Postup : 2012/2299(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0172/2013

Předložené texty :

A7-0172/2013

Rozpravy :

PV 01/07/2013 - 20
CRE 01/07/2013 - 20

Hlasování :

PV 02/07/2013 - 9.3

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0290

ZPRÁVA     
PDF 191kWORD 164k
14. 5. 2013
PE 506.143v02-00 A7-0172/2013

o vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev

(2012/2299(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev

(2012/2299(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Vnější politika EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev“ (COM(2012)0556),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o mezinárodních dohodách v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy(1),

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí („rámcová dohoda“)(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o rozvoji vnější politiky Společenství v oblasti letectví(5),

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 90, čl. 100 odst. 2 a článek 218,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7–0172/2013),

A. vzhledem k tomu, že letectví je rychle rostoucí oblastí ekonomiky jak v rámci Unie, tak i mimo ni, zejména v Asii a na Blízkém východě;

B.  vzhledem k tomu, že letecká doprava hraje důležitou roli v tom, že spojuje občany a podniky jak v rámci Unie, tak na celosvětové úrovni, a především na trzích rozvojových zemí;

C. vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti od roku 2012 snížily nebo mají v plánu snížit počet zaměstnanců o více než 20 000;

D. vzhledem k tomu, že se evropští sociální partneři v odvětví letecké dopravy v rámci dialogu o dopadech celosvětové krize na leteckou dopravu konaného dne 29. ledna 2013 shodli na tom, že je nutný koordinovaný a komplexní postup na mezinárodní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise z roku 2005 hrálo významnou roli při vypracování vnější politiky Unie v oblasti letectví;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku vývoje v posledních sedmi letech je vhodné provést další přezkum;

Všeobecně

1.  zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo ve vytváření jednotného a otevřeného regionálního trhu Unie a současně v budování společného přístupu Unie k její vnější politice v oblasti letectví;

2.  vítá sdělení Komise, které poskytuje včasnou analýzu současné situace a pokroku, jehož bylo dosaženo ve vnější politice v oblasti letecké dopravy od roku 2005, jakož i výzev, jimž na obzvláště konkurenčním globálním leteckém trhu čelí letecký sektor Unie;

3.  zdůrazňuje zásadní význam odvětví letectví pro hospodářství Unie, zejména pro jeho růst a zaměstnanost, jelikož toto odvětví zajišťuje přes 5 milionů pracovních míst v Evropě a tvoří 2,4 % HDP Unie, a pro propojenost Unie se zbytkem světa; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby odvětví letectví Unie zůstalo silné a konkurenceschopné;

4.  domnívá se, že došlo k významnému pokroku v definování a provádění unijních mechanismů a systémů, jako je jednotné evropské nebe (SES), výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), iniciativa „Clean Sky“, Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a globální družicový navigační systém (GNSS), jejichž účelem je posílit bezpečnost a splnit požadavky cestujících; domnívá se, že v těchto oblastech je třeba dosáhnout dalšího pokroku;

5.  je nicméně znepokojen zpožděním v provádění jednotného evropského nebe a výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, neboť tato zpoždění znamenají pro letecké společnosti i jejich zákazníky zbytečné náklady; podporuje Komisi v jejím rozhodnutí uvalit sankce na členské státy, které nedodržely lhůtu stanovenou na prosinec 2012 a které nepokročily v oblasti funkčních bloků vzdušného prostoru;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provedení jednotného evropského nebe a evropského uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe; podotýká, že dokončení jednotného evropského nebe přinese značné množství přímých i nepřímých pracovních příležitostí;

7.  zdůrazňuje, že tyto programy Unie jsou důležité nejenom pro vnitřní trh, ale i pro vnější politiku; je přesvědčen, že dokončení a provedení těchto nástrojů pomůže upevnit postavení průmyslu Unie na konkurenčním světovém trhu;

8.  zdůrazňuje význam právě probíhající revize nařízení o právech cestujících v letecké dopravě a zastává se toho, aby evropské právní předpisy byly spolehlivé a ze své podstaty nakloněné spotřebitelům;

9.  je si vědom toho, že finanční krize postihla jednotlivé světové regiony odlišným způsobem; domnívá se, že v důsledku toho čelí letecké společnosti Unie konkurenční nevýhodě a že dvoustranné dohody o leteckých službách nejsou vždy tím nejvhodnějším řešením, jak bojovat proti omezením trhu či nespravedlivým dotacím;

10. domnívá se, že jelikož se navzdory úsilí vyvíjenému posledních sedm let nepodařilo dospět k ucelené vnější politice Unie v oblasti letectví, je třeba co nejdříve uplatňovat koordinovanější a rovněž ambicióznější přístup na úrovni Unie, aby vznikla spravedlivá a otevřená hospodářská soutěž;

