ZPRÁVA o výroční zprávě o daních: jak uvolnit potenciál EU k hospodářskému růstu

30. 4. 2013 - (2013/2025(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Ildikó Gáll-Pelcz

Postup : 2013/2025(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0154/2013
Předložené texty :
A7-0154/2013
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o daních: jak uvolnit potenciál EU k hospodářskému růstu

(2013/2025(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) a na články 26, 110 až 115 a 120 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (COM(2008)0727), který předložila Komise,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady předložený Komisí, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (COM(2012)0631),

–   s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2011)0121), který předložila Komise,

–   s ohledem na návrh směrnice Rady předložený Komisí, kterou se mění směrnice 2011/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (COM(2011)0169),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o zdanění příjmů právnických osob: společný systém zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (přepracované znění)[1],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. června 2012 o konkrétních způsobech, jak posílit boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, a to rovněž ve vztahu ke třetím zemím (COM(2012)0351),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 o akčním plánu pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (COM(2012)0722),

–   s ohledem na doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 o agresivním daňovém plánování (C(2012)8806),

–   s ohledem na doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní (C(2012)8805),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2012 o posílení jednotného trhu odstraněním přeshraničních daňových překážek pro osobní automobily (COM(2012)0756),

–   s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí, kterým se zavádí akční program pro oblast daní v Evropské unii na období let 2014–2020 (Fiscalis 2020) (COM(2012)0465),

–   s ohledem na zprávu Komise o veřejných financích v HMU (European Economy, č. 4/2012),

–   s ohledem na svou zprávu o veřejných financích v HMU za roky 2011 a 2012 (A7-0425/2012),

–   s ohledem na zprávu Komise o daňových reformách v členských státech EU (European Economy, č. 6/2012),

–   s ohledem na zprávu OECD „Current Tax Agenda 2012[2] (Aktuální otázky zdanění za rok 2012),

–   s ohledem na zprávu OECD „Addressing Base Erosion and Profit Shifting“ (Eroze daňové základny a přesouvání zisků)[3],

–   s ohledem na studii Deutsche Bank ze dne 5. října 2012 o důsledcích systémů zdanění pro hospodářský růst v Evropě[4],

–   s ohledem na strategii Evropa 2020 (COM(2010)2020),

–   s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 10. července 2012[5],

–   s ohledem na sdělení Komise „Roční analýza růstu na rok 2013“ (COM(2012)0750),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 12. února 2013 týkající se zprávy o mechanismu varování pro rok 2013[6],

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 29. června, 19. října a 14. prosince 2012,

–   s ohledem na závěrečné prohlášení ze zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, které se konalo v Moskvě ve dnech 15.–16. února 2013[7],

–   s ohledem na pracovní program irského předsednictví Rady,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7–0154/2013),

A. vzhledem k tomu, že podle prognóz čeká ekonomiky členských států EU v blízké budoucnosti mírný až negativní hospodářský růst a vývoj zaměstnanosti – v mnoha případech kvůli tomu, že skladba současných politik není dostatečně zaměřena na investice, konkurenceschopnost, zaměstnanost a spravedlivé a účinné zdanění; vzhledem k tomu, že celá eurozóna zažívá recesi s dvojitým dnem;

B.  vzhledem k tomu, že od vypuknutí nedávné dluhové krize se v řadě členských států poměrně výrazně změnila struktura daňových příjmů, a že je tedy obtížné odlišit strukturální a cyklické důsledky této změny; vzhledem k tomu, že při vytváření daňové politiky by měly být plně zohledněny zásady subsidiarity a víceúrovňové správy v souladu s příslušnými právními předpisy členských států;

C. vzhledem k tomu, že členské státy musí kvůli krizi, která odhalila strukturální nedostatky některých ekonomik v EU a která i nadále oslabuje potenciál k hospodářskému růstu v EU, vyřešit nelehký úkol, jak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a jak současně podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že od přelomu tisíciletí lze v EU vypozorovat trend zavádění daňového systému, který více napomáhá růstu;

