ZPRÁVA k současným výzvám a možnostem obnovitelné energie na evropském trhu s energií

28. 3. 2013 - (2012/2259(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Herbert Reul

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 97 KB)
• 001-001 (DOC - 152 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k současným výzvám a možnostem obnovitelné energie na evropském trhu s energií

(2012/2259(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií“ a příslušné pracovní dokumenty (COM(2012)0271),

– s ohledem na čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na sdělení Komise o energetickém plánu do roku 2050 (COM(2011)0885),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/EC[1],

–    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (SEC(2008)0057),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií[2],

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES[3],

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES[4],

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0135/2013),

A.  vzhledem k tomu, že podíl obnovitelné energie v evropské energetické skladbě vzrůstá z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou pro Evropu významným přínosem, pokud jde o zajištění bezpečné, nezávislé a diverzifikované dodávky energie s nízkými emisemi;

B.   vzhledem k tomu, že ještě zdaleka nebyl vyčerpán energetický potenciál obnovitelných zdrojů energie v rámci EU;

C.  vzhledem k tomu, že narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie v evropské energetické skladbě nutně vyžaduje rozšíření stávající rozvodné sítě a IT infrastruktury;

D.  vzhledem k tomu, že diverzifikace skladby našich zdrojů energie využívá celou škálu technologií v oblasti obnovitelných zdrojů (vodní, geotermální a sluneční energie, energie moří a větru, tepelná čerpadla, biomasa, biopaliva) a nabízí různé služby ve formě řešení pro dodávky elektrické energie, vytápění, chlazení a dopravu;

E.   vzhledem k tomu, že energetická politika musí vždy usilovat o to, aby cíle zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti, hospodárnosti a šetrnosti k životnímu prostředí zůstaly v rovnováze;

F.   vzhledem k tomu, že EU je v současnosti z více než poloviny své konečné spotřeby energie závislá na dovozu energie;

G.  vzhledem k tomu, že cílem energetické politiky Unie je v duchu solidarity mezi členskými státy při uskutečňování myšlenky vnitřního trhu a s ohledem na nutnost zachování a zlepšení současného stavu životního prostředí mimo jiné také podpora rozvoje nových a stávajících obnovitelných forem energie;

H.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014 by mělo umožnit vstup na trh novým subjektům a zapojení většího množství jeho účastníků, včetně narůstajícího počtu malých a středních podniků vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů;

I.    vzhledem k tomu, že liberalizace a hospodářská soutěž hrají ve vztahu ke snižování cen energie pro všechny spotřebitele EU stěžejní úlohu;

J.    vzhledem k tomu, že podle evropských smluv spadá právo členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volba mezi různými energetickými zdroji a obecná skladba jeho zásobování energií do příslušnosti členských států, ačkoli zásady posílené spolupráce a komunikace jsou nepostradatelné; vzhledem, k tomu, že závěry energetického plánu Komise do roku 2050 uvádějí, že je žádoucí, aby v  evropském energetickém systému tvořila výrazně vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů;

K.  vzhledem k tomu, že EU je podle odhadů na dobré cestě ke splnění svého cíle, jímž je dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů v energetické skladbě do roku 2020;

L.   vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů dosaženo technologického pokroku, a vzhledem k tomu, že Evropská unie zaujímá v této oblasti vedoucí postavení ve světě;

M.  vzhledem k tomu, že hospodářská a dluhová krize v Evropě ještě nebyla překonána a veřejné rozpočty a důvěra investorů stojí před velkými výzvami; vzhledem k tomu, že krize by měla být vnímána jako příležitost k provedení nezbytných investic do čistých technologií s cílem vytvořit pracovní místa a povzbudit ekonomický růst;

N.  vzhledem k tomu, že na evropských liberalizovaných trzích s energií závisí růst obnovitelné energie na investicích soukromého sektoru, jež zase závisejí na stabilitě politiky v oblasti obnovitelné energie;

O.  vzhledem k tomu, že investoři potřebují jistotu a kontinuitu pro své budoucí investice i po roce 2020;

P.    vzhledem k tomu, že je zapotřebí snížit spotřebu energie a naopak zvýšit účinnost její výroby, přenosu i využívání;

Q.  vzhledem k tomu, že technologie vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie budou hrát klíčovou úlohu při odstraňování emisí uhlíku způsobených odvětvím energetiky;

R.   vzhledem k tomu, že energetický plán uznává, že „plyn bude pro přeměnu energetického systému klíčový“, neboť umožňuje výrobu energie při proměnlivém i základním zatížení, což podporuje obnovitelné zdroje energie;

S.   vzhledem k tomu, že Komise vypočítala, že optimální obchod s energií z obnovitelných zdrojů by mohl ušetřit až 8 miliard EUR ročně;

T.   vzhledem k tomu, že stávající právní nástroje upravující obhospodařování lesů vymezily dostatečný rámec, aby se prokázala udržitelnost lesní biomasy vyprodukované v Evropské unii;

Přínos využívání energie z obnovitelných zdrojů

1.   souhlasí s Komisí, že obnovitelné zdroje energie jsou spolu s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a flexibilní a inteligentní infrastrukturou jednoznačně nejlepší volbou, a že obnovitelné zdroje energie v Evropě budou v budoucnosti tvořit stále větší podíl na zásobování energií, což se týká jak dodávek elektřiny, vytápění (na které připadá téměř polovina celkové poptávky po energii v EU), chlazení a odvětví dopravy, a že energetická závislost Evropy na konvenčních zdrojích energie se bude snižovat; dodává, že na období do roku 2050 je zapotřebí vymezit cíle a milníky, jež zaručí, aby byly obnovitelné zdroje energie v rámci EU spolehlivým energetickým zdrojem i v budoucnu; připomíná, že všechny scénáře, které Komise představila v energetickém plánu do roku 2050 předpokládají, že podíl energie z obnovitelných zdrojů v rámci energetické skladby EU bude tvořit nejméně nejméně 30 %; navrhuje proto, aby EU usilovala o dosažení ještě vyššího podílu; vyzývá Komisi, aby posoudila náklady a přínos zavedení povinného cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, vzájemné provázanosti s dalšími možnými cíli v oblasti klimatu a energetické politky, zejména s cílem v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, jakož i dopad na konkurenceschopnost průmyslu EU, včetně odvětví průmyslu obnovitelných zdrojů energie;

2.   zdůrazňuje, že energie z obnovitelných zdrojů napomáhá nejen v boji proti změně klimatu a při zvyšování energetické nezávislosti Evropy, ale přináší i další významné výhody v oblasti životního prostředí tím, že se podílí na snižování znečištění ovzduší, vzniku odpadu a spotřeby vody, ale i na omezování dalších rizik spojených s jinými způsoby výroby energie;

3.   zdůrazňuje, že bezpečné, cenově dostupné a udržitelné dodávky energie jsou nezbytné pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a ekonomiky; zdůrazňuje, že přibližně polovinu elektráren v EU bude třeba v nadcházejícím desetiletí nahradit a že systém dodávek energie je nutno modernizovat a zajistit, aby byl pružnější a vyhovoval očekávanému růstu podílu energie z obnovitelných zdrojů; poukazuje na to, že podíl energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, vytápění, chlazení a v odvětví dopravy je třeba zvýšit nákladově efektivním způsobem a zohlednit přitom výhody obnovitelných zdrojů a plné náklady na ně, včetně systémových nákladů, při zabezpečení dodávek; uznává, že konkurenceschopnost technologií v oblasti obnovitelných zdrojů se zvyšuje, a zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie a čisté technologie jsou důležitými hnacími silami pro růst evropské konkurenceschopnosti, mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst a výrazným způsobem přispívají k rozvoji nových odvětví průmyslu a vývozního trhu;

4.   konstatuje, že inenzivnější rozvoj obnovitelných zdrojů energie v členských státech pravděpodobně povede ke zvýšenému využívání biomasy, což bude následně vyžadovat vytvoření rámce, který pro plynnou a pevnou biomasu podrobně vymezí kritéria udržitelnosti;

5.   poukazuje na to, že v rámci odvětví obnovitelných zdrojů energie by se měl současný a očekávaný přínos z biomasy a dalších kontrolovatelných zdrojů energie pro všechny zainteresované strany ještě více zviditelnit, s cílem posílit principy spravedlivého a vyváženého rozhodovacího procesu;

6.   vyzývá EU, aby zaručila, že podpora výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie neohrozí zásobování potravinami ani udržitelnou výrobu vysoce kvalitních potravin a konkurenceschopnost zemědělství;

7.   konstatuje, že některé prvky potravinářského systému jsou citlivé na zvyšování energetických nákladů a že by toto zvyšování nákladů mohlo mít pro výrobce i spotřebitele nepříznivé důsledky;

8.  uznává, že potenciál ke snížení emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvýšeného využívání biometanu ve vozidlech na krátké i dlouhé vzdálenosti, zejména u těžkých nákladních vozidel, a využívání elektřiny ve vozidlech na krátké vzdálenosti ve městech, je značný;

9.  je přesvědčen, že příležitosti pro další rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a dosažení cílů evropského energetického plánu nabízí recyklace odpadu;

10. poukazuje na to, že některé obnovitelné zdroje energie, jako jsou např. geotermální zdroje energie, mohou poskytovat teplo a elektřinu lokálně a nepřetržitě; je toho názoru, že tyto místní zdroje energie zvyšují energetickou nezávislost, a to i pro izolovaná společenství;

11. zdůrazňuje, že udržitelná vodní energie ve všech svých formách přispívá k zajištění dodávek obnovitelné energie v budoucnu a má kromě výroby energie i jiné cenné funkce, jako je ochrana před povodněmi a příspěvek k zajištění dodávek pitné vody; vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily osvětu o rozmanitých pozitivech vodní energie;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti všeobecně nevyužívanému potenciálu obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění a chlazení a vzájemné provázanosti zvýšeného využívání energie z obnovitelných zdrojů a provádění směrnic o energetické účinnosti na jedné straně a energetické náročnosti budov na straně druhé a z nich vyplývajícím příležitostem;

13. upozorňuje na úspory, kterých je možné dosáhnout, pokud při vývoji obnovitelných zdrojů energie zohledníme průchod Slunce různými časovými zónami Evropy;

14. konstatuje, že v rámci směrnice EU 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie podporují v současné době členské státy energii z obnovitelných zdrojů nezávisle ve velice odlišných správních regulačních rámcích, což zvyšuje rozdíly v rozvoji, jelikož potenciál pro rozvoj obnovitelných energií se liší podle technických, přírodních a jiných podmínek, vzhledem k různým konkurenčním výhodám jednotlivých regionů; poukazuje na to, že fungující vnitřní trh by mohl přispět k vyrovnání rozdílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a nerovnoměrného rozložení přírodního bohatství; je přesvědčen, že většina oblastí může přispět k využívání obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že je však třeba vytvořit pobídky pro investice do obnovitelných zdrojů energie tam, kde mají největší potenciál, s cílem zajistit účinné využívání veřejného financování;

