ZPRÁVA o inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu

14. 6. 2013 - (2012/2295(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Paolo Bartolozzi

Postup : 2012/2295(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0201/2013

Předložené texty :

A7-0201/2013

Rozpravy :

PV 01/07/2013 - 23
CRE 01/07/2013 - 23

Hlasování :

PV 02/07/2013 - 9.15

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0302

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu

(2012/2295(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje[1],

– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ (COM(2011)0025) a na své usnesení k tomuto sdělení[2],

– s ohledem na závěry zasedání předsednictva Rady ve Spojeném království v roce 2005 („Znalostní biohospodářství v Evropě“), v Německu v roce 2007 („Na cestě ke znalostnímu biohospodářství“) a v Belgii v roce 2010 („Znalostní hospodářství v Evropě: hospodářské úspěchy a výzvy“),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0201/2013),

A. vzhledem k tomu, že do roku 2050 světová populace vzroste ze 7 miliard na více než 9 miliard, což s sebou ponese 70% zvýšení poptávky po potravinách a silný tlak na zásoby vody;

B. vzhledem k tomu, že celosvětový nedostatek přírodních zdrojů, zvýšení tlaku na obnovitelné suroviny a celosvětové dopady změny klimatu nás nutí k účinnému využívání zdrojů;

C. vzhledem k tomu, že dlouhodobý, inovační a efektivní přístup zaručí nejen větší udržitelnost, ale i podporu rozvoje venkova a regionálního rozvoje, možné snížení emisí skleníkových plynů a větší udržitelnost výrobního cyklu, jakož i rozšíření inovací v průmyslu do všech článků hodnotového řetězce;

D. vzhledem k tomu, že přechod k udržitelnému hospodářství umožní upevnit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zemědělského odvětví, zvýšit hospodářský růst, a umožnit tak podstatný nárůst zaměstnanosti v Evropě;

E. vzhledem k tomu, že úspěšné biohospodářství pro Evropu závisí na dostupnosti udržitelně řízených a zdrojově zajištěných vstupních surovin (ze zemědělství, lesnictví a biologicky rozložitelného odpadu);

F. vzhledem k tomu, že obrat biohospodářství v Evropské unii již v současnosti činí téměř 2 biliony EUR a že se od odvětví udržitelné primární výroby, zpracování potravin a průmyslové biotechnologie a biorafinerií očekává výrazný růst;

Obecné připomínky

1. vítá sdělení Komise nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ a akční plán na provádění strategie biohospodářství, která je jeho součástí;

2. domnívá se, že biohospodářství umožňuje méně nákladnou výrobu průmyslových komodit a spotřebního zboží, a to při využívání menšího množství energie a menším znečištění životního prostředí;

3. sdílí myšlenku, že přechod k inteligentnímu, udržitelnému biohospodářství podporujícímu začlenění by měl být založen nejen na produkci obnovitelných přírodních zdrojů s menším dopadem na životní prostředí, nýbrž i na jejich udržitelném využívání z environmentálního, ekonomického a sociálního hlediska, které udrží využívání biotických zdrojů v mezích obnovitelného ekosystému;

4. zdůrazňuje, že je nyní naléhavě nutné přijmout opatření na podporu inovací a investic do nových postupů a obchodních modelů a vytvářet pobídky, které pro hospodářství zajistí dlouhodobý přínos; zdůrazňuje klíčovou úlohu soukromého sektoru při zajišťování udržitelného hospodářského růstu;

5. domnívá se, že biohospodářství je podmínkou pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, konkrétně iniciativ „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“;

6. vítá skutečnost, že Komise podporuje radikální změnu přístupu EU k výrobě, spotřebě, zpracovávání, uchovávání, recyklaci a likvidaci biologických zdrojů;

7. zdůrazňuje, že biohospodářství zaměstnává již nyní 22 milionů lidí, což představuje 9 % celkové zaměstnanosti v EU, a má značný potenciál k vytvoření dalších milionů pracovních míst;

8. podporuje návrh Komise na vytvoření pracovní skupiny a plánu biotechnologických odvětví, v němž bude zdůrazněno, že obnovitelné zdroje a biotechnologie prokazatelně přispívají k udržitelnému rozvoji, a na podporu regionů a subjektů odvětví k rozvoji nových inovací pro odvětví biohospodářství;

9. vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní a regionální akční plány v oblasti biohospodářství, a žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala jednou za dva roky zprávu o zavádění biohospodářství;

10. zdůrazňuje, že EU má celosvětové vůdčí postavení v různých biooborech a oblastech biotechnologií; domnívá se, že přechod k biohospodářství umožní, aby Evropa výrazně pokročila v oblasti nízkouhlíkového hospodářství, inovací a konkurenceschopnosti, a posílí její úlohu na mezinárodní scéně;

11. vyzdvihuje význam a obrovský potenciál účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti; zdůrazňuje, že v zájmu zachování udržitelnosti biohospodářství je potřeba „z méně vyrobit více“;

12. domnívá se, že biohospodářství pro Evropu by nemělo pouze nahradit stávající hospodářství založené na fosilních palivech či opakovat stávající plýtvání a modely spotřeby, ale mělo by se vyvinout v účinnější a udržitelnější model zohledňující sociální a environmentální požadavky v celém hodnotovém řetězci založeném na biohospodářství;

13. vítá probíhající přezkum právních předpisů Unie o biopalivech, jehož cílem je omezit negativní dopady nepřímé změny ve využívání půdy a podpořit rozvoj trhu s modernějšími biopalivy a jejich vývoj, což by mělo umožnit větší využívání nepotravinářských surovin, například odpadu, zbytků a lignocelulózy a celulózy;

14. připomíná, že faktory nepřímých změn ve využívání půdy pro biopaliva a biokapaliny, stejně tak jako závazná kritéria udržitelnosti pro využívání pevné a plynné biomasy, by měly být obsaženy ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie a ve směrnici o jakosti pohonných hmot; a vyzývá Komisi, aby navrhla rámcovou směrnici pro biomasu, která by se vztahovala na všechny typy biomasy (energie, paliva, materiály a chemikálie) a která by zavedla hierarchii biomasy;

Investice do výzkumu, inovací a schopností

15. vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o koordinaci výzkumu a vývoje přes hranice jednotlivých členských států i různých odvětví; vyzdvihuje zejména nezbytnost výzkumu udržitelných hranic biotických zdrojů a zároveň zohledňování funkcí ekosystému a přirozeného potravního řetězce i poptávky po potravinách;

16. vyzývá k podrobnějšímu průzkumu ke zjištění příležitostí, které biohospodářství představuje v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, a rovněž potenciálních nákladů s ním souvisejících vzhledem k řadě možných důsledků a nevhodných postupů využívání biohospodářství, pokud jde o využívání vzácných přírodních zdrojů, riziko škod na životním prostředí, ztrátu biologické rozmanitosti a příležitost k jejímu zachování;

17. podporuje vytvoření panelu odborníků pro biohospodářství, který pomůže zlepšit součinnost a soudržnost mezi politikami a iniciativami, a střediska pro sledování pro oblast biohospodářství, jehož cílem bude podporovat vzájemné učení zajištěním trvalé výměny poznatků a informací mezi výzkumnými ústavy, podniky, institucemi, univerzitami, regionálními subjekty, zemědělci a občany ve venkovských oblastech a urychlit vývoj právního rámce, který zvýší a usnadní výzkum, jeho aplikace a obchodní využití dosažených inovací;

18. připomíná, že při využívání biotechnologií, zejména v oblastech týkajících se geneticky modifikovaných organismů a syntetické biologie, je důležité uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti;

19. domnívá se, že je nezbytné vytvořit informační a vzdělávací programy napříč jednotlivými disciplínami a odvětvími tak, aby výsledky byly dostupnější pro zúčastněné strany, včetně spotřebitelů, což by umožnilo zvýšit jejich informovanost a zapojení;

20. vyzývá k odstranění stávajících překážek pro inovace v celém hodnotovém řetězci, zejména prostřednictvím rychlých a vědecky podložených schvalovacích postupů EU pro biotechnologické produkty a mnohem rychlejšího přístupu na trh;

