ZPRÁVA o vztazích mezi EU a Čínou

20. 12. 2012 - (2012/2137(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Bastiaan Belder

Errata/Addenda

• ERR01 (PDF - 262 KB)
• ERR01 (DOC - 44 KB)

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 88 KB)
• 001-001 (DOC - 149 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vztazích EU-Čína

(2012/2137(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou v květnu 1975,

–   s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a Čínou[1], podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

–   s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která probíhají od roku 2007,

–   s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

–   s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 24. října 2006 nazvané „EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (COM(2006) 0631),

–   s ohledem na politický dokument Komise nazvaný „Dozrávající partnerství: společné zájmy a problémy ve vztazích mezi EU a Čínou“ (COM(2003)0533), schválený Evropskou radou dne 13. října 2003,

–   s ohledem na hlavní politické směry pro východní Asii vytyčené Radou,

–   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 11.–12. prosince 2006 nazvané „Strategické partnerství mezi EU a Čínou“,

–   s ohledem na strategický dokument pro Čínu na období 2007–2013, který předložila Komise, na víceletý orientační program na období 2011–2013, na přezkum strategického dokumentu v polovině období (2010) a na přezkum víceletého orientačního programu na období 2011–2013;

–   s ohledem na vůbec první politický dokument Číny o EU, který byl vydán dne 13. října 2003,

–   s ohledem na dialog EU a Číny o lidských právech, který byl zahájen v roce 1995, a na poslední dvě kola tohoto dialogu, totiž 30. kolo, které se konalo v Pekingu dne 16. června 2011, a 31. kolo, které se konalo v Bruselu dne 29. května 2012,

–   s ohledem na téměř 60 odvětvových dialogů, které v současnosti probíhají mezi Čínou a Unií a týkají se mimo jiné životního prostředí, regionální politiky, zaměstnanosti a sociálních věcí a občanské společnosti,

–   s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který by měl pojmout všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

–   s ohledem na dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi ES a Čínou podepsanou v prosinci 1998, jež vstoupila v platnost v roce 2000[2] a byla obnovena v letech 2004 a 2009, na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009 a na společné prohlášení ES a Číny o spolupráci v oblasti energetiky ze dne 8. prosince 2010,

–   s ohledem na dohodu s Čínou o spolupráci na satelitním navigačním programu EU Galileo podepsanou dne 30. října 2003,

–   s ohledem na 15. summit EU a Číny, jenž se konal dne 20. září 2012 v Bruselu, a na společné tiskové prohlášení, jež bylo na závěr tohoto summitu vydáno,

–   s ohledem na partnerství EU a Číny v oblasti změny klimatu, jež bylo dohodnuto na 8. summitu EU a Číny v září 2005, a na společné prohlášení o změně klimatu, jež bylo na tomto summitu vydáno,

–   s ohledem na společné prohlášení EU a Číny o energetické bezpečnosti učiněné v Bruselu dne 3. května 2012 a na 5. schůzku dialogu o energetice mezi ES a Čínou, jež se konala v listopadu 2011,

–   s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

–   s ohledem na 18. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 8.–14. listopadu 2012, a na změny ve Stálém výboru politbyra, o nichž bylo na sjezdu rozhodnuto,

–   s ohledem na poslední meziparlamentní schůzi s Čínou, jež se konala v Bruselu ve dnech 11. a 12. července 2012,

–   s ohledem na svá nedávná usnesení o Číně, zejména na své usnesení ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod?[3], usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRICS a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie[4], a na usnesení ze dne 12. září 2012 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou[6] a na usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou[7],

–   s ohledem na svá usnesení o lidských právech, a to na usnesení ze dne 21. ledna 2010 o porušování lidských práv v Číně, a zejména o případu Liou Siao-po[8], na usnesení ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, Čína)[9], na usnesení ze dne 7. dubna 2011 o případu umělce Aj Wej-weje[10], na usnesení ze dne 5. července 2012 o skandálním případu nuceného potratu v Číně[11], na usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o Číně – práva menšin a uplatňování trestu smrti[12] a na usnesení ze dne 16. prosince 2010 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti[13],

–   s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 o hlavních aspektech a základních směrech SZBP[14],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o vztazích mezi EU, Čínou a Tchaj-wanem a bezpečnosti na Dálném východě[15],

–   s ohledem na svá dřívější usnesení o Tibetu a o situaci v oblasti lidských práv v Číně a na usnesení ze dne 25 listopadu 2010 o Tibetu: plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka[16], na usnesení ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů[17], a na usnesení ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu[18],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0434/2012),

A. vzhledem k tomu, že strategické partnerství mezi EU a Čínou má pro vztahy mezi EU a Čínou velký význam, a vzhledem k tomu, že tento vztah je zásadně důležitý pro nalezení řešení celosvětových problémů, jako je celosvětová a regionální bezpečnost, ekonomická krize, celosvětová finanční a tržní regulace, energetická bezpečnost, zbraně hromadného ničení a nešíření jaderných zbraní, změna klimatu, ekonomický a sociální rozvoj tržního hospodářství, podpora demokracie a lidských práv a boj proti organizovanému zločinu, terorismu a pirátství, a také pro vytvoření rámce pro řešení bilaterálních otázek mezi EU a Čínou;

B.  vzhledem k tomu, že strategické partnerství vyžaduje pevný závazek ke vzájemné odpovědnosti a velkou míru důvěru a musí být založeno na všeobecně platných hodnotách;

C. vzhledem k tomu že evropsko-čínské vztahy se od roku 1985, kdy byla podepsána dohoda o spolupráci mezi EU a Čínou, značně rozvinuly; vzhledem k tomu, že Komise přijala zásadní politickou strategii týkající se Číny v roce 2006 a v tomto rámci zahájila v lednu 2007 jednání o komplexní dohodě o partnerství a spolupráci s cílem dále zlepšit vztahy mezi EU a Čínou zvláště v oblasti obchodu a investic;

