ZPRÁVA k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES

8. 2. 2013 - (COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: António Fernando Correia De Campos

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 560 KB)
• 001-001 (DOC - 400 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES

(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0658),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0371/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Dolní sněmovnou Spojeného království v rámci Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 1. února 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 1. února 2012[2],

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2012[3],

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0036/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU^[4]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. .../2013

ze dne ...,

kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s řádným legislativním postupem[7],

(1)  Dne 26. března 2010 odsouhlasila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii „Evropa 2020“. Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je udržitelný růst, kterého má být dosaženo podporou konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato strategie postavila energetické infrastruktury do popředí jako součást stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a zdůrazňuje naléhavou potřebu modernizace evropských sítí a jejich propojení na úrovni kontinentu zejména s cílem začlenění obnovitelných zdrojů energie.

(1a)       Cíle, aby měl každý členský stát úroveň propojení, která se rovná alespoň 10 % jeho instalované výrobní kapacity, jak byl dohodnut při zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002 a začleněn do závěrů z tohoto zasedání, dosud nebylo dosaženo.

(2)         Sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“, po němž následují závěry Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku ze dne 28. února 2011 a usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011, požaduje novou politiku v oblasti energetické infrastruktury pro optimalizaci vývoje sítě v celoevropském měřítku do roku 2020 i v dalším období, která by umožnila EU splnit hlavní cíle své energetické politiky, tj. konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie.

(3)  Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 zdůraznila potřebu modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a přeshraničního propojení sítí s cílem zajistit funkční solidaritu mezi členskými státy, alternativní dodávky nebo tranzitní trasy a zdroje energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie v soutěži s tradičními zdroji. Evropská rada trvala na tom, že po roce 2015 by žádný členský stát ▌neměl být izolován od evropských plynárenských a elektrických sítí a jeho energetická bezpečnost by neměla být ohrožena nedostatkem vhodného propojení.

(4)         Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006[8] stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E). Cílem těchto hlavních směrů je podporovat dotvoření vnitřního trhu Unie s energií při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie, zmírnit izolovanost znevýhodněných a ostrovních regionů, zabezpečit a diverzifikovat dodávky energie v Unii, její zdroje a přepravní cesty, a to mj. i prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi, a přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí.

(5)  Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tento rámec, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře. Unie by proto měla posílit své úsilí o vyřešení budoucích výzev v této oblasti a věnovat náležitou pozornost zjišťování případných budoucích mezer v energetické nabídce a poptávce.

(6)         Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o zemní plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (za příznivých podmínek o 30 %), zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 %[9] a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020, neboť příslušné úspory energie mohou pomoci snížit potřebu budovat nové infrastruktury. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy. Toto nařízení musí být tedy rovněž schopné přizpůsobit se možným budoucím cílům politiky Unie v oblasti energie a klimatu.

(7)  Navzdory skutečnosti, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou[10] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem[11] upravují vnitřní trh s energií, zůstává tento trh roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí a neoptimálnímu využívání stávající energetické infrastruktury. Sítě integrované v rámci celé Unie a zavádění inteligentních sítí však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a řádně fungujícího integrovaného trhu, pro dosažení optimálního využívání energetické infrastruktury, pro zvýšení energetické účinnosti, pro propojení distribuovaných obnovitelných zdrojů energie a pro podporu růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

(8)         Energetická infrastruktura Unie by měla být modernizována, aby se předešlo technickým selháním a aby se zvýšila její odolnost vůči takovým selháním, vůči přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro bezpečnost Unie, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu[12].

(8a)  Přeprava ropy prostřednictvím pozemních ropovodů spíše než vodní cestou může představovat důležitý přínos pro omezení rizika pro životní prostředí, které je s přepravou ropy spojeno.

(9)         Význam inteligentních sítí při dosahování cílů energetické politiky Unie byl uznán ve sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 nazvaném „Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“.

(9a)       V rámci evropské energetické infrastruktury mají stále větší význam zásobníky energie a přijímací, skladovací, znovuzplynovací a dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG). Rozšiřování takových zařízení energetické infrastruktury je důležitou součástí dobře fungující infrastruktury sítí.

(10)       Sdělení Komise ze dne 7. září 2011 nazvané „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ zdůraznilo, že je zapotřebí, aby Unie zahrnula prosazování rozvoje energetické infrastruktury do svých vnějších vztahů s cílem podporovat sociálně-ekonomický rozvoj za hranicemi Unie. Unie by měla usnadňovat infrastrukturní projekty týkající se propojení energetických sítí Unie se sítěmi třetích zemí, zejména v sousedních zemích a v zemích, s nimiž Unie navázala zvláštní spolupráci v oblasti energetiky.

(10a)  K zajištění stability napětí a kmitočtu je nutné věnovat zvláštní pozornost stabilitě evropské elektrické sítě s ohledem na to, že kvůli rostoucímu využívání energie z nestálých obnovitelných zdrojů se stále mění podmínky.

(11)       Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a zemního plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.

(12)       Pracovní dokument útvarů Komise pro Radu pro dopravu, telekomunikace a energetiku ze dne 10. června 2011 Investiční potřeby a požadavky na financování energetické infrastruktury zdůraznil riziko, že zhruba polovina celkových investic potřebných na desetiletí končící rokem 2020 nebude buď vynaložena vůbec nebo nebude vynaložena v termínu z důvodu překážek spojených s udělováním povolení, regulací a financováním.

(13)  Toto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě, kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů přispívá toto nařízení k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(13a)     Pro rozvoj transevropských sítí a zajištění jejich skutečné interoperability je zásadní zajistit koordinaci provozu mezi provozovateli elektroenergetických přenosových soustav. Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou[13], měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[14]. Pokyny pro zavádění koordinace provozu mezi jednotlivými provozovateli elektroenergetických přenosových soustav by měly být přijímány přezkumným postupem a na úrovni Unie, neboť tyto pokyny se obecně uplatní na všechny provozovatele přenosových soustav.

(13b)  Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009[15] se tímto nařízením přidělují významné dodatečné úkoly a mělo by jí být svěřeno právo vybírat za plnění některých z těchto dodatečných úkolů poplatky.

(14)       Komise po důkladných konzultacích se všemi členskými státy a zainteresovanými subjekty určila dvanáct strategických priorit transevropské energetické infrastruktury, jejichž naplnění do roku 2020 je zásadní pro dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu. Tyto priority pokrývají různé zeměpisné regiony nebo tematické oblasti týkající se infrastruktury pro přenos a skladování elektřiny, pro přepravu a skladování zemního plynu a pro zkapalněný či stlačený zemní plyn, přepravy oxidu uhličitého a ropné infrastruktury.

(15)       ▌Projekty společného zájmu by měly splňovat společná, transparentní a objektivní kritéria s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. Aby byly způsobilé k začlenění do druhého a následujících seznamů Unie, měly by být u elektřiny a zemního plynu navrhované projekty součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.

(16)  ▌Měly by být zřízeny regionální skupiny za účelem navrhování a revidování projektů společného zájmu, což povede k vypracování regionálních seznamů projektů společného zájmu. V zájmu zajištění široké shody by tyto regionální skupiny měly zajišťovat úzkou spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány, předkladateli projektů a příslušnými zúčastněnými stranami. Spolupráce by se měla co nejvíce opírat o stávající struktury regionální spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav a o jiných struktur vytvořených členskými státy a Komisí. V rámci této spolupráce by měly vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby poskytovat regionálním skupinám poradenství mj. ohledně proveditelnosti regulačních aspektů navrhovaných projektů a proveditelnosti navrhovaného časového harmonogramu pro schválení regulačními orgány.

(17)  S cílem zajistit, aby byl unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“) ▌omezen na projekty, které nejvíce přispívají k zavádění strategických prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat a revidovat seznam Unie v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) při současném respektování práva členských států schvalovat projekty společného zájmu týkající se jejich území. Podle analýzy provedené v ▌posouzení dopadu přiloženém k tomuto nařízení se počet těchto projektů odhaduje v oblasti elektřiny přibližně na 100 a v oblasti zemního plynu na 50. Bereme-li v potaz tento odhad a potřebu zajistit, aby tento nástroj dosáhl svého účelu, měl by celkový počet projektů společného zájmu zůstat zvládnutelným, a neměl by tudíž výrazněji překročit 220. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(17a)  Nový seznam Unie by měl být vypracován každé dva roky. Projekty společného zájmu, které byly dokončeny nebo které již nesplňují příslušná kritéria a požadavky stanovené v tomto nařízení, by v příštím seznamu Unie už neměly být uvedeny. Z tohoto důvodu by již existující projekty společného zájmu, které mají být uvedeny na příštím seznamu Unie, měly při přípravě regionálních seznamů a seznamu Unie procházet stejným procesem výběru projektů jako navrhované projekty; mělo by být nicméně vyvinuto úsilí s cílem co nejvíce minimalizovat administrativní zátěž např. tím, že se co nejvíce využijí dříve předložené údaje a zohlední výroční zprávy předkladatelů projektů.

(18)       Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.

(19)  Povolovací postupy by neměly vést k administrativní zátěži neúměrné rozsahu nebo složitosti projektu ani by neměly vytvářet překážky rozvoje transevropských sítí a přístupu na trh. Evropská rada v závěrech ze svého zasedání ze dne 19. února 2009 zdůraznila nutnost určit a odstranit investiční překážky, mj. zjednodušením plánovacích a konzultačních postupů. Tyto závěry byly podpořeny závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února 2011, kde opět zdůraznila význam zefektivnění a zlepšení povolovacích postupů při současném respektování pravomocí členských států.

(19a)     Plánování a provádění unijních projektů společného zájmu v oblasti energetické, dopravní a telekomunikační infrastruktury by mělo být koordinováno s cílem vytvořit součinnost tam, kde to má význam z celkového ekonomického, technického nebo environmentálního hlediska, nebo z hlediska územního plánování, přičemž se řádně zohlední příslušné bezpečnostní aspekty. Při plánování jednotlivých evropských sítí by se tedy měla upřednostňovat integrace dopravních, komunikačních a energetických sítí s cílem zaručit, aby bylo zabráno co nejméně plochy, a pokud možno vždy zajistit opětovné využití stávajících a/nebo bývalých tras, a minimalizovat tak veškeré sociální, ekonomické, environmentální a finanční negativní dopady.

(20)  Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány by měly projekty společného zájmu považovat za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky ▌podle směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[16] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[17].

(21)       Zřízení ▌příslušného orgánu nebo příslušných orgánů ▌, které by integrovaly nebo koordinovaly všechny postupy při udělování povolení (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Příslušný orgán by měl zahájit činnost co nejdříve po svém zřízení.

(22)       Navzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.

(23)  Správné a koordinované provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[18], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[19] (je-li to vhodné), úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu[20] (Aarhuská úmluva) a Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (úmluva z Espoo) by mělo zajistit harmonizaci hlavních zásad posuzování vlivů na životní prostředí včetně přeshraničních souvislostí. Členské státy by měly koordinovat svoje posuzování projektů společného zájmu, a je-li to možné, měly by poskytovat společná hodnocení. Členské státy by měly být v souvislosti s udělováním povolení podněcovány k výměně osvědčených postupů a budování administrativních kapacit.

(24)  Je důležité zefektivnit a zlepšit povolovací postupy. Tohoto cíle je třeba dosáhnout při současném respektování – v největší možné míře a při řádném zohlednění zásady subsidiarity – pravomocí členských států a postupů uplatňovaných při budování nové infrastruktury. Vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur by měla zjednodušení postupů udělování povolení doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních ▌orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti. Pokud jde o maximální lhůty stanovené tímto nařízením, mohly by se členské státy snažit tyto lhůty pokud možno dále zkrátit. Příslušné orgány by měly zajistit dodržování lhůt a členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivněji.

(24a)  Považují-li to členské státy za vhodné, mohou do komplexního rozhodnutí začlenit rovněž rozhodnutí učiněná v rámci: jednání s jednotlivými vlastníky pozemků zaměřená na umožnění přístupu k pozemku, jeho vlastnictví nebo právo tento pozemek obsadit; územního plánování, které obecně vymezuje využívání půdy určité oblasti, zahrnuje další otázky, jako jsou např. dálnice, železnice, budovy a ochrana chráněných krajinných oblastí, a není prováděno konkrétně pro účely plánovaného projektu; udělování provozních povolení. Pokud se dále jedná o postupy udělování povolení, mohl by projekt společného zájmu zahrnovat rovněž přidruženou infrastrukturu, a to do té míry, do níž je to základním předpokladem pro vybudování nebo fungování projektu.

(25)       Toto nařízení, zejména ustanovení o udělování povolení, účasti veřejnosti a uskutečňování projektů společného zájmu, by mělo platit, aniž jsou dotčeny mezinárodní právo a právo Unie, včetně ustanovení o ochraně životního prostředí a lidského zdraví a ustanovení přijatých v rámci společné rybářské a námořní politiky.

(25a)  Náklady na rozvoj, výstavbu, provoz a údržbu projektů společného zájmu by měli obvykle plně nést uživatelé dané infrastruktury. Ukázalo-li vyhodnocení tržní poptávky nebo očekávaných dopadů na příslušné sazby, že nelze očekávat, že budou náklady pokryty poplatky placenými uživateli infrastruktury, měly by být projekty obecného zájmu způsobilé pro přeshraniční rozdělení nákladů.

(26)       Východiskem pro diskusi o vhodném rozdělení nákladů by mělo být posouzení nákladů a přínosů projektu infrastruktury na základě harmonizované metodiky pro analýzu energetického systému v celé šíři v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě připravených evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav podle nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám[21] a přezkoumaných Agenturou. Toto posouzení by pro účely srovnání jednotkových investičních nákladů mohlo zohlednit ukazatele a odpovídající referenční hodnoty.

(27)  Na čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřebám financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném posílení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti ▌a zohlednění dopadu na spotřebitele. Při rozhodování o přeshraničním přidělování nákladů by vnitrostátní orgány měly zajistit, aby jeho dopad na vnitrostátní sazby nepředstavoval nepřiměřenou zátěž pro spotřebitele. Vnitrostátní regulační orgány by dále měly zabránit vzniku rizika, že dojde ke zdvojenému poskytnutí podpory projektu (projektům), a to zohledněním skutečných či odhadovaných nákladů a výnosů. Tyto náklady a výnosy by měly být zohledněny pouze do té míry, do níž byly naplánovány s cílem pokrýt příslušné náklady, a měly by se co nejvíce vztahovat k danému projektu (daným projektům). Zohledňuje-li žádost o investice výnosy mimo hranice dotčeného členského státu, měly by vnitrostátní regulační orgány s dotčenými provozovateli přenosových soustav konzultovat konkrétní analýzu nákladů a přínosů týkající se daného projektu.

(28)  Stávající právo vnitřního trhu s energií vyžaduje, aby sazby za přístup k elektrickým a plynárenským sítím poskytovaly vhodné investiční pobídky. Při uplatňování práva vnitřního trhu s energií by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit stabilní a předvídatelný regulační rámec, jehož součástí budou pobídky pro projekty společného zájmu včetně dlouhodobých pobídek, které budou přiměřené úrovni zvláštních rizik daného projektu. To platí zejména ▌pro inovační přenosové technologie elektřiny za účelem rozsáhlé integrace energie z obnovitelných zdrojů, distribuovaných zdrojů energie a reakcí na poptávku do propojených sítí a u infrastruktury pro přepravu zemního plynu, která trhu nabízí kapacitu předem nebo další pružnost za účelem krátkodobého obchodování či záložních dodávek v případě jejich narušení.

(28a)     Toto nařízení se uplatňuje pouze na udělování povolení projektům společného zájmu ve smyslu vymezeném v tomto nařízení, veřejnou účast na těchto projektech a jejich regulační ošetření. Členské státy nicméně mohou prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na jiné projekty, které nemají status projektů společného zájmu ve smyslu tohoto nařízení. Pokud se jedná o regulační pobídky, mohou členské státy prostřednictvím vlastních právních předpisů uplatňovat stejná nebo podobná pravidla na projekty společného zájmu spadající do kategorie skladování elektřiny.

(28b)  Členské státy, které doposud nezavedly právní status projektu nejvyššího možného národního významu, který lze přidělit projektům energetické infrastruktury v rámci udělování povolení, by měly zvážit zavedení tohoto statusu, a obzvláště pak vyhodnotit, zda by to vedlo k urychlení postupu udělování povolení.

(29)       Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010[22] prokázal přidanou hodnotu posílení pákového efektu soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie. Příslušná opatření by měla čerpat ze zkušeností získaných během pilotní fáze po zavedení projektových dluhopisů, jejichž prostřednictvím jsou projekty v oblasti infrastruktury financovány.

(30)  Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie, zemního plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací, jakmile se toto financování stane dostupným v rámci příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Je důležité předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož prioritního koridoru Unie, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost se strukturálními fondy, které budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Na investice do projektů společného zájmu se uplatňuje logická rovnice o třech stupních. Zaprvé, trh by měl mít při investování přednost. Zadruhé, neučiní-li příslušné investice trh, je třeba přezkoumat regulační řešení, a je-li to nezbytné, příslušný regulační rámec by měl být přizpůsoben a mělo by být zajištěno řádné uplatňování příslušného regulačního rámce. Zatřetí, nejsou-li první dva kroky dostatečné pro přilákání nezbytných investic do projektů společného zájmu, mohla by být poskytnuta finanční podpora Unie, pokud daný projekt společného zájmu splňuje platná kritéria způsobilosti.

▌

(32)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje a interoperability transevropských energetických sítí a připojení k nim, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(32a)     Nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(32b)     Rozhodnutí č. 1364/2006/ES by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA IOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1Předmět a oblast působnosti

1.          Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“).

2.          Toto nařízení zejména:

a)      upravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení ▌prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen „kategorie energetické infrastruktury“);

b)  usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením procesu udělování povolení a zvyšováním účasti veřejnosti;

c)      stanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;

d)     určuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie ▌.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve směrnicích 2009/28/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES a v nařízeních (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 použijí tyto definice:

1)  „energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;

2)          „komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu ▌, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti ▌se správním ▌odvolacím řízením;

3)          „projektem“ se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury ▌;

4)          „projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;

4a)  „zúženým místem energetické infrastruktury“ se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;

5)          „předkladatelem projektu“ se rozumí:

a)      provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy či jiný provozovatel nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu; nebo

b)     existuje-li několik provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribuční soustavy či jiných provozovatelů nebo investorů či jejich skupiny, osoba s právní subjektivitou podle platného vnitrostátního práva, která byla určena na základě smluvního ujednání mezi nimi a která je způsobilá převzít zákonné povinnosti a finanční odpovědnost za strany smluvního ujednání;

5b)  „inteligentní sítí“ se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit jednání a kroky všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří jsou součástí obou skupin – k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

5c)        „pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

5d)        „studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

5e)  „vnitrostátním regulačním orgánem“ se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

5f)         „uvedením do provozu“ se rozumí proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.

KAPITOLA IIPROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Článek 3

Seznam Unie projektů společného zájmu

▌

2.          Tímto nařízením se zřizuje dvanáct regionálních skupin (dále jen „skupiny“) vymezených v příloze III oddíle 1. Členství v každé skupině vychází z každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Rozhodovací pravomoci ve skupinách přísluší pouze členským státům a Komisi, která je pro tyto účely dále označována za rozhodovací orgán skupin.

2a.  Každá skupina přijme svůj jednací řád s přihlédnutím k ustanovením přílohy III.

3.          Rozhodovací orgán každé skupiny přijme regionální seznam navrhovaných projektů společného zájmu, vypracovaný postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury ▌a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4.

Když skupina připravuje svůj regionální seznam:

-       každý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj dotčené skupině odůvodní;

-       zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.

▌

6a.  Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 15b akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen „seznam Unie“), aniž je dotčen čl. 172 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tento seznam Unie je přijat v podobě přílohy k tomuto nařízení.

Při výkonu své pravomoci Komise zajistí, aby byl seznam Unie přijímán každé dva roky, a to na základě regionálních seznamů přijatých rozhodovacími orgány skupin podle oddílu 1 čl. 1a přílohy III postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku.

První seznam Unie se přijme do 31. července 2013.

6b.        Při přijímání seznamu Unie na základě regionálních seznamů Komise:

-       zajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;

-       zajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 5f;

-  zohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 5c; a

-       se zaměří na to, aby celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zůstal zvládnutelný.

7.          Projekty společného zájmu zařazené na seznam Unie podle odstavce 6a tohoto článku se stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.

Článek 4Kritéria pro projekty společného zájmu

1.          Projekty společného zájmu splňují tato obecná kritéria:

(a)    projekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury ▌;

(b)    potenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a

(c)    projekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i)      týká se alespoň dvou členských států, a to tak, že přímo překračuje hranice dvou nebo více členských států,

ii)      nachází se na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1,

iii)   překračuje hranice nejméně jednoho členského státu a země EHP.

2.  Na projekty společného zájmu spadající do zvláštních kategorií energetické infrastruktury se vztahují tato zvláštní kritéria:

a)      u projektů přenosu a skladování elektřiny spadajících do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) projekt významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i)      integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, hospodářská soutěž a pružnost systému,

ii)     udržitelnost, mj. prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů do sítě a přenosem energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,

iii)   zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability, vhodných propojení a bezpečného a spolehlivého provozu systému;

b)  u projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II bodě 2 projekt významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:

i)      integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, interoperabilita a pružnost systému,

ii)     bezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím vhodných propojení a diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iii)   hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,

iv)    udržitelnost, mj. prostřednictvím snižování objemu emisí, podpory přerušovaně vyráběné elektřiny z obnovitelných zdrojů a větším využíváním zemního plynu z obnovitelných zdrojů;

c)  pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), projekt významně přispívá ke každému z těchto specifických kritérií:

i)      integrace a zapojení uživatelů sítě s novými požadavky s ohledem na jejich nabídku elektřiny a poptávku po ní,

ii)     účinnost a interoperabilita přenosu a distribuce elektřiny v každodenním provozu sítě,

iii)   zabezpečení sítě, řízení systému a kvalita dodávek,

iv)    optimální plánování budoucích nákladově efektivních investic do sítí,

v)     fungování trhu a služby zákazníkům,

vi)    zapojení uživatelů do řízení jejich spotřeby energie;

d)  pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II bodě 3, projekt významně přispívá ke každému z těchto specifických kritérií:

i)      zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,

ii)     efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,

iii)   interoperabilita;

e)      pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II bodě 4, projekt významně přispívá ke každému z těchto specifických kritérií:

i)      zamezení emisím oxidu uhličitého ▌při zachování bezpečnosti dodávek energie,

ii)     zvýšení odolnosti a bezpečnosti přepravy oxidu uhličitého,

iii)   efektivní využívání zdrojů na základě připojení více zdrojů a úložišť oxidu uhličitého přes společnou infrastrukturu a minimalizace environmentální zátěže a rizik.

3.  Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II bodech 1 až 3, jsou kritéria uvedená v tomto článku posuzována v souladu s ukazateli stanovenými v příloze IV bodech 2 až 5.

4.          Aby bylo usnadněno hodnocení všech projektů, které by mohly být způsobilé jakožto projekty společného zájmu a které by mohly být zařazeny na regionální seznam, vyhodnotí každá skupina transparentním a objektivním způsobem přínos každého projektu k realizaci téhož prioritního koridoru nebo oblasti. Každá skupina vymezí svou metodu hodnocení na základě celkového přínosu ke splnění kritérií uvedených v odstavci 2; toto hodnocení povede k seřazení projektů pro interní použití v rámci skupiny. Ani regionální seznam ani seznam Unie nebudou obsahovat žádné řazení a řazení nebude použito ani pro žádný jiný účel, s výjimkou účelu uvedeného v příloze III oddíle 2 bodu 5h.

Při hodnocení projektů dále každá skupina řádně přihlédne k:

a)  naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;

b)     počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;

ba)   přínosu každého projektu k územní soudržnosti a

c)      jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.

U projektů inteligentních sítí, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), se bude řazení týkat projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.

Článek 5Provádění a sledování

1.          Předkladatelé projektů vypracují pro projekty společného zájmu prováděcí plán včetně časového harmonogramu pro:

a)      studie udržitelnosti a přípravné studie,

b)     schválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem,

c)      výstavbu a uvedení do provozu a

d)     harmonogram udělení povolení podle čl. 11 odst. 2 písm. b).

1a.        Provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a jiní provozovatelé vzájemně spolupracují, aby usnadnili realizaci projektů společného zájmu ve své oblasti.

2.  Agentura a dotčené skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu a v případě potřeby vydávají doporučení s cílem usnadnit realizaci projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace ▌v souladu s odstavci 3, 4 a 5, ▌svolávat jednání s příslušnými stranami a vybízet Komisi k ověření poskytnutých informací na místě.

3.          Do 31. března každého roku následujícího po roce zařazení projektu společného zájmu na seznam Unie podle článku 3 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 příslušnému orgánu uvedenému v článku 9 a buď agentuře nebo, u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4, příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:

a)      pokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;

b)     případných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a  dalších obtížích.

ba)   případně o revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.

4.  Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a předloží případně doporučení vedoucí k nápravě ▌zpoždění a obtíží. Tato konsolidovaná zpráva rovněž v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 vyhodnotí, zda dochází k důslednému uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury ▌.

5.          Dotčené příslušné orgány uvedené v článku 9 k ▌předloží příslušné skupině zprávu o pokroku a případném zpoždění při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich území, pokud se jedná o proces udělování povolení, a o důvodech případných zpoždění.

6.  Pokud se uvedení projektu společného zájmu do provozu ▌opozdí ▌oproti prováděcímu plánu, s výjimkou převažujících důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, pak:

a)      pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;

b)     pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, vybere předkladatel projektu třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;

ba)   pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písm. b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;

c)  pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;

ca)    pokud se použijí písmena ba) nebo c), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí k usnadnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.

7.          Projekt společného zájmu může být odstraněn ze seznamu Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 6a, pokud bylo jeho zařazení na tento seznam ▌založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro toto zařazení, nebo pokud nevyhovuje stávajícím právu Unie.

7a.  Projekty, které již nejsou na seznamu Unie, ztrácejí veškerá práva a povinnosti spojené se statusem projektu společného zájmu na základě tohoto nařízení ▌.

Projekt, který již není uveden na seznamu Unie, avšak příslušný orgán v souvislosti s ním přijal k přezkoumání příslušnou dokumentaci k žádosti, si zachovává práva a povinnosti vyplývající z kapitoly III, s výjimkou případů, kdy již projekt není na seznamu z důvodů uvedených v odstavci 7.

7b.        Tímto článkem není dotčena jakákoli finanční pomoc Unie poskytnutá projektu společného zájmu před jeho vyřazením ze seznamu Unie.

Článek 6Evropští koordinátoři

1.          Nastanou-li při realizaci projektu společného zájmu závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.

2.  Evropský koordinátor ▌:

a)      podporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;

b)     pomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;

ba)   ve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;

c)      zajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;

d)     předkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá dotčeným skupinám a Evropskému parlamentu.

