ZPRÁVA o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování
21. 12. 2012 - (2012/2134(INI))
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Philippe De Backer
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010) 2020),
– s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),
– s ohledem na program Komise pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky („program COSME“) (COM(2011)0834),
– s ohledem na „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2008)0394), který uznává ústřední úlohu, kterou malé a střední podniky (MSP) hrají v hospodářství EU, a usiluje o posílení této úlohy a o podporu jejich růstu a potenciálu pro tvorbu pracovních míst zmírňováním mnoha problémů, o nichž se má za to, že rozvoji MSP brání,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2011)0078) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 12. května 2011[1],
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu (COM(2011)0860), který předložila Komise,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání (COM(2011)0862), který předložila Komise,
– s ohledem na studii Komise a Evropské centrální banky z roku 2011 o průzkumu týkajícím se přístupu MSP k financování,
– s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora 2/2012 o finančních nástrojích pro malé a střední podniky spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství[2],
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0001/2013),
A. vzhledem k tomu, že špatně koncipovaná regulace finančního průmyslu v kombinaci se závažnými a všudypřítomnými dopady finanční, hospodářské a dluhové krize může způsobit obtížnější přístup k financování pro MSP;
B. vzhledem k tomu, že je zásadně důležité vytvořit a rozvíjet potřebné nástroje a stanovit vhodné podmínky s cílem umožnit Unii oživit růst v eurozóně a v Unii jako celku;
C. vzhledem k tomu, že bankovní úvěry jsou pro MSP v Evropské unii hlavním zdrojem financování;
D. vzhledem k tomu, že podle údajů ECB jsou v úvěrových sazbách pro MSP mezi členskými státy velké rozdíly a že existují nerovnosti v přístupu k likviditě s vysokou mírou zamítnutí, pokud jde o úvěry na obchodní projekty v některých zemích;
E. vzhledem k tomu, že MSP tvoří více než 98 % evropských podniků a poskytují více než 67 % pracovních míst v Unii; vzhledem k tomu, že jsou tudíž páteří hospodářství Evropské unie a důležitými hybateli dlouhodobého hospodářského růstu v Evropě a udržitelné tvorby pracovních míst ve 27 členských státech;
F. vzhledem k tomu, že 85 % veškerých nových pracovních míst v EU vytvořily v období 2002–2010 MSP, a především pak nové firmy; vzhledem k tomu, že 32,5 milionu osob v EU jsou osoby samostatně výdělečně činné;
G. vzhledem k tomu, že existují různé druhy MSP, které mají různé potřeby;
H. vzhledem k tomu, že činnosti na podporu MSP a podnikání upravuje iniciativa „Small Business Act“ pro Evropu, k jejímuž provádění se členské státy spolu s Evropskou komisí zavázaly;
Obecné otázky
1. vítá akční plán Komise a jeho širokou škálu návrhů a doporučení týkajících se MSP;
2. souhlasí s Komisí, že hospodářský úspěch, excelence a soudržnost Evropské unie do velké míry závisí na udržitelném růstu a tvorbě pracovních míst vycházejících z MSP, které jsou odhodlány poskytovat kvalitní produkty a služby; zdůrazňuje význam oživení hospodářského růstu v celém spektru společností; zdůrazňuje, že MSP jsou součástí širšího „ekosystému“ podniků; bere na vědomí, že v rámci tohoto „ekosystému“ je rovněž třeba zajistit, aby stejná pozornost byla věnována zlepšování přístupu k financování mikropodnikům i jednočlenným společnostem; bere na vědomí, že větší společnosti jsou do značné míry závislé na široké síti menších MSP;
3. zdůrazňuje, že kvůli negativním dopadům finanční a hospodářské krize má mnoho MSP potíže s přístupem k financování a že tento druh podniků musí nyní splňovat nová a někdy přísnější regulační kritéria než dříve; zdůrazňuje, že je třeba, aby pro bankovní instituce, které během krize využívaly státní podporu a jiná nepřímá opatření finanční podpory, jako jsou státní záruky a podpora v oblasti likvidity ze strany centrálních bank a Evropské centrální banky, byly stanoveny cíle, pokud jde o výši finančních prostředků a podmínky, které poskytují MSP; vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí prosadit uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ na vnitrostátní úrovni, což s sebou nese další zjednodušování regulačního a správního prostředí pro MSP;
4. zdůrazňuje skutečnost, že při zjednodušování regulačního a správního prostředí pro MSP je třeba zajistit odpovídající ochranu zaměstnanců v oblasti sociálního zabezpečení a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyzývá Komisi a členské státy, aby potíraly případnou diskriminaci v přístupu k financování, pokud se jedná o MSP provozované znevýhodněnými osobami nebo sociálními skupinami;
5. bere na vědomí, že v posledních letech bylo vynaloženo značné úsilí na snížení administrativní zátěže;
6. zdůrazňuje význam posílení místního bankovního systému; zdůrazňuje odpovědnost bank, od celoevropských až po lokální banky, za uvážlivé investice do hospodářství a konkrétněji do MSP, a úlohu, kterou v tomto směru hrají; bere na vědomí rozdíly mezi členskými státy, co se týče výpůjčních nákladů MSP a přístupu MSP k financování, jež plynou z nepříznivé makroekonomické situace a mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost v příhraničních oblastech; zdůrazňuje, že ačkoli se problémy MSP, co se týče přístupu k úvěrům, v jednotlivých členských státech stále liší, ukazují výsledky průzkumu bankovních půjček z října 2011 provedeného ECB značné zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům, a dokazují tak, že snižování investic na minimum může vést k úvěrové krizi; dále uznává, že v EU existuje značná poptávka po mikroúvěrech;
7. znovu připomíná, že revidovaná pravidla pro přidělování veřejných zakázek a koncesních smluv by neměla v přístupu na trh s veřejnými zakázkami bránit MSP a mikropodnikům;
8. připomíná, že v Evropě je hlavním zdrojem financování MSP bankovní sektor; je přesvědčen, že z důvodu roztříštěnosti bankovního sektoru a z toho vyplývajících velkých rozdílů úvěrových sazeb a nabídek úvěrů mezi jednotlivými zeměmi je nutné ke zlepšování přístupu MSP k financování zaujmout diferencovaný přístup, přičemž je třeba zohlednit specifickou situaci jednotlivých zemí;
Různorodost malých a středních podniků
9. připomíná Komisi, že MSP jsou v Evropě velmi různorodé, od velmi tradičních rodinných firem k rychle rostoucím podnikům, společnostem s moderním technologickým vybavením, mikropodnikům, sociálním podnikům a začínajícím podnikům, a že přístupy k jejich podpoře musí být stejně různorodé;
