Postup : 2012/2039(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0018/2013

Předložené texty :

A7-0018/2013

Rozpravy :

PV 14/03/2013 - 4
CRE 14/03/2013 - 4

Hlasování :

PV 14/03/2013 - 8.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0094

ZPRÁVA     
PDF 198kWORD 183k
28. 1. 2013
PE 496.679v02-00 A7-0018/2013

obsahující doporučení Komisi o statutu evropské vzájemné společnosti

(2012/2039(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Luigi Berlinguer

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

Navrhovatelka: (*):

Regina Bastos, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komisi o statutu evropské vzájemné společnosti

(2012/2039(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na návrh nařízení Rady o statutu evropské vzájemné společnosti předložený Evropskou komisí (COM(1991)0273) a její pozměněný návrh (COM(1993)0252),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2005 nazvané „Výsledek prověření legislativních návrhů v legislativním procesu“ (COM(2005)0462),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry: „společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání: vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2006 o nedávném vývoji a vyhlídkách v oblasti práva společností(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2010 o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého(4),

–   s ohledem na své písemné prohlášení ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné společnosti, sdružení a nadace(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 o budoucnosti evropského práva obchodních společností(6),

–   s ohledem na posouzení evropského přínosu statutu evropských vzájemných společností, které dne 21. ledna 2013 předložilo Oddělení pro evropskou přidanou hodnotu Výboru pro právní záležitosti;

–   s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0018/2013),

A. vzhledem k tomu, že Komise v březnu 2006 stáhla svůj návrh nařízení Rady o statutu evropské vzájemné společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)(7) bylo přijato v roce 2003 a že Komise předložila dne 8. února 2012 návrh nařízení Rady o statutu evropské nadace;

C. vzhledem k tomu, že studie, kterou zadal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu v roce 2011, jednoznačně ukázala sociální, politické a hospodářské dopady opatření Unie v oblasti vzájemných společností;

D. vzhledem k tomu, že v posledních letech přijal Parlament několik usnesení vyzývajících k přijetí nařízení o statutu evropské vzájemné společnosti; vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že Komise po stažení svého návrhu na zřízení evropského statutu pro vzájemné společnosti v roce 2006 nepředložila nový návrh, jenž by vzájemným společnostem poskytoval vhodný právní nástroj k usnadnění jejich přeshraniční činnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila přezkum některých předchozích návrhů týkajících se statutu evropské vzájemné společnosti a rozhodla se znovu zvážit, zda je třeba přijmout legislativní kroky za účelem vypracování komplexní studie dopadů; vzhledem k tomu, že Parlament vítá studii, jejíž vypracování v této souvislosti zadala Komise a která se týká stávající situace a vyhlídek vzájemných společností v Unii; tato studie se zabývá problémy, s nimiž se vzájemné společnosti potýkají z důvodu chybějících právních rámců v některých členských státech a při zakládání nových vzájemných společností, a to z důvodu kapitálových požadavků a neexistence řešení pro vytváření skupin; vzhledem k tomu, že Komise by měla navrhnout, jak tyto problémy vhodně řešit v zájmu většího uznání přínosů vzájemných společností pro sociální hospodářství, včetně statutu;

F.  vzhledem k tomu, že Komise chvályhodně považuje statut za nezbytný a že se zavázala k vypracování kvalitnějších právních předpisů pro organizace sociálního hospodářství (včetně vzájemných společností), přičemž zdůrazňuje skutečnost, že vzájemné společnosti by měly být schopné působit přeshraničně, a přispívat tak k evropským snahám „o zvýšení růstu a posílení důvěry“ v Evropském hospodářském prostoru(8);

G. vzhledem k tomu, že je tedy nutné doufat, že tento evropský statut bude ambiciózní a inovativní v zájmu ochrany zaměstnanců a jejich rodin v případě mobility v rámci zemí Unie;

H. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti jsou dobrovolnými skupinami fyzických či právnických osob, jejichž účelem je spíše naplňovat potřeby svých členů než návratnost investic, a že fungují na základě zásad dobrovolnosti, otevřeného členství a solidarity členů a jsou řízeny podle demokratických zásad (jako je například zásada jeden člen – jeden hlas), což přispívá k odpovědnému a udržitelnému řízení;

I.   vzhledem k tomu, že z důvodu jejich rozmanitosti fungují evropské vzájemné společnosti ve velmi rozmanitém rámci, ať už se jedná o služby, které poskytují, o jejich velikost nebo o zeměpisnou oblast, již pokrývají;

J.   vzhledem k tomu, že v Evropě existují dva hlavní druhy vzájemných společností, jimiž jsou „vzájemně prospěšné společnosti“ a „vzájemné pojišťovací společnosti“; vzhledem k tomu, že „vzájemně prospěšné společnosti“ poskytují plnění doplňkově, a to buď v rámci zákonem stanoveného systému sociální ochrany, nebo mimo něj; vzhledem k tomu, že „vzájemné pojišťovny“ mohou pokrývat všechny druhy majetku a životních rizik, a vzhledem k tomu, že v některých členských státech mohou vzájemné společnosti dokonce poskytovat služby v jiných oblastech, jako je například bydlení či poskytování úvěrů;

K. vzhledem k tomu, že navzdory své rozmanitosti, organizují vzájemné společnosti služby a zabezpečení v zájmu svých členů, na základě solidarity a způsobem, který je financován kolektivně; vzhledem k tomu, že jsou organizovány demokratickým způsobem a využívají nadbytečnou část svých aktivit ve prospěch svých členů;

