ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři

25. 3. 2013 - (COM(2011)0688 – C7-0392/2011 – 2011/0309(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Ivo Belet
Navrhovatelé stanovisek (*):
Justas Vincas Paleckis, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Eva Lichtenbergerová, Výbor pro právní záležitosti
(*) Přidružené výbory – článek 50 jednacího řádu

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 602 KB)
• 001-001 (DOC - 543 KB)
• 002-004 (PDF - 118 KB)
• 002-004 (DOC - 328 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři

(COM(2011)0688 – C7-0392/2011 – 2011/0309(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0688),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0392/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2012[1],

–   s ohledem na konzultaci s Výborem regionů,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti (A7-0121/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU^[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne

o bezpečnosti činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, kterou se mění směrnice 2004/35/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 192 ▌této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Článek 191 Smlouvy o fungování EU stanoví cíle spočívající v zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a v uvážlivém a racionálním využívání přírodních zdrojů. Stanoví povinnost zaměřit se ve všech činnostech Unie na vysokou úroveň ochrany založené na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení hrozeb pro životní prostředí v první řadě u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

(2)         Cílem této směrnice je v maximální možné míře snížit výskyt závažných havárií spojených s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři a omezit jejich důsledky, a zvýšit tak ochranu mořského prostředí a ekonomik pobřežních států před znečištěním, vytvořit minimální podmínky pro bezpečný průzkum a využívání ropy a zemního plynu ▌na moři a zároveň omezit možná narušení vlastní výroby energie v Unii a zlepšit mechanismy reakce pro případ havárie.

(3)         Tato směrnice by se měla vztahovat nejen na budoucí zařízení a činnosti, ale s výhradou nezbytných přechodných ujednání také na stávající zařízení.

(3a)       Závažné havárie, jež souvisejí s činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři, většinou mají ničivé a nezvratné důsledky pro mořské a pobřežní prostředí a závažné negativní dopady na ekonomiky pobřežních států.

(4)         Havárie související s činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři, zejména v roce 2010 v Mexickém zálivu, zvýšily povědomí veřejnosti ohledně rizik, která jsou s činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři spojena, a vyžádaly si přezkum politik zaměřených na zajištění bezpečnosti těžebních činností na moři. Komise zahájila přezkum a dne 13. října 2010 vyjádřila své první stanovisko k bezpečnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři ve svém sdělení „Řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách“. Evropský parlament přijal k tomuto tématu usnesení ve dnech 7. října 2010 a 13. září 2011. Ministři pro energetiku členských států vyjádřili svá stanoviska v závěrech Rady pro energetiku ze dne 3. prosince 2010.

(5)  Rizika závažné havárie při těžbě ropy nebo zemního plynu jsou značná. Omezením rizika znečištění mořských vod by tato směrnice proto měla přispět k zajištění ochrany mořského prostředí, a zejména k dosažení nebo zachování dobrého stavu životního prostředí nejpozději do roku 2020, jak stanoví čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)^▌.

(6)         Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí si klade za cíl zaměřit se na kumulativní vliv všech činností na mořské prostředí, což je jedním z jejích hlavních účelů, a představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky. Tato politika je pro činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři důležitá, neboť vyžaduje spojení konkrétních zájmů každého hospodářského odvětví s obecným cílem spočívajícím v zajištění komplexního pochopení oceánů, moří a pobřežních oblastí, aby bylo možné s využitím územního plánování námořních prostor a znalostí z námořní oblasti vyvinout jednotný přístup k mořím, který bude zohledňovat všechny hospodářské, environmentální a sociální aspekty.

(7)         Podniky činné v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři působí v řadě regionů Unie a existují vyhlídky na nový regionální rozvoj ve vodách Unie i na technologický vývoj umožňující vrty v náročnějších podmínkách. Těžba ropy a zemního plynu na moři je významným prvkem pro zabezpečení dodávek energie v EU.

(8)         Nejednotná a roztříštěná povaha stávajícího regulačního rámce, který upravuje bezpečnost činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v Evropě, a stávající bezpečnostní postupy v rámci odvětví neposkytují v plné míře patřičnou jistotu, že rizika havárií na moři jsou v celé Unii snížena na minimum a že by v případě havárie ve vodách Unie ▌včas následovala nejúčinnější reakce. Při stávajících režimech odpovědnosti nemusí zodpovědná strana být vždy jasně identifikovatelná a ▌nemusí být schopna nebo povinna uhradit veškeré náklady na nápravu škody, kterou způsobila. Zodpovědná strana by měla být vždy jasně identifikovatelná dříve, nežli jsou činnosti v oblasti těžby roby a zemního plynu na moři zahájeny.

(9)  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1994/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků ▌smějí být činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři prováděny na základě získání příslušného povolení. V souvislosti s tím se vyžaduje, aby orgán udělující licenci zvážil technická a finanční rizika a podle možnosti rovněž předchozí poznatky ohledně zodpovědnosti žadatelů, kteří se ucházejí o výhradní licence na průzkum a těžbu. Je třeba zajistit, aby orgány udělující licenci při zkoumání technické a finanční schopnosti držitele licence důkladně posoudily také jeho schopnost trvale zajistit bezpečný a efektivní provoz za všech předvídatelných podmínek. Při posuzování finanční schopnosti subjektů žádajících o povolení podle směrnice 94/22/ES by členské státy měly ověřit, že tyto subjekty odpovídajícím způsobem prokázaly, že byla nebo budou přijata náležitá opatření s cílem nést odpovědnost za škody způsobené závažnými haváriemi.

(10)       Je třeba vyjasnit, že držitelé povolení pro výkon činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři podle směrnice 94/22/ES jsou také potenciálními odpovědnými „provozovateli“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí^▌ a neměli by ▌přenášet své závazky v tomto směru na třetí strany, s nimiž uzavřou smlouvu.

(11)       Obecná povolení podle směrnice 94/22/ES sice zaručují držitelům licence výhradní právo průzkumu nebo těžby ropy nebo zemního plynu v dané oblasti, avšak činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v této oblasti musí podléhat trvalému odbornému regulačnímu dohledu členských států, aby se zajistilo, že jsou zavedena účinná kontrolní opatření pro předcházení závažným haváriím a omezení jejich dopadů na osoby, životní prostředí a bezpečnost dodávek energie.

(11a)  Činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři by měly být vykonávány pouze provozovateli jmenovanými držiteli licencí nebo orgány udělujícími licenci. Provozovatelem může být třetí strana nebo držitel licence nebo jeden z držitelů licence v závislosti na obchodních ujednáních nebo vnitrostátních správních předpisech. Provozovatelem by vždy měl být subjekt s primární odpovědností za bezpečnost provozu, který by měl být za všech okolností příslušný k přijímání opatření v této oblasti. Tato role může být různá v závislosti na konkrétní fázi činností, na které se licence vztahuje. Úlohou provozovatele je tudíž vykonávat činnosti související s vrtem ve fázi průzkumu a s těžebním zařízením ve fázi těžby. Provozovatelem vrtu ve fázi průzkumu a provozovatelem těžebního zařízení může být tentýž subjekt v dané oblasti, na kterou se licence vztahuje.

(11b)     Provozovatelé by měli v maximální prakticky možné míře snižovat rizika závažné havárie až na úroveň, kdy náklady na další omezování rizik by byly výrazně nepřiměřené dosaženým přínosům. Přiměřená proveditelnost opatření na snížení rizika by měla být průběžně zkoumána s ohledem na nový vývoj poznatků a technologií. Při posuzování, zda by vynaložený čas, náklady a úsilí byly výrazně nepřiměřené v porovnání s přínosy dalšího snižování rizika, by se měly zohlednit osvědčené úrovně rizik slučitelné s příslušným projektem.

(12)       Je důležité zajistit, aby veřejnosti byla poskytnuta včasná a skutečná příležitost k účasti na rozhodování v souvislosti s činnostmi, které mohou mít potenciálně významné dopady na životní prostředí Evropské unie. Tato politika je v souladu s mezinárodními závazky Unie, jako je Úmluva OSN/EHK o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). V článku 6 Aarhuské úmluvy se stanoví účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech uvedených v příloze I uvedené úmluvy a o činnostech v příloze neuvedených, které mohou mít závažný vliv na životní prostředí. V článku 7 Aarhuské úmluvy je požadována účast veřejnosti na tvorbě plánů a programů týkajících se životního prostředí.

(12a)    Pokud jde o vypravování plánů a projektů, v právu Unie existují důležité požadavky, zejména ve směrnicích 2001/42/ES, 2003/35/ES, 2012/18/EU a 2011/92/EU. Avšak stávající požadavky Unie na účast veřejnosti se netýkají všech průzkumných činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu. To platí zejména v případě rozhodování, které je nebo by mohlo být zaměřeno na zahajování průzkumných činnosti z jiného než těžebního zařízení. Přitom takové průzkumné činnosti mohou mít za určitých okolností potenciálně významné dopady na životní prostředí, a proto by se na ně měla vztahovat účast veřejnosti, jak je požadována podle Aarhuské úmluvy.

(13)       V rámci Unie již existují příklady kvalitních norem v rámci vnitrostátních regulačních postupů, které se týkají činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři. Tyto normy však nejsou v celé Unii jednotně uplatňovány a žádný členský stát dosud nezačlenil do svého právního řádu všechny osvědčené regulační postupy pro předcházení závažným haváriím na moři nebo pro omezení jejich dopadů na život a zdraví lidí a na životní prostředí. Jsou nezbytné osvědčené regulační postupy pro účely vytvoření efektivní regulace, která zajistí nejvyšší úroveň bezpečnostních norem a chrání životní prostředí a jíž lze mimo jiné dosáhnout díky integraci souvisejících funkcí do společného příslušného orgánu (dále jen „příslušný orgán“), který může získávat zdroje od jednoho nebo více vnitrostátních subjektů.

▌

(14a)     V souladu se směrnicí 92/91/EHS by zaměstnanci nebo jejich zástupci měli být informování o všech záležitostech týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti a měla by jim být umožněna účast na diskusích o všech otázkách souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví na pracovišti. Osvědčené postupy v rámci Unie vycházejí dále z konzultačních mechanismů, které budou formálně zavedeny v členských státech na základě trojstranných jednání zahrnujících zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců a příslušný orgán. Příkladem takové formální konzultace je Úmluva o tripartitních konzultacích Mezinárodní organizace práce (mezinárodní pracovní normy) z roku 1976 (č. 144).

▌

(15a)     Členské státy by měly zajistit, aby příslušný orgán byl právně zmocněn a přiměřeně vybaven zdroji, a byl tak schopen přijímat účinná, přiměřená a transparentní opatření k vymáhání práva, a to včetně případného zastavení činnosti v případě nedostatečné úrovně plnění povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí ze strany provozovatelů.

▌

(16a)    Nezávislost a objektivita příslušného orgánu by měla být zajištěna opatřeními podle této směrnice. Zkušenosti získané ze závažných havárií na moři v tomto ohledu jasně ukazují, že organizace správních pravomocí v rámci členského státu může zabránit střetům zájmů, neboť budou jasně odděleny regulační funkce a související rozhodnutí vztahující se k bezpečností na moři a k životnímu prostředí a regulační funkce související s hospodářským rozvojem přírodních zdrojů na moři, včetně udělování licencí a správy výnosů. Uvedeným střetům zájmů lze nejlépe předejít úplným oddělením příslušného orgánu od funkcí souvisejících s tímto hospodářským rozvojem.

(16b)     Úplné oddělení příslušného orgánu od hospodářského rozvoje však může být nepřiměřené v případě, že v určitém členském státě probíhají činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři jen v malé míře. Takový členský stát by měl přijmout co nejvhodnější alternativní opatření, aby byla nezávislost a objektivita příslušného orgánu zaručena.

(17)       Komplexní významná rizika související s odvětvím těžby ropy a zemního plynu na moři, zejména v oblasti bezpečnosti provozu, bezpečného uchovávání uhlovodíků, integrity konstrukce, požární prevence a prevence výbuchů, evakuace, úniku a záchrany a omezení dopadů závažných havárií na životní prostředí, vyžadují specifické právní předpisy zaměřené na konkrétní rizika v odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři.

(18)  Tato směrnice by měla být uplatňována, aniž jsou dotčeny požadavky dalších právních předpisů Unie, zvláště v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při práci, zejména směrnice Rady 89/391/ES ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci^▌ a směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)^▌.

(19)       Režim činnosti na moři se musí vztahovat na činnosti prováděné pomocí pevně ukotvených i mobilních zařízení a na celý cyklus průzkumných a těžebních činností od projektů až po likvidaci a trvalé odstavení.

(20)       Nyní dostupné osvědčené provozní postupy pro předcházení závažným haváriím při činnostech v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři jsou založeny na stanovení určitých cílů a dosažení žádoucích výsledků prostřednictvím důkladného posouzení rizik a spolehlivých systémů řízení.

(21)       Osvědčené provozní postupy Unie vyžadují, aby držitelé licencí nebo provozovatelé zařízení ▌ zavedli účinné podnikové politiky v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí s cílem zavést vhodné postupy za účelem předcházení závažným haváriím a komplexně a systematicky identifikovali všechny scénáře významných rizik v souvislosti se všemi nebezpečnými činnostmi, jež mohou být na daném zařízení prováděny, včetně dopadů závažných havárií na životní prostředí. Tyto osvědčené postupy rovněž vyžadují posouzení pravděpodobnosti a dopadů, a tudíž i nebezpečí takových rizik, jakož i nezbytná kontrolní opatření uvedených subjektů a jejich reakci v případě mimořádné události v rámci komplexního systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí a v plánu reakce na mimořádné události pro zařízení. Taková politika a taková opatření a postupy v oblasti řízení rizik by měly být jasně popsány a uvedeny ve zprávě o významných rizicích. Zpráva o významných rizicích by měla doplňovat dokument týkající se bezpečnosti a zdraví, který je uveden ve směrnici 92/91/ES, a měla by rovněž obsahovat ustanovení o řízení rizik v oblasti životního prostředí a o plánech reakce na mimořádné události. Pracovníci by měli být v příslušných fázích přípravy zprávy o významných rizicích konzultováni. Mělo by rovněž být požadováno, aby zpráva o významných rizicích byla důkladně posouzena a přijata příslušným orgánem▌.

(22)  K zajištění účinnosti kontroly rizik závažných havárií ve vodách Unie by zpráva o významných rizicích měla být vypracována s ohledem na všechny významné aspekty životního cyklu těžebního zařízení, včetně projektu, provozu, případně kombinovaných činností s jinými zařízeními, přemístění takového zařízení v rámci vod členského státu, významných úprav a definitivního odstavení. Zpráva o významných rizicích by podobně měla být vypracována, pokud jde o jiná než těžební zařízení. Ve vodách Unie by nemělo být provozováno žádné zařízení,aniž by provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení předložil příslušnému orgánu zprávu o významných rizicích a tento orgán by ji přijal. Z přijetí zprávy o významných rizicích příslušným orgánem by nemělo plynout, že je ze strany provozovatele na příslušný orgán převedena jakákoli odpovědnost za kontrolu významných rizik.

(23)       Provozování vrtů by mělo být prováděno pouze pomocí zařízení, které je technicky schopné kontrolovat veškerá předvídatelná rizika v místě vrtu a jehož zpráva o významných rizicích byla přijata.

(24)       Kromě používání vhodných zařízení by ▌provozovatel měl vypracovat podrobné plány pro případ mimořádných událostí a nebezpečí při provozování vrtů a měl by v souladu s osvědčenými postupy v Unii zajistit nezávislé odborné posouzení projektu vrtu. Provozovatel ▌by měl s dostatečným předstihem zaslat příslušnému orgánu oznámení o svých vrtných plánech, aby mohl příslušný orgán přijmout jakékoli nezbytné opatření v souvislosti s plánovaným provozováním vrtů. Členské státy mohou v tomto ohledu stanovit přísnější vnitrostátní požadavky před zahájením činnosti vrtu.

(25)       K zajištění bezpečnosti projektů a trvalého bezpečného provozu musí podniky uplatňovat dostupné osvědčené postupy definované v závazných standardech a pokynech a tyto postupy musí být aktualizovány s využitím nových poznatků a inovací a trvale zlepšovány, a provozovatelé a příslušné orgány by tudíž měli spolupracovat při stanovení priorit za účelem tvorby nových nebo zdokonalených standardů a pokynů s ohledem na zkušenosti získané z havárie plošiny Deepwater Horizon a jiných závažných havárií na moři, a vypracování pokynů a standardů, které mají nejvyšší prioritu, by měli zadávat neodkladně.

(26)  S ohledem na komplexní charakter činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři je pro zavedení osvědčených postupů ze strany provozovatelů nezbytný program nezávislého ▌ověřování bezpečnosti a nejdůležitějších environmentálních prvků v rámci životního cyklu příslušného zařízení, včetně projektové fáze v případě těžebních nebo pevně ukotvených zařízení.

▌

(27a)     Pokud se mobilní vrtné jednotky na moři nacházejí ve fázi přesunu, a je třeba je považovat za plavidla, vztahují se na ně mezinárodní námořní úmluvy, zejména SOLAS, MARPOL nebo odpovídající standardy platné verze předpisu pro stavbu a vybavení mobilních vrtných jednotek na moři (MODU CODE). Takové mobilní vrtné jednotky nacházející se ve fázi přesunu v mořských vodách rovněž podléhají platným nástrojům práva Unie, jimiž je upravena státní přístavní inspekce a dodržování požadavků na stát vlajky. Tato směrnice se na takové jednotky vztahuje v případě, že jsou v mořských vodách ukotveny za účelem provádění vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.

(28)       Řízení rizik ve zprávě o významných rizicích by mělo zohlednit rizika pro životní prostředí včetně dopadů, které mají klimatické podmínky a změna klimatu na dlouhodobou odolnost těchto zařízení, a vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v jednom členském státě mohou mít významný negativní vliv na životní prostředí v jiném členském státě, je nezbytné zavést a uplatňovat konkrétní opatření v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (ESPOO). Členské státy s pobřežím, které nevyvíjejí činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, by měly zřídit kontaktní místa s cílem usnadnit v tomto směru efektivní spolupráci.

(28a)     Provozovatelé by měli neprodleně informovat členské státy, že došlo nebo může dojít k závažné havárii, aby daný členský stát mohl případně zahájit nápravná opatření. Provozovatel by proto měl v příslušném oznámení uvést vhodné a dostačující podrobné informace o místě, rozsahu a povaze skutečné nebo hrozící závažné havárie, o vlastní reakci provozovatele a o nejhorším možném scénáři včetně potenciálních přeshraničních rizik.

(29)  K zajištění účinné reakce na mimořádné události by provozovatelé měli vypracovávat vnitřní plány reakce na mimořádné události přizpůsobené každé lokalitě na základě scénářů rizik a nebezpečí popsaných ve zprávě o významných rizicích, předložit je příslušným orgánům a udržovat nezbytné prostředky pro okamžité provedení těchto plánů v případě potřeby. Dostatečnost dostupných prostředků pro účely reakce by měla být hodnocena s ohledem na schopnosti umožňující jejich nasazení v místě havárie. Připravenost a účinnost prostředků reakce na mimořádné události by měla být provozovateli zajišťována a pravidelně testována. V řádně odůvodněných případech mohou být opatření pro reakci na mimořádnou událost založena na urychleném přesunu patřičného vybavení, jako je vybavení pro zastavení úniků a další zdroje, z odlehlých lokalit.

(29a)     Osvědčené globální postupy vyžadují, aby držitelé licencí a provozovatelé přijali primární odpovědnost za kontrolu rizik, která vytvářejí svými aktivitami, včetně činností prováděných dodavateli jejich jménem, a aby proto v rámci podnikové politiky předcházení závažným haváriím zavedli mechanismy a podnikovou odpovědnost na nejvyšší úrovni s cílem provádět uvedenou politiku důsledně v rámci příslušné organizace v EU i v zámoří.

(29b)     Od zodpovědných provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení by se mělo očekávat, že budou na celém světě vykonávat své činnosti v souladu s osvědčenými postupy a standardy. Důsledné uplatňování takových osvědčených postupů a standardů by mělo být v rámci Unie povinné, přičemž by bylo žádoucí, aby při výkonu činností mimo vody Unie provozovatelé registrovaní v některém členském státě uplatňovali politiku předcházení závažným haváriím v rozsahu umožněném použitelným vnitrostátním právním rámcem.

(29c)     Ačkoli v tomto ohledu neexistuje kapacita pro prosazování, členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení zahrnuli své činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři mimo vody Unie do dokumentů své politiky přecházení závažným haváriím.

(29d)  Informování o závažných haváriích při činnostech prováděných na moři mimo Unii by mohlo napomoci k pochopení možných příčin těchto havárií v rámci podpory získávání nejdůležitějších zkušeností a při dalším rozvoji regulačního rámce. Z tohoto důvodu by všechny členské státy, včetně vnitrozemských členských států a členských států s pobřežními vodami, kde neprobíhají činnosti v oblasti těžby na moři nebo udělování licencí, měly vyžadovat zprávy o závažných haváriích, jež se dotýkají společností registrovaných na jejich území, a měly by tyto informace sdílet na úrovni Unie. Žádostmi o podávání zpráv by neměly být narušeny reakce na mimořádné události nebo soudní řízení související s příslušnou havárií. Namísto toho by se žádosti měly zaměřit na důležitost havárie pro další rozvoj bezpečnosti činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v Unii.

(29e)     Členské státy by měly od provozovatelů žádat, aby v návaznosti na osvědčené postupy zavedli vztahy účinné spolupráce s příslušným orgánem, a měly by u příslušných orgánů podporovat osvědčené regulační postupy a proaktivně zajišťovat nejvyšší úrovně bezpečnosti, včetně případného pozastavení provozu bez nutnosti intervence příslušného orgánu.

(30)       Aby bylo zajištěno, že nebudou přehlédnuty nebo ignorovány žádné relevantní obavy týkající se bezpečnosti, je důležité vytvořit a podporovat přiměřené prostředky pro důvěrné informování o těchto obavách a pro ochranu vnitřních informátorů. Ačkoli v tomto ohledu členské státy nedisponují kapacitou pro prosazování mimo Unii, dotyčné prostředky by měly umožnit, aby informace mohly předkládat osoby zapojené do činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu mimo EU.

(31)       Sdílení srovnatelných údajů mezi členskými státy je obtížné a nespolehlivé vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný formát podávání zpráv pro všechny členské státy. Jednotný formát pro podávání zpráv provozovateli členským státům by zajistil transparentnost bezpečnostního a environmentálního profilu provozovatelů, poskytl by veřejnosti přístup k relevantním informacím srovnatelným v rámci celé Unie ohledně bezpečnosti činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři a pomohl by šířit poznatky získané při závažných haváriích a případech, kdy k takovým haváriím téměř došlo.

(32)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro sdílení informací a podpory transparentnosti výkonnosti odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o formát a podrobné členění informací, které mají být sdíleny a zveřejněny. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu pravomocí[4].

(33)       S ohledem na to, že příslušné prováděcí akty jsou většinou pouze praktické povahy, by pro přijetí těchto aktů měl být použit poradní postup. Použití přezkumného postupu by proto nebylo odůvodněné.

(34)       K získání větší důvěry veřejnosti v kompetentnost a integritu těžebních činností na moři v celé EU by členské státy měly vydávat zprávy o činnosti a haváriích a měly by neprodleně informovat Komisi a kterýkoli jiný členský stát, jehož území či vody jsou zasaženy, a dotčenou veřejnost o závažných haváriích ▌, a Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávy o rozsahu činnosti v EU a o trendech v bezpečnostním a environmentálním profilu odvětví těžby na moři.

(35)       Zkušenosti ukazují, že k posílení otevřeného dialogu mezi příslušným orgánem a provozovatelem je nezbytné zajistit důvěrnost citlivých údajů. V této souvislosti by dialog mezi provozovateli na moři a všemi členskými státy měl být založen na příslušných stávajících mezinárodních nástrojích a na acquis EU pro přístup k informacím, které se týkají životního prostředí, s výhradou převažujících požadavků na bezpečnost a ochranu životního prostředí.

(36)  Význam součinnosti mezi orgány dohledu nad činností na moři jasně prokázala činnost Fóra orgánů dohledu nad pobřežními vodami v Severním moři a Fóra mezinárodních regulačních orgánů. Podobná spolupráce byla zavedena v celé Unii v rámci odborné skupiny, a to skupiny orgánů dohledu nad pobřežními vodami Evropské unie (EUOAG), aby se podpořila účinná spolupráce mezi zástupci jednotlivých členských států a Komisí a šířily se osvědčené postupy a informace získané v rámci provozu, stanovily se priority pro zpřísňování standardů a poskytlo poradenství Komisi v oblasti regulační reformy[5].

(37)       Reakce na mimořádné události a nouzové plánování pro případ závažných havárií na moři zefektivní systematická a plánovitá spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a podniky, jakož i sdílení kompatibilních prostředků reakce na mimořádné události včetně odborných poznatků. Tato opatření by pokud možno měla také využívat stávající zdroje a pomoc, které jsou v rámci Unie dostupné, zejména prostřednictvím Evropské agentury pro námořní bezpečnost a mechanismu EU pro civilní ochranu. Členské státy mohou agenturu rovněž požádat o další pomoc prostřednictvím mechanismu EU pro civilní ochranu, zřízeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES.

(37a)     Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) je zřízena nařízením (ES) č. 1406/2002 za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí v rámci Společenství, jakož i v zájmu zajištění reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy a plynu.

(38)       Při plnění povinností uložených touto směrnicí by měl být brán zřetel na skutečnost, že mořské vody pod svrchovaností nebo svrchovanými právy a jurisdikcí členských států tvoří nedílnou součást čtyř mořských oblastí vymezených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/56, a sice Baltského moře, severovýchodního Atlantského oceánu, Středozemního moře a Černého moře. Z tohoto důvodu by Evropská unie měla prioritně posílit koordinaci se třetími zeměmi ▌, pod jejichž svrchovaná práva a jurisdikci vody v těchto mořských oblastech spadají. Vhodnými rámci pro spolupráci jsou mimo jiné regionální úmluvy pro mořské prostředí definované v čl. 3 odst. 10 směrnice 2008/56.

(39)  Pokud jde o Středozemní moře, jsou souběžně s touto směrnicí přijímána nezbytná opatření pro přistoupení Evropské unie k Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečištěním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží („protokol o činnostech na moři“) připojenému k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“), která byla schválena rozhodnutím Rady 77/585/EHS^▌.

(40)       Arktické vody jsou sousedním mořským prostředím se zvláštním významem pro Evropskou unii a hrají významnou roli při zmírňování změny klimatu. Závažné obavy související s životním prostředím v oblasti arktických vod vyžadují zvláštní pozornost, aby byla zajištěna ochrana životního prostředí Arktidy v souvislosti s veškerými činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, včetně průzkumu, a to při zohlednění rizik závažných havárií a potřeby účinné reakce. Členské státy, které jsou členy Arktické rady, se vybízejí, aby v tomto ohroženém a ojedinělém ekosystému aktivně prosazovaly nejvyšší normy bezpečnosti životního prostředí, mimo jiné vytvořením mezinárodních nástrojů pro předcházení znečištění arktického mořského prostředí ropou a pro přípravu a reakci na takové znečištění, jakož i například rozvíjením výsledků činnosti pracovní skupiny zřízené Arktickou radou a uplatňováním stávajících pokynů Arktické rady pro těžbu ropy a plynu na moři.

(41)       Vnitrostátní externí plány reakce na mimořádné události by měly být založeny na posouzení rizik s přihlédnutím ke zprávě o významných rizicích. Související plány reakce na mimořádné události specifické pro danou lokalitu, zaměřené na omezení dopadů havárií, by měly zohledňovat nejaktuálnější pokyny pro hodnocení a mapování rizik pro zvládání katastrof (pracovní dokument útvarů Komise SEK(2010) 1626 v konečném znění ze dne 21. prosince 2010).

(42)  Účinná reakce na mimořádné situace vyžaduje okamžitou akci provozovatele a úzkou spolupráci s organizacemi členských států reagujícími na mimořádné situace, jež podle vývoje situace koordinují nasazení dalších prostředků reakce na mimořádné události. Zahrnuje také důsledné vyšetření mimořádných událostí, které by mělo být neodkladně zahájeno, aby došlo k co nejmenší ztrátě relevantních informací a důkazů. Po havárii by členské státy měly vyvodit patřičné závěry a přijmout veškerá nezbytná opatření.

(42a)     Je naprosto zásadní, aby pro pozdější vyšetřování byly k dispozici veškeré důležité informace, včetně technických údajů a parametrů. Členské státy by měly zajistit, aby během provozu byly shromažďovány příslušné údaje a aby v případě havárie byla zajištěna příslušná data a náležitě bylo posíleno shromažďování údajů. V této souvislosti by členské státy měly podpořit využití odpovídajících technických prostředků s cílem zvýšit spolehlivost a podrobnost členění záznamů a předejít případné manipulaci.

(43)       K zajištění účinného provádění požadavků této směrnice by měly být zavedeny účinné a přiměřené sankce.

(44)       V zájmu úpravy některých příloh směřující k tomu, aby tyto přílohy zahrnovaly další informace, které by mohly být nutné s ohledem na technický pokrok, by měla být Komise zmocněna k změně požadavků v některých přílohách této směrnice v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce vedla potřebné konzultace, a to i na odborné úrovni.

▌

(46)       Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(46a)  Definice škod na vodách uvedená ve směrnici 2004/35/ES by měla být pozměněna, aby se zajistilo, že odpovědnost držitelů licencí podle směrnice platí pro mořské vody členských států podle definice uvedené ve směrnici 2008/56/ES.

(46b)     Ne všechny členské státy mají pobřežní vody, a proto nejsou ustanovení této směrnice relevantní pro Rakousko, Českou republiku, Maďarsko, Lucembursko a Slovensko. Je však žádoucí, aby tyto členské státy podporovaly zásady a náročné standardy existující v právu Unie pro bezpečnost činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v rámci svých dvoustranných kontaktů se třetími státy a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

(46c)     Ne všechny členské státy s pobřežními vodami povolují těžební činnosti na moři ve smyslu této směrnice v rámci svých jurisdikcí. Tyto členské státy se neúčastní udělování licencí a předcházení závažným haváriím v souvislosti s těmito činnostmi. Proto by bylo nepřiměřenou a zbytečnou povinností, pokud by tyto členské státy musely transponovat a provádět do svého práva všechna ustanovení této směrnice. Avšak havárie během činností na moři mohou mít dopady i na jejich pobřeží. Tyto členské státy by proto měly mimo jiné být připraveny k reakci a vyšetřování v případě závažných havárií a měly by spolupracovat prostřednictvím kontaktních míst s dalšími členskými a třetími státy, kterých se to týká.