10. upozorňuje, že v současné situaci, kdy nedostatečný přístup k vhodným zdrojům rizikového kapitálu, zejména v raném stádiu, představuje stále jedno z nejzávažnějších omezení pro vytváření a rozvoj firem orientovaných na růst, klade akční plán Komise velký důraz na spekulativní kapitál jako na možný způsob financování podporujícího růst; zdůrazňuje nicméně, že tento způsob financování je přiměřený pouze pro malý počet MSP a že hlavním zdrojem financování zůstávají bankovní úvěry;
11. zdůrazňuje, že neexistuje univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj široké škály programů, nástrojů a iniciativ vycházejících z individuálních potřeb, od kapitálových nástrojů – jako jsou neformální investoři („business angels“), skupinové financování („crowd funding“) a mnohostranné obchodní systémy – po kvazikapitálové nástroje (jako je mezaninové financování) a dluhové nástroje (jako jsou malé emise podnikových dluhopisů, záruční prostředky a platformy), a to za spolupráce s bankami a jinými subjekty zapojenými do financování MSP (odborníky působícími v oblasti účetnictví, sdruženími podniků nebo malých a středních podniků nebo obchodními komorami), s cílem podpořit podniky v jejich počáteční fázi, fázi růstu a převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb;
12. zdůrazňuje, že by Komise měla vyzdvihnout významnou úlohu, kterou mohou akciové trhy hrát při zlepšování přístupu k likviditě pro MSP i pro investory v různých fázích; znovu připomíná, že akciové trhy vytvořené speciálně pro MSP již v eurozóně fungují a že vznikly v reakci na zvláštní požadavky v oblasti trhu a financování;
Zranitelnost MSP
13. vyzývá Komisi, aby nové předpisy týkající se MSP podrobila celkovému a inkluzivnímu hodnocení dopadu, včetně komplexního testu, při němž bude přihlédnuto k potřebám MSP a k výzvám, jimž tyto podniky musí čelit;
14. zdůrazňuje skutečnost, že MSP jsou často na konci dlouhého dodavatelského řetězce, a jsou tak nejvíce postiženy pozdními platbami a krátkými platebními lhůtami; vítá proto iniciativu Komise, která důrazně vybízí členské státy, aby urychlily provádění směrnice o opožděných platbách;
15. zdůrazňuje skutečnost, že podle průzkumů Komise je nejen přístup k financování, ale také přístup k dovednostem, včetně manažerských dovedností a finančních a účetních znalostí, pro MSP klíčový pro získání finančních prostředků a zajištění inovací, konkurenceschopnosti a růstu; je přesvědčen, že poskytnutí finančních nástrojů EU by proto mělo být doprovázeno zajištěním vhodných systémů poradenství a odborné přípravy a podnikatelských služeb založených na znalostech;
16. pokládá za nutné podporovat MSP na místní úrovni s cílem rozvinout politiky na podporu podnikatelské činnosti, zlepšit situaci malých a středních podniků v průběhu jejich existence a pomoci jim získat přístup k novým trhům; je přesvědčen, že klíčovým prvkem této politiky je uznávání a výměna osvědčených postupů;
Profesionalizace podnikání
17. konstatuje, že nedostatek základních vědomostí podnikatelů o financích omezuje kvalitu podnikatelských plánů, a tudíž také úspěch žádostí o úvěr; žádá proto členské státy, aby potenciálním podnikatelům poskytovaly podporu v oblasti odborného vzdělávání a aby podporovaly partnerství mezi bankami, obchodními komorami, sdruženími podniků a odborníky působícími v oblasti účetnictví;
18. je přesvědčen, že podnikání žen je nevyužitým zdrojem růstu a konkurenceschopnosti EU, který by měl být podporován a rozšiřován, a že veškeré překážky, kterým ženy čelí na trhu práce, by měly být odstraněny;
19. domnívá se, že by do základních vzdělávacích systémů mělo být zařazeno rozvíjení podnikatelských dovedností a programy o fungování a interakci trhu, ekonomiky a finančního systému; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily finanční vzdělávání; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;
20. domnívá se, že je zapotřebí zvláštní strategie pro zakládání podniků a finančních nástrojů pro zavádění inovačních projektů a rozvíjení kreativity mladých podnikatelů;
21. zdůrazňuje skutečnost, že v některých členských státech již existují určité osvědčené postupy týkající se zlepšování přípravy podnikatelů; vyzývá Komisi, aby podporovala provádění těchto postupů v dalších členských státech;
22. zdůrazňuje, že je nezbytné zjednodušené a pravidelné informování podnikatelů, potenciálních podnikatelů a bank o iniciativách v oblasti odborné přípravy, financování z EU a programech pro MSP na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, neboť je třeba, aby využívali všech dostupných příležitostí a opatření; vyzývá Komisi, aby zajistila,že vnitrostátní organizace MSP budou řádně informovány o iniciativách a politických návrzích EU;
23. vyzývá k většímu úsilí o komunikaci ze strany skupiny EIB s cílem prosazovat finanční plány týkající se MSP ve spolupráci s organizacemi MSP;
24. upozorňuje, že je nezbytné poskytovat poradenství podnikatelům, kteří vyhlásili úpadek, neboť 15 % podniků, které ukončí svou činnost, tak činí z důvodu úpadku; podporuje zjednodušení a zkrácení úpadkového řízení, aby dotčení podnikatelé dostali druhou šanci, neboť ti, kdo začínají podnikat znovu, mohou mít lepší výsledky;
Transparentnost
25. konstatuje, že znalosti věřitelů v oblasti úvěrových nástrojů jsou všeobecně lepší než znalosti podnikatelů a že by podnikatelé měli s věřiteli lépe komunikovat o svém obchodním plánu a dlouhodobé strategii; zdůrazňuje, že toto zamlčování informací vytváří problémy při projednávání žádosti o úvěr; uznává, že je nutné, aby MSP získaly jim uzpůsobené poradenství v oblasti možností získání úvěru; vyzývá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů týkajících se konkrétních řešení pro dialog, spolupráci a výměnu informací mezi věřiteli a podnikateli; vyzývá Komisi, aby posílila dialog a spolupráci mezi podnikateli a věřiteli;
26. zdůrazňuje, že by věřitelé měli stanovit jasná a konkrétní kritéria pro podávání žádostí o financování transparentním způsobem; zdůrazňuje, že pokud věřitel úplně nebo částečně zamítne žádost o úvěr, musí podnikatele odpovídajícím a konstruktivním způsobem informovat o důvodech pro toto zamítnutí; žádá Komisi, aby stanovila jasné pokyny pro tento konstruktivní přístup k transparentnosti;
27. konstatuje, že pokud MSP splatí úvěr předčasně, musí věřiteli uhradit ztrátu financování a často mu navíc zaplatit pokutu, což vede k příliš vysokým celkovým nákladům; vyzývá Komisi, aby navrhla větší transparentnost ve všech smlouvách o předčasném splacení uzavíraných s MSP a aby se zabývala možností stanovit strop, který by omezoval náklady na tento druh operací;
28. konstatuje, že MSP, chtějí-li získat financování od úvěrových institucí, čelí neustále se zpřísňujícím požadavkům, včetně osobních záruk; konstatuje, že zvýšené úrokové sazby by mohly vést ke zvýšení necenových požadavků a podmínek, včetně osobních záruk; domnívá se proto, že legislativa nutná k regulaci finančního průmyslu musí výslovně chránit a podněcovat efektivní poskytování úvěrů reálné ekonomice, zejména MSP;
