Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu realizací Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“), v němž se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie, a podporou větší konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti průmyslu. V rámci sledování těchto cílů by Unie měla provádět činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, podporovat mezinárodní spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a mobilitu.

(1) Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu realizací Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“), v němž se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie, a úsilím o to, aby se Unie stala znalostní společností a nejvýznamnější světovou udržitelnou, konkurenceschopnou a odolnou ekonomikou, mimo jiné v oblasti průmyslu. V rámci sledování těchto cílů by Unie měla provádět činnosti v oblasti výzkumu a inovací, technologického rozvoje a demonstrací, podporovat mezinárodní spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a mobilitu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Unie se zavázala k naplnění strategie Evropa 2020, která stanovila cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zdůrazňuje úlohu výzkumu a inovací jakožto klíčové hybné síly společenské a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí, chce dosáhnout zvýšení výdajů na výzkum a vývoj tak, aby do roku 2020 činily 3 % hrubého domácího produktu (HDP), a současně vypracovat ukazatel intenzity inovací. V této souvislosti představuje stěžejní iniciativa Unie inovací strategický a integrovaný přístup k výzkumu a inovacím a stanovuje rámec a cíle, k jejichž naplnění by mělo přispět budoucí financování výzkumu a inovací ze strany Unie. Výzkum a inovace jsou rovněž klíčovými činiteli pro další stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020, zejména pro ty, které se týkají Evropy účinněji využívající zdroje, průmyslové politiky pro éru globalizace a digitální agendy pro Evropu. Pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejících s výzkumem a inovacemi bude hrát klíčovou úlohu také politika soudržnosti, a to prostřednictvím budování kapacit a poskytováním prostředků k dosažení excelence.

(3) Unie se zavázala k naplnění strategie Evropa 2020, která stanovila cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zdůrazňuje úlohu výzkumu a inovací jakožto klíčové hybné síly společenské a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí, chce dosáhnout zvýšení veřejných výdajů na výzkum a vývoj s cílem přilákat soukromé investice ve výši až dvou třetin hodnoty celkových investic, a tím dosáhnout do roku 2020 jejich kumulativního celkového podílu na hrubém domácím produktu (HDP) ve výši 3 %, a současně vypracovat ukazatel intenzity inovací. Rozpočet Unie by měl tento ambiciózní cíl odrážet tím, že projde radikální přeměnou a zaměří se na financování investic orientovaných na budoucnost, jako jsou výzkum, vývoj a inovace, což by se mělo jednoznačně projevit ve výrazném navýšení finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace v Unii v porovnání s výší financování v roce 2013. V této souvislosti představuje stěžejní iniciativa Unie inovací strategický a integrovaný přístup k výzkumu a inovacím a stanovuje rámec a cíle, k jejichž naplnění by mělo přispět budoucí financování výzkumu a inovací ze strany Unie. Výzkum a inovace jsou rovněž klíčovými činiteli pro další stěžejní iniciativy a cíle politik strategie Evropa 2020, zejména pro ty, které se týkají Evropy účinněji využívající zdroje, průmyslové politiky pro éru globalizace, politiky v oblasti klimatu a energetiky a digitální agendy pro Evropu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 podpořila koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie pro zvýšení účinnosti financování výzkumu a inovací na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie a vyzvala Unii, aby se urychleně zabývala zbývajícími překážkami, které brání přilákání talentovaných lidí a investic, aby bylo do roku 2014 možné dokončit EVP a dosáhnout skutečně jednotného trhu znalostí, výzkumu a inovací.

(4) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 podpořila koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie pro zvýšení účinnosti financování výzkumu a inovací na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie a vyzvala Unii, aby se urychleně zabývala zbývajícími překážkami, které brání přilákání talentovaných lidí a investic, aby bylo do roku 2014 možné dokončit EVP a dosáhnout skutečně jednotného trhu znalostí, výzkumu a inovací. To vyžaduje výrazné navýšení rozpočtu pro příští sedmileté období, aby byla posílena inovační kapacita Unie a aby byly získány významné prostředky ze soukromého sektoru pro financování činností Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 požádal o radikální zjednodušení v oblasti financování výzkumu a inovací Unií; v usnesení ze dne 12. května 2011 zdůraznil význam Unie inovací, která má proměnit Evropu pro svět po krizi; ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 poukázal na důležité poučení, které plyne z průběžného hodnocení sedmého rámcového programu a v usnesení ze dne 27. září 2011 podpořil koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací.

(5) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 požádal o radikální zjednodušení v oblasti financování výzkumu a inovací Unií; v usnesení ze dne 12. května 2011 zdůraznil význam Unie inovací, která má proměnit Evropu pro svět po krizi; ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 poukázal na důležité poučení, které plyne z průběžného hodnocení sedmého rámcového programu, a v usnesení ze dne 27. září 2011 podpořil koncepci společného strategického rámce pro financování výzkumu a inovací a zároveň vyzval k tomu, aby byl v příštím finančním období od roku 2014 zdvojnásoben rozpočet na výzkumné a inovační programy EU.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla, aby se v jediném společném strategickém rámci pro výzkum a inovace spojily oblasti zahrnuté v období 2007–2013 do sedmého rámcového programu pro výzkum a části rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se týká inovací, jakož i Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“), aby bylo možné dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího ve zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP do roku 2020. V uvedeném sdělení se Komise rovněž zavázala k začlenění změny klimatu do výdajových programů Unie a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související klimatem. Opatření v oblasti klimatu a účinnost zdrojů představují vzájemně se doplňující cíle pro dosažení udržitelného rozvoje. Zvláštní cíle vztahující se k oběma oblastem by měly být doplněny o další zvláštní cíle programu Horizont 2020. V důsledku toho se očekává, že alespoň 60 % celkového rozpočtu programu Horizont 2020 by mělo souviset s udržitelným rozvojem. Rovněž se očekává, že výdaje související s klimatem, včetně vzájemně slučitelných opatření na zlepšení účinnosti zdrojů, by měly překročit 35 % rozpočtu. Komise by měla poskytnout informace o rozsahu a výsledcích podpory cílů v oblasti změny klimatu. Výdaje související s klimatem v rámci programu Horizont 2020 by měly být sledovány v souladu s metodikou uvedenou v uvedeném sdělení.

(10) Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla, aby se v jediném společném strategickém rámci pro výzkum a inovace spojily oblasti zahrnuté v období 2007–2013 do sedmého rámcového programu pro výzkum a části rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se týká inovací, jakož i Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“), aby bylo možné dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího ve zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP do roku 2020. V uvedeném sdělení se Komise rovněž zavázala k začlenění změny klimatu do výdajových programů Unie a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související klimatem. Opatření v oblasti klimatu a účinnost zdrojů představují vzájemně se doplňující cíle pro dosažení udržitelného rozvoje. Zvláštní cíle vztahující se k oběma oblastem by měly být doplněny o další zvláštní cíle programu Horizont 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a) Ve své bílé knize nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“1 Komise uvádí, že výzkumná a inovační politika v oblasti dopravy by měla zajišťovat rostoucí a ucelenou podporu pro rozvoj klíčových technologií za účelem vytvoření moderního, účinného, udržitelného a dostupného evropského dopravního systému. V bílé knize je stanoven cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 60 % oproti hodnotě z roku 1990.

__________________

1 COM(2011)0144

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace v Evropské unii (dále jen „program Horizont 2020“) – je zaměřen na tři priority, totiž na tvorbu vynikající vědy s cílem posílit excelenci Unie ve vědě na světové úrovni, na podporu vedoucího postavení v průmyslu ve prospěch podniků, včetně malých a středních podniků (dále jen „MSP“), a inovací a na řešení společenských výzev tak, aby se přímo reagovalo na výzvy uvedené ve strategii Evropa 2020, a to podporou celého spektra činností od výzkumu až po trh. Program Horizont 2020 by měl podporovat všechny fáze v inovačním řetězci, zejména činnosti v rozvinuté fázi připravenosti k obchodnímu využití, včetně inovačních finančních nástrojů, jakož i netechnologických a sociálních inovací a klade si za cíl uspokojit výzkumné potřeby široké škály politik Unie tím, že klade důraz na co nejširší využívání a šíření znalostí získaných na základě podporovaných činností až po jejich obchodní využití. Priority programu Horizont 2020 by měly být podporovány také prostřednictvím programu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie podle Smlouvy o Euratomu.

(11) Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace v Evropské unii (dále jen „program Horizont 2020“) – je zaměřen na tři priority, totiž na tvorbu vynikající vědy s cílem posílit excelenci Unie ve vědě na světové úrovni, na podporu vedoucího postavení v průmyslu ve prospěch podniků, včetně malých a středních podniků (dále jen „MSP“), a inovací a na řešení společenských výzev tak, aby se přímo reagovalo na výzvy uvedené ve strategii Evropa 2020, a to podporou celého spektra činností od výzkumu až po trh. Ačkoli přidaná hodnota Unie spočívá hlavně ve financování předkonkurenčního, nadnárodního výzkumu založeného na spolupráci, které by mělo v programu Horizont 2020 dosáhnout alespoň úrovně sedmého rámcového programu, je v rámci programu Horizont 2020 rovněž třeba klást zvláštní důraz na financování inovací. Cílem programu Horizont 2020 je také uspokojit výzkumné potřeby široké škály politik Unie tím, že klade důraz na co nejširší využívání a šíření znalostí získaných na základě podporovaných činností až po jejich obchodní využití. Program Horizont 2020 by měl proto zajistit, aby všechny fáze výzkumného a inovačního řetězce, včetně pokročilého a aplikovaného výzkumu, přenosu znalostí a činností blíže trhu, inovačních finančních nástrojů, jakož i netechnologických a sociálních inovací. Program Horizont 2020 by měl uplatňovat diferenciovaný přístup, tedy čím blíže je podporovaná činnost k obchodnímu využití, tím menší by měla být část financovaná z programu Horizont 2020 a tím větší ta část, na níž by měly být získány finanční prostředky z jiných zdrojů, jako jsou strukturální fondy, státní/regionální finanční podpora nebo soukromý sektor. Priority programu Horizont 2020 by měly být podporovány také prostřednictvím programu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie podle Smlouvy o Euratomu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a) Je třeba zdůraznit, že v zájmu zajištění rozsáhlé spolupráce s partnery z celé Unie a vytvoření integrovaného evropského výzkumného prostoru by měly být veškeré činnosti programu Horizont 2020 otevřené novým účastníkům .

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V souvislosti se znalostním trojúhelníkem, který tvoří výzkum, vzdělávání a inovace, by znalostní a inovační společenství v rámci Evropského inovačního a technologického institutu měla výrazně přispět k realizaci cílů programu Horizont 2020, včetně společenských výzev, a to zejména prostřednictvím integrace výzkumu, vzdělávání a inovací. Aby byla zajištěna komplementarita v rámci celého programu Horizont 2020 a adekvátní čerpání finančních prostředků, měl by být finanční příspěvek Evropskému inovačnímu a technologickému institutu poskytnut ve dvou přídělech, přičemž druhý příděl podléhá přezkumu.

(13) V souvislosti se znalostním trojúhelníkem, který tvoří výzkum, vzdělávání a inovace, by znalostní a inovační společenství v rámci EIT měla výrazně přispět k realizaci cílů programu Horizont 2020, včetně společenských výzev, a to zejména prostřednictvím integrace výzkumu, vzdělávání a inovací. EIT je hlavním nástrojem v rámci programu Horizont 2020, který klade silný důraz na vzdělávací rozměr znalostního trojúhelníku a jehož účelem je řešit tzv. evropský paradox prostřednictvím vzdělávání podnikatelů, jež povede ke vzniku nových a osamostatněných inovačních podniků založených na znalostech.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Jedním z ústředních cílů programu Horizont 2020 je zjednodušení, což by se mělo plně odrazit v jeho formě, pravidlech, finančním řízení a provádění. Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na dosažení vysoké účasti vysokých škol, výzkumných středisek, průmyslu a zejména MSP a měl by být otevřený novým účastníkům, protože spojuje celé spektrum podpory výzkumu a inovací do jednoho společného strategického rámce, včetně racionalizovaného souboru forem podpory, a používá pravidla pro účast se zásadami použitelnými u všech akcí v rámci programu. Jednodušší pravidla financování by měla snížit administrativní náklady na účast a přispějí k omezení finančních chyb.

(15) Jedním z ústředních cílů programu Horizont 2020 je zjednodušení, což by se mělo plně odrazit v jeho formě, pravidlech, finančním řízení a provádění. Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na dosažení vysoké účasti vysokých škol, výzkumných středisek, průmyslu a zejména MSP, jichž je i přes již přijatá opatření zapojeno do výzkumných programů příliš málo, a měl by být otevřený novým účastníkům, zejména z občanské společnosti. Horizont 2020 spojuje celé spektrum podpory výzkumu a inovací do jednoho společného strategického rámce, včetně racionalizovaného souboru forem podpory, a používá pravidla pro účast se zásadami použitelnými u všech akcí v rámci programu. Jednodušší pravidla financování by měla snížit administrativní náklady na účast a přispějí k předcházení finančním chybám a k jejich omezení.

Mají-li být podniknuty kroky směrem k další externalizaci financování výzkumu a inovací Unie (jako jsou společné technologické iniciativy, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo výkonné agentury pro výzkum), je třeba určit formu a rozsah externalizace na základě výsledků nezávislého posouzení dopadů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15a) Aby byla zajištěna náležitá rovnováha mezi výzkumem, vývojem a inovacemi, které jsou založeny na konsenzu, a těmi, kde je více rozporů, měly by být více využívány otevřené výzvy se zkráceným řízením, u nichž se uplatní postup zdola nahoru, s cílem zajistit rychlou realizaci inovačních projektů. Dále by v rámci společenských výzev a základních a průmyslových technologií měla být zajištěna náležitá rovnováha mezi menšími a většími projekty s přihlédnutím ke struktuře daného odvětví, druhu činnosti, technologii a výzkumnému prostředí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) V souladu s čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie rámcový program určuje nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Unie na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností.

(16) V souladu s čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rámcový program určuje nejvyšší celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Unie na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z činností vymezených v článku 180 SFEU.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a) Aby měl Evropský parlament možnost vykonávat svou funkci politického dohledu a aby byla zajištěna transparentnost a odpovědnost, jak je stanoveno ve Smlouvách, měla by Komise řádně a pravidelně informovat Evropský parlament o všech relevantních aspektech provádění programu Horizont 2020, včetně přípravy a vypracování pracovních programů, realizace a případně nutnosti provést úpravy rozdělení rozpočtových prostředků a vytvoření ukazatelů výkonnosti pro sledované cíle a očekávané výsledky.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18) Je vhodné zajistit řádné ukončení programu Horizont 2020 a programů, které mu předcházely, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jejich řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci.

(18) Je vhodné zajistit řádné ukončení programu Horizont 2020 a programů, které mu předcházely, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jejich řízení, jako je financování zcela nezbytné technické a administrativní pomoci.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Provádění programu Horizont 2020 může vést k doplňkovým programům s účastí jen některých členských států, k účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků nebo k jiným opatřením ve smyslu článků 184, 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(19) Provádění programu Horizont 2020 může za určitých, transparentních podmínek a v jednotlivých případech vést k doplňkovým programům s účastí jen některých členských států, k účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy nebo k zakládání společných podniků nebo k jiným opatřením ve smyslu článků 184, 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tyto doplňkové programy či opatření by měly mít zřetelný přínos pro Unii, zakládat se na skutečných partnerstvích, doplňovat další činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020, prokázat, že stejných cílů nelze dosáhnout při uplatnění mechanismů financování jiného typu, a zapojovat co nejvíce stran.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Program Horizont 2020, jehož cílem je prohloubit vztah mezi vědou a společností a posílit důvěru veřejnosti ve vědu, by měl upřednostňovat informované zapojování občanů a občanské společnosti do záležitostí výzkumu a inovací tím, že bude podporovat vzdělávání v oblasti vědy, více zpřístupní vědecké znalosti, vytvoří programy odpovědného výzkumu a inovací, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a usnadní jejich účast v činnostech programu Horizont 2020.

(20) Program Horizont 2020, jehož cílem je prohloubit vztah mezi vědou a společností, by měl:

– podporovat aktivní účast a informované zapojování občanů a občanské společnosti do procesu výzkumu a inovací;

– zajistit náležité zohledňování aspektů rovnosti žen a mužů;

– podporovat vysoce kvalitní vzdělávání v oblasti vědy;

– přispívat k lepší dostupnosti a vícečetnému využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků, zejména vědeckých publikací a údajů, a to především vytvářením archivu vědeckých výsledků;

– zmenšit rozdíly v oblasti digitálních technologií, výzkumu a inovací;

– vytvořit programy odpovědného výzkumu a inovací a rámcové programy správy, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a posílit jejich účast na stanovování výzkumných priorit činností programu Horizont 2020. Zapojování občanů a občanské společnosti by mělo být spojeno s osvětou mezi veřejností s cílem získat a udržet veřejnou podporu programu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a) Veškeré dokumenty vydané Komisí v souvislosti s programem Horizont 2020 by měly být na požádání poskytnuty v přístupných formátech, mezi něž patří například velký tisk, Braillovo písmo, snadno čitelný text, zvukový záznam, videozáznam a elektronická podoba.

Odůvodnění

Osoby se zdravotním postižením by měly mít stejný přístup k informačním a komunikačním činnostem týkajícím se programu Horizont 2020, včetně komunikace o podpořených projektech a výsledcích, tím spíše, že se jedná o veřejné financování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20b) Program Horizont 2020 by měl kromě podpory rozmanitosti výzkumu sloužit také k podpoře jazykové rozmanitosti akademických a vědeckých publikací, a to i v rámci spolupráce se třetími zeměmi, a rovněž k zajištění toho, aby byly dodržovány zásady nezávislého výzkumu a vzájemného ověřování publikací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21) Provádění programu Horizont 2020 by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. Agendy by proto měly být stanovovány v těsné spolupráci se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví a měla by existovat dostatečná pružnost pro nový vývoj. V průběhu programu Horizont 2020 by se mělo průběžně využívat externí poradenství, včetně využití příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.

(21) Provádění programu Horizont 2020 by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. V průběhu programu Horizont 2020 by se proto mělo průběžně využívat vyvážené externí poradenství. Zejména víceoborová a mezioborová povaha společenských výzev, jakož i potřeba průřezových vazeb a rozhraní v rámci programu Horizont 2020 vyžaduje vytvoření účelových strategických vědeckých výborů. Při určování potřeb výzkumu by měly být pokud možno zohledňovány podněty od příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21a) S cílem zajistit transparentní a účinné provádění by měly být na začátku plánování stanoveny víceleté orientační plány pro každý konkrétní cíl a každé průřezové téma a mělo by být usilováno o krátký a transparentní proces tvorby ročních pracovních programů. Při přípravě a vypracovávání plánů a pracovních programů by Komise měla včas a náležitě zapojit a informovat Evropský parlament a Radu. V průběhu realizace programu Horizont 2020 by mělo být průběžně využíváno externího poradenství a příslušných struktur, jako jsou odvětvové poradenské rady, nově zřízené řídící výbory, evropské technologické platformy, iniciativy společného plánování a evropská inovační partnerství.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21b) Aby Unie dokázala obstát ve světové konkurenci, účinně řešit velké společenské výzvy a dosáhnout cílů své strategie do roku 2020, měla by plně využívat svých lidských zdrojů. Program Horizont 2020 by měl urychlit a výrazně napomoci dokončení Evropského výzkumného prostoru tím, že bude napříč hranicemi podporovat činnosti prováděné za účelem přilákání, udržení, odborného vzdělávání a rozvíjení talentů v oblasti výzkumu a inovací. Dosažení tohoto cíle spolu s posílením přenosu znalostí a zvýšením počtu a kvality činností v oblasti rozvíjení výzkumného lidského kapitálu, včetně činností zaměřených konkrétně na mladé lidi a ženy, by mělo být standardním prvkem veškerých výzkumných a inovačních aktivit financovaných z prostředků Unie.

Odůvodnění

Jinde ve světě si při získávání a udržování nejlepších talentů vedou lépe než v Evropě. Jestliže chce Evropa zůstat konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, musí být přitažlivější. Z toho důvodu je nezbytné v rámci výzkumu a inovací s finanční podporou EU věnovat zvláštní pozornost oblasti lidských zdrojů. Zejména je nutné, aby program Horizont 2020 představoval podnět pro dokončení Evropského výzkumného prostoru a zlepšil úroveň lidského kapitálu v evropském systému výzkumu a inovací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21c) Aby byla v průběhu provádění programu Horizont 2020 zajištěna dostatečná pružnost a bylo tak možné reagovat na nové potřeby a nový vývoj a vyhodnocovat a případně upravovat interakce a průřezovost mezi různými prioritami a v rámci jednotlivých priorit, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU pro účely přezkumu částek určených na konkrétní cíle a priority a převodu prostředků mezi nimi na základě přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období. Obzvláště důležité je, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Odůvodnění

Je důležité stanovit určitou pružnost rozpočtu, aby vznikl dostatečný prostor na řešení budoucích potřeb a vývoje, a to i v případě tzv. průřezových akcí. Nejlepším postupem, jak toho dosáhnout, je akt v přenesené pravomoci, který zajistí demokratickou odpovědnost a rychlé rozhodování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22) Program Horizont 2020 by měl přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Náležitá pozornost by se měla věnovat Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků spolu s dalšími důležitými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, a to při respektování jejich dobrovolného charakteru.

(22) Program Horizont 2020 by měl podporou odpovídajících pracovních podmínek pro vědecké pracovníky přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Plná pozornost by se měla věnovat Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků spolu s dalšími důležitými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, s cílem řešit přetrvávající odliv mozků a zvrátit jej na příliv mozků.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22a) Program Horizont 2020 by měl přispět k vybudování Evropského výzkumného prostoru, napomoci k tomu, aby evropští výzkumní pracovníci zůstávali v Evropě, přilákat výzkumné pracovníky z celého světa a zvýšit přitažlivost Evropy pro nejlepší výzkumné pracovníky. V zájmu mobility v Evropě by měla být zaručena slučitelnost grantů jako nástroje finanční podpory pro mobilní výzkumné pracovníky. Musí být vyřešeny daňové otázky a prosazována náležitá sociální ochrana pro evropské vědce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22b) Pro ženy, které chtějí budovat kariéru v oblasti vědy a výzkumu, stále existují společenské překážky (tzv. skleněný strop), v některých oborech, například technických, jsou ženy zastoupeny velmi málo a rozdíly v odměňování žen a mužů se stále nezmenšují. Program Horizont 2020 by proto měl napravit nevyvážené zastoupení výzkumných pracovnic ve všech fázích vědecké kariéry a v různých oblastech výzkumu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23) U činností připravených v rámci programu Horizont 2020 by se mělo usilovat o podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, a to zejména řešením základních příčin genderové nevyváženosti, využíváním plného potenciálu jak výzkumných pracovnic, tak výzkumných pracovníků a začleňováním genderového rozměru do obsahu projektů s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(23) U činností připravených v rámci programu Horizont 2020 by se měla podporovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací zjištěním a odstraněním hlavních příčin genderové nevyváženosti, aby bylo možné využívat plného potenciálu a kvalifikace výzkumných pracovnic i výzkumných pracovníků. Program Horizont 2020 by měl dále zajistit, aby byl do obsahu činností v oblasti výzkumu a inovací ve všech fázích procesu začleněn genderový rozměr s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 23 Listiny základních práv EU.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a) Horizont 2020 by měl podporovat účast žen ve všech evropských výzkumech, projektech a vědeckých oborech, a to nejen v poradních skupinách a mezi hodnotiteli, ale také ve všech strukturách souvisejících s programem Horizont 2020 (EIT, Evropská rada pro výzkum, Společné výzkumné středisko, řídící skupiny, skupiny na vysoké úrovni, odborné skupiny atd.) a rovněž na univerzitách a ve výzkumných institucích.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23b) Výzkum a inovace stojí na tom, zda vědci, výzkumné instituce, podniky a občané mají přístup k vědeckým informacím, a zda je mohou sdílet a využívat. Aby se zlepšilo šíření a využívání poznatků, měla by být stanovena povinnost otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, je-li rozhodnuto o zveřejnění vědeckých publikací financovaných z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020. Mimoto by měl program Horizont 2020 prosazovat otevřený přístup k vědeckým údajům, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020, při zohlednění omezení souvisejících se zaručením soukromí, národní bezpečnosti či práv duševního vlastnictví.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23c) Program Horizont 2020 bude podněcovat a podporovat činnosti za účelem využití vedoucího postavení Evropy v úsilí vyvíjet nové procesy a technologie na podporu udržitelného rozvoje v širokém smyslu a pro boj se změnou klimatu. Takový horizontální přístup, který je plně začleněn do všech priorit programu Horizont 2020, pomůže Unii dosáhnout prosperity v nízkouhlíkovém světě s omezenými zdroji a současně budovat udržitelné a konkurenceschopné hospodářství s účinným využíváním zdrojů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23d) Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, by měl vynaložit veškeré úsilí, aby výsledky, které vlastní, využil v dalším výzkumu nebo obchodně nebo aby dosáhl toho, zejména prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [pravidla pro účast], že je pro tyto účely využije jiný právní subjekt.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Při výzkumných a inovačních činnostech podporovaných programem Horizont 2020 by se měly dodržovat základní etické zásady. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Při výzkumných činnostech by měl být rovněž brán v potaz článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a mělo by se omezit využívání zvířat při výzkumu a testování s konečným cílem využívání zvířat nahradit. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(24) Při výzkumných a inovačních činnostech podporovaných programem Horizont 2020 by se měly dodržovat základní etické zásady a lidská práva. Měla by být zohledňována odůvodněná a aktualizovaná stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích a v relevantních případech také stanovisko Agentury EU pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Financování v rámci programu Horizont 2020 by mělo respektovat legislativní a administrativní předpisy členských států. Výzkumné činnosti by měly být prováděny v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a měly by respektovat povinnost nahradit nebo omezit využívání zvířat pro vědecké účely nebo zlepšit podmínky, za nichž se výzkum na zvířatech provádí. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25) Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout, a podléhá přísnému etickému přezkumu. Projekty zahrnující použití lidských embryonálních kmenových buněk, které nezískaly nezbytná schválení od členských států, by neměly být financovány. Neměla by být financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, by neměla být v tomto členském státě financována.

(25) Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout, a podléhá přísnému etickému přezkumu. Projekty zahrnující použití lidských embryonálních kmenových buněk, které nezískaly nezbytná schválení podle právních předpisů daného členského státu, by neměly být financovány. Neměla by být financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je zakázána v některém členském státě, by neměla být v tomto členském státě financována.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Za účelem dosažení co největšího dopadu by měl program Horizont 2020 rozvinout těsnou součinnost s dalšími programy Unie v oblastech, jako je vzdělávání, vesmír, životní prostředí, konkurenceschopnost a MSP, vnitřní bezpečnost, kultura a média, a s fondy politiky soudržnosti a s politikou rozvoje venkova, které mohou konkrétně přispět k posílení výzkumných a inovačních schopností na vnitrostátní a regionální úrovni v rámci strategií pro inteligentní specializaci.

(26) Za účelem dosažení co největšího dopadu by měl program Horizont 2020 rozvinout těsnou součinnost s dalšími programy Unie v oblastech, jako je vzdělávání, vesmír, životní prostředí, energetika, zemědělství a rybolov, konkurenceschopnost a MSP, vnitřní bezpečnost, kultura a média.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26a) Program Horizont 2020 i politika soudržnosti usilují prostřednictvím svých příslušných společných strategických rámců o komplexnější harmonizaci s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění obsaženými ve strategii Evropa 2020. Toto nové strategické směřování si žádá intenzivnější a systematizovanou spolupráci obou společných strategických rámců za účelem plného využití výzkumného a inovačního potenciálu na regionální, státní a evropské úrovni. Vhodné propojení programu Horizont 2020 s politikou soudržnosti proto pomůže zmenšit rozdíly v oblasti výzkumu a inovací v Unii díky podpoře „cesty k excelenci“ při zohlednění specifického charakteru regionů uvedených v článcích 274, 349 a 355 SFEU. Vedle toho by měly být plně využity strukturální fondy k podpoře budování kapacit a infrastruktury pro výzkum a vývoj v regionech, k podpoře projektů, jako jsou Evropská rada pro výzkum, Marie Curie nebo aktivity uskutečňované na základě spolupráce, jež byly kladně hodnoceny, avšak pro něž nejsou v rámci programu Horizont k dispozici žádné finanční prostředky.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26b) Evropské místní a regionální orgány hrají důležitou roli při realizaci Evropského výzkumného prostoru a zajišťování účinné koordinace finančních nástrojů Unie, zejména v posilování vazeb mezi programem Horizont 2020 a strukturálními fondy, v rámci regionálních inovačních strategií založených na inteligentní specializaci. Regiony jsou důležité i pro šíření a provádění výsledků programu Horizont 2020 a nabízení doplňkových nástrojů financování, včetně zadávání veřejných zakázek.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26c) Program Horizont 2020 by se měl zaměřit na šíření a podporu špičkového výzkumu ve všech evropských regionech, což je předpokladem zeměpisně vyvážené růstové a inovační strategie Unie. Měl by rovněž usilovat o podporu mobility výzkumných pracovníků, která může zabránit různým formám odlivu mozků mezi členskými státy.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) MSP představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont 2020 je tudíž potřebné výrazné zapojení MSP, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003. Měly by se tak podpořit cíle iniciativy na podporu udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků („Small Business Act“).

(27) MSP představují zásadní zdroj inovací, růstu a pracovních míst v Evropě. V programu Horizont 2020 je tudíž potřebné výrazné zapojení MSP, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003. Měly by se tak podpořit cíle iniciativy na podporu udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků („Small Business Act“). Ačkoli malé a střední podniky tvoří více než 95 % všech podniků v Unii, existují mezi nimi velké rozdíly a je nutné uplatňovat flexibilní přístup. Program Horizont 2020 by měl proto obsahovat soubor různých nástrojů na podporu výzkumných a inovačních činností a kapacit MSP v jednotlivých fázích inovačního cyklu.

Z prostředků programu Horizont 2020 by mělo být na MSP přiděleno alespoň 20 % z priorit 2.1 a 3. Konkrétně by měla být vynaložena nejméně 4,0 % z rozpočtu programu Horizont 2020 prostřednictvím účelového nástroje pro MSP, který by měl být řízen a prováděn jednou specializovanou administrativní strukturou.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27a) Podle odhadu, který Komise uvedla ve svém pracovním dokumentu „Ukazatele u veřejných zakázek za rok 2009“, představuje ekonomická hodnota veřejných zakázek v Unii 19,4 % HDP, a proto lze trh s veřejnými zakázkami považovat za strategický nástroj hospodářské a sociální politiky, jejichž je součástí. Navíc jsou veřejné zakázky určeny zejména k tomu, aby poskytly správním orgánům řešení, která jim umožní nabízet lepší služby občanům, a není sporu o tom, že právě inovace je jedním z prostředků ke zlepšení a rozšíření nabídky běžných výrobků, prací a služeb a také ke zvýšení účinnosti řídících procesů. Pouze velmi malá část z celkové hodnoty veřejných zakázek v Unii je však určena na inovační výrobky a služby, což lze považovat za závažnou promarněnou příležitost.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27b) Aby byl dopad programu Horizont 2020 co největší, bylo by účelné zvážit víceoborový a mezioborový přístup, které jsou nezbytnými prvky výrazného vědeckého pokroku. Průlom ve vědě se často odehrává na hranicích nebo na průsečíku oborů. Také složitost problémů a výzev, jimž Evropa čelí, vyžaduje řešení, která může přinést pouze vzájemná spolupráce více oborů.

Odůvodnění

Víceoborovost a mezioborovost jsou pro další pokrok ve vědě a inovacích zásadní. Složité problémy současnosti nelze často řešit pouze v rámci jednoho vědeckého oboru. Je tedy mnohdy zapotřebí nalézt společné cíle nebo společné kognitivní struktury mezi obory, aby bylo možné objevit či vyvinout co nejlepší řešení. Z tohoto důvodu by program Horizont 2020 měl víceoborový a mezioborový přístup nejen předpokládat, ale i podporovat.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27c) Při provádění programu Horizont 2020 by měla být plně uznána zásadní úloha vysokých škol jako základních institucí excelence v rámci vědeckotechnické základny Unie, a to jak ve vzdělávání, tak ve výzkumu, díky jejich nezastupitelné úloze při propojování realizace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru. Výzkumné a technologické organizace sdružují různé aktéry napříč celým inovačním řetězcem, od základního po technologický výzkum, od vývoje výrobků a postupů přes vytváření prototypů a demonstrace, až po kompletní realizaci ve veřejném a soukromém sektoru.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Za účelem dosažení co největšího dopadu financování ze strany Unie má program Horizont 2020 rozvinout užší součinnost, případně také formou partnerství v rámci veřejného sektoru, s vnitrostátními a regionálními programy, které podporují výzkum a inovace.

(28) Za účelem dosažení co největšího dopadu financování ze strany Unie má program Horizont 2020 rozvinout užší součinnost, případně také formou partnerství v rámci veřejného sektoru, s mezinárodními, celostátními a regionálními programy, které podporují výzkum a inovace. Koordinace a monitorování v rámci programu Horizont 2020 by měly zaručit optimální využití zdrojů a zabránit zbytečné duplikaci výdajů bez ohledu na to, o jaké zdroje financování se jedná.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28a) Komise by měla regionální aktéry vybídnout k tomu, aby vypracovali regionální strategie odrážející konkrétní potřeby daných regionů, a bylo tak možné zkombinovat stávající formy veřejného nebo soukromého financování na úrovni Unie. Těmto strategiím by měla být přizpůsobena činnost v rámci programu Horizont 2020, neboť s ohledem na to, že není možné uplatňovat ve všech regionech stejné rozvojové strategie, je velmi důležité, aby byly do plánování a využívání fondů a výzkumných a inovačních programů zapojeny regionální a místní orgány.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29) Většího dopadu by mělo být dosaženo také spojením programu Horizont 2020 s finančními prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde by výzkum a inovace mohly přispět k širším evropským cílům v oblasti konkurenceschopnosti a mohly napomoci k řešení společenských výzev. Partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ vytvořená podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) mohou pokračovat s využitím struktur vhodněji uzpůsobených pro daný účel.

(29) Většího dopadu by mělo být dosaženo také spojením programu Horizont 2020 s finančními prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde by výzkum a inovace mohly přispět k širším evropským cílům v oblasti konkurenceschopnosti, uvolnit soukromé finanční prostředky a napomoci k řešení společenských výzev. Tato partnerství by měla být založena na skutečném partnerství, a to i ve smyslu závazků a příspěvků ze soukromého sektoru, měla by být odpovědná za dosažení konkrétních cílů a měla by být v souladu s ostatními částmi programu Horizont 2020, pokud jde o jeho pravidla pro účast a strategický program Unie pro výzkum, vývoj a inovace. Jejich řízení a fungování by mělo zajišťovat otevřenou, transparentní, efektivní a účelnou činnost a umožňovat zapojení široké škály zainteresovaných subjektů činných v jejich konkrétních oblastech. Již vzniklá partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ mohou pokračovat s využitím struktur vhodněji uzpůsobených pro daný účel a v souladu s výše uvedenými zásadami.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30) Program Horizont 2020 by měl podporovat spolupráci se třetími zeměmi založenou na společném zájmu a vzájemném prospěchu. Mezinárodní spolupráce ve vědě, technologiích a inovacích by měla být zacílena tak, aby přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jež se týkají posílení konkurenceschopnosti, přispívala k řešení společenských výzev a podporovala vnější a rozvojové politiky Unie, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje synergií s vnějšími programy a přispíváním k plnění mezinárodních závazků Unie, například pokud jde o dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

(30) Program Horizont 2020 by měl podporovat spolupráci se třetími zeměmi založenou na společném zájmu, vzájemném prospěchu a případně vzájemnosti, v souladu se zahraniční a rozvojovou politikou Unie. Mezinárodní spolupráce ve vědě, technologiích a inovacích by měla být zacílena tak, aby přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jež se týkají posílení konkurenceschopnosti, přispívala k řešení společenských výzev a podporovala vnější a rozvojové politiky Unie a mezinárodní výzkumné sítě založené na spolupráci, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje synergií s vnějšími programy a přispíváním k plnění mezinárodních závazků Unie, například pokud jde o dosažení rozvojových cílů tisíciletí a cílů konference RIO+20. V mezinárodní spolupráci by měly být brány v úvahu schopnosti a možná úloha nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území přidružených k Unii v regionech, v nichž se nacházejí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30a) Měla by být zvážena podpora účasti výzkumných skupin na různých projektech, aby byla zvýšena kvalita výzkumu a inovací a posílena možnost mezinárodní spolupráce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.

