlediska bezpečnosti, a při řešení výzev, jako je energetická účinnost nebo demografická změna a lepší systém zdravotní péče. Investice Unie do výzkumných infrastruktur IKT zajistily evropským výzkumným pracovníkům nejlepší světová výzkumná zařízení v oblasti síťových a výpočetních technologií.
1.1.3. Hlavní rysy činností	1.1.3. Hlavní rysy činností
Řada oblastí činnosti se zaměří na výzvy spojené s vedoucím postavením v průmyslu a technologiích IKT, přičemž se bude týkat všeobecných výzkumných a inovačních programů v oblasti IKT; patří k nim zejména:	Řada oblastí činnosti se zaměří na výzvy spojené s vedoucím postavením v průmyslu a technologiích IKT, přičemž se bude týkat všeobecných výzkumných a inovačních programů v oblasti IKT; patří k nim zejména:
a) nová generace součástí a systémů: navrhování vyspělých a inteligentních vestavěných součástí a systémů;	a) nová generace součástí a systémů: navrhování vyspělých, bezpečných a inteligentních vestavěných součástí a systémových komponentů;
b) výpočetní technologie nové generace: vyspělé počítačové systémy a technologie;	b) výpočetní technologie nové generace: vyspělé a bezpečné počítačové systémy a technologie;
c) budoucí internet: infrastruktury, technologie a služby;	c) budoucí internet: software, hardware, infrastruktury, technologie a služby;
d) technologie obsahu a řízení informací: IKT pro digitální obsah a kreativitu;	d) technologie obsahu a řízení informací: IKT pro digitální obsah, kulturní průmysl a kreativitu;
e) vyspělá rozhraní a roboti: robotika a inteligentní prostředí;	e) vyspělá rozhraní a roboti: robotika a inteligentní prostředí;
f) mikro- a nanoelektronika a fotonika: klíčové technologie týkající se mikro- a nanoelektroniky a fotoniky.	f) mikro- a nanoelektronika a fotonika.
	fa) Kvantové technologie: nová generace IKT zařízení založená na propojení kvantové fyziky a informační vědy.
Předpokládá se, že těchto šest hlavních oblastí činnosti bude zahrnovat celé spektrum potřeb. Mezi ně patří vedoucí postavení v průmyslu v oblasti obecně použitelných řešení, výrobků a služeb založených na IKT a potřebných k řešení velkých společenských výzev, jakož i výzkumné a inovační programy v oblasti IKT orientované na aplikace, které budou podporovány spolu s příslušnými společenskými výzvami.	Předpokládá se, že těchto sedm hlavních oblastí činnosti bude zahrnovat celé spektrum potřeb. Mezi ně patří vedoucí postavení v průmyslu v oblasti obecně použitelných řešení, výrobků a služeb založených na IKT a potřebných k řešení velkých společenských výzev, jakož i výzkumné a inovační programy v oblasti IKT orientované na aplikace, které budou podporovány spolu s příslušnými společenskými výzvami. Zvláštní pozornost bude věnována zajištění toho, aby pro projekty financované v rámci priority „společenské výzvy“ byly zvoleny nejmodernější IKT. Zvýšená podpora bude poskytována výzkumu a vývoji otevřených systémů a distribučních systémů. Aby byl plně využit potenciál IKT, bude různorodost výzkumných oblastí a cyklů výzkumu IKT zajištěna prostřednictvím pravidel pro účast, která umožní dlouhodobé, nákladově náročné a rozsáhlé výzkumné projekty a činnosti, které umožňují rychlé využití příležitostí nacházejících se na trhu.
Do každé z těchto šesti oblastí činnosti jsou rovněž zahrnuty výzkumné infrastruktury specifické pro IKT, jako jsou živé laboratoře pro velké pokusy a infrastruktury pro základní klíčové technologie a jejich zapojení do vyspělých výrobků a inovačních inteligentních systémů, včetně zařízení, nástrojů, podpůrných služeb, čistých prostor a přístupu ke slévárnám pro výrobu prototypů.	Do každé z těchto sedmi oblastí činnosti jsou rovněž zahrnuty výzkumné infrastruktury specifické pro IKT, jako jsou živé laboratoře pro velké pokusy a infrastruktury pro základní klíčové technologie a jejich zapojení do vyspělých výrobků a inovačních inteligentních systémů, včetně zařízení, nástrojů, podpůrných služeb, čistých prostor a přístupu ke slévárnám pro výrobu prototypů. Finanční prostředky Unie budou přispívat na sdílená zařízení a infrastrukturu, které budou otevřeny většímu počtu subjektů, zvláště pak malým a středním podnikům.
	Základní práva a svobody fyzických osob a zvláště jejich právo na soukromí jsou v Unii klíčová. Horizont 2020 podporuje výzkum a rozvoj systémů, které evropským občanům umožní plnou kontrolu nad jejich komunikací.
Pozměňovací návrh   128 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – podbod 1.2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.2. Nanotechnologie	1.2. Nanotechnologie
1.2.1. Specifický cíl pro nanotechnologie	1.2.1. Specifický cíl pro nanotechnologie
Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti nanotechnologií je zajistit vedoucí postavení Unie na tomto celosvětovém trhu s vysokou mírou růstu podněcováním investic do nanotechnologií a jejich uplatnění v konkurenceschopných výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou v celé řadě aplikací a odvětví.	Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti nanotechnologií je zajistit vedoucí postavení Unie na tomto celosvětovém trhu s vysokou mírou růstu podněcováním investic do nanotechnologií a jejich uplatnění v konkurenceschopných výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou v celé řadě aplikací a odvětví.
Do roku 2020 budou nanotechnologie běžně využívány, to znamená, že se hladce začlení do většiny technologií a aplikací, přičemž se budou orientovat na přínos pro spotřebitele, kvalitu života, udržitelný rozvoj a silný průmyslový potenciál pro realizaci dosud nedostupných řešení v oblasti produktivity a účinnosti zdrojů.	Do roku 2020 budou nanotechnologie běžně využívány, to znamená, že se hladce začlení do většiny technologií a aplikací, přičemž se budou orientovat na přínos pro spotřebitele, kvalitu života, udržitelný rozvoj a silný průmyslový potenciál pro realizaci dosud nedostupných řešení v oblasti produktivity a účinnosti zdrojů. Do roku 2015 Komise přezkoumá veškeré příslušné právní předpisy, aby zajistila bezpečné využívání nanomateriálů u produktů, které mají v průběhu své existence potenciální dopad na zdraví, životní prostředí či bezpečnost.
Evropa musí rovněž stanovit celosvětové srovnávací kritérium, pokud jde o bezpečné a odpovědné využívání a řízení nanotechnologií zajišťující vysokou společenskou i průmyslovou návratnost.	Evropa musí rovněž stanovit celosvětové srovnávací kritérium, pokud jde o bezpečné a odpovědné využívání a řízení nanotechnologií zajišťující vysokou společenskou i průmyslovou návratnost.
Výrobky využívající nanotechnologie představují světový trh, který si Evropa nemůže dovolit přehlížet. Tržní odhady hodnoty výrobků, které jako svou hlavní součást obsahují nanotechnologie, hovoří o 700 miliardách EUR a 2 milionech pracovních míst do roku 2015 a 2 bilionech EUR a 6 milionech pracovních míst do roku 2020. Evropské nanotechnologické společnosti by měly využít tohoto dvouciferného růstu trhu a být schopny získat do roku 2020 tržní podíl, který je přinejmenším rovný evropskému podílu na financování celosvětového výzkumu (tj. čtvrtinu).	Výrobky využívající nanotechnologie představují světový trh, který si Evropa nemůže dovolit přehlížet. Tržní odhady hodnoty výrobků, které jako svou hlavní součást obsahují nanotechnologie, hovoří o 700 miliardách EUR a 2 milionech pracovních míst do roku 2015 a 2 bilionech EUR a 6 milionech pracovních míst do roku 2020. Evropské nanotechnologické společnosti by měly využít tohoto dvouciferného růstu trhu a být schopny získat do roku 2020 tržní podíl, který je přinejmenším rovný evropskému podílu na financování celosvětového výzkumu (tj. čtvrtinu).
1.2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Nanotechnologie představují škálu vznikajících technologií s prokázaným potenciálem, které mají revoluční dopad například v oblasti materiálů, IKT, věd o živé přírodě, zdravotní péči a spotřebního zboží, jakmile se výsledky výzkumu přemění na revoluční výrobky a výrobní postupy.	Nanotechnologie představují škálu vznikajících technologií s prokázaným potenciálem, které mají revoluční dopad například v oblasti materiálů, IKT, výroby, věd o živé přírodě, zdravotní péči a spotřebního zboží, jakmile se výsledky výzkumu přemění na revoluční, udržitelné a konkurenceschopné výrobky a výrobní postupy.
Nanotechnologie sehrávají rozhodující úlohu při řešení výzev popsaných ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Úspěšné využití těchto klíčových technologií přispěje ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie tím, že umožní vznik nových a zlepšených výrobků nebo účinnějších postupů a poskytne odpovědi na budoucí výzvy.	Nanotechnologie sehrávají rozhodující úlohu při řešení výzev popsaných ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Úspěšné využití těchto klíčových technologií přispěje ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie tím, že umožní vznik nových a zlepšených výrobků nebo účinnějších postupů a poskytne odpovědi na budoucí výzvy.
Financování celosvětového výzkumu nanotechnologií se zdvojnásobilo z přibližně 6,5 miliardy EUR v roce 2004 na přibližně 12,5 miliardy EUR v roce 2008, přičemž podíl Unie tvoří asi čtvrtinu z této celkové částky. Unie má uznávané vedoucí postavení ve výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií, přičemž se odhaduje, že v Unii má v této oblasti do roku 2015 působit asi 4 000 společností.	Financování celosvětového výzkumu nanotechnologií se zdvojnásobilo z přibližně 6,5 miliardy EUR v roce 2004 na přibližně 12,5 miliardy EUR v roce 2008, přičemž podíl Unie tvoří asi čtvrtinu z této celkové částky. Unie má uznávané vedoucí postavení ve výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií, přičemž se odhaduje, že v Unii má v této oblasti do roku 2015 působit asi 4 000 společností.
Evropa si nyní potřebuje zajistit a posílit postavení na celosvětovém trhu tím, že podpoří rozsáhlou spolupráci v mnoha různých hodnotových řetězcích i mezi nimi a mezi různými průmyslovými odvětvími, aby u těchto technologií došlo ke zvýšení kapacity procesů s cílem dosáhnout obchodně životaschopných výrobků. Ukazuje se, že otázky posouzení a řízení rizik a odpovědné správy jsou určujícími činiteli budoucího dopadu nanotechnologií na společnost a hospodářství.	Evropa si nyní potřebuje zajistit a posílit postavení na celosvětovém trhu tím, že podpoří rozsáhlou spolupráci v mnoha různých hodnotových řetězcích i mezi nimi a mezi různými průmyslovými odvětvími, aby u těchto technologií došlo ke zvýšení kapacity procesů s cílem dosáhnout bezpečných, udržitelných a obchodně životaschopných výrobků. Ukazuje se, že otázky posouzení a řízení rizik a odpovědné správy jsou určujícími činiteli budoucího dopadu nanotechnologií na společnost a hospodářství.
Činnosti se proto zaměří na rozšířené a spolehlivé uplatnění nanotechnologií v hospodářství umožňující přínos s vysokým společenským a průmyslovým dopadem. Pro zajištění potenciálních příležitostí, včetně zakládání nových společností a vytváření nových pracovních míst, by měl výzkum poskytnout nezbytné nástroje umožňující správnou normalizaci a regulaci.	Činnosti se proto zaměří na spolehlivé a udržitelné uplatnění nanotechnologií v hospodářství umožňující přínos s vysokým společenským a průmyslovým dopadem. Pro zajištění potenciálních příležitostí, včetně zakládání nových společností a vytváření nových pracovních míst, by měl výzkum poskytnout nezbytné nástroje umožňující správnou normalizaci a regulaci.
1.2.3. Hlavní rysy činností	1.2.3. Hlavní rysy činností
(a) Rozvoj nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů	(a) Rozvoj nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů
Zaměření na zcela nové produkty umožňující udržitelná řešení v široké řadě odvětví.	Zaměření na zcela nové produkty umožňující udržitelná řešení v široké řadě odvětví s přihlédnutím k zásadě obezřetnosti.
(b) Zajištění bezpečného rozvoje a uplatnění nanotechnologií	(b) Zajištění bezpečného a zabezpečeného rozvoje a uplatnění nanotechnologií
Rozvíjení vědeckých poznatků o potenciálním dopadu nanotechnologií a nanosystémů na zdraví nebo na životní prostředí a zajištění nástrojů pro posuzování a řízení rizik po dobu celého životního cyklu.	Rozvíjení vědeckých poznatků o potenciálním dopadu nanotechnologií a nanosystémů na zdraví nebo na životní prostředí a rozvíjení nástrojů pro posuzování a řízení rizik po dobu celého životního cyklu.
	(ba) Rozvoj nových nástrojů pro tvorbu, simulaci a stanovení charakteristik nanomateriálů, součástí a systémů a pro manipulaci s nimi.
	Zaměření na zkoumání, zobrazování a kontrolu nových nanomateriálů a systémů v nanoměřítku.
(c) Rozvíjení společenského rozměru nanotechnologie	(c) Rozvíjení společenského rozměru nanotechnologie
Zaměření na řízení nanotechnologie ke společenskému prospěchu.	Zaměření na řízení nanotechnologie ke společenskému prospěchu a posuzování sociální přijatelnosti a relevance konkrétních aplikací.
(d) Účinná syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů	(d) Účinná syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů
Zaměření na nové operace, inteligentní spojování nových a stávajících procesů a zvyšování jejich kapacit za účelem dosažení hromadné výroby výrobků a víceúčelových závodů, které zajistí účinný přenos znalostí do průmyslových inovací.	Zaměření na nové operace, inteligentní spojování nových a stávajících procesů a zvyšování jejich kapacit za účelem dosažení hromadné výroby výrobků a flexibilních závodů, které zajistí účinný přenos znalostí do průmyslových inovací.
(e) Rozvíjení technik pro zvýšení kapacity, metod měření a vybavení	(e) Rozvíjení technik pro zvýšení kapacity, metod měření a vybavení
Zaměření na podpůrné technologie, které podpoří vývoj a zavádění složitých nanomateriálů a nanosystémů na trh.	Zaměření na podpůrné technologie, které podpoří vývoj a zavádění složitých nanomateriálů a nanosystémů na trh.
Pozměňovací návrh   129 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – podbod 1.3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.3. Vyspělé materiály	1.3. Vyspělé materiály
1.3.1. Specifický cíl pro vyspělé materiály	1.3.1. Specifický cíl pro vyspělé materiály
Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělých materiálů je vyvíjet materiály s novými funkcemi a zlepšeným výkonem v průběhu činnosti, aby vznikly konkurenceschopnější výrobky, které minimalizují dopad na životní prostředí a spotřebu zdrojů.	Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělých materiálů je vyvíjet materiály s novými funkcemi a zlepšeným výkonem v průběhu činnosti, aby vznikly konkurenceschopnější výrobky, které jsou pro spotřebitele přístupnější a minimalizují dopad na životní prostředí a spotřebu zdrojů a zvyšují míru bezpečnosti a zabezpečení.
Materiály představují základ průmyslových inovací a jsou klíčovým faktorem, který je umožňuje. Vyspělé materiály s vyšším obsahem znalostí, novými funkcemi a zlepšeným výkonem jsou nepostradatelné pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj v celé řadě aplikací a odvětví.	Materiály představují základ průmyslových inovací a jsou klíčovým faktorem, který je umožňuje. Vyspělé materiály s vyšším obsahem znalostí, novými funkcemi a zlepšeným výkonem jsou nepostradatelné pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj v celé řadě aplikací a odvětví.
1.3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
K vytvoření udržitelných výrobků a procesů s lepším výkonem jsou zapotřebí nové vyspělé materiály. Tyto materiály jsou součástí řešení našich průmyslových a společenských výzev, nabízejí lepší výkon při svém používání, nižší požadavky na zdroje a energie a udržitelnost na konci životnosti těchto výrobků.	K vytvoření udržitelných výrobků a procesů s lepším výkonem a pro nahrazení nedostatečných zdrojů jsou zapotřebí nové vyspělé materiály. Tyto materiály jsou součástí řešení našich průmyslových a společenských výzev, nabízejí lepší výkon při svém používání, nižší požadavky na zdroje a energie a udržitelnost na konci životnosti těchto výrobků.
Vývoj orientovaný na aplikace často zahrnuje navržení zcela nových materiálů se schopností podávat plánované výkony v průběhu činnosti. Tyto materiály jsou významnou součástí dodavatelského řetězce výroby s vysokou hodnotou. Kromě toho jsou základem pokroku v průřezových technologických oblastech (například biověda, elektronika a fotonika) a prakticky ve všech tržních odvětvích. Samotné materiály představují klíčový krok ve zvyšování hodnoty výrobků a jejich výkonnosti. Odhadovaná hodnota a dopad vyspělých materiálů jsou značné – s roční mírou růstu přibližně 6 % a očekávanou velikostí trhu v řádu 100 miliard EUR do roku 2015.	Vývoj orientovaný na aplikace často zahrnuje navržení zcela nových materiálů se schopností podávat plánované výkony v průběhu činnosti. Tyto materiály jsou významnou součástí dodavatelského řetězce výroby s vysokou hodnotou. Kromě toho jsou základem pokroku v průřezových technologických oblastech (například biověda, elektronika a fotonika) a prakticky ve všech tržních odvětvích. Samotné materiály představují klíčový krok ve zvyšování hodnoty výrobků a jejich výkonnosti. Odhadovaná hodnota a dopad vyspělých materiálů jsou značné – s roční mírou růstu přibližně 6 % a očekávanou velikostí trhu v řádu 100 miliard EUR do roku 2015.
Materiály se plánují podle přístupu založeného na celém životním cyklu, od dodávky dostupných materiálů až po konec životnosti (od kolébky ke kolébce), s inovativními přístupy k minimalizaci zdrojů nutných pro jejich přeměnu. Kromě toho sem patří také trvalé využití, recyklace nebo sekundární využití materiálů po konci životnosti, jakož i související společenské inovace.	Materiály se plánují podle přístupu založeného na celém životním cyklu, od dodávky dostupných materiálů až po konec životnosti (od kolébky ke kolébce), s inovativními přístupy k minimalizaci zdrojů nutných pro jejich přeměnu. Kromě toho sem patří také trvalé využití, recyklace nebo sekundární využití materiálů po konci životnosti, jakož i související společenské inovace.
K urychlení pokroku se podpoří víceoborový a konvergentní přístup, který zahrnuje chemii, fyziku, technické vědy, teoretické a počítačové modelování, biologické vědy a ve stále větší míře tvůrčí průmyslový design.	K urychlení pokroku se podpoří víceoborový a konvergentní přístup využívající evropské výzkumné infrastruktury světové úrovně, který zahrnuje chemii, fyziku, technické vědy, teoretické a počítačové modelování, biologické vědy a ve stále větší míře tvůrčí průmyslový design.
Dále se podpoří nová ekologická inovační seskupení a průmyslové symbiózy, které umožní diverzifikaci průmyslových odvětví, rozšiřování jejich obchodních modelů, opětovné využívání jejich odpadu jako základu nové výroby, např. CO2 jako uhlíkového základu pro čisté chemikálie a alternativní paliva.	Dále se podpoří nová ekologická inovační seskupení a průmyslové symbiózy, které umožní diverzifikaci průmyslových odvětví, rozšiřování jejich obchodních modelů, opětovné využívání jejich odpadu jako základu nové výroby.
1.3.3. Hlavní rysy činností	1.3.3. Hlavní rysy činností
(a) Průřezové a základní materiálové technologie	(a) Průřezové a základní materiálové technologie
Výzkum v oblasti funkčních materiálů, multifunkčních materiálů a konstrukčních materiálů za účelem inovací ve všech průmyslových odvětvích.	Výzkum v oblasti funkčních materiálů, multifunkčních materiálů a konstrukčních materiálů za účelem inovací ve všech průmyslových odvětvích.
(b) Vývoj a přeměna materiálů	(b) Vývoj a přeměna materiálů
Výzkum a vývoj za účelem zajištění účinného a udržitelného rozšíření výroby tak, aby byla umožněna průmyslová výroba budoucích výrobků.	Výzkum a vývoj za účelem zajištění účinného a udržitelného rozšíření výroby tak, aby byla umožněna průmyslová výroba inteligentních budoucích výrobků.
(c) Řízení materiálových součástí	(c) Řízení materiálových součástí
Výzkum a vývoj k nalezení nových inovačních technik a systémů.	Výzkum a vývoj k nalezení nových inovačních technik výroby materiálů, součástí a systémů.
(d) Materiály pro udržitelný a nízkouhlíkový průmysl	(d) Materiály pro udržitelný a nízkouhlíkový průmysl
Rozvoj nových výrobků, aplikací a spotřebitelského chování, které snižují poptávku po energii a usnadňují nízkouhlíkovou výrobu.	Rozvoj nových materiálů, součástí, obchodních modelů a odpovědného spotřebitelského chování a výrobků a aplikací, které snižují poptávku po energii a usnadňují nízkouhlíkovou výrobu.
	(da) Nové suroviny pro chemický průmysl a využití uhlíku
	Činnost se zaměří na rozvoj alternativní surovinové základny pro chemický průmysl s cílem nahradit ekologicky šetrným způsobem ropu jako zdroj uhlíku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, jakož i na systémy zachycování a využívání uhlíku (CCU) a technologie, na jejichž základě se CO2 konvertuje na produkty.
(e) Materiály pro tvůrčí průmyslová odvětví	(e) Materiály pro tvůrčí průmyslová odvětví
Uplatnění návrhů a vývoje konvergujících technologií při vytváření nových obchodních příležitostí, včetně ochrany materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou.	Uplatnění návrhů a vývoje konvergujících technologií při vytváření nových obchodních příležitostí, včetně ochrany a obnovy materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou a materiálů nových.
(f) Metrologie, charakterizace, normalizace a kontrola jakosti	(f) Metrologie, charakterizace, normalizace, certifikace a kontrola jakosti
Podpora technologií, jako jsou charakterizace, nedestruktivní hodnocení a prediktivní modelování výkonu za účelem dosažení pokroku ve vědě o materiálech a materiálovém inženýrství.	Podpora technologií, jako jsou charakterizace, nedestruktivní hodnocení, průběžné hodnocení a monitorování a prediktivní modelování výkonu za účelem dosažení pokroku ve vědě o materiálech a materiálovém inženýrství.
(g) Optimalizace používání materiálů	(g) Optimalizace používání materiálů
Výzkum a vývoj zaměřený na zkoumání alternativ k používání materiálů a inovativních přístupů k obchodním modelům.	Výzkum a vývoj zaměřený na zkoumání způsobů nahrazování a alternativ k používání materiálů a inovativních přístupů k obchodním modelům a určování nejdůležitějších zdrojů.
Pozměňovací návrh   130 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – podbod 1.4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.4. Biotechnologie	1.4. Biotechnologie
1.4.1. Specifický cíl pro biotechnologii	1.4.1. Specifický cíl pro biotechnologii
Specifickým cílem biotechnologického výzkumu a inovací je vyvinout konkurenceschopné, udržitelné a inovační průmyslové výrobky a postupy a přispět k podněcování inovací v řadě evropských odvětví, jako je zemědělství, potravinářství, chemický průmysl a zdravotnictví.	Specifickým cílem biotechnologického výzkumu a inovací je vyvinout konkurenceschopné, udržitelné, bezpečné a zabezpečené inovační průmyslové výrobky a postupy a přispět k podněcování inovací v řadě evropských odvětví, jako je zdravotnictví, chemický průmysl, energetika, zemědělství, lesnický průmysl a potravinářství.
Silná vědecká, technologická a inovační základna v biotechnologii podpoří evropská průmyslová odvětví, aby si zajistila vedoucí postavení v této klíčové technologii. Toto postavení dále posílí začlenění hledisek týkajících se posouzení bezpečnosti a řízení celkových rizik do využití biotechnologie.	Silná vědecká, technologická a inovační základna v biotechnologii podpoří tuto technologii. Toto postavení dále posílí začlenění hledisek týkajících se posouzení zdravotní závadnosti a bezpečnosti, dopadu využívání technologie na hospodářství a životní prostředí a řízení celkových a konkrétních rizik při využití biotechnologie.
1.4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Biotechnologie, která čerpá z rozšiřování znalostí o živých systémech, dokáže přinést řadu nových aplikací a posílit průmyslovou základnu Unie a její inovační schopnost. Příklady rostoucího významu biotechnologie nalézáme v průmyslových aplikacích včetně biochemikálií, u nichž se odhaduje, že tržní podíl vzroste do roku 2015 až o 12–20 % chemické výroby. Vzhledem k selektivitě a účinnosti biosystémů biotechnologie rovněž řeší řadu z takzvaných dvanácti pravidel zelené chemie. Případnou hospodářskou zátěž pro podniky v Unii lze omezit využitím potenciálu biotechnologických procesů a biologických výrobků při snižování emisí CO2, u nichž se odhaduje, že se do roku 2030 budou pohybovat mezi 1 až 2,5 miliardami tun ekvivalentu CO2 za rok. V evropském biofarmaceutickém průmyslu se již asi 20 % současných léčivých přípravků získává pomocí biotechnologie, u nových léků se jedná až o 50 %. Biotechnologie kromě toho otevírá nové cesty pro zkoumání obrovského potenciálu mořských zdrojů pro vytváření inovačních aplikací v oblasti průmyslu, zdravotnictví a ochrany životního prostředí. Předpokládá se, že vznikající odvětví mořské (modré) biotechnologie poroste o 10 % za rok.	Biotechnologie, která čerpá z rozšiřování znalostí o živých systémech, dokáže přinést řadu nových aplikací a posílit průmyslovou základnu Unie a její inovační schopnost. Příklady rostoucího významu biotechnologie nalézáme v průmyslových a zemědělských aplikacích včetně výroby biofarmak, potravin, krmiva a biochemikálií, u nichž se odhaduje, že tržní podíl vzroste do roku 2015 až o 12–20 % chemické výroby. Vzhledem k selektivitě a účinnosti biosystémů biotechnologie rovněž řeší řadu z takzvaných dvanácti pravidel zelené chemie. Případnou hospodářskou zátěž pro podniky v Unii lze omezit využitím potenciálu biotechnologických procesů a biologických výrobků při snižování emisí CO2, u nichž se odhaduje, že se do roku 2030 budou pohybovat mezi 1 až 2,5 miliardami tun ekvivalentu CO2 za rok. V evropském biofarmaceutickém průmyslu se již asi 20 % současných léčivých přípravků získává pomocí biotechnologie, u nových léků se jedná až o 50 %. Biotechnologie kromě toho otevírá nové cesty pro zkoumání potenciálu mořských zdrojů pro vytváření inovačních aplikací v oblasti průmyslu, zdravotnictví, energetiky, chemického průmyslu a ochrany životního prostředí. Předpokládá se, že vznikající odvětví mořské (modré) biotechnologie poroste o 10 % za rok.
Další klíčové zdroje inovací se nacházejí na rozhraní mezi biotechnologií a jinými základními a konvergujícími technologiemi, zejména nanotechnologiemi a IKT, s takovými aplikacemi, jako je snímání a diagnostikování.	Další klíčové zdroje inovací se nacházejí na rozhraní mezi biotechnologií a jinými základními a konvergujícími technologiemi, zejména nanotechnologiemi a IKT, s takovými aplikacemi, jako je snímání a diagnostikování.
1.4.3. Hlavní rysy činností	1.4.3. Hlavní rysy činností
(a) Podpora špičkových biotechnologií jako hybné síly budoucích inovací	(a) Podpora špičkových udržitelných biotechnologií jako hybné síly budoucích inovací
Rozvoj oblastí vznikajících technologií, jako je syntetická biologie, bioinformatika a systémová biologie, které jsou velkým příslibem úplně nových aplikací.	Rozvoj oblastí vznikajících technologií, jako jsou biologické systémy, bioinformatika a syntetická biologie a systémová biologie, které jsou velkým příslibem zcela nových produktů, aplikací a technologií, přičemž tento rozvoj bude probíhat s ohledem na zásadu obezřetnosti.
(b) Průmyslové procesy založené na biotechnologii	(b) Výrobky a průmyslové procesy založené na biotechnologii
Rozvoj průmyslové biotechnologie za účelem vytvoření konkurenceschopných průmyslových výrobků a postupů (např. v chemickém průmyslu, ve zdravotnictví, v těžebním průmyslu, energetice, papírenském a celulózovém průmyslu, textilním průmyslu, škrobárenství a potravinářství) a její environmentální rozměr.	Rozvoj průmyslové biotechnologie za účelem vytvoření konkurenceschopných průmyslových materiálů, výrobků a udržitelných postupů (např. v chemickém průmyslu, ve zdravotnictví, v těžebním průmyslu, energetice, papírenském a celulózovém průmyslu, u výrobků z vláken a v dřevařském průmyslu, textilním průmyslu, škrobárenství a potravinářství) a její environmentální a zdravotní rozměr.
(c) Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie	(c) Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie
Rozvoj platformových technologií (např. genomika, metagenomika, proteomika, molekulární nástroje) za účelem posílení vedoucího postavení a konkurenční výhody ve velkém počtu hospodářských odvětví.	Rozvoj platformových technologií (např. systémová biologie, genomika, metagenomika, proteomika, fenomika, molekulární nástroje a buněčné báze) za účelem posílení vedoucího postavení a konkurenční výhody ve velkém počtu odvětví s hospodářským dopadem. Tento přístup může dále podstatně zvýšit potenciál nových MSP.
	(ca) Environmentální, sociální a etické zájmy
	Rozvoj hodnotících postupů, včetně široké konzultace se zúčastněnými stranami s cílem zohlednit environmentální, sociální a etické zájmy, pokud jde o některé druhy technologií.
Pozměňovací návrh   131 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 1 – podbod 1.5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.5. Vyspělá výroba a zpracování	1.5. Vyspělá výroba a zpracování
1.5.1. Specifický cíl	1.5.1. Specifický cíl
Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělé výroby a zpracování je přeměnit současné průmyslové formy výroby směrem k výrobním a zpracovatelským technologiím, které jsou náročnější na znalosti, udržitelné a mezioborové, což povede k inovačnějším výrobkům, postupům a službám.	Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělé výroby a zpracování je přeměnit současné výrobní podniky, systémy a postupy posílením klíčových základních technologií s cílem dosáhnout výrobních a zpracovatelských technologií, které jsou náročnější na znalosti, udržitelné, účinné z hlediska spotřeby zdrojů a energie a mezioborové, což povede k inovačnějším bezpečným a zabezpečeným výrobkům, postupům a službám.
1.5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Odvětví výroby je pro evropské hospodářství velmi důležité – v roce 2007 se podílelo zhruba 17 % na HDP a vytvářelo přibližně 22 milionů pracovních míst v Unii. Vzhledem ke snižování hospodářských překážek obchodu a účinku komunikačních technologií je výroba vystavena silné hospodářské soutěži a tíhne k zemím s nejnižšími celkovými náklady. V důsledku vysokých mezd se tedy evropský přístup k výrobě musí kvůli udržení globální konkurenceschopnosti dramaticky změnit a program Horizont 2020 může přispět ke spolupráci všech významných zúčastněných stran na dosažení tohoto cíle.	Odvětví výroby je pro evropské hospodářství velmi důležité – v roce 2007 se podílelo zhruba 17 % na HDP a vytvářelo přibližně 22 milionů pracovních míst v Unii. Vzhledem ke snižování hospodářských překážek obchodu a účinku komunikačních technologií je výroba vystavena silné hospodářské soutěži a tíhne k zemím s nejnižšími celkovými náklady. Evropský přístup k výrobě se tedy musí kvůli udržení globální konkurenceschopnosti dramaticky změnit a program Horizont 2020 může přispět ke spolupráci všech významných zúčastněných stran na dosažení tohoto cíle.
Evropa musí pokračovat v investicích na úrovni Unie, aby si zachovala své vedoucí postavení a schopnosti v oblasti výrobních technologií, uskutečnila přechod k výrobkům s vysokou hodnotou náročným na znalosti a vytvořila podmínky a prostředky pro udržitelnou výrobu a poskytování servisu po dobu životnosti vyrobeného produktu. Výrobní a zpracovatelský průmysl náročný na zdroje musí dále mobilizovat zdroje a znalosti na úrovni Unie a pokračovat v investování do výzkumu, vývoje a inovací, aby umožnil další pokrok na cestě ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství a dodržel dohodnutá omezení emisí skleníkových plynů do roku 2050 platná pro průmyslová odvětví v celé Unii.	Evropa musí pokračovat v investicích na úrovni Unie, aby si zachovala své vedoucí postavení a schopnosti v oblasti výrobních technologií, uskutečnila přechod k výrobkům s vysokou hodnotou náročným na znalosti a vytvořila podmínky a prostředky pro udržitelnou výrobu a poskytování servisu po dobu životnosti vyrobeného produktu. Výrobní a zpracovatelský průmysl náročný na zdroje musí dále mobilizovat zdroje a znalosti na úrovni Unie a pokračovat v investování do výzkumu, vývoje a inovací, aby umožnil další pokrok na cestě ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a dodržel dohodnutá omezení emisí skleníkových plynů do roku 2050 platná pro průmyslová odvětví v celé Unii.
Se silnými unijními politikami Evropa rozvine svá stávající průmyslová odvětví a podpoří vznikající průmyslová odvětví budoucnosti. Odhadovaná hodnota a dopad odvětví vyspělých výrobních systémů jsou značné, očekávaný objem trhu činí zhruba 150 miliard EUR do roku 2015 a složená roční míra růstu asi 5 %.	Se silnými unijními politikami Evropa rozvine svá stávající průmyslová odvětví a podpoří vznikající průmyslová odvětví budoucnosti. Odhadovaná hodnota a dopad odvětví vyspělých výrobních systémů jsou značné, očekávaný objem trhu činí zhruba 150 miliard EUR do roku 2015 a složená roční míra růstu asi 5 %.
Je rozhodující udržet vědomosti a odbornou způsobilost, aby se v Evropě zachovala výrobní a zpracovatelská kapacita. Důraz výzkumných a inovačních činností se klade na udržitelnou výrobu a zpracování, zavádění nezbytných technických inovací a orientaci na zákazníka, aby vznikaly výrobky a služby s vysokým obsahem znalostí a nízkou spotřebou materiálu a energie. Mimoto Evropa potřebuje převést tyto základní technologie a znalosti do jiných výrobních odvětví, jako je stavebnictví, které je významným zdrojem skleníkových plynů, protože na stavební činnosti připadá kolem 40 % veškeré spotřeby energie v Evropě a až 36 % emisí CO2. Stavebnictví, které v Evropě vytváří 10 % HDP a poskytuje přibližně 16 milionů pracovních míst ve 3 milionech podniků, z nichž 95 % tvoří MSP, si musí osvojit inovační materiály a výrobní přístupy, aby zmírnilo svůj dopad na životní prostředí.	Je rozhodující udržet vědomosti a odbornou způsobilost, aby se v Evropě zachovala výrobní a zpracovatelská kapacita. Důraz výzkumných a inovačních činností se klade na udržitelnou výrobu a zpracování, zavádění nezbytných technických inovací a orientaci na zákazníka, aby vznikaly výrobky a služby s vysokým obsahem znalostí a nízkou spotřebou materiálu a energie. Mimoto Evropa potřebuje převést tyto základní technologie a znalosti do jiných výrobních odvětví, jako je stavebnictví, které je významným zdrojem skleníkových plynů, protože na stavební činnosti připadá kolem 40 % veškeré spotřeby energie v Evropě a až 36 % emisí CO2. Stavebnictví, které v Evropě vytváří 10 % HDP a poskytuje přibližně 16 milionů pracovních míst ve 3 milionech podniků, z nichž 95 % tvoří MSP, si musí osvojit inovační materiály a výrobní přístupy, aby zmírnilo svůj dopad na životní prostředí.