29. vyzývá členské státy, aby omezily administrativní zátěž spojenou se zahájením činnosti i s fungováním MSP, a to s ohledem na rozdíly mezi zeměmi v této oblasti, které brání dokončení jednotného trhu; zdůrazňuje, že je důležité snížit počet dnů, jichž je zapotřebí k založení nového podniku; žádá Komisi, aby prostudovala osvědčené potenciální postupy, jež by měly být zavedeny v členských státech; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zavést pro MSP jediné identifikační číslo uložené v jediné evropské databázi MSP obsahující veškeré finanční údaje, jež by MSP usnadňovalo podávání přihlášek do evropských a vnitrostátních programů a žádostí o financování; upozorňuje, že při zavádění tohoto identifikačního čísla pro MSP je nezbytné věnovat pozornost zásadám na ochranu údajů;
30. vítá návrh Komise na podporu používání kvalitativního úvěrového hodnocení coby nástroje na doplnění standardního kvantitativního hodnocení úvěruschopnosti MSP;
Nové způsoby financování
31. vítá nové programy financování Komise, které zohledňují zvláštní charakteristiky MSP; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela financování EU uzpůsobené pro MSP; zdůrazňuje skutečnost, že je třeba zabránit roztříštěnosti financování a že financování může být efektivní pouze tehdy, je-li schopné pokrýt podstatnou část potřeb daného MSP;
32. je pevně přesvědčen o tom, že finanční prostředky dluhových a kapitálových nástrojů financování v rámci programu COSME a Horizont 2020 by měly být podstatně navýšeny a přístup MSP k těmto nástrojům by se měl výrazně zlepšit;
33. zastává názor, že by Komise měla prozkoumat způsoby, jak by bylo možné zlepšit evropský kvazikapitálový trh, zejména mezaninové financování; doporučuje, aby se Komise zabývala tím, jak posílit mezaninový nástroj růstu EIF, a aby prozkoumala nové mezaninové produkty, jako je ručení za mezaninové úvěry; doporučuje rovněž, aby byly poskytnuty údaje a analýzy týkající se finančních nástrojů za účelem omezení překážek pro finanční zprostředkovatele, kteří mohou mít zájem zabývat se úvěrovým trhem pro mezaninový kapitál v EU;
34. vyzývá k tomu, aby nejméně 20 % prostředků z rozpočtu programu Horizont 2020 bylo přiděleno na financování inovací v MSP;
35. konstatuje, že kapitálové záruky jsou obecně oceňovány a využívány MSP i úvěrovými institucemi; vítá úsilí Komise v této věci; vyzývá členské státy, aby pro kapitálové záruky zavedly vhodný rámec;
36. vyzývá Komisi, aby poskytla vhodný a přizpůsobený regulační rámec pro poskytovatele financování MSP, který by pro ně nebyl zatěžující a který by rovněž získal důvěru investorů (v rámci evropských právních předpisů o účetních standardech, směrnice o prospektu, směrnice o transparentnosti, směrnice o zneužívání trhu a směrnice o trzích finančních nástrojů);
37. vítá dohodu uzavřenou v Evropské radě ve dnech 28. a 29. června 2012 o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o 10 miliard EUR, což skupině EIB umožní zvýšit svou úvěrovou kapacitu v rámci Unie o přibližně 60 miliard EUR v období 2012–2015 a využít pákového efektu přibližně 180 miliard EUR celkových investic, díky čemuž bude plnit vítanou úlohu v rámci společného úsilí o oživení evropského hospodářství; vítá skutečnost, že EIB ve svých úvěrových prioritách konkrétně uvádí potřebu rozšířit spektrum bankovních partnerů pro poskytování úvěrů MSP tak, aby zahrnovalo nové zprostředkovatele tradičních i netradičních finančních úvěrů; zdůrazňuje, že tento nový závazek nesmí narušovat paralelní snahy o posílení a zlepšení společných nástrojů financovaných EIB a z rozpočtu Unie, které jsou využívány pro sdílení rizik a kapitálovou účast; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posílila a optimalizovala nástroje pro sdílení rizik Evropské investiční banky a programy Evropského investičního fondu týkající se portfolií kapitálového nebo mezaninového financování, které poskytují finanční instituce (zprostředkovatelé) MSP; uznává, že politika soudržnosti je jedním z hlavních zdrojů finanční podpory MSP v EU a že programy financování v rámci strukturálních fondů, snížení administrativní zátěže a zvýšení rychlosti a účinnosti jsou nezbytné pro podporu obnovy hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti;
38. vyzývá Komisi, aby zřídila stálou platformu evropských záruk v rámci Evropského investičního fondu pro usnadnění přístupu MSP k financování, což urychlí rozvoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách a sníží kapitálové požadavky bank a rizika pro finanční zprostředkovatele;
39. vybízí EIB, aby dále rozvíjela svou iniciativu mikrofinancování projektů, a posilovala tak svůj příspěvek k plnění priorit politik EU v oblasti sociálního začlenění;
40. konstatuje, že v některých členských státech dosahují rekordní výše úspory domácností na bankovních účtech, zatímco v jiných členských státech se vklady snižují z důvodu dopadů krize; zdůrazňuje, že vytvoření řádného rámce pobídek s cílem aktivovat tyto úspory domácností by mělo usnadnit přístup MSP k financování, jak v rámci jejich státu, tak přeshraničně, a oživit hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na aktivaci těchto úspor, např. zavedením pobídek, které budou vycházet z osvědčených postupů existujících v členských státech;
41. bere na vědomí, že MSP přispívají k pracovnímu zapojení obyvatelstva v regionech, kde je míra zaměstnanosti nižší, neboť stimulují její zvýšení a pomáhají při naplňování aktuálních potřeb obyvatel, což má pozitivní dopad na rozvoj místních společenství; domnívá se proto, že rozvíjení MSP je jedním ze způsobů snižování rozdílů na vnitrostátní úrovni;
42. vítá podporu poskytovanou MSP a mikropodnikům prostřednictvím iniciativ, jako jsou PSCI, program Tvůrčí Evropa (včetně facility pro záruky za půjčky v kulturním a tvůrčím odvětví), COSME a Horizont 2020, které nabízejí nová řešení, jak zlepšit znalosti a rozvíjet dovednosti, jež MSP a mikropodnikům umožňují rozvíjet se dynamickým způsobem;
43. vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsob, jak zlepšit přístup k financování pro MSP, které zamýšlejí poskytovat veřejnému sektoru inovační díla, dodávky nebo služby; žádá zejména o přijetí opatření, která zlepší podmínky financování tím, že zajistí, aby rizikový kapitál a další relevantní zdroje financování plně uznávaly růstový potenciál inovačních podniků, které spolupracují s partnery veřejného sektoru jak na projektech veřejných zakázek v předobchodní fázi, tak v rámci inovačních partnerství;
44. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit spravedlivý, otevřený a transparentní regulační rámec EU pro zadávání veřejných zakázek a přiměřené, transparentní a nediskriminační prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[3], aby měly MSP lepší přístup k veřejným zakázkám a byly skutečně schopné tyto zakázky uskutečnit;
45. dodává, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby zjednodušení přeshraniční činnosti MSP současně neusnadňovalo přeshraniční fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, zejména ve stavebnictví;
46. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2011)0235.