(31) V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, včetně rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací1 a při zohlednění jeho současného přezkumu, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.

__________________

1 Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

Odůvodnění

Přílišné vychýlení směrem k financování krátkodobých, tržně zaměřených inovací by mohlo narušit hospodářskou soutěž a poškodit dlouhodobější, základní výzkum, který je často zdrojem radikálních, průlomových inovací. Proto by měla být zohledněna nejen litera, ale i podstata pravidel státní podpory pro oblast výzkumu a vývoje.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31a) Výdaje Unie a členských států na výzkum a inovace by měly být lépe koordinovány, aby byla zajištěna doplňkovost, zvýšena účinnost a viditelnost a dosaženo lepší součinnosti. V souvislosti s procesem hodnocení, který stanoví toto nařízení, by Komise měla poskytnout konkrétní důkazy, jsou-li k dispozici, o dosažené doplňkovosti a součinnosti mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti výzkumu a vývoje a hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu ke kontrole a řízení rizika ve financování výzkumu Unií, když vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum vyzval k praktickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování evropského výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o účastníky. Zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013) dochází k závěru, že k dosažení zásadního posunu ve zjednodušení je zapotřebí radikálnějšího přístupu a že je třeba zlepšit rovnováhu mezi rizikem a důvěrou.

(32) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu pro vytvoření strategie pro řízení rizika založené na důkazech jako součásti strategie financování výzkumu Unie. Na uvedeném zasedání Rada vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum vyzval k praktickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování evropského výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o výzkumné pracovníky. Zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013) dochází k závěru, že je zapotřebí radikálnějšího přístupu, aby došlo k zásadnímu posunu ke zjednodušení postupů, které prokazují důvěru Unie ve výzkumné pracovníky a podněcují je k tomu, aby podstupovali rizika, která jsou potřebná k dosažení rychlejšího vědeckotechnického pokroku.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32a) Program Horizont 2020 by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovačních finančních nástrojů a mechanismů, které se týkají rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich předpokládaný a skutečný přínos pro naplňování cílů Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních ukazatelů výkonnosti, které lze v průběhu doby měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu Horizont 2020 a sledováním pokroku, výsledků a fungování EVP.

(35) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních společných evropských ukazatelů výkonnosti, které lze v průběhu doby měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu Horizont 2020 a sledováním pokroku, výsledků a fungování EVP.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35a) Do roku 2017 by měla Komise provést komplexní hodnocení a přezkum jednotlivých typů partnerství veřejného a soukromého sektoru vzniklých v rámci jejích výzkumných a inovačních programů (včetně znalostních a inovačních společenství, společných technologických iniciativ a partnerství veřejného a soukromého sektoru) s cílem racionalizovat a zjednodušit prostředí v budoucím rámcovém programu a určit nejúčinnější, nejotevřenější a nejtransparentnější způsob řízení, které umožní účast co nejširšího okruhu zainteresovaných stran a zároveň zabrání střetům zájmů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Předmět

Předmět

Toto nařízení zřizuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „program Horizont 2020“) a určuje rámec, kterým se řídí podpora výzkumných a inovačních činností ze strany Unie a který podporuje lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.

Toto nařízení zřizuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „program Horizont 2020“) a určuje rámec, kterým se řídí podpora výzkumných a inovačních činností ze strany Unie, který posiluje evropskou vědeckotechnickou základnu a který podporuje lepší využívání společenského, hospodářského a průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Definice

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Unii;

a) „výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování vysoce kvalitní cílené odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Unii;

b) „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;

b) „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;

c) „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

c) „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

d) „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství, v jehož rámci se partneři ze soukromého sektoru, Unie a ve vhodných případech i další partneři zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;

d) „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství mezi partnery ze soukromého sektoru a partnery z veřejného sektoru, jako jsou univerzity, výzkumné organizace a další veřejné organizace, popřípadě včetně Unie, které je společně podporováno Unií a jejími partnery s cílem podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;

e) „partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni spolu s Unií zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností.

e) „partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, státní nebo mezinárodní úrovni spolu s Unií zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností;

ea) „výzkumnou infrastrukturou“ zařízení, zdroje, organizační systémy a služby, které využívají výzkumné obce k provádění výzkumu a inovací ve svém oboru. Může být případně využita i v jiných oblastech, než je výzkum, např. pro účely vzdělávání nebo veřejných služeb. Do výzkumné infrastruktury patří: základní vědecké vybavení (nebo sady nástrojů), znalostní zdroje, jako jsou sbírky, archivy nebo vědecké údaje, elektronická infrastruktura, jako jsou data, počítačové a softwarové systémy, komunikační sítě a systémy na podporu otevřenosti a digitální důvěry, jakákoli další infrastruktura jedinečné povahy, která je zásadní pro dosažení excelence ve výzkumu a inovacích;

eb) „inteligentní specializací“ koncepce, o níž se opírá politika Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jejímž cílem je podporovat účinné a účelné využívání veřejných investic a součinnosti zemí a regionů v zájmu posílení jejich inovační schopnosti;

ec) „strategií inteligentní specializace“ strategie tvořená víceletým strategickým programem, jehož cílem je vytvořit funkční celostátní nebo regionální systém výzkumu v oblasti inovací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přidaná hodnota Unie

Přidaná hodnota Unie

Program Horizont 2020 hraje zásadní úlohu při realizaci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že vytváří společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací ze strany Unie, a tedy působí jako prostředek k co největšímu využití soukromých investic, vytvoření nových pracovních příležitostí a zajištění dlouhodobého udržitelného růstu a konkurenceschopnosti Evropy.

Program Horizont 2020 hraje zásadní úlohu při realizaci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že vytváří společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací nejvyšší úrovně v Unii, a tedy působí jako prostředek k co největšímu využití veřejných a soukromých investic, vytvoření nových pracovních příležitostí a zajištění dlouhodobé udržitelnosti, hospodářského rozvoje, sociálního začlenění a průmyslové konkurenceschopnosti Evropy. Podpora v rámci programu Horizont 2020 by měla být zacílena na činnosti, při nichž zásah na úrovni Unie přináší přidanou hodnotu oproti zásahu na úrovni členského státu nebo regionu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecný cíl, priority a specifické cíle

Obecný cíl, priority a specifické cíle

1. Program Horizont 2020 přispěje k vybudování hospodářství založeného na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím získání dostatečného dalšího financování výzkumu, vývoje a inovací. Tímto způsobem podpoří provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“). Příslušné ukazatele výkonnosti jsou uvedeny v úvodu k příloze I.

1. Program Horizont 2020 přispěje k vybudování hospodářství založeného na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím získání dostatečného dalšího financování výzkumu, vývoje a inovací a napomůže tomu, aby byl do roku 2020 dosažen cíl financování výzkumu a vývoje v Unii na úrovni 3 % HDP. Tímto způsobem podpoří provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru (dále jen „EVP“) prostřednictvím konkrétních a příkladných opatření podporujících strukturální změny v evropských systémech výzkumu a inovací.

2. Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit, které jsou zaměřeny na:

2. Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit, které jsou zaměřeny na:

a) vynikající vědu;

a) vynikající vědu;

b) vedoucí postavení v průmyslu;

b) vedoucí postavení v průmyslu;

c) společenské výzvy.

c) společenské výzvy.

Specifické cíle odpovídající každé z těchto tří priorit spolu s hlavními rysy činností jsou uvedeny v částech I až III přílohy I.

Specifické cíle odpovídající každé z těchto tří priorit spolu s hlavními rysy činností jsou uvedeny v částech I až III přílohy I.

3. Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 přispěje poskytováním vědecké a technické podpory pro politiky Unie. Hlavní rysy příslušných činností jsou uvedeny v části IV přílohy I.

3. Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 přispěje poskytováním vědecké a technické podpory pro politiky Unie. Hlavní rysy příslušných činností jsou uvedeny v části IV přílohy I. Společné výzkumné středisko navíc poskytuje podporu státním a regionálním orgánům při vypracovávání jejich strategií pro inteligentní specializaci.

4. Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 294/2008 přispívá k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Příslušné ukazatele výkonnosti pro Evropský inovační a technologický institut jsou uvedeny v úvodu k příloze I a hlavní rysy tohoto specifického cíle a činností jsou uvedeny v části V přílohy I.

4. Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 294/2008 přispívá k realizaci obecného cíle a priorit uvedených v odstavcích 1 a 2 prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Příslušné ukazatele výkonnosti pro EIT jsou uvedeny v úvodu k příloze I a hlavní rysy tohoto specifického cíle a činností jsou uvedeny v části V přílohy I.

5. V rámci priorit a hlavních rysů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu Horizont 2020. Může jít například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie a na pilotní provádění akcí, s jejichž podporou se počítá v rámci budoucích programů.

5. V rámci priorit a hlavních rysů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu Horizont 2020. Může jít například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Rozpočet

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 činí 87 740 milionů EUR, přičemž nanejvýš 86 198 milionů EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie.

1. Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 činí xxx milionů EUR, přičemž nanejvýš 98,2 % této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

2. Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 rozdělí takto:

2. Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování Evropské unie se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 rozdělí takto:

a) vynikající věda 27 818 milionů EUR;

a) vynikající věda 32,6 % z celkového rozpočtu;

b) vedoucí postavení v průmyslu 20 280 milionů EUR;

b) vedoucí postavení v průmyslu 24,3 % z celkového rozpočtu;

c) společenské výzvy 35 888 milionů EUR.

c) společenské výzvy 37,5 % z celkového rozpočtu;

Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska činí 2 212 milionů EUR.

Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska činí 2,4 % z celkového rozpočtu programu Horizont 2020.

Orientační rozdělení mezi specifické cíle v rámci priorit a maximální celková částka příspěvku na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska jsou uvedeny v příloze II.

Rozdělení mezi specifické cíle v rámci priorit a maximální celková částka příspěvku na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska jsou uvedeny v příloze II.

Komise by měla vyhradit odpovídající částku na výzvy, u nichž bude předloženo více nabídek vykazujících vysoký stupeň excelence, než se předpokládalo, aby mohlo být v případě potřeby financováno více projektů.

3. Evropský inovační a technologický institut je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 3 194 milionů EUR, jak je uvedeno v příloze II. První příděl ve výši 1 542 milionů EUR se poskytuje Evropskému inovačnímu a technologickému institutu na činnosti podle hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie. Druhý příděl se poskytuje do výše 1 652 milionů EUR s výhradou přezkumu stanoveného v čl. 26 odst. 1. Tato další částka se podle přílohy II poskytuje poměrným dílem z částky na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ v rámci priority „vedoucí postavení v průmyslu“ uvedené v odst. 2 písm. b) a z částky na prioritu „společenské výzvy“ uvedené v odst. 2 písm. c).

3. Evropský inovační a technologický institut je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 3,3 % z celkového rozpočtu, jak je uvedeno v příloze II.

Financování ve dvou víceletých přídělech zahrnuje:

a) v prvním přídělu: probíhající rozvoj současných znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení druhé vlny tří nových znalostních a inovačních společenství;

b) ve druhém přídělu: probíhající rozvoj již započatých znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení třetí vlny tří nových znalostních a inovačních společenství.

Druhý příděl se poskytuje po přezkumu stanoveném v čl. 26 odst. 1 zejména s ohledem na:

a) dohodnutý časový plán vytváření třetí vlny znalostních a inovačních společenství;

b) plánované finanční potřeby stávajících společenství podle jejich konkrétního vývoje;

c) příspěvek Evropského inovačního a technologického institutu a jeho znalostních a inovačních společenství k cílům programu Horizont 2020.

4. Finanční krytí programu Horizont 2020 může zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení programu Horizont 2020 a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, která souvisejí s cíli programu Horizont 2020, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu Horizont 2020.

4. Finanční krytí programu Horizont 2020 může zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení programu Horizont 2020 a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, která souvisejí s cíli programu Horizont 2020, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu Horizont 2020.

V případě potřeby lze prostředky pro krytí výdajů na technickou a administrativní pomoc zanést do rozpočtu i po roce 2020 s cílem umožnit řízení akcí nedokončených k 31. prosinci 2020.

Toto nařízení neslouží k financování administrativních výdajů Komise na realizaci programu Horizont 2020, ani k financování budování či provoz velkých evropských projektů infrastruktury, jako je Galileo, GMES nebo ITER.

5. Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby a zohlednit ustanovení odstavce 3 tohoto článku, může Komise po provedení průběžného hodnocení programu Horizont 2020 uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení přezkoumat v rámci ročního rozpočtového procesu částky na priority uvedené v odstavci 2 a orientační rozdělení podle specifických cílů v rámci těchto priorit uvedené v příloze II a převést prostředky mezi jednotlivými prioritami a specifickými cíli až do výše 10 % původního celkového přídělu každé priority a až do výše 10 % původního orientačního rozdělení u každého specifického cíle. To se netýká částky na přímé akce Společného výzkumného střediska uvedené v odstavci 2 ani příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut uvedeného v odstavci 3.

5. S cílem reagovat na neustálý vývoj vědy, techniky a inovací a, je-li to nutné, přizpůsobit program Horizont 2020 novým situacím a potřebám, může Komise, aniž by tím byl dotčen roční rozpočtový proces, upravit na základě přezkumu v polovině období podle čl. 26 odst. 1 písm. b) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a rozdělení prostředků stanovené v příloze II až o 15 % z původního celkového přídělu u každé priority a každého specifického cíle, a je-li to třeba, specifické cíle a činnosti stanovené v příloze I.

Při změnách přílohy I a II Komise zohlední zejména:

a) přispění jednotlivých částí programu Horizont 2020 k naplňování cílů tohoto programu;

b) vytvoření klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů jednotlivých částí programu Horizont 2020, jak je uvedeno v příloze II zvláštního programu podle článku 8 tohoto nařízení;

c) předpokládané budoucí finanční potřeby jednotlivých částí a nástrojů programu Horizont 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Přidružení třetích zemí

Přidružení třetích zemí

1. Program Horizont 2020 je otevřený pro přidružení:

1. Program Horizont 2020 je otevřený pro přidružení:

a) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;

a) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;

b) vybraných třetích zemí, která splňují všechna tato kritéria:

b) vybraných třetích zemí, která splňují tato kritéria:

i) mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

i) mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii) mají dobrou historii účasti ve výzkumných a inovačních programech Unie;

ii) mají dobrou historii účasti ve výzkumných a inovačních programech Unie;

iii) mají úzké hospodářské a zeměpisné vazby na Unii;

iii) mají úzké hospodářské a zeměpisné vazby na Unii nebo udržují zvláštní historické a kulturní vztahy s členskými státy;

iv) jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo zeměmi či územími vyjmenovanými v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 o zřízení evropského nástroje sousedství.

iv) jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo zeměmi či územími vyjmenovanými v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 o zřízení evropského nástroje sousedství. Zásady a podmínky účasti zemí ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, jsou v souladu s ustanoveními této dohody.

Program Horizont 2020 je otevřen účasti zámořských zemí a území uvedených v rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území“1), a to za zvláštních podmínek, které jsou v něm stanoveny.

Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu Horizont 2020, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, stanoví mezinárodní dohody mezi Unií a přidruženými zeměmi.

Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu Horizont 2020, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, stanoví mezinárodní dohody mezi Unií a přidruženými zeměmi.

______________

1 Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je zajištěna účinná koordinace mezi třemi hlavními pilíři programu Horizont 2020.

Odůvodnění

Je nutná koordinace mezi třemi pilíři programu Horizont 2020, má-li být dosaženo cílů stanovených v programu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Program Horizont 2020 podporuje nepřímé akce prostřednictvím jedné nebo několika forem financování stanovených v nařízení (EU) č. XX/2012 [nové finanční nařízení], zejména grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů.

1. Program Horizont 2020 podporuje nepřímé akce prostřednictvím jedné nebo několika forem financování stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů. Při financování činností blízkých trhu podporovaných v rámci programu Horizont 2020 převažuje poslední zmíněná forma.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11a

Strategické poradenství a koordinace

Uskutečňuje se strategické poradenství a koordinace výzkumu a inovací se zaměřením na společné cíle vyžadující součinnost napříč programem Horizont 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Externí poradenství a zapojení společnosti

Externí poradenství a zapojení společnosti

1. Při provádění programu Horizont 2020 se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které poskytnou: poradní skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni zřízené Komisí, struktury pro dialog vytvořené podle mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci, činnosti zaměřené na budoucí vývoj, cílené veřejné konzultace a transparentní interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací.

1. Při provádění programu Horizont 2020 se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které poskytnou: poradní skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni pocházejících z širokého okruhu odvětví, oborů a prostředí, do nichž přispívají i organizace občanské společnosti, zřízené Komisí, struktury pro dialog vytvořené podle mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci, činnosti zaměřené na budoucí vývoj, cílené veřejné konzultace a transparentní interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací prostřednictvím účelného souboru opatření, v němž nedochází k duplikaci a překrývání finančních struktur.

1a. Při vytváření pracovních programů stanovených v článku 5 rozhodnutí Rady č. XX/XX/EU ze dne ... [zvláštní program H2020] Komise zohlední co nejrozsáhlejší doporučení a podněty poskytnuté zainteresovanými stranami, členskými státy, Evropským parlamentem a Radou. Příslušný výbor Evropského parlamentu může pozvat zástupce Komise, aby mu návrh pracovních programů představili.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V plné míře se zohlední také příslušné aspekty výzkumných a inovačních programů zavedených evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování a evropskými inovačními partnerstvími.

2. V plné míře se zohlední také příslušné aspekty výzkumných a inovačních programů zavedených Evropským inovačním a technologickým institutem, znalostními a inovačními společenstvími, evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování, evropskými inovačními partnerstvími a evropskými mezinárodními výzkumnými organizacemi, jestliže byly tyto programy navrženy po konzultaci s širokým okruhem odborníků a zainteresovaných stran.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Průřezové akce

Průřezové akce

1. Mezi prioritami programu Horizont 2020 i v jejich rámci se vytvoří vazby a styčné body. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje rozvoji a používání klíčových základních a průmyslových technologií, překlenování od objevu až po uplatnění na trhu, mezioborovému výzkumu a inovacím, společenským a ekonomickým vědám a humanitním oborům, podpoře fungování a uskutečnění EVP, spolupráci se třetími zeměmi, odpovědnému výzkumu a inovacím včetně otázek rovnosti žen a mužů, zvýšení přitažlivosti výzkumných profesí a usnadňování přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků.

1. Mezi prioritami programu Horizont 2020 i v jejich rámci se vytvoří vazby a styčné body. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje rozvoji a používání klíčových základních a průmyslových technologií, překlenování od objevu až po uplatnění na trhu, víceoborovému a mezioborovému výzkumu a inovacím, společenským a ekonomickým vědám a humanitním oborům, změně klimatu a udržitelnému rozvoji, podpoře fungování a uskutečnění EVP, posílení účasti napříč Unií a zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Evropě, výraznější účasti soukromého sektoru, zapojení malých a středních podniků, spolupráci se třetími zeměmi, odpovědnému výzkumu a inovacím včetně zohlednění otázek rovnosti žen a mužů v projektech, inkluzivnějšímu řízení výzkumu, zvýšení přitažlivosti výzkumných profesí a usnadňování přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vývoj povahy vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti

Vývoj povahy vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti

Program Horizont 2020 se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované priority a akce odpovídají měnícím se potřebám a berou ohled na vyvíjející se povahu vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti, pokud inovace zahrnují obchodní, organizační a společenské aspekty.

Program Horizont 2020 se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované priority a akce odpovídají měnícím se potřebám a berou ohled na vyvíjející se povahu vědy, technologií, inovací, ekonomik a společnosti v globalizovaném světě, pokud inovace zahrnují obchodní, organizační, technologické, společenské a environmentální aspekty, jakož i přenos vědeckých výsledků do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Rovnost žen a mužů

Rovnost žen a mužů

Program Horizont 2020 zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací.

Program Horizont 2020 zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění rovného zastoupení žen a mužů v orgánech, jako jsou např. výběrové komise, poradní skupiny, výbory a odborné skupiny.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Program Horizont 2020 musí zajistit, aby byl řádně zohledněn genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací ve všech fázích procesu, od stanovení priorit, přes definování výzev a návrhy, hodnocení a sledování programů a projektů, až po jednání a dohody.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem podpořit rovnost žen a mužů je nutné zavést zvláštní opatření na podporu osob, které se vracejí do zaměstnání po profesní přestávce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15a

Zákaz diskriminace

V rámci programu Horizont 2020 je zajištěno účinné prosazování rovného zacházení a zákazu diskriminace a tento aspekt je řádně zohledňován v obsahu výzkumu a inovací ve všech fázích procesu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15b

Profesní dráha výzkumných pracovníků

Posílení lidských zdrojů pro vědu, technologii a inovace napříč Evropou je v programu Horizont 2020 prioritou. Program Horizont 2020 je prováděn v souladu s nařízením (EU) č. xx/2013 [pravidla pro účast], což přispěje k posílení jednotného trhu pro výzkumné pracovníky a ke zvýšení přitažlivosti profesní dráhy výzkumných pracovníků v celé Unii v rámci EVP, přičemž se zohlední nadnárodní povaha činností podporovaných v rámci programu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15c

Otevřený přístup

1. Je-li rozhodnuto o zveřejnění, je stanovena povinnost zajistit otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020.

2. Otevřený přístup k vědeckým údajům, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků v rámci programu Horizont 2020, je prosazován při zohlednění omezení souvisejících se soukromou povahou informací, zajištěním národní bezpečnosti a právy duševního vlastnictví.

3. Komise do konce finančního období programu Horizont 2020 vyhodnotí dopad uplatňování otevřeného přístupu k údajům na šíření vědeckých poznatků a urychlení inovací. Učiní tak za účelem stanovení budoucí politiky otevřeného přístupu a jejího uplatňování v příštím výzkumném rámcovém programu Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů. Je nezbytné zohledňovat stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

3. Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

a) výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům;

a) výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům;

b) výzkumná činnost zaměřená na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými;

b) výzkumná činnost zaměřená na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými;

c) výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

c) činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

4. Výzkum lidských dospělých a embryonálních kmenových buněk může být financován, a to v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. Financování se neposkytne na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.

4. Výzkum lidských dospělých a embryonálních kmenových buněk může být financován, a to v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. Financování se neposkytne na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Doplňkovost vzhledem k dalším programům Unie

Doplňkovost vzhledem k dalším programům Unie

Program Horizont 2020 se provede způsobem, který doplňuje ostatní programy financování Unie včetně strukturálních fondů.

Program Horizont 2020 se provede způsobem, který doplňuje ostatní programy financování Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 17a

Součinnost se strukturálními fondy

Program Horizont 2020 přispívá ke zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii tím, že umožňuje součinnost se strukturálními fondy na podporu výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného provádění doplňkových opatření. Je-li to možné, podporuje se interoperabilita mezi programem Horizont 2020 a strukturálními fondy a prosazuje kumulace nebo kombinace financování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění přiměřené účasti malých a středních podniků (dále jen „MSP“) v programu Horizont 2020 a inovačnímu dopadu na tyto podniky. Kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti MSP se provedou v rámci opatření pro hodnocení a sledování.

1. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění zvýšené účasti malých a středních podniků (dále jen „MSP“) při provádění programu Horizont 2020 a výzkumnému a inovačnímu dopadu na tyto podniky. Kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti MSP se provedou v rámci opatření pro hodnocení a sledování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Zvláštní akce se provedou v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“, uvedeného příloze I části II bodě 1, a v rámci každého ze specifických cílů spadajících do priority „společenské výzvy“, uvedených v příloze I části III bodech 1 až 6. Zvláštní akce mají formu specializovaného nástroje pro MSP, který je zacílen na všechny druhy MSP s inovačním potenciálem a který se používá konzistentním způsobem a je uzpůsoben potřebám MSP, jak je uvedeno v příloze I části II bodě 3.3 písm. a), které se týká specifického cíle „inovace v MSP“.

2. S cílem zajistit, aby byly MSP začleněny do celého hodnotového řetězce a získaly přístup ke všem příležitostem programu Horizont 2020 se provádějí zvláštní akce pro MSP. Tyto akce zahrnují akce uvedené v příloze I části II bodu 3.3.

Je vytvořen specializovaný nástroj pro MSP podléhající jednomu řídícímu orgánu, který je zacílen na všechny typy MSP s inovačním potenciálem a primárně prováděn zdola nahoru v souladu se specifickým cílem „inovace v MSP“ uvedeným v příloze I části II bodu 3.3 písm. a). Tento nástroj je tematicky spojen se specifickým cílem „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“, uvedeným v příloze I části II bodu 1, a s každým ze specifických cílů spadajících do priority „společenské výzvy“, uvedených v příloze I části III bodech 1 až 7.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Předpokládá se, že integrovaný přístup popsaný v odstavcích 1 a 2 povede k tomu, že na MSP bude směřovat přibližně 15 % celkového spojeného rozpočtu na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a na prioritu „společenské výzvy“.

3. Integrovaný přístup popsaný v odstavcích 1 a 2 a zjednodušení postupů pro předkládání žádostí by měly vést k tomu, že na MSP bude směřovat nejméně 20 % celkového spojeného rozpočtu na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a na prioritu „společenské výzvy“.

3a. V souladu s odstavci 1 a 3 Komise provede hodnocení a zaznamená účast MSP ve výzkumných programech. Nebude-li dosažena cílová míra 20 %, prověří Komise příčiny této situace a neprodleně navrhne nová opatření vedoucí ke splnění tohoto cíle.

3b. Zvláštní pozornost se věnuje také odpovídající účasti a zastoupení MSP v řídících strukturách Evropského výzkumného prostoru a zejména partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 18a

Rychlá cesta k inovacím

1. Aby se urychlilo zavádění inovací na trh a jejich šíření, vyčlení se významná částka z finančních prostředků Unie v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a v rámci každé ze „společenských výzev“ v příloze I části III na „rychlou cestu k inovacím“.

2. „Rychlá cesta k inovacím“ je nástroj, který umožňuje přístup zdola nahoru, což výrazně urychlí cestu od nápadu k jeho uvedení na trh a podle předpokladů zvýší účast průmyslu, MSP i nových žadatelů z veřejné a neziskové sféry výzkumu v programu Horizont 2020. V důsledku tak podnítí investice soukromého sektoru do výzkumu, vývoje a inovací, posílí výzkum a inovace se zaměřením na vytváření hodnoty a urychlí přeměnu nových technologií v poptávané inovativní produkty, což podpoří budoucí podniky, hospodářský růst a zaměstnanost.

3. Činnosti zahrnují celý inovační cyklus, ale musí se zaměřit na činnosti spojené s inovacemi, na experimentální a předobchodní vývoj zahrnující všechny fáze vývoje od předvedení nové technologie až po její zavedení na trh včetně pilotních projektů, demonstrací, testovacích prostředí, prenormativního výzkumu a stanovení norem a zavádění inovací na trh.

4. „Rychlá cesta k inovacím“ se provádí jako nástroj viditelného financování, který představuje snadný a rychlý přístup ke spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu a řídí se zvláštním postupem výběru uvedeným v nařízení (EU) č. xxxx/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků].

5. Ačkoli je třeba dbát na součinnost mezi „rychlou cestou k inovacím“ a specializovaným nástrojem pro MSP, provádějí se oba nástroje paralelně jako dva samostatné postupy při řádném zohlednění příslušných cílových skupin účastníků, aniž by byl dotčen rozpočet, který byl účelově vyhrazen na nástroj pro MSP.

Odůvodnění

Při řádném zohlednění zamýšleného posunu programu směrem k inovacím musí Horizont 2020 zahrnovat alespoň jeden nástroj, který systematicky umožní, aby byly inovativní nápady kdykoli ohodnoceny a financovány prostřednictvím rychlého, standardizovaného a spolehlivého postupu. „Otevřené výzvy“ či přístup „zdola nahoru“ se zárukou nejvýše šesti měsíců do udělení grantu zajistí, aby inovačním nápadům nehrozilo, že až bude možné projekt konečně zahájit, budou zastaralé. To rovněž povede k vyšší účasti průmyslu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

1. Program Horizont 2020 může být prováděn prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve kterých se všichni zúčastnění partneři zaváží k podpoře rozvoje a provádění výzkumných a inovačních činností, které mají strategický význam pro konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v průmyslu nebo k řešení konkrétních společenských výzev.

1. Program Horizont 2020 může být prováděn prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve kterých se všichni zúčastnění partneři zaváží k podpoře rozvoje a provádění předkonkurenčních výzkumných a inovačních činností, které mají strategický význam pro konkurenceschopnost Unie a její vedoucí postavení v průmyslu nebo k řešení konkrétních společenských výzev. Klíčem pro výběr účastníků je excelence.

2. Účast Unie v těchto partnerstvích může mít jednu z těchto forem:

2. Účast Unie v těchto partnerstvích může mít jednu z těchto forem:

a) finanční příspěvky Unie pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie v rámci sedmého rámcového programu s výhradou změny jejich základních aktů, pro nová partnerství veřejného a soukromého sektoru založená na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie a pro další financující orgány uvedené v čl. [55 odst. 1 písm. b) bodě v) nebo vii)] nařízení (EU) č. XX/2012 [nové finanční nařízení.Tato forma partnerství se použije pouze v případech, kdy je to opodstatněno rozsahem sledovaných cílů a mírou potřebných zdrojů;

a) finanční příspěvky Unie pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie v rámci sedmého rámcového programu s výhradou změny jejich základních aktů, při plném zohlednění výsledků analýzy nákladů a přínosů, která bude provedena v rámci plánovaného posouzení dopadů tohoto nástroje, pro nová partnerství veřejného a soukromého sektoru založená na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie a pro další financující orgány uvedené v čl. [55 odst. 1 písm. b) bodě v) nebo vii)] nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato forma partnerství se použije pouze v případech, kdy je to opodstatněno rozsahem sledovaných cílů, souladem se stávajícími cíli politik Unie a mírou potřebných zdrojů, a pokud nelze daných cílů nebo nezbytných zdrojů dosáhnout prostřednictvím jiných forem partnerství;

b) uzavření smluvního ujednání mezi partnery uvedenými v odstavci 1, ve kterém se stanoví cíle partnerství, příslušné závazky partnerů, hlavní ukazatele výkonnosti a výstupy, kterých se má dosáhnout, včetně označení výzkumných a inovačních činností, na které se žádá podpora z programu Horizont 2020.

b) uzavření smluvního ujednání mezi partnery uvedenými v odstavci 1, ve kterém se stanoví cíle partnerství, příslušné závazky partnerů, hlavní ukazatele výkonnosti a výstupy, kterých se má dosáhnout, včetně označení výzkumných a inovačních činností, na které se žádá podpora z programu Horizont 2020.

3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se určí otevřeným a průhledným způsobem na základě všech těchto kritérií:

3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se určí a uskutečňuje na základě kritérií otevřenosti, transparentnosti, účinnosti a účelnosti a pod podmínkou splnění kritéria stanoveného v článku X nařízení (EU) č. xxx/2012 [pravidla pro účast].

a) přidaná hodnota akce na úrovni Unie;

b) míra dopadu na průmyslovou konkurenceschopnost, udržitelný růst a socioekonomické otázky;

c) dlouhodobý závazek všech partnerů na základě sdílené vize a jasně vymezených cílů;

d) rozsah zapojených zdrojů a schopnost zajistit další investice do výzkumu a inovací;

e) jasné vymezení úloh každého z partnerů a dohodnuté klíčové ukazatele výkonnosti na zvolené období.

3a. Priority výzkumu prováděného v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou rovněž financovány prostřednictvím pracovních programů v pravidelných výzvách k předkládání návrhů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Partnerství v rámci veřejného sektoru

Partnerství v rámci veřejného sektoru

1. Program Horizont 2020 přispívá k posilování partnerství v rámci veřejného sektoru v případech, kdy se v rámci Unie společně provádějí akce na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni.

1. Program Horizont 2020 přispívá k posilování partnerství v rámci veřejného sektoru v případech, kdy se v rámci Unie společně provádějí akce na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni.

Zvláštní pozornost se věnuje iniciativám společného plánování mezi členskými státy.

Zvláštní pozornost se věnuje iniciativám společného plánování mezi členskými státy a tyto iniciativy mohou případně zahrnovat i regiony a obce. Finanční příspěvek Unie je omezený a vždy je podmíněn prokázáním transparentnosti, účastí více členských států, existencí přidané hodnoty Unie a tím, že se zdroje budou vzájemně doplňovat. Doplňkové financování bude omezeno na iniciativy, které jsou trvale otevřeny účasti všech členských států.

2. Partnerství v rámci veřejného sektoru lze podporovat buď v rámci priorit stanovených v čl. 5 odst. 2, nebo mezi těmito prioritami, zejména prostřednictvím:

2. Partnerství v rámci veřejného sektoru lze podporovat buď v rámci priorit stanovených v čl. 5 odst. 2, nebo mezi těmito prioritami, zejména prostřednictvím:

a) nástroje ERA-NET s využitím grantů na podporu partnerství v rámci veřejného sektoru při jejich přípravě, zřizování struktur pro vytváření sítí, navrhování, provádění a koordinaci společných činností, včetně doplňkového financování jednotlivých společných výzev a akcí nadnárodní povahy;

a) nástroje ERA-NET s využitím grantů na podporu partnerství v rámci veřejného sektoru při jejich přípravě, zřizování struktur pro vytváření sítí, navrhování, provádění a koordinaci společných činností, včetně doplňkového financování jednotlivých společných výzev a akcí nadnárodní povahy;

b) účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie.

b) účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, v relevantních případech za účasti regionálních orgánů.

Pro účely písmene a) je doplňkové financování podmíněno značnými předchozími finančními závazky zúčastněných subjektů, pokud jde o společné výzvy a akce. Nástroj ERA-NET může zahrnovat cíl harmonizovat pravidla a způsoby provádění společných výzev a akcí. Může se také použít za účelem přípravy iniciativy podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie;

Pro účely písmene b) se takové iniciativy navrhují pouze v případech, kdy nastane potřeba vytvořit specializovanou prováděcí strukturu a kdy se zúčastněné země ve vysoké míře zavázaly k integraci na vědecké, řídící a finanční úrovni. Návrhy iniciativ uvedených v písmeni b) se kromě toho určí na základě všech těchto kritérií:

a) jasné vymezení sledovaného cíle a jeho význam pro cíle programu Horizont 2020 a obecnější cíle politiky Unie;

b) jasné finanční závazky zúčastněných zemí včetně předchozích závazků sdružit vnitrostátní nebo regionální investice pro účely nadnárodního výzkumu a inovací;

c) přidaná hodnota akce na úrovni Unie;

d) kritická míra s ohledem na velikost a počet dotčených programů, podobnost činností a jejich podíl na příslušném výzkumu; a

e) účinnost článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie jako nejvhodnějšího prostředku pro dosažení cílů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu Horizont 2020 za podmínek uvedených v nařízení (EU) XX/XX [pravidla pro účast]. V rámci programu Horizont 2020 se podporuje mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména za účelem dosažení těchto cílů:

1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu Horizont 2020 za podmínek uvedených v nařízení (EU) XX/XX [pravidla pro účast]. V rámci programu Horizont 2020 se podporuje a je do něj začleněna mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, zejména za účelem dosažení těchto cílů:

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) podpora cílů vnější a rozvojové politiky Unie a doplňování vnějších a rozvojových programů.

c) podpora cílů vnější a rozvojové politiky Unie, doplňování vnějších a rozvojových programů a dodržování mezinárodních závazků, jako je například naplňování rozvojových cílů tisíciletí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ca) podpora vytváření světově konkurenceschopných středisek excelence, díky nimž se Unie stane světovým centrem špičkového výzkumu a inovací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí se provádějí na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu, s přihlédnutím k jejich vědeckým a technologickým schopnostem a tržním příležitostem a k očekávanému dopadu.