D. vzhledem k tomu, že Čína prochází procesem sociálně-ekonomického přechodu od modelu extenzivního státem kontrolovaného hospodářství k modelu založenému na větší hospodářské svobodě, který následně přinesl velké části čínského obyvatelstva vyšší životní úroveň;

E.  vzhledem k tomu, že v oblasti politických svobod však k podobnému pokroku nedošlo;

F.  vzhledem k tomu, že lidská práva jsou univerzální, nezcizitelná, nedělitelná a vzájemně závislá; vzhledem k tomu, že zatímco Čína dbá o hospodářská a sociální práva (např. výživu, ošacení, hospodářský rozvoj), EU pojímá lidská práva šířeji a zahrnuje mezi ně v první řadě občanská a politická práva (např. svobodu projevu, náboženského vyznání, sdružování);

G. vzhledem k tomu, že čínští aktivisté v oblasti občanských práv informovali o tom, že je policie bez zatykače a bez obvinění zatkla a několik měsíců je zadržovala, přičemž v průběhu té doby neměli nárok na kontakt s rodinami ani na právní pomoc;

H. vzhledem k tomu, že již v roce 2007 prezident Chu Ťin-tchao poučil nejvyšší představitele soudní moci, že soudci by se měli řídit třemi „autoritami“: stranou, lidem a zákonem, a to v uvedeném pořadí; vzhledem k tomu, že čínské ministerstvo spravedlnosti v březnu 2012 vydalo nařízení, že všichni právníci by měli složit přísahu věrnosti Komunistické straně Číny, aby získali licenci nebo jim byla obnovena;

I.   vzhledem k tomu, že hrůzné zprávy z poloviny června 2012 o tom, že paní Feng Ťia-mej byl v sedmém měsíci těhotenství proveden velice brutální nucený potrat nenarozené dcery, podnítily diskusi o zrušení oficiální politiky jednoho dítěte;

J.   vzhledem k tomu, že čínská vláda sice více podporuje některá hospodářská a sociální práva, ale i přesto vytrvale potlačuje práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování, svobodu tisku a právo na vytváření odborových organizací; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv stále informují o vážném porušování lidských práv ze strany čínských orgánů, jmenovitě o odsouzení známých disidentů, jako je uvězněný nositel Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, o rostoucích omezeních svobody médií a internetu, o stále přísnějším dohledu nad právníky, obránci lidských práv a nevládními organizacemi a o jejich pronásledování, o rozšířených kontrolách a útisku Ujgurů, Tibeťanů a omezování jejich svobod, o rostoucím počtu nucených zmizení a svévolných vazeb, například i v tajných a nezákonných vězeňských zařízeních, známých jako „černé vězení“; vzhledem k tomu, že represivní politiky potlačující základní svobody Tibeťanů vyvolaly v posledních letech znepokojivé množství sebeupálení;

K. vzhledem k tomu, že Čína je smluvním státem Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a stálým členem Rady bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že Čína s ohledem na tento status má zvláštní povinnost dodržovat své mezinárodní právní závazky podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Charty Organizace spojených národů;

L.  vzhledem k tomu, že Chu Ťia, laureát Sacharovovy ceny za rok 2008, zůstává nadále v domácím vězení a je pod přísným dohledem jen s omezenou možností komunikovat s okolím;

M.  vzhledem k tomu, že čínský stát uznává pouze pět náboženství, a to buddhismus, taoismus, islám a křesťanství (katolictví i protestantismus); vzhledem k tomu, že všechna mají centralizované řídicí orgány se sídlem v Pekingu, jež jsou personálně obsazovány funkcionáři oddanými Komunistické straně Číny; vzhledem k tomu, že Komunistická strana Číny jmenuje vysoké náboženské představitele a zakázala od roku 1999 neschválené sekty, jako je například Falun Gong, s cílem vymýtit jejich činnost; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv informovaly, že v důsledku tohoto zákazu se používají nelegální donucovací opatření, jako jsou svévolná zatčení, nucené práce a fyzické mučení, které někdy vedlo až ke smrti;

N. vzhledem k tomu, že Tibetská autonomní oblast, další autonomní oblasti v Tibetu a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang se staly důležitým územím pro čínské strategické, regionální, vojenské a hospodářské ambice a čínská vláda je proto vnímá jako klíčové otázky „územní celistvosti“; vzhledem k tomu, že od roku 2009 se v oblasti Čínské lidové republiky osídlené Tibeťany, mezi něž patří Tibetská autonomní oblast a tibetské autonomní oblasti v provinciích Kan-su, S'-čchuan a Čching-chaj, upálilo 90 Tibeťanů;

O. vzhledem k tomu, že ačkoliv otevření čínského hospodářství přineslo značné výhody, jako je lepší přístup na pracovní trh a snížení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech, nemají z hospodářského růstu stejný prospěch všechny skupiny čínského obyvatelstva a vznikají velké rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi;

P.  vzhledem k tomu, že nerovnosti v příjmech, v přístupu k zaměstnání, sociálnímu zabezpečení, zdravotnictví a vzdělání mezi městským a venkovským obyvatelstvem představují pro Čínu z hlediska politiky soudržnosti závažný problém;

Q. vzhledem k tomu, že je ve veřejném zájmu, aby Čína a EU spolupracovaly v oblasti vědy a technologie; vzhledem k tomu, že internet se v Číně rozšířil a že ho používá více než 500 milionů osob, které představují veřejné mínění na internetu; vzhledem k tomu, že prostředí čínského internetu je však stále plné omezení;

R.  vzhledem k tomu, že EU je nejdůležitější světovou turistickou destinací a že se očekává, že do roku 2020 vycestuje do zahraničí 100 milionů Číňanů, a že je tedy nutné podpořit iniciativy, které by tento nový příliv turistů přilákaly;