3.  Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci dotčených projektů přiděleny.

4.          Rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora stanoví podmínky s podrobným vymezením doby trvání mandátu, specifických úkolů a termínů a příslušné metodiky, kterou je třeba dodržovat. Úsilí vynaložené na koordinaci je přiměřené složitosti projektu (projektů) a odhadovaným nákladům na projekty.

5.          Dotyčné členské státy v plné míře spolupracují s evropským koordinátorem při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 4.

KAPITOLA III

UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ A ÚČAST VEŘEJNOSTI

▌

Článek 8

„Prioritní status“ projektů společného zájmu

▌

2.          Přijetí seznamu Unie určuje pro účely veškerých rozhodnutí vydaných v průběhu procesu udělování povolení ▌nezbytnost těchto projektů z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii projektu.

3.          Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování dokumentace žádostí týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány, aby byla tato dokumentace vyřízena nejrychlejším možným zákonným způsobem.

3a.  Existuje-li takový status ve vnitrostátním právu, je projektům společného zájmu přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při postupech při udělování povolení, včetně územního plánovaní, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, a posuzování dopadů na životní prostředí v rámci těchto postupů, je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem platným pro příslušný typ energetické infrastruktury.

3b.        Do …* vydá Komise nezávazné pokyny podporující členské státy při vymezování a provádění přiměřených legislativních a nelegislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů Unie.

3c.         Členské státy při řádném zohlednění pokynů Komise uvedených v odstavci 3b vyhodnotí, která opatření je možné uplatnit s cílem racionalizovat postupy posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit jejich soudržné uplatňování, a informují Komisi o výsledku tohoto procesu.

3d.  Do devíti měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 3b přijmou členské státy praktická, nelegislativní opatření, která určily podle odstavce 3c.

4.          Do 24 měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 3b přijmou členské státy legislativní opatření, která určily podle odstavce 3c. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z práva Unie.

▌

5.          V souvislosti s důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EES a čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, jsou projekty společného zájmu považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v „převažujícím veřejném zájmu“ za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v těchto směrnicích.

Je-li v souladu se směrnicí 92/43/EHS vyžadováno stanovisko Komise, Komise a příslušný orgán uvedený v článku 9 tohoto nařízení zajistí, aby rozhodnutí týkající se „převažujícího veřejného zájmu“ projektu bylo přijato ve lhůtě uvedené v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 9Organizace procesu udělování povolení

1.          Do ... určí každý členský stát jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu ▌.

1a.        U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo související úkoly přeneseny na jiný orgán, nebo mohou být jiným orgánem vykonány, a to za předpokladu, že:

a)     příslušný orgán o přenesení odpovědnosti informuje Komisi a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 10 odst. 7;

b)  pouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.

Příslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 11.

2.          Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle práva Unie a mezinárodního práva, příslušný orgán přijme opatření pro usnadnění vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 11 odst. 1 a  1a a podle jednoho z následujících systémů:

a)  integrovaný systém: komplexní rozhodnutí, které vydá příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení a příslušný orgán ho vezme v úvahu;

b)  koordinovaný systém: komplexní rozhodnutí zahrnuje více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných několika dotčenými orgány, jež jsou koordinovány příslušným orgánem. Příslušný orgán může zřídit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny dotčené orgány, s cílem vypracovat harmonogram udělování povolení v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. b) a sledovat a koordinovat jeho provádění. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 11, stanoví pro každý jednotlivý případ přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno; pokud tak stanoví právní předpisy členského státu a v to rozsahu, který je v souladu s právními předpisy Unie, může se příslušný orgán domnívat, že jiný vnitrostátní dotčený orgán buď projekt schválil, nebo zamítl, pokud není rozhodnutí daného orgánu vydáno ve stanovené lhůtě. Pokud tak stanoví právní předpisy členského státu, může příslušný orgán jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými vnitrostátním dotčeným orgánem; příslušný orgán v takovém případě zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a práva Unie a ▌své rozhodnutí řádně odůvodní.

ba)  systém spolupráce: přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 11, stanoví pro každé jednotlivé rozhodnutí přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Sleduje dodržování časových lhůt dotčenými orgány.

Pokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem 11.

S přihlédnutím ke vnitrostátním specifikům v plánování a postupech udělování povolení mohou členské státy volit mezi těmito třemi systémy s cílem usnadnit a koordinovat své postupy a vybrat si uplatňování toho nejúčinnějšího systému. Pokud členský stát zvolí systém spolupráce, uvědomí Komisi o důvodech své volby. Komise provede hodnocení účinnosti systémů ve zprávě uvedené v článku 16.

2a.  Členské státy však mohou použít systémy, které jsou odlišné od systémů uvedených v odstavci 2, na projekty společného zájmu odehrávající se na souši i na moři.

3.          Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech, přijmou relevantní příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující jejich vzájemnou účinnou a efektivní spolupráci a koordinaci včetně, pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 11 odst. 2. Členské státy usilují o zajištění společných postupů, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí.

▌

Článek 10Průhlednost a účast veřejnosti

1.          Do ...^[23]* je členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, povinen zveřejnit příručku postupů upravujících proces udělování povolení, který se vztahuje na projekty společného zájmu. Tato příručka je podle potřeby aktualizována a zpřístupněna veřejnosti. Příručka obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale může odkazovat na příslušné právní předpisy nebo je citovat.

2.          Aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky podle Aarhuské úmluvy, úmluvy z Espoo a příslušného práva Unie, dodržují všechny strany, které se podílejí na procesu udělování povolení, zásady pro účast veřejnosti stanovené v příloze VI bodě 2.

3.  Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 11 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do tří měsíců; v takovém případě příslušný orgán uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením procesu udělování povolení, v rozsahu, v němž taková účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku.

Pokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci, informuje o tom příslušný orgán. V takovém případě může příslušný orgán požadovat úpravy.

4.  Předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, uskuteční před podáním konečné a úplné dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 11 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Aniž by tím byla dotčena jakákoli veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 2 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. Minimální požadavky na tyto veřejné konzultace jsou specifikovány v příloze VI bodě 4.

Předkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení. Tuto zprávu předloží předkladatel projektu společně s dokumentací žádosti příslušnému orgánu. V komplexním rozhodnutí je třeba tyto výsledky řádně zohlednit.

5.  U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční ve lhůtě nejpozději dva měsíce od data, kdy byla zahájení první veřejné konzultace v jednom z těchto členských států.

6.          U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 2011/92/EU a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, případně v rámci oznamovacího postupu, zda si on nebo jakýkoli další dotčený orgán přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.

7.  Předkladatel projektu nebo příslušný orgán, pokud to stanoví vnitrostátní právo, vytvoří a pravidelně aktualizuje internetové stránky o významné informace o projektu společného zájmu; na tyto stránky odkazují internetové stránky Komise a vyhovují požadavkům specifikovaným v příloze VI bodě 5. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné.

Předkladatelé projektů příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.

Článek 11Délka a realizace procesu udělování povolení

1.          Proces udělování povolení se skládá ze dvou postupů ▌:

a)  Postup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením procesu udělování povolení a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.

Tento postup zahrnuje vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel (předkladatelé) projektu vypracovat.

Pro účely stanovení začátku procesu udělování povolení zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení procesu udělování povolení dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení procesu udělování povolení datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem.

b)  Zákonný postup udělování povolení, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí ▌, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.

1a.        Doba trvání obou postupů uvedených v odst. 1 nepřekročí dohromady dobu tří let a šesti měsíců. Pokud se však příslušný orgán domnívá, že jeden nebo oba z těchto dvou postupů procesu udělování povolení nebude dokončen v časových lhůtách stanovených v odstavci 1, může před jejich uplynutím a v každém jednotlivém případě rozhodnout o prodloužení jedné nebo obou lhůt o maximálně devět měsíců pro oba postupy dohromady.

V tomto případě je příslušný orgán povinen dotčenou skupinu informovat a předložit jí opatření, která byla či mají být přijata s cílem co nejdříve dokončit proces udělování povolení. Skupina může požádat příslušný orgán, aby jí pravidelně podával zprávy o pokroku dosaženém v tomto směru.

1b.  V členských státech, v nichž určení trasy nebo umístění provedené výhradně pro zvláštní účel plánovaného projektu, včetně plánování koridorů zvláštní sítě, nemůže být zahrnuto do procesu vedoucího ke komplexnímu rozhodnutí, musí být odpovídající rozhodnutí přijato v samostatné lhůtě šesti měsíců, počínaje datem předložení konečné a úplné dokumentace žádosti předkladatelem.

V tomto případě bude prodloužená časová lhůta uvedená v odstavci 1a omezena na šest měsíců, včetně postupu stanoveného podle tohoto odstavce.

2.          Postup před podáním žádosti zahrnuje tyto kroky:

a)     po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e). ▌

b)  Příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle odstavce 2 podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s právními předpisy uvedenými v příloze VI bodě 1 písm. a).

U projektů, které překročí hranice mezi dvěma nebo více členskými státy, příslušné orgány dotčených členských států vypracují společný rozpis, v němž usilují o sladění svých harmonogramů ▌.

c)      po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených pod písm. a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.

▌

4.  Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odst. 2 písm. b).

▌

7.          Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva Unie, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

KAPITOLA IVREGULACE

Článek 12Analýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři

1.          Do ...^[24]* předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře, ▌Komisi a členským státům metodiky harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tyto metodiky se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě připraveného evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009. Tyto metodiky jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a jsou v souladu s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.

Před předložením svých metodik uspořádají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav rozsáhlé konzultace, jichž se zúčastní alespoň organizace zastupující všechny zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, i samy zúčastněné strany –, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.

2.          Do tří měsíců ode dne obdržení metodik agentura ▌poskytne Komisi a členským státům stanovisko týkající se těchto metodik a zveřejní je.

3.          Komise vydá, a členské státy mohou vydat, své stanovisko k těmto metodikám do tří měsíců od obdržení stanoviska od agentury. Stanoviska jsou předložena evropské síti provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav.

4.          Do tří měsíců ode dne obdržení posledního stanoviska obdrženého podle odstavce 3 upraví evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav své metodiky, přičemž řádně zohlední stanovisko Komise, stanovisko agentury a obdržená stanoviska členských států, a předloží je Komisi ke schválení.

5.  Do dvou týdnů od schválení Komisí zveřejní evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Na vyžádání jsou povinni poskytnout Komisi a agentuře příslušné soubory vstupních dat uvedené v příloze V bodě 1 a další příslušné údaje o síti, zatížení toku a trhu v dostatečně přesné podobě podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Údaje jsou platné k datu žádosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů v řadách vlastních i v řadách osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.

6.          Tyto metodiky jsou pravidelně aktualizovány a zdokonalovány na základě postupu stanoveného v odstavcích 1 až 5. Agentura může z vlastní iniciativy nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat na základě řádného odůvodnění a v řádné lhůtě. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, vedoucí k žádosti agentury o aktualizaci nebo zdokonalení.

▌

7a.  Do ...^[25]* vnitrostátní regulační orgány spolupracující v rámci agentury stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů v kategoriích infrastruktury uvedených v příloze II bodech 1 a 2. Tyto referenční hodnoty mohou evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav použít pro analýzy nákladů a přínosů prováděné pro následující desetileté plány rozvoje sítě.

8.          Do 31. prosince 2016 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav společně s evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav Komisi a agentuře model konzistentního a propojeného trhu s elektřinou a zemním plynem a konzistentní a propojené elektrické a plynárenské sítě, který zahrnuje přenosovou a přepravní infrastrukturu i skladování elektřiny a zemního plynu a zařízení na zkapalněný zemní plyn a řeší prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I a zpracované v souladu se zásadami stanovenými v příloze V. Po schválení tohoto modelu Komisí v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 je tento model zahrnut do metodik.

Článek 13Umožnění investic s přeshraničními dopady

1.          Efektivně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a v příloze II bodě 2 ponese příslušný provozovatel (provozovatelé) přenosové soustavy nebo předkladatel (předkladatelé) projektu přenosové infrastruktury členského státu (členských států), na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje poplatky za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.

1b.        U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2 se použijí ustanovení odstavce 1 pouze tehdy, pokud alespoň jeden předkladatel projektu žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby uplatnily tento článek na veškeré náklady na projekt nebo na část nákladů na projekt. Kromě toho se u projektu společného zájmu spadajícího do kategorií uvedených v příloze II bodě 2 použijí ustanovení odstavce 1 pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a stanovilo, že nelze očekávat, že efektivně vynaložené investiční náklady budou pokryty stanovenými poplatky.

Má-li projekt několik předkladatelů, příslušné vnitrostátní regulační orgány bez prodlení všechny předkladatele vyzvou k tomu, aby žádost o investici podali společně v souladu s odst. 4.

▌

4.          U projektu společného zájmu, na který se vztahují ustanovení odstavce 1, předkladatelé projektů ▌všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny, a to alespoň jednou ročně, dokud není projekt uveden do provozu.

Jakmile takový projekt ▌dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatelé projektu, po konzultaci s provozovateli přepravních a přenosových soustav z těch členských států, na které má projekt významný čistý pozitivní dopad, žádost o investici. Tato žádost o investici obsahuje žádost o přeshraniční přidělení nákladů a je předložena všem dotčeným vnitrostátním regulačním orgánům společně s:

a)  analýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 12 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu; a

b)     obchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů;

ba)   pokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.

Pokud projekt předkládá více provozovatelů nebo investorů, předloží své žádosti o investice společně.

U projektů zařazených na první seznam Unie předkladatelé projektů předloží žádosti o investice do 30. září 2013.

Při převzetí každé žádosti o investice vnitrostátní regulační orgány neprodleně předloží její kopii agentuře pro informaci.

Vnitrostátní regulační orgány a agentura zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5.          Do šesti měsíců od data obdržení poslední žádosti o investici posledním dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem přijmou vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými předkladateli projektů koordinovaná rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel soustavy v rámci uvedeného projektu, i o jejich začlenění do ▌sazeb. Vnitrostátní regulační orgány mohou rozhodnout, že přidělí pouze část nákladů, nebo mohou rozhodnout, že rozdělí náklady v rámci balíčku několika projektů společného zájmu.

Při přidělování nákladů zohlední vnitrostátní regulační orgány skutečné nebo očekávané:

–       poplatky za přetížení nebo jiné poplatky;

–       příjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.

Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektů v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.

Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány, po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových a přepravních soustav, o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 4 písm. a) a b).

Pokud projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění nelze považovat za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové soustavy členských států postiženého těmito negativními externalitami.

5a.        Vnitrostátní regulační orgány na základě přeshraničního přidělení nákladů, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku, při stanovování nebo schvalování sazeb v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES zohlední skutečné náklady vynaložené provozovatelem přenosové soustavy či jiným předkladatelem projektu v důsledku investic ▌, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního a strukturálně srovnatelného provozovatele.

Vnitrostátní regulační orgány agentuře neprodleně oznámí rozhodnutí o přidělení nákladů společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace zahrnují zejména podrobné důvody, na jejichž základě byly náklady rozděleny mezi členské státy, například:

a)  vyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;

b)     hodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 4 písm. b);

c)      pozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;

d)     výsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.

Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní.

6.          V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o dané žádosti o investice do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdržel poslední dotčený vnitrostátní regulační orgán, uvědomí o tom neprodleně agenturu.

V takovém případě nebo na základě společné žádosti dotčených vnitrostátních regulačních orgánů přijme agentura do tří měsíců ode dne, kdy jí byla záležitost předložena, rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního rozdělení nákladů uvedeného v odstavci 4, jakož i o způsobu, kterým se náklady na investice promítnou do sazeb.

Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a předkladateli projektů. Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací.

Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní. Použijí se články 19 a 20 nařízení (ES) č. 713/2009.

7.          Kopie všech rozhodnutí o přidělení nákladů předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

8.          Toto rozhodnutí o rozdělení nákladů neovlivní právo provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav žádat o poplatky za přístup k sítím a právo vnitrostátních regulačních orgánů tyto poplatky schvalovat v souladu s článkem 32 směrnice 2009/72/ES a směrnice 2009/73/ES, článkem 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009.

8a.  Ustanovení tohoto článku se nepoužijí na projekty společného zájmu, které obdržely:

–       výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo

–       výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo

–       výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES[26] nebo

–       výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003[27].

Článek 14Pobídky

1.          Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2, ▌ v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu, zajistí členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu v souladu s čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.

První pododstavec se nepoužije, pokud projekt společného zájmu obdržel:

–       výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo

–  výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo

–       výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES nebo

–       výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.

2.          Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat takové pobídky zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 12 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatelům projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.

3.  Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a může mimo jiné zahrnovat:

a)      předpisy upravující preventivní investice nebo

b)     pravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo

c)      pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo

d)     jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.

▌

5.          Do 31. července 2013, je-li to možné, předloží jednotlivé vnitrostátní regulační orgány agentuře svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik uvedených projektů.

5a.  Do 31. prosince 2013, po zohlednění informací obdržených podle odstavce 5 tohoto článku, usnadní agentura sdílení osvědčených postupů a předloží doporučení v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 713/2009 ohledně:

a)       pobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;

b)      společné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.

5b.        Do 31. března 2014 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která využívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik způsobených těmito projekty.

6.  Pokud opatření uvedená v odstavcích 5a a 5b nejsou dostatečná k zajištění včasného provedení projektů společného zájmu, může Komise vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku ▌.

KAPITOLA VFINANCOVÁNÍ

Článek 15Způsobilost projektů k finanční pomoci Unie

1.          Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů ▌.

2.          Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce ▌, pokud splňují následující kritéria:

a)  analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 13 odst. 4 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace; a

b)     projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 13; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí; a

c)      projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 14 odst. 2.

2a.  Projekty společného zájmu prováděné v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 6 písm. c) jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku.

3.          Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a bodě 4 jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce ▌, mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.

Článek 15a

Obecné zásady pro kritéria poskytnutí finanční pomoci Unie

Zvláštní kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 a ukazatele uvedené v čl. 4 odst. 4 plní rovněž úlohu cílů pro stanovení kritérií pro poskytnutí finanční pomoci Unie v příslušném nařízení o nástroji pro propojení Evropy.

Článek 15b

Výkon přenesené pravomoci

1.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na období čtyř let od ...^[28]*. Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.          Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.          Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VIZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16Předkládání zpráv a hodnocení

Nejpozději v roce 2017 zveřejní Komise zprávu o provádění projektů společného zájmu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje hodnocení:

a)  pokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;

b)          finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu ▌ v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;

c)          v případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;

d)          v případě udělování povolení a účasti veřejnosti:

–  celkové průměrné a maximální doby trvání povolovacích postupů u projektů společného zájmu včetně doby trvání jednotlivých kroků v rámci povolovacího postupu v porovnání s načasováním stanoveným v rámci původních milníků uvedených v čl. 11 odst. 2;

–       míry nesouhlasu s projekty společného zájmu (zejména počet písemných námitek vznesených v průběhu procesu veřejných konzultací, počet napadení soudní cestou);

–       přehledu osvědčených a inovativních postupů s ohledem na zapojení zúčastněných stran a zmírňování environmentálních dopadů v průběhu procesů udělování povolení a realizace projektu;

–       účinnosti systémů uvedených v čl. 9 odst. 2, pokud jde o dodržování časových lhůt stanovených v článku 11.

e)  v případě regulace:

–       počtu projektů společného zájmu, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 13;

–       počtu a typu projektů společného zájmu, které obdržely zvláštní pobídky podle článku 14;

ea)        účinnosti tohoto nařízení, pokud jde o přispění k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.

Článek 17Informace a publicita

Komise stanoví do šesti měsíců od data přijetí prvního seznamu Unie platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti, a to i přes internet. Platforma obsahuje následující informace:

a)  obecné, ▌aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;

b)          prováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;

c)          hlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 12 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;

ca)        seznam Unie;

cb)        finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.

Článek 18Přechodná ustanovení

Tímto nařízením není dotčeno udělování, pokračování nebo změna finanční podpory poskytnuté Komisí na základě výzev k předkládání návrhů zveřejněných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí[29], projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES nebo s ohledem na cíle založené na příslušných kategoriích výdajů pro TEN-E, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti[30].

Na projekty společného zájmu v procesu udělování povolení, pro které předkladatel projektu předložil dokumentaci žádosti před ...^[31]*, se nevztahují ustanovení kapitoly III.

Článek 18aZměny nařízení (ES) č. 713/2009

V nařízení (ES) č. 713/2009 se v článku 22 nahrazuje odstavec 1 tímto:

„1.  Za žádost o udělení výjimky podle čl. 9 odst. 1 a za rozhodnutí o přeshraničním přidělení nákladů poskytovaných agenturou podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../... ze dne ... ^[32]*+ o hlavních směrech pro transevropské energetické infrastruktury vybírá agentura poplatky.

_____________________

^*       Úř. věst. L ..^+[33]+ .“

Článek 18bZměny nařízení (ES) č. 714/2009

Nařízení (ES) č. 714/2009 se mění takto:

1)          Článek 8 se mění takto:

a)     v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)   společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

i)      informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací;

ii)  technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii;

iii)    jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou s cílem dosáhnout koordinace provozu a jakým způsobem zpřístupní tyto údaje agentuře; a

iv)    že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii) nebo na dotazy agentury, které se týkají těchto informací.

Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav předloží přijaté specifikace týkající se výše uvedených bodů i) až iv) agentuře a Komisi do...^[34]*..

Do 12 měsíců od přijetí specifikací vydá agentura stanovisko, v němž posoudí, zda tyto specifikace dostatečně přispívají k podpoře přeshraničního obchodu a k zajištění optimálního řízení, koordinovaného provozu, efektivního využívání a dobrého technického rozvoje evropské elektroenergetické přenosové sítě.“;

b)     v odstavci 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)   vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 12 odst. 1, a případně z aspektů plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../... ze dne ….*^[35]+ o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury; podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 12 tohoto nařízení.

_________________

^*       Úř. věst. L .. ^[36]++.“

2)  Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 12 nařízení (EU) č. .../...^[37]*, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.“

3)          V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a.  Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně provádění koordinace provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto rámcové pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 6 tohoto nařízení a vycházet z nich a stavět rovněž na přijatých specifikacích a stanovisku agentury uvedeném v čl. 8 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení. Při přijímání těchto rámcových pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Uvedené hlavní směry se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 3.“

4)          V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí*.

__________________

*       Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“

Článek 18cZměny nařízení (ES) č. 715/2009

Nařízení (ES) č. 715/2009 se mění takto:

1)  V čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)   vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../... ze dne ….^[38]+* o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury; podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 12 tohoto nařízení.

__________________

^*       Úř. věst. L ...^{[39]+ +} “.

2)          Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 12 nařízení (EU) č. .../...^[40]* se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.“

Článek 19Zrušení

Od 1. ledna 2014 se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Dle tohoto nařízení nevznikají žádná práva ve vztahu k projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES.

Článek 20Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ...^[41]* s výjimkou článků 15 a 15a, které se použijí ode dne použitelnosti příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament                                                     Za Radu

předseda                                                      předseda nebo předsedkyně

________________________

PŘÍLOHA I

PRIORITNÍ KORIDORY A OBLASTI ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Toto nařízení se vztahuje na tyto prioritní koridory a oblasti transevropské energetické infrastruktury:

1.          PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘENOS ELEKTŘINY

(1)         Mořská síť v oblasti Severního moře (dále jen „NSOG”): rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, kanálu La Manche, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a úložišť a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.

Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království;

(2)  Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě: propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.

Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko;

(3)         Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko[42], Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko;

(4)  Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií (dále jen „BEMIP elektřina“): propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu;

Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Polsko, Švédsko.

2.          PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ZEMNÍHO PLYNU

(5)         Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.

Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko;

(6)  Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: ▌plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří a uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko[43], Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko;

(7)         Jižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.

Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko[44], Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko;

(8)  Plán propojení pobaltského trhu s energií ze zemního plynu (dále jen „BEMIP plyn“): plynárenská infrastruktura, jejímž cílem je ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska a jejich závislost na jediném dodavateli, s cílem posílit vnitřní infrastruktury distribuční soustavy a zvýšit diverzifikaci a bezpečnost dodávek v oblasti Baltského moře.

Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo,Polsko, Švédsko.

3.        PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ROPY

(9)         Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.

Dotčené členské státy: Česká republika, Chorvatsko[45], Maďarsko, Německo,Polsko, Rakousko, Slovensko.

4.  PRIORITNÍ TEMATICKÉ OBLASTI

(10)       Zavádění inteligentních sítí: zavedení technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů připojených k elektrické síti, a to zejména výrobu velkého množství elektřiny z obnovitelných nebo distribuovaných zdrojů energie a reakci spotřebitelů z hlediska poptávky;

Dotčené členské státy: všechny;

(11)       Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, které budou schopné:

a)     přizpůsobit se stále větším přebytkům z výroby větrné energie v Severním a Baltském moři a v jejich okolí a narůstající výrobě energie z obnovitelných zdrojů ve východní a jižní Evropě a rovněž v severní Africe;

b)     spojovat tato nová výrobní centra s hlavními skladovacími kapacitami v severských zemích, v Alpách a jiných regionech s hlavními středisky spotřeby; a

c)  vyrovnat se se stále rozrůzněnějšími a decentralizovanějšími dodávkami elektřiny a pružnější poptávkou po ní;

Dotčené členské státy: všechny;

(12)       Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: rozvoj přepravní infrastruktury oxidu uhličitého mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi s ohledem na rozvoj zachycování a ukládání oxidu uhličitého.

Dotčené členské státy: všechny.

________________________

PŘÍLOHA IIKATEGORIE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Za účelem provádění priorit energetické infrastruktury uvedených v příloze I je nutno vytvořit následující kategorie energetické infrastruktury:

(1)         v oblasti elektrické energie:

a)      nadzemní přenosové vedení vysokého napětí, pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo více, a podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo více;

b)     zejména v případě elektrických dálnic jakékoli fyzické zařízení zkonstruované tak, aby umožňovalo přenos elektřiny vysokého a velmi vysokého napětí s cílem propojit velké množství zařízení na výrobu a skladování elektřiny nacházejících se v jednom nebo ve více členských státech nebo ve třetích zemích s velkou spotřebou elektřiny v jednom nebo více jiných členských státech;

c)  zařízení na skladování elektřiny pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více;

d)     veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz systémů uvedených pod písmeny a) až c) včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech napěťových úrovních a trakčních napájecích stanicích;

e)      veškeré vybavení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě s cílem vyvinout síť, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;

(2)  v oblasti zemního plynu:

a)      přepravní plynovody pro přepravu zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod nebo místní distribuci zemního plynu;

b)     podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;

c)      přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG);

d)     veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému, případně zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;

(3)  v oblasti ropy:

a)      ropovody sloužící k přepravě ropy;

b)     čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů;

c)      veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;

(4)         v oblasti oxidu uhličitého:

a)      vyhrazené potrubí jiné než těžební plynovodní síť sloužící k přepravě antropogenního oxidu uhličitého z více než jednoho zdroje, např. průmyslová zařízení (včetně elektráren), která produkují oxid uhličitý na základě spalování nebo jiných chemických reakcí sloučenin obsahujících fosilní či nefosilní uhlík za účelem trvalého geologického uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES;

b)  zařízení pro zkapalňování a vyrovnávací skladování oxidu uhličitého s cílem jeho další přepravy. Nespadají sem infrastruktury v rámci geologických formací užívané k trvalému geologickému uložení oxidu uhličitého podle směrnice 2009/31/ES a související povrchová a injektážní zařízení;

c)      veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů.