2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí, zejména se strategickými partnery Unie, se provádějí na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu. Takovými akcemi jsou zejména akce zaměřené na posílení výzkumných kapacit v rozvojových zemích a projekty spolupráce zaměřené na konkrétní potřeby těchto zemí. V rámci této spolupráce se zohlední vědeckotechnický potenciál nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území přidružených k Unii.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Měl by se podporovat vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí.

Měl by se podporovat a pravidelně sledovat vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí.

Odůvodnění

Pravidelné sledování programů třetích zemí je nutné, má-li se zajistit, že přístup zaručený Unií v případě programu Horizont 2020 bude vzájemný. V rámci tohoto sledování bude zjišťováno, zda nedochází ke změnám v postupech třetích zemí, které by mohly tento žádoucí vzájemný přístup oslabit.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Priority spolupráce zohlední vývoj politiky Unie a příležitosti pro spolupráci s třetími zeměmi, jakož i možné nedostatky v systémech ochrany práv duševního vlastnictví třetí země.

Priority spolupráce zohlední vývoj politiky Unie včetně vnější a rozvojové politiky.

Odůvodnění

Mezinárodní spolupráce může být založena pouze na zásadě společného zájmu a vzájemného prospěchu. Začlenění určitých omezujících kritérií na úrovni rámcového programu jako celku může být jedině kontraproduktivní. Zde navržená definice cílených akcí je proto stejná jako v příloze I sedmého rámcového programu. Je v souladu s výběrem oblastí, do nichž se EU rozhodla směrovat rozvojovou pomoc.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je nutné zajistit řádnou koordinaci s migrační, azylovou a rozvojovou politikou, aby se zabránilo „odlivu mozků“ z rozvojových zemí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Vedle toho se v rámci specifického cíle programu Horizont 2020 „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“ uvedeného v příloze I části III bodě 6.3.2 písm. d), provádějí horizontální a průřezové činnosti na podporu strategického rozvoje mezinárodní spolupráce.

3. Vedle toho se v rámci specifického cíle programu Horizont 2020 „Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“ uvedeného v příloze I části III bodě 6.3.2 písm. d), provádějí horizontální a průřezové činnosti na podporu strategického rozvoje mezinárodní spolupráce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a. Za účelem snížení administrativní zátěže pro účastníky přijímá Komise vnitrostátní účetní postupy příjemců.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3b. V zájmu posílení přístupu založeného na důvěře je u příjemců, kteří ve třech po sobě následujících letech provedli audit uspokojivým způsobem, uplatňován mírnější postup auditu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropská komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020, včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů a výsledků. Rozpočet přidělený na komunikaci v rámci programu Horizont 2020 přispěje rovněž ke komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s obecným cílem tohoto nařízení.

Evropská komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020, včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů a výsledků. Rozpočet přidělený na komunikaci v rámci programu Horizont 2020 přispěje rovněž ke komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, souvisejí-li s obecným cílem tohoto nařízení. Zejména poskytne Komise včas podrobné informace členským státům.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Činnosti zaměřené na šíření informací a na komunikaci jsou úkolem, který je nedílnou součástí všech akcí podporovaných programem Horizont 2020.

Činnosti zaměřené na šíření informací a na komunikaci jsou úkolem, který je nedílnou součástí všech akcí podporovaných programem Horizont 2020. Veškeré informační a komunikační činnosti týkající se programu Horizont 2020 včetně komunikačních opatření týkajících se podporovaných projektů jsou dostupné a přístupné všem občanům a jsou zveřejněny v digitální podobě.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zjednodušit přístup k informacím a vytvořit nástroj se všemi informacemi, jež výzkumná obec vyžaduje, a s ohledem na nutnost zajistit transparentnost se přehodnotí Cordis jako digitální nástroj a upraví se tak, aby byl přehlednější a pružnější. Nový Cordis bude dokončen do 31. května 2013.

Odůvodnění

CORDIS v současnosti představuje jeden z uživatelsky nejsložitějších a nejobtížnějších programů. Chceme-li zjednodušit přístup společnosti, výzkumných pracovníků a podniků k informacím, je třeba program přehodnotit, rozšířit informace a usnadnit přístup ke všem návrhům a grantům.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) iniciativy zaměřené na rozšíření povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu Horizont 2020, zvláště ve vztahu k nedostatečně zastoupeným regionům nebo typům účastníků;

a) iniciativy zaměřené na rozšíření povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu Horizont 2020, zvláště ve vztahu k nedostatečně zastoupeným regionům, zámořským zemím a územím přidruženým k Unii nebo typům účastníků, včetně výzkumných pracovníků a účastníků se zdravotním postižením;

Odůvodnění

Je třeba klást důraz na osoby se zdravotním postižením a jejich potřeby v otázce přístupu k činnostem spojeným s informováním, komunikací a šířením výsledků v rámci programu Horizont 2020. Dále je třeba budovat kapacity, jelikož osoby s postižením a organizace, které je zastupují, nejsou dostatečně zastoupeny ve výzkumných a inovačních programech ani v dialogu a konzultacích s veřejností.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) cílená pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a šíření výsledků;

b) cílená pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim odpovídající přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a šíření výsledků;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) akce, které sdružují výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných databází a zpráv, jež shrnují hlavní výsledky;

c) akce, které sdružují a hodnotí výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných a přístupných digitálních databází a vypracovávání zpráv, jež shrnují hlavní výsledky, a případně jejich zprostředkování a šíření vědecké obci, průmyslu a široké veřejnosti;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) iniciativy na podporu dialogu a diskuze s veřejností o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi, jakož i pro využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik.

e) iniciativy na podporu dialogu a diskuze s veřejností o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi, jež se uskutečňují za účasti akademické obce, jakož i pro využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik, zejména v zájmu posílení obecného povědomí o přínosech výzkumu a inovací při řešení společenských výzev;

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ea) iniciativy na podporu zapojení občanské společnosti a organizací či institucí občanské společnosti a posílení jejich účasti v otázkách týkajících se výzkumu a inovací a na podporu otevřených vědeckých debat o významných společenských otázkách.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.

1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení dostatečného snížení a náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Kontrolní systém zajišťuje náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních tak, aby bylo možné dosáhnout cílů programu Horizont 2020 a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší vědecké pracovníky a nejinovativnější podniky.

2. Kontrolní systém zajišťuje náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly prováděné na všech úrovních, včetně úrovně příjemců, tak aby bylo možné dosáhnout cílů programu Horizont 2020 a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší výzkumné pracovníky a nejinovativnější podniky.

Odůvodnění

Musí být uznány a zohledněny administrativní náklady, které příjemcům mohou vzniknout s cílem dodržet požadavky kontroly.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Pro daný případ je jmenován mediátor, který odpovídá za jednotný výklad pravidel. V případě sporu o výklad pravidel či postupů, založeném například na novém nezávislém auditu prováděném některou ze zúčastněných stran, může Komise najít kompromisní řešení díky poradenství mediátora ustanoveného pro tento případ.

Odůvodnění

V průběhu šestého a sedmého rámcového programu se objevily četné spory s příjemci o výklad pravidel a z postupu a výsledků auditů provedených Komisí bylo zřejmé, že by bylo užitečné ustavit zprostředkovací řízení, aby se zabránilo soudním sporům. Ze stejného důvodu je třeba pro rychlé řešení sporů ustavit postup smírného narovnání.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až čtyři roky po vyplacení konečné platby.

Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až dva roky po dokončení projektu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont 2020 a jeho zvláštních programů, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu. Sledování zahrnuje informace o průřezových tématech, jako jsou udržitelnost a změna klimatu, včetně informací o výši výdajů souvisejících s klimatem.

1. Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont 2020 a jeho zvláštních programů, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu, a provádění a zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru. Sledování zahrnuje informace a ukazatele o průřezových tématech, jako jsou rovnost žen a mužů, odpovědný výzkum a inovace, udržitelnost a změna klimatu, včetně informací o výši výdajů souvisejících s klimatem, účasti soukromého sektoru a zejména účasti MSP a skutečného vlivu opatření na zvýšení účasti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Má-li se v budoucnu Unie stát takovým prostředím, které nabídne skutečný nárůst prosperity a vyšší kvalitu života, bude třeba při provádění programu Horizont 2020 pravidelně a účinně sledovat rovnováhu mezi hospodářskými, společenskými a environmentálními aspekty. Za tímto účelem Komise v předstihu vytvoří přehledný a transparentní mechanismus tohoto sledování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise podává zprávy o výsledcích tohoto sledování a šíří tyto výsledky.

2. Komise podává zprávy o výsledcích sledování uvedených v odstavcích 1 a 1a a šíří tyto výsledky za případného použití souboru společných klíčových ukazatelů srovnatelných napříč různými nástroji. Předává je zejména Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hodnocení

Přezkum v polovině období

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.

1. Přezkumy a hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) Nejpozději na konci roku 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků přezkum Evropského inovačního a technologického institutu. Po tomto přezkumu obdrží Evropský inovační a technologický institut druhý příděl finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3. Přezkum hodnotí pokrok Evropského inovačního a technologického institutu vzhledem k všem těmto kritériím:

vypouští se

i) úroveň čerpání prvního přídělu finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3, s rozlišením mezi částkou peněz vynaloženou na přípravu první vlny znalostních a inovačních společenství a účinkem počátečního kapitálu pro druhou fázi a schopností Evropského inovačního a technologického institutu získat finanční prostředky od partnerů ve znalostních a inovačních společenstvích a ze soukromého sektoru podle nařízení XX/2012 [revidované nařízení o EIT];

ii) dohodnutý časový plán vytváření třetí vlny znalostních a inovačních společenství a plánované finanční potřeby stávajících společenství podle jejich konkrétního vývoje; a dále

iii) příspěvek Evropského inovačního a technologického institutu a znalostních a inovačních společenství k prioritě „společenské výzvy“ a specifickému cíli „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ programu Horizont 2020.

Odůvodnění

Další generace znalostních a inovačních společenství by měla být zahájena v roce 2014 a rozpočet bude postupně uvolňován podle jejich ročního hodnocení výkonnosti. Vzhledem k tomu, že se prostředí v jednotlivých odvětvích různí, jeví se jako zdravější přístup posuzovat rozpočet každého znalostního a inovačního společenství než rozhodovat o rozpočtu nových znalostních a informačních společenství na základě výkonu jiného takového společenství.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) Nejpozději na konci roku 2017 Komise za pomoci nezávislých odborníků a s přihlédnutím k hodnocení ex post sedmého rámcového programu, které má být dokončeno do konce roku 2015, a k přezkumu Evropského inovačního a technologického institutu provede průběžné hodnocení programu Horizont 2020, jeho zvláštního programu, včetně Evropské rady pro výzkum, a činností Evropského inovačního a technologického institutu, jež se bude týkat dosahování cílů programu Horizont 2020 (na úrovni výsledků a pokroku směrem k dopadům) a další relevantnosti všech opatření, efektivnosti a využití zdrojů, prostoru pro další zjednodušení a přidané hodnoty Unie. Uvedené hodnocení vezme v potaz také aspekty týkající se přístupu k příležitostem pro financování pro účastníky ve všech regionech, pro MSP a z hlediska podpory genderové vyváženosti. Hodnocení rovněž zohlední příspěvek opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a výsledky týkající se dlouhodobého dopadu předchozích opatření.

b) Nejpozději na konci roku 2017 Komise za pomoci nezávislých odborníků a s přihlédnutím k hodnocení ex post sedmého rámcového programu, které má být dokončeno do konce roku 2015, provede přezkum programu Horizont 2020 v polovině období, jeho zvláštního programu, včetně Evropské rady pro výzkum, a činností Evropského inovačního a technologického institutu.

Stávající i nová partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně společných technologických iniciativ podléhají v rámci přezkumu v polovině období důkladnému hodnocení, jehož cílem je analyzovat jejich evropskou přidanou hodnotu, přičemž Komise případně předloží návrhy na to, jak zlepšit jejich řízení a fungování s cílem zajistit jejich účelnější a účinnější dopad i otevřené a transparentní fungování a zamezit střetu zájmů. Komise předloží výsledky tohoto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud důkladné hodnocení odhalí, že nebylo dostatečně splněno kritérium evropské přidané hodnoty, Evropský parlament a Rada mohou rozhodnout o tom, že již tato partnerství veřejného a soukromého sektoru nebudou financovat.

Hodnocení v polovině období vezme v potaz aspekty týkající se využívání a šíření výsledků výzkumu. Přezkum v polovině období hodnotí pokrok různých částí programu Horizont 2020 vzhledem k všem těmto kritériím:

i) dosahování cílů programu Horizont 2020 (na úrovni výsledků a pokroku směrem k dopadům, založené na ukazatelích vymezených v příloze II zvláštního programu) a další relevantnosti všech opatření;

ii) efektivnosti a využití zdrojů, kde pozornost je třeba věnovat zejména průřezovým akcím a dalším prvkům stanoveným v čl. 13 odst. 1; a dále

iii) přidané hodnotě Unie.

Přezkum v polovině období vezme v potaz také prostor pro další zjednodušení a aspekty týkající se přístupu k příležitostem pro financování pro účastníky ve všech regionech, pro MSP a z hlediska podpory genderové vyváženosti. Zohlední rovněž příspěvek opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a výsledky týkající se dlouhodobého dopadu předchozích opatření. Provádí se ve spolupráci s členskými státy, aby bylo zajištěno, že se politiky výzkumu a inovací prováděné v členských státech a místními orgány doplňují a vytvářejí přidanou hodnotu Unie.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1a. Součástí přezkumu v polovině období uvedeného v odst. 1 písm. b), by Komise měla poskytnout konkrétní důkazy, jestliže jsou k dispozici, o dosažené doplňkovosti a součinnosti mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti výzkumu a vývoje a hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1b. Nejpozději v roce 2016 a poté každé 2 roky provede Komise přezkum vzájemného přístupu organizací Unie a třetích zemí k výzkumným programům. Přezkum se provádí v každé jednotlivé zemi a zahrnuje srovnání mezi finančními prostředky, které obdržely organizace ze třetích zemí od programu Horizont 2020, a prostředky, které obdržely organizace Unie z výzkumných programů třetích zemí.

Odůvodnění

Přístup k programu by se měl pravidelně přezkoumávat a mělo by se sledovat rozdělování prostředků z programu Horizont 2020 organizacím ze třetích zemí, aby byla zajištěna skutečná oboustrannost pro přístup organizací ze třetích zemí k programu Horizont 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 26 a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne [XX]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesených pravomocí nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 6 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Obecným cílem programu Horizont 2020 je vybudovat v celé Unii hospodářství založené na znalostech a inovacích a současně přispět k udržitelnému rozvoji. Bude podporovat provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru.

Obecným cílem programu Horizont 2020 je vybudovat v celé Unii přední světové hospodářství a společnost založenou na znalostech a inovacích a současně přispět k udržitelnému rozvoji. Bude podporovat provádění strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru.

Pro posuzování pokroku směrem k tomuto obecnému cíli se použijí tyto ukazatele výkonnosti:

Pro posuzování pokroku směrem k tomuto obecnému cíli se použijí tyto ukazatele výkonnosti:

- cíl strategie Evropa 2020 pro VaV (3 % HDP);

- cíl strategie Evropa 2020 pro VaV (3 % HDP);

- hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020.

- hlavní ukazatel pro inovace strategie Evropa 2020;

- tyto ukazatele související s lidskými zdroji: změna v části aktivního obyvatelstva jako výzkumných pracovníků; změna v podílu žen na celkovém počtu výzkumníků; změny v získávání výzkumníků ze zahraničí a v odlivu mozků u profese výzkumných pracovníků.

Na základě všech ukazatelů výkonnosti bude možné poukázat na změnu, zviditelnit pokrok týkající se vnitřní nerovnováhy účasti na výzkumu v Unii a umožnit srovnání na mezinárodní úrovni.

Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří odlišných, ovšem vzájemně se podporujících priorit, z nichž každá obsahuje soubor specifických cílů. Budou se provádět harmonickým způsobem, aby se podpořila interakce mezi různými specifickými cíli, aby se zamezilo zdvojování činností a aby se zesílil jejich spojený dopad.

Tento obecný cíl se uskutečňuje prostřednictvím tří odlišných, ovšem vzájemně se podporujících priorit, z nichž každá obsahuje soubor specifických cílů. Budou se provádět harmonickým způsobem, aby se podpořila interakce mezi různými specifickými cíli, aby se zamezilo zdvojování činností a aby se zesílil jejich spojený dopad.

Všechny tři priority zahrnou mezinárodní rozměr. Mezinárodní spolupráce je nezbytná pro hraniční a základní výzkum za účelem využití přínosů plynoucích z nově vznikajících vědecko-technických příležitostí. V důsledku toho je podíl pro činnosti spojené s mezinárodní spoluprácí popsaný v čl. 21 odst. 2 a 3 zachován přinejmenším na úrovni předchozího rámcového programu. Program Horizont 2020 bude podporovat především tři hlavní dimenze mezinárodní spolupráce:

- podporování vědecké a technologické spolupráce s nejmodernějšími středisky znalostí ve světě, k dosažení a sdílení nejmodernějších standardů excelence a k rozvíjení konkurenceschopnosti na nejvyšších úrovních soutěže;

- podporování mezinárodní vědecké a technologické spolupráce při budování kapacit, napomáhání institucím v Unii, aby mohly přispívat od samého počátku k přínosům rychlého rozšíření vědeckých a vývojových schopností a lidských zdrojů v rámci celého světa a od samého počátku také tyto přínosy sdílet;

- podporování vědecké a technologické spolupráce pro celosvětový mír a stabilitu, uznání základní úlohy, kterou lidské a společenské hodnoty vědy a výzkumu mohou představovat pro konsolidaci křehkých společností a pro usmíření v mezinárodních konfliktech.

Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle poskytovat politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníka.

Společné výzkumné středisko k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle poskytovat politikám Unie vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníka. Přidaná hodnota Unie v rámci Společného výzkumného střediska se bude posuzovat mimo jiné podle těchto ukazatelů:

- počet výskytů hmatatelných konkrétních dopadů technické a vědecké podpory politiky, kterou poskytuje Společné výzkumné středisko, na unijní politiky;

- počet recenzovaných odborných publikací.

Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vzdělávání. Pro posuzování výkonnosti EIT se použijí tyto ukazatele:

Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) k realizaci obecného cíle a priorit programu Horizont 2020 přispěje prostřednictvím specifického cíle integrovat znalostní trojúhelník výzkumu, inovací a vyššího vzdělávání. Pro posuzování výkonnosti EIT se použijí tyto ukazatele:

- organizace z vysokých škol, podnikové sféry a výzkumu, které jsou začleněny do znalostních a inovačních společenství;

- organizace z vysokých škol, podnikové sféry a výzkumu, které jsou začleněny do znalostních a inovačních společenství;

- spolupráce v rámci znalostního trojúhelníku, jež vede k vývoji inovačních výrobků a postupů.

- spolupráce v rámci znalostního trojúhelníku, jež vede k vývoji inovačních výrobků, služeb a postupů.

V této příloze jsou uvedeny hlavní rysy specifických cílů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4.

V této příloze jsou uvedeny hlavní rysy specifických cílů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4.

Aby byla zajištěna odpovídající rovnováha mezi výzkumem, vývojem a inovacemi, které jsou založeny na konsenzu, a těmi, kde je více rozporů, mělo by být posíleno využívání otevřených výzev s postupy rychlého řízení, které se řídí logikou zdola nahoru, které zajistí rychlou realizaci inovačních projektů. Dále by je v rámci společenských výzev a základních průmyslových technologií nezbytné dosáhnout správné rovnováhy mezi menšími a většími projekty s přihlédnutím ke struktuře odvětví, druhu činnosti, technologii a výzkumnému prostředí.

S cílem pomoci odstranit výzkumnou a inovační propast ve všech odvětvích, regionech a členských státech EU se bude rozvíjet doplňkovost a synergie se strukturálními fondy v počátečních fázích (budování kapacit v členských státech k lepší přípravě jejich účasti na programu Horizont 2020), i ve fázích pozdějších (využívání a rozšiřování výsledků výzkumu a inovací vyplývajících z programu Horizont 2020). Tam, kde je to možné, se podporuje interoperabilita mezi těmito dvěma nástroji. Je vhodné kumulativní nebo kombinované financování. O součinnost se usiluje zejména v činnostech vymezených v cíli „šíření excelence a rozšiřování účasti“, regionálních partnerských zařízeních výzkumné infrastruktury evropského zájmu a v činnostech prováděných prostřednictvím Evropského technologického institutu a znalostních a inovačních společenství, která jsou do něj zahrnutá.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato část se zaměřuje na posílení a rozšíření excelence vědecké základny Unie a na konsolidaci Evropského výzkumného prostoru tak, aby byl výzkumný a inovační systém Unie konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. Skládá se ze čtyř specifických cílů:

Tato část se zaměřuje na posílení a rozšíření excelence vědecké základny Unie a na konsolidaci Evropského výzkumného prostoru tak, aby byl výzkumný a inovační systém Unie konkurenceschopnější v celosvětovém měřítku. Skládá se z pěti specifických cílů:

a) Evropská rada pro výzkum (ERV) poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotlivým talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům umožnila hledání těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.

a) Evropská rada pro výzkum (ERV) poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotlivým talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům umožnila hledání těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.

b) Budoucí a vznikající technologie je cíl, který podpoří výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu Evropy pro vyspělé inovace spojené ze změnou paradigmatu. Podpoří vědeckou spolupráci napříč obory zaměřenou na naprosto nové myšlenky s vysokou mírou rizika a urychlí rozvoj těch nejslibnějších nově vznikajících oblastí vědy a technologie, jakož i utváření odpovídajících vědeckých komunit v celé Unii.

b) Budoucí a vznikající věda a technologie je cíl, který podpoří výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu Evropy pro vyspělé inovace spojené ze změnou paradigmatu. Podpoří vědeckou spolupráci napříč obory zaměřenou na naprosto nové myšlenky s vysokou mírou rizika a urychlí rozvoj těch nejslibnějších nově vznikajících oblastí vědy a technologie, jakož i utváření odpovídajících vědeckých komunit v celé Unii.

c) Akce „Marie Curie“ poskytnou vynikající a inovační odbornou přípravu v oblasti výzkumu, jakož i přitažlivé kariérní příležitosti a příležitosti k výměně znalostí prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků, aby byli tito pracovníci co nejlépe připraveni na současné i budoucí společenské výzvy.

c) Akce „Marie Curie-Sklodowska“ poskytnou vynikající a inovační odbornou přípravu v oblasti výzkumu, jakož i přitažlivé kariérní příležitosti a příležitosti k výměně znalostí prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků z vysokých škol, výzkumných organizací a podniků, včetně malých a středních podniků, aby byli tito pracovníci co nejlépe připraveni na současné i budoucí společenské výzvy.

d) Výzkumná infrastruktura je cíl zaměřený na rozvoj evropské výzkumné infrastruktury pro rok 2020 a následující období, na podporu jejího inovačního potenciálu a lidského kapitálu a na doplňování související politiky Unie a mezinárodní spolupráce.

d) Výzkumné infrastruktury by se měly zaměřit na rozvoj a podporu stávajících a nových špičkových evropských výzkumných infrastruktur, měly by jim napomáhat při práci pro EVP tím, že rozvinou jejich inovační potenciál, přilákají výzkumné pracovníky světové úrovně, budou školit lidský kapitál a k tomu doplní politiky Unie týkající se mezinárodní spolupráce.

da) Šíření excelence a rozšíření účasti uvolní potenciál fondu evropských talentů tím, že podpoří vyvozování politických poznatků, vytváření sítí a příležitosti pro odbornou přípravu;

U každého z těchto cílů byla prokázána vysoká přidaná hodnota Unie. Společně tvoří silný a vyvážený soubor činností, které v souladu s činnostmi na vnitrostátní a regionální úrovni odpovídají šíři evropských potřeb v oblasti vyspělé vědy a technologií. Jejich sloučení do jediného programu umožní, aby fungovaly s větší soudržností, racionalizovaným, zjednodušeným a cílenějším způsobem a současně aby si zachovaly kontinuitu nezbytnou k posílení jejich účinnosti.

U každého z těchto cílů byla prokázána vysoká přidaná hodnota Unie. Společně tvoří silný a vyvážený soubor činností, které v souladu s činnostmi na vnitrostátní, regionální a místní úrovni odpovídají šíři evropských potřeb v oblasti vyspělé vědy a technologií. Jejich sloučení do jediného programu umožní, aby fungovaly s větší soudržností, racionalizovaným, zjednodušeným a cílenějším způsobem a současně aby si zachovaly kontinuitu nezbytnou k posílení jejich účinnosti.

Tyto činnosti jsou ve své podstatě zaměřené na budoucnost, dlouhodobě budují dovednosti, soustřeďují se na novou generaci vědy, technologií, výzkumných pracovníků a inovací a poskytují podporu pro nastupující talentované lidi z celé Unie, přidružených zemí i z celého světa. Vzhledem k jejich povaze orientované na vědu a k mechanismům financování převážně typu „zdola nahoru“, řízeným výzkumnými pracovníky, sehraje evropská vědecká obec velkou úlohu při určování cest, jimiž se výzkum v rámci programu bude ubírat.

Tyto činnosti jsou ve své podstatě zaměřené na budoucnost, dlouhodobě budují dovednosti, soustřeďují se na novou generaci vědy, technologií, výzkumných pracovníků a inovací a poskytují podporu pro nastupující talentované lidi z celé Unie, přidružených zemí i z celého světa. Vzhledem k jejich povaze orientované na vědu a k mechanismům financování převážně typu „zdola nahoru“, řízeným výzkumnými pracovníky, sehraje evropská vědecká obec velkou úlohu při určování cest, jimiž se výzkum v rámci programu bude ubírat.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato část si klade za cíl urychlit rozvoj technologií a inovací, které budou oporou budoucích podniků a pomohou inovačním evropským MSP, aby vyrostly v přední světové společnosti. Skládá se ze tří specifických cílů:

Tato část si klade za cíl urychlit rozvoj technologií a inovací, které budou oporou budoucích podniků a pomohou inovačním evropským MSP, aby vyrostly v přední světové společnosti, a také využijí potenciál vytvořit příhodné prostředí pro nové malé a střední podniky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podporování „přenosu inovací“, což je přenos znalostí a technologií z veřejných výzkumných center jak do jednotlivých společností, tak mezi společnostmi navzájem. Tato část se skládá ze tří specifických cílů:

a) Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích je cíl, který poskytne specializovanou podporu pro výzkum, vývoj a demonstrace v oblasti IKT, nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a vesmíru. Důraz se bude klást na interakce a sbližování napříč různými technologiemi a mezi nimi.

a) Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích je cíl, který poskytne specializovanou podporu pro výzkum, normalizaci, certifikaci, vývoj a demonstrace v oblasti klíčových základních technologií, jako jsou IKT, nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a vesmíru. Důraz se bude klást na vzájemná působení a sbližování napříč různými technologiemi a mezi nimi a jejich vztah ke společenským výzvám. Je třeba ve všech těchto oblastech odpovídajícím způsobem zvažovat potřeby uživatelů.

b) Přístup k rizikovému financování je cíl, který usiluje o překonání nedostatků v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro společnosti a projekty orientované na VaV a inovace ve všech fázích rozvoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP podporuje rozvoj rizikového kapitálu na úrovni Unie.

b) Přístup k rizikovému financování je cíl, který usiluje o překonání nedostatků v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro společnosti a projekty orientované na VaV a inovace ve všech fázích rozvoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP podporuje rozvoj financování v raném stadiu a rizikového kapitálu na úrovni Unie.

c) Inovace v MSP je cíl, který podněcuje všechny formy inovací v MSP se zaměřením na ty, které mají potenciál k růstu a internacionalizaci na jednotném trhu i mimo něj.

c) „Inovace v MSP“ je cíl, který poskytne podporu šitou na míru malým a středím podnikům pro všechny formy inovací v MSP prostřednictvím souboru specializovaných a individualizovaných programů a nástrojů, mezi něž patří: přístup k počátečnímu financování, dostupnost dluhového a kapitálového financování, poradenské a vzdělávací služby, přístup k sítím a seskupením v oblasti výzkumu a vývoje.

Tyto činnosti se řídí programem orientovaným na podnikání. Rozpočty specifických cílů „přístup k rizikovému financování“ a „inovace v MSP“ se budou řídit logikou orientovanou na poptávku a založenou na postupu „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Doplní je používání finančních nástrojů a specializovaného nástroje pro MSP na základě logiky orientované na politiku v rámci části týkající se „společenských výzev“ a specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

Tyto činnosti se řídí programem orientovaným na podnikání. Provádění rozpočtů na „přístup k rizikovému financování“ a „inovace v MSP“ se bude řídit logikou orientovanou především na poptávku a založenou na postupu „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Tento nástroj pro MSP se vytvoří v prioritních oblastech v rámci části týkající se „společenských výzev“ a „vedoucího postavení v základních a průmyslových technologiích“. Doplní je uplatnění přístupu shora dolů při používání nástroje pro MSP jako součásti předobchodní fáze nebo inovativního zadávání veřejných zakázek, kde je možné dokázat propojení potřeb zadavatelů veřejných zakázek ve členských státech na úrovni Unie.

Program Horizont 2020 bude uplatňovat integrovaný přístup k účasti MSP, který může vést k tomu, že MSP bude určeno přibližně 15 % celkových spojených rozpočtů na všechny specifické cíle týkající se společenských výzev a na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

Program Horizont 2020 bude uplatňovat integrovaný přístup k účasti MSP a bude zohledňovat jejich potřeby přenosů poznatků a technologií. Podpora povede k tomu, že MSP bude určeno nejméně 20 % celkových spojených rozpočtů na všechny specifické cíle týkající se společenských výzev a na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

Specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ se řídí přístupem orientovaným na technologii, aby se rozvinuly základní technologie, které lze používat v mnoha oblastech, odvětvích a službách. Použití těchto technologií pro řešení společenských výzev bude podporováno společně s prioritou společenské výzvy.

Specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ se řídí přístupem orientovaným na technologii, aby se rozvinuly základní technologie, které lze používat v mnoha oblastech, odvětvích a službách. Použití těchto technologií pro řešení společenských výzev bude podporováno společně s prioritou společenské výzvy.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato část přímo reaguje na priority politiky a společenské výzvy stanovené ve strategii Evropa 2020, které se zaměřují se na podněcování kritické míry výzkumného a inovačního úsilí nutné pro dosažení cílů politiky Unie. Financování se zaměří na tyto specifické cíle:

Tato část přímo reaguje na priority politiky a společenské výzvy stanovené ve strategii Evropa 2020, které se zaměřují se na podněcování kritické míry výzkumného a inovačního úsilí nutné pro dosažení cílů politiky Unie. Financování se zaměří na tyto specifické cíle:

a) zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky;

a) Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

b) zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství;

b) kvalita potravin, ochrana a bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum a biotechnologický průmysl;

c) bezpečná, čistá a účinná energie;

c) bezpečná, čistá a účinná energie;

d) inteligentní, ekologická a integrovaná doprava;

d) inteligentní, ekologická a integrovaná doprava a mobilita;

e) oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny;

e) oblast klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a udržitelné využívání surovin;

f) inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění.

f) chápání Evropy v měnícím se světě – inkluzívní, inovativní a přemýšlivá společnost;

fa) bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.

Finanční prostředky jsou poskytovány rovněž na průřezové výzvy: věda se společností a pro společnost.

U všech těchto činností se bude uplatňovat přístup orientovaný na výzvy, který se zaměří na priority politiky, aniž by byl předem vymezen přesný výběr technologií nebo řešení, které by se měly rozvíjet. Důraz se klade na shromáždění kritické míry zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a vědními obory, aby se mohly dané výzvy řešit. Tyto činnosti se týkají celého cyklu od výzkumu až po trh s novým zaměřením na činnosti, které jsou spojené s inovacemi, jako je pilotní testování, demonstrace, testovací prostředí, podpora zadávání veřejných zakázek, návrhářství, inovace orientované na konečné uživatele, sociální inovace a přijetí inovací na trhu.

U všech těchto činností se bude uplatňovat přístup orientovaný na výzvy, v němž jsou základní věda, aplikovaný výzkum, přenos znalostí a inovace stejně důležitými a vzájemně propojenými prvky, který se zaměří na priority politiky, aniž by byl předem vymezen přesný výběr technologií nebo řešení, které by se měly rozvíjet. Kromě technologickým řešením bude věnována pozornost netechnologickým, organizačním a systémovým inovacím i inovacím ve veřejném sektoru. Důraz se klade na shromáždění kritické míry zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a vědními obory a výzkumnými infrastrukturami, aby se mohly dané výzvy řešit. Tyto činnosti se týkají celého cyklu od základního výzkumu až po trh včetně činností, které jsou spojené s inovacemi, jako je pilotní testování, demonstrace, testovací prostředí, podpora zadávání veřejných zakázek, návrhářství, inovace orientované na konečné uživatele, sociální inovace a přijetí přenosu poznatků a inovací na trhu včetně normalizace na všech úrovních. Pro dosažení cílů programu Horizont 2020 bude nutné do projektů založených na spolupráci zapojit širokou škálu zúčastněných stran, výzkumnými institucemi a podniky počínaje a uživateli ze soukromého i veřejného sektoru konče.

K tomu, aby bylo možné zaujmout přístup orientovaný na výzvy, je nutné koordinované strategické plánování výzkumu a inovací. Koordinací lze řešit roztříštěnost a zlepšit využívání technologických a infrastrukturních zdrojů v celé výzkumné obci v souvislosti s každou výzvou.

Strategické kroky a vědecká koordinace mohou od samého počátku politice poskytnout odborné podněty, pokročilé inovace a konkurenceschopnost díky pochopení složitosti inovačního cyklu a podpoře přeshraniční účasti většího počtu výzkumných pracovníků.

Strategické vědecké výbory nezávislých odborníků na vysoké úrovni z akademického prostředí, průmyslu, z oblasti koncových uživatelů a občanské společnosti vybraných v otevřeném a transparentním procesu mohou na základě potřeby a poptávky zavést koordinaci strategického výzkumu a inovací pro každou výzvu, což přispěje k definování výzkumných a inovačních programů na základě nejlepšího možného vedení a poskytne podněty a nástroje potřebné k podpoře vzájemného působení a synergií v širším měřítku. Úkolem těchto výborů bude soustavné poskytování strategického poradenství o činnostech prováděných a plánovaných v rámci programu Horizont 2020 a souvisejících oblastí politiky Unie.

V rámci řešení všech výzev tvoří nedílnou součást činností společenské a humanitní vědy. Kromě toho se podpůrný rozvoj těchto oborů podpoří v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“. Podpora se rovněž zaměří na poskytování jasných důkazů pro tvorbu politiky na mezinárodní, vnitrostátní a regionální úrovni i na úrovni Unie. S ohledem na globální povahu mnoha výzev je nedílnou součástí každé výzvy strategická spolupráce s třetími zeměmi. Vedle toho se průřezová podpora pro mezinárodní spolupráci poskytne v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“.

V rámci řešení všech výzev tvoří horizontální rozměr a nedílnou součást činností společenské a humanitní vědy. Měly by být zastoupeny v programových výborech a odborných skupinách odpovědných za projekt a hodnocení programu pro všechna témata a v oblasti rozvoje výzev zaměřených na společenské vědy. Kromě toho se podpůrný rozvoj těchto oborů podpoří v rámci specifického cíle „Chápání Evropy v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“. Podpora se rovněž zaměří na poskytování jasných důkazů pro tvorbu politiky na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni i na úrovni Unie. S ohledem na globální povahu mnoha výzev je nedílnou součástí každé výzvy strategická spolupráce s třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře globálního úsilí, které vyžaduje nezbytné předpoklady k tomu, aby se Evropa mohla zúčastnit a ujmout se vedení.

