ZPRÁVA o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014

25. 2. 2013 - (2012/2309(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodajové: Roberto Gualtieri a Rafał Trzaskowski


Postup : 2012/2309(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0041/2013

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014

(2012/2309(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–   s ohledem na protokol (č. 36) o přechodných ustanoveních,

–   s ohledem na Smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii,

–   s ohledem na články 41, 48 a 74f jednacího řádu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu[1],

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0041/2013),

A. vzhledem k tomu, že na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost ustanovení čl. 2 odst. 1 a 2 protokolu č. 36;

B.  vzhledem k tomu, že se očekává, že Chorvatská republika přistoupí k Unii před volbami do Evropského parlamentu, které se mají konat na jaře roku 2014, a vzhledem k tomu, že na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost ustanovení čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii;

C. vzhledem k tomu, že by měly být zohledněny demografické změny, k nimž došlo od posledních voleb do Evropského parlamentu;

D. vzhledem k tomu, že v rámci celkové reformy orgánů a institucí Unie, která bude definována na Konventu svolaném podle čl. 48 odst. 3 SEU, by spolu s revizí systému hlasování v Radě bylo vhodné posoudit zavedení trvalého „systému“ rozdělení křesel v Evropském parlamentu, a vzhledem k tomu, že tato reforma by měla uznat že, jak vyplývá ze Smluv, základem demokracie Unie je zastupování jak občanů, tak členských států;

E. vzhledem k tomu, že rozdělení křesel pro příští volební období by nemělo být libovolné, ale mělo by se naopak zakládat na objektivních a pragmaticky uplatněných kritériích, a vzhledem k tomu, že toto rozdělení by mělo kompenzovat získání dalšího počtu křesel ztrátami tak, aby byla ztráta křesel omezena maximálně na jedno křeslo na členský stát;

1.  předkládá Evropské radě v příloze návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu na volební období 2014–2019, a to na základě svého práva na iniciativu v souladu s čl. 14 odst. 2 SEU;

2.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba toto rozhodnutí vyžadující jeho souhlas přijmout, jakmile vstoupí v platnost Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období 2014–2019;

3.  zavazuje se, že brzy předloží návrh, jehož cílem je zlepšit praktická opatření pro konání voleb v roce 2014;

4.  zavazuje se, že do konce roku 2015 předloží nový návrh rozhodnutí Evropské rady s cílem zavést s dostatečným předstihem před začátkem volebního období 2019–2024 trvalý a transparentní systém, který v budoucnu umožní před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat křesla jednotlivým členským státům objektivním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 přiloženého návrhu rozhodnutí a s přihlédnutím k případnému zvýšení jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny, aniž by byla vyloučena možnost vyhradit určitý počet křesel pro poslance zvolené na základě nadnárodních seznamů;

5.  podotýká, že nový systém přidělování křesel v Evropském parlamentu by měl být zaveden spolu s přezkumem systému hlasování v Radě, který by byl součástí nezbytné revize Smluv; je rozhodnut předložit v této souvislosti návrhy na příštím konventu, který bude svolán podle čl. 48 odst. 3 SEU;

6.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a k němu připojený návrh rozhodnutí Evropské rady spolu s výše uvedenou zprávou Výboru pro ústavní záležitosti předal Evropské radě, vládě a parlamentu Chorvatské republiky a pro informaci rovněž Komisi a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132 (Lamassourova-Severinova zpráva).

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ evropského parlamentu

Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu

EVROPSKÁ RADA,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na čl. 2 odst. 3 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních,

s ohledem na iniciativu Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost čl. 2 odst. 1 a 2 a protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.

(2) Na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii (SEU), Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(3) Ustanovení čl. 2 odst. 3 protokolu č. 36 je nezbytné neprodleně dodržet, a tudíž je zapotřebí přijmout rozhodnutí uvedené v čl. 14 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období 2014–2019.