1.5.3. Hlavní rysy činností	1.5.3. Hlavní rysy činností
(a) Technologie pro továrny budoucnosti	(a) Technologie pro továrny budoucnosti
Podpora udržitelného průmyslového růstu usnadněním strategického posunu v Evropě od výroby založené na nákladech k přístupu založenému na vytváření vysoké přidané hodnoty.	Podpora udržitelného průmyslového růstu usnadněním strategického přechodu Evropy od výroby založené na nákladech k přístupu založenému na vytváření vysoké přidané hodnoty a účinném využívání zdrojů.
(b) Technologie umožňující výstavbu energeticky účinných budov	(b) Technologie umožňující výstavbu energeticky účinných budov s omezeným dopadem na životní prostředí
Snižování spotřeby energie a emisí CO2 prostřednictvím rozvoje a využívání udržitelných stavebních technologií.	Snižování spotřeby energie a emisí CO2 prostřednictvím výzkumu, rozvoje a využívání udržitelných stavebních technologií v rámci celého hodnotového řetězce, automatizačních a kontrolních technologií a snižování celkového dopadu budov na životní prostředí.
(c) Udržitelné a nízkouhlíkové technologie v odvětvích zpracovatelského průmyslu náročných na energii	(c) Udržitelné nízkouhlíkové technologie s omezeným dopadem na životní prostředí v odvětvích zpracovatelského průmyslu náročných na energii a zdroje
Zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu zásadním zlepšením účinnosti zdrojů a energetické účinnosti a omezením dopadu těchto průmyslových činností na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci a podpora zavádění nízkouhlíkových technologií.	Zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu zásadním zlepšením účinnosti zdrojů a energetické účinnosti a omezením dopadu těchto průmyslových činností na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci a podpora zavádění nízkouhlíkových technologií, včetně začlenění obnovitelných zdrojů energie a inteligentních moderních systémů kontroly a přijetí alternativních a udržitelnějších průmyslových postupů.
(d) Nové udržitelné obchodní modely	(d) Nové udržitelné obchodní modely
Odvozování koncepcí a metodik pro přizpůsobivé obchodní modely „založené na znalostech“ v individuálně uzpůsobených přístupech.	Odvozování koncepcí a metodik pro přizpůsobivé obchodní modely „založené na znalostech“ v individuálně uzpůsobených přístupech. Podpora rozvoje nových obchodních modelů ekologických inovací a alternativních produktivních přístupů ke zdrojům.
Pozměňovací návrh   132 Návrh nařízení Příloha I – část II – podbod 1.6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1.6. Vesmír	1.6. Vesmír
1.6.1. Specifický cíl pro oblast vesmíru	1.6.1. Specifický cíl pro oblast vesmíru
Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je posílit konkurenceschopný a inovativní kosmický průmysl a výzkumnou obec, aby byl zajištěn rozvoj a využívání vesmírné infrastruktury, a tím naplněny budoucí politické a společenské potřeby Unie.	Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je posílit konkurenceschopný a inovativní kosmický průmysl a výzkumnou obec, aby bylo zajištěno využívání vesmírné infrastruktury, aplikací a služeb a tím naplněny budoucí politické a společenské potřeby Unie.
Posílení evropského vesmírného odvětví podporou výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je zásadní podmínkou k tomu, aby si Evropa udržela a zajistila schopnost přístupu do vesmíru a provádění operací ve vesmíru, a podpořila tak politiky Unie, mezinárodní strategické zájmy a konkurenceschopnost mezi zavedenými i novými státy podnikajícími cesty do vesmíru.	Posílení evropského veřejného a soukromého vesmírného odvětví podporou výzkumu a inovací v oblasti vesmíru a podporou pozorování Země, navigace, vědy a průzkumu je zásadní podmínkou k tomu, aby si Evropa udržela a zajistila schopnost přístupu do vesmíru a provádění operací ve vesmíru, a podpořila tak politiky Unie, mezinárodní strategické zájmy a konkurenceschopnost mezi zavedenými i novými státy a společnostmi podnikajícími cesty do vesmíru. Činnosti by se měly rozvíjet a provádět takovým způsobem, aby se při nich Unie, Evropská kosmická agentura (ESA) a členské státy vzájemně doplňovaly.
1.6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Vesmír je významným, ale často neviditelným činitelem umožňujícím různé služby a produkty, které jsou pro moderní společnost klíčové, jako jsou navigace, komunikace, předpovídání počasí a zeměpisné informace. Tvorba a provádění politik na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni stále více závisí na informacích získaných z vesmíru. Globální vesmírné odvětví rychle roste a rozšiřuje se do nových oblastí (např. Čína a Jižní Amerika). V současnosti je evropský průmysl významným vývozcem prvotřídních družic pro obchodní a vědecké účely. Rostoucí celosvětová konkurence představuje výzvu pro postavení Evropy v této oblasti. Evropa má proto zájem zajistit pokračující prosperitu svého průmyslu na tomto ostře konkurenčním trhu. Údaje z evropských vědeckých družic navíc vedly k některým z nejvýznamnějších vědeckých průlomů ve vědách o Zemi a v astronomii během posledních desetiletí. Vzhledem k této jedinečné kapacitě by mělo evropské vesmírné odvětví hrát zásadní úlohu při řešení výzev uvedených ve strategii Evropa 2020.	Vesmír je významným, ale často neviditelným činitelem umožňujícím různé služby a produkty, které jsou pro moderní společnost klíčové, jako jsou navigace a komunikace, ale i předpovídání počasí a zeměpisné informace získané družicemi při pozorování Země. Tvorba a provádění politik na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni stále více závisí na informacích získaných z vesmíru. Globální vesmírné odvětví rychle roste a rozšiřuje se do nových oblastí (např. Čína, Jižní Amerika a Afrika). V současnosti je evropský průmysl významným vývozcem prvotřídních družic pro obchodní a vědecké účely. Rostoucí celosvětová konkurence představuje výzvu pro postavení Evropy v této oblasti. Evropa má proto zájem zajistit pokračující prosperitu svého průmyslu na tomto ostře konkurenčním trhu. Údaje z evropských vědeckých družic navíc vedly k některým z nejvýznamnějších vědeckých průlomů ve vědách o Zemi, v základním fyzikálním výzkumu a v astronomii během posledních desetiletí. Vzhledem k této jedinečné kapacitě by mělo evropské vesmírné odvětví hrát zásadní úlohu při řešení výzev uvedených ve strategii Evropa 2020.
Kapacity ve vesmírné oblasti, které mají klíčový význam pro evropskou společnost, se opírají o výzkum, technologický rozvoj a inovace. Zatímco Spojené státy americké vynakládají přibližně 25 % svého vesmírného rozpočtu na VaV, v případě Unie je to méně než 10 %. Kromě toho je vesmírný výzkum v Unii rozdroben do vnitrostátních programů několika členských států. V zájmu zachování technologické a konkurenční výhody je nutný postup na úrovni Unie zaměřený na koordinaci vesmírného výzkumu, podporu účasti výzkumných pracovníků ze všech členských států a snížení překážek pro projekty spolupráce ve vesmírném výzkumu přesahující státní hranice. To je nutné provádět v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou, která od roku 1975 úspěšně řídí vývoj průmyslových družic a mise v hlubokém vesmíru na mezivládní úrovni s částí členských států. Informace z evropských družic budou navíc přinášet stále větší potenciál pro další rozvoj inovativních návazných satelitních služeb. Toto je typické odvětví činnosti pro MSP, které by mělo být podpořeno opatřeními v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné plně využít přínosu z této příležitosti a zejména značných investic do dvou stěžejních projektů Unie – Galileo a GMES.	Kapacity ve vesmírné oblasti, které mají klíčový význam pro evropskou společnost, se opírají o výzkum, technologický rozvoj a inovace. Zatímco Spojené státy americké vynakládají přibližně 25 % svého vesmírného rozpočtu na VaV, v případě Unie je to méně než 10 %. Kromě toho je vesmírný výzkum v Unii uskutečňován v rámci vnitrostátních programů členských států a  programů ESA. V zájmu zachování technologické a konkurenční výhody je nutný postup na úrovni Unie zaměřený na koordinaci vesmírného výzkumu, podporu účasti výzkumných pracovníků ze všech členských států a snížení překážek pro projekty spolupráce ve vesmírném výzkumu přesahující státní hranice. To je nutné provádět v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou, která od roku 1975 úspěšně řídí vývoj průmyslových družic a mise v hlubokém vesmíru na mezivládní úrovni s částí členských států. Informace z evropských družic budou navíc přinášet stále větší potenciál pro další rozvoj inovativních návazných satelitních služeb. Toto je typické odvětví činnosti pro MSP, které by mělo být podpořeno opatřeními v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné plně využít přínosu z této příležitosti a zejména značných investic do dvou stěžejních projektů Unie – Galileo a GMES, ale i v odvětví elektronických komunikací, které přispěje k dosažení cílů Digitální agendy Unie.
Vesmír přirozeně překračuje pozemské hranice, a nabízí tak jedinečnou perspektivu globálního rozměru, což umožňuje vznik rozsáhlých projektů prováděných v mezinárodní spolupráci (např. projekt Mezinárodní vesmírné stanice či získávání poznatků o situaci ve vesmíru). Aby bylo možné hrát v příštích desetiletích významnou úlohu v takovýchto mezinárodních vesmírných aktivitách, jsou nepostradatelné jak společná evropská politika pro oblast vesmíru, tak činnosti na poli vesmírného výzkumu a inovací na evropské úrovni.	Vesmír přirozeně překračuje pozemské hranice, a nabízí tak jedinečnou perspektivu globálního rozměru, což umožňuje vznik rozsáhlých projektů prováděných v mezinárodní spolupráci (např. projekt Mezinárodní vesmírné stanice či získávání poznatků o situaci ve vesmíru). Aby bylo možné hrát v příštích desetiletích významnou úlohu v takovýchto mezinárodních vesmírných aktivitách, jsou nepostradatelné jak společná evropská politika pro oblast vesmíru, tak činnosti na poli vesmírného výzkumu a inovací na evropské úrovni.
Výzkum a inovace v oblasti vesmíru v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s prioritami politiky Unie pro oblast vesmíru, které jsou průběžně stanovovány Radou Unie pro vesmír a Evropskou komisí.	Výzkum a inovace v oblasti vesmíru v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s prioritami politiky Unie pro oblast vesmíru a s potřebami evropských operačních programů, které jsou průběžně stanovovány Radou Unie pro vesmír a Evropskou komisí.
1.6.3. Hlavní rysy činností	1.6.3. Hlavní rysy činností
(a) Umožnit evropskou konkurenceschopnost, nezávislost a inovace evropského vesmírného odvětví	(a) Umožnit evropskou konkurenceschopnost, nezávislost a inovace evropského vesmírného odvětví
To znamená zabezpečit a rozvinout konkurenceschopný a podnikavý kosmický průmysl v kombinaci se světově prvotřídním společenstvím výzkumných pracovníků v oblasti vesmíru, aby se zachovala evropská vedoucí pozice a nezávislost v oblasti vesmírných technologií, posílily inovace ve vesmírném odvětví a umožnily inovace na Zemi založené na vesmírné činnosti, například používáním údajů z dálkového průzkumu a navigace.	To znamená zabezpečit a dále rozvinout konkurenceschopný, udržitelný a podnikavý kosmický průmysl v kombinaci se světově prvotřídním společenstvím výzkumných pracovníků v oblasti vesmíru, aby se zachovala a posílila evropská vedoucí pozice pomocí zajištění dostupnosti potřebných technologií – na dostatečně vysoké úrovni vyspělosti, s požadovanou úrovní nezávislosti a v podmínkách hospodářské soutěže – a aby se zachovala a posílila nezávislost ve strategických pododvětvích, jako je dostupnost vesmírných nebo nejvýznamnějších technologií, včetně čistých řešení, posílily inovace ve vesmírném odvětví a umožnily inovace na Zemi založené na vesmírné činnosti, například používáním údajů z dálkového průzkumu a navigace.
(b) Umožnit pokrok vesmírných technologií	(b) Umožnit pokrok vesmírných technologií
Cílem je vyvíjet vyspělé vesmírné technologie a provozní koncepce – od původního nápadu po demonstraci ve vesmíru – včetně navigace a dálkového průzkumu a ochrany vesmírné techniky před hrozbami, jako jsou kosmické smetí a sluneční erupce. Předpokladem vývoje a používání vyspělých vesmírných technologií je stálé vzdělávání a odborná příprava vysoce kvalifikovaných inženýrů a vědců.	Cílem je vyvíjet vyspělé a základní vesmírné technologie a provozní koncepce – od původního nápadu po demonstraci ve vesmíru. To zahrnuje technologie pro ochranu vesmírné techniky před hrozbami, jako jsou kosmické smetí a sluneční erupce, jakož i pro družicové telekomunikační služby, navigaci, elektronickou komunikaci či telekomunikaci a mise dálkového průzkumu. Předpokladem vývoje a používání vyspělých vesmírných technologií je stálé vzdělávání a odborná příprava vysoce kvalifikovaných inženýrů a vědců i pevné vazby mezi nimi a uživateli vesmírných aplikací.
(c) Umožnit využití údajů získaných z vesmíru	(c) Umožnit využití údajů získaných z vesmíru
Pokud se vyvine soustředěné úsilí ke koordinaci a organizaci zpracování, ověřování a standardizace údajů získaných z vesmíru, lze dosáhnout mnohem většího využití údajů z evropských družic. Inovace při nakládání s údaji a jejich šíření mohou rovněž zajistit vyšší návratnost investic do vesmírné infrastruktury a přispět k řešení společenských výzev, zejména pokud jsou koordinovány prostřednictvím globálního úsilí, např. Globální soustavy systémů pozorování Země, evropského programu družicové navigace Galileo nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) u otázek změny klimatu.	Pokud se vyvine soustředěné úsilí ke koordinaci a organizaci zpracování, ověřování a standardizace a udržitelné dostupnosti údajů získaných z vesmíru a také k podpoře rozvoje nových informačních produktů a služeb vycházejících z těchto údajů, lze dosáhnout mnohem většího využití údajů z evropských družic. Inovace při nakládání s údaji, jejich šíření a interoperabilita, zejména podpora přístupu k vědeckým údajům a metaúdajům o Zemi a jejich výměna mohou rovněž zajistit vyšší návratnost investic do vesmírné infrastruktury a přispět k řešení společenských výzev, zejména pokud jsou koordinovány prostřednictvím globálního úsilí, např. Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS), konkrétně na základě plného využití programu GMES, který představuje hlavní příspěvek Evropy do této soustavy, evropského programu družicové navigace Galileo nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) u otázek změny klimatu a monitorování oceánů. Bude podpořeno rychlé zavádění těchto inovací do příslušných aplikací. To zahrnuje rovněž využívání údajů pro další vědecké zkoumání.
(d) Umožnit evropský výzkum na podporu mezinárodních vesmírných partnerství	(d) Umožnit evropský výzkum na podporu mezinárodních vesmírných partnerství
Vesmírné projekty mají ze své podstaty globální charakter. To je zvláště patrné u činností, jako je systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, „SSA“) a řada projektů vědy o vesmíru a průzkumu vesmíru. Vývoj špičkových vesmírných technologií v rostoucí míře probíhá v rámci takovýchto mezinárodních partnerství. Zajištění přístupu k těmto partnerstvím je důležitým faktorem úspěchu evropských výzkumných pracovníků a průmyslu.	Vesmírné projekty mají ze své podstaty globální charakter. To je zvláště patrné u činností, jako je systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, „SSA“) a řada projektů vědy o vesmíru a průzkumu vesmíru. Vývoj špičkových vesmírných technologií v rostoucí míře probíhá v rámci takovýchto mezinárodních partnerství. Zajištění přístupu k těmto partnerstvím je důležitým faktorem úspěchu evropských výzkumných pracovníků a průmyslu.
	(da) Zajistit návratnost investic do systémů Galileo a EGNOS a vedoucí postavení Evropy v návazných aplikacích
	Evropské družicové navigační systémy EGNOS a Galileo jsou strategickou investicí Evropy a vývoj inovačních návazných aplikací je nezbytný pro dosažení jejich socioekonomických přínosů. Je třeba, aby profesionální aplikace, jako je přesné zemědělství, geodézie, plánování a synchronizace, podpořily systémy EGNOS a Galileo, a to v součinnosti se službami zaměřenými na pozorování Země, s cílem zajistit vedoucí postavení evropského průmyslu.
Pozměňovací návrh   133 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Přístup k rizikovému financování	2. Přístup k rizikovému financování
2.1. Specifický cíl	2.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je pomoci napravit nedostatky trhu při získávání přístupu k rizikovému financování pro oblast výzkumu a inovací.	Specifickým cílem je pomoci napravit nedostatky trhu při získávání přístupu k rizikovému financování pro oblast výzkumu a inovací.
Situace v investicích do výzkumu a inovací je neutěšená, zejména pro inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti s vysokým potenciálem růstu. V poskytování finančních prostředků existuje několik velkých tržních mezer, protože inovace nutné k dosažení cílů politických cílů jsou pro trh typicky příliš rizikové.	Situace v investicích do výzkumu a inovací je neutěšená, zejména pro inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti s vysokým potenciálem růstu. V poskytování finančních prostředků existuje několik velkých tržních mezer, protože inovace nutné k dosažení cílů politických cílů jsou pro trh typicky příliš rizikové.
Nástroj pro dluhové financování („dluhový nástroj“) a nástroj pro kapitálové financování („kapitálový nástroj“) pomohou tyto problémy překonat tím, že zlepší finanční a rizikový profil dotčených činností v oblasti výzkumu a inovací. To pak usnadní přístup společnostem a jiným příjemcům k půjčkám, zárukám a dalším formám rizikového financování; podpoří investice v raném stadiu a rozvoj nových fondů rizikového kapitálu; zlepší přenos znalostí a trh s duševním vlastnictvím; přiláká finanční prostředky na trh rizikového kapitálu a celkově napomůže urychlení přechodu od koncepce, vývoje a demonstrace nových produktů a služeb k jejich obchodnímu využití.	Nástroj pro dluhové financování („dluhový nástroj“) a nástroj pro kapitálové financování („kapitálový nástroj“) pomohou tyto problémy překonat tím, že zlepší finanční a rizikový profil dotčených činností v oblasti výzkumu a inovací. To pak usnadní přístup společnostem a jiným příjemcům k půjčkám, zárukám a dalším formám rizikového financování; podpoří investice v raném stadiu a rozvoj nových fondů rizikového kapitálu; zlepší přenos znalostí a trh s duševním vlastnictvím; přiláká finanční prostředky na trh rizikového kapitálu a celkově napomůže urychlení přechodu od koncepce, vývoje a demonstrace nových produktů a služeb k jejich obchodnímu využití.
Celkovým důsledkem bude zvýšení ochoty soukromého sektoru investovat do výzkumu a inovací, čímž se přispěje k dosažení klíčového cíle strategie Evropa 2020: investovat do konce desetiletí 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Použití finančních nástrojů rovněž napomůže dosažení cílů v oblasti výzkumu a inovací ve všech odvětvích a oblastech politiky, které jsou klíčové pro řešení společenských výzev (jako je změna klimatu, účinné využívání energie a zdrojů, globální zajištění potravin, poskytování zdravotní péče a stárnoucí populace), pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků.	Celkovým důsledkem bude zvýšení ochoty soukromého sektoru investovat do výzkumu a inovací, čímž se přispěje k dosažení klíčového cíle strategie Evropa 2020: investovat do konce desetiletí 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Použití finančních nástrojů rovněž napomůže dosažení cílů v oblasti výzkumu a inovací ve všech odvětvích a oblastech politiky, které jsou klíčové pro řešení společenských výzev (jako je změna klimatu, účinné využívání energie a zdrojů, globální zajištění potravin, poskytování zdravotní péče a stárnoucí populace), pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků.
2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Dluhový nástroj na úrovni Unie pro výzkum a inovace je nutný k tomu, aby se zvýšila pravděpodobnost, že budou poskytnuty půjčky a záruky a že bude dosaženo cílů v oblasti výzkumu a inovací. Současná mezera na trhu mezi poptávkou po půjčkách a zárukách pro rizikové investice do výzkumu a inovací a jejich nabídkou, kterou se snaží vyplnit současný finanční nástroj pro sdílení rizik, nejspíše přetrvá a komerční banky i nadále nebudou poskytovat půjčky se zvýšeným rizikem. Poptávka po půjčkách z finančního nástroje pro sdílení rizik je od zavedení tohoto nástroje v polovině roku 2007 vysoká: ve své první fázi (2007–2010) převýšila míra zájmu počáteční očekávání o více než 50 % z hlediska schválení aktivních půjček (7,6 miliard EUR oproti předpokládaným 5 miliardám EUR).	Dluhový nástroj na úrovni Unie pro výzkum a inovace je nutný k tomu, aby se zvýšila pravděpodobnost, že budou poskytnuty půjčky a záruky a že bude dosaženo cílů v oblasti výzkumu a inovací. Současná mezera na trhu mezi poptávkou po půjčkách a zárukách pro rizikové investice do výzkumu a inovací a jejich nabídkou, kterou se snaží vyplnit současný finanční nástroj pro sdílení rizik, nejspíše přetrvá a komerční banky i nadále nebudou poskytovat půjčky se zvýšeným rizikem. Poptávka po půjčkách z finančního nástroje pro sdílení rizik je od zavedení tohoto nástroje v polovině roku 2007 vysoká: ve své první fázi (2007–2010) převýšila míra zájmu počáteční očekávání o více než 50 % z hlediska schválení aktivních půjček (7,6 miliard EUR oproti předpokládaným 5 miliardám EUR).
Banky dále obvykle nejsou schopné oceňovat aktiva ve formě znalostí, například duševní vlastnictví, a proto často nejsou ochotny investovat do společností založených na znalostech. V důsledku toho nemůže mnoho zavedených inovativních společností, velkých i malých, získat půjčky na činnosti v oblasti výzkumu a inovací se zvýšeným rizikem.	Banky dále obvykle nejsou schopné oceňovat aktiva ve formě znalostí, například duševní vlastnictví, a proto často nejsou ochotny investovat do společností založených na znalostech. V důsledku toho nemůže mnoho zavedených inovativních společností, velkých i malých, získat půjčky na činnosti v oblasti výzkumu a inovací se zvýšeným rizikem. Evropská investiční banka, která jménem Komise spravuje úvěrový nástroj, bude mít mandát k poskytnutí půjčky projektům zatíženým velkým technologickým rizikem, nikoli pouze k nabídnutí půjčky s nižším než tržním úrokem projektům s malým technologickým rizikem. Na tento mandát se však budou vztahovat kritéria, pokud jde o portfolio, projektové řízení rizik a příslušnou návratnost rizik a dohled v závislosti na sledovaných cílích.
	K dispozici budou finanční prostředky v podobě nezajištěných půjček.
Tyto tržní mezery pramení z nejistoty, informační asymetrie a vysokých nákladů spojených se snahou tyto problémy řešit: nedávno založené společnosti mají příliš málo výsledků na to, aby uspokojily potenciální věřitele, dokonce i zavedené společnosti často nemohou poskytnout dostatek informací, a v počáteční fázi investic do výzkumu a inovací není vůbec jisté, zda vynaložené úsilí skutečně povede k úspěšným inovacím.	Tyto tržní mezery pramení z nejistoty, informační asymetrie a vysokých nákladů spojených se snahou tyto problémy řešit: nedávno založené společnosti mají příliš málo výsledků na to, aby uspokojily potenciální věřitele, dokonce i zavedené společnosti často nemohou poskytnout dostatek informací, a v počáteční fázi investic do výzkumu a inovací není vůbec jisté, zda vynaložené úsilí skutečně povede k úspěšným inovacím.
	Tento problém se týká i procesů předávání znalostí a technologií mezi prostředím veřejného výzkumu prováděného na univerzitách a ve výzkumných střediscích a prostředím podniků, v němž je požadováno ověření koncepce, které prokáže inovační potenciál, jenž předané znalosti a technologie přinesou na trh.
Podniky ve fázi vytváření koncepce nebo podniky působící ve vznikajících oblastech navíc obvykle nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Podniky může dále odradit skutečnost, že i když činnosti v oblasti výzkumu a inovací přinesou produkt nebo proces obchodního charakteru, není vůbec jisté, že podnik, který dané úsilí vyvinul, z něj bude mít výhradní přínos.	Podniky ve fázi vytváření koncepce nebo podniky působící ve vznikajících oblastech navíc obvykle nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Podniky může dále odradit skutečnost, že i když činnosti v oblasti výzkumu a inovací přinesou produkt nebo proces obchodního charakteru, není vůbec jisté, že podnik, který dané úsilí vyvinul, z něj bude mít výhradní přínos.
Z hlediska přidané hodnoty Unie pomůže dluhový nástroj napravit nedostatky trhu, které brání tomu, aby soukromý sektor mohl investovat do výzkumu a inovací na optimální úrovni. Jeho zavedení umožní shromáždit kritické množství zdrojů z rozpočtu Unie a – na základě sdílení rizika – z finančních institucí pověřených jeho zaváděním. Bude také motivovat společnosti, aby do výzkumu a inovací investovaly více svých vlastních prostředků, než by investovaly jinak. Kromě toho dluhový nástroj pomůže veřejným i soukromým organizacím snížit riziko spojené se zadáváním zakázek v předobchodní fázi či zadáváním zakázek na inovativní výrobky a služby.	Z hlediska přidané hodnoty Unie pomůže dluhový nástroj napravit nedostatky trhu, které brání tomu, aby soukromý sektor mohl investovat do výzkumu a inovací na optimální úrovni. Jeho zavedení umožní shromáždit kritické množství zdrojů z rozpočtu Unie a – na základě sdílení rizika – z finančních institucí pověřených jeho zaváděním. Bude také motivovat společnosti, aby do výzkumu a inovací investovaly více svých vlastních prostředků, než by investovaly jinak. Kromě toho dluhový nástroj pomůže veřejným i soukromým organizacím snížit riziko spojené se zadáváním zakázek v předobchodní fázi či zadáváním zakázek na inovativní výrobky a služby.
Na úrovni Unie je nutno zavést kapitálový nástroj pro výzkum a inovace, který by pomohl zlepšit dostupnost vlastního kapitálu pro investice v raném stadiu a ve stadiu růstu a podpořil rozvoj trhu rizikového kapitálu v Unii. Během fáze přenosu technologií a počáteční fáze procházejí nové společnosti „údolím smrti“, tedy obdobím, kdy již nedostávají veřejné granty na výzkum, a přilákat soukromé investory není možné. Veřejná podpora zaměřená na zaplněné této mezery využitím soukromých fondů poskytujících kapitál vznikajícím a začínajícím podnikům, je v současnosti příliš roztříštěná a nárazová nebo při jejím řízení chybí nezbytné odborné znalosti. Navíc většina fondů rizikového kapitálu v Evropě je příliš malá na to, aby mohla podporovat soustavný růst inovativních společností, a nedokáže vytvořit kritické množství nutné k tomu, aby se mohly specializovat a působit na nadnárodní úrovni.	Na úrovni Unie je nutno zavést kapitálový nástroj pro výzkum a inovace, který by pomohl zlepšit dostupnost vlastního kapitálu pro investice v raném stadiu a ve stadiu růstu a podpořil rozvoj trhu rizikového kapitálu v Unii. Během fáze přenosu technologií a počáteční fáze procházejí nové společnosti „údolím smrti“, tedy obdobím, kdy již nedostávají veřejné granty na výzkum, a přilákat soukromé investory není možné. Veřejná podpora zaměřená na zaplněné této mezery využitím soukromých fondů poskytujících kapitál vznikajícím a začínajícím podnikům, je v současnosti příliš roztříštěná a nárazová nebo při jejím řízení chybí nezbytné odborné znalosti. Navíc většina fondů rizikového kapitálu v Evropě je příliš malá na to, aby mohla podporovat soustavný růst inovativních společností, a nedokáže vytvořit kritické množství nutné k tomu, aby se mohly specializovat a působit na nadnárodní úrovni.
Důsledky této situace jsou vážné. Před finanční krizí představoval objem prostředků investovaných do MSP z evropských fondů rizikového kapitálu přibližně 7 miliard EUR ročně, zatímco čísla pro rok 2009 a 2010 se pohybovala v rozmezí 3–4 miliardy EUR. Snížení financování rizikového kapitálu ovlivnilo počet začínajících podniků, na něž se fondy rizikového kapitálu zaměřily: v roce 2007 získalo prostředky z fondů rizikového kapitálu přibližně 3 000 MSP oproti pouhým 2 500 v roce 2010.	Důsledky této situace jsou vážné. Před finanční krizí představoval objem prostředků investovaných do MSP z evropských fondů rizikového kapitálu přibližně 7 miliard EUR ročně, zatímco čísla pro rok 2009 a 2010 se pohybovala v rozmezí 3–4 miliardy EUR. Snížení financování rizikového kapitálu ovlivnilo počet začínajících podniků, na něž se fondy rizikového kapitálu zaměřily: v roce 2007 získalo prostředky z fondů rizikového kapitálu přibližně 3 000 MSP oproti pouhým 2 500 v roce 2010.
Z hlediska přidané hodnoty Unie doplní kapitálový nástroj pro výzkum a inovace vnitrostátní systémy, které nemohou realizovat přeshraniční investice v oblasti výzkumu a inovací. Transakce v raném stadiu budou rovněž mít demonstrační efekt, z něhož budou mít přínos veřejní a soukromí investoři v celé Evropě. Co se týče fáze růstu, dosáhnout nezbytného rozsahu a silné účasti soukromých investorů, která je zásadní pro fungování samovolně udržitelného trhu rizikového kapitálu, je možné pouze na evropské úrovni.	Z hlediska přidané hodnoty Unie doplní kapitálový nástroj pro výzkum a inovace vnitrostátní systémy, které nemohou realizovat přeshraniční investice v oblasti výzkumu a inovací. Transakce v raném stadiu budou rovněž mít demonstrační efekt, z něhož budou mít přínos veřejní a soukromí investoři v celé Evropě. Co se týče fáze růstu, dosáhnout nezbytného rozsahu a silné účasti soukromých investorů, která je zásadní pro fungování samovolně udržitelného trhu rizikového kapitálu, je možné pouze na evropské úrovni.
Dluhový nástroj a kapitálový nástroj, podpořené souborem doprovodných opatření, budou podporovat dosažení politických cílů programu Horizont 2020. Za tímto účelem budou určeny na konsolidaci a zvýšení kvality evropské vědecké základny, na podporu výzkumu a inovací v rámci programu, který se orientuje na podnikání, a na řešení společenských výzev se zaměřením na činnosti, jako je pilotní ověřování, demonstrace, testovací prostředí a zavádění na trhu.	Dluhový nástroj a kapitálový nástroj, podpořené souborem doprovodných opatření, budou podporovat dosažení politických cílů programu Horizont 2020. Za tímto účelem budou určeny na konsolidaci a zvýšení kvality evropské vědecké základny, na podporu výzkumu a inovací v rámci programu, který se orientuje na podnikání, a na řešení společenských výzev se zaměřením na činnosti, jako je pilotní ověřování, demonstrace, testovací prostředí a zavádění na trhu. Je třeba zajistit konkrétní podpůrné akce, jako jsou informační a školící akce pro malé a střední podniky. Do plánování a provádění těchto akcí by měly být zapojeny regionální orgány, sdružení malých a středních podniků, obchodní komory a finanční zprostředkovatelé.
Kromě toho pomohou dosáhnout cílů v oblasti výzkumu a inovací obsažených v jiných programech a oblastech politiky, jako je společná zemědělská politika, oblast klimatu (přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu) a společná rybářská politika. Tyto nástroje se budou doplňovat s vnitrostátními a regionálními finančními nástroji v rámci společného strategického rámce pro politiku soudržnosti, kde se počítá s větší úlohou finančních nástrojů.	Kromě toho pomohou dosáhnout cílů v oblasti výzkumu a inovací obsažených v jiných programech a oblastech politiky, jako je společná zemědělská politika, oblast klimatu (přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu) a společná rybářská politika. Tyto nástroje se budou doplňovat s vnitrostátními a regionálními finančními nástroji v rámci společného strategického rámce pro politiku soudržnosti, kde se počítá s větší úlohou finančních nástrojů.
Jejich koncepce zohledňuje potřebu řešit konkrétní nedostatky trhu, jeho rysy (jako je stupeň dynamiky a míra zakládání nových společností) a požadavky na financování těchto a dalších oblastí. Rozdělení rozpočtu mezi nástroji může být v průběhu programu Horizont 2020 upraveno v reakci na měnící se hospodářské podmínky.	Jejich koncepce zohledňuje potřebu řešit konkrétní nedostatky trhu, jeho rysy (jako je stupeň dynamiky a míra zakládání nových společností) a požadavky na financování těchto a dalších oblastí. Rozdělení rozpočtu mezi nástroji může být v průběhu programu Horizont 2020 upraveno v reakci na měnící se hospodářské podmínky.
Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou spolu s kapitálovým a dluhovým nástrojem v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP zavedeny jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitálové a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací MSP a růstu.	Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou spolu s kapitálovým a dluhovým nástrojem v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP zavedeny jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitálové a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací MSP a růstu.
2.3. Hlavní rysy činností	2.3. Hlavní rysy činností
(a) Dluhový nástroj pro dluhové financování výzkumu a inovací: „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“	(a) Dluhový nástroj pro dluhové financování výzkumu a inovací: „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“
Cílem je zlepšit přístup k dluhovému financování – půjčkám, zárukám, protizárukám a dalším formám dluhových a rizikových prostředků – pro veřejné a soukromé subjekty a partnerství soukromého a veřejného sektoru zabývající se činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, jejichž realizace vyžaduje rizikové investice. Důraz se klade na podporu výzkumu a inovací s vysokým potenciálem pro excelenci.	Cílem je zlepšit přístup k dluhovému financování – půjčkám, zárukám, protizárukám a dalším formám dluhových a rizikových prostředků – pro veřejné a soukromé subjekty a partnerství soukromého a veřejného sektoru zabývající se činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, jejichž realizace vyžaduje rizikové investice. Důraz se klade na podporu výzkumu a inovací s vysokým rizikem, ovšem současně i vysokým potenciálem pro excelenci. Důraz se klade více na riziko související s projektem, než na riziko související se společností, zejména u MSP. V zájmu zajištění kritické míry a přístupu, který zohledňuje celý inovační řetězec, se bude pozornost věnovat přednostně činnostem vyplývajícím z jiných akcí podporovaných v rámci programu Horizont 2020, včetně podpory fáze 3 nového nástroje určeného pro MSP.
	Jedním z cílů programu Horizont 2020 je přispět k překlenutí rozdílů, které v současné době panují mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a inovacemi na straně druhé, a napomoci tomu, aby se na trh dostaly nové nebo kvalitnější výrobky a služby, s přihlédnutím k zásadní úloze, kterou v procesu předávání znalostí hraje fáze ověřování koncepce – proto budou zaváděny nástroje umožňující uvedené fáze financovat, neboť jsou nezbytné pro potvrzení významu, relevance a budoucího inovačního dopadu předávaných vynálezů či výsledků výzkumu.
Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně právní subjekty všech velikostí, které si mohou půjčovat a splácet finanční prostředky, zejména pak MSP schopné provádět inovace a rychle růst, středně kapitalizované a velké společnosti, univerzity a výzkumné instituce, výzkumné a inovační infrastruktury, partnerství veřejného a soukromého sektoru a jednotky nebo projekty pro speciální účel.	Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně právní subjekty všech velikostí, které si mohou půjčovat a splácet finanční prostředky, zejména pak MSP schopné provádět inovace a rychle růst, středně kapitalizované a velké společnosti, univerzity a výzkumné instituce, výzkumné a inovační infrastruktury, partnerství veřejného a soukromého sektoru a jednotky nebo projekty pro speciální účel.