11. domnívá se, že sbližování evropských právních předpisů je klíčovým předpokladem pro silné postavení Evropy na světovém trhu a pro jednání s třetími zeměmi;

Sdělení z roku 2005 a usnesení Parlamentu

12. vítá pokrok dosažený ve věci tří pilířů vnější politiky z roku 2005; zásady unijního označování jsou nyní uznávány ve více než 100 třetích zemí; téměř 1000 dvoustranných dohod o leteckých službách bylo uvedeno do souladu s právními předpisy Unie, což zaručuje právní jistotu; vyjadřuje politování nad tím, že významní partneři včetně Číny, Indie a Jihoafrické republiky tyto zásady dosud nepřijali;

13. poukazuje na to, že provádění vnější politiky Unie v oblasti letecké dopravy napomohlo plnému rozvinutí potenciálu jednotného trhu, jelikož usnadňuje konsolidaci leteckého průmyslu Unie v době, kdy si globalizace žádá vznik hospodářsky silnějších subjektů, mají-li obstát v zahraniční konkurenci;

14. poukazuje na to, že spolu se sousedními zeměmi je rozvíjen stále se rozšiřující společný letecký prostor; soudí, že tyto dohody přinesly významný prospěch hospodářství; vítá značné úsilí vyvíjené s cílem uvést do souladu s právními předpisy Unie různé právní rámce v oblastech, jako je bezpečnost a zabezpečení, uspořádání letového provozu, životní prostředí, práva cestujících, ekonomická regulace a sociální aspekty;

15. vítá komplexní dohodu EU a Spojených států o letecké dopravě a její pozitivní dopad na hospodářství obou stran, jakož i pracovní místa, která vznikla během prvních pěti let, jejichž počet se odhaduje na 80 000;

16. je přesvědčen, že důrazná vnější politika Unie v oblasti letecké dopravy, která by se zaměřovala na nejdůležitější rostoucí trhy v odvětví dopravy na velké vzdálenosti, by leteckým společnostem v Unii zajistila nové hospodářské příležitosti, zejména v asijsko-tichomořské oblasti;

17. zdůrazňuje, že je třeba ještě dokončit jednání s některými klíčovými partnery, včetně Brazílie, a že rozsáhlé dohody o leteckých službách s těmito zeměmi by mohly být zdrojem značného hospodářského přínosu;

18. zdůrazňuje, že některé z požadavků uvedených v usnesení Parlamentu z roku 2006 dosud nebyly splněny; zdůrazňuje zejména, že je třeba podpořit odpovídající mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, zajistit rovný přístup k leteckým dopravcům z Unie i mimo ni a zmírnit negativní dopady na životní prostředí;

19. zdůrazňuje význam nástrojů, jako je systém smíšených výborů, pro vytvoření společného přístupu k otázkám týkajícím se letecké dopravy;

20. vítá splnění ostatních bodů uvedených v usnesení z roku 2006, jako je rozšíření odpovědnosti agentury EASA;

Trh

21. konstatuje, že došlo k významnému nárůstu dopravy do asijsko-tichomořské oblasti, z asijsko-tichomořské oblasti i v rámci tohoto regionu, což odráží tamní hospodářský růst; vyjadřuje obavy z možnosti, že nebudou-li podniknuty žádné kroky, letecké společnosti a podniky z Unie by mohly přijít o významné příležitosti v této části světa a ztratit schopnost vytvářet zisk;

22. konstatuje rovněž, že na světové úrovni posílilo postavení dopravců mimo Unii, a to díky dotacím a významným veřejným investicím do letadel a infrastruktury vynakládaným v různých částech Blízkého východu, Dálného východu a Jižní Ameriky;

23. poukazuje na významnou proměnu vnitřního trhu Unie v důsledku zvýšeného podílu nízkonákladových dopravců; je přesvědčen, že bez ohledu na hospodářskou soutěž by oba obchodní modely mohly nalézt způsob, jak se vzájemně doplňovat, až budou čelit výzvám vnějšího trhu;

24. poznamenává, že mimořádně nízké ceny letenek, které nabízí některé evropské nízkonákladové letecké společnosti, si společnosti vynahrazují nekalými praktikami, pokud jde o pracovní podmínky, k čemuž patří například nedostatečné dodržování sociálních a pracovněprávních norem ve vztahu k zaměstnancům; dále konstatuje, že ceny letenek jsou zřejmě ovlivněny rovněž minimálními investicemi do bezpečnostních norem a neoprávněnými dotacemi na regionální úrovni;