L.  vzhledem k tomu, že Unie, jejímž cílem je zaručit rovné podmínky hospodářské soutěže a napomáhat svému hospodářskému rozvoji, by měla vzájemným společnostem, které jsou uznaným typem organizace ve většině členských států, poskytnout přiměřené právní nástroje, které by jim usnadnily rozvoj přeshraniční činnosti a umožnily využívat výhod vnitřního trhu;

M. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti hrají v hospodářství Unie klíčovou úlohu, neboť poskytují zdravotní péči a finančně dostupné pojištění více než 160 milionům evropských občanů; vzhledem k tomu, že tyto společnosti představují více než 180 miliard EUR pojistného a zaměstnávají více než 350 000 osob;

N. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti usnadňují přístup k péči a sociálnímu začlenění a že se plně podílejí na poskytování služeb obecného zájmu v Unii;

O. vzhledem k tomu, že v roce 2010 pracovalo 12,3 milionů evropských občanů v jiném členském státě, což představuje 2,5 % pracovní síly EU;

P.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemají zákonné zdravotní pojišťovny právo podnikat jakožto soukromé společnosti;

Q. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti mají 25% podíl na trhu pojištění a představují 70 % z celkového počtu podniků v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti nelze v rámci jednotného trhu(9) nadále opomíjet a že musí mít k dispozici evropský statut, aby měly stejné podmínky jako jiné typy společností v Unii; vzhledem k tomu, že rozmanitost typů společností je bohatstvím, které musí být plně uznáváno a podporováno;

R.  vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti hrají nebo by měly hrát důležitou úlohu v hospodářství jednotlivých členských států, neboť přispívají k dosažení strategických cílů Unie potvrzených demografickými trendy, mezi něž patří růst podporující začlenění s přístupem k základním zdrojům, právům a sociálním službám pro všechny a k přiměřené zdravotní a dlouhodobé péči založené na solidaritě, dostupnosti, nediskriminaci a nevyloučení a záruky, že potřeba dodatečná péče o seniory nebude mít za následek jejich chudobu a finanční závislost;

S.  vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti jsou zvlášť aktivní v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče a důchodových a sociálních služeb i pro stárnoucí obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že zapojení vzájemných společností jako důležitých zúčastněných stran je zásadní pro dlouhodobě udržitelnou budoucnost sociální ochrany, neboť stárnutí obyvatelstva představuje v současné době významnou výzvu pro evropskou společnost, zejména proto, že je těžkou zkouškou vnitrostátní rozpočtové rovnováhy a může vyvolávat napětí v oblasti veřejných výdajů na sociální ochranu; vzhledem k tomu, že ačkoli vzájemné společnosti mohou hrát důležitou úlohu, neboť nabízejí sociálně odpovědné důchodové systémy v rámci soukromého sektoru, nemohou nahradit silný první pilíř důchodového systému;

T.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor by měl přispět k nalezení řešení problémů spojených s reformou systémů sociálního zabezpečení v Unii a její sociální ekonomiky; vzhledem k tomu, že konkrétně vzájemné společnosti jsou v tomto procesu přirozeně zainteresovanou stranou a měly by v něm hrát svou úlohu;

U. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti, jejichž klíčovými hodnotami jsou solidarita, demokratické řízení a neexistence akcionářů, pracují ve prospěch svých členů, a už ze své podstaty tedy jednají sociálně zodpovědným způsobem;

V. vzhledem k tomu, že hodnoty vzájemných společností odpovídají základním zásadám evropského sociálního modelu; zdůrazňuje, že vzájemné společnosti jsou jakožto subjekty založené na hodnotě solidarity významnými hráči sociálně tržního hospodářství Unie a měly by být více uznávány, zejména přijetím evropského statutu;

W. vzhledem k tomu, že nárůst výdajů v oblasti zdravotní péče a důchodů může mít značné dopady na udržitelnost a pokrytí stávajících systémů sociální ochrany; vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti prosazují klíčové hodnoty sociálního státu v rámci soukromého sektoru, jako je solidarita, nediskriminace a rovný přístup k sociálním službám a jejich kvalita; vzhledem k tomu, že posílení úlohy vzájemných společností v evropském sociálně tržním hospodářství nesmí jít na úkor opatření členských států v oblasti sociální ochrany; vzhledem k tomu, že dobrovolné příspěvky na sociální ochranu nicméně nesmí nahrazovat zákonné sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že je nutné respektovat rozmanitost systémů sociální ochrany, které jsou někdy plně zajišťovány státem, někdy plně zajišťovány vzájemnými společnostmi a jindy spravovány za účasti obou složek; vzhledem k tomu, že evropský statut vzájemných společností má zásadní význam, avšak nesmí sloužit k zakrytí nedostatků členských států v oblasti sociální ochrany;

X. vzhledem k tomu, že je nutné doufat, že možnost stát se členem vzájemné společnosti bude snazší pro všechny zaměstnance, zejména pro ty, kteří pracují v malých podnicích, a že budou k tomuto členství motivováni;

Y. vzhledem k tomu, že je za těchto podmínek nutné doufat, že členství pracovníka v systému vzájemné společnosti bude podporováno osvobozením od sociálních či daňových odvodů;