15. konstatuje, že společenské i politické přijetí sítí a zařízení na výrobu energie se různí, tak jako je tomu u většiny jiných druhů výroby energie a infrastruktury; konstatuje, že existují značné rozdíly v dostupnosti veřejných a soukromých finančních prostředků uvolněných na podporu této energie; zdůrazňuje, že přístup k investičním prostředkům je pro další rozvoj obnovitelné energie klíčový, zejména v souvislosti s finanční krizí, která vedla ke značnému rozptýlení investovaného kapitálu; domnívá se, že v případě zjištěných nedostatků na trhu nebo v případě, že výrobci mají omezený přístup k bezpečnému tržně založenému financování, by měl být pro účely rozvoje udržitelných zdrojů energie usnadněn přístup k většímu kapitálu; doporučuje, aby Komise spolu s Evropskou investiční bankou a vnitrostátními veřejnými institucemi přezkoumala možnosti vyvinutí nových finančních nástrojů pro účely finanancování projektů v oblasti obnovitelné energie, zatímco trhy s emisemi uhlíku by měly hrát úlohu při vytváření pobídek pro investice do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

16. konstatuje, že v podmínkách tržního hospodářství je na trhu s energií konkurenceschopná pouze část energie z obnovitelných zdrojů, kdežto tržním cenám se blíží i jiné technologie; souhlasí s Komisí, že je nutno využít všechny vhodné, finančně udržitelné prostředky ke snížení nákladů a dalšímu zvýšení konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů energie v podmínkách tržního hospodářství;

17. domnívá se, že je zapotřebí postupně zrušit dotace, jež narušují hospodářskou soutěž, a rovněž ty, které podporují fosilní paliva poškozující životní prostředí;

Energie z obnovitelných zdrojů na evropském vnitřním trhu s energií

18. konstatuje, že vnitřní trh s plynem a elektřinou, jenž má být dokončen do roku 2014, bude mít klíčový význam pro integraci obnovitelných zdrojů a bude z hlediska nákladů sloužit jako účinný prostředek pro vyrovnávání proměnlivosti výroby elektřiny; vítá zprávu Komise o situaci ohledně dokončování vnitřního trhu s energií a provádění třetího souboru předpisů; vyzývá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů, včetně vymáhání odpovědnosti členských států před Soudním dvorem, aby k dokončení vnitřního trhu s energií došlo co nejdříve; vyzývá Komisi, aby řešila problémy nevhodné koncetrace trhu tam, kde narušuje hospodářskou soutěž; vyzývá členské státy, aby pokračovaly v úplném provádění právních předpisů upravujících vnitřní trh s energií, propojování energetických soustav a také v odstraňování izolovaných energetických ostrovů a výpadků energie;

19. konstatuje, že v důsledku rozdílů mezi vnitrostátními trhy, rozdílného potenciálu a různé úrovně a vyspělosti technologických systémů existuje v Unii v současné době řada různých mechanismů podpory energie obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že tato různorodost vyostřuje problémy pro vnitřní trh s energií například tím, že vede k nedostatečné účinnosti v přehraničním obchodu s elektřinou; vítá pokyny vytvořené Komisí týkající se reformy mechanismů podpory;

20. konstatuje, že největší zisk z dokončení vnitřního trhu s energií budou mít spotřebitelé; podporuje názor Komise, že i v případě energie z obnovitelných zdrojů je třeba ve chvíli, kdy dosáhnou dostatečného stupně vyspělosti a ekonomické životaschopnosti, uplatnit pravidla hospodářské soutěže, protože ta jsou nejlepší motivací k rychlým pokrokům v oblasti inovací a ke snižování nákladů; zdůrazňuje, že zachování regulace cen na maloobchodní úrovni ohrožuje schopnost spotřebitelů plně uplatňovat právo výběru;

21. bere na vědomí, že dosud téměř nebyly využívány mechanismy spolupráce vytvořené směrnicí 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdraojů, ale řada programů spoupráce se v současnosti plánuje; poukazuje za zjištění Komise, podle nichž by mohlo přinést lepší využívání stávajících možností spolupráce značný užitek, například podpořit obchod; vítá, že Komise uvádí, že vypracuje pokyny ke spolupráci v rámci EU, které by stanovily, jak využívat mechanismy spolupráce v praxi, nastínily výzvy, které s sebou spolupráce přináší, a způsoby jejich řešení; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy uplatňovaly pokyny EU; vyzývá Komisi, aby do této směrnice zahrnula výklad článku 13 směrnice o obnovitelných zdrojích energie (2009/28/EU), aby bylo zajištěno správné uplatnování směrnice v členských státech, a aby se veřejným orgánům zabránilo v používání certifikačních postupů a ve vydávání licencí způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž; vyzývá členské státy, aby následně tam, kde je to vhodné, využívaly lépe mechanismů spolupráce a zároveň zintenzivnily vzájemnou komunikaci;

22. vítá skutečnost, že se zlepšily prognostické metody používané k posouzení větrné kapacity, které by měly být dostupné na vnitrodenních trzích, což umožňuje lepší integraci elektřiny z proměnných obnovitelných zdrojů energie; vítá rovněž nové kodexy sítě vypracované podle požadavků třetího balíčku opatření pro vnitřní trh s energií, na nichž v současné době pracují příslušné subjekty, jelikož vedou ke stabilizované frekvenci, čímž přispívají také k lepší integraci elektrické energie z obnovitelných zdrojů;

23. zdůrazňuje, že pomocí vhodných tržních opatření je nutné usnadnit postupnou integraci energie z obnovitelných zdrojů do evropského vnitřního trhu s energií ve všech členských státech, a to co nejdříve, a že v dlouhodobém horizontu musí různé druhy obnovitelných zdrojů energie v souladu se svými vlastnostmi a kapacitami plnit funkce a úkoly ve prospěch stability systému, které dosud zajišťovaly konvenční zdroje energie; zdůrazňuje, že v EU existují slibné příklady takových trhů; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby při plánování a provádění byly ve větší míře zohledněny pozitivní, negativní, přímé i nepřímé vedlejší dopady energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o stávající infrastrukturu, jako např. o přenosové a rozvodné soustavy, přírodní prostředí, biologickou rozmanitost a ochranu přírody; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily povědomí veřejnosti o možných dopadech různých technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

24. vyzývá Komisi, aby na základě analýzy nákladů a přínosů zvážila, jaký dopad budou mít stávající právní předpisy v oblasti životního prostředí, např. rámcová směrnice o vodě nebo směrnice o ptácích, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie;

Požadavky na infrastrukturu

25. konstatuje, že v některých případech decentralizované dodávky energie z obnovitelných zdrojů, jež je vyráběna na vzdáleném místě a její produkce je závislá na počasí a proměnlivá, do sítí, vyžadují jinou infrastrukturu, než jaká se v současnosti používá a která byla vytvořena výhradně na základě konvenčních energetických zdrojů; zdůarazňuje, že modernizace energetické sítě vyžaduje přizpůsobení se změnám v oblasti výrobních, přenosových, rozvodných a vyrovnávacích technologií jako součásti energetického systému jako celku; zdůrazňuje, že některé obnovitelné zdroje energie mohou rovněž vyrovnávat proměnlivé zdroje energie a zmírnit potřebu dodatečné síťové infrastruktury; zdůrazňuje, že rozvoj infrastruktury je naléhavým požadavkem a rozhodujícím faktorem úspěchu jednotného trhu a integrace energie z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že provádění souboru předpisů pro energetickou infrastrukturu má v tomto ohledu zásadní význam, zejména pokud jde o urychlené vybudování nové infrastruktury s přeshraničním dopadem; zdůrazňuje, že je třeba urychlit postupy schvalování projektů v oblasti energetické infrastruktury;

26. zdůrazňuje, že mnohá zařízení vhodná pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nejsou využívána v rozsahu, který umožňuje jejich plánovaná kapacita, neboť síť nedokáže absorbovat elektřinu vyrobenou tímto způsobem;

27. konstatuje, že v zájmu zabezpečení dodávek bude rozvoj obnovitelných zdrojů energie s kolísavým výkonem vyžadovat pružné vyrovnávání výkyvů a pružný záložní systém v podobě integrované a propojené evropské elektrické sítě, která umožní přeshraniční obchodování, reakci na poptávku, skladování energie a pružnost elektráren; vyzývá Komisi k tomu, aby posoudila, zda v EU existuje problém v oblasti kapacity, a stanovila, jak vysoká je pevná kapacita proměnlivých obnovitelných zdrojů energie v integrované energetické síti EU a zároveň její možný možný dopad na přiměřenost výroby; souhlasí s analýzou Komise, z níž vyplývá, že tvorba rezervních kapacit obnáší značné náklady a může zkreslovat cenové signály; bere na vědomí, že je stále naléhavěji nutné, aby byl k dispozici stabilní politický rámec, který by poskytl hospodářské záruky týkající se dostupnosti těchto zdrojů, a také systémové a vyrovnávací služby; odmítá soutěž o dotace mezi energetickými zdroji a členskými státy a vyzývá k vytvoření takové struktury trhu s energií, která by byla zaměřena na dlouhodobé politické cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu, což by umožnilo začlenit na vnitřní trh s energiemi technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, uznává však, že státní podpora byla v minulosti nezbytná pro rozvoj všech zdrojů energie;

28. zdůrazňuje význam nákladově efektivního využívání energie z obnovitelných zdrojů supersítě a rozvodné sítě v Severním moři; v souvislosti s ohlášením projektu větrných elektráren na otevřeném moři s kapacitou přesahující 140 GW zdůrazňuje význam iniciativy pro rozvodnou síť v zemích v oblasti Severního moře; vyzývá členské státy a Komisi, aby pro iniciativu rozvodné sítě v zemích Severního moře vytvářely další pobídky;

29. připomíná, že investice do obnovitelných zdrojů energie představují více než polovinu všech investic do nových výrobních kapacit za uplynulých deset let a že tyto investice se budou i nadále zvyšovat; zdůrazňuje, že pokud bude podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické skladbě vysoký, bude stávající síťová infrastruktura postavena před mimořádné výzvy, a že pro řešení těchto výzev jsou nutné investice; konstatuje, že vyšší napájení energií z obnovitelných zdrojů v některých členských státech, v nichž nedošlo k rozvoji energetické infrastruktury, zabezpečení dodávek komplikuje; zdrůrazňuje, že podle sítě ENTSO souvisí významná část všech problémů v evropských energetických sítích s napájením sítí energií z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zavedeny nové přístupy k překonávání problémů souvisejících s distribučními soustavami, které nelze vždy řešit rozšířením či posílením rozvodné sítě; je přesvědčen, že přínosy modernizace evropských rozvodových sítí, které musí probíhat zároveň s vytvářením jednotného trhu s elektřinou, mohou vyrovnat vzniklé náklady tím, že umožní účinnější provoz energetické soustavy EU; vyzývá provozovatele přenosových sítí, aby aktualizovali politiku rozvoje sítí s cílem vypořádat se se zapojením výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie tak, aby přitom byly i nadále zabezpečeny dodávky, a aby rozšířili spolupráci s provozovateli distribučních sítí;