________________________

PŘÍLOHA III

REGIONÁLNÍ SEZNAMY PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

1.          PRAVIDLA PRO REGIONÁLNÍ SKUPINY

(1)         U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav ▌, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.

U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav ▌, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.

U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, a Komise.

(1a)  Rozhodovací orgány skupin se mohou sloučit. Všechny skupiny nebo rozhodovací orgány se v případě potřeby scházejí, aby projednaly záležitosti společné všem skupinám. Takové záležitosti mohou zahrnovat otázky, které mají význam pro soudržné uplatňování napříč regiony nebo pro počet navržených projektů uvedených v návrzích regionálních seznamů, u nichž hrozí, že se stanou neproveditelné.

(2)         Každá skupina si organizuje práci v souladu s úsilím o regionální spolupráci podle článku 6 směrnice 2009/72/ES, článku 7 směrnice 2009/73/ES, článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a s jinými stávajícími strukturami regionální spolupráce.

(3)  Každá skupina si přizve podle toho, jak to bude vhodné s ohledem na provádění příslušných priorit určených v příloze I, předkladatele projektů, které potenciálně splňují podmínky způsobilosti k zařazení projektu mezi projekty společného zájmu, a dále zástupce vnitrostátních správ a regulačních orgánů ▌a provozovatele přenosových a přepravních soustav z kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátských zemí, členských států Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu, zástupců institucí a orgánů Energetického společenství, zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství a zemí, s nimiž Unie navázala konkrétní spolupráci v oblasti energetiky. Rozhodnutí přizvat zástupce třetích zemí se přijímá na základě konsenzu.

(4)         Každá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, zúčastněné strany přímo – včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a ▌organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, může skupina organizovat slyšení nebo konzultace.

(4a)  Vnitřní pravidla, aktualizovaný seznam členských organizací, pravidelně aktualizované informace o pokroku činnosti, pořady jednání, konečné závěry a konečná rozhodnutí každé skupiny Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 17.

(4b)       Komise, agentura a skupiny usilují o soudržnost mezi jednotlivými skupinami. Za tímto účelem Komise a agentura podle potřeby zajistí výměnu informací mezi dotčenými skupinami o veškeré činnosti, jež je v jejich meziregionálním zájmu.

Účastí vnitrostátních regulačních orgánů a agentury ve  skupinách není dotčeno plnění jejich cílů a povinností vyplývajících z tohoto nařízení, nebo článků 36 a 37 směrnice 2009/72/ES a článků 40 a 41 směrnice 2009/73/ES, nebo nařízení (ES) č. 713/2009.

2.  PROCES VYPRACOVÁVÁNÍ REGIONÁLNÍCH SEZNAMŮ

(1)         Předkladatelé projektu potenciálně způsobilého k zařazení mezi projekty společného zájmu, kteří se snaží o získání statusu projektu společného zájmu, předloží ▌skupině žádost o zařazení svého projektu (projektů) jako projektu společného zájmu ▌, která zahrnuje:

–       posouzení těchto projektů s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I;

–       analýzu plnění příslušných kritérií podle článku 4;

–       u projektů, které dosáhly dostatečného stupně zralosti, analýzu nákladů a přínosů pro konkrétní projekt v souladu s ustanoveními článku 18a a na základě metodiky vyvinuté evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 12; a

–       jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.

(2)         Všichni příjemci zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

(3)  Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých seznamů Unie jsou navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových soustav podle článku 8 nařízení (ES) 714/2009.

(4)         Po schválení prvního seznamu Unie a u všech dalších přijatých ▌seznamů Unie jsou navrhované projekty plynárenské infrastruktury spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě vyvinutého evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) 715/2009.

(4a)  Návrhy projektů předložené s žádostí o jejich zařazení do prvního seznamu Unie, které nebyly dosud hodnoceny podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009, se posuzují na úrovni celounijního systému prostřednictvím:

–       evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav v souladu s metodikou uplatňovanou v nejnovějším dostupném desetiletém plánu rozvoje sítě pro projekty uvedené v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d);

–       evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav nebo třetí strany jednotně na základě objektivní metodiky pro projekty spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2;

–       dne ...^[46]* . vydá Komise pokyny pro kritéria, jež mají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav uplatňovat při vytváření jejich příslušných desetiletých plánů rozvoje sítě uvedených výše v bodech 3 a 4, s cílem zajistit rovné zacházení a transparentnost tohoto procesu.

(5)  Navrhované projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 jsou předkládány jako součást plánu rozvoje infrastruktury přeshraniční přepravy a ukládání oxidu uhličitého vypracovaného nejméně dvěma členskými státy, který má být předložen Komisi předmětnými členskými státy nebo subjekty určenými těmito členskými státy.

(5a)       U projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 ověřují vnitrostátní regulační orgány nebo, je-li to třeba, agentura, důsledné uplatňování kritérií a metodiky analýzy nákladů a přínosů a posuzují přeshraniční význam projektů, pokud možno v rámci regionální spolupráce (článek 6 směrnice 2009/72/ES a článek 7 směrnice 2009/73/ES). Následně předloží skupině své hodnocení.

(5b)  U navrhovaných projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 3 a 4 Komise vyhodnotí uplatňování kritérií stanovených v článku 4. U navrhovaných projektů oxidu uhličitého spadajících do kategorie stanovené v příloze II bodě 4 vezme Komise rovněž v úvahu možnost budoucího rozšíření o další členské státy. Komise skupině předloží své hodnocení.

(5c)       Každý členský stát, na jehož území se navrhovaný projekt nevztahuje, ale na něž by navrhovaný projekt mohl mít potenciální čistý pozitivní dopad nebo značný dopad, např. na životní prostředí nebo na fungování energetické infrastruktury na jeho území, může předložit skupině stanovisko, v němž upřesní své obavy.

(5d)       Rozhodovací orgán skupiny na žádost některého z členských států dané skupiny přezkoumá řádně odůvodněný postoj, jejž zaujal členský stát podle čl. 3 odst. 3 při neschválení projektu společného zájmu týkajícího se jeho území.

(5e)  Skupina se schází, aby přezkoumala a určila pořadí navrhovaných projektů s ohledem na posouzení regulačních orgánů nebo posouzení Komise týkající se projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého.

(5f)        Návrhy regionálních seznamů navrhovaných projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, jež vypracovaly skupiny, spolu s veškerými stanovisky podle bodu 5c jsou předkládány agentuře nejpozději šest měsíců před datem přijetí seznamu Unie. Návrhy regionálních seznamů a doprovázející stanoviska agentura posoudí do tří měsíců ode dne obdržení. Agentura poskytne stanovisko k návrhu regionálních seznamů, zejména k důslednému uplatňování kritérií a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech. Stanovisko agentury se přijme postupem dle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009.

(5g)  Do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodovací orgán každé skupiny obdrží stanovisko agentury, přijme tento orgán vlastní konečný regionální seznam projektů, přičemž dodrží ustanovení čl. 3 odst. 3, na základě návrhu skupiny a při zohlednění stanoviska agentury a hodnocení vnitrostátních regulačních orgánů předložených v souladu s bodem 5a, nebo hodnocení Komise, pokud jde o projekty přepravy ropy a oxidu uhličitého navržené v souladu s bodem 5b. Skupiny předloží konečný regionální seznam Komisi společně s veškerými stanovisky, jak stanoví bod 5c.

(5h)       Pokud by na základě obdržených regionálních seznamů a po zohlednění stanoviska agentury celkový počet navrhovaných projektů společného zájmu na seznamu Unie překročil zvládnutelnou hranici, Komise po konzultaci s každou dotčenou skupinou zváží, zda zahrnout na seznam Unie projekty, jimž bylo danou skupinou na základě řazení projektů podle čl. 4 odst. 4 určeno nejnižší pořadí.

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA A UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ PRO PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

(1)         Projekt s významným přeshraničním dopadem je projekt na území členského státu, který splňuje následující podmínky:

a)      u přenosu elektřiny projekt zvyšuje přenosovou kapacitu sítě či kapacitu dostupnou pro obchodní toky na hranici daného členského státu s jedním nebo více jinými členskými státy či v jakémkoli jiném příslušném křížení téhož přenosového koridoru, čímž zvyšuje danou přeshraniční přenosovou kapacitu sítě nejméně o 500 MW oproti situaci, kdy by nedošlo k uvedení projektu do provozu;

b)     u skladování elektrické energie projekt poskytuje nejméně 225 megawattů instalované kapacity a má skladovací kapacitu, která umožňuje čistou roční výrobu elektrické energie ve výši 250 gigawatthodin/rok;

c)  u přepravy zemního plynu se projekt týká investic do kapacit zpětného toku nebo mění schopnost přenosu zemního plynu přes hranice dotčených členských států nejméně o 10 % oproti situaci před uvedením projektu do provozu;

d)     u skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;

e)      u inteligentních sítí je projekt určen pro zařízení a vybavení vysokého a středně vysokého napětí zkonstruovaná pro napětí 10 kV nebo více. Zahrnuje provozovatele přenosových a distribučních soustav minimálně ze dvou členských států, kteří pokrývají nejméně 50 000 uživatelů vytvářejících nebo spotřebovávajících elektřinu, případně obojí v oblasti spotřeby alespoň 300 gigawatthodin ročně, z nichž nejméně 20 % pochází z jiných než nestálých zdrojů energie.

(2)  Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 1 písm. a) až d), jsou kritéria uvedená v článku 4 posuzována takto:

a)      Integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného celounijního desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

–      u přeshraničních projektů podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií v obou směrech měřeného na základě množství energie (v megawattech) a jejich příspěvku k dosažení minimální kapacity propojení 10 % instalované výrobní kapacity, případně u projektů s významným přeshraničním dopadem podle výpočtu dopadu na schopnost sítě přenášet toky energií na hranicích mezi příslušnými členskými státy, mezi příslušnými členskými státy a třetími zeměmi nebo v rámci jednotlivých členských států a na vyrovnávání nabídky a poptávky a provoz sítě v příslušných členských státech;

–      u oblasti analýzy definované v příloze V bodě 10 podle hodnocení dopadu z hlediska nákladů na výrobu a přenos energie v rámci celého systému a vývoje a sbližování tržních cen u daného projektu podle různých scénářů plánování, a to zejména s ohledem na změny v důsledku odlišného ekonomického přínosu.

b)  Přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť se posuzuje v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména:

–      u přenosu elektřiny na základě odhadu rozsahu kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (na základě technologií a v megawattech), které jsou na základě projektu propojeny a přenášeny, v porovnání s rozsahem plánované celkové výrobní kapacity elektřiny z těchto typů obnovitelných zdrojů energie v dotčeném členském státě v roce 2020 v souladu s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů dle definice uvedené v článku 4 směrnice 2009/28/ES,

–      u skladování elektrické energie na základě porovnání nové kapacity poskytované v rámci projektu se stávající celkovou kapacitou stejné skladovací technologie v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10.

c)  Bezpečnost dodávek, interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury. Případně se posuzuje dopad projektu na nezávislou a spolehlivou kontrolu provozu a služeb systému.

▌

(3)         Pokud jde o projekty spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 2, jsou kritéria uvedená v článku 4 posuzována takto:

a)      integrace a interoperabilita trhu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska integrace oblastí trhu a cenové konvergence a z hlediska celkové pružnosti systému včetně úrovně kapacity zpětného toku dle různých scénářů;

b)  hospodářská soutěž se měří na základě diverzifikace včetně usnadnění přístupu k domácím zdrojům dodávek, přičemž se ▌zohlední postupně: diverzifikace zdrojů; diverzifikace protistran; diverzifikace tras; dopad nové kapacity na ukazatel HHI vypočtený na úrovni kapacity pro analyzovanou oblast vymezenou v příloze V bodě 10;

c)      zabezpečení dodávek zemního plynu se měří na základě výpočtu přidané hodnoty projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti plynárenského systému Unie a zvýšení zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s narušením dodávek členským státům podle různých scénářů a další kapacity získané v rámci projektu stanovené ve vztahu ke standardu pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;

d)     udržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny klimatických podmínek.

(4)  Pokud jde o projekty spadající do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. e), hodnotí se každá funkce uvedená v článku 4 podle těchto kritérií:

a)      úroveň udržitelnosti: Toto kritérium se měří na základě hodnocení snížení emisí skleníkových plynů a dopadu infrastruktury elektrické sítě na životní prostředí;

b)     kapacita přenosových a distribučních sítí pro připojení a přenos elektřiny směrem od uživatelů a k uživatelům: Toto kritérium se měří pomocí odhadu instalované kapacity distribuovaných zdrojů energie v distribučních sítích, povolené maximální injekce elektřiny bez nebezpečí přetížení přenosové sítě a energie, která nebyla čerpána z obnovitelných zdrojů v důsledku přetížení sítě nebo bezpečnostních rizik;

c)      připojení sítě a přístup ke všem kategoriím uživatelů sítě: Toto kritérium se hodnotí na základě posouzení metod užívaných pro výpočet poplatků a sazeb a jejich struktury pro výrobce, spotřebitele a ty, kteří představují obě skupiny, a provozní pružnosti dynamického vyvažování elektřiny v síti;

d)  bezpečnost a kvalita dodávek: Toto kritérium se hodnotí na základě posouzení poměru spolehlivě dostupné výrobní kapacity a poptávky v době špičky, podílu elektřiny získané z obnovitelných zdrojů, stability elektrické soustavy, doby trvání a četnosti přerušení na odběratele, včetně výpadků souvisejících s klimatem, a kvality dodávaného napětí;

e)      účinnost a kvalita služeb při dodávkách elektřiny a provozu sítí: Toto kritérium se odhaduje na základě posouzení výše ztrát v přenosové a distribuční síti, poměru mezi minimální a maximální spotřebou elektrické energie ve stanoveném časovém období, poptávky na trzích s elektřinou a u opatření energetické účinnosti na základě procentuálního využití (tj. průměrného zatížení) komponentů elektrické sítě, dostupnosti síťových prvků (týkající se plánované i neplánované údržby) a jejího dopadu na výkon sítě a skutečné dostupnosti kapacity sítě vzhledem k její standardní hodnotě;

f)      podíl na přeshraničních trzích s elektřinou na základě kontroly toků zatížení s cílem zmírnit kruhové toky a zvýšit propojovací kapacitu: Toto kritérium se odhaduje na základě hodnocení poměru mezi propojovací kapacitou členského státu a jeho poptávkou po elektrické energii, využívání propojovacích kapacit a poplatků za přetížení v rámci všech těchto propojení.

(5)  Pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií uvedených v příloze II bodě 3, jsou kritéria uvedená v článku 4 posuzována takto:

a)      bezpečnost dodávek ropy se měří na základě posouzení dodatečného přínosu nové kapacity vzniklé na základě daného projektu z hlediska krátkodobé a dlouhodobé odolnosti systému a zbývající flexibility systému umožňující vyrovnat se s přerušením dodávek podle různých scénářů;

b)     interoperabilita se měří na základě posouzení, do jaké míry projekt zlepšuje provoz sítě ropovodů, a to zejména tím, že poskytuje možnost zpětného toku;

c)      efektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu.

PŘÍLOHA VANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ENERGETICKÉHO SYSTÉMU V CELÉ ŠÍŘI

Metodika harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři z hlediska projektů společného zájmu splňuje následující zásady stanovené v této příloze.

(1)         Tato metodika je založena na společném vstupním souboru dat představujících elektrické a plynárenské soustavy Unie v letech n+5, n+10, n+15 a n+20, kde n je rok, ve kterém se analýza provádí. Tento datový soubor obsahuje nejméně:

a)      v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, zemní plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;

b)  v plynárenství: scénáře poptávky, dovoz, ceny paliva (včetně uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přepravní sítě a její vývoj s ohledem na všechny nové projekty, pro něž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5.

(2)         Tento datový soubor odráží právo Unie a vnitrostátní právo platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.

(3)         Metodika určí pokyny pro modelování rozvoje a využívání sítě a trhu nezbytné pro provedení analýzy nákladů a přínosů.

(4)         Analýza nákladů a přínosů vychází z harmonizovaného hodnocení nákladů a přínosů různých kategorií analyzovaných projektů a zahrnuje minimálně období uvedené v bodě 1.

(5)  Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.

(6)         U přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady a vyrovnávací platby vyplývající z použití článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009, dopady na ukazatele uvedené v příloze IV a následující dopady na ▌:

▌

b)     ▌emise skleníkových plynů a přenosové ztráty po dobu technické životnosti projektu;

c)      budoucí náklady na investice do nové výroby a přenosových soustav po celou dobu technické životnosti projektu;

d)  flexibilitu provozu včetně optimalizace regulace výkonu a doplňkových služeb;

e)      odolnost systému včetně odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES.

(7)         U zemního plynu zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně výsledky tržních testů, dopady na ukazatele vymezené v příloze IV a tyto dopady:

▌

b)     ▌odolnost vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;

▌

e)      ▌přetížení plynárenské sítě.

(8)  U inteligentních sítí zohlední analýza nákladů a přínosů dopady na ukazatele uvedené v příloze IV.

(9)         Podrobná metoda užitá pro zohlednění ukazatelů uvedených v bodech 6 až 8 je vypracována po formální konzultaci s členskými státy a organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany.

(10)       Tato metodika vymezí ▌analýzu ▌, která má být provedena, na základě souboru příslušných vstupních dat posouzením dopadů v situaci, kdy bude realizován jednotlivý projekt, a v situaci, kdy realizován nebude. Tato oblast analýzy jednotlivých projektů zahrnuje všechny členské státy a třetí země, na jejichž území má být projekt vybudován, všechny přímo sousedící členské státy a všechny ostatní členské státy, které projekt významně ovlivní.

(11)       ▌Tato analýza určí členské státy, na které má projekt čistý pozitivní dopad (příjemci), a členské státy, na které má projekt čistý negativní dopad (státy, jež ponesou náklady). Každá analýza nákladů a přínosů obsahuje citlivostní analýzy souboru vstupních dat, datum uvedení jednotlivých projektů v téže analyzované oblasti do provozu a další důležité parametry.

(12)  Provozovatelé přenosových, přepravních a skladovacích soustav a terminálů zkapalněného a stlačeného zemního plynu a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat.

(13)       U modelu společného trhu s elektřinou a zemním plynem a sítě stanoveného v čl. 12 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.

PŘÍLOHA VIOBECNÉ ZÁSADY TRANSPARENTNOSTI A ÚČASTI VEŘEJNOSTI

(1)         Příručka postupů podle čl. 10 odst. 1 specifikuje minimálně:

a)      příslušné právo, z něhož vycházejí rozhodnutí a stanoviska týkající se jednotlivých typů relevantních projektů společného zájmu, včetně práva v oblasti životního prostředí;

b)     příslušná rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

c)      název a kontaktní údaje příslušného orgánu, dalších orgánů a hlavních dotčených zúčastněných stran;

d)     pracovní postupy popisující jednotlivé fáze procesu včetně orientačního časového rámce a stručný přehled fází rozhodovacího procesu;

e)      informace o rozsahu, struktuře a úrovni podrobnosti dokumentů, které mají být předloženy spolu s žádostí o rozhodnutí, včetně kontrolního seznamu;

f)      fáze a prostředky umožňující účast široké veřejnosti na tomto procesu.

(1a)  V podrobném harmonogramu podle čl. 11 odst. 2 písm. b) se uvede alespoň následující:

a)     rozhodnutí a stanoviska, která je nutno získat;

b)     pravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;

c)      jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

d)     hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato;

e)      zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

(2)         Pro zvýšení účasti veřejnosti v procesu udělování povolení, zajištění informací pro veřejnost a dialogu s ní je nutno v předstihu uplatnit tyto zásady:

a)  Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi, kdy je stále ještě možné zohlednit potenciální obavy veřejnosti, rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.

b)     Příslušné orgány zajistí v případech, kdy to bude možné, sloučení postupů veřejných konzultací pro projekty společného zájmu. Každá veřejná konzultace se týká všech předmětů vztahujících se k příslušné fázi řízení a jeden předmět vztahující se k příslušné fázi řízení nelze řešit v rámci více než jedné veřejné konzultace; jedna veřejná konzultace se však může konat na více než jednom zeměpisném místě. Předměty veřejné konzultace jsou jasně uvedeny v oznámení o veřejné konzultaci.

c)  Vznášet připomínky a námitky je přípustné pouze v období od zahájení veřejných konzultací do uplynutí termínu uzávěrky.

(3)         Koncepce účasti veřejnosti obsahuje minimálně informace o:

a)      dotčených oslovených zúčastněných stranách;

b)     plánovaných opatřeních, s obecným uvedením návrhů dat a míst konání zvláštních schůzek;

c)      časové ose;

d)     lidských zdrojích přidělených na jednotlivé úkoly.

(4)         V rámci veřejné konzultace, která má být provedena před podáním dokumentace žádosti, příslušné strany minimálně:

a)  zveřejní informační leták v rozsahu maximálně 15 stran, který bude obsahovat jasný a výstižný nástin účelu a předběžný časový harmonogram projektu, vnitrostátní plán rozvoje sítí zohledňující ▌alternativní možnosti, očekávané dopady včetně dopadů přeshraniční povahy a možná opatření ke zmírnění rizik, jež se zveřejní před zahájením konzultací; v informačním letáku se dále uvedou internetové adresy platformy pro transparentnost podle článku 17 a příručky postupů podle bodu 1;

b)     informují všechny dotčené zúčastněné strany o projektu prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 10 odst. 7 a jiných vhodných informačních prostředků;

c)      písemnou formou pozvou dotčené zúčastněné strany na zvláštní schůze, při nichž budou projednány problémy.

(5)  Internetové stránky projektu obsahují minimálně:

-a)    informační leták uvedený v bodě 4;

(a)    netechnický a pravidelně aktualizovaný souhrn v rozsahu maximálně 50 stran, který bude odrážet aktuální stav projektu a v případě aktualizace jasně vyznačí změny v předchozích verzích;

b)     plánování projektu a veřejných konzultací s jasným uvedením dat a míst veřejných konzultací a jednání a předpokládaných předmětů relevantních pro tato jednání;

c)      kontaktní údaje s cílem získat úplný soubor dokumentace žádostí;

d)     kontaktní údaje za účelem předávání připomínek a námitek v průběhu veřejných konzultací.

▌

________________________

• [1]  Úř. věst. C 0000, 0.0.2012, s. 0.
• [2]  Úř. věst. C 0000, 0.0.2012, s. 0.
• [3]  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 138.
• [4] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [5]           Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125.
• [6]           Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 143.
• [7]  Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne ...
• [8]           Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.
• [9]           Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
• [10]           Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.
• [11]          Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.
• [12]          Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
• [13]          Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.
• [14]          Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
• [15]          Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
• [16]          Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
• [17]          Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
• [18]          Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.
• [19]          Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.
• [20]            Schválená jménem Evropských společenství rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).
• [21]          Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
• [22]          Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31.
• [23] ^*          Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající dvanácti měsícům od vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [24] ^*         Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající šesti měsícům od vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [25] ^*            Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající dvěma letům od vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [26]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).
• [27]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1).
• [28] ^*         Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [29]          Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.
• [30]          Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.
• [31] ^*          Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající šesti měsícům po vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [32] ⁺             Úř. věst.: vložte prosím číslo a datum zveřejnění tohoto nařízení.
• [33] ⁺⁺            Úř. věst.: vložte prosím odkazy na zveřejnění tohoto nařízení.
• [34] ^*             Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající 24 měsícům od vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [35] ⁺              Úř. věst.: vložte prosím číslo a datum zveřejnění tohoto nařízení.
• [36] ⁺              Úř. věst.: vložte prosím odkazy na zveřejnění tohoto nařízení.
• [37] ^*          Úř. věst.: vložte prosím číslo tohoto nařízení.
• [38] ⁺              Úř. věst.: vložte prosím číslo a datum zveřejnění tohoto nařízení.
• [39] ⁺⁺           Úř. věst.: vložte prosím odkaz na zveřejnění tohoto nařízení.
• [40] ^*              Úř. věst.: vložte, prosím, číslo tohoto nařízení.
• [41] ^*             Úř. věst.: vložte prosím datum, tj. první den v měsíci následujícím po měsíci vstupu tohoto nařízení v platnost.
• [42]          Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.
• [43]          Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.
• [44]          Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.
• [45]          Je podmíněno přistoupením Chorvatska a platí ode dne tohoto přistoupení.
• [46] ^*            Úř. věst.: vložte prosím datum odpovídající osmi měsícům od vstupu tohoto nařízení v platnost.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Stávající souvislosti

Udržitelná, bezpečná, zajištěná a dostupná energie je jednou z velkých výzev, která spojuje Evropany z nejrůznějších sfér, od občanské společnosti až po osoby s rozhodovací funkcí, průmysl a ochránce životního prostředí. Navzdory tomu zaznamenala evropská energetická politika jen pomalý pokrok, na evropské úrovni jsou na ni vyčleňovány jen nevelké prostředky a na významu získala teprve nedávno, v Lisabonské smlouvě. Přestože Komise vytyčila v rámci energetické politiky řadu ambiciózních cílů, mezi něž patří konkurenceschopnost, zabezpečení dodávek, udržitelnost a dekarbonizace, jsme stále v situace, kdy vnitřní trh s energií není dostatečně integrovaný, některé geografické oblasti jsou do značné míry izolované, přístup k diverzifikovaným zdrojům energie, které přispívají k bezpečnosti dodávek energie, je nedostatečný a spotřebitelé i podniky postrádají hmatatelné výsledky v podobě příznivých cen a udržitelnosti. Celkový obraz této situace a značný stupeň vzájemné závislosti členských států si žádá celoevropský přístup. Musí být přijímána rychlejší, rozhodnější a koordinovanější opatření a je nezbytné, aby Evropa posílila svou úlohu v oblasti koordinace a integrace vnitrostátních snah.

Politické souvislosti

Evropská energetická politika si do roku 2020 stanovila jasné cíle: 20% snížení emisí skleníkových plynů (GHG), 20% podíl konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, 20% zvýšení energetické účinnosti. Mezi prováděcí právní předpisy patří směrnice o systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů[1], směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[2], směrnice o zachycování a ukládání oxidu uhličitého[3], nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu[4], třetí energetický balíček[5] a směrnice o energetické účinnosti, která je v současné době předmětem jednání mezi Parlamentem a Radou. Třetí energetický balíček představoval důležitý první krok na cestě k integrovanějšímu evropskému energetickému systému. Inspirativním dokumentem pro vytvoření návrhu komplexní politiky energetické sítě se stala také nedávná, z vlastního podnětu předložená zpráva o prioritách energetických infrastruktur pro rok 2020 a na další období (2011/2034(INI))[6].