E   vzhledem k tomu, že daňové systémy v EU by měly být vstřícnější k podnikům, aby posílily jejich kapacity pro vytváření hospodářského růstu a pracovních míst;

F.  vzhledem k tomu, že v kontextu pomalého růstu a recese způsobují pozdní převody zálohových daňových plateb společnostem další problémy s likviditou;

G. vzhledem k tomu, že důsledky krize by měly být zmírněny daňovou politikou v souladu se strategií Evropa 2020, jejíž cíle by měly být prioritou;

H. vzhledem k tomu, že v zájmu obnovení důvěryhodnosti rozpočtových politik a snížení státních dluhů je nezbytné upravit rozpočtové výdaje, rychle zavést strukturální reformy podporující růst, zefektivnit metody výběru daní a některé daně upravit, a současně zajistit, aby se pozornost pokud možno prioritně zaměřila na daně ukládané na kapitálové transakce, na činnosti poškozující životní prostředí a na některé typy spotřebních daní spíše než na daně, které jsou ukládané za práci;

I.   vzhledem k tomu, že inteligentní a aktivní rozvoj politiky v oblasti ekologického zdanění je klíčem k uplatňování zásady „znečisťovatel platí“, k podpoře růstu a k vytváření udržitelných perspektiv růstu;

Obecné úvahy

1.  konstatuje, že daňová politika spadá nadále do vnitrostátních pravomocí, a že je proto třeba respektovat různé daňové systémy členských států; shledává, že přenesení pravomocí v oblasti zdanění z vnitrostátní na unijní úroveň vyžaduje změnu Smlouvy, k čemuž je zapotřebí jednohlasného souhlasu všech členských států; domnívá se však, že to nevylučuje účinnou koordinaci daňových úprav na evropské úrovni; zdůrazňuje, že při vytváření daňové politiky by měly být plně zohledněny zásady subsidiarity a víceúrovňové správy v souladu s příslušnými právními předpisy členských států;

2.  konstatuje, že optimální nastavení daňových systémů závisí na mnoha činitelích, a proto se mezi jednotlivými zeměmi liší; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné daňové politiky náležitě naplánovat a upravit v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu;

3.  zdůrazňuje, že byla zlepšena koordinace daňových politik, ale podotýká, že občané a podniky v EU, kteří provádějí přeshraniční činnosti, se stále potýkají se značnými náklady, administrativní zátěží a nedostatky v právních předpisech, jež musí být co nejdříve odstraněny, mají-li být plně využity výhody jednotného trhu;

4.  konstatuje, že spravedlivá a zdravá konkurence mezi různými daňovými systémy existujícími v rámci jednotného trhu stimuluje evropské ekonomiky; na druhé straně však zdůrazňuje, že škodlivá daňová soutěž má neblahé hospodářské důsledky; s ohledem na zprávu OECD o erozi daňové základny a přesouvání zisků zdůrazňuje stěžejní význam funkčních institucí, které vycházejí z řádného a spravedlivého právního a správního rámce;

5.  shledává, že kromě zajištění souladu s udržitelnými fiskálními politikami, je k dosažení ekonomické rovnováhy nezbytné zavádět opatření na podporu růstu, jako je boj proti daňovým podvodům a únikům, přesun zdanění do oblastí, které více podporují růst, funkční daňové úlevy pro osoby samostatně výdělečně činné i pro malé a střední podniky; tato opatření by měla zejména usilovat o podporu inovací a výzkumu a vývoje;

6.  zdůrazňuje, že je v zájmu podniků a občanů, aby bylo na jednotném trhu vytvořeno přehledné, předvídatelné, stabilní a transparentní daňové prostředí, neboť netransparentní daňové předpisy brání přeshraničním činnostem a zahraničním investicím domácích subjektů v EU; doporučuje, aby jednotlivcům a podnikům bylo poskytováno více kvalitnějších informací o daňových pravidlech, požadavcích a předpisech každého členského státu;

7.  doporučuje, aby členské státy při úpravách stávajících daní a zavádění daní nových postupovaly opatrně a zajistily, aby tyto úpravy byly příznivé pro růst a aby občané a podnikatelský sektor měli dostatek času a náležité prostředky na přípravu, než nová fiskální opatření vstoupí v platnost;