30. konstatuje, že ačkoli většina nejlepších a nejvíce konkurenceschopných lokalit v EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, je často značně zeměpisně vzdálena od spotřebitelských center, což vede k tomu, že tyto lokality je možné využívat pouze za předpokladu, že budou vybudovány přenosové a distribuční sítě a že bude rozšířeno přeshraniční propojení; bere rovněž na vědomí výhody decentralizovaných dodávek obnovitelné energie do blízkých center spotřeby; zdůrazňuje, že pokud bude k dispozici příslušná infrastruktura, bude možné snížit náklady, vyhnout se rozšiřování sítě a zamezit jejímu přetížení; zdůrazňuje, že Komise by měla usnadnit rozvoj odpovídajících počítačových modelů za účelem určení optimální skladby vzdálených a velkých elektráren a zařízení na úrovni distribuce; zdůrazňuje potenciál integrovaného přístupu k energetickému systému, který by zahrnoval hledisko poptávky a nabídky elektřiny i tepla; bere rovněž na vědomí význam místní výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je mikrovýroba energie nebo družstva občanů, kteří společně investují do výroby a dodávek obnovitelné energie, např. do geotermálního vytápění a výroby sluneční energie, jak je uvedeno ve sdělení Komise;

31. konstatuje, že nedostatečná kapacita sítě, omezené možnosti skladování energie a nedostatečná spolupráce provozovatelů přenosových sítí mohou vyvolat nekoordinované přeshraniční toky energie (loop flows), jež mohou v ostatních členských státech vyvolat závažné poruchy, a pokud nebude tento rozvoj provázen nezbytnou optimalizací (jako je sledování teploty vedení) a rozvojem sítě v členských státech, bude v zájmu zabezpečení dodávek potřeba stále častěji v těchto členských státech zasahovat proti přetěžování sítě; je znepokojen situací ohledně budování a udržby síťové infrastruktury v členských státech; vyzývá členské státy, aby urychlily budování přenosových a distribučních sítí a podporovaly užší spolupráci provozovatelů přenosových sítí;

32. žádá Komisi, aby vypracovala krátkodobý plán mechanismu kompenzace přeshraničních toků energie, který by dotčeným členským státům poskytl metodu spravedlivého sdílení nákladů, dokud nebude dokončen nezbytný vývoj sítě a propojení trhů na základě toků;

33. zdůrazňuje potenciál inteligentních sítí, nástroje řízení poptávky a technologie pro skladování energie, které umožní co nejúplnější integraci energie z obnovitelných zdrojů a současně budou vyrovnávat výkyvy v síti; připomíná, že je naléhavě nutné provádět další výzkum a usilovat o praktické rozšíření skladování elektrické energie, mimo jiné na základě spolupráce s přečerpávacími vodními elektrárnami; zdůrazňuje, že je zejména zapotřebí provádět další výzkum technologií pro skladování energie s variabilní rychlostí, neboť tato zařízení umožňují vyšší flexibilitu při regulaci rychlosti skladování a tím i rychlejší a cílenější připojení; vyzývá členské státy, aby zamezily dvojímu zdanění provozovatelů skladovacích zařízení elektřiny;

34. domnívá se, že je nutné vytvořit přeshraniční trhy služeb pro vyrovnávání poptávky po elektřině a rychle vybudovat evropský přenosový systém, který umožní přeshraniční integraci přečerpávacích elektráren, zejména ve Skandinávií, v Pyrenejích a v Alpách;

35. zdůrazňuje, že ústřední úlohu v plánovaném rozvoji obnovitelných zdrojů energie musí hrát vodní energie, primárně k vyvažování rostoucích fluktuací v produkci energie z obnovitelných zdrojů, avšak také jako způsob skladování elektrické energie metodou přečerpávání; zdůrazňuje proto, že je třeba plně využít potenciál rozvoje vodních elektráren a přečerpávacích zařízení v EU;

36. uznává, že významnou úlohu v rozvoji obnovitelné energie v celé Evropě bude hrát plynárenská infrastruktura; poukazuje na to, že bioplyn jako obnovitelný zdroj energie je možné snado využívat ve stávající plynárenské infrastruktuře a že nové technologie, jako je například „power-to-hydrogen“ a „power-to-gas“ budou v budoucnu těžit z rámce nízkoúhlíkové ekonomiky a budou využívat stávající a novou infrastrukturu, která by měla být podporována a rozvíjena;

37. je toho názoru, že informační a komunikační technologie budou přispívat k řízení poptávky po energii a dodávek energie a také ke zvýšení aktivity spotřebitelů na tomto trhu; vyzývá Komisi, aby v souladu se střetím souborem předpisů v oblasti energetického trhu v právních předpisech členských států urychleně předložila návrhy na budování, podporu a standardizaci inteligentních elektrických sítí a měřicích přístrojů, neboť tak bude v rostoucí míře možné zapojit více tržních subjektů a podpořit potenciální výstavbu, rozvoj a údržbu telekomunikačních a energetických sítí; vyzývá Komisi, aby poskytovala zvláštní podporu na výzkum a rozvoj v této oblasti; zdůrazňuje, že přitom kromě jistoty při plánování na straně poskytovatelů musí hrát důležitou úlohu také přijetí inteligentních měřičů ze strany spotřebitelů, kteří by z nich měli mít největší užitek a jejichž práva na ochranu údajů je nutno zajistit v souladu s novou směrnicí o ochraně údajů; naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě vyhodnotila národní analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligetních měřičů a jejich dopad na různé skupiny spotřebitelů; uznává, že zapojení spotřebitelů je pro úspěch zavedení inteligentních měřičů klíčové;

38. zdůrazňuje, že vzorem energetické účinnosti a podpory energie z obnovitelných zdrojů se může stát samotné odvětví IKT, které je jedním z významných odběratelů elektrické energie, neboť datová centra v EU odebírají až 1,5 % celkové spotřeby elektřiny a spotřebitelé si rostoucí měrou uvědomují uhlíkovou stopu služeb IKT a cloud computingu, které využívají;

39. poukazuje na to, že v některých regionech, zejména v malých komunitách a na malých ostrovech, se výstavba větrných elektráren setkala s nesouhlasem veřejnosti; zdůrazňuje, že panuje přesvědčení, že větrné elektrárny a fotovoltaické panely mají negativní vliv na cestovní ruch i na přírodu a krajinný ráz venkova i ostrovů;

40. zdůrazňuje, že pokud občané vlastní zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím družstev nebo komunit, budou obnovitelné zdroje lépe přijaty ve společnosti, což snižuje čas na plánování zavádění a podporu porozumění energetickému přechodu ze strany občanů;

41. zdůrazňuje, že další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a výstavba všech jiných zařízení na výrobu energie a infrastruktury změní evropskou krajinu; je přesvědčen, že to nemusí vést k ekologickým škodám, ani škodám na stanovištích Natura 2000 a v chráněných krajinných oblastech; zdůrazňuje, že společenského přijetí infrastruktury energie z obnovitelncýh zdrojů lze dosáhnout transparentním plánováním a koordinací i transparentními postupy výstavby a udělování povolení a včasným konzultacemi s veřejností, do nichž budou od počátku zapojeny všechny zúčastněné strany, a to i na místní úrovni; zdůrazňuje, že účast občanů a dotčených stran, například družstev, může stejně jako informování o možných přínosech pro místní hospodářství přispět ke získání podpory veřejnosti;

Posílení pozice spotřebitelů

42. vnímá potřebu dalších aktivit za účelem zvýšení ochoty společnosti přijímat obnovitelné zdroje energie; konstatuje zároveň, že za tímto účelem by efektivní kroky spočívaly v zavedení celistvého přístupu k výrobci/spotřebiteli, kteří by byli schopni řídit proces výroby energie;

43. uznává význam výroby energie v malém rozsahu pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů; uznává, že rozvoj malých obnovitelných zdrojů energie představuje příležitost pro jednotlivé domácnosti, podniky i komunity, aby se staly výrobci energie, a tím získaly povědomí o efektivních způsobech výroby a spotřeby energie; zdůrazňuje význam mikrovýroby energie pro zvýšení energetické účinnosti; zdůrazňuje, že používání obnovitelných zdrojů energie v malém měřítku může vést k výrazným úsporám nákladů na energii, ke vzniku nových obchodních modelů a k vytváření pracovních příležitostí;

44. v této souvislosti poukazuje na to, že pro zvyšování účasti občanů, zlepšování dostupnosti obnovitelné energie a vytváření finančních investic má velký význam podpora místních družstev na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

45. zdůrazňuje, že promyšlená kombinace obnovitelných zdrojů energie v malém měřítku, řízení na straně poptávky a energetická účinnost mohou vést k nižšímu využívání místních sítí v době špiček a tím i ke snížení celkových investičních nákladů, které nesou provozovatelé distribučních sítí;

46. konstatuje, že základním předpokladem účinné místní spotřeby a produkce energie z hlediska spotřebitele i distribuční sítě, je používání inteligentních měřičů a obecněji rozvoj inteligentních sítí;

47. vítá oznámení Komise, že předloží sdělení o technologiích a inovacích v oblasti energetiky zaměřujících se na mikrovýrobu;

48. domnívá se, že regionální politika EU hraje důležitou úlohu při podpoře produkce obnovitelné energie a energetické účinnosti v celé Evropě a také v oblasti služeb dodávky elektřiny a přepravy energie; vítá skutečnost, že působnost iniciativ v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky, které podporují využívání obnovitelné energie, se i nadále rozšiřuje s cílem zajistit, aby energie z obnovitelných zdrojů plně přispívala k cílům energetické politiky EU a aby se cíle EU v oblasti energetiky realizovaly v celé EU; považuje zejména za důležité, aby evropská politika směřovala k tomu, aby míra financování v příštím období 2014–2020 byla dostatečná;

49. podporuje víceúrovňové řízení a decentralizovaný přístup k energetické politice a obnovitelným energiím, který by měl zahrnovat mimo jiné Pakt primátorů a další rozvoj iniciativy „inteligentní města“, jakož i prosazování nejlepších řešení na regionální a místní úrovni prostřednictvím informačních kampaní;