Překážky fungování přeshraničního trhu s energií

I přes jistý pokrok, jehož se podařilo v nedávné době dosáhnout, stále ještě existují překážky, které brání vzniku konkurenčního tržního prostředí: významné mezery mají středoevropské sítě pro přenos elektřiny. Přestože Rada stanovila jednotlivým členským státům minimální cíle v oblasti propojování sítí, tak aby do roku 2005 představovalo propojení elektroenergetických sítí 10 % stávající výrobní kapacity,tak ani v roce 2010 se devíti členským státům nepodařilo této úrovně dosáhnout. Objem přenášené elektřiny se zvýšil o méně než polovinu, stejně jako tomu bylo i v předchozím desetiletí. Významně narostly rozdíly mezi průměrnými cenami plynu. Jen v souvislosti s druhým balíčkem pro vnitřní energetickou politiku probíhalo na začátku roku 2011 více než 60 řízení pro nesplnění povinnosti. Co se týče provedení třetího energetického balíčku, jejíž lhůta již uplynula (dne 3. března 2011), vydala Evropská komise v nedávné době osm odůvodněných stanovisek, v nichž naléhavě vyzývá osm členských států, aby splnily své prováděcí povinnosti.

Překážky rozvoje přeshraniční energetické infrastruktury

Nové okolnosti energetické politiky s sebou nesou velkou potřebu budování nových infrastruktur. Jen v případě energetické infrastruktury s přeshraničním význam dosahuje odhadovaný objem investic, které bude třeba provést do roku 2020, výše 200 miliard EUR. Velmi zdlouhavé (v průměru 12 let) vnitrostátní postupy povolování energetických infrastruktur však stále často brání realizaci projektů a odrazují od investičních rozhodnutí v situaci, kdy narůstá odpor veřejnosti i zpoždění; v situaci, kdy uprostřed hluboké finanční krize nedostatek vhodných finančních nástrojů brání investicím.

Sporné otázky v návrhu nařízení o energetické infrastruktuře

Nové nařízení je pozitivní a důležitou iniciativou, jejímž cílem je urychlení vzniku vnitřního trhu s energií a uskutečnění cílů politiky EU v oblasti energetiky a klimatu. Díky uvolnění značného objemu investic může přispět ke znovuoživení hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst v EU.

Návrh obsahuje plán modernizace a propojení energetických sítí. V oblasti elektroenergetiky stanovuje jako cíl zvýšení integrace trhu a konkurenceschopnosti, zabezpečení soustav a integraci energie z obnovitelných zdrojů, řešení problému decentralizované a nenastavitelné výroby energie za využití inteligentních sítí, připojení ke skladovacím zařízením a elektrickým dálnicím. V oblasti plynárenství lze dosáhnout bezpečnosti dodávek energie diverzifikací jejich zdrojů a tras, skladováním zkapalněného zemního plynu (LNG) a budováním obousměrného potrubí. Návrh rovněž podporuje dodávky surové ropy do zemí, které nemají přístup k moři, a budování potrubí pro zachycování a skladování uhlíku, které spojuje výrobní a skladovací zařízení.

Návrh vymezuje devět prioritních zeměpisných koridorů a tři tematické prioritní oblasti, stanoví pravidla pro identifikaci projektů společného zájmu a v každém členském státě zřizuje jediný orgán (fungující jako kontaktní místo pro celou agendu), který dohlíží na postupy povolování projektů společného zájmu a snaží se urychlit jejich průběh; navrhuje, aby pořadí projektů společného zájmu bylo stanoveno na základě analýzy nákladů a přínosů a aby na základě této analýzy byly stanoveny investiční náklady s ohledem na přeshraniční polohu místa, pokud by měl pro ně daný projekt přínos, rizikovějším projektům poskytuje pobídky a určuje podmínky způsobilosti k získání finanční pomoci Unie prostřednictvím nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Tuto právní úpravu projektů lze zlepšit v několika oblastech:

a) Cílem procesu výběru projektů společného zájmu musí být evropeizace sítí

Předkládání návrhů provozovatelů přenosových a přepravních soustav (TSO) a jejich analýza, kterou provádějí regionální skupiny, se řídí postupem zdola nahoru. Nově definován byl pojem předkladatele projektu a vyjasněna byla též otázka, jakým způsobem mají předkládat regionálním skupinám své zprávy. Řízení regionálních skupin, které odpovídají za výběr projektů veřejného zájmu, vypouští podrobná ustanovení týkající se rovnováhy sil zúčastněných stran, rozhodovacích procesů a mechanismů řešení sporů; při nedávných jednáních, která v souvislosti s otázkou řízení regionálních skupin proběhla na půdě Rady, byl zdůrazněn zájem členských států na zajištění národních „strategických zájmů“. Tato otázka má velký význam pro rozvoj jakékoli evropské infrastruktury.

Zajištění společného evropského zájmu by při výběru projektů mělo mít větší váhu než jednotlivé zájmy. Proces výběru projektů společného zájmu by měl probíhat v souladu s třetím legislativním balíčkem a desetiletým plánem Společenství pro rozvoj sítě, přičemž evropská perspektiva vnitřního trhu, určovaná pohledem shora, by měla doplňovat silně zakořeněný přístup zdola nahoru a přístup členských států. Významnou úlohu by měla plnit Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), a to zejména pokud jde o zajišťování koordinace a souvislého rozšiřování sítí, hospodářsky účinných investic a zohlednění perspektivy spotřebitelů. Výběr projektů a jejich sloučení do skupin na regionální a následně i celounijní úrovni, při němž bude zohledňován větší počet kritérií a analýza nákladů a přínosů, napomůže objektivitě a konsenzuálnosti postupu sestavování seznamu projektů společného zájmu.

b) Návrh vytváří účinné nástroje pro budování infrastruktury

Rozvoj a budování přeshraniční infrastruktury energetických sítí naráželi v minulosti na řadu překážek, a očekává se, že ani do budoucna tomu nebude jinak, protože se jedná o citlivou rovnováhu mezi subsidiaritou a společným evropským zájmem.

Návrh se snaží najít v rámci tohoto procesu určitou cestu: popis prioritních koridorů objasní očekávaný přínos jednotlivých regionů k plnění cílů energetické politiky; rozhodovací procesy založené na konsensu uvnitř regionálních skupin budou předcházet jednostranným blokádám; účinnější způsob udělování povolení, tříletá lhůta a vymahatelné kontaktní místo pro vnitrostátní orgány, kde se budou vydávat povolení projektů, představují v rámci tohoto postupu klíčové nástroje; některé problémy by navíc mohly vyřešit i zvláštní pravomoci, které by byly přiděleny evropským koordinátorům a které by jim umožňovaly sledovat projekty, které se potýkají s realizačními obtížemi. Návrh dále počítá také s tím, že pokud by předkladatelé projektů nebyli schopni realizovat své projekty v plánovaných lhůtách, s výjimkou důvodů, které nemohli ovlivnit, a při realizaci těchto projektů došlo k závažným zpožděním, byly stanovené jasně vymezené lhůty a postupy, které by umožnily zapojit do jejich realizace nové předkladatele projektů, kteří by buď přispěli svým úsilím, nebo by tyto projekty převzali.

Máme-li zajistit územní soudržnost Unie, potřebujeme účinné nástroje, s jejichž pomocí budeme schopni překonat prohlubující se zeměpisné rozdíly a izolovanosti. K zajištění účinnosti stanovených opatření a překonání překážek je nutno zavést nástroje, které umožní zaměřit činnost zúčastněných stran tak, aby byla v souladu se společnými cíli soudržnosti a které sníží administrativní zátěž spojenou s budováním přeshraničních sítí.

c) Návrh přináší další podporu spolupráce a koordinace provozovatelů sítí, aby přinášela očekávané výsledky

Různé členské státy plní cíle evropské politiky týkající se rozsáhlejšího propojení a výroby energie z obnovitelných zdrojů různě rychlým tempem. Dojde-li k tomu, že evropské prostředky budou přidělovány členským státům, které dosáhly malého pokroku, vznikne tím pro tyto členské státy morální riziko, protože ti, kdo mají zpoždění, budou těžit z náskoku těch, kdo je předešli, a čekat na investiční pobídky. Pokud by bylo možné, aby se na realizaci projektů financovaných z evropských prostředků podílel větší počet provozovatelů (3+), zvýšila by se tím tolik potřebná spolupráce mezi provozovateli přenosových a přepravních sítí, využitelnost získaného know-how, důvěra mezi tržními aktéry a rychlost integrace trhu.

Spolupráce a lepší systémová správa je nezbytnou podmínkou pro zajištění toho, aby provozovatelé přenosových a přepravních soustav využívali a provozovali energetické sítě optimálním způsobem. Narůstající technologická složitost nové skladby zdrojů energie, daná významným podílem energie z obnovitelných zdrojů, zvýšila v sítích závislých na větším počtu zdrojů riziko nedostatečné koordinace, nebo dokonce i přerušení dodávek energie. Shromažďování a monitorování informací o přeshraničním obchodu s energií se může stát významným nástrojem pro účinné provozování sítí energetické infrastruktury a rovněž i pro budoucí plánování. Velký význam má rovněž optimalizace využívání infrastruktury z hlediska spotřebitelů. ENTSO pro elektřinu a ENTSO pro plyn předloží Komisi návrhy koncepce a náležité provádění a v reálném čase probíhající koordinace provozu evropské energetické struktury.

d) Zvyšování objemu investic

Klíčovým faktorem je uvolnění soukromých investic. Návrh předpokládá vytvoření mechanismu pro přidělování přeshraničních nákladů v závislosti na přínosech zúčastněných členských států. Nařízení obsahuje ustanovení, na jejichž základě získávají vnitrostátní regulační orgány určitou úlohu při vytváření investičních pobídek odpovídajících rizikům, která nesou předkladatelé projektů. Může se ukázat, že ke zvýšení objemu investic bude nezbytné vytvořit jasnější evropské pokyny nebo stanovit jako měřítko určité osvědčené postupy.

Neobchodní životaschopnost zůstala klíčovým kritériem způsobilosti k získání finanční podpory EU v rámci nástroje pro propojení Evropy (CEF), což má zásadní význam jako způsob, jak předejít narušování trhu a omezit veřejnou podporu pouze na ty projekty, které mají pozitivní externality, v rámci tržních mechanismů by je však nebylo možné realizovat. Velmi důležitým nástrojem se stane těsná vazba mobilizace prostředků ze soukromých zdrojů pro účely jejich investování do projektů společného zájmu na finanční nástroje, které jsou součástí nástroje pro propojení Evropy (CEF). Strukturální fondy budou vedle toho sloužit k financování inteligentních sítí pro distribuci energie, které mají místní nebo regionální význam. Tyto dva zdroje financování se tedy budou vzájemně doplňovat. Členské státy by se měly na druhé straně řídit evropskými pravidly trhu s energií, aby mohly využívat evropské nástroje financování v rámci nástroje pro propojení Evropy (CEF).

• [1]  Směrnice 2009/29/ES.
• [2]  Směrnice 2009/28/ES.
• [3]  Směrnice 2009/31/ES.
• [4]  Nařízení (EU) č. 994/2010.
• [5]  Směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES a nařízení (ES) č. 713/2009, 714/2009 a 715/2009.
• [6]  Zpravodaj: Francisco Sosa Wagner.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (11. 6. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

Navrhovatel: Philippe Lamberts

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel vítá návrh hlavních směrů transevropské energetické infrastruktury, který předložila Evropská komise.

Jak Komise uvádí, určuje tato iniciativa omezený počet transevropských prioritních koridorů a oblastí na období do roku 2020 i na další období. Vztahuje se na elektrické a plynárenské sítě i na infrastrukturu pro přepravu ropy a oxidu uhličitého, kde jsou opatření Evropské unie nejvíc zapotřebí. Jejím cílem je naplnit tyto priority prostřednictvím:

1.  zjednodušení postupů při udělování povolení u projektů společného zájmu s cílem výrazně tyto postupy zkrátit a zvýšit účast veřejnosti na realizaci těchto projektů a zlepšit přijímání těchto projektů ze strany veřejnosti,

2.  usnadnění regulačního ošetření projektů společného zájmu v oblasti elektřiny a plynu přidělováním nákladů v závislosti na jejich přínosech a zajištěním souladu povolených výnosů a podstupovaných rizik,

3.  zajištění provádění projektů společného zájmu poskytnutím nezbytné tržní podpory a přímé finanční podpory ze strany EU. V tomto druhém ohledu návrh stanovuje základ pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska poskytnutí finanční pomoci EU v rámci nástroje pro propojení Evropy, který je předmětem samostatného legislativního návrhu.

Pozměňovací návrhy by měly vyjasnit některé pojmy používané v nařízení a zvýšit koherenci s jinými právními předpisy EU (zejména s ustanoveními o hodnocení dopadů na životní prostředí a s předpisy o strukturálních fondech), stejně jako se strategií EU2020, neboť ta sleduje několik vzájemně provázaných cílů v oblasti ochrany klimatu a energetiky, a s dalšími scénáři rozvoje, např. s těmi, o kterých se hovoří v Energetickém plánu do roku 2050 (Roadmap 2050).

Vzhledem k tomu, že EU nemá k dispozici dostatek finančních zdrojů, které jsou nutné k masivním investicím do projektů společného zájmu, předkládáme pozměňovací návrhy, které by měly zajistit, aby se na financování spravedlivou měrou podílel i soukromý sektor.

Klíčem k nařízení je analýza přínosů a nákladů. Navrhovatel soudí, že je třeba rozvést ustanovení o metodologii, která jsou obsažena v příloze – tato ustanovení by měla podrobně popisovat ukazatele nákladů a přínosů. Vzhledem k délce časového rámce pro realizaci projektů a jejich dlouhé předpokládané životnosti mají zásadní význam diskontní sazby, které se budou používat při výpočtu těchto parametrů. Navrhuji proto, aby Komise používané diskontní sazby pravidelně zveřejňovala. Protože je třeba zohlednit zvláštní externí náklady spojené s jednotlivými projekty, bude k diskontním sazbám připočtena riziková přirážka, jejíž výši stanoví realizátoři projektů po konzultaci se zúčastněnými stranami. Tím získají zúčastněné strany, zejména občané bydlící v blízkosti míst, kde budou projekty realizovány, motivaci k účasti na diskusích.

Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav by měly před tím, než předloží svou metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři na úrovni EU, zohlednit příspěvky, které jim poskytnou Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská pozorovací síť pro územní plánování. Díky tomu přijmou evropské sítě provozovatelů ještě před stanovením metodiky jednotné parametry týkající se životního prostředí a územního plánování.

Obsah zprávy, kterou předkladatelé projektů podávají, se rozšiřuje a bude zahrnovat i další informace, např. údaje o příspěvku strukturálních fondů k realizaci projektů a přehled nákladů ve srovnání s původními odhady.

Pokud skutečné náklady překročí odhad nákladů o 20 % a více, Komise bude moci vyjmout daný projekt ze seznamu způsobilých projektů.

Navrhovatel se domnívá, že to, aby určitý projekt mohl být označen za „projekt společného zájmu“, by nemělo být podmíněno tím, že je zahrnut do desetiletého plánu rozvoje sítě.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.	(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy a zároveň ji připravit na propojení s regiony, které se vyznačují velkou výrobní kapacitou energie z obnovitelných zdrojů a vysokým potenciálem ke skladování elektřiny.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.	(11) Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy, který je způsoben rychlejším a komplexnějším rozvojem obnovitelných zdrojů energie a úsilím o dosažení cílů Unie, jimiž je snížit emise skleníkových plynů o 20 %, zlepšit energetickou účinnost o 20 % a zvýšit podíl obnovitelných energetických zdrojů na spotřebě energie na 20 %, to vše do roku 2020, a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) V rámci transevropského systému energetické infrastruktury by měla mít zařízení pro skladování energie a pro kapalný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG) důležitou úlohu pro zajišťování dodávek prostřednictvím distribuce akumulované energie. Z toho důvodu představuje rychlý rozvoj zařízení pro skladování energie významnou součást fungující sítě infrastruktury.
	Při výstavbě a provozu projektů pro skladování elektřiny z vodních elektráren nebo zařízení pro skladování energie je nutné zabránit narušení hospodářské soutěže účtováním síťových sazeb, které k těmto zařízením přistupuje jako ke konečným spotřebitelům.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES.	(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. „Prioritní status“ je možné přidělit regionálním nebo vnitrostátním projektům v případě, že se tím přispěje k zajištění integrace obnovitelných zdrojů energie a k ochraně hospodářské soutěže. K tomu patří i projekty zahrnující třetí země (např. Švýcarsko). Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Zřízení jednoho příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval nebo koordinoval všechny postupy při udělování povolení (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy.	(21) Zřízení jednoho příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval nebo koordinoval všechny postupy při udělování povolení (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Protože zřízení tohoto orgánu by nemělo způsobit nárůst výdajů daňových poplatníků, je třeba prostředky získat přerozdělením stávajících zdrojů.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) prokázal přidanou hodnotu využití soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie.	(29) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) prokázal přidanou hodnotu využití soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie. Příslušná opatření by měla čerpat ze zkušeností získaných během pilotní fáze po zavedení projektových dluhopisů, jejichž prostřednictvím jsou projekty v oblasti infrastruktury financovány.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie, plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací v rámci navrhovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost s financováním z nástrojů v rámci jiných unijních politik. Energetickou infrastrukturu evropského významu bude financovat zejména nástroj pro propojení Evropy, zatímco strukturální fondy budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Tyto dva zdroje financování se tedy budou vzájemně doplňovat.	(30) Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie, plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací v rámci navrhovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Je třeba vzít v úvahu, že nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže, především mezi projekty, které přispívají k realizaci stejného prioritního koridoru Unie. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost s financováním z nástrojů v rámci jiných unijních politik. Energetickou infrastrukturu evropského významu bude financovat zejména nástroj pro propojení Evropy, zatímco strukturální fondy budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Tyto dva zdroje financování se tedy budou vzájemně doplňovat.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(30α) V nynějším klimatu hospodářské krize by rozdíly v ratingu členských států a investorů mohly vést ke vzniku nerovnováhy a stát se závažnou překážkou financování projektů. Zásadní význam pro překonání této nerovnováhy má poskytnutí finančních prostředků Unie, neboť zajistí, že nebude ohrožena realizace projektů infrastruktury, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení – zejména s ohledem na skutečnost, že značnou část nezbytných finančních prostředků na energetickou infrastrukturu v nadcházejícím desetiletí poskytne soukromý sektor.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(32a) Jakmile Rada a Komise posoudí, zda je pokrok na cestě k dosažení střednědobého rozpočtového cíle dostatečný, přičemž rovněž přezkoumá růstovou křivku vládních výdajů, souhrnné výdaje by neměly zahrnovat výdaje na úroky, výdaje na programy Unie, které jsou v celé výši kryty z fondů EU, a nediskreční změny výdajů na podporu v nezaměstnanosti dle článku 5 nařízení Rady ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik1.
	____________________
	1 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s.1.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 1. – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Tímto nařízením nejsou dotčeny tyto předpisy a úmluvy:
	– směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí1;
	– směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí2;
	– směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky3,
	– směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin4,
	– směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků5;
	– Aarhuská úmluva;
	– Úmluva z Espoo.
	____________________
	1 Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.
	2 Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.
	3 Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
	4 Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
	5 Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh upřesňuje, že ostatní právní předpisy EU normálně platí.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.	1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise. Tento seznam je přezkoumáván a aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.	1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise po konzultaci s členskými státy. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky.První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.
Odůvodnění
Mělo by jít o proces konzultací ve všech fázích.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Každá skupina vypracuje vlastní seznam navrhovaných projektů společného zájmu postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje.	3. Každá skupina vypracuje vlastní seznam navrhovaných projektů společného zájmu postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Skupiny přijímají tento seznam prostou většinou členů. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt vykazuje ekonomickou, sociální a environmentální životaschopnost a dále	b) projekt je podle ekonomických, sociálních a environmentálních kritérií životaschopný a dále
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) projekt zahrnuje cíle Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména články 170 a 171, a je s nimi v souladu.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému,	– integrace trhu, mimo jiné zmírněním dopadů izolovanosti regionů v Unii, hospodářská soutěž a pružnost systému,
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– interoperabilita a bezpečný provoz systému;	– zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability a bezpečného provozu systému;
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– velká výrobní kapacita energie z obnovitelných zdrojů a vysoký potenciál ke skladování;
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– integrace trhu, interoperabilita a pružnost systému,	– integrace trhu, mimo jiné zmírněním dopadů izolovanosti regionů v Unii, interoperabilita a pružnost systému,
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Při seřazování projektů, které přispívají k naplnění téže priority, je nutno věnovat patřičnou pozornost naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, dále udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie, počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, a jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty. U projektů, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), je třeba věnovat náležitou pozornost také počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.	4. Při seřazování projektů, které přispívají k naplnění téže priority, je nutno věnovat patřičnou pozornost naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, udržitelnost a bezpečnost dodávek energie a pružnost a odolnost systému, přínosu projektu, co se týče efektivity vynaložených nákladů a přidané hodnoty v oblasti pracovních míst a počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty a potenciálu k podpoře inovací. Zohlední se ukazatele uvedené v příloze V bodě 5, které umožňují, aby byla provedena analýza přínosů a nákladů projektu. Za tímto účelem mohou být tyto ukazatele součástí harmonizovaného rámce stanoveného Komisí. U projektů, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), je třeba věnovat náležitou pozornost také počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 4. – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Projekty, do nichž je zapojen alespoň jeden členský stát, který se potýká s vážnými problémy v oblasti finanční stability nebo jemuž tyto problémy hrozí, nebo členský stát, který požádal o finanční pomoc v souladu s nařízením (EU) č. .../2012 nebo již tuto pomoc přijímá, budou mít při seřazování projektů společného zájmu status nejvyšší priority.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Agentura a skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace poskytované v souladu s odstavci 3, 4 a 5, ověřovat si poskytnuté informace na místě a svolávat jednání s příslušnými stranami. Skupiny mohou také požádat agenturu o přijetí opatření, která by usnadnila uskutečňování projektů společného zájmu.	2. Agentura a skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace poskytované v souladu s odstavci 3, 4 a 5, ověřovat si poskytnuté informace na místě a svolávat jednání s příslušnými stranami. Skupiny mohou také požádat agenturu o přijetí opatření, která by usnadnila uskutečňování projektů společného zájmu. O podání žádostí rozhodují skupiny prostou většinou členů.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) rozpisu doposud vynaložených nákladů a aktuálním odhadu nákladů na projekt v budoucnu, k čemuž bude připojena analýza a popis toho, jak lze tyto náklady porovnat s odhady v původním prováděcím plánu;
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – písm. b b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) příspěvku na projekt ze strukturálních fondů a z dalších fondů Unie, včetně investic a záruk z Evropské investiční banky.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt již není zahrnut do desetiletého plánu rozvoje sítě;	vypouští se
Odůvodnění
Zařazení projektu do desetiletého plánu rozvoje sítě by nemělo být podmínkou toho, aby mohlo jít o projekt obecného zájmu. Jinak by nemohly být nikdy realizovány projekty, které sice mají velkou evropskou přidanou hodnotu, avšak nemají o ně zájem dotčené členské státy (tj. alespoň jeden z nich).
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) výše vynaložených nákladů o 30 % přesahuje náklady odhadované v prováděcím plánu pro dané období, nelze-li tento nárůst zdůvodnit faktory, na něž nemají projektoví manažeři vliv.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 5. – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Komise předkládá každoročně Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu na základě údajů vztahujících se k odstavcům 2 až 7.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. S cílem dodržet časové lhůty stanovené v článku 11 a snížit administrativní zátěž v souvislosti s uskutečněním projektů společného zájmu členské státy do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijmou opatření vedoucí k racionalizaci postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z unijních právních předpisů.	4. S cílem dodržet časové lhůty stanovené v článku 11 a snížit administrativní zátěž v souvislosti s uskutečněním projektů společného zájmu členské státy do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijmou závazná opatření vedoucí k racionalizaci postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z unijních právních předpisů.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování adekvátních opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU.	Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování adekvátních závazných opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.	1. Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav předloží do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost a po konzultaci s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování (ESPON) agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.	1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU s ohledem na příslušné scénáře rozvoje u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Metodika se použije na analýzu nákladů a přínosů v rámci všech následujících desetiletých plánů rozvoje sítě pro elektřinu nebo plyn zpracovaných sítí ENTSO pro elektřinu či zemní plyn podle článku 8 nařízení ES) 714/2009 a nařízení ES) 715/2009.	7. Metodika se použije na analýzu nákladů a přínosů v rámci všech následujících desetiletých plánů rozvoje sítě pro elektřinu nebo plyn zpracovaných sítí ENTSO pro elektřinu či zemní plyn podle článku 8 nařízení (ES) 714/2009 a nařízení (ES) 715/2009, přičemž hlavní výsledky analýzy příslušných scénářů z hlediska nákladů a přínosů musí být součástí konzultací a závěrečných zpráv desetiletých plánů rozvoje sítě.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Investiční náklady spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 ponese provozovatel (provozovatelé) přenosové soustavy členského státu (členských států), na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti.	1. Investiční náklady spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až e) a v příloze II bodě 2 ponesou provozovatelé přenosové soustavy členských států, na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 4 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Předkladatelé) projektů společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně průběžně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny. Jakmile projekt společného zájmu vybraný na základě článku 3 a spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatel projektu příslušným vnitrostátním regulačním orgánům žádost o investici do projektu včetně přeshraničního přidělení nákladů společně s:	Předkladatelé projektů společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až e) a v příloze II bodě 2 všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně průběžně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny. Jakmile projekt společného zájmu vybraný na základě článku 3 a spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až e) a v příloze II bodě 2 dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatel projektu příslušným vnitrostátním regulačním orgánům žádost o investici do projektu včetně přeshraničního přidělení nákladů společně s:
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 5 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektu (projektů) v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.	Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské náklady a přínosy projektů v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 5 – pododstavec 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Pokud jsou v síťových sazbách zahrnuty náklady na projekt, odečítají se ze síťových sazeb příjmy z poplatků za přetížení na přenosových vedeních, které jsou součástí projektu. Pokud jsou příjmy z poplatků za přetížení zahrnuty do jiných sazeb za přenos, použije se stejný poměr jako při přidělování nákladů.
Odůvodnění
Touto změnou se zjednoduší jednání mezi předkladateli projektů o dohodách o rozdělení nákladů, protože značná část příjmů bude rozdělena v poměru k nákladům. Tím se vyřeší námitky vnitrostátních regulačních orgánů, že by mohlo dojít k tomu, že jejich spotřebitelé ponesou náklady, z nichž by mohli mít prospěch spotřebitelé v zahraniční.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, s výjimkou projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu a pokud tato rizika nejsou zahrnuta do výjimky podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo článku 17 nařízení ES) č. 714/2009, zajistí vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu za současného uplatnění čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení ES) č. 715/2009.	1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, s výjimkou projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, zařízení pro skladování zemního plynu a zařízení pro LNG, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu a pokud tato rizika nejsou zahrnuta do výjimky podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009, zajistí vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu za současného uplatnění čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.
	Pokud jde o úhrady síťových sazeb, k projektům skladování elektřiny z vodních elektráren, zařízením pro skladování zemního plynu a k zařízením pro LNG nelze přistupovat jako ke konečným spotřebitelům, aby nebyla ohrožena jejich konkurenceschopnost.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat takové pobídky zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 12 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladateli (předkladatelům) projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.	2. Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat takové pobídky zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 12 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatel předkladatelům projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, a rozvojová rizika.
Odůvodnění
U projektů přenosových soustav vybudovaných jako součást RAB (regulatory asset base) zajišťují vnitrostátní regulační orgány a unijní rámce vhodnou odměnu. Tím čelí riziku spojenému s nedostatečným krytím nákladů – jinak by totiž poskytovaly nákladné ručení komerčním přenosovým soustavám. Pokud toto nelze považovat za přesvědčivé, cílem tvůrců politiky by mělo být, aby se tyto problémy řešily posilováním důvěryhodnosti, nikoli nabídkami vyšších zisků s cílem snižovat náklady pro spotřebitele.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo	c) pravidla zajištění další návratnosti nebo snižování rizik kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo
Odůvodnění
Pokud by byly společně využívány a dále rozvíjeny regulační přístupy založené na osvědčených postupech a byly řešeny rizikové faktory, na něž investoři nemají vliv, zvýšila by se atraktivita investic do přenosové infrastruktury pro širší spektrum aktérů a současně by se snížila návratnost, kterou je nutné nabízet, aby tyto investice byly atraktivní.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) pokyny vycházející z osvědčených postupů hodnocení rizik spojených s kapitálem, který je do projektu investován, nebo
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Komise může vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku v souladu s čl. 18 odst. 1 až 3 nařízení ES) č. 714/2009 a čl. 23 odst. 1 nařízení ES) č. 715/2009.	6. Komise vydá pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku v souladu s čl. 18 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009. V souvislosti s tím je třeba zohlednit především pravidla pro další návratnost kapitálu v souladu s odst. 3 písm. c) tohoto článku.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy].	1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../... o vytvoření nástroje pro propojení Evropy, s ohledem na:
	– nutnost předejít tomu, aby zejména mezi projekty, které přispívají k realizaci téhož unijního prioritního koridoru, docházelo k narušování podmínek hospodářské soutěže;
	– skutečnost, že hlavním zdrojem finančních prostředků budou soukromé finance nebo finance dotčených hospodářských subjektů.
	Volba finančních nástrojů musí probíhat s ohledem na příslušný projekt. Pro každý projekt nemusí být nutně použitelné všechny možnosti financování.
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], pokud jsou prováděny v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 6 písm. b) nebo pokud splňují následující kritéria:	2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až e) a v příloze II bodě 2, kromě projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], pokud jsou prováděny v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 6 písm. b) nebo pokud splňují následující kritéria:
Odůvodnění
Je vhodné, aby finanční podporu Unie mohly dostávat všechny priority energetické infrastruktury (v tomto případě elektřina). Díky tomu budou zahrnuty i projekty výstavby inteligentních sítí.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 14 odst. 3 a	b) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 14 odst. 3, nebo může-li předkladatel projektu jasně doložit, že finanční náklady jsou neúměrně vysoké nebo že nelze využít tržní financování, protože členský stát nebo členské státy, v nichž má být projekt úplně nebo částečně realizován, čelí mimořádným hospodářským a finančním obtížím;
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Kapitola V a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Kapitola V a – Zkrácené řízení v členských státech, které se potýkají s vážnými problémy nebo jimž tyto problémy hrozí
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Článek 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 15a
	Energetická infrastruktura jako součást makroekonomických ozdravných programů
	1. Součástí technické pomoci zajišťované Komisí členským státům, které se potýkají s vážnými problémy v oblasti finanční stability nebo jimž tyto problémy hrozí, nebo členským státům, které požádaly o finanční pomoc v souladu s nařízením (EU) č. .../2012 nebo již tuto pomoc přijímají, jsou konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány a dotčenými předkladateli projektů, jejichž cílem je:
	a) urychlit provádění projektů společného zájmu zařazených na seznam uvedený v článku 3 v souladu s kritérii naléhavosti uvedenými v čl. 4 odst. 4;
	b) prozkoumat všechny dostupné prostředky, jimiž lze u různých zúčastněných stran zmírnit podmínky financování.
	2. V zájmu provedení odst. 1 písm. a) lze lhůty stanovené v čl. 10 odst. 3, v článku 11, v čl. 13 odst. 5 a čl. 13 odst. 6 zkrátit.
	3. Kvůli striktnímu časovému rámci nesmí být oslabena účast veřejnosti a příslušných zúčastněných stran.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Čl. 16 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	aa) příspěvku projektů společného zájmu k dosažení strategie Unie pro růst a zaměstnanost;
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Článek 16 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy] v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;	b) finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v souladu jednak s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o nástroji pro propojení Evropy] a jednak se strukturálními fondy v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1– bod 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.	(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh, odstranit izolovanost ostrovních elektrických systémů a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Příloha 1 – část 2 – bod 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: regionální plynárenské propojení oblasti Baltského moře, Jadranu, Egejského moře a Černého moře, s cílem zejména posílit diverzifikaci a bezpečnost dodávek zemního plynu.	(2) Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: regionální plynárenské propojení oblasti Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří, s cílem zejména posílit diverzifikaci a bezpečnost dodávek zemního plynu.
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Příloha 1 – část 4– bod 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii;	(11) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, zejména těch, které propojí regiony s velkou výrobní kapacitou energie z obnovitelných zdrojů a vysokým potenciálem ke skladování;
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Příloha III – oddíl 2 – bod 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Každý případný vedoucí projektu může členům příslušné skupiny předložit hodnocení svých projektů s ohledem na jejich přispění k provádění priorit stanovených v příloze I, splnění příslušných kritérií podle článku 6 a jakékoli další informace relevantní z hlediska hodnocení těchto projektů, přičemž pokud projekty splňují kritéria stanovená v článku 4, příloze II a příloze III, musí příslušná skupina ve lhůtě šesti měsíců zaujmout odůvodněné stanovisko k tomu, zda mají být projekty označeny za projekty společného zájmu.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Příloha III – oddíl 2 – bod 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Pokud navržené projekty elektrických přenosových soustav spadající do některé z kategorií uvedených v příloze II bodě 1 písm. a) a b) byly navrženy příslušnými zúčastněnými stranami a splňují alespoň kritéria uvedená v čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 písm. a) a příloze II bodě 1, musí být příslušným skupinám umožněno tyto projekty kontrolovat a projednávat.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Příloha III – oddíl 2 – bod 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Při hodnocení navržených projektů v oblasti elektřiny a zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 každá skupina, aniž jsou dotčena ustanovení bodu 4, vezme v úvahu analýzu navrhovaných projektů v oblasti elektřiny a zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 provedenou v souladu s ustanovením čl. 12 odst. 7 v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické a plynárenské sítě, vyvinutého evropskými sítěmi provozovatelů přenosových a přepravních soustav pro elektřinu a zemní plyn podle článku 8 nařízení ES) 714/2009 a ES) 715/2009.	Při hodnocení navržených projektů v oblasti elektřiny a zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 každá skupina, aniž jsou dotčena ustanovení bodu 4, vezme v úvahu analýzu navrhovaných projektů v oblasti elektřiny a zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 provedenou v souladu s ustanovením čl. 12 odst. 7 v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické a plynárenské sítě, vyvinutého evropskými sítěmi provozovatelů přenosových a přepravních soustav pro elektřinu a zemní plyn podle článku 8 nařízení ES) 714/2009 a ES) 715/2009.
Odůvodnění
Cílem je zahrnout inteligentní sítě.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Příloha 4 – bod 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) u skladování elektrické energie projekt poskytuje skladovací kapacitu umožňující čistou roční výrobu elektrické energie ve výši nejméně 500 gigawatthodin;	b) u skladování elektrické energie projekt poskytuje skladovací kapacitu umožňující čistou roční výrobu elektrické energie ve výši nejméně 500 gigawatthodin nebo [x] % roční výroby elektřiny daného členského státu, podle toho, která hodnota je nižší;
Odůvodnění
500 gigawatthodin je v některých členských státech poměrně vysoká hodnota, a tudíž by mohlo být užitečné dohodnout se i na procentuálním podílu roční výroby elektřiny.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Příloha 4 – bod 1 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) u skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu je cílem projektu přímo či nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení EU) č. 994/2010;	d) u skladování zemního plynu nebo zkapalněného/stlačeného zemního plynu projekt směřuje k přímému zásobování nebo je schopen nepřímo zásobovat nejméně dva členské státy nebo splnit standard pro infrastrukturu (pravidlo N-1) na regionální úrovni v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 994/2010;
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Příloha 5 – bod 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;	a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky (v členských a v sousedících třetích zemích), výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Příloha 5 – bod 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;	a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty s potenciálem ke skladování a projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Příloha V – bod 5 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b) Při provádění analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 13 odst. 4 písm. a) připočte projektový manažer k diskontním sazbám rizikovou přirážku. Tuto rizikovou přirážku stanoví projektový manažer po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami na základě informací uvedených v příloze VI bodě (4).
Odůvodnění
Projektový manažer připočte k harmonizovaným diskontním sazbám rizikovou přirážku odpovídající potřebnosti projektu z hlediska příslušných zúčastněných stran, zejména občanů.