(46d)     Vzhledem ke své zeměpisné poloze nejsou vnitrozemské členské státy zapojeny do udělování licencí a předcházení závažným haváriím při těžebních činnostech na moři ani nejsou potenciálně zasaženy takovými haváriemi ve vodách jiných členských států. Nemělo by se od nich tudíž vyžadovat provedení většiny ustanovení této směrnice. Ovšem pokud je společnost, která provádí přímo nebo prostřednictvím dceřiných společností činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, registrována v některém vnitrozemském členským státě, je nezbytné, aby tento vnitrozemský členský stát od dané společnosti vyžadoval předložení zprávy o závažných haváriích, kterou bude možno sdílet na úrovni Unie, s cílem umožnit všem zainteresovaným stranám v Unii, aby využily zkušenosti získané v souvislosti s haváriemi během předmětných těžebních činností mimo Unii.

(47)  Kromě opatření zavedených touto směrnici by Komise měla zkoumat další vhodné prostředky pro zdokonalování předcházení závažným ▌ haváriím na moři a zmírňování jejich následků.

(48)       Provozovatelé by si měli zajistit přístup k dostatečným fyzickým, lidským a finančním zdrojům k minimalizaci a nápravě dopadů případné závažné havárie. Žádné nástroje finančního zajištění, a to ani systémy sdílení rizika, však nemohou postihnout všechny případné následky mimořádně závažných havárií, a proto by Komise měla pokračovat v dalších analýzách a studiích vhodných opatření, aby bylo možné zajistit dostatečně silný režim odpovědnosti za škody spojené s činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, požadavky na finanční způsobilost včetně dostupnosti vhodných nástrojů finančního zajištění nebo jiná opatření. Mimo jiné může provést přezkum proveditelnosti režimu vzájemného odškodnění. Komise by měla podávat zprávy o svých zjištěních a případně předložit návrhy.

(49)       Na úrovni Unie je důležité, aby technické normy doplňoval odpovídající právní rámec tvořený předpisy v oblasti bezpečnosti produktů, které se budou vztahovat na všechna zařízení na moři v Unii, a nikoli pouze na těžební zařízení, která nejsou mobilní. Komise by proto měla přikročit k další analýze norem bezpečnosti produktů, které bude možné použít pro těžbu ropy a zemního plynu na moři,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA IÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1Předmět a oblast působnosti

1.          Tato směrnice stanoví minimální požadavky pro předcházení závažným haváriím a omezení dopadů závažných havárií v rámci činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři ▌.

1. ▌

5.          Ustanovení této směrnice se použijí, aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie ▌týkající se ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti zaměstnanců při práci, zvláště pak směrnice Rady 89/391/EHS a 92/91/EHS.

6.          Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny směrnice 94/22/ES, 2001/42/ES ▌, 2003/4/ES, 2003/35/ES, 2010/75/EU a 2011/92/EU.

Článek 2Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

2. ▌

1a.        „přijatelným“ rizikem se rozumí úroveň rizika, v jehož případě by úsilí o jeho další snížení bylo danému riziku výrazně nepřiměřené. Při posuzování, zda by vynaložený čas, náklady nebo úsilí byly výrazně nepřiměřené v porovnání s přínosy dalšího snižování rizika, je třeba zohlednit osvědčené úrovně rizik slučitelné s příslušným projektem;

2.          „přijetím“ se rozumí předání pozitivních písemných závěrů příslušného orgánu provozovateli nebo vlastníku jiného než těžebního zařízení s tím, že zpráva o významných rizicích, bude-li provedena dle popisu, splňuje požadavky této směrnice. Z přijetí nevyplývá jakýkoli převod odpovědnosti za kontrolu významných rizik na příslušný orgán;

3. ▌

4.  „kombinovanými činnostmi“ se rozumí činnost prováděná ze zařízení spolu s jiným zařízením nebo jinými zařízeními pro účely spojené s jiným zařízením nebo jinými zařízeními, která tak významně ovlivňuje rizika pro bezpečnost osob nebo ochranu životního prostředí na některém nebo na všech těchto zařízeních;

5.          „zahájením činností“ se rozumí časový okamžik, kdy se zařízení nebo propojená infrastruktura poprvé účastní činností, pro které byly navrženy;

6.          „příslušným orgánem“ se rozumí veřejný orgán jmenovaný podle této směrnice a odpovědný za příslušné povinnosti stanovené pro tento orgán v této směrnici. Příslušný orgán se může skládat z jednoho nebo více veřejných orgánů;

6a.        „orgánem vydávajícím licence“ se rozumí veřejný orgán definovaný v čl. 1 odst. 1 směrnice 90/531/EHS, který zodpovídá za udělování nebo kontrolu jeho užívání podle směrnice 94/22/ES;

4. ▌

7a.        „propojenou infrastrukturou“, v rámci bezpečnostní zóny nebo v rámci sousedící zóny ve větší vzdálenosti od zařízení podle uvážení příslušného členského státu, se rozumí:

veškeré vrty a související stavby, doplňkové jednotky a zařízení spojené se zařízením na moři;

veškeré příslušenství nebo stavební práce na hlavní konstrukci zařízení na moři nebo k němu upevněné;

veškeré připojené potrubí nebo stavební práce;

5. ▌

8a.        „dodavatelem“ se rozumí jakýkoli subjekt, s nímž provozovatel uzavřel smlouvu na výkon specifických činností jménem provozovatele;

8b.  „subjektem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli jejich seskupení;

6. ▌

9a.        „bezpečnostní zónou“ se rozumí oblast ve vzdálenosti do 500 metrů od jakékoli části zařízení, stanovená daným členským státem;

7. ▌

10a.      „průzkumem“ se rozumí provádění vrtů do výhledového místa a související činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu nutné dříve, než dojde k činnostem souvisejícím s těžbou;

11.        „externím plánem reakce na mimořádné události“ se rozumí místní, celostátní nebo regionální strategie zaměřená na předcházení rozšíření nebo na omezení následků závažné havárie, která souvisí s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, s využitím všech ▌dostupných zdrojů provozovatele, které jsou uvedeny v interních plánech reakce na mimořádné události, a všech dodatečných zdrojů, které poskytnou členské státy;

12.        „nezávislým ▌ověřením“ se rozumí posouzení a potvrzení platnosti konkrétních písemných prohlášení, které provádí některý subjekt nebo organizační složka provozovatele nebo vlastního jiného než těžebního zařízení, které není pod kontrolou nebo pod vlivem daného subjektu nebo organizační části, které používají uvedená prohlášení;

13.        „podniky“ se rozumí subjekty, které se přímo podílejí na činnostech v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři podle této směrnice nebo jejichž činnosti jsou s těmito činnostmi úzce spojeny;

8. ▌

14a.      „zařízením“ se rozumí stacionární pevně ukotvené nebo pohyblivé zařízení nebo soubor zařízení, která jsou vzájemně trvale propojena mosty nebo jinými konstrukcemi, jež jsou používány k činnostem v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři nebo v souvislosti s těmito činnostmi; mobilní vrtné jednotky na moři jsou považovány za zařízení pouze v případě, že jsou v mořských vodách ukotveny za účelem provádění vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři;

15.  „interním plánem reakce na mimořádné události“ se rozumí dokument vypracovaný provozovatelem v souladu s požadavky této směrnice, v němž jsou uvedena opatření zaměřená na předcházení závažným haváriím souvisejícím s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři nebo na omezení jejich následků ▌;

15a.      „licencí“ se rozumí povolení k provádění činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři podle směrnice 94/22/ES;

16.        „licenční oblastí“ se rozumí zeměpisná oblast, na kterou se vztahuje licence;

17.        „držitelem licence“ se rozumí držitel nebo spoludržitelé licence;

9. ▌

18a.      „závažnou havárií“ v souvislosti se zařízením nebo související propojenou infrastrukturou se rozumí:

a)     výbuch, požár, ztráta kontroly nad vrtem, únik ropy, zemního plynu nebo nebezpečné látky, při nichž došlo nebo velmi pravděpodobné mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob,

b)     událost, která má za následek závažnou škodu na zařízení nebo na propojené infrastruktuře, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob,

c)      jakákoli jiná událost, která má za následek usmrcení nebo těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízení na moři, které je zdrojem nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v souvislosti se zařízením nebo propojenou infrastrukturou nebo

d)     jakákoli závažná ekologická havárie vyplývající z písmen a) až c).

Pokud je zařízení běžně bez obsluhy, písmena a), b) a d) se použijí, jako by toto zařízení bylo obsluhováno;

18b.  „závažnou ekologickou havárií“ se rozumí událost, jejíž následky způsobily nebo pravděpodobně způsobí závažné nepříznivé změny v životním prostředí ve smyslu směrnice 2004/35/ES;

19.        „významným rizikem“ se rozumí situace, která může potenciálně vyústit v závažnou havárii;

19a.      podstatnou změnou“ se rozumí

a)     v případě zprávy o významných rizicích, změna týkající se parametrů, na základě nichž byla původní zpráva přijata, mimo jiné včetně fyzických úprav, dostupnosti nových poznatků nebo technologií a změny v řízení provozu;

b)     v případě oznámení provozu vrtu nebo kombinovaných činností, změna týkající se parametrů, na základě nichž bylo původní oznámení předloženo, mimo jiné včetně fyzických úprav, změny zařízení, dostupnosti nových poznatků nebo technologií a změny v řízení provozu;

20.        „jiným než těžebním zařízením“se rozumí zařízení jiné než zařízení používané pro těžbu ropy a zemního plynu;

20a.      výrazem „na moři“ se rozumí nacházející se v teritoriálních vodách, příslušné výlučné ekonomické zóně nebo kontinentálním šelfu příslušného členského státu ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS);

10. ▌

21a.      „činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři“ se rozumí všechny činnosti spojené se zařízením nebo propojenou infrastrukturou, včetně návrhu, plánování, výstavby, provozu a odstavení zařízení nebo propojené infrastruktury, týkající se průzkumu a těžby. Nezahrnuje přepravu ropy a zemního plynu z jednoho pobřeží na druhé;

11. ▌

12. 22a.  „provozovatelem“ se rozumí subjekt jmenovaný držitelem licence nebo orgánem vydávajícím licenci, aby uskutečňoval činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, včetně plánování a uskutečňování provozu vrtu nebo řízení a kontroly hlavních funkcí těžební činnosti;

13. ▌

24.        „vlastníkem jiného než těžebního zařízení“ se rozumí subjekt s právním nárokem kontrolovat provoz jiného než těžebního zařízení;

25.        „těžbou“ se rozumí dobývání ▌ropy a zemního plynu z podzemních vrstev oblasti na moři, která je předmětem licence, včetně zpracování ropy a zemního plynu na moři a jejich přeprava propojenou infrastrukturou ▌;

26.        „těžebním zařízením“ se rozumí zařízení používané pro těžbu ▌;

14. ▌

28.        „veřejností“ se rozumí jeden nebo více subjektů a, v souladu s vnitrostátním právem nebo praxí, jejich sdružení, organizace nebo skupiny;

15. ▌

30a.      „rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti události a jejích následků;

30b.      „prvky zásadními pro bezpečnost a ochranu životního prostředí“ se rozumí takové součásti zařízení a jeho produkční jednotky včetně počítačových programů, jejichž účelem je předcházet následkům závažné havárie nebo tyto následky omezovat a jejichž selhání by mohlo způsobit závažnou havárii nebo k ní podstatně přispět;

31.        „vhodným“ se rozumí správný nebo zcela příhodný, včetně hlediska přiměřeného úsilí a nákladů, pro daný požadavek nebo danou situaci, založený na objektivních poznatcích a prokázaný analýzou, porovnáním s příslušnými standardy nebo jinými řešeními, jež jiné orgány nebo podniky používají v obdobných situacích;

31a.  „trojstrannými konzultacemi“ se rozumí formální ujednání s cílem umožnit dialog a spolupráci mezi příslušným orgánem, provozovateli a vlastníky jiného než těžebního zařízení a zástupci zaměstnanců;

32.        „provozováním vrtu“ se rozumí veškeré činnosti týkající se vrtu, v jejichž důsledku může dojít k náhodnému uvolnění materiálů, jež by mohlo vést k závažné havárii, včetně provádění vrtu v souvislosti s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, opravování či upravování vrtů, pozastavení těžby nebo trvalého odstavení vrtu;

▌

33a.      „účinností reakce na únik ropy“ se rozumí účinnost systémů pro reakci na úniky v případě úniku ropy, a to na základě četnosti, délky trvání a načasování environmentálních podmínek, které by reakci znemožnily. Hodnocení účinnosti reakce na únik ropy se vyjadřuje jako procento času, kdy dotyčné podmínky nepanují, a zahrnuje popis provozních omezení na dotyčných zařízeních v důsledku daného hodnocení.

KAPITOLA IIPŘEDCHÁZENÍ ZÁVAŽNÝM

HAVÁRIÍMSOUVISEJÍCÍM S

ČINNOSTMI V OBLASTI TĚŽBY ROPY A ZEMNÍHO PLYNU NA MOŘI

Článek 3Obecné zásady řízení rizik při

činnostech v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři

1.          Členské státy od provozovatelů požadují, aby zajistili přijetí veškerých vhodných opatření k předcházení závažným haváriím při činnostech v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.▌

2.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé nebyli zproštěni povinností podle této směrnice skutečností, že k závažným haváriím vedla nebo přispěla činnost či opomenutí ▌dodavatelů.

3.          Pokud by přesto došlo k závažné havárii, členské státy zajistí, aby provozovatelé ▌přijali veškerá vhodná opatření, aby se omezily její dopady na lidské zdraví a životní prostředí ▌.

4.          Členské státy od provozovatelů požadují, aby zajistili výkon činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, kterých se týká tato směrnice, na základě systematického řízení rizik, v jehož důsledku budou zbytková rizika závažných havárií pro lidi, životní prostředí a prostředky na moři přijatelná.

Článek 4Bezpečnostní

a environmentální aspekty týkající se licencí

1.          Členské státy zajistí, aby rozhodnutí o udělení nebo převodu licencí k činnostem v oblasti těžby ropy a zemního plynu zohledňovaly schopnost žadatele splnit požadavky na činnosti v rámci příslušné licence, jak to vyžadují příslušná ustanovení práva Unie, zejména tato směrnice.

2.          Zejména při posuzování technické a finanční schopnosti žadatele o licenci, pokud jde o vykonávání činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, by měl být brán náležitý zřetel na následující aspekty:

i)  riziko, nebezpečí a veškeré další relevantní informace týkající se žadatele a dotčené licenční oblasti, případně včetně nákladů souvisejících se zhoršováním mořského prostředí podle čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/56/ES;

ii)     konkrétní fáze činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři;

iii)    finanční způsobilost žadatele nést odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, včetně finančního zajištění; jedná se i odpovědnost za potenciální hospodářské škody, je-li taková odpovědnost upravena vnitrostátním právem;

iv)    dostupné informace týkající se bezpečnostního a environmentálního profilu žadatele, včetně informací o závažných haváriích, jsou-li tyto informace relevantní z hlediska činností, pro něž byla předložena žádost o licenci.

Před udělením nebo přenesením licence je v nezbytných případech orgánem vydávajícím licence konzultován příslušný orgán.

2a.        Členské státy zajistí, aby orgán vydávající licence licenci nevydal, pokud si nebude jist, že žadatel doložil, že byla nebo budou přijata náležitá opatření na základě ujednání, o nichž rozhodnou členské státy, a to s cílem nést odpovědnost, která potenciálně vyplývá z jeho činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři. Toto ustanovení vstoupí v platnost a nabude účinku v okamžiku zahájení činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři. Členské státy vyžadují, aby subjekty žádající o licence pro činnost v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři náležitým způsobem doložily finanční a technickou způsobilost a veškeré další relevantní informace související s danou oblastí a s konkrétní fází činnosti v oblasti ropy a zemního plynu na moři.

a)          Členské státy posoudí přiměřenost ustanovení odst. 2a, aby bylo zajištěno, že žadatel disponuje dostatečnými finančními zdroji pro bezprostřední zahájení a nepřerušované provádění všech opatření nezbytných pro účinnou reakci a následnou nápravu.

b)  Členské státy usnadní zavedení a použití udržitelných finančních nástrojů a dalších opatření, s cílem napomoci žadatelům o licenci při prokazování jejich finanční způsobilosti podle čl. 2a.

c)          Členské státy zavedou minimálně postupy pro zajištění urychleného a přiměřeného vyřizování nároků na odškodnění včetně plateb v rámci odškodnění v souvislosti s haváriemi přeshraniční povahy.

d)          Členské státy vyžadují, aby si držitel licence zachovával dostatečnou způsobilost plnit své finanční závazky plynoucí z odpovědnosti za činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, na něž se vztahuje tato směrnice.

2b.        Orgán vydávající licence nebo držitel licence jmenuje provozovatele. Pokud má být provozovatel jmenován držitelem licence, orgán vydávající licence je informován předem. Orgán vydávající licence může podat vůči jmenování provozovatele námitku, v případě potřeby za konzultace s příslušným orgánem jmenovaným podle článku 8. Pokud je taková námitka vznesena, členský stát požádá držitele licence, aby jmenoval vhodného alternativního provozovatele nebo převzal odpovědnost provozovatele podle této směrnice.

▌

3a.        Postupy udělování licencí pro činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři týkající se téže licenční oblasti se organizují takovým způsobem, aby informace shromážděné za účelem průzkumu mohly být členským státem zohledněny před započetím těžebních činností.

▌

4a.  Při posuzování technické a finanční způsobilosti žadatele o licenci je třeba věnovat zvláštní pozornost ekologicky citlivému mořskému a pobřežnímu prostředí, zejména pak ekosystémům, které plní důležitou úlohu ve zmírňování změny klimatu a v přizpůsobování se této změně, jako jsou například slaniska a dna s výskytem mořských řas, a dále chráněným mořským oblastem, například zvláštním oblastem ochrany podle směrnice o stanovištích, zvláště chráněným oblastem podle směrnice o ochraně ptáků a chráněným mořským oblastem, na kterých se shodla Unie nebo dotčené členské státy v rámci jakýchkoli mezinárodních či regionálních dohod, jejichž jsou stranami.

Článek 5

Účast veřejnosti, pokud jde o environmentální dopady plánovaných průzkumných činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři

1.          Provádění průzkumného vrtu ze zařízení jiného než těžebního nesmí být zahájeno, pokud příslušné orgány daného členského státu předem nezajistily, aby bylo dosaženo včasné a účinné účasti veřejnosti ohledně možných dopadů plánovaných činností na moři na životní prostředí v souladu s dalšími právními předpisy Unie, zejména směrnice 2001/42/ES nebo směrnice 2011/92/ES. Tento článek se nepoužije na oblasti, pro něž byla licence udělena před vstupem této směrnice v platnost.

1a.        Nebyla-li účast veřejnosti podle odstavce 1 uskutečněna, členské státy zajistí, aby byly přijaty následující kroky:

a)     veřejnost je informována veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, jako např. elektronickými médii, pokud se plánuje povolit průzkumné činnosti;

b)     je vymezena relevantní veřejnost, včetně veřejnosti dotčené nebo pravděpodobně dotčené rozhodováním podle této směrnice nebo mající na tomto rozhodování zájem, včetně příslušných nevládních organizací, například organizací, které podporují ochranu životního prostředí, a jiných relevantních organizací;

c)  zveřejní se relevantní informace o předmětných plánovaných činnostech, mimo jiné včetně informací o právu na účast na přijímání rozhodnutí a informací o tom, komu mají být předloženy připomínky nebo dotazy;

d)     veřejnost má právo vyjádřit připomínky a stanoviska v době, kdy jsou před přijetím rozhodnutí o povolení průzkumu všechny možnosti otevřené;

e)      při přijímání těchto rozhodnutí se náležitě přihlíží k výsledkům účasti veřejnosti;

f)      po prozkoumání připomínek a stanovisek vyjádřených veřejností členský stát urychleně informuje veřejnost o přijatých rozhodnutích a důvodech a úvahách, na nichž jsou tato rozhodnutí založena, včetně informací o procesu účasti veřejnosti;

g)     stanoví se přiměřené časové lhůty, které poskytnou dostatek času pro každou fázi účasti veřejnosti;

()      .

Článek 6Činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu

na moři v rámci licenčních oblastí

1.          Členské státy zajistí, aby těžební zařízení a propojená infrastruktura byly provozovány v rámci licenčních oblastí pouze provozovateli jmenovanými za tímto účelem podle čl. 4 odst. 2b.

1a.        Členské státy od držitelů licencí požadují, aby všichni provozovatelé byli schopni plnit požadavky kladené na konkrétní činnosti v rámci příslušné licence.

1b.        V rámci výše uvedených činností členské státy od držitelů licencí požadují, aby podnikli veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zajistili, že provozovatel plní příslušné požadavky, vykonává své funkce a plní své povinnosti podle této směrnice.

1c.  Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že příslušný provozovatel již není způsobilý plnit příslušné požadavky podle této směrnice, informuje o tom orgán vydávající licence. Poté je o této skutečnosti informován držitel licence, který přebírá zodpovědnost za plnění příslušných povinností a jmenuje neprodleně náhradního provozovatele.

▌

3a.        Členské státy zajistí, aby činnosti související s těžebními a jinými zařízeními nebyly zahájeny nebo nepokračovaly bez přijetí zprávy o významných rizicích příslušným orgánem podle této směrnice.

4.          Členské státy zajistí, aby provozování vrtů nebo kombinované činnosti nebyly zahájeny nebo nepokračovaly bez předložení příslušné zprávy o významných rizicích, pokud jde o dotčená zařízení, a bez přijetí této zprávy podle odstavce 3a tohoto článku. Takové činnosti rovněž nejsou zahájeny a prováděny bez předložení oznámení o provozování vrtu nebo kombinovaných činností v souladu s článkem 9 příslušnému orgánu nebo v případě, že příslušný orgán vyjádří námitky k obsahu oznámení.

5.          Členské státy zajistí, aby byla ustavena bezpečnostní zóna kolem zařízení a aby bylo zakázáno plavidlům do této bezpečnostní zóny vstupovat nebo v ní setrvávat.

Tento zákaz neplatí pro plavidlo vstupující nebo setrvávající v příslušné bezpečnostní zóně:

a)     v souvislosti s pokládáním, inspekcí, testováním, opravou, údržbou, modifikací, obnovou nebo odstraněním jakéhokoli podmořského kabelu nebo potrubí v rámci nebo v blízkosti bezpečnostní zóny;

b)     s cílem poskytovat služby pro jakékoli zařízení v této bezpečnostní zóně pro přepravu osob nebo zboží do tohoto zařízení a z něj nebo s povolením příslušného členského státu;

c)      v souvislosti se záchranou nebo pokusem o záchranu životů a majetku;

d)  vzhledem k nepřízni počasí nebo

e)      v případě nouze nebo

f)      v případě souhlasu provozovatele nebo členského státu.

6.          Členské státy stanoví mechanismus pro efektivní účast v trojstranných konzultacích mezi příslušnými zaměstnavateli, zaměstnanci a příslušným orgánem ohledně formulování standardů a politik týkajících se předcházení závažným haváriím.

Článek 7Odpovědnost za škody na životním prostředí

Aniž je dotčen stávající rozsah odpovědnosti týkající se prevence a nápravy škod na životním prostředí podle směrnice 2004/35/ES, členské státy zajistí, aby byl držitel licence finančně odpovědný za prevenci a nápravu škod na životním prostředí způsobených činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři prováděnými držitelem licence nebo provozovatelem nebo jejich jménem, a to podle definice vymezené v dané směrnici.

Článek 8

Jmenování příslušného orgánu

1.          Členské státy ▌ jmenují příslušný orgán odpovědný za ▌ plnění následujících regulačních funkcí podle této směrnice:

a)     posuzování a přijímání zpráv o významných rizicích, posuzování oznámení o projektech a oznámení o vrtech nebo kombinovaných činnostech a posuzování dalších podobných dokumentů, které jsou mu předkládány;

b)     kontrola dodržování ustanovení této směrnice včetně inspekcí, vyšetřování a opatření k vymáhání práva;

c)      poskytování poradenství jiným orgánům nebo subjektům včetně orgánu vydávajícího licence;

d)  sestavení ročních plánů podle článku 20;

e)      předkládání zpráv;

f)      spolupráce s příslušnými orgány a kontaktními místy zřízenými v jiných členských státech podle článku 32a.

▌

3a.        Členské státy neustále zajišťují nezávislost a objektivitu příslušného orgánu při výkonu jeho funkcí, zejména pokud jde o odst. 1 písm. a) až c). Z tímto účelem se zamezí střetům zájmů mezi regulačními funkcemi příslušného orgánu na jedné straně a regulačními funkcemi souvisejícími s hospodářským rozvojem přírodních zdrojů a udělováním licencí na činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v příslušném členském státě, včetně výběru a spravování příjmů z těchto činností, na straně druhé (dále jen „hospodářský rozvoj“).

3b.        V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavci 3a členské státy vyžadují, aby byly funkce příslušného orgánu podle této směrnice prováděny v rámci orgánu, jenž je nezávislý na veškerých funkcích členského státu, které se týkají hospodářského rozvoje.

3c.         Nedosahuje-li však celkový počet běžně obsluhovaných zařízení na moři šesti, dotčený členský stát se může rozhodnout, že neuplatní odstavec 3b. Takovým rozhodnutím nejsou dotčeny povinnosti členského státu podle odstavce 3a.

3d.        Členské státy zpřístupní veřejnosti popis uspořádání příslušného orgánu včetně odůvodnění tohoto způsobu uspořádání a včetně způsobu, jímž je zajištěno plnění funkcí podle odstavce 1 a povinností podle odstavce 3a.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán disponoval přiměřenými lidskými a finančními zdroji pro plnění svých povinností v souladu s touto směrnicí. Tyto zdroje musí být přiměřené rozsahu činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v příslušných členských státech.

4a.        Členské státy mohou uzavřít formální dohody se třetími stranami, včetně příslušných agentur Unie nebo případně jiných vhodných subjektů, ohledně poskytování odborných poznatků na podporu příslušného orgánu při výkonu jeho funkcí. Pro účely tohoto odstavce se dotčený subjekt nepovažuje za vhodný, pokud může být jeho objektivita dotčena střetem zájmů.

4b.        Členské státy mohou zavést mechanismy, pomocí kterých se od držitelů licencí nebo provozovatelů nebo vlastníků jiných než těžebních zařízení mohou vymáhat finanční náklady příslušného orgány při výkonu jeho funkcí podle této směrnice.

▌

5a.        Pokud se příslušný orgán skládá z více než jednoho subjektu, členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby mezi těmito subjekty nedocházelo k duplikaci regulačních funkcí. Členské státy mohou určit jeden ze zakládajících subjektů jako vedoucí subjekt s odpovědností za koordinaci povinností stanovených podle této směrnice a za podávání zpráv Komisi.

5b.        Členské státy podrobují činnosti příslušného orgánu revizi a přijímají veškerá nezbytná opatření ke zvýšení jeho efektivity z hlediska provádění regulačních funkcí vymezených v odstavci 1.

Článek 8aFungování příslušného orgánu

1.          Členské státy zajistí, aby příslušný orgán:

a)     nezávisle vykonával politiky, prováděl regulační rozhodnutí nebo jiná ustanovení nesouvisející s funkcemi, v souladu s touto směrnicí;

b)  vyjasnil rozsah svých závazků a funkcí a odpovědnost provozovatele za kontrolu nebezpečí významných rizik podle článku 18;

c)      zavedl politiku, postupy a procedury pro důkladné posouzení zpráv o významných rizicích a oznámení podle článku 9, jakož i dohled, vyšetřování a vymáhání souladu s ustanoveními této směrnice ve své jurisdikci;

cc)    zpřístupnil politiku, postupy a procedury podle písmene c) provozovatelům a vlastníkům jiných než těžebních zařízení a zveřejnil o tom souhrnnou zprávu;

d)     v případě potřeby připravoval a prováděl koordinované nebo společné postupy ▌s dalšími orgány s cílem plnit povinnosti podle této směrnice a

e)      zakládal svou politiku, organizaci a operační postupy na zásadách stanovených v příloze III.

Článek 8bÚkoly Evropské agentury pro námořní bezpečnost

1.          Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) poskytuje Komisi a členským státům technickou a vědeckou pomoc v souladu se svým mandátem podle nařízení č. 1406/2002/ES.

2.          V tomto rámci agentura:

i)      pomáhá Komisi a na vyžádání ze strany dotčeného členského státu i tomuto členskému státu při zjišťování a sledování úniku ropy nebo zemního plynu;

ii)     pomáhá členským státům, je-li o to těmito státy požádána, s přípravou a prováděním plánů reakce na mimořádné události, zvláště pokud se vyskytly přeshraniční dopady ve vodách Unie a mimo ně;

iii)  spolu s členskými státy a provozovateli vypracuje soupis vybavení a služeb pro účely reakce na mimořádné události, jež jsou na základě jejich plánů reakce na mimořádné události k dispozici.

3.          Je-li o to požádána, agentura může:

i)      být nápomocna Komisi při posuzování plánů reakce na mimořádné události vypracovaných členskými státy, s cílem ověřit jejich soulad s touto směrnicí;

ii)     podrobit revizi činnosti zaměřené na zkoušky přeshraničních mechanismů reakce na mimořádné události a mechanismů reakce Unie.