50. poukazuje na to, že zemědělství a venkovské oblasti jsou schopny zajišťovat významný podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů, a proto je toho názoru, že by tuto výrobu energie z obnovitelných zdrojů měla podporovat nová zemědělská politika a politika pro rozvoj venkova;

51. uznává význam prosazování a podpory rozvoje využívání alternativní energie ze zdrojů dostupných v rámci zemědělských podniků, zejména v malém měřítku, a šíření odpovídajících postupů mezi zemědělce i spotřebitele;

52. zdůrazňuje přínos, jež by mohla mít spolupráce mezi zemědělci pro úspěšný výsledek politiky prosazování obnovitelných zdrojů;

53. vyzývá Evropskou investiční banku, aby vytvořila průběžně financované fondy umožňující za pomoci finančních zprostředkovatelů čerpat prostředky poskytující kapitálovou a technickou podporu nezbytnou pro zahájení mikrokapacitní a nízkokapacitní výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích či ve vlastnictví místních společenství, jejíž výnosy by mohly být znovu investovány do dalších systémů;

Mezinárodní spolupráce a obchod

54. připomíná, že záporná obchodní bilance EU, která je výsledkem dovozu fosilních paliv, bude podle předpokladů v příštích letech narůstat a že závislost na fosilních palivech s sebou nese rostoucí politická, hospodářská a ekologická rizika; poukazuje v této souvislosti na úlohu, kterou mají obnovitelné zdroje energie z hlediska zajištění dodávek energie a obnovení kladné obchodní bilance ve vztahu k zemím vyvážejícím ropu a zemní plyn, a zdůrazňuje, že by se proto na obnovitelné zdroje energie měl při zabezpečení energetických dodávek pro EU klást větší důraz;

55. je si vědom toho, že světové trhy s energií z obnovitelných zdrojů rostou, což bude mít příznivý vliv na evropský průmysl, tvorbu pracovních míst, ceny a další rozvoj stávajících a nových technologií a na hospodářství v EU i v celosvětovém měřítku, pokud politický a regulační rámec pro obnovitelné zdroje energie bude i nadále předvídatelný a pomůže firmám podnikajícím v oblasti obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií zachovat si svou konkurenční výhodu vůči svým globálním konkurentům; uznává, že země, které nejsou členy OECD, jsou významnými obchodními partnery, neboť mají velký potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

56. zdůrazňuje, že nepovolené narušování hospodářské soutěže na trhu je nepřijatelné, neboť přiměřenou úroveň cen technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v EU lze zajistit pouze spravedlivou hospodářskou soutěží; vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila probíhající jednání o nekalých obchodních praktikách; zdůrazňuje, že ty nejlepší podmínky pro růst výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí svobodné a otevřené celosvětové trhy; zdůrazňuje, že je nutno dále odstraňovat omezení obchodu; vyzývá Komisi, aby nezaváděla žádné nové překážky obchodu týkající se hotových výrobků nebo jejich součástí, které se využívají v technologiích pro oblast energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky pro odstranění překážek obchodu, a zaručila tak spravedlivou hospodářskou soutěž, aby pomohla podnikům EU při vstupu na trhy mimo EU a při řešení údajných deformací trhu, mj. s ohledem na nelegální státní podpory;

57. naléhavě vyzývá Komisi, aby také aktivně sledovala uplatňování neodůvodněných necelních překážek, dotací a dumpingových opatření ze strany obchodních partnerů EU v této oblasti;

58. vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí dohodu Světové obchodní organizace o informačních technologiích a zabývala se možností iniciovat dohodu o volném obchodu v oblasti environmentálních technologií, což by umožnilo bezcelní obchodování s produkty vyvinutými v této oblasti;

59. zdůrazňuje, že tato strategie by měla rovněž vytvářet stimulující podmínky pro usnadnění obchodu a podporovat snahy rozvojových zemí v této konkrétní oblasti a umožnit využívání obnovitelných zdrojů energie jako obchodních komodit;

60. zdůrazňuje významnou úlohu obchodu pro zajištění udržitelné výroby a financování energie z obnovitelných zdrojů; připomíná, že dovážená bioenergie a agropaliva by měly splňovat kritéria EU pro udržitelnost a že by tato kritéria měla být jasně definována; vybízí Komisi, aby za tímto účelem zavedla jako další kritérium nepřímé využívání půdy; doporučuje, aby obchodní dohody obsahovaly ustanovení, jež by řešila problém odlesňování a znehodnocování lesů a vybízela k řádnému hospodaření s půdními a vodními zdroji; vybízí Komisi, aby s příslušnými třetími zeměmi nadále sjednávala dobrovolné dohody o partnerství zakazující nelegální těžbu dřeva;

61. zdůrazňuje, že je nutné zinteznivnit spolupráci se sousedními státy EU v oblasti energetické politiky, včetně oblasti obnovitelných zdrojů energie, a účinněji využít obchodního potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje potřebu dostatečné infrastruktury, která usnadní spolupráci, jak v rámci EU, tak se sousedními zeměmi; poukazuje na to, že spolupráce v oblasti obnovitelné energie by měla zahrnovat příslušné cíle politiky EU; zdůrazňuje, že zejména oblast Středomoří skýtá velké příležitosti k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie; připomíná potenciál jiných než tuzemských projektů, jako jsou Desertec, Medgrid a Helios, a rovněž potenciál dalšího rozvoje využívání vodní energie v Norsku a ve Švýcarsku, a to i možnosti vyrovnávání poptávky a nabídky; poukazuje rovněž na významný místní přínos těchto rozsáhlých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

62. zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení stability a spolehlivosti mezinárodní spolupráce je nezbytné, aby byla založena na pevném regulačním rámci a právních předpisech Unie týkajících se obnovitelných zdrojů energie, například v rámci Energetického společenství;

63. vyzývá ke koordinování činností s jinými vedoucími státy v oblasti technologií (USA a Japonskem), aby bylo možné reagovat na nové výzvy, jako je nedostatek surovin a vzácných zemin, což negativně ovlivňuje zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

64. klade důraz na to, že by EU měla rozvíjet úzkou vědeckou spolupráci s mezinárodními partnery, zejména se zeměmi BRICS, a uplatňovat jednoznačnou politiku spolupráce s těmito zeměmi při výzkumu a inovacích v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

Inovace, výzkum a vývoj a průmyslová politika

65. konstatuje, že má-li Evropa i nadále zastávat vedoucí postavení v oblasti technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, musí se snažit rozšířit své průmyslové kapacity a možnosti v oblasti výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je nutné usnadnit vytvoření konkurenčního prostředí, v němž by malé a střední podniky mohly fungovat a působit na mezinárodní úrovni, a snažit se o omezení byrokratických překážek při těchto činnostech; podtrhuje, že přední postavení na trzích s technologiemi pro energii z obnovitelných zdrojů mohou Evropě zajistit jedině inovace zaváděné díky výzkumu a vývoji; zdůrazňuje, že je nutné poskytnout soukromým investorům jistotu; vyzývá Komisi, aby podpořila průmyslovou strategii pro technologie v oblasti energie, mimo jiné zejména technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, aby si EU uchovala vedoucí pozici v této oblasti;

66. poukazuje na vedoucí úlohu průmyslu EU v oblasti výroby větrné energie na pevnině a na značný potenciál evropského průmyslu v oblasti výroby větrné energie na moři, které mohou přispět k reindustrializaci členských států hraničících s Baltským a Severním mořem;

67. zdůrazňuje, že hlavní prioritou jsou vzdělávací instituce, které by byly schopny zajišťovat kvalifikovanou pracovní sílu a další generaci vědeckých pracovníků a novátorů v oblasti technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; připomíná v této souvislosti velký význam programu Horizont 2020 a Evropského inovačního a technologického institutu pro překlenutí propasti mezi vzděláváním a výzkumem v odvětví energetiky a zaváděním jeho výsledků do praxe;

68. zvláštní význam přikládá součinnosti evropských mechanismů na ochranu patentů v oblasti obnovitelných zdrojů energie s cílem umožnit přístup k cennému a nevyužitému duševnímu vlastnictví; zdůrazňuje, že je nutné, aby se přednostně zavedl plánovaný evropský patent v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

69. domnívá se, že je na základě stávajících nástrojů nutné zefektivnit cílený výzkum a rozvoj, a je znepokojen tím, že v některých oblastech odvětví obnovitelných zdrojů energie byl výzkum a vývoj zanedbáván, což v některých případech vedlo k hospodářským potížím; zdůrazňuje, že je nutno investovat do dalšího rozvoje inovativních, nových i stávajících technologií a také integrace mezi dopravními a energetickými systémy, aby zůstaly konkurenceschopné nebo aby konkurenceschopnosti dosáhly a zajistit udržitelnost životního cyklu stávajících technologií; zdůrazňuje potřebu investic do výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména se zaměřením na zvyšování jejich kapacity a účinnosti a na omezování jejich vlivu na krajinný ráz;

70. vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do výzkumu založeného na využívání obnovitelné energie pomocí průmyslových aplikací, např. v odvětví automobilového průmyslu;

71. vítá oznámení Komise, že roku 2013 předloží sdělení o politice v oblasti energetických technologií; vyzývá Komisi, aby se při uplatňování příslušných částí strategického plánu pro energetické technologie (SET) zaměřila na technologie, které zvyšují konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie a jejich zapojení do energetického systému, jako jsou správa sítí, technologie skladování, vytápění nebo chlazení využívající obnovitelné zdroje energie, přičemž by neměla znevýhodňovat osvědčené technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které se již využívají řadu let;

72. podotýká, že výzkum je klíčem k rozvoji nových finančně dostupných čistých technologií; domnívá se, že strategický plán pro energetické technologie může významným způsobem přispět k tomu, aby se technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie staly finančně dostupné a konkurenceschopné;

Evropský rámec podpory energie z obnovitelných zdrojů

73. zdůrazňuje, že členské státy v současnosti používají celou řadu různých druhů režimů podpory; zdůrazňuje, že tato podpora vedla k intezivnímu růstu, zejména pokud jsou režimy podpory promyšlené, nicméně některé z režimů podpory se zčásti ukázaly jako špatně koncipované a nedostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily klesajícím cenám některých technologií, a v některých případech vedly k příliš velkým kompenzacím, čímž do značné míry finančně zatěžují spotřebitele; s potěšením podotýká, že díky poskytovaným dotacím se u některých obnovitelných zdrojů energie v určitých oblastech podařilo dosáhnout konkurenceschopnosti vůči konvenčním metodám výroby, např. ve výhodných zeměpisných polohách, kde je snadný přístup ke kapitálu a nejnižší administrativní zátěž, nebo úsporami z rozsahu;

