ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy

29. 1. 2013 - (COM(2011)0665/3 – C7-0374/2011 – 2011/0302(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodajové: Adina-Ioana Vălean, Dominique Riquet, Inés Ayala Sender
(Postup společných schůzí výborů – článek 51 jednacího řádu)

Pozměňovací návrhy

• 001-134 (PDF - 587 KB)
• 001-134 (DOC - 1152 KB)
• 135-135/REV1 (DOC - 766 KB)
• 136-139 (PDF - 103 KB)
• 136-139 (DOC - 176 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy

(COM(2011)0665/3 – C7-0374/2011 – 2011/0302(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0665/3),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0374/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch podle článku 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0021/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a bude je možné přesně stanovit teprve poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

3.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu[1]; připomíná, že příští VFR musí obsahovat dostatek dodatečných zdrojů, aby mohla Unie plnit své stávající strategické priority a nové úkoly vyplývající z Lisabonské smlouvy a aby mohla reagovat na neočekávané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení úrovně financování příštího VFR o nejméně 5 % oproti úrovni v roce 2013 je možné přispět ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k dodržování zásady solidarity Unie jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172, 174 a 349 této smlouvy,
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Body odůvodnění 1 až 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Vytvořením nástroje pro propojení Evropy by se měl prostřednictvím realizace synergií politik v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací a jejich prováděním maximalizovat růstový potenciál, čímž se zvýší účinnost intervencí Unie.	(1) Aby bylo možno v souladu s cíli strategie Evropa 20201 dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a stimulovat vytváření pracovních míst, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů, a to zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Tato propojení by měla přispět ke zlepšení volného pohybu osob, zboží, kapitálu a myšlenek tím, že usnadní přeshraniční spojení a zároveň posílí větší hospodářskou, sociální a územní soudržnost, čímž by se mělo přispět k dosažení konkurenceschopnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.
	(1a) Je naléhavě zapotřebí dosáhnout finančního zjednodušení a využít tak výhod potenciálních synergií při zavádění, vývoji a údržbě telekomunikačních a energetických sítí.
(2) Plně funkční jednotný trh je závislý na moderní a vysoce výkonné infrastruktuře, která propojuje Evropu zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Tato prorůstová propojení by měla zlepšit přístup na vnitřní trh, a přispět tak k vyšší konkurenceschopnosti tržního hospodářství v souladu s cíli a záměry strategie Evropa 2020.	(2) Vytvoření nástroje pro propojení Evropy má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a navýšit finanční prostředky jak z veřejného, tak soukromého sektoru, a to při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. V tomto ohledu by měl nástroj pro propojení Evropy umožnit co nejlepší využívání synergií mezi odvětvími dopravy, energetiky a telekomunikací, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní se optimalizace nákladů na provádění.
	(2a) Nástroj pro propojení Evropy vychází z potřeb prioritních průmyslových odvětví v Evropě. Bude představovat jeden ze základních nástrojů tvorby evropské průmyslové politiky, která je zdrojem udržitelného růstu.
(3) Vytvoření nástroje pro propojení Evropy má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a navýšit finanční prostředky jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru.	(3) Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 by mělo činit 50 000 000 000 EUR, přičemž tato částka je hlavní referenční částkou pro rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém postupu ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne XX/XX/2013 o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.
	__________________
	1 Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020).
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Komise se zavázala systematicky zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související se změnou klimatu. Je důležité zajistit, aby se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci přípravy, návrhu a provádění projektů společného zájmu. Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči změně klimatu a katastrofám.	(5) Komise se zavázala systematicky zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související se změnou klimatu. Je důležité zajistit, aby se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci přípravy, návrhu a provádění projektů společného zájmu. Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči změně klimatu a katastrofám, přičemž je třeba přihlížet k specifickým podmínkám přírodně a demograficky znevýhodněných regionů, zejména nejvzdálenějších a ostrovních regionů. Nástroj pro propojení Evropy by měl zejména v odvětví dopravy a energetiky přispívat k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů Unie týkajících se snižování emisí uhlíku.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Komise by měla zajistit, aby se mezinárodní smlouvy a normy platné v rámci vnitřního trhu vztahovaly na všechny členské státy stejně a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže, v zájmu zajištění úspěšného prosazení evropských podniků ve světové konkurenci.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Pro účely financování komplexní dopravní infrastruktury v přeshraničních regionech by mělo být dosaženo výrazných synergií mezi finančními nástroji nástroje pro propojení Evropy a Evropským fondem pro regionální rozvoj.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Dne 28. března 2011 přijala Komise bílou knihu „Plán jednotného dopravního prostoru – K vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“. Bílá kniha si klade za cíl snížit do roku 2050 alespoň o 60 % emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v porovnání s hodnotami z roku 1990. Pokud jde o infrastrukturu, pak se bílá kniha zaměřuje na vytvoření plně funkční a celounijní multimodální „hlavní sítě“ TEN-T do roku 2030. Záměrem bílé knihy je také optimalizovat výkonnost multimodálních logistických řetězců, včetně většího využívání energeticky účinnějších oborů dopravy. Proto také pro politiku TEN-T stanoví následující relevantní cíle: 30 % objemu silniční přepravy nákladu na vzdálenost větší než 300 km by mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 %; délka stávajících vysokorychlostních železničních sítí by se měla do roku 2030 ztrojnásobit a do roku 2050 by měla většina objemu přepravy cestujících na střední vzdálenost probíhat po železnici; do roku 2050 by všechna letiště na hlavní síti měla být napojena na železniční síť, všechny námořní přístavy na nákladní železniční dopravu a případně na vnitrozemské vodní cesty.	(7) Dne 28. března 2011 přijala Komise bílou knihu „Plán jednotného dopravního prostoru – K vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“. Bílá kniha si klade za cíl snížit do roku 2050 alespoň o 60 % emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v porovnání s hodnotami z roku 1990. Pokud jde o infrastrukturu, pak se bílá kniha zaměřuje na vytvoření plně funkční, interoperabilní a celounijní multimodální „hlavní sítě“ TEN-T do roku 2030. Interoperabilita by mohla být posílena prostřednictvím inovativních řešení, která zlepší kompatibilitu mezi danými systémy. Záměrem bílé knihy je také optimalizovat výkonnost multimodálních logistických řetězců, včetně většího využívání energeticky účinnějších oborů dopravy. Proto také pro politiku TEN-T stanoví následující relevantní cíle: 30 % objemu silniční přepravy nákladu na vzdálenost větší než 300 km by mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 %; délka stávajících vysokorychlostních železničních sítí by se měla do roku 2030 ztrojnásobit a do roku 2050 by měla většina objemu přepravy cestujících na střední vzdálenost probíhat po železnici; do roku 2050 by všechna letiště na hlavní síti měla být napojena na železniční síť, všechny námořní přístavy na nákladní železniční dopravu a případně na vnitrozemské vodní cesty.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu zdůraznil, že účinná politika v oblasti dopravy vyžaduje vhodný finanční rámec s ohledem na současné výzvy a že z tohoto důvodu je třeba navýšit stávající finanční prostředky určené pro dopravní odvětví a mobilitu; dále považuje za nutné vytvořit nástroj na koordinaci využívání různých zdrojů při financování dopravy, fondů dostupných v rámci politiky soudržnosti, veřejnosoukromých partnerství nebo jiných finančních nástrojů, jako jsou např. záruky.	(8) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu zdůraznil, že účinná politika v oblasti dopravy vyžaduje vhodný finanční rámec s ohledem na současné výzvy a že z tohoto důvodu je třeba navýšit stávající finanční prostředky určené pro dopravní odvětví a mobilitu v jednotlivých rozpočtových položkách, které se jich týkají; dále považuje za nutné vytvořit nástroj na koordinaci a optimalizaci využívání různých zdrojů při financování dopravy a veškerých finančních prostředků a mechanismů dostupných na úrovni EU.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a) Víceletý finanční rámec (2007–2013) ukázal, že omezený rozpočet pro síť TEN-T brání dosažení pokroku u největších projektů, zejména přeshraničních. Odpovídající evropský rozpočtový rámec pro síť TEN-T by pro tuto síť nejen přilákal soukromé investice, ale rovněž zajistil větší politickou vůli na vnitrostátní úrovni ve vztahu k evropským projektům, a tím i lepší spolupráci mezi členskými státy podílejícími se na přeshraničním projektu. Unie by měla být ambicióznější, pokud jde o rozsáhlé projekty evropské infrastruktury, jejichž komplexnost a rozsah vyžaduje navýšení jejich rozpočtu a úpravu příslušných rozpočtových pravidel. Nové hlavní směry pro sítě TEN-T by měly mít k dispozici rozpočtové a regulační prostředky potřebné k jejich dosažení.
Odůvodnění
S ohledem na předcházející víceletý finanční rámec je třeba upozornit na neuspokojivé výsledky způsobené omezeným rozpočtem a v některých případech i nedostatečně upraveným regulačním rámcem. Nástroj pro propojení Evropy byl vytvořen proto, aby poskytl odpovídající regulační a rozpočtový rámec pro dokončení TEN-T.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Na základě cílů určených bílou knihou vymezují hlavní směry pro sítě TEN-T ve znění stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 … infrastrukturu transevropské dopravní sítě, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví pravidla svého provádění. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030.	(10) Na základě cílů určených bílou knihou vymezují hlavní směry pro sítě TEN-T ve znění stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 … infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví pravidla svého provádění. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i podstatnou modernizací infrastruktury stávající.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje, že objem investic potřebných v oblasti dopravy činí na období 2014–2020 500 miliard EUR v rámci celé sítě TEN-T, z čehož odhadem 250 miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T. Vzhledem ke zdrojům dostupným na unijní úrovni je pro dosažení požadovaného výsledku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou. Podpora by se tudíž měla zaměřit na hlavní síť (zejména na koridory hlavní sítě) a na projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení dopravy (zejména na systémy uspořádání letového provozu vyplývající ze společného podniku SESAR, které vyžadují prostředky z unijního rozpočtu v hodnotě přibližně 3 miliard EUR).	(11) Na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje, že objem investic potřebných v oblasti dopravy činí na období 2014–2020 500 miliard EUR v rámci celé sítě TEN-T, z čehož odhadem 250 miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Aby mohla být zhodnocena účinnost pomoci, kterou Unie poskytuje na dopravní infrastrukturu, a míra, kterou je přispíváno k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, měla by Komise vytvořit společnou metodiku, jež jasně prokáže přínos financovaných projektů z hospodářského i environmentálního hlediska.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě odpovídajícího seznamu projektů tak, aby tyto státy přiřadily co možná největší prioritu vnitrostátním prostředkům přidělovaným v rámci Fondu soudržnosti.	(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že některé členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám, které brání včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou a účelnému využívání evropských prostředků. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti (a zejména koridorů hlavní sítě) nebo dopravních projektů spojených s horizontálními prioritami členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Výběr projektů způsobilých pro financování by se měl v počáteční fázi provádět se zřetelem na výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě odpovídajícího seznamu projektů, a to zejména posílením institucionálních kapacit dotčených orgánů státní správy a organizováním dalších výzev k předkládání návrhů při současném zajištění transparentního procesu výběru projektů.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Institucionální a správní kapacita je zásadním předpokladem účinného dosahování cílů nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla zajistit, aby tato kapacita byla vždy na dostatečné úrovni, aby bylo možné navrhovat a provádět projekty, a v případě nutnosti by měla nabízet příslušnému členskému státu náležité prostředky.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) K modernizaci a rozšiřování evropské energetické infrastruktury a propojování sítí přes hranice je zapotřebí velkých investic tak, aby byly splněny cíle politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu z hlediska konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek nákladově efektivním způsobem. Objem investic potřebných v oblasti energetické infrastruktury do roku 2020 se odhaduje na 1 bilion EUR, z nichž přibližně 200 miliard EUR připadá na infrastrukturu pro přenos a skladování elektřiny a zemního plynu s evropským významem. U projektů evropského významu hrozí, že investice ve výši přibližně 100 miliard EUR nebudou uskutečněny z důvodů překážek spojených s udílením povolení, regulací a financováním.	(15) K modernizaci a rozšiřování evropské energetické infrastruktury, propojování sítí přes hranice a odstraňování energetických ostrovů je zapotřebí velkých investic tak, aby byly splněny cíle politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu z hlediska konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek nákladově efektivním způsobem. Elektrické dálnice na dlouhé vzdálenosti pomohou významným způsobem řešit problematiku různorodosti obnovitelných zdrojů elektřiny sdílením a distribucí těchto zdrojů v rámci Unie. Objem investic potřebných v oblasti energetické infrastruktury do roku 2020 se odhaduje na 1 bilion EUR, a to včetně přibližně 200 miliard EUR na infrastrukturu pro přenos a skladování elektřiny a zemního plynu s evropským významem. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise pro Radu pro dopravu, telekomunikace a energetiku ze dne 10. června 2011 „Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury“, u projektů evropského významu hrozí, že investice ve výši přibližně 100 miliard EUR nebudou uskutečněny z důvodů překážek spojených s udílením povolení, regulací a financováním.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(17) Dne 4. února 2011 Evropská rada vyzvala Komisi, aby zjednodušila a zlepšila schvalovací postupy a prosadila regulační rámec, který přiláká investice. Evropská rada zdůraznila, že většinu nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Evropská rada uznala, že pro projekty nezbytné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, jež nejsou schopny přilákat tržní financování, je zapotřebí veřejných financí.	(17) Dne 4. února 2011 Evropská rada vyzvala Komisi, aby zjednodušila, zefektivnila, urychlila a zlepšila schvalovací postupy a prosadila regulační rámec, který přiláká investice. Evropská rada zdůraznila, že většinu nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Evropská rada uznala, že pro projekty nezbytné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, jež nejsou schopny přilákat tržní financování, je zapotřebí veřejných financí. Rovněž zdůraznila, že je potřeba vyvinout značné úsilí za účelem modernizace a rozšiřování evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí, a zajistit tak funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní dodávky nebo tranzitní trasy a zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(19) Telekomunikace se stále více mění v internetovou infrastrukturu, přičemž širokopásmové sítě a digitální služby spolu úzce souvisejí. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, nabízení služeb i obchodování. Pro hospodářský růst i jednotný trh je tedy zásadní transevropská dostupnost rychlého připojení k internetu.	(19) Telekomunikace se stále více mění v internetovou infrastrukturu, přičemž infrastruktura širokopásmových sítí podporuje používání digitálních služeb pro široké spektrum sociálních činností. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, obchodování, poskytování veřejných i soukromých služeb i pro sociální a kulturní soudržnost. Navíc se objevují nová paradigmata v oblasti počítačových technologií, jako jsou cloud computing a software jako služba. Pro hospodářský růst i jednotný trh je tedy zásadní transevropská dostupnost všudypřítomného rychlého připojení k internetu a inovativních digitálních služeb.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Moderní optické internetové sítě jsou infrastrukturou s klíčovým významem pro budoucnost, pokud jde o konektivitu evropských společností, zejména malých a středních podniků, které si přejí využívat cloud computing s cílem zlepšit efektivitu nákladů.	(20) Moderní rychlé internetové sítě jsou infrastrukturou s klíčovým významem pro budoucnost, pokud jde o konektivitu evropských společností, zejména malých a středních podniků, které si přejí využívat cloud computing s cílem zlepšit efektivitu nákladů. V oblasti telekomunikací bude zvláštní důraz kladen na opatření, jejichž cílem je podpořit cíle zavádění sítí „cloud networks“ a ultrarychlých bezdrátových sítí. S cílem zabránit zdvojení infrastruktury a odlivu soukromých investic a posílit tvorbu kapacit za účelem vytvoření nových investičních příležitostí a podpory provádění opatření na snížení nákladů je třeba přijmout opatření ke zlepšení koordinace podpory Unie pro širokopásmové připojení z nástroje pro propojení Evropy a podpory širokopásmového připojení ze všech ostatních dostupných zdrojů, a to i prostřednictvím vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Strategie Evropa 2020 vyzývá k provádění Digitální agendy pro Evropu, jíž se zavádí stabilní právní rámec, který má stimulovat investice do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury pro vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb. Evropská rada z června 2010 Digitální agendu pro Evropu podpořila a vyzvala všechny orgány, aby se do jejího plného provádění zapojily.	(21) Strategie Evropa 2020 vyzývá k provádění Digitální agendy pro Evropu, jíž se zavádí stabilní právní rámec, který má stimulovat investice do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury pro vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb. Mělo by se docílit toho, aby Evropa měla nejrychlejší širokopásmové připojení na světě. K tomu je nutné vyvinout snahu s cílem zajistit, aby do roku 2020 měli Evropané přístup k internetu o rychlosti 100 Mbs a aby 50 % domácností v Unii mělo pokud možno přístup k rychlosti 1 Gbs nebo vyšší.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Dne 31. května 2010 Rada dospěla k závěru, že by Evropa měla vynaložit potřebné zdroje na vytvoření jednotného digitálního trhu, který bude založen na rychlém a ultrarychlém internetu a interoperabilních aplikacích, a uznala, že efektivní a konkurenceschopné investice do širokopásmových sítí nové generace budou důležité pro inovace, nabídku pro spotřebitele i pro konkurenceschopnost Unie a že mohou zajistit lepší kvalitu života díky lepší zdravotní péči, bezpečnější dopravě, novým příležitostem v oblasti médií a snadnějšímu přístupu ke zboží a službám, zejména přes hranice.	(22) Dne 31. května 2010 Rada dospěla k závěru, že by Evropa měla vynaložit potřebné zdroje na vytvoření jednotného digitálního trhu, který bude založen na rychlém a ultrarychlém internetu a interoperabilních aplikacích, a uznala, že efektivní a konkurenceschopné investice do širokopásmových sítí nové generace budou nezbytné pro inovace, nabídku pro spotřebitele i pro konkurenceschopnost Unie a že mohou zajistit lepší kvalitu života díky lepší zdravotní péči, bezpečnější dopravě, novým příležitostem v oblasti médií a snadnějšímu přístupu ke zboží, službám a znalostem, zejména přes hranice.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(23a) Z tohoto důvodu je zásadní vybízet k instalaci rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí v celé Unii – při zachování zásady technologické neutrality – a usnadňovat zřizování a využívání transevropských digitálních služeb. Veřejné investice do rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí nesmí vést k narušení trhu ani odrazovat od investic. Měly by být používány k povzbuzení soukromých investic a pouze v případech, kdy není o investice dostatečný komerční zájem.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Je nezbytné vybudovat silné a soudržné celoevropské sítě, které umožní digitální přenos opatření ve veřejném zájmu, do nichž jsou zapojeni aktéři veřejné i občanské společnosti na národní i regionální úrovni, přičemž za tímto účelem je nezbytné zajistit na úrovni EU strukturované financování všech nákladů na navržení systému a softwaru i na údržbu odolného rozbočovače pro tyto sítě, čímž by na rozpočty národních operátorů připadly pouze vnitrostátní náklady.	(24) Je nezbytné vybudovat silné a soudržné celounijní sítě, které umožní digitální přenos opatření ve veřejném zájmu, do nichž jsou zapojeni aktéři veřejné i občanské společnosti na národní, regionální i místní úrovni, přičemž za tímto účelem je nezbytné zajistit na úrovni Unie strukturované financování všech nákladů na navržení systému a softwaru i na kybernetickou bezpečnost a na údržbu odolného rozbočovače pro tyto sítě, čímž by na rozpočty národních operátorů připadly pouze vnitrostátní náklady. V zájmu dokončení jednotného digitálního trhu by měla být zajištěna úzká spolupráce a koordinace činností v rámci nástroje pro propojení Evropy s vnitrostátními a regionálními činnostmi v oblasti širokopásmového připojení.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) K podnícení soukromých investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je zapotřebí několika různých metod provádění, které ke zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou míru financování.	(25) K podnícení soukromých investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je zapotřebí několika různých metod provádění, které ke zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou míru financování a různé finanční nástroje.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Všeobecné služby v oblastech veřejného zájmu (jako hlavní služby) jsou často ovlivněny významnou mírou selhání trhu. Faktem je, že oblasti, u nichž se plánuje financování, se vztahují k poskytování veřejných služeb (velkokapacitní zavádění a interoperabilita elektronického zdravotnictví, elektronické identity a elektronického zadávání veřejných zakázek), a proto nejsou od počátku definovány jako komerční. Kromě toho by v případě financování pouze hlavních služeb vznikl problém s vytvářením těch správných pobídek na úrovni členských států i na regionální úrovni k reálnému zavedení služeb veřejného zájmu, a to zejména kvůli neexistenci pobídky na národní úrovni, která by propojovala národní systémy s hlavními systémy (a tím rozvíjela podmínky pro interoperabilitu a přeshraniční služby), a zároveň kvůli tomu, že soukromí investoři by zavedení služeb v interoperabilních rámcích sami nezajistili.	(28) Všeobecné služby v oblastech veřejného zájmu (jako hlavní služby) jsou často ovlivněny významnou mírou selhání trhu. Faktem je, že oblasti, u nichž se plánuje financování, se vztahují k poskytování veřejných služeb (elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví, elektronická identita, elektronické vzdělávání, elektronické zadávání veřejných zakázek a digitalizace evropského kulturního dědictví), jejich velkokapacitnímu zavádění a interoperabilitě, a proto ze své podstaty zpočátku nemají komerční charakter. Kromě toho by v případě financování pouze hlavních služeb vznikl problém s vytvářením těch správných pobídek na úrovni členských států i na regionální úrovni k reálnému zavedení služeb veřejného zájmu, a to zejména kvůli neexistenci pobídky na národní úrovni, která by propojovala národní systémy s hlavními systémy (a tím rozvíjela podmínky pro interoperabilitu a přeshraniční služby), a zároveň kvůli tomu, že soukromí investoři by zavedení služeb v interoperabilních rámcích sami nezajistili. Projekty společného zájmu související s poskytováním přeshraničních služeb elektronické veřejné správy by měly zohledňovat 25 doporučení Evropského rámce interoperability evropských veřejných služeb (EIF), který řeší konkrétní požadavky v oblasti interoperability, a možnost využití otevřených zdrojů, které již uplatňuje veřejný sektor v rámci celé Evropy.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(29a) Zavádění přeshraničních služeb vytvořením elektronických postupů pro stěhování z jedné evropské země do druhé umožní elektronické vyřizování veškerých nezbytných administrativních postupů, usnadní mobilitu evropských občanů a celý postup zlevní. Díky těmto službám lze zlepšit možnosti evropských občanů spojené s prací, studiem a pobytem v kterémkoli členském státě, a to prostřednictvím jednotných kontaktních míst umožňujících registraci změny adresy u kteréhokoliv orgánu veřejné správy v cílové zemi (orgány místní správy, školy, lékaři, policie atd.) s elektronickou totožností ověřenou ve výchozí zemi.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Horizont 2020 – budoucí rámcový program pro výzkum a inovace se bude zaměřovat kromě jiného na řešení společenských problémů (např. inteligentní, zelená a integrovaná doprava, bezpečná, čistá a účinná energie a zdraví, správa a udržitelný rozvoj prostřednictvím informačních a komunikačních technologií), aby tak bylo možné přímo reagovat na problémy zjištěné ve strategii Evropa 2020 tím, že se podpoří činnosti pokrývající celé spektrum od výzkumu až po trh. Horizont 2020 bude podporovat všechny fáze inovačního řetězce, zejména činnosti blíže k trhu, včetně inovativních finančních nástrojů. S cílem dosáhnout většího dopadu financování Unie a zajistit soudržnost vytvoří nástroj pro propojení Evropy úzké synergie právě s Horizontem 2020.	(30) Horizont 2020 – budoucí rámcový program pro výzkum a inovace se bude zaměřovat kromě jiného na řešení společenských problémů (např. inteligentní, zelená, dostupná a integrovaná doprava a bezpečná, čistá a účinná energie a zdraví, správa a udržitelný rozvoj prostřednictvím informačních a komunikačních technologií), aby tak bylo možné přímo reagovat na problémy zjištěné ve strategii Evropa 2020 tím, že se podpoří činnosti pokrývající celé spektrum od výzkumu až po trh. Horizont 2020 bude podporovat všechny fáze inovačního řetězce, zejména činnosti blíže k trhu, včetně inovativních finančních nástrojů. Stejné cíle při řešení těchto společenských problémů sleduje rovněž Evropský inovační a technologický institut (EIT), který se zaměřuje na využití výsledků výzkumu a na vývoj inovativních produktů a služeb. S cílem dosáhnout většího dopadu financování Unie a zajistit soudržnost vytvoří nástroj pro propojení Evropy úzké synergie právě s Horizontem 2020 a s EIT.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že v Evropě žije 80 milionů občanů s postižením, a vzhledem ke stárnutí populace a problémům v oblasti životního prostředí přestavuje dostupnost dopravy jeden ze zásadních společenských problémů.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30a) Komise ve svém sdělení nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ vytvořila rámec pro politická opatření zaměřená na bezpečnou infrastrukturu jako klíčový prvek snah o snížení počtu obětí silničních nehod do roku 2020 o 50 %. Nástroj pro propojení Evropy by proto měl zajistit, aby žádosti o financování ze zdrojů Unie byly v souladu s požadavky, doporučeními a cíli stanovenými ve všech příslušných právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti silničního provozu. Při hodnocení výsledků nástroje pro propojení Evropy by mělo být přihlíženo k tomu, do jaké míry se podařilo snížit počet obětí silničních nehod v rámci EU 27.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Body odůvodnění 32 až 39 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(32) Finanční nástroje, jež mají být podle tohoto nařízení prováděny, by se měly řídit předpisy stanovenými v hlavě VIII nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení] a v aktu v přenesené pravomoci, jakož i v souladu s osvědčenými postupy, které lze uplatnit na finanční nástroje.	vypouští se
(33) Fiskální opatření v mnoha členských státech přimějí nebo už přiměly veřejné orgány k tomu, aby přehodnotily své programy investic do infrastruktur. V této souvislosti byla partnerství veřejného a soukromého sektoru pokládána za účinný způsob, jak uskutečnit projekty infrastruktury, které zajistí dosažení politických cílů, jako je boj proti změně klimatu, podpora alternativních zdrojů energie, jakož i účinné využívání energie a zdrojů, podpora udržitelné dopravy a zavádění širokopásmových sítí. Ve svém sdělení o partnerství veřejného a soukromého sektoru ze dne 19. listopadu 2009 se Komise zavázala, že zlepší přístup partnerství veřejného a soukromého sektoru k finančním prostředkům rozšířením oblasti působnosti stávajících finančních nástrojů.