Specifický cíl „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“ zahrnuje rovněž činnost zaměřenou na zmenšení mezery mezi výzkumem a inovacemi se zvláštními opatřeními pro dosažení excelence v méně rozvinutých regionech Unie.

Nedílnou součástí programu Horizont 2020 jsou činnosti Společného výzkumného střediska, aby se zajistila masivní podpora politik Unie založená na důkazech. Tento postup se bude řídit potřebami zákazníků a doplní jej také činnosti zaměřené na budoucí vývoj.

Nedílnou součástí programu Horizont 2020 jsou činnosti Společného výzkumného střediska, aby se zajistila masivní podpora politik Unie založená na důkazech. Tento postup se bude řídit potřebami zákazníků a doplní jej také činnosti zaměřené na budoucí vývoj.

Významnou úlohu sehraje EIT, který bude spojovat vynikající výzkum, vzdělávání a inovace, a integrovat tak znalostní trojúhelník. Toho EIT dosáhne především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Kromě toho prostřednictvím cílených opatření v oblasti šíření výsledků a sdílení znalostí zajistí, aby byly zkušenosti sdíleny i nad rámec těchto společenství, a tak podpoří rychlejší zavádění inovačních modelů v celé Unii.

Významnou úlohu sehraje EIT, který bude spojovat vynikající výzkum, vzdělávání a inovace, a integrovat tak znalostní trojúhelník. Toho EIT dosáhne především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství. Kromě toho prostřednictvím cílených opatření v oblasti šíření výsledků a sdílení znalostí zajistí, aby byly zkušenosti sdíleny mezi těmito společenstvími i nad rámec těchto společenství, a tak podpoří rychlejší zavádění inovačních modelů v celé Unii.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Evropská rada pro výzkum (ERV)

1. Evropská rada pro výzkum (ERV)

1.1 Specifický cíl

1.1 Specifický cíl

Specifickým cílem je posílit excelenci, dynamiku a kreativitu evropského výzkumu.

Specifickým cílem je posílit excelenci, dynamiku a kreativitu evropského výzkumu.

Evropa si stanovila za cíl přejít k novému hospodářskému modelu založenému na inteligentním, udržitelném růstu, který podporuje začlenění. K tomuto druhu přeměny bude zapotřebí více než jen postupné zlepšování současných technologií. Bude k němu zapotřebí mnohem větší inovační schopnosti, která vychází z vědy, čerpá ze zcela nových znalostí a umožňuje Evropě, aby zaujala vedoucí postavení při vytváření posunů v technologických paradigmatech, které budou hlavní hybnou silou růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství a společenského pokroku do budoucna. Tyto posuny v paradigmatech mají historicky tendenci vycházet z vědecké základny veřejného sektoru ještě předtím, než položí základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.

Evropa si stanovila za cíl přejít k novému hospodářskému modelu založenému na inteligentním, udržitelném růstu, který podporuje začlenění. K tomuto druhu přeměny bude zapotřebí více než jen postupné zlepšování současných technologií a poznatků. Bude k němu zapotřebí mnohem větší inovační schopnosti, která vychází z vědy a základní vědy, čerpá ze zcela nových znalostí a umožňuje Evropě, aby zaujala vedoucí postavení při vytváření posunů ve vědeckých a technologických paradigmatech, které budou hlavní hybnou silou růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného růstu a společenského pokroku do budoucna. Tyto posuny v paradigmatech mají historicky tendenci vycházet z veřejného sektoru ještě předtím, než položí základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.

Přední světové inovace jsou úzce spojeny s vynikající vědou. Evropa, která kdysi nepochybně byla vůdčí silou, zaostala v závodě o provádění té nejšpičkovější vědy a ve srovnání se Spojenými státy americkými hrála druhořadou úlohu při všech důležitých událostech technického pokroku v poválečném období. Ačkoli Unie i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, Spojené státy americké produkují dvakrát více nejvlivnějších publikací (horní 1 % podle citovanosti). Mezinárodní hodnocení vysokých škol podobně ukazují, že na předních příčkách převažují vysoké školy v USA. Z USA pochází 70 % světových držitelů Nobelovy ceny.

Přední světové inovace jsou úzce spojeny s vynikající vědou. Evropa, která kdysi nepochybně byla vůdčí silou, zaostala v závodě o provádění té nejšpičkovější vědy a ve srovnání se Spojenými státy americkými hrála druhořadou úlohu při všech důležitých událostech technického pokroku v poválečném období. Ačkoli Unie i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, Spojené státy americké produkují dvakrát více nejvlivnějších publikací (horní 1 % podle citovanosti). Mezinárodní hodnocení vysokých škol podobně ukazují, že na předních příčkách převažují vysoké školy v USA. Z USA pochází 70 % světových držitelů Nobelovy ceny.

Částí tohoto problému je skutečnost, že zatímco Evropa a Spojené státy americké investují podobné částky do svých vědeckých základen ve veřejném sektoru, Unie má téměř třikrát tolik výzkumných pracovníků ve veřejném sektoru, což značně snižuje investice na jednoho výzkumného pracovníka. Kromě toho je financování v USA selektivnější, pokud jde o přidělování zdrojů předním výzkumným pracovníkům. Tím lze mimo jiné vysvětlit, proč jsou výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru v Unii v průměru méně produktivní a celkově mají menší společný vědecký dopad než jejich mnohem méně početní kolegové v USA.

Částí tohoto problému je skutečnost, že zatímco Evropa a Spojené státy americké investují podobné částky do svých vědeckých základen ve veřejném sektoru, Unie má téměř třikrát tolik výzkumných pracovníků ve veřejném sektoru, což značně snižuje investice na jednoho výzkumného pracovníka. Kromě toho je financování v USA selektivnější, pokud jde o přidělování zdrojů předním výzkumným pracovníkům. Tím lze mimo jiné vysvětlit, proč jsou výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru v Unii v průměru méně produktivní a celkově mají menší společný vědecký dopad než jejich mnohem méně početní kolegové v USA.

Další významnou součástí problému je skutečnost, že v mnoha evropských zemích veřejný sektor stále nenabízí dostatečně přitažlivé podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. Může trvat mnoho let, než se z talentovaných mladých výzkumných pracovníků mohou stát nezávislí vědci. To vede k dramatickému plýtvání výzkumným potenciálem Evropy, protože se oddaluje vznik nové generace výzkumných pracovníků, kteří přinášejí nové myšlenky a energii, a vynikající výzkumné pracovníky zahajující svou profesní dráhu to vede k úsilí o další kariérní postup mimo Evropu.

Další významnou součástí problému je skutečnost, že v mnoha evropských zemích veřejný a soukromý sektor stále nenabízí dostatečně přitažlivé podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. Může trvat mnoho let, než se z talentovaných mladých výzkumných pracovníků mohou stát nezávislí vědci. To vede k dramatickému plýtvání výzkumným potenciálem Evropy, protože se oddaluje vznik nové generace výzkumných pracovníků, kteří přinášejí nové myšlenky a energii, a vynikající výzkumné pracovníky zahajující svou profesní dráhu to vede k úsilí o další kariérní postup mimo Evropu. Zvláštní pozornost by měla být věnována vědeckým pracovnicím, jejichž podíl představuje mezi výzkumníky třídy A jen 18 %, zatímco ve Spojených státech je to 27 %, přestože 60 % absolventů univerzit v Evropě jsou ženy.

Tyto faktory dále zhoršují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty. Schopnost systému USA nabídnout více zdrojů na výzkumného pracovníka a lepší kariérní vyhlídky vysvětluje, proč USA i nadále přitahují nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa včetně desítek tisíc z Unie.

Tyto faktory dále zhoršují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty. Schopnost systému USA nabídnout více zdrojů na výzkumného pracovníka, více možností meziodvětvové mobility, lepší propojení se soukromým sektorem a lepší kariérní vyhlídky vysvětluje, proč USA i nadále přitahují nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa včetně desítek tisíc z Unie.

1.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Účelem vytvoření ERV bylo zajistit nejlepším evropským výzkumným pracovníkům a pracovnicím potřebné zdroje, aby mohli lépe konkurovat na celosvětové úrovni, a to financováním jednotlivých týmů na základě celoevropské soutěže. ERV funguje autonomně, nezávislá vědecká rada složená z nejrenomovanějších a nejschopnějších vědců, inženýrů a akademiků vytváří celkovou vědeckou strategii a má plnou moc nad rozhodnutími o druhu výzkumu, který se má financovat. Tyto základní rysy ERV zaručují účinnost jejího vědeckého programu, kvalitu operací a procesu vzájemného hodnocení a její důvěryhodnost ve vědecké obci.

Účelem vytvoření ERV bylo zajistit nejlepším evropským výzkumným pracovníkům a pracovnicím potřebné zdroje, aby mohli lépe konkurovat na celosvětové úrovni, a to financováním jednotlivých týmů na základě celoevropské soutěže. ERV funguje autonomně: nezávislá vědecká rada složená z nejrenomovanějších a nejschopnějších vědců, inženýrů a akademiků, mužů i žen různých věkových skupin, vytváří celkovou vědeckou strategii a má plnou moc nad rozhodnutími o druhu výzkumu, který se má financovat. Tyto základní rysy ERV zaručují účinnost jejího vědeckého programu, kvalitu operací a procesu vzájemného hodnocení a její důvěryhodnost ve vědecké obci.

Jelikož působí v celé Evropě na základě hospodářské soutěže, je ERV schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a myšlenek, než by bylo možné u kteréhokoli vnitrostátního systému. Soutěží spolu ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší myšlenky. Žadatelé vědí, že musí podávat výkony na nejvyšší úrovni a jejich odměnou je pružné financování za rovných podmínek, bez ohledu na místní překážky či na dostupnost vnitrostátního financování.

Jelikož působí v celé Evropě na základě hospodářské soutěže, je ERV schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a myšlenek, než by bylo možné u kteréhokoli vnitrostátního systému. Soutěží spolu ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší myšlenky. Žadatelé vědí, že musí podávat výkony na nejvyšší úrovni a jejich odměnou je pružné financování za rovných podmínek, bez ohledu na místní překážky či na dostupnost vnitrostátního financování.

Očekává se tudíž, že hraniční výzkum financovaný ERV bude mít podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevře cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technologickým výsledkům a novým oblastem pro výzkum, což může nakonec přinést zcela nové myšlenky, které budou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a budou řešit společenské výzvy. O toto spojení vynikajících jednotlivých vědců s inovačními myšlenkami se opírají všechny fáze inovačního řetězce.

Očekává se tudíž, že hraniční výzkum financovaný ERV bude mít podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevře cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technologickým výsledkům a novým oblastem pro výzkum, což může nakonec přinést zcela nové myšlenky, které budou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a budou řešit společenské výzvy. Při udělování grantů ERV je největší důraz kladen na průlomové myšlenky. O toto spojení vynikajících jednotlivých vědců s inovačními myšlenkami se opírají všechny fáze inovačního řetězce.

Kromě toho má ERV významný strukturální dopad, neboť vytváří silný podnět pro zvyšování kvality evropského výzkumného systému jako celku nad rámec výzkumných pracovníků a projektů, které ERV přímo financuje. Projekty a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě a zvyšují jeho viditelnost a přitažlivost pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV a doprovodná „známka excelence“ zesilují soutěž mezi evropskými vysokými školami a jinými výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. A schopnost vnitrostátních systémů a jednotlivých výzkumných institucí přilákat úspěšné žadatele o granty ERV a být jejich hostitelem stanoví srovnávací kritérium, které jim umožňuje vyhodnotit své relativní silné a slabé stránky a odpovídajícím způsobem upravit své politiky a postupy. Financování ERV tudíž doplňuje trvalé úsilí na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni o přeměnu, budování kapacit a uvolnění plného potenciálu a přitažlivosti evropského výzkumného systému.

Kromě toho má ERV významný strukturální dopad, neboť vytváří silný podnět pro zvyšování kvality evropského výzkumného systému jako celku nad rámec výzkumných pracovníků a projektů, které ERV přímo financuje. Projekty a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě a zvyšují jeho viditelnost a přitažlivost pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV a doprovodná „známka excelence“ zesilují soutěž mezi evropskými vysokými školami a jinými výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky. A schopnost vnitrostátních systémů a jednotlivých výzkumných institucí přilákat úspěšné žadatele o granty ERV a být jejich hostitelem stanoví srovnávací kritérium, které jim umožňuje vyhodnotit své relativní silné a slabé stránky a odpovídajícím způsobem upravit své politiky a postupy. Financování ERV tudíž doplňuje trvalé úsilí na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni o přeměnu, budování kapacit a uvolnění plného potenciálu a přitažlivosti evropského výzkumného systému.

1.3 Hlavní rysy činností

1.3 Hlavní rysy činností

Základní činností ERV je poskytovat přitažlivé dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů.

Základní činností ERV je poskytovat přitažlivé dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů.

Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Granty ERV jsou otevřené pro jednotlivé týmy výzkumných pracovníků každého věku z kterékoli země světa, kteří pracují v Evropě. ERV usiluje o podporu zdravé konkurence v celé Evropě.

Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit. Granty ERV jsou otevřené pro jednotlivé týmy výzkumných pracovníků každého věku z kterékoli země světa, kteří pracují v Evropě. ERV usiluje o podporu zdravé konkurence v celé Evropě a usiluje, aby se postupy hodnocení náležitě zabývaly nevědomými genderovými předsudky.

Zvláštní prioritou pro ERV je pomoc vynikajícím začínajícím výzkumným pracovníkům při jejich přechodu k nezávislosti tím, že se jim poskytne náležitá podpora v kritické fázi, kdy vytvářejí nebo posilují svůj vlastní výzkumný tým nebo program.

Zvláštní prioritou pro ERV je pomoc vynikajícím začínajícím výzkumným pracovníkům při jejich přechodu k nezávislosti tím, že se jim poskytne náležitá podpora v kritické fázi, kdy vytvářejí nebo posilují svůj vlastní výzkumný tým nebo program. Lze také podporovat i návrat a opětovné začlenění vědců po uplynutí období financování z grantů ERV, zejména ve spojení se systémem „pracovních míst EVP“.

Vědecká rada ERV podle potřeby poskytuje rovněž podporu nově vznikajícím způsobům práce ve vědeckém světě, které mohou přinášet průlomové výsledky, a usnadňuje zkoumání potenciálu výzkumu, který financuje, v oblasti obchodních a sociálních inovací.

Vědecká rada ERV podle potřeby poskytuje rovněž podporu novým způsobům práce ve vědeckém světě, které mohou přinášet průlomové výsledky, a usnadňuje zkoumání potenciálu výzkumu, který financuje, v oblasti obchodních a sociálních inovací.

Do roku 2020 se proto ERV pokusí prokázat: že se soutěží ERV účastní nejlepší výzkumní pracovníci, že financování ERV přímo vedlo k vědeckým publikacím nejvyšší kvality a k obchodnímu využití a uplatnění inovačních technologií a myšlenek a že ERV významně přispěla k tomu, aby se Evropa stala přitažlivějším prostředím pro nejlepší vědce světa. Zejména se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu Unie na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě. Kromě toho usiluje o podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje, a o konkrétní zlepšení institucionálních postupů a vnitrostátních politik na podporu nejlepších výzkumných pracovníků.

Do roku 2020 se proto ERV pokusí prokázat: že se soutěží ERV účastní nejlepší výzkumní pracovníci, že financování ERV přímo vedlo k vědeckým publikacím nejvyšší kvality, výsledkům výzkumu s významným společenským a hospodářským dopadem a k obchodnímu využití a uplatnění inovačních technologií a myšlenek a že ERV významně přispěla k tomu, aby se Evropa stala přitažlivějším prostředím pro nejlepší vědce světa. Zejména se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu Unie na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě. Kromě toho usiluje o zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje, zejména také o výrazný nárůst vynikajících vědeckých pracovníků z řad žen, a o konkrétní zlepšení institucionálních postupů a vnitrostátních politik na podporu nejlepších výzkumných pracovníků. ERV bude sdílet zkušenosti a osvědčené postupy s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum s cílem propagovat podporu vynikajících výzkumných pracovníků. ERV dále zvýší viditelnost svých programů s cílem přilákat špičkové výzkumné pracovníky .

Vědecká rada ERV nepřetržitě sleduje operace ERV a zvažuje, jak nejlépe dosáhnout jejích cílů prostřednictvím grantových systémů, které zdůrazňují jasnost, stabilitu a jednoduchost jak pro žadatele, tak při jejich uplatňování a řízení, a případně jak nejlépe reagovat na nově vznikající potřeby. Usiluje o zachování a další vylepšení systému ERV pro vzájemné hodnocení, který je na světové úrovni a zakládá se na transparentním, spravedlivém a nestranném nakládání s návrhy, aby mohl rozpoznávat průlomovou vědeckou excelenci a talent bez ohledu na pohlaví, státní příslušnost nebo věk výzkumného pracovníka. Konečně ERV i nadále provádí vlastní strategické studie, aby se připravila na své činnosti a podporovala je, aby zachovala úzké kontakty s vědeckou obcí a dalšími zúčastněnými stranami a dohlížela na to, aby její činnosti doplňovaly výzkum prováděný na jiných úrovních.

Vědecká rada ERV nepřetržitě sleduje operace ERV a hodnotící procesy a zvažuje, jak nejlépe dosáhnout jejích cílů prostřednictvím grantových systémů, které zdůrazňují účinnost, jasnost, stabilitu a jednoduchost jak pro žadatele, tak při jejich uplatňování a řízení, a případně jak nejlépe reagovat na nově vznikající potřeby. Usiluje o zachování a další vylepšení systému ERV pro vzájemné hodnocení, který je na světové úrovni a zajišťuje transparentní, spravedlivé a nestranné nakládání s návrhy, aby mohl rozpoznávat průlomovou vědeckou excelenci, průlomové myšlenky a talent bez ohledu na pohlaví, státní příslušnost, domácí instituci nebo věk výzkumného pracovníka. Konečně ERV i nadále provádí vlastní strategické studie, aby se připravila na své činnosti a podporovala je, aby zachovala úzké kontakty s vědeckou obcí a dalšími zúčastněnými stranami a dohlížela na to, aby její činnosti doplňovaly výzkum prováděný na jiných úrovních a nepřekrývaly se s ostatními výzkumnými činnostmi.

ERV zaručí transparentnost komunikace o svých činnostech a výsledcích vědecké obci a široké veřejnosti a bude aktualizovat údaje o financovaných projektech.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Budoucí a vznikající technologie (FET)

2. Budoucí a vznikající věda a technologie (FEST)

Specifickým cílem je podpořit zcela nové technologie prostřednictvím zkoumání nových a vysoce rizikových myšlenek postavených na vědeckých základech. Záměrem je rozpoznat a využít příležitosti s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství a společnost, a to zajištěním pružné podpory výzkumu orientovaného na cíle a na mezioborovou spolupráci v různém rozsahu a zaváděním inovačních výzkumných postupů.

Specifickým cílem je podpořit hraniční výzkum, zcela nové technologie a vysoce rizikové myšlenky postavené na vědeckých základech s potenciálem zpřístupňovat nové oblasti pro evropskou vědu a technologie. Záměrem je rozpoznat a využít příležitosti s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství a společnost, a to zajištěním pružné podpory výzkumu orientovaného na cíle a na mezioborovou spolupráci v různém rozsahu a zaváděním inovačních výzkumných postupů. Platformy pro inteligentní specializaci by v tomto ohledu měly hrát klíčovou úlohu, zejména co se týče tvorby a budování sítí, výměny informací, programů partnerství a podpory politik v oblasti výzkumu a inovací.

Budoucí a vznikající věda a technologie bude podporovat excelenci, a to pomocí projektů založených na spolupráci a zaměřených na hraniční výzkum v oblasti budoucích a nově vznikajících vědeckých a technologických příležitostí. Obsáhnutím všech oblastí hraničního výzkumu založeného na spolupráci, tj. od základního hraničního výzkumu až po technologický hraniční vývoj, a posílením přeshraniční spolupráce již od samého počátku vývoje, stejně jako ve fázích pozdějších, přinese budoucí a vznikající věda a technologie přidanou hodnotu Unie hranicím moderní vědy a pomůže budovat potřebnou míru spolupráce v oblasti špičkového výzkumu po celé Evropě.

Budoucí a vznikající technologie (dále jen „FET“) podpoří výzkum za hranicemi známého, přijímaného nebo obecně zavedeného a přispějí k rozvoji originálního a vizionářského myšlení, a otevřou tak slibné cesty k účinným novým technologiím, z nichž některé by se mohly vyvinout v přední technologická a intelektuální paradigmata pro příští desetiletí. FET podpoří snahu vyhledávat výzkumné příležitosti malého rozsahu ve všech oblastech, včetně nově vznikajících témat a velkých vědeckých a technologických výzev, které vyžadují sdružování a spolupráci mezi programy v celé Evropě i mimo ni. Tento přístup se zaměřuje na excelenci, zahrnuje zkoumání předkonkurenčních myšlenek za účelem utváření budoucnosti technologií a umožňuje společnosti těžit z víceoborové výzkumné spolupráce, která musí probíhat na evropské úrovni, vytvořením vazby mezi výzkumem, který je veden vědeckým zájmem, a výzkumem, který reaguje na společenské výzvy nebo potřeby průmyslové konkurenceschopnosti.

Budoucí a vznikající technologie (dále jen „FEST“) podpoří výzkum za hranicemi známého, přijímaného nebo obecně zavedeného a přispějí k rozvoji originálního a vizionářského myšlení, a otevřou tak slibné cesty k účinným novým technologiím, z nichž některé by se mohly vyvinout v přední technologická a intelektuální paradigmata pro příští desetiletí. FEST podpoří snahu vyhledávat výzkumné příležitosti malého rozsahu ve všech oblastech, včetně nově vznikajících témat a velkých vědeckých a technologických výzev, které vyžadují sdružování a spolupráci mezi programy v celé Evropě i mimo ni. Tento přístup se zaměřuje na excelenci, zahrnuje zkoumání předkonkurenčních myšlenek za účelem utváření budoucnosti technologií a umožňuje společnosti těžit z víceoborové výzkumné spolupráce, která musí probíhat na evropské úrovni, vytvořením vazby mezi výzkumem, který je veden vědeckým zájmem, a výzkumem, který reaguje na společenské cíle a výzvy nebo potřeby průmyslové konkurenceschopnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Radikální průlom s transformačním dopadem stále více závisí na intenzivní spolupráci napříč obory ve vědě a technice (například informace a komunikace, biologie, chemie, vědy o zemských systémech, vědy o materiálech, neurověda a kognitivní věda, sociální vědy nebo ekonomie) a se společenskými a humanitními vědami. To vyžaduje nejenom excelenci ve vědě a technice, ale také nové postoje a neotřelé interakce mezi mnoha různými aktéry v oblasti výzkumu.

Radikální průlom s transformačním dopadem stále více závisí na intenzivní spolupráci napříč obory ve vědě a technice (například informace a komunikace, biologie, bioinženýrství a robotika, chemie, fyzika, matematika, lékařské modelování, vědy o zemských systémech, vědy o materiálech, neurověda a kognitivní věda, sociální vědy nebo ekonomie) a se společenskými a humanitními vědami. To vyžaduje nejenom excelenci ve vědě a technice, ale také nové postoje a neotřelé interakce mezi mnoha různými aktéry v oblasti výzkumu.

Zatímco některé myšlenky se mohou rozvíjet v malém měřítku, jiné mohou představovat takovou výzvu, že vyžadují sdružení rozsáhlého úsilí po značnou dobu. Významné ekonomiky na celém světě si to uvědomily a celosvětově dochází k narůstající soutěži o rozpoznání a rozvíjení nově vznikajících technologických příležitostí na hranici vědy, které mohou mít značný dopad na inovace a přínos pro společnost. Aby byly tyto druhy činnosti účinné, musí být rychle rozšířeny do velkého měřítka tak, že se spojí činnosti napříč programy na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni na základě společných cílů, aby vytvořily kritickou míru, napomohly rozvoji synergie a dosáhly optimálního pákového efektu.

Zatímco některé myšlenky se mohou rozvíjet v malém měřítku, jiné mohou představovat takovou výzvu, že vyžadují sdružení rozsáhlého úsilí po značnou dobu. Významné ekonomiky na celém světě si to uvědomily a celosvětově dochází k narůstající soutěži o rozpoznání a rozvíjení nově vznikajících technologických příležitostí na hranici vědy, které mohou mít značný dopad na inovace a přínos pro společnost. Aby byly tyto druhy činnosti účinné, musí být zkušeně řízeny a rychle rozšířeny do velkého měřítka tak, že se spojí činnosti napříč programy na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni na základě společných cílů, aby vytvořily kritickou míru, napomohly rozvoji synergie a dosáhly optimálního pákového efektu.

Program FET se zabývá celým spektrem inovací založených na vědě: od počátečních průzkumů křehkých myšlenek v zárodku, které se provádějí v malém měřítku zdola nahoru po budování nových výzkumných a inovačních společenství v transformačních nově vznikajících oblastech výzkumu a rozsáhlé sdružené výzkumné iniciativy vytvářené v rámci výzkumných programů zaměřených na dosažení ambiciózních a vizionářských cílů. Z těchto tří úrovní zapojení má každá svou zvláštní hodnotu a zároveň se doplňuje a působí v součinnosti s ostatními. Například malé průzkumy mohou odhalit potřebu rozvoje nových témat, která mohou vést k rozsáhlým akcím založeným na plánech. Zahrnují širokou škálu aktérů v oblasti výzkumu, včetně mladých výzkumných pracovníků a MSP s intenzivním výzkumem, a společenství zúčastněných stran (občanská společnost, tvůrci politiky, průmysl a výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru), která se sdružují kolem výzkumných programů při jejich formování, rozvoji a rozrůzňování.

Program FEST se zabývá celým spektrem inovací založených na vědě: od počátečních průzkumů křehkých myšlenek v zárodku, které se provádějí v malém měřítku zdola nahoru po budování nových výzkumných a inovačních společenství v transformačních nově vznikajících oblastech výzkumu a rozsáhlé sdružené výzkumné iniciativy vytvářené v rámci výzkumných programů zaměřených na dosažení ambiciózních a vizionářských cílů. Z těchto tří úrovní zapojení má každá svou zvláštní hodnotu a zároveň se doplňuje a působí v součinnosti s ostatními. Například malé průzkumy mohou odhalit potřebu rozvoje nových témat, která mohou vést k rozsáhlým akcím založeným na plánech. Zahrnují širokou škálu aktérů v oblasti výzkumu, včetně mladých výzkumných pracovníků a MSP s intenzivním výzkumem, a společenství zúčastněných stran (občanská společnost, tvůrci politiky, průmysl a výzkumní pracovníci ve veřejném sektoru), která se sdružují kolem vyvíjejících se výzkumných programů při jejich formování, rozvoji a rozrůzňování.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Program FET se snaží být vizionářský, transformační a nekonvenční, ale jeho činností se řídí různými logikami, od úplně otevřených po různé stupně strukturování témat, komunit a financování.

Program FEST se snaží být vizionářský, transformační a nekonvenční, ale jeho činností se řídí různými logikami, od úplně otevřených po různé stupně strukturování témat, komunit a financování.

Tyto činnosti dají jasnější tvar různým logikám činnosti v náležitém rozsahu, přičemž určí a využijí příležitostí s dlouhodobým přínosem pro občany, hospodářství i společnost:

a) Podporou neotřelých myšlenek („FET Open“) FET podpoří počáteční výzkum v oblasti vědy a techniky zkoumající nové základy pro zcela nové budoucí technologie tím, že zpochybní současná paradigmata a vydá se do neznámých oblastí. Proces výběru zdola nahoru široce otevřený všem myšlenkám v oblasti výzkumu vytvoří rozmanité portfolio cílených projektů. Klíčové bude včasné odhalení nových slibných oblastí, událostí a tendencí spolu s přilákáním nových aktérů v oblasti výzkumu a inovací, kteří mají vysoký potenciál.

a) Podporou neotřelých myšlenek („FEST Open“) FEST podpoří počáteční výzkum v oblasti vědy a techniky zkoumající nové základy pro zcela nové budoucí technologie tím, že zpochybní současná paradigmata a vydá se do neznámých oblastí. Proces výběru zdola nahoru široce otevřený všem myšlenkám v oblasti výzkumu vytvoří rozmanité portfolio cílených projektů. Klíčové bude včasné odhalení nových slibných oblastí, událostí a tendencí spolu s přilákáním nových aktérů v oblasti výzkumu a inovací, kteří mají vysoký potenciál.

b) Tím, že budou pěstovat nově vznikající témata a společenství („FET Proactive“), se FET zaměří na řadu slibných témat předběžného výzkumu s potenciálem dosáhnout kritického množství vzájemně souvisejících projektů, které společně představují rozsáhlé a mnohotvárné zkoumání témat a vytvářejí evropskou zásobárnu znalostí.

b) Tím, že budou podporovat nově vznikající témata a společenství („FEST Proactive“), se FEST, v úzkém spojení s tématy společenských výzev a technologií v průmyslu, zaměří na řadu slibných témat předběžného výzkumu s potenciálem vytvořit kritické množství vzájemně souvisejících projektů, které společně představují rozsáhlé a mnohotvárné zkoumání témat a vytvářejí evropskou zásobárnu znalostí.

c) Tím, že se budou zabývat velkými mezioborovými výzvami v oblasti vědy a techniky („FET Flagships“), FET podpoří ambiciózní rozsáhlý výzkum založený na vědě, který si klade za cíl dosáhnout vědeckého průlomu. Tyto činnosti budou těžit z provázání evropských a vnitrostátních programů. Vědecký pokrok by měl poskytnout pevný a široký základ pro budoucí technologické inovace a hospodářské využití v různých oblastech a měl by také přinést nové výhody pro společnost.

c) Tím, že se budou zabývat velkými mezioborovými výzvami v oblasti vědy a techniky („FEST Flagships“), FEST podpoří ambiciózní rozsáhlý výzkum založený na vědě, který si klade za cíl dosáhnout vědeckého a technologického průlomu. Tyto činnosti budou těžit z provázání evropských, vnitrostátních a regionálních programů. Vědecký pokrok by měl poskytnout pevný a široký základ pro budoucí technologické inovace a hospodářské využití v různých oblastech a měl by také přinést nové výhody pro společnost.

Pro každou činnost se stanoví náležitá kombinace otevřenosti a různých stupňů strukturování témat, komunit a financování, aby bylo možné optimálně pracovat na sledovaných cílech.

Více než polovina zdrojů FEST bude určena na hraniční výzkum ve všech oblastech prováděný postupem zdola nahoru.

Hodnocení všech projektů FEST se bude řídit výhradně přísnými kritérii vědecké a technologické excelence.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Akce „Marie Curie“

3. Akce „Marie Curie-Sklodowska“

3.1. Specifický cíl

3.1. Specifický cíl

Specifickým cílem je zajistit optimální rozvoj a dynamické využívání intelektuálního kapitálu Evropy, aby vznikly nové dovednosti a inovace, a tedy aby se využil její plný potenciál ve všech odvětvích a regionech.

Specifickým cílem je zajistit optimální rozvoj a dynamické využívání lidských zdrojů Evropy při výzkumu a inovacích, aby byly rozvíjeny a šířeny nové dovednosti a vytvořeny nové poznatky a inovace, a tedy aby se využil její plný potenciál ve všech odvětvích a regionech.

Kvalitně vyškolení, dynamičtí a tvůrčí výzkumní pracovníci jsou nezbytným základním materiálem pro nejlepší vědu a pro nejproduktivnější inovace vycházející z výzkumu.

Kvalitně vyškolení, dynamičtí a tvůrčí výzkumní pracovníci jsou nezbytným základním materiálem pro nejlepší vědu a pro nejproduktivnější inovace vycházející z výzkumu.

Ačkoli má Evropa velký a rozmanitý fond kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkum a inovace, tento fond je nutné neustále doplňovat, zlepšovat a přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím potřebám trhu práce. V současnosti pouze 46 % lidí z tohoto fondu pracuje v podnikatelském sektoru, což je mnohem nižší procento u hlavních hospodářských konkurentů Evropy, např. v Číně se jedná o 69 %, v Japonsku o 73 % a ve Spojených státech o 80 %. Z demografických faktorů navíc vyplývá, že neúměrný počet výzkumných pracovníků v nejbližších letech dosáhne důchodového věku. Tato skutečnost ve spojení s potřebou mnohem většího počtu pracovních míst ve výzkumu vysoké kvality a za situace, kdy se zvyšuje výzkumná intenzita evropského hospodářství, bude jednou z hlavních výzev, kterým v nadcházejících letech budou čelit evropské vzdělávací, výzkumné a inovační systémy.

Ačkoli má Evropa velký a rozmanitý fond kvalifikovaných lidských zdrojů pro výzkum a inovace, tento fond je nutné neustále doplňovat, zlepšovat a přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím potřebám trhu práce. V současnosti pouze 46 % lidí z tohoto fondu pracuje v podnikatelském sektoru, což je mnohem nižší procento u hlavních hospodářských konkurentů Evropy, např. v Číně se jedná o 69 %, v Japonsku o 73 % a ve Spojených státech o 80 %. Z demografických faktorů navíc vyplývá, že neúměrný počet výzkumných pracovníků v nejbližších letech dosáhne důchodového věku. Tato skutečnost ve spojení s potřebou mnohem většího počtu pracovních míst ve výzkumu vysoké kvality a za situace, kdy se zvyšuje výzkumná intenzita evropského hospodářství, bude jednou z hlavních výzev, kterým v nadcházejících letech budou čelit evropské vzdělávací, výzkumné a inovační systémy.

Nezbytná reforma musí začít v prvních fázích kariér výzkumných pracovníků, během jejich doktorských studií nebo srovnatelných postgraduálních programů. Evropa musí vytvořit nejmodernější inovativní programy odborného vzdělávání v souladu s vysoce konkurenčními a ve stále větší míře mezioborovými požadavky výzkumu a inovací. Silné zapojení podniků, včetně MSP a dalších socioekonomických aktérů, bude zapotřebí k vybavení výzkumných pracovníků inovačními dovednostmi, které si vyžádají budoucí pracovní místa. Současně bude důležité zvýšit mobilitu těchto výzkumných pracovníků, protože v současnosti zůstává na příliš nízké úrovni: v roce 2008 bylo pouze 7 % evropských doktorandů školeno v jiném členském státě, přičemž cílem je dosáhnout 20 % do roku 2030.

Nezbytná reforma musí začít v prvních fázích kariér výzkumných pracovníků, během jejich doktorských studií nebo srovnatelných postgraduálních programů. Je třeba věnovat zvláštní pozornost poradenským režimům, které stimulují předávání poznatků, zkušeností a kontaktů. Evropa musí vytvořit nejmodernější inovativní programy odborného vzdělávání v souladu s vysoce konkurenčními a ve stále větší míře mezioborovými požadavky výzkumu a inovací. Silné zapojení podniků, včetně MSP a dalších socioekonomických aktérů, bude zapotřebí k vybavení výzkumných pracovníků průřezovými inovačními a podnikatelskými dovednostmi, které si vyžádají budoucí pracovní místa, a k podpoře toho, aby zvážili kariéru v průmyslu či v nejinovativnějších podnicích. Současně bude důležité zvýšit mobilitu těchto výzkumných pracovníků, protože v současnosti zůstává na příliš nízké úrovni: v roce 2008 bylo pouze 7 % evropských doktorandů školeno v jiném členském státě, přičemž cílem je dosáhnout 20 % do roku 2030.

Zvýšení mobility výzkumných pracovníků a posílení zdrojů těch institucí, které lákají výzkumné pracovníky z ostatních členských států, podpoří střediska excelence po celé Unii.