74. zdůrazňuje, že v některých členských státech vedly zásahy státu a jiné faktory, jako je růst cen fosilních paliv, ke zvýšení maloobchodních cen elektřiny pro spotřebitele i průmysl; připomíná, že roku 2010 se 22 % domácností v EU obávalo, zda budou moci zaplatit účty za elektřinu, a předpokládá, že se tato situace od té doby mohla zhoršit; zdůrazňuje, že energie musí být cenově dostupná pro všechny a že nesmí být ohrožena konkurenceschopnost průmyslu; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění účinné ochrany spotřebitelů s nízkými příjmy a zároveň zvýšily informovanost veřejnosti o možnostech úspor energie a opatřeních v oblasti energetické účinnosti; poukazuje rovněž na to, že klesající velkoobchodní ceny se musejí promítnout i do nižších cen pro spotřebitele;

75. varuje, že příliš vysoké podpůrné částky mohou v důsledku nadměrného vyrovnání brzdit technický pokrok a bránit integraci trhu, protože zmenšují pobídky k rozvoji inovativnějších produktů s nižšími náklady; konstatuje, že inteligentní mechanismy podpory, které umožňují reagovat na signály trhu, jsou pro předcházení vyplácení nadměrných náhrad klíčové; domnívá se, že rychlejší přechod k režimům, které vystavují výrobce riziku tržních cen podporuje, technologickou konkurenceschopnost a usnadňuje integraci na trhu;

76. je přesvědčen, že Komise by měla podporovat členské státy při hledání nákladově nejefektivnějších obnovitelných zdrojů energie a způsobu, jak nejlépe využít jejich potenciál; připomíná, že nákladově optimální politika se liší podle poptávky, možností dodávek a hospodářské situace na místní úrovni;

77. vítá sdělení Komise, že vypracuje pokyny pro osvědčené postupy a reformu vnitrostátních režimů podpor energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny předložila co nejdříve, aby bylo zajištěno, že různé režimy členských států nepovedou k narušování hospodářské soutěže a k vytvoření překážek obchodu a investic v rámci EU s cílem podpořit předvídatelnost a nákladovou efektivnost a vyhnout se poskytování nadměrných dotací; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování veškerých právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany členských států; je přesvědčen, že pokyny pro osvědčené postupy jsou důležitým krokem pro zajištění fungujícího jednotného trhu s energií, a domnívá se, že by mohly být vytvořeny pokyny, které by obsahovaly vyhodnocení nákladové efektivnosti stávajících vnitrostátních režimů podpory, přičemž by byly zohledněny různé technologie, které zahrnují, s cílem zajistit lepší srovnatelnost a koordinaci postupného sbližování vnitrostátních režimů podpory; je rovněž přesvědčen, že uplatňování těchto postupů na úrovni členských států bude klíčové, jelikož může napomoci předcházet změnám a ukončování režimů podpor se zpětnou platností, což by mohlo představovat nežádoucí signál pro investory a přivést také soukromé osoby, které na základě těchto režimů členských států investovaly, do tíživé hospodářské situace; zdůrazňuje, že by členské státy měly zajistit uplatňování těchto pokynů a že by jim mělo být umožněno vytvářet zvláštní režimy podpory pro rozvoj a využívání místních a regionálních zdrojů;

78. s ohledem na rozmanitost režimů podpory, které v členských státech existují, považuje za velmi důležité neprodleně pokročit v diskusi o větším sbližování a vhodném evropském režimu podpory na období pro roce 2020; je přesvědčen, že v dlouhodobém horizontu by integrovanější systém podpory energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU, který plně zohledňuje regionální a zeměpisné rozdíly a stávající nadnárodní iniciativy a je součástí všeobecného úsilí o dekarboniazci, mohl poskytnout z hlediska nákladů co nejefektivnější rámec pro obnovitelné zdroje energie a rovné podmínky, ve kterých by mohl být plně využit jejich potenciál; konstatuje, že platná směrnice týkající se obnovitelných zdrojů energie umožňuje vládám využívat společné režimy podpory; poukazuje na zkušenosti některých evropských zemí, které jasně ukazují, že společný postup v rámci integrovaného trhu elektrické energie umožňuje vzájemně výhodné inovace systémů členských států; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s rámcem na období po roce 2020 zhodnotila, zda by celounijní systém podpory obnovitelných zdrojů energie představoval z hlediska nákladů efektivnější rámec, v němž by bylo možné plně rozvinout jejich potenciál a jak by postupné sbližování systémů mohlo probíhat;

79. poukazuje na výhody výměny osvědčených postupů v oblasti režimů podpory mezi členskými státy; upozorňuje na to, že Velká Británie a Itálie nedávno ohlásily změny svých režimů podpory ze systému kvót na systém platby za výkupní cenu, protože se v podobných zeměpisných oblastech prokázalo, že tento model je levnější; vyzývá Komisi, aby tyto aspekty zahrnula do své současné analýzy[5] i svého nadcházejícího návrhu týkajícího se příslušných pokynů;

80. navrhuje, aby se nový rámec opíral o iniciativy, jako jsou společné režimy podpory uplatňované v Norsku a ve Švédsku, s cílem postupně vybudovat tam, kde je to možné, vhodné společné regionální režimy podpory na společných energetických trzích, jako je Nord Pool;

81. vyzývá rozpočtový orgán, aby Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) poskytla dostatečné množství prostředků k tomu, aby mohla plnit své povinnosti a dosáhnout cílů stanovených nařízením o integritě, transparentnosti a účinnosti velkoobchodního trhu s energií; poznamenává, že tento požadavek je důležitý pro to, aby se do roku 2014 podařilo dokončit integrovaný a transparentní vnitřní trh s elektřinou a plynem;

82. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L140, 5.6.2009, s.16.
• [2]  Úř. věst. L326, 8.12.2011, s.1.
• [3]  Úř. věst. L 360, 14.8.2009, s. 55.
• [4]  Úř. věst. L211, 14.8.2009, s.94.
• [5]     COM (2012)0271 a přiložené dokumenty; SEC/2008/57; Studie o vybudování trhu s obnovitelnou energií v rámci programu Inteligentní energie – Evropa: (Quo(ta) vadis, Europe?

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (11. 3. 2013)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k současným výzvám a možnostem obnovitelné energie na evropském trhu s energií
(2012/2259(INI))

Navrhovatel: Yannick Jadot

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že politika EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie měla přínos pro hospodářství EU a přispěla k vytvoření více než 500 000 pracovních míst v členských státech[1]; vybízí Komisi, aby i nadále přistupovala k obnovitelným zdrojům energie ctižádostivým, ale současně strukturovaným a prozíravým způsobem zaměřeným mimo jiné na podpůrné mechanismy, které budou financovány udržitelným způsobem, budou flexibilní a budou odpovídat vývojovému stupni technologií, dále na opatření ke stimulaci technologických inovací, na začlenění obnovitelných zdrojů na trh s energií a do energetické skladby, na potřebnou přenosovou kapacitu a na určení nových strategických oblastí; zdůrazňuje, že tato strategie by měla rovněž vytvářet stimulující podmínky pro usnadnění obchodu a podporovat snahy rozvojových zemí v této konkrétní oblasti a snahy, jejichž cílem je využívání obnovitelných zdrojů energie jako obchodních komodit;

2.  zdůrazňuje, že EU by měla rozvoj obnovitelných zdrojů energie podporovat v rámci ambiciózní společné průmyslové politiky, která se bude týkat všech oblastí, počínaje výzkumem a vývojem a financováním konče, neboť je nutné zajistit vedoucí postavení EU v této oblasti;

3.  poukazuje na to, že vedoucí postavení EU v oblasti technologií spjatých s obnovitelnými zdroji energie je v současné době oslabeno, mimo jiné v důsledku nekalých obchodních postupů ze strany některých rozvíjejících se ekonomik; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby strategicky, pohotově a efektivně využívala nástroje na ochranu trhu a mechanismus Světové obchodní organizace pro potírání těchto nezákonných postupů a aby přitom úzce spolupracovala se společnostmi, které uvedené postupy poškozují;

4.  naléhavě také vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala uplatňování neodůvodněných necelních překážek, dotací a dumpingových opatření ze strany obchodních partnerů EU v této oblasti;

5.  připomíná, že Komise podporuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni; souhlasí s názorem Komise, že decentralizovaná výroba energie má řadu výhod, například využití místních zdrojů energie, a současně podporuje rozvoj místních společenství a soudržnost tím, že poskytuje zdroje příjmů a vytváří pracovní příležitosti na místní úrovni, přičemž zároveň snižuje závislost některých regionů EU na dodavatelích energie ze třetích zemí; zdůrazňuje, že má-li být plně rozvinut potenciál obnovitelných zdrojů energie, je důležité poskytovat pobídky pro využívání místních zdrojů v hospodářsky přijatelné míře, přičemž významnou úlohu mohou mít případně veřejné zakázky;

6.  podtrhuje významnou úlohu obchodu pro zajištění udržitelné výroby a financování energie z obnovitelných zdrojů; připomíná, že dovážená bioenergie a agropaliva by měla splňovat kritéria EU pro udržitelnost a že by tato kritéria měla být jasně definována; vybízí Komisi, aby za tímto účelem zavedla jako další kritérium nepřímé využívání půdy; doporučuje, aby obchodní dohody obsahovaly ustanovení, jež by řešila problém odlesňování a znehodnocování lesů a vybízela k řádnému hospodaření s půdními a vodními zdroji; vybízí Komisi, aby s příslušnými třetími zeměmi nadále sjednávala dobrovolné dohody o partnerství zakazující nelegální těžbu dřeva;

7.  připomíná, že záporná obchodní bilance EU, která je výsledkem dovozu fosilních paliv, bude podle všeho v příštích letech narůstat a že závislost na fosilních palivech s sebou nese rostoucí politická, hospodářská a ekologická rizika; poukazuje v této souvislosti na úlohu, kterou mají obnovitelné zdroje energie z hlediska zajištění dodávek energie a obnovení kladné obchodní bilance ve vztahu k zemím vyvážejícím ropu a zemní plyn, a zdůrazňuje , že by se proto na obnovitelné zdroje energie měl při zabezpečení energetických dodávek pro EU klást větší důraz;

8.  vítá pilíř pro mezinárodní spolupráci; uznává potenciál, který mají z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů sousední země, zejména země jižního Středomoří; je přesvědčen, že prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, které EU navrhuje, by se mohly stát užitečným prostředkem, jak na základě skutečné spolupráce začlenit země tohoto regionu do evropského trhu s energií a investovat do jejich technologického rozvoje takovým způsobem, který přispěje k udržitelnosti jejich ekonomik;

9.  trvá na tom, že při uzavírání energetických a obchodních smluv s třetími zeměmi musejí členské státy ve spolupráci s Evropskou komisí zajistit, aby do těchto smluv byly začleněny politické cíle EU v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie;

10. je přesvědčen, že je třeba se zaměřit na takové mechanismy spolupráce a obchodování se třetími zeměmi, které umožní lépe využívat potenciál obnovitelných zdrojů energie; v této souvislosti by se měly také vyhodnotit i požadavky na infrastrukturu spojené s bezpečným a účinným fungováním vnitrostátních energetických systémů a náklady pro tranzitní země;

11. zastává názor, že cíl užší spolupráce v oblasti energetiky jak v rámci EU, tak i se sousedními zeměmi, musí doprovázet nezbytný rozvoj energetické infrastruktury;

12. zdůrazňuje, že fungující, spravedlivý a volný obchod může přispívat k rychlejšímu a nákladově efektivnějšímu zavádění obnovitelných zdrojů energie a energeticky účinných technologií;

13. vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí dohodu Světové obchodní organizace o informačních technologiích a zabývala se možností iniciovat dohodu o volném obchodu v oblasti environmentálních technologií, což by umožnilo bezcelní obchodování s produkty vyvinutými v této oblasti;

14. připomíná dohodu skupiny G20 o postupném rušení dotací na fosilní paliva; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy harmonogramu postupného rušení všech dotací na fosilní paliva, jež poskytují orgány EU, například vývozní úvěrové agentury, které jsou příjemci podpory z veřejných prostředků EU nebo členských států.