(34) Přestože většinu objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti financování si žádají veřejné intervence a unijní podporu prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů. Finanční nástroje by se měly používat k řešení konkrétních tržních potřeb v souladu s cíli nástroje pro propojení Evropy a neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Před rozhodnutím o používání finančních nástrojů by měla Komise provést předběžné hodnocení těchto nástrojů.	(34) Přestože významnou část objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti financování si žádají veřejné intervence a unijní podporu prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů.
	(34a) Aby bylo optimalizováno využívání rozpočtu Unie formou grantů, měly by být granty vyhrazeny pro projekty, které nevytvářejí příjmy či je vytvářejí pouze v malé míře.
	(34b) S cílem zajistit rovné podmínky pro dopravní projekty, v jejichž rámci je již povinně uplatňována zásada „uživatel platí“, a projekty, u nichž nejsou od uživatelů vybírány žádné poplatky, by Unie měla poskytovat financování prostřednictvím grantů rovněž na projekty v oblasti dopravy, které vytvářejí příjem.
	(34c) Fiskální opatření v členských státech by měla přimět veřejné orgány k podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů.
	(34d) Fiskální opatření v mnoha členských státech nebo regionech s přenesenými pravomocemi přimějí nebo už přiměly veřejné orgány k tomu, aby přehodnotily své programy investic do infrastruktury. V této souvislosti by účinným prostředkem zajišťujícím realizaci projektů, pomocí nichž lze dosáhnout politických cílů, jako je boj proti změně klimatu, podpora obnovitelných zdrojů energie a účinného využívání energie a zdrojů, podpora udržitelné dopravy a zavádění širokopásmových sítí, mělo být partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ve svém sdělení o partnerství veřejného a soukromého sektoru ze dne 19. listopadu 2009 se Komise zavázala, že zlepší přístup partnerství veřejného a soukromého sektoru k finančním prostředkům rozšířením oblasti působnosti stávajících finančních nástrojů.
(35) V přezkumu rozpočtu EU bylo zdůrazněno, že pravidlem pro projekty s dlouhodobým komerčním potenciálem by mělo využívání finančních prostředků Unie v partnerství s finančním a bankovním sektorem, zejména Evropskou investiční bankou („EIB") a veřejnými finančními institucemi členských států, ale také ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a soukromým finančním sektorem.	(35) V přezkumu rozpočtu EU bylo zdůrazněno, že pravidlem pro projekty s dlouhodobým komerčním potenciálem by mělo využívání finančních prostředků Unie v partnerství s finančním a bankovním sektorem, zejména Evropskou investiční bankou (EIB) a veřejnými finančními institucemi členských států, ale také ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a soukromým finančním sektorem, a to na vnitrostátní a regionální úrovni. Dohody o partnerství musí klást důraz na místní znalosti a vymezovat vztahy mezi projekty a finančními zprostředkovateli.
	(35a) Finanční nástroje by se měly používat k řešení konkrétních potřeb trhu, na opatření s jasnou evropskou přidanou hodnotou, která jsou v souladu s cíli nástroje pro propojení Evropy, a neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Měly by zlepšovat pákový účinek čerpání rozpočtu Unie a posílit multiplikační účinek, pokud jde o financování ze soukromých zdrojů. To je důležité zejména v souvislosti s obtížným přístupem k úvěrům, současnou napjatou situací v oblasti veřejných financí a s ohledem na potřebu podpořit obnovu evropského hospodářství. Před rozhodnutím o použití finančních nástrojů by měla Komise provést předběžné hodnocení těchto nástrojů, aby se přesvědčila, že situace ve věci investic není optimální a že daný nástroj nezpůsobí narušení trhu. Projekty financované prostřednictvím inovativního finančního nástroje by měly mít evropskou přidanou hodnotu a měly by být v souladu s cíli strategie Evropa 2020.
(36) Ve strategii Evropa 2020 se Komise zavázala mobilizovat finanční nástroje Unie v rámci jednotné strategie financování, jež pro účely infrastruktur spojí finanční prostředky Unie a veřejné i soukromé finanční prostředky členských států. Vychází se z toho, že v mnoha případech lze neoptimální investiční situace a nedokonalosti trhu řešit účinněji finančními nástroji než granty.
(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“).	(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže, ale také s dostatečnou úrovní flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Příslušné správní orgány by měly vytvořit nezbytné pobídky pro přilákání soukromých investorů. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF), Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“) a iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020.
	(37a) Tyto inovativní finanční nástroje, jako např. projektové dluhopisy, mohou podpořit financování dopravní infrastruktury s evropskou přidanou hodnotou. Jejich využívání by proto v zájmu co nejúčinnějšího využívání rozpočtu Unie mělo být rozhodně podporováno.
(38) Ačkoliv většina finančních nástrojů by měla být pro všechna odvětví společná, některé se mohou zvláště zaměřovat na jednotlivá odvětví. Útvary Komise odhadují, že zatímco finanční podpora širokopásmových sítí by spočívala především na finančních nástrojích, v oblasti dopravy a energetiky by objem prostředků z unijního rozpočtu potřebný na finanční nástroje neměl překročit 2 miliardy EUR u dopravy a 1 miliardu EUR u energetiky.	(38) Při výběru nejúčinnější formy finanční pomoci by měly být důkladně zváženy vlastnosti způsobilých projektů specifické pro jednotlivá odvětví a projekty.
(39) Pro zajištění odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace napříč členskými státy by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční bankou prostřednictvím společných iniciativ, například Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a Jaspers, poskytovat členským státům podporu při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování přicházelo v úvahu.	(39) Pro zajištění odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i pro povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace napříč členskými státy a se zvláštním zaměřením na členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční bankou prostřednictvím společných iniciativ, například Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a Jaspers, poskytovat členským státům podporu při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování přicházelo v úvahu.
	(39a) Finanční nástroje, které mají být podle tohoto nařízení prováděny, by se měly řídit pravidly stanovenými v hlavě VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie1, a v aktu v přenesené pravomoci a měly by být v souladu s osvědčenými postupy, které lze uplatnit na finanční nástroje2.
	__________________
	1 Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
	2 COM(2011) xxx, Rámec pro novou generaci finančních nástrojů.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Víceleté plánování podpory z nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních zdrojů a jednotnost a kontinuitu společného postupu Unie a členských států. U návrhů podaných po provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by se náklady mohly stát způsobilými počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla zajištěna kontinuita projektů, na které se už uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí.	(41) Víceleté plánování podpory z nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních zdrojů a jednotnost, spravedlivost, transparentnost a kontinuitu společného postupu Unie a členských států. U návrhů podaných po provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by se náklady mohly stát způsobilými počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla zajištěna kontinuita projektů, na které se už uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(42a) Vzhledem k omezenému množství zdrojů dostupných na úrovni Unie je v zájmu dosažení požadovaného účinku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou. V odvětví dopravy by podpora Unie měla být vyčleněna na hlavní síť (zejména na koridory hlavní sítě) a projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení dopravy. V odvětví energetiky by se finanční pomoc měla zaměřit na dokončení vnitřního trhu s energií, zajištění bezpečnosti dodávek, zajištění přenosu energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do místa největší poptávky a úložišť a na přilákání soukromých investic. V telekomunikačním odvětví by finanční podpora měla být zacílena především na projekty, které vytvoří poptávku po širokopásmových sítích, včetně vybudování infrastruktury evropské digitální služby, což by mělo následovně stimulovat investice do zavádění širokopásmových sítí.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(42b) V odvětví energetiky by měla být významná část předpokládaného rozpočtu přidělena formou finančních nástrojů. Projekty společného zájmu v odvětví telekomunikací by měly být způsobilé k finanční podpoře Unie formou grantů na obecné služby a horizontální priority zahrnující podpůrná opatření programu a formou grantů a zadávání veřejných zakázek na platformy hlavních služeb. Opatření v oblasti zavádění širokopásmových sítí včetně opatření ke zvýšení poptávky po širokopásmovém připojení by měla být způsobilá k finanční podpoře Unie formou finančních nástrojů.
Odůvodnění
Vzhledem ke specifičnosti odvětví energetiky a telekomunikací a s cílem zabránit narušení trhu a dosáhnout nákladově co nejúčinnějšího využití s co největším pákovým účinkem pro finanční prostředky EU by finanční podpora měla být ve velké míře založena na finančních nástrojích.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(43) Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jejich vlivu na celkové cíle nástroje pro propojení Evropy a priority strategie Evropa 2020 provést posouzení jejich dopadů v polovině období a hodnocení následné.	(43) Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle nástroje pro propojení Evropy a priority strategie Evropa 2020 provést posouzení v polovině období a hodnocení následné a o výsledcích těchto posouzení by měla informovat Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Komise by měla zveřejnit a nejméně jednou ročně aktualizovat informace o konkrétních projektech realizovaných v rámci nástroje pro propojení Evropy.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(44) Na základě hlavních směrů pro konkrétní odvětví uvedených v samostatných nařízeních byl vypracován seznam prioritních oblastí, na něž by se toto nařízení mělo vztahovat, který by měl být zahrnut do přílohy. S cílem zvážit možné změny v politických prioritách a technologických schopnostech i dopravních tocích by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s ustanoveními článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání změn přílohy. Je zvláště důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.	(44) Na základě hlavních směrů pro konkrétní odvětví uvedených v samostatných nařízeních byl vypracován seznam prioritních oblastí, na něž by se toto nařízení mělo vztahovat, který by měl být zahrnut do přílohy. S cílem zvážit možné změny v politických prioritách a technologických schopnostech i dopravních tocích by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s ustanoveními článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání změn přílohy. Komise by měla v průběhu přípravné práce provádět náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(47) Finanční zájmy Evropské unie by měla během celého cyklu uskutečňování výdajů chránit přiměřená opatření zahrnující prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či použitých finančních prostředků a případně sankce.	(47) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení sankcí. Informace o veškerých uvedených opatřeních by měly být ve všech fázích a s plnou transparentností průběžně předávány Parlamentu.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(47a) Forma smlouvy, jež má být uzavřena mezi stranami, by měla odpovídat základu a okolnostem projektu a měla by zaručovat širokou a spravedlivou hospodářskou soutěž pro projekty spolufinancované v rámci nástroje pro propojení Evropy, na které se vztahují postupy zadávání veřejných zakázek.
	V zájmu zajištění z ekonomického hlediska nejvýhodnější ceny a toho, aby byl projekt realizován co nejúčinněji, by měly být základní podmínky smlouvy spravedlivé a měly by odrážet rizika spojená s projektem bez ohledu na vnitrostátní nebo mezinárodní normy.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(47b) V zájmu zajištění široké a spravedlivé hospodářské soutěže u projektů financovaných v rámci nástroje pro propojení Evropy by forma smlouvy měla odpovídat cílům a okolnostem projektu. Podmínky smlouvy by měly být koncipovány tak, aby rizika spojená s plněním zakázky byla spravedlivě rozložena, s cílem dosáhnout co nejúčelnějšího vynakládání prostředků a zajistit co nejefektivnější plnění. Tato zásada by měla platit bez ohledu na to, zda je použit vnitrostátní, nebo mezinárodní vzor smlouvy.
Odůvodnění
V některých členských státech zadavatelé stále častěji nahrazují všeobecné podmínky zvláštními podmínkami a mění tak rozložení rizika v rámci veřejných projektů. Takové změny mají nepříznivý vliv nejen na smluvní postavení firem či subjektů, které projekt provádějí, ale také na podmínky hospodářské soutěže v těchto státech obecně a na samotný projekt.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(47c) V zájmu zajištění široké a spravedlivé hospodářské soutěže u projektů, které využívají prostředky z nástroje pro propojení Evropy, je nezbytné, aby výběrová řízení byla založena na spravedlivých a transparentních smluvních podmínkách a aby zvolená forma smlouvy odpovídala cílům a okolnostem projektů.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Některé projekty infrastruktury unijního zájmu se možná budou muset napojit na sousední, předvstupní a jiné třetí země a procházet jimi. Nástroj pro propojení Evropy by měl nabídnout zjednodušený způsob, jak tyto infrastruktury propojit a financovat tak, aby se zajistila soudržnost mezi vnitřními a vnějšími nástroji unijního rozpočtu.	(48) Některé projekty infrastruktury unijního zájmu se možná budou muset napojit na sousední, předvstupní a jiné třetí země – v oblastech, jako je např. jižní a východní Středomoří, které mají značný potenciál v oblasti solární energie, jež může být dovážena do EU prostřednictvím propojení elektrického vedení na dlouhé vzdálenosti – a procházet jimi. Nástroj pro propojení Evropy musí nabídnout zjednodušený způsob, jak tyto infrastruktury propojit a financovat tak, aby se zajistila soudržnost mezi vnitřními a vnějšími nástroji unijního rozpočtu. Činnost dotčených generálních ředitelství Komise je třeba řádně koordinovat s cílem zajistit, aby těmto projektům, zejména projektům mořských dálnic, nestály v cestě žádné překážky.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(48a) Předpokladem dosažení cílů nástroje pro propojení Evropy je účast podniků ze třetích zemí, a to s ohledem na zkušenosti a technické know-how, kterými mohou projekty obohatit. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat tomu, aby tyto podniky splňovaly právní předpisy v oblasti pracovněprávní, sociální a v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto požadavky vyplývají z rostoucí poptávky ze strany evropské společnosti. Komise by proto měla disponovat prostředky na realizaci tohoto úkolu s cílem podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky v Unii a třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(48b) Účast podniků ze třetích zemí na projektech financovaných z prostředků Unie musí být vyvážena požadavkem na reciprocitu v obchodních vztazích. Unijní podniky proto musí mít přístup k podobným příležitostem v dotčených třetích zemích.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Předmět	Předmět a oblast působnosti
Tímto nařízením se vytváří nástroj pro propojení Evropy a vymezují podmínky, metody a postupy poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě k podpoře projektů v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur.	Tímto nařízením se vytváří nástroj pro propojení Evropy a vymezují podmínky, metody a postupy poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě, jakož i zdroje, které budou k dispozici v období víceletého finančního rámce 2014–2020, a nástroje pro řízení těchto zdrojů k podpoře projektů společného zájmu v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur, a v zájmu využití synergií mezi těmito odvětvími.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2) „přeshraničním úsekem“ se rozumí úsek, který zajišťuje návaznost projektu společného zájmu mezi alespoň dvěma členskými státy či mezi členským státem a sousední zemí;	2) „přeshraničním úsekem“ se rozumí úsek, který zajišťuje návaznost projektu společného zájmu mezi nejbližšími městskými uzly vymezenými v čl. 3 písm. o) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T] na obou stranách hranic dvou členských států či mezi členským státem a sousední zemí;
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a) „sousední zemí“ se rozumí země, na niž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství, či politika rozšiřování, nebo která patří do Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu;
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 2 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b) „třetí zemí“ se rozumí každá sousední země a všechny ostatní země, se kterými Unie popřípadě spolupracuje za účelem dosažení cílů tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4) „studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jakákoliv jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;	4) „studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jakákoliv jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;
Odůvodnění
Do této definice „studií“, které jsou financovány prostřednictvím grantů, musí být zahrnuto mapování, a to zejména mapování širokého pásma.
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5) „podpůrnými opatřeními programu“ se rozumí doprovodná opatření, která jsou nezbytná pro provádění nástroje pro propojení Evropy a jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví, např. služby (zvláště technická pomoc), jakož i přípravné činnosti, činnosti ke zjištění proveditelnosti, koordinační, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, jichž je bezprostředně zapotřebí k řízení tohoto nástroje a k dosažení jeho cílů, a zejména studie, schůze, informování, mapování infrastruktury, párování, šíření a zvyšování povědomí a opatření v oblasti komunikace, výdaje související se sítěmi IT, jež se soustředí na výměnu informací, spolu se všemi dalšími technickými a administrativními výdaji, jež si řízení tohoto nástroje nebo provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví může vyžádat;	5) „podpůrnými opatřeními programu“ se rozumí veškerá doprovodná opatření, která jsou nezbytná pro provádění nástroje pro propojení Evropy a jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví, např. služby (zvláště technická pomoc) a finanční inženýrství, jakož i přípravné činnosti, činnosti ke zjištění proveditelnosti, koordinační a monitorovací činnosti, konzultace se zainteresovanými stranami, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, jichž je zapotřebí k usnadnění přípravy projektů společného zájmu, a to zejména v zemích způsobilých čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, s cílem získat finanční prostředky na základě tohoto nařízení nebo na finančním trhu, nebo bezprostředně k řízení tohoto nástroje zřizovaného tímto nařízením a k dosažení jeho cílů. Uvedené činnosti zahrnují zejména studie, schůze, informování, mapování infrastruktury, šíření a zvyšování povědomí, opatření v oblasti komunikace a harmonizované činnosti, výdaje související se sítěmi IT, jež se soustředí na výměnu informací o tomto nástroji, spolu se všemi dalšími technickými a administrativními výdaji Komise, jež si řízení tohoto nástroje nebo provádění jednotlivých hlavních směrů pro konkrétní odvětví může vyžádat;
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6) „opatřením“ se rozumí jakákoliv činnost nezbytná k provedení projektu společného zájmu, která je finančně, technicky nebo časově nezávislá;	6) „opatřením“ se rozumí jakákoliv činnost nezbytná k provedení projektu společného zájmu, která je finančně a technicky identifikovatelná a časově vymezená;
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
9) „prováděcím orgánem“ se rozumí veřejný nebo soukromý podnik nebo orgán označený příjemcem pro účely provádění opatření, přičemž příjemcem je členský stát nebo mezinárodní organizace. O tomto označení rozhodne příjemce na vlastní odpovědnost, a pokud žádá o udělení smlouvy o veřejné zakázce, učiní tak v souladu s příslušnými pravidly zadávání veřejných zakázek;	9) „prováděcím orgánem“ se rozumí veřejný nebo soukromý podnik nebo orgán označený příjemcem pro účely provádění opatření, přičemž příjemcem je členský stát nebo mezinárodní organizace. O tomto označení rozhodne příjemce na vlastní odpovědnost, a pokud žádá o udělení smlouvy o veřejné zakázce, učiní tak v souladu s příslušnými pravidly Unie pro zadávání veřejných zakázek;
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	9a) „globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
12) „úzkým místem“ se rozumí fyzická překážka, jejímž důsledkem je přerušení systémů, které nepříznivě ovlivňuje plynulost toků na dlouhé vzdálenosti. Takovou překážku lze odstranit novou infrastrukturou, např. mosty či tunely, která řeší problémy, jako je stoupání či klesání, poloměry oblouků či rozchody. Potřeba modernizovat stávající infrastrukturu se za úzké místo nepovažuje;	12) „úzkým místem“ se rozumí fyzická nebo funkční překážka v oblasti dopravy, jejímž důsledkem je přerušení systémů, které nepříznivě ovlivňuje plynulost toků na dlouhé vzdálenosti, a již lze odstranit vytvořením nové infrastruktury nebo zásadní modernizací stávající infrastruktury, čímž by se mohlo dosáhnout značných zlepšení vedoucích k odstranění omezení spojených s úzkými místy;
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	20a) „meziodvětvovými synergiemi“ se rozumí stav, kdy v rámci alespoň dvou ze tří odvětví, na která se vztahuje toto nařízení (doprava, energetika a telekomunikace), existují podobné či vzájemně se doplňující činnosti, což umožní díky sdružení finančních, technických a lidských zdrojů optimalizaci nákladů nebo výsledků;
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 20 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	20b) „izolovanou sítí“ se rozumí železniční síť některého z členských států nebo její část, jak je definována v čl. 3 písm. qq) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T].
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Čl. 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové či modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje o dosažení těchto cílů:	Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové infrastruktury či modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací, přičemž přednostně bude podpora zaměřena na chybějící infrastrukturu. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje o dosažení těchto cílů:
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;	a) přispívat v souladu se strategií Evropa 2020 k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které zohlední budoucí dopravní toky, a přesunou tak do popředí další výhody pro celou Unii, pokud jde o zlepšení konkurenceschopnosti na světovém trhu a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé, veřejné či společné veřejné a soukromé investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie v případě, že pro projekty lze využít několik různých nástrojů. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných, soukromých či společných veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a mj. do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) umožnit Unii dosáhnout svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020 při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.	b) umožnit Unii dosáhnout svého cíle udržitelného růstu včetně minimálně 20% snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990, 20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020, čímž se přispěje k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů Unie v oblasti snižování emisí uhlíku, při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy;
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) zvýšit účinnost prostředků použitých na základě tohoto nařízení; dosažení tohoto cíle bude měřeno podle úspor z rozsahu, kterých dosáhne Komise při řízení nástroje pro propojení Evropy po stránce finanční, technické a lidských zdrojů, a popřípadě podle celkového počtu projektů realizovaných s využitím meziodvětvových synergií;
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) přispívat k podpoře projektů s evropskou přidanou hodnotou a velkým přínosem pro společnost, na něž se nedaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu.
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. V návaznosti na obecné cíle uvedené v článku 3 by měl nástroj pro propojení Evropy přispívat k dosažení těchto konkrétních odvětvových cílů:	1. Aniž jsou dotčeny obecné cíle uvedené v článku 3, přispívá nástroj pro propojení Evropy k dosažení těchto konkrétních odvětvových cílů:
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů, které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;	i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů, zejména v přeshraničních úsecích, které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst pro všechny obory dopravy na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod ii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) zajištění dlouhodobě udržitelné a efektivní dopravy, které bude měřeno délkou konvenční železniční sítě v zemích EU-27 a délkou vysokorychlostní železniční sítě v zemích EU-27;	ii) zajištění dlouhodobě udržitelné a efektivní dopravy, které bude měřeno délkou železniční sítě a sítě vnitrozemských vodních cest vybudované či modernizované podle požadavků hlavní sítě, které jsou stanoveny v čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T ], a počtem čerpacích stanic s alternativními zdroji energie pro vozidla využívající hlavní silniční síť v zemích EU-27;
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod iii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability dopravních služeb. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem přístavů a letišť připojených na železniční síť.	iii) optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování multimodality a dostupnosti dopravních služeb. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem vnitrozemských a námořních přístavů a letišť připojených na železniční síť a počtem vybudovaných multimodálních logistických platforem a „mořských dálnic“;
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod iii a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iiia) optimalizace interoperability a bezpečnosti oborů dopravy. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem kilometrů vybavených inteligentními dopravními systémy (ERTMS a RIS), počtem kilometrů tratí uzpůsobených evropskému standardu pro jmenovitý rozchod koleje a stupněm rozvoje ITS pro silniční dopravu, SESAR a VTMIS;
Pozměňovací návrh   62 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod iii b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iiib) příprava na budoucí dopravní toky;
Pozměňovací návrh   63 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod iii c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	iiic) umožnění snižování emisí uhlíku u všech oborů dopravy prostřednictvím přechodu na inovativní nízkouhlíkové a energeticky účinné dopravní technologie, stejně jako zavedení alternativních pohonných systémů a zajištění odpovídající infrastruktury potřebné k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a dopravní systémy.
Pozměňovací návrh   64 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) přispění k další integraci vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilitě energetické a plynárenské sítě, mimo jiné zajištěním toho, aby žádný členský stát nebyl od evropské sítě izolován, což bude měřeno počtem projektů účinně propojujících sítě členských států a odstraňujících vnitřní úzká místa,	i) zvýšení konkurenceschopnosti přispěním k další integraci vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilitě energetické a plynárenské sítě, mimo jiné zajištěním toho, aby žádný členský stát nebyl od evropské sítě izolován a nebyl závislý na jediném zdroji, což bude měřeno počtem projektů účinně přispívajících k soutěži zdrojů dodávek a sbližování cen na trhu s plynem prostřednictvím propojování sítě členských států a odstraňování vnitřních úzkých míst;
Pozměňovací návrh   65 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod ii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) zlepšení bezpečnosti dodávek v Unii, které bude měřeno rozvojem odolnosti systému a bezpečnosti systémových operací i počtem projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras,	ii) zlepšení bezpečnosti dodávek v Unii jak v odvětví elektřiny, tak v odvětví plynu, které bude měřeno rozvojem odolnosti systému, účinnosti a bezpečnosti systémových operací, dále rozvojem inteligentních sítí, optimálním využíváním energetické infrastruktury a začleňováním energie z obnovitelných zdrojů, ale i počtem projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras;
Pozměňovací návrh   66 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod iii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí a rozvojem sítí pro oxid uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo.	iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména posílením integrace energií z obnovitelných zdrojů do přenosových a distribučních sítí, zlepšením energetické účinnosti a rozvojem inteligentních sítí a sítí pro oxid uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, množstvím umožněných reakcí na poptávku, počtem inteligentních elektrických rozvodných sítí a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo, jakož i celkovým výstupem z obnovitelných zdrojů energie začleněných do evropského energetického systému.
Pozměňovací návrh   67 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod -i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-i) povzbuzení a tvorba poptávky po širokopásmových službách podporou vzájemných propojení a interoperability vnitrostátních veřejných služeb online a přístupem k těmto sítím, které budou měřeny procentním podílem občanů a podniků, které veřejné služby online využívají, a přeshraniční dostupností těchto služeb;