(4) Toto rozhodnutí splňuje podmínky uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí být vyšší než 750 poslanců a jeden předseda, přičemž toto zastoupení musí být poměrně sestupné s minimálním počtem 6 poslanců na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než 96 křesel,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Při uplatňování zásady sestupné poměrnosti, uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci SEU, jsou dodržována následující pravidla:

–    přidělení křesel v Evropském parlamentu plně využije minimální a maximální počet, který Smlouva stanoví, aby rozdělení křesel v Evropském parlamentu co nejlépe odráželo počty obyvatel členských států;

–    poměr mezi počtem obyvatel a počtem křesel jednotlivých členských států před zaokrouhlením na celá čísla se liší v závislosti na lidnatosti státu tak, aby každý poslanec Evropského parlamentu z lidnatějšího členského státu zastupoval více občanů než poslanec z méně lidnatého státu a naopak, aby platilo, že čím je členský stát lidnatější, tím má nárok na více křesel;

Článek 2

      Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Evropská komise (Eurostat) na základě údajů poskytnutých členskými státy podle metodiky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady.

Článek 3

Na základě článku 1 je počet zástupců volených do Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech s účinností od začátku volebního období 2014–2019 stanoven následovně:

Belgie

21

Bulharsko

17

Česká republika

21

Dánsko

13

Německo

96

Estonsko

6

Irsko

11

Řecko

21

Španělsko

54

Francie

74

Chorvatsko

11

Itálie

73

Kypr

6

Lotyšsko

8

Litva

11

Lucembursko

6

Maďarsko

21

Malta

6

Nizozemsko

26

Rakousko

18

Polsko

51

Portugalsko

21

Rumunsko

32

Slovinsko

8

Slovensko

13

Finsko

13

Švédsko

20

Spojené království

73

Článek 4

Toto rozhodnutí bude revidováno s dostatečným předstihem před začátkem volebního období 2019–2024, aby bylo v budoucnu možné před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat křesla jednotlivým členským státům objektivním, spravedlivým, dlouhodobě platným a transparentním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 a s přihlédnutím k případné změně jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny, a na základě systému hlasování v Radě.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V […] dne […].

Za Evropskou radu

předseda

.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V roce 2014, kdy bude zahájeno příští volební období, vyprší platnost stávající výjimky z čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a Evropský parlament bude sestávat ze 751 členů (750 a jednoho předsedy). Současný počet křesel činí 754: 736 křesel pro poslance zvolené v souladu s Niceskou smlouvou, která byla v platnosti v době konání voleb v roce 2009, plus 18 poslanců zvolených podle Lisabonské smlouvy prostřednictvím pozměňovacího návrhu k článku 2 protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, který stanovil dočasnou výjimku z čl. 14 odst. 2 SEU (který stanoví, že žádnému členskému státu nemůže být přiděleno více než 96 křesel), která umožňuje zachovat až do roku 2014 99 křesel, jež byla přidělena Německu na základě Niceské smlouvy.

Jakmile vstoupí v platnost smlouva o přistoupení, bude Chorvatsku přiděleno 12 křesel v Parlamentu (v současnosti má 12 pozorovatelů), a to podle čl. 19 odst. 1 aktu o přistoupení, kterým se rovněž mění článek 2 protokolu č. 36, což bude znamenat dočasné zvýšení celkového počtu křesel na 766.

V důsledku toho bude muset být celkový počet křesel snížen o 15, tak aby byl v souladu s počtem, jenž stanovují ustanovení Smlouvy (751). Tři z 15 křesel musí být nutně odebrána z kvóty pro Německo, čímž počet 99 křesel poklesne na prahovou hodnotu podle Smlouvy, tj. 96 křesel. Dalších 12 bude třeba získat odebráním jednoho či více křesel dalším nejvýše 12 z 24 členských států (včetně Chorvatska), které mají vyšší než minimální počet 6 křesel (pouze 6 křesel mají v současnosti tyto členské státy: Malta, Lucembursko, Kypr a Estonsko). Rozhodnutí, kterým se stanoví složení nového Parlamentu, bude možná muset stanovit širší přerozdělení křesel s cílem zohlednit případné změny v počtu obyvatel členských států nebo zlepšit výklad a provádění zásady sestupné poměrnosti stanovené Smlouvou.