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 15.11.2011
Navrhovatelka)        Datum jmenování	Philippe Lamberts 29.11.2011
Projednání ve výboru	20.3.2012	30.5.2012
Datum přijetí	31.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 0 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Elena Băsescu, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Ivo Strejček, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells
Náhradníkci) přítomnýí) při konečném hlasování	Sophie Auconie, Thijs Berman, Philippe De Backer, Roberto Gualtieri, Danuta Maria Hübner, Olle Ludvigsson
Náhradníkci) (čl. 187 odst. 2) přítomnýí) při konečném hlasování	Margrete Auken

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (9. 5. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

Navrhovatel: Pavel Poc

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Úvod

Evropská komise dne 19. října 2011 představila svůj návrh Nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury. Návrh Komise si klade za cíl zajistit, aby strategické energetické sítě a skladovací zařízení v EU byly dokončeny do roku 2020. Konkrétněji je pak cílem tohoto nařízení úplná integrace vnitřního trhu s energiemi, tedy snaha zajistit, aby do této evropské sítě byly zahrnuty všechny členské státy.

Tento návrh přispívá k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí tím, že Unii umožňuje dosáhnout jejích strategických cílů pro rok 2020 a současně zabezpečuje dodávky a solidaritu mezi členskými státy.

Požadavek na přezkoumání stávající politiky v oblasti transevropských energetických sítí (TEN-E) byl nadnesen ve Sdělení Komise o prioritách energetické infrastruktury do roku 2020 a na další období s tím, že by ji měly posílit nástroje nové politiky v oblasti energetické infrastruktury a že je třeba ji uspíšit a vyčlenit na ni odpovídající finanční prostředky.

Financování

Na vybudování plynovodů a elektrických rozvodných sítí je v příštích deseti letech zapotřebí přibližně 200 miliard EUR. Konkrétně je to pak 140 miliard EUR na přenosové soustavy elektřiny vysokého napětí, na skladování energie a využívání inteligentních sítí, 70 miliard EUR na plynovody, skladování plynu, terminály zkapalněného zemního plynu a infrastrukturu zpětných toků a 2,5 miliardy EUR na infrastrukturu pro přepravu CO₂.

To znamená, že je nezbytné výrazně navýšit stávající objem investic. To by oproti období 2000–2010 vedlo k 30% nárůstu investic do odvětví zemního plynu a ke 100% nárůstu do odvětví elektrické energie.

Určení problémů

Problémy s postupy udělování povolení a nesouhlas veřejnosti patří mezi hlavní důvody, které brání včasnému provádění projektů v oblasti energetické infrastruktury, zejména projektu nadzemního elektrického vedení.

Administrativní postupy jsou složité a neefektivní, a to zejména s ohledem na organizaci postupů a kompetence zúčastněných stran, zůstávají i nadále roztříštěné a nemají jasně stanovené lhůty, počáteční plánování a koordinaci provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

Nesouhlas dotčených obyvatel souvisí s nejasnou přidanou hodnotou projektu, skutečnými nebo domnělými dopady na životní prostředí a krajinu, obavami týkajícími se ochrany zdraví a bezpečnosti a pozdním a nedostatečným zapojením veřejnosti a zúčastněných stran.

V některých členských státech také dochází v souvislosti s postupy poskytování investic do infrastruktury k politickým spekulacím a spekulacím ohledně vlastnictví.

Vliv na životní prostředí

V současnosti plánované energetické infrastruktury musejí být v souladu s dlouhodobými cíli EU v oblasti klimatu a energetiky a s uplatňováním těchto cílů v rámci jednotlivých vnitrostátních energetických politik. Plánování projektů v oblasti energetické infrastruktury by mělo být rovněž plně v souladu se zásadou předběžné opatrnosti.

Návrh musí začleňovat stávající požadavky na ochranu životního prostředí do kontextu energetické infrastruktury. Měly by být upřednostňovány takové zdroje energie, které se obejdou bez společenských a environmentálních nákladů.

S výstavbou, provozem a vyřazováním energetických infrastruktur z provozu jsou kromě kapitálových a provozních nákladů spojeny rovněž značné náklady na ochranu životního prostředí. Tyto náklady na ochranu životního prostředí je třeba zohlednit v analýze nákladů a přínosů podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu. Pro vyhodnocení závažných rizik je zapotřebí provádět důkladné hodnocení vlivu projektů v oblasti energetické infrastruktury na životní prostředí, a to na základě posouzení jednotlivých případů a s ohledem na místní a regionální environmentální podmínky.

Průhlednost a účast veřejnosti

Nové předpisy lépe umožňují občanům zapojovat se do projektů a vyjádřit svůj názor. V nařízení se uvádí, že občané musejí být do postupu udělování povolení zapojováni již ve velmi rané fázi. Dále se v nařízení praví, že je tak třeba učinit dříve, než realizátor projektu předloží formální žádost o povolení. Díky tomuto postupu mohou být zájmy občanů zohledněny ještě v průběhu plánování projektu. V mnoha členských státech je v současné době běžné, že se konzultace s veřejností konají až poté, co byla příslušná dokumentace předána úřadům.

Projekty společného zájmu

Komise za tímto účelem určila 12 prioritních koridorů a oblastí, které zahrnují sítě pro přepravu elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého. Komise navrhuje, aby byl pro projekty, které přispívají k provádění těchto priorit a které byly označeny jako prioritní, zaveden režim společného zájmu. Projekty společného zájmu by měly mít tu výhodu, že postup udělení povolení bude v jejich případě rychlejší a nepřekročí 3 roky.

Doporučení navrhovatele

Navrhovatel vítá návrhy urychlit rozhodování o schvalování infrastruktur i nové předpisy, které občanům umožňují lépe se zapojovat do projektů a vyjádřit svůj názor.

Není ovšem možné, aby projekty v oblasti infrastruktury nepodléhaly právním předpisům pro životní prostředí. Návrh musí v souladu s článkem 11 SFEU zahrnout stávající požadavky na ochranu životního prostředí do kontextu energetické infrastruktury.

Je třeba zaručit kvalitní veřejnou debatu a řádně zohlednit evropské právní předpisy v oblasti životního prostředí.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.	(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy a ve stejném časovém horizontu ji připravit na propojení regionů s vysokou výrobní kapacitou obnovitelné energie a potenciálem skladování energie; Tyto energetické a klimatické cíle by měly být naplněny z hlediska nákladů co nejefektivněji;
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Z environmentálního, sociálního i hospodářského hlediska je nejlepší infrastrukturou ta, která již existuje a kterou není nezbytné budovat. Energetická účinnost je proto významně důležitá: je třeba plně zvážit veškeré pravděpodobné dopady, které by směrnice o energetické účinnosti navrhovaná Komisí (projednávání stále probíhá), měla na snižování potřeby budovat další infrastruktury.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu a udržitelného rozvoje.	(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie a rozvoj infrastruktury inteligentních sítí, která by umožnila vyšší energetickou účinnost a propojení distribuovaných obnovitelných zdrojů energie, však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu založeného na účinném využívání zdrojů a udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Energetická infrastruktura Unie by měla být modernizována, aby se předešlo a aby se zvýšila její odolnost vůči přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro její bezpečnost, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.	(8) Energetická infrastruktura Unie by měla být modernizována pomocí decentralizované struktury směřující k energetické soběstačnosti jednotlivých oblastí, aby se předešlo přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, nepříznivým účinkům změny klimatu a hrozbám pro její bezpečnost, zejména pokud jde o evropské kritické infrastruktury stanovené ve směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru.	(11) Investiční potřeby až do roku 2020 v oblasti infrastruktur pro přenos elektřiny a plynu v evropském měřítku jsou odhadovány přibližně na 200 miliard EUR. Výrazný nárůst objemu investic v porovnání s minulými trendy a naléhavost provádění priorit energetické infrastruktury vyžaduje nový přístup k regulaci a financování energetických infrastruktur, zejména infrastruktur přeshraničního charakteru. Tento přístup by nicméně měl vzít v úvahu mechanismy konsolidace veřejných financí probíhající po celé Unii, upřednostňovat ty projekty společného zájmu, které poskytují skutečnou evropskou přidanou hodnotu, a uznávat případy, kdy je vhodnější, aby intervenovaly orgány členských států a trh.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Určování projektů společného zájmu by mělo být založeno na společných, transparentních a objektivních kritériích s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. U elektřiny a plynu by navrhované projekty měly být součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.	(15) Určování projektů společného zájmu by mělo splňovat společná, transparentní a objektivní kritéria s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. Projekty v oblasti elektřiny a plynu by měly být součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií a zavádět infrastrukturu inteligentních sítí.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Třetí strany, které si přejí do této oblasti investovat, by měly mít možnost požádat o financování a získat finanční prostředky na projekty společného zájmu. Kromě toho by se také měla povzbuzovat partnerství mezi třetími stranami a vládními subjekty, která zahrnou projekty společného zájmu;
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES.	(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, pouze budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES. Případy, kdy lze infrastrukturu minimalizovat prostřednictvím politiky energetické účinnosti nebo kdy je možné modernizovat stávající vnitrostátní a přeshraniční infrastrukturu a kdy je zapotřebí nová infrastruktura, kterou lze vybudovat vedle stávající energetické či dopravní infrastruktury, je nutné stanovit na základě hierarchie významnosti a v zájmu nákladové efektivity.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(22) Navzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.	(22) Navzdory existenci zavedených norem pro účast veřejnosti při rozhodovacích postupech týkajících se životního prostředí jsou zapotřebí další opatření, která zajistí co nejvyšší standardy průhlednosti a náležité účasti veřejnosti u všech příslušných otázek v rámci postupu udělování povolení projektům společného zájmu.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu urychlením procesu udělování povolení a zvyšováním účasti veřejnosti;	(b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu urychlením procesu udělování povolení a stanovením minimálních požadavků na účast veřejnosti;
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.	1. Komise ve spolupráci s členskými státy stanoví celounijní seznam projektů společného zájmu a rozdělí v něm projekty do kategorií podle důležitosti. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013. Komise při sestavování celounijního seznamu rovněž zohlední zvláštní charakteristiky malých ostrovních členských států a vypracuje projekty tak, aby bylo zajištěno, že žádné členské státy nezůstanou po roce 2015 izolovány od evropských sítí zemního plynu a elektřiny a že jejich zásobování energií nebude ohroženo nedostatkem vhodných propojení. Celounijní seznam zahrnuje rovněž tyto projekty.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. S cílem určit projekty společného zájmu Komise zřídí regionální skupinu (dále jen „skupina“) vymezenou v příloze III bodě 1 na základě každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I.	2. S cílem určit projekty společného zájmu Komise zřídí dvanáct regionálních skupin (dále jen „skupiny“) na základě každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Složení každé ze skupin by mělo vycházet z pravidel stanovených v příloze III oddílu 1. Každá skupina vykonává své úkoly podle odsouhlaseného mandátu nebo na základě jednacího řádu a zohledňuje přitom veškeré pokyny, které Komise poskytla na dané téma.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Každá skupina vypracuje vlastní seznam navrhovaných projektů společného zájmu postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje.	3. Každá skupina přijme vlastní regionální seznam projektů společného zájmu, vypracovaný v souladu s postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. U projektů v oblasti elektřiny a plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 poskytne agentura Komisi do dvou měsíců ode dne obdržení seznamů navrhovaných projektů společného zájmu stanovených v odst. 4 prvním pododstavci stanovisko k seznamům navrhovaných projektů společného zájmu, zejména s ohledem na důsledné uplatňování kritérií stanovených v článku 4 v rámci skupin, a výsledky analýzy provedené Evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu (dále jen „ENTSO“) v souladu s přílohou III bodem 2.6.	5. U projektů v oblasti elektřiny a plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 poskytne agentura Komisi do dvou měsíců ode dne obdržení seznamů navrhovaných projektů společného zájmu stanovených v odst. 4 prvním pododstavci stanovisko k seznamům navrhovaných projektů společného zájmu, zejména s ohledem na důsledné uplatňování kritérií stanovených v článku 4 v rámci skupin, a výsledky analýzy provedené Evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu (dále jen „ENTSO“) v souladu s přílohou III bodem 2.6. Komise seznam projektů společného zájmu dokončí a poskytne přitom ke každému projektu podrobné zdůvodnění svého rozhodnutí.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(aa) projekt je v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu;
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(c) projekt se týká alespoň dvou členských států, a to buď tak, že přímo překračuje hranice jednoho nebo více členských států, nebo tak, že se nachází na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1.	(c) projekt se týká alespoň dvou členských států, pokud přímo překračuje hranice na zemi či na moři jednoho nebo více členských států, nebo pokud se nachází na území jednoho členského státu, avšak má výrazný přeshraniční dopad, nebo je v případě vnitřního posílení významný z hlediska přeshraničního propojení, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1, nebo je jeho účelem spojení ostrovů či okrajových oblastí s centrálními regiony Unie.
Odůvodnění
V souladu s rozvojem obnovitelných zdrojů energie je nutno podporovat v rámci projektů vnitřního posilování přenosových sítí integraci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud přispívají k přeshraničnímu přenosu ve shodě s kritérii, která jsou vymezena v příloze IV.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(a) u projektů přenosu a skladování elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) projekt významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:	(a) u projektů přenosu a skladování elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) projekt přispívá k udržitelnosti a významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– integrace trhu, hospodářská soutěž a pružnost systému,	– integrace trhu, mj. prostřednictvím odstraňování izolace určitých regionů v Evropské unii; hospodářská soutěž a pružnost systému;
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– udržitelnost, mj. prostřednictvím přenosu energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,	– zapojení energie z obnovitelných zdrojů do rozvodné sítě a přenos energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– interoperabilita a bezpečný provoz systému;	– zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability a bezpečného a spolehlivého provozu systému, zejména zlepšením stávající stability přenosu, zvyšováním odolnosti vůči výpadkům energie a bezpečným zapojením nesouvislé výroby energie;
Odůvodnění
Uvádějí se hlavní cíle, jež by měly být naplněny v oblasti zabezpečení dodávek. Konkrétnější specifikace zabezpečení dodávek je na místě a zlepší se jí pochopení problému.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– vysoká výrobní kapacita obnovitelné energie a potenciál pro skladování;
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) u projektů v oblasti plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 projekt významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:	(b) u projektů v oblasti plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 projekt přispívá k udržitelnosti a významně přispívá alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– integrace trhu, interoperabilita a pružnost systému,	– integrace trhu, mj. prostřednictvím odstraňování izolace určitých regionů v Evropské unii; interoperabilita a pružnost systému;
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,	– hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, zásobovacích tras a partnerů,
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– udržitelnost;	vypouští se
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(c) pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), projekt významně přispívá k těmto specifickým funkcím:	(c) pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), projekt přispívá k udržitelnosti a významně přispívá k těmto specifickým funkcím:
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. d – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 3, projekt významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:	(d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 3, projekt přispívá k udržitelnosti a významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(e) pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 4, projekt významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:	(e) pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 4, projekt přispívá k udržitelnosti a významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:
Odůvodnění
Kritérium udržitelnosti by nemělo být volitelné. Udržitelný přístup pomůže EU dosáhnout cílů nízkouhlíkové ekonomiky a přitom se zamezí zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Do 31. března každého roku následujícího po roce výběru projektu jako projektu společného zájmu podle článku 4 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 agentuře a u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:	3. Do 31. března každého roku následujícího po roce výběru projektu jako projektu společného zájmu podle článku 4 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 Komisi a agentuře a u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:
Odůvodnění
Pro účely transparentnosti je třeba Komisi informovat o vstupech souhrnné zprávy, kterou vypracovává agentura podle odstavce 4.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.	1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci daného projektu (projektů) přiděleny.	3. Evropský koordinátor je po dohodě s dotčenými členskými státy vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci daného projektu (projektů) přiděleny.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Projektům společného zájmu je přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při postupech při udělování povolení je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátními právními předpisy platnými pro příslušný typ energetické infrastruktury.	1. Projektům společného zájmu je přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při postupech regionálního a územního plánování, udělování povolení, posuzování dopadů na životní prostředí a strategického posuzování dopadů na životní prostředí je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátními právními předpisy platnými pro příslušný typ energetické infrastruktury.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování adekvátních opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU.	Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování a provádění adekvátních opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU a sleduje jejich uplatňování.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) koordinovaný systém: komplexní rozhodnutí může zahrnovat více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných příslušným orgánem a jinými dotčenými orgány. Příslušný orgán stanoví případ od případu přiměřenou lhůtu, během níž musí být jednotlivá rozhodnutí vydána. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno. Příslušný orgán může jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými dotčeným orgánem. Příslušný orgán zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodních a unijních právních předpisů a musí své rozhodnutí řádně odůvodnit.	(b) koordinovaný systém: komplexní rozhodnutí může zahrnovat více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných příslušným orgánem a jinými dotčenými orgány. Příslušný orgán stanoví případ od případu přiměřenou lhůtu, během níž musí být jednotlivá rozhodnutí vydána. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno. Příslušný orgán může jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými dotčeným orgánem. Příslušný orgán zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodních a unijních právních předpisů a musí své rozhodnutí řádně odůvodnit a rozhodnutí a odůvodnění, včetně příslušných důkazů, zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(ba) systém spolupráce: komplexní rozhodnutí může zahrnovat více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných příslušným orgánem a jinými dotčenými orgány. Příslušný orgán po konzultaci s dalšími dotčenými orgány stanoví případ od případu přiměřenou lhůtu, během níž mohou být jednotlivá rozhodnutí vydána, i s tím spojenou celkovou lhůtu pro povolení. Příslušný orgán sleduje dodržování lhůt dotčenými orgány. Pokud dotčený orgán předpokládá, že nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 85/337/EHS a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, zda si přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.	6. U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 2001/42/ES, článek 7 směrnice 85/337/EHS či úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, zda si přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Článek 10 – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Členské státy vytvoří mechanismy poskytování náhrad obcím, jichž se tyto projekty společného zájmu a jiné národní projekty v oblasti energetické infrastruktury dotknou.
Odůvodnění
Tento jednoduchý nástroj je schopen výrazně zkrátit délku povolovacích postupů, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity EU a pravomoci místních samospráv, neboť nepřímo ovlivní fázi územního plánování, při níž nejvíce dochází ke zpoždění v postupech spojených s vydáváním povolení. Finanční náhrada je účinný nástroj, který bude motivovat místní samosprávy (společenství), aby nevznášely námitky k umísťování infrastruktury v rámci státní, regionální a místní dokumentace k územnímu plánu.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. V těch členských státech, v nichž části postupu udělování povolení, včetně postupů územního plánování a posuzování dopadů na životní prostředí, nevedou k udělení právně závazného povolení, jsou příslušné orgány povinny zajistit, aby délka těchto postupů byla správně integrována do celkových lhůt.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.	1. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a je v souladu s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV. Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav uspořádají rozsáhlý postup konzultací, který zahrnuje alespoň organizace zastupující všechny zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, zúčastněné strany přímo –, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.
Odůvodnění
Zpracování takové metodiky by nejen trvalo déle než jeden měsíc, což je dáno vnitřními rozhodovacími procesy evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav (viz statuty evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav), ale také všechny vzniklé náklady provozovatelů přenosových soustav před vstupem tohoto nařízení v platnost by nebyly způsobilé pro náhradu prostřednictvím stanovení sazby v rámci vnitrostátních regulačních orgánů. Navíc nestačí jeden měsíc, pokud se uspořádá rozsáhlý postup konzultací.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Tato metodika je pravidelně aktualizována a zdokonalována na základě postupu stanoveného v odstavcích 1 až 5. Agentura může po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat na základě řádného odůvodnění a v řádné lhůtě.	6. Tato metodika je každé dva roky aktualizována a zdokonalována na základě postupu stanoveného v odstavcích 1 až 5.
Odůvodnění
Musí se jednat o jasný a předem stanovený proces, a to i z hlediska časového horizontu, tj. nesmí se zakládat na nahodilém požádání.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. Kopie všech rozhodnutí předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.	7. Kopie všech rozhodnutí vydaných v souladu s odstavcem 6 předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
Odůvodnění
Vyjasnění toho, o jaká rozhodnutí se jedná.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 13 odst. 4 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace; Soman (GD):	(a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 13 odst. 4 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je přínos pro společnost a životní prostředí, zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace; a
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 17 – písm. -a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(-a) informace o aktuálním seznamu prioritních projektů, přehled fází rozhodovacího procesu, jakož i data a pořady jednání schůzí regionálních skupin, spolu s následným zveřejněním zápisů a jakýchkoli přijatých rozhodnutí.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Článek 17 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(a) obecné, pravidelně aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;	(a) obecné, pravidelně aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně nezbytných informací zeměpisných;
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Příloha I – část 1 – bod 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.	(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů; propojení izolovaných ostrovních elektrických systémů s pevninskou částí, jehož cílem je mít prospěch z integrovaného trhu s elektřinou, zvýšit pronikání energie z obnovitelných zdrojů a umožnit přenos energie z obnovitelných zdrojů na pevninu.
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Příloha I – část 4 – bod 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii;	(11) Elektrické dálnice: první elektrické dálnice do roku 2020 s cílem vytvořit systém elektrických dálnic v celé Unii, zejména těch, které propojí regiony s velkou výrobní kapacitou energie z obnovitelných zdrojů a vysokým potenciálem ke skladování;
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 6 směrnice 2009/72/ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.	(1) U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců příslušných orgánů členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 6 směrnice 2009/72/ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 714/2009, z předkladatelů projektů a ostatních zúčastněných stran, včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a organizací na ochranu životního prostředí a organizací zastupujících spotřebitele, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 7 směrnice 2009/73//ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.	U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců příslušných orgánů členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 7 směrnice 2009/73//ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, a Komise.	U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců příslušných orgánů členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, a Komise.
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) Každá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a u úkolů stanovených v čl. 5 odst. 2 včetně organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, může skupina organizovat slyšení nebo konzultace.	(4) Každá skupina konzultuje s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů a spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí. Pokud to bude relevantní pro plnění jejích úkolů, zorganizuje skupina slyšení nebo konzultace. Skupina pravidelně podává veřejnosti souhrnné informace o stavu a výsledku svých jednání a organizuje slyšení nebo konzultace před předložením svého navrhovaného seznamu, jak je uveden v čl. 3 odst. 4.
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Příloha III – část 2 – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) jsou součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu podle článku 8 nařízení (ES) 714/2009.	(3) U všech projektů společného zájmu zahrnutých do celounijního seznamu po 1. srpnu 2013 projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) jsou součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu podle článku 8 nařízení (ES) 714/2009.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Příloha III – část 2 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4) U všech celounijních seznamů projektů společného zájmu přijatých po 1. srpnu 2013 jsou navrhované projekty přepravy a skladování plynu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn podle článku 8 nařízení (ES) 715/2009.	(4) U všech projektů společného zájmu zahrnutých do celounijního seznamu po 1. srpnu 2013 jsou projekty přepravy a skladování plynu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn podle článku 8 nařízení (ES) 715/2009.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Příloha IV – bod 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) u skladování elektrické energie projekt poskytuje skladovací kapacitu umožňující čistou roční výrobu elektrické energie ve výši nejméně 500 gigawatthodin;	(b) u skladování elektrické energie projekt poskytuje skladovací kapacitu umožňující čistou roční výrobu elektrické energie ve výši nejméně 250 MW kapacity a 250 gigawatthodin/rok;
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Příloha V – bod 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky, výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;	(a) v elektrárenském odvětví: scénáře poptávky (v členských státech i v sousedních třetích zemích), výrobní kapacity podle druhu paliva (biomasa, geotermální energie, vodní energie, plyn, jaderná energie, ropa, pevná paliva, větrná energie, sluneční fotovoltaické systémy, koncentrovaná sluneční energie, jiné obnovitelné technologie) a jejich zeměpisnou polohu, ceny paliva (včetně biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přenosové a případně i distribuční sítě a její vývoj s ohledem na všechny významné nové zdroje (včetně zařízení vybavených pro zachycování oxidu uhličitého), potenciál ukládání a projekty ukládání a přenosu, u nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n +5;
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Příloha V – bod 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) v plynárenství: scénáře poptávky, dovoz, ceny paliva (včetně uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přepravní sítě a její vývoj s ohledem na všechny nové projekty, pro něž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5.	(b) v plynárenství: scénáře poptávky, dovoz, ceny paliva (včetně uhlí, zemního plynu a ropy), ceny oxidu uhličitého, složení přepravní sítě a její vývoj s ohledem na všechny nové projekty, pro něž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici a které mají být uvedeny do provozu do konce roku n+5.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh se netýká českého znění.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Příloha V – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.	(5) Analýza nákladů a přínosů založená na nákladech v průběhu celého technického životního cyklu projektu bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu a environmentální náklady spojené s projekty na vybudování, provoz a v případě potřeby i náklady na vyřazení energetické infrastruktury z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Příloha V – bod 7 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) odolnost systému včetně odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;	(b) odolnost systému včetně zabezpečení dodávek, odolnosti vůči katastrofám a klimatu a zabezpečení systému, a to zejména pro evropské kritické infrastruktury ve smyslu směrnice 2008/114/ES;
Odůvodnění
Zabezpečení dodávek je v této souvislosti jednou z nedůležitějších otázek.