S.  vzhledem k tomu, že Čína je největším světovým producentem CO₂ a že jeho produkce stále rychle roste; vzhledem k tomu, že množství emisí CO₂ na obyvatele dosáhlo v Číně v roce 2010 6,8 tun, a očekává se, že do roku 2017 Čína v množství emisí na hlavu předběhne USA;

T.  vzhledem k tomu, že Čína zvyšuje své úsilí o budování tržních systémů pro obchodování s emisemi; vzhledem k tomu, že Čína v této oblasti provádí 7 pilotních projektů, jejichž cílem je zavedení celostátního systému obchodování s emisemi v roce 2015;

U. vzhledem k tomu, že v 21. století dochází k návratu Číny jako hospodářské a obchodní velmoci na světovou scénu v důsledku její rychle rostoucí hospodářské moci a skrytého budování armády;

V. vzhledem k tomu, že EU ve vztazích mezi ČLR a Tchaj-wanem v rámci Tchajwanské úžiny zastává politiku jedné Číny;

W. vzhledem k tomu, že pozitivní úlohu Číny v jihovýchodní Asii v oblasti ekonomické regionalizace a dynamiky stále více zastiňují územní spory v Jihočínském moři s Vietnamem, Malajsií, Indonésií, Brunejí, Filipínami a Tchaj-wanem, což jsou oblasti bohaté na ryby, ropu a zemní plyn;

X. vzhledem k tomu, že Čína udržuje blízké vztahy se Severní Koreou, přičemž Severní Korea je na Číně výrazně hospodářsky závislá, jelikož příliv čínských peněz a turistů je pro přežití pchjongjangského režimu v jeho současném stavu životně důležitý;

Y  vzhledem k tomu, že Čína spolupracuje s Ruskem, čtyřmi státy Střední Asie (Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem) a čtyřmi pozorovatelskými zeměmi Šanghajské organizace pro spolupráci (Indií, Iránem, Mongolskem a Pákistánem); vzhledem k tomu, že jak bylo ohlášeno na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Pekingu dne 6. června 2012, vzroste objem čínských investic ve Střední Asii během příštího desetiletí z 20 na 100 miliard dolarů;

Z.  vzhledem k tomu, že prohlubující se vztahy mezi Pekingem a Washingtonem, spolu se silnými finančními a ekonomickými vazbami mezi těmito dvěma zeměmi, představují jedny z nejvýznamnějších dvoustranných vztahů na světě; vzhledem k tomu, že Evropa je největším čínským obchodním partnerem;

Aa. vzhledem k tomu, že prudký růst Číny je nejvíce patrný v Africe a Latinské Americe; vzhledem k tomu, že to zejména názorně dokládá impozantní růst objemu obchodu mezi Čínou a Afrikou, který v letech 2009–2011 vzrostl o 80 % a podle statistik vydaných čínským ministerstvem obchodu dosáhl 166,3 miliard dolarů; vzhledem k tomu, že čínské přímé zahraniční investice v Africe vzrostly v roce 2011 o 58,9 % a dosáhly 1,7 miliard dolarů; vzhledem k tomu, že čínské zájmy v Africe jsou patrné z velkých projektů na podporu rozvoje, jako jsou železnice, silnice a projekty sociální péče;

Strategické partnerství a spolupráce EU a Číny

1.  podporuje veřejný závazek EU a Číny, který učinily v rámci strategického dialogu na vysoké úrovni ve dnech 9.–10. července 2012 v Pekingu, že svým strategickým partnerstvím založeným na společných zájmech a vzájemném porozumění vytvoří dobrý příklad mezinárodní spolupráce ve 21. století; podporuje téměř šedesát odvětvových dialogů mezi EU a Čínou a je přesvědčen, že posílené a vysoce rozvinuté partnerství bude oboustranně prospěšné jak pro EU, tak pro Čínu; nicméně by uvítal posílení těchto dialogů v oblasti lidských práv, životního prostředí, bezpečnosti, energetiky a zvláště v oblasti boje proti padělaným výrobkům, které mají dopad na veřejné zdraví a bezpečnost; podporuje snahy aktivně vyhledávat synergické efekty mezi čínským 12. pětiletým plánem a strategií Evropa 2020 s cílem prohloubit pragmatickou spolupráci v různých oblastech; domnívá se nicméně, že pojem strategické partnerství je třeba lépe definovat; vyzývá k tomu, aby se současně s rozvojem obchodních a hospodářských vztahů s Čínou dosáhlo rovněž značného pokroku v politickém dialogu o lidských právech a právním státě;

2.   očekává, že členské státy dají Evropské službě pro vnější činnost a zvláště její delegaci v Pekingu jasný mandát k posílení strategického partnerství mezi EU a Čínou tím, že budou vůči čínské vládě vystupovat jednotně a že upustí od dvoustranných iniciativ v oblasti zahraniční politiky, které mohou ohrozit úsilí ESVČ; žádá EU, aby ve vztahu k Číně zavedla dlouhodobou strategii, která by zajistila koordinaci činnosti mezi institucemi Unie i mezi Unií a členskými státy; očekává, že čínské orgány na všech politických úrovních posílí strategické partnerství mezi EU a Čínou důsledným a transparentním uplatňováním vzájemných a mezinárodních dohod a pravidel;

3.  vítá dohody, kterých bylo dosaženo na 15. summitu EU-Čína konaném dne 20. září 2012 v Bruselu; naléhavě požaduje rychlé zajištění toho, aby mohly být uplatňovány, a jejich provádění, což posílí vztahy mezi EU a Čínou;

4.  vítá rovněž závazky učiněné na 15. summitu EU-Čína, zejména s ohledem na jednání o dohodě o investicích a na zahájení pravidelného dialogu o otázkách obrany a bezpečnosti;

5.  domnívá se, že vztahy mezi EU a Čínou, ať už hospodářské a obchodní či v otázkách kultury a společnosti, mohou být jedním z hlavních faktorů rozvoje a zlepšení obou společností, a považuje proto tuto spolupráci v zájmu obou stran za nezbytnou;