8.  je znepokojen tím, že v mnoha členských státech může politika většího zdanění spotřebního zboží prohloubit sociální nerovnosti; vyzývá členské státy, aby tomuto potenciálnímu problému věnovaly pozornost a pečlivě posoudily nepříznivé dopady narušení progresivity daňového systému jako celku; domnívá se, že systém DPH by měl být do jisté míry flexibilní, kdy na některé kategorie produktů by bylo možné – v řádně odůvodněných případech podle směrnice o společném systému DPH, které souvisejí např. s kulturními nebo základními potřebami – ukládat nižší daňové sazby, než je obvyklé

9.  domnívá se, že má-li se rozpočet EU stát užitečným nástrojem k posílení růstu, je zapotřebí, aby Komise disponovala vlastními zdroji, což by jí zajistilo větší nezávislost při vytváření jejích návrhů;

Určování skrytých zdrojů, které by prostřednictvím daňové politiky mohly přispět k hospodářskému růstu

10. konstatuje, že hospodářský rozvoj závisí na činitelích, jako je pracovní síla, kapitál, technologický pokrok, účinné využívání zdrojů a produktivita, a že by jim daňová politika měla v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu věnovat patřičnou pozornost; v zájmu dosažení tohoto cíle proto zdůrazňuje význam koordinovaného postupu při rozhodování;

11. podotýká, že daňová politika by měla být navržena tak, aby posilovala hospodářství, mimo jiné vybudováním daňových systémů, jež dlouhodobě stimulují celkovou poptávku, podněcují činnosti zaměřené na vývoz a podporují tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj;

12. předpokládá, že zvýšení daní v některých oblastech, např. spotřebních daní, by mohlo mít určité pozitivní dopady díky uvolnění dalších prostředků, což by bylo prospěšné pro občany a reálnou ekonomiku.

13. zdůrazňuje, že vytvoření daňových pobídek pro výzkum a vývoj by pravděpodobně bylo v dlouhodobém horizontu přínosné v podobě hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v hospodářství založeném na znalostech, zejména pokud by tyto pobídky byly součástí vyvážené celkové strategie v oblasti zdanění; domnívá se, že by tato skutečnost měla být zohledněna na evropské a vnitrostátní úrovni;

14 uznává, že další příjmy pro členské státy by mohlo spíše než zvýšení daňových sazeb nebo zavedení nových daní přinést rozšíření již existující daňové základny;

15. připomíná, že snížení daní by se mělo zakládat na stabilní a odpovědně plánované fiskální politice, která nikterak neohrožuje udržitelnost veřejných financí a kterou doprovází opatření zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti;

16. domnívá se, že z výsledků zevrubné analýzy vyplývá, že je třeba vytvořit unijní informační systém o daních, jenž by neměl sloužit ke sjednocení různých vnitrostátních daňových struktur, nýbrž k jejich progresivní a transparentní koordinaci vedením záznamů o snižování a zvyšování sazeb v rámci jednotlivých struktur;

17. konstatuje, že pro fungování takového systému by byl dobrým základem rámec evropského semestru, protože by spolu s určitými dalšími makroekonomickými opatřeními umožňoval přehledně sledovat různé daňové politiky jednotlivých členských států a plně by zohledňoval obecné hospodářské prognózy, obecné zásady a vyhlídky dotčených členských států a společné evropské cíle; vybízí proto Komisi a členské státy, aby do evropského semestru zahrnuly strategii na snížení daňového deficitu;

18. bere na vědomí užší spolupráci na zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských státech, které společně představují dvě třetiny HDP v EU;

19. zdůrazňuje, že v zemích s vysokými pracovními náklady v porovnání s produktivitou, což ztěžuje tvorbu pracovních míst, by mohla být prozkoumána případná daňová opatření na snížení těchto nákladů a/nebo zvýšení produktivity a současně by se mělo vynaložit veškeré úsilí na zvýšení produktivity; zdůrazňuje, že daňové reformy musí podporovat účast na trhu práce v zájmu zvýšení nabídky pracovní síly a podpory začleňování; v této souvislosti zdůrazňuje, že by vždy měla být respektována práva zaměstnanců a úloha sociálních partnerů;