Tato reforma musí pokračovat ve všech fázích profesní dráhy výzkumných pracovníků. Je zásadně důležité zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků na všech úrovních, včetně mobility uprostřed kariéry, a to nejen mezi zeměmi, ale také mezi veřejným a soukromým sektorem. Tím se vytvoří silný podnět pro učení a rozvoj nových dovedností. Jedná se rovněž o klíčový faktor spolupráce mezi akademickými pracovníky, výzkumnými středisky a průmyslem ve všech zemích. Lidský činitel je základem udržitelné spolupráce, která je hlavní hybnou silou inovační a tvůrčí Evropy schopné čelit společenským výzvám, a má zásadní význam pro překonávání roztříštěnosti vnitrostátních politik. Má-li se Evropa vrátit na cestu k udržitelnému růstu a řešit společenské výzvy, je nutná spolupráce a sdílení znalostí prostřednictvím mobility jednotlivců ve všech fázích kariéry a prostřednictvím výměn vysoce kvalifikovaných výzkumných a inovačních pracovníků.

Tato reforma musí pokračovat ve všech fázích profesní dráhy výzkumných pracovníků. Je zásadně důležité zvýšit mobilitu výzkumných pracovníků na všech úrovních, včetně mobility uprostřed kariéry, a to nejen mezi zeměmi, ale také mezi veřejným a soukromým sektorem. Tím se vytvoří silný podnět pro učení a rozvoj nových dovedností. Jedná se rovněž o klíčový faktor spolupráce mezi akademickými pracovníky, výzkumnými středisky a průmyslem ve všech zemích. Lidský činitel je základem udržitelné spolupráce, která je hlavní hybnou silou inovační a tvůrčí Evropy schopné čelit společenským výzvám, a má zásadní význam pro překonávání roztříštěnosti vnitrostátních politik. Má-li se Evropa vrátit na cestu k udržitelnému růstu, řešit společenské výzvy a zmírnit vnitřní rozdíly v kapacitě výzkumu a inovací, je nutný přístup k výsledkům výzkumu a spolupráce a sdílení znalostí prostřednictvím mobility jednotlivců ve všech fázích kariéry a prostřednictvím výměn vysoce kvalifikovaných výzkumných a inovačních pracovníků.

V této souvislosti by měl program Horizont 2020 také podporovat spolupráci a vyšší mobilitu mezi evropskými výzkumnými pracovníky například zavedením systému výzkumného voucheru, v jehož rámci by peníze na výzkum následovaly výzkumníky při přesunu na univerzity ve všech členských státech, což bude přínosem pro střediska excelence a nezávislé univerzity podpoří vyšší mobilitu výzkumných pracovníků.

Programy mobility zajistí skutečně rovné příležitosti pro ženy a muže a zahrnou konkrétní opatření k odstranění překážek bránícím mobilitě výzkumných pracovnic.

Jestliže se má Evropa vyrovnat svým konkurentům v oblasti výzkumu a inovací, musí přilákat více mladých žen a mužů, kteří by se věnovali kariéře ve výzkumu, a poskytovat vysoce atraktivní příležitosti a prostředí pro výzkum a inovace. Nejtalentovanější jednotlivci z Evropy i odjinud by měli na Evropu pohlížet jako na prvotřídní místo pro práci. Rovnost žen a mužů, vysoce kvalitní a spolehlivé zaměstnání a pracovní podmínky a také uznání jsou rozhodující aspekty, které je nutné důsledně zajišťovat v celé Evropě.

Jestliže se má Evropa vyrovnat svým konkurentům v oblasti výzkumu a inovací, musí přilákat více mladých žen a mužů, kteří by se věnovali kariéře ve výzkumu, a poskytovat vysoce atraktivní příležitosti a prostředí pro výzkum a inovace. Nejtalentovanější jednotlivci z Evropy i odjinud by měli na Evropu pohlížet jako na prvotřídní místo pro práci. Rovnost žen a mužů, vysoce kvalitní a spolehlivé zaměstnání a pracovní podmínky a také uznání jsou rozhodující aspekty, které je nutné důsledně zajišťovat v celé Evropě.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

3.2 Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Tuto výzvu nelze řešit jen pomocí samotného financování ze strany Unie, ani ji nemohou řešit jednotlivé členské státy. Ačkoli členské státy zavedly reformy, aby zlepšily své instituce terciárního vzdělávání a modernizovaly své systémy odborné přípravy, pokrok v rámci Evropy je stále nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Celkově se dá říci, že vědecká a technologická spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem zůstává v Evropě obecně slabá. Totéž platí pro rovnost žen a mužů a pro snahu přilákat studenty a výzkumné pracovníky z oblastí mimo EVP. V současnosti je přibližně 20 % doktorandů v Unii občany třetích zemí, zatímco ve Spojených státech amerických je doktorandů ze zahraničí kolem 35 %. Pro urychlení změny v této oblasti je na úrovni Unie nutný strategický přístup, který překračuje státní hranice. Financování ze strany Unie má zásadní význam pro vytvoření pobídek a podpory pro nezbytné strukturální reformy.

Tuto výzvu nelze řešit jen pomocí samotného financování ze strany Unie, ani ji nemohou řešit jednotlivé členské státy. Ačkoli členské státy zavedly reformy, aby zlepšily své instituce terciárního vzdělávání a modernizovaly své systémy odborné přípravy, pokrok v rámci Evropy je stále nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Celkově se dá říci, že vědecká a technologická spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem zůstává v Evropě obecně slabá. Totéž platí pro rovnost žen a mužů a pro snahu přilákat studenty a výzkumné pracovníky z oblastí mimo EVP. V současnosti je přibližně 20 % doktorandů v Unii občany třetích zemí, zatímco ve Spojených státech amerických je doktorandů ze zahraničí kolem 35 %. Pro urychlení změny v této oblasti je na úrovni Unie nutný strategický přístup, který překračuje státní hranice. Financování ze strany Unie má zásadní význam pro vytvoření pobídek a podpory pro nezbytné strukturální reformy.

Evropské akce „Marie Curie“ učinily pozoruhodný pokrok, pokud jde o podporu mobility, nadnárodní i meziodvětvové, a otevření výzkumných kariér na evropské i mezinárodní úrovni s vynikajícími podmínkami pro zaměstnání a práci podle Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro přijímání výzkumných pracovníků. V členských státech neexistuje žádný ekvivalent těchto akcí, co se týče jejich měřítka a rozsahu, financování, mezinárodního charakteru a vytváření a předávání znalostí. Posílily zdroje institucí, které jsou schopné přilákat výzkumné pracovníky v mezinárodním měřítku, čímž podpořily šíření středisek excelence v Unii. Posloužily jako vzor se zřetelným strukturovacím účinkem tím, že své osvědčené metody rozšířily na úrovni jednotlivých států. Přístup zdola nahoru, který akce „Marie Curie“ uplatňují, rovněž umožnil významné většině těchto institucí, aby poskytly vzdělání a zvýšily kvalifikaci nové generace výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni řešit společenské výzvy.

Evropské akce „Marie Curie-Sklodowska“ učinily pozoruhodný pokrok, pokud jde o podporu mobility, nadnárodní i meziodvětvové, a otevření výzkumných kariér na evropské i mezinárodní úrovni s vynikajícími podmínkami pro zaměstnání a práci podle Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro přijímání výzkumných pracovníků. V členských státech neexistuje žádný ekvivalent těchto akcí, co se týče jejich měřítka a rozsahu, financování, mezinárodního charakteru a vytváření a předávání znalostí. Posílily zdroje institucí, které jsou schopné přilákat výzkumné pracovníky v mezinárodním měřítku, čímž podpořily šíření středisek excelence v Unii. Posloužily jako vzor se zřetelným strukturovacím účinkem tím, že své osvědčené metody rozšířily na úrovni jednotlivých států. Přístup zdola nahoru, který akce „Marie Curie-Sklodowska“ uplatňují, rovněž umožnil významné většině těchto institucí, aby poskytly vzdělání a zvýšily kvalifikaci nové generace výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni řešit společenské výzvy.

Další rozvoj akcí „Marie Curie“ významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Díky své celoevropské struktuře konkurenčního financování budou akce „Marie Curie“ podporovat nové, tvůrčí a inovační druhy odborné přípravy, jako jsou průmyslové doktoráty, do nichž jsou zapojeni aktéři z oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kteří budou muset na celosvětové úrovni soutěžit o vynikající pověst. Zajištěním unijního financování pro nejlepší programy výzkumu a odborné přípravy podle zásad pro inovativní doktorské programy v Evropě tyto akce rovněž podpoří větší šíření a uplatňování spolu s přechodem na strukturovanější doktorské programy.

Další rozvoj akcí „Marie Curie-Sklodowska“ významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Díky své celoevropské struktuře konkurenčního financování budou akce „Marie Curie-Sklodowska“ podporovat nové, tvůrčí a inovační druhy odborné přípravy, jako jsou společné a hromadné doktoráty, průmyslové doktoráty, do nichž jsou zapojeni aktéři z oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, kteří budou muset na celosvětové úrovni soutěžit o vynikající pověst. Zajištěním unijního financování pro nejlepší programy výzkumu a odborné přípravy podle zásad pro inovativní doktorské programy v Evropě tyto akce rovněž podpoří větší šíření a uplatňování spolu s přechodem na strukturovanější doktorské programy.

Granty „Marie Curie“ budou rovněž rozšířeny na dočasnou mobilitu zkušených výzkumných pracovníků a inženýrů z veřejných institucí do soukromého sektoru a naopak, čímž se podnítí a podpoří vzájemná spolupráce vysokých škol, výzkumných středisek a podniků v evropském i v mezinárodním měřítku. Pomocí svého zavedeného, průhledného a spravedlivého systému hodnocení rozpoznají akce „Marie Curie“ vynikající talenty v oblasti výzkumu a inovací, a to v mezinárodní soutěži, která dodává prestiž, a tudíž motivuje výzkumné pracovníky k rozvíjení kariéry v Evropě.

Granty „Marie Curie-Sklodowské“ budou rovněž rozšířeny na dočasnou mobilitu začínajících a zkušených výzkumných pracovníků, stejně jako inženýrů z veřejných institucí do soukromého sektoru a naopak, čímž se podnítí a podpoří vzájemná spolupráce vysokých škol, výzkumných středisek a podniků v evropském i v mezinárodním měřítku. Pomocí svého zavedeného, průhledného a spravedlivého systému hodnocení rozpoznají akce „Marie Curie-Sklodowska“ vynikající talenty v oblasti výzkumu a inovací, a to v mezinárodní soutěži, která dodává prestiž, a tudíž motivuje výzkumné pracovníky k rozvíjení kariéry v Evropě.

Společenské výzvy, jimiž se mají zabývat vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti výzkumu a inovací, nepředstavují pouze problém Evropy. Jedná se o mezinárodní výzvy, které jsou nesmírně složité a rozsáhlé. Nejlepší výzkumní pracovníci v Evropě a na světě musejí spolupracovat napříč zeměmi, odvětvími a obory. Akce „Marie Curie“ sehrají v tomto ohledu klíčovou úlohu tím, že podpoří výměny pracovníků napomáhající rozvoji kooperativního myšlení prostřednictvím mezinárodního a mezioborového sdílení znalostí, které je pro otevřené inovace velmi důležité.

Společenské výzvy, jimiž se mají zabývat vysoce kvalifikovaní pracovníci v oblasti výzkumu a inovací, nepředstavují pouze problém Evropy. Jedná se o mezinárodní výzvy, které jsou nesmírně složité a rozsáhlé. Nejlepší výzkumní pracovníci v Evropě a na světě musejí spolupracovat napříč zeměmi, odvětvími a obory. Akce „Marie Curie-Sklodowska“ sehrají v tomto ohledu klíčovou úlohu tím, že podpoří výměny pracovníků napomáhající rozvoji kooperativního myšlení prostřednictvím mezinárodního a mezioborového sdílení znalostí, které je pro otevřené inovace velmi důležité.

Rozšíření mechanismu spolufinancování akcí „Marie Curie“ bude rozhodující pro rozšíření evropského fondu talentovaných lidí. Početní a strukturální dopad činnosti Unie se zvýší využitím regionálních, vnitrostátních, mezinárodních a soukromých finančních prostředků za účelem vytvoření nových programů a otevření těch stávajících mezinárodní a mezioborové odborné přípravě, mobilitě a rozvoji kariéry. Tento mechanismus vytvoří pevnější vazby mezi výzkumným a vzdělávacím úsilím na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

Rozšíření mechanismu spolufinancování akcí „Marie Curie-Sklodowska“ bude rozhodující pro rozšíření evropského fondu talentovaných lidí. Početní a strukturální dopad činnosti Unie se zvýší využitím regionálních, vnitrostátních, mezinárodních, veřejných a soukromých finančních prostředků za účelem vytvoření nových programů s podobnými a vzájemně se doplňujícími cíly a otevření těch stávajících mezinárodní a mezioborové odborné přípravě, mobilitě a rozvoji kariéry. Tento mechanismus vytvoří pevnější vazby mezi výzkumným a vzdělávacím úsilím na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

Všechny činnosti v rámci této výzvy přispějí k vytvoření celého nového přístupu v Evropě, který je rozhodující pro kreativitu a inovace. Finanční opatření „Marie Curie“ posílí sdružování zdrojů v Evropě, a tím povedou ke zlepšení koordinace a řízení odborné přípravy, mobility a rozvoje kariér výzkumných pracovníků. Přispějí k dosažení politických cílů stanovených v iniciativách Unie inovací, Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a budou zásadní pro uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.

Všechny činnosti v rámci této výzvy přispějí k vytvoření celého nového přístupu v Evropě, který je rozhodující pro kreativitu a inovace. Finanční opatření „Marie Curie-Sklodowska“ posílí sdružování zdrojů v Evropě, a tím povedou ke zlepšení koordinace a řízení odborné přípravy, mobility a rozvoje kariér výzkumných pracovníků. Přispějí k dosažení politických cílů stanovených v iniciativách Unie inovací, Mládež v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a budou zásadní pro uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.3. Hlavní rysy činností

3.3. Hlavní rysy činností

a) Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků

a) Podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající počáteční odborné přípravy výzkumných pracovníků

Cílem je poskytnout vzdělání nové generaci tvůrčích a inovativních výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni měnit znalosti a myšlenky na výrobky a služby k hospodářskému a sociálnímu prospěchu v Unii.

Cílem je poskytnout vzdělání nové generaci tvůrčích a inovativních výzkumných pracovníků, kteří jsou schopni měnit znalosti a myšlenky na výrobky a služby k hospodářskému a sociálnímu prospěchu v Unii.

Mezi klíčové činnosti patří zajištění vynikající a inovativní odborné přípravy výzkumným pracovníkům na počátku profesní dráhy na postgraduální úrovni prostřednictvím mezioborových projektů nebo doktorských programů, do kterých jsou zapojeny vysoké školy, výzkumné instituce, podniky, MSP a další socioekonomické skupiny z různých zemí. Výsledkem budou lepší profesní vyhlídky pro mladé výzkumné pracovníky absolvující postgraduální studium, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.

Mezi klíčové činnosti patří zajištění vynikající a inovativní odborné přípravy výzkumným pracovníkům na počátku profesní dráhy na postgraduální úrovni prostřednictvím mezioborových projektů, poradenských režimů pro předávání znalostí a zkušeností mezi výzkumnými pracovníky nebo doktorských programů umožňujících výzkumným pracovníkům rozvíjet svůj výzkumný program, do kterých jsou zapojeny vysoké školy, výzkumné instituce, podniky, MSP a další socioekonomické skupiny z různých zemí. Výsledkem bude rozvoj a lepší profesní vyhlídky mladých výzkumných pracovníků absolvujících postgraduální studium, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.

b) Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility

b) Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční a meziodvětvové mobility

Cílem je zvýšit tvůrčí a inovativní potenciál zkušených výzkumných pracovníků ve všech fázích kariéry vytvořením příležitostí pro přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu.

Cílem je zvýšit tvůrčí a inovativní potenciál zkušených výzkumných pracovníků ve všech fázích kariéry vytvořením příležitostí pro přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu.

Mezi klíčové činnosti patří podněcování zkušených výzkumných pracovníků k rozšíření nebo prohloubení jejich dovedností prostřednictvím mobility tím, že se otevřou atraktivní profesní příležitosti na vysokých školách, ve výzkumných institucích, v podnicích, MSP a u dalších socioekonomických skupin v celé Evropě i mimo ni. Kromě toho se podpoří také příležitosti pro znovuzahájení výzkumné kariéry po určité přestávce.

Mezi klíčové činnosti patří podněcování zkušených výzkumných pracovníků k rozšíření nebo prohloubení jejich dovedností prostřednictvím mobility tím, že se otevřou atraktivní profesní příležitosti na vysokých školách, ve výzkumných institucích, v podnicích, MSP a u dalších socioekonomických skupin v celé Evropě i mimo ni, které výzkumným pracovníkům nabídnou možnost projít odbornou přípravou nebo získat nové znalosti ve špičkových výzkumných organizacích ve třetích zemích, a zároveň usnadní jejich případný návrat do Evropy. Kromě toho se podpoří také příležitosti pro znovuzahájení výzkumné kariéry po určité přestávce. Pro posílení inovačního ducha v soukromém sektoru je v tomto ohledu věnována pozornost rovněž meziodvětvové mobilitě.

c) Podněcování inovací vzájemným obohacováním se o znalosti

c) Podněcování inovací vzájemným obohacováním se o znalosti

Cílem je posílit mezinárodní přeshraniční a mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím výměn pracovníků v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné lépe čelit globálním výzvám.

Cílem je posílit mezinárodní přeshraniční a mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím výměn pracovníků v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné lépe čelit globálním výzvám.

Mezi klíčové činnosti patří podpora krátkodobých výměn výzkumných a inovačních pracovníků v rámci partnerství vysokých škol, výzkumných institucí, podniků, MSP a jiných socioekonomických skupin jak v Evropě, tak na celém světě. Sem bude patřit také rozvíjení spolupráce se třetími zeměmi.

Mezi klíčové činnosti patří podpora výměn výzkumných a inovačních pracovníků v rámci partnerství vysokých škol, výzkumných institucí, podniků, MSP a jiných socioekonomických skupin jak v Evropě, tak na celém světě. Sem bude patřit také rozvíjení spolupráce se třetími zeměmi.

d) Zvyšování strukturálního dopadu spolufinancováním činností

d) Zvyšování strukturálního dopadu spolufinancováním činností

Cílem je zvýšit početní a strukturální dopad akcí „Marie Curie“ využitím dodatečných finančních prostředků a rozvíjet excelenci na vnitrostátní úrovni v oblasti odborné přípravy, mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků.

Cílem je zvýšit početní a strukturální dopad akcí „Marie Curie-Sklodowska“ využitím dodatečných finančních prostředků a rozvíjet excelenci na vnitrostátní úrovni v oblasti odborné přípravy, mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků.

Mezi klíčové činnosti patří motivování regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací pomocí mechanismu spolufinancování, aby vytvořily nové programy a otevřely ty stávající pro mezinárodní a mezioborovou odbornou přípravu, mobilitu a profesní rozvoj. Zvýší se tím kvalita odborné přípravy v oblasti výzkumu v Evropě ve všech fázích profesní dráhy, včetně doktorského studia, podpoří se volný pohyb výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků v Evropě, dále se podpoří atraktivní kariéry ve výzkumu prostřednictvím nabídky otevřeného procesu přijímání pracovníků a přitažlivých pracovních podmínek a podpoří se spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a podniky a spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Mezi klíčové činnosti patří motivování regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací pomocí mechanismu spolufinancování, aby vytvořily nové programy a přizpůsobily ty stávající pro mezinárodní a mezioborovou odbornou přípravu, mobilitu a profesní rozvoj. Zvýší se tím kvalita odborné přípravy v oblasti výzkumu v Evropě ve všech fázích profesní dráhy, včetně doktorského studia, podpoří se volný pohyb výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků v Evropě, dále se podpoří atraktivní kariéry ve výzkumu prostřednictvím nabídky otevřeného procesu přijímání pracovníků a přitažlivých pracovních podmínek a podpoří se spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a podniky a spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Pozornost by měla být věnována excelenci a rovnosti.

e) Zvláštní podpora a činnost v oblasti politiky

e) Zvláštní podpora a činnost v oblasti politiky

K cílům patří sledování pokroku, zjišťování mezer v akcích „Marie Curie“ a zvyšování jejich dopadu. V této souvislosti se vypracují ukazatele a budou analyzovány údaje o mobilitě, dovednostech a kariérách výzkumných pracovníků v rámci úsilí o synergii a těsnou koordinaci s akcemi na podporu politiky prováděnými v rámci specifického cíle „inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“, které se týkají výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a těch, kdo je financují. Tato činnost je rovněž zaměřena na zvyšování povědomí o významu a přitažlivosti profesní dráhy ve výzkumu a na šíření výsledků výzkumu a inovací vycházejících z prací, které akce „Marie Curie“ podporují.

K cílům patří sledování pokroku, které odhalí mezery a překážky v akcích „Marie Curie-Sklodowska“, a zvyšování jejich dopadu. V této souvislosti se vypracují ukazatele a budou analyzovány údaje o mobilitě, dovednostech a kariérách výzkumných pracovníků a genderové rovnosti v rámci úsilí o synergii a těsnou koordinaci s akcemi na podporu politiky prováděnými v rámci průřezové výzvy „věda pro společnost a se společností“, které se týkají výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a těch, kdo je financují. Tato činnost je rovněž zaměřena na zvyšování povědomí o významu a přitažlivosti profesní dráhy ve výzkumu a na šíření výsledků výzkumu a inovací vycházejících z prací, které akce „Marie Curie-Sklodowska“ podporují. Měla by také zahrnovat konkrétní opatření, jejichž cílem je odstranit překážky profesního rozvoje, mj. také v případě dočasného přerušení kariéry.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Výzkumné infrastruktury

4. Výzkumné infrastruktury

4.1 Specifický cíl

4.1 Specifický cíl

Specifickým cílem je vybavit Evropu světově prvotřídními výzkumnými infrastrukturami, které budou přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, a plně využít jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace.

Specifickým cílem je vybavit Evropu světově prvotřídními výzkumnými infrastrukturami, které budou přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, a plně využít jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace.

Výzkumné infrastruktury jsou určujícími činiteli evropské konkurenceschopnosti v celé škále vědeckých oblastí a jsou nezbytné pro inovace založené na vědě. V mnoha oblastech není výzkum možný bez přístupu k vysoce výkonným počítačům, zdrojům záření pro nové materiály, speciálním prostorám pro nanotechnologie, databázím pro genomiku a společenské vědy, observatořím pro vědy o Zemi, širokopásmovým sítím pro přenos dat atd. Výzkumné infrastruktury jsou nezbytné pro provádění výzkumu nutného k řešení velkých společenských výzev, jako jsou energie, změna klimatu, biohospodářství či celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny. Podněcují spolupráci přes hranice a napříč obory a vytvářejí jednolitý a otevřený evropský prostor pro výzkum on-line. Podporují mobilitu lidí a myšlenek, spojují nejlepší vědce z celé Evropy a světa a zlepšují vědecké vzdělávání. Jsou hybnou silou excelence v rámci evropských výzkumných a inovačních komunit a mohou být pozoruhodnými ukázkami vědy pro celou společnost.

Výzkumné infrastruktury jsou určujícími činiteli evropské konkurenceschopnosti v celé škále vědeckých oblastí a jsou nezbytné pro inovace založené na vědě. V mnoha oblastech není výzkum možný mimo jiné bez přístupu k vysoce výkonným počítačům, analytickým zařízením, zdrojům záření pro nové materiály, speciálním prostorám a moderní metrologii pro nanotechnologie, speciálně vybaveným laboratořím pro biologický a lékařský výzkum, databázím pro genomiku a společenské vědy, observatořím a senzorům pro vědy o Zemi a životním prostředí, vysocerychlostním širokopásmovým sítím pro přenos dat atd. Výzkumné infrastruktury jsou nezbytné pro provádění výzkumu nutného k řešení velkých společenských výzev, jako jsou energie, změna klimatu, biohospodářství či celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny. Podněcují spolupráci přes hranice a napříč obory a vytvářejí jednolitý a otevřený evropský prostor pro výzkum on-line. Podporují mobilitu lidí a myšlenek, spojují nejlepší vědce z celé Evropy a světa a zlepšují vědecké vzdělávání. Jejich budování podněcuje výzkumné pracovníky a inovativní podniky k tomu, aby vyvíjeli nejmodernější technologie. Takto posilují technologicky vyspělá inovativní průmyslová odvětví v Evropě. Jsou hybnou silou excelence v rámci evropských výzkumných a inovačních komunit a mohou být pozoruhodnými ukázkami vědy pro celou společnost.

Evropa musí vytvořit odpovídající stálou základnu pro budování, udržování a provozování výzkumných infrastruktur, má-li její výzkum zůstat na světové úrovni. To vyžaduje podstatnou a účinnou spolupráci mezi Unií, vnitrostátními a regionálními financujícími subjekty a za tímto účelem budou vytvářeny pevné vazby s politikou soudržnosti pro zajištění synergie a soudržného přístupu.

Evropa musí vytvořit odpovídající stálou základnu pro budování, udržování a provozování výzkumných infrastruktur a pro výběr a určování prioritních pracovišť na základě přidané hodnoty pro EU a na základě kvality a významu, má-li její výzkum zůstat na světové úrovni. To vyžaduje podstatnou a účinnou spolupráci mezi Unií, vnitrostátními a regionálními financujícími subjekty a za tímto účelem budou vytvářeny pevné vazby s politikou soudržnosti pro zajištění synergie a soudržného přístupu.

Tento specifický cíl se zabývá základním závazkem stěžejní iniciativy Unie inovací vyzdvihující klíčovou úlohu, kterou hrají výzkumné infrastruktury na světové úrovni, pokud jde o to, umožnit průlomový výzkum a inovace. Tato iniciativa zdůrazňuje potřebu sdružovat pro budování a provoz výzkumných infrastruktur zdroje v celé Evropě a v některých případech i celosvětově. Stejně tak stěžejní iniciativa Digitální agenda pro Evropu zdůrazňuje potřebu posílit evropské elektronické infrastruktury a význam tvorby inovačních seskupení pro inovativní náskok Evropy.

Tento specifický cíl se zabývá základním závazkem stěžejní iniciativy Unie inovací vyzdvihující klíčovou úlohu, kterou hrají výzkumné infrastruktury na světové úrovni, pokud jde o to, umožnit průlomový výzkum a inovace. Tato iniciativa zdůrazňuje potřebu sdružovat pro budování a provoz těchto výzkumných infrastruktur zdroje v celé Evropě a v některých případech i celosvětově. Stejně tak stěžejní iniciativa Digitální agenda pro Evropu zdůrazňuje potřebu posílit evropské elektronické infrastruktury a význam tvorby inovačních seskupení pro inovativní náskok Evropy.

4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Nejmodernější výzkumné infrastruktury se stávají stále složitějšími a nákladnějšími a často vyžadují spojení různého vybavení, služeb a zdrojů dat a rozsáhlou nadnárodní spolupráci. Žádná země nemá sama dostatek zdrojů na podporu všech výzkumných infrastruktur, které potřebuje. Evropský přístup k výzkumným infrastrukturám zaznamenal v posledních letech významný pokrok v provádění plánu ESFRI pro infrastruktury, v integraci a otevírání vnitrostátních výzkumných zařízení a v rozvoji elektronických infrastruktur, o něž se opírá digitální Evropský výzkumný prostor. Sítě výzkumných infrastruktur v celé Evropě posilují její základnu lidského kapitálu tím, že poskytují vzdělání na světové úrovni nové generaci výzkumných pracovníků a inženýrů a podporují mezioborovou spolupráci.

Nejmodernější výzkumné infrastruktury se stávají stále složitějšími a nákladnějšími a často vyžadují spojení různého vybavení, služeb a zdrojů dat a rozsáhlou nadnárodní spolupráci. Žádná země nemá sama dostatek zdrojů na podporu všech výzkumných infrastruktur, které potřebuje. Evropský přístup k výzkumným infrastrukturám zaznamenal v posledních letech významný pokrok v provádění plánu ESFRI pro infrastruktury, v integraci a otevírání vnitrostátních výzkumných zařízení a v rozvoji elektronických infrastruktur, o něž se opírá otevřený digitálně propojený Evropský výzkumný prostor. Sítě výzkumných infrastruktur v celé Evropě posilují její základnu lidského kapitálu tím, že poskytují vzdělání na světové úrovni nové generaci výzkumných pracovníků a inženýrů a podporují mezioborovou spolupráci.

Další rozvoj a širší využívání výzkumných infrastruktur na úrovni Unie významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Zatímco členským státům zůstává hlavní role v rozvoji a financování výzkumných infrastruktur, Unie sehrává důležitou úlohu, pokud jde o podporu infrastruktur na úrovni Unie, pomoc při rozvoji nových zařízení, otevírání širokého přístupu k vnitrostátním a evropským infrastrukturám a zajišťování soudržnosti a účinnosti regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních politik. Je nezbytné vyvarovat se nejen zdvojování činností a koordinovat a racionalizovat používání zařízení, ale také sdružovat zdroje, aby Unie mohla rovněž získat a provozovat výzkumné infrastruktury na světové úrovni.

Další rozvoj a širší využívání nejlepších výzkumných infrastruktur na evropské úrovni významně přispěje k rozvoji Evropského výzkumného prostoru. Zatímco členským státům zůstává hlavní role v rozvoji a financování výzkumných infrastruktur, Unie sehrává důležitou úlohu, pokud jde o podporu infrastruktur na evropské úrovni, např. zlepšování koordinace v oblasti rozdělených evropských výzkumných infrastruktur, pomoc při rozvoji nových a integrovaných zařízení, otevírání a rozvoj širokého přístupu k vnitrostátním a evropským infrastrukturám a zajišťování soudržnosti a účinnosti regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních politik. Je nezbytné vyvarovat se zdvojování a roztříštěnosti úsilí, podpořit koordinované a účinné používání zařízení a případně sdružovat zdroje tak, aby Unie mohla rovněž získat a provozovat výzkumné infrastruktury na světové úrovni.

IKT přeměnily vědu tím, že umožnily spolupráci na dálku, hromadné zpracování údajů, pokusy in silico a přístup ke vzdáleným zdrojům. Výzkum je tak stále více nadnárodní a mezioborový, což vyžaduje používání infrastruktur IKT, které mají nadnárodní povahu jako věda sama o sobě. Je proto vhodné, aby byl významný podíl rozpočtu na tento specifický cíl určen na výzkum a inovace elektronických infrastruktur.

Úspory z množství a rozsahu dosažené díky evropskému přístupu k výstavbě, používání a řízení výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, významně přispějí ke zvýšení výzkumného a inovačního potenciálu Evropy.

Úspory z množství a rozsahu dosažené díky evropskému přístupu k výstavbě, používání a řízení výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, významně přispějí ke zvýšení výzkumného a inovačního potenciálu Evropy a zvýší konkurenceschopnost Unie na mezinárodní úrovni.

4.3. Hlavní rysy činností

4.3. Hlavní rysy činností

Cílem činností je rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období, podpora jejich inovačního potenciálu a lidského kapitálu a posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur.

Cílem činností je rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období, podpora jejich inovačního potenciálu a lidských zdrojů a posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur.

a ) Rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období

a ) Rozvoj evropských výzkumných infrastruktur pro rok 2020 a na další období

Záměrem je zajistit uplatňování a fungování ESFRI a dalších výzkumných infrastruktur světové úrovně, včetně rozvíjení regionálních partnerských zařízení, integraci vnitrostátních výzkumných infrastruktur a přístup k nim a rozvoj, zavádění a provozování elektronických infrastruktur.

Záměrem je zajistit uplatňování, fungování a nadnárodní přístup k ESFRI a dalším výzkumným infrastrukturám světové úrovně, včetně rozvíjení vynikajících regionálních partnerských zařízení evropského zájmu, a zajistit rovněž nadnárodní přístup k evropské výzkumné infrastruktuře světové úrovně, integraci vnitrostátních výzkumných infrastruktur a nadnárodní přístup k nim a rozvoj, zavádění a provozování elektronických infrastruktur k zajištění schopnosti předního světového postavení ve vytváření sítí, výpočetní technice a vědeckých údajích.

b) Podpora inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur a jejich lidského kapitálu

b) Podpora inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur a jejich lidského kapitálu

Záměrem je motivovat výzkumné infrastruktury, aby působily jako počáteční osvojitelé technologií, podporovat partnerství ve VaV s průmyslem, usnadňovat průmyslové využití výzkumných infrastruktur a stimulovat vytváření inovačních seskupení. Tato činnost rovněž podpoří odbornou přípravu nebo výměny pracovníků, kteří řídí a provozují výzkumné infrastruktury.

Záměrem je motivovat výzkumné infrastruktury, aby působily jako počáteční osvojitelé nebo výrobci průřezových technologií, podporovat partnerství ve VaV s průmyslem, usnadňovat průmyslové využití výzkumných infrastruktur a stimulovat vytváření inovačních seskupení. Tato činnost rovněž podpoří vzdělávání a odbornou přípravu nebo výměny pracovníků, kteří používají, řídí a provozují výzkumné infrastruktury, včetně systémů vysílání vedoucích pracovníků a projektových manažerů.

c) Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce

c) Posílení evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce

Záměrem je podpořit partnerství mezi příslušnými tvůrci politiky a financujícími orgány, nástroje pro mapování a sledování používané při rozhodování a také činnosti na poli mezinárodní spolupráce.

Záměrem je podpořit partnerství mezi příslušnými tvůrci politiky a financujícími orgány, nástroje pro mapování a sledování používané při rozhodování a také činnosti na poli mezinárodní spolupráce. Evropské výzkumné infrastruktury jsou ve svých činnostech v oblasti mezinárodních vztahů podporovány a jsou s nimi během utváření evropské strategie pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu vedeny konzultace.

Druh a třetí činnost se realizují prostřednictvím jejich vlastní zvláštní akce a ve vhodných případech v rámci první činnosti.

Druh a třetí činnost se realizují prostřednictvím jejich vlastní zvláštní akce a ve vhodných případech v rámci první činnosti.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. ŠÍŘENÍ VYNIKAJÍCÍ ÚROVNĚ VĚDY A ZVYŠOVÁNÍ ÚČASTI

4a.1. Specifický cíl

Specifickým cílem je plně využívat potenciálu evropského fondu talentů a zajistit, že přínosy inovační ekonomiky budou jednak maximalizovány a jednak spravedlivě rozděleny v rámci Unie v souladu se zásadou excelence.

Hovoříme-li o cílech unijní politiky výzkumu a technologického rozvoje, čl. 179 odst. 2 SFEU jasně uvádí, že „má Unie podporovat podniky, včetně malých a středních podniků, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně“.

A ve skutečnosti bylo zajištění toho, aby se činnosti spojené s výzkumem a inovacemi obecně rozšířily, dlouho důležitým politickým cílem Unie. Avšak navzdory nedávnému trendu usilujícímu o to, aby se inovační výkonnost jednotlivých zemí sblížila, přetrvávají stále mezi zeměmi EU-27 výrazné rozdíly, jak to bylo uvedeno i ve srovnávacím přehledu výzkumu a inovací Unie 2011. Kvůli zavedení škrtů ve vnitrostátních rozpočtech navíc současná finanční krize hrozí tím, že se rozdíly mezi „vedoucími inovátory“ a „nejslabšími inovátory“ budou prohlubovat.

4a.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Pro dosažení pokroku směrem k udržitelné a inteligentní společnosti podporující začlenění musí Evropa co nejlépe využívat informací, které jsou k dispozici v Unii, a uvolnit dosud nevyužitý výzkumný a inovační potenciál. Toto je reálná evropská výzva rozhodující pro naši mezinárodní konkurenceschopnost a nemůžou ji řešit samotné členské státy.

Navrhované činnosti přispějí poskytováním ochrany a propojováním středisek excelence k posílení Evropského výzkumného prostoru.

4a.3. Hlavní rysy činností

Aby byla zajištěna účinnost finančních prostředků na výzkum a inovace, musí být program Horizont 2020 otevřený širokému okruhu účastníků, včetně nových subjektů na trhu, a musí zajistit, aby excelence převládala všude, kde je přítomná.

V této souvislosti se opatření zaměří na plné využívání potenciálu evropského fondu talentů, čímž se bude optimalizovat hospodářský a sociální vliv výzkumu a inovací. Tato opatření budou odlišná, přitom se však budou doplňovat s politikami a činnostmi fondů k provádění politiky soudržnosti.