Financování dluhového nástroje má dvě hlavní složky:	Financování dluhového nástroje má dvě hlavní složky:
(1) složku založenou na poptávce, která poskytuje půjčky a záruky podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, se zvláštní podporou pro příjemce jako MSP a středně kapitalizované společnosti. Tato složka reaguje na stálý a pokračující růst objemu půjček z finančního nástroje pro sdílení rizik, který je řízen poptávkou. V rámci specializovaného nástroje pro MSP jsou podporovány činnosti zaměřené na zlepšení přístupu k financování pro MSP a další subjekty, které jsou orientovány primárně na VaV nebo inovace;	(1) složku založenou na poptávce, která poskytuje půjčky a záruky podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, se zvláštní podporou pro příjemce jako MSP a středně kapitalizované společnosti. Tato složka reaguje na stálý a pokračující růst objemu půjček z finančního nástroje pro sdílení rizik, který je řízen poptávkou. V rámci specializovaného nástroje pro MSP jsou podporovány činnosti zaměřené na to, aby MSP a další subjekty, které jsou orientovány primárně na VaV nebo inovace, měly lepší přístup k financování, např. k finančním prostředkům v rámci investičních projektů nebo formou využití nehmotných aktiv jako zajištění;
(2) zacílenou složku, zaměřující se na politiky a klíčová odvětví, která jsou zásadní pro řešení společenských výzev, posílení konkurenceschopnosti, podporu udržitelného, nízkouhlíkového růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků. Tato složka Unii pomůže řešit ty aspekty cílů odvětvových politik, které souvisejí s výzkumem a inovacemi.	(2) zacílenou složku, zaměřující se na politiky a klíčová odvětví, která jsou zásadní pro řešení společenských výzev, posílení konkurenceschopnosti, podporu udržitelného, nízkouhlíkového růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků. Tato složka Unii pomůže řešit ty aspekty cílů odvětvových politik, které souvisejí s výzkumem a inovacemi.
(b) Kapitálový nástroj pro kapitálové financování výzkumu a inovací: „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“	(b) Kapitálový nástroj pro kapitálové financování výzkumu a inovací: „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“
Cílem je přispět k překonání nedostatků evropského trhu s rizikovým kapitálem a poskytnout vlastní a kvazivlastní kapitál k pokrytí vývojových a finančních potřeb inovujících podniků od jejich založení po růst a rozšiřování. Důraz se klade na podporu cílů programu Horizont 2020 a souvisejících politik.	Cílem je přispět k překonání nedostatků evropského trhu s rizikovým kapitálem a poskytnout vlastní a kvazivlastní kapitál k pokrytí vývojových a finančních potřeb inovujících podniků od jejich založení po růst a rozšiřování. Důraz se klade na podporu cílů programu Horizont 2020 a souvisejících politik.
Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně podniky všech velikostí, které se zabývají inovačními činnostmi nebo s nimi začínají, se zvláštním zaměřením na inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti.	Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně podniky všech velikostí, které se zabývají inovačními činnostmi nebo s nimi začínají, se zvláštním zaměřením na inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti.
Kapitálový nástroj se zaměří na financování rizikového kapitálu v raném stadiu a poskytne rizikový kapitál a kvazivlastní kapitál (včetně mezzaninového kapitálu) pro jednotlivá portfolia podniků. Tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, aby byla zajištěna kontinuita podpory během vzniku a rozvoje společností.	Kapitálový nástroj se zaměří na financování rizikového kapitálu a poskytne rizikový kapitál a kvazivlastní kapitál (včetně mezzaninového kapitálu) pro jednotlivá portfolia podniků v raném stadiu. Tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, aby byla zajištěna kontinuita podpory během vzniku a rozvoje společností.
Kapitálový nástroj, který bude založen především na poptávce, používá portfoliový přístup, v jehož rámci si fondy rizikového kapitálu a jiní srovnatelní zprostředkovatelé vybírají firmy, do nichž chtějí investovat.	Kapitálový nástroj, který bude založen především na poptávce, používá portfoliový přístup, v jehož rámci si fondy rizikového kapitálu a jiní srovnatelní zprostředkovatelé vybírají firmy, do nichž chtějí investovat.
Aby se napomohlo dosažení konkrétních politických cílů, bude možné vyčlenit prostředky na konkrétní oblasti, přičemž se bude vycházet z pozitivních zkušeností rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace s vyčleňováním prostředků na ekologické inovace.	Aby se napomohlo dosažení konkrétních politických cílů, budou vyčleněny prostředky na konkrétní oblasti, přičemž se bude vycházet z pozitivních zkušeností rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace s vyčleňováním prostředků na ekologické inovace, zejména na dosažení cílů souvisejících s výzvami pro společnost.
	Ověřování koncepce podporuje procesy předávání znalostí a technologií ve fázích před zahájením průmyslového využití a jeho cílem je ověřit, jaký bude mít příslušné předání znalostí inovační dopad na trh, a případně tento dopad zvýšit; tímto způsobem lze zmírnit nejistotu a rizika, které doprovázejí předávání výsledků výzkumů a vynálezů pocházejících z oblasti veřejného výzkumu výrobnímu sektoru.
Specializovaný nástroj pro počáteční investice, podporující podniky v počátečním a raném stadiu, umožní kapitálové investice mezi jinými do organizací zabývajícími se předáváním znalostí, fondů počátečního kapitálu, přeshraničních fondů počátečního kapitálu, nástrojů spoluinvestování s neformálními investory („business angels“), aktiv duševního vlastnictví, platforem pro výměnu a obchodování s právy duševního vlastnictví a fondů rizikového kapitálu v raném stadiu.	Specializovaný nástroj pro počáteční investice, podporující podniky v počátečním a raném stadiu, umožní kapitálové investice mezi jinými do organizací zabývajícími se předáváním znalostí, fondů počátečního kapitálu, přeshraničních fondů počátečního kapitálu a fondů v raném stadiu, nástrojů spoluinvestování s neformálními investory („business angels“), aktiv duševního vlastnictví, platforem pro výměnu a obchodování s právy duševního vlastnictví, fondů rizikového kapitálu v raném stadiu a fondů pro počáteční investice na přeshraniční činnosti, případně v kombinaci s kapitálovým nástrojem pro růst (EFG) v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP.
Specializovaný nástroj pro růstové investice poskytuje spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP investice pro expanzivní a růstovou fázi, včetně finančních investic do fondů působících přes hranice a investujících do fondů rizikového kapitálu, z nichž většina bude mít tematické zaměření podporující cíle strategie Evropa 2020.	Specializovaný nástroj pro růstové investice poskytuje spolu s EFG investice pro expanzivní a růstovou fázi, včetně finančních investic do fondů v soukromém a veřejném sektoru působících přes hranice a investujících do fondů rizikového kapitálu, z nichž většina bude mít tematické zaměření podporující cíle strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   134 Návrh nařízení Příloha 1 – část 2 – bod 2 – podbod 2.3 – písm. b – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Vzhledem k mimořádně obtížné situaci na evropském trhu rizikového kapitálu a vzhledem k naléhavosti celé záležitosti by mělo být možné vytvořit fond sdružující fondy rizikového kapitálu na pilotním základě před začátkem nadcházejícího rozpočtového období 2014–2020.
Odůvodnění
Rizikový kapitál je nezbytným zdrojem financování pro tisíce inovativních evropských začínajících a malých a středních podniků s potenciálem rychlého růstu, pro které je velmi obtížné získat finanční prostředky od bank, neboť jejich podnikatelský model je sice slibný, ale neprověřený. Vytvoření fondu sdružujícího fondy rizikového kapitálu na pilotním základě, čímž by se maximalizoval pákový efekt rozpočtu EU, by pomohlo v boji s krizí.
Pozměňovací návrh   135 Návrh nařízení Příloha 1 – část 2 – bod 2 – podbod 2.3 – písm. b – odst. 7 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Kapitálový nástroj pro kapitálové financování bude působit ve spojení s EFG jako společný integrovaný nástroj EU poskytující podnikům rizikový kapitál na inovaci a růst od počáteční fáze až do fáze růstu.
Odůvodnění
V praxi by tyto dva nástroje zajišťování rizikového kapitálu v rámci programu Horizont 2020 a programu COSME měly být jednotným integrovaným nástrojem financování, aby účinně fungovaly a vyhovovaly potřebám trhu.
Pozměňovací návrh   136 Návrh nařízení Příloha I – část II – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Inovace v malých a středních podnicích	3. Inovace v malých a středních podnicích
3.1 Specifický cíl	3.1 Specifický cíl
Specifickým cílem je podpořit růst zvýšením úrovně inovací v MSP a uspokojit jejich různé inovační potřeby během celého inovačního cyklu pro všechny typy inovací, a tím vytvořit více rychle rostoucích, mezinárodně působících MSP.	Specifickým cílem je podpořit udržitelný hospodářský růst zvýšením úrovně inovací v MSP a uspokojit jejich různé inovační potřeby během celého inovačního cyklu pro všechny typy inovací, a tím vytvořit více rychle rostoucích, mezinárodně působících MSP.
Vzhledem k ústřední úloze MSP v evropské ekonomice, budou výzkum a inovace v MSP hrát klíčovou úlohu při zvyšování konkurenceschopnosti, podpoře hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst, a tím i dosahování cílů strategie Evropa 2020 a zejména její stěžejní iniciativy „Unie inovací“.	Vzhledem k ústřední úloze MSP v evropské ekonomice, budou výzkum a inovace v MSP hrát klíčovou úlohu při zvyšování konkurenceschopnosti, podpoře hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst, a tím i dosahování cílů strategie Evropa 2020 a zejména její stěžejní iniciativy „Unie inovací“.
Přes svůj významný podíl na hospodářství a zaměstnanosti a značný inovační potenciál mají MSP z důvodu své velikosti nicméně problémy stát se inovativnějšími a konkurenceschopnějšími. Přestože v Evropě vzniká podobný počet začínajících společnosti jako ve Spojených státech amerických, vyrůst ve velké společnosti je pro evropské MSP mnohem těžší než pro jejich protějšky v USA. Internacionalizované podnikatelské prostředí se stále více propojenými hodnotovými řetězci na ně vyvíjí další tlak. MSP musí posílit svou inovační kapacitu. Aby mohly úspěšně konkurovat na rychle se vyvíjejících globálních trzích, musí rychleji a ve větší míře vyvíjet, přijímat a obchodně využívat nové znalosti a obchodní nápady. Úkolem je podporovat více inovací v MSP, a tím posilovat jejich konkurenceschopnost a růst.	Přes svůj významný podíl na hospodářství a zaměstnanosti a značný inovační potenciál mají MSP nicméně různé druhy problémů stát se inovativnějšími a konkurenceschopnějšími, a to včetně nedostatku finančních prostředků a přístupu k financování, nedostatku schopností řídit inovace, nedostatků ve vytváření sítí a spolupráci s vnějšími subjekty a nedostatečného využívání veřejných zakázek na podporu inovací v MSP. Přestože v Evropě vzniká podobný počet začínajících společnosti jako ve Spojených státech amerických, vyrůst ve velké společnosti je pro evropské MSP mnohem těžší než pro jejich protějšky v USA. Internacionalizované podnikatelské prostředí se stále více propojenými hodnotovými řetězci na ně vyvíjí další tlak. MSP musí posílit svou výzkumnou a inovační kapacitu. Aby mohly úspěšně konkurovat na rychle se vyvíjejících globálních trzích, musí rychleji a ve větší míře vyvíjet, přijímat a obchodně využívat nové znalosti a obchodní nápady. Úkolem je podporovat více inovací v MSP, a tím posilovat jejich konkurenceschopnost a udržitelnost.
Cílem navrhovaných akcí je doplnit vnitrostátní a regionální politiky a programy podnikatelských inovací, posílit spolupráci mezi MSP a dalšími aktéry s významem pro inovace, překlenout propast mezi výzkumem/vývojem a úspěšným uváděním na trh, vytvořit prostředí, které bude vstřícnější k podnikatelským inovacím, včetně formou opatření na straně poptávky, a podpořit zohledňování měnící se povahy inovačních procesů, nových technologií, trhů a obchodních modelů.	Cílem navrhovaných akcí je doplnit vnitrostátní a regionální politiky a programy podnikatelských inovací, posílit spolupráci mezi MSP a dalšími aktéry s významem pro inovace, překlenout propast mezi výzkumem/vývojem a úspěšným uváděním na trh, vytvořit prostředí, které bude vstřícnější k podnikatelským inovacím, včetně formou opatření na straně poptávky a také formou dalších opatření podporujících předávání znalostí získaných ve veřejné sféře, a podpořit zohledňování měnící se povahy inovačních procesů, nových technologií, trhů a obchodních modelů.
Budou nastoleny pevné vazby s politikami Unie pro jednotlivá odvětví, zejména s programem pro konkurenceschopnost podniků a MSP a s fondy politiky soudržnosti, aby se zajistila synergie a soudržný přístup.	Budou nastoleny pevné vazby s politikami Unie pro jednotlivá odvětví, zejména s programem pro konkurenceschopnost podniků a MSP a s fondy politiky soudržnosti, aby se zajistila synergie a soudržný přístup.
3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
MSP jsou klíčovou hybnou silou inovací díky své schopnosti rychle a účinně přetvářet nové myšlenky v úspěšné podnikání. Slouží jako důležité kanály pro přelévání znalostí přinášející výsledky výzkumu na trh. Posledních dvacet let ukázalo, že díky inovativním MSP došlo k obnově celých odvětví a k vytvoření nových průmyslových odvětví. Rychle rostoucí podniky jsou klíčové pro rozvoj vznikajících průmyslových odvětví a pro urychlení strukturálních změn, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala nízkouhlíkovou ekonomikou založenou na znalostech s trvalým růstem a vysoce kvalitními pracovními místy.	MSP jsou klíčovou hybnou silou inovací díky své schopnosti rychle a účinně přetvářet nové myšlenky v úspěšné podnikání. Slouží jako důležité kanály pro přelévání znalostí přinášející výsledky výzkumu na trh. Posledních dvacet let ukázalo, že díky inovativním MSP došlo k obnově celých odvětví a k vytvoření nových průmyslových odvětví. Rychle rostoucí podniky jsou klíčové pro rozvoj vznikajících průmyslových odvětví a pro urychlení strukturálních změn, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala nízkouhlíkovou ekonomikou založenou na znalostech s trvalým růstem a vysoce kvalitními pracovními místy.
MSP lze nalézt ve všech odvětvích ekonomiky. Jsou důležitější součástí evropské ekonomiky, než jak je tomu v jiných regionech, například ve Spojených státech amerických. Inovovat přitom mohou všechny typy MSP. Je třeba je motivovat a podpořit, aby investovaly do výzkumu a inovací. Při této činnosti by měly mít možnost čerpat z celého inovačního potenciálu vnitřního trhu a EVP, aby mohly vytvářet nové podnikatelské příležitosti v Evropě i mimo ni a přispívat k nalézání řešení pro klíčové společenské výzvy.	MSP lze nalézt ve všech odvětvích ekonomiky. Jsou důležitější součástí evropské ekonomiky, než jak je tomu v jiných regionech, například ve Spojených státech amerických. Inovovat přitom mohou všechny typy MSP. Je třeba je podpořit, aby investovaly do výzkumu a inovací a také aby zvýšily svou kapacitu řízení inovačních procesů. Při této činnosti by měly mít možnost čerpat z celého inovačního potenciálu vnitřního trhu a EVP, aby mohly vytvářet nové podnikatelské příležitosti v Evropě i mimo ni a přispívat k nalézání řešení pro klíčové společenské výzvy.
Účast na výzkumu a inovacích Unie posiluje schopnosti MSP v oblasti VaV a technologií, zvyšuje jejich schopnost vytvářet, vstřebávat a používat nové znalosti, zesiluje ekonomické využívání nových řešení, podporuje inovace ve výrobcích, službách a obchodních modelech, podporuje podnikatelskou činnost na větších trzích a rozvíjí znalostní sítě MSP na mezinárodní úrovni. MSP, které zavedly dobré řízení inovací, přičemž se často spoléhají na externí znalosti a dovednosti, předstihují svým výkonem ostatní.	Účast na výzkumu a inovacích Unie posiluje schopnosti MSP v oblasti VaV a technologií, zvyšuje jejich schopnost vytvářet, vstřebávat a používat nové znalosti, zesiluje ekonomické využívání nových řešení, podporuje inovace ve výrobcích, službách a obchodních modelech, podporuje podnikatelskou činnost na větších trzích a rozvíjí znalostní sítě MSP na mezinárodní úrovni. MSP, které zavedly dobré řízení inovací, přičemž se často spoléhají na externí znalosti a dovednosti, předstihují svým výkonem ostatní. Kromě toho hrají MSP klíčovou úlohu jako příjemci technologií a znalostí v procesu jejich předávání a přispívají k tržnímu využití inovací pocházejících z výzkumů prováděných na univerzitách, ve veřejných výzkumných institucích a v MSP provádějících výzkum.
Přeshraniční spolupráce je důležitým prvkem inovační strategie MSP umožňujícím překonání některých problémů spojených s jejich velikostí, jako je přístup k technologickým a vědeckým kompetencím a novým trhům. Spolupráce přispívá k přeměně myšlenek na růst zisku a společností a následně i ke zvyšování soukromých investic do výzkumu a inovací.	Přeshraniční spolupráce je důležitým prvkem inovační strategie MSP umožňujícím překonání některých problémů spojených s jejich velikostí, jako je přístup k technologickým a vědeckým kompetencím a novým trhům. Spolupráce přispívá k přeměně myšlenek na růst zisku a společností a následně i ke zvyšování soukromých investic do výzkumu a inovací. Zprostředkovávání odborného vzdělávání a předávání technologií do MSP může mít klíčový přínos pro zvyšování jejich konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu.
Zásadní úlohu v podpoře MSP hrají regionální a vnitrostátní programy výzkumu a inovací, často podpořené evropskou politikou soudržnosti. Zejména fondy politiky soudržnosti mají hrát klíčovou úlohu prostřednictvím budování kapacit a vytvářením „schodů k excelenci“ pro MSP za účelem přípravy vynikajících projektů, které dokáží soutěžit o financování z programu Horizont 2020. Nicméně jen několik málo vnitrostátních a regionálních programů poskytuje finanční prostředky pro nadnárodní výzkumné a inovační činnosti prováděné MSP, šíření a přejímání inovativních řešení v celé Unii nebo přeshraniční služby na podporu inovací. Úkolem je poskytnout MSP tematicky otevřenou podporu k realizaci mezinárodních projektů v souladu s inovačními strategiemi podniků. Akce na úrovni Unie jsou proto nezbytné k doplnění činností prováděných na vnitrostátní a regionální úrovni, posílení jejich dopadu a zpřístupnění systémů na podporu výzkumu a inovací.	Zásadní úlohu v podpoře MSP hrají regionální a vnitrostátní programy výzkumu a inovací, často podpořené evropskou politikou soudržnosti. Zejména fondy politiky soudržnosti mají hrát klíčovou úlohu prostřednictvím budování kapacit a vytvářením „schodů k excelenci“ pro MSP za účelem přípravy vynikajících projektů, které dokáží soutěžit o financování z programu Horizont 2020. Nicméně jen několik málo vnitrostátních a regionálních programů poskytuje finanční prostředky pro nadnárodní výzkumné a inovační činnosti prováděné MSP, šíření a přejímání inovativních řešení v celé Unii nebo přeshraniční služby na podporu inovací. Úkolem je poskytnout MSP tematicky otevřenou podporu k realizaci mezinárodních projektů v souladu s inovačními strategiemi podniků. Akce na úrovni Unie jsou proto nezbytné k doplnění činností prováděných na vnitrostátní a regionální úrovni, posílení jejich dopadu a zpřístupnění systémů na podporu výzkumu a inovací.
3.3. Hlavní rysy činností	3.3. Hlavní rysy činností
(a) Začlenění podpory MSP do všech činností	(a) Podpora MSP prostřednictvím specializovaného nástroje pro MSP
MSP jsou podporovány v rámci celého programu Horizont 2020. Specializovaný nástroj pro MSP za tímto účelem poskytuje rozfázovanou a plynulou podporu zahrnující celý inovační cyklus. Nástroj pro MSP je zacílen na všechny typy inovativních MSP, které vykazují velkou snahu růst, rozvíjet se a působit na mezinárodní úrovni. Uplatní se pro všechny typy inovací, včetně inovací služeb, netechnologických a sociálních inovací. Záměrem je rozvinout a využívat inovační potenciál MSP zaplněním mezery ve financování vysoce rizikového výzkumu a inovací v raném stadiu, podporou inovací a zvýšením obchodního využití výsledků výzkumu v soukromém sektoru.	Specializovaný nástroj pro MSP poskytuje rozfázovanou a plynulou podporu zahrnující celý inovační cyklus. Nástroj pro MSP je zacílen na všechny typy inovací v MSP, které vykazují velkou snahu růst, rozvíjet se, působit na mezinárodní úrovni a inovovat se, se zvláštním zaměřením na nově založené, osamostatněné a rychle rostoucí MSP. MSP budou hlavními žadateli, ale budou vybízeny ke spolupráci s výzkumnými ústavy a dalšími společnostmi. Uplatní se pro všechny typy inovací, včetně inovací služeb, netechnologických a sociálních inovací, za předpokladu, že každá z těchto činností bude vykazovat jasnou evropskou přidanou hodnotu. Záměrem je rozvinout a využívat inovační potenciál MSP zaplněním mezery ve financování vysoce rizikového výzkumu a inovací v raném stadiu, podporou inovací a zvýšením obchodního využití výsledků výzkumu v soukromém sektoru. V rámci tohoto nástroje bude úspěšným MSP udělováno s ohledem na jejich účast na veřejných zakázkách označení kvality.
	Tento nástroj bude fungovat v rámci jediné řídicí struktury s nenáročným správním režimem a jedním kontaktním místem. Bude aplikován principem zdola nahoru a v jeho rámci se budou vyhlašovat otevřené výzvy.
	Pro MSP podílející se na specializovaném nástroji pro MSP budou zavedeny specializované služby na podporu inovací, a to na základě stávajících struktur, jako je Evropská podniková síť a další poskytovatelé inovačních služeb a poradenské/vzdělávací režimy.
V rámci všech specifických cílů týkajících se společenských výzev a vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích se bude specializovaný nástroj pro MSP používat a bude na něj přidělena určitá částka.	V rámci všech specifických cílů týkajících se společenských výzev a vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích se bude specializovaný nástroj pro MSP používat. Tento nástroj zajistí nezbytnou flexibilitu pro začlenění MSP do výzkumných projektů po dobu trvání projektu a na omezené časové období kratší než trvání projektu.
	Nástroj pro MSP může také sloužit jako nástroj pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovační řešení.
(b) Podpora MSP s intenzivním výzkumem	(b) Podpora MSP s intenzivním výzkumem
Cílem je podpořit tržně-orientované inovace v MSP zabývajících se výzkumem a vývojem. Zvláštní akce se zaměří na MSP s intenzivním výzkumem v technologicky náročných odvětvích, které ukazují, že jsou schopné komerčně využívat výsledky projektu.	Cílem je podpořit tržně-orientované inovace v MSP zabývajících se výzkumem a vývojem. Zvláštní akce se zaměří na MSP s intenzivním výzkumem v technologicky náročných odvětvích, které ukazují, že jsou schopné komerčně využívat výsledky projektu.
(c) Posílení inovační kapacity MSP	(c) Začlenění podpory MSP do programu Horizont 2020 a posílení inovační kapacity MSP
V rámci celého programu Horizont 2020 budou podporovány činnosti napomáhající provádění speciálních opatření pro MSP a doplňující tato opatření, zejména s cílem posílit inovační kapacitu MSP.	MSP jsou podporovány v rámci celého programu Horizont 2020. V rámci celého programu Horizont 2020 budou za tímto účelem podporovány činnosti napomáhající provádění speciálních opatření pro MSP a doplňující tato opatření a vytvářející lepší podmínky pro MSP, zejména s cílem posílit inovační kapacitu MSP, včetně zajištění financování evropských ústavů aplikovaného výzkumu, aby mohly pracovat na projektech sjednaných s jednotlivými MSP.
(d) Podpora inovací orientovaných na trh	(d) Podpora inovací orientovaných na trh
Podpora inovací orientovaných na trh za účelem zlepšení rámcových podmínek pro inovace a řešení konkrétních překážek, které brání zejména růstu inovativních MSP.	Podpora inovací orientovaných na trh za účelem zlepšení rámcových podmínek pro inovace, řešení konkrétních překážek, které brání zejména rozšiřování inovací v MSP, a zavedení ustanovení o inovacích umožňujícího výběr MSP, které přicházejí s inovačními produkty.
	(da) Podpora předávání znalostí a technologií mezi veřejným výzkumem a trhem
	Podpora procesů předávání znalostí a technologií mezi oblastí veřejného výzkumu a inovačními MSP jakožto účinného nástroje komerčního využití vynálezů a výsledků výzkumu prováděného na univerzitách, ve výzkumných střediscích a v MSP provádějících výzkum.
Pozměňovací návrh   137 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod -1(nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Věda se společností a pro společnost: průřezová výzva
	-1.1. Specifický cíl
	Specifickým cílem je vybudovat efektivní spolupráci mezi vědou a společností, získat pro vědu nové talenty a propojit vynikající vědecké výsledky se sociálním povědomím a odpovědností.
	Rychlý pokrok současného vědeckého výzkumu a inovací vyvolává řadu důležitých etických, právních a sociálních otázek, které vyžadují, aby vztahy mezi vědou a společností a jejich vzájemná angažovanost nabyly větší intenzity.
	Mají-li se nalézt správné odpovědi na výzvy, kterým Evropa čelí, je třeba do výzkumného a inovačního procesu zapojit co možná nejvíce různých aktérů. Tradičně se vzájemné působení mezi vědou a společností omezovalo na jednosměrné předávání znalostí shora dolů, tedy od odborníků k občanům. Posun k otevřené, účinné, demokratické a na znalostech založené společnosti si žádá změnu. Dialog by měl být více obousměrný a spolupráce aktivní, nad rámec tradičního vědeckého vzdělávání či současného pojetí občanů jako pouhých spotřebitelů výsledků výzkumu. Tento dialogický vztah a aktivní spolupráce nepochybně umožní, aby pokrok ve vědě a v oblasti inovací probíhal odpovědnějším způsobem.
	Unie potřebuje veškeré své intelektuální schopnosti, aby posílila svou konkurenční výhodu v rámci celosvětového hospodářství. Má-li být Evropa schopna splnit cíl týkající se intenzity výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP, musí do roku 2020 dosáhnout čistého přírůstku 1 milionu vědeckých pracovníků. Proto je třeba, aby se mladí lidé v Unii věnovali vědecké kariéře a aby pracovní síla v Unii byla genderově vyvážená.
	Přilákat více mladých k vědě a technologiím je ovšem stále obtížnější a v Evropě rostou obavy z toho, že řada talentovaných mladých lidí si kariéru v těchto oblastech nevybírá. Navíc je nutné zajistit, aby si lidé, kteří zahájili kariéru v oblasti vědy či technologií, mohli své nadšení a motivaci udržet a měli příležitosti k dalšímu osobnímu rozvoji, aniž by museli ze svých oborů odcházet.
	Ve vědě rovněž existuje jednoznačná nerovnováha mezi muži a ženami. Pokud si chce být Evropa jista, že program výzkumu a inovací, který financuje, bude efektivní a účinný, je třeba věnovat zvláštní pozornost nedostatečnému zastoupení žen ve vědě a nedostatečnému zohlednění rozdílů mezi muži a ženami v oblasti výzkumu a inovací.
	-1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
	Zlepšování spolupráce mezi vědou a společností, které umožní širší společenskou a politickou podporu vědy a technologií ve všech členských státech, je stále více vnímáno jako zásadní problém, který současná hospodářská krize ještě značně umocnila. V demokratických společnostech, kde je věda přednostně financována z veřejných zdrojů, musí existovat široká společenská a politická základna, která sdílí vědecké hodnoty, zná vědecké postupy a je schopna uznat, že věda zvyšuje úroveň poznání, prospívá společnosti a podporuje hospodářský pokrok.
	Toho lze dosáhnout, pouze pokud mezi vědou a společností bude rozvíjen plodný a bohatý dialog a aktivní spolupráce. Ty zajistí, že věda bude odpovědnější, a umožní rozvoj politik, které mají pro veřejnost větší význam.
	Podporování vědecké kultury v Evropě takto interaktivním způsobem bude navíc posilovat demokratické hodnoty a přispěje ke zvyšování zájmu o vědu a technologii. Síla evropského vědeckého a technologického systému závisí na jeho schopnosti využít nových talentů a myšlenek, bez ohledu na to, odkud pocházejí.
	-1.3. Hlavní rysy činností
	Opatření by se měla zaměřit na přilákání nových talentů ke studiu vědy a technologií v evropských společnostech a na odstranění genderových rozdílů v rámci lidských zdrojů pracujících ve výzkumu v Unii. Podporováno bude rovněž zvýšení naší schopnosti začlenit vědecké a technologické poznatky a metody do rozhodovacích procesů, rozvíjení mechanismů umožňujících rozšiřování a prohlubování sociálního posuzování vědeckých možností a zajišťování toho, aby byly v celém inovačním procesu zohledňovány etické a sociální hodnoty.
	Činnosti se zaměří na:
	a) zvýšení přitažlivosti vědeckých a technologických profesí pro mladé studenty a posílení udržitelné spolupráce mezi školami, výzkumnými institucemi, průmyslovými organizacemi a organizacemi občanské společnosti;
	b) podporu rovnosti žen a mužů s ohledem na oba rozměry této problematiky prostřednictvím prosazování změn v: (i) organizaci výzkumných institucí a (ii) koncepci výzkumných programů. To zahrnuje různé aspekty týkající se především: zajištění rovnosti ve výzkumných profesích a při rozhodování a začlenění genderové problematiky do předmětu výzkumu a vývoje;
	c) zapojení společnosti do problematiky vědy a inovací s cílem zohlednit občanské zájmy a hodnoty a zvýšit kvalitu, míru relevance, přijatelnost a udržitelnost výsledků výzkumu a inovací;
	d) motivaci občanů k tomu, aby se o vědecké dění zajímali prostřednictvím formálního a neformálního vědeckého vzdělávání, a na podporu šíření vědeckých činností, konkrétně ve vědeckých střediscích a dalšími vhodnými prostředky;
	e) posílení otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům a údajům, aby se zvýšila vědecká excelence a hospodářská konkurenceschopnost;
	f) rozvíjení řádné správy věcí veřejných pro rozvoj odpovědného výzkumu a inovací všemi zúčastněnými stranami (výzkumnými pracovníky, veřejnými orgány, průmyslovými subjekty i organizacemi občanské společnosti), která bude citlivá vůči společenským potřebám a požadavkům; podporu etického rámce pro výzkum a inovace;
	g) zlepšení úrovně poznatků o zprostředkovávání informací o vědě, s cílem zvýšit kvalitu a efektivnost vzájemného působení mezi vědci, hromadnými sdělovacími prostředky a veřejností.
Pozměňovací návrh   138 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky	1. Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky
1.1. Specifický cíl	1.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je zlepšit celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny.	Specifickým cílem je zlepšit celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny.
Celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, vysoce kvalitní a ekonomicky udržitelné systémy zdravotnictví a péče a příležitosti pro nová pracovní místa – to jsou cíle podpory výzkumu a inovací v reakci na tuto výzvu, které významně přispějí k realizaci strategie Evropa 2020.	Celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, vysoce kvalitní a ekonomicky udržitelné a bezpečné a zabezpečené systémy zdravotnictví a péče zajišťující sociální služby a řešení týkající se samostatnosti stárnoucího obyvatelstva a příležitosti pro nová pracovní místa – to jsou cíle podpory výzkumu a inovací v reakci na tuto výzvu, které významně přispějí k realizaci strategie Evropa 2020.
Náklady na systémy zdravotní a sociální péče v Unii stoupají, péče a preventivní opatření pro všechny věkové skupiny jsou čím dále dražší, přičemž se očekává, že počet Evropanů starších 65 let se do roku 2060 téměř zdvojnásobí z 85 milionů v roce 2008 na 151 milionů a počet osob starších 80 let vzroste ve stejném období z 22 na 61 milionů. Snížení nebo omezení nárůstu těchto nákladů tak, aby se nestaly neudržitelnými, závisí částečně na zajištění celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek všech, a tedy na účinné prevenci, léčbě a zvládání nemocí a zdravotních postižení.	Vymýcení nerovností, pokud jde o zdravotní stav, je pro Evropu jedním z nejzávažnějších úkolů, jelikož tyto nerovnosti se prohlubují, stejně jako rostou náklady na systémy zdravotní a sociální péče v Unii a péče a preventivní opatření pro všechny věkové skupiny jsou čím dále dražší, přičemž se očekává, že počet Evropanů starších 65 let se do roku 2060 téměř zdvojnásobí z 85 milionů v roce 2008 na 151 milionů a počet osob starších 80 let vzroste ve stejném období z 22 na 61 milionů. Náklady vyplývají také z diskriminace na základě zdravotního postižení a z vytváření fyzického a sociálního prostředí, které je pro osoby se zdravotním postižením nedostupné. Snížení nebo omezení nárůstu těchto nákladů tak, aby se nestaly neudržitelnými, závisí částečně na lepším informování občanů a prosazování zodpovědného přístupu ke zdraví za účelem zajištění co možná nejlepšího celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek všech, a tedy na účinné prevenci, léčbě a zvládání nemocí a zdravotních postižení. Postupný rozvoj založený výhradně na současných znalostech tyto potřeby nenaplní; je nutné vyhledávat a realizovat radikální nové myšlenky a poznatky. K tomu, abychom v těchto výzvách obstáli, bude nezbytná úzká spolupráce mezi akademickým světem, průmyslem, poskytovateli zdravotní péče a regulačními orgány.
Hlavními příčinami zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu a předčasného úmrtí jsou chronické zdravotní potíže, jako je kardiovaskulární choroba, rakovina, cukrovka, neurologické potíže a poruchy duševního zdraví, nadváha a obezita a různá funkční omezení, což představuje značné sociální a hospodářské náklady.	Hlavními příčinami zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu a předčasného úmrtí jsou chronické zdravotní potíže, jako je kardiovaskulární choroba, rakovina, cukrovka, onemocnění dýchacích cest, revmatická onemocnění a nemoci pohybového aparátu, neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, neurologické potíže a poruchy duševního zdraví, nadváha a obezita a různá funkční omezení, což představuje značné sociální a hospodářské náklady. Mají-li být preventivní strategie účinné v případě jiných diagnóz, zejména u neurodegenerativních onemocnění, bude třeba zajistit silnou podporu etiologického výzkumu a rozšířit možnosti včasné diagnostiky a léčení.
Kardiovaskulární choroby jsou v Unii každoročně příčinou více než 2 milionů úmrtí a stojí hospodářství více než 192 miliard EUR, zatímco rakovina je příčinou čtvrtiny všech úmrtí a je nejčastější příčinou úmrtí u lidí ve věku 45–64 let. Přes 27 milionů lidí v Unii trpí cukrovkou a celkové náklady na poruchy mozku (mimo jiné poruchy, které ovlivňují duševní zdraví) se odhadují na 800 miliard EUR. Environmentální faktory, faktory související se životním stylem a sociálně-ekonomické faktory jsou významné u několika z těchto onemocnění, přičemž se odhaduje, že s nimi souvisí až třetina celosvětové zátěže způsobené nemocemi.	Kardiovaskulární choroby jsou v Unii každoročně příčinou více než 2 milionů úmrtí a stojí hospodářství více než 192 miliard EUR, zatímco rakovina je příčinou čtvrtiny všech úmrtí a je nejčastější příčinou úmrtí u lidí ve věku 45–64 let. Přes 27 milionů lidí v Unii trpí cukrovkou a přes 120 milionů lidí revmatickými onemocněními a nemocemi pohybového aparátu. Celkové náklady na poruchy mozku (mimo jiné poruchy, které ovlivňují duševní zdraví) se odhadují na 800 miliard EUR. Toto číslo bude nadále dramaticky růst, z velké části kvůli stárnutí obyvatelstva Evropy a s tím souvisejícím stoupajícím počtem neurodegenerativních onemocnění. Environmentální faktory, faktory související se životním stylem a sociálně-ekonomické faktory jsou významné u několika z těchto onemocnění, přičemž se odhaduje, že s nimi souvisí až třetina celosvětové zátěže způsobené nemocemi. Jen deprese postihuje v Unii podle odhadů 165 milionů lidí, což je spojeno s náklady ve výši 118 miliard EUR. U neurodegenerativních onemocnění, stejně jako u jiných diagnóz, si účinné preventivní strategie nejprve vyžádají intenzivnější výzkum jejich příčin a vypracování kvalitnějších postupů pro včasnou diagnostiku a léčebných alternativ a případně i individuálních moderních terapií.