Podle čl. 14 odst. 2 SEU musí nové složení Evropského parlamentu určit Evropská rada na základě jednomyslně přijatého rozhodnutí z podnětu Evropského parlamentu a s jeho souhlasem. Parlament je tak odpovědný za předložení návrhu Evropské radě.

Návrh, který zpravodajové předkládají, vychází z následujících úvah.

Jak uvádí čl. 14 odst. 2 SEU, zastoupení občanů v EP musí být poměrně sestupné. Podle Lamassourovy-Severinovy zprávy zásada sestupné poměrnosti znamená, že: (1) minimální a maximální počet, který Smlouva stanoví, „musí být plně využit, aby se spektrum křesel v Evropském parlamentu co nejméně odlišovalo od spektra obyvatel Evropské unie“; (2) „čím lidnatější je určitá země, tím vyšší počet křesel má právo obsadit“; a (3) „čím lidnatější je určitá země, tím vyšší počet obyvatel zastupuje každý z jeho poslanců“. Tato definice stanoví obecné zásady, nikoli matematická kritéria. Jejím druhým pravidlem se nelze řídit absolutně (pokud by totiž bylo bráno doslova, nemohly by mít dva členské státy s různým počtem obyvatel stejný počet křesel). Lze ji však uplatnit několika způsoby, které nevedou ke stejnému výsledku. Stávající rozdělení křesel každopádně v případě některých členských států neodpovídá třetímu pravidlu, jak dokládá tabulka 1 v příloze I. Naším prvním kritériem tedy bude co nejdůsledněji dodržovat zásady sestupné poměrnosti. Avšak který z mnoha nejrůznějších způsobů zvolit?

Dřívější přerozdělování zašlo v zásadě sestupného rozdělení křesel až do krajnosti, v důsledku čehož významně vzrostl poměr mezi počtem obyvatel a počtem křesel pro velké členské státy ve srovnání se státy střední velikosti (viz příloha II), a vznikla tak potřeba tento trend vyrovnat. První pravidlo uvedené v Lamassourově-Severinově zprávě (plné využití počtů stanovených Smlouvou) kromě toho znemožňuje další snižování počtu křesel přidělených Německu pod hranici 96 křesel, což by bylo z politického hlediska pro celý Evropský parlament kontraproduktivní, a to vzhledem k všeobecně známému kritickému postoji německého ústavního soudu k zásadě sestupné poměrnosti. To automaticky vylučuje snižování počtu křesel velkých členských států, a naopak by to přinejmenším u některých z nich logicky vedlo k jeho zvýšení.

V poslední úmluvě navrhl Parlament takzvanou metodu „pomocné opravy“, která je v poslední době rozvíjena pod názvem „kompromis z Cambridge“: šest křesel by bylo přiděleno každému členskému státu a ostatní křesla by byla rozdělena poměrně (viz příloha I, tabulka 4). Tato metoda je „nejproporcionálnějším“ mechanismem respektujícím zásadu sestupné poměrnosti a významně by přispěla ke zmírnění kritiky ze strany německého ústavního soudu (zejména ve spojení s revizí Smlouvy, která by zrušila horní hranici 96 křesel). Její použití by však vyvolalo drastické přerozdělování křesel, jež by znamenalo závažné ztráty pro členské státy malé a střední velikosti a výrazný nárůst pro státy velké. Bez zrušení horní hranice 96 křesel by navíc představovalo diskriminaci Německa oproti ostatním velkým členským státům, neboť by prudce vzrostl poměr počtu obyvatel a počtu křesel mezi Francií a Německem.