Z.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výzvy, jimž vlády čelí v oblasti sociálního zabezpečení, by vzájemné společnosti mohly napomoci při poskytování finančně dostupné zabezpečovací sítě pro zranitelné osoby; vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti nabízejí doplňkové a cenově dostupné možnosti pro občany EU;

Aa. vzhledem k tomu, že některé vzájemné společnosti mají velmi silnou dobrovolnou složku a že tato dobrovolná povaha musí být zachována a podporována;

Ab. vzhledem k tomu, že v některých členských státech poskytují vzájemné společnosti svým členům půjčky s nízkým úrokem nebo půjčky bezúročné;

Ac. vzhledem k tomu, že přidaná hodnota vzájemných společností ve srovnání s jejich komerčně vedenými konkurenty bude na úrovni Unie ještě vyšší, zohledníme-li jejich hospodářský význam a pozitivní dopady rovných podmínek v celé Unii;

Ad.     vzhledem k tomu, že sociální hospodářství – a zvláště vzájemné společnosti –, které spojuje ziskovost a solidaritu, hraje prvořadou úlohu v hospodářství Unie tím, že vytváří kvalitní pracovní místa, pracovní místa v blízkosti bydliště, posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost, vytváří sociální kapitál, podporuje aktivní občanství, sociální péči založenou na solidaritě a typ hospodářství s demokratickými hodnotami, které klade lidi na první místo, a kromě toho podporuje udržitelný rozvoj a sociální, environmentální a technické inovace;

Ae. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti by měly hrát významnou úlohu při řešení těchto problémů společně se soukromým sektorem, a že z tohoto důvodu musí mít možnost fungovat uvnitř Unie za stejných konkurenčních podmínek, jaké se vztahují i na jiné typy společností; vzhledem k tomu, že stávající evropské statuty, jako je evropská družstevní společnost (SCE) či evropská společnost (SE), se pro vzájemné společnosti nehodí vzhledem k rozdílům v jejich modelech řízení;

Af. vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že v právních předpisech Unie existuje mezera, neboť vzájemné společnosti nejsou výslovně uvedeny ve Smlouvách a zohlednění jejich obchodních modelů neupravují žádné sekundární právní předpisy, jež se vztahují pouze na veřejné anebo soukromé podniky, což má nepříznivé důsledky pro status vzájemných společností, jejich rozvoj a vytváření přeshraničních skupin;

Ag. vzhledem k tomu, že evropský statut pro vzájemné společnosti má zásadní význam pro docílení lepšího začlenění do jednotného trhu, pro větší uznání zvláštností a pro to, aby vzájemné společnosti mohly více přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, které jsou zaměřené na růst a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že evropský statut by usnadnil mobilitu evropských občanů, neboť by vzájemným společnostem umožnil poskytování služeb v několika členských státech, a posílil tak kontinuitu a soudržnost na jednotném trhu;

Ah. vzhledem k tomu, že evropský statut vzájemných společností by poskytl způsob, jak podpořit model vzájemnosti v celé rozšířené Unii, zejména v nových členských státech, kde není v některých právních řádech obsažen; vzhledem k tomu, že nařízení Unie, jež by bylo samozřejmě použitelné v celé Unii, by mělo dvojí výhodu: poskytlo by těmto zemím evropský referenční statut a podpořilo by popularitu statutu tohoto druhu podniků a jejich oblíbenost u veřejnosti;

Ai. vzhledem k tomu, že statut by mohl vytvořit příležitosti, jak by vzájemné společnosti mohly dosáhnout úspor z rozsahu, aby byla zachována jejich konkurenceschopnost do budoucna, a posílil by uznání hodnoty vzájemných společnosti při tvorbě politik Unie;

Aj. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti představují ve všech hospodářstvích, zejména v oblasti pojištění a sociální ochrany, odolné a udržitelné organizace, jež lépe obstály ve finanční krizi a přispěly k odolnějšímu a rozmanitějšímu trhu; vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti jsou obzvlášť aktivní, pokud jde o stárnutí obyvatelstva a řešení sociálních potřeb; vzhledem k tomu, že zapojení vzájemných společností do oblasti důchodů nabízí občanům Unie další možnosti a že vzájemné společnosti musí hrát ústřední úlohu při ochraně evropského sociálního modelu;

Ak.     vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti nemají akcie, nýbrž jsou ve společném vlastnictví, a že jejich zisky bývají častěji opětovně investovány než rozdělovány členům; vzhledem k tomu, že to pomohlo vzájemným společnostem čelit krizi lépe než jiným subjektům soukromého sektoru;

Al. vzhledem k tomu, že evropský statut by byl dobrovolným nástrojem, který by doplňoval stávající vnitrostátní právní úpravu, jež se uplatňuje na vzájemné společnosti, a neměl by tak vliv na již existující statuty; jednalo by se spíše o „28. systém“ usnadňují přeshraniční činnost těchto společností;

vzhledem k tomu, že Komise by měla zohlednit zvláštní znaky vzájemných společností pro zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže, čímž zabrání další diskriminaci, zaručí přiměřenost každého nového právního předpisu a zajistí spravedlivé konkurenční a udržitelné podmínky na trhu;

An. vzhledem k tomu, že se v pojišťovnictví rozvíjí požadavek diverzifikace, což posiluje úlohu, kterou mohou vzájemné společnosti hrát ve srovnání s jejich akciovými konkurenty, a mohou tak přispět k tomu, že celé odvětví bude konkurenceschopnější, méně rizikové a rezistentnější vůči finančnímu a hospodářskému vývoji;