21. žádá Komisi, aby navrhla praktická opatření celoregionálního dosahu na podporu produkce a spotřeby biohospodářských produktů na regionální úrovni;

22. zdůrazňuje, že pro rozvoj biohospodářství je třeba rozvíjet nové dovednosti, znalosti a nové obory nebo je propojit, aby bylo možné čelit výzvám spojeným se společenskými změnami souvisejícími s biohospodářstvím a podporovat konkurenceschopnost, růst a vytváření nových pracovních míst, zajistit potřeby průmyslu a lépe sladit dovednosti pracovníků s požadavky spojenými s pracovními místy;

23. zdůrazňuje, že biohospodářství vyžaduje prvotřídní znalosti a zručnou pracovní sílu; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby bylo v regionech Evropské unie poskytováno odborné a vyšší vzdělání a zároveň, aby byly zohledněny konkrétní charakteristiky těchto regionů; zdůrazňuje, že vzdělání a vzdělávací systémy se širokým zaměřením podporují i rozvoj podnikání v regionech;

24. vítá rozpočet ve výši 4,5 miliard EUR, který navrhla Komise ve svém rámcovém programu pro výzkum (Horizont 2020), a doufá, že tento rozpočet budou moci využívat všechna odvětví a všechny nástroje biohospodářství, a to pro účely dalšího zlepšování inovací, včetně výzkumu týkajícího se mezí ekosystému, opětovného využití a recyklace biomateriálů;

25. je toho názoru, že biorafinerie založené na místních udržitelných biomateriálech, které nevytlačují potraviny či jiné cennější způsoby využití, jsou základním nástrojem pro znamenité postupy přeměny nevyužívaných podniků a revitalizace krizových oblastí prostřednictvím inovačních postupů a investic do cyklické ekonomiky, a přeje si, aby tato úloha byla i nadále podporována;

26. zdůrazňuje, že pro úspěšný provoz biorafinerií v Evropě je zapotřebí dostatečného množství udržitelných surovin; zdůrazňuje, že si to vyžádá rovněž zlepšení skladovací a dopravní infrastruktury a vývoj nezbytné logistiky;

27. zdůrazňuje, že v Evropě existuje jen omezené množství demonstračních zařízení a že je zapotřebí více investic, aby si evropský průmysl udržel vůdčí postavení v odvětví biorafinerií; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pilotní a demonstrační činnosti týkající se šíření produktů a postupů;

28. zdůrazňuje, že politiky pro oblast biohospodářství musejí být stanoveny tak, aby zabezpečily kaskádovité využívání biomasy; vyzývá v tomto ohledu k rozvoji právního nástroje, který připraví půdu pro účinnější a udržitelnější používání těchto cenných zdrojů; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl stanovit kaskádovité využití zásady pyramidy biomasy a zohlednit jeho různé segmenty a posílit je na jejich nejvyšší úrovni; zdůrazňuje, že takový přístup by vedl k hierarchickému, inteligentnímu a účinnému využití biomasy, k aplikacím s přidanou hodnotou a k podpůrným opatřením, jako je koordinace výzkumu v rámci všech stupňů hodnotového řetězce;

Posílení interakce mezi politikami a lepší zapojení zúčastněných stran

29. považuje za nezbytné zajistit integrovaný, ucelený, mezioborový a interdisciplinární přístup k biohospodářství a požaduje harmonizaci různých souvisejících politik EU a řídících pokynů, jako je zásada předběžné opatrnosti v různých odvětvích (plán efektivnosti využívání zdrojů, Unie inovací, Iniciativa pro oblast surovin, Horizont 2020, akční program pro životní prostředí 2020, politika soudržnosti a společná zemědělská a rybářská politika, směrnice o obnovitelné energii, rámcová směrnice o vodě, rámcová směrnice o odpadech a směrnice o obalech a zvláštní opatření týkající se biologického odpadu); považuje za důležité vytvoření jednotného, dlouhodobého a stabilního právního rámce jak na evropské, tak i na vnitrostátní úrovni, který má za cíl podporu a zvyšování investic do biohospodářství v Evropě;

30. vyzývá Komisi, aby vypracovala ustanovení pro finanční nástroje na podporu předobchodních investic, proměnila výsledky výzkumu v komerční úspěchy a umožnila inovativním společnostem, zejména malým a středním podnikům, nalézt finanční a jiné nástroje na podporu rozvoje biohospodářství, například prostřednictvím regionálních a strukturálních fondů a nástrojů pro sdílení rizika Evropské investiční banky, vytvořením větší jednotnosti mezi různými výzkumnými a inovačními fondy EU a zřízením kontaktního místa pro informace o veškerých iniciativách souvisejících s biohospodářstvím s cílem dosáhnout co největšího možného účinku; uvědomuje si obtíže a finanční rizika spojená s komercializací inovací v oblasti biohospodářství a jejich umístěním na trh;

31. vyzývá k rozvoji průmyslové infrastruktury a optimalizovaných dodavatelských řetězců produktů biohospodářství ve venkovských a pobřežních oblastech s cílem vytvářet nová pracovní místa v zemědělství, lesním hospodářství a akvakultuře; vybízí k tomu, aby byly za tímto účelem vyčleněny prostředky z fondu EU pro rozvoj venkova, a to tak, aby nedošlo k dalšímu poškozování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti, ale naopak aby došlo ke zmenšení výskytu těchto jevů;

32. požaduje cílené a konkrétní kroky za účelem zjednodušení a zkrácení schvalovacích administrativních řízení, která ztěžují rozvoj biorafinerií a která by mohla podporovat přesuny inovačních a pokrokových technologií mimo EU;

33. schvaluje využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru, v jehož rámci budou odpovídajícím způsobem zohledněny zkušenosti s problémy, které se v minulosti vyskytly při využívání tohoto schématu v jiných odvětvích; vyzývá Komisi, aby vyčlenila odpovídající prostředky na rozvoj a růst tohoto partnerství, neboť je přesvědčen, že se jedná o klíčový prostředek, který umožní vytvořit nové hodnotové řetězce, posílit řetězce stávající a usnadnit investice do ukázkových technologií a zařízení, která mohou uvést výsledky výzkumu na trh;

34. sdílí názor, že je nezbytné uplatňovat vícestupňový přístup, a požaduje, aby byla věnována stále větší pozornost regionálnímu a místnímu rozměru biohospodářství a iniciativám typu zdola nahoru; vítá vytvoření platforem pro biohospodářství na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, na nichž bude možno měřit dosažený pokrok v daném odvětví a které napomohou výměně know-how a osvědčených postupů tak, aby bylo možno nivelizovat stupeň rozvoje biohospodářství na území EU; dále žádá Komisi, aby zapojila i odborníky z daného odvětví a ze všech souvisejících oborů i zástupce spotřebitelů a občanů; připomíná, že regionální hospodářství hrají klíčovou úlohu při dosahování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

35. domnívá se, že iniciativy vycházející zdola významně přispívají ke vzniku společnosti fungující na biologickém základě a že přístup vycházející ze zájmů podniků a z poptávky v kombinaci se státním přístupem je zásadně důležitý; domnívá se, že by měly být poskytnuty odpovídající možnosti pro regionální iniciativy; vyzývá Komisi k podpoře těchto sítí a seskupení se záměrem podpořit výměnu zkušeností;

Posílení trhů a konkurenceschopnost

36. vyzývá Komisi, aby svou finanční podporu zaměřila na inovace v souladu s iniciativou Unie inovací, včetně priorit programu Horizont 2020, aby tak podpořila přípravu výsledků výzkumu pro uplatnění na trhu, a překlenula tím velmi obtížnou fázi pro evropský výzkum;

37. domnívá se, že existuje celá řada vynikajících nástrojů (veřejné zakázky, standardizace, daňové pobídky, systémy certifikace a zvláštního označování), díky nimž by bylo možno zajistit dostatečnou nabídku udržitelných a kvalitních bioproduktů a systémů produkce účinně využívajících zdroje; je přesvědčen, že je zapotřebí reformovat stávající právní předpisy; vyzývá Komisi, aby vypracovala kritéria udržitelnosti pro používání biomasy, na nichž by měly být založeny nástroje pro tvorbu trhu;