Z nejrůznějších možných matematických vzorců pro provádění zásady sestupné poměrnosti[1] je jednou z nejvíce sestupných „parabolická“ metoda (viz příloha I, tabulka 3). Z dlouhodobého hlediska by mohla být používána v případech, kdy nedošlo ke změně smlouvy, avšak přerozdělování křesel, které s sebou tento model nese, by bylo příliš radikální na to, aby byl politicky průchodný v jednom jediném kroku.

Zpravodajové proto navrhují pragmatické řešení vycházející z jiného kritéria, a to minimalizovat ztráty křesel jednotlivých členských států a současně co nejdůsledněji dodržet zásadu sestupné poměrnosti podle pravidla „nikdo nezíská, nikdo neztratí víc než jedno“ (viz příloha I, tabulka 1). Tohoto pragmatického řešení lze dosáhnout ve dvou fázích. Prvním krokem (viz příloha I, tabulka 2) je přerozdělení plně v souladu se třemi pravidly sestupné poměrnosti a současně znamená co nejmenší změny v počtech křesel. Výsledkem by byla ztráta křesel 13 členských států, z nichž dva přijdou o 3 křesla (Maďarsko a Litva), šest o 2 (Rumunsko, Řecko, Belgie, Portugalsko, Česká republika a Lotyšsko) a pět o 1 křeslo (Švédsko, Bulharsko, Irsko, Chorvatsko a Slovinsko). Na druhou stranu Francie získá 4 křesla, Spojené království a Španělsko 3 a Itálie 1. Druhý krok spočívá v politické kompenzaci zisků (11 křesel) a ztrát více než jednoho křesla (10 křesel). Další získané křeslo by připadlo Slovinsku (které by si ponechalo svých 8 křesel) coby nejmenší zemi mezi těmi, které přišly o křesla v první fázi. Výsledkem je výše zmíněná „minimalizace ztrát“, kdy pouze 12 členských států ztratí po jednom křesle a počet křesel žádného státu se nezvýší. Takovéto „zřeknutí se zisků“ samozřejmě znamená, že třetí pravidlo sestupné poměrnosti by nebylo zcela dodrženo, tento výsledek se však zakládá na jasné politické úvaze. Kromě toho má toto řešení mnohem blíž k respektování zásady sestupné poměrnosti než jakékoli z ostatních řešení založených na modelu „nikdo nezíská a nikdo neztratí víc než jedno“ (například seškrtáním 12 křesel, po jednom křesle každého státu, který při posledním přerozdělování získal).

Zpravodajové se domnívají, že za stávajících okolností a na základě současného postupu rozhodování v této oblasti je navrhované řešení tím, které s největší pravděpodobností získá většinu hlasů v Parlamentu a dosáhne jednomyslnosti v Radě a současně bude co nejdůsledněji respektovat zásadu sestupné poměrnosti.

Nový pokus o dosažení trvalejšího systému založeného na objektivních kritériích, který je přijatelný pro všechny zúčastněné strany, by mohl být zahájen z nového podnětu Parlamentu v dostatečném předstihu před příštími volbami v roce 2019. Zároveň by ve zvláštním nařízení přijatém v souladu s řádným legislativním postupem mohla být stanovena vhodnější metodika stanovení počtu voličů jednotlivých členských států.

Přílohy:

I.    Tabulky popisující dopady různých metod výpočtu

II.   Historické souvislosti

  • [1]  Analýza a popis různých matematických vzorců viz zvláštní vydání časopisu „Mathematical Social Sciences“, 63 (2012), s. 65–191, zejména tabulka 2 na s. 100.