i) rychlejší zavedení rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí a jejich využití, mimo jiné malými a středními podniky, které bude měřeno mírou pokrytí širokopásmovým a ultrarychlým širokopásmovým připojením a počtem domácností s předplaceným širokopásmovým připojením s rychlostí nad 100 Mbs,	i) rychlejší zavedení rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí a jejich využití s cílem uspokojit stávající i rostoucí poptávku, překlenout digitální propast a podpořit konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a růst, mimo jiné spojením malých a středních podniků, které bude měřeno mírou pokrytí širokopásmovým připojením a počtem domácností s předplaceným širokopásmovým připojením s rychlostí 100 Mbs, 1 Gps a vyšší;
Pozměňovací návrh   68 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je 50 000 000 0001 EUR. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:	1. Výše potřebných investic do transevropských sítí v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací v období do roku 2020 se odhaduje na 970 000 000 000 EUR. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je [50 000 000 0001 EUR]. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:
a) doprava: 31 694 000 000 EUR, z nichž 10 000 000 000 EUR bude přesunuto z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;	a) doprava: [31 694 000 000 EUR], z nichž [10 000 000 000 EUR] bude přesunuto z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výlučně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;
b) energetika: 9 121 000 000 EUR;	b) energetika: [9 121 000 000 EUR];
c) telekomunikace: 9 185 000 000 EUR.	c) telekomunikace: [9 185 000 000 EUR].
__________________	__________________
1Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011. Příslušné částky vyjádřené v aktuálních cenách lze nalézt v Legislativním finančním výkazu.	1 V době, kdy ještě nebylo dosaženo dohody o víceletém finančním rámci 2014–2020.
Pozměňovací návrh   69 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními i hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí přímo k řízení programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti s technickou a administrativní pomocí při řízení programu.	2. Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy se uplatní na výdaje související s:
	a) opatřeními přispívajícími k projektům společného zájmu, definovanými v článku 7;
	b) podpůrnými opatřeními programu, definovanými v čl. 2 odst. 5, a to ve výši až 1,5 %;
Přidělené finanční prostředky lze také uplatnit na výdaje související s technickou a administrativní pomocí, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci nařízení (ES) č. 680/2007. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření, jež nebyla dokončena do 31. prosince 2020.	c) technickou a administrativní pomocí, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci nařízení (ES) č. 680/2007.
Pozměňovací návrh   70 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise prostředky mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat, s výjimkou částky 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti.	3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 mohou Evropský parlament a Rada na návrh Komise a po konzultaci s dotčenými výbory prostředky mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat, s výjimkou částky [10 000 000 000 EUR]1 přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti.
	__________________
	1 V době, kdy ještě nebylo dosaženo dohody o víceletém finančním rámci 2014–2020.
Pozměňovací návrh   71 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.
Pozměňovací návrh   72 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Formu grantů, zadávání veřejných zakázek a finanční nástroje, které lze využít na financování plánovaných priorit, stanoví pracovní programy.
Pozměňovací návrh   73 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise může část provádění nástroje pro propojení Evropy svěřit subjektům vymezeným v čl. 55 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení].	2. Komise může v závislosti na posouzení dopadů část provádění nástroje pro propojení Evropy svěřit subjektům uvedeným v čl. 55 odst. 1 písm. a) a v článku 59 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména výkonné agentuře TEN-T, při současném přizpůsobení potřebám optimálního a účinného řízení nástroje pro propojení Evropy ve třech odvětvích, jichž se týká.
Pozměňovací návrh   74 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:	V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:
a) opatření zavádějící hlavní síť podle kapitoly III nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], včetně zavedení nových technologií a inovací podle článku 39 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	a) opatření zavádějící hlavní síť podle kapitoly III nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], včetně zavedení nových technologií a inovací podle uvedeného nařízení a priorit, jež byly předem vymezeny v části 1 přílohy tohoto nařízení;
b) studie k projektům veřejného zájmu definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	b) studie k projektům veřejného zájmu definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T] a k přeshraničním prioritním projektům vymezeným v příloze III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě1;
c) opatření na podporu projektů veřejného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	c) opatření na podporu projektů veřejného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
	ca) opatření na podporu městských uzlů hlavní sítě;
d) opatření na podporu systémů řízení dopravy v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	d) opatření na podporu systémů řízení dopravy v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
e) opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	e) opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
f) opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku;	f) opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku, a to v součinnosti mj. se železničním průmyslem;
g) podpůrná opatření programu.	g) podpůrná opatření programu.
Opatření související s dopravou, která zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unie, pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení přeshraničního úseku. Ve výjimečných případech, kdy je projekt nezbytný k připojení sítě sousedního členského státu nebo třetí země, ale ve skutečnosti nepřesahuje hranice, se výše uvedená písemná dohoda nevyžaduje.	Opatření související s dopravou, která zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unie, pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi byla uzavřena písemná dohoda o realizaci či dokončení přeshraničního úseku.
Grantové financování projektů s významnými zdroji příjmů pocházejícími od uživatelů je k dispozici především pro účely přípravy projektu, zejména v případě hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru.
	____________
	1 Úř. věst. L 204, 5.8.2010, s. 1.
Pozměňovací návrh   75 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V oblasti energetiky jsou konkrétní podmínky způsobilosti opatření, kterými se provádějí projekty společného zájmu, na získání finanční pomoci Unie formou finančních nástrojů a grantů stanoveny v článku 15 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu].	3. V oblasti energetiky jsou konkrétní podmínky způsobilosti opatření, kterými se provádějí projekty společného zájmu, na získání finanční podpory Unie formou finančních nástrojů a grantů stanoveny v článku 15 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu].
	V rámci finančního krytí plánovaného pro energetické odvětví v čl. 5 odst. 1 písm. b) je upřednostňováno použití finančních nástrojů, aby bylo dosaženo multiplikačního účinku finanční podpory Unie, v souladu s články 14 a 15 tohoto nařízení.
	Komise za tímto účelem zajistí, aby byla finanční podpora přidělována zejména prostřednictvím finančních nástrojů, což se bude odvíjet od jejich dostatečného tržního uplatnění.
	Granty se použijí na opatření, která nejsou podle podnikatelského plánu a dalších provedených hodnocení projektu, zejména těch, která provedli potenciální investoři, věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány, obchodně životaschopná a pro něž by finanční nástroj nepostačoval k tomu, aby bylo přijato kladné rozhodnutí o investici.
	Výběr by navíc měl odrážet míru, do jaké projekt přispívá k jednomu nebo více příslušných cílů:
	– posilování další přeshraniční integrace vnitřního energetického trhu a interoperability elektrické a plynárenské sítě, s důrazem na odstranění energetické izolace;
	– zlepšování zabezpečení dodávek energie v Unii posilováním odolnosti systému a bezpečnosti fungování systémů;
	– podpora udržitelného rozvoje a ochrana životního prostředí, mimo jiné zajištěním přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů z místa její výroby do hlavních center spotřeby a skladovacích míst.
Pozměňovací návrh   76 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. U prvních dvou pracovních programů se zvláštní pozornost věnuje projektům a opatřením, jejichž cílem je odstranění energetické izolace a energetických úzkých míst, přičemž se nejméně 75 % celkové částky finančních prostředků přidělených v rámci tohoto nařízení na odvětví energetiky použije na projekty v oblasti elektrizační infrastruktury.
	Nástroj na propojení Evropy kromě toho podpoří také projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů a inteligentních elektrických sítí (na úrovni přenosu a distribuce) prostřednictvím nástrojů na sdílení rizik, které tvoří součást finančních nástrojů uvedených v čl. 14 odst. 3.
Pozměňovací návrh   77 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. V odvětví telekomunikací jsou pro získání finanční pomoci Unie formou grantu, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá všechna opatření, jimiž se provádějí projekty společného zájmu, a podpůrná opatření programu stanovená v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO].	4. V odvětví telekomunikací jsou pro získání finanční pomoci Unie způsobilá opatření, jimiž se provádějí projekty společného zájmu, a podpůrná opatření programu uvedená v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO], a to následujícím způsobem:
	– obecné služby, platformy hlavních služeb a podpůrná opatření programu jsou financovány prostřednictvím grantů nebo zadávání veřejných zakázek;
	– opatření v oblasti širokopásmových sítí jsou zpravidla financována prostřednictvím finančních nástrojů;
	– opatření v oblasti širokopásmových sítí mohou být financována rovněž prostřednictvím grantů, a to v případě projektů, které zmenšují digitální propast spojováním venkovských, horských, odlehlých nebo řídce osídlených oblastí či ostrovů, vnitrozemských a periferních oblastí, pokud by poskytnutí pomoci formou finančního nástroje nepostačovalo k tomu, aby bylo přijato kladné rozhodnutí o investici.
Pozměňovací návrh   78 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení se poskytuje na opatření, pomocí nichž jsou realizovány projekty společného zájmu se synergiemi mezi alespoň dvěma odvětvími, na něž se vztahuje nástroj pro propojení Evropy a která jsou uvedena v části III pod písm. a) přílohy tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   79 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Formu grantů, které lze využít na financování dotčených opatření, stanoví pracovní programy.	Formu grantů, které lze využít na financování dotčených opatření, stanoví pracovní programy uvedené v článku 17.
Pozměňovací návrh   80 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Výdaje související s ekologickými studiemi o ochraně životního prostředí a o souladu s acquis Unie mohou být způsobilé.	5. Výdaje související s ekologickými studiemi o ochraně životního prostředí a o souladu s acquis Unie jsou způsobilé.
Odůvodnění
Posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 85/337 a 2001/42 jsou nevyhnutelné a povinné úkony, které jsou plně způsobilé.
Pozměňovací návrh   81 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují.	6. Výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují, vyjma případů, kdy je projekt podporován z prostředků přesunutých z Fondu soudržnosti
Pozměňovací návrh   82 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. V případech, kdy je třeba dosáhnout cílů daného projektu společného zájmu, mohou se opatření přispívajících k projektům obecného zájmu účastnit také třetí země a subjekty zřízené ve třetích zemích.	4. V případech, kdy je třeba dosáhnout cílů daného projektu společného zájmu a kdy je to řádně odůvodněno, mohou se opatření přispívajících k projektům obecného zájmu účastnit také třetí země a subjekty zřízené ve třetích zemích, zejména pak pokud jde o diverzifikaci zdrojů dodávek a bezpečnost dodávek v odvětví energetiky.
Pozměňovací návrh   83 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nemají však nárok na získání finančních prostředků podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu obecného zájmu.	Nemají však nárok na získání finančních prostředků formou grantů podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu obecného zájmu, a to teprve po ověření, že opatření není možné podpořit jinými formami finanční pomoci v rámci nástroje pro propojení Evropy nebo jiných programů Unie. Se zvláštním ohledem na projekty mořských dálnic zajistí Komise podmínky, které umožní vytváření takových projektů s třetími zeměmi v oblasti rozšíření.
Pozměňovací návrh   84 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Finanční prostředky čerpané podle tohoto nařízení lze – je-li to zapotřebí pro efektivnější provádění příslušných opatření, jež přispávají k projektům společného zájmu ve třetích zemích podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu] a (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO] – spojit s finančními prostředky, na něž se vztahují jiná příslušná nařízení Unie. V takovém případě může Komise prováděcím aktem rozhodnout o jednotném souboru pravidel, jež by se měla na provádění vztahovat.	vypouští se
Pozměňovací návrh   85 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Dodatečná konkrétní pravidla pro předkládání návrhů mohou být stanovena ve víceletých a ročních pracovních programech.	6. Dodatečná konkrétní pravidla pro předkládání návrhů mohou být stanovena ve víceletých a ročních pracovních programech uvedených v článku 17.
Pozměňovací návrh   86 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) grantů na práce:	b) grantů na práce:
i) železnice a vnitrozemské vodní cesty: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit na 30 % u opatření řešících úzká místa; míru financování lze zvýšit na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků;	i) u železnic a silničních sítí v případě členských států bez železniční sítě na jejich území nebo v případě členského státu s izolovanou sítí ve smyslu čl. 3 písm. qq) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], na níž není zajišťována dálková nákladní železniční doprava: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit na 30 % u opatření řešících úzká místa; míru financování lze zvýšit na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků a opatření ke zlepšení interoperability železnic;
	ia) na vnitrozemských vodních cestách: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 30 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit na 40 % u opatření řešících úzká místa a u opatření týkajících se přeshraničních úseků;
ii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku i rozvojem přístavů a multimodálních platforem: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.	ii) vnitrozemské dopravní připojení k vnitrozemským a námořním  přístavům a letištím a rozvoj přístavů a multimodálních platforem: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů;
	iia) opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých náklad, a to do výše až 1 % kombinovaného stropu rozpočtových prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a);
	iib) lepší dostupnost dopravy (infrastruktury a služeb) pro osoby se zdravotním postižením: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 30 % způsobilých nákladů na úpravy, které nesmí v žádném případě překročit 10 % celkových způsobilých nákladů.
Pozměňovací návrh   87 Návrh nařízení Čl. 10– odst. 2 – písm. c a písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:	c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:
i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS): výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;	i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), říční informační služby (RIS), informační systém pro provoz plavidel (VTIMIS), SESAR a systémy řízení silniční dopravy: výše finanční pomoci Unie nepřekročí u pozemních složek 50 % způsobilých nákladů; u zařízení v palubní části nepřekročí výše finanční pomoci Unie v případě ERTMS 40 % způsobilých nákladů a v případě RIS, VTMIS, SESAR a ITS 20 % způsobilých nákladů pro odvětví silniční dopravy, a to do výše až 5 % kombinovaného stropu rozpočtových prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a);
ii) systémy řízení dopravy, služby nákladní dopravy, bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti i opatření na podporu rozvoje mořských dálnic: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.	ii) služby nákladní a kombinované dopravy a bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů;
	iia) opatření na podporu rozvoje mořských dálnic: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 30 % způsobilých nákladů;
	ca) grantů na opatření na podporu nových technologií a inovací u všech oborů dopravy: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.
Pozměňovací návrh   88 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 – písm. a a b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů na studie a/nebo práce;	a) výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů na studie a 40 % způsobilých nákladů na práce;
b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu] zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.	b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 70 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v článku 7 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo přispívají k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména inteligentní sítě.
Pozměňovací návrh   89 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 4 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) opatření v oblasti širokopásmových sítí: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;	a) opatření v oblasti širokopásmových sítí: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 40 % způsobilých nákladů;
Pozměňovací návrh   90 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Výše uvedené míry spolufinancování mohou být navýšeny až o 10 procentních bodů u opatření, která mají meziodvětvové synergie, dosahují cílů zmírnění klimatu, zvyšují odolnost vůči klimatu nebo snižují emise skleníkových plynů.	5. Míry spolufinancování mohou být navýšeny až o 10 procentních bodů oproti procentním bodům uvedeným v odstavcích 2, 3 a 4 u opatření se synergiemi mezi alespoň dvěma odvětvími, u nichž lze uplatnit nástroj na propojení Evropy.
Toto navýšení by se nemělo vztahovat na míru spolufinancování uvedenou v článku 11.	Toto navýšení by se nemělo vztahovat na míru spolufinancování uvedenou v článku 11.
	V případě těchto opatření je finanční pomoc Unie čerpána z odvětvových rozpočtů podle čl. 5 odst. 1 v poměrné výši podle míry účasti každého odvětví v daném opatření.
	Kritéria pro určení měr spolufinancování stanovených v tomto článku navrhne Komise v ročních a víceletých programech uvedených v článku 17. Za tímto účelem Komise vytvoří metodiku pro hodnocení uvedených kritérií.
Pozměňovací návrh   91 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Výše finanční pomoci přidělené na vybraná opatření bude modulována na základě analýzy nákladů a přínosů u každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků EU.	6. Výše finanční pomoci přidělené na vybraná opatření může být modulována na základě analýzy nákladů a přínosů u každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků EU.
Pozměňovací návrh   92 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1, 2 a 2 a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud jde o částku 10 000 000 000 EUR přesunutou z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], která má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, zahájí se výhradně v těchto členských státech zvláštní výzvy pro projekty, kterými se provádí hlavní síť.	1. Pokud jde o částku 10 000 000 000 EUR přesunutou z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], která má být vynaložena výhradně v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, zahájí se výhradně v těchto členských státech zvláštní výzvy pro projekty, kterými se provádí hlavní síť (a zejména koridory hlavní sítě) nebo související horizontální priority.
2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy. Při provádění těchto výzev se nejvíce upřednostňují projekty zohledňující vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti.	2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy. Do 31. prosince 2016 se při výběru projektů způsobilých k financování zohledňují vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti. Od 1. ledna 2017 se finanční prostředky přesunuté na nástroj pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, poskytnou všem členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.
	2a. S cílem podpořit členské státy způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti, které se mohou potýkat s problémy při koncipování projektů, jež jsou dostatečně propracované, kvalitní a dostatečně přínosné pro EU, se zvláštní pozornost věnuje opatřením na podporu programů v rámci nástroje pro propojení Evropy, jež mají posílit institucionální kapacitu a efektivitu orgánů veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v příloze 1 tohoto nařízení. V zájmu zajištění co nejvyšší míry čerpání přesunutých prostředků ve všech členských státech, které jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti, může Komise uspořádat další výzvy.
Pozměňovací návrh   93 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Odchylně od článku 10 a vzhledem k částce 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], jež má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, odpovídají nejvyšší míry financování těm, které stanoví článek 22 a čl. 110 odst. 3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006] pro tato opatření týkající se:	3. Odchylně od článku 10 a vzhledem k částce 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], jež má být vynaložena výhradně v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, odpovídají nejvyšší míry financování těm, které stanoví článek 22 a čl. 110 odst. 3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006] pro tato opatření týkající se:
a) grantů na studie,	a) grantů na studie,
b) grantů na práce:	b) grantů na práce:
i) železnice a vnitrostátní vodní cesty;	i) železnice a vnitrostátní vodní cesty;
ii) opatření na podporu přeshraničních silničních úseků;	ii) opatření na podporu přeshraničních silničních úseků a v případě členských států bez železničních sítí silniční sítě TEN-T;
iii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, rozvoj multimodálních platforem a rozvoj přístavů;	iii) vnitrozemské dopravní připojení k mořským a vnitrozemským přístavům a letištím, rozvoj multimodálních platforem včetně automatických zařízení na změnu rozchodu a rozvoj přístavů a dále propojovací body s důrazem na železniční spojení;
c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:	c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:
i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS);	i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), říční informační služby (RIS) a informační systém pro provoz plavidel (VTIMIS), SESAR a ITS pro silniční odvětví;
ii) systémy řízení dopravy.
	iia) opatření na podporu rozvoje mořských dálnic;
	ca) grantů na opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny obory dopravy.
Pozměňovací návrh   94 Návrh nařízení Článek 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. S výjimkou řádně odůvodněných případů Komise zruší finanční pomoc poskytnutou na opatření, jež nebyla zahájena do jednoho roku ode dne zahájení opatření stanoveného v podmínkách poskytnutí finanční pomoci.	1. S výjimkou řádně odůvodněných případů Komise zruší finanční pomoc poskytnutou na studie, jež nebyly zahájeny do jednoho roku ode dne zahájení stanoveného v podmínkách poskytnutí finanční pomoci, a finanční pomoc poskytnutou na základě tohoto nařízení na veškerá další opatření, která jsou k ní způsobilá, pokud nebyla zahájena do dvou let od uvedeného dne.
2. Komise může pozastavit, snížit a zpětně získat nebo ukončit finanční pomoc za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení] zejména:	2. Komise může pozastavit, snížit a zpětně získat nebo ukončit finanční pomoc za podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 zejména:
a) v případě nesrovnalosti, k níž dojde při provádění opatření z hlediska ustanovení práva Unie;	a) v případě nesrovnalosti, k níž dojde při provádění opatření z hlediska ustanovení práva Unie;
b) v případě nedodržení podmínek, kterými se poskytnutí grantu řídí, zejména dojde-li bez schválení Komise k významné změně ovlivňující povahu projektu nebo opatření;	b) v případě nedodržení podmínek, kterými se poskytnutí grantu řídí, zejména dojde-li bez schválení Komise k významné změně ovlivňující povahu projektu nebo opatření;
c) po zhodnocení pokroku projektu, zejména v případě značných zpoždění při provádění opatření.	c) po zhodnocení pokroku projektu, zejména v případě značných zpoždění při provádění opatření.
3. Komise může požadovat vrácení poskytnuté finanční pomoci, pokud do dvou let ode dne dokončení stanoveného v podmínkách pro poskytnutí finanční pomoci nebylo provádění opatření, na něž byla daná finanční pomoc poskytnuta, dokončeno.	3. Komise může požadovat vrácení poskytnuté finanční pomoci, pokud do dvou let ode dne dokončení stanoveného v podmínkách pro poskytnutí finanční pomoci nebylo provádění opatření, na něž byla daná finanční pomoc poskytnuta, dokončeno, a to s výjimkou případů řádně prokázané vyšší moci.
4. Dříve než Komise přijme některé rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3, přezkoumá aktuální případ a informuje dotčené příjemce tak, aby mohli předložit svá zjištění ve stanovené lhůtě.	4. Dříve než Komise přijme některé rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3, přezkoumá aktuální případ a informuje dotčené příjemce tak, aby mohli předložit svá zjištění ve stanovené lhůtě. Informuje Evropský parlament a Radu o všech rozhodnutích přijatých při přijímání ročních pracovních programů podle článku 17.
Pozměňovací návrh   95 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) mohou stanovit zvláštní podmínky, např. místo výkonu činností zadaných formou veřejné zakázky, jsou-li tyto podmínky řádně odůvodněny cíli opatření a za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;	a) mohou stanovit zvláštní podmínky, např. místo výkonu činností zadaných formou veřejné zakázky, jsou-li tyto podmínky řádně odůvodněny cíli opatření a za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu s pravidly Unie pro zadávání veřejných zakázek;
Pozměňovací návrh   96 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Za účelem usnadnění přístupu k financování subjektům provádějícím opatření, jež přispívají k projektům společného zájmu vymezeným v nařízeních (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX 2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu] a (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO] a k dosažení jejich cílů, lze použít finanční nástroje stanovené v souladu s hlavou VIII nařízení (ES) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení z roku 2012]. Finanční nástroje vycházejí z předběžného hodnocení nedokonalostí trhu nebo neoptimálních investičních situací a investičních potřeb.	1. Za účelem usnadnění přístupu k financování subjektům provádějícím opatření, jež přispívají k projektům společného zájmu vymezeným v nařízeních (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX 2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu] a (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO] a k dosažení jejich cílů, lze použít finanční nástroje stanovené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Pozměňovací návrh   97 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Lze využít tyto finanční nástroje:	3. Lze využít zejména tyto finanční nástroje:
Pozměňovací návrh   98 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) půjčky a/nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně podpůrných mechanismů na projektové dluhopisy, které vydá finanční instituce ze svých vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv a/nebo přidělování kapitálu,	b) půjčky a/nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, mimo jiné včetně podpůrných mechanismů na projektové dluhopisy, které slouží jako zajištění individuálních projektů nebo portfolií projektů a které vydá finanční instituce ze svých vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv a/nebo přidělování kapitálu,
Pozměňovací návrh   99 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) jakékoliv jiné finanční nástroje.	c) jakékoliv jiné finanční nástroje za předpokladu, že jsou dodrženy tyto podmínky:
	– soulad s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012; a
	– soulad s cíli tohoto nařízení.
	Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 tohoto nařízení, pokud jde o finanční nástroje uvedené pod písm. c) tohoto odstavce;
Pozměňovací návrh   100 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) finanční nástroje zaměřené na usnadnění soukromého investování do zavádění inovačních technologií s vyššími investičními riziky.
Pozměňovací návrh   101 Návrh nařízení Článek 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Opatření podporovaná prostřednictvím finančních nástrojů se vyberou na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, přičemž se u nich bude usilovat o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o postupnou zeměpisnou diverzifikaci napříč členskými státy.	1. Opatření způsobilá k podpoře prostřednictvím finančních nástrojů se v souladu s článkem 17 vyberou na základě propracovanosti, přičemž se u nich bude usilovat o odvětvovou a zeměpisnou diverzifikaci napříč členskými státy a budou splňovat všechna tato kritéria:
	– mít přínos pro Evropu;
	– odpovídat cílům strategie Evropa 2020;
	– nenarušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;
	– mít pákový účinek, pokud jde o podporu Unie.
2. Unie, kterýkoliv členský stát či jiní investoři mohou kromě příspěvků získaných využitím finančních nástrojů poskytnout finanční pomoc za předpokladu, že Komise odsouhlasí změny kritérií způsobilosti opatření či investiční strategie příslušného nástroje, jichž může být vzhledem k dodatečnému příspěvku zapotřebí.	2. Unie, kterýkoliv členský stát či jiní investoři mohou kromě příspěvků získaných využitím finančních nástrojů poskytnout finanční pomoc za předpokladu, že Komise odsouhlasí změny kritérií způsobilosti opatření či investiční strategie příslušného nástroje, jichž může být vzhledem k dodatečnému příspěvku zapotřebí.