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ENVI 15.11.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Pavel Poc 20.12.2011
Projednání ve výboru	20.3.2012
Datum přijetí	8.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	51 3 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Lajos Bokros, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Nikos Chrysogelos, João Ferreira, Filip Kaczmarek, Toine Manders, Judith A. Merkies, James Nicholson, Justas Vincas Paleckis, Alojz Peterle, Michèle Rivasi, Christel Schaldemose, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Andrea Zanoni

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (31. 5. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

Navrhovatelka: Sandra Kalniete

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatelka by ráda vyslovila uznání Komisi za navržení odůvodněných hlavních směrů rozvoje transevropské energetické infrastruktury a považuje tento krok za zásadní k dalšímu posílení Evropské unie. Tento návrh stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie, kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a součinnost energetických sítí. Navrhovatelka se domnívá, že se v tomto případě jedná o obzvlášť důležitou otázku bezpečnosti pro Evropskou unii.

Značný počet členských států EU se stále spoléhá na jediného dodavatele energie, čímž je porušována zásada řádné správy. Tento stav zásadním způsobem zvyšuje riziko havárie v situacích, kdy se dodavatel dostane např. do technických potíží. Tento stav není udržitelný, a proto navrhovatelka rovněž uvítala sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ týkající se příštího víceletého finančního rámce (2014–2020), které mimo jiné navrhuje vytvořit nástroj pro propojení Evropy s cílem podpořit dokončení prioritní energetické, dopravní a digitální infrastruktury prostřednictvím jediného fondu s finančními prostředky ve výši 40 miliard EUR, z nichž 9,1 miliardy EUR bude věnováno na energetiku.

Ve svém návrhu Komise doporučuje stanovit omezené množství prioritních projektů v oblasti elektrických a plynárenských sítí a infrastruktur na přepravu ropy a oxidu uhličitého. Komise určila celkem 12 prioritních projektů v oblasti infrastruktury a odvětví spojených s energetikou.

Navrhovatelka by chtěla zdůraznit, že tento návrh se neomezuje pouze na neobnovitelné zdroje. S pomocí tohoto nařízení bude Unie moci do roku 2020 dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu a energie, tedy 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a 20% nárůstu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie. Navrhovatelka uvítala, že tento návrh vyjadřuje závazek k velmi důležité problematice udržitelné energetické politiky šetrné k životnímu prostředí. Navrhovatelka má obavy týkající se této oblasti, domnívá se však, že návrh Komise je vyvážený. Navrhovatelka v této souvislosti zdůrazňuje, že by neměly být podporovány projekty poškozující životní prostředí. Jedním z hodnotících kritérií projektů společného zájmu je míra udržitelnosti těchto děl. Toto kritérium se měří na základě hodnocení snížení emisí skleníkových plynů a dopadu infrastruktury elektrické sítě na životní prostředí. Navrhovatelka se domnívá, že Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů by se ve svém stanovisku neměl zaměřovat na problematiku životního prostředí, jelikož výbor ENVI, který zodpovídá za tuto oblast, vypracuje své stanovisko.

Navrhovatelka se domnívá, že provedení těchto projektů je zásadní pro dosažení cílů v oblasti energetické politiky stanovených Smlouvou o Evropské unii. Zároveň se však domnívá, že tato skutečnost nesmí vést ke zvýšení cen energie. Evropští občané potřebují bezpečné dodávky energie, což ovšem nesmí zásadním způsobem ovlivnit ceny energie. Navrhovatelka lituje skutečnosti, že nebyla provedena hloubková studie vlivu provedení těchto projektů na ceny energií. Díky posouzení potřeby těchto projektů a jejich kladnému dopadu na hospodářskou soutěž je možné očekávat snížení cen energií.

Obecně vzato, zvolené oblasti a projekty vztahující se na elektrické a plynárenské sítě i na infrastrukturu pro přepravu ropy a oxidu uhličitého budou odhadem vyžadovat náklady ve výši 200 miliard EUR. Komise se domnívá, že většina těchto projektů bude financována soukromými investory, protože jsou finančně rentabilní. Některé projekty se však mají zaměřit na menší členské státy a v takových případech nemusí mít soukromí investoři zájem o realizaci těchto projektů, protože doba pro proplacení je příliš dlouhá. Proto Komise vyčlenila 9,1 miliard EUR na financování projektů, které nejsou atraktivní pro soukromé investory, ale jsou velmi důležité pro bezpečnost Evropské unie.

Celkově lze říci, že navrhovatelka vítá navržené nařízení a doufá, že nabude účinku podle navrženého harmonogramu. Navrhovatelka vyzývá ostatní poslance Parlamentu, Komisi a Radu, aby jednali zodpovědně při přijímání tohoto nařízení a neučinili z něj politickou záležitost, neboť obdobný vývoj by mohl ohrozit bezpečnost Unie.

Cílem omezeného počtu pozměňovacích návrhů uvedených níže je zdůraznit důležitost rozvoje energetické infrastruktury pro jednotný trh obecně a zejména pro evropské podniky a spotřebitele. Dva pozměňovací návrhy se zabývají komunikačními aspekty, tedy jazyky, v nichž má být přístupná platforma pro transparentnost vytvořená Komisí, a zveřejnění příslušných informací ze strany předkladatelů projektů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.	(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 %, a to propojením regionů s vysokou kapacitou pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a regionů s potenciálem pro skladování elektřiny, a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu a udržitelného rozvoje.	(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie s účinným oddělením dodavatelských a výrobních činností od provozu sítě však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu a udržitelného rozvoje.
Odůvodnění
Třetí balíček zaměřený na liberalizaci trhu s energií je základem pro konkurenceschopný trh s energií v EU. Aby se usnadnilo provádění třetího energetického balíčku a dospělo se tak ke skutečně liberalizovanému trhu s energií napříč EU, je nezbytné zajistit prostřednictvím hlavních směrů TEN-E účinné oddělení vlastnictví výroby a dodávek.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(27) Na čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřeby financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném zvýšení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti, zejména evropského průmyslu, a zohlednění dopadu na spotřebitele.	(27) Na čím dál tím integrovanějším vnitřním trhu s energií jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla přeshraničního přidělování nákladů, která urychlí investice do přeshraniční infrastruktury v zájmu podniků Unie, v neposlední řadě malých a středních podniků, pro něž by vysoké ceny energií mohly představovat vážnou překážku, a v zájmu spotřebitelů. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 připomněla význam podpory regulačního rámce, který by byl atraktivní pro investice do sítí a jehož sazby by byly stanoveny na úrovni odpovídající potřeby financování, a vhodného přidělování nákladů u přeshraničních investic při současném zvýšení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti, zejména evropského průmyslu a malých a středních podniků, a zohlednění dopadu na spotřebitele.
Odůvodnění
Viz také odpovídající změna čl. 16 písm. c).
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt vykazuje ekonomickou, sociální a environmentální životaschopnost a dále	b) projekt vykazuje ekonomickou, sociální a environmentální životaschopnost a nepřispěje k nežádoucím dopadům na dostupnost energie pro koncové uživatele ani nepovede k narušení spravedlivé hospodářské soutěže mezi subjekty na trhu, v souladu s fungováním vnitřního trhu; a dále
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) projekt se týká alespoň dvou členských států, a to buď tak, že přímo překračuje hranice jednoho nebo více členských států, nebo tak, že se nachází na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1.	c) projekt se týká alespoň dvou členských států, a to buď tak, že přímo překračuje hranice jednoho nebo více členských států, nebo tak, že se nachází na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1, nebo má za cíl propojit ostrovní či odlehlé regiony s centrálními regiony Unie.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– interoperabilita a bezpečný provoz systému;	– interoperabilita, bezpečný provoz systému a bezpečnost dodávek;
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c – odrážka 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– fungování trhu a služby zákazníkům,	– fungování trhu a služby zákazníkům týkající se především domácností a malých a středních podniků,
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Při seřazování projektů, které přispívají k naplnění téže priority, je nutno věnovat patřičnou pozornost naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, dále udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie, počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, a jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty. U projektů, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), je třeba věnovat náležitou pozornost také počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.	4. Při seřazování projektů, které přispívají k naplnění téže priority, je nutno věnovat patřičnou pozornost naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, dále udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie, počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, a jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty. U projektů, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), je třeba věnovat náležitou pozornost také počtu a situaci uživatelů, zejména domácností, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.	Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 7 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Předkladatelé projektů navíc příslušné informace zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.	Předkladatelé projektů navíc příslušné informace zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost snadný a bezplatný přístup.
Odůvodnění
Pojem „volný přístup“ může být zavádějící vzhledem k jeho užívání v oblasti autorských práv.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 5 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektu (projektů) v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.	Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektu (projektů) v dotčených členských státech, především v zájmu fungování vnitřního trhu, a potenciální potřeba finanční podpory.
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit význam dobrého zásobování energií v zájmu fungování vnitřního trhu a evropských hospodářství .
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy].	1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 4, jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy].
	Projekty společného zájmu spadající do kategorií uvedených v bodu 2 přílohy II jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a práce a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy], pokud jsou uskutečňovány v těch dílčích odvětvích plynárenské infrastruktury, v nichž jsou prováděna ustanovení o oddělení podle směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, a to i v těch členských státech, kde platí výjimky pro tuto oblast.
Odůvodnění
Je nezbytné, aby byl proveden třetí balíček opatření pro liberalizaci energetiky, zvláště co se týče trhu s plynem, a aby bylo zajištěno, že aktivity v oblasti produkce a dodávek plynu budou fungovat samostatně a dojde k rozdělení stávajících monopolních sítí. Tento proces lze usnadnit stanovením podmínky, že způsobilé pro finanční pomoc ze strany Unie budou v oblasti plynárenství pouze ty projekty společného zájmu, které jsou realizovány v odvětvích plynárenské infrastruktury v členských státech, ve kterých bylo provedeno účinné oddělení vlastnictví.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Článek 16 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) v případě odvětví elektřiny a plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;	c) v případě odvětví elektřiny a plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií pro spotřebitele a evropské podniky, zejména pro malé a střední podniky, a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 17 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise stanoví platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti. Platforma obsahuje následující informace:	Komise stanoví platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti ve všech úředních jazycích Unie. Platforma obsahuje následující informace:
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Příloha I – část 1 – bod 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.	(3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.
	Propojení dodávek proudu na odlehlých ostrovech s pevninou s cílem dokončit vnitřní trh s elektřinou, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění přenosu energie z obnovitelných zdrojů na pevnině.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Příloha V – bod 6 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) hospodářskou soutěž z hlediska tržní síly jednotlivých provozovatelů a sbližování cen mezi různými členskými státy;	a) hospodářskou soutěž z hlediska tržní síly jednotlivých provozovatelů a sbližování cen, zejména těch, které se týkají domácností, mezi různými členskými státy;
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Příloha V – bod 7 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) hospodářskou soutěž z hlediska tržní síly jednotlivých provozovatelů a sbližování cen mezi různými členskými státy;	a) hospodářskou soutěž z hlediska tržní síly jednotlivých provozovatelů a sbližování cen, zejména těch, které se týkají domácností, mezi různými členskými státy;
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Příloha V – bod 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Provozovatelé přenosových, přepravních a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat. U modelu společného trhu s elektřinou a plynem a sítě stanoveného v čl. 12 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.	(12) Provozovatelé přenosových, přepravních a distribučních soustav si vyměňují informace nezbytné pro vypracování této metodiky včetně odpovídajícího modelování sítí a trhu. Každý provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy shromažďující informace jménem jiných provozovatelů přenosových, přepravních nebo distribučních soustav předá těmto zúčastněným provozovatelům přenosových, přepravních a distribučních soustav výsledky uvedeného sběru dat. U modelu společného trhu s elektřinou a plynem a sítě stanoveného v čl. 12 odst. 8 se vstupní údaje uvedené v bodě 1 týkají let n+10, n+20 a n+30 a model umožňuje plné posouzení hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, zejména pokud jde o fungování vnitřního trhu a včetně vnějších nákladů, jako jsou náklady spojené s emisemi skleníkových plynů a běžných látek znečišťujících ovzduší nebo se zabezpečením dodávek energie.
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit význam dobrého zásobování energií v zájmu fungování vnitřního trhu a evropských hospodářství.

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	IMCO 15.11.2011
Navrhovatelka        Datum jmenování	Sandra Kalniete 24.1.2012
Projednání ve výboru	19.3.2012	25.4.2012	30.5.2012
Datum přijetí	31.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 2 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Adam Bielan, Sergio Gaetano Cofferati, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, António Fernando Correia de Campos, Cornelis de Jong, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Mikael Gustafsson, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Sandra Kalniete, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Anna Hedh, María Irigoyen Pérez, Constance Le Grip, Morten Løkkegaard, Antonyia Parvanova, Wim van de Camp, Sabine Verheyen

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (4. 6. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

Navrhovatel: Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Úvod

Modernizace a rozšíření nejenom evropské dopravní sítě, ale i energetické infrastruktury za účelem splnění cílů energetické politiky Unie, kterými je konkurenceschopnost, udržitelnost a zabezpečení dodávek[1], a dokončení vnitřního trhu s energií, z něhož bude mít odvětví dopravy EU prospěch, si vyžádá značné úsilí. Cílem návrhu Komise je především zavedení správného postupu a pravidel pro splnění tohoto úkolu.

Již v roce 2010[2] Komise vyzývala k nové politice EU v oblasti energetické infrastruktury s cílem koordinovat a optimalizovat rozvoj sítě a zároveň zdůraznit potřebu nahradit současnou politiku transevropských energetických sítí (TEN-E) účinnějším regulačním rámcem a zohlednit solidaritu mezi členskými státy.

V červnu 2011 přijala Komise sdělení o příštím víceletém finančním rámci (2014–2020)[3], které navrhuje vytvořit nástroj pro propojení Evropy s cílem dokončit prioritní energetické, dopravní a digitální infrastruktury s jediným fondem ve výši 40 miliard EUR, z nichž9,1 miliardy EUR bude věnováno na energetiku.

Pokud jde o oblast v působnosti výboru TRAN, je třeba zdůraznit přínos vytváření součinnosti při realizaci dopravní infrastruktury EU (prostřednictvím TEN-T) a projektů energetické infrastruktury pro koordinaci projektů v oblasti dopravy a energetické infrastruktury, kde je to možné, a pro sjednocení administrativních, schvalovacích a environmentálních postupů u společných energetických a dopravních koridorů.

Další aspekty návrhu z oblasti dopravy se týkají způsobu dodávek ropy, zemního plynu a elektřiny do EU a v rámci EU, neboť ropa a zemní plyn jsou v podstatě dopravovány lodní, silniční a železniční dopravou, kde změna dopravní politiky může situaci zlepšit.

80 % ropy je dováženo do EU tankery. Důležitým rysem vnitřní sítě EU pro dopravu ropy je skutečnost, že západ je propojen s největšími evropskými přístavy, zatímco většina rafinérií ve střední a východní Evropě (EU 12) je zásobena prostřednictvím ropovodu Družba z Ruska (přibližně 60 milionů tun ročně) a spojení mezi západní a východní evropskou sítí jsou omezena. Je to dáno tím, že východní infrastruktura byla navržena a vytvořena v období studené války. V těchto zemích se navíc na rozdíl od EU 15 očekává nárůst poptávky mezi rokem 2010 a 2020 o 7,8 % a i později bude ropa nadále důležitou součástí energetického mixu EU. Vzniká proto tlak na vytvoření infrastruktury, která by zabezpečila dodávky ropy do střední a východní Evropy.

Z hlediska životního prostředí s sebou přeprava ropy nese velká rizika. V případě přerušení dodávek ze systému Družba by omezené dodávkové alternativy vedly k velkému nárůstu lodní tankerové dopravy ve velmi citlivých oblastech Baltského moře, Černého moře a tureckých úžin a k velkým obavám z potenciálního rizika nehod a úniku ropy. Každý měsíc vody Baltského moře brázdí 3 500–5 000 lodí. Až 25 % těchto lodí jsou tankery převážející přibližně 170 milionů tun ropy ročně. Kromě snížení rizika úniku ropy by omezení lodní tankerové dopravy vedlo k menším emisím CO₂ a NO_X.

Zemní plyn hraje v oblasti energetiky významnou úlohu, neboť pro dopravu v EU představuje udržitelný zdroj energie s nízkými emisemi a poskytuje čistou energii pro výrobu elektřiny (zejména pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny), která může být lehce převedena pro potřeby dopravy. Bude-li používán jako palivo (zkapalněný a stlačený zemní plyn), může se přímo podílet na cílech „čisté dopravy“. EU se zároveň značně spoléhá na dovoz zemního plynu, který velmi závisí na infrastruktuře.

Na rostoucí poptávku po energii lze reagovat vyšším využitím zkapalněného a stlačeného zemního plynu. Současné i plánované sítě energetické infrastruktury by proto měly být lépe využity.

Pro dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem je důležité, aby měla EU pro zemní plyn odpovídající infrastrukturu. Musí být vytvořeny nové přenosové kapacity pro dodávky, propojení členských států a nová skladovací a znovuzplynovací zařízení. Existující investiční nedostatky musí být aktivně řešeny a vnitrostátní přenosové soustavy musí být posíleny a zdokonaleny. Nové hlavní směry by se měly zabývat i otázkou „energetických ostrovů“ a chybějícími vazbami mezi vnitrostátními trhy se zemním plynem, které jsou viditelné v oblastech Baltského moře a střední a východní Evropy.