- [2] Úř. věst. C 308E, 20.10.2011, s. 6.
- [3] Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Malé a střední podniky (MSP) jsou pro Evropskou unii velmi důležité. Jsou páteří evropského hospodářství a důležitými hybateli hospodářského růstu v Evropské unii. MSP obrovským způsobem přispívají k vytváření zaměstnanosti ve 27 členských státech Evropské unie.
MSP jsou však zranitelné, což se ukázalo v období následujícím po krizi. Někteří věřitelé se kvůli krizi stali opatrnější při poskytování úvěrů MSP. Někdy jsou dokonce až příliš opatrní, ačkoli by příliš malé investice mohly vést k úvěrové krizi. Nová a přísná pravidla např. pro finanční instituce a kapitálové požadavky zavedená jak EU, tak vnitrostátními orgány, navíc způsobila, že přístup MSP k finančním prostředkům je nyní obtížnější. MSP jsou rovněž často na konci dlouhého dodavatelského řetězce, a jsou tak nejvíce postiženy pozdními platbami a platebními lhůtami, které se nyní používají.
Když byly potíže MSP s přístupem k financování projednávány se zúčastněnými stranami, bylo identifikováno několik problémů. Zdá se, že věřitelé nejsou při poskytování úvěru MSP opatrnější ve všech členských státech. V některých členských státech byly do MSP v posledních letech investovány rekordní částky.
Na druhou stranu se však všechny zúčastněné strany shodují, že by evropské i vnitrostátní orgány měly být při zavádění nových pravidel pro kapitálové požadavky opatrné. Jelikož neexistuje celkové hodnocení dopadu, jež by pokrývalo všechna různá zavedená pravidla, jsou důsledky pro finanční odvětví i pro přístup MSP k financování velice nejisté. Přesto je však nutné zabránit i přehnaným reakcím věřitelů na nové kapitálové požadavky.
Byly zmíněny i další strukturální problémy, které již existovaly a s krizí nemají žádnou přímou souvislost. Jedním z hlavních problémů při sjednávání smlouvy o úvěru je nedostatek informací mezi MSP a věřiteli. Obě strany se shodují na tom, že lepší komunikace by měla zlepšit porozumění věřitelů, co se týče potřeby úvěru ze strany MSP, a porozumění MSP jednotlivým možnostem úvěru. Na druhou stranu by však k rychlejšímu vyjednávání přispělo i pravidelnější monitorování finanční situace MSP a základní finanční znalosti.
Problémem pro MSP je rovněž nedostatek transparentnosti např. při předčasném splacení úvěru. Ztráta financování a dodatečná pokuta nebývají vždy dopředu dobře vymezeny. Někdy bývají celkové náklady na předčasné splacení tak vysoké, že si je MSP nemohou dovolit, což jim znemožňuje přehodnotit svá investiční a úvěrová rozhodnutí.
Kvůli přísnějším kapitálovým požadavkům požadují často věřitelé kromě běžných bankovních záruk i další osobní záruky. To může pro podnikatele znamenat další překážku, která jim brání v založení nového MSP nebo v dalších investicích do MSP stávajícího.
Zúčastněné strany samy navrhly některá řešení, která by mohla MSP zlepšit přístup k financování: 1) profesionalizace odvětví; 2) lepší spolupráce a výměna informací mezi MSP a věřiteli; 3) pravidelnější monitorování finanční situace MSP; 4) stanovení jasných pravidel pro používání (osobních) záruk; 5) stanovení jasných pravidel pro předčasné splacení úvěru, případné pokuty a výpočet ztráty zisku. V „Akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ předkládá Komise některé dobré návrhy a řešení. Ale jelikož neexistuje žádný „prototyp MSP“, rádi bychom zdůraznili, že rovněž neexistuje univerzální řešení a že různé MSP mají různé potřeby.
Vítáme proto návrh Komise, chtěli bychom však zdůraznit, že rizikový kapitál, který Komise ve svém akčním plánu správně vyzdvihuje, je přiměřeným způsobem financování podporujícím růst pouze u malého počtu MSP. Žádáme proto Komisi, aby podporovala i alternativní mechanismy financování.
V tomto období krize se domácnosti rozhodují spíše pro spoření než pro spotřebu. V některých členských státech dosahují úspory domácností na bankovních účtech rekordní výše. Chceme proto požádat Komisi, aby se zabývala otázkou, jak může EU spolu s členskými státy usnadnit aktivaci těchto úspor, např. zavedením daňových pobídek.
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (4. 12. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
ke zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky
(2012/2134(INI))
Navrhovatelka: Anthea McIntyre
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že malé a střední podniky poskytují asi 90 milionů pracovních míst v EU, přičemž 30 % připadá na mikropodniky, a že 85 % všech nových pracovních míst v letech 2002 a 2012 bylo vytvořeno malými a středními podniky, zejména novými podniky[1].