3. Cílem finančních nástrojů je uchování hodnoty aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie. Mohou vytvářet přijatelné výnosy tak, aby naplnily cíle jiných parterů či investorů.	3. Cílem finančních nástrojů je zvýšení multiplikačního účinku výdajů Unie tím, že přilákají další zdroje od veřejných i soukromých investorů, a zároveň uchování hodnoty aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie. Mohou vytvářet přijatelné výnosy, avšak žádným způsobem nesmí ohrozit realizaci opatření podpořených na základě tohoto nařízení.
4. Finanční nástroje lze kombinovat s granty financovanými z rozpočtu Unie, a to i podle ustanovení tohoto nařízení.	4. Různé druhy finančních nástrojů lze kombinovat s granty financovanými z rozpočtu Unie, a to i podle ustanovení tohoto nařízení, avšak pouze za podmínky, že je to nezbytné pro zajištění životaschopnosti projektu.
5. Pracovní programy mohou stanovit další podmínky podle konkrétních potřeb odvětví.	5. Pracovní programy mohou stanovit další podmínky podle konkrétních potřeb odvětví.
6. V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení] se výnosy a splátky vytvořené konkrétním finančním nástrojem připíší tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly vytvořeny v rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013, se výnosy a splátky vytvořené operacemi zahájenými v daném období připíší finančnímu nástroji v období 2014–2020.	6. V souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se výnosy a splátky vytvořené konkrétním finančním nástrojem připíší tomuto finančnímu nástroji na dobu platnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   102 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 a 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise přijme víceleté a roční pracovní programy pro jednotlivá odvětví. Komise také může přijmout víceleté a roční pracovní programy pro více než jedno odvětví. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.	1. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 týkající se víceletých a ročních pracovních programů pro jednotlivá odvětví. Komise také může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 týkající se víceletých a ročních pracovních programů pro více než jedno odvětví.
2. Víceleté pracovní programy se přezkoumávají vždy alespoň v polovině období. Bude-li to nutné, Komise víceletý pracovní program reviduje prováděcím aktem. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.	2. Víceleté pracovní programy se přezkoumávají vždy alespoň v polovině období. Bude-li to nutné, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25 s cílem revidovat víceletý pracovní program.
Pozměňovací návrh   103 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. V oblasti dopravy se alespoň 4 až 5 % rozpočtových prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) použije formou inovativních finančních nástrojů.
Pozměňovací návrh   104 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Víceleté pracovní programy v oblasti energetiky a telekomunikací poskytnou strategickou orientaci v oblasti projektů společného zájmu, přičemž mohou zahrnovat i konkrétní projekty společného zájmu.	vypouští se
Pozměňovací návrh   105 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. V souladu s postupem podle odstavce 1 stanoví Komise při vytváření víceletých a odvětvových ročních pracovních programů kritéria pro výběr a udělení v souladu s cíli a prioritami stanovenými:	6. V souladu s postupem podle odstavce 1 stanoví Komise při vytváření víceletých a odvětvových ročních pracovních programů kritéria pro výběr a udělení v souladu s cíli a prioritami stanovenými v článcích 3 a 4 tohoto nařízení a v nařízeních (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu] nebo (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO]. Přitom je třeba zohlednit tato kritéria:
	a) připravenost opatření z hlediska vývoje projektu a přípravných fází a náležitý stav navrhovaného provedení;
	b) pákový efekt podpory Unie na veřejné a soukromé investice a na jednotný trh;
	c) nutnost překonat specifické finanční překážky a nedostatek finančních prostředků tržního původu související s povahou či naléhavostí projektu;
	d) náklady a přínosy, včetně hospodářských a sociálních dopadů, dopadů z hlediska skleníkových plynů a jiných dopadů na životních prostředí, a dostupnost;
	e) přeshraniční rozměr a schopnost omezit nebo ukončit izolaci členských států.
a) pro dopravu v nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
b) pro energetiku v nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu];
c) pro telekomunikace v nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO].
Pozměňovací návrh   106 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Pracovní programy jsou koordinovány tak, aby se využily synergie mezi odvětvím dopravy, energetiky a telekomunikací, a to zvláště v oblastech, jako jsou inteligentní energetické sítě, elektrická mobilita a inteligentní a udržitelné dopravní systémy. Mohou být přijaty víceodvětvové výzvy k podávání nabídek.	7. Pracovní programy jsou koordinovány tak, aby se využily synergie mezi odvětvím dopravy, energetiky a telekomunikací, a to zvláště v oblastech, jako jsou inteligentní energetické sítě, elektrická mobilita, inteligentní a udržitelné dopravní systémy, společné užívání práva vedení trasy nebo propojení infrastruktur. Mohou být přijaty víceodvětvové výzvy k podávání nabídek, přičemž jsou každému odvětví přiděleny finanční částky stanovené v čl. 5 odst. 1, a to v poměrné výši podle míry účasti každého odvětví v daném opatření.
Pozměňovací návrh   107 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Orientační harmonogram přidělování jednotlivých ročních splátek na závazek se sděluje příjemcům grantů, a pokud se vztahuje i na finanční nástroje, také dotčeným finančním institucím.	Orientační harmonogram přidělování jednotlivých ročních splátek na závazek se sděluje příjemcům grantů, dotčeným členským státům a Evropskému parlamentu, a pokud se vztahuje i na finanční nástroje, také dotčeným finančním institucím.
Pozměňovací návrh   108 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, do něhož byly zahrnuty, se automaticky přenášejí do následujícího roku.	Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, do něhož byly zahrnuty, se automaticky přenášejí do následujícího roku v souladu s články 9 a 10 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Pozměňovací návrh   109 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, pokud jde o doplnění nebo změny seznamů uvedených v příloze.]	Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, pokud jde o doplnění nebo změny seznamů uvedených v příloze a vytváření víceletých a ročních pracovních programů pro jednotlivá odvětví či pro více než jedno odvětví v souladu s článkem 17.
Pozměňovací návrh   110 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy vykonávají u projektů souvisejících s odvětvím dopravy a energetiky v úzké spolupráci s Komisí technické monitorování a finanční kontrolu opatření a potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo částmi projektů. Členské státy mohou při kontrolách na místě požádat o účast Komise.	Členské státy vykonávají v úzké spolupráci s Komisí technické monitorování a finanční kontrolu opatření a potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo částmi projektů. Členské státy mohou při kontrolách na místě požádat o účast Komise.
Pozměňovací návrh   111 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Zvláště v oblasti telekomunikací vynaloží vnitrostátní regulační orgány veškeré úsilí na zajištění nezbytné právní jistoty a investičních podmínek napomáhajících provádění projektů, které získají finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení.	vypouští se
Odůvodnění
V zájmu zjednodušení je zapotřebí harmonizovat pravidla týkající se odpovědnosti členských států za tato tři odvětví.
Pozměňovací návrh   112 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy průběžně informují Komisi, případně prostřednictvím interaktivních zeměpisných a technických informačních systémů, kterým je v případě transevropských dopravních sítí systém TENtec, o pokroku dosaženém při provádění projektů společného zájmu a investicích uskutečněných za tímto účelem, včetně výše podpory využité na dosažení cílů v oblasti změny klimatu.	Členské státy pravidelně a alespoň jednou ročně informují Komisi prostřednictvím interaktivního zeměpisného, technického, veřejného a snadno přístupného informačního systému, kterým je v případě transevropské dopravní sítě systém TENtec, o pokroku dosaženém při provádění projektů společného zájmu a investicích uskutečněných za tímto účelem, včetně výše podpory využité na dosažení cílů v oblasti změny klimatu. Na tomto základě Komise zveřejní a alespoň jednou ročně aktualizuje informace o konkrétních projektech v rámci nástroje pro propojení Evropy, případně včetně forem a částek spolufinancování ze strany Unie a pokroku jednotlivých projektů. Za tímto účelem předá EIB na požádání příslušné informace Komisi, přičemž zabezpečí důvěrné obchodní informace.
Pozměňovací návrh   113 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto nařízení, byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.	1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto nařízení, byly finanční zájmy Unie chráněny zajištěním toho, že náklady na infrastrukturu stejného druhu nebudou v různých členských státech v neopměru k místním cenám, uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.
Odůvodnění
Musí být v maximální možné míře zajištěno, aby náklady na projekty infrastruktury finacované z prostředků EU byly v jednotlivých členských státech podobné a vycházely z nákladů na místní zaměstnance a materiály.
Pozměňovací návrh   114 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Výbor zajistí horizontální přehled pracovních programů uvedených v článku 17 s cílem zajistit jednotnost a to, aby mezi odvětvími byly označeny a využívány synergie.	3. Výbor zajistí horizontální přehled pracovních programů uvedených v článku 17 s cílem zajistit jejich jednotnost a to, aby mezi odvětvími byly označeny, využívány a posouzeny synergie, a u víceodvětvových výzev k podávání nabídek a při určování měr spolufinancování u opatření s meziodvětvovými synergiemi se zejména snaží zajistit spravedlivý podíl finančních prostředků pro jednotlivá odvětví.
Pozměňovací návrh   115 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 20 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.	2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 17 a 20 je svěřena Komisi na dobu platnosti víceletého finančního rámce 2014–2020.
	Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh   116 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Nejpozději do poloviny roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření.	1. Nejpozději do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost a na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, včetně jejich dopadu na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu dříve přijatých opatření. Dále Komise v tomto hodnocení posoudí, jaká opatření bude třeba přijmout s cílem zlepšit účinnost výdajů Unie a zvýšit objem investic do prioritních projektů. Rovněž v tomto hodnocení posoudí, jak by bylo možné ještě více zvýšit atraktivitu finančních nástrojů pro širší okruh dlouhodobých investorů, včetně veřejných investorů a jak rozšířit okruh způsobilých projektů, a jak by bylo možné případně rozvíjet kapitálové nástroje k financování unijní infrastruktury.
Pozměňovací návrh   117 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Nástroj pro propojení Evropy přihlédne k úplnému nezávislému hodnocení iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020, které má být provedeno v roce 2015. Na základě tohoto hodnocení Komise posoudí význam iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic do prioritních projektů a zvýšení efektivnosti výdajů Unie. Na základě tohoto hodnocení a po zohlednění všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.
Pozměňovací návrh   118 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příjemci a případně dotčené členské státy zajistí, aby se pomoci poskytnuté podle tohoto nařízení dostalo náležité publicity s cílem informovat veřejnost o úloze Unie při provádění projektů.	1. Příjemci a případně dotčené členské státy zajistí, aby se pomoci poskytnuté podle tohoto nařízení dostalo náležité publicity a transparentnosti s cílem informovat veřejnost o úloze Unie při provádění projektů.
Pozměňovací návrh   119 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise uspořádá k projektům nástroje pro propojení Evropy a jejich výsledkům komunikační a informační akce. Z rozpočtu vyčleněného na komunikaci podle tohoto nařízení se nadto rovněž uhradí komunikace orgánů EU o politických prioritách Unie.	2. Komise uspořádá k projektům nástroje pro propojení Evropy a jejich výsledkům komunikační a informační akce.
Pozměňovací návrh   120 Návrh nařízení Příloha – část I – písm. a – Horizontální priority
Inovační řízení a služby	Jednotné evropské nebe – SESAR
Inovační řízení a služby	Systémy řízení dopravy po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách (ITS, ERTMS a RIS)
Inovační řízení a služby	Přístavy a letiště hlavní sítě
Pozměňovací návrh Parlamentu
Inovační řízení a služby	Jednotné evropské nebe – SESAR
Inovační řízení a služby	Systémy řízení dopravy po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách a služby námořní dopravy (ITS, ERTMS, RIS, VTMIS a služby elektronických systémů v námořní dopravě)
Inovační řízení a služby	Přístavy, letiště a mořské dálnice hlavní sítě
Nové technologie a inovace	Nové technologie a inovace v souladu s čl. 39 písm. a) až d) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]
Pozměňovací návrh   121 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Helsinky – Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava – Katovice	Helsinky – Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava – Katovice
	Klaipeda – Kaunas
Gdyně – Katovice	Gdyně – Katovice
Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň	Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň
	Štětín/Svinoústí – Poznaň – Vratislav –Ostrava
Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň	Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň
Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Villach – Udine – Benátky – Boloňa – Ravenna	Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Villach – Udine – Benátky – Boloňa – Ravenna – Ancona
	Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň –Koper/Terst
Znění navržené Komisí
Předem určené úseky
Obor dopravy
Popis/údaje
Helsinky – Tallinn
přístavy, mořské dálnice
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem a jejich propojení, mořské dálnice (včetně kapacity lámání ledu)
Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava
železniční
(podrobné) studie pro novou trať plně interoperabilní s rozchodem UIC; práce na nové trati budou zahájeny do roku 2020; propojení železnice s letišti/přístavy.
Gdyně – Katovice
železniční
modernizace
Gdyně, Gdaňsk
přístavy
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem
Varšava – Katovice
železniční
modernizace
Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň a Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň
železniční
modernizace, zejména přeshraniční úseky Polsko-ČR, Polsko-Slovensko a Slovensko-Rakousko; (další) rozvoj multimodálních platforem
Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Udine – Benátky – Ravenna
železniční
probíhají modernizace a práce; (další) rozvoj multimodálních platforem
Terst, Benátky, Ravenna
přístavy
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem
Pozměňovací návrh Parlamentu
Předem určené úseky
Obor dopravy
Popis/údaje
Helsinky – Tallinn
přístavy, mořské dálnice
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem a jejich propojení, mořské dálnice (včetně kapacity lámání ledu)
Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava
železniční
(podrobné) studie pro novou trať plně interoperabilní s rozchodem UIC; práce na nové trati budou zahájeny do roku 2020; propojení železnice s letišti/přístavy.
Klaipeda – Kaunas
železniční
modernizace, propojení přístavů, mořské dálnice
Koridor Via Baltica
silniční
práce na přeshraničních úsecích (EE, LV, LT, PL)
Gdyně – Katovice
železniční
modernizace
Gdyně, Gdaňsk
přístavy
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem
Vratislav – Poznaň – Štětín/Svinoústí
železniční
práce
Svinoústí, Štětín
přístav
propojení přístavů
Varšava – Katovice
železniční
modernizace
Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň a Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň
železniční
modernizace, zejména přeshraniční úseky Polsko-ČR, ČR-Rakousko, Polsko-Slovensko a Slovensko-Rakousko, trať Brno-Přerov; (další) rozvoj multimodálních platforem
Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Udine – Benátky – Ravenna
železniční
probíhají modernizace a práce; (další) rozvoj multimodálních platforem
Štýrský Hradec – Maribor – Pragersko
železniční
studie a práce na druhé trati
Terst, Benátky, Ravenna, Koper, Ancona
přístavy
propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem
Ravenna – Ancona
železniční
modernizace
Pozměňovací návrh   122 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool	Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
Znění navržené Komisí
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – německá hranice
železniční
modernizace stávající trati, studie pro vysokorychlostní železnici
Polská hranice – Berlín – Hannover – Amsterdam/Rotterdam
železniční
modernizace několika úseků (Amsterdam – Utrecht – Arnhem; Hannover – Berlín)
Západoněmecké kanály, Mittellandkanal, Hannover – Magdeburg – Berlín
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Zdymadla v Amsterdamu
vnitrozemské vodní cesty
probíhají studie
Felixstowe – Midlands
železnice, přístav, multimodální platformy
propojení přístavů a multimodální platformy
Pozměňovací návrh Parlamentu
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – německá hranice
železniční
modernizace stávající trati, studie pro vysokorychlostní železnici
Polská hranice – Berlín – Hannover – Amsterdam/Rotterdam
železniční
modernizace několika úseků (Amsterdam – Utrecht – Arnhem; Hannover – Berlín)
Západoněmecké kanály, Mittellandkanal, Hannover – Magdeburg – Berlín
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Kanál Rýn – Waal – Severní moře
vnitrozemské vodní cesty
multimodální spojení
Zdymadla v Amsterdamu a kanál Amsterdam –Rýn – nové zdymadlo v IJmuidenu
vnitrozemské vodní cesty
probíhají studie, přístav; včetně modernizace zdymadla Beatrix
Felixstowe – Midlands
železnice, přístav, multimodální platformy
propojení přístavů a multimodální platformy
Pozměňovací návrh   123 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Algeciras – Madrid – Tarragona	Algeciras – Madrid – Zaragoza – Tarragona
Sevilla – Valencie – Tarragona	Sevilla – Valencie – Tarragona
Tarragona – Barcelona – Perpignan – Lyon – Turín – Milán – Benátky – Lublaň – Budapešť – ukrajinská hranice	Tarragona – Barcelona – Perpignan – Marseille – Lyon – Turín – Milán – Benátky – Lublaň – Budapešť – ukrajinská hranice
Znění navržené Komisí
Algeciras – Madrid
železniční
probíhají studie, práce mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny v roce 2020
Sevilla – Antequera – Granada – Almería – Cartagena – Murcia – Alicante – Valencie
železniční
studie a práce
Valencie – Tarragona – Barcelona
železniční
výstavba mezi roky 2014–2020
Barcelona
přístav
propojení železnice s přístavem a letištěm
Barcelona – Perpignan
železniční
přeshraniční úsek, probíhají práce, nová trať má být dokončena do roku 2015, modernizace stávající trati
Perpignan – Montpellier
železniční
obchvat Nîmes – Montpellier bude v provozu v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020
Lyon – Turín
železniční
přeshraniční úsek, práce na tunelu budou zahájeny do roku 2020; studie přístupových tratí
Milán – Brescia
železniční
částečná modernizace, částečně nová vysokorychlostní trať
Brescia – Benátky – Terst
železniční
práce začnou do roku 2014 na několika úsecích
Milán – Mantova – Benátky - Terst
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace, práce
Terst – Divača
železniční
probíhají studie a částečná modernizace; přeshraniční úsek bude realizován až po roce 2020
Koper – Divača – Lublaň – Maribor
železniční
studie a modernizace/částečně nová trať
Lublaňský uzel
železniční
železniční uzel Lublaň, včetně multimodální platformy; propojení železnice s letištěm
Maribor – Zalalövö
železniční
přeshraniční úsek: studie, práce budou zahájeny do roku 2020
Boba – Székesfehérvár
železniční
modernizace
Budapešť – Miskolc – ukrajinská hranice
železniční
modernizace
Pozměňovací návrh Parlamentu
Algeciras – Madrid
železniční
probíhají studie, práce mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny v roce 2020
Sevilla – Antequera – Granada – Almería – Cartagena – Murcia – Alicante – Valencie
železniční
studie a práce
Valencie – Tarragona – Barcelona
železniční
výstavba mezi roky 2014–2020
Madrid – Zaragoza – Barcelona
železniční
modernizace stávajících tratí (rozchod, odstavné koleje, platformy)
Barcelona
přístav
propojení železnice s přístavem (stavba nových přístupů) a s letištěm
Barcelona – Valencie – Livorno
mořské dálnice
modernizace
Barcelona – Perpignan
železniční
přeshraniční úsek, probíhají práce, nová trať má být dokončena do roku 2015, modernizace stávající trati (rozchod, odstavné koleje, platformy)
Perpignan – Montpellier
železniční
obchvat Nîmes – Montpellier bude v provozu v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020
Lyon – Avignon – Marseille
železniční
modernizace
Lyon – Turín
železniční
modernizace stávajícího přeshraničního úseku, práce na tunelu budou zahájeny do roku 2020; studie přístupových tratí
Milán – Brescia
železniční
částečná modernizace, částečně nová vysokorychlostní trať
Brescia – Benátky – Terst
železniční
práce začnou do roku 2014 na několika úsecích v součinnosti s modernizací v přesahujících úsecích jako v 1. koridoru
Milán – Mantova – Benátky - Terst
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace, práce
Terst – Divača
železniční
probíhají studie a částečná modernizace; přeshraniční úsek bude realizován až po roce 2020
Koper – Divača – Lublaň – Pragersko
železniční
studie a modernizace/částečně nová trať
Lublaňský uzel
železniční
železniční uzel Lublaň, včetně multimodální platformy; propojení železnice s letištěm
Maribor – Zalalövö
železniční
přeshraniční úsek: studie, práce budou zahájeny do roku 2020
Boba – Székesfehérvár
železniční
modernizace
Budapešť – Miskolc – ukrajinská hranice
železniční
modernizace
Pozměňovací návrh   124 Návrh nařízení Příloha– část I – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Hamburk/Roztoky – Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Arad – Temešvár – Sofie	Hamburk/Rostock – Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Arad – Temešvár – Sofie
Sofie – Burgas/turecká hranice	Sofie – Burgas/turecká hranice
Sofie – Soluň – Piraeus – Limassol – Lefkosia	Sofie – Soluň – Piraeus – Limassol – Lefkosia
Znění navržené Komisí
Drážďany – Praha
železniční
studie pro vysokorychlostní železnici
Praha
železniční
modernizace, obchvat pro nákladní dopravu, železniční spojení na letiště
Hamburk – Drážďany – Praha – Pardubice
vnitrozemské vodní cesty
modernizace na Labi
Zdymadla v Děčíně
vnitrozemské vodní cesty
studie
Břeclav – Bratislava
železniční
přeshraniční úsek, modernizace
Bratislava – Hegyeshalom
železniční
přeshraniční úsek, modernizace
Budapešť – Arad – Temešvár – Calafat
železniční
modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhá
Vidin – Sofie – Burgas/turecká hraniceSofie – Soluň – Athény/Piraeus
železniční
studie a práce na trati Vidin – Sofie – Soluň; modernizace na trati Sofie – Burgas/turecká hranice
Athény/Piraeus – Limassol
mořské dálnice
kapacita přístavu a spojení s vnitrozemím
Limassol – Lefkosia
přístavy, multimodální platformy
modernizace modálního propojení
Pozměňovací návrh Parlamentu
Drážďany – Praha
železniční
studie pro vysokorychlostní železnici
Praha
železniční
modernizace, obchvat pro nákladní dopravu, železniční spojení na letiště
Hamburk – Drážďany – Praha – Pardubice
vnitrozemské vodní cesty
modernizace na Labi
Zdymadla v Děčíně
vnitrozemské vodní cesty
studie
Praha – Brno – Břeclav
železniční
modernizace, včetně železničního uzlu Brno a multimodální platformy;
Břeclav – Bratislava
železniční
přeshraniční úsek, modernizace
Bratislava – Hegyeshalom
železniční
přeshraniční úsek, modernizace
Budapešť – Arad – Temešvár – Krajova –Calafat
železniční
modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhá
Vidin – Sofie – Burgas/turecká hraniceSofie – Soluň – Athény/Piraeus
železniční
studie a práce na trati Vidin – Sofie – Soluň; modernizace na trati Sofie – Burgas/turecká hranice
Athény/Piraeus – Limassol
mořské dálnice
kapacita přístavu a spojení s vnitrozemím
Limassol – Lefkosia
přístavy, multimodální platformy
modernizace modálního propojení
Pozměňovací návrh   125 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Helsinky – Turku – Stockholm – Malmö – Kodaň – Fehmarn – Hamburk – Hannover	Helsinky – Turku – Stockholm – Malmö – Kodaň – Fehmarn – Lübeck – Hamburg – Hannover
Brémy – Hannover – Norimberk – Mnichov – Brenner – Verona – Boloňa – Řím – Neapol – Bari	Brémy – Hannover – Norimberk
	Rostock – Berlín – Norimberk
	Norimberk – Mnichov – Brenner – Verona – Boloňa – Řím – Neapol – Bari
Neapol – Palermo – Valletta	Neapol – Palermo – Valletta
Znění navržené Komisí
Kotka/Hamina – Helsinky
přístav, železnice
spojení přístavu s vnitrozemím, modernizace železnice
Helsinky
železniční
spojení letiště se železnicí
Ruská hranice – Helsinky
železniční
probíhají práce
Turku – Stockholm
přístavy, mořské dálnice
spojení přístavu s vnitrozemím, kapacita lámání ledu
Stockholm – Malmö (severský trojúhelník)
železniční
probíhají práce na konkrétních úsecích
Fehmarn
železniční
probíhají studie, stavební práce na pevném spojení přes Fehmarn Belt v letech 2014 až 2020
Kodaň – Hamburk přes Fehmarn: přístupové cesty
železniční
dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, německé přístupové cesty mají být dokončeny ve dvou fázích (2020–2027)
Hamburk/Brémy – Hannover
železniční
práce mají být zahájeny do roku 2020
Mnichov – Wörgl
železniční
přístup k Brennerskému tunelu a přeshraniční úsek: studie
Brennerský tunel
železniční
studie a práce
Fortezza – Verona
železniční
studie a práce
Neapol – Bari
železniční
studie a práce
Neapol – Reggio Calabria
železniční
modernizace
Messina – Palermo
železniční
modernizace (zbývající úseky)
Palermo – Valletta
přístavy, mořské dálnice
spojení přístavu s vnitrozemím
Valletta – Marsaxlokk
přístav, letiště
mají být zavedeny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení
Pozměňovací návrh Parlamentu
Kotka/Hamina – Helsinky
přístav, železnice
spojení přístavu s vnitrozemím, modernizace železnice
Helsinky
železniční
spojení letiště se železnicí
Ruská hranice – Helsinky
železniční
probíhají práce
Turku – Stockholm
přístavy, mořské dálnice
spojení přístavu s vnitrozemím, kapacita lámání ledu
Stockholm – Malmö (severský trojúhelník)
železniční
probíhají práce na konkrétních úsecích
Fehmarn
železniční
probíhají studie, stavební práce na pevném spojení přes Fehmarn Belt v letech 2014 až 2020
Kodaň – Hamburk přes Fehmarn: přístupové cesty
železniční
dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, německé přístupové cesty mají být dokončeny ve dvou fázích (2020–2027)
Hamburk/Brémy – Hannover
železniční
práce mají být zahájeny do roku 2020
Rostock
přístavy, mořské dálnice
propojení přístavů se železnicí; nízkoemisní trajekty; kapacita lámání ledu
Rostock – Berlín – Norimberk
železniční
studie a modernizace
Mnichov – Wörgl
železniční
přístup k Brennerskému tunelu a přeshraniční úsek: studie
Brennerský tunel
železniční
studie a práce
Fortezza – Verona
železniční
studie a práce
Neapol – Bari
železniční
studie a práce
Neapol – Reggio Calabria
železniční
modernizace
Messina – Palermo
železniční
modernizace (zbývající úseky)
Palermo – Valletta
přístavy, mořské dálnice
spojení přístavu s vnitrozemím
Valletta – Marsaxlokk
přístav, letiště
mají být zavedeny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení
Pozměňovací návrh   126 Návrh nařízení Annex – část I – bod 6 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Janov – Rotterdam	6. Janov – Rotterdam/Amsterdam/Antverpy
Janov – Milán/Novara – Simplon/Lötschberg/Gotthard – Basilej – Mannheim – Kolín	Janov – Milán/Novara – Simplon/Lötschberg/Gotthard – Basilej – Mannheim – Kolín
Kolín – Düsseldorf – Rotterdam/Amsterdam	Kolín – Düsseldorf – Rotterdam/Amsterdam/Antverpy
Kolín – Lutych – Brusel – Zeebrugge	Kolín – Lutych – Brusel – Zeebrugge
Pozměňovací návrh   127 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Sines/Lisabon – Madrid – Valladolid	Sines/Lisabon – Madrid – Valladolid
Lisabon – Aveiro – Oporto	Lisabon – Aveiro – Oporto
Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bordeaux – Paříž – Mannheim/Štrasburk	Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bordeaux – Paříž – Mannheim/Štrasburk
	Toulouse – Bordeaux – Paříž – Mannheim/Štrasburk
	Le Havre – Rouen – Paříž
Znění navržené Komisí
Vysokorychlostní železnice Sines/Lisabon – Madrid
železnice, přístavy
probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení přístavů Sines/Lisabon
Vysokorychlostní železnice Porto – Lisabon
železniční
probíhají studie
Železniční spojení Aveiro – Španělsko
železniční
přeshraniční: probíhají práce
Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne
železniční
dokončení se očekává ve Španělsku do roku 2016 a ve Francii do roku 2020
Bayonne – Bordeaux
železniční
probíhá veřejná konzultace
Tours – Bordeaux
železniční
probíhají práce
Paříž
železniční
jižní vysokorychlostní obchvat
Baudrecourt – Mannheim
železniční
modernizace
Baudrecourt – Štrasburk
železniční
probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2016
Pozměňovací návrh Parlamentu
Vysokorychlostní železnice Sines/Lisabon – Madrid
železnice, přístavy
probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení přístavů Sines/Lisabon
Vysokorychlostní železnice Porto – Lisabon
železniční
probíhají studie
Železniční spojení Aveiro – Španělsko
železniční
přeshraniční: probíhají práce
Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne
železniční
dokončení se očekává ve Španělsku do roku 2016 a ve Francii do roku 2020
Bayonne – Bordeaux
železniční
probíhá veřejná konzultace
Toulouse – Bordeaux
železniční
probíhá veřejná konzultace
Tours – Bordeaux
železniční
probíhají práce
Paříž
železniční