	Velký problém představují i nadále vzácná onemocnění, která v Evropě postihují přibližně 30 milionů lidí. Metody účinné léčby lze vypracovat jen v případě, že členské státy budou spolupracovat, neboť v žádném jednotlivém členském státě není dostatečný počet případů pro provádění účinného výzkumu.
	Nemoci dětí, včetně předčasně narozených dětí.
	Zdraví dětí je pro Evropskou unii hlavní prioritou. Stejně jako v případě vzácných onemocnění lze účinný výzkum a léčbu rozvíjet pouze v rámci společné evropské strategie.
Infekční nemoci (např. HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie) představují problém pro celý svět, protože se ze 41 % podílejí na 1,5 miliardě ztracených let zdravého života na celém světě, z toho 8 % v Evropě. Je rovněž nutné se připravit na nové epidemie a hrozbu narůstající antimikrobiální rezistence.	Infekční nemoci (např. HIV/AIDS, tuberkulóza, malárie a zanedbávané nemoci) představují problém pro celý svět, protože se ze 41 % podílejí na 1,5 miliardě ztracených let zdravého života na celém světě, z toho 8 % v Evropě. Je rovněž nutné se připravit na nové epidemie, znovu se objevující infekční onemocnění a hrozbu narůstající antimikrobiální rezistence. Stále větší znepokojení vzbuzují onemocnění spjatá s vodou.
Na druhé straně procesy vývoje léčivých přípravků a očkovacích látek jsou čím dále dražší a méně efektivní. Je nutné se zabývat přetrvávajícími nerovnostmi ve zdravotním stavu a zajistit přístup k účinným a kvalitním systémům zdravotní péče pro všechny Evropany.	Na druhé straně procesy vývoje léčivých přípravků a očkovacích látek jsou čím dále dražší a méně efektivní a to, zda mají zkoušky uskutečněné na zvířatech svou platnost z hlediska využití u lidí, je stále více zpochybňováno. Je nutné se zabývat přetrvávajícími nerovnostmi ve zdravotním stavu (například existuje velmi naléhavá nutnost vývoje léčebných postupů u vzácných, zanedbávaných a autoimunitních onemocnění) a zajistit přístup k účinným a kvalitním systémům zdravotní péče pro všechny Evropany bez ohledu na jejich věk a původ.
	Výzkum by měl umožnit vypracování moderních léčebných metod a buněčných terapií, které by se zaměřily na léčení chronických a degenerativních onemocnění.
1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Nemoci a zdravotní postižení se nezastavují na státních hranicích. Vhodná reakce na evropské úrovni v oblasti výzkumu a inovací může a měla by významným způsobem přispět k řešení těchto problémů, zajistit lepší zdraví a dobré životní podmínky pro všechny a postavit Evropu na vedoucí pozici na rychle se rozrůstajících světových trzích, pokud jde o inovace v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek.	Nemoci a zdravotní postižení se nezastavují na státních hranicích. Vhodná reakce na evropské úrovni v oblasti výzkumu a inovací v rámci partnerství se třetími zeměmi může a měla by významným způsobem přispět k řešení těchto globálních problémů, a napomoci tak k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, zajistit lepší zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, předcházet globálním pandemiím a postavit Evropu na vedoucí pozici na rychle se rozrůstajících světových trzích, pokud jde o inovace v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek.
Tato reakce závisí na excelenci ve výzkumu, která zlepší naše základní chápání zdraví, nemoci, zdravotního postižení, vývoje a stárnutí (včetně průměrné délky života) a na bezproblémové a všeobecné přeměně výsledných a stávajících znalostí do podoby inovativních a účinných produktů, strategií, intervencí a služeb s potenciálem pro nasazení ve velkém měřítku. Navíc význam těchto výzev v celé Evropě a v mnoha případech na celém světě vyžaduje reakci, která se vyznačuje dlouhodobou a koordinovanou podporou spolupráce mezi víceoborovými a víceodvětvovými týmy na vynikající úrovni.	Tato reakce závisí na špičkovém výzkumu, který zlepší naše základní chápání determinant zdraví, nemoci, zdravotního postižení, vývoje a stárnutí (včetně průměrné délky života), a na bezproblémové a všeobecné přeměně výsledných a stávajících znalostí do podoby inovativních, účinných, dostupných a bezpečných produktů, strategií, intervencí a služeb s potenciálem pro nasazení ve velkém měřítku. Navíc význam těchto výzev v celé Evropě a v mnoha případech na celém světě vyžaduje reakci, která se vyznačuje dlouhodobou a koordinovanou podporou spolupráce mezi špičkovými víceoborovými a víceodvětvovými týmy na celém světě, včetně výzkumných a vývojových kapacit v endemických oblastech. Tuto výzvu je nutné řešit také z pohledu společenských, hospodářských a humanitních věd.
Podobně i složitost této výzvy a vzájemná závislost jejích složek vyžadují reakci na evropské úrovni. Mnoho přístupů, nástrojů a technologií, které lze použít v mnoha oblastech výzkumu a inovací v rámci této výzvy, lze nejlépe podpořit na úrovni Unie. Zahrnují vytváření dlouhodobých kohort a provádění klinických zkoušek, klinické využití tzv. „-omik“ (technologií končících na „-omika“) nebo rozvoj IKT a jejich použití ve zdravotnické praxi, zejména v elektronickém zdravotnictví (e-health). Požadavky specifických populací se také nejlépe řeší integrovaným způsobem, například rozvojem stratifikované či personalizované medicíny, při léčbě vzácných onemocnění a při poskytování řešení pro asistované a nezávislé žití.	Podobně i složitost této výzvy a vzájemná závislost jejích složek vyžadují reakci na evropské úrovni. Mnoho přístupů, nástrojů a technologií, které lze použít v mnoha oblastech výzkumu a inovací v rámci této výzvy, lze nejlépe podpořit na úrovni Unie. Zahrnují porozumění molekulárnímu základu onemocnění, stanovení inovativních léčebných postupů a nových modelových systémů, víceoborové uplatnění znalostí z oblasti fyziky, chemie a systémové biologie v oblasti zdravotních opatření, vytváření dlouhodobých kohort a provádění klinických zkoušek (které se soustředí na vývoj léků a jejich účinky ve všech věkových skupinách), klinické využití tzv. „-omik“ (technologií končících na „-omika“) nebo rozvoj IKT a jejich použití ve zdravotnické praxi, zejména v elektronickém zdravotnictví (e-health). Požadavky specifických populací se také nejlépe řeší integrovaným způsobem, například rozvojem stratifikované či personalizované medicíny, při léčbě nemocí souvisejících s chudobou, zanedbávaných a vzácných onemocnění a při poskytování řešení pro asistované a nezávislé žití.
Aby se maximalizoval dopad akcí na úrovni Unie, bude se podporovat celá škála výzkumných a inovačních činností. Od základního výzkumu přes proměnu znalostí po rozsáhlé zkoušky a demonstrace, s mobilizací soukromých investic, a po veřejné zakázky a zakázky v předobchodní fázi na nové produkty, služby a škálovatelná řešení, které jsou v případě nutnosti interoperabilní a podporované stanovenými normami nebo společnými pokyny. Toto koordinované evropské úsilí přispěje k pokračujícímu rozvoji EVP. Ve vhodných případech se bude rovněž propojovat s činnostmi připravenými v rámci programu Zdraví pro růst a Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.	Aby se maximalizoval dopad akcí na úrovni Unie, bude se podporovat celá škála výzkumných a inovačních činností. Od základního výzkumu přes přeměnu základních znalostí o onemocnění do podoby nových léčebných postupů, po rozsáhlé zkoušky a demonstrace, s mobilizací soukromých investic, a po veřejné zakázky a zakázky v předobchodní fázi na nové produkty, služby a škálovatelná řešení, které jsou v případě nutnosti interoperabilní a podporované stanovenými normami nebo společnými pokyny. V zájmu usnadnění strategické koordinace výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví napříč programem Horizont 2020 a v zájmu podpory nadnárodního medicínského výzkumu budou vytvořeny odpovídající vědecké řídící panely pro oblast zdravotnictví. Tuto koordinaci lze rozšířit i na jiné programy a nástroje související s uvedenou výzvou. Toto koordinované evropské úsilí zvýší vědeckou a lidskou kapacitu ve zdravotnickém výzkumu a přispěje k pokračujícímu rozvoji EVP. Ve vhodných případech se bude rovněž propojovat s činnostmi připravenými v rámci programu Zdraví pro růst a Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.
1.3. Hlavní rysy činností	1.3. Hlavní rysy činností
Účinná podpora zdraví opřená o pevnou důkazní základnou zabraňuje onemocnění, zlepšuje životní pohodu a je nákladově efektivní. Podpora zdraví a prevence nemocí rovněž závisí na pochopení determinant zdraví, na účinných preventivních nástrojích, jako jsou očkovací látky, na účinném dohledu nad zdravím a nemocemi a související připravenosti a na účinných screeningových programech.	Účinná podpora zdraví opřená o pevnou důkazní základnou zabraňuje onemocnění, zlepšuje životní pohodu a je nákladově efektivní. Podpora zdraví a prevence nemocí, a to i nemocí z povolání, rovněž závisí na pochopení determinant zdraví, včetně sociálně-ekonomického postavení a genderu, na účinných preventivních nástrojích (jako jsou očkovací látky a intervenční politiky zaměřené na sociální determinanty a rizikové skupiny) na účinném dohledu nad zdravím a nemocemi a související připravenosti a na účinných screeningových programech.
Úspěšné snahy o prevenci, zvládání, léčbu a vyléčení onemocnění, zdravotních postižení a snížené funkčnosti mají oporu v základním porozumění jejich determinant a příčin, procesů a dopadů, stejně tak jako faktorů, které představují základ dobrého zdraví a životní pohody. Rovněž je nezbytné účinné sdílení údajů a propojení těchto údajů s rozsáhlými kohortovými studiemi, stejně jako převádění výsledků výzkumu na klinickou úroveň, zejména prostřednictvím provádění klinických zkoušek.	Úspěšné snahy o prevenci, zvládání, léčbu a vyléčení onemocnění, zdravotních postižení a snížené funkčnosti mají oporu v základním porozumění jejich determinant a příčin, procesů a dopadů, stejně tak jako faktorů, které představují základ dobrého zdraví a životní pohody. Rovněž je nezbytné účinné sdílení údajů, jejich normalizované zpracovávání a propojení těchto údajů s rozsáhlými kohortovými studiemi, stejně jako převádění výsledků výzkumu na klinickou úroveň, a to i prostřednictvím provádění klinických zkoušek, které by se měly zaměřit na všechny věkové skupiny s cílem zajistit, aby byly léky přizpůsobeny jejich potřebám.
	Onemocnění spjatá s chudobou a zanedbávaná onemocnění jsou celosvětovým problémem, přičemž mezery ve výzkumu je třeba odstranit na základě inovací vycházejících z potřeb pacientů. Obnovený výskyt starých infekčních chorob včetně tuberkulózy v evropském regionu a zvýšený výskyt nemocí, jimž lze předcházet očkováním, v rozvinutých zemích a rostoucí problém antimikrobiální rezistence dokazuje, že je třeba k této problematice zaujmout komplexní přístup a zajistit pro výzkum a vývoj v oblasti těch chorob, které každoročně zabijí miliony lidí, více finančních prostředků z veřejných zdrojů.
	K tomu, aby byly vytvořeny nové strategie prevence a léčby, které by se daly uzpůsobit požadavkům pacienta v zájmu lepší prevence a včasného odhalení nemoci, je třeba rozvinout individualizované lékařství. V rámci výzkumu je nutné určit a podrobněji osvětlit faktory, které rozhodování při léčbě ovlivňují, a dále se těmito faktory zabývat.
Rostoucí zátěž způsobená onemocněními a zdravotními postiženími v kontextu stárnoucí populace klade další požadavky na odvětví zdravotnictví a péče. Máme-li zachovat účinné zdravotnictví a péči pro všechny věkové skupiny, je potřeba vyvinout úsilí pro zlepšení rozhodování v oblasti zajišťování prevence a léčby, aby se stanovily osvědčené postupy v odvětvích zdravotnických služeb a péče a podporovalo se jejich šíření a aby se podporovala integrovaná péče a všeobecné přijímání technologických, organizačních a sociálních inovací, které pomáhají zejména starším osobám, stejně jako zdravotně postiženým osobám, aby zůstaly aktivní a nezávislé. Takové počínání přispěje ke zvýšení a prodloužení jejich tělesné, sociální a duševní pohody.	Rostoucí zátěž způsobená onemocněními a zdravotními postiženími společně s omezenou mobilitou a dostupností péče v kontextu stárnoucí populace klade další požadavky na odvětví zdravotnictví a péče. Máme-li zachovat účinné zdravotnictví a péči pro všechny věkové skupiny, je potřeba vyvinout úsilí pro zlepšení rozhodování v oblasti zajišťování prevence a léčby, aby se stanovily osvědčené postupy v odvětvích zdravotnických služeb a péče a podporovalo se jejich šíření a aby se podporovala integrovaná péče a všeobecné přijímání technologických, organizačních a sociálních inovací, které pomáhají zejména starším osobám, chronicky nemocným osobám, stejně jako zdravotně postiženým osobám, aby zůstaly aktivní a nezávislé. Takové počínání přispěje ke zvýšení a prodloužení jejich tělesné, sociální a duševní pohody.
Všechny tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby poskytovaly podporu během celého výzkumného a inovačního cyklu a přitom posílily konkurenceschopnost průmyslových odvětví v Evropě a rozvoj nových příležitostí na trhu.	Všechny tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby poskytovaly podporu pro dlouhodobé výzkumné programy, která pokryje celý inovační cyklus, a přitom posílily konkurenceschopnost průmyslových odvětví v Evropě a rozvoj nových příležitostí na trhu. Důraz bude kladen také na zapojení všech zúčastněných stran v oblasti zdravotní péče, včetně pacientů a organizací pacientů, s cílem vytvořit výzkumnou a inovační agendu, která aktivně zapojí občany a bude odpovídat jejich potřebám a očekáváním.
K zvláštním činnostem patří: porozumění determinantům zdraví (včetně faktorů souvisejících s životním prostředím a klimatem), zlepšení podpory zdraví a prevence nemocí; chápání onemocnění a zlepšení diagnostiky; rozvoj efektivních screeningových programů a zlepšení posouzení vnímavosti k nemocím; zlepšení dohledu a připravenosti; vývoj lepších preventivních očkovacích látek; používání medicíny in silico za účelem lepšího zvládání a předvídání onemocnění; léčba nemocí; přenos znalostí do klinické praxe a rozšiřitelných inovativních akcí; lepší využívání zdravotních údajů; aktivní stárnutí, nezávislé a asistované žití; individuální posílení pozice pro zvládnutí vlastního zdravotního stavu; podpora integrované péče; zlepšení vědeckých nástrojů a metod na podporu tvorby politik a regulačních potřeb a optimalizace efektivity a účinnosti zdravotnických systémů a snížení nerovností prostřednictvím rozhodování založeného na důkazech a šíření osvědčených postupů a inovační technologie a přístupy.	K zvláštním činnostem patří: porozumění determinantům zdraví (včetně faktorů potravinových, genetických, patologických, faktorů souvisejících s životním prostředím a klimatem, faktorům sociálním a faktorům spojených s genderem a chudobou), zlepšení podpory zdraví a prevence nemocí; chápání příčiny onemocnění a zlepšení diagnostiky v různých socio-ekonomických kontextech; rozvoj efektivních screeningových programů a zlepšení posouzení vnímavosti k nemocím; zlepšení dohledu nad infekčními nemocemi v Unii i v sousedních a rozvojových zemích a připravenosti na epidemie a nové choroby; vývoj nových a lepších preventivních očkovacích látek a léčiv; používání medicíny in silico za účelem lepšího zvládání a předvídání onemocnění; rozvoj specificky přizpůsobených léčebných postupů a léčba nemocí; přenos znalostí do klinické praxe a rozšiřitelných inovativních akcí; lepší shromažďování a využívání zdravotních a administrativních údajů o kohortách; standardizované techniky analýzy údajů; zdravé a aktivní stárnutí, nezávislé a asistované žití; rozvoj paliativní medicíny a individuální posílení pozice pro zvládnutí vlastního zdravotního stavu; podpora integrované péče, včetně psychosociálních aspektů; zlepšení vědeckých nástrojů a metod na podporu tvorby politik a regulačních potřeb; a optimalizace efektivity a účinnosti zdravotnických systémů a snížení rozdílů a nerovností týkajících se zdraví prostřednictvím rozhodování založeného na důkazech a šíření osvědčených postupů a inovační technologie a přístupy. Veškeré tyto činnosti budou zahrnovat i řádnou analýzu problematiky v závislosti na genderu a pohlaví. Bude se při nich plně využívat příležitostí ke skutečně mezioborovému přístupu spojujícímu znalosti ze všech sedmi oblastí a dalších pilířů k zajištění udržitelných řešení v dané sféře. V zájmu rychlého zavádění a využívání výsledků je nutné k aktivní účasti podněcovat poskytovatele zdravotní péče.
Pozměňovací návrh   139 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství	2. Kvalita , bezpečnost a zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum a biotechnologický průmysl;
2.1 Specifický cíl	2.1 Specifický cíl
Specifickým cílem je zajistit dostatečné zásobování bezpečnými a vysoce kvalitními potravinami a dalšími biologickými výrobky prostřednictvím rozvoje produktivních systémů prvovýroby účinně využívajících zdroje i podpory souvisejících ekosystémových služeb, a to vedle konkurenceschopných a nízkouhlíkových dodavatelských řetězců. Tím dojde k urychlení přechodu k udržitelnému evropskému biohospodářství.	Specifickým cílem je zajistit dostatečné zásobování bezpečnými a vysoce kvalitními zdravými potravinami a dalšími biologickými výrobky prostřednictvím rozvoje produktivních, udržitelných systémů prvovýroby účinně využívajících zdroje a systémů zpracování potravin i podpory souvisejících ekosystémových služeb, a to vedle konkurenceschopných a nízkouhlíkových dodavatelských řetězců. Tím dojde k urychlení přechodu k udržitelnému evropskému biohospodářství.
Během nadcházejících desetiletí bude Evropa čelit zvýšenému soutěžení o omezené a konečné přírodní zdroje, účinkům změny klimatu, zejména na systémy prvovýroby (zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakulturu) a potřebě zajistit udržitelné, bezpečné a zabezpečené dodávky potravin pro evropskou a rostoucí světovou populaci. Podle odhadů bude třeba zvýšit světový přísun potravin o 70 %, má-li se uživit celosvětová populace čítající do roku 2050 9 miliard osob. Na zemědělství připadá zhruba 10 % emisí skleníkových plynů v Unii a přestože v Evropě klesají, na celosvětové úrovni emise ze zemědělství podle předpovědí do roku 2030 vzrostou až na 20 %. Navíc Evropa bude potřebovat zajistit dostatečné dodávky surovin, energie a průmyslových výrobků v podmínkách zmenšujících se zdrojů fosilního uhlíku (očekává se, že produkce ropy a kapalného plynu klesne do roku 2050 přibližně o 60 %) a přitom si udržet svou konkurenceschopnost. Obrovský problém a náklady představuje bioodpad (podle odhadů až 138 milionů tun ročně v Unii, z toho až 40 % končí na skládkách), a to navzdory své potenciální vysoké přidané hodnotě. Například se odhaduje, že 30 % všech potravin vyprodukovaných ve vyspělých zemích se vyhodí. Je třeba významných změn, aby se toto množství v Unii do roku 2030 snížilo o 50 %. Kromě toho se škůdci a choroby zvířat a rostlin, včetně zoonóz a patogenů v potravinách, šíří bez ohledu na státní hranice. Účinná vnitrostátní preventivní opatření jsou nutná, ale opatření na úrovni Unie mají zásadní význam pro konečnou kontrolu a účinné fungování jednotného trhu. Tato výzva je složitá, ovlivňuje velkou řadu vzájemně propojených odvětví a vyžaduje rozmanité přístupy.	Během nadcházejících desetiletí bude Evropa čelit zvýšenému soutěžení o omezené a konečné přírodní zdroje, účinkům změny klimatu, zejména na systémy prvovýroby (zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakulturu) a potřebě zajistit udržitelné, bezpečné a zabezpečené dodávky potravin pro evropskou a rostoucí světovou populaci. Podle odhadů bude třeba zvýšit světový přísun potravin o 70 %, má-li se uživit celosvětová populace čítající do roku 2050 9 miliard osob. Na zemědělství připadá zhruba 10 % emisí skleníkových plynů v Unii a přestože v Evropě klesají, na celosvětové úrovni emise ze zemědělství podle předpovědí do roku 2030 vzrostou až na 20 %. Navíc Evropa bude muset zajistit dostatečné dodávky surovin, dostatek zdrojů čisté vody, energie a průmyslových výrobků v podmínkách zmenšujících se zdrojů fosilního uhlíku (očekává se, že produkce ropy a kapalného plynu klesne do roku 2050 přibližně o 60 %) a přitom si udržet svou konkurenceschopnost. Obrovský problém a náklady představuje bioodpad (podle odhadů až 138 milionů tun ročně v Unii, z toho až 40 % končí na skládkách), a to navzdory své potenciální vysoké přidané hodnotě. Například se odhaduje, že 30 % všech potravin vyprodukovaných ve vyspělých zemích se vyhodí. Je třeba významných změn, aby se toto množství v Unii do roku 2030 snížilo o 50 %. Kromě toho se škůdci a choroby zvířat a rostlin, včetně zoonóz a patogenů v potravinách, šíří bez ohledu na státní hranice. Účinná vnitrostátní preventivní opatření jsou nutná, ale opatření na úrovni Unie mají zásadní význam pro konečnou kontrolu a účinné fungování jednotného trhu. Tato výzva je složitá, ovlivňuje velkou řadu vzájemně propojených odvětví a vyžaduje rozmanité přístupy.
Je potřeba čím dál více biologických zdrojů k uspokojení poptávky trhu po bezpečných a zdravých dodávkách potravin, biomateriálech, biopalivech a biologických výrobcích, sahajících od spotřebního zboží po velká množství chemických látek. Nicméně kapacity zemských a vodních ekosystémů pro jejich produkci jsou omezené, přičemž současně existují vzájemně si konkurující požadavky na jejich využívání a často se s nimi nehospodaří optimálně, o čemž svědčí například výrazný pokles obsahu uhlíku v půdě a její úrodnosti. Existuje nedostatečně využívaný prostor pro podporu ekosystémových služeb zemědělské půdy, lesů a mořských i sladkých vod prostřednictvím začlenění agronomických a environmentálních cílů do udržitelné produkce.	Je potřeba čím dál více biologických zdrojů k uspokojení poptávky trhu po bezpečných a zdravých dodávkách potravin, biomateriálech, biopalivech a biologických výrobcích, sahajících od spotřebního zboží po velká množství chemických látek. Nicméně kapacity zemských a vodních ekosystémů pro jejich produkci jsou omezené, přičemž současně existují vzájemně si konkurující požadavky na jejich využívání a často se s nimi nehospodaří optimálně, o čemž svědčí například výrazný pokles obsahu uhlíku v půdě a její úrodnosti a vyčerpání rybolovných zdrojů. Existuje nedostatečně využívaný prostor pro podporu ekosystémových služeb zemědělské půdy, lesů a mořských i sladkých vod prostřednictvím začlenění agronomických a environmentálních cílů do udržitelné produkce.
Potenciálu biologických zdrojů a ekosystémů by se dalo využít mnohem udržitelnějším, účinnějším a integrovanějším způsobem. Například by bylo možné lépe využívat potenciál biomasy z lesů a odpadních toků odpadů zemědělského, vodního, průmyslového a také komunálního původu.	Potenciálu biologických zdrojů a ekosystémů by se dalo využít mnohem udržitelnějším, účinnějším a integrovanějším způsobem. Například by bylo možné lépe využívat potenciál biomasy ze zemědělství, z lesů a odpadních toků odpadů zemědělského, vodního, průmyslového a také komunálního původu.
V podstatě je potřeba přejít na optimální a obnovitelné využívání biologických zdrojů a na udržitelnou prvovýrobu a zpracovatelské systémy, které mohou produkovat více potravin a dalších biologických výrobků s minimalizovanými vstupy, environmentálním dopadem a emisemi skleníkových plynů, lepšími ekosystémovými službami, nulovým odpadem a přiměřenou společenskou hodnotou. Klíčovým předpokladem, aby se tak stalo, je zásadní úsilí propojeného výzkumu a inovací v Evropě i mimo ni.	V podstatě je potřeba přejít na optimální a obnovitelné využívání biologických zdrojů a na udržitelnou prvovýrobu a zpracovatelské systémy, které mohou produkovat více potravin, vlákniny a dalších biologických výrobků s minimalizovanými vstupy, environmentálním dopadem a emisemi skleníkových plynů, lepšími ekosystémovými službami a nulovým odpadem a přiměřenou společenskou hodnotou. Cílem je vybudovat takové systémy produkce potravin, které místo toho, aby degradovaly přírodní zdroje, na nichž závisejí, posilovaly a obohacovaly zdrojovou základnu, která by umožnila vytvářet bohatství udržitelným způsobem. Je nutné lépe porozumět reakcím na způsob, jakým produkujeme, distribuujeme, uvádíme na trh a konzumujeme potraviny a jakým regulujeme jejich výrobu, a více se těmito reakcemi zabývat. Klíčovým předpokladem, aby se tak stalo, je zásadní úsilí propojeného výzkumu a inovací v Evropě i mimo ni.
2.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	2.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Zemědělství, lesnictví a rybolov jsou spolu s biologickými průmyslovými odvětvími hlavní sektory, o které se opírá biohospodářství. Biohospodářství představuje velký a rostoucí trh, jehož hodnota se odhaduje na více než 2 biliony EUR a jenž poskytuje 20 milionů pracovních míst, což představovalo 9 % celkové zaměstnanosti v Unii v roce 2009. Investice do výzkumu a inovací v rámci této společenské výzvy umožní Evropě zaujmout vedoucí postavení na příslušných trzích a budou hrát roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje.	Zemědělství, lesnictví a rybolov jsou spolu s biologickými průmyslovými odvětvími hlavní sektory, o které se opírá biohospodářství. Biohospodářství představuje velký a rostoucí trh, jehož hodnota se odhaduje na více než 2 biliony EUR a jenž poskytuje 20 milionů pracovních míst, což představovalo 9 % celkové zaměstnanosti v Unii v roce 2009. Investice do výzkumu a inovací v rámci této společenské výzvy umožní Evropě zaujmout vedoucí postavení na příslušných trzích a budou hrát roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje.
Plně funkční evropské biohospodářství – zahrnující udržitelnou produkci obnovitelných zdrojů z půdního a vodního prostředí a jejich převádění na potraviny, biologické výrobky a bioenergii, stejně jako související veřejné statky – bude vytvářet vysokou evropskou přidanou hodnotu. Je-li řízeno udržitelným způsobem, může snížit ekologickou stopu prvovýroby a celého dodavatelského řetězce. Může také zvýšit jejich konkurenceschopnost a vytvořit pracovní místa a podnikatelské příležitosti pro rozvoj venkova a pobřeží. Výzvy týkající se zajišťování potravin, udržitelného zemědělství a biohospodářství jako celku mají evropskou i celosvětovou povahu. Akce na úrovni Unie jsou nezbytné, aby vznikla seskupení za účelem dosažení nezbytné šířky a kritického množství k doplnění úsilí jednotlivých členských států nebo jejich skupin. Přístup orientovaný na více aktérů zajistí nezbytné obohacující interakce mezi výzkumnými pracovníky, podniky, zemědělci/producenty, poradci a konečnými uživateli. Úroveň Unie je rovněž nezbytná k zajištění soudržnosti v řešení tohoto problému napříč odvětvími a se silnými vazbami na příslušné politiky EU. Koordinace výzkumu a inovací na úrovni Unie bude podněcovat požadované změny v celé Unii a pomůže je urychlit.	Plně funkční evropské biohospodářství – zahrnující udržitelnou produkci obnovitelných zdrojů z půdního, mořského a sladkovodního prostředí a jejich převádění na potraviny, krmivo, vlákninu, biologické výrobky a bioenergii bude vytvářet vysokou evropskou přidanou hodnotu. Biohospodářství souběžně s tržně orientovanými funkcemi zastává rovněž funkce související s celou řadou veřejných statků a ekosystémových služeb, které by měly být zachovány. Jedná se o funkce s ohledem na zemědělskou a zalesněnou krajinu, zachování biologické rozmanitosti na zemědělské půdě a v lesích, zajišťování dostatku kvalitních vodních zdrojů, funkčnost půdy, stabilní podnebí, kvalitní ovzduší a odolnost vůči záplavám a požárům. Je-li řízeno udržitelným způsobem, může snížit ekologickou stopu prvovýroby a celého dodavatelského řetězce. Může také zvýšit jejich konkurenceschopnost, posílit soběstačnost Evropy a vytvořit pracovní místa a podnikatelské příležitosti pro rozvoj venkova a pobřeží. Výzvy týkající se zajišťování potravin, udržitelného zemědělství a biohospodářství jako celku mají evropskou i celosvětovou povahu. Akce na úrovni Unie jsou nezbytné, aby vznikla seskupení za účelem dosažení nezbytné šířky a kritického množství k doplnění úsilí jednotlivých členských států nebo jejich skupin. Přístup orientovaný na více aktérů zajistí nezbytné obohacující interakce mezi výzkumnými pracovníky, podniky, zemědělci/producenty, poradci, spotřebiteli a konečnými uživateli. Úroveň Unie je rovněž nezbytná k zajištění soudržnosti v řešení tohoto problému napříč odvětvími a se silnými vazbami na příslušné politiky EU. Koordinace výzkumu a inovací na úrovni Unie bude podněcovat požadované změny v celé Unii a pomůže je urychlit.
Výzkum a inovace se propojí s širokým spektrem politik Unie a souvisejících cílů, včetně společné zemědělské politiky (zejména politiky rozvoje venkova) a evropského inovačního partnerství „Zemědělská produktivita a udržitelnost“, společné rybářské politiky, integrované námořní politiky, Evropského programu pro změnu klimatu, rámcové směrnice o vodě, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, akčního plánu pro lesní hospodářství, tematické strategie pro ochranu půdy, strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, Evropského strategického plánu pro energetické technologie, inovačních a průmyslových politik Unie, vnějších politik a politik rozvojové pomoci, strategií pro zdraví rostlin, strategií pro zdraví a dobré životní podmínky zvířata a regulačních rámců na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnosti, na podporu účinného využívání zdrojů a opatření v oblasti klimatu a pro omezení odpadů. Lepší integrace výzkumu a inovací do příslušných politik Unie značně zlepší jejich evropskou přidanou hodnotu, zajistí pákové efekty, zvýší společenskou důležitost a pomůže dále rozvíjet udržitelné řízení půd, moří a oceánů a trhy biohospodářství.	Výzkum a inovace se propojí s širokým spektrem politik Unie a souvisejících cílů, včetně společné zemědělské politiky (zejména politiky rozvoje venkova) a evropského inovačního partnerství „Zemědělská produktivita a udržitelnost“, evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou, společné rybářské politiky, integrované námořní politiky, Evropského programu pro změnu klimatu, rámcové směrnice o vodě, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, akčního plánu pro lesní hospodářství, tematické strategie pro ochranu půdy, strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, Evropského strategického plánu pro energetické technologie, inovačních a průmyslových politik Unie, vnějších politik a politik rozvojové pomoci, strategií pro zdraví rostlin, strategií pro zdraví a dobré životní podmínky zvířata a regulačních rámců na ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnosti, na podporu účinného využívání zdrojů a opatření v oblasti klimatu a pro omezení odpadů. Lepší integrace celého cyklu od základního výzkumu po inovace do příslušných politik Unie značně zlepší jejich evropskou přidanou hodnotu, zajistí pákové efekty, zvýší společenskou důležitost, poskytne zdravé potraviny a pomůže dále rozvíjet udržitelné řízení půd, moří a oceánů a trhy biohospodářství.
Za účelem podpory politik Unie souvisejících s biohospodářstvím a pro usnadnění řízení a sledování výzkumu a inovací se bude provádět sociálně-ekonomický výzkum a činnosti zaměřené na budoucí vývoj ve vztahu ke strategii pro biohospodářství, včetně přípravy ukazatelů, databází a modelů, předvídání a předpovědí a posuzování dopadů iniciativ na hospodářství, společnost a životní prostředí.	Za účelem podpory politik Unie souvisejících s biohospodářstvím a pro usnadnění řízení a sledování výzkumu a inovací se bude provádět sociálně-ekonomický výzkum a činnosti zaměřené na budoucí vývoj ve vztahu ke strategii pro biohospodářství, včetně přípravy ukazatelů, databází a modelů, předvídání a předpovědí a posuzování dopadů iniciativ na hospodářství, společnost a životní prostředí.
Akce založené na výzvách, které se zaměřují na sociální a hospodářské přínosy a modernizaci odvětví a trhů spojených s biohospodářstvím, se podpoří prostřednictvím víceoborového výzkumu, budou hybnou silou pro inovace a povedou k rozvoji nových postupů, produktů a procesů. Uplatní se rovněž široký přístup k inovacím sahající od technologických, netechnologických, organizačních, hospodářských a sociálních inovací až například po nové obchodní modely, tvorbu značek a služby.	Akce založené na výzvách, které se zaměřují na ekologické, sociální a hospodářské přínosy a modernizaci odvětví, zúčastněných subjektů a trhů spojených s biohospodářstvím, se podpoří prostřednictvím víceoborového výzkumu, budou hybnou silou pro inovace a povedou k rozvoji nových postupů, udržitelných produktů a procesů. Uplatní se rovněž široký přístup k inovacím sahající od technologických, netechnologických, organizačních, hospodářských a sociálních inovací až například po nové obchodní modely, tvorbu značek a služby. Je nezbytné plně docenit potenciál zemědělců a MSP přispět k inovacím v této oblasti. Strategie pro biohospodářství bude přikládat patřičný význam místním znalostem, čímž se posílí místní kapacity a současně zohlední rozmanitost a komplexita.
2.3 Hlavní rysy činností	2.3 Hlavní rysy činností
(a) Udržitelné zemědělství a lesnictví	(a) Udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, chov dobytka a lesnictví
Záměrem je zajistit dostatek potravin, krmiva, biomasy a dalších surovin při zachování přírodních zdrojů a zlepšení ekosystémových služeb, včetně zvládání a zmírňování změny klimatu. Činnosti se zaměří na udržitelnější a produktivnější systémy zemědělství a lesnictví, které jsou jak účinné z hlediska zdrojů (včetně nízkouhlíkového charakteru), tak odolné, a zároveň na rozvoj služeb, koncepcí a politik pro prosperující zdroje obživy na venkově.	Záměrem je zajistit dostatek potravin, krmiva, biomasy a dalších surovin při zachování základny přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti v evropském a celosvětovém měřítku a zlepšení ekosystémových služeb, včetně zmírňování změny klimatu. Činnosti se zaměří na udržitelnější a produktivnější systémy zemědělství, živočišné výroby a lesnictví, které jsou účinné z hlediska zdrojů (včetně nízkouhlíkového charakteru, nízkých externích vstupů a ekologického zemědělství), chrání přírodní zdroje, jsou rozmanité, produkují méně odpadu, jsou přizpůsobivé měnícímu se životnímu prostředí a odolné. Dále se zaměří na zvyšování kvality a hodnoty zemědělských produktů a zároveň na rozvoj služeb, koncepcí a politik pro rozmanité potravinové systémy a prosperující zdroje obživy na venkově.
	Zejména v případě lesního hospodářství je cílem udržitelná produkce biologických produktů a zajištění ekosystémových služeb s řádným přihlédnutím k ekonomickým, ekologickým a sociálním aspektům lesního hospodářství. Činnosti se zaměří na další rozvoj produkce a udržitelnosti systémů lesnictví účinně využívajících zdroje, které mají zásadní význam pro zvyšování odolnosti lesů a ochranu biologické rozmanitosti.