25. upozorňuje na to, že s ohledem na nízkonákladové letecké společnosti, které v Unii tvoří 40 % trhu v odvětví letecké dopravy, panuje mezi leteckými dopravci silná konkurence; zdůrazňuje, že ratifikoval-li členský stát úmluvy MOP č. 87 a 98, musí letecké společnosti dodržovat ustanovení upravující základní práva, která z těchto úmluv vyplývají, v oblasti svobody sdružování, uznávání zástupců zaměstnanců a ujednání o mzdách, přičemž jejich dodržování musí být kontrolováno a případné porušení postihováno;

26. zdůrazňuje význam uzlových letišť, včetně rozvoje sekundárních a specializovaných uzlových letišť a sítě uzlových letišť, a upozorňuje, že je naléhavě potřeba, aby veřejný a soukromý sektor vynakládal dlouhodobé investice do letištní infrastruktury s cílem zvýšit kapacitu, například výstavbou nových letištních drah, a aby byla účinněji využívána stávající infrastruktura – včetně regionálních letišť, například ve Středomoří a na východních hranicích Unie – prostřednictvím lepšího rozdělení letištních časů;

27. podtrhuje, že konkurenceschopnost dopravců z Unie na celosvětové úrovni omezují faktory jako ne zcela rovné podmínky, jejichž příčinou jsou například odlišné vnitrostátní daňové systémy, přetížená letiště, vysoké poplatky za řízení letového provozu a letištní poplatky, státní podpora poskytovaná konkurenčním společnostem, náklady spojené s emisemi uhlíku, uplatňování nižších sociálních norem a rozdílná pravidla týkající se státní podpory mimo Unii;

28. domnívá se, že tyto faktory představují potenciální překážky růstu a zaměstnanosti;

29. vyzývá Komisi, aby vypracovala studii nesourodých poplatků za leteckou dopravu, cel, odvodů a daní v různých členských státech a jejich dopadu na ceny letenek a zisky leteckých společností a studii o možné státní podpoře, kterou čerpají konkurenční společnosti na celosvětové úrovni, a jejím dopadu na letecké společnosti Unie;

30. vítá nová pravidla Unie týkající se sociálního zabezpečení mobilních pracovníků;

Další kroky

31. je toho názoru, že vnější politika v oblasti letecké dopravy by měla vycházet ze zásad vzájemnosti, což se týká i přístupu na trh, otevřenosti a spravedlivé hospodářské soutěže, to vše za rovných podmínek, a měla by se soustředit na dva hlavní cíle: být přínosem pro spotřebitele a podniky a podporovat letecké společnosti a letiště v Unie v jejich úsilí zachovat si na světové úrovni vedoucí postavení;

32. zdůrazňuje proto, že dohody v oblasti letecké dopravy uzavírané se sousedními státy a s partnery podobného smýšlení musí obsahovat právní rámcové podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž;

33. vyzývá k tomu, aby se nadále využívaly postupy k vyjednání komplexních dohod o letecké dopravě na úrovni Unie, které vycházejí z myšlenky evropské jednoty a jsou schválené Radou;

34. vyzývá Komisi, aby v rámci dohod prosazovala a bránila zájmy Unie a podporovala a sdílela její normy, hodnoty a osvědčené postupy;

35. vyzývá k lepší spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při vyjednávání dohod o leteckých službách se strategickými partnery s cílem zlepšit vyjednávací pozici Unie a její šance vstoupit na nové trhy;

36. vyzývá Komisi, aby do komplexních dohod začlenila regulativní podmínky týkající se bezpečnosti, zabezpečení, práv cestujících, odborné přípravy personálu a osvědčování;

37. vyzývá Komisi, aby dokončila probíhající jednání se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina, Libanon, Tunisko, Ázerbájdžán a Alžírsko; poukazuje na to, že tyto země a jejich trhy se nachází v blízkosti EU a že se některé z nich v poslední době těší hospodářskému růstu, což lze chápat jako příležitost k růstu pro regionální a sekundární letiště v Unii; zastává názor, že regionální letiště mohou díky své značné kapacitě přispět ke zmírnění přetížení evropských uzlových letišť, což posílí jejich konkurenceschopnost na celosvětové úrovni;

38. vyzývá Radu, aby Komisi udělila mandát k vyjednávání pro každou z dalších sousedních zemí zvlášť, což se týká především Turecka, Arménie a Libye;

39. domnívá se, že ve vztazích Unie se strategickými partnery by měl převládat individuální přístup,a vyzývá Komisi, aby co nejrychleji dokončila jednání o komplexních dohodách o letecké dopravě, a to i s Austrálií a Brazílií, a Radu, aby Komisi udělila mandát k vyjednání takovýchto dohod s rychle rostoucími ekonomikami, jako je Čína, Indie, země ASEAN a země Perského zálivu;

40. zastává názor, že případná budoucí obchodní a investiční dohoda mezi Unií a USA by rovněž ovlivnila odvětví letecké dopravy; proto se domnívá, že Komise by měla poskytovat dostatečné informace, díky nimž bude Parlament moci pozorně sledovat nadcházející jednání;