jižní vysokorychlostní obchvat
Baudrecourt – Mannheim
železniční
modernizace
Baudrecourt – Štrasburk
železniční
probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2016
Le Havre – Paříž
železniční
modernizace
Pozměňovací návrh   128 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Belfast – Dublin – Holyhead – Birmingham	Belfast – Dublin – Holyhead – Birmingham
	Larne – Belfast
Glasgow/Edinburgh – Birmingham	Glasgow/Edinburgh – Birmingham
Birmingham – Londýn – Lille – Brusel	Birmingham – Londýn – Lille – Brusel
Dublin/Cork/Southampton – Le Havre – Paříž	Dublin/Cork/Southampton – Le Havre – Paříž
Londýn – Dover – Calais – Paříž	Londýn – Dover – Calais – Paříž
Znění navržené Komisí
Dublin – Belfast
železniční
modernizace; propojovací vedení pro Dublin (DART)
Glasgow – Edinburgh
železniční
modernizace
Vysokorychlostní 2
železniční
studie
Cardiff – Bristol – Londýn
železniční
modernizace
Dublin, Cork, Southampton, Le Havre
přístavy
spojení s vnitrozemím
Le Havre – Paříž
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Le Havre – Paříž
železniční
studie
Calais – Paříž
železniční
předběžné studie
Pozměňovací návrh Parlamentu
Dublin – Belfast
železniční
modernizace; propojovací vedení pro Dublin (DART)
Glasgow – Edinburgh
železniční
modernizace
Vysokorychlostní 2
železniční
studie
Cardiff – Bristol – Londýn
železniční
modernizace
Dublin, Cork, Southampton, Le Havre
přístavy
spojení s vnitrozemím
Le Havre – Paříž
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Le Havre – Paříž
železniční
studie
Calais – Paříž
železniční
předběžné studie
Larne – Belfast
přístav, multimodální spojení
modernizace
Pozměňovací návrh   129 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Amsterdam – Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucembursko	Amsterdam – Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucembursko
Lucembursko – Dijon – Lyon	Lucemburk – Dijon – Lyon
Lucembursko – Štrasburk – Basilej	Lucemburk – Štrasburk – Basilej
	Štrasburk – Mylhúzy – Dijon
Znění navržené Komisí
Mása
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Albertkanaal
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Terneuzen
námořní
zdymadla: probíhají studie
Terneuzen – Gent
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace
Antverpy
námořní, přístav
zdymadla: probíhají studie, přístav: spojení s vnitrozemím
Kanál Seina – Escaut
vnitrozemské vodní cesty
návrh dokončen, zahájen soutěžní dialog, celkové dokončení do roku 2018
Modernizace vodních cest ve Valonsku
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace
studie, modernizace Brusel – Lucembursko – Štrasburk
železniční
probíhají práce
Štrasburk – Mulhouse – Basilej
železniční
modernizace
Železniční spojení Lucemburk – Dijon – Lyon (TGV Rýn – Rhôna)
železniční
studie a práce
Lyon
železniční
východní obchvat: studie a práce
Kanál Savona – Mosela/Rýn
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Rhôna
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Pozměňovací návrh Parlamentu
Mása, včetně projektu Maaswerken
vnitrozemské vodní cesty
modernizace, multimodální spojení
Kanál Rýn-Šelda: zdymadla Volkerak a Kreekrak, zdymadla Krammer a Hansweert
zdymadla
modernizace
Albertkanaal
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Terneuzen
námořní
zdymadla: probíhají studie
Terneuzen – Gent
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace
Rotterdam – Antverpy
železniční
modernizace železniční nákladní trati
Antverpy
námořní, přístav
zdymadla: probíhají studie, přístav: spojení s vnitrozemím
Kanál Seina – sever; spojení Seina – Escaut
vnitrozemské vodní cesty
návrh dokončen, zahájen soutěžní dialog, celkové dokončení do roku 2020, modernizace, včetně přeshraničních a multimodálních spojení
Modernizace vodních cest ve Valonsku
vnitrozemské vodní cesty
studie, modernizace
Brusel – Lucemburk – Štrasburk
železniční
probíhají práce
Štrasburk – Mulhouse – Basilej
železniční
modernizace
Štrasburk – Dijon – Lyon
železniční
studie a práce, modernizace
Lucemburk – Dijon –Ambérieu
železniční
studie a práce, modernizace
Lyon
železniční
obchvat kolem lyonské aglomerace: studie a práce
Kanál Savona – Mosela/Rýn
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Rhôna
vnitrozemské vodní cesty
modernizace
Lyon – Avignon – přístav Marseille – Fos
železniční
modernizace
Marseille
přístav
spojení s vnitrozemím a multimodální terminál
Pozměňovací návrh   130 Návrh nařízení Příloha – část I – bod 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Štrasburk – Stuttgart – Mnichov – Wels/Linec	Štrasburk – Stuttgart – Mnichov – Wels/Linec
Štrasburk – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Norimberk – Řezno – Pasov – Wels/Linec	Štrasburk – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Norimberk – Řezno – Pasov – Wels/Linec
Wels/Linec – Vídeň – Budapešť – Arad – Brašov – Bukurešť – Konstanca – Sulina	Wels/Linec – Vídeň – Budapešť – Arad – Brašov – Bukurešť – Konstanca – Sulina
Znění navržené Komisí
Železniční spojení Štrasburk – Kehl Appenweier
železniční
práce na propojení s Appenweier
Karlsruhe – Stuttgart – Mnichov
železniční
probíhají studie a práce
Mnichov – Mühldorf – Freilassing – Salcburk
železniční
probíhají studie a práce
Salcburk – Wels
železniční
studie
Norimberk – Řezno – Pasov – Wels
železniční
studie; částečně probíhají práce
Železniční spojení Wels – Vídeň
železniční
dokončení se očekává do roku 2017
Vídeň – Budapešť
železniční
studie pro vysokorychlostní železnici (Maďarsko)
Arad – Brašov – Bukurešť – Konstanca
železniční
modernizace konkrétních úseků; studie pro vysokorychlostní železnici
Mohan – kanál Mohan-Dunaj – Dunaj
vnitrozemské vodní cesty
studie a práce na některých úsecích a úzkých místech; přístavy na vnitrozemských vodních cestách: spojení s vnitrozemím
Konstanca
přístav
spojení s vnitrozemím
Pozměňovací návrh Parlamentu
Železniční spojení Štrasburk – Kehl Appenweier
železniční
práce na propojení s Appenweier
Karlsruhe – Stuttgart – Mnichov
železniční
probíhají studie a práce
Mnichov – Mühldorf – Freilassing – Salcburk
železniční
probíhají studie a práce
Salcburk – Wels
železniční
studie
Norimberk – Řezno – Pasov – Wels
železniční
studie; částečně probíhají práce
Železniční spojení Wels – Vídeň
železniční
dokončení se očekává do roku 2017
Vídeň – Budapešť
železniční
studie pro vysokorychlostní železnici (Maďarsko)
Budapešť – Arad
železniční
studie pro vysokorychlostní síť mezi Budapeští a Aradem
Arad – Brašov – Bukurešť – Konstanca
železniční
modernizace konkrétních úseků; studie pro vysokorychlostní železnici
Mohan – kanál Mohan-Dunaj – Dunaj (Kelheim –Konstanca/Midia/Sulina) + kanál Bukurešť – Dunaj
vnitrozemské vodní cesty
studie a práce na některých úsecích a úzkých místech; přístavy na vnitrozemských vodních cestách: železniční spojení s vnitrozemím
Giurgiu, Galac
přístav
další rozvoj multimodálních platforem a propojení s vnitrozemím; studie a práce
Konstanca
přístav, mořská dálnice
spojení s vnitrozemím, mořská dálnice (včetně služeb lámání ledu)
Pozměňovací návrh   131 Návrh nařízení Příloha – část I – bod b
Znění navržené Komisí Sofie – makedonská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Sofie – srbská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Temešvár – srbská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Mnichov – Praha přeshraniční železniční studie Norimberk – Praha přeshraniční železniční studie Katovice – Vratislav – Drážďany přeshraniční železniční modernizace Vratislav – Praha přeshraniční železniční studie Štýrský Hradec – Maribor – Pragersko přeshraniční železniční studie Botnický koridor: Lulea – Oulu přeshraniční železniční studie a práce Severozápadní Španělsko a Portugalsko úzké místo železniční probíhají práce Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlín úzké místo železniční studie Halle – Lipsko – Norimberk úzké místo železniční probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017 Železnice Egnatia úzké místo železniční probíhají studie Vnitrozemské vodní cesty Dunkerque – Lille úzké místo vnitrozemské vodní cesty probíhají studie         Sundsvall – Umea – Lulea úzké místo železniční studie a práce Malmö – Göteborg jiná hlavní síť železniční práce Botnický záliv – Kiruna – norská hranice jiná hlavní síť železniční studie a práce Železniční spojení Shannon – Cork – Dublin jiná hlavní síť železniční probíhají studie Železniční napojení do Wilhelmshaven a Bremerhaven jiná hlavní síť železniční probíhají studie Žilina – ukrajinská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Ventspils – Riga – ruská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Klaipeda – Kaunas – Vilnius – běloruská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace, přípojka na letiště Tallinn – Tartu – Koidula – ruská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Marseille – Toulon – Nice – italská hranice jiná hlavní síť železniční studie pro vysokorychlostní železnici Bordeaux – Toulouse jiná hlavní síť železniční studie pro vysokorychlostní železnici Tampere – Oulu jiná hlavní síť železniční modernizace Pamplona – Zaragoza – Sagunto jiná hlavní síť železniční studie a práce Pozměňovací návrh Parlamentu Sofie – makedonská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Sofie – srbská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Temešvár – srbská hranice přeshraniční železniční probíhají studie Mnichov – Praha přeshraniční železniční studie Norimberk – Praha přeshraniční železniční studie Vratislav – Drážďany přeshraniční železniční modernizace Vratislav – Praha přeshraniční železniční studie Lublaň – chorvatská hranice přeshraniční železniční studie Botnický koridor: Lulea – Oulu přeshraniční železniční studie a práce Jasy – hranice Moldavské republiky přeshraniční železniční probíhají studie Sučava – ukrajinská hranice přeshraniční železniční studie Nowa Sól – Hradec Králové přeshraniční silniční práce A Coruña – Palencia úzké místo železniční probíhají práce Gijón – Palencia úzké místo železniční probíhají práce A Coruña – Madrid (vysokorychlostní osobní doprava) úzké místo železniční probíhají práce Prioritní projekty definované v příloze III rozhodnutí 661/2010 (nová vysokokapacitní trať Praha – Linec: ústřední trans-pyrenejský přejezd, „Železný Rýn“ (Rheidt – Antverpy)) přeshraniční železniční probíhají studie Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlín úzké místo železniční studie Halle – Lipsko – Norimberk úzké místo železniční probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017 Železnice Egnatia úzké místo železniční probíhají studie Vnitrozemské vodní cesty Dunkerque – Lille úzké místo vnitrozemské vodní cesty probíhají studie Paralelní vysokorychlostní trať Paříž – Lyon úzké místo železniční probíhají předběžné studie Sundsvall – Umea – Lulea úzké místo železniční studie a práce Alba-Iulia (Karlovský Bělěhrad) – Turda – Dej (Dež) – Sučava – Paşcani (Paškani) – Jasy jiná hlavní síť železniční studie a práce Bukurešť – Buzău – Brăila – Galac jiná hlavní síť železniční modernizace a oprava železniční infrastruktury a napojení na vnitrozemí; studie pro vysokorychlostní síť Kybartai – Kaunas jiná hlavní síť železniční modernizace Porúří – Münster – Osnabrück – Hamburg jiná hlavní síť železniční modernizace úseku Münster – Lünen (dvoukolejná trať) Nantes – Tours – Lyon jiná hlavní síť železniční studie a práce Ploješť – Sučava jiná hlavní síť železniční studie Malmö – Göteborg jiná hlavní síť železniční práce Botnický záliv – Kiruna – norská hranice jiná hlavní síť železniční studie a práce Železniční spojení Shannon – Cork – Dublin jiná hlavní síť železniční probíhají studie Železniční napojení do Wilhelmshaven a Bremerhaven jiná hlavní síť železniční probíhají studie Žilina – ukrajinská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Ventspils – Riga – ruská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Klaipeda – Kaunas – Vilnius – běloruská hranice jiná hlavní síť železniční modernizace, přípojka na letiště Katovice – Vratislav – německá hranice jiná hlavní síť železniční modernizace Marseille – Toulon – Nice – italská hranice jiná hlavní síť železniční studie pro vysokorychlostní železnici Bordeaux – Toulouse jiná hlavní síť železniční studie pro vysokorychlostní železnici Tampere – Oulu jiná hlavní síť železniční modernizace Pamplona – Zaragoza – Sagunto jiná hlavní síť železniční studie a práce Krajova – Bukurešť jiná hlavní síť železniční studie
Pozměňovací návrh   132 Návrh nařízení Příloha – část II
Znění navržené Komisí a) Prioritní koridory   Cíl Dotčené členské státy 1. Příbřežní elektrizační soustava v Severním moři („NSOG“): Vytvoření integrované příbřežní elektrizační soustavy v Severním moři, Irském moři, Lamanšském průlivu, Baltském moři a sousedních vodách pro účely přepravy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do středisek spotřeby a skladování a za účelem zvýšení objemu přeshraniční výměny elektřiny Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Spojené království, Švédsko 2. Severojižní propojení elektrických sítí v jihozápadní Evropě („NSI West Electricity“): Výstavba propojení mezi členskými státy daného regionu a třetími zeměmi ve Středomoří, především za účelem začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko 3. Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě („NSI West Gas“): Zvyšování kapacit propojení pro přepravu plynu v západní Evropě po severojižní ose pro účely další diverzifikace tras dodávek a zlepšení možností dodávek plynu v krátkém termínu Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko 4. Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“): Posílení propojení a vnitřních vedení v severojižním a východozápadním směru za účelem dokončení vnitřního trhu a začlenění produkce z obnovitelných zdrojů energie Bulharsko, Česká republika, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko 5. Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“): Posílení regionálního propojení plynárenských sítí mezi oblastí Baltského moře, Jaderského a Egejského moře a Černého moře, zejména za účelem posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu Bulharsko, Česká republika, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko 6. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví elektřiny („BEMIP Electricity“): Vytváření propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posilování vnitřních infrastruktur elektrizačních soustav s cílem ukončit izolaci pobaltských států a posílit tržní integraci v regionu Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko 7. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví plynu („BEMIP Gas“): Ukončení izolace tří pobaltských států a Finska odstraněním jejich závislosti na jediném dodavateli a zvýšením diverzifikace dodávek v oblasti Baltského moře Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko 8. Jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“): Přeprava plynu z povodí Kaspického moře, Střední Asie, Středního východu a východního Středomoří do Unie za účelem zvýšení diverzifikace dodávek plynu Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko b) Prioritní oblasti   Cíl Dotčené členské státy Zavádění inteligentních sítí: Urychlování procesu přijímání technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem účinně integrovat chování a jednání všech uživatelů napojených na elektrickou síť všechny Elektrické dálnice: Vytvoření prvních elektrických dálnic do roku 2020 s cílem vybudovat systém elektrických dálnic v celé Unii všechny Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: Příprava výstavby infrastruktury pro přepravu oxidu uhličitého mezi členskými státy s cílem zavést zařízení pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého všechny Pozměňovací návrh Parlamentu a) Prioritní koridory   Cíl Dotčené členské státy 1. Příbřežní elektrizační soustava v Severním moři („NSOG“): Vytvoření integrované příbřežní elektrizační soustavy a s ní spojeného propojovacího vedení v Severním moři, Irském moři, Lamanšském průlivu, Baltském moři a sousedních vodách pro účely přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do středisek spotřeby a skladování a za účelem zvýšení objemu přeshraniční výměny elektřiny Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Spojené království, Švédsko 2. Severojižní propojení elektrických sítí v jihozápadní Evropě („NSI West Electricity“): Výstavba propojení mezi členskými státy daného regionu a oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, především za účelem začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko 3. Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“): Posílení propojení a vnitřních vedení v severojižním a východozápadním směru za účelem dokončení vnitřního trhu a začlenění produkce z obnovitelných zdrojů energie Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko1, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko     __________________     1 Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení. 4. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví elektřiny („BEMIP Electricity“): Vytvoření propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posilování vnitřních infrastruktur elektrizačních soustav s cílem ukončit izolaci pobaltských států a posílit tržní integraci v regionu, mimo jiné prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko 5. Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě („NSI West Gas“): Výstavba plynárenské infrastruktury pro přepravu plynu v západní Evropě po severojižní ose pro účely další diverzifikace tras dodávek a zlepšení možností dodávek plynu v krátkém termínu Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko 6. Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“): Výstavba plynárenské infrastruktury pro regionální plynárenské propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko1, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko     __________________     1 Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení. 7. Jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“): Výstavba infrastruktury pro přepravu plynu z povodí Kaspického moře, ze Střední Asie, Středního východu a východního Středomoří do Unie za účelem zvýšení diverzifikace dodávek plynu Bulharsko, Česká republika, Francie, Chorvatsko1, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko     __________________     1 Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení. 8. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví plynu („BEMIP Gas“): Výstavba plynárenské infrastruktury za účelem ukončení izolace tří pobaltských států a Finska a jejich závislosti na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko b) Prioritní oblasti   Cíl Dotčené členské státy Zavádění inteligentních sítí: Urychlování procesu přijímání technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem účinně integrovat chování a jednání všech uživatelů napojených na elektrickou síť, zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky všechny Elektrické dálnice: Vytvoření prvních elektrických dálnic do roku 2020 s cílem vybudovat systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné: všechny   i) přizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;     ii) spojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby, a     iii) vyrovnat se se stále variabilnější a decentralizovanou poptávkou po elektřině   Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: Příprava výstavby infrastruktury pro přepravu oxidu uhličitého mezi členskými státy s cílem zavést zařízení pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého všechny
Pozměňovací návrh   133 Návrh nařízení Příloha – část III
a) Horizontální priority
Inovační řízení, mapování a služby	Technická pomoc a opatření k rozšíření projektu, je-li to nutné pro zavedení a správu, včetně projektového a investičního plánování a studií proveditelnosti.
	Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmového připojení s cílem zavést průběžné podrobné vyměřování a dokumentaci příslušných lokalit, analýzu omezení vlastnických práv třetích osob, posouzení možnosti modernizace stávajících zařízení atd.
	Analýza dopadů na životní prostředí s přihlédnutím k nutnosti přizpůsobovat se klimatickým změnám a zmírňovat tyto změny a k odolnosti proti katastrofám
Podpůrná opatření a jiná podpůrná technická opatření	Opatření potřebná k přípravě provádění projektů společného zájmu nebo opatření přispívající k dosažení tohoto účelu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti, hodnotících a validačních studií, a veškerá ostatní podpůrná opatření technické povahy, včetně předchozích opatření nezbytných k úplnému vymezení a rozpracování opatření.
b) Širokopásmové sítě
Intervence v oblasti širokopásmových sítí přispějí k inteligentnímu růstu podporujícímu začlenění vybudováním vyváženého a zeměpisně diverzifikovaného portfolia širokopásmových projektů, včetně projektů připojení o rychlostech 30 Mbps a rychlostech přesahujících 100 Mbps; pokud jde o městské, příměstské a venkovské projekty, cílem je dosáhnout uspokojivé úrovně připojení ve všech členských státech.
Charakteristiky intervence	Popis
Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnuje:	Investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020, kterým je celoplošné pokrytí připojením o rychlosti 30 Mbps; nebo
	investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020, v jejich důsledku si alespoň 50 % domácností předplatí připojení o rychlosti vyšší než 100 Mbps.
Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnují zejména jedno nebo více těchto opatření:	Zavedení pasivní fyzické infrastruktury nebo zavedení kombinované pasivní a aktivní fyzické infrastruktury a podpůrných prvků infrastruktury, včetně služeb potřebných k provozování této infrastruktury;
	související zařízení a související služby, například rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné stavby, vedení, potrubí, stožáry, revizní šachty a skříně;
	využívání potenciálních synergií mezi zaváděním širokopásmových sítí a jinými distribučními sítěmi (energetické, dopravní, vodohospodářské, kanalizační atd.), zejména těmi, které souvisejí s inteligentní distribucí elektřiny.
c) Infrastruktury digitálních služeb
V oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou podporovány tyto druhy intervence:
Digitální služba	Popis
Trans-European high-speed backbone connections for public administrations	Veřejná transevropská páteřní servisní infrastruktura, která zajistí vysokorychlostní propojení mezi veřejnými institucemi v oblastech, jakými jsou veřejná správa, kultura, vzdělávání a zdravotnictví
Přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment)	Standardizované přeshraniční a snadno použitelné interaktivní platformy, které přinesou větší efektivitu jak napříč ekonomikou, tak ve veřejném sektoru, a přispějí k fungování jednotného trhu
	Tyto platformy umožní elektronické zadávání veřejných zakázek, zdravotnické služby online, standardizované podnikové výkaznictví, elektronickou výměnu soudních informací, transevropská registrace společností online, služby elektronické správy pro podniky, včetně transevropské registrace společností.
Umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru a k vícejazyčným službám	Digitalizace velkých sbírek evropských kulturních zdrojů a podpora jejich dalšího využívání třetími osobami
	Dosažení neomezeného přístupu ke všem publikovatelným informacím veřejného sektoru v EU pro účely jejich dalšího použití do roku 2020
	Možnost, aby jakýkoli podnik v EU nabízel ve svém jazyce služby online, které jsou bez problémů přístupné a použitelné v jakémkoli jazyce EU
Bezpečnost a ochrana	Sdílená počítačová zařízení, databáze a softwarové nástroje pro centra pro bezpečnější internet v členských státech, jakož i podpůrné služby ke zpracování hlášení sexuálně závadného obsahu
	Infrastruktury kritických služeb, včetně komunikačních kanálů a platforem vyvíjených a zaváděných s cílem zlepšit schopnost celé EU v oblasti přípravy, sdílení informací, koordinace a reakce
Zavádění řešení informační a komunikační technologie pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb	Moderní informační a komunikační technologie v odvětví inteligentních energetických služeb za účelem uspokojení potřeb občanů (kteří mohou být výrobci i spotřebiteli energie), poskytovatelů energií a veřejných orgánů
Pozměňovací návrh
a) Horizontální priority
Inovační řízení, mapování a služby	Technická pomoc a opatření k rozšíření projektu, je-li to nutné pro zavedení a správu, včetně projektového a investičního plánování a studií proveditelnosti.
	Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmového připojení spolu s mapováním stávajících a plánovaných infrastruktur včetně oblasti dopravy a energetiky s cílem zavést průběžné podrobné vyměřování a dokumentaci příslušných lokalit, analýzu omezení vlastnických práv třetích osob, posouzení možnosti modernizace stávajících zařízení atd.
	Analýza dopadů na životní prostředí s přihlédnutím k nutnosti přizpůsobovat se klimatickým změnám a zmírňovat tyto změny a k odolnosti proti katastrofám
Podpůrná opatření a jiná podpůrná technická opatření	Opatření potřebná k přípravě provádění projektů společného zájmu nebo opatření přispívající k dosažení tohoto účelu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti, hodnotících a validačních studií, technické pomoci a pomoci v oblasti finančního inženýrství, která usnadní přípravu projektů společného zájmu s cílem získat finanční podporu na trhu nebo podle tohoto nařízení, a veškerá ostatní podpůrná opatření technické povahy, včetně předchozích opatření nezbytných k úplnému vymezení a rozpracování opatření.
b) Širokopásmové sítě
Intervence v oblasti širokopásmových sítí přispějí k inteligentnímu růstu podporujícímu začlenění vybudováním vyváženého a zeměpisně diverzifikovaného portfolia širokopásmových projektů, včetně projektů připojení o rychlostech 100 Mbs a rychlostech přesahujících 1 Gbs; pokud jde o městské, příměstské a venkovské projekty, cílem je dosáhnout uspokojivé úrovně připojení ve všech členských státech.
Charakteristiky intervence	Popis
Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnuje:	Investice do otevřených vysokorychlostních širokopásmových sítí schopných alespoň dosáhnout cíle Digitální agendy 2020, kterým je celoplošné pokrytí připojením o rychlosti pokud možno 100 Mbs; nebo
	investice do otevřených, ultrarychlých širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020 a předplaceného připojení nejméně poloviny domácností na internet o rychlosti pokud možno 1 Gbs a vyšší.
Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnují zejména jedno nebo více těchto opatření:	Zavedení pasivní fyzické infrastruktury nebo zavedení kombinované pasivní a aktivní fyzické infrastruktury a podpůrných prvků infrastruktury, včetně služeb potřebných k provozování této infrastruktury;
	související zařízení a související služby, například rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné stavby, vedení, potrubí, stožáry, revizní šachty a skříně;
	využívání potenciálních synergií mezi zaváděním širokopásmových sítí a jinými distribučními sítěmi (energetické, dopravní, vodohospodářské, kanalizační atd.), zejména těmi, které souvisejí s inteligentní distribucí elektřiny.
c) Infrastruktury digitálních služeb
Digitální služba	Popis
Transevropské vysokorychlostní páteřní připojení pro orgány veřejné správy	Veřejná transevropská páteřní servisní infrastruktura, která zajistí vysokorychlostní propojení mezi veřejnými institucemi v oblastech, jakými jsou veřejná správa, kultura, vzdělávání, výzkum a zdravotnictví
Přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment)	Přeshraniční a snadno použitelné interaktivní platformy, které přinesou větší efektivitu jak napříč ekonomikou, tak ve veřejném sektoru, a přispějí k fungování jednotného trhu
	Tyto platformy umožní elektronické zadávání veřejných zakázek, zdravotnické služby online, standardizované podnikové výkaznictví, elektronickou výměnu soudních informací, transevropskou registraci společností online, služby elektronické správy pro podniky, včetně transevropské registrace společností, přeshraniční interoperabilní elektronické služby v oblasti fakturace, zavádění infrastruktur ve veřejné dopravě umožňující využívání bezpečných a interoperabilních mobilních místních služeb, platformu pro řešení sporů online.
Evropská platforma pro přístup ke vzdělávacím zdrojům	Elektronická vícejazyčná platforma, na níž by vzdělávací instituce i jednotlivci mohli sdílet vzdělávací materiály v rámci otevřené licence. Na platformě by byly umístěny učebnice, články a videa a její uživatelé by se mohli podílet na vstupu, spolupráci a diskusi. Platforma by umožnila by institucím spolupracovat online, sdílet zkušenosti a budovat kapacity na otevřených vzdělávacích zdrojích a vzdělávání online a usnadnila by distanční vzdělávání a spolupráci mezi vzdělávacími subjekty, a to i prostřednictvím aplikací elektronického vzdělávání. Sloužila by rovněž jako platforma pro vyhledávání a přístup ke zdrojům veřejných knihoven.
Umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru a k vícejazyčným službám	Digitalizace velkých sbírek evropských kulturních zdrojů a podpora jejich dalšího využívání třetími osobami
	Dosažení neomezeného přístupu ke všem publikovatelným informacím veřejného sektoru v EU pro účely jejich dalšího použití do roku 2020 v souladu s pravidly týkajícími se soukromí a ochrany osobních údajů.
	Možnost, aby jakýkoli podnik v EU nabízel ve svém jazyce služby online, které jsou bez problémů přístupné a použitelné v jakémkoli jazyce EU
Bezpečnost a ochrana	Sdílená počítačová zařízení, databáze a softwarové nástroje pro centra pro bezpečnější internet v členských státech, jakož i podpůrné služby ke zpracování hlášení sexuálně závadného obsahu
	Infrastruktury kritických služeb, včetně komunikačních kanálů a platforem vyvíjených a zaváděných s cílem zlepšit schopnost celé EU v oblasti přípravy, sdílení informací, koordinace a reakce
Zavádění řešení informační a komunikační technologie pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb	Moderní informační a komunikační technologie v odvětví inteligentních energetických služeb za účelem uspokojení potřeb občanů (kteří mohou být výrobci i spotřebiteli energie), poskytovatelů energií a veřejných orgánů
Pozměňovací návrh   134 Návrh nařízení Příloha – část III a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Seznam předem určených projektů se synergiemi mezi alespoň dvěma odvětvími, na něž se vztahuje nástroj pro propojení Evropy.
	Zavádění sítí pro zásobování nefosilní a neznečišťující energií (např. elektřina nebo vodík) pro dopravní prostředky.
	Realizace inteligentních sítí cestou využití nových či stávajících dopravních a telekomunikačních infrastruktur.
	Využití dopravních infrastruktur (např. tunely, mosty, jezy atd.) k výrobě energie nebo k vytvoření nových propojovacích infrastruktur, které zvýší kapacitu v oblasti elektrické energie nebo budou sloužit jako nové plynovody či telekomunikační sítě.