38. zdůrazňuje, že biologické hospodářství, které využívá biologických zdrojů namísto fosilních paliv, vyžaduje řádný politický rámec, který zohledňuje nejen hospodářskou životaschopnost, ale také faktory udržitelnosti ze sociálního a ekologického hlediska;

39. je toho názoru, že je velmi důležité zapojit spotřebitele do výběru bioproduktů a bioslužeb a informovat je v tomto ohledu; v této souvislosti má zájem na rozvoji v oblasti standardizace této výroby v EU na základě dostatečných kritérií udržitelnosti a považuje ji za nástroj na propagaci výhodného evropského trhu s uvedenými produkty;

40. je přesvědčen, že životnost bioproduktů nesmí být uměle zkracována; produkty by měly být vytvářeny tak, aby měly co nejdelší možnou dobu životnosti;

41. zdůrazňuje, že biohospodářství významně přispěje k rozvoji venkovských a pobřežních oblastí; je toho názoru, že součinnost a úzká spolupráce v rámci celého hodnotového řetězce, včetně místních producentů zemědělských a lesnických surovin a biorafinerií, by mohly přispět k posílení konkurenceschopnosti a ke zvýšení ziskovosti venkovských regionů; zdůrazňuje potřebu vypracovat dlouhodobou biohospodářskou strategii a zohlednit přitom nutnost zajistit dostatek potravin;

42. požaduje, aby rozvinuté biologické a biotechnologické procesy mohly být uplatněny při využívání biologických obnovitelných zdrojů pocházejících z odpadů a ze zemědělských kultur, které nejsou určeny k potravinářskému účelu, a při využívání materiálu ze stávajících odvětví zemědělské a lesnické produkce;

43. zdůrazňuje, že jeden z vůdčích principů biohospodářství je posílit využívání zdrojů a snížit závislost na dovážených surovinách, energii a obnovitelných zdrojích; zdůrazňuje význam odvětví lesního hospodářství a dalších biotechnologických průmyslových odvětví a tvrdí, že uhlíkově neutrální obnovitelné přírodní zdroje a suroviny, jako je dřevo a dřevěné vlákno, mohou nahradit neobnovitelné fosilní suroviny; připomíná, že odvětví biohospodářství produkuje mnoho vysoce hodnotných produktů, například chemické látky, léčiva, plasty a další zcela nové inovativní materiály, a vytváří pracovní místa; zdůrazňuje potenciál biotechnologií založených na mořských zdrojích;

44. vyzývá Komisi, aby podporovala kroky směřující ke zvýšení potenciálu vstupních surovin udržitelným způsobem, k větší mobilizaci vstupních surovin, sběru biologicky rozložitelného odpadu – přičemž je třeba vyhnout se rozsáhlé přepravě –, k zajištění udržení využívání biomasy v rámci ekologických mezí, které neomezí její funkci jakožto úložiště uhlíku; v této souvislosti považuje za naléhavě nutné vytvořit kritéria udržitelnosti pro energetické využívání biomasy s cílem zajistit dostupnost biomasy pro účinnější využití a zároveň dohlédnout na to, aby pobídky k přeměně biomasy na energii nenarušovaly trh a nesnižovaly dostupnost pro producenty;

45. domnívá se, že je důležité investovat do dodavatelských řetězců v oblasti biohospodářství s cílem zaručit dostupnost surovin; domnívá se, že strategie biohospodářství by neměly podporovat pouze účinnější využívání odpadu z domácností a komunálního odpadu, ale rovněž zhodnocení zdrojů a zbytků, které vznikají jako vedlejší produkty v zemědělství a lesním hospodářství; žádá, aby byly vypracovány lepší a nové právní předpisy, které budou poskytovat právní jistotu a plně podporovat udržitelné využívání biohospodářských zdrojů a surovin, a aby byla politika v každém ohledu založena na flexibilním a dlouhodobém přístupu podporujícím investice;

46. domnívá se, že v souladu s tím, co bylo stanoveno v nové strategii pro evropskou průmyslovou politiku, by biohospodářství mohlo významně přispět k boji proti deindustrializaci, kterou je dnes Evropa zasažena, a za pomoci nových strategií, jež by stimulovaly trh a obnovily konkurenceschopnost regionálního systému, tento vývoj zvrátit;

47. důrazně naléhá na Komisi, aby definovala dotace, které škodí životnímu prostředí, jako „výsledek vládního opatření, které uděluje výhodu spotřebitelům nebo výrobcům za účelem doplnění jejich příjmů nebo snížení jejich nákladů, přičemž tím jednají v neprospěch postupů nezávadných pro životní prostředí“[3]; vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně, a to do roku 2014, přijaly na základě této definice konkrétní plány, podle nichž budou postupně do roku 2020 odstraněny všechny dotace, jež mají škodlivý vliv na životní prostředí, včetně dotací, které pobízejí k neúčinnému využívání obnovitelných zdrojů a fosilních paliv, a aby prostřednictvím národních programů reforem předkládaly zprávu o pokroku v této oblasti; v této souvislosti vyjadřuje obavu, že dotace na používání biomateriálů pro energetické účely již ohrožují cíle v oblasti účinného využívání zdrojů;

48. se znepokojením konstatuje, že rostoucí poptávka po biomase, zejména dřevu, může vyvolat rozsáhlé odlesňování v rozvojových zemích, v nichž emise skleníkových plynů nepodléhají Kjótskému protokolu; poukazuje na to, že takový vývoj může mít nejen dopad na kvalitu půdy, koloběh vody a biologickou rozmanitost, ale také zvyšovat tlak na celosvětové dohody, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti a Program spolupráce OSN pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích; obává se rovněž, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a správy pozemků jsou v mnoha rozvojových zemích nedostatečné, rostoucí poptávka po výrobcích ze dřeva může vést k nelegální těžbě dřeva, a oslabit tak dobrovolné dohody o partnerství v rámci akčního plánu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT);

49. zdůrazňuje, že přechod k biohospodářství přispěje k dalšímu začleňování výsledků summitu Rio+20 do politik EU; je přesvědčen, že EU by také měla dále zvyšovat svůj příspěvek iniciativám, které usnadňují přechod na zelenou ekonomiku podporující začlenění na mezinárodní úrovni;

50. vyzývá EU, aby se stala hnací silou mezinárodního výzkumu a inovací v oblasti biohospodářství; konstatuje, že nové produkty, postupy a služby založené na obnovitelných zdrojích zlepší konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí mu vůdčí pozici na mezinárodní úrovni;

51. považuje za zásadní, aby se vypracovaly právně závazné mezinárodní normy udržitelnosti pro všechna odvětví, v nichž se používá biomasa, a závazná kritéria udržitelného lesního hospodářství; vyzývá EU, aby usilovala o uzavření mnohostranných dohod a aby především nejméně rozvinutým zemím poskytla požadovanou institucionální a technickou pomoc k zajištění udržitelného využívání biomasy;

52. domnívá se, že model biohospodářství, který vznikl v rámci této strategie, umožní vyřešit související problémy, v dlouhodobější perspektivě přinese udržitelnější a efektivnější vzorce výroby, spotřeby, rozvoje a životního stylu a díky novému propojení hospodářství, životního prostředí a kvality v sociální oblasti znovu oživí proces evropského růstu;

53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Přijaté texty, P7_TA(2012)0223.
[2] Přijaté texty, P7_TA(2011)0364.
[3] ¹ Převzato z OECD (1998 a 2005) v IEEP et al. 2007, viz http://ec.europa.eu/environment/enveco/taxation/index.htm

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Obecné souvislosti

Po příštích čtyřicet let bude Evropa muset čelit řadě sociálních problémů. Neustálý nárůst světové populace, bouřlivý růst poptávky po potravinách a energiích a celosvětový nedostatek přírodních zdrojů nutí Evropu, aby se skutečně zamyslela nad svým novým přístupem, který zaujme v oblasti výroby a spotřeby, aby účinně a udržitelně řešila tyto nové potřeby.