6.  vítá zahájení a úspěšné první kolo mezilidského dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Čínou; vyjadřuje spokojenost s pokrokem a úspěchy dosaženými během roku mezikulturního dialogu EU-Čína a bere na vědomí dohodu z 15. summitu EU-Čína o řadě následných činností v různých oblastech vzdělání, kultury, mnohojazyčnosti a mládeže;

7.  vyzývá Komisi, Radu a příslušné čínské orgány, aby ve spolupráci s Parlamentem napomohly cestovnímu ruchu ve směru z Číny do EU, a to tím, že sladí a urychlí postupy pro vydávání víz čínským státním příslušníkům, zejména v souvislosti s obchodními cestami a konferencemi;

8.  vítá, že na 15. summitu EU-Čína obě strany žádaly zahájení všeobecného dialogu na vhodné úrovni mezi EU a Čínou o mobilitě a migraci a že se vzájemně zavázaly nadále hledat způsoby, jak usnadnit výměny mezi občany EU a Číny, a to včetně vzájemného bezvízového režimu pro držitele diplomatických pasů;

9.  zdůrazňuje, že Čína není jen druhou největší ekonomikou na světě a největším světovým vývozcem, ale také stále významnější politickou silou;

Vnitřní situace

10. zdůrazňuje, že v posledních desetiletích Čína dosáhla významného společenského pokroku; zdůrazňuje, že takové zlepšení kvality života ve velmi velké zemi za tak krátké období je historicky jedinečné; konstatuje, že od roku 1990 hospodářský růst v Číně vymanil více než půl miliardy lidí z chudoby;

11. bere na vědomí 12. pětiletý plán (2011–2015) schválený Všečínským shromážděním lidových zástupců v březnu 2012, jenž má řešit negativní vedlejší účinky nebývale dlouhého období trvale vysokého hospodářského růstu, například naléhavé environmentální hrozby, regionální nerovnováhy, rostoucí nerovnost příjmů a pokračující kolektivní protesty zaměřující se na sociální, hospodářské a právní nespravedlnosti;

12. poukazuje na význam nalezení společných bodů strategie Evropa 2020 a čínského 12. pětiletého plánu;

13. vítá úspěšnou hospodářskou politiku Číny, ale sdílí kritické připomínky nezávislých čínských vědců a pozorovatelů, že udržení tohoto trendu je vážně ohroženo korupčními skandály, nedostatkem transparentnosti a „rudou šlechtou“ složenou z blízkých členů rodin bývalých a současných stranických vůdců, kteří v důsledku svých politických a hospodářských kontaktů vlastní obrovské majetky, přičemž vážnost této situace nedávno ukázala Po Si-laiova aféra;

14. očekává, že nové vedení strany rychle naplní opakované výzvy k demokratizaci a politickým reformám uvnitř Komunistické strany Číny; je přesvědčen, že pouze účinné politické reformy vedoucí k budování demokratických a odpovědných institucí s širokou účastí, které odrážejí etnickou, náboženskou, politickou a sociální rozmanitost Číny, jsou předpokladem pro vytváření udržitelného růstu a stability a omezení určité nezávislosti stranických šéfů na úrovni provincií, prefektur a na místní úrovni, kteří zneužíváním moci, zejména vysoce nákladnou a všeobecně rozšířenou korupcí, vážně poškozují pověst čínského státního vedení uvnitř země i v zahraničí; domnívá se, že tyto případy by měly být řešeny zavedením mechanismů odpovědnosti, jak uznal předseda Chu Ťin-tchao na 18. sjezdu Komunistické strany Číny v listopadu 2012;

15. spolu s čínskými právníky důrazně odmítá povinnou přísahu věrnosti Komunistické straně Číny, neboť se jedná o útok na právní systém, který očividně ignoruje mezinárodní právní normy, protože právník by měl přísahat věrnost ústavě, a nikoliv politické straně nebo organizaci;

16. upozorňuje na to, že ačkoliv nucené potraty jsou v Číně nezákonné, úředníci pro plánování rodiny opakovaně nutí ženy k podstoupení nehumánních praktik, jako jsou nucené potraty nebo sterilizace; odsuzuje tzv. „sociální poplatek“, tedy pokutu často v přemrštěné výši, kterou musí rodiče zaplatit, pokud se jim narodí další dítě, jako tomu bylo v tragickém případě Feng Ťia-mej; poukazuje na to, že podle oficiálních statistik si v roce 2011 stěžovalo na pochybení ze strany orgánů pro plánování rodiny 8 400 obětí; plně podporuje hlasy, které v Číně volají po tom, aby byla ukončena politika jednoho dítěte, která má mnoho mezer, a to zejména s ohledem na demografický vývoj v Číně, a zdůrazňuje její vážné nepříznivé sociální a psychologické důsledky, jako jsou sociální rozdíly, zhoršující se nerovnost mezi muži a ženami, široce rozšířený negativní přístup k narození dívek a stále se zvyšující rozdíl v počtu chlapců a dívek, jež vytváří „malé císaře“, narušuje tradiční strukturu rodiny a navíc snižuje přísun mladých lidí na pracovní trh; vyzývá čínské vedení, aby vyřešení tohoto problému zařadila mezi své hlavní priority;

17. bere vážný ohled na důrazné protesty dělníků v továrně Foxconn a požaduje, aby byla práva dělníků dodržována; podporuje snahu o dosažení slušných platových a pracovních podmínek;

18. vítá snahu Číny zavést do roku 2015 celostátní systém pro obchodování s emisemi, který by se v budoucnu mohl propojit s dalšími systémy obchodování s uhlíkem, zejména se systémem EU pro obchodování s emisemi; poznamenává však, že v Číně dosud plně nefunguje zralé tržní hospodářství, které je jednoznačně podmínkou dobře fungujícího systému pro obchodování s emisemi;