41. zdůrazňuje, že je třeba plně splnit cíle vytyčené v dohodách o letecké dopravě uzavřených se strategickými partnery, zejména s USA a Kanadou, mezi něž patří i odstranění omezení zahraničního vlastnictví a kontroly leteckých společností; vyzývá k vyřešení současné nerovnováhy mezi schopností leteckých dopravců Unie uskutečnit kabotáž na trhu USA a schopností leteckých dopravců USA vykonat totéž v Evropě; připomíná, že mezinárodní křížové investice přispívají k hospodářské dynamice odvětví letectví, a naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala mezinárodní právní prostředí příznivé pro rozvoj a podporu takovýchto investic a pro prosazování aktivní politiky zaměřené na vytvoření standardů a osvědčených postupů pro mezinárodní investice;

42. zastává názor, že dvoustranné dohody mohou k rozvoji vnější politiky v oblasti letectví významně přispět, současně však zdůrazňuje, že je důležitý společný přístup Unie;

43. zdůrazňuje význam spravedlivé a otevřené hospodářské soutěže ve všech činnostech, které jsou spojeny s poskytováním leteckých služeb; vyzývá k začlenění standardních doložek o spravedlivé hospodářské soutěži do dvoustranných dohod o leteckých službách;

44. vyzývá Komisi, aby definovala minimální soubor standardních zákonných požadavků Unie, zejména s ohledem na spolupráci v v oblasti právní úpravy, pracovní normy, normy v oblasti životního prostředí a práva cestujících, které mají být zahrnuty do dvoustranných dohod, a to s jasným záměrem vytvářet příležitosti a odstraňovat překážky kladené leteckým společnostem Unie, a vyzývá členské státy, aby tyto požadavky uplatňovaly;

45. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrh revize či nahrazení nařízení č. 2004/868/ES o ochraně před poskytováním dotací a před nekalými cenovými praktikami způsobujícími újmu leteckým dopravcům Společenství(6);

46. podporuje návrhy Komise na ochranu svobodné a spravedlivé soutěže ve vztazích a v dohodách se třetími zeměmi a na vytváření nových účinnějších nástrojů na ochranu obchodu, které budou lépe přizpůsobeny pro boj s nekalými praktikami, jako je diskriminace a nedůsledné plnění regulačního rámce, a s nedostatkem transparentnosti ve finančních výkazech společností, což může vést k narušování trhu;

47. vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se státy Perského zálivu s cílem zvýšit transparentnost a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

48. konstatuje, že Ruská federace odmítá dodržovat dohodu o postupném zrušení poplatků za přelety nad Sibiří, která byla uzavřena v rámci přistoupení Ruské federace k WTO v roce 2011; domnívá se, že kvůli těmto nezákonným poplatkům za přelet dopravci Unie dlouhodobě čelí diskriminujícím podmínkám a že Unie by tudíž měla mít možnost přijmout obdobná opatření i na své straně a zamítnout či omezit přelety přes své území nebo přijmout jakékoli obecné opatření v oblasti využívání vzdušného prostoru Unie, které se dotkne leteckých dopravců Ruské federace, s cílem přimět Ruskou federaci zrušit výše uvedené poplatky, které jsou nezákonné, neboť jsou v rozporu s mezinárodními dohodami (Chicagská úmluva); vyzývá proto Komisi a Radu, aby přezkoumaly možná opatření s cílem zajistit vzájemnost mezi Ruskou federací a Unií s ohledem na využívání vzdušného prostoru;

49. zdůrazňuje, že ambiciózní politika Unie v oblasti ochrany práv cestujících v letecké dopravě může v celosvětové konkurenci leteckým společnostem Unie přinést výhodu z hlediska kvality; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření na podporu vysokých standardů Unie v oblasti práv cestujících v letecké dopravě a sledovala jejich provádění a uplatňování;

50. vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala nový právní rámec týkající se provádění jednotného evropského nebe, který bude založen na přístupu shora dolů a přinese lepší mechanismus spolupráce mezi evropskými poskytovateli letových navigačních služeb, a zajistila nezbytné podmínky k tomu, aby mohla být zahájena realizace výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe;

51. vyzývá Radu, aby s konečnou platností zaujala postoj k legislativnímu usnesení Parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu směrnice o poplatcích za ochranu letectví před protiprávními činy(7), které i přesto, že je přijala naprostá většina členů Parlamentu (96 %), zůstává blokováno v Radě;

52. domnívá se, že Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) hraje důležitou roli při vytváření právního rámce pro celosvětové odvětví letecké dopravy, například v oblasti liberalizace vlastnictví a kontroly leteckých společností a při zajišťování interoperability uspořádání letového provozu na celosvětové úrovni; vybízí organizaci ICAO, aby nadále rozvíjela globální tržní opatření s cílem snížit hluk na letištích a omezit všechny odpovídající emise skleníkových plynů; považuje za klíčové dosáhnout v rámci organizace ICAO o nejdříve dohody o celosvětovém přístupu;

53. vyzývá k tomu, aby Komisi byly uděleny mandáty k jednání s cílem vyjasnit a upevnit zastoupení Unie v rámci ICAO;

54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0251.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0366.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0239.

(4)

Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 506.

(5)

Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 18.

(6)

Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 1–7.

(7)

KOM(2009)0217 – C7–0038/2009 – 2009/0063(COD)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Letecká doprava je v současnosti klíčovým odvětvím evropského hospodářství. Přispívá 365 miliardami EUR k evropskému HDP a podporuje 5,1 milionu pracovních míst, avšak sedm let po sdělení Komise o rozvoji vnější politiky Společenství v oblasti letectví jsme svých cílů stále ještě nedosáhli.

Nastal nejvyšší čas učinit v evropském letectví urychlený pokrok. Nové hospodářské výzvy se objevují v těch oblastech světa, kde mnohem benevolentnější právní předpisy umožňují společnostem budovat obrovská nová letiště, která z evropských leteckých uzlů odklánějí mnoho cestujících. Evropská unie naléhavě potřebuje zvýšit kapacitu letišť, aby se vyhnula riziku, že ztratí schopnost konkurovat regionům zažívajícím rychlý exponenciální růst (naše obavy se týkají zejména oblastí Asie a Tichomoří, Blízkého východu a Jižní Ameriky).

Investice do letištní infrastruktury je nutno brát vážně, přestože poptávka zatím nepřevyšuje nabídku. Prozatím je třeba maximálně efektivně využívat stávající kapacitu (a to i prostřednictvím lepšího řízení letištních časů a využívání i ostatních letišť, nejen uzlových, s cílem zmenšit přetížení).

Podle téhož pojetí doplňkovosti by bylo možné rostoucí počet nízkonákladových dopravců na vnitřním trhu EU využít jako nový model posílení, namísto toho, aby byli vnímáni jako konkurenční hrozba. „Klasičtí“ a nízkonákladoví dopravci by mohli nalézt způsob, jak trh v EU vnitřně harmonizovat, vzájemně se doplňovat a reagovat tak větší stabilitou na výzvy ze strany vnějšího trhu.

Strategicky vzato si Evropská unie potřebuje zachovat konkurenceschopný letecký průmysl. Nejdůležitější letecké trhy se v současnosti nacházejí mimo Evropu, a proto je třeba, aby se průmyslová odvětví EU rozvíjela i tam.

Od roku 2005 byl vyjednán značný počet dohod s klíčovými partnerskými zeměmi. Jiné rozhodující dohody s klíčovými partnery nicméně dosud uzavřeny nebyly (mimo jiné s Austrálií či Novým Zélandem).

Zpravodaj zdůrazňuje, že pro podporu tohoto vývoje do budoucna je důležité vypracovávat a provádět mechanismy EU, jako je jednotné evropské nebe, výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, Evropská agentura pro bezpečnost letectví nebo globální družicový navigační systém. Tyto nástroje, vytvořené na podporu vnitřního trhu, ve svém důsledku pomohou EU v její vnější politice v oblasti letecké dopravy. Dokončení těchto mechanismů upevní postavení evropského průmyslu a zanechá jej silnější, aby se mohl postavit novým konkurenčním výzvám.

Kvůli dosažení pokroku v těchto mechanismech je třeba zavést některé závazné postupy. Například je nutné co nejdříve zřídit funkční bloky vzdušného prostoru, které mají zásadní význam pro provedení jednotného evropského nebe.

I přes potřebu liberalizace musí EU nadále bránit evropské zájmy a normy. Zvláštní pozornost by se měla věnovat pracovním normám a normám v oblasti životního prostředí, právům cestujících a dodržování evropských právních předpisů.

Co se týče Mezinárodní organizace pro bezpečnost letectví (ICAO), v níž jsou členské státy EU členy a kde má Evropská komise status pozorovatele, byla by žádoucí větší koordinace. To by Evropě umožnilo hovořit nikoli sedmadvaceti hlasy, nýbrž jedním hlasem, a zvýšit tak svůj vliv na jednání organizace ICAO. Komise a členské státy nesou společnou odpovědnost za to, že na dosažení tohoto koordinovaného zastoupení budou úžeji spolupracovat.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (21. 3. 2013)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev

(2012/2299(INI))

Navrhovatel: Robert Sturdy

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá sdělení Komise, které poskytuje včasnou analýzu současné situace a pokroku, jehož bylo dosaženo ve vnější politice v oblasti letecké dopravy od roku 2005, jakož i výzev, jimž na mimořádně konkurenčním globálním leteckém trhu čelí odvětví letectví EU;

2.  zdůrazňuje zásadní význam odvětví letectví pro hospodářství EU, zejména pro jeho růst a zaměstnanost, jelikož toto odvětví zajišťuje přes 5 milionů pracovních míst v Evropě a tvoří 2,4 % HDP EU, a pro propojenost Unie se zbytkem světa; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby odvětví letectví EU zůstalo silné a konkurenceschopné;

3.  podporuje návrhy Komise na ochranu svobodné a spravedlivé soutěže ve vztazích a v dohodách se třetími zeměmi a na vytvoření nových účinnějších nástrojů na ochranu obchodu, které budou lépe přizpůsobeny pro boj s nekalými praktikami, jako je diskriminace a nedůsledné plnění regulačního rámce, a s nedostatkem transparentnosti ve finančních výkazech společností, což může vést k narušování trhu;

4.  vyzývá členské státy, Komisi a letecké dopravce, aby zlepšili úlohu regionálních letišť napříč EU, například v oblasti Středomoří a na východních hranicích Unie, vytvořením letištních infrastruktur, aby se usnadnil pohyb cestujících a zboží, a došlo tak k posílení hospodářských a obchodních vztahů se třetími zeměmi a k vytvoření více pracovních příležitostí;

5.  vítá iniciativu Komise začlenit do stávajících dohod o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi „ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži“ a vyzývá k zahrnutí takových ustanovení do každé dohody v oblasti letectví uzavřené mezi EU a zeměmi evropského sousedství nebo strategickými partnery.

6.  vyzývá EU, aby v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) hrála vedoucí roli s cílem uzavřít mezinárodní dohodu o globálním systému obchodování s emisemi, která se bude zabývat problémem emisí skleníkových plynů způsobených mezinárodním letectvím a kromě Spojených států se bude týkat také Číny, Indie a dalších rozvíjejících se ekonomik; dále naléhavě vyzývá EU, aby posílila mezinárodní právní rámec v oblasti civilního letectví, pokud jde o bezpečnost a udržitelnost letecké dopravy;

7.  odsuzuje skutečnost, že Ruská federace nedodržuje a neuplatňuje své mezinárodní závazky, a vyzývá k upuštění od nekalé praktiky spočívající v uvalování poplatků na evropské letecké dopravce létající přes ruské území;

8.  vyzývá k lepší spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při vyjednávání dohod o leteckých službách se strategickými partnery s cílem zlepšit vyjednávací pozici EU a její šance vstoupit na nové trhy;

9.  zdůrazňuje, že je třeba plně splnit cíle vytyčené v dohodách o letecké dopravě uzavřených se strategickými partnery, zejména s USA a Kanadou, mezi něž patří i odstranění omezení zahraničního vlastnictví a kontroly leteckých společností; vyzývá k vyřešení současné nerovnováhy mezi schopností leteckých dopravců EU uskutečnit kabotáž na trhu USA a schopností leteckých dopravců USA vykonat totéž v Evropě; připomíná, že mezinárodní křížové investice přispívají k hospodářské dynamice odvětví letectví, a vyzývá Komisi, aby prosazovala mezinárodní právní prostředí příznivé pro rozvoj a podporu takovýchto investic a aby uskutečňovala aktivní politiku zaměřenou na vytvoření standardů a osvědčených postupů pro mezinárodní investice;

10. podporuje návrhy Komise uzavřít probíhající jednání s partnerskými zeměmi, zejména s Brazílií, Austrálií a Novým Zélandem, dokončit do roku 2015 jednání o dohodách o letecké dopravě na úrovni EU se všemi sousedními zeměmi a zahájit na této úrovni vyjednávání s některými strategickými partnery, zejména s Ruskem, Čínou, Japonskem, některými státy Perského zálivu, Tureckem, státy ASEAN a Indií; podporuje také užší koordinaci v rámci EU posilováním evropských leteckých dopravců a evropských uzlů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Badia i Cutchet, Nora Berra, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, María Auxiliadora Correa Zamora, Marielle de Sarnez, Yannick Jadot, Metin Kazak, Franziska Keller, Bernd Lange, David Martin, Vital Moreira, Paul Murphy, Cristiana Muscardini, Franck Proust, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Henri Weber, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Paweł Zalewski, Dan Dumitru Zamfirescu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Silvana Koch-Mehrin, Elisabeth Köstinger, Katarína Neveďalová

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Petri Sarvamaa, Patrice Tirolien


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (3. 5. 2013)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev

(2012/2299(INI))

Navrhovatel: Georges Bach

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti od roku 2012 snížily nebo mají v plánu snížit počet zaměstnanců o více než 20 000;

B.  vzhledem k tomu, že se evropští sociální partneři v odvětví letecké dopravy v rámci dialogu o dopadech celosvětové krize na leteckou dopravu konaného dne 29. ledna 2013 shodli na tom, že je nutný koordinovaný a komplexní postup na mezinárodní úrovni;

1.  konstatuje, že evropská letecká doprava v současnosti představuje 5,1 milionu pracovních míst a podstatně přispívá k hospodářskému růstu i k regionální a sociální soudržnosti;

2.  konstatuje, že letecká doprava značnou měrou přispívá k hospodářskému výkonu a zaměstnanosti, když v roce 2012 služeb evropských leteckých společností využilo 790 milionů cestujících a odhadovaný roční podíl letecké dopravy na evropském HDP činil 365 miliard EUR;

3.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při formulování společného přístupu Unie k její vnější politice v oblasti letecké dopravy; domnívá se, že tento společný přístup je třeba v budoucnosti posílit, aby byla EU schopna udržet krok s mezinárodní konkurencí;

4.  zdůrazňuje význam nástrojů, jako je systém smíšených výborů, pro vytvoření společného přístupu k otázkám týkajícím se letecké dopravy;

5.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření širšího společného evropského vzdušného prostoru prostřednictvím uzavření důležitých dohod o letecké dopravě se sousedními zeměmi, a skutečnost, že tyto dohody vedly k přizpůsobení právních rámců právním předpisům EU v důležitých oblastech, jako jsou bezpečnost letecké dopravy, ochrana před ohrožením veřejné bezpečnosti, uspořádání letového provozu, životní prostředí, práva cestujících v letecké dopravě, hospodářská regulace a sociální hlediska;

6.  vítá komplexní dohodu EU a Spojených států o letecké dopravě a její pozitivní dopad na hospodářství obou stran, jakož i pracovní místa, která vznikla během prvních pěti let, jejichž počet se odhaduje na 80 000; vyzývá Komisi, aby co nejdříve uzavřela komplexní dohody o letecké dopravě i s dalšími důležitými partnery, jako je Brazílie, Austrálie a Nový Zéland;

7.  vyzdvihuje, že provádění vnější politiky Společenství v oblasti letecké dopravy umožnilo dosažení značného pokroku, pokud jde o uvedení vnitrostátních dohod o leteckých službách v soulad s právními předpisy EU, a napomohlo plnému rozvinutí potenciálu jednotného trhu, jelikož usnadňuje konsolidaci leteckého průmyslu EU v době, kdy si globalizace žádá vznik hospodářsky silnějších subjektů, mají-li obstát v zahraniční konkurenci;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provedení jednotného evropského nebe a evropského systému pro uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR); podotýká, že dokončení jednotného evropského nebe přinese značné množství přímých i nepřímých pracovních příležitostí;

9.  poukazuje na to, že pokud by mezi všemi zeměmi existovala spravedlivá a otevřená hospodářská soutěž, měl by evropský letecký průmysl značný potenciál růstu a letecká doprava by tak mohla plně přispět k rozvoji evropského hospodářství;

10. zdůrazňuje proto, že dohody v oblasti letecké dopravy se sousedními zeměmi a s partnery podobného smýšlení musí obsahovat právní rámec pro spravedlivou hospodářskou soutěž;

11. zdůrazňuje, že je nutné posílit evropské uzly prostřednictvím odpovídajících dohod v oblasti letecké dopravy a investic do lepší infrastruktury spojů mezi centrálními letišti, sousedními oblastními letišti a přilehlými oblastmi, což zajistí multiplikační účinek pro hospodářství a růst, přiláká další přímé zahraniční investice a povede k vytvoření dalších pracovních míst a k ochraně pracovních míst v evropských leteckých společnostech, na letištích a u externích poskytovatelů služeb;

12. má za to, že možnými překážkami růstu a zaměstnanosti jsou uplatňování různých vnitrostátních daní v odvětví letectví, přetížení letišť a vzdušného prostoru v EU, různě vysoké poplatky za řízení letového provozu a letištní služby a také uplatňování nižších norem v sociální oblasti a rozdílných pravidel pro poskytování státní podpory mimo území EU;

13. vyzývá členské státy, aby zvážily, zda jejich daně, poplatky a odvody, které mají vliv na náklady leteckých společností, nepředstavují narušení celosvětové hospodářské soutěže;

14. vyzývá Komisi, aby v rámci úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti a větší otevření leteckého trhu vytvořila právní rámec slučitelný s bezpečnostními, pracovněprávními a sociálními normami, předpisy v oblasti ochrany pracovních míst, pracovních podmínek a bezpečnosti letového provozu, včetně předpisů týkajících se pracovní doby a doby letové služby, aby se zabránilo nadměrné únavě pracovníků, normami v oblasti životního prostředí a zvyšováním norem kvality, aby se hospodářská soutěž nestala závodem o stanovení norem na co nejnižší úroveň;

15. zdůrazňuje, že zamýšlená liberalizace v odvětví letecké dopravy, například v oblasti pozemních odbavovacích služeb nebo doby letové služby, nesmí být na úkor zaměstnanců nebo veřejnosti; zdůrazňuje, že tato liberalizace musí zahrnovat posouzení sociálních dopadů tohoto kroku;

16. upozorňuje na to, že s ohledem na nízkonákladové letecké společnosti, které v EU tvoří 40 % trhu v odvětví letecké dopravy, mezi leteckými dopravci panuje silná konkurence; zdůrazňuje, že ratifikoval-li členský stát úmluvy MOP č. 87 a 98, musí letecké společnosti dodržovat ustanovení upravující základní práva, která z těchto úmluv vyplývají, v oblasti svobody sdružování, uznávání zástupců zaměstnanců a ujednání o mzdách, přičemž jejich dodržování musí být kontrolováno a případné porušení postihováno;

17. zdůrazňuje, že Komisí navržená reforma vlastnictví a kontroly leteckých společností může být provedena, pokud vůbec, pouze na základě jasných pravidel a po posouzení sociálního dopadu a projednání se sociálními partnery a při jejich plném zapojení; poukazuje na to, že základem takové reformy musí být snaha o vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže pro EU a třetí země;

18. vyzývá Komisi, aby v rámci jednání o rozšíření spolupráce v oblasti letecké dopravy dbala na to, aby se zapojily Parlament a všechny příslušné zainteresované strany, včetně sociálních partnerů, a bylo tak možné dosáhnout co nejlepších výsledků při vytváření opatření, zejména pokud jde o potenciál zaměstnanosti a růstu v tomto odvětví; je přesvědčen, že musí být provedena a zohledňována posouzení sociálního dopadu;

19. připomíná, že letecké společnosti ze třetích zemích musí dodržovat ustanovení o základních právech stanovená v úmluvách MOP, jako je svoboda sdružování, vytváření organizací zastupujících zaměstnance a uznávání ujednání o mzdách, zvláště pak článek 5 úmluvy č. 87; vyzývá Komisi a členské státy, aby v mezinárodních dohodách o letecké dopravě závazně zakotvily sociální doložky a normy MOP a postihovaly jejich porušování;

20. konstatuje, že vzrůstající podíl nízkonákladových leteckých společností na trhu značně ovlivňuje hospodářskou soutěž v Evropě a při letech na krátké a střední vzdálenosti mění trh a že má negativní dopad na sociální ochranu zaměstnanců;

21. domnívá se, že ačkoli tradiční dopravci čelí silné konkurenci ze strany nízkonákladových dopravců, mohou se s ohledem na nové výzvy na neevropských trzích při dopravě na velké vzdálenosti navzájem doplňovat;

22. zastává názor, že důrazná vnější politika EU v oblasti letecké dopravy, která by se zaměřovala na nejdůležitější rostoucí trhy v odvětví dopravy na velké vzdálenosti, by zajistila nové hospodářské příležitosti, zejména v asijsko-tichomořské oblasti;

23. žádá Komisi, aby při revizi nařízení (ES) č. 868/2004 o cenových praktikách ve větší míře zohlednila úroveň systémů sociálního zabezpečení a pracovních norem pro zaměstnance;

24. považuje její rozhodnutí v oblasti sociálního zabezpečení mobilních pracovníků za vhodný způsob, jak zabránit snaze některých hospodářských subjektů využít vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení navzájem proti sobě, čímž poškozují zaměstnance;

25. očekává, že Komise bude dbát o to, aby letecké společnosti tato pravidla dodržovaly, a že podnikne náležité kroky, nebude-li tomu tak.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.4.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Emer Costello, Frédéric Daerden, Thomas Händel, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Edite Estrela, Jelko Kacin, Svetoslav Hristov Malinov, Ria Oomen-Ruijten, Antigoni Papadopoulou, Csaba Sógor, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Anna Hedh, Anna Záborská


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Magdi Cristiano Allam, Georges Bach, Erik Bánki, Izaskun Bilbao Barandica, Philip Bradbourn, Antonio Cancian, Michael Cramer, Joseph Cuschieri, Philippe De Backer, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Juozas Imbrasas, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Hubert Pirker, Dominique Riquet, Petri Sarvamaa, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Keith Taylor, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Peter van Dalen, Patricia van der Kammen, Dominique Vlasto, Artur Zasada, Roberts Zīle

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Phil Bennion, Spyros Danellis, Alfreds Rubiks, Janusz Władysław Zemke

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Pilar Ayuso

Právní upozornění - Ochrana soukromí