KAPITOLA III

PŘÍPRAVA ČINNOSTÍ V OBLASTI TĚŽBY ROPY A ZEMNÍHO PLYNU A VYKONÁVÁNÍ TĚCHTO ČINNOSTÍ

Článek 9

Dokumenty, které je třeba předložit pro vykonávání činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři a pro provozování ▌zařízení

1.          Členské státy zajistí, aby příslušný provozovatel ▌nebo vlastník jiného než těžebního zařízení předložil příslušnému orgánu tyto dokumenty:

-a)    pokud jde o provozovatele, kopii nebo odpovídající popis podnikové politiky předcházení závažným haváriím podle čl. 18 odst. 1 a 4;

-aa)  kopii nebo odpovídající popis podnikového systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí platného pro příslušné zařízení podle čl. 18 odst. 3 a 4;

a)      v případě plánovaného těžebního zařízení oznámení o projektu v souladu s požadavky oddílu 1 přílohy II;

b)     zprávu o významných rizicích podle článků 10 a 11;

ba)   kopii nebo odpovídající popis interního plánu reakce na mimořádné události podle ▌článků 12 a 29;

bb)   popis programu nezávislého ověřování podle čl. 15 odst. 1 a odst. 3 písm. a);

bc)    v případě kombinované činnosti jeden z provozovatelů či vlastníků dotčených jiných než těžebních zařízení předloží příslušnému orgánu oznámení kombinovaných činností podle článku 14;

bd)   v případě stávajícího těžebního zařízení, které má být přesunuto na nové těžební místo, kde má být provozováno, oznámení o přemístění v souladu s požadavky oddílu 1 přílohy II;

be)  jakýkoli další relevantní dokument požadovaný příslušným orgánem.

▌

1a.        Dokumenty požadované podle odst. 1 písm. -a), -aa), ba) a bb) se uvedou ve zprávě o významných rizicích podle odst. 1 písm. b).

1b.        V případě podstatné změny, včetně demontáže zařízení podle článků 10 a 11, se předkládá pozměněná zpráva o významných rizicích podle odst. 1 písm. b).

1c.         V případě provozu vrtu členské státy zajistí, aby provozovatel vrtu předložil příslušnému orgánu oznámení o provozu vrtu a ustanovení o informování o provozu vrtu pole článku 13, připravené v souladu s čl. 15 odst. 1 a odst. 3 písm. b).

2.          ▌Oznámení o projektu se předloží příslušnému orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem před plánovaným předložením zprávy o významných rizicích pro plánovanou činnost.

2a.        Příslušný orgán reaguje na oznámení projektu připomínkami, které se zohlední ve zprávě o významných rizicích.

2b.        Příslušný orgán obdrží oznámení o přemístění v dostatečně rané fázi navrhovaného procesu, aby tak měl provozovatel možnost zvážit veškeré otázky, které příslušný orgán během přípravy zprávy o významných rizicích vznese.

2c.         V případě, že má být stávající těžební zařízení umístěno ve vodách určitého členského státu nebo má tyto vody opustit, jsou o tom příslušné orgány písemně vyrozuměny před datem, kdy má být toto těžební zařízení umístěno ve vodách dotyčného členského státu nebo má být tyto vody opustit.

2d.  Dojde-li před podáním zprávy o významných rizicích v oznámení o projektu nebo v oznámení o přemístění k podstatné změně, je o této změně příslušný orgán vyrozuměn v co nejkratší době.

3.          Zpráva o významných rizicích je předložena příslušnému orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ▌před zahájením plánované činnosti.

Článek 10

Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení

1.          Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení obsahuje podrobné údaje uvedené v oddílech 2 a 5 přílohy II a je revidována, pokud to je vhodné nebo pokud o to požádá příslušný orgán.

1a.        Členské státy zajistí, aby ve všech důležitých fázích přípravy zprávy o významných rizicích pro těžební zařízení byli konzultováni zástupci zaměstnanců a aby byly za tímto účelem poskytnuty podklady v souladu s oddílem 2 odst. 2 přílohy II.

2.          Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení může být vypracována pro skupinu zařízení, pokud v tomto smyslu příslušný orgán vyjádří souhlas.

3.          V případě, ▌že na těžebním zařízení mají být provedeny úpravy, z nichž vyplyne podstatná změna, nebo se plánuje demontáž pevně ukotveného těžebního zařízení, doplní se zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II a předloží se příslušnému orgánu.

16. ▌

17. 4a.    V případě, že jsou předtím, než je možné zprávu o významných rizicích přijmout, nezbytné další informace, členské státy zajistí, aby provozovatel na žádost příslušného orgánu takovéto informace poskytl a zanesl do návrhu zprávy o významných rizicích jakékoli nezbytné změny.

18. 5.  Pozměněná zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení podle odstavce 3 se předloží příslušného orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ▌. Členské státy zajistí, aby plánované úpravy nebyly zahájeny nebo případně aby nebyla zahájena demontáž, dokud příslušný orgán pozměněnou zprávu o významných rizicích pro těžební zařízení nepřijme.

19. ▌

20. 6.      Zpráva o významných rizicích pro ▌těžební zařízení podléhá pravidelnému důkladnému přezkumu, který provozovatel provádí nejméně každých pět let nebo na základě požadavku příslušného orgánu. Výsledky přezkumu se oznámí příslušnému orgánu.

Článek 11Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení

1.          Zpráva o významných rizicích pro jiná než těžební zařízení obsahuje podrobné údaje uvedené v oddílech 3 a 5 přílohy II a je aktualizována, pokud to je vhodné nebo pokud o to požádá příslušný orgán.

1a.        Členské státy zajistí, aby v rámci přípravy zprávy o významných rizicích pro jiná než těžební zařízení byli konzultováni zástupci zaměstnanců a aby byly za tímto účelem poskytnuty podklady v souladu s oddílem 3 odst. 2 přílohy II.

2.          V případě, ▌že na jiném než těžebním zařízení mají být provedeny úpravy, z nichž vyplyne podstatná změna, nebo se plánuje demontáž pevně ukotveného těžebního zařízení, doplní se zpráva o významných rizicích pro jiná než těžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II (s výjimkou odst. 4) a předloží se příslušnému orgánu.

3.  Pozměněná zpráva o významných rizicích pro pevně ukotvená jiná než těžební zařízení podle odstavce 2 se předloží příslušného orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem. Členské státy zajistí, aby plánované úpravy nebyly zahájeny nebo případně aby nebyla zahájena demontáž, dokud příslušný orgán pozměněnou zprávu o významných rizicích pro jiná než těžební zařízení nepřijme.

4.          Pozměněná zpráva o významných rizicích pro mobilní jiná než těžební zařízení podle odstavce 2 se předloží příslušného orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem. Členské státy zajistí, aby plánované úpravy nebyly zahájeny, dokud příslušný orgán pozměněnou zprávu o významných rizicích pro mobilní jiná než těžební zařízení nepřijme.

5.          V případě, že jsou předtím, než je možné zprávu o významných rizicích přijmout, nezbytné další informace, členské státy požadují, aby provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení na žádost příslušného orgánu takovéto informace poskytl a zanesl do návrhu zprávy o významných rizicích jakékoli nezbytné změny.

6.          Zpráva o významných rizicích pro jiná než těžební zařízení podléhá pravidelnému důkladnému přezkumu, který provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení provádí nejméně každých pět let nebo na základě požadavku příslušného orgánu. Výsledky přezkumu se oznámí příslušnému orgánu.

Článek 12Interní plány reakce na mimořádné události

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé vypracovali interní plány reakce na mimořádné události v souladu s požadavky uvedenými v článku 29 aby a přitom bylo zohledněno posouzení rizik závažných havárií prováděné v rámci přípravy nejnovější zprávy o významných rizicích. Toto posouzení zahrnuje analýzu účinnosti reakce na únik ropy. V případě provádění vrtu z mobilního jiného než těžebního zařízení zohlední interní plán reakce na mimořádnou událost pro dané zařízení posouzení rizik prováděné během přípravy oznámení vrtu.

▌

3.          V případě, že jiné než těžební zařízení bude provozovat vrty a interní plán reakce na mimořádné události musí být pozměněn s ohledem na konkrétní charakter nebo umístění příslušného vrtu, členské státy zajistí, aby provozovatel vrtu předložil kopii nebo odpovídající popis pozměněného interního plánu reakce na mimořádné události příslušnému orgánu s cílem podpořit relevantní oznámení provozování vrtu.

3a.        V případě, že jiné než těžební zařízení bude provádět kombinované činnosti, interní plán reakce na mimořádné události se pozmění, aby se na kombinované činnosti vztahoval, a předloží se příslušnému orgánu s cílem podpořit relevantní oznámení kombinovaného provozu.

Článek 13Oznámení o provozování vrtu

a poskytování informací o provozování vrtu

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatel předložil příslušnému orgánu ve lhůtě stanovené příslušným orgánem před zahájením provozování vrtu oznámení obsahující podrobné údaje o projektu vrtu a navrhovaných vrtných činnostech v souladu s požadavky oddílu 4 přílohy II. Toto oznámení zahrnuje analýzu účinnosti reakce na únik ropy.

2.          Příslušný orgán oznámení posoudí, a pokud to shledá nutným, přijme před ▌zahájením vrtných činností odpovídající opatření, která mohou zahrnovat zákaz zahájení činností.

3.          Členské státy zajistí, aby provozovatel vrtu do plánování a přípravy podstatné změny specifikací předkládaného oznámení o vrtech podle čl. 15 odst. 3 písm. b) zapojil nezávislého ověřovatele a neprodleně informoval příslušný orgán o veškerých podstatných změnách specifikací předkládaného oznámení o vrtech. Příslušný orgán tyto změny posoudí a pokud uzná za vhodné, přijme odpovídající opatření.

3a.  Členské státy zajistí, aby provozovatel vrtu předkládal příslušnému orgánu zprávy v souladu s požadavky přílohy IIa. Předkládání zpráv probíhá v týdenních intervalech počínaje dnem zahájení provozování vrtu nebo v intervalech, které určí příslušný orgán.

Článek 14Oznámení kombinovaných činností

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení zapojení do kombinovaných činností společně vypracovali oznámení obsahující podrobné údaje o kombinovaných činnostech v souladu s požadavky oddílu 7 přílohy II. Členské státy zajistí, aby jeden z provozovatelů či vlastníků dotčených jiných než těžebních zařízení předložil oznámení kombinovaných činností příslušnému orgánu. Oznámení se předloží ve lhůtě stanovené příslušným orgánem před zahájením kombinovaných činností.

2.          Příslušný orgán oznámení posoudí, a pokud to shledá nutným, přijme před zahájením vrtných činností odpovídající opatření, která mohou zahrnovat zákaz zahájení činností.

3.          Členské státy zajistí, aby provozovatel, který vypracoval oznámení, neprodleně informoval ▌příslušný orgán o veškerých podstatných změnách předkládaného oznámení. Příslušný orgán tyto změny posoudí, a pokud uzná za vhodné, přijme odpovídající opatření.

Článek 15Nezávislé

▌ověřování

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení zřídili programy nezávislého ▌ověřování a ▌popsali takové programy v rámci popisu systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí ve zprávě o významných rizicích podle článku 9.

1a.        Výsledky nezávislého ověření není dotčena odpovědnost provozovatele nebo vlastníka jiného než těžebního zařízení za řádné a bezpečné fungování vybavení a systémů, které jsou předmětem ověřování.

2.          Výběr nezávislého ▌ověřovatele a návrhy programů nezávislého ověřování splňují kritéria stanovená v oddílu 5 přílohy II.

3.          Programy nezávislého ▌ověřování ▌se zavedou:

a)      v souvislosti se zařízeními s cílem zajistit nezávislé potvrzení, že ▌kritické prvky bezpečnosti a ochrany životního prostředí zjištěné v posouzení rizik pro příslušné zařízení, popsané ve zprávě o významných rizicích, jsou vhodné a že program zkoušení a testování kritických prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí je vhodný a aktuální a že funguje podle plánu;

b)     v souvislosti s oznámením o provozování vrtů s cílem zajistit nezávislé potvrzení, že opatření zaměřená na projekty vrtů a kontrolu vrtů jsou pro předpokládané podmínky vrtů vhodná, a to za jakýchkoli okolností.

3a.        Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení na poradenství nezávislého ověřovatele reagovali a přijali na jeho základě odpovídající opatření.

4.  Členské státy požadují od provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení, aby zajistili, že poradenství obdržené od nezávislého ověřovatele podle odst. 3 písm. a) tohoto článku a reakce na takové poradenství a následná opatření budou zpřístupněny příslušnému orgánu a uchovány provozovatelem nebo vlastníkem jiného než těžebního zařízení po dobu šesti měsíců po skončení činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu, kterých se týkají.

5.          Členské státy od provozovatelů vrtu požadují, aby zajistili, že závěry a připomínky nezávislého ověřovatele podle odst. 3 písm. b) tohoto článku a jejich reakce na tyto závěry a připomínky a následná opatření budou uvedeny v oznámení o vrtu podle článku 13.

6.          Program ověřování pro těžební zařízení se zavede před dokončením projektu. V případě jiných než těžebních zařízení se program zavede před zahájením provozu daného jiného než těžebního zařízení ve vodách Unie.

21. ▌

Článek 16

Pravomoc příslušného orgánu ve vztahu k činnostem týkajícím se zařízení

1.          Členské státy zajistí, aby příslušný orgán:

a)     zakázal provoz nebo uvedení do provozu jakéhokoli zařízení nebo jakékoli propojené infrastruktury, pokud jsou opatření navrhovaná ve zprávě o významných rizicích pro předcházení závažným haváriím nebo zmírnění jejich následků podle článku 9 považována za nedostatečná k splnění ustanovení této směrnice;

b)     ve výjimečných situacích a pokud má za to, že bezpečnost a ochrana životního prostředí jsou zajištěny, zkrátil lhůtu pro předložení zprávy o významných rizicích nebo oznámení podle článku 9;

c)  požadoval od provozovatele, aby přijal taková přiměřená opatření, jaké příslušný orgán považuje za nutná k opětovnému plnění požadavků uvedených v čl. 3 odst. 1;

d)     pokud se použijí ustanovení čl. 6 odst. 1c, přijal odpovídající opatření k zajištění průběžné bezpečnosti činností;

e)      měl pravomoc požadovat zlepšení a v nezbytném případě zakázat další provoz jakéhokoli zařízení nebo jeho části nebo propojené infrastruktury, pokud výsledek inspekcí, zjištění podle článku 6 odst. 1c, pravidelný přezkum zprávy o významných rizicích podle článku 9 nebo změny oznámení podle článku 9, ukazují, že požadavky této směrnice nejsou plněny nebo existují přiměřené obavy ohledně bezpečnosti provozu nebo zařízení.

▌

Článek 17Přeshraniční důsledky

22. ▌

KAPITOLA IV

POLITIKA PŘEDCHÁZENÍ ZÁVAŽNÝM HAVÁRIÍM A PLNĚNÍ POŽADAVKŮ

Článek 18Předcházení závažným haváriím ze strany provozovatelů

a vlastníků jiných než těžebních zařízení

1.          Členské státy požadují od provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení, aby vypracovali dokument, ve kterém vymezí svou podnikovou politiku předcházení závažným haváriím, a aby zajistili, že bude prováděna v rámci veškeré jejich ▌činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, a to včetně zavedení vhodných monitorovacích opatření k zajištění účinnosti této politiky.

1a.        Politika předcházení závažným haváriím zohlední primární zodpovědnost provozovatele mimo jiné za kontrolu nebezpečí významných rizik, která jsou výsledkem jeho činnosti, a za trvale posilovanou kontrolu uvedených rizik tak, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany za všech okolností.

2.          Kopie nebo odpovídající popis dokumentu uvedeného v odstavci 1 se předloží příslušnému orgánu jako ▌součást zprávy o významných rizicích podle článku 9 nebo oznámení o vrtných činnostech podle článku 9.

3.          Členské státy zajistí, že provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení popíšou své organizační předpisy pro kontrolu významných rizik v systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí, včetně postupů pro přípravu a předkládání zpráv o významných rizicích a případných oznámení podle článku 9, a své programy nezávislého ▌ověřování ▌podle článku 5 a podle oddílu 5 přílohy II.

3a.  Členské státy vytvářejí příležitosti pro provozovatele a vlastníky jiných než těžebních zařízení s cílem přispívat k mechanismům účinné trojstranné konzultace zavedené podle čl. 6 odst. 6. V případě potřeby může být závazek provozovatele ohledně takových mechanismů nastíněn v politice předcházení závažným haváriím podle odstavce 1.

4.          Politika předcházení závažným haváriím a systémy řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí se připraví v souladu s požadavky uvedenými v oddílech 8 a 9 přílohy II a v příloze IV. Platí tyto podmínky:

a)     politika předcházení závažným haváriím je vypracována písemně a stanoví obecné cíle a organizaci kontroly nebezpečí závažných havárií, jakož i způsob uplatňování těchto opatření na úrovni podniku;

b)     systém řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí je provozovatelem a vlastníkem jiného než těžebního zařízení integrován do celkového systému řízení a obsahuje organizační strukturu, odpovědnost, praktické a procesní postupy a zdroje pro určování a provádění politiky předcházení významným rizikům.

4a.        Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení vypracovali a vedli úplný soupis vybavení pro reakci na mimořádné události nutného pro jejich činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.

5.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení za konzultace s příslušným orgánem a za využití výměn poznatků, informací a zkušeností podle čl. 27 odst. 1 vypracovali a revidovali standardy a pokyny týkající se osvědčených postupů v souvislosti s řízením významných rizik na moři prostřednictvím projektů a provozního životního cyklu činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři a aby dodržovali alespoň ustanovení uvedená v příloze IVb.

23. ▌

24. 6a.  Členské státy požadují od provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení, aby zajistili, že dokument, ve kterém vymezili svou podnikovou politiku předcházení závažným haváriím podle odstavce 1, bude zahrnovat rovněž jejich těžební i jiná než těžební zařízení mimo Unii.

25. 7.      Pokud činnost prováděná provozovatelem nebo vlastníkem jiného než těžebního zařízení představuje bezprostřední ohrožení lidského zdraví nebo významně zvyšuje riziko závažné havárie, členské státy zajistí, aby provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení přijal vhodná opatření, která mohou zahrnovat, pokud to bude považováno za nutné, pozastavení příslušné činnosti, dokud nebude nebezpečí nebo riziko odpovídajícím způsobem pod kontrolou.

26. 8.      Členské státy zajistí, aby v případě přijetí opatření podle odstavce 7 tohoto článku provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení informoval neprodleně a nejpozději do 24 hodin odpovídajícím způsobem příslušný orgán.

9.          Členské zajistí, aby provozovatelé, pokud to bude žádoucí, přijali odpovídající opatření s cílem používat odpovídající prostředky a postupy v zájmu podpory spolehlivosti shromažďování podrobných informací v záznamech vrtných parametrů a předcházet možné manipulaci s nimi.

Článek 18aČinnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři prováděné mimo Unii

1.          Členské státy požadují od společností registrovaných na jejich území, které coby držitelé licence nebo provozovatelé uskutečňují přímo nebo prostřednictvím dceřiných společností činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři mimo Unii, aby jim na vyžádání podaly zprávu o okolnostech závažné havárie, která se jich týkala.

2.  V žádosti o zprávu podle odstavce 1 příslušné členské státy stanoví podrobné údaje, které mají požadované informace obsahovat. Členské státy si tyto zprávy navzájem vyměňují podle ustanovení čl. 27 odst. 1. Členské státy, v nichž se nenachází ani příslušný orgán, ani kontaktní místo, postoupí zprávy obdržené podle tohoto článku Evropské komisi.

Článek 19Požadavky kladené na příslušné orgány

27. ▌

Článek 20Zajištění dodržování regulačního rámce pro předcházení závažným haváriím

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení dodržovali ▌ opatření stanovená ve zprávě o významných rizicích a v plánech uvedených v oznámení o vrtech a v oznámení kombinovaných činností.

28. ▌

29. 1a.    Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení poskytovali příslušným orgánům či jakýmkoli jiným osobám působícím pod vedením příslušných orgánů dopravu na zařízení nebo plavidlo zapojené do činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu a zpět (včetně přepravy jejich vybavení) v jakoukoli přiměřenou dobu, jakož i ubytování, stravu a další náležitosti v souvislosti s návštěvami zařízení, a to za účelem usnadnění dohledu příslušného orgánu včetně inspekcí, vyšetřování a vymáhání souladu s ustanoveními této směrnice.

▌

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vypracovaly roční plány účinného dohledu, včetně inspekcí, nad činnostmi spojenými s možností vzniku významných rizik, které jsou založeny na řízení rizika, a věnovaly zvláštní pozornost souladu se zprávami o významných rizicích, interními plány reakce na mimořádné události a oznámeními vrtných činností a kombinovaných činností, jež jsou mimořádnému orgánu předloženy podle článku 9. Provádí se pravidelný přezkum účinnosti plánů a příslušný orgán přijímá veškerá nezbytná opatření pro jejich zlepšování.

Článek 21

Důvěrné zprávy o obavách týkajících se bezpečnosti

1.          Členské státy zajistí, aby příslušný orgán zřídil mechanismy:

a)     pro podávání důvěrných zpráv o obavách týkajících se bezpečnosti a ▌ochrany životního prostředí, pokud jde o činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, a to z jakéhokoli zdroje a

b)     pro vyšetřování těchto zpráv při zachování anonymity příslušných jednotlivců.

2.          Členské státy vyžadují, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení o vnitrostátních postupech podle odstavce 1 podrobně informovali své zaměstnance, dodavatele a subdodavatele činné v souvislosti s provozem a jejich zaměstnance a aby zajistili, že odkazy na podávání důvěrných zpráv budou zařazeny do příslušného výcviku a oznámení.

▌

KAPITOLA VTRANSPARENTNOST A SDÍLENÍ INFORMACÍ

Článek 22Sdílení informací

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení poskytovali příslušnému orgánu minimálně informace uvedené v příloze VI.

2.          Jednotný formát údajů předkládaných ve zprávách a podrobnosti o informacích, jež mají být sdíleny, určí Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme ▌postupem podle čl. 36 odst. 2.

30. ▌

Článek 23Transparentnost

1.          Členské státy ▌zpřístupní veřejnosti ▌informace uvedené v příloze VI.

2.          Komise prostřednictvím prováděcího aktu určí také jednotný formát zveřejnění, který umožní snadné přeshraniční porovnání údajů. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 36 odst. 2. Jednotný formát zveřejnění umožní spolehlivé srovnávání vnitrostátních ▌postupů podle tohoto článku a podle článku 24.

31. ▌

Článek 24Podávání zpráv o dopadu na bezpečnost a životní prostředí

▌

1.          Členské státy předloží Komisi výroční zprávu obsahující informace uvedené v oddílu 2a přílohy VI.

▌

2.          Členské státy určí orgán odpovědný za výměnu informací podle článku 22 a zveřejňování informací podle článku 23 ▌.

3.          ▌Komise zveřejní výroční zprávu založenou na informacích, které jí členské státy předají ve zprávách podle odstavce 1.

Článek 25Vyšetřování závažných havárií

32.  ▌

2.          Členské státy zahájí důkladné vyšetřování závažných havárií ▌.

3.          Souhrn závěrů podle odstavce 2 tohoto článku se zpřístupní Komisi podle potřeby buď po ukončení vyšetřování, nebo po ukončení soudního řízení. Členské státy zpřístupní veřejnosti znění závěrů, které nepodléhá utajení.

4.          Členské státy zajistí, aby příslušný orgán v návaznosti na vyšetřování podle odstavce 2 provedl veškerá doporučení učiněná v rámci vyšetřování, která jsou v jeho pravomoci.

Článek 26Důvěrnost

33.  ▌

KAPITOLA VIKOORDINACE A SPOLUPRÁCE

Článek 27Spolupráce mezi členskými státy

1.          Členský stát zajistí, aby si jeho příslušný orgán pravidelně vyměňoval poznatky, informace a zkušenosti s jinými příslušnými orgány, mimo jiné prostřednictvím skupiny orgánů dohledu nad pobřežními vodami Evropské unie (EUOAG), a aby se zapojil do konzultací o provádění příslušných vnitrostátních a unijních právních rámců s podniky, dalšími zúčastněnými subjekty a Komisí. Tyto informace obdrží členské státy, které jmenovaly kontaktní místo podle čl. 32a odst. 1.

2.          Informace vyměňované v souladu s odstavcem 1 se týkají zejména fungování opatření zaměřených na řízení rizik, předcházení haváriím, ověřování dodržování předpisů a reakci na mimořádné události spojené s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v Unii a případně i za jejími hranicemi.

3.          Členský stát zajistí, aby se jeho příslušný orgán zúčastnil stanovení jasných společných priorit pro přípravu a aktualizaci pokynů a standardů s cílem určit a usnadnit provádění a důsledné uplatňování osvědčených postupů v rámci činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.

3a.        Do jednoho roku od přijetí této směrnice Komise předloží členským státům zprávu o přiměřenosti vnitrostátních odborných zdrojů z hlediska dodržování regulačních funkcí podle této směrnice a v případě potřeby do zprávy zahrne návrhy způsobů, jak zajistit přístup k odborným zdrojům pro všechny členské státy.

3b.  Do tří let od vyhlášení této směrnice v Úředním věstníku členské státy vyrozumí Komisi o vnitrostátních opatřeních, která přijaly ve věci poznatků, prostředků a odborných zdrojů, mimo jiné podle čl. 8 odst. 4 písm. a).

34. ▌

Článek 28Koordinovaný přístup k bezpečnosti

činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na mezinárodní úrovni

▌

KAPTIOLA VIIPŘIPRAVENOST A REAKCE NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Článek 29Požadavky na interní plány reakce na mimořádné události

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení vypracoval interní plány reakce na mimořádné události, které jsou:

a)      ▌ zahajovány v reakci na jakékoli závažné havárie nebo situace, při nichž hrozí bezprostřední nebezpečí závažné havárie, související s některým zařízením nebo propojenou infrastrukturou a

b)     v souladu s externím plánem reakce na mimořádné události ▌.

2.          Členské státy zajistí, aby provozovatel a vlastník jiného než těžebního zařízení udržoval za všech okolností k dispozici vybavení a odborné poznatky týkající se interního plánu reakce na mimořádné události a aby je při provádění externího plánu reakce na mimořádné události případně sdílel s orgány příslušného členského státu.

3.          Interní plán reakce na mimořádné události je vypracován v souladu s ustanoveními oddílu 10 přílohy II a aktualizuje se v návaznosti na všechny podstatné změny zprávy o významných rizicích nebo oznámení předložených podle přílohy II. Veškeré takové aktualizace se předkládají příslušnému orgánu podle článku 9 a oznamují se příslušnému orgánu nebo orgánům odpovídajícím za přípravu externích plánů reakce na mimořádné události pro příslušnou oblast.

4.          Interní plán reakce na mimořádné události je integrován s jinými opatřeními, která souvisejí s ochranou a záchranou pracovníků z postiženého zařízení, aby byly zajištěny dobré vyhlídky na osobní bezpečnost a přežití.

35.  ▌

Článek 30Externí plány reakce na mimořádné události a připravenost na mimořádné události

1.          Členské státy vypracují externí plány reakce na mimořádné události, které zahrnují všechna zařízení v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři nebo propojenou infrastrukturu a všechny oblasti, které mohou být postiženy, v jejich jurisdikci. Členské státy stanoví úlohu a finanční závazky držitelů licencí a provozovatelů v rámci externí reakce na mimořádné události a odkaz na takové informace zahrnou do externích plánů reakce na mimořádné události.

2.          Externí plány reakce na mimořádné události jsou vypracovány daným členským státem ve spolupráci s příslušnými provozovateli a vlastníky jiných než těžebních zařízení a případně držiteli licencí a příslušným orgánem a zohledňují interní plány reakce na mimořádné události existujících nebo plánovaných zařízení nebo propojené infrastruktury v příslušné oblasti. Zohlední se přitom aktualizace interních plánu reakce na mimořádné události ze strany provozovatele.

3.          Externí plány reakce na mimořádné události jsou vypracovány v souladu s ustanoveními přílohy ▌V a jsou zpřístupněny Komisi, jiným potenciálně postiženým členským státům a veřejnosti. V rámci zpřístupňování svých externích plánů reakce na mimořádné události členské státy zajistí, aby zveřejněné informace nepředstavovaly riziko pro bezpečnost a zabezpečení zařízení v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři a pro jejich provoz a aby nepoškodily hospodářské zájmy členských států nebo osobní bezpečnost a životní podmínky úředníků členských států.

4.          Členské státy přijmou ▌veškerá vhodná opatření, aby dosáhly vysoké úrovně slučitelnosti a interoperability vybavení a odborných poznatků pro reakci mezi všemi členskými státy v dané geografické oblasti a případně i mimo ni. Členské státy podpoří podniky, aby rozvíjely kompatibilní vybavení a služby pro reakci v duchu tohoto odstavce.

36.  ▌

6.  Členské státy vedou ▌záznamy o vybavení a službách týkajících se reakce na mimořádné události podle oddílu 1 přílohy Va. Tyto záznamy se ▌zpřístupňují ostatním potenciálně postiženým členským státům a Komisi a na základě vzájemnosti i sousedním třetím zemím ▌.

7.          Členské státy ▌, provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení pravidelně testují svou připravenost reagovat účinně na havárie v oblasti těžby ropy a zemního plynu v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států.

8.          Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a příslušná kontaktní místa členských států vypracovaly programy spolupráce pro mimořádné situace. Tyto programy se pravidelně posuzují a v případě nutnosti aktualizují.

Článek 31Reakce na mimořádné události

1.          Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení neprodleně oznámil příslušnému orgánu závažnou havárii nebo situaci, ve které hrozí bezprostřední riziko závažné havárie. V oznámení jsou uvedeny okolnosti dané situace, pokud možno včetně jejího původu a možných dopadů na životní prostředí, a její potenciální závažné důsledky.

2.          Členské státy zajistí, aby v případě závažné havárie provozovatel a vlastník jiného než těžebního zařízení přijali veškerá odpovídající opatření s cílem předejít rozšíření havárie a zmírnit její dopady. Příslušné orgány členských států mohou provozovateli pomoci a dodat mu doplňující zdroje.

37.  ▌

4.          V průběhu reakce na mimořádnou událost členský stát shromažďuje informace nezbytné pro důkladné vyšetřování podle čl. 25 odst. 2.

KAPITOLA VIIaPŘESHRANIČNÍ DOPADY

Článek 32Přeshraniční připravenost a reakce na mimořádné události

ze strany členských států, v jejichž jurisdikci jsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři

1.          Pokud se členský stát domnívá, že významné riziko související s činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu v rámci jeho jurisdikce může mít významné dopady na životní prostředí v jiném členském státě, členský stát, v jehož jurisdikci se příslušná činnost odehrává, předá před zahájením činnosti příslušné informace potenciálně postiženému členskému státu a vyvine maximální úsilí, aby společně s potenciálně postiženým členským státem přijal opatření pro předcházení škodám.