20. vítá iniciativu Komise vypracovat jednotné pokyny pro výpočet daně z příjmu právnických osob; vyzývá členské státy, aby schválily a zavedly společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob; zdůrazňuje, že hlavním vodítkem by pro tyto účely mělo být stanovisko Parlamentu;

21. zdůrazňuje významný růstový potenciál, který představuje snížení a odstranění daňových překážek pro přeshraniční činnosti v rámci jednotného trhu; upozorňuje na skutečnost, že revize směrnice o DPH, práce na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a rozvoj administrativní spolupráce v oblasti zdanění mají klíčový význam pro plné využití tohoto potenciálu;

22. vyzývá Komisi, aby okamžitě učinila kroky k posílení transparentnosti a regulace rejstříků firem a rejstříků trustů a nadací;

23. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s vnitrostátními daňovými orgány plně podpořily iniciativy Komise, jejichž cílem je zmírnit fiskální překážky při přeshraničních činnostech, a napomoci tak užší koordinaci a spolupráci v této oblasti; vybízí členské státy, aby plně využily potenciálu, který nabízejí programy Fiscalis a Customs; vyzývá Komisi, aby určila další oblasti, v nichž lze zdokonalit právní předpisy EU a administrativní spolupráci s členskými státy v zájmu omezení daňových podvodů a agresivního daňového plánování;

24. vyzývá členské státy, aby postupovaly velmi obezřetně v případě pomalého růstu nebo recese a vyvarovaly se pozdnímu převádění zálohových daňových plateb, neboť to může vést k dalším problémům s likviditou, zejména v případě MSP;

Potírání daňových podvodů a úniků a zrušení dvojího zdanění, dvojího nezdanění a diskriminačních opatření proti podnikům EU

25. vyzývá členské státy, aby výrazně zlepšily své kapacity pro dohled nad daněmi a pro výběr daní, a získaly tak další zdroje na podporu růstu a tvorby pracovních míst, jak stanoví strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že by bylo vhodné shromáždit vnitrostátní osvědčené postupy efektivnější správy daní – nejlépe v evropském kodexu osvědčených postupů v rámci unijního informačního systému o daních – a pečlivě je zohledňovat; je znepokojen tím, že řada členských států má tendenci snižovat počty zaměstnanců a další zdroje daňových úřadů a podobných orgánů; zdůrazňuje, že by to mohlo oslabit jejich schopnost poskytovat spravedlivé a účinné služby podnikům a jednotlivcům i jejich boj proti daňovým podvodům a únikům; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající finanční a lidské zdroje pro potřeby svých vnitrostátních orgánů daňové správy i orgánů provádějící daňové audity;

26. vyzývá členské státy, aby zlepšily administrativní spolupráci v oblasti přímého zdanění;

27. opětovně vyzývá Komisi, aby GŘ TAXUD poskytla více rozpočtových prostředků a zaměstnanců, aby mu pomohla vytvářet politiky a návrhy EU týkající se dvojího nezdanění a daňových úniků a podvodů;

28. vítá sdělení Komise nazvané „akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům“ a její doporučení o „opatřeních, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní“ a o „agresivním daňovém plánování“;

29. vyzývá členské státy k aktivní činnosti v souladu se sdělením a s doporučeními Komise, tj. k přijetí koordinovaných a rozhodných opatření na úrovni EU namířených proti daňovým podvodům a únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům, jež by zaručila spravedlivější rozdělení úsilí o fiskální konsolidaci a větší daňové příjmy; důrazně vyzývá členské státy, aby v souladu s návrhy Komise do praxe urychleně uvedly – spolu s jinými konkrétními opatřeními, jež mají být v této oblasti přijata – obecné pravidlo proti zneužívání s cílem potlačit praktiky agresivního daňového plánování a aby do svých úmluv o dvojím zdanění vložily doložku o zamezení dvojího zdanění;