Ao.     vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti jsou předmětem silné a vzrůstající konkurence, především v odvětví pojišťovnictví, a že mnoho z nich přechází na zrušení vzájemnosti a na financializaci;

Ap.     vzhledem k tomu, že v nejméně šesti členských státech Unie a v Evropském hospodářském prostoru (EHP) je právně nemožné založit organizaci typu vzájemné společnosti; vzhledem k tomu, že tato skutečnost vede k narušení trhu; vzhledem k tomu, že evropský statut by mohl tento stav napravit a být podnětem k zakládání vzájemných společností v těchto členských státech;

Aq.     vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti nemají právní nástroje, které by jim usnadňovaly rozvoj a jejich nadnárodní činnost na vnitřním trhu, a vzhledem k existenci evropských statutů pro jiné formy společností jsou vzájemné společnosti stále v nevýhodě; vzhledem k tomu, že neexistuje evropský statut, jsou vzájemné společnosti často nuceny využívat při své přeshraniční činnosti nevhodné právní nástroje, což vede ke ztrátě prvku vzájemnosti;

Ar. vzhledem k tomu, že v rámci Unie existují značné rozdíly, pokud jde o vnitrostátní právní předpisy pro vzájemné společnosti, a že evropský statut by mohl umožnit vytváření nadnárodních vzájemných společností, čímž by došlo k posílení evropského modelu sociální ochrany;

As. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti by měly šířit myšlenku vzájemnosti jakožto svou základní hodnotu a přesvědčit své budoucí členy, že se jedná o nákladově účinnou a udržitelnou alternativu ke komerčním poskytovatelům služeb;

At. vzhledem k tomu, že je třeba zabránit tomu, aby vzájemné společnosti s cílem zachovat si konkurenceschopnost činily kroky vedoucí k tomu, že se čím dál tím více podobají svým komerčním konkurentům, např. zaváděním výběru členů na základě rizikovosti nebo zpřísňováním kritérií tohoto výběru, či dokonce vydáváním akcií za účelem zvýšení své míry solventnosti;

Au. vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti – a především středně velké podniky z jejich řad – mohou být donuceny, aby se staly součástí větších organizací, z nichž některé jsou dokonce akciovými společnostmi (což představuje změnu právní formy, tzv. demutualizaci), čímž se zvětšuje vzdálenost mezi příslušnou organizací a pojištěnci;

Av. vzhledem k tomu, že neexistence tohoto statutu i nadále narušuje přeshraniční spolupráci a znemožňuje fúze vzájemných společností;

1.  s ohledem na výsledky současné studie o situaci vzájemných společností v Unii a s přihlédnutím k jasné preferenci vyjádřené Parlamentem při různých příležitostech ke statutu evropské vzájemné společnosti žádá Komisi, aby urychleně předložila na základě článku 114 nebo článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie jeden či několik návrhů umožňujících vzájemným společnostem fungovat na celoevropské a přeshraniční úrovni;

2.  potvrzuje, že tato doporučení jsou v souladu se základními právy a se zásadou subsidiarity;

3.  domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:PODROBNÁ DOPORUČENÍ

K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Doporučení týkající se statutu evropské vzájemné společnosti

Doporučení č. 1 (cíle statutu evropské vzájemné společnosti)

Evropský parlament se domnívá, že rozmanitost podniků by měla být jednoznačně zakotvena ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a navrhuje zahrnout vzájemné společnosti do jejího článku 54.

Evropský parlament se domnívá, že pro vytvoření rovných podmínek pro vzájemné společnosti a s cílem poskytnout těmto společnostem vhodné právní nástroje pro usnadnění jejich přeshraničních a nadnárodních činností je nutná kombinace strategií a opatření, včetně evropského statutu, jejichž prostřednictvím by tyto společnosti dostaly stejnou příležitost dodat svým organizacím a činnosti evropský rozměr. V tomto ohledu by vzájemné společnosti mohly působit v celé Unii v souladu se specifickým způsobem jejich řízení.

Evropský parlament je přesvědčen, že statut evropské vzájemné společnosti vytvoří dobrovolný systém, který bude mít formu nepovinného nástroje umožňujícího vzájemným společnostem jednat ve více členských státech, přičemž budou mít možnost zavést tento statut také v zemích, v nichž doposud neexistuje, a proto trvá na tom, že evropská vzájemná společnost musí být považována za evropskou právní formu zvláštní povahy v rámci Unie.

Evropský parlament zároveň připomíná, že žádná legislativní iniciativa v této nepovede ke změnám již platných právních předpisů v jednotlivých členských státech a nelze ji považovat za nástroj usilující o sbližování právních předpisů členských států upravujících vzájemné společnosti.

Evropský parlament dále potvrzuje, že základními cíli nařízení o statutu vzájemné společnosti bude:

– odstranit překážky bránící přeshraniční spolupráci mezi vzájemnými společnostmi, a to při zohlednění jejich specifických rysů, které jsou hluboce zakořeněny v právních řádech členských států, a umožnit vzájemným společnostem, aby svobodně působily na evropském jednotném trhu, a posílily tak zásady jednotného trhu jako takového;

– umožnit zřízení evropské vzájemné společnosti fyzickými osobami pobývajícími v rozdílných členských státech nebo právnickými osobami zákonně zřízenými v rozdílných členských státech;

– umožnit vytvoření evropské vzájemné společnosti přeshraniční fúzí dvou nebo více vzájemných společností vzhledem k tomu, že na vzájemné společnosti nelze uplatnit směrnici o přeshraničních fúzích(10);

– umožnit vytvoření evropské vzájemné společnosti změnou právní formy nebo transformací vnitrostátní vzájemné společnosti ve společnost s novou právní formou, aniž by se nejdříve musela zrušit, v případě, že má tato společnost sídlo a správní ústředí ve stejném členském státě;

– umožnit vytvoření evropské vzájemné skupiny (skupiny vzájemných společností) a umožnit vzájemným společnostem, aby využily výhod evropské skupiny vzájemných společností, zejména v souvislosti se směrnicí „Solventnost II“ pro vzájemné společnosti poskytující pojištění.