2. bere na vědomí, že MSP přispívají k podněcování činnosti obyvatelstva v regionech, kde je míra zaměstnanosti nižší tím, že stimulují zvýšení zaměstnanosti a pomáhají při naplňování potřeb obyvatel a tudíž mají pozitivní dopad na rozvoj místních společenství; domnívá se proto, že rozvíjení malých a středních podniků je jedním ze způsobů snižování rozdílů na vnitrostátní úrovni;
3. upozorňuje, že MSP mohou vytvářet růst a pracovní místa pouze tehdy, pokud jsou k dispozici rovněž příznivé finanční podmínky pro investice s vyšším rizikovým profilem;
4. konstatuje, že pouze 7 % evropských malých a středních podniků využívá rizikového kapitálu a že 60 % podniků tvrdí, že rizikový kapitál je pro ně nepoužitelný; poznamenává rovněž, že dalších 22 % má zdrženlivý postoj k obchodování s fondy rizikového kapitálu[2]
5. zdůrazňuje rovněž, že úvěrové fondy, které se zaměřují na mikropodniky, malé podniky a nezaměstnané osoby, které si přejí začít podnikat, vedou ke stimulaci místního podnikání a zejména podporují odpovědné investování a tudíž i vytváření pracovních míst;
6. vítá proto příležitostí k investování, které MSP poskytují strukturální fondy; domnívá se však, že je nezbytné, aby byl malým a středním podnikům tento přístup usnadněn a že by měly být o těchto možnostech lépe informovány;
7. konstatuje, že přístup k dostupným finančním prostředkům je zásadní z toho důvodu, aby podniky mohly své investice financovat, aby bylo zajištěno, že podniky dosáhnou svého růstového potenciálu, a aby bylo usnadněno zakládání nových podniků, zejména v případě velmi malých podniků a podniků sociální ekonomiky, čímž se přispěje k budoucímu růstu, zachování stávajících pracovních míst a podpoře vytváření míst nových; zdůrazňuje, že přístup k financování je zvláště důležitý pro mladé podnikatele, kteří si zakládají vlastní podnik a pro podnikatele, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo pro ty, kteří zaměstnávají osoby ze sociálně znevýhodněného prostředí;
8. zdůrazňuje, že bez jakéhokoli vkladu nemohou MSP, a zejména mikropodniky, získat přístup k půjčkám a že je třeba podporovat veškeré úsilí vedoucí k zabezpečení bankovních záruk pro účely zahájení podnikání; zdůrazňuje, že zejména v obdobích hospodářské krize by financování MSP v rámci evropských a vnitrostátních programů mělo být považováno za prioritu s cílem vytvářet pracovní příležitosti; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly, jak by co nejlépe mohly zjednodušit své postupy s cílem zabezpečit, že byl bez byrokratických průtahů zajištěn přístup k finančním prostředkům, a tím zajistily podporu růstu, vytváření pracovních míst a inovacím;
9. vítá podporu poskytovanou malým a středním podnikům a mikropodnikům prostřednictvím iniciativ, jako jsou PSCI, program Tvůrčí Evropa (včetně nástroje pro záruky za půjčky v kulturním a kreativním odvětví), COSME a Horizont 2020, které nabízejí nová řešení, jak zlepšit znalosti a dovednosti, usnadňující dynamický rozvoj malých a středních podniků a mikropodniků;
10. navrhuje usnadnění a podporu přístupu k informacím o vztahu ke společnosti a k životnímu prostředí prostřednictvím značky s cílem lépe přilákat finanční investice;
11. zdůrazňuje, že i přes úspěšné iniciativy EU, jíž je např. směrnice o opožděných platbách, přetrvávají zde velké překážky, např. omezený přístup k financování a vysoké náklady na financování, které mají dopad na schopnost malých a středních podniků zachovávat stávající pracovní místa a vytvářet místa nová;
12. vyzývá k zavedení pravidel, která budou po úvěrových institucích vyžadovat, aby rychle reagovaly na žádost o financování ze strany MSP;
13. vyzývá členské státy, aby vzhledem k tomu, že ekonomická udržitelnost MSP byla vážně ohrožena výrazným zpomalením plateb za obchodní transakce v období velkých ekonomických obtíží, urychlily zavádění směrnice o opožděných platbách;
14. vítá nabídku Komise spolupracovat se sociálními partnery a sehrávat koordinační úlohu při výměně osvědčených postupů mezi členskými státy co se týče financování MSP;
15. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou sehrává Evropská investiční banka tím, že přijímá přímá konkrétní opatření za účelem usnadnění přístupu k financování, a to zejména pro malé podniky a mikropodniky;
16. požaduje, aby s výjimkou řádně odůvodněných případů byla stanovena jednoduchá pravidla, která umožní oddělit majetek podniku od majetku vedoucího podniku i v případě, kdy podnikatel vykonává svou činnost jako jednotlivec;
17. vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost používání těch nejlepších mechanismů analýzy trhu jako nástrojů na podporu úsilí o internacionalizaci činnosti malých a středních podniků a k vytvoření mechanismů na podporu jejich strategického plánování;
18. zdůrazňuje výhody nových forem financování prostřednictvím inovačních programů a nebankovních způsobů financování, jako jsou peer-to-peer systémy poskytování půjček, mikroúvěry, dluhopisy MSP a fakturační produkty, které mohou poskytnout zásadní investice sociálním podnikům a začínajícím samostatně výdělečně činným osobám;
19. bere na vědomí potencionální význam vnitrostátních a regionálních investičních bank, které mohou poskytovat dostupné financování pro MSP v případech, kdy komerční banky a jiné zdroje soukromého financování nejsou k dispozici;
20. konstatuje, že nedostatek znalostí a informací může ovlivnit poskytování dluhových a kapitálových finančních prostředků malým a středním podnikům, což ve svém důsledku povede k tomu, že bude potenciálně životaschopným podnikům odmítnuto financování, což zpomalí rozvoj nebo vytváření životaschopných malých a středních podniků a mikropodniků; uznává, že jedno kontaktní místo a elektronická veřejná správa mohou pomoci zmírnit tento problém tím, že veškeré relevantní informace budou malým a středním podnikům poskytovány ve snadno dostupné formě;
21. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy podnikla kroky za účelem poskytování srozumitelných, komplexních a odborných informací na regionální a místní úrovni pro MSP, které usilují o získání financování s cílem usnadnit jejich přístup k možnostem financování a snížit informační deficit, který je hlavním důvodem pro to, že je MSP omezován přístup k financování, což má naopak vliv na jejich schopnost vytvářet pracovní příležitosti;
22. zdůrazňuje nezbytnost přezkoumat překážky pro přeshraniční investice na úrovni EU s cílem na jedné straně podpořit využívání přeshraničního financování a vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům na straně druhé;
23. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy usnadnily malým a středním podnikům přístup k financování prostřednictvím transparentních postupů zaměřených na posílení konkurenceschopnosti ekonomiky, zachování míry zaměstnanosti a boj proti nezaměstnanosti;