PŘÍLOHA I

TABULKA 1: PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo*

Počet křesel (stávající)

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Počet křesel (nový)

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel (nový)

Německo

81843743

99

826704

96

–3

852539

Francie

65397912

74

883756

74

 

883756

Spojené království

62989550

73

862871

73

 

862871

Itálie

60820764

73

833161

73

 

833161

Španělsko

46196276

54

855487

54

 

855487

Polsko

38538447

51

755656

51

 

755656

Rumunsko

21355849

33

647147

32

–1

667370

Nizozemsko

16730348

26

643475

26

 

643475

Řecko

11290935

22

513224

21

–1

537664

Belgie

11041266

22

501876

21

–1

525775

Portugalsko

10541840

22

479175

21

–1

501992

Česká republika

10505445

22

477520

21

–1

500259

Maďarsko

9957731

22

452624

21

–1

474178

Švédsko

9482855

20

474143

19

–1

499098

Rakousko

8443018

19

444369

19

 

444369

Bulharsko

7327224

18

407068

17

–1

431013

Dánsko

5580516

13

429270

13

 

429270

Slovensko

5404322

13

415717

13

 

415717

Finsko

5401267

13

415482

13

 

415482

Irsko

4582769

12

381897

11

–1

416615

Chorvatsko

4398150

12

366513

11

–1

399832

Litva

3007758

12

250647

11

–1

273433

Slovinsko

2055496

8

256937

8

 

256937

Lotyšsko

2041763

9

226863

8

–1

255220

Estonsko

1339662

6

223277

6

 

223277

Kypr

862011

6

143669

6

 

143669

Lucembursko

524853

6

87476

6

 

87476

Malta

416110

6

69352

6

 

69352

CELKEM

 

766

 

751

 

 

* ke dni 1. ledna 2012

TABULKA 2: PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ – dvě fáze

 

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo*

Počet křesel (fáze 1)

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel (fáze 1)

Počet křesel (fáze 2)

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel (fáze 2)

Německo

81843743

96

–3

852539

96

–3

852539

Francie

65397912

78

+4

838435

74

 

883756

Spojené království

62989550

76

+3

828810

73

 

862871

Itálie

60820764

74

+1

821902

73

 

833161

Španělsko

46196276

57

+3

810461

54

 

855487

Polsko

38538447

51

 

755656

51

 

755656

Rumunsko

21355849

31

–2

688898

32

–1

667370

Nizozemsko

16730348

26

 

643475

26

 

643475

Řecko

11290935

20

–2

564547

21

–1

537664

Belgie

11041266

20

–2

552063

21

–1

525775

Portugalsko

10541840

20

–2

527092

21

–1

501992

Česká republika

10505445

20

–2

525272

21

–1

500259

Maďarsko

9957731

19

–3

524091

21

–1

474178

Švédsko

9482855

19

–1

499098

19

–1

499098

Rakousko

8443018

19

 

444369

19

 

444369

Bulharsko

7327224

17

–1

431013

17

–1

431013

Dánsko

5580516

13

 

429270

13

 

429270

Slovensko

5404322

13

 

415717

13

 

415717

Finsko

5401267

13

 

415482

13

 

415482

Irsko

4582769

11

–1

416615

11

–1

416615

Chorvatsko

4398150

11

–1

399832

11

–1

399832

Litva

3007758

9

–3

334195

11

–1

273433

Slovinsko

2055496

7

–1

293642

8

 

256937

Lotyšsko

2041763

7

–2

291680

8

–1

255220

Estonsko

1339662

6

 

223277

6

 

223277

Kypr

862011

6

 

143669

6

 

143669

Lucembursko

524853

6

 

87476

6

 

87476

Malta

416110

6

 

69352

6

 

69352

CELKEM

 

751

 

 

751

 

 

* ke dni 1. ledna 2012

TABULKA 3: PARABOLICKÁ METODA

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo*

Počet křesel

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

81843743

96

–3

852539

Francie

65397912

80

+6

817474

Spojené království

62989550

78

+5

807558

Itálie

60820764

75

+2

810944

Španělsko

46196276

60

+6

769938

Polsko

38538447

51

 

755656

Rumunsko

21355849

32

–1

667370

Nizozemsko

16730348

26

 