15. vybízí Komisi, aby i nadále vyvíjela úsilí o dosažení dohody navazující na kjótský protokol, která umožní vytvoření spravedlivějších mezinárodních podmínek pro evropská výrobní odvětví;

16. vyzývá orgány EU a členských států, aby při vypracovávání návrhů budoucích právních předpisů, zvláště co se týče snižování emisí CO₂ v EU, braly v úvahu negativní důsledky dalšího ubývání průmyslu v EU a přesouvání výroby spojené s intenzivní produkcí CO₂ do třetích zemí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	21.2.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 1 3
Členové přítomní při konečném hlasování	William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Nora Berra, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, María Auxiliadora Correa Zamora, George Sabin Cutaş, Marielle de Sarnez, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Franziska Keller, Bernd Lange, David Martin, Vital Moreira, Paul Murphy, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Henri Weber, Paweł Zalewski
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Josefa Andrés Barea, Catherine Bearder, Syed Kamall, Jörg Leichtfried, Tokia Saïfi
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Paul Rübig

• [1]  Eurostat, 2010

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (25. 2. 2013)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke stávajícím výzvám a možnostem pro obnovitelné zdroje energie na evropském vnitřním trhu s energií
(2012/2259(INI))

Navrhovatelka: Zofija Mazej Kukovič

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že energie z obnovitelných zdrojů přispívá nejen k boji proti změně klimatu a zvyšování energetické nezávislosti Evropy, ale přináší i další významné výhody v oblasti životního prostředí tím, že se podílí na snižování znečištění ovzduší, vzniku odpadu a spotřeby vody, ale i na omezování dalších rizik spojených s jinými způsoby výroby energie;

2.  vítá skutečnost, že v členských státech dochází k rozvoji obnovitelných zdrojů energie s cílem splnit cíle pro rok 2020 stanovené směrnicí EU o energii z obnovitelných zdrojů a posílit konkurenceschopnost EU; vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění kontinuity a stability navrhla v oblasti obnovitelných zdrojů energie ambiciózní a závazný cíl EU pro rok 2030;

3.  poukazuje na to, že závazné cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovené pro rok 2020 vedly k tomu, že se v EU výrazně zvýšil odběr energie z obnovitelných zdrojů, a vytvořily stabilní investiční prostředí, a EU tak získala v oblasti obnovitelných zdrojů energie konkurenční výhodu, která významně přispěje k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst;

4.  poukazuje na to, že energetická politika EU se musí zaměřit na rozvoj, zavádění a distribuci obnovitelných zdrojů energie a že je zapotřebí, aby si členské státy stanovily v této oblasti pro rok 2030 a na další roky ambicióznější cíle, aby byla do roku 2050 vybudována ekonomika založená na obnovitelných zdrojích energie;

5.  poukazuje na tržní potenciál pro zelené technologie a zdůrazňuje, že zelené technologie by měly být chápány jako příležitost k posílení průmyslu EU;

6.  souhlasí s Komisí, že silný růst obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 by mohl vytvořit více než tři miliony pracovních míst;

7.  poukazuje na to, že obnovitelné zdroje energie nejsou vyvíjeny samostatně za účelem podpory rozvoje decentralizovaných energetických systémů využívajících obnovitelné zdroje energie, ale i jako součást energetického systému jako celku; opakuje, že jsou potřebné investice ze soukromých a veřejných zdrojů, jako je například program pro propojení Evropy, které umožní financování rozvoje energetické infrastruktury a inteligentních sítí založených na informačních a komunikačních technologiích, aby došlo ke komplexnějšímu, hospodárnějšímu a bezpečnějšímu začlenění obnovitelných zdrojů energie do trhu s energií a aby se zlepšila stabilita systémů pro přenos a distribuci energie a podařilo se zachovat bezpečnost zásobování energií; zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky (MSP) a poskytovat jim více příležitostí podílet se na rozvoji infrastruktury;

8.  konstatuje, že existence různých programů podpory obnovitelných zdrojů energie zajišťuje, že je při tvorbě programu podpory zohledněn odlišný potenciál a technologie v jednotlivých členských státech, čímž je možné předejít neočekávaným ziskům, neboť se posoudí skutečné náklady na danou technologii; vítá zároveň iniciativu Komise týkající se sestavení pokynů pro režimy podpory;

9.  je přesvědčen, že žádosti o vytvoření programu podpory EU by mělo předcházet posouzení toho, zda by celoevropský systém podpory energie z obnovitelných zdrojů představoval nákladově efektivnější rámec podpory obnovitelných zdrojů energie; uznává, že dlouhodobá jistota, k níž by přispěl i cíl stanovený v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s termínem splnění v roce 2030, by napomohla investicím do obnovitelných zdrojů energie a snížila by riziko pro ty, kteří investují do obnovitelných zdrojů energie; opakuje, že EU a její členské státy se v rámci nagojského summitu o biologické rozmanitosti, pittsburského summitu skupiny G20, plánu Komise pro Evropu účinněji využívající zdroje a v rámci závěrů Rady zavázaly k tomu, že do roku 2020 postupně ukončí dotace, které mají škodlivý vliv na životní prostředí; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí řešit problém energetických dotací, které mají škodlivý vliv na životní prostředí a které jsou poskytovány na úrovni členských států i na úrovni EU; vyzývá proto ke koordinovanému postupu, jehož cílem by bylo odhalovat a do roku 2020 postupně zrušit všechny dotace v oblasti energetiky, které mají škodlivý vliv na životní prostředí;

11. je přesvědčen, že klíčový význam pro snižování nákladů vyplývajících z nejistoty a lepší přístup ke kapitálu mají stabilní a dlouhodobé politické rámce, které tak společnosti současně zajišťují nákladově účinný a efektivní způsob přechodu;

12. vyzývá Komisi, aby využila současnou hospodářskou krizi jako příležitost k provedení investic do čistých technologií s cílem vytvořit pracovní místa a povzbudit hospodářský růst;

13. zdůrazňuje, že v zájmu zajištění předvídatelnosti pro investory a účinné podpory rozvoje energie z obnovitelných zdrojů ve všech členských státech je důležité, aby byly zaručeny dlouhodobé strategie a pobídky a stabilní regulační a fiskální rámec na vnitrostátní úrovni;

14. zdůrazňuje, že klíčem k využití potenciálu systémů využívajících energii z obnovitelných zdrojů a vytvoření nízkouhlíkového hospodářství je účinná podpora malých a středních podniků;

15. konstatuje, že odvětví energetiky využívající obnovitelné zdroje energie nemá dosud dostatečně pevné postavení, aby dokázalo samo odolávat tržním tlakům, a je proto přesvědčen, že pro konsolidaci tohoto odvětví a v zájmu toho, aby EU byla schopna uskutečnit svůj plán budoucnosti bez emisí CO2, je podpora poskytovaná za přísných a transparentních podmínek nezbytná;

16. je znepokojen náhlými změnami v souvislosti s režimy podpory obnovitelných zdrojů energie v členských státech, zejména retroaktivními změnami a zmrazením podpor; vyzývá členské státy, aby zajistily stabilní rámec pro investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně pravidelně přezkoumávaných režimů podpory a zefektivnění správních postupů;

17. poukazuje na to, že je třeba zajistit rozsáhlejší financování výzkumu zaměřeného na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že technologie pro ukládání energie jsou potřebné k začlenění decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie do distribuční sítě; tvrdí, že v rámci programu Horizont 2020 je nutné vyčlenit prostředky k financování rozvoje technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie; vyzývá Komisi, aby spolu s Evropskou investiční bankou a vnitrostátními veřejnými institucemi řádně prozkoumala možnosti využívání prostředků současného a budoucího rozpočtu EU pro účely financování projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů;

18. poukazuje na to, že větší využívání obnovitelných zdrojů energie a zelených technologií není jen otázkou splnění emisních cílů, ale zvyšuje i energetickou bezpečnost a snižuje potřebu dovážených paliv;

19. je toho názoru, že je za využití stávajících nástrojů nutné zefektivnit cílený výzkum a vývoj, a je znepokojen, že v některých oblastech odvětví obnovitelných zdrojů energie jsou tyto činnosti zanedbávány, což vede k potížím s jejich komerčním využitím; zdůrazňuje, že mají-li být splněny cíle účinného využívání energie a zdrojů a současně dodržena i norma energetické účinnosti, kterou stanoví rámcová směrnice o odpadech, a má-li se vyřešit energetická chudoba, musí se výzkum, vývoj a inovace soustředit na snižování dopadu na životní prostředí a účinné využívání odpadu – včetně odpadu z potravin a z mořského prostředí – k výrobě elektřiny, plynu a tepla; konstatuje rovněž, že obzvláště vysoká spotřeba fosilních paliv připadá na odvětví dopravy, a že proto výzkum zaměřený na zlepšování energetické účinnosti a snižování emisí CO₂ v dopravě bude mít pozitivní dopad;

20. poukazuje na skutečnost, že mnohé lze dosáhnout zvýšením energetické účinnosti a nahrazením zastaralých technologií výroby elektřiny novějšími a čistšími verzemi, k čemuž poslouží stávající technologie;

21. podtrhuje potřebu dlouhodobé udržitelnosti využívání biomasy a biopaliv, zvláště co se týče jejich čistých klimatických dopadů a jejich přímých i nepřímých dopadů na biologickou rozmanitost;

22. konstatuje, že je důležité udržet dostupné a mezinárodně konkurenceschopné ceny pro spotřebitele na domácím i průmyslovém trhu;