19. naléhavě žádá čínskou vládu, aby zlepšila měření znečišťujících látek a emisí, a překonala tak nedostatek spolehlivých údajů o emisích uhlíku, aby zavedla lepší právní infrastrukturu a zvýšila budování kapacit v administrativě; v tomto ohledu vítá finanční dohodu mezi EU a Čínou ze dne 20. září 2012, která podporuje životní prostředí, přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a snížení emisí skleníkových plynů v Číně;

20. bere na vědomí rozhodnutí hongkongského předsedy vlády nevynucovat provádění sporných osnov „národního vzdělávání“ poté, co proběhly masové demonstrace a zvedl se široký odpor; vyzývá pekingské orgány, aby v souladu s dohodou, jež byla uzavřena před předáním této bývalé britské kolonie Čínské lidové republice, plně dodržovaly zásadu „jedna země, dva systémy“; vítá vysokou účast v nedávných volbách do legislativní rady a očekává, že bude v co nejkratší lhůtě zavedeno všeobecné volební právo pro volbu všech členů tohoto shromáždění;

Lidská práva a demokracie

21. obdivuje a podporuje odvahu a aktivismus čínských občanů, kteří společensky odpovědným způsobem prosazují a brání všeobecně uznávaná sociální a lidská práva, řeší a napravují obecně známé společenské hrozby nebo trestné činy, jako je například korupce, zneužívání pravomoci veřejného činitele, poškozování životního prostředí, nákaza AIDS, otrava jídlem, podvody při stavbě škol či nezákonné vyvlastňování pozemků a majetku, které často páchají místní straničtí činitelé; odsuzuje všechna oficiální odvetná opatření proti těmto čínským občanům; naléhavě vyzývá čínské vedení, aby podporovalo občanskou odpovědnost za dodržování sociálních lidských práv a aby rehabilitovalo oficiálně perzekvované a trestané obránce těchto práv; připomíná čínskému vedení, aby přísně dodržovalo domácí a mezinárodní zákony na ochranu lidských práv;

22. jednoznačně schvaluje kritické připomínky čínských advokátů a právníků, že ponižující zadržování podezřelých osob po dobu delší než 15 dnů je v rozporu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, který Čína podepsala v říjnu 1998; vyjadřuje znepokojení nad tím, že čínská vláda stále není ochotná ratifikovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad skutečností, že podle nového trestního řádu platného od roku 2013 dokonce policie a orgány státní bezpečnosti mohou zadržet podezřelou osobu déle než 14 měsíců, a to bez právní pomoci; plně podporuje čínské právníky, kteří kritizují skutečnost, že si policie neponechává jen možnost držet podezřelé osoby v domácím vězení, ale i možnost „vazby na určeném místě“; podporuje všechny snahy čínských právníků o skutečnou reformu trestního řádu ČLR;

23. vyzývá Čínu, aby dodržovala minimální sociální normy; zdůrazňuje význam dodržování a urychleného uplatňování veškerých pravidel MOP, včetně práva na svobodné zakládání nezávislých odborových svazů; vítá uplatňování zákona o pracovních smlouvách a žádá, aby byl legislativní rámec doplněn přijetím zákona o kolektivním vyjednávání; naléhavě vyzývá čínské orgány i evropské investory a společnosti působící v Číně, aby dodržovali mezinárodní pracovní normy, a zaručili tak v Číně slušné odměny a pracovní podmínky a dodržování lidských práv; zastává názor, že by EU neměla povolit přístup na trh v případě zboží, které bylo vyrobeno dětmi nebo v zařízeních, jež vážně porušují mezinárodní pracovní normy a lidská práva, například ve vězeňských pracovních táborech;

24. domnívá se, že nerovnováha v obchodě mezi EU a Čínou odráží rozdíly v sociálním, hospodářském a demokratickém modelu; domnívá se, že k tomu přispívá nedodržování nebo omezené dodržování některých práv v Číně; zdůrazňuje, že je důležité určit strategii pro dialog s Čínou, zejména pokud jde o problematiku trhu práce;

25. obává se, že počet vězňů popravených podle čínských právních předpisů o trestu smrti i rychlost, s jakou probíhají soudní procesy a následné popravy, se neslučují s obsahem lidského práva na svobodný a spravedlivý soudní proces, neboť při této rychlosti čínských orgánů lze přehlédnout vadná soudní řízení a další chyby, což vede k popravám nevinných osob; domnívá se, že používání trestu smrti v rámci nejasného soudního systému, který není zcela průhledný a v němž dosud nebyla propracována práva vězňů, je závažný omyl; vyzývá čínské orgány, aby přehodnotily politiku trestu smrti;

26. zdůrazňuje, že strategické partnerství mezi EU a Čínou zahrnuje vzájemnou svobodu sdělovacích prostředků, což znamená svobodu tisku pro čínské sdělovací prostředky v Evropě a také svobodu tisku pro evropské sdělovací prostředky v Číně; očekává, že všechny evropské instituce budou přísně hájit tento základní princip lidských práv při svém styku s čínskými partnery;

27. odsuzuje kontrolu a cenzuru internetu, kterou provádějí čínské orgány; se znepokojením konstatuje, že novým zákonem, který zakazuje vyzrazení státního tajemství, urážku národní hrdosti, ohrožování národnostní jednoty země a vyzývání k „nezákonným protestům“ nebo „masovým shromážděním“, čínská vláda zostřuje svoji kontrolu nad internetem; podotýká, že tedy již neexistují žádná skutečná omezení cenzury nebo pronásledování; vyjadřuje znepokojení nad tím, že nový zákon nestanoví žádná ochranná opatření, a umožňuje tak, aby byl zneužit; zdůrazňuje, že výrazy „nezákonné protesty“ a „masová shromáždění“ by měly být použity pouze v případě, kdy existuje zákon upravující pokojné a zákonné protesty a je účinný; vybízí čínskou vládu, aby povolila pluralitu názorů na internetu, v médiích a ve veřejné sféře obecně; připomíná, že Rada OSN pro lidská práva nedávno uznala právo na svobodu projevu na internetu;