(b) Udržitelné a konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví pro bezpečnou a zdravou stravu	(b) Udržitelné a konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví pro bezpečnou, cenově dostupnou a zdravou stravu
Záměrem je splnit požadavky občanů na bezpečné, zdravé a cenově dostupné potraviny a učinit zpracování a distribuci potravin a krmiv udržitelnějšími a potravinářské odvětví konkurenceschopnějším. Činnosti se zaměří na zdravé a bezpečné potraviny pro všechny, informované rozhodování spotřebitelů a konkurenceschopné metody zpracování potravin, které využívají méně zdrojů a produkují méně vedlejších produktů, odpadu a skleníkových plynů.	Záměrem je splnit požadavky občanů na bezpečné, zdravé a cenově dostupné potraviny a učinit zpracování a distribuci potravin a krmiv, jakož i konzumaci potravin udržitelnějšími a potravinářské odvětví konkurenceschopnějším. Činnosti se zaměří na širokou paletu zdravých, vysoce kvalitních a bezpečných potravin pro všechny, informované rozhodování spotřebitelů a konkurenceschopné metody zpracování potravin, které využívají méně zdrojů a přídatných látek a produkují méně vedlejších produktů, odpadu a skleníkových plynů.
(c) Uvolnění potenciálu vodních živých zdrojů	(c) Uvolnění potenciálu rybolovu, akvakultury a mořských biotechnologií
Záměrem je udržitelně využívat vodních živých zdrojů za účelem maximalizace sociálních a hospodářských přínosů/výnosů z evropských oceánů a moří. Činnosti se zaměří na optimální příspěvek k zabezpečení dodávek potravin vyvinutím udržitelného rybolovu šetrného k životnímu prostředí a konkurenceschopné evropské akvakultury v kontextu celosvětového hospodářství a na podporu mořské inovace prostřednictvím biotechnologií, aby se posílil inteligentní „modrý“ růst.	Záměrem je udržitelně využívat a zachovat vodní živé zdroje za účelem maximalizace sociálních a hospodářských přínosů/výnosů z evropských oceánů a moří a zároveň chránit biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. Činnosti se zaměří na optimální příspěvek k zabezpečení dodávek potravin vyvinutím udržitelného rybolovu šetrného k životnímu prostředí a konkurenceschopné evropské akvakultury v kontextu celosvětového hospodářství a na podporu mořské inovace prostřednictvím biotechnologií, aby se posílil inteligentní „modrý“ růst. V rámci těchto činností se náležitě zohledňují jak omezení, tak i potenciál mořského životního prostředí.
(d) Udržitelná a konkurenceschopná biologická průmyslová odvětví	(d) Udržitelná a konkurenceschopná biologická průmyslová odvětví
Záměrem je podpora nízkouhlíkových, udržitelných a konkurenceschopných evropských biologických průmyslových odvětví účinně využívajících zdroje. Činnosti se zaměří na podporu biohospodářství prostřednictvím přeměny tradičních průmyslových procesů a produktů na biologické procesy a produkty účinně využívající zdroje a energii, vývoj integrovaných biorafinérií, využívání biomasy z prvovýroby, bioodpadu a vedlejších produktů z biologického průmyslu a otevření nových trhů prostřednictvím podpory normalizace, regulačních a demonstračních činností / činností zahrnujících testy v terénních podmínkách a dalších, a to při zohlednění důsledků biohospodářství pro využívání půdy a změny využívání půdy.	Záměrem je podpora nízkouhlíkových, udržitelných a konkurenceschopných evropských biologických průmyslových odvětví účinně využívajících zdroje (včetně účinného využívání živin, energie, uhlíku, vody a půdy) a zároveň pozitivní využívání bioodpadu a celého jeho potenciálu, k čemuž je nezbytně nutné vytvořit uzavřený oběh živin mezi městskými a venkovskými oblastmi. Činnosti se zaměří na podporu biohospodářství prostřednictvím přeměny tradičních průmyslových procesů a produktů na biologické procesy a produkty účinně využívající zdroje a energii, vývoj integrovaných biorafinérií druhé a třetí generace, výrobu a využívání biomasy a dalších reziduí ze zemědělské a lesnické prvovýroby, bioodpadu a vedlejších produktů z biologického průmyslu a přeměnu bioodpadu v městských oblastech na zemědělské vstupy pomocí účinného čištění, v případě potřeby prostřednictvím podpory normalizace a certifikačních systémů, ale také prostřednictvím regulačních a demonstračních činností /činností zahrnujících testy v terénních podmínkách a dalších, a to při zohlednění environmentálních a socioekonomických důsledků biohospodářství pro využívání půdy a změny využívání půdy, jakož i názorů a obav občanské společnosti.
	(da) Prolínání mořského a námořního výzkumu
	Využívání živých a neživých mořských zdrojů i různých zdrojů mořské energie a široká škála různého využití moří přináší vědecké a technologické výzvy, které se vzájemně prolínají.
	Moře a oceány hrají rovněž klíčovou roli z hlediska regulace klimatu, jsou však výrazně postiženy vnitrozemskou, pobřežní a námořní činností lidí a rovněž změnou klimatu. Hlavním cílem je dosáhnout prolnutí vědeckých a technologických poznatků v mořské a námořní oblasti (a to i studiem pelagických ptáků) s cílem uvolnit potenciál „modrého“ růstu v celé škále mořských a námořních průmyslových odvětví a zároveň zajistit ochranu mořského prostředí a přizpůsobení se změně klimatu. Tento strategický a koordinovaný přístup k mořskému a námořnímu výzkumu napříč všemi výzvami a pilíři programu Horizont 2020 současně podpoří provedení příslušných politik Unie s cílem přispět k dosažení hlavních cílů modrého růstu.
Pozměňovací návrh   140 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Bezpečná, čistá a účinná energie	3. Bezpečná, čistá a účinná energie
3.1. Specifický cíl	3.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je uskutečnit přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu.	Specifickým cílem je uskutečnit přechod na spolehlivý, udržitelný, cenově dostupný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu.
Unie má v úmyslu do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990 a provést další snížení na 80–95 % do roku 2050. Navíc by obnovitelné zdroje měly v roce 2020 pokrývat 20 % konečné spotřeby energie spolu s cílem 20% energetické účinnosti. Dosažení těchto cílů bude vyžadovat přepracování energetického systému, který bude kombinovat nízkouhlíkový profil, energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost při současném posílení hospodářské konkurenceschopnosti Evropy. Nyní je Evropa od tohoto celkového cíle velmi daleko. Evropský energetický systém stále z 80 % závisí na fosilních palivech a toto odvětví produkuje 80 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Na dovoz energie je každoročně vynaloženo 2,5 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie a tento podíl pravděpodobně poroste. Tento trend by do roku 2050 vedl k úplné závislosti na dovozu ropy a plynu. Jelikož evropská průmyslová odvětví a spotřebitelé čelí kolísání cen energie na světovém trhu a zároveň obavám o bezpečnost dodávek, vynakládají rostoucí podíl svých příjmů na energii.	Unie má v úmyslu do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990 a provést další snížení na 80–95 % do roku 2050. Navíc by obnovitelné zdroje měly v roce 2020 pokrývat 20 % konečné spotřeby energie spolu s cílem 20% energetické účinnosti. Všechny scénáře dekarbonizace uvedené v energetickém plánu do roku 2050 ukazují, že technologie obnovitelných energií budou představovat největší podíl technologií zajišťujících dodávky energie. V této situaci musí existovat ambiciózní politika pro účinné využívání energie, což je z hlediska nákladů nejefektivnější způsob, jak dosáhnout v oblasti dekarbonizace dlouhodobých cílů. Je proto vhodné, aby bylo v rámci této výzvy 75 % rozpočtu určeno na výzkum a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie, účinnosti koncového využití energie, inteligentních sítí a ukládání energie. Dalších 15 % bude vyčleněno na program inteligentní energie - Evropa. Dosažení těchto cílů bude vyžadovat přepracování energetického systému, který bude kombinovat rozvoj alternativ fosilních paliv, energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost při současném posílení hospodářské konkurenceschopnosti Evropy. Nyní je Evropa od tohoto celkového cíle velmi daleko. Evropský energetický systém stále z 80 % závisí na fosilních palivech a toto odvětví produkuje 80 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Na dovoz energie je každoročně vynaloženo 2,5 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie a tento podíl pravděpodobně poroste. Tento trend by do roku 2050 vedl k úplné závislosti na dovozu ropy a plynu. Jelikož evropská průmyslová odvětví a spotřebitelé čelí kolísání cen energie na světovém trhu a zároveň obavám o bezpečnost dodávek, vynakládají rostoucí podíl svých příjmů na energii.
Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 ukazuje, že plánovaného snížení emisí skleníkových plynů se bude muset dosáhnout do velké míry na území Unie. To by zahrnovalo snížení emisí CO2 do roku 2050 o více než 90 % v odvětví energetiky, o více než 80 % v průmyslu, alespoň o 60 % v dopravě a přibližně o 90 % v odvětví bydlení a ve službách.	Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 ukazuje, že plánovaného snížení emisí skleníkových plynů by se muselo dosáhnout do velké míry na území Unie. To by zahrnovalo snížení emisí CO2 do roku 2050 o více než 90 % v odvětví energetiky, o více než 80 % v průmyslu, alespoň o 60 % v dopravě a přibližně o 90 % v odvětví bydlení a ve službách. Z tohoto plánu rovněž mimo jiné vyplývá, že v krátkodobém až střednědobém horizontu může zemní plyn v kombinaci s využitím technologie zachycování a uchovávání uhlíku přispět k přeměně odvětví energetiky.
Aby se těchto snížení dosáhlo, je třeba učinit významné investice do výzkumu, vývoje, demonstrací a uvádění na trh účinných, bezpečných a spolehlivých nízkouhlíkových energetických technologií a služeb. Ty musejí jít ruku v ruce s netechnologickými řešeními jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Toto vše musí být součástí integrované nízkouhlíkové politiky, včetně zvládnutí klíčových technologií, zejména řešení v oblasti IKT a vyspělé výroby, zpracování a materiálů. Cílem je vytvořit technologie a služby pro účinnou energii, které se budou moci výrazně rozšířit na evropských i mezinárodních trzích, a zavést inteligentní řízení na straně poptávky založené na otevřeném a transparentním trhu s energiemi a inteligentních systémech řízení energetické účinnosti.	Aby se těchto snížení dosáhlo, je třeba učinit významné investice do výzkumu, vývoje, demonstrací a uvádění na trh účinných, bezpečných, zabezpečených a spolehlivých, cenově dostupných nízkouhlíkových energetických technologií a služeb, včetně technologií ukládání elektřiny a zavádění malých a miniaturních energetických systémů; Ty musejí jít ruku v ruce s netechnologickými řešeními jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Toto vše musí být součástí integrované udržitelné nízkouhlíkové politiky, včetně zvládnutí klíčových technologií, zejména řešení v oblasti IKT a vyspělé výroby, zpracování a materiálů. Cílem je vytvořit technologie a služby pro účinnou energii, které přispějí k řešení energetických výzev především v souvislosti se zaváděním energie z obnovitelných zdrojů, a které se budou moci výrazně rozšířit na evropských i mezinárodních trzích, a zavést inteligentní řízení na straně poptávky založené na otevřeném a transparentním trhu s energiemi a zabezpečených inteligentních systémech řízení energetické účinnosti.
3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Nové technologie a řešení musí náklady a spolehlivostí konkurovat vysoce optimalizovaným energetickým systémům s dobře zavedenými provozovateli a technologiemi. Výzkum a inovace jsou zásadní pro to, aby se tyto nové, čistší, nízkouhlíkové a účinnější zdroje energie staly komerčně přitažlivými v potřebném měřítku. Ani samotný průmysl, ani jednotlivé členské státy nemohou nést náklady a rizika, jejichž hlavní hnací síly (přechod na nízkouhlíkové hospodářství, poskytování dostupné a bezpečné energie) se nacházejí mimo trh.	Nové technologie a řešení musí konkurovat energetickým systémům vytvořeným pro tradiční provozovatele a technologie, jimž byly dosud na celém světě i v Evropě poskytovány zdaleka nejvyšší finanční příspěvky na výzkum a dotace. Výzkum a inovace jsou zásadní pro to, aby se nové, čistší, obnovitelné a účinnější zdroje energie staly komerčně přitažlivými v potřebném měřítku. Ani samotný průmysl, ani jednotlivé členské státy nemohou nést náklady a rizika, jejichž hlavní hnací síly (přechod na nízkouhlíkové hospodářství, poskytování dostupné a bezpečné energie) se nacházejí mimo trh.
Urychlení tohoto vývoje bude vyžadovat strategický přístup na úrovni Unie zahrnující dodávky energie, poptávku po energii a využívání energie v budovách, službách, dopravě a průmyslových hodnotových řetězcích. To bude rovněž zahrnovat sladění zdrojů v celé Unii, včetně fondů politiky soudržnosti, zejména prostřednictvím vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci, systémů pro obchodování s emisemi (ETS), zadávání veřejných zakázek a dalších mechanismů financování. Bude to také vyžadovat politiky pro regulaci a zavádění obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, technickou pomoc na míru a budování kapacit za účelem odstranění netechnologických překážek.	Urychlení tohoto vývoje bude vyžadovat strategický přístup na úrovni Unie zahrnující dodávky energie, poptávku po energii a využívání energie v budovách, službách, dopravě a průmyslových hodnotových řetězcích. To bude rovněž zahrnovat sladění zdrojů v celé Unii, včetně fondů politiky soudržnosti, zejména prostřednictvím vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci, systémů pro obchodování s emisemi (ETS), zadávání veřejných zakázek a dalších mechanismů financování. Bude to také vyžadovat politiky pro regulaci a zavádění obnovitelných zdrojů, speciální technickou pomoc pro účely energetické účinnosti a budování kapacit za účelem odstranění netechnologických překážek.
Takový strategický přístup nabízí Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET). Ten obsahuje dlouhodobý program pro řešení klíčových problémů bránících ve vývoji inovací, se kterými se potýkají energetické technologie při hraničním výzkumu, ve fázi výzkumu a vývoje / potvrzení koncepce a ve fázi demonstrace, kdy společnosti hledají kapitál na financování velkých projektů, které jsou první svého druhu, a na zahájení procesu uvádění na trh.	Takový strategický přístup nabízí Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET). Ten obsahuje dlouhodobý program pro řešení klíčových problémů bránících ve vývoji inovací, se kterými se potýkají energetické technologie při hraničním výzkumu, ve fázi výzkumu a vývoje / potvrzení koncepce a ve fázi demonstrace, kdy společnosti hledají kapitál na financování velkých projektů, které jsou první svého druhu, a na zahájení procesu uvádění na trh. Kromě všech technologií uvedených v plánu SET nebudou opomíjeny ani další nově vznikající technologie s rušivým potenciálem.
Zdroje potřebné k úplnému provedení plánu SET se odhadují na 8 miliard EUR ročně v průběhu následujících 10 let. To značně přesahuje možnosti samotných jednotlivých členských států nebo samotných zúčastněných stran z oblasti výzkumu a průmyslu. Zapotřebí jsou investice do výzkumu a inovací na úrovni Unie v kombinaci s mobilizací úsilí v celé Evropě ve formě společného provádění a sdílení rizik a kapacit. Financování energetického výzkumu a inovací Unií proto doplní činnosti členských států tím, že se zaměří na činnosti se zřejmou přidanou hodnotou Unie, zejména na ty, které mají vysoký potenciál zvýšit účinnost využití vnitrostátních zdrojů. Postup na úrovni Unie také podpoří dlouhodobé programy s vysokými riziky a náklady mimo dosah jednotlivých členských států, spojí úsilí za účelem snížení investičních rizik u činností velkého rozsahu, jako jsou průmyslové demonstrace, a vyvine celoevropská interoperabilní energetická řešení.	Zdroje potřebné k úplnému provedení plánu SET se odhadují na 8 miliard EUR ročně v průběhu následujících 10 let. To značně přesahuje možnosti samotných jednotlivých členských států nebo samotných zúčastněných stran z oblasti výzkumu a průmyslu. Zapotřebí jsou investice do výzkumu a inovací na úrovni Unie v kombinaci s mobilizací úsilí v celé Evropě ve formě společného provádění a sdílení rizik a kapacit. Financování energetického výzkumu a inovací Unií proto doplní a rozšíří činnosti členských států tím, že se zaměří na činnosti se zřejmou přidanou hodnotou Unie, zejména na ty, které mají vysoký potenciál zvýšit účinnost využití vnitrostátních zdrojů a vytvářet pracovní místa v Evropě. Postup na úrovni Unie také podpoří dlouhodobé programy s vysokými riziky a náklady mimo dosah jednotlivých členských států, spojí úsilí za účelem snížení investičních rizik u činností velkého rozsahu, jako jsou průmyslové demonstrace, a vyvine celoevropská interoperabilní energetická řešení. Finanční prostředky poskytované Unií se využijí pouze na financování udržitelné technologie v souladu s dlouhodobými cíli Evropské unie v oblasti klimatu a energie.
Provádění plánu SET jako výzkumného a inovačního pilíře evropské energetické politiky posílí bezpečnost dodávek v Unii a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, přispěje k propojení výzkumných a inovačních programů s transevropskými a regionálními investicemi do energetické infrastruktury a zvýší ochotu investorů uvolnit kapitál na projekty s dlouhou dobou mezi vypracováním návrhu a realizací a značnými technologickými a tržními riziky. Vytvoří tak příležitosti k inovacím pro malé i velké společnosti a pomůže jim stát se nebo zůstat konkurenceschopnými na světové úrovni, kde jsou příležitosti pro energetické technologie velké a dále rostou.	Provádění plánu SET jako výzkumného a inovačního pilíře evropské energetické politiky posílí bezpečnost dodávek v Unii a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, přispěje k propojení výzkumných a inovačních programů s transevropskými a regionálními investicemi do energetické infrastruktury a zvýší ochotu investorů uvolnit kapitál na projekty s dlouhou dobou mezi vypracováním návrhu a realizací a značnými technologickými a tržními riziky. Vytvoří tak příležitosti k inovacím pro malé i velké společnosti a pomůže jim stát se nebo zůstat konkurenceschopnými na světové úrovni, kde jsou příležitosti pro energetické technologie velké a dále rostou. Technologie v rámci plánu SET se financují ze samostatných rozpočtových položek.
Na mezinárodní scéně vytváří postup na úrovni Unie „kritické množství“ umožňující vyvolat zájem dalších hlavních představitelů v oblasti technologií a posílit mezinárodní partnerství pro dosažení cílů Unie. Pro mezinárodní partnery tak bude snazší komunikovat s Unií za účelem společného postupu v oblastech vzájemného prospěchu a zájmu.	Na mezinárodní scéně vytváří postup na úrovni Unie „kritické množství“ umožňující vyvolat zájem dalších hlavních představitelů v oblasti technologií a posílit mezinárodní partnerství pro dosažení cílů Unie. Pro mezinárodní partnery tak bude snazší komunikovat s Unií za účelem společného postupu v oblastech vzájemného prospěchu a zájmu.
Činnosti v rámci této výzvy budou proto tvořit technologickou páteř evropské energetické politiky a politiky v oblasti změny klimatu. Přispějí rovněž k realizaci iniciativy Unie inovací v oblasti energetiky a politických cílů uvedených v iniciativách „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Digitální agenda pro Evropu“.	Činnosti v rámci této výzvy budou proto tvořit technologickou páteř evropské energetické politiky a politiky v oblasti změny klimatu. Přispějí rovněž k realizaci iniciativy Unie inovací v oblasti energetiky a politických cílů uvedených v iniciativách „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Digitální agenda pro Evropu“.
Výzkumné a inovační činnosti v oblasti energie z jaderného štěpení a jaderné syntézy se provádějí v části programu Horizont 2020, který se týká Euratomu.	Výzkumné a inovační činnosti v oblasti jaderné syntézy a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení energie z jaderného štěpení se provádějí v části programu Horizont 2020, který se týká Euratomu. Zváží se možná součinnost výzvy „bezpečná, čistá a účinná energie“ s částí programu Horizont 2020, která se týká Euratomu.
3.3. Hlavní rysy činností	3.3. Hlavní rysy činností
(a) Snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím inteligentního a udržitelného využívání	(a) Zvýšení energetické účinnosti a snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím inteligentního, udržitelného a zabezpečeného využívání
Činnosti se zaměří na výzkum a zkoušení v plném rozsahu, a to nových koncepcí, netechnologických řešení, účinnějších, společensky přijatelnějších a cenově dostupnějších technologických součástí a systémů s vestavěnou inteligencí, které by umožnily řízení energie v reálném čase pro budovy s téměř nulovými emisemi, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, vysoce účinná průmyslová odvětví a masové uplatnění řešení pro energetickou účinnost mezi společnostmi, jednotlivci, společenstvími a městy.	Činnosti se zaměří na výzkum a zkoušení v plném rozsahu, a to nových koncepcí, netechnologických řešení, účinnějších, společensky přijatelnějších a cenově dostupnějších technologických součástí a systémů s vestavěnou inteligencí, které by umožnily řízení energie v reálném čase pro města a oblasti, budovy s téměř nulovou nebo pozitivní energetickou bilancí, modernizované budovy, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, vysoce účinná průmyslová odvětví a masové uplatnění řešení a služeb pro energetickou účinnost a úspory energie mezi společnostmi, jednotlivci, společenstvími a městy.
(b) Levné dodávky nízkouhlíkové elektřiny	(b) Udržitelné a levné dodávky nízkouhlíkové elektřiny
Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů a zachycování a ukládání CO2, které nabízejí technologie většího rozsahu, nižších nákladů a ekologicky bezpečné zvýšenou účinností konverze a větší dostupností pro různá tržní a provozní prostředí.	Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a předvádění v plném rozsahu týkající se inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů a zachycování a ukládání CO2, které nabízejí technologie většího rozsahu, nižších nákladů a ekologicky bezpečné, které představují alternativu fosilních paliv nebo výrazně přispívají ke snížení uhlíkové stopy fosilních paliv a zajišťují zvýšenou účinnost konverze a ukládání a větší dostupnost pro různá tržní a provozní prostředí.
(c) Alternativní paliva a mobilní zdroje energie	(c) Alternativní paliva a mobilní zdroje energie
Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se technologií a hodnotových řetězců, které mají učinit biologickou energii konkurenceschopnější a udržitelnější, zkrátit čas potřebný k uvedení vodíkových technologií a palivových článků na trh a převést nové možnosti s dlouhodobým potenciálem do fáze vyspělosti.	Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se technologií a hodnotových řetězců, které mají učinit biologickou energii, vodík, palivové články a další alternativní kapalná a plynná paliva s potenciálem účinnější konverze energie konkurenceschopnější a udržitelnější.
	Činnosti se zaměří rovněž na vývoj a zavádění záložních a vyrovnávacích technologií, a to i v rámci tradičních elektráren, s cílem zajistit větší flexibilitu a účinnost pro úspěšné řešení situací, kdy je z důvodu neschopnosti variabilních obnovitelných zdrojů dodávat energii do systému nutná pomoc tradičních elektráren pro zajištění stability sítě.
(d) Jednotná inteligentní evropská elektrická rozvodná síť	(d) Jednotná, inteligentní, flexibilní evropská energetická soustava
Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se nových síťových technologií, včetně technologií pro skladování energie, systémů a tržních modelů za účelem plánování, sledování, kontroly a bezpečného provozu interoperabilních sítí na otevřeném, dekarbonizovaném, a konkurenčním trhu odolném vůči změně klimatu, v běžných i mimořádných podmínkách.	Činnosti se zaměří na výzkum, vývoj a demonstrace v plném rozsahu týkající se nových síťových technologií, včetně flexibilních systémů skladování energie v rámci celého řetězce elektrické energie a tržních modelů za účelem plánování, sledování, kontroly a bezpečného provozu interoperabilních a flexibilních sítí a vyrovnání zvýšeného podílu obnovitelných zdrojů na otevřeném, dekarbonizovaném, ekologicky udržitelném a konkurenčním trhu odolném vůči změně klimatu, v běžných i mimořádných podmínkách, čímž se podpoří plné zavádění a využívání variabilních obnovitelných zdrojů energie.
	Pozornost se bude věnovat rovněž inteligentním sítím ve venkovských oblastech, které představují zvláštní výzvy a vyžadují inovativní technologické postupy.
(e) Nové znalosti a technologie	(e) Nové znalosti a technologie
Činnosti se zaměří na víceoborový výzkum pro energetické technologie (včetně akcí s vizionářským zaměřením) a na společné zavádění celoevropských výzkumných programů a prvotřídních zařízení.	Činnosti se zaměří na víceoborový výzkum pro udržitelné energetické technologie (včetně akcí s vizionářským zaměřením) a na společné zavádění celoevropských výzkumných programů a prvotřídních zařízení. Technologické inovace budou doprovázet politiky a iniciativy na podporu netechnologických inovací.
(f) Účinné rozhodování a zapojení veřejnosti	(f) Účinné rozhodování a zapojení veřejnosti
Činnosti se zaměří na přípravu nástrojů, metod a modelů pro účinnou a transparentní podporu politiky, včetně činností zaměřených na přijetí technologií veřejností, zapojení veřejnosti, účast uživatelů a udržitelnost.	Činnosti se zaměří na přípravu nástrojů, metod, modelů, např. výhledových scénářů pro účinnou a transparentní podporu politiky, včetně činností zaměřených na přijetí technologií veřejností, zapojení veřejnosti, účast uživatelů, posuzování vlivů na životní prostředí a udržitelnost.
(g) Přijetí energetických inovací na trhu	(g) Přijetí energetických inovací na trhu a posílení trhů a pozice spotřebitelů prostřednictvím programu inteligentní energie - Evropa III
Činnosti se zaměří na aplikované inovace s cílem usnadnit přijímání nových energetických technologií a služeb na trhu, odstraňovat překážky, které nemají technologický charakter, a urychlit nákladově efektivní provádění energetických politik Unie.	Činnosti se zaměří na aplikované inovace s cílem usnadnit přijímání nových udržitelných energetických technologií a služeb na trhu, odstraňovat překážky, které nemají technologický charakter, a urychlit nákladově efektivní provádění energetických politik Unie. V tomto kontextu bude program inteligentní energie - Evropa, který byl úspěšně prováděn v celém průběhu programu pro konkurenceschopnost a inovace, pokračovat na základě rozpočtu financovaného ambiciózně vysokou částkou vyčleněnou ze současného programu Horizont 2020.
Pozměňovací návrh   141 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava	4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava a mobilita
4.1. Specifický cíl	4.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je dosáhnout evropského systému dopravy, který ve prospěch občanů, hospodářství a společnosti účinně využívá zdroje, je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový.	Specifickým cílem je dosáhnout evropského systému dopravy ( včetně sítí infrastruktury), který ve prospěch občanů, hospodářství a společnosti Unie účinně využívá zdroje, je finančně dostupný, šetrný k životnímu prostředí i klimatu, bezpečný a interoperabilní. Uvedený dopravní systém bere v potaz filosofii „zdravého stárnutí“, čímž přináší prospěch všem, bez ohledu na věk, pohlaví, postižení, se zohledněním dimenzí univerzálního designu.
Evropa musí sladit narůstající potřeby mobility svých občanů s požadavky hospodářské výkonnosti a požadavky společnosti s nízkou produkcí uhlíku a hospodářství odolného vůči změně klimatu. Navzdory svému růstu musí odvětví dopravy dosáhnout značného omezení emisí skleníkových plynů a dalších nepříznivých dopadů na životní prostředí a musí se zbavit své závislosti na ropě a zároveň si zachovat vysokou úroveň účinnosti a mobility.	Evropa musí sladit měnící se potřeby týkající se mobility svých občanů vytvářené novými demografickými a společenskými výzvami a územní soudržnost s požadavky hospodářské výkonnosti a požadavky energeticky účinné společnosti s nízkou produkcí uhlíku a hospodářství odolného vůči změně klimatu. Navzdory svému růstu musí odvětví dopravy dosáhnout značného omezení emisí skleníkových plynů a dalších nepříznivých dopadů na životní prostředí a musí se zbavit své závislosti na ropě i dalších fosilních palivech a zároveň si zachovat vysokou úroveň účinnosti, finanční dostupnosti a mobility, aniž by se prohloubila odlehlost již izolovaných regionů. Masové systémy dopravy představují výzvy pro bezpečnost, kterými je třeba se zabývat již ve fázi výzkumu.
Udržitelné mobility lze dosáhnout pouze prostřednictvím radikální změny systému dopravy inspirované průlomy v dopravním výzkumu, dalekosáhlými inovacemi a soudržným celoevropským prováděním ekologičtějších, bezpečnějších a inteligentnějších řešení v oblasti dopravy.	Udržitelné mobility lze dosáhnout pouze prostřednictvím radikální změny systému dopravy a mobility inspirované průlomy v souvisejícím výzkumu, dalekosáhlými inovacemi a soudržným celoevropským prováděním ekologičtějších, zdravějších, bezpečnějších, spolehlivějších a inteligentnějších řešení v oblasti dopravy a mobility.
Výzkum a inovace musí přinést cílený a včasný pokrok, který pomůže dosáhnout hlavních cílů politiky Unie a zároveň podpořit hospodářskou konkurenceschopnost, podnítit přechod k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu a zachovat vedoucí postavení na světovém trhu.	Výzkum a inovace musí přinést cílený a včasný pokrok u všech druhů dopravy, který pomůže dosáhnout hlavních cílů politiky Unie a zároveň podpořit hospodářskou konkurenceschopnost, podnítit přechod k energeticky účinné nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu a založené na obnovitelných zdrojích energie, zvýšit mobilitu v celé Evropě a zachovat vedoucí postavení na světovém trhu.
Přestože nezbytné investice do výzkumu, inovací a uvádění produktů na trh budou značné, pokud se udržitelnost dopravy nezlepší, povede to z dlouhodobého hlediska k nepřijatelně vysokým společenským, ekologickým a hospodářským nákladům.	Přestože nezbytné investice do výzkumu, inovací a uvádění produktů na trh budou značné, pokud se udržitelnost celého dopravního systému a systému mobility nezlepší, povede to z dlouhodobého hlediska k nepřijatelně vysokým společenským, ekologickým a hospodářským nákladům. Obdobně ohrozí ztráta vedoucího postavení Evropy v oblasti dopravních technologií dosažení výše uvedeného cíle a bude mít výrazné důsledky, které poškodí pracovní místa v Evropě a její dlouhodobý hospodářský růst.
4.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	4.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Doprava je jednou z hlavních hybných sil evropské hospodářské konkurenceschopnosti a růstu. Zajišťuje mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integrovaný evropský jednotný trh a otevřenou společnost podporující začlenění. Představuje jedno z největších bohatství Evropy, pokud jde o průmyslovou kapacitu a kvalitu služeb, a zaujímá vedoucí postavení na mnoha světových trzích. Odvětví dopravy a výroba dopravních prostředků a zařízení společně představují 6,3 % HDP Unie. Evropské odvětví dopravy zároveň čelí stále ostřejší konkurenci z dalších částí světa. K zajištění budoucího konkurenčního náskoku Evropy a zmenšení nedostatků našeho stávajícího dopravního systému budou třeba průlomové technologie.	Doprava je jednou z hlavních hybných sil evropské hospodářské konkurenceschopnosti a růstu. Zajišťuje územní soudržnost a mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integraci evropského jednotného trhu a otevřenou společnost podporující začlenění. Představuje jedno z největších bohatství Evropy, pokud jde o průmyslovou kapacitu a kvalitu služeb, a zaujímá vedoucí postavení na mnoha světových trzích. Odvětví dopravy a výroba dopravních prostředků a zařízení samy o sobě představují 6,3 % HDP Unie a přibližně 13 milionů pracovních míst. Nicméně celkový přínos dopravy pro hospodářství Unie je mnohem významnější, protože na účinné dopravě je zcela závislý obchod se zbožím představující 30 % HDP Unie, řada služeb a zaměstnanci, kteří cestují kvůli práci. Důležitý je také přínos, který má doprava pro společnost tím, že vytváří spojnice mezi obyvatelstvem. Tento přínos je obtížné vyčíslit, je však zásadní pro svobodu pohybu v Evropě. Evropské odvětví dopravy zároveň čelí stále ostřejší konkurenci z dalších částí světa. K zajištění budoucího konkurenčního náskoku Evropy a zmenšení nedostatků našeho stávajícího dopravního systému budou třeba průlomové technologie.
Odvětví dopravy je jedním z hlavních původců skleníkových plynů a vytváří až čtvrtinu všech emisí. Doprava je z 96 % závislá na fosilních palivech. Současně jsou rostoucím problémem dopravní zácpy; systémy ještě nejsou dostatečně inteligentní; alternativy pro střídání různých druhů dopravy nejsou vždy lákavé; smrtelné úrazy na silnicích v Unii zůstávají na dramaticky vysoké úrovni s 34 000 případů ročně; občané a podniky očekávají, že dopravní systém bude bezpečný a zabezpečený. Specifické výzvy pro udržitelnost dopravy představuje městský kontext.	Odvětví dopravy je jedním z hlavních původců skleníkových plynů a vytváří až čtvrtinu všech emisí. Doprava je z 96 % závislá na fosilních palivech. Současně jsou rostoucím problémem dopravní zácpy; systémy ještě nejsou dostatečně inteligentní; alternativy pro přechod k udržitelnějším druhům dopravy nejsou vždy lákavé; smrtelné úrazy na silnicích v Unii zůstávají na dramaticky vysoké úrovni s 34 000 případů ročně; občané a podniky očekávají, že dopravní systém bude všem přístupný, bezpečný a zabezpečený. Specifické výzvy pro lepší vyváženost kvality života a udržitelnost dopravy a mobility představuje městský kontext.
Očekávané tempo růstu dopravy by za několik desetiletí dovedlo evropskou dopravu ke kolapsu a vedlo k neúnosným ekonomickým nákladům a společenským dopadům. Podle předpovědí se počet osobokilometrů během následujících 40 let zdvojnásobí a u cestování leteckou dopravou bude růst ještě dvakrát rychleji. Emise CO2 by se do roku 2050 zvýšily o 35 %. Náklady způsobené dopravními zácpami by vzrostly přibližně o 50 %, na téměř 200 miliard EUR za rok. Externí náklady na nehody by se ve srovnání s rokem 2005 zvýšily přibližně o 60 miliard EUR.	Očekávané tempo růstu dopravy by za několik desetiletí dovedlo evropskou dopravu ke kolapsu a vedlo k neúnosným ekonomickým nákladům a společenským dopadům, s katastrofickými hospodářskými a společenskými následky. Bude-li dosavadní vývoj v budoucnosti pokračovat, podle předpovědí se počet kilometrů na osobu během následujících 40 let zdvojnásobí a u cestování leteckou dopravou bude růst ještě dvakrát rychleji. Emise CO2 by se do roku 2050 zvýšily o 35 %. Náklady způsobené dopravními zácpami by vzrostly přibližně o 50 %, na téměř 200 miliard EUR za rok. Externí náklady na nehody by se ve srovnání s rokem 2005 zvýšily přibližně o 60 miliard EUR.
Zachování stávajícího přístupu proto není alternativou. Výzkum a inovace založené na cílech politik a zaměřené na hlavní výzvy významně přispějí k dosažení cílů Unie, kterými jsou omezení nárůstu globálních teplot na 2 ºC, snížení emisí CO2 z dopravy o 60 %, radikální snížení nákladů způsobených dopravními zácpami a nehodami a faktické vymýcení smrtelných úrazů na silnicích do roku 2050.	Zachování stávajícího přístupu proto není alternativou. Výzkum a inovace založené na cílech politik a zaměřené na hlavní výzvy významně přispějí k dosažení cílů Unie, kterými jsou omezení nárůstu globálních teplot na 2 ºC, snížení emisí CO2 z dopravy o 60 %, radikální snížení nákladů způsobených dopravními zácpami a nehodami a faktické vymýcení smrtelných úrazů na silnicích do roku 2050.