643475

Řecko

11290935

20

–2

564547

Belgie

11041266

19

–3

581119

Portugalsko

10541840

19

–3

554834

Česká republika

10505445

19

–3

552918

Maďarsko

9957731

18

–4

553207

Švédsko

9482855

17

–3

557815

Rakousko

8443018

16

–3

527689

Bulharsko

7327224

15

–3

488482

Dánsko

5580516

13

 

429270

Slovensko

5404322

12

–1

450360

Finsko

5401267

12

–1

450106

Irsko

4582769

11

–1

416615

Chorvatsko

4398150

11

–1

399832

Litva

3007758

9

–3

334195

Slovinsko

2055496

8

 

256937

Lotyšsko

2041763

8

–1

255220

Estonsko

1339662

7

+1

191380

Kypr

862011

7

+1

123144

Lucembursko

524853

6

 

87476

Malta

416110

6

 

69352

CELKEM

 

751

 

 

* ke dni 1. ledna 2012

TABULKA 4: POMOCNÁ OPRAVA – KOMPROMIS Z CAMBRIDGE

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo*

Počet křesel

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

81751602

96

–3

851579

Francie

65048412

83

+9

783716

Spojené království

62435709

80

+7

780446

Itálie

60626442

78

+5

777262

Španělsko

46152926

61

+7

756605

Polsko

38200037

51

 

749020

Rumunsko

21413815

31

–2

690768

Nizozemsko

16655799

25

–1

666232

Řecko

11309885

19

–3

595257

Belgie

10951665

18

–4

608426

Portugalsko

10636979

18

–4

590943

Česká republika

10532770

18

–4

585154

Maďarsko

9985722

17

–5

587395

Švédsko

9415570

17

–3

553857

Rakousko

8404252

16

–3

525266

Bulharsko

7504868

15

–3

500325

Dánsko

5560628

12

–1

463386

Slovensko

5435273

12

–1

452939

Finsko

5375276

12

–1

447940

Irsko

4480858

11

–1

407351

Chorvatsko

4412137

11

–1

401103

Litva

3244601

9

–3

360511

Slovinsko

2229641

8

–1

278705

Lotyšsko

2050189

8

 

256274

Estonsko

1340194

7

+1

191456

Kypr

804435

6

 

134073

Lucembursko

511840

6

 

85307

Malta

417617

6

 

69603

CELKEM

 

751

 

 

 

 

 

 

 

* vypočteno na základě údajů o počtu obyvatel z roku 2011

PŘÍLOHA II

TABULKA 1: 1979

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

61.321.663

81

757058

Francie

53.481.073

81

660260

Spojené království

56.209.039

81

693939

Itálie

56.247.017

81

694408

Nizozemsko

13.985.526

25

559421

Belgie

9.841.654

24

410069

Dánsko

5.111.537

16

319471

Irsko

3.354.700

15

223647

Lucembursko

362.261

6

60377

CELKEM

 

410

 

TABULKA 2: 1986

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

61.020.474

81

753339

Francie

55.411.238

81

684089

Spojené království

56.618.895

81

698999

Itálie

56.597.823

81

698739

Španělsko

38.484.642

60

641411

Nizozemsko

14.529.430

25

581177

Portugalsko

10.030.621

24

417943

Řecko

9.949.100

24

414546

Belgie

9.858.895

24

410787

Dánsko

5.116.273

16

319767

Irsko

3.534.117

15

235608

Lucembursko

367.210

6

61202

CELKEM

 

518

 

TABULKA 3: 1995

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

81538603

99

823622

Francie

59315139

87

681783

Spojené království

57943472

87

666017

Itálie

56844408

87

653384

Španělsko

39343100

64

614736

Nizozemsko

15424122

31

497552

Řecko

10595074

25

423803

Belgie

10130574

25

405223

Portugalsko

10017571

25

400703

Švédsko

8816381

22

400745

Rakousko

7943489

21

378261

Dánsko

5215718

16

325982

Finsko

5098754

16

318672

Irsko

3597617

15

239841

Lucembursko

405650

6

67608

CELKEM

 