Biohospodářství představuje významnou příležitost, jak na tyto výzvy reagovat a zaručit nejen větší udržitelnost, ale i podporu rozvoje venkova, snížení emisí skleníkových plynů a větší udržitelnost výrobního cyklu, jakož i rozšíření inovací v průmyslu na celý hodnotový řetězec.

Strategie pro biohospodářství může být řešením závislosti na fosilních palivech a může vést k inteligentnímu růstu. V budoucnosti by se mohla stát i odpovědí na problémy v oblasti zabezpečení potravin, hospodářský růst a zvýšení úrovně zaměstnanosti.

Stanovisko zpravodaje

Zpravodaj vítá sdělení Komise o biohospodářství pro Evropu a souhlasí s akčním plánem na provádění strategie, která je v něm obsažena, a s jeho rozdělením na tři vzájemně se doplňující části: podporu výzkumu, inovací a schopností, širokou součinnost mezi různými politikami a posílení trhů a konkurenceschopnosti.

Pro zpravodaje je podpora tohoto odvětví investicí do budoucnosti a Evropa může a musí hrát v úsilí o dosažení tohoto cíle vedoucí úlohu. Na podporu tohoto cíle je nutné vytvořit základy jasného a stabilního právního rámce a zajistit harmonizaci zemědělské a průmyslové politiky a politiky životního prostředí a výzkumu a inovací, které zasahují do jednotlivých odvětví biohospodářství. Zpravodaj sdílí názor, že je nezbytné podpořit přístup napříč jednotlivými disciplínami a sektory a zároveň zajistit výměnu poznatků na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni s cílem napomoci sjednocení úrovně rozvoje biohospodářství na území EU.

Podle zpravodaje je dále třeba zaručit a rozvíjet koordinované a soudržné programy výzkumu a inovace, stanovit nástroje na podporu investic do průmyslu, používat finanční prostředky a zajistit, aby dosažené výsledky měly co největší dopad na společnost a na trh. Technologické infrastruktury, vědecká excelence, zařízení a bioprůmysl, to vše může skutečně přispět k dokončení důležitých kroků v oblasti inovací a konkurenceschopnosti a posílení úlohy Evropy na mezinárodní scéně.

V této souvislosti mohou k rozvoji strategie významně přispět i nové formy partnerství, do nichž může patřit i společné přispění veřejnoprávních a soukromých subjektů. Vytvoření partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které se soustředí na bioprůmysl, by skutečně mohlo podpořit nové projekty, umožnit rozvoj nových produktů a v podstatě je účinným způsobem přesunout na trh a omezit riziko, že by příznivější podmínky mohly motivovat k odlivu excelence a inovačních projektů mimo Evropu.

Z těchto důvodů se zpravodaj domnívá, že je třeba věnovat skutečně velké úsilí podpoře dalšího pokroku, a přinést tak udržitelnější a efektivnější vzorce výroby, spotřeby, rozvoje a životního stylu a znovu oživit proces evropského růstu a nové industrializace, a to i díky novému propojení hospodářství, životního prostředí a kvality v sociální oblasti.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (28. 5. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu
(2012/2295(INI))

Navrhovatelka: Isabella Lövin

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že biologické hospodářství, které využívá biologických zdrojů namísto fosilních paliv, vyžaduje řádný politický rámec, který zohledňuje nejen hospodářskou životaschopnost, ale také faktory sociální a ekologické udržitelnosti;

2. zdůrazňuje, že biologická rozmanitost a ekosystémy prospívají společnosti jako celku a musí být považovány za společné hodnoty; připomíná, že pokud jsou řádně řízeny a spravovány, mohou být zdroje založené na biologické rozmanitosti významným přínosem pro ekonomiku; vyjadřuje však politování nad tím, že mnoho tvůrců politik nevidí téměř žádný ekonomický přínos v zachování biologické rozmanitosti nebo v investicích do ní; zdůrazňuje proto význam „ekosystémových služeb“ a jejich přínos pro ekonomický a sociální rozvoj;

3. zdůrazňuje, že žádný systém pro vytváření prosperity nemůže být udržitelný, pokud znehodnocuje svou zdrojovou základnu; zdůrazňuje, že souběžně s funkcemi orientovanými na trh zajišťuje biohospodářství také širokou škálu veřejných funkcí, které trh v současné době neodměňuje a které by měly být zachovány, jako je zemědělská a zalesněná krajina, biologická rozmanitost na zemědělské půdě a v lesích, dostupnost a kvalita vody, funkčnost půdy, stabilita klimatu, kvalita ovzduší a odolnost vůči záplavám a požárům;

4. zastává názor, že přechod na udržitelné biohospodářství bude úspěšný pouze v případě, že pilířem hospodářství bude efektivní využívání zdrojů a že hnací sílou tohoto hospodářství nebude genetické inženýrství;

5. je přesvědčen, že každá strategie biohospodářství by měla přijmout jako svou hlavní zásadu hierarchii biomasy a podporovat „kaskádovité využívání“ biomasy, přičemž by se měla v prvé řadě zaměřit na zajištění základních služeb, které trh neodměňuje, a poté na produkty s vysokou hodnotou, jako jsou materiály (spíše než na bíoenergii, která má nižší hodnotu);

6. zdůrazňuje, že udržitelné biohospodářství musí být založeno na kombinované dopravě; zdůrazňuje zejména, že za účelem posouzení, zda určitý biologický proces nebo bioprodukt snižuje přímé a nepřímé emise skleníkových plynů, by měly být posouzeny všechny etapy od těžby surovin až po stav určený ke konečnému využití; zdůrazňuje, že politiky EU a členských států by místo podpory přechodu na biomasu v odvětvích s nižší přidanou hodnotou (např. výroba biopaliv a dalších forem bioenergie) měly podporovat čisté alternativy k fosilním palivům, jako jsou vozidla poháněná elektřinou z obnovitelných zdrojů nebo solární a větrná energie;

7. konstatuje, že množství biomasy pocházející ze zdrojů EU nebude nikdy dostačující, aby uspokojilo současnou poptávku po energii a aby odpovídalo stále většímu počtu vzájemně si konkurujících způsobů používání biomasy, takže Evropská unie bude stále více závislá na dovozu z rozvojových zemí, v nichž představuje využívání biomasy velkou výzvu z hlediska řízení, jako je tomu v případě ochrany lesů a udržitelného hospodaření s lesními zdroji, v důsledku čehož je obtížné plnit kritéria udržitelnosti stanovená EU a opatření týkající se dovážené biomasy nebo kontrolovat jejich provádění prostřednictvím monitorování a hodnocení; zdůrazňuje v této souvislosti význam energetické účinnosti a úsporných opatření s cílem zajistit, aby EU využívala zdroje efektivněji, a snižovala tak poptávku po biomase;

8. trvá na tom, že EU má povinnost snížit svou závislost na rybách z rozvojových zemí určených ke konzumaci nebo k využití jako krmivo v akvakultuře; zdůrazňuje, v probíhající reformě SRP by měla být dána přednost opatřením, která podporují ekologicky udržitelné řízení rybolovu a využívání jiných než masožravých druhů v akvakultuře;

9. se znepokojením konstatuje, že rostoucí poptávka po biomase, zejména dřevu, může vyvolat rozsáhlé odlesňování v rozvojových zemích, v nichž emise skleníkových plynů nepodléhají Kjótskému protokolu; poukazuje na to, že takový vývoj může mít nejen dopad na kvalitu půdy, koloběh vody a biologickou rozmanitost, ale také zvyšovat tlak na celosvětové dohody, jako je CBD a UN REDD; obává se rovněž, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a správy pozemků jsou v mnoha rozvojových zemích nedostatečné, rostoucí poptávka po výrobcích ze dřeva může nejen způsobit nelegální těžbu dřeva, a oslabit tak dobrovolné dohody o partnerství v rámci FLEGT, ale rovněž zvýšit tlak na celosvětové dohody, jako je CBD a UN REDD;

10. zdůrazňuje význam mangrovů, mořských řas, slanisk a porostů chaluh jako vysoce výkonných ekosystémů na absorpci uhlíku; varuje před rychlým ničením těchto pobřežních ekosystémů mimo jiné v důsledku zvyšující se poptávky po produktech z ryb a plodů moře z akvakultury; požaduje, aby byl vytvořen ekvivalent dohody REDD pro moře v zájmu ochrany pobřežních a mořských ekosystémů jako ekosystémů na absorpci uhlíku;