30. konstatuje, že kvůli daňovým podvodům a únikům činí podle odhadů daňová ztráta veřejných příjmů v EU každoročně 1 bilion EUR; vyzývá členské státy, aby přijaly potřebná opatření k tomu, aby do roku 2020 snížily daňový deficit alespoň o polovinu;

31. zdůrazňuje, že omezení podvodů a úniků by posílilo růstový potenciál v hospodářství, protože by se ozdravily veřejné finance – a zvýšily veřejné prostředky k podnícení investic a posílení evropského sociálně tržního hospodářství – a podniky by si konkurovaly za rovných podmínek;

32. naléhavě vyzývá členské státy, aby zahájily seriózní jednání a dokončily postupy schvalování všech legislativních návrhů, které se týkají daňových podvodů a úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivního daňového plánování a daňových rájů; vyzývá členské státy, aby mimo jiné dokončily proces revize a rozšíření oblasti působnosti směrnice o zdanění příjmů z úspor a aby v návaznosti na zprávu Parlamentu přijaly a bezodkladně zavedly mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH, jak jej navrhla Komise;

33. vítá intenzivnější mezinárodní činnost v oblasti zdanění právnických osob, jež se zaměřuje na řešení eroze daňové základy a přesouvání zisků; domnívá se, že klíčovým příspěvkem k této problematice je zpráva OECD, a očekává vypracování akčního plánu následných opatření, který má být předložen letos v létě; předpokládá, že vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 uvedenou zprávu schválili na svém posledním zasedání v Moskvě, učiní rovněž společné a rozhodné kroky, jež budou vycházet z tohoto akčního plánu;

34. zdůrazňuje, že v souladu s pádnými připomínkami Komise patří ekologické daně mezi nástroje, které relativně nejvíce podporují růst; zdůrazňuje, že ekologické daně by kromě vytváření příjmů měly být systematicky a dynamicky využívány k zachování udržitelného hospodářského rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila celkové posouzení nedostatků v internalitaci a následně vhodné legislativní návrhy;

°

°         °

35. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Kvůli nedávné dluhové krizi vyvstala v Evropské unii řada nových problémů, jejichž řešení vyžaduje náležitou úpravu daňových politik v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Některé země již tyto úpravy provedly, jiné to teprve čeká. Je nezbytné zdůraznit, že daňová politika je i nadále v pravomoci vnitrostátních orgánů, a že je proto třeba respektovat různé daňové systémy členských států. Zároveň je však nutné co nejdříve omezit překážky na vnitřnímu trhu a odstranit nejistotu a nedorozumění vyplývající z nedostatků v právních předpisech.

Zpráva jako možné řešení výše uvedených problémů navrhuje vytvořit tzv. inteligentní a koordinovaný systém vzájemně provázaných daní („tax snake“), který by neusiloval o harmonizaci daňových systémů všech členských států, ale pouze o jejich koordinaci s ohledem na aktuální snižování a zvyšování daní ve vnitrostátních systémech.

Zpráva zdůrazňuje, že má-li se obnovit důvěra v rozpočtovou politiku a snížit státní dluh, je nutné dodržovat rozpočtovou kázeň a zavádět strukturální reformy, ale zároveň také to, že je třeba upřednostnit fiskální opatření podporující růst a rovněž spotřební daně před zdaněním práce, protože jsou z dlouhodobého hlediska vhodnější k podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Jelikož dvojí zdanění a daňové úniky i nadále představují značný problém a vedou v Evropské unii k významně nižším daňovým příjmům, upozorňuje několik posledních odstavců – v souladu s akčním plánem předloženým Komisí v závěru loňského roku – na to, že je nezbytné tento problém urychleně vyřešit.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.4.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Sławomir Nitras, Ivari Padar, Anni Podimata, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Fabrizio Bertot, Herbert Dorfmann, Sari Essayah, Krišjānis Kariņš, Olle Ludvigsson, Petru Constantin Luhan, Sirpa Pietikäinen, Nils Torvalds

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

María Auxiliadora Correa Zamora, Iratxe García Pérez, Hubert Pirker