24. vítá zlepšení testu MSP, které zaručuje, že všechny dostupné možnosti jsou pravidelně přehodnocovány během vývoje nových legislativních návrhů takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo nepřiměřenou zátěž MSP nebo mikropodnikům;
zdůrazňuje však, že taková opatření by se neměla vztahovat na oblast zdraví a bezpečnosti při práci;
25. uznává však, že administrativní zátěž a finanční rizika spojená s přístupem k financování mohou způsobit stres a mít další negativní vlivy na zdraví pracovníků a vlastníků malých a středních podniků a mikropodniků; zdůrazňuje, že je nutné, aby zaměstnání a právní úprava v sociální oblasti přispívaly k pohodě podnikatelů a jejich zaměstnanců, aniž by docházelo ke vzniku dalších překážek na jejich cestě k úspěchu;
26. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily silné sociální a ekonomické argumenty ve prospěch využívání stávajících iniciativ EU, které umožňují potenciálním a stávajícím vlastníkům malých a středních podniků získat dovednosti, nástroje a znalosti nezbytné pro úspěšné finanční řízení.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
29.11.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
35 0 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Regina Bastos, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Alejandro Cercas, Emer Costello, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Thomas Händel, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Nicole Sinclaire, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Andrea Zanoni, Inês Cristina Zuber |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Georges Bach, Edite Estrela, Sergio Gutiérrez Prieto, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Svetoslav Hristov Malinov, Anthea McIntyre, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner, Csaba Sógor |
||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jens Geier, Åsa Westlund |
||||
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (30. 11. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování
(2012/2134(INI))
Navrhovatel: Jorgo Chatzimarkakis
NÁVRHY
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá akční plán Komise a opatření přijatá s cílem zjednodušit přístup malých a středních podniků k financování;
2. vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je v rámci aktu o jednotném trhu usnadnit přístup společností k prostředkům pro dlouhodobé investice;
3. konstatuje, že 99 % všech evropských podniků představují malé a střední podniky, které vytvářejí 85 % pracovních míst, a že v mnoha případech sítě menších malých a středních podniků poskytují spolehlivou podporu větším společnostem; domnívá se, že malé a střední podniky jsou tudíž hnací silou evropského hospodářství a mají hlavní podíl na vytváření pracovních míst, udržitelném růstu a inovacích;
4. poukazuje na to, že malé a střední podniky jsou napříč Evropou velmi rozmanité, co se týče používaných modelů podnikání a investičních a inovačních kritérií, a proto čelí různým typům finančních problémů; zdůrazňuje, že tato skutečnost by měla být zohledněna ve způsobech jejich financování, a doporučuje různé metody analýzy a podpory pro každý investiční model;
5. poznamenává, že finanční krize v EU vedla k úpadku řady evropských bank a že v důsledku toho jsou jednak věřitelé méně ochotni poskytovat úvěry malým a středním podnikům, což těmto podnikům ztěžuje přístup k financování, a jednak společnosti ztratily důvěru v úvěrové instituce, takže nežádají o půjčky; vyjadřuje znepokojení nad tím, že bankovnictví, které je stále obezřetnější ve vztahu ke kapitálu a k rizikům, žádá vyšší zajištění a vyšší rizikové prémie, přičemž oba tyto požadavky vedou k nedostatečnému financování a promarnění podnikatelských a pracovních příležitostí v tomto velmi rozsáhlém hospodářském sektoru; pokládá proto za klíčové, aby byly k dispozici programy zajišťování úvěrů a půjček, má-li být využit potenciál malých a středních podniků z hlediska růstu a vytváření pracovních míst;
6. zdůrazňuje, že vyšší daně ukládané v důsledku snah o fiskální korekci v členských státech, na něž se vztahují intervenční opatření, velmi ztěžují situaci malých a středních podniků a spotřebitelů; žádá, aby byla přijata opatření, která malým a středním podnikům usnadní podávání žádostí o účast v unijních a vnitrostátních programech a o poskytnutí finančních prostředků; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnotící studii o dopadu fiskální korekce a zaměřila se v ní konkrétně na malé a střední podniky;
7. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že hospodářská krize vedla k bankrotu mnoha životaschopných podniků; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby podnikatelům poskytly prostřednictvím finanční pomoci druhou šanci k vybudování nových podniků;
8. vyzývá členské státy, aby zavedly zrychlené postupy a jednotná místa pro vyřizování všech potřebných záležitostí pro malé a střední podniky, a napomohly tak zakládání nových podniků a usnadnily jejich přístup na mezinárodní trhy; vyzývá Komisi, aby zajistila větší provázanost jednotlivých programů, v jejichž rámci jsou poskytovány záruky, a náležitou rovnováhu mezi programy na podporu financování inovace či poskytování rizikového kapitálu malým a středním podnikům v členských státech a na úrovni EU;
9. vyzývá Komisi, aby dále zlepšila spolupráci s vnitrostátními rozvojovými a obchodními bankami s cílem shromažďovat zkušenosti, vzájemně si vyměňovat osvědčené postupy, vytvářet synergie a určit způsoby, jak lze zjednodušit a racionalizovat finanční programy EU určené malým a středním podnikům, a aby přijala opatření, která umožní stávajícím investičním bankám pro malé a střední podniky rozšířit svou činnost v jiných členských státech v souladu s podmínkami platnými v těchto členských státech;
10. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily neformální investory a aby pro tento model financování vytvořily náležité daňové pobídky; dále Komisi a členské státy vyzývá, aby podporovaly programy družstevního financování, jichž se účastní zkušení penzionovaní vedoucí pracovníci a poskytovatelé finančních prostředků;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly více informací o iniciativách EU na podporu financování malých a středních podniků, včetně Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME);
12. domnívá se, že využití úspor domácností je zásadním prostředkem k povzbuzení investic do malých a středních podniků; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na lepší využívání disponibilního kapitálu pro výše uvedené podniky;
13. zdůrazňuje, že je důležité, aby měly malé a střední podniky lepší přístup k informacím; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby na jediné evropské internetové stránce poskytly podnikatelům úplné a platné informace o přístupu k odpovídajícímu financování, a to ve všech jazycích EU a s užitečnými odkazy;
14. vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsob, jak zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky, které zamýšlejí poskytovat veřejnému sektoru inovativní práce, dodávky nebo služby; žádá zejména o přijetí opatření, která zlepší podmínky financování tím, že zajistí, aby rizikový kapitál a další relevantní zdroje financování plně uznávaly růstový potenciál inovativních podniků, které spolupracují s partnery veřejného sektoru jak na projektech veřejných zakázek v předobchodní fázi, tak v rámci inovačních partnerství;
15. trvá na tom, že je nezbytné dále zvyšovat povědomí studentů a jejich profesorů o podnikání; zdůrazňuje, že je důležité, aby součástí vzdělávacích kurzů pro budoucí podnikatele bylo i náležité školení o přístupu k financování;
16. vyzývá členské státy, aby snížily byrokratickou zátěž a zjednodušily postupy, které brání zakládání nových podniků a vytváří překážky fungování malých a středních podniků, zejména s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 nazvané „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum a přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803); v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy ve všech relevantních oblastech politik důsledně používaly test dopadů na malé a střední podniky;
17. žádá Komisi, aby navrhla jednodušší a méně nákladné předpisy a pokyny, zejména pro programy na podporu financování malých a středních podniků v malém objemu ve formě záruk a mezaninových nástrojů nebo nástrojů založených na vlastním kapitálu;
18. zdůrazňuje, že je důležité omezit formální požadavky na založení nového podniku, a žádá Komisi, aby ve všech členských státech studovala osvědčené postupy a podporovala šíření úspěšných příkladů;
19. žádá členské státy, aby malým a středním podnikům usnadnily přístup k finančním prostředkům tím, že zjednoduší pravidla pro předkládání údajů a podpoří vznik internetových registrů údajů pro osvědčení a další podkladové dokumenty;
20. vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly směrnici o opožděných platbách[1] do vnitrostátního práva;
21. zdůrazňuje, že s ohledem na zajištění finančních prostředků na investice do malých a středních podniků je důležité pomoci těmto podnikům, aby přilákaly investory, zejména prostřednictvím poskytnutí pomoci s profesionálním vypracováváním přesvědčivých podnikatelských plánů;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly zjednodušením daní a souvisejících administrativních postupů pro malé a střední podniky a aby odstranily přetrvávající zátěž v zájmu lepší podpory investic, podpory přeshraničního obchodu a posílení produktivity a růstu;
23. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit spravedlivý, otevřený a transparentní regulační rámec EU pro zadávání veřejných zakázek a přiměřeně, transparentně a nediskriminačně prosazovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[2], aby měly malé a střední podniky lepší přístup k veřejným zakázkám a aby měly skutečně možnost tyto zakázky uskutečnit;
24. dodává, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby zjednodušení přeshraniční činnosti malých a středních podniků současně neumožňovalo přeshraniční fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, zejména ve stavebnictví;
25. domnívá se, že mají-li se finanční prostředky dostat k malým a středním podnikům, měl by se zavést monitorovací systém k zajištění toho, aby banky používaly finanční prostředky a záruky na rozšíření poskytování úvěrů těmto podnikům; domnívá se, že tento systém by mohl zahrnovat podávání zpráv a kodex chování bank poskytujících úvěry malým a středním podnikům.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
28.11.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
35 1 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pablo Arias Echeverría, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Cornelis de Jong, Vicente Miguel Garcés Ramón, Thomas Händel, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Toine Manders, Franz Obermayr, Sirpa Pietikäinen, Phil Prendergast, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Gino Trematerra, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Regina Bastos, Jürgen Creutzmann, Ashley Fox, Marielle Gallo, María Irigoyen Pérez, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Marc Tarabella, Patricia van der Kammen, Kerstin Westphal |
||||
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (6. 12. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
ke zlepšení přístupu MSP k financování
(2012/2134(INI))
Navrhovatel: Vladimír Maňka
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá akční plán EU týkající se zlepšení přístupu mikropodniků, malých a středních podniků k financování v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 s cílem umožnit jim překonat obtíže, jimž čelí během stávající hospodářské a finanční krize;
2. zdůrazňuje, že MSP mají pro hospodářství EU klíčový význam a že byly výše zmíněnou krizí významně postiženy; uznává, že zajištění dostatečného a včasného zlepšení přístupu MSP k financování povzbuzuje a posiluje hospodářský růst, vytváření pracovních míst, pracovní produktivitu a sociální soudržnost, jež jsou nezbytné pro prosperitu regionů EU, a zároveň vede k výraznému místnímu, regionálnímu a vnitrostátnímu rozvoji a chrání pracovní místa v dané oblasti;
3. je zastáncem navýšení kapitálu Evropské investiční banky jakožto prostředku ke snazšímu poskytování úvěrů MSP a k uskutečnění nových investic s cílem oživit hospodářskou aktivitu, vytvořit pracovní místa a generovat bohatství;
4. uznává, že v dobách rozpočtových omezení a snížené kapacity soukromého sektoru je politika soudržnosti jedním z hlavních zdrojů podpory pro malé a střední podniky EU a hlavním investičním nástrojem pro konvergenci a udržitelný rozvoj EU; má za to, že budoucí finanční podpora – koordinovaná s dalšími odvětvovými opatřeními podporujícími MSP – by měla být zaměřena na posílení kapacity MSP v oblasti výzkumu a inovací MSP, podporovat jejich výkonnost s cílem vytvářet další pracovní místa a podporovat znovuobnovení hospodářství EU a znovunastolení její konkurenceschopnosti;
5. zdůrazňuje, že je dále nutné povzbuzovat zjednodušování administrativních postupů na evropské, vnitrostátní, regionální a přeshraniční úrovni s cílem vytvořit jasný, a transparentní právní rámec a omezit složitost předpisů, která často představuje překážku pro příjemce pomoci, a to zejména pro MSP, při ucházení se o financování EU, např. vytvořením agentury jediného kontaktního místa pro žadatele, zkrácení postupů schvalování pro účely získávání finančních prostředků a rychlejším vyplácením dotací;
6. podporuje rozhodnutí Komise vytvořit v rámci budoucí regulační politiky soudržnosti širokou škálu přizpůsobených nových finančních nástrojů určených pro MSP s cílem zlepšit, urychlit poskytování informací o těchto finančních nástrojích, jakož i jejich využívání a monitorování jejich činnosti; doporučuje, aby bylo využívání strukturálních fondů spolu s financováním EIB dále analyzováno, a to zejména s cílem financovat fondy rizikového kapitálu a fondy, které mohou zvyšovat svůj výnos prostřednictvím vytváření dodatečného financování pro MSP.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum pøijetí |