23. vyzývá rozpočtový orgán, aby Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) poskytla dostatečné množství prostředků k tomu, aby mohla plnit své povinnosti a dosáhnout cílů stanovených nařízením o integritě, transparentnosti a účinnosti velkoobchodního trhu s energií; poznamenává, že tento požadavek je důležitý pro to, aby se do roku 2014 podařilo dokončit integrovaný a transparentní vnitřní trh s elektřinou a plynem.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	19.2.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	64 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Martina Anderson, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Sophie Auconie, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Lajos Bokros, Martin Callanan, Nessa Childers, Tadeusz Cymański, Chris Davies, Esther de Lange, Anne Delvaux, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andrés Perelló Rodríguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Thomas Ulmer, Åsa Westlund, Glenis Willmott, Marina Yannakoudakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Nikos Chrysogelos, Minodora Cliveti, Christofer Fjellner, Gaston Franco, Rebecca Harms, Jutta Haug, Judith A. Merkies, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Birgit Schnieber-Jastram, Alda Sousa
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Konrad Szymański, Jacek Włosowicz

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (22. 2. 2013)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o současných výzvách a možnostech obnovitelné energie na evropském trhu s energií
(2012/2259(INI))

Navrhovatelka: Riikka Manner

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že investice do obnovitelných energií a jejich využívání podporují hospodářský rozvoj, nové inovace a technologie, jakož udržitelný rozvoj v regionech EU; dále se tak zajistí diverzifikace dodávek energie, sníží se závislost EU na konvenčních zdrojích energie a současně budou vytvořena nová pracovní místa, konkurenceschopnost a územní a sociální soudržnost;

2.  konstatuje, že v odvětví obnovitelných energií bylo vytvořeno přibližně půl milionu pracovních míst a že intenzivnější rozvoj tohoto odvětví by mohl do roku 2030 vést k vytvoření dalších 3 milionů pracovních míst;

3.  vyzývá členské státy, aby nadále podporovaly investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické konvergence, a lituje trendu směrem k rušení pobídek pro obnovitelné energie ve prospěch jiných zdrojů energie, které jsou z environmentálního a socio-ekonomického hlediska méně udržitelné;

4.  domnívá se, že regionální politika EU hraje důležitou úlohu při podpoře produkce obnovitelné energie a rovněž energetické účinnosti v celé Evropě a také v oblasti služeb dodávky elektřiny a přepravy energie; vítá skutečnost, že působnost iniciativ v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky, které podporují využívání obnovitelné energie se i nadále rozšiřuje s cílem, aby energie z obnovitelných zdrojů plně přispívala k cílům energetické politiky EU a aby se cíle EU v oblasti energetiky prováděly v celé EU; považuje zejména za důležité, aby Evropská politika směřovala k tomu, aby míra financování v příštím období 2014–2020 byla dostatečná; bere v úvahu význam ambiciózních cílů pro oblast energie z obnovitelných zdrojů, aby byla po roce 2050 podporována výroba energie z obnovitelných zdrojů;

5.  domnívá se, že pro získání veškerého prospěchu z výhod poskytovaných obnovitelnými zdroji energie je zapotřebí úzké spolupráce v oblasti energetické infrastruktury a dodatečného evropského financování nových technologií;

6.  domnívá se, že inteligentní využívání financování Společenství na příští programové období 2014–2020 umožní dosáhnout cíle, jímž je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 20 %, a zároveň také cílů udržitelnosti a konkurenceschopnosti v Evropské unii;

7.  zdůrazňuje, že investice ze společného strategického rámce by mohly významně napomoci při řešení výzev v oblasti obnovitelných energií a při využívání jejich potenciálu energetické účinnosti; připomíná rovněž význam veřejných a soukromých – a především evropských – investic a inovativních finančních nástrojů; aniž by zapomínal na významnou úlohu programu Horizont 2020, zdůrazňuje dále, že výzkumné a rozvojové projekty podporované v rámci strukturálních fondů, a to zejména ty, které jsou uskutečňovány na místní úrovni, mají zásadní význam pro rozvoj evropského odvětví obnovitelných energií a při řešení konkrétních územních výzev; zdůrazňuje, že je nezbytné investovat do oblasti obnovitelných zdrojů energie, aby se stala konkurenceschopnější ve vztahu k jiným tradičnějším zdrojům energie;

8.  zdůrazňuje význam inteligentní infrastruktury v budoucnu – jak předpokládá návrh energetické politiky předložený Evropskou komisí – aby se vyřešila nerovnováha obnovitelných energií, které jsou k dispozici v celé EU, a aby byl vytvořen panevropský trh s energiemi, který tyto energie dokáže dodávat do všech regionů;

9.  zdůrazňuje, že využívání technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie je třeba optimalizovat na základě dostupnosti obnovitelných zdrojů v regionu; připomíná, že zvýšení produkce obnovitelných energií bude představovat výzvu z hlediska funkčnosti stávající energetické infrastruktury, neboť zdroje jsou často vzdálené, a proto vyžadují značnou práci na rozvoji vedení pro přenos a distribuci; domnívá se, že pro účely další integrace obnovitelných zdrojů energie budou potřebné úpravy infrastruktury v EU jak na úrovni dopravy, tak i distribuce, a že vnitrostátní právní předpisy musejí zajistit zjednodušení a urychlení postupů plánovaní, které často vyžadují interakci mezi rozličnými úrovněmi plánování; zdůrazňuje význam jak veřejného, tak i soukromého financování, co se týče investic do energetické infrastruktury; naléhavě připomíná, že je zapotřebí dosáhnout pokroku v rozvoji a rozšíření vnitřního trhu s energií na úrovni EU; zdůrazňuje potenciál strukturálních fondů za účelem modernizace stávající energetické infrastruktury a obsluhy dobře propojené evropské infrastruktury s cílem začlenit obnovitelné energie do evropského trhu s energiemi; zdůrazňuje rovněž význam vytváření inteligentních rozvodných sítí; trvá však na tom, že částka na financování nových energetických kapacit ze strany ERDF je ve stávajícím finančním období poněkud nízká; domnívá se, že např. financování z fondu evropská energetická pomoc na místní úrovni (ELENA) by mělo podporovat větší a decentralizované investiční projekty v oblasti obnovitelné energie s cílem dosáhnout lepšího výsledku a že projekty programu Inteligentní energie–Evropa by mohly být použity na podporu společných projektů obnovitelné energie mezi malými komunitami, a to včetně venkovských;

10. konstatuje, že nejúčelnější a nejkonkurenceschopnější místa s obnovitelnou energií v EU jsou v některých případech geograficky vzdálená od míst spotřeby a že je proto zapotřebí rozvíjet vhodné sítě pro přenos čisté energie; zdůrazňuje, že účelnou místní produkci obnovitelné energie je také třeba podporovat, aby se tak snížily ztráty při přenosu, zvýšila bezpečnost dodávek a podpořila regionální energetická soběstačnost;

11. podporuje víceúrovňové řízení a decentralizovaný přístup k energetické politice a obnovitelným energiím, mimo jiné včetně Paktu primátorů a dalšího rozvoje iniciativy „inteligentní města“, jakož i prosazování nejlepších řešení na regionální a místní úrovni prostřednictvím informačních kampaní;

12. poukazuje na důležitost toho, aby byl pro potřeby regionálních ekonomik zajištěn dostatek vlastních zdrojů energie i zaručení bezpečnosti dodávek energie v celé EU, jakož i na významnou úlohu evropských obnovitelných zdrojů, a to včetně pomalu se obnovujících zdrojů; připomíná, že úsilí o nahrazení fosilní a dovážené energie evropskými zdroji obnovitelné energie vyprodukované na místní a regionální úrovni a také v rámci přeshraničních projektů s cílem splnit cíle stanovené v energetickém plánu do roku 2050 a ve strategii Evropa 2020 má v dlouhodobém horizontu velký význam; neboť by poskytlo přístup k bezpečné, udržitelné a cenově přístupné energii pro všechny evropské občany; lituje, že vzhledem k rostoucí závislosti EU na dovážených fosilních palivech jsou evropské regiony zranitelné vůči krizím a konkurenceschopnosti;

13. je toho názoru, že evropské regiony potřebují větší flexibilitu, aby se adaptovaly a využívaly obnovitelné energie dostupné na jejich území, což vyžaduje plné využívání decentralizované produkce energie s cílem adaptovat se na varianty a využívat je tam, kde jsou dostupnější; zdůrazňuje, že by to mělo být provedeno pomocí decentralizovaného přístupu zaměřeného na inteligentní sítě a technologie a podporujícího propojení mezi inovací a investováním, a to udržitelným způsobem;

14. domnívá se, že co se týče regionálního a sociálního rozvoje hrají strategie místních udržitelných energií významnou úlohu, protože posilují účast regionálních subjektů na projektech obnovitelné energie; poznamenává, že členské státy a regiony mají své silné stránky, co se týče zdrojů obnovitelné energie vzhledem k jejich zeměpisným rozdílům; konstatuje, že politika obnovitelných zdrojů energie nemůže být stejná ve všech regionech, a je proto třeba pružnosti; domnívá se, že konkrétní silné stránky regionu by měly být zjišťovány a co nejlépe využívány; připomíná, že při rozvoji potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie je zapotřebí zohlednit místní a regionální podmínky a zdroje; zdůrazňuje, že bioenergie a další obnovitelné zdroje energie mohou být velkým přínosem pro podporu řízení v oblasti energetiky, hospodářského růstu a životaschopnosti, a to zejména v nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a vzdálených oblastech a v řídce obydlených regionech a venkovských oblastech; domnívá se, že financování obnovitelných energií ze společného strategického rámce by se mělo primárně zaměřit na regionální distribuci vyrobené energie a na malé projekty v oblasti obnovitelných energií; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hrají MSP v oblasti politiky obnovitelných energií;

15. konstatuje, že bude nezbytný integrovaný přístup na regionální úrovni s cílem podporovat využívání obnovitelné energie; domnívá se, že do budování infrastruktury by měly být zapojeny různé subjekty, aniž by to znamenalo dodatečnou byrokracii;

16. zastává názor, že účinné projekty obnovitelné energie by se neměly zastavit na vnitřních hranicích EU nebo na jejích vnějších hranicích; upozorňuje na význam přeshraničních projektů v oblasti energetiky a domnívá se, že programy evropské regionální spolupráce, jakož i nástroj předvstupní pomoci (IPA) a evropský nástroj sousedství (ENI) by měly být využívány s cílem pomoci odstartovat projekty v oblasti obnovitelné energie; zdůrazňuje, že osvědčené postupy je třeba sdílet a zohlednit je v rámci těchto programů; podporuje využívání regionální politiky a fondů energetické politiky pro přeshraniční projekty obnovitelné energie s partnerskými třetími zeměmi a propojení vnitrostátních sítí v rámci 3. energetického balíčku; zdůrazňuje, že vnější příhraniční regiony by měly být co možná nejvíce začleněny do systému EU s cílem zajistit udržitelný rozvoj na obou stranách hranice; konstatuje však, že existence četných různých mechanismů na podporu energie z obnovitelných zdrojů v členských státech vede k určité nedostatečné účinnosti, a to zejména v přeshraničních regionech;

17. poukazuje na to, že je důležité postupně dosáhnout evropského vnitřního trhu s obnovitelnými energiemi ve všech evropských regionech, který by zohlednil všechny jejich zdroje energie, což by jim umožnilo konkurenceschopnost na udržitelném základě;

18. konstatuje, že začlenění a rozšíření obnovitelných energií je významným příspěvkem ke snížení environmentálních nákladů konvenčních zdrojů energie, neboť snižuje využívání fosilních paliv a emise skleníkových plynů, proto by tyto energie měly být rozvíjeny a zároveň by se měla věnovat pozornost ochraně přírody a biologické rozmanitosti;

19. připomíná, že soudržnost a vytrvalost, inovace a udržitelnost jsou klíčovými prvky politiky EU v oblasti klimatu a energie s cílem splnit cíle strategie Evropa 2020 a zvýšit dodávky energie pocházející z obnovitelných zdrojů do roku 2050; připomíná, že právní předpisy, jež omezují využívání obnovitelné energie, v nejhorším případě dosažení těchto cílů zkomplikují, což by mohlo mít negativní dopad na regionální ekonomiky.

20. zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit v této oblasti společnou podporu, v případě konkrétních a cílených informačních kampaní, které zohlední zvláštnosti každého regionu a zahrnou představení výsledků prokazujících přínosy, které příslušný region získal využíváním obnovitelných zdrojů energií;

21. zdůrazňuje, že při dosahování energetické nezávislosti prostřednictvím vyšší produkce obnovitelných energií bylo na regionální úrovni dosaženo cenné zkušenosti; doporučuje podporovat obce využívající obnovitelné energie a energetická družstva a usnadňovat výměnu osvědčených postupů a propojování s cílem co nejlépe zhodnocovat úspěšné modely;

22. konstatuje, že regionální a místní orgány musí hrát klíčovou úlohu při zavádění nejpotřebnějších inovací v odvětví energetiky, pokud má EU dosáhnout svých výsledků v oblasti obnovitelných energií a energetické účinnosti, a měly by mít reálnou možnost tyto cíle ovlivnit; podporuje přístup víceúrovňové správy zaměřený na úzké a účinné propojení mezi vnitrostátními plány pro energii z obnovitelných zdrojů a regionálními strategiemi financování; připomíná, že společenského přijetí a podpory energie z udržitelných zdrojů může být dosaženo jedině prostřednictvím transparentních postupů při územním plánování, budování a udělování povolení, jichž se budou účastnit všechny zúčastněné strany;

23. žádá Komisi a členské státy, aby zjednodušily postup vydávání povolení, vytvořily stabilní a jednoduchý regulační rámec, odstranily překážky trhu a vytvořily stimuly a zjednodušily přístup k financování, což by pomohlo zavádět zařízení v oblasti obnovitelných energií; dále žádá Komisi a členské státy, aby zabezpečily spolufinancování nástrojů pro financování politiky soudržnosti z prostředků Evropské investiční banky;

24. zaměřuje pozornost na nutnost podporovat kroky směřující k využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie v nejvzdálenějších evropských regionech, na ostrovech a v jiných odlehlých oblastech, kde je závislost na fosilních palivech ještě zhoršena vzdáleností a zeměpisnou izolací; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zřídily konkrétní program v oblasti obnovitelných energií v souladu se směry programů POSEI s cílem plně využít jedinečný potenciál těchto oblastí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	19.2.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 3 0
Členové přítomní při konečném hlasování	François Alfonsi, Catherine Bearder, Jean-Jacob Bicep, Victor Boştinaru, John Bufton, Salvatore Caronna, Nikos Chrysogelos, Tamás Deutsch, Danuta Maria Hübner, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Monika Smolková, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Justina Vitkauskaite, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Vasilica Viorica Dăncilă, Karima Delli, Cornelia Ernst, Karin Kadenbach, László Surján, Patrice Tirolien, Giommaria Uggias, Derek Vaughan, Iuliu Winkler
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Marit Paulsen, Britta Reimers

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (12. 3. 2013)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k současným výzvám a možnostem energie z obnovitelných zdrojů na evropském trhu s energií
(2012/2259(INI))

Navrhovatel: Spyros Danellis

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou má energie z obnovitelných zdrojů při zásobování Evropy energií, a podporuje prosazování obnovitelné energie jako součást strategie EU v oblasti změny klimatu;

2.  zdůrazňuje, že závislost na dovozu fosilních paliv s sebou nese stále větší politická a environmentální rizika, že získávání těchto zdrojů je pro členské státy i pro spotřebitele stále nákladnější, a že by proto evropská výroba energie z obnovitelných zdrojů měla při zajišťování dodávek energie pro Evropskou unii hrát významnější úlohu;

3.  zdůrazňuje, že vzhledem k nejzásadnějším výzvám, před nimiž dnes společnost stojí, je důležité zvyšovat bezpečnost dodávek cenově dostupné energie; zabezpečení dodávek energie i změna klimatu mají své důsledky pro zahraniční i bezpečnostní politiku;

4.  vyzývá Evropskou unii, aby v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovila na období po roce 2020 členským státům nové závazné cíle;

5.  poznamenává, že pobídky pro energii z obnovitelných zdrojů a podpora výzkumu a vývoje v této oblasti podporují konkurenceschopnost tohoto odvětví v mezinárodním měřítku;

6.  poukazuje na to, že je důležité, aby se obnovitelné energie stávaly stále více součástí evropského trhu s energiemi a staly se tak trvale konkurenceschopnými; je přesvědčen, že podpora obnovitelných zdrojů by měla být časově omezena s výhradou úprav s ohledem na pokrok v jednotlivých technologiích;

7.  zdůrazňuje však problémy, které s sebou přináší podpora a dosažení udržitelného využívání obnovitelných energií, jež má být v souladu s cíli v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a biologické rozmanitost i s cíli programu EU Horizont 2020 a s požadavky týkajícími se životního prostředí v jednotlivých oblastech;

8.  zdůrazňuje, že energetická politika by neměla podporovat výrobu ani využívání energie z obnovitelných zdrojů, pokud by byla z hlediska životního prostředí neudržitelná; zdůrazňuje význam účinného využívání zdrojů v souvislosti se spotřebou a výrobou energie na úrovni zemědělských podniků; připomíná potenciál spojený s rozvojem systému výroby bioplynu z biologického odpadu v chovech hospodářských zvířat;

9.  zdůrazňuje, že energetická politika by neměla podporovat výrobu ani využívání energie z obnovitelných zdrojů, pokud by byla ze sociálního, hospodářského hlediska a z hlediska životního prostředí neudržitelná;

10. vyzývá EU, aby zaručila, že podpora výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie neohrozí zásobování potravinami ani udržitelnou výrobu vysoce kvalitních potravin a konkurenceschopnost zemědělství;

11. uznává, že pro zemědělství je velkou výzvou nalézt účinná opatření v rámci boje proti změně klimatu, která nebudou mít negativní dopad na výrobu potravin, nebo na ni budou mít dokonce dopad pozitivní;

12. poukazuje na význam výzkumu a technologického vývoje pro stimulaci výroby druhé generace biopaliv; zdůrazňuje význam těchto biopaliv, která umožňují předcházet nepříznivým dopadům na potravinové trhy;

13. vyzývá EU, aby zajistila, že opatření v oblasti energetiky, jejichž cílem je vývoj alternativních paliv, nebudou přímo ani nepřímo neslučitelná se závazky v rámci Světové obchodní organizaci (WTO) a nevystaví EU odvetným opatřením;

14. konstatuje, že některé prvky potravinářského systému jsou citlivé na zvyšování energetických nákladů, což by mohlo mít pro výrobce i spotřebitele nepříznivé důsledky;

15. zdůrazňuje, že správná strategie pro oblast obnovitelných energií by měla pokládat za své základní cíle kromě lepšího využívání obnovitelných zdrojů energie především snižování množství odpadu a úspory energie;

16. je si vědom toho, jakou roli by měla mít inovativní ustanovení v návrzích reformy SZP pro rozvoj venkova při vývoji a šíření technik udržitelné výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů i odpadu;

17. podtrhuje význam předvídatelnosti a soudržnosti politiky v oblasti energetických plodin;

18. uznává význam prosazování a podpory rozvoje využívání alternativní energie ze zdrojů dostupných v rámci zemědělských podniků, zejména v malém měřítku, a šíření odpovídajících postupů mezi zemědělce i spotřebitele;

19. zdůrazňuje přínos, jaký by mohla mít spolupráce mezi zemědělci pro úspěšný výsledek politiky prosazování obnovitelných zdrojů;

20. vyzývá Evropskou investiční banku, aby vytvořila průběžně financované fondy umožňující za pomoci finančních zprostředkovatelů čerpání prostředků poskytujících kapitálovou a technickou podporu nezbytnou pro zahájení mikrokapacitní a nízkokapacitní výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělských podniků či ve vlastnictví místních společenství, jejíž výnosy by mohly být znovu investovány do dalších systémů;

21. zdůrazňuje, že cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2020, jež pro EU jako celek i jednotlivé členské státy stanoví směrnice o obnovitelných zdrojích energie, vedly k rozšíření využívání obnovitelné energie v Evropě a na evropském venkově; zastává názor, že jestliže EU hodlá sledovat dlouhodobou politiku a zvýšit bezpečnost investic, musí co nejdříve navrhnout nové cíle pro období po roce 2020;

22. poukazuje na to, že zemědělství a venkovské oblasti jsou schopny zajišťovat významný podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů, a proto je toho názoru, že by tuto výrobu energie z obnovitelných zdrojů měla podporovat nová zemědělská politika a politika pro rozvoj venkova;

23. poznamenává, že je třeba odstranit překážky bránící širšímu využívání energie z obnovitelných zdrojů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	21.2.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Eric Andrieu, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Vasilica Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Hynek Fajmon, Iratxe García Pérez, Julie Girling, Béla Glattfelder, Martin Häusling, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Elisabeth Köstinger, Agnès Le Brun, Mairead McGuinness, James Nicholson, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Alyn Smith, Ewald Stadler, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Spyros Danellis, Esther de Lange, Kent Johansson, Christa Klaß, Astrid Lulling, Riikka Manner

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	19.3.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	50 6 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Amelia Andersdotter, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Vicky Ford, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Kent Johansson, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Rolandas Paksas, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	António Fernando Correia de Campos, Ioan Enciu, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Holger Krahmer, Bernd Lange, Werner Langen, Zofija Mazej Kukovič, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Vladimír Remek