626

 

TABULKA 4: 2004

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

81751602

99

825774

Francie

65048412

78

833954

Spojené království

62435709

78

800458

Itálie

60626442

78

777262

Španělsko

46152926

54

854684

Polsko

38200037

54

707408

Nizozemsko

16655799

27

616881

Řecko

11309885

24

471245

Belgie

10951665

24

456319

Portugalsko

10636979

24

443207

Česká republika

10532770

24

438865

Maďarsko

9985722

24

416072

Švédsko

9415570

19

495556

Rakousko

8404252

18

466903

Dánsko

5560628

14

397188

Slovensko

5435273

14

388234

Finsko

5375276

14

383948

Irsko

4480858

13

344681

Litva

3244601

13

249585

Lotyšsko

2229641

9

247738

Slovinsko

2050189

7

292884

Estonsko

1340194

6

223366

Kypr

804435

6

134073

Lucembursko

511840

6

85307

Malta

417617

5

83523

CELKEM

 

732

 

TABULKA 5: 2009

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

82002356

99

828307

Francie

64350226

72

893753

Spojené království

60045068

72

833959

Itálie

61595091

72

855487

Španělsko

45828172

50

916563

Polsko

38135876

50

762718

Rumunsko

21498616

33

651473

Nizozemsko

16485787

25

659431

Řecko

10753080

22

488776

Belgie

11260402

22

511836

Portugalsko

10627250

22

483057

Česká republika

10467542

22

475797

Maďarsko

10030975

22

455953

Švédsko

9256347

18

514242

Rakousko

8355260

17

491486

Bulharsko

7606551

17

447444

Dánsko

5511451

13

423958

Slovensko

5326314

13

409716

Finsko

5412254

13

416327

Irsko

4450030

12

370836

Litva

3349872

12

279156

Lotyšsko

2261294

8

282662

Slovinsko

2032362

7

290337

Estonsko

493500

6

82250

Kypr

1340415

6

223403

Lucembursko

796875

6

132813

Malta

413609

5

82722

CELKEM

 

736

 

TABULKA 6: 2009 + 18 POSLANCŮ NAVÍC

 

 

 

 

 

 

 

 

Členské státy

Obyvatelstvo

Počet křesel

Rozdíl

Poměr počet obyvatel / počet křesel

Německo

82002356

99

 

828307

Francie

64350226

74

+2

869598

Spojené království

60045068

73

+1

822535

Itálie

61595091

73

+1

843768

Španělsko

45828172

54

+4

848670

Polsko

38135876

51

+1

747762

Rumunsko

21498616

33

 

651473

Nizozemsko

16485787

26

 

634069

Řecko

10753080

22

+1

488776

Belgie

11260402

22

 

511836

Portugalsko

10627250

22

 

483057

Česká republika

10467542

22

 

475797

Maďarsko

10030975

22

 

455953

Švédsko

9256347

20

+2

462817

Rakousko

8355260

19

+2

439751

Bulharsko

7606551

18

+1

422586

Dánsko

5511451

13

 

423958

Slovensko

5326314

13

 

409716

Finsko

5412254

13

 

416327

Irsko

4450030

12

 

370836

Litva

3349872

12

 

279156

Lotyšsko

2261294

9

+1

251255

Slovinsko

2032362

8

+1

254045

Estonsko

493500

6

 

82250

Kypr

1340415

6

 

223403

Lucembursko

796875

6

 

132813

Malta

413609

6

+1

68935

CELKEM

 

754

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.2.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Alfredo Antoniozzi, Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Constance Le Grip, Morten Messerschmidt, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elmar Brok, Zuzana Brzobohatá, Andrea Češková, Sylvie Guillaume, Anneli Jäätteenmäki, Vital Moreira, Evelyn Regner, Helmut Scholz, György Schöpflin, Alexandra Thein

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Csaba Őry