Problémy jako znečištění, dopravní zácpy, bezpečnost a zabezpečení jsou společné v celé Unii a vyžadují celoevropskou reakci založenou na spolupráci. Urychlení vývoje a zavádění nových technologií a inovačních řešení pro vozidla, infrastruktury a řízení dopravy bude klíčovým předpokladem pro dosažení čistšího a efektivnějšího dopravního systému v Evropě, pro realizaci výsledků nutných ke zmírnění změny klimatu a zvýšení účinnosti využívání zdrojů a pro zachování vedoucího postavení Evropy na světových trzích s dopravními produkty a službami. Těchto cílů nelze dosáhnout pouze prostřednictvím rozdrobených činností jednotlivých států.	Problémy jako znečištění, dopravní zácpy, bezpečnost a zabezpečení jsou společné v celé Unii a vyžadují celoevropskou reakci založenou na spolupráci. Urychlení vývoje a zavádění nových technologií a inovačních řešení pro vozidla a řešení, která zajišťují to, že ucelený rozvoj infrastruktury a řízení dopravy bude klíčovým předpokladem pro dosažení čistšího, bezpečnějšího, lépe zabezpečeného, dostupného a efektivnějšího dopravního systému v Unii; pro realizaci výsledků nutných ke zmírnění změny klimatu a zvýšení účinnosti využívání zdrojů a pro zachování vedoucího postavení Evropy na světových trzích s dopravními produkty a službami. Těchto cílů nelze dosáhnout pouze prostřednictvím rozdrobených činností jednotlivých států.
	Za nezbytné se rovněž považuje podporovat již stávající řešení vytvářením účinných, inteligentních, interoperabilních a provázaných systémů souvisejících se systémy SESAR, Galileo, EGNOS, GMES, ERTMS, RIS, SafeSeaNet, LRIT a ITS. Je třeba rozvíjet i nadále iniciativy, jakými jsou např. iniciativa elektronické bezpečnosti (e-safety) nebo elektronického volání (e-call).
Financování výzkumu a inovací v oblasti dopravy na úrovni Unie doplní činnosti členských států tak, že se zaměří na činnosti se zřejmou evropskou přidanou hodnotou. To znamená, že se bude klást důraz na prioritní oblasti, které odpovídají cílům evropské politiky, kde je třeba kritické míry úsilí, kde je třeba usilovat o interoperabilní dopravní řešení pro celou Evropu nebo kde může nadnárodní spojení úsilí snížit rizika investic do výzkumu, zavádět nové společné normy a zkrátit dobu potřebnou k uvádění výsledků výzkumu na trh.	Financování výzkumu a inovací v oblasti dopravy na úrovni Unie doplní činnosti členských států tak, že se zaměří na činnosti se zřejmou evropskou přidanou hodnotou. To znamená, že se bude klást důraz na prioritní oblasti, které odpovídají cílům evropské politiky, kde je třeba kritické míry úsilí, kde je třeba usilovat o dopravní systémy, moderní pohonné a energetické zdroje, interoperabilní dopravní řešení a řešení v oblasti multimodální infrastruktury pro celou Evropu, nebo kde může nadnárodní spojení úsilí odstranit nedostatky v dopravním systému a snížit rizika investic do výzkumu, zavádět nové společné normy a standardizaci a zkrátit dobu potřebnou k uvádění výsledků výzkumu na trh.
Výzkumné a inovační činnosti zahrnují širokou škálu iniciativ, které pokrývají celý inovační řetězec. Několik činností je konkrétně určeno na pomoc při uvádění výsledků na trh: programový přístup k výzkumu a inovacím, demonstrační projekty, akce pro uvádění produktů na trh a podpora normalizace, regulace a inovativní strategie zadávání zakázek, to vše slouží tomuto cíli. Navíc využití účasti a odborných znalostí zúčastněných stran pomůže překonat mezeru mezi výsledky výzkumu a jejich zavedením do dopravního odvětví.	Výzkumné a inovační činnosti zahrnují širokou škálu iniciativ, které pokrývají celý inovační řetězec a řídí se integrovaným přístupem k inovativním dopravním řešením vyplývajícím z inovací týkajících se vozidel, infrastruktur a rovněž dopravních systémů. Několik činností je konkrétně určeno na pomoc při uvádění výsledků na trh: programový přístup k výzkumu a inovacím, demonstrační projekty, akce pro uvádění produktů na trh a podpora normalizace, regulace a inovativní strategie zadávání zakázek, to vše slouží tomuto cíli. Navíc využití účasti a odborných znalostí zúčastněných stran pomůže překonat mezeru mezi výsledky výzkumu a jejich zavedením do dopravního odvětví.
Investování do výzkumu a inovací zaměřených na ekologičtější, inteligentnější a integrovanější dopravní systém významně přispěje k naplnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a cílů stěžejní iniciativy Unie inovací. Činnosti budou podporovat provádění bílé knihy o dopravě zaměřené na jednotný evropský dopravní prostor. Rovněž přispějí k politickým cílům uvedeným ve stěžejních iniciativách „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Digitální agenda pro Evropu“.	Investování do výzkumu a inovací zaměřených na ekologičtější, inteligentnější a plně integrovaný spolehlivý dopravní systém významně přispěje k naplnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a cílů stěžejní iniciativy Unie inovací. Činnosti budou podporovat provádění bílé knihy o dopravě zaměřené na jednotný evropský dopravní prostor. Rovněž přispějí k politickým cílům uvedeným ve stěžejních iniciativách „Evropa účinněji využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro éru globalizace“ a „Digitální agenda pro Evropu“.
4.3. Hlavní rysy činností	4.3. Hlavní rysy činností
a) Doprava účinně využívající zdroje a respektující životní prostředí	a) Doprava účinně využívající zdroje, respektující životní prostředí a veřejné zdraví občanů
Záměrem je omezit dopad dopravy na klima a životní prostředí na minimum zlepšením její účinnosti ve využívání přírodních zdrojů a snížením její závislosti na fosilních palivech.	Záměrem je omezit dopad dopravy na klima a životní prostředí a rovněž na veřejné zdraví na minimum zlepšením její kvality, účinnosti a účelnosti ve využívání přírodních zdrojů, diverzifikací zdrojů pro dodávky paliv a snížením její závislosti na fosilních palivech a současným snížením emisí skleníkových plynů. Aby se zvýšila efektivita nákladů, je třeba věnovat v každém druhu dopravy pozornost údržbě, opravám, dovybavení a recyklaci.
Činnosti se zaměří na snížení spotřeby zdrojů a emisí skleníkových plynů a zlepšení účinnosti vozidel, urychlení vývoje a uvádění na trh nové generace elektrických a jiných vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi včetně prostřednictvím průlomových změn u motorů, baterií a infrastruktury; na prozkoumání a využití možností alternativních paliv a inovativních a účinnějších pohonných systémů včetně palivové infrastruktury; na optimalizaci využití infrastruktur prostřednictvím inteligentních dopravních systémů a inteligentního zařízení a na větší využívání řízení poptávky a veřejné a bezmotorové dopravy, zejména v městských oblastech.	Činnosti se nejprve zaměří na snížení spotřeby zdrojů, hladin hluku a emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti všech druhů vozidel, urychlení vývoje a uvádění na trh nové generace vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi, spolu s vývojem doprovodné infrastruktury, včetně prostřednictvím průlomových změn u motorů, baterií a infrastruktury a využívání obnovitelných zdrojů v železniční, lodní a letecké dopravě. Navíc by měla být podporována veškerá inovace zaměřená na dosažení nízkých nebo nulových emisí ve všech druzích dopravy, a to včetně rovinutí vysokého potenciálu alternativních a udržitelných paliv a vývoje inovativních a účinnějších pohonných systémů, práce na optimalizaci palivových systémů, váhy vozidel a aerodynamiky, vývoje a infrastruktury a optimalizace využití infrastruktur za použití inteligentních dopravních systémů a inteligentního zařízení. Důležité je větší využívání veřejné a bezmotorové dopravy i řetězců intermodální mobility, zejména v městských oblastech.
b) Lepší mobilita, méně dopravních zácp, větší bezpečnost a ochrana	b) Lepší mobilita a přístupnost, méně dopravních zácp, větší bezpečnost a spolehlivost
Záměrem je sladit narůstající potřeby mobility s větší plynulostí dopravy prostřednictvím inovativních řešení pro bezproblémové, bezpečné, zabezpečené a silné dopravní systémy podporující začlenění.	Záměrem je sladit narůstající potřeby mobility s větší plynulostí dopravy prostřednictvím inovativních řešení pro bezproblémové, intermodální, dostupné, bezpečné a zabezpečené, zdravotně nezávadné a silné dopravní systémy podporující začlenění, aniž by byla opomíjena skutečnost, že vysoce kvalitní, inovativní a intermodální infrastruktura je důležitá.
Činnosti se zaměří na omezení dopravních zácp, zlepšení přístupnosti a uspokojení potřeb uživatelů podporou integrované dopravy „z domu do domu“ a logistiky, na podporu intermodality a zavádění inteligentních řešení v oblasti plánování a řízení a na razantní snížení výskytu nehod a dopadu bezpečnostních hrozeb.	Činnosti se zaměří na omezení dopravních zácp, zlepšení kvality života, přístupnosti a interoperability i uspokojení potřeb uživatelů podporou integrované dopravní logistiky „z domu do domu“ a řízení mobility; na zrychlení intermodálních řešení pro cestující (intermodální přepravní doklady); na podporu inter- a multimodality a zavádění inteligentních řešení v oblasti plánování a řízení; a na razantní snížení výskytu nehod a dopadu bezpečnostních hrozeb.
c) Celosvětové vedoucí postavení evropského odvětví dopravy	c) Celosvětové vedoucí postavení evropského odvětví dopravy
Záměrem je posílit konkurenceschopnost a výkonnost evropských dopravních výrobních odvětví a souvisejících služeb.	Záměrem je posílit konkurenceschopnost a výkonnost evropských dopravních výrobních odvětví a souvisejících služeb, aby byl budoucí celosvětový trh nejen slibný, ale i vysoce konkurenceschopný. Je třeba věnovat náležitou pozornost logistickým procesům, údržbě, opravám, dovybavení a recyklaci.
Činnosti se zaměří na vývoj nové generace inovativních dopravních prostředků a přípravu podmínek pro tu následující prostřednictvím práce na nových konceptech a návrzích, inteligentních systémech kontroly a interoperabilních normách, účinných výrobních procesech, kratších dobách vývoje a snížených nákladech na životní cyklus.	Činnosti se zaměří na vývoj nové generace inovativních dopravních prostředků a přípravu podmínek pro následující generaci prostřednictvím práce na nových konfiguracích a technologiích, konceptech a návrzích, inteligentních systémech kontroly a interoperabilních normách, účinných výrobních procesech, používání moderních materiálů a biologických vedlejších produktů, které jsou udržitelnější, inovačních certifikačních postupů, kratších dobách vývoje a snížených nákladech na životní cyklus nebo nových udržitelnějších materiálech a povrchové úpravě.
	ca) Inteligentní logistika
	Cílem je sladit stále náročnější nové spotřebitelské vzorce s účinným dodavatelským řetězcem zdrojů a vhodnou nákladní dopravou na „úseku poslední míle“.
	Činnosti budou zaměřeny na lepší porozumění vlivu nových a budoucích spotřebitelských vzorců a oblasti městské nákladní logistiky, dopravy a zácp; rozvoj nových IT nástrojů a nástrojů řízení pro logistiku, prostřednictvím zlepšení informačních systémů v reálném čase na řízení, sledování a zpětné vysledování toků nákladní dopravy, integraci a komunikaci na vozidle a s infrastrukturou; bude třeba vytvořit nekonvenční systémy distribuce zboží, konkurenceschopná intermodální řešení pro dodavatelský řetězec a logistické platformy s cílem zlepšit toky nákladní dopravy.
d) Sociálně-ekonomický výzkum a činnosti pro tvorbu politik zaměřené na budoucí vývoj	d) Sociálně-ekonomický a behavioriální výzkum a činnosti pro tvorbu politik zaměřené na budoucí vývoj
Záměrem je podpořit zlepšení tvorby politik, které je nezbytné pro prosazování inovací a řešení problémů týkajících se dopravy a společenských potřeb, které s ní souvisejí.	Záměrem je podpořit zlepšení tvorby politik, které je nezbytné pro prosazování inovací a řešení problémů týkajících se dopravy a mobility a společenských a individuálních potřeb, které s ní souvisejí.
Činnosti se zaměří na lepší pochopení sociálně-ekonomických trendů a vyhlídek souvisejících s dopravou a na poskytnutí údajů a analýz založených na důkazech tvůrcům politik.	Činnosti se zaměří na lepší pochopení sociálně-ekonomických trendů a vyhlídek souvisejících s dopravou a na poskytnutí údajů a analýz založených na důkazech a šířených mj. prostřednictvím Střediska Evropské komise pro znalosti o dopravním výzkumu tvůrcům politik.
	Veškeré činnosti týkající se dopravy budou organizovány integrovaným způsobem a s ohledem na specifika každého druhu dopravy a budou v souladu se strategickými výzkumnými a inovačními programy evropských technologických platforem. Víceletá perspektiva a návaznost jsou zásadní pro zajištění přínosu Unie a pro zohlednění řady zvláštních rysů každého druhu dopravy.
Pozměňovací návrh   142 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny	5. oblast klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a udržitelné využívání surovin;
5.1. Specifický cíl	5.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je dosáhnout hospodářství účinně využívajícího zdroje a odolného vůči změně klimatu a udržitelných dodávek surovin za účelem uspokojení potřeb rostoucí celosvětové populace v rámci udržitelných limitů přírodních zdrojů naší planety. Činnosti přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a zlepšení životních podmínek, přičemž zajistí ekologickou vyváženost a udržitelnost při udržení průměrného globálního oteplení pod 2°C a zajištění toho, aby se ekosystémy a společnost mohly přizpůsobit změně klimatu.	Specifickým cílem je dosáhnout zabezpečeného hospodářství a společnosti účinně využívajících zdroje a odolných vůči změně klimatu, ochrany a udržitelného řízení přírodních zdrojů a ekosystémů, udržitelného využívání a dodávek surovin a vody za účelem uspokojení potřeb rostoucí celosvětové populace v rámci udržitelných limitů přírodních pozemních a mořských zdrojů naší planety. Činnosti přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, zabezpečení surovin a zlepšení životních podmínek, přičemž zajistí ekologickou vyváženost, odolnost a udržitelnost při udržení průměrného globálního oteplení pod 2°C a zajištění toho, aby se ekosystémy a společnost mohly přizpůsobit změně klimatu.
Během 20. století se na světě zvýšilo jak využívání fosilních paliv, tak těžba surovin, a to v řádu desetinásobků. Toto období zdánlivě hojných a levných zdrojů nyní končí. Suroviny, voda, vzduch, biologická rozmanitost i zemské, vodní a mořské ekosystémy jsou vystaveny velkému tlaku. Mnoho nejvýznamnějších světových ekosystémů je znehodnocováno, přičemž až 60 % služeb, které poskytují, se využívá neudržitelným způsobem. V Unii se na jednu osobu použije každoročně přibližně 16 tun materiálu, z čehož 6 tun se vyplýtvá, přičemž polovina jde na skládku. Celosvětová poptávka po zdrojích nadále narůstá s rostoucí populací a zvyšujícími se aspiracemi, zejména u osob se středně vysokými příjmy v rozvíjejících se ekonomikách. Je třeba zcela oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů.	Během 20. století se na světě zvýšilo jak využívání fosilních paliv, tak těžba surovin, a to v řádu desetinásobků. Toto období zdánlivě hojných a levných zdrojů nyní končí. Suroviny, voda, vzduch, biologická rozmanitost i zemské, vodní a mořské ekosystémy jsou vystaveny velkému tlaku. Mnoho nejvýznamnějších světových ekosystémů je znehodnocováno, přičemž až 60 % služeb, které poskytují, se využívá neudržitelným způsobem. V Unii se na jednu osobu použije každoročně přibližně 16 tun materiálu, z čehož 6 tun se vyplýtvá, přičemž polovina jde na skládku. Celosvětová poptávka po zdrojích nadále narůstá s rostoucí populací a zvyšujícími se aspiracemi, zejména u osob se středně vysokými příjmy v rozvíjejících se ekonomikách. Je třeba zcela oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů.
Průměrná teplota povrchu Země za posledních 100 let stoupla přibližně o 0,8 °C a do konce 21. století se podle projekcí zvýší o 1,8 až 4 °C (vzhledem k průměru v letech 1980–1999). Pravděpodobné dopady na přírodní a lidské systémy spojené s těmito změnami budou výzvou pro planetu a její schopnost se přizpůsobit, stejně jako hrozbou pro budoucí hospodářský rozvoj a dobré životní podmínky lidstva.	Průměrná teplota povrchu Země za posledních 100 let stoupla přibližně o 0,8 °C a do konce 21. století se podle projekcí zvýší o 1,8 až 4 °C (vzhledem k průměru v letech 1980–1999). Pravděpodobné dopady na přírodní a lidské systémy spojené s těmito změnami budou výzvou pro planetu a její schopnost se přizpůsobit, stejně jako hrozbou pro budoucí hospodářský rozvoj a dobré životní podmínky lidstva. Důsledky změny klimatu a znečištění spolu s rostoucí urbanizací, masovým cestovním ruchem, lidskou nedbalostí a nadměrným využíváním zdrojů ohrožují křehkou kulturní strukturu společenství, která ztělesňují evropské kulturní dědictví.
Rostoucí dopady změny klimatu a problémů týkajících se životního prostředí, jako je acidifikace oceánů, tání ledů v Arktidě, znehodnocování a využívání půdy, nedostatek vody, chemické znečištění a ztráta biologické rozmanitosti, ukazují, že planeta se přibližuje svým hranicím udržitelnosti. Například pokud se nezlepší účinnost, poptávka po vodě podle projekcí za 20 let překročí nabídku o 40 %. Lesy mizí znepokojivě vysokým tempem 5 milionů hektarů za rok. Vzájemné působení mezi zdroji může způsobit systémová rizika – s vyčerpáním jednoho zdroje se jiné zdroje a ekosystémy dostávají do nevratného bodu zlomu. Podle současných trendů bude do roku 2050 potřeba více než dvou planet Země, aby bylo možné uživit rostoucí světovou populaci.	Rostoucí dopady změny klimatu a problémů týkajících se životního prostředí, jako je acidifikace oceánů, změny mořských proudů, oteplování mořské vody, tání ledů v Arktidě a nižší slanost mořské vody, znehodnocování a využívání půdy, ztráta úrodnosti půdy, nedostatek vody, hydrologické anomálie, časová a prostorová heterogenita srážek, změny v zeměpisném rozšíření druhů, chemické znečištění a ztráta biologické rozmanitosti, ukazují, že planeta se přibližuje svým hranicím udržitelnosti. Například pokud se nezlepší účinnost, poptávka po vodě podle projekcí za 20 let překročí nabídku o 40 %. Lesy mizí znepokojivě vysokým tempem 5 milionů hektarů za rok. Vzájemné působení mezi zdroji může způsobit systémová rizika – s vyčerpáním jednoho zdroje se jiné zdroje a ekosystémy dostávají do nevratného bodu zlomu. Podle současných trendů bude do roku 2050 potřeba více než dvou planet Země, aby bylo možné uživit rostoucí světovou populaci.
	V Evropě je naléhavě potřeba inovací v oblasti integrovaného vodního systému. Vodní infrastruktura (jak odvádění odpadních vod, tak dodávka pitné vody) v Evropě je zastaralá, nedostatek vody je stále citelnější, narůstá nebezpečí povodní v městských oblastech a znečištění vody a zvyšuje se celková i specifická poptávka po vodě v zemědělství, průmyslu i u městské populace.
Pro fungování moderních společností a jejich hospodářství má zásadní význam udržitelné zásobování surovinami a hospodaření se surovinami na základě účinného využívání zdrojů, včetně jejich průzkumu, těžby, zpracování, opětovného využití, recyklace a nahrazování. Evropská odvětví, jako je stavebnictví, chemický průmysl, automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl či výroba strojů a zařízení, která celkem vytvářejí přidanou hodnotu kolem 1,3 bilionu EUR a zaměstnávají přibližně 30 milionů lidí, na přístupu k surovinám výrazně závisejí. Dodávky surovin do Unie se však dostávají pod stále větší tlak. Kromě toho je Unie vysoce závislá na dovozu strategicky důležitých surovin a tento dovoz je ve znepokojivé míře postihován narušením trhu. Navíc má Unie stále ještě cenná nerostná ložiska, jejichž průzkum a těžba jsou omezeny vinou nedostatečných technologií a brzděny v důsledku zvýšené celosvětové konkurence. Vzhledem k významu surovin pro evropskou konkurenceschopnost, hospodářství a pro použití v inovativních výrobcích jsou udržitelné zásobování surovinami a hospodaření se surovinami na základě účinného využívání zdrojů jednou ze zásadních priorit Unie.	Pro fungování moderních společností a jejich hospodářství má zásadní význam udržitelné zásobování surovinami a zabezpečené hospodaření se surovinami na základě účinného využívání zdrojů, včetně jejich průzkumu, těžby, zpracování, účinného využívání zdrojů, opětovného využití, recyklace a nahrazování. Evropská odvětví, jako je stavebnictví, chemický průmysl, automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl či výroba strojů a zařízení, která celkem vytvářejí přidanou hodnotu kolem 1,3 bilionu EUR a zaměstnávají přibližně 30 milionů lidí, na přístupu k surovinám výrazně závisejí. Dodávky surovin do Unie se však dostávají pod stále větší tlak, zejména s ohledem na špatné řízení odpadového cyklu. Kromě toho je Unie vysoce závislá na dovozu strategicky důležitých surovin a tento dovoz je ve znepokojivé míře postihován narušením trhu. Navíc má Unie stále ještě cenná nerostná ložiska, jejichž průzkum, těžba a zpracování jsou omezeny vinou nedostatečných technologií, nedostatkem investic a brzděny v důsledku zvýšené celosvětové konkurence. Vzhledem k významu surovin pro evropskou konkurenceschopnost, hospodářství a pro použití v inovativních výrobcích jsou udržitelné zásobování surovinami a hospodaření se surovinami na základě účinného využívání zdrojů jednou ze zásadních priorit Unie.
Schopnost hospodářství přizpůsobit se a stát se odolnějším vůči změně klimatu, účinně využívat zdroje a zároveň zůstat konkurenceschopným závisí na vysoké úrovni ekologických inovací jak společenské, tak technologické povahy. Jelikož celosvětový trh s ekologickými inovacemi má hodnotu přibližně 1 bilionu EUR ročně a očekává se, že se do roku 2030 ztrojnásobí, představují ekologické inovace velkou příležitost pro zvýšení konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst v evropských ekonomikách.	Schopnost hospodářství přizpůsobit se a stát se odolnějším vůči změně klimatu, účinně využívat zdroje a zároveň zůstat konkurenceschopným závisí na vysoké úrovni ekologických inovací jak společenské, tak organizační a technologické povahy. Jelikož celosvětový trh s ekologickými inovacemi má hodnotu přibližně 1 bilionu EUR ročně a očekává se, že se do roku 2030 ztrojnásobí, představují ekologické inovace velkou příležitost pro zvýšení konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst v evropských ekonomikách.
5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Splnění cílů Unie a mezinárodních cílů v oblasti emisí a koncentrace skleníkových plynů a zvládnutí dopadů změny klimatu vyžaduje vývoj a zavádění nákladově efektivních technologií, jakož i zmírňující a adaptační opatření. Rámce politik Unie i globálních politik musí zajistit, aby byly ekosystémy a biologická rozmanitost chráněny, ceněny a vhodně obnovovány, aby si zachovaly svou schopnost poskytovat v budoucnosti zdroje a služby. Výzkum a inovace mohou pomoci zajistit spolehlivý a udržitelný přístup k surovinám a zajistit významné snížení využívání zdrojů a plýtvání zdroji.	Splnění cílů Unie a mezinárodních cílů v oblasti emisí skleníkových plynů a zvládnutí dopadů změny klimatu vyžaduje vývoj a zavádění udržitelných a účinných netechnologických i technologických řešení, jakož i zmírňující a adaptační opatření. Rámce politik Unie i globálních politik musí zajistit, aby byly ekosystémy a biologická rozmanitost chráněny, ceněny a vhodně obnovovány, aby si zachovaly svou schopnost poskytovat v budoucnosti zdroje a služby. Výzkum a inovace mohou pomoci zajistit spolehlivý a udržitelný přístup k surovinám a jejich těžbu a zajistit významné snížení využívání zdrojů a plýtvání zdroji.
Akce Unie se proto zaměří na podporu hlavních cílů a politik Unie včetně: strategie Evropa 2020; iniciativy Unie inovací a iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje a příslušného plánu; Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050; bílé knihy Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci; Iniciativy v oblasti surovin; strategie EU pro udržitelný rozvoj; integrované námořní politiky Unie; rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; akčního plánu ekologických inovací a iniciativy Digitální agenda pro Evropu. Tyto akce posílí schopnosti společnosti stát se odolnější vůči změně životního prostředí a klimatu a zajistí dostupnost surovin.	Akce Unie se proto zaměří na podporu hlavních cílů a politik Unie včetně: strategie Evropa 2020; iniciativy Unie inovací a iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje a příslušného plánu; Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050; Integrované průmyslové politiky pro éru globalizace; bílé knihy Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci; Iniciativy v oblasti surovin; strategie EU pro udržitelný rozvoj; integrované námořní politiky Unie; rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; akčního plánu ekologických inovací; Evropského inovačního partnerství v oblasti surovin, evropského inovačního partnerství v oblasti hospodaření s vodou a sedmého akčního programu pro životní prostředí. Tyto akce posílí schopnosti společnosti stát se odolnější vůči změně životního prostředí a klimatu a zajistí dostupnost surovin.
Vzhledem k nadnárodní a celosvětové povaze klimatu a životního prostředí, jejich rozsahu a složitosti a k mezinárodnímu rozměru dodavatelského řetězce surovin, musí být činnosti prováděny na úrovni Unie i na dalších úrovních. Víceoborový charakter nezbytného výzkumu vyžaduje sdružení doplňujících se znalostí a zdrojů, aby tato výzva mohla být účinně zvládnuta. Omezení využívání zdrojů a dopadů na životní prostředí a současné zvýšení konkurenceschopnosti bude vyžadovat rázný společenský a technologický přechod na hospodářství založené na udržitelném vztahu mezi přírodou a dobrými životními podmínkami lidí. Koordinované výzkumné a inovační činnosti zlepší chápání a předpovídání změny klimatu a životního prostředí ze systémového a meziodvětvového hlediska, omezí nejistoty, určí a posoudí zranitelná místa, rizika, náklady a příležitosti a také rozšíří škálu a zlepší účinnost společenských a politických reakcí a řešení. Akce budou rovněž usilovat o posílení postavení aktérů na všech úrovních společnosti, aby se tohoto procesu mohli aktivně účastnit.	Vzhledem k nadnárodní a celosvětové povaze klimatu a životního prostředí, jejich rozsahu a složitosti a k mezinárodnímu rozměru dodavatelského řetězce surovin, musí být činnosti prováděny na úrovni Unie i na dalších úrovních. Víceoborový charakter nezbytného výzkumu vyžaduje sdružení doplňujících se znalostí a zdrojů, aby tato výzva mohla být účinně zvládnuta. Omezení využívání zdrojů a dopadů na životní prostředí a současné zvýšení konkurenceschopnosti bude vyžadovat rázný společenský a technologický přechod na udržitelné hospodářství založené na oboustranně prospěšném vztahu mezi biologickou rozmanitostí a lidskou populací. Koordinované výzkumné a inovační činnosti zlepší chápání a předpovídání změny klimatu a životního prostředí ze systémového a meziodvětvového hlediska, omezí nejistoty, určí a posoudí zranitelná místa, rizika, náklady a příležitosti a také rozšíří škálu a zlepší účinnost společenských a politických reakcí a řešení. Akce budou rovněž usilovat o posílení postavení aktérů na všech úrovních společnosti, aby se tohoto procesu mohli aktivně účastnit.
Řešení otázky dostupnosti surovin vyžaduje koordinované výzkumné a inovační úsilí v mnoha oborech a odvětvích s cílem přispět k nalezení bezpečných, hospodářsky proveditelných a sociálně přijatelných řešení šetrných k životnímu prostředí v rámci celého hodnotového řetězce (průzkum, těžba, zpracování, opětovné využití, recyklace a nahrazování). Inovace v těchto oblastech vytvoří příležitosti k růstu a zaměstnanosti a také inovativní alternativy zahrnující vědu, technologie, hospodářství, politiku a správu věcí veřejných. Z toho důvodu se připravuje založení evropského inovačního partnerství pro suroviny.	Řešení otázky udržitelného využívání a dostupnosti surovin vyžaduje koordinované výzkumné a inovační úsilí v mnoha oborech a odvětvích s cílem přispět k nalezení bezpečných, hospodářsky proveditelných a sociálně přijatelných řešení šetrných k životnímu prostředí v rámci celého hodnotového řetězce (průzkum, těžba, navrhování, zpracování, opětovné využití, recyklace a nahrazování). Inovace v těchto oblastech vytvoří příležitosti k růstu a zaměstnanosti a také inovativní alternativy zahrnující vědu, technologie, hospodářství, politiku a správu věcí veřejných. Z toho důvodu se připravuje založení evropského inovačního partnerství pro účinné využívání vody a pro suroviny a v případě klíčových surovin označovaných jako vzácné zeminy vytvoření Evropské kompetenční sítě pro vzácné zeminy.
Ekologické inovace zajistí cenné nové příležitosti pro růst a zaměstnanost. Řešení vyvinutá prostřednictvím činnosti na úrovni Unie budou čelit nejzávažnějším hrozbám pro průmyslovou konkurenceschopnost a umožní rychlé zavádění a replikaci na celém jednotném trhu i mimo něj. Díky tomu bude možný přechod na ekologické hospodářství, které počítá s udržitelným využíváním zdrojů. Mezi partnery tohoto přístupu budou patřit: mezinárodní, evropští a vnitrostátní tvůrci politik, mezinárodní programy výzkumu a inovací a programy výzkumu a inovací členských států, evropské podniky a průmysl, Evropská agentura pro životní prostředí a vnitrostátní agentury pro životní prostředí a další příslušné zúčastněné strany. Kromě dvoustranné a regionální spolupráce budou akce na úrovni Unie rovněž podporovat související mezinárodní činnosti a iniciativy, včetně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a pro ekosystémové služby (IPBES) a skupiny pro pozorování Země (GEO).	Ekologické inovace zajistí cenné nové příležitosti pro růst a zaměstnanost. Řešení vyvinutá prostřednictvím činnosti na úrovni Unie budou čelit nejzávažnějším hrozbám pro průmyslovou konkurenceschopnost a umožní rychlé zavádění a replikaci na celém jednotném trhu i mimo něj. Díky tomu bude možný přechod na ekologické hospodářství, které počítá s udržitelným využíváním zdrojů. Mezi partnery tohoto přístupu budou patřit: mezinárodní, evropští a vnitrostátní tvůrci politik, mezinárodní programy výzkumu a inovací a programy výzkumu a inovací členských států, evropské podniky a průmysl, Evropská agentura pro životní prostředí a vnitrostátní agentury pro životní prostředí a další příslušné zúčastněné strany. Kromě dvoustranné a regionální spolupráce budou akce na úrovni Unie rovněž podporovat související mezinárodní činnosti a iniciativy, včetně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a pro ekosystémové služby (IPBES), Mezinárodního panelu pro zdroje a skupiny pro pozorování Země (GEO).
5.3. Hlavní rysy činností	5.3. Hlavní rysy činností
a) Boj se změnou klimatu a přizpůsobení se této změně	a) Boj se změnou klimatu a přizpůsobení se této změně
Záměrem je vyvinout a posoudit inovativní, nákladově efektivní a udržitelná opatření pro přizpůsobování změnám a jejich zmírňování, se zaměřením jak na CO2, tak na ostatní skleníkové plyny a se zdůrazněním jak technologických, tak netechnologických ekologických řešení, a to prostřednictvím shromáždění důkazů pro informovanou, včasnou a účinnou akci a prostřednictvím vytváření sítí potřebných dovedností. Činnosti se zaměří na zlepšení porozumění změně klimatu a zajištění spolehlivých klimatických projekcí, na posouzení dopadů a zranitelných míst a vývoj inovativních nákladově efektivních opatření pro přizpůsobování a předcházení rizikům a na podporu politik pro zmírnění změny klimatu.	Záměrem je vyvinout a posoudit inovativní, nákladově efektivní a udržitelná opatření a strategie pro přizpůsobování změnám a jejich zmírňování, se zaměřením jak na CO2, tak na ostatní skleníkové plyny a částice, na zvyšování hladin moře a vnitrozemských vod; a se zdůrazněním jak technologických, tak netechnologických ekologických řešení, a to prostřednictvím shromáždění důkazů pro informovanou, včasnou a účinnou akci a prostřednictvím vytváření sítí potřebných dovedností. Činnosti se zaměří na zlepšení porozumění změně klimatu a rizikům spojeným s extrémními jevy a náhlými změnami zajištěním spolehlivých klimatických projekcí; porozumění interakce mezi ozonem a klimatem a vodnímu cyklu v atmosféře; na posouzení dopadů na celosvětové, regionální a místní úrovni, zranitelných míst a vývoj inovativních nákladově efektivních opatření pro přizpůsobování a předcházení rizikům a opatření na řízení zdrojů v klíčových společensko-hospodářských odvětvích (např. zemědělství, energetika, doprava, cestovní ruch, zástavba a kulturní dědictví); na podporu politik pro zmírnění změny klimatu a na vytvoření urychlených strategických opatření s cílem dosáhnout odezvy v oblasti klimatu v rozmezí několika málo desetiletí.
b) Udržitelné řízení přírodních zdrojů a ekosystémů	b) Ochrana životního prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů, vody, biologické rozmanitosti a ekosystémů
Záměrem je poskytnout znalosti pro řízení přírodních zdrojů, které dosahuje udržitelné rovnováhy mezi omezenými zdroji a potřebami společnosti a hospodářství. Činnosti se zaměří na podporu našeho porozumění fungování ekosystémů, jejich vzájemnému působení se sociálními systémy a jejich roli v podpoře hospodářství a dobrých životních podmínek lidí a na zajištění znalostí a nástrojů pro účinný rozhodovací proces a zapojení veřejnosti.	Záměrem je poskytnout znalosti a nástroje pro řízení a ochranu přírodních zdrojů dosahující udržitelné rovnováhy mezi omezenými zdroji a potřebami společnosti a hospodářství. Činnosti se zaměří na zajištění opatření k zabezpečení udržitelného přechodu, řízení a využívání vodních zdrojů a vodohospodářských služeb, podporu našeho porozumění fungování ekosystémů, včetně regulační úlohy oceánů a lesů při předcházení globálnímu oteplování, jejich vzájemnému působení se sociálními systémy a jejich roli v podpoře hospodářství a dobrých životních podmínek lidí a na zajištění znalostí a nástrojů pro účinný rozhodovací proces a zapojení veřejnosti.
c) Zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin	c) Zajištění udržitelného využívání, řízení a dodávek neenergetických a nezemědělských surovin
Záměrem je zlepšit znalostní základnu o surovinách a vyvinout inovativní řešení pro nákladově efektivní a k životnímu prostředí šetrný průzkum, těžbu, zpracování, recyklaci a využití surovin a pro jejich nahrazení ekonomicky přitažlivými alternativami s menším dopadem na životní prostředí. Činnosti se zaměří na zlepšení znalostní základny o dostupnosti surovin, na podporu udržitelných dodávek a používání surovin, na hledání alternativ k nejdůležitějším surovinám a na zlepšení společenského povědomí a dovedností v oblasti surovin.	Záměrem je zlepšit znalostní základnu o surovinách a vyvinout inovativní řešení pro nákladově efektivní využívání, opětovné použití a recyklaci a zpětné získávání surovin, které účinně využívá zdroje a je šetrné k životnímu prostředí, a pro nahrazení těchto postupů ekonomicky přitažlivými alternativami s menším dopadem na životní prostředí. Činnosti se zaměří na zlepšení znalostní základny o dostupnosti surovin, na podporu ekodesignu, udržitelného zásobování, účinného využívání a opětovného využívání surovin, na hledání alternativ k nejdůležitějším surovinám, na rozvíjení procesů a systémů uzavřeného oběhu, na podporu strategií a technologie pro recyklaci a opětovné využívání; na opatření na straně poptávky umožňující občanům a spotřebitelům snížit spotřebu surovin a plýtvání surovinami a na zlepšení společenského povědomí a dovedností v oblasti surovin, na zřizování a podporu regionálních a celostátních sdružení v oblasti surovin.
d) Umožnění přechodu na ekologické hospodářství prostřednictvím ekologických inovací	d) Umožnění přechodu na ekologické hospodářství prostřednictvím ekologických inovací
Záměrem je podpořit veškeré formy ekologických inovací, které umožňují přechod na ekologické hospodářství. Činnosti se zaměří na posílení ekologicky inovativních technologií, procesů, služeb a produktů a podporu jejich uvádění na trh a replikace se zvláštním důrazem na MSP, na podporu inovativních politik a společenských změn, na měření a hodnocení pokroku směrem k ekologickému hospodářství a na podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím digitálních systémů.	Záměrem je podpořit veškeré formy ekologických inovací, které umožňují přechod na ekologické hospodářství. Činnosti se zaměří na posílení ekologicky inovativních technologií, procesů, služeb a produktů a podporu jejich uvádění na trh a replikace se zvláštním důrazem na MSP, na podporu inovativních politik, udržitelných hospodářských modelů a společenských změn, na podporu výzkumu bezpečných náhrad látek označených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 (REACH) jako nebezpečné, na měření a hodnocení pokroku směrem k ekologickému hospodářství a na podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím digitálních systémů. Zejména program ekologických inovací úspěšně prováděný v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace v minulém víceletém finančním rámci EU by měl v rámci Horizontu 2020 pokračovat.
e) Vývoj komplexních a dlouhodobých globálních systémů pro monitorování životního prostředí a environmentálních informačních systémů	e) Vývoj komplexních a dlouhodobých globálních systémů pro monitorování životního prostředí a environmentálních informačních systémů
Záměrem je zajistit poskytování dlouhodobých údajů a informací nutných k řešení této výzvy. Činnosti se zaměří na kapacity, technologie a datové infrastruktury pro pozorování a sledování Země, které dokáží průběžně poskytovat včasné a přesné informace, předpovědi a projekce. Bude se podporovat bezplatný, otevřený a neomezený přístup k interoperabilním údajům a informacím.	Záměrem je zajistit poskytování dlouhodobých údajů a informací nutných k řešení této výzvy. Činnosti se zaměří na kapacity, technologie a datové infrastruktury pro pozorování a sledování Země vycházející z jejího dálkového průzkumu i z měření na místě, které dokáží průběžně poskytovat včasné přesné informace a umožní předpovědi a projekce. Bude se podporovat bezplatný, otevřený a neomezený přístup k interoperabilním údajům a informacím.