28. vyjadřuje znepokojení nad tím, že vešla v platnost nová ustanovení v oblasti kontroly internetu, jež legalizují zavírání blogů a stanoví tvrdý postih blogerů, novinářů a právníků, kteří je hájí;

29. zdůrazňuje, že v zemi s více než 500 miliony uživatelů internetu se může kybernetický prostor rozvíjet a vzkvétat pouze za podmínky digitální svobody; vyzývá čínské orgány, aby zabezpečily a zároveň ochránily ohromný kybernetický prostor, který v Číně vznikl, a aby své úsilí zaměřily na jeho rozšíření a nikoliv na jeho cenzuru a kontrolu;

30. uznává značné úsilí čínské vlády zaměřené na hospodářský rozvoj Tibetu a Sin-ťiangu a dopad tohoto úsilí na kočovná společenství a tradiční způsob života; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby jednala politicky odpovědně a smysluplně zapojovala Tibeťany a Ujgury do záležitostí spojených se správou státu, včetně řízení zdrojů a priorit v oblasti hospodářského rozvoje, a aby projevy kultury, jako jsou jazyk a náboženství, nepotírala, ale naopak je respektovala; pevně trvá na tom, že čínská vláda nedosáhne trvající stability Tibetu nebo Sin-ťiangu ani porozumění mezi Číňany, Tibeťany a Ujgury násilnou asimilací, ničením kultury ani represivními policejními a bezpečnostními metodami, ale jedině tím, že se bude vážně zabývat všemi požadavky původního obyvatelstva s cílem dosáhnout opravdu sdílené odpovědnosti za prosperitu autonomních oblastí; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby zrušila zákaz vstupu nezávislých pozorovatelů do těchto oblastí;

31. zdůrazňuje, že bez ohledu na tvrdou represivní politiku dochází v Číně k náboženskému oživení, jež se projevuje znovuotevřením nebo rekonstrukcí velkého množství nábožensky významných míst; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby ustoupily od politik a praxe, které omezují základní práva občanů na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

32. vyzývá čínské orgány, aby oficiálně uznaly protestantské domácí církve a podzemní katolické církve; připomíná v této souvislosti, že mezinárodní právo v oblasti ochrany lidských práv uznává svobodu náboženského vyznání či přesvědčení bez ohledu na stav registrace, což znamená, že registrace by neměla být povinnou podmínkou pro praktikování náboženství; důrazně odsuzuje všechny pokusy státních orgánů zbavit tyto neregistrované církve jejich základního práva na svobodu náboženského vyznání stanovením požadavku, podle nějž musí působit pod hlavičkou státem kontrolovaných správních rad, dále zabavováním majetku, a dokonce i zadržováním a vězněním osob ve snaze umlčet je, což zasahuje do jejich náboženské autonomie a vážně omezuje jejich činnost;

33. sdílí kritické připomínky čínských právníků ohledně toho, že zásadní nedostatky čínského právního řádu v oblasti náboženství tkví v ústavě, protože zásada „náboženské svobody“ uvedená v ustanoveních 1 a 2 článku 36 je v rozporu se zásadou „omezení náboženství“ uvedenou v ustanoveních 3 a 4, přičemž není objasněno, která z těchto zásad je nadřazena; přidává se k výzvě čínských právníků, aby byla v ústavě nadřazena zásada svobody náboženského vyznání;

34. uznává úsilí, které Čína vyvíjí při kontrole a obezřetném používání trestu smrti, ale nepřestává být znepokojen tím, že čínská vláda nadále uplatňuje politiku nezveřejňování údajů o počtu vězňů, kteří jsou každoročně popravováni, a považuje informace týkající se trestu smrti za státní tajemství; naléhavě proto vyzývá čínské orgány, aby zastavily zpolitizované používání trestu smrti a zajistily ve svém právním systému procesní záruky na obranu těch, kteří byli odsouzeni k smrti, včetně práva na spravedlivý proces podle mezinárodních standardů;

35. považuje za politováníhodné, že v rámci dialogu EU a Číny o lidských právech stále nedošlo k žádnému zásadnímu pokroku a že tento dialog nepřinesl konkrétní a viditelné výsledky; připomíná, že u příležitosti přijetí nové strategie EU v oblasti lidských práv se ministři zahraničních věcí EU v červnu 2012 zavázali, že EU nyní bude „důrazně upozorňovat na otázky týkající se lidských práv ve všech vhodných formách dvoustranného politického dialogu, a to i na nejvyšší úrovni“; vyzývá nově jmenovaného zvláštního zástupce EU pro lidská práva, ESVČ, Radu a Komisi, aby zvýšily své úsilí a dodaly tomuto procesu nový stimul, aby bylo dosaženo účinnějšího dialogu více orientovaného na výsledky, a to včetně přípravných schůzí s mezinárodními i místními organizacemi občanské společnosti a s nevládními organizacemi za přítomnosti orgánů obou stran; zastává názor, že tento dialog by měl být součástí veškerých styků s činiteli strategických partnerů, jako je Čína; zdůrazňuje nutnost důkladného řešení všech problémů týkajících se lidských práv a právního státu v Číně a v EU; zastává názor, že summity EU-Čína a rozhovory o lidských právech by měly zahrnovat i souhrn jasných otázek k projednání a konkrétní kritéria; naléhavě vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonovou, aby vyjádřila své znepokojení nad porušováním lidských práv v Číně a aby se veřejně zmínila o konkrétních případech a otázkách projednávaných s čínskými činiteli na všech setkáních; vybízí činitele členských států EU, aby sledovali koherentně a koordinovaně stejné cíle; vyzývá podniky z EU působící v Číně, aby dodržovaly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a naléhá na EU a členské státy, aby jejich dodržování bedlivě sledovaly;