11. vyzývá EU, aby se stala hnací silou mezinárodního výzkumu a inovací v oblasti biohospodářství; konstatuje, že nové produkty, postupy a služby založené na obnovitelných zdrojích zlepší konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí mu vůdčí pozici na mezinárodní úrovni;

12. připomíná, že faktory nepřímých změn o využití půdy (ILUC) pro biopaliva a biokapaliny, stejně tak jako závazná kritéria udržitelnosti pro využívání pevné a plynné biomasy, by měly být obsaženy ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie a ve směrnici o jakosti pohonných hmot; a vyzývá Komisi, aby navrhla rámcovou směrnici pro biomasu, která by se vztahovala na všechny typy biomasy (energie, paliva, materiály, chemikálie) a která by zavedla hierarchii biomasy;

13. připomíná, že ochrana biologické rozmanitosti je klíčovým prvkem pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí (zahrnuje cíl 1 týkající se vymýcení extrémní chudoby a hladu a cíl 7 týkající se zajišťování udržitelnosti životního prostředí); zdůrazňuje zejména důležitost zdravých ekosystémů a biologické rozmanitosti pro prvovýrobu, jako je zemědělství, lesní hospodářství a rybolov; domnívá se proto, že produkce biomasy musí být analyzována vzhledem k jejímu dopadu na ekosystémové služby;

14. obává se, že rostoucí poptávka po biomase zhoršuje dostupnost potravin v rozvojových zemích v důsledku oddělování plodin a půdy od výroby potravin, zbavování práv k užívání půdy a zbídačování vyvolaného zabíráním půdy a větším kolísáním cen potravin; poukazuje na to, že poptávka po biopalivech je jedním z hlavních důvodů pro skupování půdy v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe; opakuje, že v důsledku tohoto skupování půdy ztrácí původní obyvatelstvo přístup k půdě a tím i přístup k potravinám a vodě; rovněž zdůrazňuje, že i když je v rozvojových cílech tisíciletí stanoven cíl snížit do roku 2015 počet lidí bez bezpečného přístupu k vodě o polovinu, činnosti biohospodářství náročné na vodu mohou zvýšit nedostatek vody v rozvojových zemích, a přispět tak k rozsáhlému nedostatku potravin; vyzývá Evropskou unii, aby se řídila doporučením zvláštního zpravodaje OSN pro právo na výživu o agroekologii s cílem zajistit potraviny a současně řešit změnu klimatu;

15. považuje za zásadní, aby se vypracovaly právně závazné mezinárodní normy udržitelnosti pro všechna odvětví, v nichž se používá biomasa, a závazná kritéria udržitelného lesního hospodářství; vyzývá Evropskou unii, aby usilovala o uzavření multilaterálních dohod a aby poskytla zejména nejméně rozvinutým zemím požadovanou institucionální a technickou pomoc k zajištění udržitelného využívání biomasy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	28.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Thijs Berman, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Charles Goerens, Mikael Gustafsson, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Miguel Angel Martínez Martínez, Gay Mitchell, Bill Newton Dunn, Andreas Pitsillides, Maurice Ponga, Jean Roatta, Alf Svensson, Keith Taylor, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Eric Andrieu, Kriton Arsenis, Philippe Boulland, Emer Costello, Isabella Lövin, Cristian Dan Preda

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (8. 5. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k inovacím pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu
(2012/2295(INI))

Navrhovatel: Tamás Deutsch

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na strategii Evropa 2020, která vyzývá k rozvoji inteligentního a ekologického růstu a k vytváření většího počtu pracovních míst,

A. vzhledem k tomu, že podpora biohospodářství povede k ekonomickému růstu a tvorbě značného počtu pracovních míst ve venkovských, pobřežních a průmyslových oblastech;

B. vzhledem k tomu, že se díky biohospodářství staneme méně závislými na fosilních palivech, která jsou převážně dovážena;

C. vzhledem k tomu, že obrat biohospodářství v Evropské unii již v současnosti činí téměř 2 biliony EUR a že se od odvětví udržitelné primární výroby, zpracování potravin a průmyslové biotechnologie a biorafinerií očekává výrazný růst;

D. vzhledem k tomu, že Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek doporučuje počítat s dopady, které bude mít zavádění ekologických průmyslových technologií na množství pracovních míst a na pracovní podmínky, a řešit tyto dopady;

E. vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce ve své studii[1] upozornila na to, že v rámci ekologického hospodářství je třeba dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

F. vzhledem k tomu, že Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ve své studii na téma „Dovednosti v oblasti ekologických postupů a ohled na životní prostředí jako součást odborného vzdělávání a přípravy“[2] vyzývá k tomu, aby se prostřednictvím dalšího výzkumu zmapoval vývoj na pracovním trhu a jeho vnitřní dynamika v jednotlivých odvětvích, což umožní lépe posoudit, zda nabídka pracovní síly odpovídá poptávce, a zjistit nepoměr mezi potřebnými dovednostmi a současnými dovednostmi pracovníků;

1. vyzývá k rozvoji inovativnější a konkurenceschopnější společnosti účinněji využívající zdroje, který zajistí, aby byl dostatek potravin úzce spojen s využíváním obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že za účelem výroby paliva by se měly zpracovávat především takové odpadní produkty vznikající při produkci potravin a ve dřevozpracovatelském průmyslu, které podle hierarchie způsobů nakládání s odpady nelze využít lepším způsobem, a upozorňuje, že jestliže mají být vysokoenergetické plodiny, které lze zpracovávat také jako potraviny, využívány správným způsobem, je zároveň nutné splňovat požadavek na výrobu dostatečného množství potravin a zároveň striktně dodržovat zásady ochrany přírody a biologické rozmanitosti;

2. zdůrazňuje, že výzkum a inovace představují základní stavební kámen strukturálního přechodu od průmyslu založeného na ropě k průmyslu založenému na biologických zdrojích, který nabízí řadu příležitostí k růstu a vytváření pracovních míst a interdisciplinární práci a spolupráci na úrovni EU i úrovni mezinárodní, čímž se urychluje praktické uskutečnění tohoto přechodu, a tedy i vytváření znalostní ekonomiky;

3. upozorňuje na to, že předvídání možných změn, rozvíjení znalostí a dovedností a lepší sladění dovedností a pracovních míst v duchu sociální odpovědnosti jsou klíčovým prvkem úspěchu strategie biohospodářství, pokud jde o podporu růstu a vytváření nových pracovních míst v Evropě;

4. zdůrazňuje, že biohospodářství zaměstnává již nyní 22 milionů lidí, což představuje 9 % celkové zaměstnanosti v EU, a má značný potenciál k vytvoření dalších milionů pracovních míst;

5. vyzývá Komisi, aby se aktivně zasazovala o rozvoj biohospodářství, především pak v případě jihoevropských členských států, které čelí finančním potížím, využívala přitom fondy EU, know-how a výměnu osvědčených postupů, a aby tak vytvářela pracovní příležitosti pro početné nezaměstnané z řad mládeže, jelikož mladí občané mají pro úspěšný přechod k biohospodářství zásadní význam; zdůrazňuje, že systém záruk pro mladé lidi pomáhá v tomto strategickém odvětví vytvářet kvalitní pracovní místa, odbornou přípravu a stáže pro mladé;

6. zdůrazňuje, že v odvětví biohospodářství je důležité vytvářet důstojná pracovní místa v souladu s normami Mezinárodní organizace práce, a to především prostřednictvím silného sociálního rozměru strategie pro biohospodářství, včetně zapojení pracovníků;

7. upozorňuje na skutečnost, že biohospodářství, zejména produkce biomasy, surovin pro výrobu kompozitních biopaliv a pěstování olejnatých rostlin pro zvláštní průmyslové účely, může pro primární producenty v odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví představovat značný dodatečný příjem a může také vytvářet rozmanité pracovní příležitosti v mnoha dalších příbuzných odvětvích;