Pozměňovací návrh   143 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění	6. Chápání Evropy v měnícím se světě – inkluzívní, inovativní a přemýšlivé společnosti
6.1. Specifický cíl	6.1. Specifický cíl
Specifickým cílem je pomoci rozvinout inovativní a bezpečné evropské společnosti podporující začlenění v kontextu nebývalých proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti.	Specifickým cílem je pomoci rozvinout inovativní, kreativní a přemýšlivé evropské společnosti podporující začlenění prostřednictvím většího porozumění Evropě v kontextu nebývalých proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti.
Evropa čelí zásadním sociálně-ekonomickým výzvám, které mají významný vliv na její budoucnost – jedná se například o rostoucí vzájemnou závislost v hospodářské a kulturní oblasti, stárnutí, sociální vyloučení a chudobu, nerovnosti a migrační toky, odstranění digitální propasti, podporu kultury inovací a kreativity ve společnosti a podnicích i zajištění bezpečnosti a svobody a důvěry v demokratické instituce a mezi občany v rámci jednotlivých zemí i přeshraničně. Tyto výzvy, které jsou nesmírně velké, vyžadují společný evropský přístup.	Evropa čelí zásadním sociálně-ekonomickým výzvám, které mají významný vliv na její budoucnost – jedná se například o rostoucí vzájemnou závislost v hospodářské a kulturní oblasti, stárnutí a demografické změny, sociální vyloučení a chudobu, nerovnosti a migrační toky, odstranění digitální propasti, podporu kultury, vědy, inovací a kreativity ve společnosti a podnicích i zajištění důvěry v demokratické instituce a mezi občany v rámci jednotlivých zemí i přeshraničně. Úloha veřejných sociálních politik v Evropě je navíc ve stále větší míře vnímána jako rozhodující prvek udržitelnosti evropského sociálního modelu jako takového. Tyto výzvy, které jsou nesmírně velké, vyžadují stále složitější kombinaci přístupů vycházejících ze sdílených vědeckých znalostí, které mohou nabídnout jedině společenské a humanitní vědy.
Zaprvé v Unii přetrvávají značné nerovnosti jak mezi zeměmi, tak v rámci zemí. V roce 2010 index lidského rozvoje, tedy souhrnný ukazatel pokroku v oblasti zdraví, vzdělávání a příjmů, ohodnotil členské státy Unie mezi 0,743 a 0,895, což odráží značné rozdíly mezi zeměmi. Rovněž přetrvává značná nerovnost žen a mužů: například rozdíl v odměňování žen a mužů v Unii zůstává na 17,8 % ve prospěch mužů. Každý šestý občan Unie (přibližně 80 milionů lidí) je dnes ohrožen chudobou. Během posledních dvou desetiletí narostla chudoba u mladých dospělých a rodin s dětmi. Míra nezaměstnanosti mladých lidí převyšuje 20 %. Celkem 150 milionů Evropanů (přibližně 25 %) nikdy nepoužilo internet a možná nikdy nezíská dostatečnou počítačovou gramotnost. Rovněž stoupla politická lhostejnost a polarizace při volbách, což odráží slábnoucí důvěru občanů v současné politické systémy. Tyto údaje svědčí o tom, že některé sociální skupiny a společenství jsou trvale vynechávány ze společenského a hospodářského rozvoje nebo demokratické politiky.	V Unii přetrvávají značné nerovnosti jak mezi zeměmi, tak v rámci zemí. V roce 2010 index lidského rozvoje, tedy souhrnný ukazatel pokroku v oblasti zdraví, vzdělávání a příjmů, ohodnotil členské státy Unie mezi 0,743 a 0,895, což odráží značné rozdíly mezi zeměmi. Rovněž přetrvává značná nerovnost žen a mužů: například rozdíl v odměňování žen a mužů v Unii zůstává na 17,8 % ve prospěch mužů. Každý šestý občan Unie (přibližně 80 milionů lidí) je dnes ohrožen chudobou. Během posledních dvou desetiletí narostla chudoba u mladých dospělých a rodin s dětmi. Míra nezaměstnanosti mladých lidí převyšuje 20 %. Celkem 150 milionů Evropanů (přibližně 25 %) nikdy nepoužilo internet a možná nikdy nezíská dostatečnou počítačovou gramotnost. Rovněž stoupla politická lhostejnost a polarizace při volbách, což odráží slábnoucí důvěru občanů v současné politické systémy. Tyto údaje svědčí o tom, že některé sociální skupiny a společenství jsou trvale vynechávány ze společenského a hospodářského rozvoje nebo demokratické politiky.
Zadruhé produktivita a tempo hospodářského růstu v Evropě již po čtyři desetiletí relativně klesají. Navíc evropský podíl na celosvětovém vytváření poznatků a vedoucí postavení v inovační výkonnosti ve srovnání s hlavními rozvíjejícími se ekonomikami, jako je Brazílie a Čína, rychle slábnou. Ačkoli má Evropa silnou výzkumnou základnu, potřebuje z této základny učinit významnou výhodu pro inovativní zboží a služby. Je všeobecně známo, že Evropa potřebuje více investovat do vědy a inovací, ale bude také muset tyto investice koordinovat mnohem inteligentněji než v minulosti: více než 95 % vnitrostátních rozpočtů na výzkum a vývoj se vynaloží bez jakékoli koordinace na úrovni Unie, což je potenciálně ohromné plýtvání zdroji v období zmenšujících se možností financování. Navíc inovační kapacity členských států, navzdory jistému sbližování v poslední době, zůstávají velmi odlišné, s velkými rozdíly mezi „vedoucími inovátory“ a „nejslabšími inovátory“.	Produktivita a tempo hospodářského růstu v Evropě již po čtyři desetiletí relativně klesají. Navíc evropský podíl na celosvětovém vytváření poznatků a vedoucí postavení v inovační výkonnosti ve srovnání s hlavními rozvíjejícími se ekonomikami, jako je Brazílie a Čína, rychle slábnou. Ačkoli má Evropa silnou výzkumnou základnu, potřebuje z této základny učinit významnou výhodu pro inovativní zboží a služby. Je všeobecně známo, že Evropa potřebuje více investovat do vědy a inovací, ale bude také muset tyto investice koordinovat mnohem inteligentněji než v minulosti: více než 95 % vnitrostátních rozpočtů na výzkum a vývoj se vynaloží bez konkrétní koordinace na úrovni Unie, což představuje závažný nedostatek v období zmenšujících se možností financování.
Zatřetí občany stále více zasahuje mnoho forem nejistoty, ať už jde o trestnou činnost, násilí, terorismus, kybernetické útoky, narušení soukromí a další druhy sociálních a ekonomických potíží. Podle odhadů má trestná činnost každoročně v Evropě pravděpodobně až 75 milionů přímých obětí. Přímé náklady na trestnou činnost, terorismus, protiprávní činnosti, násilí a katastrofy se v Evropě v roce 2010 odhadují nejméně na 650 miliard EUR (přibližně 5 % HDP Unie). Jasným příkladem důsledků terorismu je útok na Twin Towers na Manhattanu dne 11. září 2001. Došlo ke ztrátě tisíců lidských životů a odhaduje se, že tato událost způsobila v následujícím čtvrtletí ztráty v produktivitě Spojených států dosahující 35 miliard USD, 47 miliard USD v celkové produkci a nárůst nezaměstnanosti téměř o 1 %. Občané, firmy a instituce se čím dál více zapojují do digitální komunikace a transakcí v sociálních, finančních a obchodních oblastech života, ale rozvoj internetu vedl také ke kyberkriminalitě, která stojí miliardu eur ročně, a k narušování soukromí, která se dotýkají jednotlivců i společností na celém kontinentu. Růst nejistoty v každodenním životě vinou neočekávaných situací pravděpodobně ovlivní důvěru občanů nejen v instituce, ale také jeden ve druhého.
Tyto výzvy se musí řešit společně a inovativními způsoby, protože se komplikovaným a často nečekaným způsobem vzájemně ovlivňují. Inovace může vést k oslabení začlenění, jak lze vidět například u jevů jako digitální propast nebo segmentace trhu práce. Sociální inovace, důvěra společnosti a bezpečnost se někdy v politikách obtížně uvádějí v soulad, například v sociálně postižených oblastech velkých evropských měst. Kromě toho kombinace inovací a vyvíjejících se požadavků občanů vedou také tvůrce politik a ekonomické a sociální aktéry k nalézání nových odpovědí, které neberou ohled na zavedené hranice mezi odvětvími, činnostmi, zbožím a službami. Jevy jako růst internetu, finančních systémů, stárnoucí ekonomiky a ekologické společnosti jasně ukazují, jak je nezbytné o těchto záležitostech přemýšlet a reagovat na ně napříč jejich aspekty začlenění, inovací a bezpečnosti zároveň.	Tyto výzvy se musí řešit společně a inovativními způsoby, protože se komplikovaným a často nečekaným způsobem vzájemně ovlivňují. Inovace může vést k oslabení začlenění, jak lze vidět například u jevů jako digitální propast nebo segmentace trhu práce. Sociální inovace a důvěra společnosti se někdy v politikách obtížně uvádějí v soulad, například v sociálně postižených oblastech velkých evropských měst. Kromě toho kombinace inovací a vyvíjejících se požadavků občanů vedou také tvůrce politik a ekonomické a sociální aktéry k nalézání nových odpovědí, které neberou ohled na zavedené hranice mezi odvětvími, činnostmi, zbožím a službami. Jevy jako růst internetu, finančních systémů, stárnoucí ekonomiky a ekologické společnosti jasně ukazují, jak je nezbytné o těchto záležitostech přemýšlet a reagovat na ně napříč jejich aspekty začlenění a inovací zároveň.
Složitost těmto úkolům vlastní a vývoj požadavků tak přináší nutnost vyvinout inovativní výzkum a nové inteligentní technologie, procesy a metody, mechanismy sociální inovace, koordinované akce a politiky, které budou předjímat či ovlivňovat nejdůležitější vývoj v Evropě. Vyžaduje to pochopení základních trendů a dopadů, které u těchto výzev hrají roli, a opětovné objevování nebo vynalézání úspěšných forem solidarity, koordinace a tvořivosti, které z Evropy činí výrazný vzor otevřených, inovativních a bezpečných společností ve srovnání s jinými regiony světa. To vyžaduje strategičtější přístup ke spolupráci se třetími zeměmi. Na závěr, jelikož by bezpečnostní politiky na sebe měly vzájemně působit s rozličnými sociálními politikami, bude důležitým aspektem této výzvy posílení společenského rozměru výzkumu v oblasti bezpečnosti.	Složitost těmto úkolům vlastní a vývoj požadavků tak přináší nutnost vyvinout inovativní výzkum a nové inteligentní technologie, procesy a metody, mechanismy sociální inovace, koordinované akce a politiky, které budou předjímat či ovlivňovat nejdůležitější vývoj v Evropě. Vyžaduje to pochopení základních trendů a dopadů, které u těchto výzev hrají roli, a opětovné objevování nebo vynalézání úspěšných forem solidarity, koordinace a tvořivosti, které z Evropy činí výrazný vzor otevřených a inovativních společností ve srovnání s jinými regiony světa. Pro řešení těchto výzev je třeba jak výzkum orientovaný na cíl, tak výzkum „zdola-nahoru“. A konečně to vyžaduje strategičtější přístup ke spolupráci se třetími zeměmi.
6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Tyto výzvy neberou na vědomí státní hranice, a vyžadují tedy složitější srovnávací analýzy mobility (osob, zboží, služeb a kapitálu, ale také schopností a znalostí) a formy institucionální spolupráce, mezikulturního vzájemného působení a mezinárodní spolupráce. Nejsou-li lépe chápány a předvídány, tlačí síly globalizace evropské země také k tomu, aby mezi sebou soutěžily, spíše než aby spolupracovaly, čímž se zvýrazňují rozdíly v Evropě spíše než to, co je společné, a než správná rovnováha mezi spoluprací a konkurencí. Zabývat se tak kritickými sociálně-ekonomickými výzvami pouze na vnitrostátní úrovni představuje nebezpečí neúčinného využití zdrojů, externalizace problémů do jiných evropských a neevropských zemí a zdůraznění sociálních, hospodářských a politických pnutí, která mohou mít přímý vliv na záměry Smlouvy o Evropské unii týkající se hodnot, zejména na hlavu I Smlouvy o Evropské unii.	Tyto výzvy neberou na vědomí státní hranice, a vyžadují tedy složitější srovnávací analýzy napříč evropskými společnostmi. Jejich vazby na vnitrostátní a evropské veřejné politiky v kontextu globalizace nejenže umožňují vytvoření vzájemně uznaných výzkumných programů, ale rovněž vytvářejí sdílenou a hutnější evropskou znalostní základnu, jejíž pomocí lze vnitrostátní a evropské politiky lépe pochopit a hodnotit.
Aby se vybudovaly inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění, potřebuje Evropa reakci, která znamená rozvoj nových znalostí, technologií a kapacit, stejně jako určení možností politik. Takové úsilí Evropě pomůže řešit své výzvy nejen interně, ale také jako globálnímu hráči na mezinárodním poli. To následně také pomůže členským státům těžit ze zkušeností odjinud a umožní jim lépe vymezit svá vlastní zvláštní opatření odpovídající jejich vlastním souvislostem.	Aby se vybudovaly inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění, potřebuje Evropa reakci, která znamená rozvoj nových znalostí a technologií, stejně jako určení možností politik. Takové úsilí Evropě pomůže řešit své výzvy nejen interně, ale také jako globálnímu hráči na mezinárodním poli. To následně také pomůže členským státům těžit ze zkušeností odjinud a umožní jim lépe vymezit svá vlastní zvláštní opatření odpovídající jejich vlastním souvislostem.
Ústředním úkolem v rámci této výzvy proto bude pomoci vyvinout nové způsoby spolupráce mezi zeměmi uvnitř Unie a na celém světě, stejně jako mezi příslušnými výzkumnými a inovačními společenstvími. Zapojení občanů a průmyslu, podpora procesů sociálních a technologických inovací, povzbuzování k inteligentní a participativní veřejné správě, stejně jako podpora politiky založené na důkazech, to vše se bude systematicky uskutečňovat, aby se zvýšil význam všech těchto činností pro tvůrce politik, sociální a ekonomické aktéry a občany. V tomto ohledu budou výzkum a inovace předpokladem konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví a služeb, zejména v oblastech bezpečnosti, digitálního rozvoje a ochrany soukromí.	Povzbuzování k inteligentní a participativní veřejné správě, stejně jako podpora politiky založené na důkazech, to vše se bude systematicky uskutečňovat, aby se zvýšil význam všech těchto činností pro tvůrce politik, sociální a ekonomické aktéry a občany. V tomto ohledu budou výzkum a inovace předpokladem konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví a služeb.
Financování ze strany Unie v rámci této výzvy tak podpoří rozvoj, provádění a přizpůsobení hlavních politik Unie, zejména priorit strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a strategie vnitřní bezpečnosti Unie, včetně politik týkajících se předcházení katastrofám a reakcí na ně. Bude se usilovat o koordinaci s přímými akcemi Společného výzkumného střediska.	Financování ze strany Unie v rámci této výzvy tak podpoří rozvoj, provádění a přizpůsobení hlavních politik Unie, zejména priorit strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Bude propojeno s iniciativami společného plánování a bude se usilovat o koordinaci s přímými akcemi Společného výzkumného střediska.
6.3. Hlavní rysy činností	6.3. Hlavní rysy činností
6.3.1. Společnosti podporující začlenění	6.3.1. Společnosti podporující začlenění
Záměrem je napomoci rozvoji solidarity, sociálního, ekonomického a politického začlenění a pozitivní mezikulturní dynamiky v Evropě a s mezinárodními partnery prostřednictvím nejmodernějších vědeckých prostředků a mezioborovosti, technologických zlepšení a organizačních inovací. V tomto ohledu může hrát významnou úlohu výzkum v humanitních vědách. Výzkum podpoří tvůrce politik při navrhování politik, které bojují s chudobou a brání rozvoji různých forem rozdělení, diskriminace a nerovnosti, jako jsou nerovnosti mezi ženami a muži nebo digitální či inovační propast, a to v evropských společnostech i ve vztahu k dalším světovým regionům. Zejména ovlivní provádění a přizpůsobení strategie Evropa 2020 a obecnou vnější činnost Unie. Přijmou se zvláštní opatření k odhalení excelence v méně rozvinutých regionech, čímž se rozšíří účast v programu Horizont 2020.	Záměrem je lépe pochopit společenské změny v Evropě, jejich dopad na sociální soudržnost, politické a ekonomické začlenění a hlavní důsledky pro dobré životní podmínky a kvalitu života jednotlivců, rodin i společností. Hlavní výzvy, jež je třeba řešit, se budou zabývat evropskými modely sociální soudržnosti a dobrých životních podmínek a potřebou kvalitní znalostní báze v oblasti nerovností a sociálního vyloučení, demografické změny a stárnoucí společnosti, průběhu života a proměn rodiny, pracovních a životních podmínek, migrace a mobility, vzdělávání a celoživotního učení, mnohojazyčnosti, sociálních politik a dynamiky veřejné správy, a současně zohledňovat hospodářskou a sociální rozmanitost Evropy. V tomto ohledu může hrát významnou úlohu výzkum ve společenských a humanitních vědách. Výzkum podpoří tvůrce politik při navrhování politik, boji s chudobou, konflikty, politickým a sociálním vyloučením a brání rozvoji různých forem rozdělení, diskriminace a nerovnosti, jako jsou nerovnosti mezi ženami a muži nebo digitální či inovační propast, a to v evropských společnostech i ve vztahu k dalším světovým regionům. Zejména ovlivní provádění a přizpůsobení strategie Evropa 2020. Je rovněž důležité pochopit, probádat a podpořit přístup k rozsáhlému evropskému kulturnímu dědictví a jeho zachování jako nástroj sbližování občanů Unie a posilování soudržnosti evropské společnosti.
Činnosti se zaměří na:	Činnosti se zaměří na:
a) prosazování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;	a) prosazování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;
b) budování odolných společností podporujících začlenění v Evropě;	b) budování odolných společností podporujících začlenění v Evropě;
	ba) evropské modely sociální soudržnosti a dobrých životních podmínek;
c) posílení role Evropy jakožto globálního hráče;	c) posílení role Evropy jakožto globálního hráče;
d) odstranění rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Evropě.
6.3.2. Inovativní společnosti	6.3.2. Inovativní a přemýšlivé společnosti
Záměrem je napomoci rozvoji inovativních společností a politik v Evropě prostřednictvím zapojení občanů, podniků a uživatelů do výzkumu a inovací a podpory koordinovaných výzkumných a inovativních politik v kontextu globalizace. Zvláštní podpory se dostane rozvoji EVP a rozvoji rámcových podmínek pro inovace.	Záměrem je napomoci rozvoji inovativních společností a politik v Evropě prostřednictvím zapojení občanů, organizací občanské společnosti, podniků a uživatelů do výzkumu a inovací a podpory koordinovaných výzkumných a inovativních politik v kontextu globalizace. Podpory se dostane výzkumu souvisejícímu s rozvojem EVP a rozvoji rámcových podmínek pro inovace, mj. k lepšímu pochopení společenských omezení a příležitostí a jejich úlohy v procesu inovací.
Činnosti se zaměří na:	Činnosti se zaměří na:
a) posílení datové základny a podporu iniciativy Unie inovací a EVP;	a) posílení datové základny a podporu iniciativy Unie inovací a EVP;
b) průzkum nových forem inovací včetně sociálních inovací a kreativity;	b) průzkum a pochopení nových forem inovací včetně sociálních inovací a kreativity;
	ba) výzkumné procesy, které skýtají příznivý základ tvořivosti a inovací;
c) zajištění společenského zapojení do výzkumu a inovací;
d) podporu soudržné a účinné spolupráce se třetími zeměmi.	d) pochopení, jak soudržná a účinná spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu a pokročilého vzdělávání podporuje inovace.
	da) podporu kulturního dědictví a evropské identity;
6.3.3. Bezpečné společnosti
Záměrem je podpořit politiky Unie pro vnitřní a vnější bezpečnost a zajistit kybernetickou bezpečnost, důvěru a soukromí v rámci jednotného digitálního trhu a zároveň zlepšit konkurenceschopnost odvětví bezpečnosti, IKT a služeb v Unii. Toho se dosáhne vývojem inovativních technologií a řešení, které se zaměřují na bezpečnostní nedostatky a vedou k prevenci bezpečnostních hrozeb. Tyto cílevědomé akce začlení požadavky různých konečných uživatelů (občanů, podniků a správ včetně vnitrostátních a mezinárodních orgánů, civilní ochrany, orgánů pro prosazování práva, pohraniční stráže atd.) tak, aby se bral ohled na vývoj bezpečnostních hrozeb a ochrany soukromí a nezbytné společenské aspekty.
Činnosti se zaměří na:
a) boj proti trestné činnosti a terorismu;
b) posílení bezpečnosti prostřednictvím správy hranic;
c) zajištění kybernetické bezpečnosti;
d) zvýšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám;
e) zajištění soukromí a svobody na internetu a posílení společenského rozměru bezpečnosti.
Pozměňovací návrh   144 Návrh nařízení Příloha I – část III – bod 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů
	6a.1. Specifický cíl
	Specifickým cílem je chránit svobodu a podporovat bezpečnost v Evropě v kontextu celosvětové vzájemné závislosti a nebývalých hrozeb, při současném posilování evropské kultury svobody a spravedlnosti i jednání v souladu s tím.
	Evropa nikdy v historii nebyla tak mírově konsolidována a úrovně bezpečnosti, jimž se evropští občané těší, jsou ve srovnání s ostatními částmi světa značně vysoké. Ovšem Evropa je i nadále zranitelná v kontextu stále rostoucí globalizace, v níž společnosti čelí bezpečnostním hrozbám a výzvám, jejichž rozsah se rozšiřuje a sofistikovanost prohlubuje.
	Hrozba rozsáhlých agresí byla potlačena a bezpečnostní obavy se zaměřují na nové mnohovrstevné, vzájemně provázané a nadnárodní hrozby. V důsledku toho byl rozšířen pojem bezpečnosti z definice vojenské tak, aby zahrnoval i jiné aspekty, například lidská práva, zhoršování životního prostředí, politickou stabilitu a demokracii, sociální otázky, kulturní a náboženskou identitu či přistěhovalectví. V uvedeném kontextu jsou neoddělitelně spjaty vnější a vnitřní aspekty bezpečnosti. Současné hrozby pro bezpečnost a svobodu jsou početné, komplexní a proměnlivé a zahrnují mimo jiné terorismus, organizovaný zločin, kybernetické útoky, pirátství, regionální nestabilitu či přírodní i lidmi zaviněné katastrofy, násilí, narušení soukromí a další druhy sociálních a ekonomických potíží. Tyto hrozby ovlivňují občany a mají dopad na pojetí důvěry, péče a komunikace i dopad na ekonomiku a společnost, a proto vyžadují odpovídající rozmanitost preventivních opatření a protiopatření.
	Přímé náklady na trestnou činnost, terorismus, protiprávní činnosti, násilí a katastrofy se v Evropě v roce 2010 odhadují nejméně na 650 miliard EUR (přibližně 5 % HDP Unie). Terorismus v několika částech Evropy ukázal své smrtící důsledky, když si vyžádal tisíce životů a významné hospodářské ztráty.
	Občané, firmy a instituce se čím dál více zapojují do digitální komunikace a transakcí v sociálních, finančních a obchodních oblastech života, ale rozvoj internetu vedl také ke kyberkriminalitě, která stojí každoročně miliardy eur, a k narušování soukromí, která se dotýkají jednotlivců i společností na celém kontinentu.
	Kybernetické útoky mají vážný dopad také na kritické infrastruktury. Růst nejistoty v každodenním životě i vinou neočekávaných situací pravděpodobně ovlivní důvěru občanů nejen v instituce, ale také jeden ve druhého.
	Za účelem předjímání hrozeb, jejich předcházení a zvládání je nezbytné chápat a řešit prvotní příčiny nejistoty a rozvíjet a uplatňovat inovativní technologie, řešení, prognostické nástroje a znalosti, podněcovat spolupráci mezi poskytovateli a uživateli, nalézt řešení v oblasti civilní bezpečnosti, zvýšit konkurenceschopnost evropských odvětví bezpečnosti a souvisejících služeb a předcházet zneužívání soukromí a porušování lidských práv na internetu i jinde a bojovat proti nim a současně zajistit individuální práva a svobody evropských občanů.
	Pro zajištění lepší přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými druhy pohotovostních služeb by se pozornost měla zaměřit na interoperabilitu a standardizaci.
	Na závěr, jelikož by bezpečnostní politiky na sebe měly vzájemně působit s rozličnými sociálními politikami, bude důležitým aspektem této výzvy posílení společenského rozměru výzkumu v oblasti bezpečnosti.
	Dodržování základních hodnot je stavebním prvkem jakéhokoli bezpečnostního výzkumu a politiky. Hledání a realizace bezpečnostních řešení znamená respektovat hodnoty, jako je svoboda, demokracie, rovnost či právní stát. To musí být základem jakékoli činnosti směřující k zajištění bezpečnosti evropských občanů.
	6a.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
	Žádný členský stát není jednotlivě schopen na hrozby reagovat, jelikož většina bezpečnostních výzev má přeshraniční a meziodvětvovou povahu a v důsledku toho vyžaduje komplexní a široké srovnávací analýzy a posílené formy institucionální a mezinárodní spolupráce.
	V zájmu ochrany svobody a bezpečnosti vyžaduje Unie účinné reakce využívající komplexní a inovativní soubor vnitřních a vnějších bezpečnostních nástrojů. Výzkum a inovace mohou sehrát jednoznačnou podpůrnou úlohu, jelikož umožňují použití síly, třebaže samy o sobě bezpečnost zaručit nedokážou. Činnosti v rámci výzkumu a inovací by se měly zaměřit na prevenci, odrazování, přípravu a ochranu před bezpečnostními hrozbami. Navíc bezpečnost představuje zásadní výzvy, které nelze vyřešit prostřednictvím nezávislého a odvětvového řešení, naopak si žádají ambicióznější, koordinované a celostní přístupy.
	Jádrem této výzvy je spolupráce mezi členskými státy, ale také se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
	Financování a inovace ze strany Unie v rámci této výzvy tak podpoří rozvoj, provádění a přizpůsobení klíčových politik Unie, zejména priorit strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a strategie vnitřní bezpečnosti Unie. Bude se usilovat o koordinaci s přímými akcemi Společného výzkumného střediska.
	6a.3. Hlavní rysy činností
	Záměrem je podpořit politiky Unie pro vnitřní a vnější bezpečnost a zajistit kybernetickou bezpečnost, důvěru a soukromí v rámci jednotného digitálního trhu a zároveň zlepšit konkurenceschopnost odvětví bezpečnosti, IKT a služeb v Unii. Součástí činností bude zaměření na pochopení příčin nejistoty a konfliktů a výzkum a vývoj nové generace inovativních řešení, a to prostřednictvím práce na nových koncepcích a návrzích, a interoperabilních norem. Toho se dosáhne vývojem inovativních politik, technologií a řešení, které se zaměřují na bezpečnostní nedostatky a vedou k prevenci bezpečnostních hrozeb. Tyto cílevědomé akce začlení požadavky různých konečných uživatelů (občanů, podniků, organizací občanské společnosti a správ včetně vnitrostátních orgánů a institucí a agentur veřejného sektoru) tak, aby se bral ohled na vývoj bezpečnostních hrozeb a výzev, ochrany soukromí jako takové a nezbytné společenské aspekty.
	Výzkum související s touto výzvou bude tedy zaměřen na prevenci, odrazování, přípravu a ochranu před bezpečnostními hrozbami a bude podporovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a strategii vnitřní bezpečnosti Unie, včetně politik týkajících se předcházení katastrofám a reakce na ně.
	Činnosti se zaměří na:
	a) boj proti trestné činnosti a terorismu;
	b) ochranu kritických infrastruktur a zlepšení jejich odolnosti;
	c) posílení bezpečnosti správou hranic a posílení námořní bezpečnosti;
	d) zajištění kybernetické bezpečnosti;
	e) zvýšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám;
	f) posílení společenského rozměru bezpečnosti a zajištění soukromí a svobody na internetu;
	g) podporu vnitřní a vnější bezpečnostní politiky Unie;
	h) posílení bezpečnosti a transformace konfliktů ve třetích zemích prostřednictvím předcházení konfliktům, budování míru, dialogu, mediace a usmíření a reformy odvětví civilní bezpečnosti;
	i) rozšiřování standardizace a interoperability;
Pozměňovací návrh   145 Návrh nařízení Příloha I – část IV
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Specifický cíl	1. Specifický cíl
Specifickým cílem je poskytnout politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky a současně pružně reagovat na nové požadavky politiky.	Specifickým cílem je poskytnout politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky a současně pružně reagovat na nové požadavky politiky.
2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Unie stanovila ambiciózní politický program pro období do roku 2020, který se zabývá souborem složitých a vzájemně propojených úkolů, jako je udržitelné řízení zdrojů a konkurenceschopnost. Aby se tyto úkoly úspěšně splnily, jsou nutní solidní vědecké důkazy, které se dotýkají různých vědeckých oborů a umožňují řádné posouzení možností politiky. JRC, které dále posílí svou úlohu vědecké služby pro tvorbu politik Unie, bude poskytovat potřebnou vědeckou a technickou podporu ve všech fázích cyklu tvorby politiky od jejího vzniku po provádění a posuzování. Za tímto účelem jasně zaměří svůj výzkum na politické priority Unie a zároveň posílí průřezové kompetence. Nezávislost JRC na zvláštních zájmech, ať už soukromých či národních, v kombinaci s jeho vědecko-technickou referenční rolí, mu umožňuje usnadňovat nutné hledání shody mezi zúčastněnými stranami a tvůrci politik. Členské státy a občané Unie mají z výzkumu JRC prospěch, nejviditelněji v oblastech, jako je zdraví a ochrana spotřebitele, životní prostředí, bezpečnost a zabezpečení a řízení krizí a katastrof.	Unie stanovila ambiciózní politický program pro období do roku 2020, který se zabývá souborem složitých a vzájemně propojených úkolů, jako je udržitelné řízení zdrojů a konkurenceschopnost. Aby se tyto úkoly úspěšně splnily, jsou nutní solidní vědecké důkazy, které se dotýkají různých vědeckých oborů a umožňují řádné posouzení možností politiky. JRC, které dále posílí svou úlohu vědecké služby pro tvorbu politik Unie, bude poskytovat potřebnou vědeckou a technickou podporu ve všech fázích cyklu tvorby politiky od jejího vzniku po provádění a posuzování. Za tímto účelem jasně zaměří svůj výzkum na politické priority Unie a zároveň posílí průřezové kompetence. Nezávislost JRC na zvláštních zájmech, ať už soukromých či národních, v kombinaci s jeho vědecko-technickou referenční rolí, mu umožňuje usnadňovat nutné hledání shody mezi zúčastněnými stranami a tvůrci politik. Členské státy a regiony budou mít z podpory JRC pro své strategie pro inteligentní specializaci a z výzkumu prospěch, nejviditelněji v oblastech, jako je zdraví a ochrana spotřebitele, životní prostředí, bezpečnost a zabezpečení a řízení krizí a katastrof. Rovněž občané Unie budou mít z takového výzkumu prospěch.
JRC je nedílnou součástí EVP a bude nadále aktivně podporovat jeho fungování prostřednictvím úzké spolupráce se svými protějšky a zúčastněnými stranami, otevřením přístupu ke svým zařízením a prostřednictvím odborné přípravy výzkumných pracovníků. To také podpoří integraci nových členských států a přidružených zemí; pro ně bude JRC nadále poskytovat specializované kurzy odborné přípravy o vědecko-technickém základě souboru právních předpisů Unie. JRC vytvoří vazby za účelem koordinace s příslušnými dalšími specifickými cíli programu Horizont 2020. Jako doplněk svých přímých akcí a za účelem další integrace a vytváření sítí v EVP se JRC může účastnit také nepřímých akcí a koordinačních nástrojů programu Horizont 2020 v oblastech, kde má příslušné odborné znalosti pro vytváření přidané hodnoty.	JRC je nedílnou součástí EVP a bude nadále aktivně podporovat jeho fungování prostřednictvím úzké spolupráce se svými protějšky a zúčastněnými stranami, otevřením přístupu ke svým zařízením a prostřednictvím odborné přípravy výzkumných pracovníků. To také podpoří integraci nových členských států a přidružených zemí; pro ně bude JRC nadále poskytovat specializované kurzy odborné přípravy o vědecko-technickém základě souboru právních předpisů Unie. JRC vytvoří vazby za účelem koordinace s příslušnými dalšími specifickými cíli programu Horizont 2020. Jako doplněk svých přímých akcí a za účelem další integrace a vytváření sítí v EVP se JRC může účastnit také nepřímých akcí a koordinačních nástrojů programu Horizont 2020 v oblastech, kde má příslušné odborné znalosti pro vytváření přidané hodnoty.
3. Hlavní rysy činností	3. Hlavní rysy činností
Činnosti JRC v programu „Horizont 2020“ se zaměří na priority politiky Unie a na společenské výzvy, kterými se zabývají; tyto činnosti jsou v souladu se strategií Evropa 2020 a jejími hlavními cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a s agendami „bezpečnost a občanství“ a „globální Evropa“.	Činnosti JRC v programu „Horizont 2020“ se zaměří na priority politiky Unie a na společenské výzvy, kterými se zabývají; tyto činnosti jsou v souladu se strategií Evropa 2020 a jejími hlavními cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a s agendami „bezpečnost a občanství“ a „globální Evropa“.