Tato opatření zahrnují:

Opatření pro vytváření partnerství a sítí

a) spojování nově vznikajících středisek excelence v méně inovativních členských státech a regionech s jejich mezinárodními protějšky jinde v Evropě, které zaujímají vedoucí postavení;

b) zahájení hospodářské soutěže týkající se zakládání mezinárodně konkurenceschopných výzkumných středisek v méně inovativních regionech založené na prioritách vymezených v jejich strategiích pro inteligentní specializaci regionů; do tohoto výběrového řízení se mohou přihlásit týmy, v nichž bude zastoupen vždy jeden inovativní region spadající do kategorie méně inovativních regionů a jedno mezinárodně uznávané středisko excelence jinde v Evropě;

c) vytvoření „pracovních míst EVP“ s cílem přilákat vynikající akademické pracovníky do institucí s jednoznačným potenciálem k excelenci ve výzkumu, aby se zlepšily možnosti těchto institucí svůj potenciál plně uvolnit, a vytvořit tak rovné podmínky pro výzkum a inovace v Evropském výzkumném prostoru;

d) přidělení „grantů na návrat“ vynikajícím výzkumným pracovníkům, kteří v současné době pracují mimo Evropu a chtějí pracovat v Evropě, nebo výzkumným pracovníkům, kteří již pracují v Evropě, ale chtějí se přesunout do méně výkonného regionu;

e) podpora doplňkových dohod uzavřených mezi organizacemi, jež jsou příjemci grantů pro projekty kooperativního výzkumu, a dalšími subjekty a organizacemi zřízenými zejména v zemích, které nejsou přímo zapojeny do projektu, s konkrétním cílem vytvořit příležitosti k odbornému vzdělávání (zejména doktorandská a postdoktorandská místa);

f) posilování úspěšných sítí, jejichž cílem je zapojení vysoce kvalitních institucí v oblasti výzkumu a inovací do sítě. Zvláštní pozornost bude věnována programu COST s cílem podpořit činnosti vedoucí k nalezení a propojení „ostrůvků excelence“ (vysoce kvalitních vědeckých obcí a mladých výzkumných pracovníků) po celé Evropě;

g) rozvoj specifických vzdělávacích mechanismů k účasti v programu Horizont 2020, které budou plně využívat stávající sítě, např. národní kontaktní místa;

h) vytvoření on-line trhu, kde bude možno inzerovat duševní vlastnictví a kde se propojí vlastníci a uživatelé práv k duševnímu vlastnictví.

Vytváření součinnosti se strukturálními fondy

a) udělení „známky excelence“ kladně hodnoceným návrhům projektů ERV, Marie Curie-Sklodowska nebo návrhům projektů spolupráce, které nezískaly finanční prostředky z důvodu rozpočtových omezení, a rovněž dokončeným projektům s cílem usnadnit financování následných kroků z vnitrostátních, regionálních nebo soukromých zdrojů;

b) podpora rozvoje a sledování strategií pro inteligentní specializaci. Bude vyvinut nástroj pro podporu politiky a bude usnadněno osvojování si politiky na regionální úrovni prostřednictvím vzájemného mezinárodního hodnocení a sdílení osvědčených postupů.

viz. kompromisní PN 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích

1. Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích

Specifickým cílem je udržet si a rozvíjet celosvětové vedoucí postavení v základních technologiích a vesmírném výzkumu a inovacích, o něž se opírá konkurenceschopnost v řadě stávajících a vznikajících průmyslových a dalších odvětví.

Specifickým cílem je udržet si a rozvíjet prostřednictvím výzkumu a inovací celosvětové vedoucí postavení v základních technologiích a vesmírném výzkumu, o něž se opírá konkurenceschopnost v řadě stávajících a vznikajících průmyslových a dalších odvětví.

Globální obchodní prostředí se rychle mění a cíle Evropy 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění představují pro evropský průmysl výzvy a příležitosti. Evropa potřebuje urychlit inovace a zároveň přeměnit nashromážděné znalosti tak, aby se podpořily a zdokonalily stávající produkty, služby a trhy a aby vznikly nové. Inovace by se měly využívat v co nejširším smyslu, jít za hranice technologie a zahrnovat obchodní, organizační a sociální hlediska.

Globální obchodní prostředí se rychle mění a cíle Evropy 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění představují pro evropský průmysl výzvy a příležitosti. Evropa potřebuje urychlit inovace a zároveň přeměnit nashromážděné znalosti tak, aby podpořily a zvýšily kvalitu a udržitelnost stávajících produktů, služeb a trhů a aby vznikly nové. Inovace by se měly využívat v co nejširším smyslu, jít za hranice technologie a zahrnovat obchodní, organizační, sociální a bezpečnostní hlediska.

K zachování předního místa v celosvětové hospodářské soutěži se silnou technologickou základnou a průmyslovými schopnostmi je zapotřebí zvýšených strategických investic do výzkumu, rozvoje, validace a pilotního testování, a to v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a v oblasti vesmíru.

K zachování předního místa v celosvětové hospodářské soutěži se silnou technologickou základnou a průmyslovými schopnostmi je zapotřebí zvýšených strategických investic do výzkumu, rozvoje, validace a pilotního testování, a to v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), nanotechnologií, vyspělých materiálů, biotechnologie, vyspělé výroby a zpracování a v oblasti vesmíru.

Úspěšné zvládnutí a zavedení základních technologií evropským průmyslem je klíčovým činitelem pro posílení evropské produktivity a inovační schopnosti a zajištění toho, aby Evropa měla vyspělé, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství, zaujímala celosvětové vedoucí postavení v odvětvích aplikace vyspělých technologií a měla schopnost vyvíjet účinná řešení společenských výzev. Všudypřítomná povaha těchto činností může vést k dalšímu pokroku prostřednictvím doplňujících vynálezů a aplikací, a tím zajistí vyšší návratnost investic do těchto technologií než v kterékoli jiné oblasti.

Úspěšné zvládnutí a zavedení základních technologií evropským průmyslem je klíčovým činitelem pro posílení evropské produktivity a inovační schopnosti a zajištění toho, aby Evropa měla vyspělé, udržitelné a konkurenceschopné hospodářství, zaujímala celosvětové vedoucí postavení v odvětvích aplikace vyspělých technologií a měla schopnost vyvíjet účinná a udržitelná řešení společenských výzev. Všudypřítomná povaha těchto činností může vést k dalšímu pokroku prostřednictvím doplňujících vynálezů a aplikací, a tím zajistí vyšší návratnost investic do těchto technologií než v kterékoli jiné oblasti. Rozvoj osamostatněných výzkumných projektů je podporován pružnými nástroji, např. otevřenými výzvami.

Tyto činnosti přispějí k naplnění cílů stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 Unie inovací, Evropa účinněji využívající zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace a Digitální agenda pro Evropu, jakož i cílů politiky Unie pro oblast vesmíru.

Tyto činnosti přispějí k naplnění cílů stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 Unie inovací, Evropa účinněji využívající zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace a Digitální agenda pro Evropu, jakož i cílů vnitřní bezpečnostní strategie Unie a politiky Unie pro oblast vesmíru.

Doplnění dalších činností v programu Horizont 2020

Doplnění dalších činností v programu Horizont 2020

Činnosti v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ budou vycházet především z výzkumných a inovačních programů určených průmyslem a podniky společně s výzkumnou obcí a budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru.

Činnosti v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ budou vycházet především z výzkumných a inovačních programů určených průmyslem, podniky a MSP společně s výzkumnou obcí a budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru. Cílem těchto činností budou nejen obecné potřeby a zájmy v konkrétním odvětví, ale i podpora provádění politických cílů v těchto konkrétních odvětvích. Tyto činnosti budou silně zaměřeny na zvýšení investic soukromého sektoru.

Zapojení základních technologií do řešení společenských výzev se podpoří spolu s příslušnými výzvami. Uplatňování základních technologií, které nespadají do oblasti společenských výzev, ale jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se podpoří v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

Zapojení základních technologií do řešení společenských výzev se podpoří spolu s příslušnými výzvami. Uplatňování základních technologií, které nespadají do oblasti společenských výzev, ale jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se podpoří v rámci cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“.

Společný přístup

Společný přístup

Tento přístup zahrnuje jak činnosti řízené podle programů, tak otevřenější oblasti na podporu inovativních projektů a průlomových řešení. Důraz se klade na výzkum a vývoj, rozsáhlé pilotní projekty a demonstrace, testovací prostředí a živé laboratoře, tvorbu prototypů a validaci výrobků v pilotních linkách. Činnosti se navrhnou tak, aby zvyšovaly průmyslovou konkurenceschopnost prostřednictvím stimulace průmyslu, a zejména MSP, aby investoval větší prostředky do výzkumu a inovací.

Tento přístup zahrnuje jak činnosti řízené podle programů, tak otevřenější oblasti na podporu inovativních projektů a průlomových řešení. Důraz se klade na výzkum a vývoj a na inovační aktivity v předobchodní a předkonkurenční fázi, včetně demonstrací, testovacích prostředí a živých laboratoří, tvorby prototypů a validace výrobků v pilotních linkách. Činnosti se navrhnou tak, aby zvyšovaly průmyslovou konkurenceschopnost prostřednictvím stimulace průmyslu s cílem zvýšit jeho výzkum a investice do inovací. Činnosti zejména podporují MSP, aby investovaly do činností v oblasti výzkumu a inovací a měly k nim větší přístup. Pozornost bude věnována projektům malého a středního rozsahu. Činnosti, které přímo navazují na projekty jakými jsou např. pilotní ověřování, demonstrace a zavádění, jsou podporovány pružnými nástroji, např. otevřenými výzvami.

Významnou složkou cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ jsou klíčové technologie definované jako mikro- a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, vyspělé materiály a vyspělé výrobní systémy. Tyto víceoborové, znalostní technologie náročné na kapitál se dotýkají mnoha různých odvětví a jsou základem pro značnou konkurenční výhodu evropského průmyslu. Sjednocený přístup podporující spojování, konvergenci a účinek vzájemného obohacování, které mají klíčové technologie v různých inovačních cyklech a hodnotových řetězcích, může přinést slibné výsledky ve výzkumu a otevřít cestu novým průmyslovým technologiím, výrobkům, službám a novým použitím (např. v oblasti vesmíru, dopravě, při ochraně životního prostředí, ve zdravotnictví atd.). Četné interakce klíčových technologií a základních technologií se tudíž využijí pružným způsobem jako důležitý zdroj inovací. Bude tak doplněna podpora výzkumu a inovací v oblasti klíčových technologií, kterou případně poskytují vnitrostátní nebo regionální orgány prostřednictvím fondů politiky soudržnosti v rámci strategií pro inteligentní specializaci.

Významnou složkou cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ jsou klíčové technologie definované jako mikro- a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, vyspělé materiály a vyspělé výrobní systémy. Tyto víceoborové, znalostní technologie náročné na kapitál se dotýkají mnoha různých odvětví a jsou základem pro značnou konkurenční výhodu evropského průmyslu a vytváření nových pracovních míst. Sjednocený přístup podporující spojování, konvergenci a účinek vzájemného obohacování, které mají klíčové technologie v různých inovačních cyklech a hodnotových řetězcích, může přinést slibné výsledky ve výzkumu a otevřít cestu novým průmyslovým technologiím, výrobkům, službám i novým použitím a udržitelným přístupům (např. v oblasti vesmíru, dopravě, při ochraně životního prostředí, ve zdravotnictví, zemědělství atd.) Četné interakce klíčových technologií a základních technologií se tudíž využijí pružným způsobem jako důležitý zdroj inovací. Bude tak doplněna podpora výzkumu a inovací v oblasti klíčových technologií, kterou případně poskytují vnitrostátní nebo regionální orgány prostřednictvím fondů politiky soudržnosti v rámci strategií pro inteligentní specializaci.

U všech základních a průmyslových technologií včetně technologií klíčových, bude významným cílem podpořit interakce mezi technologiemi a interakce s aplikacemi v rámci společenských výzev. Tato skutečnost se plně zohlední při vytváření a provádění programů a priorit. K tomu je zapotřebí, aby se zúčastněné strany zastupující různé pohledy plně zapojily do stanovování a provádění priorit. V určitých případech to bude rovněž vyžadovat akce společně financované z prostředků na základní a průmyslové technologie a na příslušné společenské výzvy. Sem bude patřit také společné financování partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se zaměřují na vývoj technologií a jejich použití při řešení společenských výzev.

U všech základních a průmyslových technologií včetně technologií klíčových, bude významným cílem podpořit interakce mezi technologiemi a interakce s aplikacemi v rámci společenských výzev. Tato skutečnost se plně zohlední při vytváření a provádění programů a priorit. K tomu je zapotřebí, aby se všechny zúčastněné strany zastupující různé pohledy plně zapojily do stanovování a provádění priorit. V určitých případech to bude rovněž vyžadovat akce společně financované z prostředků na základní a průmyslové technologie a na příslušné společenské výzvy. Sem bude patřit také společné financování partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se zaměřují na vývoj technologií a inovací a na jejich použití při řešení společenských výzev.

Informační a komunikační technologie hrají důležitou úlohu, jelikož zahrnují některé z klíčových technologií a zajišťují klíčové základní infrastruktury, technologie a systémy pro důležité hospodářské a sociální procesy a nové soukromé a veřejné produkty a služby. Evropský průmysl potřebuje zůstat na špičce technologického rozvoje v oblasti IKT, kde se mnohé technologie dostávají do nové zlomové fáze, a otevírají se tak nové příležitosti.

Informační a komunikační technologie hrají důležitou úlohu, jelikož zahrnují některé z klíčových technologií a zajišťují klíčové základní infrastruktury, technologie a systémy pro důležité hospodářské a sociální procesy a nové soukromé a veřejné produkty a služby. Evropský průmysl potřebuje zůstat na špičce technologického rozvoje v oblasti IKT, kde se mnohé technologie dostávají do nové zlomové fáze, a otevírají se tak nové příležitosti.

Oblast vesmíru je rychle rostoucím odvětvím, které přináší informace, jež jsou nezbytné pro mnoho oblastí moderní společnosti, protože splňují její základní požadavky, zabývá se univerzálními vědeckými otázkami a slouží k zajištění postavení Unie jakožto významného aktéra na mezinárodní scéně. O vesmírný výzkum se opírají všechny činnosti prováděné ve vesmíru, ale tento výzkum je nyní rozdroben do vnitrostátních programů realizovaných jen některými členskými státy Unie. Koordinace a investice do vesmírného výzkumu na úrovni Unie jsou nutné (srov. článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie) pro zachování konkurenčního náskoku, zajištění vesmírné infrastruktury Unie, jako je Galileo, a pro udržení role Unie ve vesmíru pro budoucnost. Kromě toho inovativní navazující služby a aplikace využívající informace získané z vesmíru představují důležitý zdroj růstu a vytváření pracovních míst.

Oblast vesmíru je rychle rostoucím odvětvím, které přináší informace, jež jsou nezbytné pro mnoho oblastí moderní společnosti, protože splňují její základní požadavky, zabývá se univerzálními vědeckými otázkami a slouží k zajištění postavení Unie jakožto významného aktéra na mezinárodní scéně. O vesmírný výzkum se opírají všechny činnosti prováděné ve vesmíru. Koordinace a investice do vesmírného výzkumu na úrovni Unie jsou nutné (srov. článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie) pro zachování konkurenčního náskoku, zajištění vesmírné infrastruktury Unie, jako je Galileo, a pro udržení role Unie ve vesmíru pro budoucnost. Tohoto cíle by mělo být dosaženo v úzké spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a národními kosmickými agenturami. Kromě toho inovativní navazující služby a aplikace využívající informace získané z vesmíru představují důležitý zdroj růstu a vytváření pracovních míst, přičemž jejich rozvoj je pro Unii důležitou příležitostí.

Evropa může dosáhnout kritické míry prostřednictvím partnerství, seskupení a sítí a normalizace podporujících spolupráci mezi různými vědeckými a technickými obory a odvětvími s podobnými potřebami v oblasti výzkumu a rozvoje, která povede k průlomovým objevům, novým technologiím a inovačním řešením.

Evropa může dosáhnout kritické míry prostřednictvím partnerství, seskupení a sítí a normalizace podporujících spolupráci mezi různými vědeckými a technickými obory a odvětvími s podobnými potřebami v oblasti výzkumu a rozvoje, která povede k průlomovým objevům, novým technologiím a inovačním řešením.

Rozvíjení a provádění výzkumných a inovačních programů prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, budování účinných vazeb mezi průmyslem a vysokými školami, zajišťování dodatečných investic, přístup k rizikovému financování, normalizace a podpora zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovační produkty a služby – to vše jsou aspekty, které jsou důležité při dosahování konkurenceschopnosti.

Rozvíjení a provádění výzkumných a inovačních programů prostřednictvím evropských technologických platforem či partnerství veřejného a soukromého sektoru, budování účinných vazeb mezi průmyslem a vysokými školami, zajišťování dodatečných investic, přístup k rizikovému financování, normalizace a podpora zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovační produkty a služby – to vše jsou aspekty, které jsou důležité při dosahování konkurenceschopnosti.

V tomto ohledu jsou rovněž zapotřebí pevné vazby s EIT, a to za účelem výchovy špičkových podnikatelských talentů a urychlení inovací spojováním lidí z různých zemí, oborů a organizací.

V tomto ohledu jsou rovněž zapotřebí pevné vazby s EIT, a to za účelem výchovy špičkových podnikatelských talentů a urychlení inovací spojováním lidí z různých zemí, oborů a organizací.

Spolupráce na úrovni Unie může rovněž podporovat obchodní příležitosti prostřednictvím tvorby evropských nebo mezinárodních norem pro nové vznikající produkty a služby a technologie. Podporovat se budou činnosti na podporu normalizace a interoperability, bezpečnosti a předregulačních činností.

Spolupráce na úrovni Unie podporuje rovněž obchodní příležitosti prostřednictvím tvorby evropských nebo mezinárodních norem pro nové vznikající produkty a služby a technologie. Tvorba takových norem, která by navázala na konzultace se zúčastněnými stranami z oblasti vědy a průmyslu, by mohla mít pozitivní vliv. Podporovat se budou činnosti na podporu normalizace a interoperability, bezpečnosti a předregulačních činností.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.1. Informační a komunikační technologie (IKT)

1.1. Informační a komunikační technologie (IKT)

1.1.1. Specifický cíl pro IKT

1.1.1. Specifický cíl pro IKT

V souladu s Digitální agendou pro Evropu je specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti IKT umožnit Evropě, aby rozvíjela a využívala příležitostí, které pokrok v oblasti IKT přináší, ku prospěchu svých občanů, podniků a vědeckých obcí.

V souladu s Digitální agendou pro Evropu je specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti IKT umožnit Evropě, aby rozvíjela a využívala příležitostí, které pokrok v oblasti IKT přináší, ku prospěchu svých občanů, podniků a vědeckých obcí. „IKT“ zahrnuje veškeré oblasti informační a komunikační technologie, mimo jiné pevné, bezdrátové, optické a satelitní sítě, elektronická síťová média, inteligentní počítačové systémy a vestavěný software jakož i širokou škálu fotoniky, molekulární elektroniky, spinové elektroniky, robotiky, nanoelektroniky a bioelektroniky.

Evropa, která je největším světovým hospodářstvím a má největší podíl na světovém trhu IKT, v současnosti o objemu více než 2 600 miliard EUR, může mít oprávněně ambice, aby její podniky, vlády, střediska výzkumu a vývoje a vysoké školy stály v čele rozvoje v oblasti IKT, aby se v ní rozvíjel nový obchod a aby více investovala do inovací v oblasti IKT.

Evropa, která je největším světovým hospodářstvím a má největší podíl na světovém trhu IKT, v současnosti o objemu více než 2 600 miliard EUR, může mít oprávněně ambice, aby její podniky, vlády, střediska výzkumu a vývoje a vysoké školy stály v čele rozvoje v oblasti IKT, aby se v ní rozvíjel nový obchod a aby více investovala do inovací v oblasti IKT.

Do roku 2020 by evropské odvětví IKT mělo dodávat přinejmenším rovnocennou část svého podílu na celosvětovém trhu IKT – v současnosti se jedná přibližně o jednu třetinu. Evropa by měla také podporovat vznik inovativních podniků v oblasti IKT, aby jednu třetinu všech výdajů podniků na VaV v IKT, které dnes činí více než 35 miliard EUR ročně, investovaly společnosti založené v posledních dvou desetiletích. To by vyžadovalo značné zvýšení veřejných investic do VaV v IKT způsobem, který povede k posílení výdajů soukromého sektoru s cílem zdvojnásobit investice v příštím desetiletí, a existenci mnohem většího počtu evropských pólů světové excelence v oblasti IKT.

Do roku 2020 by evropské odvětví IKT mělo dodávat přinejmenším rovnocennou část svého podílu na celosvětovém trhu IKT – v současnosti se jedná přibližně o jednu třetinu. Evropa by měla také podporovat vznik inovativních podniků v oblasti IKT, aby jednu třetinu všech výdajů podniků na VaV v IKT, které dnes činí více než 35 miliard EUR ročně, investovaly společnosti založené v posledních dvou desetiletích. To by vyžadovalo značné zvýšení veřejných investic do VaV v IKT způsobem, který povede k posílení výdajů soukromého sektoru s cílem zdvojnásobit investice v příštím desetiletí, a existenci mnohem většího počtu evropských pólů světové excelence v oblasti IKT.

Ke zvládnutí stále složitější a stále výrazněji víceoborové technologie a obchodních řetězců v oblasti IKT je nutné vytváření partnerství, sdílení rizik a dosažení kritické míry v celé Unii. Činnost na úrovni Unie pomáhá průmyslu jednat z hlediska jednotného trhu a dosahovat úspor z množství a rozsahu. Spolupráce na základě společných otevřených technologických platforem s přelévacím a pákovým efektem umožňuje široké škále zúčastněných stran, aby těžily z nového vývoje a uplatňovaly další inovace. Sdružování a vytváření partnerství na úrovni Unie rovněž umožňuje dosahovat konsensu, vytváří viditelné kontaktní místo pro mezinárodní partnery a vede k rozvoji celounijních a celosvětových norem a interoperabilních řešení.

Ke zvládnutí stále složitější a stále výrazněji víceoborové technologie a obchodních řetězců v oblasti IKT je nutné vytváření partnerství, sdílení rizik a dosažení kritické míry v celé Unii. Činnost na úrovni Unie pomáhá průmyslu jednat z hlediska jednotného trhu a dosahovat úspor z množství a rozsahu. Spolupráce na základě společných otevřených technologických platforem s přelévacím a pákovým efektem umožňuje široké škále zúčastněných stran, aby těžily z nového vývoje a uplatňovaly další inovace. Sdružování a vytváření partnerství na úrovni Unie rovněž umožňuje dosahovat konsensu, vytváří viditelné kontaktní místo pro mezinárodní partnery a vede k rozvoji celounijních a celosvětových norem a interoperabilních řešení.

1.1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.1.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Informační a komunikační technologie podporují inovace a konkurenceschopnost v široké škále soukromých a veřejných trhů a odvětví a umožňují vědecký pokrok ve všech oborech. Během příštího desetiletí bude transformační dopad digitálních technologií, součástí, infrastruktur a služeb v oblasti IKT stále viditelnější ve všech oblastech života. Neomezené výpočetní a komunikační zdroje a zdroje pro uchování dat budou dostupné všem občanům na Zemi. Senzory, stroje a výrobky zpracovávající více informací budou produkovat obrovské množství informací a dat, které učiní z jednání na dálku běžnou věc, umožní globální zavedení obchodní procesů a udržitelných výrobních míst a přinesou širokou řadu služeb a aplikací. Mnohé rozhodující obchodní a veřejné služby a všechny klíčové procesy související s vytvářením znalostí ve vědě, učení, obchodu a veřejném sektoru budou zajišťovány prostřednictvím IKT. Tyto technologie zajistí klíčovou infrastrukturu pro výrobní a obchodní procesy, komunikaci a transakce. Kromě toho budou IKT nepostradatelné vzhledem ke svému přínosu pro klíčové společenské výzvy a společenské procesy, jako je utváření společenství, spotřebitelské chování a veřejná správa, například prostřednictvím sociálních médií.

Informační a komunikační technologie podporují inovace a konkurenceschopnost v široké škále soukromých a veřejných trhů a odvětví a umožňují vědecký pokrok ve všech oborech. Během příštího desetiletí bude transformační dopad digitálních technologií, součástí, infrastruktur a služeb v oblasti IKT stále viditelnější ve všech oblastech života. Výpočetní a komunikační zdroje a zdroje pro uchování dat se budou šířit i v příštích letech. Senzory, stroje a výrobky zpracovávající více informací v reálném čase budou produkovat obrovské množství informací a dat, které učiní z jednání na dálku běžnou věc, umožní globální zavedení obchodní procesů a udržitelných výrobních míst a přinesou širokou řadu služeb a aplikací. Mnohé rozhodující obchodní a veřejné služby a všechny klíčové procesy související s vytvářením znalostí ve vědě, učení, obchodu a veřejném sektoru budou zajišťovány prostřednictvím IKT a budou tedy i přístupnější. Tyto technologie zajistí klíčovou infrastrukturu pro výrobní a obchodní procesy, komunikaci a transakce. Kromě toho budou IKT nepostradatelné vzhledem ke svému přínosu pro klíčové společenské výzvy a společenské procesy, jako je utváření společenství, spotřebitelské chování, politická účast a veřejná správa, například prostřednictvím sociálních médií a platforem a nástrojů pro zvyšování kolektivního povědomí. Podpora a integrace výzkumu v oblasti norem, technologií a systémů zaměřených na uživatele s cílem vypracovat konkurenceschopná řešení jsou zásadní.

Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT je významnou součástí přípravy na technologie a aplikace nové generace, jelikož tvoří velkou část celkových výdajů na společný výzkum a inovace se střední až vysokou mírou rizika v Evropě. Veřejné investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT na úrovni Unie byly a stále jsou zásadní pro mobilizaci kritického množství, které povede k průlomům, širšímu přijetí a lepšímu využití inovačních řešení, výrobků a služeb. I nadále sehrává ústřední úlohu při rozvíjení otevřených platforem a technologií použitelných v celé Unii, při testování a pilotním zavádění inovací ve skutečných celoevropských prostředích a při optimalizaci zdrojů za účelem dosahování konkurenceschopnosti Unie a řešení společných společenských výzev. Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT rovněž umožňuje vysoce technicky vyspělým MSP, aby rostly a využívaly velikosti trhů celé Unie. Posiluje spolupráci a excelenci mezi vědci a inženýry Unie, zesiluje synergie s vnitrostátními rozpočty a mezi nimi a působí jako ústřední bod pro spolupráci s partnery mimo Evropu.

Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT je významnou součástí přípravy na technologie a aplikace nové generace, jelikož tvoří velkou část celkových výdajů na společný výzkum a inovace se střední až vysokou mírou rizika v Evropě. Veřejné investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT na úrovni Unie byly a stále jsou zásadní pro mobilizaci kritického množství, které povede k průlomům, širšímu přijetí a lepšímu využití inovačních řešení, výrobků a služeb. I nadále sehrává ústřední úlohu při rozvíjení otevřených platforem a technologií použitelných v celé Unii, při testování a pilotním zavádění inovací ve skutečných celoevropských prostředích a při optimalizaci zdrojů za účelem dosahování konkurenceschopnosti Unie a řešení společných společenských výzev. Podpora Unie věnovaná výzkumu a inovacím v oblasti IKT rovněž umožňuje vysoce technicky vyspělým MSP, aby rostly a využívaly velikosti trhů celé Unie. Posiluje spolupráci a excelenci mezi vědci a inženýry Unie, zesiluje synergie s vnitrostátními rozpočty a mezi nimi a působí jako ústřední bod pro spolupráci s partnery mimo Evropu.

Několik po sobě jdoucích hodnocení činností v oblasti IKT v rámcovém programu Unie pro výzkum a inovace ukázalo, že cílené investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT, k nimž došlo na úrovni Unie, zásadně pomohly při budování vedoucího postavení v průmyslu v oblastech, jako jsou mobilní komunikace či systémy IKT kritické z hlediska bezpečnosti, a při řešení výzev, jako je energetická účinnost nebo demografická změna. Investice Unie do výzkumných infrastruktur IKT zajistily evropským výzkumným pracovníkům nejlepší světová výzkumná zařízení v oblasti síťových a výpočetních technologií.

Několik po sobě jdoucích hodnocení činností v oblasti IKT v rámcovém programu Unie pro výzkum a inovace ukázalo, že cílené investice do výzkumu a inovací v oblasti IKT, k nimž došlo na úrovni Unie, zásadně pomohly při budování vedoucího postavení v průmyslu v oblastech, jako jsou mobilní komunikace či systémy IKT kritické z hlediska bezpečnosti, a při řešení výzev, jako je energetická účinnost nebo demografická změna a lepší systém zdravotní péče. Investice Unie do výzkumných infrastruktur IKT zajistily evropským výzkumným pracovníkům nejlepší světová výzkumná zařízení v oblasti síťových a výpočetních technologií.

1.1.3. Hlavní rysy činností

1.1.3. Hlavní rysy činností

Řada oblastí činnosti se zaměří na výzvy spojené s vedoucím postavením v průmyslu a technologiích IKT, přičemž se bude týkat všeobecných výzkumných a inovačních programů v oblasti IKT; patří k nim zejména:

Řada oblastí činnosti se zaměří na výzvy spojené s vedoucím postavením v průmyslu a technologiích IKT, přičemž se bude týkat všeobecných výzkumných a inovačních programů v oblasti IKT; patří k nim zejména:

a) nová generace součástí a systémů: navrhování vyspělých a inteligentních vestavěných součástí a systémů;

a) nová generace součástí a systémů: navrhování vyspělých, bezpečných a inteligentních vestavěných součástí a systémových komponentů;

b) výpočetní technologie nové generace: vyspělé počítačové systémy a technologie;

b) výpočetní technologie nové generace: vyspělé a bezpečné počítačové systémy a technologie;

c) budoucí internet: infrastruktury, technologie a služby;

c) budoucí internet: software, hardware, infrastruktury, technologie a služby;

d) technologie obsahu a řízení informací: IKT pro digitální obsah a kreativitu;

d) technologie obsahu a řízení informací: IKT pro digitální obsah, kulturní průmysl a kreativitu;

e) vyspělá rozhraní a roboti: robotika a inteligentní prostředí;

e) vyspělá rozhraní a roboti: robotika a inteligentní prostředí;

f) mikro- a nanoelektronika a fotonika: klíčové technologie týkající se mikro- a nanoelektroniky a fotoniky.

f) mikro- a nanoelektronika a fotonika.

fa) Kvantové technologie: nová generace IKT zařízení založená na propojení kvantové fyziky a informační vědy.

Předpokládá se, že těchto šest hlavních oblastí činnosti bude zahrnovat celé spektrum potřeb. Mezi ně patří vedoucí postavení v průmyslu v oblasti obecně použitelných řešení, výrobků a služeb založených na IKT a potřebných k řešení velkých společenských výzev, jakož i výzkumné a inovační programy v oblasti IKT orientované na aplikace, které budou podporovány spolu s příslušnými společenskými výzvami.

Předpokládá se, že těchto sedm hlavních oblastí činnosti bude zahrnovat celé spektrum potřeb. Mezi ně patří vedoucí postavení v průmyslu v oblasti obecně použitelných řešení, výrobků a služeb založených na IKT a potřebných k řešení velkých společenských výzev, jakož i výzkumné a inovační programy v oblasti IKT orientované na aplikace, které budou podporovány spolu s příslušnými společenskými výzvami. Zvláštní pozornost bude věnována zajištění toho, aby pro projekty financované v rámci priority „společenské výzvy“ byly zvoleny nejmodernější IKT. Zvýšená podpora bude poskytována výzkumu a vývoji otevřených systémů a distribučních systémů. Aby byl plně využit potenciál IKT, bude různorodost výzkumných oblastí a cyklů výzkumu IKT zajištěna prostřednictvím pravidel pro účast, která umožní dlouhodobé, nákladově náročné a rozsáhlé výzkumné projekty a činnosti, které umožňují rychlé využití příležitostí nacházejících se na trhu.

Do každé z těchto šesti oblastí činnosti jsou rovněž zahrnuty výzkumné infrastruktury specifické pro IKT, jako jsou živé laboratoře pro velké pokusy a infrastruktury pro základní klíčové technologie a jejich zapojení do vyspělých výrobků a inovačních inteligentních systémů, včetně zařízení, nástrojů, podpůrných služeb, čistých prostor a přístupu ke slévárnám pro výrobu prototypů.

Do každé z těchto sedmi oblastí činnosti jsou rovněž zahrnuty výzkumné infrastruktury specifické pro IKT, jako jsou živé laboratoře pro velké pokusy a infrastruktury pro základní klíčové technologie a jejich zapojení do vyspělých výrobků a inovačních inteligentních systémů, včetně zařízení, nástrojů, podpůrných služeb, čistých prostor a přístupu ke slévárnám pro výrobu prototypů. Finanční prostředky Unie budou přispívat na sdílená zařízení a infrastrukturu, které budou otevřeny většímu počtu subjektů, zvláště pak malým a středním podnikům.

Základní práva a svobody fyzických osob a zvláště jejich právo na soukromí jsou v Unii klíčová. Horizont 2020 podporuje výzkum a rozvoj systémů, které evropským občanům umožní plnou kontrolu nad jejich komunikací.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.2. Nanotechnologie

1.2. Nanotechnologie

1.2.1. Specifický cíl pro nanotechnologie

1.2.1. Specifický cíl pro nanotechnologie

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti nanotechnologií je zajistit vedoucí postavení Unie na tomto celosvětovém trhu s vysokou mírou růstu podněcováním investic do nanotechnologií a jejich uplatnění v konkurenceschopných výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou v celé řadě aplikací a odvětví.

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti nanotechnologií je zajistit vedoucí postavení Unie na tomto celosvětovém trhu s vysokou mírou růstu podněcováním investic do nanotechnologií a jejich uplatnění v konkurenceschopných výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou v celé řadě aplikací a odvětví.

Do roku 2020 budou nanotechnologie běžně využívány, to znamená, že se hladce začlení do většiny technologií a aplikací, přičemž se budou orientovat na přínos pro spotřebitele, kvalitu života, udržitelný rozvoj a silný průmyslový potenciál pro realizaci dosud nedostupných řešení v oblasti produktivity a účinnosti zdrojů.

Do roku 2020 budou nanotechnologie běžně využívány, to znamená, že se hladce začlení do většiny technologií a aplikací, přičemž se budou orientovat na přínos pro spotřebitele, kvalitu života, udržitelný rozvoj a silný průmyslový potenciál pro realizaci dosud nedostupných řešení v oblasti produktivity a účinnosti zdrojů. Do roku 2015 Komise přezkoumá veškeré příslušné právní předpisy, aby zajistila bezpečné využívání nanomateriálů u produktů, které mají v průběhu své existence potenciální dopad na zdraví, životní prostředí či bezpečnost.

Evropa musí rovněž stanovit celosvětové srovnávací kritérium, pokud jde o bezpečné a odpovědné využívání a řízení nanotechnologií zajišťující vysokou společenskou i průmyslovou návratnost.

Evropa musí rovněž stanovit celosvětové srovnávací kritérium, pokud jde o bezpečné a odpovědné využívání a řízení nanotechnologií zajišťující vysokou společenskou i průmyslovou návratnost.

Výrobky využívající nanotechnologie představují světový trh, který si Evropa nemůže dovolit přehlížet. Tržní odhady hodnoty výrobků, které jako svou hlavní součást obsahují nanotechnologie, hovoří o 700 miliardách EUR a 2 milionech pracovních míst do roku 2015 a 2 bilionech EUR a 6 milionech pracovních míst do roku 2020. Evropské nanotechnologické společnosti by měly využít tohoto dvouciferného růstu trhu a být schopny získat do roku 2020 tržní podíl, který je přinejmenším rovný evropskému podílu na financování celosvětového výzkumu (tj. čtvrtinu).