8. poukazuje na skutečnost, že Komise vychází ve své strategii pro biohospodářství pro Evropu ze scénáře[3], podle něhož by mohlo v biohospodářství vzniknout kolem 130 000 pracovních míst; vyzývá všechny členské státy, aby pokročily při naplňování svých programů zaměřených na podporu biohospodářství; znovu zdůrazňuje zásadní význam účasti pracovníků na výzkumu a vývoji, např. prostřednictvím účasti v představenstvech;

9. připomíná své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období, v němž žádá, aby bylo vypracování posouzení dopadu možných rizik spojených s novými technologiemi, škodlivými látkami a rizikovými faktory na pracovišti, včetně organizace práce a aby byla přijata legislativní opatření, která zajistí, že nanomateriály budou v plné míře spadat do působnosti platných právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

10. vyzývá Komisi, aby vytvořila participativní modely, které bude možné využít k vybudování těsnějších vazeb mezi občany, producenty a koncovými uživateli s cílem podpořit užší propojení vědy, společnosti a politiky, a zdůraznit přínos biohospodářství a jeho význam pro společnost, růst, pracovní místa a sociální inovace;

11. upozorňuje, že aby se zajistila dostupnost kvalitních pracovních míst a spravedlnost při přecházení na biohospodářství, je třeba v oblasti biohospodářství prosazovat sociální dialog; poukazuje na význam evropského odvětvového sociálního dialogu v rámci potravinářského a nápojového průmyslu; vyzývá Komisi, aby z evropského odvětvového sociálního dialogu vycházela ve své strategii rozvoje biohospodářství;

12. vyzývá k podrobnějšímu průzkumu ke zjištění příležitostí, které biohospodářství představuje v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, a rovněž potenciálních nákladů s ním souvisejících vzhledem k řadě možných důsledků a nevhodných postupů využívání biohospodářství, pokud jde o využívání vzácných přírodních zdrojů, riziko škod na životním prostředí, ztrátu biologické rozmanitosti a příležitost k jejímu zachování, a také k prozkoumání úlohy finančních prostředků EU a členských států, především ve vztahu ke společné zemědělské politice, které mohou ve výsledku znamenat přínos v oblasti zaměstnanosti, biologické rozmanitosti a prostředí vůbec, pokud s nimi bude nakládáno odpovědným způsobem v rámci celostního přístupu;

13. zdůrazňuje, že pro rozvoj biohospodářství je třeba rozvíjet nové dovednosti, znalosti a nové obory nebo je propojit, aby bylo možné čelit výzvám spojeným se společenskými změnami vyplývajícími z přechodu na biohospodářství a podporovat konkurenceschopnost, růst a vytváření nových pracovních míst, zajistit potřeby průmyslu a lépe sladit dovednosti pracovníků s požadavky spojenými s pracovními místy;

14. vyzývá členské státy, aby nabízely univerzitní studijní obory a rozvíjely programy odborné přípravy týkající se biohospodářství a plně tak zajistily, že EU bude v této oblasti hrát průkopnickou, inovativní a vůdčí úlohu;

15. upozorňuje na možnost poskytovat ve spolupráci s místními vzdělávacími institucemi a za použití fondů jako například EZFRV stáže zaměřené na osvojení zemědělských dovedností s cílem předávat tímto způsobem mladým občanům na venkově tyto poznatky, a umožnit jim lépe tak využít potenciálu, který inovace v oblasti biohospodářství a zemědělství skýtají pro vytváření nových pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou by mohl mít Evropský sociální fond při podpoře celoživotního učení zaměřeného na zlepšování kvalifikace pracovníků a jejich rekvalifikace v odvětví biohospodářství; připomíná proto, že podporuje požadavek, aby bylo z celkového rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti přinejmenším 25 % přiděleno Evropskému sociálnímu fondu;

16. vyzývá k rozsáhlému rozšíření výzkumu zabývajícího se biohospodářstvím a zdůrazňuje, že EU musí usilovat o zlepšení svých schopností inovací tak, aby měly výsledky výzkumu obchodní úspěch, neboť v současné době trvá EU příliš dlouho, než jsou výsledky výzkumů a inovací promítnuty do produktů, které lze uvádět na trh;

17. domnívá se, že biohospodářství umožňuje méně nákladnou výrobu průmyslových komodit a spotřebního zboží, a to při využívání menšího množství energie a menším znečištění životního prostředí;

18. vyzývá k rozvoji průmyslové infrastruktury a optimalizovaných dodavatelských řetězců produktů biohospodářství ve venkovských a pobřežních oblastech s cílem vytvářet nová pracovní místa v zemědělství, lesním hospodářství a akvakultuře; vybízí k tomu, aby byly za tímto účelem vyčleněny prostředky z fondu EU pro rozvoj venkova, a upozorňuje, že je to nutné provést tak, aby nedošlo k dalšímu poškozování životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti, ale naopak tak, aby došlo ke zmenšení výskytu těchto jevů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	7.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Heinz K. Becker, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Philippe Boulland, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Marije Cornelissen, Emer Costello, Frédéric Daerden, Karima Delli, Sari Essayah, Richard Falbr, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Verónica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu, Andrea Zanoni, Inês Cristina Zuber
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Malika Benarab-Attou, Sergio Gutiérrez Prieto, Jelko Kacin, Evelyn Regner, Csaba Sógor, Tatjana Ždanoka

[1] Mezinárodní organizace práce (2012), Promoting safety and health in a green economy (Prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rámci ekologického hospodářství), Ženeva
[2] Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, „Green skills and environmental awareness in vocational education and training“ (Dovednosti v oblasti ekologických postupů a ohled na životní prostředí jako součást odborného vzdělávání a přípravy), studie č.°24, 2012.
[3] Evropská komise, pracovní dokument útvarů Komise, „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe), SWD(2012) 11, s.49

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (7. 5. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k inovacím pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu
(2012/2295(INI))

Navrhovatel: Giles Chichester

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že by mělo být připomenuto, že biohospodářství je důležitým odvětvím v rámci vnitřního trhu, které nabízí značné přínosy v souvislosti s nízkouhlíkovým hospodářstvím, odolností proti změně klimatu, udržitelností, konkurenceschopností, tvorbou pracovních míst a snižováním závislosti na dovozu energie i surovin;

B. vzhledem k tomu, že biohospodářství se musí vyrovnat se stávajícími střety cílů, například pokud jde o biomasu, která je poptávána zároveň jako zdroj potravy, surovin i energie, a očekávání s ní spojovaná se musí tudíž pohybovat v realistických mezích;

C. vzhledem k tomu, že biohospodářství může kromě špičkového biologického výzkumu rovněž čerpat z tradičních znalostí a know-how;

1. vítá skutečnost, že Komise podporuje radikální změnu přístupu EU k výrobě, spotřebě, zpracovávání, uchovávání, recyklaci a likvidaci biologických zdrojů; je přesvědčen, že hospodářství založené na biologických zdrojích v Evropě může přispět ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu a vytvořit pracovní místa a podnikatelské příležitosti, zejména pro rozvoj venkova a pobřežních oblastí, avšak pouze tehdy, pokud jeho činnosti budou prováděny v rámci parametrů účinného a udržitelného využívání zdrojů;

2. je přesvědčen, že využití součinností a úspor z rozsahu v biohospodářství v Unii je omezeno nedostatečnou koordinací; zdůrazňuje, že Unie může přispět podporováním a zjednodušováním spolupráce, a to prostřednictvím sítí a programů financování; domnívá se, že biohospodářství se bude společně se specifickými cíli pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie využívaných při výrobě a spotřebě zboží rozvíjet prostřednictvím integrovaného přístupu napříč všemi úrovněmi, tj. na místní úrovni a na úrovni členských států a Unie;

3. vybízí Komisi, aby zajistila přijatelnost využívání biomasy a její dostupnost s cílem zajistit podmínky pro fungování stávajících průmyslových odvětví založených na biotechnologiích, která jsou základem budoucího biohospodářství;