Členský stát, jenž má za to, že může být postižen, může vždy požádat členský stát, v jehož jurisdikci se má činnost uskutečnit, aby mu postoupil veškeré relevantní informace. Dotčené členské státy mohou společně posoudit účinnost opatření, aniž by byly dotčeny požadavky čl. 8 odst. 1 písm. a) až c).

1a.        Rizika zjištěná podle odstavce 1 se zohlední v interních a externích plánech reakce na mimořádné události s cílem podpořit společnou účinnou reakci na havárii.

1b.        V případě, že se předvídatelné přeshraniční dopady rizika havárií v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři týkají třetích zemí, členské státy třetím zemím zpřístupní informace na základě vzájemnosti.

2.          Členské státy společně koordinují opatření týkající se oblastí mimo jurisdikci Unie, aby předešly potenciálním negativním dopadům činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.

3.  Členské státy pravidelně testují svou připravenost efektivně reagovat na havárie ve spolupráci s potenciálně postiženými členskými státy, příslušnými agenturami EU a na základě vzájemnosti s potenciálně postiženými třetími zeměmi. Komise může k činnostem zaměřeným na testy přeshraničních mechanismů reakce na mimořádné události přispívat.

4.          V případě závažné havárie nebo bezprostřední hrozby takové havárie, které má nebo může mít přeshraniční dopady, členský stát, v jehož jurisdikci k havárii nebo ohrožení došlo, neprodleně vyrozumí Komisi a členské státy nebo třetí země, které mohou být touto mimořádnou událostí postiženy, a průběžně poskytuje informace relevantní pro účinnou reakci na mimořádnou událost.

Článek 32aPřipravenost a reakce na mimořádné události v případě členských států, v jejichž jurisdikci nejsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři

1.          Členské státy, v jejichž jurisdikci nejsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, jmenují kontaktní místo s cílem výměny informací s příslušnými sousedícími členskými státy.

2.          Členské státy, v jejichž jurisdikci nejsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, provádějí ustanovení čl. 30 odst. 4 a odst. 8, aby zajistily, že existuje odpovídající reakční kapacita pro případ, že budou postiženy havárií související s činnostmi v oblasti ropy a zemního plynu na moři.

3.          Členské státy, v jejichž jurisdikci nejsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, koordinují své vnitrostátní nouzové plánování v oblasti mořského prostředí s ostatními relevantními členskými státy v rozsahu nutném pro zajištění nejúčinnější reakce na závažnou havárii.

4.  Pokud je členský stát, v jehož jurisdikci nejsou vykonávány činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, postižen závažnou havárií, takový členský stát:

a)     přijme veškerá vhodná opatření v souladu s plánem uvedeným v odstavci 3;

b)     zajistí, aby informace, kterými disponuje a které jsou dostupné v rámci jeho jurisdikce a mohou být důležité pro důkladné vyšetření závažné havárie, byly poskytnuty nebo zpřístupněny na žádost členského státu provádějícího vyšetřování podle článku 25.

Článek 32bKoordinovaný přístup k bezpečnosti činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na mezinárodní úrovni

1.          Komise v úzké spolupráci s členskými státy podporuje spolupráci se třetími zeměmi, které provádějí činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři ve stejných mořských oblastech jako členské státy, aniž jsou dotčeny příslušné mezinárodní dohody.

2.          Komise usnadňuje výměnu informací mezi členskými státy věnujícími se činnostem v oblasti těžby ropy a zemního plynu a třetími zeměmi věnujícími se podobným činnostem, a to v zájmu podpory preventivních opatření a regionálních plánů reakce na mimořádné události.

3.          Komise prosazuje na příslušných celosvětových a regionálních fórech, včetně fór souvisejících s arktickými vodami, vysokou úroveň standardů bezpečnosti při těžbě ropy a zemního plynu na moři.

KAPITOLA VIIIZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Takto stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto kroky oznámí Komisi do dvou let od vstupu této směrnice v platnost a bez prodlení Komisi informují o jakékoli následné změně, která se jich týká.

Článek 34Přenesené pravomoci Komise

1.          Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 35 s cílem upravit přílohy II, IIa, IVb a V tak, aby zahrnovaly další informace, které mohou být nutné s ohledem na technický pokrok. Tato přizpůsobení nesmějí mít za následek podstatné změny povinností, které jsou stanoveny v této směrnici.

38.  ▌

Článek 35Výkon přenesené pravomoci

1.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se Komisi uděluje v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2.  ▌Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 34 se Komisi svěřuje na období 5 let od vstupu této směrnice v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před skončením tohoto pětiletého období. Toto přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o totéž období, pokud proti němu nevznesou Evropský parlament nebo Rada nejpozději čtyři měsíce před vypršením uvedeného období námitky.

3.          Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 34 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se přenesení pravomoci uvedené v dotyčném rozhodnutí ukončí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm určen. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.          Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.          Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 34 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 36Postup projednávání ve výboru

1.          Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.          Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 37Změna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí

^▌

1.          Článek 2 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice se nahrazuje tímto:

„b)    škody na vodách, což jsou jakékoli škody, které mají závažné nepříznivé dopady na

i)      ekologický, chemický nebo kvantitativní stav nebo ekologický potenciál dotčených vod, jak je vymezen směrnicí 2000/60/ES, s výjimkou nepříznivých dopadů v případech, kdy se uplatňuje čl. 4 odst. 7 uvedené směrnice, nebo

ii)      stav prostředí dotčených mořských vod, jak je vymezen směrnicí 2008/56/ES, pokud konkrétní aspekty stavu mořského prostředí již nejsou upraveny směrnicí 2000/60/ES;“

2.          Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s výše uvedeným odstavcem nejpozději do dvou let od vstupu této směrnice v platnost. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 37aZprávy Evropskému parlamentu a Radě

1.          Nejpozději ke dni 31. prosince 2014 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dostupnosti nástrojů finančního zajištění a o vyřizování nároků na odškodnění, společně s případnými návrhy.

2.          Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svém hodnocení účinnosti režimů odpovědnosti v Unii, pokud jde o škody způsobené činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři. Ve zprávě je rovněž obsaženo posouzení otázky, zda je vhodné ustanovení o odpovědnosti rozšířit. V případě potřeby se ke zprávě přiloží návrhy.

3.          Komise posoudí, zda je vhodné zařadit určité jednání vedoucí k závažným haváriím do oblasti působnosti směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí. Nejpozději ke dni 31. prosince 2014 Komise sdělí své závěry Evropskému parlamentu a Radě, zpřístupní-li členské státy potřebné informace, a případně ke zprávě přiloží legislativní návrhy.

Článek 37bZpráva a přezkum

1.          Nejpozději tři roky po ukončení přechodného období, jak je stanoveno v článku 38b, zhodnotí Komise zkušenosti nabyté při provádění této směrnice a řádně přitom zohlední úsilí a zkušenosti příslušných orgánů.

2.          Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto hodnocení. Tato zpráva obsahuje veškeré vhodné návrhy pro pozměnění této směrnice.

Článek 38Přechodná ustanovení

▌

Článek 38aProvedení

1.          Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24 měsíců ode dne jejího vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsoby odkazu si stanoví členské státy.

2.          Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3.          Členské státy, které disponují mořskými vodami, avšak neprovozují ve své jurisdikci činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu ani nehodlají pro takové činnosti vydat licenci, jsou povinny informovat v tomto smyslu Komisi a uvést v účinnost pouze opatření, jež jsou nezbytná pro zajištění souladu s požadavky podle článků 18a, 32a a 33. Tyto členské státy nesmějí k uvedeným činnostem licenci vydat, dokud ve vnitrostátním právu neprovedou zbývající ustanovení této směrnice a neinformují o tom Komisi.

4.          Vnitrozemské členské státy uvedou v účinnost pouze ta opatření, která jsou nezbytná k zajištění souladu s požadavky článku 18a.

4a.  Pokud v některém členském státě, na nějž se ke dni vyhlášení této směrnice vztahuje odstavec 3 nebo 4, není registrována žádná společnost provádějící činnosti podle článku 18a, povinnosti provedení podle článku 18a se uplatní nejpozději do dvanácti měsíců od okamžiku, kdy v dotyčném členském státě k jakékoli registraci takové společnosti dojde.

Článek 38bPřechodná ustanovení

1.          Pokud jde o vlastníky jiných než těžebních zařízení, členské státy uplatní právní a správní předpisy přijaté podle článku 38a do 12 měsíců od provedení ve vnitrostátním právu.

2.          Pokud jde o provozovatele plánovaných těžebních zařízení, členské státy uplatní právní a správní předpisy přijaté podle článku 38a do 12 měsíců od provedení ve vnitrostátním právu.

3.          Pokud jde o plánování a realizaci provozování vrtu provozovateli, členské státy uplatní právní a správní předpisy přijaté podle článku 38a do 12 měsíců od provedení ve vnitrostátním právu.

4.          Pokud jde o stávající zařízení, členské státy uplatní právní a správní předpisy přijaté podle článku 38a ke dni plánovaného regulačního přezkumu dokumentace posouzení rizik, a to nejpozději 60 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.

Článek 39 Vstup v platnost

1.          Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▌

Článek 39aUrčení

· Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament                                              Za Radu

předseda                                                                      předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

Účast veřejnosti, pokud jde o povolení podle směrnice 94/22/ES

39.  ▌

_____________________

PŘÍLOHA II

Informace, které je třeba uvést v dokumentech předkládaných příslušnému orgánu podle článku 9

1.          INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT V OZNÁMENÍ PROJEKTU NEBO PŘEMÍSTĚNÍ TĚŽEBNÍHO ZAŘÍZENÍ

Oznámení projektu a oznámení přemístění těžebního zařízení podle článku 9 obsahují minimálně tyto informace:

1)          název a adresu provozovatele zařízení;

2)          popis průběhu projektu těžebních činností a systémů od výchozí koncepce až po předložený projekt nebo výběr stávajícího zařízení, příslušné použité standardy a koncepce projektu, které jsou součástí tohoto procesu;

3)          popis zvolené projektové koncepce ve vztahu ke scénářům významných rizik pro konkrétní zařízení a jeho umístění a nejdůležitější prvky kontroly rizik;

4)          doklad o tom, že koncepce přispívá k omezení nebezpečí významných rizik na přijatelnou úroveň ▌;

5)          popis zařízení a podmínek v jeho předpokládaném umístění;

5a)        podrobný popis veškerých omezení bezpečného provozu souvisejících s životním prostředím, meteorologickými podmínkami a povahou mořského dna a popis opatření pro určení rizik vyvstávajících v souvislosti s mořským prostředím a mořským dnem, jako jsou potrubí a kotviště sousedních zařízení;

6)          popis typů činností, jež se mají provádět a u nichž vzniká významné riziko;

7)          obecný popis systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí, v jehož rámci budou předpokládaná kontrolní opatření v oblasti nebezpečí významných rizik udržována v účinnosti ▌;

7a)  popis programů nezávislého ověřování a výchozí seznam prvků zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí a jejich požadovaný efekt;

7b)        v případě, že stávající těžební zařízení má být přesunuto na nové místo, kde bude vykonávat odlišnou těžební činnost, doklady o tom, že dané zařízení je pro plánovanou těžební činnost vhodné;

7c)        v případě, že jiné než těžební zařízení má být upraveno a používáno jako zařízení těžební, odůvodnění prokazující, že toto zařízení je pro úpravu na zařízení vykonávající těžební činnost vhodné.

2.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT VE ZPRÁVĚ O VÝZNAMNÝCH RIZICÍCH PRO PROVOZ TĚŽEBNÍHO ZAŘÍZENÍ

Zprávy o významných rizicích pro těžební zařízení podle článku 10 obsahují minimálně tyto informace:

1)          popis toho, jak byla zohledněna odpověď příslušného orgánu na oznámení projektu;

1a)        název a adresu provozovatele zařízení;

2)          přehled činností všech pracovníků při vypracování zprávy o významných rizicích ▌;

3)          popis zařízení a všech jeho souvislostí s jinými zařízeními či propojenou infrastrukturou ▌včetně vrtů ▌;

4)          doklad o tom, že byla identifikována všechna významná rizika a byla posouzena jejich pravděpodobnost a důsledky, včetně veškerých omezení bezpečnosti činností z hlediska životního prostředí, meteorologických podmínek a mořského dna, a že příslušná kontrolní opatření, včetně souvisejících prvků zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí, jsou vhodná k tomu, aby omezila nebezpečí událostí spojených se závažným rizikem pro osoby a životní prostředí na přijatelnou úroveň; tento doklad zahrnuje hodnocení účinnosti jakékoli reakce na únik ropy;

5)          podrobné údaje o typech prováděných činností s potenciálem významného rizika a maximálním počtu osob, které mohou být v jakémkoli okamžiku na zařízení;

6)          podrobné údaje o vybavení a opatřeních pro zajištění kontroly vrtu, provozní bezpečnosti, zajištění nebezpečných látek, prevence požáru a výbuchu, ochrany pracovníků před nebezpečnými látkami a ochrany životního prostředí před vznikem událostí spojených s významným rizikem ▌;

7)  podrobné údaje o opatřeních pro ochranu osob na zařízení před významnými riziky a pro zajištění jejich bezpečného úniku, evakuace a záchrany a opatřeních pro údržbu řídicích systémů pro prevenci škod na zařízení a životním prostředí v případě, že jsou všechny osoby evakuovány;

8)          příslušné předpisy, standardy a pokyny používané pro stavbu a uvedení zařízení do provozu;

9)          informace o systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí, jímž provozovatel disponuje pro účely dotyčného těžebního zařízení;

9a)        kopii nebo odpovídající popis interního plánu reakce na mimořádné události;

10)        podrobné údaje o programu nezávislého ověřování ▌;

11)        veškeré další příslušné údaje, například pokud dvě nebo více zařízení fungují společně způsobem, který ovlivňuje potenciál významného rizika jednoho nebo všech zařízení;

12)        informace související s dalšími požadavky této směrnice získané v souvislosti s požadavky na předcházení závažným haváriím, které stanoví směrnice 92/91/EHS;

12a)      pokud jde o činnosti prováděné na daném zařízení, veškeré informace, jež se vztahují k jiným požadavkům této směrnice a jež se týkají předcházení závažným haváriím vedoucím k významnému nebo závažnému poškození životního prostředí, přičemž byly získány v souladu se směrnicí 2011/92/EU.

13)        ▌posouzení zjištěných potenciálních důsledků pro životní prostředí plynoucích z úniků znečišťujících látek do životního prostředí v souvislosti se závažnou havárií a popis technických i jiných než technických opatření plánovaných pro předcházení takovým únikům, jejich snižování či kompenzaci, a to včetně sledování.

3.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT VE ZPRÁVĚ O VÝZNAMNÝCH RIZICÍCH PRO JINÉ NEŽ TĚŽEBNÍ ZAŘÍZENÍ

Zprávy o významných rizicích pro jiné než těžební zařízení podle článku 9 obsahují minimálně tyto informace:

1)          název a adresu vlastníka jiného než těžebního zařízení;

2)          přehled činností všech pracovníků při vypracování zprávy o významných rizicích ▌;

3)          popis zařízení a v případě mobilního zařízení podrobnosti o způsobu jeho přepravy mezi jednotlivými stanovišti a systému jeho rozmisťování;

4)          podrobné údaje o typech činností s potenciálem významného rizika, které může zařízení provádět, a maximálním počtu osob, které mohou být v jakémkoli okamžiku na zařízení;

5)          doklad o tom, že byla identifikována všechna významná rizika a byla posouzena jejich pravděpodobnost a důsledky, včetně veškerých omezení bezpečnosti činností z hlediska životního prostředí, meteorologických podmínek a mořského dna, a že příslušná kontrolní opatření, včetně souvisejících prvků zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí, jsou vhodná k tomu, aby omezila nebezpečí událostí spojených se závažným rizikem pro osoby a životní prostředí na přijatelnou úroveň; tento doklad zahrnuje hodnocení účinnosti jakékoli reakce na únik ropy;

6)          podrobné údaje o zařízení a opatřeních pro zajištění kontroly vrtu, provozní bezpečnosti, zajištění nebezpečných látek, prevence požáru a výbuchu, ochrany pracovníků před nebezpečnými látkami a ochrany životního prostředí před vznikem událostí spojených s významným rizikem ▌;

7)  podrobné údaje o opatřeních pro ochranu osob na zařízení před významnými riziky a pro zajištění jejich bezpečného úniku, evakuace a záchrany a opatřeních pro údržbu řídicích systémů pro prevenci škod na zařízení a životním prostředí v případě, že jsou všechny osoby evakuovány;

8)          příslušné předpisy, standardy a pokyny používané pro stavbu a uvedení zařízení do provozu;

9)          doklad o tom, že byla identifikována všechna významná rizika pro všechny činnosti, které může zařízení provádět, a že nebezpečí událostí spojených s významnými riziky pro osoby a životní prostředí jsou omezena na přijatelnou úroveň;

10)        podrobné údaje týkající se veškerých omezení bezpečného provozu souvisejících s životním prostředím, meteorologickými podmínkami a povahou mořského dna a popis opatření pro určení rizik vyvstávajících v souvislosti s mořským prostředím a mořským dnem, jako jsou potrubí a kotviště sousedních zařízení;

11)        informace o systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí pro účely dotyčného jiného než těžebního zařízení;

11a)      kopii nebo odpovídající popis interního plánu reakce na mimořádné události;

12)        podrobné údaje o programu nezávislého ověřování ▌;

13)        veškeré další příslušné údaje, například pokud dvě nebo více zařízení fungují společně způsobem, který ovlivňuje potenciál významného rizika jednoho nebo všech zařízení;

13a)      pokud jde o činnosti prováděné na daném zařízení, veškeré informace, jež se vztahují k jiným požadavkům této směrnice a jež se týkají předcházení závažným haváriím vedoucím k významnému nebo závažnému poškození životního prostředí, přičemž byly získány v souladu se směrnicí 2011/92/EU;

14)        ▌posouzení zjištěných potenciálních důsledků pro životní prostředí plynoucích z úniků znečišťujících látek do životního prostředí v souvislosti se závažnou havárií a popis technických i jiných než technických opatření plánovaných pro předcházení takovým únikům, jejich snižování či kompenzaci, a to včetně sledování.

4.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT PŘI OZNÁMENÍ O PROVOZOVÁNÍ VRTU

Oznámení o provozování vrtu ▌podle článku 9 obsahuje minimálně tyto informace:

1)          název a adresu ▌provozovatele vrtu;

2)          název zařízení, jež má být použito, a název a adresu jeho provozovatele;

3)          podrobné údaje pro identifikaci vrtu a veškeré souvislosti se zařízeními či propojenou infrastrukturou;

4)          informace o pracovním programu vrtu, včetně období jeho provozu, podrobnosti o opatřeních proti ztrátě kontroly nad vrtem (vybavení, vrtné výplachy, cement atd.) a jejich ověřování, směrové kontroly průběhu vrtu a omezení bezpečného provozu v souladu s řízením rizik;

4a)        v případě stávajícího vrtu informace týkající se jeho historie a stavu;

5)          veškeré podrobné údaje týkající se bezpečnostního vybavení, jež má být použito, které nejsou popsány v aktuální zprávě o významných rizicích ▌pro dané zařízení;

6)          posouzení rizik včetně popisu:

a)      konkrétních rizik spojených s provozem vrtu, včetně veškerých omezení bezpečného provozu souvisejících s životním prostředím, meteorologickými podmínkami a povahou mořského dna;

b)     podpovrchových rizik;

c)  všech povrchových nebo podmořských ▌činností, které způsobují současně vznikající potenciál významných rizik;

d)     vhodných kontrolních opatření;

▌

8)          údaje o konfiguraci vrtu po skončení provozu – tedy trvale, nebo dočasně opuštěný; a o tom, kam bylo pro budoucí použití umístěno do vrtu těžební zařízení;

▌

10)        v případě změny dříve předloženého oznámení o vrtech dostatečně podrobné údaje pro úplnou aktualizaci oznámení;

11)        je-li třeba vybudovat, upravit nebo udržovat vrt pomocí jiného než těžebního zařízení, tyto dodatečné informace:

a)      podrobné údaje týkající se veškerých omezení bezpečného provozu souvisejících s životním prostředím, meteorologickými podmínkami a povahou mořského dna a popis opatření pro určení rizik vyvstávajících v souvislosti s mořským prostředím a mořským dnem, jako jsou potrubí a kotviště sousedních zařízení;

b)     podrobné údaje o podmínkách životního prostředí, které byly zohledněny v rámci interního plánu reakce na mimořádné události pro zařízení;

c)      podrobné údaje o ustanoveních pro reakci na mimořádné události, včetně případu závažné havárie s dopadem na životní prostředí, které nejsou popsány ve zprávě o významných rizicích ▌, a

d)     popis způsobu, jímž mají být koordinovány systémy řízení ▌provozovatele vrtu a vlastníka jiného než těžebního zařízení ▌, aby byla vždy zajištěna účinná kontrola významných rizik;

12)  zprávu obsahující zjištění nezávislého posouzení vrtu, včetně prohlášení provozovatele vrtu, který se seznámil se zprávou a zjištěními nezávislého ověřovatele provádějícího nezávislé posouzení, že řízení rizik týkajících se projektu vrtu a jeho opatření proti ztrátě kontroly jsou vhodné pro všechny předpokládané podmínky a okolnosti;

13)        informace související s touto směrnicí získané v souvislosti s požadavky na předcházení závažným haváriím, které stanoví směrnice 92/91/EHS;

14)        pokud jde o provoz vrtu, veškeré informace, jež se vztahují k jiným požadavkům této směrnice, byly získány v souladu se směrnicí 2011/92/EU a týkají se předcházení závažným haváriím vedoucím k významnému nebo závažnému poškození životního prostředí;

40. ▌

5.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT OHLEDNĚ PROGRAMU OVĚŘOVÁNÍ

▌

41. 5)      V případě ▌zařízení zahrnují informace týkající se programu ověřování k danému zařízení předložené příslušnému orgánu:

a)      prohlášení, ve kterém provozovatel těžebního zařízení nebo vlastník jiného než těžebního zřízení poté, co se seznámil se zprávou nezávislého ▌ověřovatele, uvede, že záznamy o prvcích zásadních pro bezpečnost a režim jejich údržby ▌podle zprávy o významných rizicích ▌jsou nebo budou vhodné;

b)     popis programu ověřování, včetně volby nezávislých ▌ověřovatelů, prostředky ověření, že prvky zásadní pro bezpečnost a ochranu životního prostředí a jakékoli zvláštní zařízení v tomto režimu jsou v dobrém stavu údržby;

c)      popis prostředků ověřování uvedených v odstavci 5 písm. b), který zahrnuje podrobné údaje o zásadách, jež budou uplatňovány za účelem plnění funkcí stanovených v rámci daného systému a provádění kontroly systému po celou dobu životního cyklu zařízení, včetně:

i)      posouzení a testování ▌prvků zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí nezávislými a kvalifikovanými ověřovateli;

ii)     ověření projektu, standardu, osvědčení nebo jiného systému ověřování shody prvků zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí ▌;

iii)   posouzení probíhajících prací;

iv)    hlášení všech případů nedodržení shody ▌;

v)     nápravných opatření přijatých provozovatelem.

6.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA POSKYTNOUT V PŘÍPADĚ PODSTATNÉ ZMĚNY ZAŘÍZENÍ, VČETNĚ ODSTRANĚNÍ PEVNÉHO ZAŘÍZENÍ

Je-li třeba provést na zařízení podstatné změny, informace, které je třeba poskytnout příslušnému orgánu podle článku 9, obsahují minimálně tyto údaje:

1.          název a adresu provozovatele nebo vlastníka jiného než těžebního zařízení;

2.          přehled činností všech pracovníků při vypracování revidované zprávy o významných rizicích;

3.           ▌dostatečně podrobné údaje pro úplnou aktualizaci dřívější zprávy o významných rizicích a příslušného interního plánu reakce na mimořádné situace pro zařízení a pro prokázání skutečnosti, že jsou významná rizika snížena na přijatelnou úroveň;

4.          v případě ukončení užívání pevného těžebního zařízení:

a)      prostředky izolace všech nebezpečných látek a v případě vrtů spojených se zařízením, trvalé utěsnění vrtů ve vztahu k zařízení a životnímu prostředí;

b)     popis nebezpečí významného rizika pro pracovníky a životní prostředí spojených s odstavením zařízení, celkový počet osob vystavených ohrožení a opatření k řízení rizik;

c)      opatření pro reakci na mimořádnou událost pro zajištění bezpečné evakuace a záchrany zaměstnanců a pro zachování kontrolních systémů pro zamezení závažnému poškození životního prostředí.

7.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT PŘI OZNÁMENÍ KOMBINOVANÝCH ČINNOSTÍ

Oznámení kombinovaných činností podle článku 9 obsahuje minimálně tyto informace:

1)          název a adresu provozovatele předkládajícího oznámení;

2)          v případě, že se kombinovaných činností účastní další provozovatelé nebo vlastníci jiných než těžebních zařízení, jejich názvy a adresy, včetně potvrzení, že souhlasí s obsahem oznámení;

3)          společný dokument schválený všemi stranami, jichž se tento dokument týká, obsahující popis způsobu koordinace systémů řízení pro zařízení týkající se kombinované činnosti, aby riziko závažné havárie bylo omezeno na přijatelnou úroveň;

4)          podrobné údaje o veškerém vybavení používaném v souvislosti s kombinovanou činností, které však není popsáno v aktuální zprávě o významných rizicích pro žádné ze zařízení, jež jsou součástí kombinovaných činností;

5)          shrnutí posouzení rizik provedeného všemi provozovateli a vlastníky jiných než těžebních zařízení účastnícími se kombinovaných činností, které obsahuje:

a)      popis všech činností během kombinované činnosti, které mohou představovat rizika s potenciálem způsobit závažnou havárii na zařízení nebo ve spojení se zařízením;

b)     popis všech opatření k řízení rizik přijatých v důsledku posouzení rizik;

6)          popis kombinované činnosti a programu prací, u nichž ▌se předpokládá, že budou kombinovanými činnostmi zahájeny ▌.

8.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT OHLEDNĚ POLITIKY PŘEDCHÁZENÍ ZÁVAŽNÝM HAVÁRIÍM

Informace, které je třeba předložit ohledně podnikové politiky řízení závažných havárií, pokud jde zařízení a vrty, zahrnují mimo jiné:

1)          odpovědnost na úrovni vedení podniku za trvalé zajištění vhodnosti, provádění a patřičného uplatňování politiky předcházení závažným haváriím;

2)          opatření pro vytváření a udržování kultury důsledné bezpečnosti s vysokou pravděpodobností trvalého bezpečného provozu;

3)          rozsah a intenzitu procesu auditů;

4)          opatření pro odměňování a oceňování požadovaného chování;

5)          vyhodnocení schopností a cílů společnosti;

6)          opatření pro udržování standardů bezpečnosti a ochrany životního prostředí jako základní podnikové hodnoty;

7)          formální řídicí a kontrolní systémy, které zahrnují členy vedení a vysoký management společnosti;

8)          přístup ke způsobilosti na všech úrovních společnosti.

9)          rozsah, v němž jsou body 1 až 8 uplatňovány na činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, které společnost uskutečňuje mimo EU.

9.  INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA PŘEDLOŽIT OHLEDNĚ SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Informace, které je podle článku 9 třeba předložit ohledně systému řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí zahrnují mimo jiné:

1)          organizační strukturu a úlohy a povinnosti zaměstnanců;

2)          identifikaci a vyhodnocování významných rizik – jejich pravděpodobnosti a dopadů;

3)          zahrnutí dopadu na životní prostředí do posouzení rizik závažné havárie do zprávy o významných rizicích;

4)          kontroly významných rizik během normální činnosti;

5)          řízení změn;

6)          plánování a reakce na mimořádné události;

7)          omezení škod na životním prostředí;

8)          sledování výkonnosti;

9)          opatření pro audit a přezkum a

10)        uplatňovaná opatření pro účast na třístranných konzultacích a způsob realizace příslušných opatření.

10.  INFORMACE, KTERÉ PROVOZOVATEL UVÁDÍ V INTERNÍM PLÁNU REAKCE NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Interní plány reakce na mimořádné události obsahují mimo jiné:

1)          jména a pozice osob oprávněných k zahájení nouzových postupů a osob řídících interní reakci na mimořádnou událost;

2)          jméno nebo pozici osoby odpovědné za styk s orgánem nebo orgány odpovědnými za externí plán reakce na mimořádné události;

3)          popis všech předvídatelných podmínek nebo událostí, které by mohly způsobit závažnou havárii podle popisu uvedeného ve zprávě o významných rizicích, k níž je plán připojen;

4)          popis opatření, která budou přijata pro kontrolu příslušných podmínek nebo událostí a pro omezení jejich následků;

5)          popis dostupného vybavení a zdrojů, včetně vybavení a zdrojů pro zastavení veškerých případných úniků látek;

6)          opatření pro omezení rizik, kterým jsou vystaveny osoby na zařízení a životní prostředí, včetně způsobu vydávání výstražných upozornění a činností, které mají osoby po vydání výstražného upozornění provádět;

7)          opatření zajišťující koordinaci s únikovými, evakuačními a záchrannými opatřeními popsanými ve zprávě o významných rizicích, například podle popisu v oddílu 7 přílohy II, pro zajištění dobrých vyhlídek na přežití osob na zařízení při závažné havárii;

7a)  odhad účinnosti reakce na únik ropy. Podmínky životního prostředí, které se v rámci propočtu reakce zváží, zahrnují:

i)      povětrnostní podmínky, včetně větru, viditelnosti, srážek a teploty;

ii)     stavy moře, přílivy a mořské proudy;

iii)    výskyt ledu a naplavenin;

iv)    hodiny denního světla; a

v)      další známé environmentální podmínky, které by mohly mít vliv na účinnost vybavení pro reakci nebo na celkovou účinnost úsilí v rámci dané reakce;

8)          opatření pro vydání včasného výstražného upozornění na havárii orgánu nebo orgánům odpovědným za iniciování externího plánu reakce na mimořádné události, druh informací, které mají být obsaženy v počátečním výstražném upozornění, a opatření pro poskytnutí podrobnějších informací, jakmile jsou k dispozici;

9)          opatření pro odbornou přípravu zaměstnanců na povinnosti, které mají plnit, a v případě potřeby jejich koordinaci se subjekty externí reakce na mimořádné události;

10)        opatření pro koordinaci interní reakce na mimořádné události s externí reakcí na mimořádné události.