• [1]               Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cílem nařízení, jímž se navrhuje vznik nástroje pro propojení Evropy, je:

– soustředit prostředky na projekty s evropskou přidanou hodnotou v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur za účelem vytvoření integrovaných evropských sítí, které zajistí stejnou, a to špičkovou výkonnost těchto infrastruktur na celém území Unie;

– centralizovat, zjednodušit a upravit přidělování finančních prostředků vyčleněných pro toto nařízení na úrovni Unie a využívat přitom synergií mezi třemi dotčenými odvětvími;

– rozumně rozdělit prostředky mezi přímou pomoc a účast nových finančních nástrojů, které zapojují též trh a významně zvyšují účinnost evropského financování;

– po finanční, technické a provozní stránce lépe zapojit země podporované v rámci politiky soudržnosti, a to podřízením části finančních prostředků nástroje pro propojení Evropy pravidlům Fondu soudržnosti v oblasti dopravy.

V hluboké krizi, kterou zažíváme, jsou sledováním hospodářského, sociálního a environmentálního pokroku v Evropě zároveň odůvodněny tyto prvky:

– opatření k opětovnému dosažení rovnováhy veřejných financí

– zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství

–návrat udržitelného vyrovnaného růstu podporujícího začlenění

V tomto kontextu zpravodajové jednoznačně podporují toto nařízení, jehož cílem je vytvořit nástroj pro propojení Evropy, který významně přispěje k růstu a konkurenceschopnosti v dopravě, energetice a telekomunikacích, a bude tak činit třemi způsoby:

–zaprvé tím, že dodá odvětví inženýrství veřejné dopravy prostředky nezbytné k realizaci projektů infrastruktury, a že tak zvýší dynamiku rozsáhlých odvětví hospodářství, a to jak ve fázi realizace projektů, tak následně ve fázi jejich uvedení do provozu a údržby;

–zadruhé tím, že bude v těchto odvětvích stimulovat výzkum, přenos technologií a rozvoj (finanční a provozní), což umožní, aby si Evropa v těchto oblastech zachovala ve světovém měřítku vůdčí postavení;

–zatřetí tím, že Evropská unie dostane rozsáhlé, výkonné a spolehlivé dopravní, energetické a telekomunikační systémy, které tím, že zlepší její hospodářský, sociální a environmentální výkon a její územní integraci, přispějí k celkové konkurenceschopnosti jejího hospodářství a k jejímu harmonickém a integrovaném fungování.

Odhadované potřeby financování na území Unie do roku 2020 jsou následující:

–500 miliard EUR na transevropské dopravní sítě, z čehož 250 miliard EUR se má použít na odstranění úzkých míst a na vytvoření chybějících propojení, včetně přeshraničních

– 200 miliard EUR na transevropské dorpavní sítě

– 270 miliard EUR na rozvoj širokopásmových sítí a platforem služeb

Vzhledem k tomu, že pro nástroj bude poskytnuto 50 miliard EUR, bude zapotřebí:

– uvážlivý výběr projektů infrastruktury podle jejich evropské přidané hodnoty a jejich souladu se strategií Evropa 2020;

– optimální a koordinované řízení nástroje orgány EU;

– úzká spolupráce se zúčastněnými stranami (členské státy, regionální a místní orgány, předkladatelé projektů);

– spolupráce mezi evropskými orgány samotnými (Komise, Rada a Parlament);

– zvláštní pozornost věnovaná zemím podporovaným v rámci politiky soudržnosti, jež mají velké potřeby, ale prostředky často omezené;

– optimalizace přidělování finančních prostředků mezi standardní intervenční opatření a nové finanční nástroje

Ø granty by měly být využívány pouze u projektů, které generují pouze malé příjmy či je negenerují vůbec, přičemž míra spolufinancování musí odpovídat stanoveným cílům a prioritám, očekáváním tržních subjektů a povaze opatření

Ø inovativní finanční nástroje by měly umožnit v široké míře využívat trh a zachovat přitom:

o zájmy Unie, pravidelnost a objektivitu operací

o významné pákové efekty

o absenci narušení hospodářské soutěže či trhu

– integrace tohoto nařízení do rámce příštího víceletého finančního rámce, což zajistí úzkou koordinaci s dalšími finančními nástroji směřujícími k týmž cílům, včetně:

Ø 8. rámcového programu pro výzkum a inovace (Horizont 2020);

Ø regionálních politik soudržnosti.

Z tohoto pohledu mají zpravodajové za to, že by roční a víceleté programy měly být přijímány akty v přenesené pravomoci. Do přijímání musí být zapojen Parlament, neboť budou činěna politická rozhodnutí (např. o výzvách k předkládání návrhů, které se mají zveřejnit) a mohou být přijímána specifická doplňující pravidla týkající se podávání projektů společného zájmu, která tak mohou nahradit základní právní akt. V oblasti energetiky a telekomunikací navíc neexistuje seznam projektů společného zájmu, které se mají financovat, což může vést k příliš velké diskreční pravomoci Komise.

Všechna tři odvětví, kterých se tento nástroj týká, mají pro budoucnost Unie a jejích obyvatel velký strategický význam.

I – V oblasti dopravy

Toto odvětví zajišťuje fyzické propojení všech regionů Unie a usnadňuje pohyb osob a zboží, bez něhož není možný rozvoj a na němž závisí územní soudržnost Unie. Je na místě taktéž zdůraznit, že za politikou týkající se infrastruktury a jejího využívání stojí veškerý evropský průmysl související s dopravou (např. průmysl automobilový, letecký, železniční, vesmírný či dopravních systémů), který si ve světovém měřítku nadále udržuje vůdčí postavení a který představuje významnou část našeho hospodářského potenciálu.

Dalším rozhodujícím aspektem charakterizujícím účinné dopravní sítě je jejich přínos ke konkurenceschopnosti. Již v roce 1993 odhadl předseda Evropské komise Jacques Delors v Bílé knize o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti,[1] že k vytvoření 15 milionů pracovních míst a opětovnému nastartování hospodářského růstu je třeba v oblasti dopravních sítí do roku 2000 investovat 220 miliard ECU,[2] z toho 82 miliard do prioritních projektů.

O dvacet let později a za podobné hospodářské krize navrhuje Komise pro odvětví dopravy o 50 miliard EUR méně (31,7 miliard EUR), a to v Unii, v níž počet členských států a jejich potřeby výrazně narostly.

Podle názoru zpravodajů by měla ideální částka, která může vyvolat pákový efekt očekávaný v odvětví dopravy, představovat alespoň 10 % odhadovaných nákladů (500 miliard EUR pro TEN-T do roku 2020).

Vzhledem k omezenosti zdrojů Komise navrhuje jasně zaměřit nástroj pro propojení Evropy na ty projekty, které jsou připraveny, aby mohly být financovány v průběhu příštího víceletého finančního rámce, mají vysokou evropskou přidanou hodnotu a řeší se jimi horizontální témata či udržitelné formy dopravy, jako je železnice či vnitrozemské vodní cesty. V příloze je obsažen seznam, který již definuje omezený počet potenciálních projektů, a to zejména ve formě koridorů, které mají obdržet financování ve výši 85 % celkových prostředků vyčleněných pro nástroj pro propojení Evropy. Ve výzvách k podávání nabídek nicméně zůstane zachován soutěžní prvek, neboť dostupné finanční zdroje nejsou dostatečné k financování všech projektů uvedených v příloze.

Zpravodajové vítají návrh na zavedení přístupu privilegujícího koridory, který představuje výrazné zlepšení řízení stávajících třiceti prioritních projektů TEN-T vybraných v roce 2004 vzhledem k jejich vysokému významu pro cíle v oblasti mezinárodních dopravních toků, soudržnosti a udržitelného rozvoje. Zpravodajové by v této fázi chtěli zůstat u deseti předem určených koridorů a dalších oddílů představených Komisí, které by tvořily jakýsi odrazový můstek, a navrhují pouze mírnou modifikaci horizontálních priorit tak, že se k nim přidají „mořské dálnice“, aby tak tento koncept nadále patřil mezi priority TEN-T, stejně jako námořní služby ITS.

Pokud se však Rada shodne na výrazném snížení finančního krytí, seznam předem určených dopravních projektů uvedený v části I přílohy by měl být podroben důkladnému přezkumu.

Použití části prostředků Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy je třeba konečně vnímat jako příležitost pro dotčené země. Umožní jim lepší napojení na velké evropské sítě, čímž dojde k posílení jejich konkurenceschopnosti a jejich integrace do Evropské unie. Je však nezbytné zohlednit specifickou situaci v těchto zemích, a to jak po finanční, tak po provozní stránce, zejména pokud jde o zásadu „využijte to, nebo o to přijdete“. Zemím způsobilým čerpat z Fondu soudržnosti by měla umožnit plné využití nástroje pro propojení Evropy technická pomoc určená k podpoře projektového inženýrství v těchto zemích, čímž dojde k vyrovnání některých znevýhodnění spojených s administrativní kapacitou.

II – V oblasti energetiky

Rozvoj infrastruktur je nezbytnou podmínkou toho, aby Evropská unie v nadcházejících letech zvládla několik životně důležitých výzev:

- nezávislost, vzájemnou závislost a solidaritu v oblasti zásobování Unie energií (bezpečnost, stabilita)

- zavedení inteligentních a výkonnějších sítí, které ušetří energii

- rozvoj nových sítí pro energii z obnovitelných zdrojů a jejich propojení s konvenčními sítěmi.

V odvětví energetiky představují hlavní překážky, které se mají odstranit splněním cílů podle strategie Evropa 2020, nedostatek investic odhadovaný na více než 200 miliard EUR a zpožděné dobudování vnitřního trhu.

Zpravodajové mají tedy za to, že má-li nástroj pro propojení Evropy získat maximální hodnotu, je nutno dosáhnout u každého eura investovaného do energetické infrastruktury co nejvyššího pákového efektu. V tomto ohledu přinese široké využití finančních nástrojů také další výhody, které umožní zvýšení a přilákání soukromého financování prostřednictvím tržních nástrojů, což je nezbytnou podmínkou toho, aby se v čase finančních omezení infrastruktura rozvíjela.

Granty mohou a měly by být používány jako krajní řešení pro prioritní projekty, které nemají žádnou hospodářskou životaschopnost, avšak mají významné pozitivní externality, a to způsobem, který nenaruší stále ještě se vyvíjející trh s energiemi a nevytvoří umělou soutěž se soukromými zdroji.

Nástroj pro propojení Evropy bude fungovat jako prostředek k překlenutí mezery mezi potřebou nové a modernizované infrastruktury a cíli v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020, přičemž ve fázi jeho provádění bude nutné držet se priorit.

III – V oblasti telekomunikací

Zavádění širokopásmových sítí založené na poptávce musí představovat strategické rozhodnutí dokončit jednotný trh v oblasti IKT a dosáhnout cílů digitální agendy.

Je tedy třeba upřednostnit zavádění evropské infrastruktury digitálních služeb; transevropské vysokorychlostní páteřní připojení pro orgány veřejné správy, přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (např. přeshraniční elektronické zadávání veřejných zakázek, poskytování služeb elektronické justice a elektronického zdravotnictví); umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru včetně digitálních zdrojů evropského dědictví, data.eu, a vícejazyčných zdrojů; bezpečnost a zabezpečení (bezpečnější internet a kritické infrastruktury služeb) a inteligentní energetické služby.

Zpravodajové se domnívají, že by jediným prováděcím mechanismem pro podporu zavádění širokopásmových sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy měly být finanční nástroje. Finanční nástroje totiž mají v porovnání s granty mnoho výhod, mezi něž patří mnohem větší pákový efekt, a tedy schopnost pokrýt za stejné peníze více domácností. Jsou-li schváleny, musí se programy veřejné podpory zaměřit na vytváření pozitivních externalit, jako je rozvoj místního/venkovského hospodářství, zvyšování konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst.

IV – Synergie

Zpravodajové konečně vítají návrh Komise zavést jediný nástroj, který pokryje všechna tři odvětví, což sníží administrativní výdaje na řízení programu. Domnívají se však, že potenciální synergie mezi odvětvími energetiky, dopravy a telekomunikací by měly být stimulovány více. Aby získali předkladatelé projektů větší motivaci k navrhování opatření s možnými synergiemi mezi dotčenými třemi odvětvími, navrhují zpravodajové konkrétnější formulace týkající se synergií, a zejména kritérií způsobilosti, měr spolufinancování, řízení a finančních pravidel. V části IV přílohy je uveden nový předběžný seznam předem určených projektů s potenciálními synergiemi.

Závěrem zpravodajové vyjadřují své přesvědčení, že nástroj pro propojení Evropy může při transparentním, zjednodušeném, centralizovaném a podmíněném řízení využívajícím synergií zajistit maximální účinnost evropských finančních prostředků ve prospěch hlavních politických priorit Unie v oblasti dopravy, energetiky a IKT.

Předložené pozměňovací návrhy nesměřují tolik k přidání nových prvků, jako k vyjasnění textu, přičemž zpravodajové mají za to, že nařízení o nástroji pro propojení Evropy musí zůstat stručné.

Při jednáních o příštím víceletém finančním rámci budou zpravodajové dbát obzvlášť pečlivě na to, aby byly pro tento nástroj vyčleněny značné rozpočtové a operační prostředky. Snížení těchto prostředků by nástroj zbavilo obsahu a vážně ohrozilo politiky růstu a konkurenceschopnosti Unie.

• [1]  COM(93) 700.
• [2]  1 ECU = 1 EUR (stav ke dni 1. ledna 1999).

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

28. 1. 2013

paní Amalia Sartori

předsedkyně

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

BRUSEL

pan Brian Simpson

předseda

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (2014–2020) (COM(2011)0665 – C7‑0374/2011 – 2011/0302(COD))

Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 16. ledna 2013 jste v souladu s článkem 37 jednacího řádu požádali Výbor pro právní záležitosti o stanovisko k tomu, zda je vhodné doplnit články 174 a 349 Smlouvy o fungování EU jako právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy.

Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy, na základě článku 172 SFEU. Návrh společně přezkoumaly podle postupu společných schůzí výborů stanoveného v článku 51 jednacího řádu Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro dopravu a cestovní ruch.

Dne 18. prosince 2012 přijaly společnou zprávu o tomto nařízení, jež zahrnuje i pozměňovací návrh Výboru pro regionální rozvoj, jenž doplňuje právní základ nařízení o články 174 a 349.

Souvislosti

1. Návrh

Cílem navrhovaného nařízení je vytvořit nový integrovaný nástroj pro investice do priorit EU v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur, tedy „nástroj pro propojení Evropy“ (Connecting Europe Facility, dále jen „CEF“).

Nástroj pro propojení Evropy je v souladu s revizí politického rámce ve všech třech odvětvích pro příští víceletý finanční rámec. V odvětví energetiky vymezuje navrhované nařízení dvanáct priorit, koridory a oblasti, čtyři pro každé odvětví: přepravu elektřiny a zemního plynu, rozvoje inteligentních sítí, elektrických dálnic a přeshraničních sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

V odvětví dopravy byla vymezena hlavní síť s koridory určenými pro přepravu nákladů a cestujících s vysokou účinností a nízkými emisemi. Stávající služby budou tímto způsobem využívány v multimodálních kombinacích, což zajistí, že budou účinnější.

U telekomunikačních sítí je klíčovým cílem odstranění digitálních úzkých míst. To ukazuje na potřebu celkového vylepšení celé širokopásmové sítě a zavedení platforem digitální infrastruktury, které umožní souvislé digitální rozšíření evropských veřejných služeb.

Je zapotřebí příspěvku z rozpočtu EU, který zajistí, že stanovené priority budou v období vymezeném víceletým finančním rámcem naplněny. Financování bude zajištěno v souladu s návrhy Komise, a to prostřednictvím inovativních finančních nástrojů, jež vytvářejí multiplikační účinek tím, že usnadňují financování projektů v zájmu EU a lákají k němu další veřejné a soukromé zdroje.

2. Právní základ návrhu

Právním základem navrhovaným Komisí je článek 172 SFEU, jenž představuje právní základ pro přijímání hlavních směrů a dalších opatření týkajících se transevropských sítí (TEN) v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur. Tento článek zní:

„Článek 172

Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 171 odst. 1.

Hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem.“

Článek 171 SFEU, na nějž se v článku 172 odkazuje, vymezuje opatření, jež může Unie přijímat v zájmu podpory transevropských sítí. Tento článek zní:

„Článek 171

1. K dosažení cílů uvedených v článku 170 Unie:

— vymezí soubor hlavních směrů zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v oblasti transevropských sítí; tyto hlavní směry určí projekty společného zájmu,

— provede akce, které se případně ukáží nezbytné pro zajištění interoperability sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem,

— může podporovat projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy a jsou uvedeny v rámci hlavních směrů podle první odrážky, zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb. Unie může také přispět k financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostřednictvím Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 177.

Unie zohlední ve svých opatřeních potenciální ekonomickou životnost projektů.

2. Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou politiky prováděné na vnitrostátní úrovni, které mohou mít významný vliv na dosahování cílů uvedených v článku 170. V úzké spolupráci s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.

3. Unie se může rozhodnout spolupracovat se třetími zeměmi k podpoře projektů společného zájmu a k zajištění interoperability sítí.“

3. Navrhovaná změna právního základu

Účelem právního východiska přijatého příslušnými výbory na základě pozměňovacího návrhu Výboru pro regionální rozvoj je doplnit nařízení o dva nové právní základy:

a) článek 174 SFEU stanoví obecné cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Tento článek zní:

„Článek 174

Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.

V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.“

b) článek 349 SFEU pojednává o zvláštních opatřeních na podporu nejvzdálenějších regionů:

„Článek 349

S ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci Guadeloupu, Francouzské Guayany, Martiniku, Réunionu, Svatého Bartoloměje, Svatého Martina, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, která je prohlubována jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj, přijímá Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smluv v těchto regionech, včetně společných politik. Pokud jsou dotyčná konkrétní opatření přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Opatření uvedená v prvním pododstavci se týkají zejména celní a obchodní politiky, daňové politiky, svobodných pásem, zemědělské politiky a politiky rybolovu, podmínek pro zásobování surovinami a základním spotřebním zbožím, státních podpor a podmínek přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Unie.

Rada přijme opatření uvedená v prvním pododstavci s ohledem na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Unie, která zahrnuje také vnitřní trh a společné politiky.“

Vzhledem k tomu, že k pozměňovacímu návrhu, jenž doplňuje dva nové právní základy, nebylo připojeno žádné odůvodnění, nastiňuje důvody vedoucí k této změně právního základu nařízení krátké odůvodnění ve stanovisku Výboru pro regionální rozvoj:

Navrhovatel konstatuje, že „co se týče převodu částky ve výši 10 miliard EUR z Fondu soudržnosti, která je v rámci nástroje CEF vyčleněna na projekty dopravní infrastruktury pouze pro členské státy způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, vyjádřily tyto státy ‚určité námitky, a dokonce i odpor‘“.

Analýza

1. Zásady stanovené Soudním dvorem

Pokud jde o výběr správného právního základu, je judikatura Soudního dvora velmi ustálená. Soudní dvůr zdůraznil, že tento výběr má ústavní význam, a to s ohledem na dopady právního základu z hlediska věcné příslušnosti a postupu.[1] Podle čl. 13 odst. 2 SEU tak každý orgán může jednat pouze v mezích působnosti, které mu svěřuje Smlouva [2]. Podle Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu [Unie] zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi něž patří zejména účel a obsah aktu“.[3]

Co se týče možnosti založit právní akt na více než jednom právním základě, Soudní dvůr konstatoval, že k tomu může dojít pouze v případě, že akt sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden byl ve vztahu k ostatním druhořadým nebo nepřímým. Pokud přezkum aktu ukáže, že sleduje několik cílů nebo že má různé složky, a pokud jedny z nich lze identifikovat jako hlavní cíl nebo složku, zatímco druhé jsou pouze vedlejší nebo druhotné, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který odpovídá hlavnímu cíli nebo složce.[4]

2. Hodnocení navrhovaných právních základů

a) Právní základ návrhu

Podle článku 172 SFEU se řádný legislativní postup uplatňuje v případě jakýchkoli opatření nebo hlavních směrů v oblasti transevropských sítí (TEN) (čl. 171 odst. 1), jejichž rozvoj a prosazování patří mezi cíle uvedené v SFEU, konkrétně v článku 170, jenž je citován. Podle článku 170 SFEU: „přispívá Unie ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur“.

V článku 1 návrhu nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy, je vymezen předmět tohoto nařízení:

„Článek 1

Tímto nařízením se vytváří nástroj pro propojení Evropy a vymezují podmínky, metody a postupy poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě k podpoře projektů v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur.“

V článku 3 návrhu jsou vymezeny „obecné cíle“ nařízení, jež doplňují konkrétní odvětvové cíle ve třech dotčených odvětvích, tj. v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací. Článek 3 návrhu zní takto:

„Článek 3

Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové či modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje o dosažení těchto cílů:

a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími.

Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;

b) umožnit Unii dosáhnout svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020 při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.“

Cíle navrhovaného nařízení jednoznačně odpovídají cílům, jež spadají do působnosti článku 172 SFEU, a proto musí být považovány za správný právní základ tohoto návrhu.

b) Článek 174 SFEU jako možný právní základ

Právní základ musí stanovit pravomoc přijímat právní předpisy. Článek 174 SFEU vymezuje obecné cíle politiky regionálního rozvoje, neobsahuje však žádná zmocňující ustanovení, jež by orgánům přiznávala pravomoc přijímat právní předpisy.

Z toho tedy vyplývá, že článek 174 sice nelze použít jako právní základ, nicméně podle článku 171 SFEU, jenž vymezuje opatření v rámci TEN, přičemž příslušné zmocňující ustanovení je uvedeno v článku 172, „Unie může také přispět k financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostřednictvím Fondu soudržnosti zřízeného podle článku 177“.

c) Článek 349 SFEU jako možný právní základ

Na rozdíl od článku 174 stanoví článek 349 možnost přijímat legislativní opatření jako „konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smluv“ v regionech vymezených v tomto článku. Opatření zde uvedená se týkají mimo jiné „podmínek přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Unie“.

Posuzujeme-li, zda by článek 349 bylo možné použít jako druhý právní základ, musíme zvážit nejen skutečnost, zda by návrh měl mít dvojí právní základ, ale i otázku, zda byl návrh na základě zprávy přijaté výborem pozměněn v takovém rozsahu, aby to vyžadovalo doplňkový právní základ.

Co se týče návrhu, je zřejmé, že přizpůsobení nástroje pro propojení Evropy nejvzdálenějším regionům nepředstavuje samostatný a hlavní cíl tohoto návrhu. Rovněž je zjevné, že zpráva přijatá společně výbory ITRE a TRAN nevedla k takové změně obecných cílů, jež by opodstatňovala článek 349 SFEU jakožto druhý právní základ.

K čl. 7 odst. 4 navrhovaného nařízení byl přijat pozměňovací návrh, jenž uvádí, že „opatření v oblasti širokopásmových sítí mohou být rovněž financována z grantů poskytovaných na projekty, které snižují digitální propast tím, že propojují venkovské, horské, odlehlé nebo řídce osídlené oblasti nebo ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony, za předpokladu, že pomoc poskytnutá prostřednictvím finančního nástroje by nebyla dostatečně vysoká na to, aby vedla k přijetí kladného investičního rozhodnutí“.

Toto ustanovení však nepředstavuje druhý samostatný cíl navrhovaného nařízení, jejž by bylo možné přirovnat k obecným cílům nařízení, ať už ve znění navrženém Komisí nebo přijatém výbory ITRE a TRAN.

Doporučení Výboru pro právní záležitosti

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 22. ledna 2013. Na této schůzi Výbor pro právní záležitosti jednomyslně[5] rozhodl, že Vám doporučí, že vhodným právním základem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy je pouze článek 172 SFEU.

S úctou,

Klaus-Heiner Lehne

• [1]  Stanovisko 2/00, Cartagenský protokol, 2001, Recueil s. I-9713, bod 5; věc C-370/07, Komise v. Rada, 2009, Sb. rozh. s. I-8917, body 46–49; stanovisko 1/08, Všeobecná dohoda o obchodu službami, 2009, Sb. rozh. s. I-11129, bod 110.
• [2]  Věc C-403/05, Parlament v. Komise, 2007, Sb. rozh. s. I-9045, bod 49 a tam uvedená judikatura.
• [3]  Naposledy viz věc C-411/06, Komise v. Parlament a Rada, 2009, Sb. rozh. s. I-7585.
• [4]  Viz např. věc C-178/03, Komise v Parlament a Rada, 2006, Sb. rozh., s. 1-107, bod 43.
• [5]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito členové výboru: Raffaele Baldassarre (místopředseda), Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Piotr Borys, Françoise Castex (místopředsedkyně), Christian Engström, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Vytautas Landsbergis, Eva Lichtenberger, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Evelyn Regner (místopředsedkyně), Dagmar Roth-Behrendt, Francesco Enrico Speroni (navrhovatel), Dimitar Stoyanov, József Szájer, Rebecca Taylor, Axel Voss, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka.