4. vítá v tomto ohledu nedávné oznámení Komise o vytvoření observatoře pro biohospodářství, která bude mapovat regionální a vnitrostátní politiky a politiky EU v této oblasti; vítá rovněž vytvoření stálého panelu odborníků na biohospodářství, který má pomoci zlepšit součinnost a soudržnost mezi politikami, iniciativami a hospodářskými odvětvími, jež souvisejí s biohospodářstvím na úrovni EU, a který bude napojen na stávající mechanismy;

5. je přesvědčen, že na úrovni Unie musí být dosažena větší součinnost a komplementarita s ostatními politickými oblastmi, jako jsou suroviny, biopaliva a odpady, a s programy, zejména s programem Horizont 2020, SZP a se strukturálními fondy; žádá Komisi, aby vytvořila integrovaný přístup k biohospodářství, který bude přispívat k vytváření strategií na regionální, celostátní a evropské úrovni; má za to, že EU by měla podporovat biohospodářství rovněž v mezinárodním měřítku, zejména v rámci procesů Rio+20 a UNFCCC;

6. zdůrazňuje význam venkovských oblastí a úlohu, již mohou hrát v rozvoji udržitelného biohospodářství, zejména pokud jde o zbytky pro zásobování biorafinerií nebo generátory na zplyňování biomasy (kaskádové využívání); v této souvislosti doporučuje, aby byla podpořena opatření v rámci celé Unie pro sanaci znečištěné půdy, která přispějí k produkci energetických plodin; připomíná význam koordinace systémů sběru odpadu pro venkovské i městské oblasti;

7. vítá záměr překlenout propast mezi výzkumem a inovacemi v rámci Horizontu 2020 a vzhledem k široké škále koncových produktů biohospodářství, tj. energetických a průmyslových produktů, a vzhledem ke klíčovým technologiím, které je potřeba zavádět, vítá rovněž úmysl omezit překážky bránící interdisciplinárnímu výzkumu a společným programům;

8. domnívá se, že mají-li být bioenergetické zdroje dlouhodobě úspěšné, musí být vyráběny a používány udržitelným způsobem a měly by být schopny konkurovat cenou i kvalitou za normálních tržních podmínek; vítá probíhající přezkum právních předpisů Unie o biopalivech, jehož cílem je omezit negativní dopady nepřímé změny ve využívání půdy a podpořit rozvoj trhu s modernějšími biopalivy a jejich vývoj, což by mělo umožnit větší využití nepotravinářských surovin, například odpadu, zbytků a lignocelulózy a celulózy;

9. vyzdvihuje význam a obrovský potenciál účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti; zdůrazňuje, že v zájmu zachování udržitelnosti biohospodářství je potřeba „z méně vyrobit více“;

10. vyzývá průmysl, aby se stal hnacím motorem rozvoje udržitelného biohospodářství v Unii; žádá proto vytvoření příznivějších podmínek pro podnikání prostřednictvím takových opatření, jako je zkracování doby potřebné pro uvedení produktů na trh, přizpůsobování politik v oblasti výzkumu a inovací potřebám jednotlivých odvětví, zlepšování přístupu k rizikovému financování, zejména pro stávající a rozvíjející se průmyslová odvětví založená na biotechnologiích a malé a střední podniky, a podpora podnikání v této oblasti;

11. je si vědom skutečnosti, že další rozvoj biohospodářství přinese významné úkoly pro vědu, které budou přesahovat hranice jakékoli konkrétní vědecké disciplíny či jakékoli země a budou vyžadovat nové formy spolupráce vědců a partnerů z oblasti průmyslu na urychlení uvádění do praxe;

12. má za to, že pokud si chce Evropa zajistit konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, je zásadní chránit práva duševního vlastnictví k produktům a postupům souvisejícím s biohospodářstvím;

13. věří, že veřejné finance mají svoji roli při získávání kapitálu ze soukromého sektoru na podporu komercializace v rámci odvětví biotechnologií; podporuje záměr Komise vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro průmyslová odvětví založená na biotechnologiích;

14. je přesvědčen, že je nezbytné usnadnit lepší přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky prostřednictvím investic do začínajících podniků, rizikového kapitálu a podpory přenosu technologií a méně složité regulace a zhodnocení znalostí v oblasti biohospodářství; doporučuje, aby byl vytvořen panel malých a středních podniků, který by byl poradním tělesem Evropského biohospodářského panelu a jenž by zajistil přístup zaměřený na podnikání; dále zdůrazňuje důležitou roli partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) při urychlování přechodu k biohospodářství; je přesvědčen, že malé a střední podniky hrají zásadní úlohu při využití výsledků vědeckého výzkumu v praxi a při jejich uvádění na trh v podobě nových produktů a technologií;

15. je přesvědčen, že akční plán stanovený ve sdělení postrádá praktická opatření a nástroje pro řešení potenciálních překážek či rizik při přechodu k biohospodářství; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost překrývání a neslučitelnosti právních předpisů a dostupnosti rizikového kapitálu;

16. poznamenává, že doposud pouze několik členských států provádí činnosti podporující rozvoj biohospodářství a že strategie v této oblasti jsou především vytvářeny vládami jednotlivých států – dobrým příkladem je přeshraniční regionální strategie v oblasti biohospodářství „Bio-based Delta Europe“ (jihozápadní Nizozemsko a Vlámsko); věří, že je třeba posílit místní a regionální iniciativy prováděním strategií biohospodářství – s ohledem na strategie inteligentní specializace – na všech úrovních spolupráce (EU, celostátní, regionální a místní) a koordinací meziodvětvových činností;

17. domnívá se, že decentralizované iniciativy významně přispívají ke vzniku biologicky zaměřené společnosti a že je zásadně důležitý přístup vycházející ze zájmů podniků a z poptávky v kombinaci se státním přístupem; domnívá se, že by měly být poskytnuty odpovídající možnosti pro regionální iniciativy, jako jsou iniciativy v regionu Helsinek (Finsko), v jihozápadní části Nizozemska, severozápadní Francii, Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) či ve Štýrsku (Rakousko); vyzývá Komisi k podpoře těchto sítí a seskupení se záměrem podpořit výměnu zkušeností.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	25.4.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	45 5 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Fabrizio Bertot, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Giles Chichester, Jürgen Creutzmann, Vicky Ford, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Romana Jordan, Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Vittorio Prodi, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Salvador Sedó i Alabart, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Catherine Trautmann, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Elisabetta Gardini, Jolanta Emilia Hibner, Seán Kelly, Eija-Riitta Korhola, Bernd Lange, Vladimír Remek, Algirdas Saudargas, Silvia-Adriana Ţicău

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (24. 4. 2013)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k „inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“
(2012/2295(INI))

Navrhovatelka: Riikka Manner

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostøedí, veøejné zdraví a bezpeènost potravin jako vìcnì pøíslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení zaèlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že biohospodářství, které musí být založeno na uceleném interdisciplinárním a meziodvětvovém přístupu v rámci EU, je jedním z klíčových prvků pro inteligentní, ekologicky zaměřený růst v Evropě a zdůrazňuje, že politika regionálního rozvoje sehrává ústřední úlohu při provádění strategie Evropa 2020; poznamenává, že sedm z jedenácti cílů regionální politiky přímo či nepřímo souvisí s biohospodářstvím; připomíná, že vzhledem ke svému intenzivnímu tematickému zaměření politika regionálního rozvoje stále více podporuje inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst; připomíná, že biohospodářství má významný dopad na regiony a že podporuje hospodářský růst a vytváření pracovních míst;

2. zdůrazňuje, že jak ve strategii a politice týkající se biohospodářství, tak i v nařízeních a iniciativách, které se vztahují k biohospodářství je nutné zavést jasnější pokyny a stupeň zaměření; upozorňuje, že je třeba zlepšit koordinaci, dosáhnout součinnosti a zavést doplňková propojení mezi řadou politik a fondů (strukturálními fondy, společnou zemědělskou politikou, společnou rybářskou politikou, směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, rámcovou směrnicí o odpadech a programem Horizont 2020) a otevřít možnosti křížového financování (cross-funding); rovněž upozorňuje, že přechod na biohospodářství je dlouhodobým procesem, který bude vyžadovat houževnatost při vytváření právních předpisů a strategie a investice, které by měly dlouhodobý charakter, s cílem vytvořit stabilní prostředí pro investice do biohospodářství a rovné podmínky hospodářské soutěže;