Doporučení č. 2 (prvky statutu evropské vzájemné společnosti)

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby zohlednila skutečnost, že bude-li v členských státech umožněno takové volitelné nařízení, měly by být zároveň určeny specifické rysy a zásady řízení vzájemných společností.

Evropský parlament připomíná, že návrh statutu evropské vzájemné společnosti musí zohledňovat specifická pravidla fungování vzájemných společností, která jsou odlišná od pravidel fungování ostatních hospodářských subjektů:

– vzájemné společnosti poskytují širokou škálu pojišťovacích služeb, poskytování půjček a dalších služeb v zájmu svých členů, na základě solidarity a společného financování;

– za tyto služby platí členové příspěvek nebo obdobnou platbu, jejichž výše se může měnit;

– členové nemohou uplatňovat žádná individuální práva na aktiva vzájemné společnosti.

Evropský parlament je přesvědčen, že v rámci tohoto statutu bude nutné stanovit podrobné a přesné podmínky pro vytvoření plnohodnotné a účinné nové kategorie evropské vzájemné společnosti, a v této souvislosti považuje za zásadní, aby byly zohledněny předchozí modely statutů evropských subjektů, v jejichž případě značná flexibilita poskytovaná členským státům a chybějící přidaná hodnota těchto statutů neumožnily vytvořit podmínky pro úspěšné používání tohoto evropského nástroje.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby do navrhovaného nařízení vycházejícího z článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnula hlavní rysy osobních vzájemných společností, konkrétně zásadu nediskriminace, pokud jde o volbu rizika a demokratickou orientaci jejich členů, za účelem zlepšení sociálních podmínek místních společenství a širší společnosti v duchu vzájemnosti.

Evropský parlament zdůrazňuje význam zásady solidarity ve vzájemných společnostech, v nichž jsou klienti zároveň členy, a sdílejí tudíž stejné zájmy. Dále připomíná zásadu společného vlastnictví kapitálu a jeho nedělitelnost a zdůrazňuje význam zásady nestranného převodu v případě likvidace, tzn. že majetek by měl být převeden na jiné vzájemné společnosti nebo na subjekt, jehož zájmem je podpora a propagace vzájemných společností.

Doporučení č. 3 (rozsahoblast působnosti statutu evropské vzájemné společnosti)

Evropský parlament zdůrazňuje tyto aspekty týkající se rozsahu a oblasti působnosti budoucího nařízení o statutu evropské vzájemné společnosti:

– nemělo by mít vliv na povinné nebo zákonné systémy sociálního zabezpečení spravované v některých členských státech vzájemnými společnostmi, ani na možnost členských států svobodně rozhodovat o tom, zda a za jakých podmínek mohou správu těchto systémů svěřit vzájemným společnostem;

– vzhledem ke specificky unijní povaze evropské vzájemné společnosti by se ujednání o řízení přijaté v rámci statutu nemělo dotknout právních předpisů členských států a nemělo by předjímat možnosti, z nichž bude možné vybírat při přijímání předpisů EU v oblasti práva obchodních společností;

– nařízení by se nemělo vztahovat na jiné oblasti práva, jako jsou např. pravidla pro zapojení zaměstnanců do rozhodovacího procesu, pracovní právo, daňové předpisy, antimonopolní právo, právo duševního a průmyslového vlastnictví či pravidla pro platební neschopnost a pozastavení plateb;

– jelikož se rámec, v němž vzájemné společnosti fungují, v jednotlivých členských státech liší, mělo by nařízení zajistit, aby byly evropské vzájemné společnosti schopny svobodně si vymezit vlastní cíle a poskytovat svým členům širokou škálu služeb, včetně sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a poskytování úvěrů;

Doporučení č. 4 (řízení evropských vzájemných společností)

– Evropské vzájemné společnosti by měly být řízeny demokratickým způsobem a kolektivně financovány ve prospěch svých členů. Statut by měl uvádět, že členové jsou kolektivními vlastníky vzájemné společnosti.

– Ve stanovách evropské vzájemné společnosti by měla být stanovena pravidla upravující správu a řízení a zavedena: valná hromada (jejíž složení může mít podobu shromáždění všech členů nebo shromáždění zástupců těchto členů), dozorčí orgán a řídící či správní orgán v závislosti na formě, která bude ve statovách zvolena.

– Každý člen (fyzická či právnická osoba) či jeho zástupce na valné hromadě mít v zásadě stejný počet hlasů.

– Člena nebo členy řídícího orgánu by měl jmenovat a odvolávat dozorčí orgán. Daný členský stát by však měl mít možnost požadovat nebo umožnit, aby se ve stanovách ustanovilo, že člena či členy řídícího orgánu jmenuje valná hromada.

– Žádný člen řídícího orgánů nesmí být zároveň členem dozorčího orgánu.