Návrhy

Na základě výše uvedených skutečností je doporučeno zaměřit se na:

(1) podporu součinnosti mezi projekty EU v oblasti dopravní a energetické infrastruktury, mimo jiné podpořit příslušné úřady, aby poskytly společné povolení i v oblasti životního prostředí;

(2) další rozvoj existující ropovodné sítě v EU s cílem zlepšit propojení mezi EU 12 a EU 15 a zajistit dodávky ropy do oblasti EU 12;

(3) snížení potenciálního rizika přírodních katastrof způsobených lodní tankerovou dopravou;

(4) podporu úlohy regionálních terminálů LNG se zvláštním ohledem na lodní, železniční a silniční přepravu;

(5) podporu úlohy zemního plynu coby udržitelného zdroje energie;

(6) další integraci trhu a skoncovat s izolací trhů s energií;

(7) podporu cílů EU v oblasti nezávadných a flexibilních vnitrostátních přenosových soustav.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Vzhledem ke geomorfologickým vlastnostem a k poloze nejvzdálenějších regionů je nutné mít na paměti problém soběstačnosti jejich energetického hospodářství a dodávek energie, a to zejména při určování projektů společného zájmu, neboť poloha těchto regionů je velmi příhodná pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, což je zásadní předpoklad pro dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a změny klimatu.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tato politika, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře.	(5) Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tato politika, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zjistit případné budoucí mezery v energetické nabídce a poptávce.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Zabezpečení dodávek do celé Unie vyžaduje, aby byla v rámci vnitřní ropovodné sítě propojena západní a východní část Unie.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b) Pro zabezpečení dodávek do celé Unie je nutné v rámci vnitřní ropovodné sítě dále rozvíjet propojení její západní, východní a jihovýchodní části.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) Omezení používání riskantních prostředků pro přepravu ropy, jako jsou tankery, je důležité pro snížení rizik, která z přepravy ropy vyplývají pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) K zajištění stability napětí a kmitočtu je nutné věnovat zvláštní pozornost stabilitě evropské elektrické sítě s ohledem na to, že kvůli rostoucímu podílu energie z nestálých obnovitelných zdrojů se stále mění podmínky. V oblasti výzkumu je nutné vyvinout další úsilí, aby bylo možné pomocí inteligentních sítí, skladovacích kapacit a inteligentních koncepcí skladby zdrojů energie vyrovnat výkyvy v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(14a) Velmi důležité je propojit potenciál výroby energie na otevřeném moři se sítí Unie. Pro rozvoj vnitřního trhu Unie s energií je zásadní začlenit potenciál výroby energie na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Baltského a Černého moře.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(17a) Máme-li zohlednit růst poptávky po elektřině, která bude do roku 2020 v porovnání s poptávkou po zemním plynu dvakrát vyšší, je nutné vyčlenit finanční prostředky Unie na projekty v oblasti elektřiny, a v souladu s dlouhodobou energetickou politikou Unie tak zajistit dostatečnou výši dostupných finančních prostředků, především na projekty v oblasti elektrifikace dopravy.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(18a) Je třeba podporovat spolupráci v rámci horizontálních projektů v oblasti energetiky a dopravy a rozvíjet tak součinnosti s vysokou přidanou hodnotou pro Unii.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(19a) Plánování a provádění projektů Unie v oblasti energetické a dopravní infrastruktury by mělo být koordinováno s cílem vytvořit součinnost tam, kde to z ekonomického, technického, environmentálního, a zejména bezpečnostního hlediska má význam.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(20a) Zavedení sítí energetické infrastruktury by se nemělo nijak dotknout evropského dědictví (umění, kultura, cestovní ruch a životní prostředí), jak to ostatně žádá Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 27. září 2011 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“1 tím, že „naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá vhodná opatření k zachování evropského dědictví a statků pro budoucí generace“.
	_____________
	1Přijaté texty, P7_TA(2011)0407.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Projektům společného zájmu, které vytvářejí součinnost v oblasti energetické a dopravní infrastruktury Unie, by měly příslušné orgány poskytnout společná povolení.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21b) Při plánování transevropských sítí by měla být upřednostněna integrace dopravních, telekomunikačních a energetických sítí, která zajistí co nejšetrnější využití půdy a díky níž bude možné případně opět využít stávající či opuštěné trasy, čímž se sníží zátěž ze socioekonomického, ekologického a finančního hlediska na minimum.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(24a) Jelikož se jedná o přeshraniční projekty, je nutné ve všech zúčastněných členských státech stanovit přiměřené časové lhůty pro veřejné konzultace, čímž se mimo jiné zajistí dostupnost veškerých důležitých informací v jazycích příslušných členských států, dodržení odlišných postupů v jednotlivých členských státech a úplné zapojení všech zúčastněných subjektů (dotčení občané, obce a regiony apod.).
Odůvodnění
Stejně jako v případě dopravy představuje přeshraniční povaha řady energetických infrastruktur další výzvu, a to co se týče veřejných konzultací. Mají-li být tyto problémy překonány a má-li se dosáhnout všeobecného přijetí projektů, aniž by se zdrželo uskutečnění naléhavě potřebných opatření, je nutné stanovit přiměřené časové lhůty pro veřejné konzultace a zohlednit přitom skutečnost, že se v členských státech používají odlišné jazyky a postupy.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(25a) Při plánování a určování energetické infrastruktury, zejména u dopravních sítí, je nutné zajistit, aby konvoje přepravující uhlovodíkové produkty již neprojížděly přes obytné zóny nebo v jejich blízkosti, a vyloučit tak veškerá bezpečnostní rizika pro obyvatele.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(29) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) prokázal přidanou hodnotu využití soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie.	(29) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) prokázal přidanou hodnotu využití soukromého financování prostřednictvím rozsáhlé finanční podpory EU při realizaci projektů evropského významu. Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala, že některé projekty energetické infrastruktury mohou vyžadovat omezené množství veřejných financí za účelem dosažení rovnováhy se soukromými zdroji. S ohledem na hospodářskou a finanční krizi a rozpočtová omezení by v rámci příštího víceletého finančního rámce měla být vypracována cílená podpora prostřednictvím grantů a finančních nástrojů a státních záruk, která přiláká nové investory do prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury s minimálním příspěvkem z rozpočtu Evropské unie.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(30) Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie, plynu a oxidu uhličitého by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací v rámci navrhovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost s financováním z nástrojů v rámci jiných unijních politik. Energetickou infrastrukturu evropského významu bude financovat zejména nástroj pro propojení Evropy, zatímco strukturální fondy budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Tyto dva zdroje financování se tedy budou vzájemně doplňovat.	(30) Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie, plynu a oxidu uhličitého a rozvoj a budování energetických infrastruktur s cílem snížit emise CO2 pocházející z dopravy by měly být způsobilé pro přidělení finanční pomoci Unie v případě studií a za určitých podmínek i v případě prací v rámci navrhovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a to buď ve formě grantů, nebo v podobě inovativních finančních nástrojů. Tento postup zajistí cílenou podporu projektů společného zájmu, které nejsou životaschopné v rámci stávajícího regulačního rámce a tržních podmínek. Tato finanční pomoc by měla zajistit potřebnou součinnost s financováním z nástrojů v rámci jiných unijních politik. Energetickou infrastrukturu evropského významu bude financovat zejména nástroj pro propojení Evropy, zatímco strukturální fondy budou financovat inteligentní energetické rozvodné sítě místního nebo regionálního významu. Tyto dva zdroje financování se tedy budou vzájemně doplňovat.
Odůvodnění
V souladu s požadavkem bílé knihy o dopravě je snížení emisí CO2 pocházejících z dopravy cílem EU. K jeho dosažení je nutné finančně podpořit rozvoj a budování energetických infrastruktur v oblasti elektřiny, vodíku a dalších zdrojů energie, které přispívají ke snižování emisí, a to v rámci městských oblastí i při dopravě na dlouhé vzdálenosti.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c – odrážka 6 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– vytvoření příležitostí pro využívání elektrických zařízení s nízkými emisemi CO2, například elektromobilů, v mnohem větším rozsahu prostřednictvím technických opatření a zásahů do trhu orientovaných na budoucnost;
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 3, projekt významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:	(d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 3, projekt významně přispívá k těmto třem zvláštním kritériím:
– zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,	– zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase a dosažení větší propojenosti,
– efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,	– efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik, zejména omezením používání riskantních prostředků pro přepravu ropy, jako jsou tankery,
– interoperabilita;	– interoperabilita;
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.	1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise, nejsou-li vnitrostátní orgány nebo orgány místní či regionální samosprávy schopny včas dospět ke shodě, jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci daného projektu (projektů) přiděleny.	3. Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci daného projektu (projektů) přiděleny. Evropský koordinátor nebo uchazeči o tuto funkci stanou před svým jmenováním před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpoví jeho otázky.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
S cílem dodržet časové lhůty stanovené v článku 11 a snížit administrativní zátěž v souvislosti s uskutečněním projektů společného zájmu členské státy do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijmou opatření vedoucí k racionalizaci postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z unijních právních předpisů.	S cílem dodržet časové lhůty stanovené v článku 11 a snížit administrativní zátěž v souvislosti s uskutečněním projektů společného zájmu členské státy do dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijmou opatření vedoucí k racionalizaci postupů posuzování vlivů na životní prostředí. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z unijních právních předpisů.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční nejpozději dva měsíce od data zahájení první veřejné konzultace v jednom z těchto členských států.	5. U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států a v úředních jazycích každého z těchto států uskuteční nejpozději čtyři měsíce od data zahájení první veřejné konzultace v jednom z těchto členských států.
Odůvodnění
Stejně jako v případě dopravy představuje přeshraniční povaha řady energetických infrastruktur další výzvu, a to co se týče veřejných konzultací. Má-li se dosáhnout všeobecného přijetí projektů, aniž by se zdrželo přijetí naléhavě potřebných opatření, je nutné u přeshraničních projektů stanovit přiměřené časové lhůty pro veřejné konzultace.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 17 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Komise stanoví platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti. Platforma obsahuje následující informace:	Komise stanoví platformu transparentnosti infrastruktury, která bude umístěna na internetu, v úředních jazycích EU a snadno přístupná široké veřejnosti. Platforma obsahuje následující informace:
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 17 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(ca) informace o aktualizovaném seznamu projektů společného zájmu;
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 17 – písm. c b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(cb) informace o práci regionálních skupin, včetně odkazů na práci regionálních skupin.
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Příloha I – část 4 – bod -10 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(-10) Síť infrastruktury, která zajistí zdroje energie s cílem snížit emise CO2 pocházející z dopravy:
	Rozvoj a budování sítí energetické infrastruktury, které zajistí dodávky energie, a přispějí tak ke snížení emisí pocházejících z dopravy (vodík, elektromobily, stanice pro výměnu baterií) v rámci městských oblastí i dopravy na dlouhé vzdálenosti.
	Dotčené členské státy: všechny;
Odůvodnění
U transevropských energetických sítí (TEN-E) je důležité se věnovat mimo jiné vytváření a budování infrastruktur pro dodávky energie, které přispívají ke snížení emisí CO2 z dopravy. V tomto ohledu jsou dobrým příkladem vodíkové čerpací stanice a systém výměny baterií, který coby inovativní projekt nedávno získal podporu z finančních prostředků sítě TEN-T (Ekologičtější evropská dopravní infrastruktura pro elektromobily).
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Příloha II – bod 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(ea) příslušná infrastruktura, která zajistí dodávky elektřiny pro elektromotory a hybridní vozidla;
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Příloha II – bod 1 – písm. e b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(eb) přístavní zařízení, která lodím v přístavu dodávají elektřinu vyrobenou na pevnině, namísto používání elektrické energie vyrobené na palubě za chodu motorů;
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – pododstavec 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Každá skupina zveřejní na internetu pořady svých jednání a zápisy z nich.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Příloha IV – bod 4 – písm. f a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(fa) vytvoření příležitostí pro využívání elektrických zařízení s nízkými emisemi CO2, například elektromobilů, v mnohem větším rozsahu prostřednictvím technických opatření a zásahů do trhu orientovaných na budoucnost;
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Příloha IV – bod 5 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(c) efektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu.	(c) efektivní a udržitelné využívání zdrojů se hodnotí na základě posouzení, do jaké míry projekt využívá již existující infrastrukturu a přispívá k minimalizaci zátěže a rizik z hlediska životního prostředí a změny klimatu, například náhradou riskantních prostředků pro přepravu ropy, jako jsou tankery, prostředky méně riskantními.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Příloha VI – bod 3 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(da) možnost podat stížnost u příslušných orgánů nebo se odvolat;
Odůvodnění
V zájmu legitimity a širokého přijetí projektů je důležité určit možné opravné prostředky a příslušné orgány.

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	TRAN 15.11.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz 24.1.2012
Projednání ve výboru	27.3.2012
Datum přijetí	8.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Magdi Cristiano Allam, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Antonio Cancian, Philippe De Backer, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Juozas Imbrasas, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Hubert Pirker, Dominique Riquet, Petri Sarvamaa, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Keith Taylor, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Artur Zasada
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Spyros Danellis, Michel Dantin, Eider Gardiazábal Rubial, Sabine Wils, Janusz Władysław Zemke
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Janusz Wojciechowski

• [1]  Závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011.
• [2]  Viz COM(2010)677.
• [3]  Viz COM(2011) 500/I v konečném znění a COM(2011) 500/II v konečném znění (politické informační listy).

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (1. 6. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
(COM(2011)0658 – C7‑0371/2011 – 2011/0300(COD))

Navrhovatel: Wojciech Michał Olejniczak

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel vítá návrh Komise a oceňuje jeho ucelený charakter v tom, že zajišťuje regulaci projektů v oblasti transevropské energetické infrastruktury, především co se týče projektů společného zájmu. Zejména vítá opatření, jejichž cílem je sjednotit a urychlit proces udělování povolení, a podporuje jejich přijetí, kdykoli to bude vhodné, mimo jiné k účelům rozvíjení jiných než přeshraničních projektů v oblasti energetické infrastruktury.

Zpráva klade důraz na regionální rozměr energetické infrastruktury, se zvláštním ohledem na její přímý dopad na občany, který často není dostatečně vyvážen předpokládanými pozitivními výsledky projektu v oblasti energetické bezpečnosti, udržitelnosti a účinnosti infrastruktury. Z toho důvodu je nutné uznat úlohu regionálních orgánů v jednotlivých fázích procesu udělování povolení, aby strany, jichž se to týká nejvíce, měly možnost zasahovat do rozhodovacího procesu. Mimo to by měl být na úrovni EU sjednocen průběh příslušných veřejných konzultací.

Dále by měl návrh nastolit správnou rovnováhu mezi kritérii účinnosti vynaložených prostředků, jež mají rozhodující význam pro soukromé podnikatele, kteří budou projekty energetické infrastruktury nakonec financovat, rozvíjet a řídit, a nezbytnými předpoklady pro získání finanční podpory z nástroje pro propojení Evropy. Co se týče podmínek pro financování, byly předloženy pozměňovací návrhy s cílem stanovit, za jakých okolností je veřejný zájem a prospěch zákazníka dostatečným důvodem k poskytnutí dalších finančních prostředků, aniž by přitom byla porušena zásada konkurenceschopnosti.

Navrhovatel rovněž navrhuje, aby byly projekty plynárenské infrastruktury chápány v širším smyslu, tedy aby na seznam kritérií způsobilosti byly zahrnuty veškeré jejich nezbytné součásti, což povede k technické důslednosti a usnadní plynulý provoz nejdůležitějších koridorů pro přepravu plynu v celé Evropě.