STANOVISKO RozpoČtovÉho vÝboru (20. 9. 2012)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy
(COM(2011)0665/2 – C7‑0374/2011 – 2011/0302(COD))

Navrhovatel: Göran Färm

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh legislativního usnesení Bod 1 a (nový)
Návrh legislativního usnesení	Pozměňovací návrh
	1a. upozorňuje na to, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a bude je možné přesně stanovit teprve poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2014–2020;
Pozměňovací návrh   2 Návrh legislativního usnesení Bod 1 b (nový)
Návrh legislativního usnesení	Pozměňovací návrh
	1b. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu1; znovu opakuje, že je třeba, aby v příštím víceletém finančním rámci byl dostatek dodatečných zdrojů, které Unii umožnit plnit své stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě, jakož i reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že i při zvýšení úrovně financování příštího VFR o nejméně 5 % oproti úrovni v roce 2013 je možné přispět ke splnění dohodnutých cílů a závazků Unie a k dodržování zásady solidarity Unie jen v omezené míře; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;
	______________
	1 Přijaté texty, P7_TA (2011)0266.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Mělo by být dosaženo výrazné součinnosti mezi finančními nástroji nástroje pro propojení Evropy a Evropským fondem pro regionální rozvoj pro účely financování dopravní infrastruktury v přeshraničních regionech jako celku.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě odpovídajícího seznamu projektů tak, aby tyto státy přiřadily co možná největší prioritu vnitrostátním prostředkům přidělovaným v rámci Fondu soudržnosti.	(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti a ve vhodných případech posilovat jejich administrativní kapacitu při tvorbě odpovídajícího seznamu projektů tak, aby tyto státy přiřadily co možná největší prioritu vnitrostátním prostředkům přidělovaným v rámci Fondu soudržnosti a aby se jim rovněž dostalo pomoci při podávání žádostí o čerpání 21,7 mld. EUR určených pro všechny členské státy a byla zajištěna co možná nejvyšší geografická vyváženost.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(25) K podnícení soukromých investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je zapotřebí několika různých metod provádění, které ke zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou míru financování.	(25) K podnícení soukromých investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je zapotřebí několika různých metod provádění, které ke zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou míru financování a různé finanční nástroje.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) Přestože většinu objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti financování si žádají veřejné intervence a unijní podporu prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů. Finanční nástroje by se měly používat k řešení konkrétních tržních potřeb v souladu s cíli nástroje pro propojení Evropy a neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Před rozhodnutím o používání finančních nástrojů by měla Komise provést předběžné hodnocení těchto nástrojů.	(34) Přestože většinu objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti financování si žádají veřejné intervence a unijní podporu prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů. Finanční nástroje by se měly používat k řešení konkrétních tržních potřeb v souladu s cíli nástroje pro propojení Evropy, měly by doplňovat, nikoli nahrazovat jiná finanční opatření a neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Před rozhodnutím o používání finančních nástrojů by měla Komise provést předběžné hodnocení těchto nástrojů.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(36) Ve strategii Evropa 2020 se Komise zavázala mobilizovat finanční nástroje Unie v rámci jednotné strategie financování, jež pro účely infrastruktur spojí finanční prostředky Unie a veřejné i soukromé finanční prostředky členských států. Vychází se z toho, že v mnoha případech lze neoptimální investiční situace a nedokonalosti trhu řešit účinněji finančními nástroji než granty.	(36) Ve strategii Evropa 2020 se Komise zavázala mobilizovat finanční nástroje Unie v rámci jednotné strategie financování, jež pro účely infrastruktur spojí finanční prostředky Unie a veřejné i soukromé finanční prostředky členských států. Vychází se z toho, že v mnoha případech lze neoptimální investiční situace a nedokonalosti trhu řešit účinněji finančními nástroji než granty, – zlepšil by se tak pákový efekt rozpočtových výdajů a zvýšily by se multiplikační účinky díky přilákání více financování ze soukromého sektoru. To je důležité zejména nyní, kdy je obtížné získat úvěr, situace v oblasti veřejných financí je napjatá a je třeba obnovit evropské hospodářství. Finanční nástroje vycházející z poptávky na trhu budou přínosem pro projekty v oblasti infrastruktury s podobnými finančními potřebami v různých odvětvích a díky součinnosti mezi odvětvími by měly vést ke zlepšení, pokud jde o dopad na trh, správní účinnost a využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“).	(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“) a iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) Pro zajištění odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace napříč členskými státy by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční bankou prostřednictvím společných iniciativ, například Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a Jaspers, poskytovat členským státům podporu při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování přicházelo v úvahu.	(39) Pro zajištění odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace napříč členskými státy a ze zvláštním zaměřením na členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční bankou prostřednictvím společných iniciativ, například Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a Jaspers, poskytovat členským státům podporu při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování přicházelo v úvahu.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(43) Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jejich vlivu na celkové cíle nástroje pro propojení Evropy a priority strategie Evropa 2020 provést posouzení jejich dopadů v polovině období a hodnocení následné.	(43) Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti různých typů finanční podpory a jejich vlivu na celkové cíle nástroje pro propojení Evropy a na celkový objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, kterými se zvyšuje financování priorit strategie Evropa 2020, provést posouzení jejich dopadů v polovině období a hodnocení následné.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Článek 3 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;	a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie, kdy by projekty mohly využívat kombinace více nástrojů, i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) přispívat k podpoře projektů s evropskou přidanou hodnotou a velkým přínosem pro společnost, které nezískávají adekvátní tržní financování;
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů, které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;	i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů jak v dopravních infrastrukturách, tak v jejich spojnicích na hraničních přechodech, které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je 50 000 000 000 EUR. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:	1. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je 50 000 000 000 EUR, přičemž tato částka je hlavní referenční částkou pro rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém postupu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne XX/XX/2013 o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Doprava: 31 694 000 000 EUR, z nichž 10 000 000 000 EUR bude přesunuto z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;	a) Doprava: 31 694 000 000 EUR, z nichž 10 000 000 000 EUR bude přesunuto z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výlučně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními i hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí přímo k řízení programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti s technickou a administrativní pomocí při řízení programu.	Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními i hodnotícími činnostmi a se správními náklady, kterých je zapotřebí přímo k řízení programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti s technickou a administrativní pomocí při řízení programu.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise prostředky mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat, s výjimkou částky 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti.	3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise předložit návrh na převod prostředků mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat, s výjimkou částky 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgány v rámci ročního rozpočtového procesu.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:	2. V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Aby byla co nejvyšší geografická vyváženost zajištěna i při využívání finančních nástrojů, zejména prostřednictvím podpůrných opatření programu uvedených v odstavci 1, Komise ve vhodných případech poskytuje administrativní podporu, která zvyšuje schopnost členských států vytvářet odpovídající seznamy projektů pro tyto nástroje. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. g a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ga) opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy;
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Návrhy může předkládat jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací, společných podniků nebo veřejných či soukromých podniků nebo orgánů zřízených v členských státech.	1. Návrhy může předkládat jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací, společných podniků, jak například ve formě Evropského svazu pro územní spolupráci, nebo veřejných či soukromých podniků nebo orgánů zřízených v členských státech.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 – písm. b – bod ii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
ii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku i rozvojem přístavů a multimodálních platforem: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.	ii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku, rozvoj přístavů a multimodálních platforem a opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetikou infrastrukturu] zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.	b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetikou infrastrukturu] zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy. Při provádění těchto výzev se nejvíce upřednostňují projekty zohledňující vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti.	2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy. Aby byla v co nejvyšší míře zajištěna geografická vyváženost, podporuje Komise při provádění těchto výzev členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti a ve vhodných případech posiluje jejich administrativní kapacitu potřebnou pro tvorbu odpovídajícího seznamu projektů, aby bylo zajištěno, že budou nejvíce upřednostněny projekty zohledňující vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti, a rovněž aby byly členské státy podpořeny při podávání žádostí o čerpání 21,7 mld. EUR určených pro všechny členské státy.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Aby bylo možné převedené prostředky maximálně využít ve všech členských státech, které jsou způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti, bude zvláštní pozornost věnována podpůrným opatřením programu tohoto nařízení, jejichž cílem je posílit institucionální kapacitu a účinnost orgánů veřejné správy a veřejných služeb spojených s rozvojem a prováděním projektů, které realizují cíle nástroje CEF.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) půjčky a/nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně podpůrných mechanismů na projektové dluhopisy, které vydá finanční instituce ze svých vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv a/nebo přidělování kapitálu,	b) půjčky a/nebo záruky, jejichž poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně podpůrných mechanismů na projektové dluhopisy, které slouží jako zajištění individuálních projektů nebo portfolií projektů a které vydá finanční instituce ze svých vlastních zdrojů s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv a/nebo přidělování kapitálu,
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Opatření podporovaná prostřednictvím finančních nástrojů se vyberou na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, přičemž se u nich bude usilovat o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o postupnou zeměpisnou diverzifikaci napříč členskými státy.	1. Opatření podporovaná prostřednictvím finančních nástrojů se vyberou na základě zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, pokud jsou všechny ostatní aspekty těchto opatření shodné, přičemž se u nich bude usilovat o odvětvovou diverzifikaci v souladu s články 3 a 4 i o postupnou zeměpisnou diverzifikaci napříč členskými státy.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Cílem finančních nástrojů je uchování hodnoty aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie. Mohou vytvářet přijatelné výnosy tak, aby naplnily cíle jiných parterů či investorů.	3. Cílem finančních nástrojů je zvyšovat pákový efekt výdajů z rozpočtu Unie tím, že přilákají další zdroje od veřejných i soukromých investorů. Mohou vytvářet přijatelné výnosy tak, aby naplnily cíle jiných parterů či investorů.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Finanční nástroje lze kombinovat s granty financovanými z rozpočtu Unie, a to i podle ustanovení tohoto nařízení.	4. Finanční nástroje různých typů lze kombinovat jak navzájem, tak i s granty financovanými z rozpočtu Unie, a to i podle ustanovení tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Nejpozději do poloviny roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření.	1. Nejpozději do poloviny roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, včetně dopadu na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření. Dále Komise v tomto hodnocení posoudí, jaká opatření bude třeba přijmout s cílem zlepšit účinnost výdajů Unie a zvýšit objemy investic do prioritních projektů. Rovněž v tomto hodnocení posoudí, jak by bylo možné ještě více zvýšit atraktivitu finančních nástrojů pro širší okruh dlouhodobých investorů, včetně veřejných investorů, a jak rozšířit okruh způsobilých projektů, a jak by bylo možné případně rozvíjet kapitálové nástroje k financování unijní infrastruktury.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. Nástroj přihlíží k úplnému nezávislému hodnocení iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020, které má být provedeno v roce 2015. Na základě tohoto hodnocení Komise posoudí význam iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic do prioritních projektů a zvýšení efektivnosti výdajů Unie. Na základě tohoto posouzení a po zvážení všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.

POSTUP

Název	Nástroj pro propojení Evropy
Referenční údaje	COM(2011)0665 – C7-0374/2011 – 2011/0302(COD)
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011	TRAN 17.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Göran Färm 6.2.2012
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	15.3.2012
Datum přijetí	19.9.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 2 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Richard Ashworth, Francesca Balzani, Zuzana Brzobohatá, Andrea Cozzolino, James Elles, Göran Färm, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Lucas Hartong, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Claudio Morganti, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Alda Sousa, Derek Vaughan, Angelika Werthmann
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	François Alfonsi, Alexander Alvaro, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Paul Rübig, Peter Šťastný

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (29. 11. 2012)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy
(COM(2011)0665/2 – C7‑0374/2011 – 2011/0302(COD))

Navrhovatel: Markus Pieper

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je hlavním nástrojem EU, jehož cílem je financovat projekty na hlavní síti, které mají nejvyšší evropskou přidanou hodnotou, neboť řeší nedostatečná přeshraniční spojení, klíčová úzká místa a multimodální uzle. Nástroj CEF přinese výhody všem členským státům tím, že poskytne přístup k vnitřnímu trhu a urychlí budování infrastruktury, kterou EU potřebuje.

Co se týče převodu částky ve výši 10 miliard EUR z Fondu soudržnosti, která je v rámci nástroje CEF vyčleněna na projekty dopravní infrastruktury pouze pro členské státy způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, vyjádřily tyto státy určité námitky a dokonce i odpor. Nicméně prostředky vyčleněné pro země způsobilé čerpat prostředky z Fondu soudržnosti musejí být cíleně využity, protože pokud nebudou využity, nevrátí se zpět do Fondu soudržnosti a bude to znamenat jejich ztrátu. Povinností Evropského parlamentu jakožto spoluzákonodárce je, aby na návrhu Komise dále pracoval a vnesl do textu nezbytná vyjasnění, kterými dobrému návrhu s přidanou evropskou hodnotou zajistí podporu všech členských států. V tomto ohledu se navrhovatel domnívá, že dokument by měl být následujícím způsobem vyjasněn:

Prostředky ve výši 10 miliard EUR z Fondu soudržnosti by neměly být započítány do stropu 2,5 % HDP.

Na částku 10 miliard EUR přesunutou z Fondu soudržnosti by se neměla vztahovat metodika výpočtu stropu ve výši 2,5 % HDP, která je navržena ve VFR. Z hlediska zásad není logické, aby byl pro centrálně řízený nástroj, jako je CEF, stanoven strop. Většina financovaných projektů budou přeshraniční projekty, přičemž stanovení stropu by mohlo vést k nerovnému zacházení na obou stranách projektu. Pro členské státy podporované v rámci politiky soudržnosti navíc tento strop zavádí nerovné zacházení mezi částkami 21,7 miliardy EUR a 10 miliard EUR, protože během realizace projektu založeného na veřejné soutěži takový strop, podobně jako pevně stanovené vnitrostátní příděly, není možné respektovat.

Větší zaměření na přeshraniční projekty v příhraničních regionech.

V mnoha hraničních oblastech stávající infrastruktura dosud odráží úzké vnitrostátní zásady (pro členský stát, který upřednostňuje investice do infrastruktury v centru, se nejedná o volební prioritu, přestože je tato infrastruktura klíčová pro to, aby mohl čerpat užitek z procesu evropské integrace a vnitřního trhu) a příslušné regiony strádají kvůli své poloze na periferii. Většina prioritních projektů jsou skutečně nadnárodní projekty v oblasti infrastruktury, ale přeshraniční úseky projektů bývají často dokončeny až úplně nakonec, nebo nebývají dokončeny vůbec. 26 z dosavadních 30 prioritních projektů TEN-T se týká práce v pohraničních regionech nebo má přeshraniční rozměr, ale u všech těchto projektů byly investice v příhraničních regionech provedeny až nakonec.

Měla by být vytvořena pevná součinnost mezi nástrojem CEF a Fondem soudržnosti.

Součinnost u přeshraničních projektů v oblasti infrastruktury je třeba vytvořit také s programy územní spolupráce, které financuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti. Přeshraniční projekty v oblasti infrastruktury by měly být i v bohatších regionech jasně stanoveny jako způsobilé k financování z EFRR v programech pro růst a pro pracovní místa.

Nástroj CEF by měl v některých případech poskytovat podporu pro globální síť.

Nástroj CEF by měl být dále k dispozici pro projekty v oblasti infrastruktury týkající se globální sítě, strop by měl být stanoven na 5 % a mělo by jít především o projekty v přeshraničních regionech.

„Hlubší“ nástroj pro propojení na posílení investic do klíčové infrastruktury.

Země čelící finančním potížím jsou největší měrou závislé na investicích do infrastruktury, protože tyto investice povzbuzují růst a vytvářejí zaměstnanost. Členské státy čelící finančním potížím by tedy měly moci na vlastní žádost využít prostředky plynoucí z upravených nebo zpětně získaných peněžních toků v rámci nástroje CEF nebo ze svých vnitrostátních krytí na projekty v oblasti infrastruktury. Příslušné částky by měla centralizovaně řídit Komise v rámci programu konkurenceschopnosti a růstu. Podpořily by se tím investice do vnitrostátních i nadnárodních projektů v oblasti infrastruktury, což by přispělo k evropské přidané hodnotě.