– Dopady směrnice Solventnost II na správu a řízení vzájemných společností by měly být důsledně sledovány.

(1)

Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 140.

(2)

Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 114.

(3)

Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.

(4)

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 19.

(5)

Úř. věst. C 199 E, 7.7.12, s. 187.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0259.

(7)

Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE) (Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1).

(8)

Sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)206).

(9)

Viz výše uvedený COM(2011)0206.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci (7. 12. 2012)

pro Výbor pro právní záležitosti

o statutu evropské vzájemné společnosti

(2012/2039(INI))

Navrhovatelka(*): Regina Bastos

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

(*)       Přidružený výbor – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor,

–   aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy:

1.  připomíná, že hodnoty vzájemných společností odpovídají základním zásadám evropského sociálního modelu; zdůrazňuje, že vzájemné společnosti jsou jakožto subjekty založené na hodnotě solidarity významnými hráči sociálně tržního hospodářství Evropské unie a měly by být více uznány, zejména přijetím evropského statutu;

2.  připomíná, že vzájemné společnosti jsou dobrovolnými skupinami osob (fyzických či právnických), jejichž účelem je spíše naplňovat potřeby svých členů než návratnost investic, a že fungují na základě zásad dobrovolnosti, otevřeného členství a solidarity členů a jsou řízeny podle demokratických zásad (jako je například zásada jeden člen – jeden hlas), což přispívá k odpovědnému a udržitelnému řízení;

3.  zdůrazňuje, že v Evropě existují dva hlavní druhy vzájemných společností, jimiž jsou „vzájemně prospěšné společnosti“ a „vzájemné pojišťovací společnosti“; vzájemně prospěšné společnosti poskytují plnění doplňkově, a to buď v rámci zákonem stanoveného systému sociální ochrany, nebo mimo něj; vzájemné pojišťovny mohou pokrývat všechny druhy majetku a životních rizik; v některých členských státech mohou vzájemné společnosti dokonce poskytovat služby v jiných oblastech, jako je například bydlení či poskytování úvěrů;

4.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti hrají klíčovou úlohu v hospodářství EU tím, že poskytují zdravotní péči a sociální dávky více než 160 milionům evropských občanů, bylo jim uhrazeno více než 180 miliard EUR na pojistném a zaměstnávají více než 350 000 osob v EU; zdůrazňuje, že vzájemné společnosti usnadňují přístup k péči a sociálnímu začlenění a že se plně podílejí na poskytování služeb obecného zájmu v Evropské unii;

5.  podotýká, že v roce 2010 pracovalo 12,3 milionů evropských občanů v jiném členském státě, což představuje 2,5 % pracovní síly EU;

6.  zdůrazňuje, že s 25% podílem na trhu pojištění a se 70 % z celkového počtu podniků v tomto odvětví nelze vzájemné společnosti v rámci jednotného trhu nadále opomíjet(1); musí mít k dispozici evropský statut, aby měly podmínky srovnatelné s podmínkami jiných typů společností v Unii; zdůrazňuje, že rozmanitost typů společností je bohatstvím, které musí být plně uznáváno a podporováno;

7.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti jsou zvlášť aktivní v oblasti zdravotnictví, dlouhodobé péče a důchodových a sociálních služeb pro stárnoucí obyvatelstvo a že zapojení vzájemných společností jako důležitých zúčastněných stran je zásadní pro dlouhodobě udržitelnou budoucnost sociální ochrany, neboť stárnutí obyvatelstva představuje v současné době zásadní výzvu pro evropskou společnost, zejména proto, že je těžkou zkouškou vnitrostátní rozpočtové rovnováhy a může vyvolávat napětí v oblasti veřejných výdajů na sociální ochranu; zdůrazňuje, že vzájemné společnosti mohou hrát důležitou úlohu, neboť nabízejí sociálně odpovědné důchodové systémy v rámci soukromého sektoru, nicméně že nemohou nahradit silný první pilíř důchodového systému;

8.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti nabízejí doplňkové a cenově dostupné možnosti pro občany EU;

9.  zdůrazňuje, že některé vzájemné společnosti mají velmi silnou dobrovolnou složku a že tato dobrovolná povaha musí být zachována a podporována;

10.  zdůrazňuje, že nárůst výdajů v oblasti zdravotní péče a důchodů může mít značné dopady na udržitelnost a pokrytí stávajících systémů sociální ochrany; zdůrazňuje dále, že vzájemné společnosti prosazují klíčové hodnoty sociálního státu v rámci soukromého sektoru, jako je solidarita, nediskriminace a rovný přístup k sociálním službám a jejich kvalita; domnívá se, že posílení úlohy vzájemných společností v evropském sociálně tržním hospodářství nesmí jít na úkor opatření členských států v oblasti sociální ochrany; zdůrazňuje však, že dobrovolné příspěvky na sociální ochranu nesmí nahrazovat zákonné sociální zabezpečení; připomíná, že je nutné respektovat rozmanitost systémů sociální ochrany, které jsou někdy plně zajišťovány státem, někdy plně zajišťovány vzájemnými společnostmi a jindy spravovány za účasti obou složek; domnívá se, že evropský statut vzájemných společností má zásadní význam, avšak nesmí sloužit k zakrytí nedostatků členských států v oblasti sociální ochrany;

11.  přeje si, aby možnost stát se členem vzájemné společnosti byla usnadněna a podporována u všech pracovníků, zejména u těch, kteří pracují v malých podnicích;