Výrobky využívající nanotechnologie představují světový trh, který si Evropa nemůže dovolit přehlížet. Tržní odhady hodnoty výrobků, které jako svou hlavní součást obsahují nanotechnologie, hovoří o 700 miliardách EUR a 2 milionech pracovních míst do roku 2015 a 2 bilionech EUR a 6 milionech pracovních míst do roku 2020. Evropské nanotechnologické společnosti by měly využít tohoto dvouciferného růstu trhu a být schopny získat do roku 2020 tržní podíl, který je přinejmenším rovný evropskému podílu na financování celosvětového výzkumu (tj. čtvrtinu).

1.2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Nanotechnologie představují škálu vznikajících technologií s prokázaným potenciálem, které mají revoluční dopad například v oblasti materiálů, IKT, věd o živé přírodě, zdravotní péči a spotřebního zboží, jakmile se výsledky výzkumu přemění na revoluční výrobky a výrobní postupy.

Nanotechnologie představují škálu vznikajících technologií s prokázaným potenciálem, které mají revoluční dopad například v oblasti materiálů, IKT, výroby, věd o živé přírodě, zdravotní péči a spotřebního zboží, jakmile se výsledky výzkumu přemění na revoluční, udržitelné a konkurenceschopné výrobky a výrobní postupy.

Nanotechnologie sehrávají rozhodující úlohu při řešení výzev popsaných ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Úspěšné využití těchto klíčových technologií přispěje ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie tím, že umožní vznik nových a zlepšených výrobků nebo účinnějších postupů a poskytne odpovědi na budoucí výzvy.

Nanotechnologie sehrávají rozhodující úlohu při řešení výzev popsaných ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Úspěšné využití těchto klíčových technologií přispěje ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie tím, že umožní vznik nových a zlepšených výrobků nebo účinnějších postupů a poskytne odpovědi na budoucí výzvy.

Financování celosvětového výzkumu nanotechnologií se zdvojnásobilo z přibližně 6,5 miliardy EUR v roce 2004 na přibližně 12,5 miliardy EUR v roce 2008, přičemž podíl Unie tvoří asi čtvrtinu z této celkové částky. Unie má uznávané vedoucí postavení ve výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií, přičemž se odhaduje, že v Unii má v této oblasti do roku 2015 působit asi 4 000 společností.

Financování celosvětového výzkumu nanotechnologií se zdvojnásobilo z přibližně 6,5 miliardy EUR v roce 2004 na přibližně 12,5 miliardy EUR v roce 2008, přičemž podíl Unie tvoří asi čtvrtinu z této celkové částky. Unie má uznávané vedoucí postavení ve výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií, přičemž se odhaduje, že v Unii má v této oblasti do roku 2015 působit asi 4 000 společností.

Evropa si nyní potřebuje zajistit a posílit postavení na celosvětovém trhu tím, že podpoří rozsáhlou spolupráci v mnoha různých hodnotových řetězcích i mezi nimi a mezi různými průmyslovými odvětvími, aby u těchto technologií došlo ke zvýšení kapacity procesů s cílem dosáhnout obchodně životaschopných výrobků. Ukazuje se, že otázky posouzení a řízení rizik a odpovědné správy jsou určujícími činiteli budoucího dopadu nanotechnologií na společnost a hospodářství.

Evropa si nyní potřebuje zajistit a posílit postavení na celosvětovém trhu tím, že podpoří rozsáhlou spolupráci v mnoha různých hodnotových řetězcích i mezi nimi a mezi různými průmyslovými odvětvími, aby u těchto technologií došlo ke zvýšení kapacity procesů s cílem dosáhnout bezpečných, udržitelných a obchodně životaschopných výrobků. Ukazuje se, že otázky posouzení a řízení rizik a odpovědné správy jsou určujícími činiteli budoucího dopadu nanotechnologií na společnost a hospodářství.

Činnosti se proto zaměří na rozšířené a spolehlivé uplatnění nanotechnologií v hospodářství umožňující přínos s vysokým společenským a průmyslovým dopadem. Pro zajištění potenciálních příležitostí, včetně zakládání nových společností a vytváření nových pracovních míst, by měl výzkum poskytnout nezbytné nástroje umožňující správnou normalizaci a regulaci.

Činnosti se proto zaměří na spolehlivé a udržitelné uplatnění nanotechnologií v hospodářství umožňující přínos s vysokým společenským a průmyslovým dopadem. Pro zajištění potenciálních příležitostí, včetně zakládání nových společností a vytváření nových pracovních míst, by měl výzkum poskytnout nezbytné nástroje umožňující správnou normalizaci a regulaci.

1.2.3. Hlavní rysy činností

1.2.3. Hlavní rysy činností

(a) Rozvoj nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů

(a) Rozvoj nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů

Zaměření na zcela nové produkty umožňující udržitelná řešení v široké řadě odvětví.

Zaměření na zcela nové produkty umožňující udržitelná řešení v široké řadě odvětví s přihlédnutím k zásadě obezřetnosti.

(b) Zajištění bezpečného rozvoje a uplatnění nanotechnologií

(b) Zajištění bezpečného a zabezpečeného rozvoje a uplatnění nanotechnologií

Rozvíjení vědeckých poznatků o potenciálním dopadu nanotechnologií a nanosystémů na zdraví nebo na životní prostředí a zajištění nástrojů pro posuzování a řízení rizik po dobu celého životního cyklu.

Rozvíjení vědeckých poznatků o potenciálním dopadu nanotechnologií a nanosystémů na zdraví nebo na životní prostředí a rozvíjení nástrojů pro posuzování a řízení rizik po dobu celého životního cyklu.

(ba) Rozvoj nových nástrojů pro tvorbu, simulaci a stanovení charakteristik nanomateriálů, součástí a systémů a pro manipulaci s nimi.

Zaměření na zkoumání, zobrazování a kontrolu nových nanomateriálů a systémů v nanoměřítku.

(c) Rozvíjení společenského rozměru nanotechnologie

(c) Rozvíjení společenského rozměru nanotechnologie

Zaměření na řízení nanotechnologie ke společenskému prospěchu.

Zaměření na řízení nanotechnologie ke společenskému prospěchu a posuzování sociální přijatelnosti a relevance konkrétních aplikací.

(d) Účinná syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů

(d) Účinná syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů

Zaměření na nové operace, inteligentní spojování nových a stávajících procesů a zvyšování jejich kapacit za účelem dosažení hromadné výroby výrobků a víceúčelových závodů, které zajistí účinný přenos znalostí do průmyslových inovací.

Zaměření na nové operace, inteligentní spojování nových a stávajících procesů a zvyšování jejich kapacit za účelem dosažení hromadné výroby výrobků a flexibilních závodů, které zajistí účinný přenos znalostí do průmyslových inovací.

(e) Rozvíjení technik pro zvýšení kapacity, metod měření a vybavení

(e) Rozvíjení technik pro zvýšení kapacity, metod měření a vybavení

Zaměření na podpůrné technologie, které podpoří vývoj a zavádění složitých nanomateriálů a nanosystémů na trh.

Zaměření na podpůrné technologie, které podpoří vývoj a zavádění složitých nanomateriálů a nanosystémů na trh.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.3. Vyspělé materiály

1.3. Vyspělé materiály

1.3.1. Specifický cíl pro vyspělé materiály

1.3.1. Specifický cíl pro vyspělé materiály

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělých materiálů je vyvíjet materiály s novými funkcemi a zlepšeným výkonem v průběhu činnosti, aby vznikly konkurenceschopnější výrobky, které minimalizují dopad na životní prostředí a spotřebu zdrojů.

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělých materiálů je vyvíjet materiály s novými funkcemi a zlepšeným výkonem v průběhu činnosti, aby vznikly konkurenceschopnější výrobky, které jsou pro spotřebitele přístupnější a minimalizují dopad na životní prostředí a spotřebu zdrojů a zvyšují míru bezpečnosti a zabezpečení.

Materiály představují základ průmyslových inovací a jsou klíčovým faktorem, který je umožňuje. Vyspělé materiály s vyšším obsahem znalostí, novými funkcemi a zlepšeným výkonem jsou nepostradatelné pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj v celé řadě aplikací a odvětví.

Materiály představují základ průmyslových inovací a jsou klíčovým faktorem, který je umožňuje. Vyspělé materiály s vyšším obsahem znalostí, novými funkcemi a zlepšeným výkonem jsou nepostradatelné pro průmyslovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj v celé řadě aplikací a odvětví.

1.3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.3.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

K vytvoření udržitelných výrobků a procesů s lepším výkonem jsou zapotřebí nové vyspělé materiály. Tyto materiály jsou součástí řešení našich průmyslových a společenských výzev, nabízejí lepší výkon při svém používání, nižší požadavky na zdroje a energie a udržitelnost na konci životnosti těchto výrobků.

K vytvoření udržitelných výrobků a procesů s lepším výkonem a pro nahrazení nedostatečných zdrojů jsou zapotřebí nové vyspělé materiály. Tyto materiály jsou součástí řešení našich průmyslových a společenských výzev, nabízejí lepší výkon při svém používání, nižší požadavky na zdroje a energie a udržitelnost na konci životnosti těchto výrobků.

Vývoj orientovaný na aplikace často zahrnuje navržení zcela nových materiálů se schopností podávat plánované výkony v průběhu činnosti. Tyto materiály jsou významnou součástí dodavatelského řetězce výroby s vysokou hodnotou. Kromě toho jsou základem pokroku v průřezových technologických oblastech (například biověda, elektronika a fotonika) a prakticky ve všech tržních odvětvích. Samotné materiály představují klíčový krok ve zvyšování hodnoty výrobků a jejich výkonnosti. Odhadovaná hodnota a dopad vyspělých materiálů jsou značné – s roční mírou růstu přibližně 6 % a očekávanou velikostí trhu v řádu 100 miliard EUR do roku 2015.

Vývoj orientovaný na aplikace často zahrnuje navržení zcela nových materiálů se schopností podávat plánované výkony v průběhu činnosti. Tyto materiály jsou významnou součástí dodavatelského řetězce výroby s vysokou hodnotou. Kromě toho jsou základem pokroku v průřezových technologických oblastech (například biověda, elektronika a fotonika) a prakticky ve všech tržních odvětvích. Samotné materiály představují klíčový krok ve zvyšování hodnoty výrobků a jejich výkonnosti. Odhadovaná hodnota a dopad vyspělých materiálů jsou značné – s roční mírou růstu přibližně 6 % a očekávanou velikostí trhu v řádu 100 miliard EUR do roku 2015.

Materiály se plánují podle přístupu založeného na celém životním cyklu, od dodávky dostupných materiálů až po konec životnosti (od kolébky ke kolébce), s inovativními přístupy k minimalizaci zdrojů nutných pro jejich přeměnu. Kromě toho sem patří také trvalé využití, recyklace nebo sekundární využití materiálů po konci životnosti, jakož i související společenské inovace.

Materiály se plánují podle přístupu založeného na celém životním cyklu, od dodávky dostupných materiálů až po konec životnosti (od kolébky ke kolébce), s inovativními přístupy k minimalizaci zdrojů nutných pro jejich přeměnu. Kromě toho sem patří také trvalé využití, recyklace nebo sekundární využití materiálů po konci životnosti, jakož i související společenské inovace.

K urychlení pokroku se podpoří víceoborový a konvergentní přístup, který zahrnuje chemii, fyziku, technické vědy, teoretické a počítačové modelování, biologické vědy a ve stále větší míře tvůrčí průmyslový design.

K urychlení pokroku se podpoří víceoborový a konvergentní přístup využívající evropské výzkumné infrastruktury světové úrovně, který zahrnuje chemii, fyziku, technické vědy, teoretické a počítačové modelování, biologické vědy a ve stále větší míře tvůrčí průmyslový design.

Dále se podpoří nová ekologická inovační seskupení a průmyslové symbiózy, které umožní diverzifikaci průmyslových odvětví, rozšiřování jejich obchodních modelů, opětovné využívání jejich odpadu jako základu nové výroby, např. CO2 jako uhlíkového základu pro čisté chemikálie a alternativní paliva.

Dále se podpoří nová ekologická inovační seskupení a průmyslové symbiózy, které umožní diverzifikaci průmyslových odvětví, rozšiřování jejich obchodních modelů, opětovné využívání jejich odpadu jako základu nové výroby.

1.3.3. Hlavní rysy činností

1.3.3. Hlavní rysy činností

(a) Průřezové a základní materiálové technologie

(a) Průřezové a základní materiálové technologie

Výzkum v oblasti funkčních materiálů, multifunkčních materiálů a konstrukčních materiálů za účelem inovací ve všech průmyslových odvětvích.

Výzkum v oblasti funkčních materiálů, multifunkčních materiálů a konstrukčních materiálů za účelem inovací ve všech průmyslových odvětvích.

(b) Vývoj a přeměna materiálů

(b) Vývoj a přeměna materiálů

Výzkum a vývoj za účelem zajištění účinného a udržitelného rozšíření výroby tak, aby byla umožněna průmyslová výroba budoucích výrobků.

Výzkum a vývoj za účelem zajištění účinného a udržitelného rozšíření výroby tak, aby byla umožněna průmyslová výroba inteligentních budoucích výrobků.

(c) Řízení materiálových součástí

(c) Řízení materiálových součástí

Výzkum a vývoj k nalezení nových inovačních technik a systémů.

Výzkum a vývoj k nalezení nových inovačních technik výroby materiálů, součástí a systémů.

(d) Materiály pro udržitelný a nízkouhlíkový průmysl

(d) Materiály pro udržitelný a nízkouhlíkový průmysl

Rozvoj nových výrobků, aplikací a spotřebitelského chování, které snižují poptávku po energii a usnadňují nízkouhlíkovou výrobu.

Rozvoj nových materiálů, součástí, obchodních modelů a odpovědného spotřebitelského chování a výrobků a aplikací, které snižují poptávku po energii a usnadňují nízkouhlíkovou výrobu.

(da) Nové suroviny pro chemický průmysl a využití uhlíku

Činnost se zaměří na rozvoj alternativní surovinové základny pro chemický průmysl s cílem nahradit ekologicky šetrným způsobem ropu jako zdroj uhlíku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, jakož i na systémy zachycování a využívání uhlíku (CCU) a technologie, na jejichž základě se CO2 konvertuje na produkty.

(e) Materiály pro tvůrčí průmyslová odvětví

(e) Materiály pro tvůrčí průmyslová odvětví

Uplatnění návrhů a vývoje konvergujících technologií při vytváření nových obchodních příležitostí, včetně ochrany materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou.

Uplatnění návrhů a vývoje konvergujících technologií při vytváření nových obchodních příležitostí, včetně ochrany a obnovy materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou a materiálů nových.

(f) Metrologie, charakterizace, normalizace a kontrola jakosti

(f) Metrologie, charakterizace, normalizace, certifikace a kontrola jakosti

Podpora technologií, jako jsou charakterizace, nedestruktivní hodnocení a prediktivní modelování výkonu za účelem dosažení pokroku ve vědě o materiálech a materiálovém inženýrství.

Podpora technologií, jako jsou charakterizace, nedestruktivní hodnocení, průběžné hodnocení a monitorování a prediktivní modelování výkonu za účelem dosažení pokroku ve vědě o materiálech a materiálovém inženýrství.

(g) Optimalizace používání materiálů

(g) Optimalizace používání materiálů

Výzkum a vývoj zaměřený na zkoumání alternativ k používání materiálů a inovativních přístupů k obchodním modelům.

Výzkum a vývoj zaměřený na zkoumání způsobů nahrazování a alternativ k používání materiálů a inovativních přístupů k obchodním modelům a určování nejdůležitějších zdrojů.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.4. Biotechnologie

1.4. Biotechnologie

1.4.1. Specifický cíl pro biotechnologii

1.4.1. Specifický cíl pro biotechnologii

Specifickým cílem biotechnologického výzkumu a inovací je vyvinout konkurenceschopné, udržitelné a inovační průmyslové výrobky a postupy a přispět k podněcování inovací v řadě evropských odvětví, jako je zemědělství, potravinářství, chemický průmysl a zdravotnictví.

Specifickým cílem biotechnologického výzkumu a inovací je vyvinout konkurenceschopné, udržitelné, bezpečné a zabezpečené inovační průmyslové výrobky a postupy a přispět k podněcování inovací v řadě evropských odvětví, jako je zdravotnictví, chemický průmysl, energetika, zemědělství, lesnický průmysl a potravinářství.

Silná vědecká, technologická a inovační základna v biotechnologii podpoří evropská průmyslová odvětví, aby si zajistila vedoucí postavení v této klíčové technologii. Toto postavení dále posílí začlenění hledisek týkajících se posouzení bezpečnosti a řízení celkových rizik do využití biotechnologie.

Silná vědecká, technologická a inovační základna v biotechnologii podpoří tuto technologii. Toto postavení dále posílí začlenění hledisek týkajících se posouzení zdravotní závadnosti a bezpečnosti, dopadu využívání technologie na hospodářství a životní prostředí a řízení celkových a konkrétních rizik při využití biotechnologie.

1.4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.4.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Biotechnologie, která čerpá z rozšiřování znalostí o živých systémech, dokáže přinést řadu nových aplikací a posílit průmyslovou základnu Unie a její inovační schopnost. Příklady rostoucího významu biotechnologie nalézáme v průmyslových aplikacích včetně biochemikálií, u nichž se odhaduje, že tržní podíl vzroste do roku 2015 až o 12–20 % chemické výroby. Vzhledem k selektivitě a účinnosti biosystémů biotechnologie rovněž řeší řadu z takzvaných dvanácti pravidel zelené chemie. Případnou hospodářskou zátěž pro podniky v Unii lze omezit využitím potenciálu biotechnologických procesů a biologických výrobků při snižování emisí CO2, u nichž se odhaduje, že se do roku 2030 budou pohybovat mezi 1 až 2,5 miliardami tun ekvivalentu CO2 za rok. V evropském biofarmaceutickém průmyslu se již asi 20 % současných léčivých přípravků získává pomocí biotechnologie, u nových léků se jedná až o 50 %. Biotechnologie kromě toho otevírá nové cesty pro zkoumání obrovského potenciálu mořských zdrojů pro vytváření inovačních aplikací v oblasti průmyslu, zdravotnictví a ochrany životního prostředí. Předpokládá se, že vznikající odvětví mořské (modré) biotechnologie poroste o 10 % za rok.

Biotechnologie, která čerpá z rozšiřování znalostí o živých systémech, dokáže přinést řadu nových aplikací a posílit průmyslovou základnu Unie a její inovační schopnost. Příklady rostoucího významu biotechnologie nalézáme v průmyslových a zemědělských aplikacích včetně výroby biofarmak, potravin, krmiva a biochemikálií, u nichž se odhaduje, že tržní podíl vzroste do roku 2015 až o 12–20 % chemické výroby. Vzhledem k selektivitě a účinnosti biosystémů biotechnologie rovněž řeší řadu z takzvaných dvanácti pravidel zelené chemie. Případnou hospodářskou zátěž pro podniky v Unii lze omezit využitím potenciálu biotechnologických procesů a biologických výrobků při snižování emisí CO2, u nichž se odhaduje, že se do roku 2030 budou pohybovat mezi 1 až 2,5 miliardami tun ekvivalentu CO2 za rok. V evropském biofarmaceutickém průmyslu se již asi 20 % současných léčivých přípravků získává pomocí biotechnologie, u nových léků se jedná až o 50 %. Biotechnologie kromě toho otevírá nové cesty pro zkoumání potenciálu mořských zdrojů pro vytváření inovačních aplikací v oblasti průmyslu, zdravotnictví, energetiky, chemického průmyslu a ochrany životního prostředí. Předpokládá se, že vznikající odvětví mořské (modré) biotechnologie poroste o 10 % za rok.

Další klíčové zdroje inovací se nacházejí na rozhraní mezi biotechnologií a jinými základními a konvergujícími technologiemi, zejména nanotechnologiemi a IKT, s takovými aplikacemi, jako je snímání a diagnostikování.

Další klíčové zdroje inovací se nacházejí na rozhraní mezi biotechnologií a jinými základními a konvergujícími technologiemi, zejména nanotechnologiemi a IKT, s takovými aplikacemi, jako je snímání a diagnostikování.

1.4.3. Hlavní rysy činností

1.4.3. Hlavní rysy činností

(a) Podpora špičkových biotechnologií jako hybné síly budoucích inovací

(a) Podpora špičkových udržitelných biotechnologií jako hybné síly budoucích inovací

Rozvoj oblastí vznikajících technologií, jako je syntetická biologie, bioinformatika a systémová biologie, které jsou velkým příslibem úplně nových aplikací.

Rozvoj oblastí vznikajících technologií, jako jsou biologické systémy, bioinformatika a syntetická biologie a systémová biologie, které jsou velkým příslibem zcela nových produktů, aplikací a technologií, přičemž tento rozvoj bude probíhat s ohledem na zásadu obezřetnosti.

(b) Průmyslové procesy založené na biotechnologii

(b) Výrobky a průmyslové procesy založené na biotechnologii

Rozvoj průmyslové biotechnologie za účelem vytvoření konkurenceschopných průmyslových výrobků a postupů (např. v chemickém průmyslu, ve zdravotnictví, v těžebním průmyslu, energetice, papírenském a celulózovém průmyslu, textilním průmyslu, škrobárenství a potravinářství) a její environmentální rozměr.

Rozvoj průmyslové biotechnologie za účelem vytvoření konkurenceschopných průmyslových materiálů, výrobků a udržitelných postupů (např. v chemickém průmyslu, ve zdravotnictví, v těžebním průmyslu, energetice, papírenském a celulózovém průmyslu, u výrobků z vláken a v dřevařském průmyslu, textilním průmyslu, škrobárenství a potravinářství) a její environmentální a zdravotní rozměr.

(c) Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie

(c) Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie

Rozvoj platformových technologií (např. genomika, metagenomika, proteomika, molekulární nástroje) za účelem posílení vedoucího postavení a konkurenční výhody ve velkém počtu hospodářských odvětví.

Rozvoj platformových technologií (např. systémová biologie, genomika, metagenomika, proteomika, fenomika, molekulární nástroje a buněčné báze) za účelem posílení vedoucího postavení a konkurenční výhody ve velkém počtu odvětví s hospodářským dopadem. Tento přístup může dále podstatně zvýšit potenciál nových MSP.

(ca) Environmentální, sociální a etické zájmy

Rozvoj hodnotících postupů, včetně široké konzultace se zúčastněnými stranami s cílem zohlednit environmentální, sociální a etické zájmy, pokud jde o některé druhy technologií.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.5. Vyspělá výroba a zpracování

1.5. Vyspělá výroba a zpracování

1.5.1. Specifický cíl

1.5.1. Specifický cíl

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělé výroby a zpracování je přeměnit současné průmyslové formy výroby směrem k výrobním a zpracovatelským technologiím, které jsou náročnější na znalosti, udržitelné a mezioborové, což povede k inovačnějším výrobkům, postupům a službám.

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vyspělé výroby a zpracování je přeměnit současné výrobní podniky, systémy a postupy posílením klíčových základních technologií s cílem dosáhnout výrobních a zpracovatelských technologií, které jsou náročnější na znalosti, udržitelné, účinné z hlediska spotřeby zdrojů a energie a mezioborové, což povede k inovačnějším bezpečným a zabezpečeným výrobkům, postupům a službám.

1.5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.5.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Odvětví výroby je pro evropské hospodářství velmi důležité – v roce 2007 se podílelo zhruba 17 % na HDP a vytvářelo přibližně 22 milionů pracovních míst v Unii. Vzhledem ke snižování hospodářských překážek obchodu a účinku komunikačních technologií je výroba vystavena silné hospodářské soutěži a tíhne k zemím s nejnižšími celkovými náklady. V důsledku vysokých mezd se tedy evropský přístup k výrobě musí kvůli udržení globální konkurenceschopnosti dramaticky změnit a program Horizont 2020 může přispět ke spolupráci všech významných zúčastněných stran na dosažení tohoto cíle.

Odvětví výroby je pro evropské hospodářství velmi důležité – v roce 2007 se podílelo zhruba 17 % na HDP a vytvářelo přibližně 22 milionů pracovních míst v Unii. Vzhledem ke snižování hospodářských překážek obchodu a účinku komunikačních technologií je výroba vystavena silné hospodářské soutěži a tíhne k zemím s nejnižšími celkovými náklady. Evropský přístup k výrobě se tedy musí kvůli udržení globální konkurenceschopnosti dramaticky změnit a program Horizont 2020 může přispět ke spolupráci všech významných zúčastněných stran na dosažení tohoto cíle.

Evropa musí pokračovat v investicích na úrovni Unie, aby si zachovala své vedoucí postavení a schopnosti v oblasti výrobních technologií, uskutečnila přechod k výrobkům s vysokou hodnotou náročným na znalosti a vytvořila podmínky a prostředky pro udržitelnou výrobu a poskytování servisu po dobu životnosti vyrobeného produktu. Výrobní a zpracovatelský průmysl náročný na zdroje musí dále mobilizovat zdroje a znalosti na úrovni Unie a pokračovat v investování do výzkumu, vývoje a inovací, aby umožnil další pokrok na cestě ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství a dodržel dohodnutá omezení emisí skleníkových plynů do roku 2050 platná pro průmyslová odvětví v celé Unii.

Evropa musí pokračovat v investicích na úrovni Unie, aby si zachovala své vedoucí postavení a schopnosti v oblasti výrobních technologií, uskutečnila přechod k výrobkům s vysokou hodnotou náročným na znalosti a vytvořila podmínky a prostředky pro udržitelnou výrobu a poskytování servisu po dobu životnosti vyrobeného produktu. Výrobní a zpracovatelský průmysl náročný na zdroje musí dále mobilizovat zdroje a znalosti na úrovni Unie a pokračovat v investování do výzkumu, vývoje a inovací, aby umožnil další pokrok na cestě ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a dodržel dohodnutá omezení emisí skleníkových plynů do roku 2050 platná pro průmyslová odvětví v celé Unii.

Se silnými unijními politikami Evropa rozvine svá stávající průmyslová odvětví a podpoří vznikající průmyslová odvětví budoucnosti. Odhadovaná hodnota a dopad odvětví vyspělých výrobních systémů jsou značné, očekávaný objem trhu činí zhruba 150 miliard EUR do roku 2015 a složená roční míra růstu asi 5 %.

Se silnými unijními politikami Evropa rozvine svá stávající průmyslová odvětví a podpoří vznikající průmyslová odvětví budoucnosti. Odhadovaná hodnota a dopad odvětví vyspělých výrobních systémů jsou značné, očekávaný objem trhu činí zhruba 150 miliard EUR do roku 2015 a složená roční míra růstu asi 5 %.

Je rozhodující udržet vědomosti a odbornou způsobilost, aby se v Evropě zachovala výrobní a zpracovatelská kapacita. Důraz výzkumných a inovačních činností se klade na udržitelnou výrobu a zpracování, zavádění nezbytných technických inovací a orientaci na zákazníka, aby vznikaly výrobky a služby s vysokým obsahem znalostí a nízkou spotřebou materiálu a energie. Mimoto Evropa potřebuje převést tyto základní technologie a znalosti do jiných výrobních odvětví, jako je stavebnictví, které je významným zdrojem skleníkových plynů, protože na stavební činnosti připadá kolem 40 % veškeré spotřeby energie v Evropě a až 36 % emisí CO2. Stavebnictví, které v Evropě vytváří 10 % HDP a poskytuje přibližně 16 milionů pracovních míst ve 3 milionech podniků, z nichž 95 % tvoří MSP, si musí osvojit inovační materiály a výrobní přístupy, aby zmírnilo svůj dopad na životní prostředí.

Je rozhodující udržet vědomosti a odbornou způsobilost, aby se v Evropě zachovala výrobní a zpracovatelská kapacita. Důraz výzkumných a inovačních činností se klade na udržitelnou výrobu a zpracování, zavádění nezbytných technických inovací a orientaci na zákazníka, aby vznikaly výrobky a služby s vysokým obsahem znalostí a nízkou spotřebou materiálu a energie. Mimoto Evropa potřebuje převést tyto základní technologie a znalosti do jiných výrobních odvětví, jako je stavebnictví, které je významným zdrojem skleníkových plynů, protože na stavební činnosti připadá kolem 40 % veškeré spotřeby energie v Evropě a až 36 % emisí CO2. Stavebnictví, které v Evropě vytváří 10 % HDP a poskytuje přibližně 16 milionů pracovních míst ve 3 milionech podniků, z nichž 95 % tvoří MSP, si musí osvojit inovační materiály a výrobní přístupy, aby zmírnilo svůj dopad na životní prostředí.

1.5.3. Hlavní rysy činností

1.5.3. Hlavní rysy činností

(a) Technologie pro továrny budoucnosti

(a) Technologie pro továrny budoucnosti

Podpora udržitelného průmyslového růstu usnadněním strategického posunu v Evropě od výroby založené na nákladech k přístupu založenému na vytváření vysoké přidané hodnoty.

Podpora udržitelného průmyslového růstu usnadněním strategického přechodu Evropy od výroby založené na nákladech k přístupu založenému na vytváření vysoké přidané hodnoty a účinném využívání zdrojů.

(b) Technologie umožňující výstavbu energeticky účinných budov

(b) Technologie umožňující výstavbu energeticky účinných budov s omezeným dopadem na životní prostředí

Snižování spotřeby energie a emisí CO2 prostřednictvím rozvoje a využívání udržitelných stavebních technologií.

Snižování spotřeby energie a emisí CO2 prostřednictvím výzkumu, rozvoje a využívání udržitelných stavebních technologií v rámci celého hodnotového řetězce, automatizačních a kontrolních technologií a snižování celkového dopadu budov na životní prostředí.

(c) Udržitelné a nízkouhlíkové technologie v odvětvích zpracovatelského průmyslu náročných na energii

(c) Udržitelné nízkouhlíkové technologie s omezeným dopadem na životní prostředí v odvětvích zpracovatelského průmyslu náročných na energii a zdroje

Zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu zásadním zlepšením účinnosti zdrojů a energetické účinnosti a omezením dopadu těchto průmyslových činností na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci a podpora zavádění nízkouhlíkových technologií.

Zvýšení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu zásadním zlepšením účinnosti zdrojů a energetické účinnosti a omezením dopadu těchto průmyslových činností na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci a podpora zavádění nízkouhlíkových technologií, včetně začlenění obnovitelných zdrojů energie a inteligentních moderních systémů kontroly a přijetí alternativních a udržitelnějších průmyslových postupů.

(d) Nové udržitelné obchodní modely

(d) Nové udržitelné obchodní modely

Odvozování koncepcí a metodik pro přizpůsobivé obchodní modely „založené na znalostech“ v individuálně uzpůsobených přístupech.

Odvozování koncepcí a metodik pro přizpůsobivé obchodní modely „založené na znalostech“ v individuálně uzpůsobených přístupech. Podpora rozvoje nových obchodních modelů ekologických inovací a alternativních produktivních přístupů ke zdrojům.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.6. Vesmír

1.6. Vesmír

1.6.1. Specifický cíl pro oblast vesmíru

1.6.1. Specifický cíl pro oblast vesmíru

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je posílit konkurenceschopný a inovativní kosmický průmysl a výzkumnou obec, aby byl zajištěn rozvoj a využívání vesmírné infrastruktury, a tím naplněny budoucí politické a společenské potřeby Unie.

Specifickým cílem výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je posílit konkurenceschopný a inovativní kosmický průmysl a výzkumnou obec, aby bylo zajištěno využívání vesmírné infrastruktury, aplikací a služeb a tím naplněny budoucí politické a společenské potřeby Unie.

Posílení evropského vesmírného odvětví podporou výzkumu a inovací v oblasti vesmíru je zásadní podmínkou k tomu, aby si Evropa udržela a zajistila schopnost přístupu do vesmíru a provádění operací ve vesmíru, a podpořila tak politiky Unie, mezinárodní strategické zájmy a konkurenceschopnost mezi zavedenými i novými státy podnikajícími cesty do vesmíru.

Posílení evropského veřejného a soukromého vesmírného odvětví podporou výzkumu a inovací v oblasti vesmíru a podporou pozorování Země, navigace, vědy a průzkumu je zásadní podmínkou k tomu, aby si Evropa udržela a zajistila schopnost přístupu do vesmíru a provádění operací ve vesmíru, a podpořila tak politiky Unie, mezinárodní strategické zájmy a konkurenceschopnost mezi zavedenými i novými státy a společnostmi podnikajícími cesty do vesmíru. Činnosti by se měly rozvíjet a provádět takovým způsobem, aby se při nich Unie, Evropská kosmická agentura (ESA) a členské státy vzájemně doplňovaly.

1.6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

1.6.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Vesmír je významným, ale často neviditelným činitelem umožňujícím různé služby a produkty, které jsou pro moderní společnost klíčové, jako jsou navigace, komunikace, předpovídání počasí a zeměpisné informace. Tvorba a provádění politik na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni stále více závisí na informacích získaných z vesmíru. Globální vesmírné odvětví rychle roste a rozšiřuje se do nových oblastí (např. Čína a Jižní Amerika). V současnosti je evropský průmysl významným vývozcem prvotřídních družic pro obchodní a vědecké účely. Rostoucí celosvětová konkurence představuje výzvu pro postavení Evropy v této oblasti. Evropa má proto zájem zajistit pokračující prosperitu svého průmyslu na tomto ostře konkurenčním trhu. Údaje z evropských vědeckých družic navíc vedly k některým z nejvýznamnějších vědeckých průlomů ve vědách o Zemi a v astronomii během posledních desetiletí. Vzhledem k této jedinečné kapacitě by mělo evropské vesmírné odvětví hrát zásadní úlohu při řešení výzev uvedených ve strategii Evropa 2020.

Vesmír je významným, ale často neviditelným činitelem umožňujícím různé služby a produkty, které jsou pro moderní společnost klíčové, jako jsou navigace a komunikace, ale i předpovídání počasí a zeměpisné informace získané družicemi při pozorování Země. Tvorba a provádění politik na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni stále více závisí na informacích získaných z vesmíru. Globální vesmírné odvětví rychle roste a rozšiřuje se do nových oblastí (např. Čína, Jižní Amerika a Afrika). V současnosti je evropský průmysl významným vývozcem prvotřídních družic pro obchodní a vědecké účely. Rostoucí celosvětová konkurence představuje výzvu pro postavení Evropy v této oblasti. Evropa má proto zájem zajistit pokračující prosperitu svého průmyslu na tomto ostře konkurenčním trhu. Údaje z evropských vědeckých družic navíc vedly k některým z nejvýznamnějších vědeckých průlomů ve vědách o Zemi, v základním fyzikálním výzkumu a v astronomii během posledních desetiletí. Vzhledem k této jedinečné kapacitě by mělo evropské vesmírné odvětví hrát zásadní úlohu při řešení výzev uvedených ve strategii Evropa 2020.

Kapacity ve vesmírné oblasti, které mají klíčový význam pro evropskou společnost, se opírají o výzkum, technologický rozvoj a inovace. Zatímco Spojené státy americké vynakládají přibližně 25 % svého vesmírného rozpočtu na VaV, v případě Unie je to méně než 10 %. Kromě toho je vesmírný výzkum v Unii rozdroben do vnitrostátních programů několika členských států. V zájmu zachování technologické a konkurenční výhody je nutný postup na úrovni Unie zaměřený na koordinaci vesmírného výzkumu, podporu účasti výzkumných pracovníků ze všech členských států a snížení překážek pro projekty spolupráce ve vesmírném výzkumu přesahující státní hranice. To je nutné provádět v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou, která od roku 1975 úspěšně řídí vývoj průmyslových družic a mise v hlubokém vesmíru na mezivládní úrovni s částí členských států. Informace z evropských družic budou navíc přinášet stále větší potenciál pro další rozvoj inovativních návazných satelitních služeb. Toto je typické odvětví činnosti pro MSP, které by mělo být podpořeno opatřeními v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné plně využít přínosu z této příležitosti a zejména značných investic do dvou stěžejních projektů Unie – Galileo a GMES.