V neposlední řadě je vhodné zdůraznit, že mají-li být odhaleny a odstraněny překážky (infrastrukturní, technické a správní), které se staví do cesty hladce fungující, interoperabilní a intermodální dopravě, musíme mít celoevropskou vizi dálkového koridoru, který překračuje vnitrostátní hranice. Tyto překážky nepůsobí pouze vážnou újmu evropské konkurenceschopnosti tím, že zvyšují náklady a snižují spolehlivost logistického řetězce, ale také se neúměrně dotýkají zemí nacházejících se více na periferii, čímž zhoršují územní soudržnost EU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie , a zejména na články 172, 174 a 349 této smlouvy,
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Plně funkční jednotný trh je závislý na moderní a vysoce výkonné infrastruktuře, která propojuje Evropu zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Tato prorůstová propojení by měla zlepšit přístup na vnitřní trh, a přispět tak k vyšší konkurenceschopnosti tržního hospodářství v souladu s cíli a záměry strategie Evropa 2020.	(2) Plně funkční jednotný trh je závislý na moderní, integrované a vysoce výkonné infrastruktuře, která propojuje Evropu a její regiony, zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Tato prorůstová propojení by měla zlepšit přístup na vnitřní trh, a přispět tak k vyšší konkurenceschopnosti tržního hospodářství v souladu s cíli a záměry strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Komise se zavázala systematicky zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související se změnou klimatu. Je důležité zajistit, aby se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci přípravy, návrhu a provádění projektů společného zájmu. Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči změně klimatu a katastrofám.	(5) Komise se zavázala systematicky zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související se změnou klimatu. Je důležité zajistit, aby se zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci přípravy, návrhu a provádění projektů společného zájmu. Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči změně klimatu a katastrofám, aniž by se tím prohloubila izolace některých evropských regionů, jako např. nejvzdálenějších a ostrovních regionů.
Odůvodnění
Opatření a činnosti na podporu nízkouhlíkové společnosti a ekonomiky by neměly být příčinou zvýšené izolace regionů, které jsou již od vnitřního hospodářství vzdáleny.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Měla by být vytvořena úzká součinnost mezi finančními nástroji nástroje CEF a EFRR na financování infrastruktury v přeshraničních regionech v rámci globální sítě.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Na základě cílů určených bílou knihou vymezují hlavní směry pro sítě TEN-T ve znění stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 … infrastrukturu transevropské dopravní sítě, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví pravidla svého provádění. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030.	(10) Na základě cílů určených bílou knihou vymezují hlavní směry pro sítě TEN-T ve znění stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 … infrastrukturu transevropské dopravní sítě, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví pravidla svého provádění. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 cestou vytvoření nové infrastruktury i rekonstrukce a zdokonalení infrastruktury stávající.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje, že objem investic potřebných v oblasti dopravy činí na období 2014–2020 500 miliard EUR v rámci celé sítě TEN-T, z čehož odhadem 250 miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T. Vzhledem ke zdrojům dostupným na unijní úrovni je pro dosažení požadovaného výsledku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou. Podpora by se tudíž měla zaměřit na hlavní síť (zejména na koridory hlavní sítě) a na projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení dopravy (zejména na systémy uspořádání letového provozu vyplývající ze společného podniku SESAR, které vyžadují prostředky z unijního rozpočtu v hodnotě přibližně 3 miliard EUR).	(11) Na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje, že objem investic potřebných v oblasti dopravy činí na období 2014–2020 [500] miliard EUR v rámci celé sítě TEN-T, z čehož odhadem [250] miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T. Vzhledem ke zdrojům dostupným na unijní úrovni je pro dosažení požadovaného výsledku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou. Podpora by se tudíž měla zaměřit na hlavní síť (zejména na koridory hlavní sítě), aniž by byla vyloučena podpora určená pro globální síť, která může efektivně zvýšit sociální a územní soudržnost a zlepšit přístup k regionům na celém území Unie, jakož i na projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení dopravy (zejména na systémy uspořádání letového provozu vyplývající ze společného podniku SESAR, které vyžadují prostředky z unijního rozpočtu v hodnotě přibližně 3 miliard EUR).
Odůvodnění
Podpora nástroje pro propojení Evropy by se měla zakládat na hlavní síti, nicméně zcela nevylučovat podporu globální sítě v případech, kdy projekty poskytují přidanou evropskou hodnotu, zejména v souladu s ustanoveními článků 355 a 375 SFEU v oblastech jako jsou nejvzdálenější regiony, které jsou pokryty globální sítí, aby se předešlo prohloubení jejich izolace.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě odpovídajícího seznamu projektů tak, aby tyto státy přiřadily co možná největší prioritu vnitrostátním prostředkům přidělovaným v rámci Fondu soudržnosti.	(13) Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že některé členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti ([XXX] miliard EUR) přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy. Do 31. prosince 2016 by se výběr projektů měl provádět se zřetelem na výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Od 1. ledna 2017 by měly být prostředky, které dosud nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dány k dispozici všem členským státům způsobilým k čerpání prostředků z Fondu soudržnosti v souladu s pravidly uvedenými v tomto nařízení. Maximálně by se měly upřednostnit projekty zohledňující výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Komise by měla podporovat členské státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě a provádění projektů s evropskou přidanou hodnotou uvedených v příloze tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a) Institucionální a správní kapacita je zásadním předpokladem pro efektivní dosahování cílů nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla zajistit, aby byla vždy na dostatečné úrovni pro navrhování a provádění projektů, a tam, kde je to nezbytné, by měla nabízet příslušnému členskému státu vhodné prostředky.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Je nezbytné vybudovat silné a soudržné celoevropské sítě, které umožní digitální přenos opatření ve veřejném zájmu, do nichž jsou zapojeni aktéři veřejné i občanské společnosti na národní i regionální úrovni, přičemž za tímto účelem je nezbytné zajistit na úrovni EU strukturované financování všech nákladů na navržení systému a softwaru i na údržbu odolného rozbočovače pro tyto sítě, čímž by na rozpočty národních operátorů připadly pouze vnitrostátní náklady.	(24) Je nezbytné vybudovat silné a soudržné celoevropské sítě, které umožní digitální přenos opatření ve veřejném zájmu, do nichž jsou zapojeni aktéři veřejné i občanské společnosti na národní, regionální a místní úrovni, přičemž za tímto účelem je nezbytné zajistit na úrovni EU strukturované financování všech nákladů na navržení systému a softwaru i na údržbu odolného rozbočovače pro tyto sítě, čímž by na rozpočty národních operátorů připadly pouze vnitrostátní náklady.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“).	(37) Nástroj pro propojení Evropy by měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně reagovat na zjištěné potřeby financování. Příslušné správní orgány by měly vytvořit nutné pobídky pro přilákání soukromých investorů. Podoba uvedených nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů během víceletého finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond Marguerite“).
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(41) Víceleté plánování podpory z nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních zdrojů a jednotnost a kontinuitu společného postupu Unie a členských států. U návrhů podaných po provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by se náklady mohly stát způsobilými počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla zajištěna kontinuita projektů, na které se už uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí.	(41) Víceleté plánování podpory z nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních zdrojů, jednotnost, spravedlnost a kontinuitu společného postupu Unie a členských států. U návrhů podaných po provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by se náklady mohly stát způsobilými počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla zajištěna kontinuita projektů, na které se už uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(44) Na základě hlavních směrů pro konkrétní odvětví uvedených v samostatných nařízeních byl vypracován seznam prioritních oblastí, na něž by se toto nařízení mělo vztahovat, který by měl být zahrnut do přílohy. S cílem zvážit možné změny v politických prioritách a technologických schopnostech i dopravních tocích by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s ustanoveními článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání změn přílohy. Je zvláště důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.	(44) Na základě hlavních směrů pro konkrétní odvětví uvedených v samostatných nařízeních byl vypracován seznam prioritních oblastí, na něž by se toto nařízení mělo vztahovat, který by měl být zahrnut do přílohy. S cílem zvážit možné změny v politických prioritách a technologických schopnostech i dopravních tocích by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s ustanoveními článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání změn přílohy. Komise by měla v průběhu přípravné práce provádět náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	10a) „globální sítí“ se rozumí celoevropská dopravní síť, jak stanoví kapitola II nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], zajišťující přístup na vnitřní trh a vzájemnou propojenost všech regionů v Unii, včetně odlehlých, nejvzdálenějších a řídce osídlených regionů, která tak posílí hospodářskou, sociální a územní soudržnost mezi členskými státy, v jejich rámci i mezi členskými státy a třetími zeměmi;
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Článek 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové či modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje o dosažení těchto cílů:	Nástroj pro propojení Evropy umožní přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové či modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací, a bude upřednostněna chybějící infrastruktura. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje o dosažení těchto cílů:
a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení;	a) přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských sítí, které zohledňují budoucí dopravní toky, a které tak přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení, rovněž ve spojení s jinými finančními zdroji.
b) umožnit Unii dosáhnout svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020 při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.	b) přispět k dosažení cílů Unie spočívajících v 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020 při současném zajištění větší solidarity mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 3 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) překlenout chybějící spoje a odstranit úzká místa, zejména v přeshraničních úsecích.
Odůvodnění
Přeshraniční regiony mají problémy kvůli své poloze na periferii a jsou tedy mimořádně závislé na spojení s dopravní sítí EU. Proto by měly být v příhraničních oblastech podporovány projekty v oblasti infrastruktury na překlenutí chybějících spojů a odstranění úzkých míst, aby byly tyto regiony propojeny s hlavní sítí, a měly tak lepší přístup k vnitřnímu trhu.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Článek 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. V návaznosti na obecné cíle uvedené v článku 3 by měl nástroj pro propojení Evropy přispívat k dosažení těchto konkrétních odvětvových cílů:	1. V návaznosti na obecné cíle uvedené v článku 3 by měl nástroj pro propojení Evropy přispívat k dosažení těchto konkrétních odvětvových cílů:
a) V oblasti dopravy nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v článku 4 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [hlavní směry pro TEN-T]:	a) V oblasti dopravy nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v článku 4 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [hlavní směry pro TEN-T]:
i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů, které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;	i) odstranění úzkých míst a překlenutí chybějících spojů - rovněž při využití kvót a míry spolufinancování, jak je uvedeno v článku 10 tohoto nařízení, a při zohlednění geograficky znevýhodněných regionů - které bude měřeno počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo;
ii) zajištění dlouhodobě udržitelné a efektivní dopravy, které bude měřeno délkou konvenční železniční sítě v zemích EU-27 a délkou vysokorychlostní železniční sítě v zemích EU-27;	ii) zajištění dlouhodobě udržitelné a efektivní dopravy, které bude měřeno délkou konvenční železniční sítě v zemích EU-27 a délkou vysokorychlostní železniční sítě v zemích EU-27;
iii) optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability dopravních služeb. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem přístavů a letišť připojených na železniční síť.	iii) optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability dopravních služeb. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem přístavů a letišť připojených na železniční síť;
	iv) příprava na budoucí dopravní toky.
b) V oblasti energetiky nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v nařízení (EU) č. xxxx/2012:	b) V oblasti energetiky nástroj pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v nařízení (EU) č. xxxx/2012:
i) přispění k další integraci vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilitě energetické a plynárenské sítě, mimo jiné zajištěním toho, aby žádný členský stát nebyl od evropské sítě izolován, což bude měřeno počtem projektů účinně propojujících sítě členských států a odstraňujících vnitřní úzká místa,	i) přispění k další integraci vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilitě energetické a plynárenské sítě, mimo jiné zajištěním toho, aby žádný členský stát nebyl od evropské sítě izolován, což bude měřeno počtem projektů účinně propojujících sítě členských států a odstraňujících vnitřní úzká místa,
ii) zlepšení bezpečnosti dodávek v Unii, které bude měřeno rozvojem odolnosti systému a bezpečnosti systémových operací i počtem projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras,	ii) zlepšení bezpečnosti dodávek a jejich účinnosti v Unii prostřednictvím modernizace infrastruktury, které bude měřeno rozvojem odolnosti systému a bezpečnosti systémových operací i počtem projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras;
iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí a rozvojem sítí pro oxid uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo.	iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí a rozvojem sítí pro oxid uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo.
c) V oblasti telekomunikačních sítí nástroj pro propojení Evropy zajistí opatření na podporu projektů společného zájmu zaměřených na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v nařízení (EU) č. xxxx/2012 [hlavní směry pro INFSO]:	c) V oblasti telekomunikačních sítí nástroj pro propojení Evropy zajistí opatření na podporu projektů společného zájmu zaměřených na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v nařízení (EU) č. xxxx/2012 [hlavní směry pro INFSO]:
i) rychlejší zavedení rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí a jejich využití, mimo jiné malými a středními podniky, které bude měřeno mírou pokrytí širokopásmovým a ultrarychlým širokopásmovým připojením a počtem domácností s předplaceným širokopásmovým připojením s rychlostí nad 100 Mbs,	i) rychlejší zavedení rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí mezi všemi regiony EU i v jejich rámci, rovněž ve venkovských oblastech, a jejich využití, mimo jiné malými a středními podniky, které bude měřeno mírou pokrytí širokopásmovým a ultrarychlým širokopásmovým připojením a počtem domácností s předplaceným širokopásmovým připojením s rychlostí nad 100 Mbs,
ii) podpora propojení a interoperability vnitrostátních veřejných služeb online i přístup k těmto sítím, které budou měřeny procentním podílem občanů a podniků, které veřejné služby online využívají, a přeshraniční dostupností těchto služeb.	ii) podpora propojení a interoperability vnitrostátních veřejných služeb online i přístup k těmto sítím, které budou měřeny procentním podílem občanů a podniků, které veřejné služby online využívají, a přeshraniční dostupností těchto služeb.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod iii
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí a rozvojem sítí pro oxid uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo.	iii) přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí, rozvojem sítí pro oxid uhličitý a investováním do udržitelné dopravy, které bude měřeno přenosem energie z obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť, a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Článek 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je 50 000 000 000 EUR. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:	1. Finanční krytí k provádění nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 je [XXX] EUR. Tato částka bude mezi odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně:
a) doprava: 31 694 000 000 EUR, z nichž 10 000 000 000 EUR bude přesunuto z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;	a) doprava: [XXX] EUR, z nichž [XXX] EUR bude uvolněno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením, s nařízením (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a s nařízením (EU) č. [...]/2012 [Fond soudržnosti], výlučně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti na projekty uvedené v příloze I a při důsledném zohlednění vnitrostátních finančních prostředků přidělených v rámci Fondu soudržnosti do 31. prosince 2016;
b) energetika: 9 121 000 000 EUR;	b) energetika: [XXX] EUR;
c) telekomunikace: 9 185 000 000 EUR.	c) telekomunikace: [XXX] EUR.
2. Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními i hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí přímo k řízení programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti s technickou a administrativní pomocí při řízení programu.	2. Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními i hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí přímo k řízení programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti s technickou a administrativní pomocí při řízení programu.
Přidělené finanční prostředky lze také uplatnit na výdaje související s technickou a administrativní pomocí, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci nařízení (ES) č. 680/2007. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření, jež nebyla dokončena do 31. prosince 2020.	Přidělené finanční prostředky lze také uplatnit na výdaje související s technickou a administrativní pomocí, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci nařízení (ES) č. 680/2007. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření, jež nebyla dokončena do 31. prosince 2020.
3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise prostředky mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat, s výjimkou částky 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti.	3. Po zhodnocení v polovině období v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise prostředky mezi odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat do maximální výše 3 % na jednotlivé odvětví, s výjimkou částky [XXX] EUR přesunuté z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pro podporu prostřednictvím finanční pomoci EU formou grantů, finančních nástrojů a zadávání veřejných zakázek jsou způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-E], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu] a (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO], jakož i podpůrná opatření programu.	1. Pro podporu prostřednictvím finanční pomoci EU formou grantů, finančních nástrojů a zadávání veřejných zakázek jsou způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-E], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu] a (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO], jakož i podpůrná opatření programu.
2. V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:	2. V odvětví dopravy jsou pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá pouze opatření přispívající k projektům společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů jsou způsobilá pouze tato opatření:
a) opatření zavádějící hlavní síť podle kapitoly III nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], včetně zavedení nových technologií a inovací podle článku 39 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	a) opatření zavádějící hlavní síť podle kapitoly III nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], včetně zavedení nových technologií a inovací podle článku 39 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
	aa) opatření zavádějící globální síť podle kapitoly II nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], pokud tato opatření přispívají k usnadnění přeshraničních dopravních toků nebo odstranění úzkých míst a pokud tato opatření rovněž přispívají k rozvoji hlavní sítě a zajišťují vzájemné propojení regionů, včetně nejodlehlejších a nejvzdálenějších regionů, do výše 5 % finančního krytí pro dopravu podle článku 5 tohoto nařízení;
b) studie k projektům veřejného zájmu definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	b) studie k projektům veřejného zájmu definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
c) opatření na podporu projektů veřejného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	c) opatření na podporu projektů veřejného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
d) opatření na podporu systémů řízení dopravy v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	d) opatření na podporu systémů řízení dopravy v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
e) opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];	e) opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T];
f) opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku;	f) opatření zaměřená na snížení hlučnosti železniční dopravy, např. prostřednictvím dovybavení a modernizace stávajícího vozového parku;
g) podpůrná opatření programu.	g) podpůrná opatření programu;
	ga) opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy.
Opatření související s dopravou, která zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unie, pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnýmei členskými státy a třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení přeshraničního úseku. Ve výjimečných případech, kdy je projekt nezbytný k připojení sítě sousedního členského státu nebo třetí země, ale ve skutečnosti nepřesahuje hranice, se výše uvedená písemná dohoda nevyžaduje.	Opatření související s dopravou, která zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou způsobilá pro získání finanční pomoci Unie, pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení přeshraničního úseku. Komise poskytuje pomoc při uzavírání dohody a každý rok předloží Parlamentu zprávu o případech, v nichž narazila na problémy, a o povaze těchto problémů. Ve výjimečných případech, kdy je projekt nezbytný k připojení sítě sousedního členského státu nebo třetí země, ale ve skutečnosti nepřesahuje hranice, se výše uvedená písemná dohoda nevyžaduje.
Grantové financování projektů s významnými zdroji příjmů pocházejícími od uživatelů je k dispozici především pro účely přípravy projektu, zejména v případě hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru.	Grantové financování projektů s významnými zdroji příjmů pocházejícími od uživatelů je k dispozici především pro účely přípravy projektu, zejména v případě hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru.
3. V oblasti energetiky jsou konkrétní podmínky způsobilosti opatření, kterými se provádějí projekty společného zájmu, na získání finanční pomoci Unie formou finančních nástrojů a grantů stanoveny v článku 15 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu].	3. V oblasti energetiky jsou konkrétní podmínky způsobilosti opatření, kterými se provádějí projekty společného zájmu, na získání finanční pomoci Unie formou finančních nástrojů a grantů stanoveny v článku 15 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu].
4. V odvětví telekomunikací jsou pro získání finanční pomoci Unie formou grantu, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá všechna opatření, jimiž se provádějí projekty společného zájmu, a podpůrná opatření programu stanovená v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO].	4. V odvětví telekomunikací jsou pro získání finanční pomoci Unie formou grantu, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení způsobilá všechna opatření, jimiž se provádějí projekty společného zájmu, a podpůrná opatření programu stanovená v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO].
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Článek 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Granty poskytované podle tohoto nařízení mohou mít jednu z forem stanovených v článku XXX nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení].	1. Granty poskytované podle tohoto nařízení mohou mít jednu z forem stanovených v článku XXX nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení].
Formu grantů, které lze využít na financování dotčených opatření, stanoví pracovní programy.	Formu grantů, které lze využít na financování dotčených opatření, stanoví pracovní programy.
2. Výdaje mohou být způsobilé ode dne, kdy byla podána žádost o pomoc. [Výdaje na opatření z projektů zahrnutých do prvního víceletého programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2014].	2. Výdaje mohou být způsobilé ode dne, kdy byla podána žádost o pomoc. [Výdaje na opatření z projektů zahrnutých do prvního víceletého programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2014].
3. Způsobilé mohou být pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou případů, kdy projekt veřejného zájmu zahrnuje i území třetích zemí a kdy je opatření nezbytně nutné pro dosažení cílů daného projektu.	3. Způsobilé mohou být pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou případů, kdy projekt veřejného zájmu zahrnuje i území třetích zemí a kdy je opatření nezbytně nutné pro dosažení cílů daného projektu.
4. Náklady na vybavení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, mohou být způsobilé až v plné své výši.	4. Náklady na vybavení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, mohou být způsobilé až v plné své výši.
5. Výdaje související s ekologickými studiemi o ochraně životního prostředí a o souladu s acquis Unie mohou být způsobilé.	5. Výdaje související s ekologickými studiemi o ochraně životního prostředí a o souladu s acquis Unie mohou být způsobilé.
6. Výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují.	6. Výdaje související s nákupem nezastavěných pozemků se za způsobilé náklady nepovažují.
7. DPH se za způsobilý náklad nepovažuje.	7. DPH bez nároku na odpočet se považuje za způsobilý náklad.
8. Pravidla způsobilosti nákladů vzniklých příjemcům se obdobným způsobem uplatní i na náklady vzniklé provádějícím subjektům.	8. Pravidla způsobilosti nákladů vzniklých příjemcům se obdobným způsobem uplatní i na náklady vzniklé provádějícím subjektům.
	8a. Technická a administrativní pomoc jsou považovány za způsobilé náklady.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Návrhy může předkládat jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací, společných podniků nebo veřejných či soukromých podniků nebo orgánů zřízených v členských státech.	1. Návrhy může předkládat jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací, společných podniků, jako jsou ESÚS, nebo veřejných či soukromých podniků nebo orgánů zřízených v členských státech.
Odůvodnění
Evropské seskupení pro územní spolupráci je jedinečným nástrojem na úrovni EU, který může vytvořit koncepci místních strategií a vypracovat je, zastupovat řídící orgány v komplexních programech, kde jsou propojeny různé zdroje financování, a provádět projekty nebo programy. Díky ESÚS je možné snížit správní náklady a omezit složitost a navíc vzniká další přidaná hodnota v přeshraničních podmínkách.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Článek 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. S výjimkou případů uvedených v článku XXX nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení] se návrhy vybírají prostřednictvím výzev k překládání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 17.	1. S výjimkou případů uvedených v článku XXX nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení] se návrhy vybírají prostřednictvím výzev k překládání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 17.
2. V oblasti dopravy:	2. V oblasti dopravy:
a) ve vztahu ke grantům na studie nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % způsobilých nákladů;	a) ve vztahu ke grantům na studie nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % způsobilých nákladů;
b) grantů na práce:	b) grantů na práce:
i) železnice a vnitrozemské vodní cesty: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů; míru financování lze zvýšit na 30 % u opatření řešících úzká místa; míru financování lze zvýšit na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků;	i) železnice a vnitrozemské vodní cesty: výše finanční pomoci Unie tvoří alespoň 20 %, nepřekročí však 30 % způsobilých nákladů; míra financování se zvýší na 30 % u opatření řešících úzká místa; míra financování se zvýší na 40 % u opatření týkajících se přeshraničních úseků; 25 % finančních prostředků v rámci nástroje CEF se vyčlení na programy na hraničních přechodech.
ii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku i rozvojem přístavů a multimodálních platforem: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.	ii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy dodatečným vybavováním stávajícího vozového parku a usnadněním jeho modernizace, jakož i rozvoj přístavů, a sice při zohlednění geograficky znevýhodněných regionů, i opatření na podporu nových technologií a inovací pro všechny druhy dopravy: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.
c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:	c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:
i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS): výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;	i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) a říční informační systémy: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;
ii) systémy řízení dopravy, služby nákladní dopravy, bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti i opatření na podporu rozvoje mořských dálnic: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.	ii) systémy řízení dopravy, služby nákladní dopravy, bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti i opatření na podporu rozvoje mořských dálnic: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů.
3. V oblasti energetiky:	3. V oblasti energetiky:
a) výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů na studie a/nebo práce;	a) výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů na studie a/nebo práce;
b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetikou infrastrukturu] zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.	b) míru spolufinancování lze zvýšit až na 80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetikou infrastrukturu] zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.
4. V oblasti telekomunikací:	4. V oblasti telekomunikací:
a) opatření v oblasti širokopásmových sítí: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;	a) opatření v oblasti širokopásmových sítí: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 50 % způsobilých nákladů;
b) opatření v oblasti obecných služeb: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 75 % způsobilých nákladů;	b) opatření v oblasti obecných služeb: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 75 % způsobilých nákladů;
c) platformy hlavních služeb se obvykle financují zadáním veřejné zakázky. Ve výjimečných případech se mohou financovat grantem pokrývajícím až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování;	c) platformy hlavních služeb se obvykle financují zadáním veřejné zakázky. Ve výjimečných případech se mohou financovat grantem pokrývajícím až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování;
d) podpůrná opatření programu včetně mapování infrastruktury, párování a technické pomoci: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 75 % způsobilých nákladů.	d) podpůrná opatření programu včetně mapování infrastruktury, párování a technické pomoci: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 75 % způsobilých nákladů.
5. Výše uvedené míry spolufinancování mohou být navýšeny až o 10 procentních bodů u opatření, která mají meziodvětvové synergie, dosahují cílů zmírnění klimatu, zvyšují odolnost vůči klimatu nebo snižují emise skleníkových plynů. Toto navýšení by se nemělo vztahovat na míru spolufinancování uvedenou v článku 11.	5. Výše uvedené míry spolufinancování mohou být navýšeny až o 10 procentních bodů u opatření, která mají meziodvětvové synergie, dosahují cílů zmírnění klimatu, zvyšují odolnost vůči klimatu nebo snižují emise skleníkových plynů. Toto navýšení by se nemělo vztahovat na míru spolufinancování uvedenou v článku 11.
6. Výše finanční pomoci přidělené na vybraná opatření bude modulována na základě analýzy nákladů a přínosů u každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků EU.	6. Výše finanční pomoci přidělené na vybraná opatření bude modulována na základě analýzy nákladů a přínosů u každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků EU.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Článek 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud jde o částku 10 000 000 000 EUR přesunutou z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], která má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, zahájí se výhradně v těchto členských státech zvláštní výzvy pro projekty, kterými se provádí hlavní síť.	1. Pokud jde o částku [XXX] EUR přesunutou z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], která má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, zahájí se výhradně v těchto členských státech zvláštní výzvy pro projekty, kterými se provádí hlavní síť.
2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy. Při provádění těchto výzev se nejvíce upřednostňují projekty zohledňující vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti.	2. Na tyto zvláštní výzvy se uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy s cílem odstranit překážky mobility. Výběr způsobilých projektů probíhá na základě jejich dostatečného stupně zralosti, kvality a evropské přidané hodnoty v souladu s cíli a kritérii uvedenými v tomto nařízení, a to se zřetelem na vnitrostátní prostředky přidělené v rámci Fondu soudržnosti do 31. prosince 2016. Od 1. ledna 2017 se finanční prostředky přesunuté na nástroj pro propojení Evropy, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, poskytnou všem členským státům způsobilým k čerpání prostředků z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s pravidly uvedenými v tomto nařízení. Maximálně se však upřednostní projekty, které zohledňují vnitrostátní prostředky přidělené z Fondu soudržnosti.
3. Odchylně od článku 10 a vzhledem k částce 10 000 000 000 EUR přesunuté z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], jež má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, odpovídají nejvyšší míry financování těm, které stanoví článek 22 a čl. 110 odst. 3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006] pro tato opatření týkající se:	3. Odchylně od článku 10 a vzhledem k částce [XXX] EUR přesunuté z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], jež má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, odpovídají nejvyšší míry financování těm, které stanoví článek 22 a čl. 110 odst. 3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [nařízení o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006] pro tato opatření týkající se:
a) grantů na studie,	a) grantů na studie,
b) grantů na práce:	b) grantů na práce:
i) železnice a vnitrostátní vodní cesty;	i) železnice a vnitrostátní vodní cesty;
ii) opatření na podporu přeshraničních silničních úseků;	ii) opatření na podporu přeshraničních silničních úseků;
iii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, rozvoj multimodálních platforem a rozvoj přístavů;	iii) vnitrozemské dopravní připojení k přístavům a letištím, rozvoj multimodálních platforem a rozvoj přístavů;
c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:	c) grantů na systémy a služby řízení dopravy:
i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS);	i) evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), říční informační služby (RIS) a informační systémy pro provoz plavidel (VTIMIS);
ii) systémy řízení dopravy.	ii) systémy řízení dopravy;
	iii) námořní dálnice;
	Na podporu členských států způsobilých čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, které mohou mít problémy při navrhování dostatečně propracovaných a kvalitních projektů s přidanou hodnotou pro EU, uspořádá Komise alespoň jednou ročně další výzvy. S cílem maximálně vyčerpat převedené prostředky ve všech členských státech způsobilých k čerpání prostředků z Fondu soudržnosti bude věnována zvláštní pozornost opatřením na podporu programů v rámci nástroje pro propojení Evropy, která mají posílit institucionální kapacitu a efektivitu orgánů veřejné správy a veřejných služeb spojených s rozvojem a prováděním projektů uvedených v příloze 1 tohoto nařízení.
	3a. Na částku [XXX] EUR přesunutou z Fondu soudržnosti se nevztahuje metodika výpočtu stropu ve výši 2,5 % HDP pro země způsobilé čerpat prostředky z Fondu soudržnosti.
	3b. Prostředky z Fondu soudržnosti použité k financování projektů v odvětví dopravy v členských státech, které jsou způsobilé k čerpání prostředků z Fondu soudržnosti, se nezapočítávají do maximálních limitů uplatňovaných v rámci politiky soudržnosti.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Článek 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 11a
	1. Členské státy, které mají finanční problémy podle ustanovení čl. 22 a čl. 100 odst. 3 nařízení (EU) č. XXX/XXXX (nařízení o společných ustanoveních), mohou vedle vyšší míry spolufinancování s až 10 % přidělenými v rámci nástroje CEF1 na vlastní požádání využít také
	i) prostředky plynoucí ze zpětně získaných peněžních toků v rámci nástroje CEF pro projekty v oblasti infrastruktury;
	ii) prostředky plynoucí z upravených nebo zpětně získaných peněžních toků ze svých vnitrostátních krytí na projekty v oblasti infrastruktury;
	iii) příslušné částky by měla centralizovaně řídit Komise v rámci programu konkurenceschopnosti a růstu. Podpořily by se tím investice do vnitrostátních i nadnárodních projektů v oblasti infrastruktury, což by přispělo k evropské přidané hodnotě.
	_________________
	1 Tamtéž jako ve 3. pozn. v tomto dokumentu, čl. 11 odst. 3
Odůvodnění
Členské státy, které mají finanční problémy, jsou značným způsobem závislé na infrastruktuře, která totiž podporuje zaměstnanost a podněcuje růst.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) po zhodnocení pokroku projektu, zejména v případě značných zpoždění při provádění opatření.	c) po zhodnocení pokroku projektu, zejména v případě značných zpoždění při provádění opatření, která jsou důsledkem přímé odpovědnosti příjemců.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Dříve než Komise přijme některé rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3, přezkoumá aktuální případ a informuje dotčené příjemce tak, aby mohli předložit svá zjištění ve stanovené lhůtě.	4. Dříve než Komise přijme některé rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3, přezkoumá aktuální případ a informuje dotčené příjemce tak, aby mohli předložit svá zjištění v minimální lhůtě tří měsíců.
Odůvodnění
Minimální lhůta tří měsíců by měla být pro vnitrostátní a místní úřady dostatečně dlouhou dobou na přípravu hloubkových analýz a předložení užitečných zjištění k danému projektu předtím, než Komise zahájí své kroky.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Finanční nástroje jsou zaměřeny na jeden nebo několik konkrétních politických cílů Unie, fungují na nediskriminačním základě, musí mít jasně stanovenou dobu platnosti, dodržovat zásady řádného finančního řízení a doplňovat tradiční nástroje, jako jsou granty.
Odůvodnění
Využití finančních nástrojů by mělo být správně regulováno a měly by být poskytnuty dostatečné záruky, aby se co nejvíce omezila rizika při využívání veřejných financí a zvýšil se pákový efekt.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy vykonávají u projektů souvisejících s odvětvím dopravy a energetiky v úzké spolupráci s Komisí technické monitorování a finanční kontrolu opatření a potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo částmi projektů. Členské státy mohou při kontrolách na místě požádat o účast Komise.	Členské státy vykonávají u projektů souvisejících s odvětvím dopravy, energetiky a telekomunikací v úzké spolupráci s Komisí technické monitorování a finanční kontrolu opatření a potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo částmi projektů. Členské státy mohou při kontrolách na místě požádat o účast Komise.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Zvláště v oblasti telekomunikací vynaloží vnitrostátní regulační orgány veškeré úsilí na zajištění nezbytné právní jistoty a investičních podmínek napomáhajících provádění projektů, které získají finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení.	V oblasti telekomunikací také vynaloží vnitrostátní regulační orgány veškeré úsilí na zajištění nezbytné právní jistoty a investičních podmínek napomáhajících provádění projektů, které získají finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto nařízení, byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.	1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou prováděna opatření financovaná podle tohoto nařízení, byly finanční zájmy Unie chráněny zajištěním toho, že náklady na infrastrukturu stejného druhu nebudou v různých členských státech nepřiměřené s ohledem na místní ceny, uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.
Odůvodnění
Musí být v maximální možné míře zajištěno, aby náklady na projekty infrastruktury finacované z prostředků EU byly v jednotlivých členských státech podobné na základě nákladů na místní zaměstnance a materiály.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komisi je nápomocen koordinační výbor pro nástroj pro propojení Evropy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.	1. Komisi je nápomocen koordinační výbor pro nástroj pro propojení Evropy a výbory zřízené pro každé ze tří odvětví tohoto nástroje - dopravu, energetiku a telekomunikace. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Výbor zajistí horizontální přehled pracovních programů uvedených v článku 17 s cílem zajistit jednotnost a to, aby mezi odvětvími byly označeny a využívány synergie.	3. Koordinační výbor zajistí horizontální přehled pracovních programů uvedených v článku 17 s cílem zajistit jednotnost a to, aby mezi odvětvími byly označeny a využívány synergie. Výbory zřízené pro jednotlivá odvětví pomáhají Komisi sledovat provádění příslušných hlavních směrů a podílí se na jejich přezkumu.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 20 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.	2. Přenesení pravomoci uvedené v článku 20 se uděluje Komisi na dobu tří let od…*. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období vypracuje Komise zprávu o výkonu přenesené pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
	_________________
	* Úř.věst.: Vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost.
Odůvodnění
Akty v přenesené pravomoci by neměly zabraňovat pravomocím zákonodárců, a proto by měla být začleněna opatření ohledně toho, aby mohly být výkonné pravomoci Komise pravidelně sledovány.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.	5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Nejpozději do poloviny roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření.	1. Nejpozději do poloviny roku 2017 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů, jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, včetně dopadu na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejících opatření.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Příloha – část 1 - oddíl a – bod 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool	Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Rheine-Twente/Mittellandkanal – Enschede – Hengelo-Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
	Vnitrozemská vodní cesta: Studie proveditelnosti spojení mezi Mittellandkanal a Twentekanal
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 - oddíl a – bod 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool	Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – letiště Münster/Osnabrück FMO– Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
	Železnice, letiště: propojení železnice a letiště Münster-Osnabrück
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 - oddíl a – bod 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool	Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Hengelo/Twente – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
	železnice: modernizace několika úseků (Hannover – Osnabrück – Hengelo/Twente; především Minden/Seelze - Hannover a obchvat Twente)
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 - oddíl a – bod 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool	Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – západoněmecké kanály, Mittellandkanal – Osnabrück – Enschede – Utrecht – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
	Předem určené úseky: Západoněmecké kanály, Mittellandkanal, Hannover – Magdeburg – Berlín
	Odvětví: vnitrozemské vodní cesty
	Popis/údaje: Modernizace (např. zvýšení mostů, které umožní lodím vézt tři kontejnery na sobě), včetně propojení s ostatními obory

POSTUP

Název	Nástroj pro propojení Evropy
Referenční údaje	COM(2011)0665 – C7-0374/2011 – 2011/0302(COD)
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011	TRAN 17.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	REGI 17.11.2011
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Markus Pieper 23.11.2011
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	15.3.2012
Projednání ve výboru	23.11.2011	20.6.2012	12.7.2012	17.9.2012
Datum přijetí	27.11.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Victor Boştinaru, John Bufton, Salvatore Caronna, Nikos Chrysogelos, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Ewald Stadler, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jan Březina, Andrea Cozzolino, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Lena Kolarska-Bobińska, Heide Rühle, Vilja Savisaar-Toomast, Elisabeth Schroedter

POSTUP

Název	Nástroj pro propojení Evropy
Referenční údaje	COM(2011)0665 – C7-0374/2011 – 2011/0302(COD)
Datum předložení EP	19.10.2011
Příslušné výbory        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011	TRAN 17.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011	REGI 17.11.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Adina-Ioana Vălean 10.11.2011	Inés Ayala Sender 10.11.2011	Dominique Riquet 10.11.2011
Článek 51 – Společné schůze výborů        Datum oznámení na zasedání	15.3.2012
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 22.1.2013
Projednání ve výboru	27.3.2012	24.4.2012	18.9.2012	5.11.2012
Datum přijetí	18.12.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	81 8 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Erik Bánki, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Antonio Cancian, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Michael Cramer, Jürgen Creutzmann, Philippe De Backer, Luis de Grandes Pascual, Pilar del Castillo Vera, Christine De Veyrac, Christian Ehler, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Vicky Ford, Jacqueline Foster, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Mathieu Grosch, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Jim Higgins, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Philippe Lamberts, Eva Lichtenberger, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marian-Jean Marinescu, Marisa Matias, Gesine Meissner, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Hubert Pirker, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, David-Maria Sassoli, Vilja Savisaar-Toomast, Salvador Sedó i Alabart, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Keith Taylor, Britta Thomsen, Silvia-Adriana Ţicău, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Giommaria Uggias, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Peter van Dalen, Patricia van der Kammen, Alejo Vidal-Quadras, Artur Zasada, Roberts Zīle

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Maria Badia i Cutchet, Spyros Danellis, Ioan Enciu, Markus Ferber, Michael Gahler, Eider Gardiazábal Rubial, Andrzej Grzyb, Roger Helmer, Jolanta Emilia Hibner, Ivailo Kalfin, Werner Langen, Mario Pirillo, Dominique Riquet, Ramon Tremosa i Balcells, Sabine Wils, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Tanja Fajon, Esther Herranz García, Marit Paulsen, Sergio Paolo Francesco Silvestris
Datum předložení	29.1.2013