12.  za těchto podmínek si přeje, aby členství pracovníka v systému vzájemné společnosti bylo podporováno osvobozením od sociálních či daňových odvodů;

13.  poukazuje na to, že vzájemné společnosti nemají k dispozici právní nástroje, které by jim usnadňovaly rozvoj a přeshraniční činnost na vnitřním trhu, a že vzhledem k existenci evropských statutů pro jiné formy společností jsou vzájemné společnosti stále v nevýhodě; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že neexistuje evropský statut, jsou vzájemné společnosti často nuceny využívat při své přeshraniční činnosti nevhodné právní nástroje, což vede ke ztrátě prvku vzájemnosti;

14.  konstatuje, že v rámci Evropské unie existují značné rozdíly, pokud jde o vnitrostátní právní předpisy pro vzájemné společnosti, a že evropský statut by mohl umožnit vytváření nadnárodních vzájemných společností, čímž by došlo k posílení modelu sociální ochrany v EU;

15.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti neexistují ve všech členských státech; upozorňuje, že tato skutečnost vede k narušení trhu; poukazuje na to, že evropský statut by mohl tento stav napravit a být podnětem k zakládání vzájemných společností v těchto členských státech;

16.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise poté, co v roce 2006 stáhla svůj návrh na zřízení evropského statutu pro vzájemné společnosti, nepředložila nový návrh, jenž by vzájemným společnostem poskytoval vhodný právní nástroj k usnadnění jejich přeshraniční činnosti;

17.  vyzývá Evropskou komisi, aby předložila nový návrh statutu evropské vzájemné společnosti;

18.  vítá skutečnost, že Komise statut považuje za nezbytný a že se zavázala k vypracování kvalitnějších právních předpisů pro organizace sociálního hospodářství (včetně vzájemných společností), přičemž zdůrazňuje skutečnost, že vzájemné společnosti by měly být schopné působit přeshraničně, a přispívat tak k evropským snahám „o zvýšení růstu a posílení důvěry“ v Evropském hospodářském prostoru(2);

19.  přeje si tudíž, aby tento evropský statut byl ambiciózní a inovativní, pokud jde o ochranu zaměstnanců a jejich rodin v případě mobility v rámci zemí Unie;

20.  vítá studii, jejíž vypracování zadala Evropská komise a která se týká stávající situace a vyhlídek vzájemných společností v EU; tato studie se zabývá problémy, s nimiž se vzájemné společnosti potýkají při zakládání nových vzájemných společností z důvodu chybějících právních rámců v některých členských státech, a to s ohledem na kapitálové požadavky a na neexistenci řešení pro vytváření skupin; vyzývá Komisi, aby navrhla, jak tyto problémy vhodně řešit v zájmu většího uznání přínosů vzájemných společností pro sociální hospodářství, včetně statutu;

21.  připomíná, že vzájemné společnosti hrají nebo by měly hrát důležitou úlohu v hospodářství jednotlivých členských států, neboť přispívají k dosažení strategických cílů Unie, mezi něž patří růst podporující začlenění s univerzálním přístupem k základním zdrojům, právům a sociálním službám pro všechny, jakož i zajištění kvalitní zdravotní péče založené na solidaritě, finanční dostupnosti, nediskriminaci a nevylučování;

22.  připomíná, že nařízení o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)(3) bylo přijato v roce 2003 a že Evropská komise předložila dne 8. února 2012 návrh statutu evropské nadace;

23.  zdůrazňuje, že sociální hospodářství (a zvláště vzájemné společnosti), které spojuje ziskovost a solidaritu, hraje prvořadou úlohu v evropském hospodářství tím, že vytváří kvalitní pracovní místa, pracovní místa v blízkosti bydliště, posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost, vytváří sociální kapitál, podporuje aktivní občanství, sociální péči založenou na solidaritě a typ hospodářství s demokratickými hodnotami, které klade lidi na první místo, a kromě toho podporuje udržitelný rozvoj a sociální, environmentální a technické inovace;

24.  připomíná, že vzájemné společnosti by měly hrát významnou úlohu při řešení těchto problémů společně se soukromým sektorem, a že z tohoto důvodu musí být činné uvnitř Unie za stejných konkurenčních podmínek, jaké se vztahují i na jiné typy společností; zdůrazňuje, že stávající evropské statuty, jako je evropská družstevní společnost (SCE) či evropská společnost (SE), se pro vzájemné společnosti nehodí vzhledem k rozdílům v jejich modelech řízení;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že v právních předpisech Unie existuje mezera, neboť vzájemné společnosti nejsou výslovně uvedeny ve Smlouvách a respektování jejich obchodních modelů není zahrnuto v žádných sekundárních právních předpisech, jež se vztahují pouze na veřejné anebo soukromé podniky, což má nepříznivé důsledky pro status vzájemných společností, jejich rozvoj a vytváření nadnárodních skupin;

26.  připomíná, že evropský statut pro vzájemné společnosti má zásadní význam pro docílení lepšího začlenění do jednotného trhu, pro větší uznání jejich zvláštností a pro to, aby vzájemné společnosti mohly více přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že evropský statut by usnadnil mobilitu evropských občanů, neboť by umožnil vzájemným společnostem poskytování služeb v několika členských státech, a posílil tak kontinuitu a soudržnost na jednotném trhu;