Oblastmi klíčových kompetencí JRC budou energetika, doprava, životní prostředí a změna klimatu, zemědělství a zajišťování potravin, zdraví a ochrana spotřebitele, informační a komunikační technologie, referenční materiály a bezpečnost a zabezpečení (včetně jaderné oblasti v programu Euratomu).	Oblastmi klíčových kompetencí JRC budou energetika, doprava, životní prostředí a změna klimatu, zemědělství a zajišťování potravin, zdraví a ochrana spotřebitele, informační a komunikační technologie, referenční materiály a bezpečnost a zabezpečení (včetně jaderné oblasti v programu Euratomu). Činnosti JRC v těchto oblastech budou prováděny s ohledem na příslušné iniciativy na úrovni regionů, členských států nebo Unie a v rámci perspektiv utváření Evropského výzkumného prostoru (EVP).
Tyto oblasti kompetencí budou výrazně posíleny kapacitami k řešení úplného politického cyklu a k posuzování možností politiky. To zahrnuje posílení kapacit v těchto oblastech:	Tyto oblasti kompetencí budou výrazně posíleny kapacitami k řešení úplného politického cyklu a k posuzování možností politiky. To zahrnuje posílení kapacit v těchto oblastech:
a) předvídání a prognózy – aktivní strategické informace týkající se trendů a událostí ve vědě, technologiích a společnosti a jejich možných důsledků pro veřejnou politiku;	a) předvídání a prognózy – aktivní strategické informace týkající se trendů a událostí ve vědě, technologiích a společnosti a jejich možných důsledků pro veřejnou politiku;
b) ekonomie – pro integrovanou službu zahrnující jak vědecko-technické, tak makroekonomické aspekty;	b) ekonomie – pro integrovanou službu zahrnující jak vědecko-technické, tak makroekonomické aspekty;
c) modelování – soustředění se na udržitelnost a ekonomii a snížení závislosti Komise na vnějších dodavatelích, pokud jde o zásadní analýzy scénářů;	c) modelování – soustředění se na udržitelnost a ekonomii a snížení závislosti Komise na vnějších dodavatelích, pokud jde o zásadní analýzy scénářů;
d) analýza politik – s cílem umožnit meziodvětvové zkoumání možností politiky;	d) analýza politik – s cílem umožnit meziodvětvové zkoumání možností politiky;
e) posuzování dopadů – poskytování vědeckých důkazů na podporu možností politiky.	e) posuzování dopadů – poskytování vědeckých důkazů na podporu možností politiky.
JRC nadále usiluje o excelenci ve výzkumu jako základ pro důvěryhodnou a silnou vědecko-technickou podporu politiky. Za tímto účelem posílí spolupráci s evropskými a mezinárodními partnery, mj. účastí na nepřímých akcích. Provede také předběžný výzkum a bude selektivně budovat kompetence v nově vznikajících oblastech souvisejících s politikami.	JRC nadále usiluje o excelenci ve výzkumu jako základ pro důvěryhodnou a silnou vědecko-technickou podporu politiky. Za tímto účelem posílí spolupráci s evropskými a mezinárodními partnery, mj. účastí na nepřímých akcích. Provede také předběžný výzkum a bude selektivně budovat kompetence v nově vznikajících oblastech souvisejících s politikami.
JRC se zaměří na tyto oblasti:	JRC se zaměří na tyto oblasti:
3.1 Vynikající věda	3.1 Vynikající věda
Provádění výzkumu za účelem posílení vědecké důkazní základny pro tvorbu politik a posuzování nově vznikajících oblastí vědy a technologie, mimo jiné prostřednictvím programu předběžného výzkumu.	Provádění výzkumu za účelem posílení vědecké důkazní základny pro tvorbu politik a posuzování nově vznikajících oblastí vědy a technologie, mimo jiné prostřednictvím programu předběžného výzkumu.
3.2 Vedoucí postavení v průmyslu	3.2 Vedoucí postavení v průmyslu
Příspěvek k evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory procesu normalizace a norem pomocí prenormativního výzkumu, vypracovávání referenčních materiálů a měření a harmonizace metodik v pěti ústředních oblastech (energetika, doprava, Digitální agenda, zabezpečení a bezpečnost, ochrana spotřebitele). Posuzování bezpečnosti nových technologií v oblastech, jako je energetika a doprava či zdraví a ochrana spotřebitele. Příspěvek k usnadnění využívání, normalizace a validace vesmírných technologií a údajů, zejména za účelem zvládnutí společenských výzev.	Příspěvek k evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory procesu normalizace a norem pomocí prenormativního výzkumu, vypracovávání referenčních materiálů a měření a harmonizace metodik v pěti ústředních oblastech (energetika, doprava, Digitální agenda, zabezpečení a bezpečnost, ochrana spotřebitele). Posuzování bezpečnosti nových technologií v oblastech, jako je energetika a doprava či zdraví a ochrana spotřebitele. Příspěvek k usnadnění využívání, normalizace a validace vesmírných technologií a údajů, zejména za účelem zvládnutí společenských výzev.
3.3 Společenské výzvy	3.3 Společenské výzvy
a) Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky	a) Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky
Příspěvek ke zdraví a ochraně spotřebitele prostřednictvím vědecké a technické podpory v oblastech, jako jsou potraviny, krmivo, spotřební zboží, životní prostředí a zdraví, diagnostické a screeningové postupy v oblasti zdraví a výživa a strava.	Příspěvek ke zdraví a ochraně spotřebitele prostřednictvím vědecké a technické podpory v oblastech, jako jsou potraviny, krmivo, spotřební zboží, životní prostředí a zdraví, diagnostické a screeningové postupy v oblasti zdraví a výživa a strava.
b) Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství;	b) kvalita potravin, ochrana a bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum a biotechnologický průmysl;
Podpora přípravy, provádění a sledování evropských zemědělských a rybářských politik včetně bezpečnosti a zajišťování potravin a rozvoje biohospodářství např. prostřednictvím prognóz produkce plodin, technických a sociálně-ekonomických analýz a modelování.	Podpora přípravy, provádění a sledování evropských zemědělských a rybářských politik včetně bezpečnosti a zajišťování potravin a rozvoje biohospodářství např. prostřednictvím prognóz produkce plodin, technických a sociálně-ekonomických analýz a modelování a podpora zdravých a produktivních moří.
c) Bezpečná, čistá a účinná energie	c) Bezpečná, čistá a účinná energie
Podpora cíle 20-20-20 v oblasti klimatu a energetiky výzkumem technologických a ekonomických aspektů dodávek energie, účinnosti, nízkouhlíkových technologií, energetických/elektrických přenosových soustav.	Podpora cíle 20-20-20 v oblasti klimatu a energetiky výzkumem technologických a ekonomických aspektů dodávek energie, účinnosti, nízkouhlíkových technologií, energetických/elektrických přenosových soustav.
d) Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava	d) Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava a mobilita
Podpora politiky Unie pro udržitelnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu osob a zboží prostřednictvím laboratorních studií, přístupů založených na modelování a monitorování, včetně nízkouhlíkových technologií pro dopravu, jako jsou elektrifikace, čistá a účinná vozidla a alternativní paliva, a inteligentních systémů mobility.	Podpora politiky Unie pro udržitelnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu osob a zboží prostřednictvím laboratorních studií, přístupů založených na modelování a monitorování, včetně nízkouhlíkových technologií pro dopravu, jako jsou elektrifikace, čistá a účinná vozidla a alternativní paliva, a inteligentních systémů mobility.
e) Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny	e) Oblast klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a udržitelné využívání surovin;
Zkoumání meziodvětvových výzev udržitelného hospodaření s přírodními zdroji prostřednictvím sledování klíčových environmentálních proměnných a vývoje rámce pro integrované modelování pro posuzování udržitelnosti.	Zkoumání meziodvětvových výzev udržitelného hospodaření s přírodními zdroji prostřednictvím sledování klíčových environmentálních proměnných a vývoje rámce pro integrované modelování pro posuzování udržitelnosti.
Podpora účinného využívání zdrojů, snižování emisí a udržitelných dodávek surovin prostřednictvím integrovaných sociálních, environmentálních a ekonomických posouzení čistých výrobních procesů, technologií, produktů a služeb.	Podpora účinného využívání zdrojů, snižování emisí a udržitelných dodávek surovin prostřednictvím integrovaných sociálních, environmentálních a ekonomických posouzení čistých výrobních procesů, technologií, produktů a služeb.
Podpora cílů rozvojové politiky Unie prostřednictvím výzkumu, který pomůže zajistit dostatečné dodávky nejdůležitějších zdrojů se zaměřením na sledování parametrů týkajících se životního prostředí a zdrojů, na analýzy týkající se bezpečnosti a zajišťování potravin a na přenos znalostí.	Podpora cílů rozvojové politiky Unie prostřednictvím výzkumu, který pomůže zajistit dostatečné dodávky nejdůležitějších zdrojů se zaměřením na sledování parametrů týkajících se životního prostředí a zdrojů, na analýzy týkající se bezpečnosti a zajišťování potravin a na přenos znalostí.
f) Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění	f) Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění
Příspěvek k provádění iniciativy Unie inovací a jeho sledování prostřednictvím makroekonomických analýz hybných sil a překážek výzkumu a inovací a prostřednictvím vývoje metodik, srovnávacích přehledů a ukazatelů.	Příspěvek k provádění iniciativy Unie inovací a jeho sledování prostřednictvím makroekonomických analýz hybných sil a překážek výzkumu a inovací a prostřednictvím vývoje metodik, srovnávacích přehledů a ukazatelů.
Podpora Evropského výzkumného prostoru (EVP) sledováním jeho fungování a analyzováním hybných sil a překážek některých z jeho hlavních prvků a vytvářením výzkumných sítí, odbornou přípravou, otevíráním zařízení a databází JRC uživatelům v členských státech a kandidátských a přidružených zemích.	Podpora Evropského výzkumného prostoru (EVP) sledováním jeho fungování a analyzováním hybných sil a překážek některých z jeho hlavních prvků a vytvářením výzkumných sítí, odbornou přípravou, otevíráním zařízení a databází JRC uživatelům v členských státech a kandidátských a přidružených zemích.
Příspěvek k hlavním cílům Digitální agendy pomocí kvalitativních a kvantitativních analýz hospodářských a sociálních aspektů (digitální ekonomika, digitální společnost, digitální žití).	Příspěvek k hlavním cílům Digitální agendy pomocí kvalitativních a kvantitativních analýz hospodářských a sociálních aspektů (digitální ekonomika, digitální společnost, digitální žití).
	fa) Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů
Podpora vnitřní bezpečnosti a zabezpečení prostřednictvím určení a posouzení zranitelnosti nejdůležitějších infrastruktur jako podstatných složek společenských funkcí a prostřednictvím posouzení provozní výkonnosti technologií spojených s digitální identitou; řešení celosvětových bezpečnostních výzev včetně nově vznikajících a hybridních hrozeb prostřednictvím vývoje vyspělých nástrojů pro získávání a analýzu informací, jakož i pro řízení krizí.	Podpora vnitřní bezpečnosti a zabezpečení prostřednictvím určení a posouzení zranitelnosti nejdůležitějších infrastruktur jako podstatných složek společenských funkcí a prostřednictvím posouzení provozní, sociální a etické výkonnosti technologií spojených s digitální identitou; řešení celosvětových bezpečnostních výzev včetně nově vznikajících a hybridních hrozeb prostřednictvím vývoje vyspělých nástrojů pro získávání a analýzu informací, jakož i pro řízení krizí.
Podpora kapacity Unie pro zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof posílením sledování infrastruktur a rozvojem globálních informačních systémů včasného varování a řízení rizik zohledňujících větší počet nebezpečí, a to za využití družicových systémů pro pozorování Země.	Podpora kapacity Unie pro zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof posílením sledování infrastruktur a rozvojem testovacích zařízení, globálních informačních systémů včasného varování a řízení rizik zohledňujících větší počet nebezpečí, a to za využití družicových systémů pro pozorování Země.
Pozměňovací návrh   146 Návrh nařízení Příloha I – část V
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Specifický cíl	1. Specifický cíl
Specifickým cílem je integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání, a tím posílit inovační kapacitu Unie a řešit společenské výzvy.	Specifickým cílem je integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání, a tím posílit, urychlit a rozšířit inovační kapacitu Unie a řešit zejména společenské výzvy.
V Evropě existuje řada strukturálních nedostatků, pokud jde o inovační kapacitu a schopnost realizovat nové služby, výrobky a procesy. K hlavním problémům v této oblasti patří poměrně slabé výsledky Evropy v získávání a udržování talentovaných lidí, nedostatečné využití současných silných stránek výzkumu pro vytváření hospodářských a sociálních hodnot, nízká úroveň podnikatelské činnosti, nedostatečný rozsah zdrojů v pólech excelence neumožňující soutěžit celosvětově a přílišný počet překážek spolupráce ve znalostním trojúhelníku vyššího vzdělávání, výzkumu a podnikání na evropské úrovni.	V Evropě existuje řada strukturálních nedostatků, pokud jde o inovační kapacitu a schopnost realizovat nové služby, výrobky a procesy. K hlavním problémům v této oblasti patří poměrně slabé výsledky Evropy v získávání a udržování talentovaných lidí, nedostatečné využití současných silných stránek výzkumu pro vytváření hospodářských a sociálních hodnot, nedostatečné pronikání výsledků výzkumu do oblasti trhu; nízká úroveň podnikatelské činnosti a slabý podnikatelský duch, nedostatečný objem soukromých investic do výzkumu a vývoje, nedostatečný rozsah zdrojů, a to i lidských zdrojů, v pólech excelence neumožňující soutěžit celosvětově a přílišný počet překážek spolupráce ve znalostním trojúhelníku vyššího vzdělávání, výzkumu a podnikání na evropské úrovni.
2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie	2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie
Má-li být Evropa schopna soutěžit v mezinárodním měřítku, musí být tyto strukturální nedostatky překonány. Výše uvedené aspekty jsou společné všem členským státům a ovlivňují inovační kapacitu Unie jako celku.	Má-li být Evropa schopna soutěžit v mezinárodním měřítku, musí být tyto strukturální nedostatky překonány. Výše uvedené aspekty jsou společné všem členským státům a ovlivňují inovační kapacitu Unie jako celku.
EIT bude tyto problémy řešit prostřednictvím podpory strukturálních změn v evropském inovačním prostředí. Bude postupovat cestou podpory integrace vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet nová prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikavých lidí. Přitom bude EIT v plné míře přispívat k realizaci cílů strategie Evropa 2020 a zejména stěžejních iniciativ Unie inovací a Mládež v pohybu.	EIT bude tyto problémy řešit prostřednictvím podpory strukturálních změn v evropském inovačním prostředí. Bude postupovat cestou podpory integrace vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet nová prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikavých lidí s podnikatelskými schopnostmi a zkušenostmi a podporou vytváření inovativních nebo osamostatněných a začínajících podniků. Přitom bude EIT v plné míře přispívat k realizaci cílů strategie Evropa 2020 a zejména stěžejních iniciativ Unie inovací a Mládež v pohybu. Konkrétně činnosti Evropského inovačního a technologického institutu prostřednictvím znalostních a inovačních společenství přispějí k provádění cílů „společenské výzvy“ a „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ vymezených v rámci zvláštního programu Horizont 2020. EIT a jeho znalostní a inovační společenství by kromě toho měly podporovat součinnost a interakci jednotlivých pilířů programu Horizont 2020 a dalších příslušných iniciativ.
Propojení vzdělávání a podnikání s výzkumem a inovacemi	Propojení vzdělávání a podnikání s výzkumem a inovacemi
Zvláštním rysem EIT je propojení vzdělávání a podnikání s výzkumem a inovacemi jakožto článků jediného inovačního řetězce v celé Unii i za jejími hranicemi.	Zvláštním rysem EIT je propojení vyššího vzdělávání a podnikání s výzkumem a inovacemi jakožto článků jediného inovačního řetězce v celé Unii i za jejími hranicemi, což přináší větší počet inovativních služeb, výrobků a procesů vstupujících na trh.
Obchodní logika a přístup zaměřený na výsledky	Obchodní logika a přístup zaměřený na výsledky
EIT prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství funguje v souladu s obchodní logikou. Nezbytným předpokladem je pevné vedení: každé znalostní a inovační společenství řídí výkonný ředitel. Partneři znalostního a inovačního společenství jsou zastoupeni jedinými právními subjekty za účelem jednoduššího rozhodování. Znalostní a inovační společenství musí každoročně připravovat obchodní plány, včetně ambiciózního portfolia činností od vzdělávání po zakládání podniků, s jasnými cíli a výstupy, které usilují jak o dopad na trh, tak o společenský dopad. Stávající pravidla pro účast, hodnocení a sledování znalostních a inovačních společenství umožňují rychlá a praktická rozhodnutí.	EIT prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství funguje v souladu s obchodní logikou a je zaměřený na výsledky. Nezbytným předpokladem je pevné vedení: každé znalostní a inovační společenství řídí výkonný ředitel. Partneři znalostního a inovačního společenství jsou zastoupeni jedinými právními subjekty za účelem jednoduššího rozhodování. Znalostní a inovační společenství musí každoročně připravovat obchodní plány, včetně ambiciózního portfolia činností od vzdělávání po zakládání podniků, s jasnými cíli a výstupy, které v rámci přístupu zaměřeného na výsledky usilují jak o dopad na trh, tak o společenský dopad a o jasnou přidanou hodnotu, a to v rámci přístupu zaměřeného na výsledky. Stávající pravidla pro účast, hodnocení a sledování znalostních a inovačních společenství umožňují rychlá a praktická rozhodnutí a tato společenství by měla být schopna uvolnit investice a přijmout dlouhodobé závazky vůči obchodnímu sektoru. Znalostní a inovační společenství jsou nicméně financována i z veřejných zdrojů, a musí proto zůstat odpovědná a fungovat otevřeným a transparentním způsobem, zejména vůči ostatním aktérům v rámci dané oblasti činnosti.
Překonání roztříštěnosti pomocí dlouhodobých integrovaných partnerství	Překonání roztříštěnosti pomocí dlouhodobých integrovaných partnerství
Znalostní a inovační společenství EIT jsou vysoce integrované podniky, které sdružují partnery z průmyslu, vyššího vzdělávání, výzkumu a technologických ústavů, kteří jsou známi svou excelencí. Znalostní a inovační společenství umožňují partnerům světové úrovně spojovat se v nových přeshraničních uspořádáních, optimalizovat stávající zdroje a otevírat přístup k novým obchodním příležitostem skrze nové hodnotové řetězce, a reagovat tak na výzvy s vyšším rizikem a většího rozsahu.	Znalostní a inovační společenství EIT jsou vysoce integrované podniky, které sdružují partnery z průmyslu, včetně malých a středních podniků, vyššího vzdělávání, výzkumu a technologických ústavů, kteří jsou známi svou excelencí. Znalostní a inovační společenství umožňují partnerům světové úrovně spojovat se v nových přeshraničních uspořádáních, optimalizovat stávající zdroje a otevírat přístup k novým obchodním příležitostem skrze nové hodnotové řetězce, a reagovat tak na výzvy s vyšším rizikem a většího rozsahu. Je velmi důležité, aby znalostní a inovační společenství umožňovala malým a středním podnikům plně se zapojit do jejich činnosti. Součástí strategie znalostních a inovačních společenství by mělo být širší zapojení nových subjektů na trhu, které přinášejí nové nápady, a zejména větší účast malých a středních podniků.
Péče o hlavní bohatství v oblasti inovací v Evropě: její vysoce talentované lidi	Péče o hlavní bohatství v oblasti inovací v Evropě: její vysoce talentované lidi
Talent je hlavní složkou inovací. EIT se stará o lidi a interakce mezi nimi tak, že jádrem svého inovačního modelu činí studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele. EIT bude vytvářet podnikatelskou a kreativní kulturu a poskytovat mezioborové vzdělání talentovaným lidem prostřednictvím magisterských titulů a titulů PhD pod značkou EIT, ze kterých by se měla stát mezinárodně uznávaná známka excelence. Přitom EIT výrazně podporuje mobilitu v rámci znalostního trojúhelníku.	Talent je hlavní složkou inovací. EIT se stará o lidi a interakce mezi nimi tak, že jádrem svého inovačního modelu činí studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele. EIT bude vytvářet podnikatelskou a kreativní kulturu a poskytovat mezioborové vzdělání talentovaným lidem prostřednictvím magisterských titulů a titulů PhD pod značkou EIT, letních a dálkových vzdělávacích programů, ze kterých by se měla stát mezinárodně uznávaná známka excelence. Přitom EIT zajišťuje optimální rozvoj a dynamické užití evropského intelektuálního kapitálu a výrazně podporuje mobilitu v rámci znalostního trojúhelníku.
3. Hlavní rysy činností	3. Hlavní rysy činností
EIT působí především, ale nikoli výlučně prostřednictvím znalostních a inovačních společenství v oblastech společenských výzev, které jsou velmi významné pro společnou budoucnost Evropy. Znalostní a inovační společenství mají sice značnou míru samostatnosti při určování vlastních strategií a činností, ale řada inovativní prvků je společná všem těmto společenstvím. EIT bude navíc svůj dopad zesilovat zpřístupňováním zkušeností z těchto společenství po celé Unii a aktivním pěstováním nové kultury sdílení znalostí.	EIT působí především, ale nikoli výlučně prostřednictvím znalostních a inovačních společenství v oblastech společenských výzev, které jsou velmi významné pro společnou budoucnost Evropy a nabízejí inovační potenciál. Znalostní a inovační společenství mají sice značnou míru samostatnosti při určování vlastních strategií a činností, ale řada inovativních prvků je všem těmto společenstvím společná a v jejich případě je nutné usilovat o koordinaci a součinnost. EIT bude navíc svůj dopad zesilovat zpřístupňováním zkušeností z těchto společenství po celé Unii, šířením osvědčených postupů pro integraci znalostního trojúhelníku, podporou podnikatelské činnosti a zapojení dalších partnerů a aktivním pěstováním nové kultury sdílení znalostí.
a) Přenos a využití činností v oblasti vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací pro zakládání nových podniků	a) Přenos a využití činností v oblasti vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací pro zakládání nových podniků
EIT se zaměří na uvolnění inovačního potenciálu lidí a na využití jejich nápadů bez ohledu na jejich místo v inovačním řetězci. Tím EIT rovněž pomůže řešit „evropský paradox“ – že stávající vynikající výzkum zdaleka není plně využíván. Přitom EIT pomůže při uvádění nápadů na trh. Zejména prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství a svého zaměření na rozvoj podnikatelského myšlení bude vytvářet nové podnikatelské příležitosti ve formě zakládání podniků a osamostatňování podniků, ale také v rámci stávajícího průmyslu.	EIT se zaměří na uvolnění inovačního potenciálu lidí a na využití jejich nápadů bez ohledu na jejich místo v inovačním řetězci. Tím EIT rovněž pomůže řešit „evropský paradox“ – že stávající vynikající výzkum zdaleka není plně využíván. Přitom EIT pomůže při přenosu znalostí a technologií, a tím k uvádění nápadů na trh. EIT musí zaručit přístup ke všem evropským výzkumným institutům vynikající kvality. Zejména prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství a svého zaměření na rozvoj podnikatelského myšlení bude vytvářet nové podnikatelské příležitosti ve formě zakládání podniků a osamostatňování podniků, ale také v rámci stávajícího průmyslu. Důraz nebude kladen jen na technologické inovace, ale i sociální a jiné než technologické inovace a na podporu sociálního podnikání.
b) Špičkový výzkum zaměřený na inovace v oblastech hlavního hospodářského a společenského zájmu	b) Špičkový výzkum zaměřený na inovace v oblastech hlavního hospodářského a společenského zájmu
Strategie a činnosti EIT budou vedeny zaměřením na společenské výzvy, které jsou nanejvýše důležité pro budoucnost, jako je změna klimatu nebo udržitelná výroba energie. EIT bude řešit hlavní společenské výzvy komplexním způsobem, a bude tak podporovat mezioborové a víceoborové přístupy a pomůže soustředit výzkumné úsilí partnerů znalostních a inovačních společenství.	Strategie a činnosti EIT se zaměří na společenské výzvy uvedené v programu Horizont 2020, které jsou nanejvýše důležité pro budoucnost, jako je změna klimatu nebo udržitelná výroba energie, které nabízejí skutečný inovační potenciál. EIT bude řešit hlavní společenské výzvy komplexním způsobem, a bude tak podporovat mezioborové a víceoborové přístupy a pomůže soustředit výzkumné úsilí partnerů znalostních a inovačních společenství. Zejména EIT, jakožto nezbytný doplněk důrazu na technologie a průmysl, rozvine potenciál jiných než technologických, organizačních a systémových inovací i sociálního podnikání.
c) Rozvoj talentovaných, kvalifikovaných a podnikavých lidí pomocí vzdělávání a odborné přípravy	c) Rozvoj talentovaných, kvalifikovaných a podnikavých lidí pomocí vzdělávání a odborné přípravy
EIT plně integruje vzdělávání a odbornou přípravu ve všech fázích profesní dráhy a rozvíjí nové a inovativní vzdělávací programy, aby reagoval na potřebu nových profilů danou složitými společenskými a ekonomickými výzvami. Za tímto účelem bude EIT hrát klíčovou roli, pokud jde o podporu uznávání nových titulů a diplomů v členských státech.	EIT plně integruje vzdělávání a odbornou přípravu ve všech fázích profesní dráhy a podporuje a usnadňuje rozvoj nových a inovativních vzdělávacích programů, aby reagoval na potřebu nových profilů danou složitými společenskými a ekonomickými výzvami. Za tímto účelem bude EIT hrát klíčovou roli, pokud jde o podporu uznávání nových titulů a diplomů v členských státech. Genderový rozměr bude začleněn do analýzy potřebnosti nových profilů. EIT také plánuje vzdělávání a odbornou přípravu způsobem citlivým k rovnosti žen a mužů, neboť začlení genderový rozměr rovněž do nových vzdělávacích programů, což zajistí účinnost a kvalitu vzdělávání a odborné přípravy stejně jako jejich inovativní rozměr.
EIT bude také hrát zásadní roli při upřesňování pojmu „podnikání“ prostřednictvím svých vzdělávacích programů, které podporují podnikání v kontextu náročném na znalosti, přičemž staví na inovativním výzkumu a přispívají k řešením velkého společenského významu.	EIT bude také hrát zásadní roli při upřesňování pojmu „podnikání“ prostřednictvím svých vzdělávacích programů, které podporují podnikání v kontextu náročném na znalosti, přičemž staví na inovativním výzkumu a přispívají k řešením velkého společenského významu.
d) Šíření osvědčených postupů a systémové sdílení znalostí	d) Šíření osvědčených postupů a systémové sdílení znalostí
Záměrem EIT je zavádět jako první nové přístupy v inovacích a vytvořit společnou kulturu inovací a přenosu znalostí, mimo jiné sdílením rozmanitých zkušeností svých znalostních a inovačních společenství prostřednictvím různých mechanismů pro jejich šíření, jako je platforma zúčastněných stran a doktorandský studijní program.	Záměrem EIT je zavádět jako první nové přístupy v inovacích a vytvořit společnou kulturu inovací a přenosu znalostí, přičemž bude zvláštní pozornost věnována malým a středním podnikům. To lze zajistit mimo jiné sdílením rozmanitých zkušeností svých znalostních a inovačních společenství prostřednictvím různých mechanismů pro jejich šíření, jako je platforma zúčastněných stran, ocenění a soutěže, výstavy věnované produktům a procesům, sdružení na ochranu duševního vlastnictví a patentů a doktorandský studijní program.
e) Mezinárodní rozměr	e) Mezinárodní rozměr
EIT si je ve své činnosti vědom celosvětového kontextu, ve kterém působí a podílí se na navazování vztahů s klíčovými mezinárodními partnery. Rozšiřováním středisek excelence prostřednictvím znalostních a inovačních společenství a podporou nových vzdělávacích příležitostí bude usilovat o zvýšení přitažlivosti Evropy pro talentované lidi ze zahraničí.	EIT si je ve své činnosti vědom celosvětového kontextu, ve kterém působí a podílí se na navazování vztahů s klíčovými mezinárodními partnery. Rozšiřováním středisek excelence prostřednictvím znalostních a inovačních společenství a podporou nových vzdělávacích příležitostí bude usilovat o zvýšení přitažlivosti Evropy pro talentované lidi ze zahraničí.
f) Zesílení celoevropského dopadu pomocí inovačního modelu financování	f) Zesílení celoevropského dopadu pomocí inovačního modelu financování
EIT významně přispěje k realizaci cílů stanovených v programu Horizont 2020, zejména tím, že bude společenské výzvy řešit způsobem, který doplní další iniciativy v těchto oblastech. Bude zkoušet nové a zjednodušené přístupy k financování a řízení, a sehraje tak průkopnickou roli v evropském inovačním prostředí. Jeho přístup k financování bude pevně postaven na silném pákovém efektu s mobilizací veřejných i soukromých finančních prostředků. Kromě toho bude používat zcela nové prostředky cílené podpory jednotlivých činností pomocí nadace EIT.	EIT významně přispěje k realizaci cílů stanovených v programu Horizont 2020, zejména tím, že bude společenské výzvy řešit způsobem, který doplní další iniciativy v těchto oblastech. Bude zkoušet nové a zjednodušené přístupy k financování a řízení, a sehraje tak průkopnickou roli v evropském inovačním prostředí. Velká část ročního příspěvku bude znalostním a inovačním společenstvím přidělena na základě soutěže vycházející z hodnocení jejich ročních plánů, cílů, dosažených výsledků a budoucího potenciálu. Jeho přístup k financování bude pevně postaven na silném pákovém efektu s mobilizací veřejných i soukromých finančních prostředků. Kromě toho bude používat zcela nové prostředky cílené podpory jednotlivých činností pomocí nadace EIT.
g) Propojení regionálního rozvoje s evropskými příležitostmi	g) Propojení regionálního rozvoje s evropskými příležitostmi
Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství a jejich center společného umístění, tedy středisek excelence, která sdružují partnery z vyššího vzdělávání, výzkumu a podnikání v dané zeměpisné oblasti, bude EIT napojen také na regionální politiku. Zajistí zejména lepší propojení mezi institucemi vyššího vzdělávání a inovacemi a růstem na regionální úrovni v rámci regionálních a vnitrostátních strategií pro inteligentní specializaci. Tímto způsobem přispěje k naplnění cílů politiky soudržnosti Unie.	Prostřednictvím znalostních a inovačních společenství a jejich center společného umístění, tedy středisek excelence, která sdružují partnery z vyššího vzdělávání, výzkumu a podnikání v dané zeměpisné oblasti, bude EIT napojen také na regionální politiku. Zajistí zejména lepší propojení mezi institucemi vyššího vzdělávání, pracovním trhem a inovacemi a růstem na regionální úrovni v rámci regionálních a vnitrostátních strategií pro inteligentní specializaci. Tímto způsobem přispěje k naplnění cílů politiky soudržnosti Unie.
Pozměňovací návrh   147 Návrh nařízení Příloha II – Rozdělení rozpočtu – tabulka
Orientační rozdělení pro program Horizont 2020 je následující (v milionech EUR):
I. Vynikající věda, z toho:	27818
1. Evropská rada pro výzkum	15008
2. Budoucí a vznikající technologie	3505
3. Akce „Marie Curie“ týkající se dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje	6503
4. Evropské výzkumné infrastruktury (včetně elektronických infrastruktur)	2802
II. Vedoucí postavení v průmyslu, z toho:	20280
1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích*	15580 z toho 500 pro EIT
2. Přístup k rizikovému financování**	4000
3. Inovace v MSP	700
III Společenské výzvy, z toho:	35888
1. Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky	9077 z toho 292 pro EIT
2. Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství	4694 z toho 150 pro EIT
3. Bezpečná, čistá a účinná energie	6537 z toho 210 pro EIT
4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava	7690 z toho 247 pro EIT
5. Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny	3573 z toho 115 pro EIT
6. Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění	4 317 z toho 138 pro EIT
Evropský inovační a technologický institut (EIT)	1542 + 1652***
nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska	2212
CELKEM	87740
Pozměňovací návrh Rozdělení pro program Horizont 2020 je následující (v milionech EUR):   I. Vynikající věda, z toho: 32,6 % 1. Evropská rada pro výzkum 16,3 % 2. Budoucí a vznikající věda a technologie 3,5 % 3. Akce „Marie Curie-Skłodowska“ týkající se dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje: 8,3 % 4. Evropské výzkumné infrastruktury (včetně elektronických infrastruktur) 3,6 % 5. Rozšiřování excelence 0,9 % II. Vedoucí postavení v průmyslu, z toho: 24,3 % 1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích* 15,8 % 2. Přístup k rizikovému financování** 4,0 % 3. Inovace v MSP 4,5 % III Společenské výzvy, z toho: 37,5 % -1. Věda se společností a pro společnost 0,4 % 1. Zdraví a dobré životní podmínky 9,0 % 2. kvalita potravin, ochrana a bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum a biotechnologický průmysl 4,9 % 3. Bezpečná, čistá a účinná energie 8,4 % 4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava a mobilita 6,9 % 5. Oblast klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a udržitelné využívání surovin 4,0 % 6. Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění 1,7 % 6a. Ochrana svobody a bezpečnosti v Evropě 2,1 % Evropský inovační a technologický institut (EIT) 3,3 % nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska 2,4 % CELKEM 100 %* * Podle Matiasovy a Garrigovy zprávy
Pozměňovací návrh   148 Návrh nařízení Příloha II – první hvězdička
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
*Včetně 8 975 milionů EUR na informační a komunikační technologie (IKT), z toho 1 795 milionů EUR na fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, 4 293 milionů EUR na nanotechnologie, vyspělé materiály a vyspělou výrobu a zpracování, 575 milionů EUR na biotechnologii a 1 737 milionů EUR na oblast vesmíru. V důsledku toho je na podporu klíčových technologií k dispozici 6 663 milionů EUR.	*Včetně 57,6 % na informační a komunikační technologie (IKT), z toho 20 % na fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, 27,6 % na nanotechnologie, vyspělé materiály a vyspělou výrobu a zpracování, 3,7 % na biotechnologii a 11,1 % na oblast vesmíru. V důsledku toho je na podporu klíčových technologií k dispozici 42,8 %.
Pozměňovací návrh   149 Návrh nařízení Příloha II – druhá hvězdička
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
** Přibližně 1 131 milionů EUR z této částky půjde zřejmě na provádění projektů Strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Zhruba třetina této částky může být použita pro MSP.	**Přibližně 28,3 % z této částky půjde zřejmě na provádění projektů Strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Zhruba třetina této částky může být použita pro MSP.
Pozměňovací návrh   150 Návrh nařízení Příloha II – třetí hvězdička
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
***Celková částka bude poskytnuta v přídělech podle čl. 6 odst. 3. Druhý příděl ve výši 1 652 milionů EUR se orientačně a s výhradou přezkumu podle čl. 26 odst. 1 poskytne poměrným dílem z rozpočtu na společenské výzvy a vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích.	vypouští se
Pozměňovací návrh   151 Návrh nařízení Příloha II a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Příloha II a
	HORIZONT 2020
	Soubor „nástrojů“
	Komplexní povaha programu Horizont 2020, jeho vícečetné cíle, rysy a okruh činností, jež pokrývá, vyžadují, aby byla k dispozici škála prováděcích prostředků („nástrojů“) a aby bylo možné tyto nástroje využívat flexibilně.
	Cílem této tabulky je poskytnout přehled souboru nástrojů navrhovaných v programu Horizont 2020, které vedou ke vzniku finanční podpory z Unie.
	Soubor nástrojů vychází ze zkušeností získaných v rámci řady výzkumných rámcových programů, přičemž došlo k určitým zdokonalením, a obecným cílem je zjednodušení nástrojů. V rámci programu Horizont 2020 bylo zavedeno jen několik nových nástrojů, které reagují na jasnou poptávku ze strany účastníků a byly pilotně testovány v rámci sedmého rámcového programu.
Primární cíle Popis zboží Převažující forma financování1/realizace Podpora jednotlivců     Evropská rada pro výzkum (ERV) Individuální výzkumníci provádějící hraniční výzkum Granty Akce „Marie Curie-Sklodowska“ Odborná příprava v oblasti výzkumu a výměna znalostí prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility Granty Podpora spolupráce v oblasti výzkumu a inovací     Projekty založené na spolupráci Vysoké školy, organizace provádějící výzkum a podniky (zejména malé a střední), a to ve spolupráci, se společnými cíli a sdílenými kapacitami pro dos