Vztahy v rámci Tchajwanské úžiny

36. znovu opakuje, že EU zastává politiku jedné Číny; vítá prohlubování styků mezi ČLR a Tchaj-wanem; zdůrazňuje zlepšení vztahů v rámci Tchajwanské úžiny, i když je stále vážně podkopáváno čínskými raketami namířenými na Tchaj-wan a mezinárodní izolací Tchaj-wanu ze strany Číny; podporuje smysluplnou účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích, jak ji podporuje prohlášení Rady 9486/09 ze dne 8. května 2009;

37. je potěšen velkým zájmem milionů čínských občanů o prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které proběhly dne 14. ledna 2012 a které mohly být poprvé sledovány na internetu;

38. vítá silné hospodářské vazby, které se rozvíjejí mezi kontinentální Čínou a Tchaj-wanem, i skutečnost, že se Tchaj-wan nově otevírá čínským turistům a spolupráci v oblasti kultury; považuje internacionalizaci obchodu a investic za nejlepší záruku stability Tchaj-wanu; naléhavě proto vyzývá vládu Tchaj-wanu, aby kromě investic v ČLR investovala i jinde;

Vnější situace

39. naléhavě vyzývá ČLR, aby své světové postavení užívala zodpovědně, konkrétně v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů, ve které má stálé členství a právo veta; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby Čína stáhla své veto blokující veškerá usnesení Rady bezpečnosti OSN, která by povolila zásah v Sýrii, který by ukončil občanskou válku a umožnil Syřanům vzít budoucnost svojí země do vlastních rukou v demokratickém a svobodném procesu; zdůrazňuje, že Čína by také měla jednat zodpovědně v souladu se svým celosvětovým příspěvkem na úrovni G20 s cílem vyřešit světovou finanční krizi, měla by dodržovat pravidla WTO a všechny mezinárodní úmluvy a smlouvy, které podepsala;

40. vyzývá ČLR, aby se při sledování svých cílů v zahraničí jednoznačně zavázala dodržovat Chartu OSN a mezinárodní právo;

41. oceňuje skutečnost, že Čína přispívá nejvíce ze všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN, co se týče mírových jednotek, což je především zásluhou jejího rychle modernizovaného námořnictva; v této souvislosti vítá zvýšenou spolupráci s EU v boji proti pirátství v Adenském zálivu; vyzývá Čínu, aby jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN odpovědně spolupracovala s mezinárodním společenstvím v zásadních otázkách týkajících se celosvětové bezpečnosti, jako je situace v Sýrii a Íránu;

42. uznává odpovědnost Číny, pokud jde o poskytování bezpečnosti svým občanům a převzetí role země, která podporuje mír a stabilitu ve světě, a vítá skutečnost, že se více zapojuje v OSN; vyzývá však Čínu k tomu, aby posílila spolupráci s EU a OSN a také transparentnost, co se týče těchto záležitostí, a aby se vyvarovala izolace, pokud jde o vývoj její zahraniční politiky;

43. vyzývá Čínu, aby přezkoumala svoji politiku „nezasahování do vnitřních záležitostí zemí“ v případech vážného porušení mezinárodního humanitárního práva;

44. vítá dialog EU-Čína z července 2012 o společné bezpečnostní a obranné politice; navrhuje, aby byl tento dialog rozšířen tak, aby zahrnoval celou asijsko-tichomořskou oblast;

45. žádá Čínu, aby rozptýlila rostoucí mezinárodní obavy ze svého netransparentního vojenského rozpočtu;

46. zdůrazňuje globální význam Jihočínského moře, jímž prochází jedna třetina světového obchodu; je znepokojen stupňujícím se napětím, a proto naléhavě apeluje na všechny dotčené strany, aby ustoupily od jednostranných politických a vojenských opatření, umírnily svá prohlášení a urovnaly své neslučitelné územní nároky v Jihočínském moři prostřednictvím mezinárodního rozhodčího řízení v souladu s mezinárodním právem, zejména s Úmluvou OSN o mořském právu, aby byla zajištěna regionální stabilita;

47. je hluboce znepokojen stupňujícím se napětím mezi Čínou a Japonskem; důrazně apeluje na Čínu a Japonsko, aby se snažily nevnímat jeden druhého jako nepřítele, a považuje za politováníhodné, že nevyužily příležitosti, kterou nabízelo čtyřicáté výročí navázání jejich diplomatických vztahů, k zahájení konstruktivních jednání;

48. vzhledem k tomu, že Evropská unie má zájem na zachování bezpečnosti a stability ve východní Asii, vyzývá všechny zúčastněné strany, aby jednaly zdrženlivě a učinily kroky ke zklidnění situace na sporných ostrovech; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby své spory urovnaly mírovou cestou, v duchu spolupráce a v souladu s mezinárodním právem, zejména s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a aby se dohodly na opatřeních proti vyhrocení konfliktů v případě nepředvídaných incidentů;

49. bere na vědomí nedávný podnět tchajwanského prezidenta k vytvoření dohody o kodexu chování pro oblast Východočínského moře a ustavení mechanismu, který by všem stranám umožnil spolupracovat při využívání přírodních zdrojů této oblasti, a to včetně kapacit pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů;

50. konstatuje, že Čína hraje klíčovou úlohu, pokud jde o spolupráci dvou států Korejského poloostrova, a vyzývá ČLR, aby aktivněji usilovala o užší spolupráci mezi Severní a Jižní Koreou;

51. konstatuje a vyjadřuje politování nad tím, že přežití diktátorského a represivního severokorejského režimu v podstatě závisí na Číně; vítá zodpovědné jednání Číny, která během hlasování RB OSN dne 15. dubna 2012 podpořila důrazné odsouzení nezdařilého pokusu Severní Korey o odpálení rakety, který je obecně považován za zkoušku balistické rakety; očekává, že Čína nadále bude přijímat odpovědnost za stabilitu na Korejském poloostrově, za rychlé obnovení šestistranných rozhovorů o severokorejské jaderné hrozbě a především za radikální zlepšení každodenních životních podmínek severokorejských občanů prostřednictvím čínských pobídek;