3. zdůrazňuje, že je potřeba zavést pevný politický rámec pro plné využití potenciálu biohospodářství a pro usnadnění přechodu z „fosilního“ hospodářství k biohospodářství, které by mělo co nejlépe zhodnocovat místní a regionální zdroje a kapacity;

4. připomíná, že nejvzdálenější evropské regiony vykazují mimořádnou biologickou rozmanitost a jedinečné klima a geomorfologické podmínky; zdůrazňuje, že tyto regiony z toho důvodu skýtají obrovský potenciál pro výzkum a inovace v odvětví biohospodářství a že mohu sehrát ústřední úlohu při budování „zeleného“ růstu v evropském měřítku;

5. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit středisko pro sledování a výbor expertů pro oblast biohospodářství; vyzdvihuje nutnost pravidelného konání konferencí, na nichž se budou setkávat hlavní subjekty veřejného a soukromého sektoru na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni; žádá o vypracování plánu, který zajistí účinné sledování biohospodářských iniciativ a dobrou koordinaci nástrojů, bude pravidelně stanovovat konkrétní cíle a stanoví též zveřejňování zpráv o stavu pokroku prací, které budou sdělovány Parlamentu;

6. připomíná, že regionální a místní hospodářství hrají klíčovou úlohu při dosahování inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu; zdůrazňuje, že znalosti a dovednosti nutné k mobilizaci subjektů na základě jejich specifických charakteristik existují právě v samotných regionech a že tyto regiony musí vsadit na přechod k biospolečnosti a hospodářství nevyužívajícímu ropu a využít přitom výzkumu a inovací jako faktorů změny; znovu zdůrazňuje, jak vysoce důležité je integrovat a lépe koordinovat inovační plány a plány trvalé udržitelnosti na regionální, celostátní a evropské úrovni; vyzývá regiony a regionální úřady, aby se aktivněji zapojovaly do rozvíjení silného regionálního biohospodářství a výzkumu a inovačních strategií, které zohledňující profil každého regionu a jsou zaměřeny na inteligentní specializace; vyzývá Komisi, aby podporovala evropská regionální bioseskupení a spolupráci mezi regiony, a domnívá se, že stabilní růst v této oblasti je možný pouze na základě značných veřejných a soukromých investic; vítá návrh na zřízení partnerství s veřejným a soukromým sektorem pro odvětví biohospodářství;

7. domnívá se, že by mělo být umožněno, aby sociální a solidární hospodářství, které je založeno na aktivním zapojení obyvatelstva, společném vlastnictví a solidaritě, hrálo důležitou úlohu při formování a provádění strategií biohospodářství na regionální úrovni;

8. zdůrazňuje nezbytnost posílení místních a regionálních iniciativ pomocí provádění strategií biohospodářství na všech úrovních spolupráce; připomíná, že má-li se využít potenciál všech regionů, je nutné zajistit přístup zdola nahoru; zdůrazňuje zásadní úlohu malých a středních podniků, kterou sehrávají v oblasti biohospodářství, a trvá na tom, že je nevyhnutelné těmto podnikům poskytnout možnosti financování, které budou přizpůsobeny místním podmínkám; znovu zdůrazňuje nutnost podporovat výzkumné a inovační strategie zaměřené na inteligentní specializace, a to prostřednictvím většího důrazu na nástroje financování, a zejména možnosti síťového propojení či sdílení znalostí, jež tyto strategie nabízejí;

9. zdůrazňuje, že jeden z vůdčích principů biohospodářství je posílit využívání zdrojů a snížit závislost na dovážených surovinách, energii a obnovitelných zdrojích; zdůrazňuje význam odvětví lesního hospodářství a dalšího bio-průmyslu, a tvrdí, že uhlíkově neutrální obnovitelné přírodní zdroje a suroviny, jako je dřevo a dřevěné vlákno, mohou nahradit neobnovitelné fosilní suroviny; připomíná, že odvětví biohospodářství produkuje mnoho vysoce hodnotných produktů, např. chemické látky, léčiva, plasty a další zcela nové materiály, a vytváří pracovní místa; zdůrazňuje potenciál biotechnologií založených na mořských zdrojích;

10. zdůrazňuje, že biohospodářství vyžaduje prvotřídní znalosti a zručnou pracovní sílu; zdůrazňuje, že je nevyhnutelné, aby bylo v regionech poskytováno odborné vzdělávání a vyšší vzdělání a zároveň, aby byly zohledněny konkrétní charakteristiky těchto regionů; zdůrazňuje, že vzdělání a vzdělávací systémy se širokým zaměřením podporují i udržitelný rozvoj podnikání v regionech; trvá na tom, že vysoká úroveň znalostí v odvětví biohospodářství představuje přínos pro Evropu z hlediska jejího postavení v celosvětovém měřítku a umožní Evropě zaujmout v oblasti biohospodářství celosvětově čelní místo; poukazuje na význam posílení přeshraniční mobility výzkumných pracovníků v zájmu výměny osvědčených postupů a přenosu poznatků v oblasti biohospodářství;

11. má za to, že v zájmu dosažení účinného a udržitelného biohospodářství je nutné, aby pokračovala modernizace infrastruktur všeho druhu, která by v žádném případě neměla minout venkovské oblasti;

12. domnívá se, že je důležité investovat do dodavatelských řetězců v oblasti biohospodářství s cílem zaručit dostupnost surovin; domnívá se, že strategie biohospodářství by neměly podporovat pouze efektivnější využívání odpadu z domácností a komunálního odpadu, ale rovněž zhodnocení zdrojů a zbytků, které vznikají jako vedlejší produkty v zemědělství a lesním hospodářství; žádá, aby byly vypracovány lepší a nové právní předpisy, které budou poskytovat právní jistotu a plně podporovat udržitelné využívání biohospodářských zdrojů a surovin, a aby byla politika v každém ohledu založena na flexibilním dlouhodobém přístupu podporujícím investice;

13. zdůrazňuje nutnost stanovení konkrétních cílů s cílem zvýšit podíl obnovitelných přírodních zdrojů využívaných při výrobě a spotřebě zboží; žádá Komisi, aby navrhla praktická opatření celoregionálního dosahu na podporu produkce a spotřeby biohospodářských produktů na regionální úrovni;

14. konstatuje, že je důležité zvyšovat povědomí spotřebitelů o biohospodářství, a že je tudíž potřeba informovat je o výhodách biohospodářství a lepších možnostech volby v oblasti spotřeby; domnívá se, že by měly být podniknuty kroky na podporu biohospodářství zvyšováním povědomí spotřebitelů o bezpečnosti potravin, ochrany zdrojů a dalších výzvách pro společnosti, jako je např. změna klimatu a závislost na neobnovitelných zdrojích; žádá proto vypracování studií o způsobech spotřeby v Evropské unii a zavedení strategií založených na vědeckých zjištěních, aby mohly být spotřebitelům poskytovány informace o vlastnostech výrobků a podporován udržitelný způsob života.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	23.4.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	43 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Luís Paulo Alves, Catherine Bearder, Jean-Jacob Bicep, Victor Boştinaru, John Bufton, Nikos Chrysogelos, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Justina Vitkauskaite, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Joseph Cuschieri, Vasilica Viorica Dãncilã, Karima Delli, James Nicholson, Ivari Padar, Herbert Reul, Elisabeth Schroedter, Richard Seeber, Czes³aw Adam Siekierski, Patrice Tirolien, Giommaria Uggias, Manfred Weber

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	29.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	54 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Martina Anderson, Elena Oana Antonescu, Sophie Auconie, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Lajos Bokros, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Yves Cochet, Chris Davies, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Zofija Mazej Kukovič, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Andrés Perelló Rodríguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Salvatore Tatarella, Glenis Willmott, Sabine Wils
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Margrete Auken, Christofer Fjellner, Romana Jordan, Judith A. Merkies, Michèle Rivasi, Kārlis Šadurskis, Christel Schaldemose, Renate Sommer, Alda Sousa, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Anna Záborská

Právní upozornění - Ochrana soukromí