11)        doklad o předběžném posouzení veškerých chemických látek používaných jako dispergační činidla, jež bylo provedeno s cílem minimalizovat dopady na veřejné zdraví a další škody na životním prostředí.

________________________

PŘÍLOHA IIa

Informace o provozování vrtu, které je třeba předložit podle článku 13a

Poskytování informací o provozování vrtu podle článku 9 zahrnuje přinejmenším tyto informace:

1)          název a adresu provozovatele vrtu;

2)          název zařízení a název a adresu jeho provozovatele;

3)          údaje pro identifikaci vrtu a veškeré souvislosti se zařízeními či propojenou infrastrukturou;

4)          souhrnný přehled činností provedených od zahájení provozu nebo od předložení předchozí zprávy;

5)          průměr a skutečnou vertikální a změřenou hloubku:

a)     všech vyvrtaných šachet; a

b)     veškerého opláštění;

6)          hustotu vrtné kapaliny v době sestavování zprávy a

7)          v případě činností týkajících se stávajícího vrtu jeho současný provozní stav.

________________________

PŘÍLOHA III

Ustanovení týkající se jmenování a fungování příslušného orgánu podle článků 8 a 8a

1.          USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ

1.          Pro účely jmenování příslušného orgánu odpovědného za výkon povinností uložených podle článku 8 této směrnice členské státy učiní přinejmenším tyto kroky ▌:

a)      vypracují organizační opatření, která umožňují účinné vykonávání povinností uložených touto směrnicí příslušnému orgánu, včetně opatření pro nestrannou regulaci bezpečnosti a ochrany životního prostředí;

b)     vypracují koncepční prohlášení popisující cíle dozoru a vymáhání práva a povinnosti příslušného orgánu v zájmu zajištění transparentnosti, konzistentnosti, proporcionality a objektivity při regulaci činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.

▌

2.          Členské státy přijmou patřičné kroky potřebné pro uplatňování opatření uvedených v odstavci 1, mezi něž patří:

a)      finanční prostředky pro zajištění dostatečné kvalifikace odborníků, kteří jsou k dispozici interně nebo na základě formálních dohod se třetími stranami nebo kombinovaně, aby příslušný orgán mohl kontrolovat a vyšetřovat činnosti, přijímat opatření k vymáhání práva a zpracovávat zprávy o významných rizicích a oznámení;

b)     pokud se využívá externích odborníků, finanční prostředky na přípravu dostatečných písemných pokynů a dohledu pro zachování konzistentnosti přístupu a zajištění toho, aby si zákonně jmenovaný příslušný orgán zachoval plnou odpovědnost podle této směrnice;

c)  finanční prostředky na nezbytnou odbornou přípravu, komunikaci, přístup k technologiím a cesty a stravování pracovníků příslušného orgánu za účelem plnění jejich funkcí a usnadnění aktivní spolupráce mezi příslušnými orgány podle článku 27;

d)     případně uložení požadavku, aby provozovatelé nebo vlastníci jiných než těžebních zařízení uhradili náklady příslušného orgánu vzniklé při výkonu jeho funkcí podle této směrnice;

e)      financování a podpora výzkumu na základě funkcí příslušného orgánu podle této směrnice;

f)      poskytnutí finančních prostředků na vypracování zpráv příslušným orgánem.

▌

2.  USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ FUNGOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU

1.          V zájmu účinného výkonu svých funkcí podle článku 8a příslušný orgán vypracuje:

a)     strategii v písemné podobě, která popisuje jeho funkce, jeho priority činnosti, tedy přípravu projektu a provoz zařízení, řízení integrity a připravenost a reakci na mimořádné situace, a jeho organizaci;

b)     operační postupy, které popisují, jak bude příslušný orgán kontrolovat a vymáhat plnění povinností provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení podle této směrnice, včetně toho, jak bude zpracovávat, posuzovat a přijímat zprávy o významných rizicích, zpracovávat oznámení o vrtech a jak se budou pro dané zařízení nebo činnost určovat intervaly mezi inspekcemi kontrolních opatření proti nebezpečí významných rizik, mimo jiné pro životní prostředí;

c)      postupy pro vykonávání svých funkcí, aniž jsou dotčeny další povinnosti, například těžba ropy a zemního plynu na pevnině, a opatření podle směrnice 92/91/ES;

d)     je-li příslušný orgán tvořen dvěma nebo více subjekty, formální dohodu vytvářející potřebné mechanismy pro společnou činnost příslušného orgánu, včetně dohledu, sledování a přezkumu vrcholovým vedením, společného plánování a kontrol, rozdělení odpovědností pro zpracování zpráv o významných rizicích, společného vyšetřování, vnitřní komunikace a společně vydávaných zpráv zveřejňovaných externě.

2.  Podrobně stanovené postupy pro posuzování zpráv o významných rizicích vyžadují, aby provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení uvedl veškeré faktické informace a další náležitosti podle požadavků této směrnice. Příslušný orgán přinejmenším zajistí, aby byly předloženy níže uvedené informace a aby tyto požadavky byly jasně vymezeny v pokynech pro provozovatele nebo vlastníky jiných než těžebních zařízení:

a)     byla identifikována veškerá předvídatelná nebezpečí, která mohu způsobit závažnou havárii, včetně škod na životním prostředí, vyhodnocena jejich rizikovost a stanovena opatření pro kontrolu těchto rizik, včetně reakcí na mimořádné události;

b)     systém řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí je řádně popsán tak, aby bylo doloženo dodržení požadavků této směrnice;

c)      provozovatel popsal náležitá opatření k zajištění nezávislého ověření a auditu.

3.          V souvislosti s prováděním důkladného posuzování zpráv o významných rizicích příslušný orgán zajistí, aby:

a)     byly poskytnuty veškeré požadované faktické informace;

b)     provozovatel nebo vlastník jiného než těžebního zařízení určil veškerá důvodně předvídatelná významná rizika havárie, která jsou spojena s daným zařízením a jeho funkcemi, a spolu s nimi i události, které by k ní mohly vést, a aby metodika a hodnotící kritéria, která byla pro řízení významných rizik havárie přijata, byla jednoznačně vysvětlena, včetně těch faktorů analýzy, které nelze s jistotou stanovit;

c)      při řízení rizik byly vzaty v úvahu všechny příslušné fáze životního cyklu zařízení a zohledněny veškeré předvídatelné situace, mimo jiné:

i)  jakým způsobem zohledňují projektová rozhodnutí uvedená v oznámení projektu řízení rizik, aby bylo zajištěno uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany životního prostředí, které jsou v nich obsaženy;

ii)     jakým způsobem mají být provozovány vrtné činnosti na příslušném zařízení;

iii)   jakým způsobem mají být na těžebním zařízení provozovány a pozastavovány vrtné činnosti před zahájením těžby;

iv)    jakým způsobem mají být uskutečňovány kombinované činnosti s dalšími zařízeními;

v)     jakým způsobem bude provedeno odstavení zařízení.

d)     jakým způsobem mají být provedena opatření pro snížení rizik zjištěných v rámci řízení rizik, aby v případě potřeby došlo ke snížení rizik na přijatelnou úroveň;

e)      zda při určování opatření nezbytných k dosažení přijatelné úrovně rizika provozovatel jasně prokázal, jakým způsobem zohlednil příslušné osvědčené postupy a přístupy založené na uznávaných technických pravidlech, osvědčených metodách řízení a zásadách týkajících se lidských a organizačních faktorů;

f)      zda byla jasně stanovena a odůvodněna opatření a podmínky pro odhalování mimořádné události a rychlou a účinnou reakci na ni;

g)     jakým způsobem byla evakuační a záchranná ustanovení a opatření, která mají zabránit rozšíření havárie a omezit její dopady na životní prostředí, logicky a systematicky integrována, s ohledem na pravděpodobné nouzové podmínky, za nichž budou prováděna;

h)     jakým způsobem jsou požadavky začleněny do interních plánů reakce na mimořádné události a zda byla kopie nebo odpovídající popis interního plánu reakce na mimořádné události předložena příslušnému orgánu;

i)  zda je systém řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí popsaný ve zprávě o významných rizicích dostatečný pro zabezpečení kontroly nad nebezpečím významných rizik ve všech fázích životního cyklu zařízení a zda zajišťuje dodržování všech příslušných právních ustanovení a stanoví pravidla pro audity a uplatňování doporučení těchto auditů;

j)      zda je jasně vysvětlen program nezávislého ověřování.

________________________

PŘÍLOHA IV

Opatření ze strany provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení v zájmu předcházení závažným haváriím podle článku 18

42. ▌

3.      Členské státy zajistí, aby provozovatelé a vlastníci jiných než těžebních zařízení:

a)     zvláště dbali na vyhodnocování požadavků na spolehlivost a integritu všech systémů zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí a své systémy kontroly a údržby zakládali na dosažení požadované úrovně integrity bezpečnosti a ochrany životního prostředí;

b)     přijali patřičné kroky, jimiž v rámci možností zajistí, aby nedocházelo k neplánovaným únikům nebezpečných látek z potrubí, nádob a systémů určených k jejich bezpečnému uchování. Kromě toho provozovatelé zajistí, aby žádné jednotlivé selhání ▌určitého opatření proti úniku těchto látek nemohlo vést ke vzniku závažné havárie;

c)      vypracovali přehled dostupného vybavení, jeho vlastníků, umístění, dopravy a způsobu použití na zařízení a všech subjektů relevantních pro provádění interního plánu reakce na mimořádné události. V přehledu se uvedou opatření přijatá s cílem zajistit, aby vybavení a postupy setrvávaly v provozuschopném stavu;

d)     zajistili vhodný rámec pro sledování dodržování všech příslušných právních předpisů tím, že začlení své zákonné povinnosti týkající se kontroly významných rizik a ochrany životního prostředí do svých standardních provozních postupů a

e)      zvláště dbali na vytváření a udržování kultury důsledné bezpečnosti s vysokou pravděpodobností trvalého bezpečného provozu, rovněž s ohledem na zabezpečení spolupráce pracovníků, a to mimo jiné prostřednictvím:

i)  jednoznačného závazku k třístranným konzultacím a opatřením, která z nich vyplynou;

ii)     podpory a odměňování zpráv o nehodách a případech, kdy k nehodě téměř došlo;

iii)   účinné spolupráce se zvolenými bezpečnostními zástupci;

iv)    ochrany vnitřních informátorů.

▌

7.          Členské státy zajistí, aby podniky spolupracovaly s ▌příslušnými orgány na vytváření a uplatňování plánu priorit pro rozvíjení standardů, pokynů a předpisů, které zajistí používání osvědčených postupů v předcházení závažným haváriím a omezování následků závažných havárií, která by přesto vznikla. ▌

▌

________________________

PŘÍLOHA IVa

Podrobnosti týkající se programu nezávislého ověřování podle článku 15

1.          Nezávislý ověřovatel splňuje tyto požadavky ohledně nezávislosti na provozovateli a vlastníkovi jiného než těžebního zařízení:

a)     jeho fungování nevyžaduje posouzení žádného aspektu prvku zásadního pro bezpečnost a ochranu životního prostředí nebo zvláštního zařízení, na němž byl před ověřením zainteresován nebo kde by mohla být jeho objektivita zpochybněna;

b)     je dostatečně nezávislý na systému řízení, který nese nebo nesl odpovědnost za jakýkoli aspekt součásti nezávislého režimu ověřování nebo zkoumání vrtu, aby bylo zajištěno, že bude objektivní při výkonu své funkce v tomto programu;

2.          Členské státy od provozovatele a vlastníka jiného než těžebního zařízení vyžadují, aby zajistili, že je nezávislý ověřovatel s to splňovat tyto požadavky ohledně způsobilosti:

a)     technická způsobilost, včetně přiměřeného počtu příslušně kvalifikovaných zaměstnanců s dostatečnými zkušenostmi;

b)     vhodné rozdělení úkolů nezávislým ověřovatelem mezi zaměstnance, kteří jsou kvalifikovaní pro jejich plnění;

c)      vhodná opatření pro tok informací mezi provozovatelem a nezávislým ověřovatelem;

d)     dostatečná pravomoc udělená provozovatelem nezávislému ověřovateli, aby byl schopen adekvátně vykonávat své funkce.

3.          Podstatné změny se oznámí nezávislému ověřovateli, který provede další ověření, a výsledky dalšího ověření se na vyžádání sdělí příslušnému orgánu.

________________________

PŘÍLOHA IVb

Informace související s prioritami spolupráce provozovatelů a vlastníků jiných než těžebních zařízení s příslušnými orgány podle čl. 18 odst. 5

1.          Záležitosti posuzované při stanovení priorit pro rozvíjení norem a pokynů vedou k praktickým krokům v oblasti předcházení závažným haváriím a omezování jejich následků. K těmto záležitostem patří:

a)     zlepšování integrity vrtu, vybavení a opatření pro kontrolu vrtu a sledování jejich účinnosti;

b)     zlepšování primární kontroly;

c)      zlepšování sekundární kontroly, která brání šíření počínající závažné havárie, včetně úniku z vrtu;

d)     spolehlivé rozhodování;

e)      řízení a sledování činností s významným rizikem;

f)      kvalifikace osob v klíčových pozicích;

g)     účinné řízení rizik;

h)     posouzení spolehlivosti systémů zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí;

i)      klíčové výkonnostní ukazatele;

j)      účinná integrace systémů řízení bezpečnosti a ochrany životního prostředí mezi provozovateli a ostatními subjekty, které se podílejí na činnostech v oblasti těžby ropy a zemního plynu.

________________________

PŘÍLOHA V

Informace, které je třeba poskytnout v plánech ▌reakce na mimořádné události podle článku 30

43. ▌

2.          Externí plány reakce na mimořádné události vypracované podle článku 30 obsahují mimo jiné:

a)      jména a pozice osob oprávněných k zahájení nouzových postupů a osob oprávněných řídit externí reakci na mimořádnou událost;

b)     opatření pro přijetí včasného varování ohledně havárie a příslušné poplašné postupy a postupy reakce na mimořádnou událost;

c)      opatření pro koordinaci zdrojů potřebných k provádění externího plánu reakce na mimořádné události;

d)     opatření pro poskytnutí pomoci při interní reakci na mimořádné události;

e)      podrobný popis opatření externí reakce na mimořádné události;

f)      opatření pro poskytování příslušných informací a poradenství týkajícího se havárie osobám a organizacím, které mohou být havárií postiženy;

g)      opatření pro poskytování informací záchranným službám ostatních členských států a Komisi v případě závažné havárie s možnými přeshraničními dopady;

h)      opatření pro zmírňování negativních dopadů na živočichy a rostliny na pevnině i na moři, včetně situací, kdy se živočichové znečištění ropou dostanou na břeh dříve než samotná ropná skvrna.

________________________

PŘÍLOHA Va

Záležitosti, které je třeba zahrnout do přípravy externích plánů reakce na mimořádné události podle článku 30

1.          Orgán nebo orgány odpovědné za koordinování reakce na mimořádné události zajistí dostupnost následujících prvků:

a)      přehled dostupného vybavení, jeho vlastníků, umístění, dopravních prostředků a způsobu použití v místě havárie;

b)     popis přijatých opatření pro udržování vybavení a postupů v provozuschopném stavu;

c)      přehled vybavení ve vlastnictví podniků, které může být k dispozici v nouzové situaci;

d)     popis obecných opatření pro nouzové situace při těžbě ropy a zemního plynu na moři, včetně pravomocí a povinností všech zúčastněných stran a orgánů odpovědných za dodržování těchto opatření;

e)      opatření zajišťující neustálou dostupnost k nasazení a aktuální úroveň vybavení, zaměstnanců a postupů a dostatečný počet školených pracovníků, kteří jsou kdykoli dostupní;

f)      doklad o předběžném posouzení vlivu veškerých chemických látek, jež mají být používány jako dispergační činidla, na životní prostředí a zdraví;

2.      Externí plány reakce na mimořádné události jasně vysvětlují úlohu orgánů, subjektů nouzové reakce, koordinátorů a dalších subjektů aktivních při reakci na mimořádnou událost, aby byla zajištěna součinnost ve všech nouzových situacích.

3.  Opatření zahrnují tato ustanovení pro závažnou havárii, která má potenciál přesáhnout kapacitu členského státu nebo překročit jeho hranice:

a)      sdílení externích plánů reakce na mimořádné události se sousedními členskými státy a Komisí;

b)     na přeshraniční úrovni provedené sestavení seznamů prostředků reakce ve vlastnictví podniků i státu a všechny nezbytné úpravy pro zajištění kompatibility vybavení a postupů mezi sousedními zeměmi a členskými státy;

c)      postupy pro uplatnění mechanismu civilní ochrany EU (na základě rozhodnutí Rady 2007/779/ES);

d)          pořádání přeshraničních cvičení externí reakce na mimořádné události ▌.

________________________

PŘÍLOHA VI

Sdílení informací a transparentnost

1.          Jednotný formát předávání údajů pro ukazatele významného rizika ▌umožňuje porovnávání informací mezi příslušnými orgány a jednotlivými provozovateli.

2.          Informace sdílené příslušným orgánem a provozovateli zahrnují informace týkající se:

a)       ▌neúmyslného úniku ropy, zemního plynu nebo jiných nebezpečných látek, ať hořících či nikoli;

b)      ▌ztráty kontroly nad vrtem vyžadující aktivaci vybavení pro kontrolu vrtu nebo selhání ochrany vrtu vyžadující její výměnu nebo opravu;

c)      selhání prvku zásadního pro bezpečnost a ochranu životního prostředí;

d)     závažného snížení integrity konstrukce nebo omezení ochrany proti účinkům požáru nebo výbuchu nebo selhání udržování polohy v případě mobilního zařízení;

e)      plavidel v kolizním kurzu a skutečných srážek plavidel se zařízením na moři;

f)      havárií vrtulníků na zařízeních na moři nebo v jejich blízkosti ▌;

g)      všech havárií s následkem smrti;

h)      všech vážných zranění 5 nebo více osob při jedné havárii;

i)       všech evakuací ▌personálu;

j)      závažné ekologické havárie.

2a.  Výroční zprávy předkládané členskými státy podle článku 24 obsahují minimálně tyto informace:

a)     počet, stáří a umístění zařízení;

b)     počet a druh provedených inspekcí a vyšetřování, všechna opatření k vymáhání práva, rozhodnutí zahájit stíhání;

c)      údaje o haváriích v souladu s jednotným systémem podávání zpráv stanoveným v článku 22;

d)     každou významnou změnu v regulačním rámci pro těžební činnost na moři;

e)      výkon činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři v souvislosti s předcházením závažným haváriím a omezení dopadů vzniklých závažných havárií.

3.          Informace podle odstavce 2 obsahují faktické informace i analytické údaje týkající se činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu a jsou jednoznačné. Poskytnuté informace a údaje umožňují porovnání výkonnosti jednotlivých provozovatelů nejen v rámci členského státu, ale také v rámci odvětví jako celku mezi členskými státy.

4.          Sběr a shromažďování ▌informací podle odstavce 2 umožňuje poskytnout včasnou výstrahu před možným zhoršováním opatření zásadních pro bezpečnost a ochranu životního prostředí a přijímat proaktivní nápravná opatření. Informace také dokládají celkovou účinnost opatření a kontrol prováděných jednotlivými provozovateli a odvětvím jako celkem, zejména při předcházení závažným haváriím a snižování rizik pro životní prostředí.

5.          Pro dodržení požadavků článku 23 se vytvoří zjednodušený formát pro usnadnění zveřejňování příslušných údajů podle odstavce 2 a vypracování zpráv podle článku 24 způsobem, který je snadno přístupný veřejnosti a usnadňuje přeshraniční porovnávání údajů.

• [1]               Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 107.
• [2] ^* Pozměňovací návrhy: nový nebo pozměněný text je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je znázorněno symbolem ▌.
• [3]  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125.
• [4]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
• [5]               Úř. věst. C 18, 21.1.2012, s.8.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 20. dubna 2010 zabil výbuch na Deepwater Horizon 11 mužů pracujících na této plošině a způsobila únik ropy v množství zhruba 4,9 milionu barelů (780 000 m³) surové ropy. Trvalo 3 měsíce, než se podařilo vrt uzavřít, a další 2 měsíce, než se podařilo úspěšně dokončit odlehčovací vrt a původní vrt mohl být prohlášen za „účinně zneškodněný“. Americká vyšetřovací skupina případ uzavřela s tím, že „havárie byla téměř nevyhnutelným následkem mnohaleté samolibosti odvětví a vlády a nedostatku pozornosti věnované bezpečnosti ... Jelikož se vrtá ve stále hlubších a nebezpečnějších vodách, kde většina americké ropy leží, podobným případným katastrofám zabrání pouze systematické vládní a odvětvové reformy.“ (William K. Reilly, spolupředseda Komise pro ropné znečištění, internetový portál Landmark Report).

Tato havárie zároveň podnítila přezkum politik EU: Evropská komise nechala okamžitě vypracovat hodnocení bezpečnosti v souvislosti s činnostmi těžby ropy a zemního plynu v evropských vodách. Došla k závěru, že k úspěšnému rozšíření osvědčených postupů, které již v některých regulačních systémech členských států EU existují, je třeba podniknout další kroky v celé EU, a to prostřednictvím nejmodernějších jasných rámců na úrovni EU.

Návrh nařízení Komise o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři, který byl Parlamentu předložen v říjnu 2011, se zaměřuje na konkrétní opatření, která by měla odstranit veškeré rozdíly a roztříštěnost v postupech a právních předpisech členských států, které se týkají činností těžby ropy a zemního plynu na moři.

Návrh si klade za cíl vypořádat se se vzrůstajícími riziky tím, že zajistí, že odvětví v celé Unii bude využívat osvědčených postupů pro kontrolu významných rizik, že posílí připravenost a schopnost Unie reagovat a že objasní stávající právní rámec týkající se odpovědnosti a náhrady za škody.

Zpravodaj rozlišuje následující hlavní témata:

Právní forma

Přestože má nařízení výhodu přímé použitelnosti, a může tedy vytvořit rovné podmínky, vyvstaly otázky týkající se důležitých zrušení stávajících rovnocenných vnitrostátních právních předpisů a pokynů a jejich změn, které by mohly být jeho důsledkem. Takovéto přepracovávání by odklonilo vzácné prostředky od posuzování bezpečnosti a inspekcí v této oblasti. Zpravodaj se v této souvislosti domnívá, že je lepší změnit právní formu a zaměřit práci na stanovení stabilního právního rámce v rámci směrnice.

Nezávislost orgánů

„Vláda musí ustavit nezávislý úřad zodpovědný za úpravu všech oblastí bezpečnosti u vrtných prací na moři, aby se USA stalo mezinárodním vůdcem v této záležitosti… Pouze skutečně nezávislý federální bezpečnostní úřad – zcela oddělený od nájemních postupů a politik – může zajistit, aby se regulační úřady znovu nezmocnily odvětví.“ (Bob Graham, spolupředseda Komise pro ropné znečištění, internetový portál Landmark Report)

Jednou z hlavních lekcí uštědřených haváriemi na vrtu Macondo je zjištění, jak zásadní je zabezpečit nezávislost orgánů zodpovědných za hodnocení rizik operací z hlediska bezpečnosti a životního prostředí na těch příslušných orgánech, které mají na starosti povolování vrtu.

Zapojení Skupiny orgánů dohledu nad těžbou ropy a zemního plynu v pobřežních vodách Evropské unie („skupina orgánů dohledu EU“) a Evropské agentury pro námořní bezpečnost

V návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 13. září 2011 o řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a plynu v pobřežních vodách (zpráva paní Fordové) se zpravodaj domnívá, že by se měla posílit spolupráce a výměna informací mezi členskými státy. Nedávno ustavená skupina orgánů dohledu EU by měla být využita na maximum. Představuje jedinečné fórum pro výměnu zkušeností a odborných znalostí týkajících se předcházení závažných havárií a reakcí na ně a zároveň musí hrát patřičnou úlohu při ověřování provádění a prosazování příslušného vnitrostátního právního rámce a právního rámce Unie.

Rovněž se musí brát zřetel na rozšířenou působnost Evropské agentury pro námořní bezpečnost: dají-li se předvídat přeshraniční dopady těžby ropy a zemního plynu na moři, je třeba do připravenosti reagovat na mimořádné události a zásahů zapojit Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost. Detaily plánů reakce na mimořádné události a zdroje členských států by se měly zpřístupnit Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a ta by měla zahájit pravidelná cvičení, která by zkoušela přeshraniční mechanismy reakce na mimořádné události.

Ověřování třetí stranou

Parlament také jasně trval na ověřování třetí stranou. Zpravodaji jsou známy zavedené postupy v odvětví nezávislého ověřování a věří, že je třeba věnovat tomuto tématu další pozornost.

Normy EU pro celosvětové operace

Ačkoli existují problémy s vymáháním práva, zjevně se od společností se sídlem v EU očekává, že budou fungovat na celém světě v souladu s bezpečnostními normami EU. Nejenže by měly být tyto přísné normy prosazovány na mezinárodní úrovni na příslušných celosvětových a regionálních fórech, ale měly by být dále prověřovány také mechanismy zajišťující jejich uplatňování.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (24. 9. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři
(COM(2011)0688 – C7‑0392/2011 – 2011/0309(COD))

Navrhovatel stanoviska (*): Justas Vincas Paleckis

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Ropná skvrna způsobená havárií plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a nedávný únik zemního plynu z plošiny Elgin pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři důrazně upozornily na to, že je zapotřebí řešit otázky týkající se bezpečnosti zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu na moři a zajistit ochranu mořského prostředí EU v případě závažných havárií.

Navrhovatel proto vítá návrh předložený Komisí jakožto zásadní nástroj pro zajištění nezbytných standardů bezpečnosti a ochrany životního prostředí v celé EU. Domnívá se však, že tento návrh lze v celé řadě bodů ještě posílit, aby se zajistilo, že jeho cílů bude skutečně dosaženo.

Návrh by měl od provozovatelů jednoznačněji vyžadovat, aby vytvořili finanční záruky, které jsou nezbytné pro úhradu nákladů na odstraňování následků případné závažné havárie a na poskytnutí náhrad. Navrhovatel se domnívá, že je to v souladu se základní zásadou právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, zásadou „znečišťovatel platí“.

Dále je nutné posílit ustanovení týkající se účasti veřejnosti, a to v souladu s mezinárodními a evropskými právními předpisy v této oblasti, a mělo by být přijato ustanovení, jímž se zajistí, aby byla dotčená veřejnost informována o závažných haváriích a opatřeních přijímaných za účelem omezení škod na životním prostředí a lidském zdraví.