52. podotýká, že díky projektům v oblasti obchodu, hospodářství a energetiky hraje Čína ve Střední Asii stále důležitější úlohu; domnívá se, že Čína může zásadně ovlivnit vývoj zemí ve Střední Asii, a vyzývá ji, aby usilovala o zlepšení vztahů mezi těmito zeměmi, které bude klíčovým krokem na cestě k regionální spolupráci; podotýká, že hlavním cílem Číny v rámci Šanghajské organizace spolupráce je bojovat společně proti tzv. „třem zlům"– extremismu, separatismu a terorismu – a dosáhnout tak ve Střední Asii míru a stability; poukazuje na rozsáhlé strategické a hospodářské zájmy Číny v této oblasti vzhledem k tamním zásobám ropy a zemního plynu a vzhledem k možnosti propojit pomocí dálnic a železnice Střední Asií s čínským pobřežím;

53. vítá rozvoj vztahů mezi Čínou a Afghánistánem a historicky první rozhovory vedoucích představitelů těchto států; domnívá se, že Čína může hrát stěžejní úlohu při snaze stabilizovat situaci v Afghánistánu za použití tzv. „soft power“, a naléhavě vyzývá k tomu, aby EU a Čína v této oblasti blíže spolupracovaly;

54. všímá si, že čínské vedení vnímá novou americkou strategii obnoveného zájmu o Asii jako pokus USA zastavit rychlý růst Číny na ekonomické a politické scéně; vyzývá Čínu a USA, aby se vyhnuly napětí a závodům ve zbrojení v Tichomoří; naléhavě vyzývá Čínu, aby zajistila dodržování svobody pohybu na moři;

55. je přesvědčen, že hospodářský, sociální a environmentální dopad rostoucích investic, které směřují z Číny do rozvojových zemí, by se měl velmi důkladně zohledňovat;

56. konstatuje, že sílící čínská přítomnost v Africe přispěla k hospodářskému rozvoji, zejména se zřetelem na rozvoj infrastruktury; oceňuje, že čínské vedení uznalo závažnou kritiku své nevyvážené africké politiky soustředěné na suroviny, jež byla vznesena na Fóru pro čínskou-africkou spolupráci (FOCAC), jež se konalo dne 20. července 2012 v Pekingu, jak je patrné z toho, že v současnosti otevřeně prosazuje diverzifikaci svých aktivit na tomto kontinentě; vítá, že vůdce státu a strany Chu Ťin-tchao na tomto Fóru pro čínskou-africkou spolupráci (FOCAC) přislíbil africkým zemím obrovský úvěr ve výši 20 miliard dolarů na příští tři roky, který má sloužit k rozvoji místní infrastruktury, zemědělství, výrobních odvětví a malých a středních podniků; vítá podporu, kterou Čína vyjádřila iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), a vybízí čínské orgány, aby nestály stranou světového vývoje, který směřuje k větší transparentnosti, a aby prohloubily své závazky v této oblasti; vyzývá EU, aby nadále bedlivě sledovala politický, hospodářský, sociální a environmentální dopad rostoucích čínských investic v Africe;

57. je znepokojen tím, že sílící čínská přítomnost v Africe vede k vážnému sociálnímu napětí, ale vítá skutečnost, že čínské společnosti vyjádřily ochotu klást v rámci svých afrických aktivit větší důraz na sociální odpovědnost; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby své politiky zaměřené na Afriku založily na zásadách lidských práv a jejich dodržování, podpoře udržitelného rozvoje a bezpečnosti osob;

58. konstatuje, že se Čína stále více zapojuje do využívání přírodních zdrojů Latinské Ameriky, přičemž čínský dovoz těchto zdrojů se zvýšil o více než 50 %;

59. vybízí Čínu, největšího světového producenta oxidu uhličitého, aby se ujala aktivnější a konstruktivnější úlohy při podpoře celosvětové spolupráce v boji proti změnám klimatu; vítá bílou knihu o přijatých politikách a opatřeních pro boj proti změnám klimatu, kterou čínské orgány představily v listopadu 2011, a žádá jejich rychlé provedení;

60. konstatuje, že osobní kontakt může hrát zásadní roli pro zlepšení vzájemného porozumění mezi Čínou a EU a mezi Čínou a některými dalšími partnerů, jako je USA; vítá v této souvislosti programy na podporu mobility mezi Čínou a EU;

61. naléhavě vyzývá Čínu, aby si jako absolutní prioritu stanovila zajištění právní jistoty pro zahraniční společnosti prostřednictvím dodržování zásad rovnosti, reciprocity a sociální odpovědnosti podniků;

62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky, Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tchajwanské vládě a tchajwanskému legislativnímu dvoru.

• [1]  Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.
• [2]  Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0218.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0017.
• [5]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0334.
• [6]  Úř. věst. C 305 E, 14.12.06, s. 219.
• [7]  Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.
• [8]  Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 9.
• [9]  Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 185.
• [10]  Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 137.
• [11]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0301.
• [12]  Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.
• [13]  Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 81.
• [14]  Úř. věst. C 288 E, 2.11.2006, s. 59.
• [15]  Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 471.
• [16]  Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 118.
• [17]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0474.
• [18]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0257.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	10.12.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	42 1 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Pino Arlacchi, Sir Robert Atkins, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Tarja Cronberg, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Richard Howitt, Liisa Jaakonsaari, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Eduard Kukan, Ryszard Antoni Legutko, Krzysztof Lisek, Ulrike Lunacek, Mario Mauro, Jean-Luc Mélenchon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Bernd Posselt, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, György Schöpflin, Charles Tannock, Sir Graham Watson
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Reinhard Bütikofer, Anne Delvaux, Emilio Menéndez del Valle, Doris Pack, Jean Roatta, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Paweł Zalewski
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Philippe Boulland