27.11.2012 |
|
|
|
|
Výsledek koneèného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 2 |
|||
Èlenové pøítomní pøi koneèném hlasování |
François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Victor Boştinaru, John Bufton, Salvatore Caronna, Nikos Chrysogelos, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Ewald Stadler, Georgios Stavrakakis, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jan Bøezina, Andrea Cozzolino, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Lena Kolarska-Bobiñska, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter |
||||
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (28. 11. 2012)
pro Hospodářský a měnový výbor
ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování
(2012/2134(INI))
Navrhovatelka: Rebecca Taylor
NÁVRHY
Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá akční plán Komise, který má zlepšit přístup MSP k financování, především pokud se jedná o zdokonalení evropského regulačního rámce pro rizikový kapitál; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby řešení zohledňovala konkrétní potřeby MSP a umožnila jim se rozvíjet s ohledem na jejich velikost, obrat a úvěrové potřeby;
2. poukazuje na nedostatečné odborné znalosti většiny MSP ve finanční a právní oblasti, což jim přístup k finančním prostředkům znesnadňuje; kromě toho upozorňuje na skutečnost, že evropské právní předpisy často představují pro MSP administrativní zátěž a je pro ně náročné je správně interpretovat, což má rovněž dopad na přístup těchto podniků k financování;
3. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zvážila, zda by nebylo v návaznosti na posouzení daňových překážek bránících přeshraničním investicím rizikového kapitálu v EU vhodné provést širší a účinnější přezkum finančních a regulačních pravidel EU, jež v současnosti představují zátěž pro MSP; domnívá se, že na základě tohoto širšího přezkumu by Komise měla předložit návrhy na osvobození MSP v případech, kdy se jich právní předpisy neúměrně dotýkají a neexistuje rozumný důvod pro jejich zahrnutí do působnosti těchto předpisů, nebo by měla uvažovat o individuálním přístupu nebo volnějších režimech, pokud by osvobození nebylo vhodné;
4. zdůrazňuje, že počet MSP, které jsou v likvidaci nebo v konkurzu, stále narůstá a tím roste i nezaměstnanost; konstatuje, že opatření pro růst, jež EU doposud přijala, rozhodně nebyla dostatečně účinná, a vyzývá Komisi, aby urychleně přijala konkrétnější opatření pro přístup MSP k financování a pro jejich oživení a na podporu zaměstnanosti;
5. konstatuje, že Evropská unie postrádá větší přeshraniční aktivitu, pokud jde o přístup MSP k finančním prostředkům, především s ohledem na nové způsoby financování, jako jsou hromadné financování, financování prostřednictvím platforem tzv. business angels a obecněji systémy poskytování půjček ze strany jednotlivců (tzv. peer-to-peer půjčky), které poskytují prostředky malým a středním podnikům, jež by jinak pravděpodobně nezískaly souhlas od obvyklých prostředníků ve finančním sektoru;
6. zdůrazňuje nekonzistentnost právních předpisů v EU, pokud se jedná o tyto nové způsoby financování, a vyzývá Komisi, aby prověřila hlavní rozdíly mezi členskými státy a poskytla obecné pokyny pro tyto nové způsoby financování, které mohou přinést také vysoký růst a tvorbu pracovních míst;
7. vyzývá Komisi, aby v rámci svých budoucích politik zaměřila pozornost na obnovu a podporu MSP, a zdůrazňuje, že budoucí perspektiva Evropy založené pouze na poskytování služeb nepovede k růstu;
8. trvá na tom, že Komise musí při přípravě návrhů právních předpisů prověřovat důsledky pro MSP, se zvláštním ohledem na mikropodniky, a uplatňovat zásadu „mysli nejdříve v malém“ a u všech legislativních návrhů, především u těch, které se týkají finančních záležitostí, zpracovávat hodnocení dopadů, aby zajistila, že všechny možnosti týkající se MSP budou řádně posouzeny, identifikovány a projednány již v raném stádiu, přičemž musí všechny tyto faktory zohledňovat při tvorbě návrhů s cílem minimalizovat dopad na MSP; považuje za zásadní, aby se Komise v budoucích návrzích snažila o minimalizaci regulační zátěže pro MSP a aby případné výjimky zdůvodňovala;
9. zdůrazňuje, že hnací silou evropského hospodářství byly až doposud stovky tisíc MSP, které kvalitou svých výrobků a špičkovým zpracováním utvářely charakter evropské výroby v porovnání se světovými konkurenty;
10. zdůrazňuje, že potíže malých a středních podniků s přístupem k úvěrům často plynou z toho, že neví, jaké nástroje mají k dispozici; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou malým a středním podnikům poskytovat větší podporu, vzdělávání a odbornou přípravu, pokud jde o otázky spojené s financováním, a aby zvážila, zda by při přípravě těchto vzdělávacích projektů neměla těsněji spolupracovat se zástupci MSP; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření, které přinesou zjednodušení, s cílem zlepšit přístup k evropským programům financování;
11. vítá, že Komise důrazně vybízí členské státy, aby urychlily provádění směrnice o opožděných platbách, neboť tyto platby vážně narušují finanční plánování MSP a jsou často skutečnou příčinou jejich úpadku; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podrobně zanalyzovala splácení úvěrů orgány veřejné správy;
12. zdůrazňuje skutečnost, že v přístupu k financování může proti MSP vedeným ženami, příslušníky etnických menšin, osobami se zdravotním postižením a příslušníky jiných menšin docházet k diskriminaci, a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto hrozbu diskriminace uznaly a aby požadovaly – jako jeden z prostředků, jak této diskriminaci čelit –, aby věřitelé podrobně zdůvodňovali každé zamítnutí přístupu MSP k financování;
13. žádá Komisi, aby vypracovala konkrétní strategie financování zaměřené na členské státy, sítě podniků a konsorcia malých a středních podniků.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
27.11.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
19 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Cecilia Wikström |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Sergio Gaetano Cofferati, Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, József Szájer, Axel Voss |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
18.12.2012 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
40 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Elena Băsescu, Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Herbert Dorfmann, Sari Essayah, Vicky Ford, Ashley Fox, Robert Goebbels, Sophia in ‘t Veld, Petru Constantin Luhan, Thomas Mann |
||||