Kapacity ve vesmírné oblasti, které mají klíčový význam pro evropskou společnost, se opírají o výzkum, technologický rozvoj a inovace. Zatímco Spojené státy americké vynakládají přibližně 25 % svého vesmírného rozpočtu na VaV, v případě Unie je to méně než 10 %. Kromě toho je vesmírný výzkum v Unii uskutečňován v rámci vnitrostátních programů členských států a  programů ESA. V zájmu zachování technologické a konkurenční výhody je nutný postup na úrovni Unie zaměřený na koordinaci vesmírného výzkumu, podporu účasti výzkumných pracovníků ze všech členských států a snížení překážek pro projekty spolupráce ve vesmírném výzkumu přesahující státní hranice. To je nutné provádět v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou, která od roku 1975 úspěšně řídí vývoj průmyslových družic a mise v hlubokém vesmíru na mezivládní úrovni s částí členských států. Informace z evropských družic budou navíc přinášet stále větší potenciál pro další rozvoj inovativních návazných satelitních služeb. Toto je typické odvětví činnosti pro MSP, které by mělo být podpořeno opatřeními v oblasti výzkumu a inovací, aby bylo možné plně využít přínosu z této příležitosti a zejména značných investic do dvou stěžejních projektů Unie – Galileo a GMES, ale i v odvětví elektronických komunikací, které přispěje k dosažení cílů Digitální agendy Unie.

Vesmír přirozeně překračuje pozemské hranice, a nabízí tak jedinečnou perspektivu globálního rozměru, což umožňuje vznik rozsáhlých projektů prováděných v mezinárodní spolupráci (např. projekt Mezinárodní vesmírné stanice či získávání poznatků o situaci ve vesmíru). Aby bylo možné hrát v příštích desetiletích významnou úlohu v takovýchto mezinárodních vesmírných aktivitách, jsou nepostradatelné jak společná evropská politika pro oblast vesmíru, tak činnosti na poli vesmírného výzkumu a inovací na evropské úrovni.

Vesmír přirozeně překračuje pozemské hranice, a nabízí tak jedinečnou perspektivu globálního rozměru, což umožňuje vznik rozsáhlých projektů prováděných v mezinárodní spolupráci (např. projekt Mezinárodní vesmírné stanice či získávání poznatků o situaci ve vesmíru). Aby bylo možné hrát v příštích desetiletích významnou úlohu v takovýchto mezinárodních vesmírných aktivitách, jsou nepostradatelné jak společná evropská politika pro oblast vesmíru, tak činnosti na poli vesmírného výzkumu a inovací na evropské úrovni.

Výzkum a inovace v oblasti vesmíru v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s prioritami politiky Unie pro oblast vesmíru, které jsou průběžně stanovovány Radou Unie pro vesmír a Evropskou komisí.

Výzkum a inovace v oblasti vesmíru v rámci programu Horizont 2020 jsou v souladu s prioritami politiky Unie pro oblast vesmíru a s potřebami evropských operačních programů, které jsou průběžně stanovovány Radou Unie pro vesmír a Evropskou komisí.

1.6.3. Hlavní rysy činností

1.6.3. Hlavní rysy činností

(a) Umožnit evropskou konkurenceschopnost, nezávislost a inovace evropského vesmírného odvětví

(a) Umožnit evropskou konkurenceschopnost, nezávislost a inovace evropského vesmírného odvětví

To znamená zabezpečit a rozvinout konkurenceschopný a podnikavý kosmický průmysl v kombinaci se světově prvotřídním společenstvím výzkumných pracovníků v oblasti vesmíru, aby se zachovala evropská vedoucí pozice a nezávislost v oblasti vesmírných technologií, posílily inovace ve vesmírném odvětví a umožnily inovace na Zemi založené na vesmírné činnosti, například používáním údajů z dálkového průzkumu a navigace.

To znamená zabezpečit a dále rozvinout konkurenceschopný, udržitelný a podnikavý kosmický průmysl v kombinaci se světově prvotřídním společenstvím výzkumných pracovníků v oblasti vesmíru, aby se zachovala a posílila evropská vedoucí pozice pomocí zajištění dostupnosti potřebných technologií – na dostatečně vysoké úrovni vyspělosti, s požadovanou úrovní nezávislosti a v podmínkách hospodářské soutěže – a aby se zachovala a posílila nezávislost ve strategických pododvětvích, jako je dostupnost vesmírných nebo nejvýznamnějších technologií, včetně čistých řešení, posílily inovace ve vesmírném odvětví a umožnily inovace na Zemi založené na vesmírné činnosti, například používáním údajů z dálkového průzkumu a navigace.

(b) Umožnit pokrok vesmírných technologií

(b) Umožnit pokrok vesmírných technologií

Cílem je vyvíjet vyspělé vesmírné technologie a provozní koncepce – od původního nápadu po demonstraci ve vesmíru – včetně navigace a dálkového průzkumu a ochrany vesmírné techniky před hrozbami, jako jsou kosmické smetí a sluneční erupce. Předpokladem vývoje a používání vyspělých vesmírných technologií je stálé vzdělávání a odborná příprava vysoce kvalifikovaných inženýrů a vědců.

Cílem je vyvíjet vyspělé a základní vesmírné technologie a provozní koncepce – od původního nápadu po demonstraci ve vesmíru. To zahrnuje technologie pro ochranu vesmírné techniky před hrozbami, jako jsou kosmické smetí a sluneční erupce, jakož i pro družicové telekomunikační služby, navigaci, elektronickou komunikaci či telekomunikaci a mise dálkového průzkumu. Předpokladem vývoje a používání vyspělých vesmírných technologií je stálé vzdělávání a odborná příprava vysoce kvalifikovaných inženýrů a vědců i pevné vazby mezi nimi a uživateli vesmírných aplikací.

(c) Umožnit využití údajů získaných z vesmíru

(c) Umožnit využití údajů získaných z vesmíru

Pokud se vyvine soustředěné úsilí ke koordinaci a organizaci zpracování, ověřování a standardizace údajů získaných z vesmíru, lze dosáhnout mnohem většího využití údajů z evropských družic. Inovace při nakládání s údaji a jejich šíření mohou rovněž zajistit vyšší návratnost investic do vesmírné infrastruktury a přispět k řešení společenských výzev, zejména pokud jsou koordinovány prostřednictvím globálního úsilí, např. Globální soustavy systémů pozorování Země, evropského programu družicové navigace Galileo nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) u otázek změny klimatu.

Pokud se vyvine soustředěné úsilí ke koordinaci a organizaci zpracování, ověřování a standardizace a udržitelné dostupnosti údajů získaných z vesmíru a také k podpoře rozvoje nových informačních produktů a služeb vycházejících z těchto údajů, lze dosáhnout mnohem většího využití údajů z evropských družic. Inovace při nakládání s údaji, jejich šíření a interoperabilita, zejména podpora přístupu k vědeckým údajům a metaúdajům o Zemi a jejich výměna mohou rovněž zajistit vyšší návratnost investic do vesmírné infrastruktury a přispět k řešení společenských výzev, zejména pokud jsou koordinovány prostřednictvím globálního úsilí, např. Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS), konkrétně na základě plného využití programu GMES, který představuje hlavní příspěvek Evropy do této soustavy, evropského programu družicové navigace Galileo nebo Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) u otázek změny klimatu a monitorování oceánů. Bude podpořeno rychlé zavádění těchto inovací do příslušných aplikací. To zahrnuje rovněž využívání údajů pro další vědecké zkoumání.

(d) Umožnit evropský výzkum na podporu mezinárodních vesmírných partnerství

(d) Umožnit evropský výzkum na podporu mezinárodních vesmírných partnerství

Vesmírné projekty mají ze své podstaty globální charakter. To je zvláště patrné u činností, jako je systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, „SSA“) a řada projektů vědy o vesmíru a průzkumu vesmíru. Vývoj špičkových vesmírných technologií v rostoucí míře probíhá v rámci takovýchto mezinárodních partnerství. Zajištění přístupu k těmto partnerstvím je důležitým faktorem úspěchu evropských výzkumných pracovníků a průmyslu.

Vesmírné projekty mají ze své podstaty globální charakter. To je zvláště patrné u činností, jako je systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, „SSA“) a řada projektů vědy o vesmíru a průzkumu vesmíru. Vývoj špičkových vesmírných technologií v rostoucí míře probíhá v rámci takovýchto mezinárodních partnerství. Zajištění přístupu k těmto partnerstvím je důležitým faktorem úspěchu evropských výzkumných pracovníků a průmyslu.

(da) Zajistit návratnost investic do systémů Galileo a EGNOS a vedoucí postavení Evropy v návazných aplikacích

Evropské družicové navigační systémy EGNOS a Galileo jsou strategickou investicí Evropy a vývoj inovačních návazných aplikací je nezbytný pro dosažení jejich socioekonomických přínosů. Je třeba, aby profesionální aplikace, jako je přesné zemědělství, geodézie, plánování a synchronizace, podpořily systémy EGNOS a Galileo, a to v součinnosti se službami zaměřenými na pozorování Země, s cílem zajistit vedoucí postavení evropského průmyslu.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Přístup k rizikovému financování

2. Přístup k rizikovému financování

2.1. Specifický cíl

2.1. Specifický cíl

Specifickým cílem je pomoci napravit nedostatky trhu při získávání přístupu k rizikovému financování pro oblast výzkumu a inovací.

Specifickým cílem je pomoci napravit nedostatky trhu při získávání přístupu k rizikovému financování pro oblast výzkumu a inovací.

Situace v investicích do výzkumu a inovací je neutěšená, zejména pro inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti s vysokým potenciálem růstu. V poskytování finančních prostředků existuje několik velkých tržních mezer, protože inovace nutné k dosažení cílů politických cílů jsou pro trh typicky příliš rizikové.

Situace v investicích do výzkumu a inovací je neutěšená, zejména pro inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti s vysokým potenciálem růstu. V poskytování finančních prostředků existuje několik velkých tržních mezer, protože inovace nutné k dosažení cílů politických cílů jsou pro trh typicky příliš rizikové.

Nástroj pro dluhové financování („dluhový nástroj“) a nástroj pro kapitálové financování („kapitálový nástroj“) pomohou tyto problémy překonat tím, že zlepší finanční a rizikový profil dotčených činností v oblasti výzkumu a inovací. To pak usnadní přístup společnostem a jiným příjemcům k půjčkám, zárukám a dalším formám rizikového financování; podpoří investice v raném stadiu a rozvoj nových fondů rizikového kapitálu; zlepší přenos znalostí a trh s duševním vlastnictvím; přiláká finanční prostředky na trh rizikového kapitálu a celkově napomůže urychlení přechodu od koncepce, vývoje a demonstrace nových produktů a služeb k jejich obchodnímu využití.

Nástroj pro dluhové financování („dluhový nástroj“) a nástroj pro kapitálové financování („kapitálový nástroj“) pomohou tyto problémy překonat tím, že zlepší finanční a rizikový profil dotčených činností v oblasti výzkumu a inovací. To pak usnadní přístup společnostem a jiným příjemcům k půjčkám, zárukám a dalším formám rizikového financování; podpoří investice v raném stadiu a rozvoj nových fondů rizikového kapitálu; zlepší přenos znalostí a trh s duševním vlastnictvím; přiláká finanční prostředky na trh rizikového kapitálu a celkově napomůže urychlení přechodu od koncepce, vývoje a demonstrace nových produktů a služeb k jejich obchodnímu využití.

Celkovým důsledkem bude zvýšení ochoty soukromého sektoru investovat do výzkumu a inovací, čímž se přispěje k dosažení klíčového cíle strategie Evropa 2020: investovat do konce desetiletí 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Použití finančních nástrojů rovněž napomůže dosažení cílů v oblasti výzkumu a inovací ve všech odvětvích a oblastech politiky, které jsou klíčové pro řešení společenských výzev (jako je změna klimatu, účinné využívání energie a zdrojů, globální zajištění potravin, poskytování zdravotní péče a stárnoucí populace), pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků.

Celkovým důsledkem bude zvýšení ochoty soukromého sektoru investovat do výzkumu a inovací, čímž se přispěje k dosažení klíčového cíle strategie Evropa 2020: investovat do konce desetiletí 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Použití finančních nástrojů rovněž napomůže dosažení cílů v oblasti výzkumu a inovací ve všech odvětvích a oblastech politiky, které jsou klíčové pro řešení společenských výzev (jako je změna klimatu, účinné využívání energie a zdrojů, globální zajištění potravin, poskytování zdravotní péče a stárnoucí populace), pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků.

2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

2.2. Odůvodnění a přidaná hodnota Unie

Dluhový nástroj na úrovni Unie pro výzkum a inovace je nutný k tomu, aby se zvýšila pravděpodobnost, že budou poskytnuty půjčky a záruky a že bude dosaženo cílů v oblasti výzkumu a inovací. Současná mezera na trhu mezi poptávkou po půjčkách a zárukách pro rizikové investice do výzkumu a inovací a jejich nabídkou, kterou se snaží vyplnit současný finanční nástroj pro sdílení rizik, nejspíše přetrvá a komerční banky i nadále nebudou poskytovat půjčky se zvýšeným rizikem. Poptávka po půjčkách z finančního nástroje pro sdílení rizik je od zavedení tohoto nástroje v polovině roku 2007 vysoká: ve své první fázi (2007–2010) převýšila míra zájmu počáteční očekávání o více než 50 % z hlediska schválení aktivních půjček (7,6 miliard EUR oproti předpokládaným 5 miliardám EUR).

Dluhový nástroj na úrovni Unie pro výzkum a inovace je nutný k tomu, aby se zvýšila pravděpodobnost, že budou poskytnuty půjčky a záruky a že bude dosaženo cílů v oblasti výzkumu a inovací. Současná mezera na trhu mezi poptávkou po půjčkách a zárukách pro rizikové investice do výzkumu a inovací a jejich nabídkou, kterou se snaží vyplnit současný finanční nástroj pro sdílení rizik, nejspíše přetrvá a komerční banky i nadále nebudou poskytovat půjčky se zvýšeným rizikem. Poptávka po půjčkách z finančního nástroje pro sdílení rizik je od zavedení tohoto nástroje v polovině roku 2007 vysoká: ve své první fázi (2007–2010) převýšila míra zájmu počáteční očekávání o více než 50 % z hlediska schválení aktivních půjček (7,6 miliard EUR oproti předpokládaným 5 miliardám EUR).

Banky dále obvykle nejsou schopné oceňovat aktiva ve formě znalostí, například duševní vlastnictví, a proto často nejsou ochotny investovat do společností založených na znalostech. V důsledku toho nemůže mnoho zavedených inovativních společností, velkých i malých, získat půjčky na činnosti v oblasti výzkumu a inovací se zvýšeným rizikem.

Banky dále obvykle nejsou schopné oceňovat aktiva ve formě znalostí, například duševní vlastnictví, a proto často nejsou ochotny investovat do společností založených na znalostech. V důsledku toho nemůže mnoho zavedených inovativních společností, velkých i malých, získat půjčky na činnosti v oblasti výzkumu a inovací se zvýšeným rizikem. Evropská investiční banka, která jménem Komise spravuje úvěrový nástroj, bude mít mandát k poskytnutí půjčky projektům zatíženým velkým technologickým rizikem, nikoli pouze k nabídnutí půjčky s nižším než tržním úrokem projektům s malým technologickým rizikem. Na tento mandát se však budou vztahovat kritéria, pokud jde o portfolio, projektové řízení rizik a příslušnou návratnost rizik a dohled v závislosti na sledovaných cílích.

K dispozici budou finanční prostředky v podobě nezajištěných půjček.

Tyto tržní mezery pramení z nejistoty, informační asymetrie a vysokých nákladů spojených se snahou tyto problémy řešit: nedávno založené společnosti mají příliš málo výsledků na to, aby uspokojily potenciální věřitele, dokonce i zavedené společnosti často nemohou poskytnout dostatek informací, a v počáteční fázi investic do výzkumu a inovací není vůbec jisté, zda vynaložené úsilí skutečně povede k úspěšným inovacím.

Tyto tržní mezery pramení z nejistoty, informační asymetrie a vysokých nákladů spojených se snahou tyto problémy řešit: nedávno založené společnosti mají příliš málo výsledků na to, aby uspokojily potenciální věřitele, dokonce i zavedené společnosti často nemohou poskytnout dostatek informací, a v počáteční fázi investic do výzkumu a inovací není vůbec jisté, zda vynaložené úsilí skutečně povede k úspěšným inovacím.

Tento problém se týká i procesů předávání znalostí a technologií mezi prostředím veřejného výzkumu prováděného na univerzitách a ve výzkumných střediscích a prostředím podniků, v němž je požadováno ověření koncepce, které prokáže inovační potenciál, jenž předané znalosti a technologie přinesou na trh.

Podniky ve fázi vytváření koncepce nebo podniky působící ve vznikajících oblastech navíc obvykle nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Podniky může dále odradit skutečnost, že i když činnosti v oblasti výzkumu a inovací přinesou produkt nebo proces obchodního charakteru, není vůbec jisté, že podnik, který dané úsilí vyvinul, z něj bude mít výhradní přínos.

Podniky ve fázi vytváření koncepce nebo podniky působící ve vznikajících oblastech navíc obvykle nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Podniky může dále odradit skutečnost, že i když činnosti v oblasti výzkumu a inovací přinesou produkt nebo proces obchodního charakteru, není vůbec jisté, že podnik, který dané úsilí vyvinul, z něj bude mít výhradní přínos.

Z hlediska přidané hodnoty Unie pomůže dluhový nástroj napravit nedostatky trhu, které brání tomu, aby soukromý sektor mohl investovat do výzkumu a inovací na optimální úrovni. Jeho zavedení umožní shromáždit kritické množství zdrojů z rozpočtu Unie a – na základě sdílení rizika – z finančních institucí pověřených jeho zaváděním. Bude také motivovat společnosti, aby do výzkumu a inovací investovaly více svých vlastních prostředků, než by investovaly jinak. Kromě toho dluhový nástroj pomůže veřejným i soukromým organizacím snížit riziko spojené se zadáváním zakázek v předobchodní fázi či zadáváním zakázek na inovativní výrobky a služby.

Z hlediska přidané hodnoty Unie pomůže dluhový nástroj napravit nedostatky trhu, které brání tomu, aby soukromý sektor mohl investovat do výzkumu a inovací na optimální úrovni. Jeho zavedení umožní shromáždit kritické množství zdrojů z rozpočtu Unie a – na základě sdílení rizika – z finančních institucí pověřených jeho zaváděním. Bude také motivovat společnosti, aby do výzkumu a inovací investovaly více svých vlastních prostředků, než by investovaly jinak. Kromě toho dluhový nástroj pomůže veřejným i soukromým organizacím snížit riziko spojené se zadáváním zakázek v předobchodní fázi či zadáváním zakázek na inovativní výrobky a služby.

Na úrovni Unie je nutno zavést kapitálový nástroj pro výzkum a inovace, který by pomohl zlepšit dostupnost vlastního kapitálu pro investice v raném stadiu a ve stadiu růstu a podpořil rozvoj trhu rizikového kapitálu v Unii. Během fáze přenosu technologií a počáteční fáze procházejí nové společnosti „údolím smrti“, tedy obdobím, kdy již nedostávají veřejné granty na výzkum, a přilákat soukromé investory není možné. Veřejná podpora zaměřená na zaplněné této mezery využitím soukromých fondů poskytujících kapitál vznikajícím a začínajícím podnikům, je v současnosti příliš roztříštěná a nárazová nebo při jejím řízení chybí nezbytné odborné znalosti. Navíc většina fondů rizikového kapitálu v Evropě je příliš malá na to, aby mohla podporovat soustavný růst inovativních společností, a nedokáže vytvořit kritické množství nutné k tomu, aby se mohly specializovat a působit na nadnárodní úrovni.

Na úrovni Unie je nutno zavést kapitálový nástroj pro výzkum a inovace, který by pomohl zlepšit dostupnost vlastního kapitálu pro investice v raném stadiu a ve stadiu růstu a podpořil rozvoj trhu rizikového kapitálu v Unii. Během fáze přenosu technologií a počáteční fáze procházejí nové společnosti „údolím smrti“, tedy obdobím, kdy již nedostávají veřejné granty na výzkum, a přilákat soukromé investory není možné. Veřejná podpora zaměřená na zaplněné této mezery využitím soukromých fondů poskytujících kapitál vznikajícím a začínajícím podnikům, je v současnosti příliš roztříštěná a nárazová nebo při jejím řízení chybí nezbytné odborné znalosti. Navíc většina fondů rizikového kapitálu v Evropě je příliš malá na to, aby mohla podporovat soustavný růst inovativních společností, a nedokáže vytvořit kritické množství nutné k tomu, aby se mohly specializovat a působit na nadnárodní úrovni.

Důsledky této situace jsou vážné. Před finanční krizí představoval objem prostředků investovaných do MSP z evropských fondů rizikového kapitálu přibližně 7 miliard EUR ročně, zatímco čísla pro rok 2009 a 2010 se pohybovala v rozmezí 3–4 miliardy EUR. Snížení financování rizikového kapitálu ovlivnilo počet začínajících podniků, na něž se fondy rizikového kapitálu zaměřily: v roce 2007 získalo prostředky z fondů rizikového kapitálu přibližně 3 000 MSP oproti pouhým 2 500 v roce 2010.

Důsledky této situace jsou vážné. Před finanční krizí představoval objem prostředků investovaných do MSP z evropských fondů rizikového kapitálu přibližně 7 miliard EUR ročně, zatímco čísla pro rok 2009 a 2010 se pohybovala v rozmezí 3–4 miliardy EUR. Snížení financování rizikového kapitálu ovlivnilo počet začínajících podniků, na něž se fondy rizikového kapitálu zaměřily: v roce 2007 získalo prostředky z fondů rizikového kapitálu přibližně 3 000 MSP oproti pouhým 2 500 v roce 2010.

Z hlediska přidané hodnoty Unie doplní kapitálový nástroj pro výzkum a inovace vnitrostátní systémy, které nemohou realizovat přeshraniční investice v oblasti výzkumu a inovací. Transakce v raném stadiu budou rovněž mít demonstrační efekt, z něhož budou mít přínos veřejní a soukromí investoři v celé Evropě. Co se týče fáze růstu, dosáhnout nezbytného rozsahu a silné účasti soukromých investorů, která je zásadní pro fungování samovolně udržitelného trhu rizikového kapitálu, je možné pouze na evropské úrovni.

Z hlediska přidané hodnoty Unie doplní kapitálový nástroj pro výzkum a inovace vnitrostátní systémy, které nemohou realizovat přeshraniční investice v oblasti výzkumu a inovací. Transakce v raném stadiu budou rovněž mít demonstrační efekt, z něhož budou mít přínos veřejní a soukromí investoři v celé Evropě. Co se týče fáze růstu, dosáhnout nezbytného rozsahu a silné účasti soukromých investorů, která je zásadní pro fungování samovolně udržitelného trhu rizikového kapitálu, je možné pouze na evropské úrovni.

Dluhový nástroj a kapitálový nástroj, podpořené souborem doprovodných opatření, budou podporovat dosažení politických cílů programu Horizont 2020. Za tímto účelem budou určeny na konsolidaci a zvýšení kvality evropské vědecké základny, na podporu výzkumu a inovací v rámci programu, který se orientuje na podnikání, a na řešení společenských výzev se zaměřením na činnosti, jako je pilotní ověřování, demonstrace, testovací prostředí a zavádění na trhu.

Dluhový nástroj a kapitálový nástroj, podpořené souborem doprovodných opatření, budou podporovat dosažení politických cílů programu Horizont 2020. Za tímto účelem budou určeny na konsolidaci a zvýšení kvality evropské vědecké základny, na podporu výzkumu a inovací v rámci programu, který se orientuje na podnikání, a na řešení společenských výzev se zaměřením na činnosti, jako je pilotní ověřování, demonstrace, testovací prostředí a zavádění na trhu. Je třeba zajistit konkrétní podpůrné akce, jako jsou informační a školící akce pro malé a střední podniky. Do plánování a provádění těchto akcí by měly být zapojeny regionální orgány, sdružení malých a středních podniků, obchodní komory a finanční zprostředkovatelé.

Kromě toho pomohou dosáhnout cílů v oblasti výzkumu a inovací obsažených v jiných programech a oblastech politiky, jako je společná zemědělská politika, oblast klimatu (přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu) a společná rybářská politika. Tyto nástroje se budou doplňovat s vnitrostátními a regionálními finančními nástroji v rámci společného strategického rámce pro politiku soudržnosti, kde se počítá s větší úlohou finančních nástrojů.

Kromě toho pomohou dosáhnout cílů v oblasti výzkumu a inovací obsažených v jiných programech a oblastech politiky, jako je společná zemědělská politika, oblast klimatu (přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu) a společná rybářská politika. Tyto nástroje se budou doplňovat s vnitrostátními a regionálními finančními nástroji v rámci společného strategického rámce pro politiku soudržnosti, kde se počítá s větší úlohou finančních nástrojů.

Jejich koncepce zohledňuje potřebu řešit konkrétní nedostatky trhu, jeho rysy (jako je stupeň dynamiky a míra zakládání nových společností) a požadavky na financování těchto a dalších oblastí. Rozdělení rozpočtu mezi nástroji může být v průběhu programu Horizont 2020 upraveno v reakci na měnící se hospodářské podmínky.

Jejich koncepce zohledňuje potřebu řešit konkrétní nedostatky trhu, jeho rysy (jako je stupeň dynamiky a míra zakládání nových společností) a požadavky na financování těchto a dalších oblastí. Rozdělení rozpočtu mezi nástroji může být v průběhu programu Horizont 2020 upraveno v reakci na měnící se hospodářské podmínky.

Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou spolu s kapitálovým a dluhovým nástrojem v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP zavedeny jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitálové a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací MSP a růstu.

Kapitálový nástroj a specializovaný nástroj pro MSP v rámci dluhového nástroje budou spolu s kapitálovým a dluhovým nástrojem v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP zavedeny jako součást dvou finančních nástrojů EU, které poskytují kapitálové a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací MSP a růstu.

2.3. Hlavní rysy činností

2.3. Hlavní rysy činností

(a) Dluhový nástroj pro dluhové financování výzkumu a inovací: „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“

(a) Dluhový nástroj pro dluhové financování výzkumu a inovací: „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“

Cílem je zlepšit přístup k dluhovému financování – půjčkám, zárukám, protizárukám a dalším formám dluhových a rizikových prostředků – pro veřejné a soukromé subjekty a partnerství soukromého a veřejného sektoru zabývající se činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, jejichž realizace vyžaduje rizikové investice. Důraz se klade na podporu výzkumu a inovací s vysokým potenciálem pro excelenci.

Cílem je zlepšit přístup k dluhovému financování – půjčkám, zárukám, protizárukám a dalším formám dluhových a rizikových prostředků – pro veřejné a soukromé subjekty a partnerství soukromého a veřejného sektoru zabývající se činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, jejichž realizace vyžaduje rizikové investice. Důraz se klade na podporu výzkumu a inovací s vysokým rizikem, ovšem současně i vysokým potenciálem pro excelenci. Důraz se klade více na riziko související s projektem, než na riziko související se společností, zejména u MSP. V zájmu zajištění kritické míry a přístupu, který zohledňuje celý inovační řetězec, se bude pozornost věnovat přednostně činnostem vyplývajícím z jiných akcí podporovaných v rámci programu Horizont 2020, včetně podpory fáze 3 nového nástroje určeného pro MSP.

Jedním z cílů programu Horizont 2020 je přispět k překlenutí rozdílů, které v současné době panují mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a inovacemi na straně druhé, a napomoci tomu, aby se na trh dostaly nové nebo kvalitnější výrobky a služby, s přihlédnutím k zásadní úloze, kterou v procesu předávání znalostí hraje fáze ověřování koncepce – proto budou zaváděny nástroje umožňující uvedené fáze financovat, neboť jsou nezbytné pro potvrzení významu, relevance a budoucího inovačního dopadu předávaných vynálezů či výsledků výzkumu.

Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně právní subjekty všech velikostí, které si mohou půjčovat a splácet finanční prostředky, zejména pak MSP schopné provádět inovace a rychle růst, středně kapitalizované a velké společnosti, univerzity a výzkumné instituce, výzkumné a inovační infrastruktury, partnerství veřejného a soukromého sektoru a jednotky nebo projekty pro speciální účel.

Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně právní subjekty všech velikostí, které si mohou půjčovat a splácet finanční prostředky, zejména pak MSP schopné provádět inovace a rychle růst, středně kapitalizované a velké společnosti, univerzity a výzkumné instituce, výzkumné a inovační infrastruktury, partnerství veřejného a soukromého sektoru a jednotky nebo projekty pro speciální účel.

Financování dluhového nástroje má dvě hlavní složky:

Financování dluhového nástroje má dvě hlavní složky:

(1) složku založenou na poptávce, která poskytuje půjčky a záruky podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, se zvláštní podporou pro příjemce jako MSP a středně kapitalizované společnosti. Tato složka reaguje na stálý a pokračující růst objemu půjček z finančního nástroje pro sdílení rizik, který je řízen poptávkou. V rámci specializovaného nástroje pro MSP jsou podporovány činnosti zaměřené na zlepšení přístupu k financování pro MSP a další subjekty, které jsou orientovány primárně na VaV nebo inovace;

(1) složku založenou na poptávce, která poskytuje půjčky a záruky podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, se zvláštní podporou pro příjemce jako MSP a středně kapitalizované společnosti. Tato složka reaguje na stálý a pokračující růst objemu půjček z finančního nástroje pro sdílení rizik, který je řízen poptávkou. V rámci specializovaného nástroje pro MSP jsou podporovány činnosti zaměřené na to, aby MSP a další subjekty, které jsou orientovány primárně na VaV nebo inovace, měly lepší přístup k financování, např. k finančním prostředkům v rámci investičních projektů nebo formou využití nehmotných aktiv jako zajištění;

(2) zacílenou složku, zaměřující se na politiky a klíčová odvětví, která jsou zásadní pro řešení společenských výzev, posílení konkurenceschopnosti, podporu udržitelného, nízkouhlíkového růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků. Tato složka Unii pomůže řešit ty aspekty cílů odvětvových politik, které souvisejí s výzkumem a inovacemi.

(2) zacílenou složku, zaměřující se na politiky a klíčová odvětví, která jsou zásadní pro řešení společenských výzev, posílení konkurenceschopnosti, podporu udržitelného, nízkouhlíkového růstu podporujícího začlenění a poskytování environmentálních a dalších veřejných statků. Tato složka Unii pomůže řešit ty aspekty cílů odvětvových politik, které souvisejí s výzkumem a inovacemi.

(b) Kapitálový nástroj pro kapitálové financování výzkumu a inovací: „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“

(b) Kapitálový nástroj pro kapitálové financování výzkumu a inovací: „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“

Cílem je přispět k překonání nedostatků evropského trhu s rizikovým kapitálem a poskytnout vlastní a kvazivlastní kapitál k pokrytí vývojových a finančních potřeb inovujících podniků od jejich založení po růst a rozšiřování. Důraz se klade na podporu cílů programu Horizont 2020 a souvisejících politik.

Cílem je přispět k překonání nedostatků evropského trhu s rizikovým kapitálem a poskytnout vlastní a kvazivlastní kapitál k pokrytí vývojových a finančních potřeb inovujících podniků od jejich založení po růst a rozšiřování. Důraz se klade na podporu cílů programu Horizont 2020 a souvisejících politik.

Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně podniky všech velikostí, které se zabývají inovačními činnostmi nebo s nimi začínají, se zvláštním zaměřením na inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti.

Cílovými konečnými příjemci jsou potenciálně podniky všech velikostí, které se zabývají inovačními činnostmi nebo s nimi začínají, se zvláštním zaměřením na inovativní MSP a středně kapitalizované společnosti.

Kapitálový nástroj se zaměří na financování rizikového kapitálu v raném stadiu a poskytne rizikový kapitál a kvazivlastní kapitál (včetně mezzaninového kapitálu) pro jednotlivá portfolia podniků. Tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, aby byla zajištěna kontinuita podpory během vzniku a rozvoje společností.

Kapitálový nástroj se zaměří na financování rizikového kapitálu a poskytne rizikový kapitál a kvazivlastní kapitál (včetně mezzaninového kapitálu) pro jednotlivá portfolia podniků v raném stadiu. Tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, aby byla zajištěna kontinuita podpory během vzniku a rozvoje společností.

Kapitálový nástroj, který bude založen především na poptávce, používá portfoliový přístup, v jehož rámci si fondy rizikového kapitálu a jiní srovnatelní zprostředkovatelé vybírají firmy, do nichž chtějí investovat.

Kapitálový nástroj, který bude založen především na poptávce, používá portfoliový přístup, v jehož rámci si fondy rizikového kapitálu a jiní srovnatelní zprostředkovatelé vybírají firmy, do nichž chtějí investovat.

Aby se napomohlo dosažení konkrétních politických cílů, bude možné vyčlenit prostředky na konkrétní oblasti, přičemž se bude vycházet z pozitivních zkušeností rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace s vyčleňováním prostředků na ekologické inovace.

Aby se napomohlo dosažení konkrétních politických cílů, budou vyčleněny prostředky na konkrétní oblasti, přičemž se bude vycházet z pozitivních zkušeností rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace s vyčleňováním prostředků na ekologické inovace, zejména na dosažení cílů souvisejících s výzvami pro společnost.

Ověřování koncepce podporuje procesy předávání znalostí a technologií ve fázích před zahájením průmyslového využití a jeho cílem je ověřit, jaký bude mít příslušné předání znalostí inovační dopad na trh, a případně tento dopad zvýšit; tímto způsobem lze zmírnit nejistotu a rizika, které doprovázejí předávání výsledků výzkumů a vynálezů pocházejících z oblasti veřejného výzkumu výrobnímu sektoru.

Specializovaný nástroj pro počáteční investice, podporující podniky v počátečním a raném stadiu, umožní kapitálové investice mezi jinými do organizací zabývajícími se předáváním znalostí, fondů počátečního kapitálu, přeshraničních fondů počátečního kapitálu, nástrojů spoluinvestování s neformálními investory („business angels“), aktiv duševního vlastnictví, platforem pro výměnu a obchodování s právy duševního vlastnictví a fondů rizikového kapitálu v raném stadiu.

Specializovaný nástroj pro počáteční investice, podporující podniky v počátečním a raném stadiu, umožní kapitálové investice mezi jinými do organizací zabývajícími se předáváním znalostí, fondů počátečního kapitálu, přeshraničních fondů počátečního kapitálu a fondů v raném stadiu, nástrojů spoluinvestování s neformálními investory („business angels“), aktiv duševního vlastnictví, platforem pro výměnu a obchodování s právy duševního vlastnictví, fondů rizikového kapitálu v raném stadiu a fondů pro počáteční investice na přeshraniční činnosti, případně v kombinaci s kapitálovým nástrojem pro růst (EFG) v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP.

Specializovaný nástroj pro růstové investice poskytuje spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP investice pro expanzivní a růstovou fázi, včetně finančních investic do fondů působících přes hranice a investujících do fondů rizikového kapitálu, z nichž většina bude mít tematické zaměření podporující cíle strategie Evropa 2020.

Specializovaný nástroj pro růstové investice poskytuje spolu s EFG investice pro expanzivní a růstovou fázi, včetně finančních investic do fondů v soukromém a veřejném sektoru působících přes hranice a investujících do fondů rizikového kapitálu, z nichž většina bude mít tematické zaměření podporující cíle strategie Evropa 2020.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vzhledem k mimořádně obtížné situaci na evropském trhu rizikového kapitálu a vzhledem k naléhavosti celé záležitosti by mělo být možné vytvořit fond sdružující fondy rizikového kapitálu na pilotním základě před začátkem nadcházejícího rozpočtového období 2014–2020.

Odůvodnění

Rizikový kapitál je nezbytným zdrojem financování pro tisíce inovativních evropských začínajících a malých a středních podniků s potenciálem rychlého růstu, pro které je velmi obtížné získat finanční prostředky od bank, neboť jejich podnikatelský model je sice slibný, ale neprověřený. Vytvoření fondu sdružujícího fondy rizikového kapitálu na pilotním základě, čímž by se maximalizoval pákový efekt rozpočtu EU, by pomohlo v boji s krizí.

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh