Postup : 2011/2081(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0176/2013

Předložené texty :

A7-0176/2013

Rozpravy :

PV 12/06/2013 - 17
CRE 12/06/2013 - 17

Hlasování :

PV 13/06/2013 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0274

ZPRÁVA     
PDF 362kWORD 662k
20. 5. 2013
PE 506.205v02-00 A7-0176/2013

o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě

(2011/2081(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Marietje Schaake

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHY
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě

(2011/2081(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

–  s ohledem na článek 13 Úmluvy OSN o právech dítěte, který přiznává dětem právo na svobodu projevu,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. března 2008 (7/36), která definuje mandát zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu(1),

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN Franka La Rue o podpoře a ochraně práva na svobodu názoru a projevu(2), které zdůrazňují použitelnost mezinárodních norem upravujících lidská práva a standardů týkajících se práva na svobodu názoru a projevu na internetu jakožto komunikačního prostředku,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2012 nazvanou „Ochrana, podpora a uplatňování lidských práv na internetu“(3), která uznává význam ochrany lidských práv a volného toku informací na internetu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zmocněnce OSN Johna Ruggieho ze dne 21. března 2011 o otázce lidských práv a nadnárodních společností a jiných podniků nazvanou „Obecné zásady pro podniky a lidská práva: provádění rámcového programu OSN‚chránit, respektovat, napravovat“(4),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN S/RES/1738 ze dne 23. prosince 2006 o útocích na novináře, pracovníky médií a pomocný personál při ozbrojených konfliktech(5),

–  s ohledem na Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949(6), a zejména na článek 79 Dodatkového protokolu I týkající se opatření na ochranu novinářů, kteří plní nebezpečné úkoly vyplývající z jejich povolání v oblastech, kde probíhá ozbrojený konflikt,

–  s ohledem na akční plán OSN týkající se bezpečnosti novinářů a problému beztrestnosti, jejž přijal Výbor vedoucích sekretariátů OSN dne 12. dubna 2012(7),

–  s ohledem na usnesení 1920(2013) parlamentního shromáždění Rady Evropy o situaci v oblasti svobody sdělovacích prostředků v Evropě přijaté dne 24. ledna 2013,

–  s ohledem na práci, již odvedla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti svobody sdělovacích prostředků, a zejména na zprávy zástupců OBSE o svobodě sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na zprávy nevládních organizací o sdělovacích prostředcích, které uveřejnily např. organizace Reportéři bez hranic (index svobody tisku), Freedom House (zprávy o svobodě tisku) a International Press Institute (seznam mrtvých novinářů Death Watch a každoroční magazín IPI World Press Freedom Review),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o nadcházející Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích (WCIT–2012) v rámci Mezinárodní telekomunikační unie a o případném rozšíření oblasti působnosti mezinárodních telekomunikačních předpisů(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(12),

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán pro lidská práva a demokracii (11855/2012), které přijala Rada dne 25. června 2012,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního zástupce EU pro lidská práva(13),

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové jménem Evropské unie u příležitosti Světového dne svobody tisku(14),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise, které dne 12. prosince 2011 adresovaly Evropskému parlamentu a Radě, pod názvem „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

–  s ohledem na sdělení komisařky pro digitální agendu na téma „strategie neodpojování“, které zveřejnila dne 12. prosince 2011(15),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. října 2011 s názvem „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(16),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí(17),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva)(18) a na veškeré ostatní nástroje financování za hranicemi EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(19),

–  s ohledem na svá usnesení týkající se naléhavých případů porušování lidských práv, zásad demokracie a právního státu, včetně usnesení týkajících se konkrétních zemí, v nichž vyjádřil znepokojení ohledně svobody tisku a sdělovacích prostředků, a zejména věznění novinářů a bloggerů,

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie, a zejména na ustanovení, že „svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována“,

–  s ohledem na články 3 a 21 Smlouvy o Evropské unii a na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, již přijala Rada Evropy, a na probíhající jednání o přistoupení EU k této úmluvě,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0176/2013),

Zásady a úloha tisku a sdělovacích prostředků

A.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu projevu je jedním z všeobecných lidských práv a jako takové je základem demokracie a nezbytným předpokladem pro vykonávání všech ostatních práv, o něž usilují lidé na celém světě, jako jsou důstojnost, rozvoj osobnosti a naplnění potenciálu každé lidské bytosti;

B.  vzhledem k tomu, že omezení svobody projevu má vážné důsledky a že by mělo být jen velmi ojedinělé a lze je odůvodnit přísnými a jasně vymezenými podmínkami stanovenými v zákonech, které jsou sami rovněž považovány s ohledem na mezinárodní právo za legitimní; vzhledem k tomu, že svoboda projevu je základním právem a že je úzce spjata s pluralismem a svobodou tisku a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že státy které podepsaly Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou povinny zaručit nezávislost, svobodu a pluralismus tisku a sdělovacích prostředků;

C.  vzhledem k tomu, že platformy sdělovacích prostředků jsou pro vykonávání práva na svobodu projevu nezbytné; vzhledem k tomu, že nezávislý tisk je jedním z klíčových představitelů sdělovacích prostředků, je kolektivním projevem svobodného vyjadřování názorů a působí jakožto strážce demokracie;

D.  vzhledem k tomu, že tisk, sdělovací prostředky, digitální odvětví a novinářská práce se považují za veřejný statek;

E.  vzhledem k tomu, že platformy (digitálních) sdělovacích prostředků získávají stále více celosvětový charakter a také zvyšující se počet uživatelů;

F.  vzhledem k tomu, že internet a sdělovací prostředky jsou nástroji používanými obránci lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že neutralita sítí je jednou ze základních zásad otevřeného internetu, která zajišťováním hospodářské soutěže a transparentnosti podporuje komunikaci a je prospěšná i pro obchodní příležitosti a podporuje inovace, vytváření pracovních míst a růst;

H.  vzhledem k tomu, že svoboda slova a projevu a svoboda sdělovacích prostředků a novinářů jsou po celém světě vystaveny hrozbám, a vzhledem k tomu, že novináři jsou často také obránci lidských práv a obhájci svobody sdružování, přesvědčení, náboženského vyznání a víry; vzhledem k tomu, že novináři jsou však často pronásledováni a vězněni;

I.  vzhledem k tomu, že nové digitální a internetové platformy sdělovacích prostředků přispívají ke zvýšení rozmanitosti a pluralismu;

J.  vzhledem k tomu, že je potřeba optimalizovat úsilí a programy EU, které se týkají podpory a ochrany svobody tisku a sdělovacích prostředků po celém světě, a vycházet přitom z hodnotné práce občanské společnosti a novinářských organizací;

K.  vzhledem k tomu, že úsilí EU může být v celosvětovém měřítku vnímáno jako věrohodné pouze tehdy, pokud svoboda tisku a sdělovacích prostředků bude zaručena a dodržována i v Unii samotné;

Nedávný vývoj

1.  uznává, že největší díl zodpovědnosti za zaručení a ochranu svobody tisku a sdělovacích prostředků nesou vlády; zdůrazňuje, že největší díl odpovědnosti za omezování svobody tisku a sdělovacích prostředků nesou rovněž vlády a že se v nejhorším případě stále častěji uchylují k právnímu nátlaku, aby tuto svobodu omezily, např. v podobě zneužívání právních předpisů o boji s terorismem či extremismem a zákonů týkajících se ochrany bezpečnosti státu, vlastizrady a rozvracení státu; podotýká, že se musí dosáhnout rovnováhy mezi zájmy vnitrostátní bezpečnosti a svobodou přístupu k informacím, aby se zamezilo zneužívání a byla zajištěna nezávislost tisku a sdělovacích prostředků; je si vědom toho, že mediální koncerny vlastněné politiky jsou někdy zmocněné k provádění desinformačních kampaní; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tisk a sdělovací prostředky mohly fungovat nezávisle a aby na ně nebyl kladen nátlak prostřednictvím politických a finančních prostředků; na základě poslední výroční zprávy indexů a analýz (viz seznam v příloze na konci této zprávy) je znepokojen všeobecným klesajícím trendem v hodnocení svobodného prostředí tisku a sdělovacích prostředků v různých zemích na území Evropy a mimo něj;

2.  zdůrazňuje, že svobodné, nezávislé a pluralistické tradiční a online sdělovací prostředky jsou jedním ze základních kamenů demokracie a pluralismu; uznává důležitost informačních zdrojů pro opravdovou záruku svobody a plurality sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že udržování a posilování svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků po celém světě je společným zájmem všech; poukazuje na mimořádný význam úlohy svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a svobodné výměny informací v kontextu demokratických změn, k nimž dochází v nedemokratických režimech;

3.  je hluboce znepokojen skutečností, že po celém světě často dochází ke zraněním a vraždám novinářů nebo k jejich závažnému šikanování a vrahové často nejsou potrestáni; zdůrazňuje proto nutnost bojovat s beztrestností; zdůrazňuje, že politické orgány se hrozbami a násilím vůči novinářům nemohou zabývat ani zajistit jejich bezpečnost, pokud politické, soudní a policejní orgány neučiní rázná opatření proti těm, kteří útočí na novináře a jejich práci; zdůrazňuje, že důsledky beztrestnosti mají vliv nejen na svobodu tisku, ale rovněž na každodenní práci novinářů, jelikož vytváří atmosféru strachu a vedou k autocenzuře; domnívá se, že by EU měla zaujmout tvrdší přístup k zemím, které setrvale umožňují, aby takové činy zůstaly nepotrestány;

4.  zdůrazňuje, že právo získávat informace a mít k nim přístup mohou omezit zákony a jiné formy regulace, zastrašování, sankcionování a vysoká koncentrace vlastnických podílů sdělovacích prostředků v rukou politiků nebo jiné případy střetů zájmů, což může vést až k ohrožení svobody projevu;

5.  zdůrazňuje, že nepřímý tlak na tisk a sdělovací prostředky může být způsoben vládami; domnívá se, že v mnoha zemích jsou sdělovací prostředky velmi závislé na státních reklamách, které se tak mohou stát nástrojem tlaku na sdělovací prostředky, a že k omezení činnosti kritických sdělovacích prostředků mohou být použity i licence a daňové pokuty;

6.  je silně znepokojen skutečností, že stále častěji dochází k trestněprávním postihům svobodného projevu názoru; připomíná, že novináři na celém světě jsou kvůli své práci často vězněni; je si vědom toho, že k věznění či cenzuře novinářů a k zabránění svobodnému projevu se využívá zákonů o pomluvě, rouhačství a hanobení a rovněž právních předpisů o „poškozování obrazu státu v zahraničí“ a „propagování homosexuality“; s politováním bere na vědomí, že cenzura vede k autocenzuře; požaduje konec pronásledování novinářů, kteří by měli mít možnost vykonávat svou práci nezávisle, aniž by se museli obávat násilí či obvinění, a požaduje okamžité osvobození novinářů a bloggerů neprávem uvězněných kvůli své práci;

7.  rozhodně odsuzuje skutečnost, že mnoho novinářů nemá přístup k právní pomoci, ačkoliv výkon jejich povolání, ať již působí na internetu, nebo mimo něj, často představuje nejexponovanější podobu úsilí o dodržování lidských práv;

8.  za hrozbu pro svobodu sdělovacích prostředků a pluralismus názorů považuje tendenci koncentrovat vlastnictví sdělovacích prostředků ve velkých konsorciích, zejména pokud souběžně s tím probíhá digitalizace; zdůrazňuje význam otevřené a vstřícné základní infrastruktury pro sdělovací prostředky a také existence nezávislých regulačních orgánů;

9.  uznává potenciál soukromých nadací a nevládních organizací, které podporují kvalitní žurnalistiku a jsou hnací silou inovace;

10.  podtrhuje, že i když podniky v globálně a digitálně propojeném světě převzaly nové formy odpovědnosti, čelí výzvám v oblastech, které byly až dosud tradiční doménou veřejné správy; je si vědom toho, že znemožnění přístupu k internetovému obsahu a službám, ke kterému přikročily vlády, vyvíjí tlak na nezávislost redaktorů a zachování nepřetržitého poskytování služeb;

11.  je si vědom skutečnosti, že sdělovací prostředky jsou až příliš často zneužívány jako tradiční nástroje propagandy, a/nebo jsou do ní zapojeny, a že je nutné zajistit jejich finanční a politickou nezávislost, ale i pluralitu, zejména pokud jde o veřejnoprávní sdělovací prostředky; zdůrazňuje, že svobodné a nezávislé veřejné sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při prohlubování demokracie, při zvyšování účasti občanské společnosti ve veřejných diskusích a záležitostech a při emancipaci občanů na cestě k demokracii;

12.  podporuje rozvoj etického kodexu novinářů a řídících pracovníků v oblasti sdělovacích prostředků, aby bylo možno zajistit novinářům a sdělovacím prostředkům plnou nezávislost; uznává důležitost posílení těchto kodexů, které bude podpořeno vytvořením nezávislých regulačních orgánů;

Digitalizace

13.  uznává dopad, jejž mohou mít v dnešní době stále více digitalizované sdělovací prostředky, a důsledky tohoto trendu v podobě přenesení moci na jednotlivce zvyšováním míry informací a kritického myšlení, a je si vědom skutečnosti, že ti, kdo jsou u moci, se tohoto vývoje obávají, zejména pokud jde o autoritářské režimy;

14.  uznává důležitost úlohy, kterou mají v posledních letech digitální a online mediální platformy při vzpourách proti diktátorským režimům;

15.  zdůrazňuje, že přístup k informacím, ať už na internetu, nebo jinými prostředky, je nezbytný pro formování názorů a projevů a rovněž pro vyjádření a sdělování obsahu pomocí platforem mediálních prostředků, protože tyto formy projevu tvoří nezbytnou kontrolu vykonávání moci;

16.  uznává, že digitalizace médií a informací vedla k rozšíření jejich vlivu a dopadu, zároveň však také stírá jemný rozdíl mezi informacemi a názory; poznamenává, že se značně rozšířil obsah, jejž tvoří uživatelé a občanská žurnalistika;

17.  domnívá se, že digitalizace tisku a sdělovacích prostředků obohacuje nabídku dostupných sdělovacích prostředků, ale zároveň vede k pochybnostem o dostupnosti, kvalitě a objektivitě informací a jejich ochraně;

18.  zdůrazňuje, že digitalizace lidem usnadňuje přístup k informacím a kontrole státních úředníků a zajišťuje sdílení a rozšiřování dokumentů a odhalování případů nespravedlnosti a korupce;

19.  zdůrazňuje nutnost vhodné regulace a globální interoperability, aby mohl být využit celý potenciál infrastruktury IT a že tyto prvky informačních a telekomunikačních technologií by měly být začleněny do stávajícího i rozvíjejícího se mediálního prostředí společně se základními podmínkami nezávislosti, plurality a rozmanitosti;

20.  odsuzuje všechny snahy o vytváření různých forem uzavřeného internetu, protože se jedná o vážné porušení práva na informace; vyzývá všechny orgány, aby se takovýchto pokusů zdržely;

21.  je znepokojen tendencemi ke hromadnému sledování, hromadné cenzuře, blokování a filtrování, které mají vliv nejen na sdělovací prostředky a práci novinářů a bloggerů, ale ztěžují také práci občanské společnosti, pokud jde o dosažení důležitých politických, ekonomických a sociálních změn; odsuzuje jakákoliv zatčení a pokusy o zatčení bloggerů, neboť takové kroky považuje za útok na svobodu projevu a přesvědčení;

22.  vyslovuje politování nad tím, že mnoho technologií a služeb, které jsou ve třetích zemích využívány k porušování lidských práv prostřednictvím cenzury informací, hromadného dohlížení, sledování a dohledávání občanů a jejich činností přes (mobilní) telefonní sítě a internet, pochází z EU; naléhavě žádá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zastavení tohoto „obchodu s digitálními zbraněmi“;

23.  zdůrazňuje potřebu většího porozumění úloze zprostředkovatelů a jejich povinnostem; je přesvědčen, že orgány regulující trh mohou napomoci zachování hospodářské soutěže, ale že je také nezbytné, aby se našly nové způsoby, jak zapojit soukromé subjekty, a zachovat tak hodnotu informací pro veřejnost; uznává, že samoregulace může přinášet určitá rizika, pokud není přítomen demokratický dohled;

24.  zdůrazňuje skutečnost, že platformy či služby, které pracují s digitálními a počítačovými údaji, jako jsou internetové vyhledávače, jsou v soukromých rukou a je třeba zajistit jejich transparentnost, a zachovat tak hodnotu jimi poskytovaných informací pro veřejnost a zabránit omezením, pokud jde o přístup k informacím a svobodu projevu;

25.  zdůrazňuje, že je potřeba chránit novinářské zdroje informací a oznamovatele nekalých činností a v tomto smyslu jednat na celosvětové úrovni;

26.  důrazně odsuzuje veškeré pokusy o používání internetu nebo dalších internetových platforem sdělovacích prostředků za účelem propagace nebo podpory teroristické činnosti; naléhavě žádá orgány, aby zaujaly v této věci pevné stanovisko;

Politiky EU a vnější činnost

27.  zdůrazňuje, že považuje podporu a ochranu tisku a svobody sdělovacích prostředků na celém světě za klíčovou, má-li být EU považována za společenství hodnot; zdůrazňuje, že by EU měla stát v čele politického úsilí, aby novinářům celosvětově zajistila ochranu;

28.  zastává názor, že EU by měla hrát vedoucí úlohu při zajišťování nezávislosti, plurality a rozmanitosti médií a při obraně postavení, svobody a bezpečnosti novinářů a bloggerů; s ohledem na to také zdůrazňuje, že EU by neměla zasahovat do obsahu, ale spíše podporovat vstřícné prostředí a celosvětově zrušit omezení svobody projevu;

29.  podotýká se znepokojením, že v minulých letech byly některé sdělovací prostředky zejména v EU prošetřovány kvůli neetickému a údajně protiprávnímu chování; domnívá se, že EU může jít příkladem, pouze pokud sama dokáže vyřešit tyto otázky v rámci svého vlastního území;

30.  vybízí Komisi, aby i nadále v členských státech podrobně sledovala nezávislost tisku a sdělovacích prostředků;

31.  domnívá se, že i když EU disponuje několika politikami a programy na podporu svobody tisku a sdělovacích prostředků, chybí jí celkové konkrétní zaměření na tuto problematiku a rovněž soudržná vize, která by ji poháněla, a srovnávací měřítka;

32.  domnívá se, že v důsledku neexistence komplexní strategie panuje roztříštěnost a vznikají rizika pro důležité politické zásady transparentnosti a odpovědnosti;

Strategie

33.  naléhavě žádá Komisi, zejména GŘ úřadu pro rozvoj a spolupráci EuropeAid (DEVCO) a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zlepšily vzájemnou spolupráci a koordinaci programů, především posilováním součinnosti politické a diplomatické práce a společným prováděním finanční podpory a projektů, včetně jejich sledování a hodnocení; vyzývá Komisi, aby zkvalitnila analýzu a hodnocení minulých, současných a budoucích programů a zjištěné výsledky zveřejnila;

34.  žádá, aby se místo finanční podpory projektů ad hoc přijal udržitelnější přístup, který umožní účast také soukromým dárcům a partnerům v dialogu; uznává, že je třeba vypracovat specifické přístupy k programům jak na národní, tak na regionální úrovni;

35.  naléhavě žádá EU, aby zastávala výraznější úlohu zejména v kandidátských zemích a také pokud jde o její bezprostřední jižní a východní sousedy, a při vyjednávání o obchodních dohodách a o dohodách o přidružení; vyzývá EU, aby přijala strategii, která zajistí, že bude pečlivěji sledovat a reagovat na změny v právních předpisech, které omezují pluralitu a svobodu tisku ve třetích zemích;

36.  zdůrazňuje, že stávající vnější nástroje financování, jako je např. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a další, je třeba využívat pružně, a posílit tak občanskou společnost; zdůrazňuje, že k zajištění udržitelného vývoje a pokroku je nezbytné zajistit odpovědnost a budování kapacit na místní úrovni;

37.  zdůrazňuje, že EU by měla ve třetích zemích podporovat vzdělávání a odbornou přípravu tvůrců politik, zástupců regulačních orgánů a rovněž sdělovacích prostředků, přičemž cílem by mělo být podpořit svobodu tisku a sdělovacích prostředků a přiměřenou formu regulace trhu, která zachovává zásadu technologické neutrality, a připomíná zejména, že v obdobích přechodu jsou svobody často ve jménu stability a bezpečnosti omezovány;

38.  zdůrazňuje, že otázky týkající se rozvoje sdělovacích prostředků a umožnění svobody projevu by měly být důležitou součástí dialogu EU na úrovni států; zdůrazňuje, že v obchodních dohodách EU, v dohodách o partnerství, spolupráci a přidružení se třetími zeměmi a v programech pomoci by měla být v souladu s článkem 21 SEU dodržována jasná kritéria a podmínky; naléhavě žádá ESVČ a Komisi, aby se při jednáních o těchto dohodách řídily zprávami a doporučeními Parlamentu; připomíná, že pouze soudržnost, soulad, koordinace a transparentnost Parlamentu, ESVČ a Komise při provádění a sledování těchto základních a lidských práv jsou rozhodující pro důvěryhodnost a účinnost EU v jejích vztazích a spolupráci se třetími zeměmi;

39.  vyzývá Komisi, aby učinila z boje proti beztrestnosti jednu z priorit svých programů na podporu svobody projevu a sdělovacích prostředků, a to i tím, že nabídne pomoc při vyšetřování zločinů spáchaných na novinářích, vyhradí finanční prostředky na právní ochranu a poskytne odborné znalosti;

40.  je toho názoru, že finanční podpora EU by se neměla omezovat jen na specializované mezinárodní organizace (zprostředkovatele), ale měla by zahrnovat i místní organizace;

41.  vyzývá Komisi, aby pokud jde o tisk a sdělovací prostředky, znovu zvážila použití ustanovení o zachování důvěrnosti při financování podpory lidských práv, neboť současný stav umožňuje, aby byli novináři, sdělovací prostředky a nezávislé organizace diskreditováni, což v důsledku zpochybňuje důvěryhodnost činností EU v oblasti lidských práv, i když se jedná o činnosti otevřené a transparentní;

42.  zdůrazňuje, že programy na podporu tisku a sdělovacích prostředků by se měly zaměřit na zlepšení (státních a právních) struktur a podporu společností a podniků, které provozují místní sdělovací prostředky, a zvýšit tak transparentnost, nezávislost, schopnost udržitelnosti a otevřenost; zdůrazňuje, že mediální politiky EU by měly také usilovat o dosažení maximální plurality a rozmanitosti tím, že budou podporovat nezávislé sdělovací prostředky a začínající podniky;

43.  připomíná, že svoboda projevu a pluralita sdělovacích prostředků a to i na internetu, tvoří jádro evropských hodnot; zdůrazňuje rozhodující význam svobody tisku a sdělovacích prostředků v politice rozšiřování EU a v této souvislosti rovněž i svobodu digitálních sdělovacích prostředků, přičemž tyto svobody považuje za lidská práva, a proto za nedílnou součást kodaňských politických kritérií;

44.  domnívá se, že EU by měla do své volební pomoci zahrnout i složky na podporu tisku a sdělovacích prostředků, např. tím, že podpoří spolupráci mezi řídícími volebními orgány ve třetích zemích a tiskem s cílem zlepšit transparentnost a legitimitu volebního procesu a volebních výsledků;

45.  zastává názor, že v zemích procházejících transformací by se EU měla zaměřit na svobodu tisku a sdělovacích prostředků v souvislosti s procesem usmíření a obnovy;

46.  oceňuje a vítá důležitou práci mnoha mezinárodních (novinářských) organizací, které se zaměřují na svobodu tisku a sdělovacích prostředků, a zdůrazňuje, že tyto organizace by měly získat od EU plnou podporu a považuje je za důležité partnery;

47.  vyzývá ESVČ, aby co nejúčinněji využívala zapojení EU do vícestranných fór, která se zaměřují na svobodu tisku a sdělovacích prostředků a digitální svobodu a mezi která patří Rada Evropy, OBSE a také OSN;

48.  vyzývá Komisi, Radu a ESVČ, aby v rámci zahraniční politiky EU co nejdříve přijaly strategii svobody tisku a sdělovacích prostředků a aby doporučení obsažená v této zprávě začlenily do chystaných pokynů týkajících se svobody projevu (online a offline);

49.  žádá, aby stávající zpráva byla chápána a blíže zvážena v souvislosti s jeho usnesením na téma „Strategie digitální svobody v zahraniční politice EU“;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, zvláštnímu představiteli EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, organizaci UNESCO, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1)

http://ap.ohchr.org/documents/E/HRC/resolutions/A_HRC_RES_7_36.pdf

(2)

Zejména pak zprávy ze dne 16. května 2011 (A/HRC/17/27), 10. srpna 2011 (A/66/290), 4. června 2012 (A/HRC/20/17) a 7. září 2012 (A/67/357), které jsou v anglickém znění k dispozici na internetové adrese:

http://www.ohchr.org/EN/Issues/FreedomOpinion/Pages/Annual.aspx

(3)

http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/LTD/G12/147/10/PDF/G1214710.pdf?OpenElement

(4)

A/HRC/17/31, dostupná v anglickém znění na internetové adrese: http://www.ohchr.org/Documents/Issues/Business/A-HRC-17-31_AEV.pdf

(5)

http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N06/681/60/PDF/N0668160.pdf?OpenElement

(6)

http://www.un-documents.net/gc-p1.htm

(7)

http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CI/CI/pdf/official_documents/un_plan_action_safety_en.pdf

(8)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.

(9)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.

(10)

  Přijaté texty, P7_TA(2012)0503.

(11)

  Přijaté texty, P7_TA(2012)0451.

(12)

  Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.

(13)

  Přijaté texty, P7_TA(2012)0250.

(14)

  http://eeas.europa.eu/top_stories/2012/20120503_world_press_freedom_day_en.htm.

  http://europa.eu/rapid/press-release_PRES-13-181_en.htm.

(15)

  http://blogs.ec.europa.eu/neelie-kroes/ict-human-rights-guidance.

(16)

  Přijaté texty, P7_TA(2011)0334.

(17)

  Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 9.

(18)

  Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1.

(19)

  Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.


PŘÍLOHY

pořadí zemí podle hodnocení svobody tisku a sdělovacích prostředků vypracovaného nezávislými organizacemi s požadovanou odborností

Reportéři bez hranic

Index světové svobody tisku 2013(1)

Pořadí

Země

Poznámka

Rozdíl

1

Finsko

6,38

0 (1)

2

Nizozemsko

6,48

+1 (3)

3

Norsko

6,52

-2 (1)

4

Lucembursko

6,68

+2 (6)

5

Andorra

6,82

-

6

Dánsko

7,08

+4 (10)

7

Lichtenštejnsko

7,35

-

8

Nový Zéland

8,38

+5 (13)

9

Island

8,49

-3 (6)

10

Švédsko

9,23

+2 (12)

11

Estonsko

9,26

-8 (3)

12

Rakousko

9,40

-7 (5)

13

Jamaika

9,88

+3 (16)

14

Švýcarsko

9,94

-6 (8)

15

Irsko

10,06

0 (15)

16

Česká republika

10,17

-2 (14)

17

Německo

10,24

-1 (16)

18

Kostarika

12,08

+1 (19)

19

Namibie

12,50

+1 (20)

20

Kanada

12,69

-10 (10)

21

Belgie

12,94

-1 (20)

22

Polsko

13,11

+2 (24)

23

Slovensko

13,25

+2 (25)

24

Kypr

13,83

-8 (16)

25

Kapverdy

14,33

-16 (9)

26

Austrálie

15,24

+4 (30)

27

Uruguay

15,92

+5 (32)

28

Portugalsko

16,75

+5 (33)

29

Spojené království

16,89

-1 (28)

30

Ghana

17,27

+11 (41)

31

Surinam

18,19

-9 (22)

32

Spojené státy americké

18,22

+15 (47)

33

Litva

18,24

-3 (30)

34

Organizace východokaribských států

19,72

-9 (25)

35

Slovinsko

20,49

+1 (36)

36

Španělsko

20,50

+3 (39)

37

Francie

21,60

+1 (38)

38

Salvador

22,86

-1 (37)

39

Lotyšsko

22,89

+11 (50)

40

Botswana

22,91

+2 (42)

41

Papua Nová Guinea

22,97

-6 (35)

42

Rumunsko

23,05

+5 (47)

43

Niger

23,08

-14 (29)

44

Trinidad a Tobago

23,12

+6 (50)

45

Francie

23,30

+13 (58)

46

Burkina Faso

23,70

+22 (68)

47

Tchaj-wan

23,82

-2 (45)

48

Samoa

23,84

+6 (54)

49

Haiti

24,09

+3 (52)

50

Jižní Korea

24,48

-6 (44)

51

Komory

24,52

-6 (45)

52

Jižní Afrika

24,56

-10 (42)

53

Japonsko

25,17

-31 (22)

54

Argentina

25,67

-7 (47)

55

Moldavsko

26,01

-2 (53)

56

Mad'arsko

26,09

-16 (40)

57

Itálie

26,11

+4 (61)

58

Hongkong

26,16

-4 (54)

59

Senegal

26,19

+16 (75)

60

Chile

26,24

+20 (80)

61

Sierra Leone

26,35

+2 (63)

62

Mauricius

26,47

-8 (54)

63

Srbsko

26,59

+17 (80)

64

Chorvatsko

26,61

+4 (68)

65

Středoafrická republika

26,61

-3 (62)

66

Tonga

26,70

-3 (63)

67

Mauritánie

26,76

0 (67)

68

Bosna a Hercegovina

26,86

-10 (58)

69

Guyana

27,08

-11 (58)

70

Tanzanie

27,34

-36 (34)

71

Keňa

27,80

+13 (84)

72

Zambie

27,93

+14 (86)

73

Mosambik

28,01

-7 (66)

74

Arménie

28,04

+3 (77)

75

Malawi

28,18

+71 (146)

76

Guyana Indie

28,20

+14 (90)

77

Kuvajt

28,28

+1 (78)

78

Nikaragua

28,31

-6 (72)

79

Benin

28,33

+12 (91)

80

Dominikánská republika

28,34

+15 (95)

81

Lesotho

28,36

-18 (63)

82

Bhútán

28,42

-12 (70)

83

Togo

28,45

-4 (79)

84

Řecko

28,46

-14 (70)

85

Kosovo

28,47

+1 (86)

86

Guinea

28,49

0 (86)

87

Bulharsko

28,58

-7 (80)

88

Madagaskar

28,62

-4 (84)

89

Gabon

28,69

+12 (101)

90

Východní Timor

28,72

-4 (86)

91

Paraguay

28,78

-11 (80)

92

Guinea-Bissau

28,94

-17 (75)

93

Seychely

29,19

-20 (73)

94

Severní Kypr

29,34

+8 (102)

95

Guatemala

29,39

+2 (97)

96

Pobřeží slonoviny

29,77

+63 (159)

97

Libérie

29,89

+13 (110)

98

Mongolsko

29,93

+2 (100)

99

Mali

30,03

-74 (25)

100

Gruzie

30,09

+4 (104)

101

Libanon

30,15

-8 (93)

102

Albánie

30,88

-6 (96)

103

Maledivy

31,10

-30 (73)

104

Uganda

31,69

+35 (139)

105

Peru

31,87

+10 (115)

106

Kyrgyzstán

32,20

+2 (108)

107

Fidži

32,69

+10 (117)

108

Brazílie

32,75

-9 (99)

109

Bolívie

32,80

-1 (108)

110

Katar

32,86

+4 (114)

111

Panama

32,95

+2 (113)

112

Izrael

32,97

-20 (92)

113

Černá Hora

32,97

-6 (107)

114

Spojené arabské emiráty

33,49

-2 (112)

115

Nigérie

34,11

+11 (126)

116

Republika Makedonie

34,27

-22 (94)

117

Venezuela

34,44

0 (117)

118

Nepál

34,61

-12 (106)

119

Ekvádor

34,69

-15 (104)

120

Kamerun

34,78

-23 (97)

121

Čad

34,87

-18 (103)

122

Brunej

35,45

+3 (125)

123

Tádžikistán

35,71

-1 (122)

124

Jižní Súdán

36,20

-13 (111)

125

Alžírsko

36,54

-3 (122)

126

Ukrajina

36,79

-10 (116)

127

Honduras

36,92

+8 (135)

128

Afghánistán

37,36

+22 (150)

129

Kolumbie

37,48

+14 (143)

130

Angola

37,80

+2 (132)

131

Libye

37,86

+23 (154)

132

Burundi

38,02

-2 (130)

133

Zimbabwe

38,12

-16 (117)

134

Jordánsko

38,47

-6 (128)

135

Thajsko

38,60

+2 (137)

136

Maroko

39,04

+2 (138)

137

Etiopie

39,57

-10 (127)

138

Tunisko

39,93

-4 (134)

139

Indonésie

41,05

+7 (146)

140

Indie

41,22

-9 (131)

141

Omán

41,51

-24 (117)

142

Konžská demokratická republika

41,66

+3 (145)

143

Kambodža

41,81

-26 (117)

144

Bangladéš

42,01

-15 (129)

145

Malajsie

42,73

-23 (122)

146

Palestina

43,09

+7 (153)

147

Filipíny

43,11

-7 (140)

148

Rusko

43,42

-6 (142)

149

Singapur

43,43

-14 (135)

150

Irák

44,67

+2 (152)

151

Barma

44,71

+18 (169)

152

Gambie

45,09

-11 (141)

153

Mexiko

45,30

-4 (149)

154

Turecko

46,56

-6 (148)

155

Svazijsko

46,76

-11 (144)

156

Ázerbájdžán

47,73

+6 (162)

157

Bělorusko

48,35

+11 (168)

158

Egypt

48,66

+8 (166)

159

Pákistán

51,31

-8 (151)

160

Kazachstán

55,08

-6 (154)

161

Rwanda

55,46

-5 (156)

162

Srí Lanka

56,59

+1 (163)

163

Saúdská Arábie

56,88

-5 (158)

164

Uzbekistán

60,39

-7 (157)

165

Bahrajn

62,75

+8 (173)

166

Rovníková Guinea

67,20

-5 (161)

167

Džibutsko

67,40

-8 (159)

168

Laos

67,99

-3 (165)

169

Jemen

69,22

+2 (171)

170

Súdán

70,06

0 (170)

171

Kuba

71,64

-4 (167)

172

Vietnam

71,78

0 (172)

173

Čína

73,07

+1 (174)

174

Irán

73,40

+1 (175)

175

Somálsko

73,59

-11 (164)

176

Sýrie

78,53

0 (176)

177

Turkmenistán

79,14

0 (177)

178

Severní Korea

83,90

0 (178)

179

Eritrea

84,83

0 (179)

VÝBOR NA OCHRANU NOVINÁŘŮ

Index beztrestnosti 2012, statistická tabulka(2)

Nevyřešené vraždy novinářů na 1 milion obyvatel za období 2002–2011. Zahrnuty jsou pouze země s pěti či více nevyřešenými případy. Případy jsou považovány za nevyřešené, pokud se nepodařilo získat žádný usvědčující materiál.

 

 

Pořadí

 

 

Země

 

Nevyřešené případy

Počet obyvatel

(v milionech)

 

Výpočet

 

 

Hodnocení

 

1

 

Irák

 

93

 

32

 

93/32

 

2.906

 

2

 

Somálsko

 

11

 

9.3

 

11/9.3

 

1.183

 

3

 

Filipíny

 

55

 

93.3

 

55/93.3

 

0.589

 

4

 

Srí Lanka

 

9

 

20.9

 

9/20.9

 

0.431

 

5

 

Kolumbie

 

8

 

46.3

 

8/46.3

 

0.173

 

6

 

Nepál

 

5

 

30

 

5/30

 

0.167

 

7

 

Afghánistán

 

5

 

34.4

 

5/34.4

 

0.145

 

8

 

Mexiko

 

15

 

113.4

 

15/113.4

 

0.132

 

9

 

Rusko

 

16

 

141.8

 

16/141.8

 

0.113

 

10

 

Pákistán

 

19

 

173.6

 

19/173.6

 

0.109

 

11

 

Brazílie

 

5

 

194.9

 

5/194.9

 

0.026

 

12

 

Indie

 

6

 

1 170.9

 

6/1170.9

 

0.005

Zdroj údajů O POČTU OBYVATEL : World Development Indicators, Světová banka, 2010.

FREEDOM HOUSE

SVOBODA VE SVĚTĚ 2013: BILANCE POKROKU SMĚREM K DEMOKRACII(3)

Nezávislé země

Země

Situace v oblasti svobody

PP

OS

Směřování vývoje

Afghánistán

nesvobodný

6

6

 

Albánie*

částečně svobodná

3

3

 

Alžírsko

nesvobodná

6

5

 

Andorra*

svobodná

1

1

 

Angola

nesvobodná

6

5

 

Antigua a Barbuda*

svobodné

2 ▲

2

 

Argentina*

svobodná

2

2

 

Arménie

částečně svobodná

5 ▲

4

 

Austrálie*

svobodná

1

1

 

Rakousko*

svobodné

1

1

 

Ázerbájdžán

nesvobodný

6

5

 

Bahamy*

svobodné

1

1

 

Bahrajn

nesvobodný

6

6

 

Bangladéš*

částečně svobodný

3

4

 

Barbados*

svobodný

1

1

 

Bělorusko

nesvobodné

7

6

 

Belgie*

svobodná

1

1

 

Belize*

svobodná

1

2

 

Benin*

svobodný

2

2

 

Bhútán*

částečně svobodný

4

5

Bolívie*

částečně svobodná

3

3

 

Bosna a Hercegovina (*)

částečně svobodná

3 ▲

3

 

Botswana*

svobodná

3

2

 

Brazílie*

svobodná

2

2

 

Brunej

nesvobodná

6

5

 

Bulharsko*

svobodné

2

2

 

Burkina Faso

částečně svobodná

5

3

 

Barma

nesvobodná

6 ▲

5 ▲

 

Burundi

částečně svobodné

5

5

 

Kambodža

nesvobodná

6

5

 

Kamerun

nesvobodný

6

6

 

Kanada*

svobodná

1

1

 

Kapverdy*

svobodné

1

1

 

Středoafrická republika

částečně svobodná

5

5

Čad

nesvobodný

7

6

 

Chile*

svobodné

1

1

 

Čína

nesvobodná

7

6

 

Kolumbie*

částečně svobodná

3

4

 

Komory*

částečně svobodné

3

4

 

Kongo (Brazzaville)

nesvobodné

6

5

 

Kongo (Kinshasa)

nesvobodné

6

6

 

Kostarika*

svobodná

1

1

 

Pobřeží slonoviny

částečně svobodné ▲

5 ▲

5 ▲

 

Chorvatsko*

svobodné

1

2

 

Kuba

nesvobodná

7

6

 

Kypr*

svobodný

1

1

 

Česká republika*

svobodná

1

1

 

Dánsko*

svobodné

1

1

 

Džibutsko

nesvobodné

6

5

 

Dominika*

svobodná

1

1

 

Dominikánská republika Republic*

svobodná

2

2

 

Východní Timor*

částečně svobodný

3

4

 

Ekvádor*

částečně svobodný

3

3

Egypt

částečně svobodný ▲

5 ▲

5

 

Salvador*

svobodný

2

3

 

Rovníková Guinea

nesvobodný

7

7

 

Eritrea

nesvobodná

7

7

 

Estonsko*

svobodné

1

1

 

Etiopie

nesvobodná

6

6

 

Fidži

částečně svobodné

6

4

 

Finsko*

svobodné

1

1

 

Francie*

svobodná

1

1

 

Gabon

nesvobodný

6

5

 

Gambie

nesvobodná

6

6 ▼

 

Gruzie*

částečně svobodná

3 ▲

3

 

Německo*

svobodné

1

1

 

Ghana*

svobodná

1

2

 

Řecko*

svobodné

2

2

Grenada*

svobodná

1

2

 

Guatemala*

částečně svobodná

3

4

 

Guinea

částečně svobodná

5

5

Guinea-Bissau

nesvobodná ▼

6 ▼

5 ▼

 

Guayana*

svobodná

2

3

 

Haiti

částečně svobodné

4

5

 

Honduras

částečně svobodný

4

4

 

Maďarsko*

svobodné

1

2

 

Island*

svobodný

1

1

 

Indie*

svobodná

2

3

 

Indonésie*

svobodná

2

3

 

Irán

nesvobodný

6

6

 

Irák

nesvobodný

6 ▼

6

 

Irsko*

svobodné

1

1

 

Izrael*

svobodný

1

2

 

Itálie*

svobodná

2 ▼

1

 

Jamajka*

svobodná

2

3

 

Irák

svobodný

1

2

 

Jordánsko

nesvobodné

6

5

Kazachstán

nesvobodné

6

5

Keňa

částečně svobodná

4

4 ▼

 

Kiribati*

svobodné

1

1

 

Kosovo

částečně svobodné

5

4

 

Kuvajt

částečně svobodný

5 ▼

5

 

Kyrgyzstán

částečně svobodný

5

5

 

Laos

nesvobodný

7

6

 

Lotyšsko*

svobodné

2

2

 

Libanon

částečně svobodný

5

4

Lesotho*

svobodné ▲

2 ▲

3

 

Libérie*

částečně svobodná

3

4

 

Libye*

částečně svobodná ▲

4 ▲

5 ▲

 

Lichtenštejnsko*

svobodné

1

1

 

Litva*

svobodná

1

1

 

Lucembursko*

svobodné

1

1

 

Makedonie*

částečně svobodná

3

3

 

Madagaskar

částečně svobodný

6

4

Malawi*

částečně svobodné

3

4

Malajsie

částečně svobodná

4

4

 

Maledivy

částečně svobodné

5 ▼

4

 

Mali

nesvobodné ▼

7 ▼

5 ▼

 

Malta*

svobodná

1

1

 

Marshallovy ostrovy*

svobodné

1

1

 

Mauritánie

nesvobodná

6

5

 

Mauricius*

svobodný

1

2

 

Mexiko*

částečně svobodné

3

3

 

Mikronésie*

svobodná

1

1

 

Moldavsko*

částečně svobodné

3

3

 

Monako*

svobodné

2

1

 

Mongolsko*

svobodné

1 ▲

2

 

Černá Hora*

svobodná

3

2

 

Maroko

částečně svobodné

5

4

 

Mosambik

částečně sbododný

4

3

 

Namibie*

svobodná

2

2

 

Nauru*

svobodné

1

1

 

Nepál

částečně svobodný

4

4

 

Nizozemsko*

svobodné

1

1

 

Nový Zéland*

svobodný

1

1

 

Nikaragua

částečně svobodná

5

4

 

Niger*

částečně svobodný

3

4

 

Nigérie

částečně svobodná

4

4

Severní Korea

nesvobodná

7

7

 

Norsko*

svobodné

1

1

 

Omán

nesvobodný

6

5

Pákistán

částečně svobodný

4

5

 

Palau*

svobodný

1

1

 

Panama*

svobodná

1

2

 

Papua-Nová Guinea*

částečně svobodná

4

3

 

Paraguay*

částečně svobodná

3

3

Peru*

svobodné

2

3

 

Filipíny*

částečně svobodné

3

3

 

Polsko*

svobodné

1

1

 

Portugalsko*

svobodné

1

1

 

Katar

nesvobodný

6

5

 

Rumunsko*

svobodné

2

2

 

Rusko

nesvobodné

6

5

Rwanda

nesvobodná

6

6 ▼

 

Svatý Kryštof a Nevis*

svobodný

1

1

 

Svatá Lucie*

svobodná

1

1

 

Svatý Vincenc a Grenadiny*

svobodné

1

1

 

Samoa*

svobodná

2

2

 

San Marino*

svobodné

1

1

 

Svatý Tomáš a Princův ostrov

svobodný

2

2

 

Saúdská Arábie

nesvobodná

7

7

 

Senegal*

svobodný ▲

2 ▲

3

 

Srbsko*

svobodné

2

2

 

Seychely*

částečně svobodné

3

3

 

Sierra Leone*

svobodná ▲

2 ▲

3

 

Singapur

částečně svobodný

4

4

 

Slovensko*

svobodné

1

1

 

Slovinsko*

svobodné

1

1

 

Šalamounovy ostrovy

částečně svobodné

4

3

 

Somálsko

nesvobodné

7

7

 

Jižní Afrika*

svobodná

2

2

 

Jižní Korea*

svobodná

1

2

 

Jižní Súdán

nesvobodný

6

5

 

Španělsko*

svobodné

1

1

 

Srí Lanka

částečně svobodná

5

4

Súdán

nesvobodný

7

7

 

Surinam*

svobodný

2

2

Svazijsko

nesvobodné

7

5

 

Švédsko*

svobodné

1

1

 

Švýcarsko*

svobodné

1

1

 

Sýrie

nesvobodná

7

7

Tchaj-wan*

svobodný

1

2

 

Tádžikistán

nesvobodný

6

6 ▼

 

Tanzanie*

částečně svobodná

3

3

 

Thajsko*

částečně svobodné

4

4

 

Togo

částečně svobodné

5

4

 

Tonga*

svobodná ▲

3

2 ▲

 

Trinidad a Tobago

svobodné

2

2

 

Tunisko*

částečně svobodné

3

4

 

Turecko*

částečně svobodné

3

4 ▼

 

Turkmenistán

nesvobodný

7

7

 

Tuvalu*

svobodné

1

1

 

Uganda

částečně svobodná

5

4

Ukrajina*

částečně svobodná

4

3

Spojené arabské emiráty

nesvobodné

6

6

Spojené království*

svobodné

1

1

 

Spojené státy

svobodné

1

1

 

Uruguay*

svobodná

1

1

 

Uzbekistán

nesvobodný

7

7

 

Vanuatu*

svobodné

2

2

 

Venezuela

částečně svobodná

5

5

 

Vietnam

nesvobodný

7

5

 

Jemen

nesvobodný

6

6

 

Zambie*

částečně svobodná

3

4

 

Zimbabwe

nesvobodná

6

6

 

* znamená, že v zemi funguje volební demokracie.

Související území

 

Území

 

 

Situace v oblasti svobody

 

 

PP

 

 

OS

 

 

Směřování vývoje

 

Hongkong

částečně svobodný

5

2

 

Portoriko

Svobodný

1

2

 

Sporná území

 

Území

 

 

Situace v oblasti svobody

 

 

PP

 

 

OS

 

 

Směřování vývoje

 

Abcházie

částečně svobodná

4 ▲

5

 

Pásmo Gazy

nesvobodné

6

6

 

Indický Kašmír

částečně svobodný

4

4

Náhorní Karabach

částečně svobodný ▲

5 ▲

5

 

Severní Kypr

Svobodný

2

2

 

Pákistánský Kašmír

nesvobodný

6

5

 

Somálijsko

částečně svobodné

4

5

 

Jižní Osetie

nesvobodná

7

6

 

Tibet

nesvobodný

7

7

 

Podněstří

nesvobodné

6

6

 

Západní břeh

nesvobodný

6

5

 

Západní Sahara

nesvobodná

7

7

 

Zkratky PP a OS znamenají politická práva a občanské svobody. Číslo 1 v pořadí hodnocení svobody posuzuje danou zemi jako nejsvobodnější a číslo 7 jako nejméně svobodnou.

Značky ▲ ▼ nahoru nebo dolů znamenají, zda v zemi došlo v oblasti svobody od předešlého hodnocení ke zlepšení či zhoršení.

Šipky   nahoru nebo dolů znamenají, že změny, k nimž došlo, představují pozitivní nebo negativní vývoj, ale že tyto změny nejsou dostatečné k tomu, aby vedly ke změně hodnocení v oblasti politických práv či občanských svobod.

* znamená, že v zemi funguje volební demokracie.

POZNÁMKA: Hodnocení odrážejí celosvětové události od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.

Freedom House

Svoboda internetu(4)

Svoboda internetu je novým indexem organizace Freedom House, který hodnotí míru svobody při používání internetu a digitálních médií na celém světě. Index svobody internetu se v krátké době několika let od svého zavedení stal jedním z předních ukazatelů pro politiky, novináře a aktivisty v tomto nově vznikajícím aspektu lidských práv, který neustále nabývá na významu.

Vydání za rok 2012

Organizace Freedom House zveřejnila dne 24. září 2012 svoji nejnovější zprávu o svobodě internetu. Nové vydání obsahuje podrobné zprávy podle jednotlivých zemí a jedinečný číselný index, který hodnotí 47 zemí v šesti zeměpisných oblastech. O nejdůležitějších zjištěních v oblasti svobody digitálních médií na světě a případech jejího ohrožení pojednává analytická souhrnná zpráva, která je doplněna o grafickou mapu.

 

O průzkumu

V uplynulém desetiletí se značně rozšířilo používání internetu jako prostředku k šíření informací, který konkuruje již existujícím sdělovacím prostředkům. Jak vyplývá z událostí na Blízkém východě, k nimž došlo v roce 2011, internet se stal také klíčovým prostředkem, jehož prostřednictvím se občané mohou mobilizovat a zasadit se o politickou, sociální a ekonomickou reformu. Autoritativní státy vymyslely ze strachu před mocným vlivem nových technologií decentní i rázné způsoby, jak otevřenost internetu filtrovat, monitorovat a jinak blokovat nebo ovládat.

Různá opatření proti potenciálním právním, ekonomickým a bezpečnostním výzvám nových médií přijalo dokonce i několik demokratických států nebo o nich uvažovaly.

Organizace Freedom House za účelem zdůraznění těchto vznikajících hrozeb a určení příležitostí pro zlepšení svobody internetu, vypracovala první komplexní, srovnávací a číselný soubor ukazatelů monitorování a analýzy svobody internetu. Ve spolupráci s předními odborníky navrhla jedinečný, systematický a inovativní způsob hodnocení svobody internetu napříč celým spektrem různých zemí. Tato metodika byla poprvé vyzkoušena na 15 zemích v pilotním vydání zprávy o svobodě internetu organizace Freedom House z roku 2009. Od té doby bylo v roce 2011 zveřejněno druhé vydání a třetí bude zveřejněno v září 2012.

Hodnocení každé země zahrnuje podrobnou vysvětlující zprávu a číselné hodnocení, které se zakládá na jedinečné metodice Freedom House.

Tato metodika uplatňuje k zachycení míry svobody internetu a IKT třístupňový přístup:

§Překážky přístupu zahrnující infrastrukturální a ekonomické překážky přístupu, právní kontrolu nad poskytovateli internetu a kontrolu ze strany vlastníků a dále nezávislost regulatorních orgánů;

§Omezení obsahu zahrnující právní předpisy týkající se obsahu, technického filtrování a blokování internetových stránek, autocenzuru, živost / rozmanitost online zpravodajských sdělovacích prostředků a používání IKT k mobilizaci občanů;

§Porušování uživatelských práv zahrnující dohled, soukromí a následné dopady týkající se on-line činnosti, jako je odnětí svobody, mimoprávní obtěžování nebo kybernetické útoky.

(1)

  K dispozici na adrese: http://en.rsf.org/press-freedom-index-2013,1054.html

(2)

  K dispozici na adrese: http://www.cpj.org/reports/2012/04/impunity-index-2012.php.

(3)

  K dispozici na adrese: http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/freedom-world-2013.

(4)

  K dispozici na adrese: http://www.freedomhouse.org/report-types/freedom-net.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pino Arlacchi, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Jerzy Buzek, Susy De Martini, Mark Demesmaeker, Marietta Giannakou, Andrzej Grzyb, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Liisa Jaakonsaari, Jelko Kacin, Nicole Kiil-Nielsen, Evgeni Kirilov, Eduard Kukan, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Pier Antonio Panzeri, Alojz Peterle, Mirosław Piotrowski, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Libor Rouček, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Marek Siwiec, Sophocles Sophocleous, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Charalampos Angourakis, Elena Băsescu, Emine Bozkurt, Knut Fleckenstein, Elisabeth Jeggle, Emilio Menéndez del Valle, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Indrek Tarand, Traian Ungureanu, Ivo Vajgl

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

José Manuel Fernandes, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Juan Andrés Naranjo Escobar, Pablo Zalba Bidegain

Právní upozornění - Ochrana soukromí