Dle názoru navrhovatele by hlavními zásadami rozvoje transevropské energetické infrastruktury měla být jednoduchost postupů a zapojení zúčastněných stran.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a) Evropská komise by mezi své priority týkající se energetické infrastruktury měla zahrnout specifickou situaci energetických systémů ostrovů.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tato politika, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře.	(5) Z hodnocení současného rámce TEN-E jednoznačně vyplynulo, že tato politika, jakkoli má značný přínos pro vybrané projekty, neboť je politicky zviditelňuje, postrádá vizi, zaměření a flexibilitu pro nápravu zjištěných nedostatků v infrastruktuře a Unie není zdaleka připravena čelit budoucím výzvám v této oblasti.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Urychlení rekonstrukce stávající a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.	(6) Urychlení rekonstrukce stávající energetické infrastruktury, dokončení probíhajících prací a zavedení nové energetické infrastruktury je zásadním předpokladem dosažení cílů politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, kterými je dotvoření vnitřního trhu s energií, zaručení bezpečnosti dodávek energie, zejména pokud jde o plyn a ropu, snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. Současně musí Unie v delším časovém horizontu do roku 2050 připravit svou infrastrukturu na pokračování přechodu na bezuhlíkové energetické systémy.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Současné ekonomické prostředí klade ještě větší důraz na přijetí integrovaného přístupu v otázkách energetiky, a to s ohledem na ekonomické, environmentální a sociální aspekty. Je nutné věnovat pozornost sekundárním pozitivním a negativním dopadům realizace nezbytných prací, aby byl ve střednědobém i dlouhodobém výhledu zajištěn přístup všech evropských občanů k bezpečné, udržitelné a cenově dostupné energii.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu a udržitelného rozvoje.	(7) Navzdory své právní existenci vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem zůstává vnitřní trh s energií roztříštěný kvůli nedostatečnému propojení vnitrostátních energetických sítí. Sítě integrované v rámci celé Unie,  zavedení infrastruktury inteligentních sítí umožňující vyšší energetickou účinnost a zahrnutí distribuovaných zdrojů obnovitelné energie však mají zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného a dobře fungujícího integrovaného trhu pro podporu růstu založeného na účinném využívání zdrojů a udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(11a) Nejvzdálenější regiony jsou ve větší míře závislé na dovozu fosilních paliv, což přináší dodatečné náklady na jejich růst a ekonomický rozvoj. Je nutné podporovat roli těchto regionů coby přírodních laboratoří obnovitelných zdrojů energie a přepravu energie a zemního plynu prostřednictvím rozvoje projektů veřejného zájmu zaměřených na rozmanitost regionální energetické základny, zlepšení udržitelnosti a energetické účinnosti, a přispívat tak k dosažení cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Toto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě, kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii a podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů tento návrh přispívá k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti.	(13) Toto nařízení stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu transevropských energetických sítí, aby se dosáhlo cílů v oblasti energetické politiky uvedených ve Smlouvě, kterými je zajistit fungování vnitřního trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v Unii, snížit závislost na dovozu, podporovat energetickou účinnost, úsporu energie, rozvoj nových a obnovitelných forem energie a propojení energetických sítí. Sledováním těchto cílů tento návrh přispívá k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a přináší celé Evropské unii výhody v podobě konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V zájmu dosažení těchto cílů podporuje toto nařízení zahájení konzultací s regionálními orgány zapojenými do procesu v příslušné fázi postupu udělování povolení.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Určování projektů společného zájmu by mělo být založeno na společných, transparentních a objektivních kritériích s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. U elektřiny a plynu by navrhované projekty měly být součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií.	(15) Určování projektů společného zájmu by mělo být založeno na společných, transparentních a objektivních kritériích s ohledem na jejich přínos pro cíle energetické politiky. U elektřiny a plynu by navrhované projekty měly být součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje sítě. Tento plán by měl vzít v úvahu zejména závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 4. února, pokud jde o nutnost integrovat okrajové trhy s energií a zavádět infrastrukturu inteligentních sítí.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(18) Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž pro předkladatele projektů. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích.	(18) Projekty společného zájmu by měly být uskutečněny co nejrychleji a měly by být pečlivě sledovány a vyhodnocovány a zároveň by měla být minimalizována administrativní zátěž především pro předkladatele projektů z řad malých a středních podniků. Komise by měla jmenovat evropské koordinátory a poskytnout pomoc v případě projektů, které se ocitnou v obzvláštních nesnázích, aby nedošlo k ohrožení jejich realizace.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES.	(20) Projektům společného zájmu by měl být přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit jejich rychlé administrativní zpracování. Vnitrostátní orgány považují projekty společného zájmu za projekty ve veřejném zájmu. Projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, by měly být povoleny z důvodů převažujícího veřejného zájmu, pouze budou-li splněny všechny podmínky stanovené podle směrnic 92/43/ES a 2000/60/ES. Případy, kdy lze infrastrukturu minimalizovat prostřednictvím politiky energetické účinnosti nebo kdy je možné modernizovat stávající vnitrostátní a přeshraniční infrastrukturu a kdy je zapotřebí nová infrastruktura, kterou lze vybudovat vedle stávající energetické či dopravní infrastruktury, je nutné stanovit na základě hierarchie významnosti a v zájmu nákladové efektivity.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(21) Zřízení jednoho příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval nebo koordinoval všechny postupy při udělování povolení (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy.	(21) Zřízení jednoho příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval nebo koordinoval všechny postupy při udělování povolení (tzv. „jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zvýšit účinnost a transparentnost a pomoci zlepšit spolupráci mezi členskými státy organizováním společných pracovních skupin mezi příslušnými orgány.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Členské státy jsou mimo to vyzývány k tomu, aby uplatňovaly ustanovení platná při postupech udělování povolení na projekty společného zájmu případně i na další projekty v oblasti energetické infrastruktury.
Odůvodnění
Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby využívaly evropské osvědčené postupy i na další projekty, čímž zvýší účinnost nezbytné infrastruktury, zabrání přetížení a vyhnou se zavedení dvouúrovňového systému.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(21a) Při plánování jednotlivých transevropských sítí by se měla upřednostňovat integrace dopravních, komunikačních a energetických sítí, s cílem zaručit minimální využití daného území, a pokud možno vždy zajistit opětovné využití stávajících i bývalých tras, a tím minimalizovat sociální, ekonomické, ekologické a finanční dopady na toto území a případnou zátěž.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(24) Vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur musí zjednodušení postupů udělování povolení doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních příslušných orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti.	(24) Investice do transevropské energetické infrastruktury jsou významné především vzhledem k potenciálu rozvoje a vytváření pracovních míst. Proto vzhledem k naléhavosti rozvoje energetických infrastruktur musí zjednodušení postupů udělování povolení doprovázet jasná lhůta pro vydání rozhodnutí relevantních příslušných orgánů o výstavbě projektu. Tato lhůta by měla stimulovat účinnější definici a vyřizování postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu urychlením procesu udělování povolení a zvyšováním účasti veřejnosti;	b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu urychlením procesu udělování povolení a stanovením minimálních požadavků na účast veřejnosti;
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. „energetickou infrastrukturou“ se rozumí každé fyzické zařízení navržené tak, aby umožňovalo přenos a distribuci elektřiny nebo plynu, přepravu ropy nebo oxidu uhličitého nebo skladování elektřiny nebo zemního plynu, nacházející se v rámci Evropské unie nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;	1. „energetickou infrastrukturou“ se rozumí každé fyzické zařízení navržené tak, aby umožňovalo přenos a distribuci elektřiny nebo plynu, přepravu ropy nebo oxidu uhličitého nebo skladování elektřiny nebo zemního plynu, nebo přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG), nacházející se v rámci Evropské unie nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;
Odůvodnění
Součástí energetické infrastruktury využívané pro plyn jsou terminály LNG; definici je třeba přizpůsobit tak, aby odpovídala kategoriím uvedeným v článku 1 přílohy II.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5a. „analýzou nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři“ se rozumí hodnocení na všeobecné úrovni celé Unie, které je základem pro výběr projektů společného zájmu v souladu s cíli desetiletého plánu rozvoje sítí (TYNDP) ve smyslu článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009.
Odůvodnění
Nařízení se týká různých analýz nákladů a přínosů (CBA) a dalších analýz a hodnocení. Je nutné je objasnit a určit jejich definici. Analýzu nákladů a přínosů je třeba provést na všeobecné úrovni, nikoliv u každého projektu zvlášť.
Projekty plynárenské infrastruktury jsou založeny na pevných závazcích, tedy závazcích ze strany účastníků trhu, vyplývajících z testování trhu, nebo ze strany vnitrostátních regulačních orgánů. U těchto projektů, které již vychází z pevných závazků, by analýza jednotlivých projektů z hlediska nákladů a přínosů do značné míry představovala zdvojování činnosti.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Celounijní seznam projektů společného zájmu stanoví Komise. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.	vypouští se
Odůvodnění
Přesunuto na konec článku, aby byl článek v souladu se skutečným harmonogramem rozhodovacího procesu.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. S cílem určit projekty společného zájmu Komise zřídí regionální skupinu (dále jen „skupina“) vymezenou v příloze III bodě 1 na základě každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I.	2. S cílem určit projekty společného zájmu Komise zřídí regionální skupinu (dále jen „skupina“) vymezenou v příloze III bodě 1 na základě každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Každá skupina bude provádět svou práci na základě předem schváleného mandátu.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Jestliže skupiny nebo jiné subjekty existující před vstupem tohoto nařízení v platnost již pracovaly na vybraných projektech významných pro energetické systémy Unie, bude každá skupina uvedená v odstavci 2 brát práci, kterou tyto skupiny či subjekty odvedly, náležitě v úvahu. V případě, že se stávající skupiny nebo jiné subjekty již dříve dohodly na projektech nebo seznamech projektů mimořádného významu pro Unii, informace o těchto projektech nebo seznamech budou předány každé skupině uvedené v odstavci 2 a budou tvořit základ procesu výběru projektů společného zájmu.
	Ustanovení čl. 2 odst. 5 písm. a) nebudou mít žádný dopad na práva předkladatelů projektů předložit členům příslušné skupiny žádost o zařazení svého projektu (projektů) mezi projekty společného zájmu.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Každá skupina vypracuje vlastní seznam navrhovaných projektů společného zájmu postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje.	3. Každá skupina vypracuje vlastní seznam navrhovaných projektů společného zájmu postupem stanoveným v příloze III oddíle 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4. Každý jednotlivý návrh projektu vyžaduje předběžný souhlas členského státu (států), na jejichž území se projekt vztahuje, a to před jeho zařazením do konečného navrhovaného seznamu předloženého podle odstavce 4.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Pokud návrh projektu nezíská předběžný souhlas některého členského státu, musí tento členský stát předložit skupině písemné vysvětlení své námitky. Poté, co předkladatelé projektu dostanou možnost vyřešit předmět námitky, může skupina jednomyslně bez jednoho člena zařadit projekt do navrhovaného seznamu s poznámkou o námitce.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. U projektů v oblasti elektřiny a plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 poskytne agentura Komisi do dvou měsíců ode dne obdržení seznamů navrhovaných projektů společného zájmu stanovených v odst. 4 prvním pododstavci stanovisko k seznamům navrhovaných projektů společného zájmu, zejména s ohledem na důsledné uplatňování kritérií stanovených v článku 4 v rámci skupin, a výsledky analýzy provedené Evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu (dále jen „ENTSO“) v souladu s přílohou III bodem 2.6.	5. U projektů v oblasti elektřiny a plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 poskytne agentura Komisi do čtyř měsíců ode dne obdržení seznamů navrhovaných projektů společného zájmu stanovených v odst. 4 prvním pododstavci stanovisko k seznamům navrhovaných projektů společného zájmu, zejména s ohledem na důsledné uplatňování kritérií stanovených v článku 4 v rámci skupin, a výsledky analýzy provedené Evropskými sítěmi provozovatelů přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu (dále jen „ENTSO“) v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Komise sestaví na základě regionálních seznamů, které skupina schválí, celounijní seznam projektů společného zájmu. Tento seznam je přezkoumáván a podle potřeby aktualizován každé dva roky. První seznam je přijat nejpozději do 31. července 2013.
(Viz pozměňovací návrh 1)
Odůvodnění
Přesunuto z odst. 1 z důvodu časového harmonogramu.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7. V návaznosti na rozhodnutí Komise o přijetí uvedené v odstavci 1 se projekty společného zájmu stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 72/2009/ES a 73/2009/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.	7. V návaznosti na rozhodnutí Komise se projekty společného zájmu stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 72/2009/ES a 73/2009/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.
(Viz přesun odst. 1 za odst. 6)
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(b) projekt vykazuje ekonomickou, sociální a environmentální životaschopnost a dále	(b) potenciální přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad náklady a dále
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– udržitelnost, mj. prostřednictvím přenosu energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– interoperabilita a bezpečný provoz systému;	– bezpečnost dodávek, mj. zajištěním interoperability a bezpečného a spolehlivého provozu systému;
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3 a (nová)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	– připojení plánovaných výrobních jednotek do sítě, včetně energie z obnovitelných zdrojů, umožňující přenos elektrické energie;
Odůvodnění
EU čelí velké výzvě spočívající v nahrazení starých neefektivních elektráren, nešetrných k životnímu prostředí, např. zařízení používajících fosilní paliva. Po celé EU budou vyrůstat nové elektrárny, a to i v oblasti, kde je síť nevyvinutá nebo potřebuje zmodernizovat. Nařízení by proto mělo vytvořit pobídky pro investice do nových elektráren prostřednictvím podpory nutného rozvoje sítě, který umožní připojení nových zařízení do sítě.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– bezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b – odrážka 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. d – odrážka 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
– zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,	– zabezpečení dodávek energie, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,
Odůvodnění
Není jasné, proč jsou kritéria zabezpečení dodávek v odvětví ropy a plynu jiná.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Při seřazování projektů, které přispívají k naplnění téže priority, je nutno věnovat patřičnou pozornost naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, dále udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie, počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, a jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty. U projektů, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), je třeba věnovat náležitou pozornost také počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.	4. Každá skupina seřadí projekty, které přispívají k zavedení týchž prioritních koridorů a oblastí. Každá skupina definuje podmínky a metodu řazení a relativní váhu kritérií stanovených v druhém pododstavci a v odstavci 2; řazení může proto vést k všeobecnému seskupování projektů.
	V této souvislosti a při zajištění rovných příležitostí pro projekty, na nichž se podílejí okrajové členské státy, je nutno věnovat patřičnou pozornost:
	a) naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu a hospodářská soutěž, dále udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie;
	b) počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, a
	c) jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.
	U projektů „inteligentních sítí“, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), se bude řazení týkat projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat také počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Agentura a skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace poskytované v souladu s odstavci 3, 4 a 5, ověřovat si poskytnuté informace na místě a svolávat jednání s příslušnými stranami. Skupiny mohou také požádat agenturu o přijetí opatření, která by usnadnila uskutečňování projektů společného zájmu.	2. Agentura a skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace poskytované v souladu s odstavci 3, 4 a 5, ověřovat si poskytnuté informace na místě a svolávat jednání s příslušnými stranami. Skupiny mohou také požádat agenturu o přijetí opatření, která by usnadnila uskutečňování projektů společného zájmu. Tato opatření by měla být přijímána v úzké spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány a provozovateli přepravních soustav.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Do 31. března každého roku následujícího po roce výběru projektu jako projektu společného zájmu podle článku 4 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 agentuře a u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:	3. Do 31. března každého roku následujícího po roce výběru projektu jako projektu společného zájmu podle článku 4 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 agentuře a u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 příslušné skupině. Zpráva bude předložena i dotčeným příslušným orgánům uvedeným v článku 9. Tato zpráva podrobně pojedná o:
Odůvodnění
Tato informace by se měla předávat také příslušným orgánům, které mají přidělenu roli zajišťování povolování těchto projektů, nikoli skupinám nebo Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 5. – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Agentura nebo příslušná skupina může požádat, aby zprávu vypracoval nebo před předáním přezkoumal nezávislý externí odborník.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a navrhne opatření vedoucí k nápravě případných zpoždění a obtíží. Toto hodnocení v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 rovněž zahrnuje důsledné uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I.	4. Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a navrhne opatření vedoucí k nápravě případných zpoždění a obtíží. Tato opatření mohou zahrnovat sankce za zbytečné prodlevy, které zaviní předkladatelé projektu. Toto hodnocení v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 rovněž zahrnuje důsledné uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I.
Odůvodnění
Mělo by být možné postihovat předkladatele za prodlení, která způsobí.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Pokud se uvedení projektu společného zájmu do provozu bez dostatečného zdůvodnění opozdí o více než dva roky oproti prováděcímu plánu, pak:	6. Pokud se vytvoření a uvedení projektu společného zájmu do provozu opozdí oproti prováděcímu plánu, s výjimkou mimořádných důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, pak:
Viz pozměňovací návrhy k odrážkám; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Odůvodnění
Převzato ze stanoviska Rady. Tento pozměňovací návrh je zapotřebí pro vyjasnění veřejné soutěže pro případ, kdy dojde ke zpoždění projektu. Původní znění nestanoví, jak by Komise měla tento prostup provádět. Kromě toho najít nového předkladatele umí a je schopen příslušný orgán, a nikoli Komise.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) předkladatel tohoto projektu přijme investice jednoho nebo několika dalších provozovatelů či investorů s cílem daný projekt provést. Provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, poskytne provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přepravní či přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na podporu uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu;	a) pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES platná podle příslušných vnitrostátních zákonů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice.
(Viz pozměňovací návrh k návětí odstavce; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) Komise může vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny předkladatele projektů.	b) Pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů dle odst. 6 písm. a) nestačí pro zajištění uskutečnění investice, nebo pokud nejsou opatření použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat. Předkladatel projektu tak učiní před tím, než prodleva oproti datu uvedení prováděcího plánu do provozu překročí dva roky.
(Viz pozměňovací návrh k návětí odstavce; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) Pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje vnitrostátní regulační orgán nebo členský stát do dvou měsíců třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje.
(Viz pozměňovací návrh k návětí odstavce; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – písm. b b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bb) Pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může dotčený příslušný orgán uvedený v článku 9 vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny předkladatele projektů. Přednost bude dána předkladatelům projektu a investorům z členských států regionální skupiny, v rámci které je příslušný projekt rozvíjen. Vnitrostátní regulační orgány mohou v případě nutnosti poskytnout, s výhradou schválení Komise, další pobídky doplňující pobídky přijaté dle článku 14 jako součást výzvy k předkládání návrhů.
(Viz pozměňovací návrh k návětí odstavce; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 – písm. b c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	bc) Pokud se použije písmeno ba) nebo bb), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přepravní či přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na podporu uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu;
(Viz pozměňovací návrh k návětí odstavce; o všech pozměňovacích návrzích k tomuto odstavci by se mělo hlasovat společně)
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – pododstavec 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Projekt společného zájmu může být odstraněn z celounijního seznamu projektů společného zájmu v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 1 druhé větě, pokud:	Projekt společného zájmu může být odstraněn z celounijního seznamu projektů společného zájmu v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 6a) druhé větě, pokud:
(Viz pozměňovací návrh [n+X], přesouvající první odstavec článku 3)
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) analýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři předložená evropskými sítěmi provozovatelů přenosových a přepravních soustav v souladu s přílohou III bodem 6 nepřinese z hlediska projektu pozitivní výsledek;	vypouští se
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt již není zahrnut do desetiletého plánu rozvoje sítě;	vypouští se
Odůvodnění
Zařazení projektu do desetiletého plánu rozvoje sítě by nemělo být podmínkou toho, aby mohlo jít o projekt obecného zájmu. Základem pro výběr projektů společného zájmu by mělo být to, zda projekty splňují všechna příslušná kritéria podle tohoto nařízení a zda mají dostatečné sociálně-ekonomické přínosy pro celou EU, ne to, zda jsou součástí plánů evropských sítí provozovatelů přenosových a přepravních soustav.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Projekty, které jsou vyloučeny z celounijního seznamu, ztrácejí veškerá práva a povinnosti vyplývající z tohoto nařízení pro projekty společného zájmu. Tímto článkem není dotčeno jakékoli financování Unie uhrazené v rámci daného projektu před rozhodnutím o jeho vyloučení.	Projekty, které jsou vyloučeny z celounijního seznamu, ztrácejí veškerá práva a povinnosti vyplývající z tohoto nařízení pro projekty společného zájmu. Tímto článkem není dotčeno jakékoli financování Unie uhrazené v rámci daného projektu před rozhodnutím o jeho vyloučení, ledaže by se rozhodnutí opíralo o úmyslně nesprávné informace dle písmene c) prvního pododstavce.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.	1. Když při realizaci projektu společného zájmu nastanou závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) podporuje projekt(y), pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;	a) podporuje projekt(y), pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami, včetně regionálních, místních či autonomních orgánů;
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ba) radí předkladatelům projektů v otázkách finančního balíčku pro projekt;
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Přijetí celounijního seznamu projektů společného zájmu určuje veřejný zájem a nezbytnost těchto projektů v rámci dotčených členských států a všechny zúčastněné strany je jako takové uznávají.	2. Přijetí celounijního seznamu projektů společného zájmu určuje veřejný zájem a nezbytnost těchto projektů v rámci dotčených členských států a všechny zúčastněné strany včetně regionálních a místních orgánů, které zastupují občany, jichž se tato opatření dotýkají, je jako takové uznávají.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování adekvátních opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU.	Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydá Komise pokyny na podporu členských států při vymezování a provádění adekvátních opatření a na zajištění soudržného uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle právních předpisů EU a sleduje jejich uplatňování.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy se snaží zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivnějším možným způsobem.	4. Členské státy se snaží zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co nejefektivnějším možným způsobem a aby je správní nebo soudní systémy řešily přednostně.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Předkladatel projektu do tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 11 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do jednoho měsíce. Koncepce obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 3.	3. Předkladatel projektu do tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 11 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do jednoho měsíce. Koncepce obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 3. Předkladatel projektu informuje o veškerých významných změnách schválené koncepce příslušný orgán, který si může vyžádat úpravy.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 7 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Předkladatelé projektů navíc příslušné informace zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.	Předkladatelé projektů navíc příslušné informace zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup. Ty podle právních předpisů daného členského státu zahrnují zveřejnění informací v největších novinách – z hlediska distribuce –v regionech a městech na případných trasách projektu, a to v souladu s písm. a) bodu 4 přílohy VI.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) pravděpodobně dotčené orgány, zúčastněné strany a veřejnost;	b) pravděpodobně dotčené příslušné vnitrostátní a regionální orgány, zúčastněné strany a veřejnost;
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odstavci 3.	4. Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odstavci 3.
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.	1. Do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav agentuře a Komisi metodiku harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU s ohledem na příslušné scénáře rozvoje u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tato metodika je zpracována v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a zahrnuje především konzultace s příslušnými regionálními orgány, dalšími provozovateli infrastruktury a s příslušnými organizacemi, které je zastupují.
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Čl. 13. – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Po přijetí prvního desetiletého plánu rozvoje sítě na základě metodiky vypracované v souladu v čl. 12 odst. 7 písmeno a) zahrnuje i aktualizovanou verzi výsledků analýzy nákladů a přínosů předloženou evropskými sítěmi provozovatelů přenosových a přepravních soustav (ENTSO) na základě vývoje, k němuž došlo od jejího zveřejnění. Předkladatel(é) projektu mohou rovněž uvést své připomínky k výsledkům analýzy nákladů a přínosů evropské sítě provozovatelů přenosových a přepravních soustav nebo dodatečné údaje, které do analýzy ENTSO nebyly zahrnuty.
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, s výjimkou projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu a pokud tato rizika nejsou zahrnuta do výjimky podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009, zajistí vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu za současného uplatnění čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.	1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, s výjimkou projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu a pokud tato rizika nejsou zahrnuta do výjimky podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009, a dále s ohledem na předpokládané budoucí náklady pro spotřebitele energie, zajistí vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu za současného uplatnění čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a zahrnuje:	3. Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a zahrnuje mimo jiné:
Pozměňovací návrh   62 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.	d) jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná, včetně snižování rizika nárůstu provozních nákladů na uskutečněné projekty v oblasti energetické infrastruktury.
Odůvodnění
S cílem usnadnit postup vkládání investic soukromým podnikatelům, kteří se věnují rozvoji projektů v oblasti energetické infrastruktury, je nutné, aby se seznam dostupných pobídek neomezil pouze na pobídky uvedené v čl. 14 odst. 3, ale aby zahrnoval i rizika očekávaných vyšších provozních nákladů po realizaci daného projektu v oblasti infrastruktury.
Pozměňovací návrh   63 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Do 31. července 2013 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů přenosu elektřiny a přepravy plynu a vyšších rizik uvedených projektů.	5. Do 31. července 2013 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány, které vydaly rozhodnutí o poskytnutí dodatečných pobídek, svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů přenosu elektřiny a přepravy plynu a vyšších rizik uvedených projektů.
Pozměňovací návrh   64 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy].	1. Projekty společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření nástroje pro propojení Evropy].
Pozměňovací návrh   65 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], pokud jsou prováděny v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 6 písm. b) nebo pokud splňují následující kritéria:	2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2 a 3, kromě projektů skladování elektřiny z vodních elektráren, jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], pokud jsou prováděny v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 6 písm. b) nebo pokud splňují následující kritéria:
Odůvodnění
Vyjmout ropovody z finanční podpory není logické.
Pozměňovací návrh   66 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 5 odst. 4 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace; a dále	a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 5 odst. 4 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita, inovace a přínosy v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí; a dále
Odůvodnění
První dvě kritéria, která pro projekty společného zájmu stanovuje čl. 15 odst. 2, dostatečně zajišťují spravedlivý a rozumný výběr. Z toho důvodu by rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů nemělo být povinným kritériem.
Pozměňovací návrh   67 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 14 odst. 3 a a dále	b) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 14 odst. 3 a
Odůvodnění
První dvě kritéria, která pro projekty společného zájmu stanovuje čl. 15 odst. 2, dostatečně zajišťují spravedlivý a rozumný výběr. Z toho důvodu by rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů nemělo být povinným kritériem.
Pozměňovací návrh   68 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 13, případně stanovisko příslušných vnitrostátních regulačních orgánů a agentury ohledně komerční životaschopnosti projektu v případě projektů, kterým byla udělena výjimka podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009.	c) případně projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 13, případně stanovisko příslušných vnitrostátních regulačních orgánů a agentury ohledně komerční životaschopnosti projektu v případě projektů, kterým byla udělena výjimka podle článku 36 směrnice 2009/73/ES nebo podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009.
Odůvodnění
První dvě kritéria, která pro projekty společného zájmu stanovuje čl. 15 odst. 2, dostatečně zajišťují spravedlivý a rozumný výběr. Z toho důvodu by rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů nemělo být povinným kritériem.
Pozměňovací návrh   69 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a v příloze II bodě 4 jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost.	3. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a v příloze II bodě 4 jsou také způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů na práce v souladu s ustanoveními [nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji pro propojení Evropy], mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost nebo zvýšené operační riziko.
Pozměňovací návrh   70 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) způsobu, jakým jsou místní orgány zahrnovány do realizace projektů, se zvláštním důrazem na jejich aktivní účast ve fázích realizace investic v zahrnutých oblastech;
Pozměňovací návrh   71 Návrh nařízení Čl. 17 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) odkazy na webové stránky projektů, které vytvoří jejich předkladatelé.
Pozměňovací návrh   72 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu Unie;
Pozměňovací návrh   73 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. c b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cb) způsob, jakým jsou místní orgány zapojovány do realizace projektů, se zvláštním důrazem na jejich aktivní účast ve fázích realizace investic v zahrnutých oblastech;
Pozměňovací návrh   74 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. ci c (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	cc) vývoj již realizovaných investic a možných překážek, na které projekty společného zájmu narážejí a které mohou bránit jejich běžné realizaci v termínech dohodnutých s příslušnými orgány.
Pozměňovací návrh   75 Návrh nařízení Příloha I – část 1 – bod 3 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.	3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě(„NSI East Electricity“): propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru a s třetími zeměmi s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh   76 Návrh nařízení Příloha I – část 2 – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5) Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: propojovací kapacity pro severojižní toky plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost plynu.	5) Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě(„NSI West Gas“): plynárenská infrastruktura pro severojižní toky plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost plynu.
Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Malta, Portugalsko, Španělsko, Spojené království;	Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Malta, Portugalsko, Španělsko, Spojené království;
Odůvodnění
Definice některých koridorů pro přepravu plynu je nutné změnit tak, aby obsáhly veškeré druhy infrastruktury (toto nařízení se vztahuje i na podzemní zásobníky a terminály LNG) a aby zněly nestranně. Obecněji řečeno, nesmí dojít k vyloučení investic, které by mohly být nutné pro rozšíření přeshraniční kapacity, jako je například větší pružnost systému.
Pozměňovací návrh   77 Návrh nařízení Příloha I – část 2 – bod 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6) Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: regionální plynárenské propojení oblasti Baltského moře, Jadranu, Egejského moře a Černého moře, s cílem zejména posílit diverzifikaci a bezpečnost dodávek zemního plynu.	6) Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“): regionální plynárenská infrastruktura mezi oblastí Baltského moře, Jadranu, Egejského moře a Černého moře, s cílem zejména posílit diverzifikaci a bezpečnost dodávek zemního plynu.
Dotčené členské státy: Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko;	Dotčené členské státy: Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko;
Odůvodnění
Definice některých koridorů pro přepravu plynu je nutné změnit tak, aby obsáhly veškeré druhy infrastruktury (toto nařízení se vztahuje i na podzemní zásobníky a terminály LNG) a aby zněly nestranně. Obecněji řečeno, nesmí dojít k vyloučení investic, které by mohly být nutné pro rozšíření přeshraniční kapacity, jako je například větší pružnost systému.
Pozměňovací návrh   78 Návrh nařízení Příloha I – část 2 – bod 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
7) Jižní koridor pro přepravu plynu: přeprava plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek plynu.	7) Jižní koridor pro přepravu plynu(„SGC“): plynárenská infrastruktura, která zvýší diverzifikaci dodávek plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie.
Dotčené členské státy: Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko;	Dotčené členské státy: Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko;
Odůvodnění
Definice některých koridorů pro přepravu plynu je nutné změnit tak, aby obsáhly veškeré druhy infrastruktury (toto nařízení se vztahuje i na podzemní zásobníky a terminály LNG) a aby zněly nestranně. Obecněji řečeno, nesmí dojít k vyloučení investic, které by mohly být nutné pro rozšíření přeshraniční kapacity, jako je například větší pružnost systému.
Pozměňovací návrh   79 Návrh nařízení Příloha I – část 3 – bod 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.	(1) Diverzifikační koridory pro dodávky ropy ve střední a východní Evropě(„OSC“): interoperabilita ropovodných sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh   80 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 6 směrnice 2009/72/ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.	U projektů v oblasti elektřiny spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, příslušných místních, regionálních a autonomních orgánů všech dotčených členských států, provozovatelů přenosových soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 6 směrnice 2009/72/ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze I, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přenosových soustav.
Pozměňovací návrh   81 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 7 směrnice 2009/73//ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.	1) U projektů v oblasti zemního plynu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, příslušných místních, regionálních a autonomních orgánů všech dotčených členských států, provozovatelů přenosových soustav v souvislosti s jejich povinností spolupracovat na regionální úrovni v souladu s článkem 7 směrnice 2009/73/ES a článkem 12 nařízení (ES) č. 715/2009, všech dotčených provozovatelů infrastruktury a organizací, které je zastupují, a z předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, stejně jako ze zástupců Komise, agentury a evropské sítě provozovatelů elektrických přepravních soustav.
Odůvodnění
Navrhované nařízení by mělo potvrdit význam terminálů LNG a podzemních zásobníků pro zajištění flexibility vnitřního trhu s energií. Z toho důvodu by provozovatelé zásobníků a terminálů LNG měli mít zajištěno formální postavení coby zúčastněné strany při výběru projektů společného zájmu a při analýze nákladů a přínosů. Provozovatelé infrastruktury a organizace, jež je zastupují, by tedy v rámci skupiny měli mít oficiální status zúčastněných stran, neboť zastupují provozovatele zásobníků a terminálů LNG, kteří jsou rovněž předkladateli projektů.
Pozměňovací návrh   82 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, a Komise.	U projektů přepravy ropy a oxidu uhličitého spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4 se každá skupina skládá ze zástupců členských států, příslušných místních, regionálních a autonomních orgánů všech dotčených členských států, předkladatelů projektů, kterých se týkají jednotlivé priority uvedené v příloze 1, a Komise.
Pozměňovací návrh   83 Návrh nařízení Příloha III – část 1 – bod 1 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Předkladatelé projektů a agentura nemají hlasovací práva, i když ostatní práva si jako členové skupiny zachovávají, a mohou se zúčastnit závěrečného přijímání navrženého seznamu projektů k předložení podle čl. 3 odst. 4 pouze jako pozorovatelé.
Pozměňovací návrh   84 Návrh nařízení Příloha III – část 2 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) Každý předkladatel projektu předloží členům příslušné skupiny žádost o zařazení svého projektu (projektů) jako projektu společného zájmu včetně posouzení tohoto projektu (projektů) s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I, splnění příslušných kritérií podle článku 6 a jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.	1) Každý předkladatel projektu předloží členům příslušné skupiny žádost o zařazení svého projektu (projektů) jako projektu společného zájmu včetně posouzení tohoto projektu (projektů) s ohledem na jeho přispění k provádění priorit stanovených v příloze I, splnění příslušných kritérií podle článku 4 a jakékoli další informace relevantní pro hodnocení tohoto projektu.
Odůvodnění
Chyba v textu.
Pozměňovací návrh   85 Návrh nařízení Příloha III – část 2 – bod 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3) Navrhované projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) jsou součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu podle článku 8 nařízení (ES) 714/2009.	vypouští se
Odůvodnění
Zařazení projektu do desetiletého plánu rozvoje sítě by nemělo být podmínkou toho, aby mohlo jít o projekt obecného zájmu. Základem pro výběr projektů společného zájmu by mělo být to, zda projekty splňují všechna příslušná kritéria podle tohoto nařízení a zda mají dostatečné sociálně-ekonomické přínosy pro celou EU, ne to, zda jsou součástí plánů evropských sítí provozovatelů přenosových a přepravních soustav.
Pozměňovací návrh   86 Návrh nařízení Příloha III – část 2 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4) U všech celounijních seznamů projektů společného zájmu přijatých po 1. srpnu 2013 jsou navrhované projekty přepravy a skladování plynu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn podle článku 8 nařízení (ES) 715/2009.	4) U všech celounijních seznamů projektů společného zájmu přijatých po 1. srpnu 2013 jsou navrhované projekty přepravy, znovuzplynovacích nebo dekompresních zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 2 součástí nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje plynárenské sítě, vyvinutého evropskou sítí provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn podle článku 8 nařízení (ES) 715/2009.
Odůvodnění
V zájmu úplnosti by měly být zmíněny terminály LNG, jelikož jsou rovněž uvedeny v bodu 2 přílohy II.
Pozměňovací návrh   87 Návrh nařízení Příloha IV – bod 2 – odst. 1 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) Interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních klimatických jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury.	c) Interoperabilita a bezpečný provoz systému se posuzují v souladu s analýzou provedenou v rámci nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě, zejména pomocí hodnocení dopadu projektu na předpokládanou ztrátu zatížení v analyzované oblasti definované v příloze V bodě 10 z hlediska přiměřenosti výroby a přenosu u souboru období s charakteristickým zatížením s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních jevů a jejich dopad na odolnost infrastruktury.
Pozměňovací návrh   88 Návrh nařízení Příloha IV – bod 3 – písm. d
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
d) udržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny klimatických podmínek;	d) udržitelnost se měří na základě přispění projektu ke snížení emisí, k podpoře zálohování elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo konceptu power-to-gas a přepravy bioplynu s ohledem na očekávané změny extrémních povětrnostních jevů;
Pozměňovací návrh   89 Návrh nařízení Příloha V – bod 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2) Tento datový soubor odráží unijní a vnitrostátní právní předpisy platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.	2) Tento datový soubor odráží unijní a vnitrostátní právní předpisy platné ke dni analýzy. Datové soubory použité pro elektřinu a zemní plyn jsou slučitelné zejména s ohledem na předpoklady týkající se cen a objemů na jednotlivých trzích. Datové soubory jsou zpracovány po formální konzultaci s členskými státy a s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany včetně akademických a ekologických organizací a zpřístupní se veřejnosti. Komise a agentura v příslušných případech zajistí přístup k požadovaným obchodním údajům třetích stran.
Pozměňovací návrh   90 Návrh nařízení Příloha V – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5) Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu a v případě potřeby i náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.	5) Analýza nákladů a přínosů bere v úvahu alespoň tyto náklady: investiční výdaje, výdaje na provoz a údržbu v průběhu technického životního cyklu projektu, náklady na vyřazení z provozu a na nakládání s odpady a další vnější environmentální faktory. Tato metodika poskytne vodítko v oblasti diskontních sazeb, které mají být při výpočtech použity.
Pozměňovací návrh   91 Návrh nařízení Příloha V – bod 6 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6) U přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady na ukazatele uvedené v příloze III. V souladu s metodami uplatněnými při zpracování nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě dále zohlední zejména dopady projektu na:	6) U přenosu a skladování elektřiny zohlední analýza nákladů a přínosů minimálně dopady na ukazatele uvedené v příloze IV. V souladu s metodami uplatněnými při zpracování nejnovějšího dostupného desetiletého plánu rozvoje elektrické sítě dále zohlední zejména dopady projektu na:
Odůvodnění
Chyba v textu.
Pozměňovací návrh   92 Návrh nařízení Příloha VI – bod 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.	a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.
Pozměňovací návrh   93 Návrh nařízení Příloha VI – bod 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.	a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi – nejpozději při zahájení procesu udělování povolení – rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.
Pozměňovací návrh   94 Návrh nařízení Příloha VI – bod 2 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.	a) Zúčastněné strany ovlivněné projektem společného zájmu včetně příslušných místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, vlastníků půdy a občanů žijících v blízkosti tohoto projektu, široké veřejnosti a jejích sdružení, organizací nebo skupin jsou v rané fázi rozsáhlým způsobem informovány a konzultovány otevřeným a transparentním způsobem. Pokud je to vhodné, příslušný orgán aktivně podporuje aktivity prováděné předkladatelem projektu.
Pozměňovací návrh   95 Návrh nařízení Příloha VI – bod 3 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) plánovaných opatřeních;	b) plánovaných opatřeních, včetně všech navrhovaných obecných míst a termínů zvláštních schůzí;
Pozměňovací návrh   96 Návrh nařízení Příloha VI – bod 4 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a) Zvláštní schůze uvedené v bodě 4 písm. c) této přílohy se konají na místě a v termínu, které umožní co největšímu počtu zainteresovaných subjektů se schůze zúčastnit. Příslušné orgány mohou vyžadovat, aby předkladatelé projektu usnadnili účast zúčastněným stranám, které by se jinak schůze nemohly zúčastnit z finančních nebo jiných důvodů.

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	REGI 15.11.2011
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Wojciech Michał Olejniczak 23.11.2011
Projednání ve výboru	26.4.2012
Datum přijetí	29.5.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	38 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Jean-Paul Besset, Alain Cadec, Nikos Chrysogelos, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Ewald Stadler, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ivars Godmanis, Lena Kolarska-Bobińska, Ivari Padar, László Surján, Giommaria Uggias

POSTUP

Název	Transevropské energetické sítě a zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES
Referenční údaje	COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD)
Datum předložení EP	19.10.2011
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 15.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 15.11.2011	ENVI 15.11.2011	IMCO 15.11.2011	TRAN 15.11.2011
	REGI 15.11.2011
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	António Fernando Correia de Campos 14.12.2011
Projednání ve výboru	20.10.2011	24.4.2012	30.5.2012
Datum přijetí	18.12.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	38 0 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Gabriele Albertini, Amelia Andersdotter, Josefa Andrés Barea, Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Dimitrios Droutsas, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	António Fernando Correia de Campos, Andrzej Grzyb, Roger Helmer, Vladimír Remek, Peter Skinner
Datum předložení	8.2.2013