V rámci posouzení, zda udělit povolení k provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři, by licenční orgány měly mít rovněž povinnost věnovat zvláštní pozornost ekologicky citlivému mořskému a pobřežnímu prostředí a zaměstnancům by měla být v případě podávání anonymních zpráv o bezpečnostních a environmentálních problémech poskytnuta větší ochrana.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Článek 191 Smlouvy o fungování EU stanoví cíle zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a stanoví povinnost zaměřit se ve všech činnostech Unie na vysokou úroveň ochrany založené na zásadách předběžné opatrnosti a prevence a na uvážlivém a racionálním využívání přírodních zdrojů.	(1) Článek 191 Smlouvy o fungování EU stanoví cíle zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů. Stanoví povinnost zaměřit se ve všech činnostech Unie na vysokou úroveň ochrany založené na zásadách předběžné opatrnosti a prevence, odvracení hrozeb pro životní prostředí v první řadě u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Operace těžby ropy a zemního plynu na moři jsou prováděny ve stále náročnějším prostředí a za mimořádných podmínek, přičemž havárie mohou mít ničivé a nezvratné důsledky pro mořské a pobřežní prostředí a závažné negativní dopady na ekonomiky pobřežních států.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Rizika závažné havárie při těžbě ropy nebo zemního plynu jsou značná. Omezením rizika znečištění mořských vod by tato iniciativa proto měla přispět k ochraně mořského prostředí, a zejména k dosažení dobrého stavu životního prostředí nejpozději do roku 2020, jak to stanoví čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).	(5) Rizika závažné havárie při těžbě ropy nebo zemního plynu jsou značná. Omezením rizika znečištění mořských vod by tato směrnice proto měla přispět k zajištění ochrany mořského prostředí, a zejména k dosažení nebo zachování dobrého stavu životního prostředí nejpozději do roku 2020, jak to stanoví čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Kromě značného rizika závažné havárie při těžbě ropy nebo zemního plynu na moři zůstává nadále problémem i neustálé znečišťování mořského prostředí ropou a úniky zemního plynu do moře a ovzduší, dokonce i v průběhu běžných činností souvisejících s těžbou na moři, jež splňují bezpečnostní požadavky.
Odůvodnění
Ropa a zemní plyn z vrtných plošin neustále znečišťují moře a/nebo ovzduší, dokonce i během běžných činností. Každý rok se do moře uvolní miliony tun ropy formou úniků ropy, vrtných kalů a uvolnění ropy z rafinerií.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, která požaduje zaměřit se na kumulativní vliv všech činností na mořské prostředí, představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky. Tato politika je pro činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři důležitá, neboť vyžaduje spojení konkrétních zájmů každého hospodářského odvětví s obecným cílem komplexního pochopení oceánů, moří a pobřežních oblastí, aby bylo možné s využitím územního plánování námořních prostor a znalostí z námořní oblasti vyvinout ucelený přístup k mořím, který bude zohledňovat všechny hospodářské, environmentální a sociální aspekty.	(6) Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí si klade za cíl zaměřit se na kumulativní vliv všech činností na mořské prostředí, což je jedním z jejích hlavních účelů, a představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky. Tato politika je pro činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři důležitá, neboť vyžaduje spojení konkrétních zájmů každého hospodářského odvětví s obecným cílem zajistit komplexní pochopení oceánů, moří a pobřežních oblastí, aby bylo možné s využitím územního plánování námořních prostor a znalostí z námořní oblasti vyvinout ucelený přístup k mořím, který bude zohledňovat všechny hospodářské, environmentální a sociální aspekty.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Těžba a využívání uhlovodíků na moři přispívá ke globálnímu oteplování a povede k tomu, že pro Unii bude obtížnější dosáhnout svých cílů v oblasti změny klimatu a udržet změnu klimatu na 2 °C ve srovnání s obdobím před industrializací. Unie se zavázala ke snížení svých emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, což je v souladu se snížením emisí, které Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) považuje u vyspělých zemí jako celku za nezbytné. V Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, který vypracovala Komise a schválil Evropský parlament, se rovněž uznává, že je nutné odstranit emise uhlíku v odvětví energetiky rozvojem čistých a obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Je třeba vyjasnit, že držitelé povolení pro výkon těžebních činností na moři podle směrnice 94/22/ES jsou také potenciálními odpovědnými „provozovateli“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a že nemusí být oprávněni přenést tuto svou odpovědnost v tomto ohledu na třetí strany, s nimiž uzavřou smlouvu.	(10) Je třeba vyjasnit, že držitelé povolení pro výkon těžebních činností na moři podle směrnice 94/22/ES jsou také odpovědnými „provozovateli“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a že nemusí být oprávněni přenést tuto svou odpovědnost v tomto ohledu na třetí strany, s nimiž uzavřou smlouvu.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) V souladu se směrnicí 85/337/EHS v platném znění, která se vztahuje na průzkum a využívání ropy a zemního plynu, projekty, které mimo jiné svou povahou, velikostí nebo umístěním mohou závažně ovlivnit životní prostředí, podléhají posouzení z hlediska jejich dopadů a požadavku získat povolení. Podle směrnice 85/337/EHS, jestliže činnost podléhá povolení záměru, by měla být zajištěna efektivní účast veřejnosti v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.	(12) V rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí1 musí členské státy v případě plánů a programů, které se připravují v odvětví energetiky, stanovit podrobná opatření pro efektivní účast veřejnosti. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí2, která se mimo jiné vztahuje na průzkum a využívání ropy a zemního plynu, navíc projekty, které mimo jiné svou povahou, velikostí nebo umístěním mohou závažně ovlivnit životní prostředí, podléhají posouzení z hlediska jejich dopadů a požadavku získat povolení. Podle Aarhuské úmluvy a směrnice 2011/92/EHS, jestliže činnost podléhá povolení záměru, měla by být již v rané fázi zajištěna efektivní účast veřejnosti v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Dotčené osoby z řad veřejnosti by měly mít přístup k právní ochraně, a přispívat tak k hájení práva na život v prostředí přiměřeném pro zdraví a blaho člověka.
	____________
	1 Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.
	2 Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh zohledňuje ustanovení směrnice o průmyslových emisích týkající se přístupu k právní ochraně.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(12a) Směrnice 85/337/EHS1 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí v platném znění harmonizovala zásady posuzování dopadů projektů na životní prostředí tím, že zavedla obecné minimální požadavky. Komise by měla zvážit, zda vypracuje pokyny pro posuzování dopadů všech fází projektu těžby na moři, včetně průzkumu, provozu a likvidace, a rovněž zvláštní požadavky pro případ mimořádných provozních podmínek.
	___________
	1 Úř. věst. L 175, 5.7. 1985, s. 40.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) V rámci Unie již existují příklady kvalitních standardů ve vnitrostátních regulačních postupech, které se týkají činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Nejsou však v celé Unii jednotně uplatňovány a žádný členský stát dosud nezačlenil do svého právního řádu všechny osvědčené regulační postupy pro prevenci závažných havárií na moři nebo pro omezení jejich následků pro osoby a životní prostředí. Osvědčené regulační postupy mají zajistit efektivní regulaci v oblasti bezpečnosti a životního prostředí díky integraci souvisejících funkcí do společného příslušného orgánu (dále jen „příslušný orgán“), který může získávat zdroje od jedné nebo více vnitrostátních agentur.	(13) V rámci Unie již existují příklady kvalitních standardů ve vnitrostátních regulačních postupech, které se týkají činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Nejsou však v celé Unii jednotně uplatňovány a žádný členský stát dosud nezačlenil do svého právního řádu všechny osvědčené regulační postupy pro prevenci závažných havárií na moři nebo pro omezení jejich následků pro lidský život a zdraví a životní prostředí. Osvědčené regulační postupy jsou nezbytné pro vytvoření efektivní regulace, která zajistí nejvyšší úroveň bezpečnostních norem a chrání životní prostředí a jíž lze mimo jiné dosáhnout díky integraci souvisejících funkcí do společného příslušného orgánu (dále jen „příslušný orgán“), který může získávat zdroje od jedné nebo více vnitrostátních agentur.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(14) Poté, co provozovatel s licencí získá oprávnění k průzkumu ropy a zemního plynu nebo k těžbě ropy a zemního plynu, příslušný orgán by měl být členským státem právně zmocněn a přiměřeně vybaven zdroji pro přijímání opatření k prosazování dodržování právních předpisů, a to včetně zastavení činnosti, aby mohla být zajištěna vhodná ochrana pracovníků a životního prostředí.	(14) Poté, co provozovatel s licencí získá oprávnění k průzkumu ropy a zemního plynu nebo k těžbě ropy a zemního plynu, příslušný orgán by měl být členským státem právně zmocněn a přiměřeně vybaven zdroji pro přijímání opatření k prosazování dodržování právních předpisů, a to včetně zastavení činnosti, aby byla zajištěna ochrana pracovníků nebo aby bylo chráněno životní prostředí či lidský život a zdraví.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(15) Efektivita příslušného orgánu při ověřování přiměřenosti kontrolních opatření držitele licence nebo provozovatele pro případ závažných nebezpečí přímo souvisí s regulační politikou pro významná rizika nebezpečí, se systémy a odbornou úrovní příslušného orgánu. Provozovatel, který získal licenci, je oprávněn provádět průzkum ropy a zemního plynu nebo těžit ropu a zemní plyn, přičemž příslušný orgán by měl být zmocněn k přijímání donucovacích opatření, včetně zastavení činnosti, s cílem dosáhnout vhodné ochrany pracovníků a životního prostředí. Aby mohl příslušný orgán tyto funkce plnit, musí ho členský stát vybavit přiměřenými zdroji.	(15) Efektivita příslušného orgánu při ověřování přiměřenosti kontrolních opatření držitele licence nebo provozovatele pro případ závažných nebezpečí přímo souvisí s regulační politikou pro významná rizika nebezpečí, se systémy a odbornou úrovní příslušného orgánu. Provozovatel, který získal licenci, je oprávněn provádět průzkum ropy a zemního plynu nebo těžit ropu a zemní plyn, přičemž příslušný orgán by měl být zmocněn k přijímání donucovacích opatření, včetně zastavení činnosti, s cílem zajistit ochranu pracovníků nebo chránit životní prostředí či lidský život a zdraví. Aby mohl příslušný orgán tyto funkce plnit, musí ho členský stát vybavit přiměřenými zdroji.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(28) Posouzení rizik ve zprávě o významných rizicích by mělo zohlednit rizika pro životní prostředí včetně dopadů, které mají klimatické podmínky a změna klimatu na dlouhodobou odolnost těchto zařízení; a vzhledem k tomu, že činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři v jednom členském státě mohou mít významný negativní vliv na životní prostředí v jiném členském státě, je nezbytné zavést a uplatňovat konkrétní opatření v souladu s Úmluvou o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států.	(28) Posouzení rizik ve zprávě o významných rizicích by mělo zohlednit rizika pro lidský život a zdraví a životní prostředí včetně dopadu klimatických podmínek a změny klimatu na dlouhodobou odolnost těchto zařízení; a vzhledem k tomu, že činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři v jednom členském státě mohou mít významný negativní vliv na životní prostředí v jiném členském státě, je nezbytné zavést a uplatňovat konkrétní opatření v souladu s Úmluvou (EHK OSN) o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (jinak známou též jako úmluva z Espoo).
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(34) K získání větší důvěry veřejnosti v kompetentnost a integritu těžebních činností na moři v celé Unii by členské státy měly vydávat zprávy o činnosti a haváriích a neprodleně informovat Komisi o závažných haváriích, a Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávy o rozsahu činnosti v EU a o trendech v bezpečnostním a environmentálním profilu odvětví těžby na moři.	(34) K získání větší důvěry veřejnosti v kompetentnost a integritu těžebních činností na moři v celé Unii by členské státy měly vydávat zprávy o činnosti a haváriích a neprodleně informovat Komisi a kterýkoli jiný členský stát, jehož území či vody jsou zasaženy, a dotčenou veřejnost o závažných haváriích, a Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávy o rozsahu činnosti v EU a o trendech v bezpečnostním a environmentálním profilu odvětví těžby na moři.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(37a) Na základě článku 1 nařízení (ES) č. 1406/20021 v platném znění má Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) povinnost zajistit vysokou a účinnou úroveň námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně, jakož i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu. V zájmu dosažení tohoto cíle by agentura měla:
	a) poskytnout členským státům a jejich příslušným orgánům technickou a vědeckou pomoc, aby se zajistila minimalizace rizika a řádné uplatňování právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti těžby ropy a zemního plynu na moři;
	b) pomáhat členským státům a Komisi při zjišťování a sledování rozsahu a environmentálního dopadu rizik úniku ropy a bezpečnostních rizik, která se váží na zařízení a plavidla provozovaná v jejich okolí;
	c) pomáhat členským státům na jejich žádost s nápravou a odstraňováním škod a koordinovat přeshraniční reakce na mimořádné události po závažných haváriích, včetně případů, kdy dochází k přeshraničním dopadům mimo vody Unie;
	d) pomáhat členským státům při vyšetřování havárií, při nichž jsou dotčena zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu na moři, včetně přezkoumávání nápravných opatření.
	___________
	1 Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(38) Plnění povinností uložených tímto nařízením by mělo vzít v úvahu, že mořské vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států tvoří nedílnou součást čtyř mořských oblastí vymezených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/56, a sice Baltského moře, severovýchodního Atlantského oceánu, Středozemního moře a Černého moře. Z tohoto důvodu by měla být posílena koordinace se zeměmi mimo EU, pod jejichž svrchovanost nebo jurisdikci vody v těchto regionech spadají. Vhodnými rámci pro spolupráci jsou mimo jiné regionální úmluvy pro mořské prostředí definované v čl. 3 odst. 10 směrnice 2008/56.	(38) Plnění povinností uložených touto směrnicí by mělo vzít v úvahu, že mořské vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států tvoří nedílnou součást čtyř mořských oblastí vymezených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/56, a sice Baltského moře, severovýchodního Atlantského oceánu, Středozemního moře a Černého moře. Z tohoto důvodu by měla být posílena koordinace se zeměmi mimo EU, pod jejichž svrchovanost nebo jurisdikci vody v těchto regionech spadají. Vhodnými rámci pro spolupráci jsou mimo jiné regionální úmluvy pro mořské prostředí stanovené v čl. 3 odst. 10 a v článku 4 směrnice 2008/56.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(39) Pokud jde o Středozemní moře, jsou souběžně s tímto nařízením podnikána nezbytná opatření pro přistoupení Evropské unie k Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečištěním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží („protokol o činnostech na moři“) k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“), která byla schválena rozhodnutím Rady 77/585/EHS.	(39) Pokud jde o Středozemní moře, vedle povinností uvedených v této směrnici byla již podniknuta nebo jsou podnikána nezbytná opatření k zajištění přistoupení Evropské unie k Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečištěním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží („protokol o činnostech na moři“) k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“), která byla schválena rozhodnutím Rady 77/585/EHS.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(40) Závažné obavy související s životním prostředím v oblasti arktických vod, sousedním mořským prostředím se zvláštním významem pro Společenství, vyžadují obzvláštní pozornost, aby byla zajištěna ochrana životního prostředí Arktidy v souvislosti s veškerými těžebními činnostmi na moři, včetně průzkumu.	(40) Arktické vody jsou sousedním mořským prostředím s ojedinělým a výjimečným významem pro Evropskou unii a hrají významnou roli při zmírňování změny klimatu. Je zřejmé, že v arktických vodách dochází k závažnému a potenciálně nenapravitelnému poškozování životního prostředí a křehkého ekosystému. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat zajištění ochrany životního prostředí Arktidy. Dokud nelze zaručit účinnou reakci na veškeré havárie v arktických podmínkách, neměly by členské státy udělovat povolení k těžebním činnostem na moři v této oblasti, a to ani k průzkumu. Od členských států, které jsou členy Arktické rady, se očekává, že v úzké spolupráci s Komisí budou aktivně prosazovat nejvyšší normy bezpečnosti životního prostředí v tomto ohroženém a ojedinělém ekosystému a vytvoření mezinárodního, pokud možno závazného, nástroje, jenž zajistí prevenci znečištění arktického mořského prostředí ropou, ale i připravenost a reakci pro případ, že k ní dojde.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(41a) Základní součástí plánů reakce na mimořádné události by mělo být vybavení pro zastavení veškerých případných úniků látek, jež by mělo být snadno dostupné v blízkosti zařízení, aby jej bylo možné v případě závažné havárie včas a účinně použít.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Vzhledem k tomu, že žádné nástroje finančního zajištění, a to ani systémy sdílení rizika, nemohou zvládnout všechny případné následky mimořádně závažných havárií, Komise by měla pokračovat v dalších analýzách a studiích vhodných opatření, aby bylo možné zajistit dostatečně silný režim odpovědnosti za škody spojené s činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, požadavky na finanční způsobilost včetně dostupnosti vhodných nástrojů finančního zajištění nebo jiná opatření.	(48) Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé v rámci jejich jurisdikce prokázali svoji schopnost vyplatit náhradu za škody, které byly způsobeny jejich těžebními operacemi na moři, tím, že poskytnou finanční zajištění, a měly by rozhodnout, jaké nástroje (mj. fondy, bankovní záruky, pojištění nebo sdílení rizika) jsou pro tento účel vhodné. Vzhledem k tomu, že žádné nástroje finančního zajištění, a to ani systémy sdílení rizika, nemohou zvládnout všechny případné následky mimořádně závažných havárií, Komise by měla pokračovat v dalších analýzách a studiích vhodných opatření, aby bylo možné zajistit silný režim odpovědnosti za škody spojené s činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři a požadavky na finanční způsobilost včetně lepší dostupnosti nástrojů a opatření finančního zajištění. Do jednoho roku od přijetí této směrnice by Komise měla předložit zprávu o výsledcích a návrzích.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	48a. V případě střetu názorů by stanovisko licenčního orgánu nemělo mít přednost před stanovisky příslušných orgánů pro zdraví, bezpečnost a životní prostředí.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři (Text s významem pro EHP)	Návrh směrnice* Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři (Text s významem pro EHP)
	* Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Slovo „nařízení“ se odpovídajícím způsobem nahrazuje slovem „směrnice“.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celé znění návrhu. Slovo „nařízení“ bude muset být odpovídajícím způsobem nahrazeno slovem „směrnice“.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Použitím tohoto nařízení nejsou dotčeny směrnice 85/337/ES, 2008/1/ES a 2003/4/ES.	6. Použitím této směrnice nejsou dotčeny směrnice 2011/92/EU, 2008/1/ES, 2003/4/ES a 2001/42/ES.
Odůvodnění
The drilling sequence selected and the number, location and characteristics of the projected boreholes are not risk-free in terms of their possible environmental impact and must therefore not be decided unilaterally by the operator but made subject to environmental impact assessment under Directive 2001/42/EC of 27 June 2001 on the assessment of the effects of certain plans and programmes on the environment, prior to the necessary authorisation by the Member States and without prejudice to environmental impact assessments specifically relating to each of the drilling operations in accordance with Directive2011/92/EU, which does not exclude but complements the above provisions.
Pozměňovací návrh  24 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. „přijatelným“ spojený s rizikem závažné havárie, které lze tolerovat až do nejzazší meze, za kterou za vynaložení dalšího času, zdrojů nebo nákladů nelze odvodit významné snížení rizika;	1. „přípustným“* spojený s provozními podmínkami, za nichž jsou opatření reakce dostupná a nejsou nepřiměřeně nákladná a riziko závažné havárie je současně omezeno až na nejzazší možnou mez, za kterou za vynaložení dalšího času, zdrojů nebo nákladů nelze dosáhnout významného snížení rizika.
	* Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Slovo „přijatelný“ se odpovídajícím způsobem nahrazuje slovem „přípustný“.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
13. „odvětvím“ soukromé společnosti, které se přímo podílejí na činnostech v oblasti ropy a zemního plynu na moři podle tohoto nařízení nebo jejichž činnosti jsou s těmito operacemi úzce spojeny;	13. „odvětvím“ soukromé nebo veřejné společnosti, které se přímo podílejí na činnostech v oblasti ropy a zemního plynu na moři podle této směrnice nebo jejichž činnosti jsou s těmito operacemi úzce spojeny;
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 17
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
17. „držitelem licence“ držitel povolení k provádění operací na moři podle směrnice 94/22/ES;	17. „držitelem licence“ držitel povolení k provádění těžby ropy a zemního plynu na moři podle směrnice 94/22/ES;
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 18
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
18. „závažnou havárií“ událost, jako je požár nebo výbuch, významná ztráta kontroly nad vrtem nebo významný únik uhlovodíků do životního prostředí, významná škoda na zařízení nebo na jeho vybavení, ztráta integrity konstrukce zařízení a jakákoli jiná událost, při které dojde k usmrcení nebo těžkému zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízení nebo pracujících v souvislosti se zařízením;	18. „závažnou havárií“
	a) požár, výbuch, ztráta kontroly nad vrtem, uvolnění uhlovodíků nebo nebezpečných chemických látek do životního prostředí, které zahrnují ztráty na životech nebo těžké zranění osob;
	b) událost, která má za následek závažnou škodu na zařízení nebo na jeho vybavení, s bezprostředním rizikem ztráty na životech nebo těžkého zranění osob;
	c) jakákoli jiná událost, která má za následek těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízení na moři, které je zdrojem nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v souvislosti s tímto zařízením;
	d) jakákoli významná škoda na životním prostředí.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 19 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	19a. „nedostatečnou reakcí na únik ropy“ situace, v níž se činnosti, které mohou způsobit únik ropy, provádí za takových okolností, kdy nelze zasáhnout účinným způsobem buď z toho důvodu, že dostupné technologie nebudou účinné, anebo proto, že jejich zapojení je nemožné kvůli podmínkám životního prostředí či v důsledku jiných omezujících okolností;
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 20
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
20. „netěžebním zařízením“ zařízení, které není těžebním zařízením a které je využíváno pro průzkumné vrty a jako podpůrné zařízení pro těžbu;	20. „netěžebním zařízením“ zařízení, které není těžebním zařízením a které je využíváno pro průzkumné vrty a jako podpůrné zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu;
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 21
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
21. „těžbou ropy a zemního plynu na moři“ veškeré činnosti související s průzkumem, těžbou nebo zpracováním ropy a zemního plynu na moři. Zahrnují dopravu ropy a zemního plynu s využitím infrastruktury na moři propojené se zařízením nebo s podmořskými zařízeními;	21. „těžbou ropy a zemního plynu na moři“ veškeré činnosti související s průzkumem, těžbou nebo zpracováním ropy a zemního plynu na moři nebo likvidací zařízení pro těžbu ropy nebo zemního plynu na moři. Zahrnují dopravu ropy a zemního plynu s využitím infrastruktury na moři propojené se zařízením nebo s podmořskými zařízeními;
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 22
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
22. „provozovatelem“ provozovatel těžebního zařízení nebo vlastník netěžebního zařízení a provozovatel vrtu v souvislosti s provozováním vrtu. Provozovatel i držitel licence spadají pod definici čl. 2 odst. 6 směrnice 2004/35/ES;	22. „provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo kontroluje zařízení nebo jíž byla svěřena směrodatná ekonomická nebo rozhodovací pravomoc týkající se technického provozu zařízení;
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 25
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
25. „těžbou ropy a zemního plynu“ těžba ropy a zemního plynu pro komerční účely zpod mořského dna v oblasti, na niž se vztahuje licence, včetně zpracování ropy a zemního plynu na moři a jejich dopravy prostřednictvím propojené infrastruktury, jež zahrnuje potrubí a konstrukce a hlavy vrtných souprav na mořském dně a/nebo skladování zemního plynu v zásobnících pod hladinou pro účely využití tohoto plynu;	25. „těžbou ropy a zemního plynu“ těžba ropy, zemního plynu, břidlicového plynu a hydrátů metanu pro komerční účely zpod příbřežního mořského dna v oblasti, na niž se vztahuje licence, včetně zpracování na moři a dopravy prostřednictvím propojené infrastruktury, jež zahrnuje potrubí a konstrukce a hlavy vrtných souprav na mořském dně a/nebo skladování zemního plynu v zásobnících pod hladinou pro účely využití tohoto plynu;
Odůvodnění
Nové zdroje uhlovodíků začínají hrát stále významnější úlohu, mají ale tentýž potenciál způsobovat závažné havárie jako konvenční těžba ropy a zemního plynu. Proto je nutné zahrnout tyto zdroje do nového právního předpisu od samého začátku.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 28 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	28a. „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo může být dotčena záležitostmi, na něž se vztahuje tato směrnice, nebo která má na těchto záležitostech zájem; pro účely této definice se nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující platné požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považují za organizace mající zájem na rozhodnutí;
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 29
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
29. „příslušným orgánem“ (v souvislosti s nouzovou reakcí na havárii na moři) organizace členského státu, jejímž primárním úkolem je zajištění nouzové reakce a která je odpovědná za zahájení nouzové reakce na závažnou havárii při těžbě ropy a zemního plynu na moři;	29. „příslušným orgánem“ (v souvislosti s nouzovou reakcí na havárii na moři) organizace členského státu, jejímž primárním úkolem je zajištění nouzové reakce a která je odpovědná za zahájení a koordinaci nouzové reakce na závažnou havárii při těžbě ropy a zemního plynu na moři;
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 32
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
32. „provozováním vrtu“ provádění vrtu pro účely průzkumu nebo těžby, včetně pozastavení operací, oprav nebo úprav vrtných zařízení, definitivního ukončení, nebo jiných operací týkajících se vrtu, při kterých může dojít k náhodnému uvolnění kapalin nebo k riziku závažné havárie;	32. „provozováním vrtu“ provádění vrtu pro účely průzkumu nebo těžby, včetně pozastavení operací, oprav nebo úprav vrtných zařízení, jejich utěsnění nebo uzavření, definitivního ukončení, nebo jiných operací týkajících se vrtu, při kterých může dojít k náhodnému uvolnění kapalin nebo k riziku závažné havárie;
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 33
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
33. „provozovatelem vrtu“ osoba určená držitelem licence k tomu, aby plánovala a prováděla provozování vrtu.	33. „provozováním vrtu“ osoba určená k tomu, aby plánovala a prováděla provozování vrtu.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 33 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	33a. „mimořádnými provozními podmínkami“ podmínky v oblasti provozování zařízení, které zvyšují míru rizika činností v oblasti provádění vrtu a těžby na moři a omezují kapacitu vybavení pro nouzovou situaci nebo schopnost zaměstnanců zasáhnout, odklidit nebo odstranit uniklou ropu nebo nebezpečné látky. Takové podmínky mohou mimo jiné zahrnovat fyzické, geologické, ekologické, ekonomické a sociální podmínky v dané oblasti.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 33 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	33b. „Arktidou“ zeměpisná oblast zahrnující severní polární kruh (66°33' sev. šířky) a hranici letní izotermy 10 °C.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Pokud by přesto došlo k závažné havárii, přijímají provozovatelé a příslušné orgány veškerá vhodná opatření, aby se omezily její následky pro lidské zdraví a životní prostředí a aby se pokud možno zabránilo vážnému narušení těžby ropy a zemního plynu v Unii.	3. Pokud by přesto došlo k závažné havárii, přijímají provozovatelé a příslušné orgány členských států dotčených touto havárií veškerá vhodná opatření, aby se omezily její následky pro lidské zdraví a životní prostředí.
Odůvodnění
Odpovědnost za přijímání opatření v případě havárie by měli nést provozovatelé, zatímco úkolem příslušných orgánů je zajistit, aby provozovatelé tato opatření přijali (jak je stanoveno v článcích 8 a 19). Důvod narušení těžby by neměl zastírat odpovědnost za závažnou havárii, neboť v takovém případě je první prioritou lidské zdraví, za kterým následuje dopad na životní prostředí.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. V případě závažné havárie oznámí neprodleně příslušný orgán členského státu, v jehož vodách k této havárii došlo, tuto skutečnost Komisi, ostatním dotčeným členským státům a jejich příslušným orgánům a dotčené veřejnosti a informuje je o opatřeních, jež jsou přijímána s cílem omezit dopady na životní prostředí a lidské zdraví.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, na které se vztahuje toto nařízení, se provádějí na základě systematického posuzování pravděpodobnosti nebezpečných událostí a jejich následků a provádění kontrolních opatření, aby rizika závažných havárií pro lidi, životní prostředí a prostředky na moři byla přijatelná.	4. Činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, na které se vztahuje toto nařízení, se provádějí na základě systematického posuzování pravděpodobnosti nebezpečných událostí a jejich následků a provádění kontrolních opatření, aby rizika závažných havárií pro lidi, životní prostředí a prostředky na moři byla omezena na minimální přípustnou úroveň.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Provozovatelé zajistí, aby jejich operace těžby prováděné v mimořádných provozních podmínkách neohrožovaly prevenci havárií ani nápravu jejich škod. Příslušný orgán odmítne udělit povolení, nelze-li rizikům předcházet nebo je omezit na přípustnou míru. V rámci postupu udělování povolení se řádně zohlední účinnost prevence havárií a prostředků reakce na mimořádné události, přičemž se použijí i modely analýzy nedostatečné reakce na únik ropy. Provozovatelé zajistí nejvyšší úroveň výkonnosti při prevenci havárií a nápravě jejich škod, která bude přinejmenším stejná jako účinnost osvědčených postupů za běžných provozních podmínek, včetně dostatečných zdrojů, úrovní bezpečnosti pro mobilitu, lhůt pro použití vybavení a míry obnovy a odstraňování následků úniků ropy a zemního plynu.
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Na základě zásady předběžné opatrnosti a s přihlédnutím k přetrvávající nedostatečné reakci na únik ropy a nedostatečným prostředkům pro účinný zásah členské státy neudělí žádné povolení k činnostem průzkumu a těžby uhlovodíků na moři v Arktidě ani v oblastech do Arktidy zasahujících.
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Obzvlášť při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení k provozování činnosti v oblasti ropy a zemního plynu na moři, je třeba věnovat náležitou pozornost rizikům, nebezpečím a jakýmkoli dalším informacím souvisejícím s dotčenou oblastí a příslušné fázi činností průzkumu a těžby a také finanční způsobilosti žadatelů, včetně finančního zajištění a způsobilosti nést odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí.	2. Obzvlášť při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení k provozování činnosti v oblasti ropy a zemního plynu na moři, je třeba věnovat náležitou pozornost rizikům, nebezpečím a jakýmkoli dalším informacím souvisejícím s dotčenou oblastí a příslušné fázi činností průzkumu a těžby prováděných v souladu s osvědčenými postupy a také finanční způsobilosti žadatelů, včetně finančního zajištění a způsobilosti nést veškerou odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí. Přihlédne se také k celosvětové odpovědnosti podniků v souvislosti s dřívějšími haváriemi nebo událostmi, do nichž byl žadatel zapojen, včetně transparentnosti a účinnosti opatření týkajících se reakcí na tyto události.
Pozměňovací návrh  45 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Členské státy zajistí, aby licenční orgán vydal povolení jen tehdy, prokáže-li žadatel na základě ujednání, jež přijmou členské státy, odpovídající finanční zajištění pro pokrytí odpovědnosti, která potenciálně vyplývá z jeho činností těžby ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnosti za škody na životním prostředí. Toto finanční zajištění musí být platné a účinné před zahájením provozování vrtu.
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Aniž je dotčen odstavec 3, příslušný orgán při udělování povolení k průzkumu nebo těžebním činnostem náležitě zohlední jakoukoli žádost žadatele, který prováděl průzkum ropy a zemního plynu na moři.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Udělení povolení na činnosti průzkumu je podmíněno posouzením vlivů na životní prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2001/42/ES, provedeného na základě výsledků předchozích seizmických, geofyzikálních a geochemických průzkumů.
Odůvodnění
The drilling sequence selected and the number, location and characteristics of the projected boreholes are not risk-free in terms of their possible environmental impact and must therefore not be decided unilaterally by the operator but made subject to environmental impact assessment under Directive 2001/42/EC of 27 June 2001 on the assessment of the effects of certain plans and programmes on the environment, prior to the necessary authorisation by the Member States and without prejudice to environmental impact assessments specifically relating to each of the drilling operations in accordance with Directive2011/92/EU, which does not exclude but complements the above provisions.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Licenční orgány podle směrnice 94/22/ES při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, zohledňují rizika, nebezpečí a veškeré další relevantní informace spojené s příslušným umístěním a s konkrétní fází průzkumných a těžebních operací.	4. Licenční orgány podle směrnice 94/22/ES při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, zohledňují rizika, nebezpečí a veškeré další relevantní informace spojené s příslušným umístěním a s konkrétní fází průzkumných a těžebních operací, přičemž vycházejí z posouzení vlivů na životní prostředí provedeného v souladu se směrnicí 85/337/EHS v platném znění, a zajistí, aby finanční prostředky na případné závazky spojené mimo jiné se závažnou havárií či mimořádnou událostí byly přiměřené rizikům souvisejícím s danými činnostmi a byly v takové výši, která je dostatečná k zajištění plného krytí nákladů na odstraňování následků havárie a náhrad. Konkrétně budou zohledňovat veškerá rizika a případné dopady na ohrožené zdroje v síti Natura 2000 a činnosti v oblasti rybolovu a cestovního ruchu a čerpání mořské vody pro účely jejího odsolování a zajištění veřejných dodávek.
Odůvodnění
The drilling of exploratory and extraction wells could, in the event of an accident, have a critical impact on certain coastal and maritime activities and related natural resources. For this reason,, any general reference to ‘risks, hazards and any other relevant information related to the location concerned’ should be accompanied by specific information regarding the activities and resources covered by the proposed amendment, which are of vital importance to coastal communities possibly affected in the event of an accident and to the natural heritage and biodiversity in areas designated for special protection as part of the Natura 2000 network.
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. V rámci posouzení, zda udělit povolení k provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři, a v souladu se směrnicí 94/22/ES licenční orgány věnují zvláštní pozornost ekologicky citlivému mořskému a pobřežnímu prostředí, zejména pak ekosystémům, které hrají důležitou úlohu v přizpůsobení se změně klimatu a jejím zmírňování a jimiž jsou např. slaniska a mořské řasy, a chráněným mořským oblastem, jako jsou např. zvláštní oblasti ochrany podle směrnice o stanovištích nebo směrnice o ptácích, a chráněným mořským oblastem, na kterých se shodla Unie nebo dotčené členské státy v rámci mezinárodních či regionálních dohod, jejichž jsou stranami.
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Subjekty, které žádají o povolení k provozování činností těžby ropy a zemního plynu na moři, v plném rozsahu předloží důkazy o finanční a technické způsobilosti a jakékoli další informace související s dotčenou oblastí a příslušnou fází činností průzkumu a těžby. Příslušné orgány tyto informace zveřejní v souladu se směrnicí 2003/4/ES.
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4c. Do 20. prosince 2013 Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o dostupnosti nástrojů finančního zajištění společně s návrhy opatření ke snadnějšímu poskytování finančního zajištění.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajišťují, aby byla veřejnosti poskytnuta včasná a účinná možnost účasti na postupu udělování licencí v jurisdikci těchto členských států v souladu s požadavky přílohy I tohoto nařízení. Použijí se postupy stanovené v příloze II směrnice 2003/35/ES.	1. Členské státy zajišťují, aby byla veřejnost co nejdříve informována o žádostech o udělení licencí, na něž se vztahuje článek 4, a byla jí poskytnuta včasná a účinná možnost účasti na postupu udělování licencí a povolení k činnostem těžby ropy a zemního plynu na moři v jurisdikci těchto členských států v souladu s požadavky přílohy I této směrnice. Použijí se postupy stanovené v příloze II směrnice 2003/35/ES.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Účast veřejnosti je organizována tak, aby bylo zajištěno, že zveřejnění informací a zapojení veřejnosti nepředstavuje riziko pro bezpečnost a ochranu zařízení v oblasti ropy a zemního plynu na moři a jejich operace.	vypouští se
Odůvodnění
Nutnost respektovat důvěrné, obchodně citlivé a chráněné informace nesmí ohrozit účast veřejnosti v postupech udělování licencí a povolení.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení Článek 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 5a
	Přístup k právní ochraně
	1. Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem měly osoby z řad dotčené veřejnosti možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, a mohly tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, jednání nebo opomenutí v souvislosti s postupy udělování povolení nebo licence, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
	a) mají dostatečný zájem;
	b) namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.
	2. Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, jednání nebo opomenutí napadena.
	3. Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušování práva, v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně.
	K tomuto účelu je zájem jakékoli nevládní organizace, která podporuje ochranu životního prostředí a splňuje veškeré požadavky vnitrostátního práva, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) za dostatečný.
	Pro účely odst. 1 písm. b) se předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušena.
	4. Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýkají se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.
	Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.
	5. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.
Odůvodnění