27.  zdůrazňuje, že evropský statut vzájemných společností by poskytl způsob, jak podpořit model vzájemnosti v celé rozšířené Evropě, zejména v nových členských státech, kde není v některých právních řádech obsažen; evropské nařízení, jež by bylo přímo použitelné v celé Evropské unii, by mělo dvojí výhodu: poskytlo by těmto zemím evropský referenční statut a přispělo by ke statusovému a veřejnému profilu tohoto druhu podniků;

28.  zdůrazňuje, že statut by mohl vytvořit příležitosti, jak by vzájemné společnosti mohly dosáhnout úspor z rozsahu, aby byla zachována jejich konkurenceschopnost do budoucna, a posílil by uznání hodnoty vzájemných společnosti při tvorbě evropských politik;

29.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti představují ve všech hospodářstvích, zejména v oblasti pojištění a sociální ochrany, odolné a udržitelné organizace, jež lépe obstály ve finanční krizi a přispěly k odolnějšímu a rozmanitějšímu trhu; připomíná, že vzájemné společnosti jsou obzvlášť aktivní v oblasti stárnutí obyvatelstva a sociálních potřeb, že zapojení vzájemných společností do oblasti důchodů nabízí občanům Unie další možnosti a že vzájemné společnosti musí hrát ústřední úlohu při ochraně evropského sociálního modelu;

30.  zdůrazňuje, že vzájemné společnosti nemají akcie, nýbrž jsou ve společném vlastnictví, a že zisky bývají častěji opětovně investovány než rozdělovány členům; zdůrazňuje, že to pomohlo vzájemným společnostem odolat krizi lépe než jiným subjektům soukromého sektoru;

31.  konstatuje, že evropský statut by byl dobrovolným nástrojem, který by doplňoval stávající vnitrostátní právní úpravu, jež se uplatňuje na vzájemné společnosti, a neměl by tak vliv na již existující statuty; jednalo by se spíše o „28. systém“ usnadňují přeshraniční činnost těchto společností;

32.  vyzývá Komisi, aby zohlednila zvláštní znaky vzájemných společností pro zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže, čímž zabrání další diskriminaci, zaručí přiměřenost každého nového právního předpisu a zajistí spravedlivé konkurenční a udržitelné podmínky na trhu.

–  aby do přílohy svého návrhu usnesení začlenil tato doporučení:

33.  domnívá se, že rozmanitost podniků by měla být jednoznačně zakotvena ve Smlouvě o EU, a navrhuje zahrnout vzájemné společnosti do jejího článku 54;

34.  domnívá se, že návrh nařízení o evropských vzájemných společnostech by měl zahrnovat právní ustanovení, která:

– umožní existenci evropských vzájemných společností na základě členství fyzických či právnických osob;

– umožní vzájemným společnostem, aby svobodně působily na evropském jednotném trhu, a posílily tak zásady jednotného trhu jako takového;

– umožní vzájemným společnostem, aby využily výhod evropské skupiny vzájemných společností, zejména v souvislosti se směrnicí „Solventnost II“ pro vzájemné společnosti poskytující pojištění;

35.  domnívá se, že pro vytvoření rovných podmínek pro vzájemné společnosti a s cílem poskytnout těmto společnostem vhodné právní nástroje pro usnadnění jejich přeshraničních a nadnárodních činností je nutná kombinace strategií a opatření, včetně evropského statutu, jejichž prostřednictvím by tyto společnosti dostaly stejnou příležitost dodat svým organizacím a činnosti evropský rozměr; v tomto ohledu by vzájemné společnosti mohly působit v celé EU v souladu se specifickým způsobem jejich řízení;

36.  vyzývá Komisi, aby zohlednila skutečnost, že bude-li v členských státech umožněno takové volitelné nařízení, měly by být zároveň určeny specifické rysy a zásady řízení vzájemných společností;

37.  vyzývá Komisi, aby do navrhovaného nařízení založeného na článku 352 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnula hlavní rysy osobních vzájemných společností, konkrétně zásadu nediskriminace, pokud jde o volbu rizika a demokratickou orientaci jejich členů, za účelem zlepšení sociálních podmínek místních společenství a širší společnosti v duchu vzájemnosti;

38.  zdůrazňuje význam zásady solidarity ve vzájemných společnostech, v nichž jsou klienti zároveň členy, a sdílejí tudíž stejné zájmy; připomíná zásadu společného vlastnictví kapitálu a jeho nedělitelnost; zdůrazňuje význam zásady neziskového převodu v případě likvidace, tzn. že majetek by měl být převeden na jiné vzájemné společnosti nebo na subjekt, jehož zájmem je podpora a propagace vzájemných společností;

39.  zdůrazňuje, že evropský statut vzájemných společností by neměl mít vliv na vnitrostátní systémy zákonného sociálního zabezpečení spravované vzájemnými společnostmi.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.12.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Philippe Boulland, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Emer Costello, Frédéric Daerden, Karima Delli, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Nicole Sinclaire, Jutta Steinruck, Andrea Zanoni, Inês Cristina Zuber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Françoise Castex, Edite Estrela, Sven Giegold, Jan Kozłowski, Svetoslav Hristov Malinov, Anthea McIntyre, Evelyn Regner, Birgit Sippel, Csaba Sógor

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jens Nilsson

(1)

COM(2011)0206.

(2)

Sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)206).

(3)

Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE).


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Piotr Borys, Vytautas Landsbergis, Eva Lichtenberger, Dagmar Roth-Behrendt, József Szájer, Axel Voss

Právní upozornění - Ochrana soukromí