Kopie ustanovení článku 25 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích s cílem zajistit soulad s Aarhuskou úmluvou.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. V licenčních oblastech provozují zařízení pouze držitelé licencí nebo subjekty, které si držitelé licencí za tímto účelem najali a které jsou schváleny členskými státy.	1. V licenčních oblastech provozují zařízení pouze držitelé licencí nebo subjekty, které si držitelé licencí za tímto účelem najali a které jsou schváleny příslušnými orgány dotčených členských států.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) provádění inspekcí, vedení vyšetřování a přijímání donucovacích opatření;	b) provádění inspekcí, vedení vyšetřování a přijímání donucovacích opatření nebo dohled nad těmito činnostmi;
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení Článek 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 8a
	Kontrola bezpečnosti na moři prováděná agenturou
	1. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) (dále jen agentura) poskytne Komisi a členským státům technickou a vědeckou pomoc, aby se zajistila minimalizace rizika a řádné uplatňování právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti činností těžby ropy a zemního plynu na moři.
	2. Agentura přezkoumá povolení týkající se ustanovení této směrnice a dohlíží na inspekce a rovněž na opatření členských států pro reakci na mimořádné události.
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – návětí
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. S výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 39 provozovatel těžebního nebo netěžebního zařízení předkládá příslušnému orgánu tyto dokumenty:	1. S výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 38 provozovatel těžebního nebo netěžebního zařízení předkládá příslušnému orgánu tyto dokumenty:
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) doklad o finančním zajištění provozovatele.
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení Čl. 10 – nadpis
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 2 a 5 přílohy II.	1. Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 2 a 5 přílohy II a důkazy o tom, že byly vedeny konzultace se zaměstnanci.
Pozměňovací návrh   62 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V případě, že na těžebním zařízení byly provedeny významné úpravy nebo se plánuje zařízení demontovat, doplní se zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II, a předloží se příslušnému orgánu.	3. V případě, že na těžebním zařízení byly provedeny významné úpravy nebo se plánuje zařízení demontovat a/nebo vyřadit z provozu, doplní se zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II a předloží se příslušnému orgánu.
Pozměňovací návrh   63 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 3 a 5 přílohy II,.	1. Zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 3 a 5 přílohy II a důkazy o tom, že byly vedeny konzultace se zaměstnanci.
Pozměňovací návrh   64 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V případě, že na netěžebním zařízení byly provedeny významné úpravy, nebo se plánuje zařízení demontovat, doplní se zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II, (vyjma odstavce 4) a předloží se příslušnému orgánu.	2. V případě, že na netěžebním zařízení byly provedeny významné úpravy, nebo se plánuje zařízení demontovat a/nebo vyřadit z provozu, doplní se zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení v souladu s oddílem 6 přílohy II (vyjma odstavce 4) a předloží se příslušnému orgánu.
Pozměňovací návrh   65 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Provozovatelé zajistí, aby zjištění a připomínky nezávislého posuzovatele vrtů podle tohoto článku podle odst. 3 písm. b) byly zahrnuty do oznámení o vrtu podle článku 13.	5. Provozovatelé zajistí, aby zjištění a připomínky nezávislého posuzovatele vrtů podle tohoto článku podle odst. 3 písm. b) a rovněž odpovědi a opatření přijatá provozovatelem v reakci na zjištění nezávislého ověřovatele byly zahrnuty do oznámení o vrtu podle článku 13.
Pozměňovací návrh   66 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	7a. Komise ve spolupráci s agenturou vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam organizací uznaných za nezávislé ověřující třetí strany pro těžební zařízení v souladu s článkem 35.
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Jestliže má členský stát za to, že provozování vrtu nebo zařízení v případě havárie může mít významný negativní vliv na vody jiného členského státu, nebo jestliže o to požádá členský stát, který může být významně postižen, předá členský stát, pod jehož jurisdikcí mají tyto operace probíhat, dotčenému členskému státu relevantní informace a usiluje o přijetí společných preventivních opatření k předcházení škodám.	1. Jestliže má členský stát za to, že závažná havárie spojená s operacemi těžby ropy a zemního plynu na moři v rámci jeho jurisdikce bude pravděpodobně mít významný negativní vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo jestliže o to požádá členský stát, který může být významně postižen, předá členský stát, pod jehož jurisdikcí mají tyto operace probíhat, relevantní informace dotčenému členskému státu, Komisi a agentuře v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie.
	Na žádost dotčeného členského státu umožní členský stát, pod jehož jurisdikcí mají operace probíhat, provedení společné inspekce provozování vrtu nebo zařízení ze strany dotčených členských států a usiluje o přijetí dohodnutých společných opatření k předcházení škodám na životním prostředí a lidském zdraví.
Pozměňovací návrh   68 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Tato politika a systémy řízení bezpečnosti se vypracují v souladu s požadavky, které jsou stanoveny v příloze IV, a jasně uvádějí primární odpovědnost provozovatele za kontrolu rizik závažných nebezpečí, jež jsou výsledkem jejich činnosti.	4. Politika prevence závažných havárií a systémy řízení bezpečnosti se vypracují v souladu s minimálními požadavky, které jsou stanoveny v příloze IV, a jasně uvádějí primární odpovědnost provozovatele za kontrolu rizik závažných nebezpečí, jež jsou spojena s operacemi těžby ropy a zemního plynu na moři.
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Držitelé licencí, provozovatelé a významní dodavatelé se sídlem v Unii usilují o provádění svých operací těžby ropy a zemního plynu na moři mimo Unii v souladu se zásadami stanovenými v tomto nařízení.	6. Držitelé licencí, provozovatelé a významní dodavatelé se sídlem v Unii provádějí své operace těžby ropy a zemního plynu na moři mimo Unii v souladu s povinnostmi, kterými jsou podle tohoto článku a v souladu s články 21 a 23 vázáni. Komise předloží do 20. prosince 2013 zprávu o vhodných mechanismech, jež mají zajistit, aby společnosti se sídlem v Unii působily v celosvětovém měřítku v souladu s požadavky této směrnice.
Pozměňovací návrh   70 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 6 a a 6 b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	6a. Jestliže činnost prováděná provozovatelem bezprostředně ohrožuje lidské zdraví nebo významně zvyšuje riziko vzniku závažné havárie, provozovatelé ihned přijmou zmírňující opatření, jež jsou maximálně bezpečná a mohou zahrnovat pozastavení operací zařízení, dokud není hrozba či skutečné bezprostřední nebezpečí pod kontrolou.
	6b. Byla-li přijata opatření uvedená v odstavci 6a tohoto článku, provozovatel to neprodleně a bez narušení bezpečnosti příslušným způsobem oznámí příslušnému orgánu.
Odůvodnění
Odstavec 6a vychází z čl. 20 odst. 2 a přesouvá se do článku 18, který pojednává o reakci provozovatelů. Úpravy zohledňují skutečnost, že úplné pozastavení operací nemusí být vždy nejbezpečnější volbou a v některých případech by mohlo zvýšit riziko vzniku závažné havárie. Odstavec 6b vychází z čl. 20 odst. 3 a přesouvá se do článku 18, který pojednává o reakci provozovatelů.
Pozměňovací návrh   71 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příslušné orgány přijmou vhodná opatření, aby byla zajištěna jejich nezávislost na střetech zájmů mezi regulací bezpečnosti a ochranou životního prostředí na jedné straně a funkcemi, které se týkají hospodářského rozvoje členských států, zejména vydávání licencí k provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři a politiky v oblasti souvisejících příjmů a jejich výběru, na straně druhé.	1. Členské státy, v jejichž jurisdikci dochází k činnostem těžby ropy a zemního plynu na moři, přijmou vhodná opatření, aby byla zajištěna nezávislost příslušných orgánů na střetech zájmů mezi regulací bezpečnosti a ochranou životního prostředí na jedné straně a funkcemi, které se týkají hospodářského rozvoje členských států, zejména vydávání licencí k provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři a politiky v oblasti souvisejících příjmů a jejich výběru, na straně druhé. Příslušné orgány jsou především funkčně nezávislé na těch subjektech členských států, které jsou odpovědné za udělování povolení podle směrnice 94/22/ES a za stanovení politiky v oblasti souvisejících příjmů a jejich výběr.
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Jestliže z nedodržování ustanovení odstavce 1 tohoto článku vyplývá bezprostřední ohrožení lidského zdraví nebo hrozí bezprostřední významný nepříznivý vliv na bezpečnost a/nebo životní prostředí, pozastaví provozovatel operace zařízení nebo operace jeho příslušné části, dokud nebude dodržování obnoveno.	2. Jestliže k nedodržování požadavků stanovených v odstavci 1 dochází v souvislosti s činností, kterou provozuje provozovatel a jež představuje bezprostřední ohrožení lidského zdraví nebo v souvislosti s níž hrozí bezprostřední významný nepříznivý vliv na bezpečnost a/nebo životní prostředí, přijme provozovatel okamžitě zmírňující opatření, jež jsou maximálně bezpečná a mohou zahrnovat pozastavení operace zařízení, dokud není hrozba či skutečné bezprostřední nebezpečí pod kontrolou a provozovatel neprokáže, že jsou požadavky stanovené v odstavci 1 znovu plněny.
Pozměňovací návrh   73 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Byla-li přijata opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku, provozovatel to neprodleně a příslušným způsobem oznámí příslušnému orgánu.	3. Použije-li se odstavec 2, provozovatel neprodleně a příslušným způsobem oznámí příslušnému orgánu opatření, která přijal s cílem zajistit plnění požadavků stanovených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh   74 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Příslušný orgán vypracuje roční plány efektivního dohledu nad činnostmi spojenými s možností vzniku závažných nebezpečí včetně inspekcí, které jsou založeny na rizicích a věnují obzvláštní pozornost souladu s dokumenty, jež jsou mu předloženy podle článku 9 a ověřování tohoto souladu, a sleduje účinnost tohoto dohledu a přijímá veškerá nezbytná opatření pro její zlepšování.	4. Příslušné orgány vypracují a připraví roční plány efektivního dohledu nad činnostmi spojenými s možností vzniku závažných nebezpečí. Součástí těchto plánů je pravidelné sledování a inspekce těchto činností. Tyto plány jsou rovněž založeny na rizicích a věnují obzvláštní pozornost souladu se zprávami o významných rizicích, interními plány reakce na mimořádné události a oznámeními o provozování vrtu, jež jsou jim předloženy podle článku 9. Provádí se pravidelný přezkum účinnosti plánů a příslušný orgán přijímá veškerá nezbytná opatření pro jejich zlepšování.
Pozměňovací návrh   75 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Členské státy, v jejichž jurisdikci dochází k činnostem těžby ropy a zemního plynu na moři, sledují účinnost příslušného orgánu a přijímají veškerá nezbytná opatření k jeho zdokonalení.
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Příslušné orgány zavedou postupy, jež umožní příjem anonymních zpráv o bezpečnostních a/nebo environmentálních problémech v souvislosti s operacemi těžby ropy a zemního plynu na moři. Příslušné orgány rovněž zavedou postupy pro prošetření těchto zpráv při zachování anonymity dotčených osob.	1. Příslušné orgány zavedou postupy, jež umožní příjem anonymních zpráv o bezpečnostních nebo environmentálních problémech souvisejících s operacemi těžby ropy a zemního plynu na moři, na něž se vztahuje tato směrnice. Příslušné orgány rovněž zavedou postupy pro prošetření těchto zpráv a současně zajistí zachování anonymity dotčených osob. Zdroj těchto zpráv smí být znám pouze příslušným orgánům. Tyto postupy jsou přístupné i zaměstnancům zapojeným do operací mimo Unii. Příslušné orgány si o těchto postupech vyměňují informace.
Pozměňovací návrh   77 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Provozovatelé o vnitrostátních opatřeních přijatých podle odstavce 1 podrobně informují své zaměstnance a zaměstnance příslušných subdodavatelů a zajistí, aby byly informace o podávání anonymních zpráv poskytovány v rámci příslušného výcviku a oznámení.	2. Provozovatelé o vnitrostátních opatřeních zavedených příslušnými orgány podle odstavce 1 podrobně informují své zaměstnance a dodavatele a subdodavatele činné v souvislosti s operací a zaměstnance veškerých příslušných subdodavatelů a zajistí, aby byly informace o podávání anonymních zpráv poskytovány v rámci příslušného výcviku a oznámení a v pracovních smlouvách zaměstnanců.
Pozměňovací návrh   78 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy udržují aktualizované záznamy o prostředcích reakce na mimořádné události, jimiž disponují veřejné i soukromé subjekty v jejich jurisdikci. Tyto záznamy jsou zpřístupňovány dalším členským státům nebo potenciálně postiženým třetím zemím a Komisi.	3. Členské státy udržují aktualizované záznamy o prostředcích reakce na mimořádné události, jimiž disponují veřejné i soukromé subjekty v jejich jurisdikci. Tyto záznamy jsou zpřístupňovány dalším členským státům nebo potenciálně postiženým třetím zemím, agentuře a Komisi.
Pozměňovací návrh   79 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Informace podle přílohy VI jsou zpřístupňovány veřejnosti, a to bez vyžádání podle použitelných ustanovení právních předpisů Unie o přístupu k informacím o životním prostředí.	1. Informace podle článků 22 až 25 a přílohy VI jsou příslušným orgánem zpřístupňovány veřejnosti, a to bez vyžádání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
Pozměňovací návrh   80 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise prostřednictvím prováděcího opatření určí také jednotný formát zveřejnění, který umožní snadné přeshraniční porovnání údajů. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Formát zveřejnění zůstane přístupný široké veřejnosti, ale zároveň bude vypracován s cílem umožnit spolehlivé srovnání vnitrostátních operací a regulačních postupů podle tohoto článku a článku 24.	2. Komise s podporou agentury prostřednictvím prováděcího opatření určí také jednotný formát zveřejnění, který umožní snadné přeshraniční porovnání údajů. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Formát zveřejnění zůstane přístupný široké veřejnosti, ale zároveň bude vypracován s cílem umožnit spolehlivé srovnání vnitrostátních operací a regulačních postupů podle tohoto článku a článku 24.
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise jednou za dva roky zveřejní zprávy o bezpečnosti těžebních operací na moři za celou Unii na základě informací, které jí byly poskytnuty členskými státy a Evropské agenturou pro námořní bezpečnost. Při plnění tohoto úkolu jsou Komisi nápomocny členské státy v souladu s článkem 26.	3. Komise jednou za dva roky a do 31. března daného roku zveřejní zprávy o bezpečnosti těžebních operací na moři za celou Unii na základě informací, které jí byly poskytnuty členskými státy a agenturou. Při plnění tohoto úkolu je Komisi nápomocna agentura spolu s příslušnými členskými státy v souladu s článkem 26.
Pozměňovací návrh   82 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Okamžitě po vzniku závažné havárie provozovatel sdělí příslušnému orgánu relevantní informace včetně okolností, za jakých k havárii došlo, a jejích následků.	1. Okamžitě po vzniku závažné havárie provozovatel sdělí příslušnému orgánu veškeré relevantní informace včetně okolností, za jakých k havárii došlo, a jejích následků. Může-li mít havárie dopad na území (a vody) jiného členského státu, příslušný orgán členského státu, v jehož vodách nebo na jehož území k havárii došlo, neprodleně informuje příslušný orgán dotčeného členského státu a dotčenou veřejnost o havárii a opatřeních, jež jsou přijímána s cílem omezit škody na životním prostředí a lidském zdraví.
Pozměňovací návrh   83 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy provedou důkladné vyšetření závažných havárií, při nichž došlo ke značným škodám (na osobách a na životním prostředí) nebo k velkým majetkovým škodám. Zpráva o vyšetřování zahrnuje posouzení účinnosti regulace dotčeného zařízení příslušným orgánem v době, která havárii předcházela, a podle potřeby doporučení odpovídajících změn v příslušných regulačních postupech.	2. Členské státy provedou důkladné vyšetření závažných havárií, při nichž došlo ke značným škodám (na osobách a na životním prostředí) nebo k velkým majetkovým škodám. Zpráva o vyšetřování zahrnuje posouzení účinnosti dohledu nad dotčeným zařízením vykonávaného příslušným orgánem v době, která havárii předcházela, a podle potřeby doporučení odpovídajících změn v příslušných regulačních postupech.
Pozměňovací návrh   84 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Souhrn zprávy o vyšetřování vypracovaný podle odstavce 2 tohoto článku se zpřístupní Komisi po ukončení vyšetřování nebo po ukončení právního řízení podle toho, co nastane později. Zvláštní verze zprávy, která zohlední možná právní omezení, se zveřejní v souladu s články 22 a 23.	3. Souhrn zprávy o vyšetřování a zprávy o posouzení vypracovaný podle odstavce 2 tohoto článku se zpřístupní Komisi po ukončení vyšetřování nebo po ukončení právního řízení podle toho, co nastane později. V závislosti na možných právních omezeních se zveřejní verze zprávy obsahující informace podle přílohy VI. Informace o životním prostředí zahrnuté do této zprávy jsou v souladu se směrnicí 2003/4/ES.
Pozměňovací návrh   85 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Po provedení vyšetřování podle odstavce 2 příslušný orgán realizuje veškerá doporučení, jež vyplynula z vyšetřování a jejichž provedení je v jeho pravomoci.	(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh   86 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. V souladu s odstavcem 2, nebo aby umožnil účast veřejnosti podle článku 5, dodá provozovatel příslušnému orgánu a zpřístupní veřejnosti verzi dokumentu, která neobsahuje důvěrné informace.	3. V souladu s odstavcem 2, nebo aby umožnil účast veřejnosti podle článku 5, předloží provozovatel příslušnému orgánu a zpřístupní veřejnosti verzi požadovaného dokumentu, která neobsahuje důvěrné informace.
Pozměňovací návrh   87 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise v úzké spolupráci s členskými státy podporuje spolupráci s třetími zeměmi, které provádějí operace těžby ropy a zemního plynu na moři ve stejných námořních regionech jako členské státy, a to případně i v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí.	1. Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijme opatření, aby zajistila spolupráci s třetími zeměmi, které provádějí operace těžby ropy a zemního plynu na moři ve stejných námořních regionech jako členské státy, a to případně i v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí nebo jiných mechanismů mezinárodní spolupráce.
Pozměňovací návrh   88 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise na vhodných celosvětových a regionálních fórech, včetně fór souvisejících s arktickými vodami, prosazuje vysokou úroveň standardů bezpečnosti při těžbě ropy a zemního plynu na moři.	3. Komise na vhodných celosvětových a regionálních fórech prosazuje vysokou úroveň standardů bezpečnosti při těžbě ropy a zemního plynu na moři. Vznese proto na odpovídajících místech žádosti s cílem dosáhnout zavedení moratoria na činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři v arktických vodách. Komise rovněž využívá politiky sousedství EU jako nástroje k prosazování nejvyšších standardů bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
Odůvodnění
Komise považuje možnost závažné havárie na moři za závažné riziko. Taková rizika jsou v arktických vodách mnohem větší, neboť podniky nemají žádné zkušenosti s vrtnými pracemi v této oblasti. Následky havárie v polárním moři by byly katastrofální a nezvladatelné. Únik ropy by nebylo možné odstranit, dokud by nedošlo k tání ledu. EU by proto měla důrazně trvat na zavedení moratoria.
Pozměňovací návrh   89 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
a) byly uvedeny do chodu za účelem zadržení začínající závažné havárie na zařízení nebo ve výlučné zóně, kterou zřídil členský stát do určité vzdálenosti od zařízení nebo podmořské vrtné hlavice;	a) byly uvedeny do chodu s cílem zabránit rozšíření nebo omezit následky havárie v souvislosti s operacemi těžby ropy a zemního plynu na moři ve výlučné zóně, kterou zřídil členský stát do určité vzdálenosti od zařízení, podmořské vrtné hlavice nebo potrubí;
Pozměňovací návrh   90 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Provozovatel pravidelně testuje účinnost interních plánů reakce na mimořádné události.	5. Provozovatel každoročně testuje interní plán reakce na mimořádné události, aby prokázal účinnost svého vybavení a kapacit pro reakci s cílem zaručit vysokou míru bezpečnosti a výkonnosti při evakuaci, omezování dopadů a kontrole, obnově, odstraňování následků a likvidaci.
Pozměňovací návrh   91 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy vypracovávají externí plány pro mimořádně události, které zahrnují všechna zařízení v oblasti ropy a zemního plynu na moři a všechny oblasti, které mohou být postiženy, v jejich jurisdikci.	1. Členské státy vypracovávají externí plány reakce na mimořádné události, které zahrnují všechna zařízení v oblasti ropy a zemního plynu na moři či propojenou infrastrukturu a všechny oblasti, které mohou být postiženy, v jejich jurisdikci. Externí plány reakce na mimořádné události upřesňují úlohu provozovatelů při externí reakci na mimořádné události a jejich odpovědnost v souvislosti s náklady na externí reakci na mimořádné události.
Pozměňovací návrh   92 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Externí plány reakce na mimořádné události se vypracovávají ve spolupráci s příslušnými provozovateli, případně s držiteli licencí, a v souladu s interními plány reakce na mimořádné události pro zařízení umístěná a plánovaná v dotyčné oblasti. Zohledňuje se každá aktualizace interních plánů, kterou oznámí provozovatel.	2. Externí plány reakce na mimořádné události se vypracovávají ve spolupráci s příslušnými provozovateli, případně s držiteli licencí, a v souladu s aktuálními interními plány reakce na mimořádné události pro stávající nebo plánovaná zařízení umístěná v dotyčné oblasti či pro propojenou infrastrukturu v této oblasti. Zohledňuje se každá aktualizace interních plánů, kterou oznámí provozovatel.
Pozměňovací návrh   93 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby dosáhly vysoké úrovně kompatibility a interoperability vybavení a odborných poznatků pro reakci mezi všemi členskými státy v dané geografické oblasti, případně i mimo ni. Členské státy povzbuzují odvětví, aby rozvíjelo kompatibilní nástroje pro reakci v duchu tohoto odstavce.	4. Členské státy, v jejichž jurisdikci dochází k činnostem těžby ropy a zemního plynu na moři, přijmou veškerá vhodná opatření, aby dosáhly vysoké úrovně kompatibility a interoperability vybavení a odborných poznatků pro reakci mezi všemi členskými státy v dané geografické oblasti, případně i mimo ni. Dotčené členské státy povzbuzují odvětví, aby rozvíjelo kompatibilní vybavení a služby pro reakci v duchu tohoto odstavce.
Pozměňovací návrh   94 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Členské státy udržují aktualizované záznamy o prostředcích reakce na mimořádné události, jimiž disponují veřejné i soukromé subjekty na jejich území nebo v jejich jurisdikci. Tyto záznamy se zpřístupňují ostatním členským státům, na základě vzájemnosti sousedním třetím zemím, a Komisi.	6. Členské státy udržují aktualizované záznamy o prostředcích reakce na mimořádné události, jimiž disponují veřejné i soukromé subjekty na jejich území nebo v jejich jurisdikci. Tyto záznamy se na požádání zpřístupňují ostatním členským státům a Komisi a na základě vzájemnosti sousedním třetím zemím.
Pozměňovací návrh   95 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Provozovatel okamžitě oznámí příslušnému orgánu závažnou havárii nebo situaci, kdy hrozí bezprostřední riziko vzniku závažné havárie. Příslušné orgány jsou v případě potřeby dotčenému provozovateli nápomocny, aby se zamezilo zvýšení rizika nebo rozšíření havárie.	1. Provozovatel okamžitě oznámí příslušným orgánům závažnou havárii, včetně jejího vzniku a případných dopadů na životní prostředí a lidské životy a zdraví, nebo situaci, kdy hrozí bezprostřední riziko vzniku závažné havárie. Příslušné orgány jsou v případě potřeby dotčenému provozovateli nápomocny, aby se zamezilo zvýšení rizika nebo rozšíření havárie. V oznámení se uvádějí okolnosti havárie a její předpokládané následky.
Pozměňovací návrh   96 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. V případě havárie příslušné orgány ve spolupráci s dotčenými provozovateli přijímají veškerá nezbytná opatření, aby zabránily rozšíření havárie a zmírnily její následky.	2. V případě závažné havárie provozovatel ve spolupráci s dotčenými provozovateli přijímá veškerá nezbytná opatření, aby zabránil rozšíření havárie a zmírnil její následky. Provozovateli mohou poskytnout pomoc příslušné orgány, jež mohou zajistit dodatečné zdroje.
Pozměňovací návrh   97 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Jestliže lze předpokládat, že havárie při těžbě ropy a zemního plynu na moři bude mít přeshraniční dopady, členské státy o tom vyrozumí Komisi a členské státy, jež mohou být postiženy, nebo na základě vzájemnosti třetí země, a zjištěná rizika zohlední při přípravě externího plánu pro mimořádné události. Dotčené členské státy koordinují své plány pro mimořádné situace s cílem usnadnit společnou reakci na vzniklou havárii.	1. Jestliže lze předpokládat, že havárie při těžbě ropy a zemního plynu na moři bude mít přeshraniční dopady, dotčené členské státy o tom vyrozumí Komisi a členské státy, jež mohou být postiženy, nebo na základě vzájemnosti třetí země a zjištěná rizika zohlední při přípravě externího plánu reakce na mimořádné události. Dotčené členské státy koordinují své plány reakce na mimořádné události s cílem usnadnit společnou reakci na vzniklou havárii. Jestliže lze předpokládat, že havárie při těžbě ropy a zemního plynu na pevnině bude mít přeshraniční dopady, které představují rizika pro třetí země, členské státy o tom vyrozumí Komisi a na základě vzájemnosti třetí země.
Pozměňovací návrh   98 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Členské státy koordinují opatření týkající se oblastí za hranicemi Unie, aby zamezily možným negativním dopadům operací v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.	2. Dotčené členské státy koordinují opatření týkající se oblastí za hranicemi Unie, aby zamezily možným negativním dopadům operací v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři.
Pozměňovací návrh   99 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Členské státy pravidelně testují svou připravenost efektivně reagovat na havárie ve spolupráci s členskými státy, jež mohou být postiženy, příslušnými agenturami EU nebo třetími zeměmi. Komise může přispívat k činnostem zaměřeným na zkoušky přeshraničních mechanismů reakce na mimořádné události a mechanismů reakce Unie.	3. Dotčené členské státy pravidelně testují svou připravenost efektivně reagovat na havárie ve spolupráci s dalšími členskými státy, jež mohou být postiženy, příslušnými agenturami EU nebo sousedními třetími zeměmi. Komise může přispívat k činnostem zaměřeným na zkoušky přeshraničních mechanismů reakce na mimořádné události a mechanismů reakce Unie.
Pozměňovací návrh   100 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. V případě závažné havárie nebo bezprostřední hrozby takové havárie, které má nebo může mít přeshraniční vliv, členský stát, v jehož jurisdikci k mimořádné události došlo, neprodleně vyrozumí Komisi a členské státy, které mohou být touto mimořádnou událostí postiženy.	4. V případě závažné havárie nebo bezprostřední hrozby takové havárie, která má nebo může mít přeshraniční vliv, členský stát, v jehož jurisdikci k mimořádné události došlo, neprodleně vyrozumí členské státy nebo třetí země, které mohou být touto mimořádnou událostí postiženy, a Komisi.
Pozměňovací návrh   101 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 1 Směrnice 2004/35/ES Čl. 2 – bod 1 – písm. b – podbod ii
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh ii) stav prostředí dotčených mořských vod, jak je vymezen směrnicí 2008/56/ES, pokud konkrétní aspekty stavu mořského prostředí již nejsou upraveny směrnicí 2000/60/ES; ii) stav prostředí dotčených mořských vod, jak je vymezen v čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/56/ES, pokud konkrétní aspekty stavu mořského prostředí již nejsou upraveny směrnicí 2000/60/ES;
Pozměňovací návrh   102 Návrh nařízení Článek 37 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 37a
	Změna směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí1
	Směrnice 2008/99/ES se mění takto:
	1) V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
	„h) každé jednání, které způsobí významné poškození stanoviště v chráněné lokalitě, včetně závažné havárie vzniklé v důsledku operací těžby ropy a zemního plynu na moři;“
	„j) závažná havárie mající za následek znečištění ropou.“
	2) V příloze A se doplňuje nová odrážka, která zní:
	„– nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XX o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři“,
	„– směrnice Evropského parlamentu a Rady XX/XX/EU o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři“.
	____________
	1 Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.
Pozměňovací návrh   103 Návrh nařízení Příloha 2 – odst. - 1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Požadavky na informace stanovené v této příloze jsou minimálními požadavky. Příslušné orgány vezmou v úvahu vývoj osvědčených postupů a mohou kdykoli požadovat další informace, aby zohlednily související věcné a technické změny či změny ve vybavení, k nimž bude případně nutné přihlédnout.
Pozměňovací návrh   104 Návrh nařízení Příloha 2 – část 1 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) Název a adresu provozovatele zařízení.	1) Název a adresu provozovatele zařízení, a pokud se provozovatel liší od vlastníka, i název a adresu vlastníka zařízení.
Pozměňovací návrh   105 Návrh nařízení Příloha 2 – část 1 – bod 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5) Popis zařízení a podmínek v jeho předpokládaném umístění.	5) Popis zařízení a podmínek v jeho předpokládaném umístění, včetně všech možných fyzických, zeměpisných, meteorologických nebo environmentálních omezení pro činnosti na tomto místě.
Pozměňovací návrh   106 Návrh nařízení Příloha 2 – část 2 – bod 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4) Důkaz, že byla identifikována všechna významná rizika, posouzena jejich pravděpodobnost a důsledky a že příslušná kontrolní opatření jsou vhodná k tomu, aby omezila rizika události závažného nebezpečí pro osoby a životní prostředí na přijatelnou míru.	4) Důkaz, že byla identifikována všechna významná rizika nebezpečí, posouzena jejich pravděpodobnost a důsledky a že příslušná kontrolní opatření, včetně prvků zásadních pro bezpečnost, jsou a budou nadále vhodná k tomu, aby omezila rizika události závažného nebezpečí pro osoby a životní prostředí na únosnou míru.
Pozměňovací návrh   107 Návrh nařízení Příloha 2 – část 2 – bod 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
13) Popis aspektů životního prostředí, jež by pravděpodobně byly významně postiženy, posouzení identifikovaných potenciálních důsledků pro životní prostředí, zejména úniků znečišťujících látek do životního prostředí, a popis technických i netechnických opatření plánovaných pro prevenci, snížení nebo kompenzaci těchto úniků, včetně sledování.	13) Popis aspektů životního prostředí, jež by pravděpodobně byly postiženy, posouzení identifikovaných potenciálních důsledků pro životní prostředí, zejména úniků chemických a jiných nebezpečných a znečišťujících látek do životního prostředí, a popis technických i netechnických opatření plánovaných pro prevenci, snížení nebo kompenzaci těchto úniků, včetně sledování.
Pozměňovací návrh   108 Návrh nařízení Příloha 2 – část 3 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1) Název a adresu provozovatele zařízení.	1) Název a adresu provozovatele zařízení, a pokud se provozovatel liší od vlastníka, i název a adresu vlastníka zařízení.
Pozměňovací návrh   109 Návrh nařízení Příloha 2 – část 3 – bod 14
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
14) Popis aspektů životního prostředí, jež by pravděpodobně byly významně postiženy, posouzení identifikovaných potenciálních důsledků pro životní prostředí, zejména úniků znečišťujících látek do životního prostředí, a popis technických i netechnických opatření plánovaných pro prevenci, snížení nebo kompenzaci těchto úniků, včetně sledování.	14) Popis aspektů životního prostředí, jež by pravděpodobně byly významně postiženy, posouzení identifikovaných potenciálních důsledků pro životní prostředí, zejména úniků chemických a jiných nebezpečných a znečišťujících látek do životního prostředí, a popis technických i netechnických opatření plánovaných pro prevenci, snížení nebo kompenzaci těchto úniků, včetně sledování.
Pozměňovací návrh   110 Návrh nařízení Příloha 2 – část 4 – bod 11 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) údaje o podmínkách životního prostředí, které byly zohledněny v rámci interního plánu reakce na mimořádné události pro zařízení;	b) údaje o podmínkách životního prostředí, které byly zahrnuty do interního plánu reakce na mimořádné události pro zařízení;
Pozměňovací návrh   111 Návrh nařízení Příloha 2 – část 4 – bod 11 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) údaje o ustanoveních pro reakci na mimořádné události, včetně případu závažné havárie s dopadem na životní prostředí, které nejsou popsány ve zprávě o významných rizicích, a	c) údaje o ustanoveních pro reakci na mimořádné události, včetně případu závažné havárie nebo události s dopadem na životní prostředí nebo lidské zdraví, které nejsou popsány ve zprávě o významných rizicích, a
Pozměňovací návrh   112 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – odst. 1 – písm. - a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-a) je nezávislým právním subjektem;
Pozměňovací návrh   113 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – odst. 1 – písm. - a a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-aa) nezávislá třetí strana není ve střetu zájmů s provozovatelem zařízení nebo provozovatelem vrtu;
Pozměňovací návrh   114 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – odst. 1 – písm. - a b (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-ab) nezávislá třetí strana ani osoby, které jí poskytují podporu, nemají na operacích, jež mají být prováděny provozovatelem, žádný obchodní či finanční zájem;
Pozměňovací návrh   115 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – odst. 1 – písm. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) je dostatečně nezávislá na systému řízení, který nese nebo nesl odpovědnost za jakýkoli aspekt součásti nezávislého režimu ověřování nebo zkoumání vrtu, aby bylo zajištěno, že bude objektivní při výkonu své funkce v tomto režimu;	b) je nezávislá na systému řízení, který nese nebo nesl odpovědnost za jakýkoli aspekt součásti nezávislého režimu ověřování nebo zkoumání vrtu, aby bylo zajištěno, že bude objektivní při výkonu své funkce v tomto režimu;
Pozměňovací návrh   116 Návrh nařízení Příloha 2 – část 6 – bod 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Název a adresu provozovatele zařízení.	1. Název a adresu provozovatele zařízení, a pokud se provozovatel liší od vlastníka, i název a adresu vlastníka zařízení.
Pozměňovací návrh   117 Návrh nařízení Příloha 3 – odst. 3 – písm. i
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
i) posouzení dostupnosti vybavení pro nouzovou reakci a adekvátnosti postupů pro jeho účinné nasazení;	i) posouzení dostupnosti, dostatečnosti, přiměřenosti a řádného fungování vybavení pro nouzovou reakci a adekvátnosti postupů pro jeho účinné nasazení, případně včetně analýzy nedostatečné reakce na únik ropy;
Pozměňovací návrh   118 Návrh nařízení Příloha 3 – odst. 3 – písm. i a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ia) posouzení účinnosti prostředků provozovatele pro reakci na mimořádné události, včetně jejich použití v případě nejhoršího možného úniku látky a účinnosti při obnově.
Pozměňovací návrh   119 Návrh nařízení Příloha 4 – odst. -1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Ustanovení uvedená v této příloze jsou minimálními ustanoveními. Příslušné orgány vezmou v úvahu vývoj osvědčených postupů a mohou od provozovatelů kdykoli požadovat plnění dalších ustanovení, aby zajistily, že lze v případě potřeby zohlednit související věcné a technické změny či změny ve vybavení.
Pozměňovací návrh   120 Návrh nařízení Příloha 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Provozovatelé zajistí, aby nebezpečné látky byly vždy uchovány v potrubích, nádobách a systémech určených k jejich bezpečnému uchování. Kromě toho provozovatelé zajistí, aby žádné jednotlivé selhání opatření proti úniku těchto látek nemohlo vést ke vzniku závažného nebezpečí.	4. Provozovatelé zajistí, aby chemické a jiné nebezpečné látky byly vždy uchovány v potrubích, nádobách a systémech určených k jejich bezpečnému uchování. Kromě toho provozovatelé zajistí, aby žádné jednotlivé selhání opatření proti úniku těchto látek nemohlo vést ke vzniku závažného nebezpečí s dopadem zejména na životní prostředí a lidské životy nebo zdraví.
Pozměňovací návrh   121 Návrh nařízení Příloha 5 – odst. - 1 (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Požadavky stanovené v této příloze jsou minimálními požadavky. Příslušné orgány vezmou v úvahu vývoj osvědčených postupů a mohou kdykoli zavést další požadavky, aby zajistily, že lze v případě potřeby zohlednit související věcné a technické změny či změny ve vybavení.
Pozměňovací návrh   122 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 1 – písm. c a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ca) scénář nejhoršího možného úniku látky, včetně potenciálního denního objemu, trajektorie a zasažených oblastí. Součástí tohoto scénáře musí být také informace o případné reakci a možné prodlevě v mimořádných provozních podmínkách v souvislosti se scénářem nejhoršího možného úniku látky;
Pozměňovací návrh   123 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 1 – písm. e
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
e) popis dostupného vybavení a zdrojů;	e) popis dostupného vybavení a zdrojů, včetně vybavení a zdrojů pro zastavení veškerých případných úniků látek;
Pozměňovací návrh   124 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ea) doklad o předběžných posouzeních veškerých chemických látek používaných jako dispergační činidla, jež byla provedena s cílem minimalizovat dopady na veřejné zdraví a další škody na životním prostředí;
Pozměňovací návrh   125 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 1 – písm. g
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
g) opatření zajišťující součinnost s nápravnými opatřeními popsanými ve zprávě o významných rizicích, například podle popisu v oddíle 2 bodě 7) a v oddíle 3 bodě 7) přílohy II pro zajištění dobrých vyhlídek na přežití osob na zařízení při závažné havárii;	g) opatření zajišťující součinnost s nápravnými opatřeními popsanými ve zprávě o významných rizicích, například podle popisu v oddíle 2 bodě 7) a v oddíle 3 bodě 7) přílohy II, s cílem omezit škody na životním prostředí na minimum a zajistit dobré vyhlídky na přežití osobám, které se při závažné havárii na zařízení nacházejí;
Pozměňovací návrh   126 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 1 – písm. i a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	ia) odhad nedostatečné reakce na únik ropy, vyjádřený jako procento času, a popis provozních omezení na dotyčných zařízeních. Tato analýza nedostatečné reakce zahrnuje propočet provozních omezení systémů pro reakci na úniky látky umožňujících maximální reakci pro určitý soubor environmentálních a bezpečnostních faktorů a analýzu četnosti, délky trvání a časového rozvržení podmínek, které by znemožnily reakci v určité lokalitě. Environmentální podmínky, které se v rámci propočtu reakce zváží, zahrnují:
	i) počasí, včetně větru, viditelnosti, srážek a teploty;
	ii) stavy moře, příliv a odliv a mořské proudy;
	iii) výskyt ledu a naplavenin;
	iv) hodiny denního světla;
	v) další známé environmentální podmínky, které by mohly mít vliv na účinnost vybavení pro reakci nebo na celkovou účinnost úsilí v rámci dané reakce;
Pozměňovací návrh   127 Návrh nařízení Příloha 5 – část 1 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Provozovatelé pravidelně testují své plány reakce na mimořádné události, aby prokázali účinnost svého vybavení a kapacit pro reakci, a zaručili tak vysokou míru bezpečnosti a výkonnosti při provádění evakuace, omezování dopadů a kontroly, obnově, odstraňování následků a likvidaci.
Pozměňovací návrh   128 Návrh nařízení Příloha 5 – část 2 – odst. 2 – písm. d a (nové)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	da) doklad o předběžném posouzení vlivu veškerých chemických látek, jež mají být používány jako dispergační činidla, na životní prostředí a zdraví;

POSTUP

Název	Zajištění bezpečnosti činností týkajících se průzkumu a produkce ropy a zemního plynu na moři
Referenční údaje	COM(2011)0688 – C7-0392/2011 – 2011/0309(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ENVI 17.11.2011
Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání	24.5.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Justas Vincas Paleckis 10.1.2012
Projednání ve výboru	10.7.2012	6.9.2012
Datum přijetí	19.9.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	55 10 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Martina Anderson, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Lajos Bokros, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Nessa Childers, Tadeusz Cymański, Esther de Lange, Bas Eickhout, Edite Estrela, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Matthias Groote, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Kārlis Šadurskis, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Margrete Auken, Nikos Chrysogelos, José Manuel Fernandes, Gaston Franco, Justas Vincas Paleckis, Michèle Rivasi, Marita Ulvskog, Kathleen Van Brempt, Andrea Zanoni
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Andrzej Grzyb, Jacek Włosowicz, Inês Cristina Zuber

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (19. 9. 2012)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři
(COM(2011)0688 – C7‑0392/2011 – 2011/0309(COD))

Navrhovatelka(*): Eva Lichtenberger

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhované nařízení o bezpečnosti činností vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři (2011/0309(COD)) je velmi významným právním předpisem, jedinečnou šancí, jak by se EU mohla vypořádat s vážnými nedostatky, a především jak by mohla vytvořit skutečnou kulturu bezpečnosti EU. Navrhovatelka stanoviska souhlasí s tím, že nařízení je vhodné, jelikož jeho právní základ zaručí důsledné, rychlé a přímé uplatňování v celé Evropě. Tím, že se zajistí rovné podmínky a omezí se prostor pro vnitrostátní či regionální výklady tohoto nařízení, může být účinně dosaženo požadovaného cíle nařízení, což nakonec přinese prospěch danému odvětví, vnitrostátním orgánům veřejné správy a občanům EU. Navrhovatelka je však přesvědčena, že by měla být provedena komplexnější reforma a zavedena přísnější opatření pro rizikové činnosti. Co se týče volby možnosti politiky, měl by být sledován institucionalizovanější přístup, který by vedl k posílení evropské role v otázce dohledu nad těžbou ropy a zemního plynu na moři (možnost politiky 3), a to především prostřednictvím Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA). V tomto ohledu by role agentury neměla být omezena pouze na reakce na mimořádné události. Evropa by naopak měla zhodnotit zkušenosti agentury EMSA v oblasti prevence úniků ropy (audity, zjišťování, inspekce a odborná příprava) a sledování řádného uplatňování předpisů EU. Z obecnějšího hlediska navrhovatelka stanoviska vyzývá Evropský parlament jakožto spolutvůrce právních předpisů, aby vyvážil dané znění s ohledem na pobřežní komunity, pracovníky a environmentální problémy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Článek 191 Smlouvy o fungování EU stanoví cíle zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a stanoví povinnost zaměřit se ve všech činnostech Unie na vysokou úroveň ochrany založené na zásadách předběžné opatrnosti a prevence a na uvážlivém a racionálním využívání přírodních zdrojů.	(1) Článek 191 Smlouvy o fungování EU stanoví cíle zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a stanoví povinnost zaměřit se ve všech činnostech Unie na vysokou úroveň ochrany založené na zásadách předběžné opatrnosti a prevence a na uvážlivém a racionálním využívání přírodních zdrojů. V souladu s čl. 191 odst. 2 se plná odpovědnost v souvislosti s jakýmikoli škodami vzniklými v důsledků činností podle tohoto nařízení řídí zásadou „znečišťovatel platí“.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(2) Cílem tohoto nařízení je snížit výskyt závažných havárií spojených s činnostmi v oblasti ropy a zemního plynu na moři a omezit jejich důsledky, a zvýšit tak ochranu mořského prostředí a ekonomik pobřežních států před znečištěním, vytvořit minimální podmínky pro bezpečné vyhledávání, průzkum a využívání ropy a zemního plynu a zároveň omezit možná narušení vlastní výroby energie v Unii a zlepšit mechanismy reakce pro případ havárie.	(2) Cílem tohoto nařízení je snížit výskyt závažných havárií spojených s činnostmi v oblasti ropy a zemního plynu na moři, předcházet jim a omezit jejich důsledky, a zvýšit tak ochranu mořského prostředí a ekonomik pobřežních států před znečištěním, vytvořit minimální podmínky pro bezpečné vyhledávání, průzkum a využívání ropy a zemního plynu a zároveň omezit možná narušení vlastní výroby energie v Unii a zlepšit mechanismy reakce pro případ havárie.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(8) Stávající roztříštěnost regulačního rámce, který upravuje bezpečnost těžebních činností na moři v Evropě, a stávající bezpečnostní postupy v rámci odvětví neposkytují dostatečnou jistotu, že rizika havárií na moři jsou v celé Unii snížena na minimum a že v případě havárie ve vodách Unie by následovala včasná a nejúčinnější reakce. Při stávajících režimech odpovědnosti nemusí zodpovědná strana být vždy jasně identifikovatelná a/nebo nemusí být schopna nebo povinna uhradit veškeré náklady na nápravu škody, kterou způsobila.	(8) Stávající roztříštěnost regulačního rámce, který upravuje bezpečnost těžebních činností na moři v Evropě, a stávající bezpečnostní postupy v rámci odvětví neposkytují dostatečnou jistotu, že rizika havárií na moři jsou v celé Unii snížena na minimum a že v případě havárie ve vodách Unie by následovala včasná a nejúčinnější reakce. Je třeba zajistit, aby při stávajících režimech odpovědnosti byla zodpovědná strana vždy jasně identifikovatelná před započetím operací a aby byla schopna uhradit veškeré náklady na nápravu škody, kterou způsobila, a to případně prostřednictvím systémů vzájemného odškodnění.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Je třeba vyjasnit, že držitelé povolení pro výkon těžebních činností na moři podle směrnice 94/22/ES jsou také potenciálními odpovědnými „provozovateli“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a že nemusí být oprávněni přenést tuto svou odpovědnost v tomto ohledu na třetí strany, s nimiž uzavřou smlouvu.	(10) Je třeba vyjasnit, že držitel povolení pro výkon těžebních činností na moři podle směrnice 94/22/ES je také odpovědným „provozovatelem“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a že není oprávněn přenést tuto svou odpovědnost v tomto ohledu na třetí strany, s nimiž uzavře smlouvu.
	S ohledem na další odpovědnost je rovněž třeba jednoznačně stanovit, kdo představuje odpovědnou stranu ještě před započetím těžebních činností na moři.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(48) Vzhledem k tomu, že žádné nástroje finančního zajištění, a to ani systémy sdílení rizika, nemohou zvládnout všechny případné následky mimořádně závažných havárií, Komise by měla pokračovat v dalších analýzách a studiích vhodných opatření, aby bylo možné zajistit dostatečně silný režim odpovědnosti za škody spojené s činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, požadavky na finanční způsobilost včetně dostupnosti vhodných nástrojů finančního zajištění nebo jiná opatření.	(48) Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé v rámci své jurisdikce prokázali schopnost nést následky související se škodami, které byly způsobeny jejich činnostmi, tím, že poskytují finanční zajištění, a měly by rozhodnout, jaké nástroje (např. fondy, bankovní záruky, pojištění nebo sdílení rizika) jsou pro tento účel vhodné. Vzhledem k tomu, že žádné nástroje finančního zajištění, a to ani systémy sdílení rizika, nemohou zvládnout všechny případné následky mimořádně závažných havárií, Komise by měla pokračovat v dalších analýzách a studiích vhodných opatření, aby bylo možné zajistit silný režim odpovědnosti za škody spojené s činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři a požadavky na finanční způsobilost včetně lepší dostupnosti nástrojů a opatření finančního zajištění.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Obzvlášť při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení k provozování činnosti v oblasti ropy a zemního plynu na moři, je třeba věnovat náležitou pozornost rizikům, nebezpečím a jakýmkoli dalším informacím souvisejícím s dotčenou oblastí a příslušné fázi činností průzkumu a těžby a také finanční způsobilosti žadatelů, včetně finančního zajištění a způsobilosti nést odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí.	2. Obzvlášť při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení k provozování činnosti v oblasti ropy a zemního plynu na moři, je třeba věnovat náležitou pozornost rizikům, nebezpečím a jakýmkoli dalším informacím souvisejícím s dotčenou licenční oblastí a příslušné fázi činností průzkumu a těžby a také finanční způsobilosti žadatelů, včetně finančního zajištění a způsobilosti nést veškerou odpovědnost, která potenciálně vyplývá z příslušných činností v oblasti ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí. Je třeba zohlednit rovněž havárie nebo události, u nichž byla žadateli prokázána jeho odpovědnost nebo nedbalost, včetně transparentnosti a účinnosti jakýchkoli opatření týkajících se reakcí na tyto události.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2a. Žadatel prokáže, že poskytl náležité finanční zajištění s cílem nést veškerou odpovědnost, která vyplývá z jeho činností těžby ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí. Toto finanční zajištění musí být platné a účinné před zahájením provozování vrtu.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	2b. Členské státy zajistí, aby licenční orgán nevydal povolení, pokud žadatel neprokáže, že bylo nebo bude prostřednictvím finančního zajištění učiněno náležité opatření na základě ujednání, o nichž rozhodnou členské státy, a to s cílem nést odpovědnost za následky, které vyplývají z jeho činností v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, zvláště pak odpovědnost za škody na životním prostředí. Toto finanční zajištění musí být platné a účinné před zahájením provozování vrtu.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Licenční orgány podle směrnice 94/22/ES při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, zohledňují rizika, nebezpečí a veškeré další relevantní informace spojené s příslušným umístěním a s konkrétní fází průzkumných a těžebních operací.	4. Licenční orgány podle směrnice 94/22/ES při posuzování technické a finanční způsobilosti subjektů, které žádají o povolení činnosti těžby ropy a zemního plynu na moři, zohledňují rizika, nebezpečí a veškeré další relevantní informace spojené s příslušným umístěním a s konkrétní fází průzkumných a těžebních operací. Licenční orgány zajistí, aby finanční prostředky na odpovědnost za škody poskytnuté podle odstavce 2a byly přiměřené takovým rizikům, nebezpečím a veškerým dalším relevantním informacím spojeným s příslušným umístěním a fází operací.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4a. Členské státy podporují a usnadňují vytváření udržitelných produktů finančního zajištění.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4b. Komise do [jednoho roku po přijetí nařízení] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dostupnosti produktů finančního zajištění a návrhy opatření na zjednodušení poskytování finančního zajištění podle odstavce 2a.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4c. Subjekty, které žádají o povolení k provozování činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, v plném rozsahu předloží důkazy o finanční a technické způsobilosti a jakékoli další informace související s dotčenou oblastí a příslušnou fází činností průzkumu a těžby a tyto důkazy zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	4d. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ekologicky citlivému mořskému a pobřežnímu prostředí, zejména pak ekosystémům, které hrají důležitou úlohu v přizpůsobení se změně klimatu a jejím zmírňování a jimiž jsou např. slaniska a dna s výskytem mořských řas; a chráněným mořským oblastem, např. zvláštním oblastem ochrany podle směrnice o stanovištích, zvláště chráněným oblastem podle směrnice o ochraně ptáků a chráněným mořským oblastem, na kterých se shodlo Společenství nebo dotčené členské státy v rámci mezinárodních či regionálních dohod, jejichž jsou stranami.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Držitel licence je v souladu se směrnicí 2004/35/ES odpovědný za prevenci a nápravu škod na životním prostředí, jež byly způsobeny činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři, které provádí držitel licence nebo subjekt, který se na základě smlouvy s držitelem licence podílí na provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Postupem udělení souhlasu s prováděním operací podle tohoto nařízení není dotčena odpovědnost držitele licence za škody.	Držitel licence je v souladu se směrnicí 2004/35/ES odpovědný za prevenci a nápravu škod na životním prostředí, jež byly způsobeny činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři, které provádí držitel licence nebo subjekt, který se na základě smlouvy s držitelem licence podílí na provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Postupem udělení souhlasu s prováděním operací podle tohoto nařízení se zajistí, aby se držitelé licence zaručili, že ponesou veškerou odpovědnost za vzniklé škody.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Držitel licence je v souladu se směrnicí 2004/35/ES odpovědný za prevenci a nápravu škod na životním prostředí, jež byly způsobeny činnostmi těžby ropy a zemního plynu na moři, které provádí držitel licence nebo subjekt, který se na základě smlouvy s držitelem licence podílí na provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Postupem udělení souhlasu s prováděním operací podle tohoto nařízení není dotčena odpovědnost držitele licence za škody.	1. Držitel licence - považovaný za provozovatele podle definice tohoto nařízení- je v souladu se směrnicí 2004/35/ES odpovědný za prevenci a nápravu škod na životním prostředí , jež byly způsobeny operacemi v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, které provádí držitel licence nebo provozovatel, který se na základě smlouvy s držitelem licence podílí na provádění činností těžby ropy a zemního plynu na moři. Postupem udělení souhlasu s prováděním operací podle tohoto nařízení není dotčena odpovědnost držitele licence za škody.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Článek 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 8a
	Kontrola bezpečnosti na moři prováděná agenturou
	1. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), dále jen „agentura“, Komisi a členským státům poskytuje technickou a vědeckou pomoc, aby se zajistila minimalizace rizika a řádné uplatňování právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti činností těžby ropy a zemního plynu na moři.
	2. Agentura provádí přezkum povolení udělených podle tohoto nařízení, kontrolu příslušných orgánů a dohled nad inspekcemi a rovněž opatřeními členských států pro reakci na mimořádné události.
	3. Agentura má navíc tyto povinnosti:
	i) pomáhá členským státům a Komisi při zjišťování a sledování rozsahu úniku ropy a jeho dopadu na životní prostředí a bezpečnostních rizik vyplývajících ze zařízení nebo plavidel provozovaných v jejich okolí;
	ii) pomáhá členským státům s přípravou a prováděním krizových plánů reakce na závažné havárie, zejména v případě přeshraničních dopadů, včetně případů přeshraničních dopadů mimo vody Unie;
	iii) pomáhá členským státům s nápravou a odstraňováním škod a koordinuje přeshraniční reakce na mimořádné události po závažných haváriích, včetně případů, kdy dochází k přeshraničním dopadům mimo vody Unie;
	iiii) pomáhá členským státům při vyšetřování havárií, při nichž jsou dotčena zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu na moři, včetně přezkoumávání nápravných opatření.
	Agentura podporuje vysokou úroveň bezpečnostních norem a osvědčené postupy při těžbě ropy a zemního plynu na moři na mezinárodní úrovni, a činí tak prostřednictvím vhodných regionálních a celosvětových fór.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 2 a 5 přílohy II.	1. Zpráva o významných rizicích pro těžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 2 a 5 přílohy II a předkládá důkazy o tom, že byla zohledněna stanoviska zástupců zaměstnanců a ekologických skupin.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 3 a 5 přílohy II,.	1. Zpráva o významných rizicích pro netěžební zařízení obsahuje údaje uvedené v oddílech 3 a 5 přílohy II a předkládá důkazy o tom, že byla zohledněna stanoviska zástupců zaměstnanců a ekologických skupin.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Komise, Fórum orgánů dohledu na pobřežními vodami Unie a příslušné orgány spolupracují s dalšími mezinárodními fóry a provozovateli z Unie, aby podpořili uplatňování co nejvyšších bezpečnostních a environmentálních norem v globálním měřítku.
Odůvodnění
Existují závažné problémy s prosazováním požadavku, aby se společnosti se sídlem v EU, které fungují po celém světě, řídily normami EU, zejména s ohledem na to, že provozovatelé musí dodržovat právní rámec země/jurisdikce, v níž provádějí činnost. Provozovatelé nicméně musí zajistit, aby používali uznané osvědčené postupy v rámci všech svých činností, a současně dodržovat místní právní rámce, na což musí důsledně dohlížet Komise a Fórum orgánů dohledu na pobřežními vodami EU.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
5. Provozovatel pravidelně testuje účinnost interních plánů reakce na mimořádné události.	5. Provozovatel zpřístupní veřejnosti interní plány reakce na mimořádné události, včetně výsledků testů účinnosti zaměřených na schopnost reakce.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Externí plány reakce na mimořádné události se vypracovávají v souladu s ustanoveními přílohy I a V a jsou zpřístupněny Komisi a případně i veřejnosti.	3. Externí plány reakce na mimořádné události se vypracovávají v souladu s ustanoveními přílohy I a V a jsou zpřístupněny Komisi a případně i veřejnosti, přičemž jsou patřičně zohledněny požadavky v oblasti ochrany údajů.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Článek 33
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Členské státy stanoví sankce pro případ porušení tohoto nařízení ze strany odvětví a přijmou veškerá opatření, která jsou nezbytná pro zajištění jejich provádění. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.	Členské státy stanoví sankce pro případ porušení tohoto nařízení ze strany odvětví a přijmou veškerá opatření, která jsou nezbytná pro zajištění jejich provádění s cílem zamezit rozdílnosti sankcí mezi regiony. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 1a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	1a. V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:
	„5a. „mořskými vodami“ se rozumí všechny vody, na které se vztahuje směrnice 2008/56/ES;“
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení Článek 37 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	Článek 37a
	Změna směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí
	1. V článku 3 se vkládá nový bod, který zní:
	„ ia) závažná havárie mající za následek znečištění ropou.“
	2. V příloze A se doplňuje nová odrážka, která zní:
	„– nařízení Evropského parlamentu a Rady č. XX/XX/EU o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři.“

POSTUP

Název	Zajištění bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a produkce ropy a zemního plynu na moři
Referenční údaje	COM(2011)0688 – C7-0392/2011 – 2011/0309(COD)
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	JURI 17.11.2011
Přidružený(é) výbor(y) - datum oznámení na zasedání	24.5.2012
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Eva Lichtenberger 19.12.2011
Projednání ve výboru	31.5.2012	10.7.2012
Datum přijetí	18.9.2012
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Rebecca Taylor, Alexandra Thein, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Piotr Borys, Eva Lichtenberger, Angelika Niebler, Dagmar Roth-Behrendt, József Szájer
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Jacek Włosowicz

POSTUP

Název	Zajištění bezpečnosti činností týkajících se průzkumu a produkce ropy a zemního plynu na moři
Referenční údaje	COM(2011)0688 – C7-0392/2011 – 2011/0309(COD)
Datum předložení EP	27.10.2011
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 17.11.2011
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 17.11.2011	EMPL 17.11.2011	ENVI 17.11.2011	JURI 17.11.2011
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	BUDG 18.1.2012	EMPL 15.12.2011
Přidružený(é) výbor(y)        Datum oznámení na zasedání	ENVI 24.5.2012	JURI 24.5.2012
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Ivo Belet 24.1.2012
Projednání ve výboru	30.5.2012	11.7.2012	24.9.2012
Datum přijetí	19.3.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 6 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Amelia Andersdotter, Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Ioan Enciu, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Holger Krahmer, Bernd Lange, Werner Langen, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Vladimír Remek
Datum předložení	25.3.2013