ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí
24. 6. 2013 - (COM(2013)0071 – C7‑0049/2013 – 2013/0045(CNS)) - *
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Anni Podimata
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Rady kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí
(COM(2013)0071 – C7‑0049/2013 – 2013/0045(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0071),
– s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0049/2013),
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0230/2013),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby v komplexním posouzení dopadů a analýze nákladů a přínosů prokázala, že při jakékoli posílené spolupráci budou respektovány pravomoci, práva a povinnosti nezúčastněných členských států;
3. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
4. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
5. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) V roce 2011 Komise konstatovala, že na všech úrovních probíhá diskuse o doplňujícím zdanění finančního sektoru. Tato diskuse pramení z přání, aby se finanční sektor spravedlivě a podstatně podílel na nákladech krize a aby byl do budoucna zdaněn spravedlivě ve srovnání s jinými sektory, aby finanční instituce ztratily motivaci k nadměrně rizikovým činnostem, aby se doplnila regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a aby se vytvořily dodatečné příjmy pro veřejné rozpočty nebo pro účely zvláštních politik. |
(1) V roce 2011 Komise konstatovala, že na všech úrovních probíhá diskuse o doplňujícím zdanění finančního sektoru. Tato diskuse pramení z přání, aby se finanční sektor spravedlivě a podstatně podílel na nákladech krize a aby byl do budoucna zdaněn spravedlivě ve srovnání s jinými sektory, aby finanční instituce ztratily motivaci k nadměrně rizikovým činnostem, aby se doplnila regulační opatření zaměřená na předcházení budoucím krizím a na omezení spekulací a aby se vytvořily dodatečné příjmy pro veřejné rozpočty, mimo jiné jakožto příspěvek k fiskální konsolidaci, nebo pro účely zvláštních politik ve prospěch udržitelnosti a stimulace růstu, vzdělávání a zaměstnanosti, především zaměstnosti mládeže. Zavedení daně z finančních transakcí se tak jeví jako konstruktivní řešení umožňující rozdělování a řízení, neboť vhodně doplňuje stávající reformní iniciativy v oblasti regulace. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1a) Podle závěrů Evropské rady ze dne 8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce na období 2014–2020 by měla být část příjmů z daně z finančních transakcí přidělena rozpočtu Unie jakožto skutečný vlastní zdroj. Příjmy z daně z finančních transakcí je možné v rámci postupu posílené spolupráce využít jako vlastní zdroje Unie pouze tehdy, pokud o stejnou částku budou sníženy vnitrostátní příspěvky zúčastněných členských států do rozpočtu Unie a pokud se zabrání nepoměrně vysokým příspěvkům zúčastněných členských států v porovnání s členskými státy, které se této iniciativy neúčastní. Jakmile bude daň z finančních transkací zavedena na úrovni Unie, veškeré vlastní prostředky získané z této daně nebo jejich část by měla být přidána k vnitrostátním příspěvkům členských států s cílem získat nové zdroje financování pro evropské investice, aniž by byly sníženy vnitrostátní příspěvky zúčastněných členských států do rozpočtu Unie. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1b) Komise by měla před zavedením daně z finančních transekcí prokázat, že posílená spolupráce nenaruší vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Měla by rovněž doložit, že posílená spolupráce nepovede k vytváření překážek ani k diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi nenaruší hospodářskou soutěž. Komise by měla předložit novou důkladnou analýzu a posouzení důsledků, které by z návrhu na zavedení společné daně z finančních transakcí plynuly pro zúčastněné i nezúčastněné členské státy a pro jednotný trh jako celek. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2a) Daň z finančních transakcí svůj účel skutečně splní jen v případě, že bude zavedena na celém světě. Posílená spolupráce 11 členských států proto představuje pouze první krok k zavedení daně z finančních transakcí na úrovni Unie a nakonec i celosvětově. Unie bude neustále prosazovat celosvětové zavední daně z finančních transakcí a domáhat se zařazení této otázky na program summitů zemí G20 a G8. |
Odůvodnění | |
EP ve svém postoji ze dne 23. května 2012 a ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2012 uvedl, že daň z finančních transakcí splní svůj účel pouze tehdy, bude-li zavedena na světové úrovni. Unie proto musí usilovat o to, aby tato otázka byla projednána a vyřešena v rámci skupiny G20. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Za účelem předcházení narušení hospodářské soutěže v důsledků opatření jednostranně přijatých zúčastněnými členskými státy, s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu je důležité, aby byly základní rysy daně z finančních transakcí v zúčastněných členských státech harmonizovány na úrovni Unie. Je proto třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži mezi zúčastněnými členskými státy a narušení rozdělení mezi finanční trhy v dotyčných státech a zároveň možnostem dvojího nebo nulového zdanění. |
(3) Několik z 11 zúčastněných členských států již stanovilo nějakou formu daně z finančních transakcích nebo na tom pracuje. Za účelem předcházení narušení hospodářské soutěže v důsledků opatření jednostranně přijatých zúčastněnými členskými státy, s ohledem na krajně vysokou mobilitu většiny relevantních finančních transakcí, a tedy za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu je důležité, aby byly základní rysy daně z finančních transakcí v zúčastněných členských státech harmonizovány na úrovni Unie. Je proto třeba zabránit situacím vybízejícím k daňové arbitráži mezi zúčastněnými členskými státy a narušení rozdělení mezi finanční trhy v dotyčných státech a zároveň možnostem dvojího nebo nulového zdanění. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3a) V souvislosti s výrazným pokrokem s regulací evropského finančního trhu, který přineslo např. nařízení (EU) č. .../2013 [o kapitálových požadavcích], směrnice 2013/36/EU a toto nařízení, by zúčastněné členské státy, které kvůli nedávné finanční krizi zavedly odvody bank, měly přezkoumat, zda jsou tyto daně nezbytné a slučitelné s pravidly a cíli právních předpisů Unie a jednotného trhu. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(3b) Harmonizace daně z finančních transakcí mezi zúčastněnými členskými státy by neměla vést k extrateritoriálnímu zdanění, které by narušilo potenciální daňový základ nezúčastněných členských států. |
Odůvodnění | |
Extrateritoriální zdanění rozšiřuje dopady daně za státní hranice zemí, které tuto daň uplatňují. Jde o formu agresivní daňové soutěže, která je obvykle považována za neoprávněnou a škodlivou. Žádná země by neměla zasahovat do daňových práv jiných zemí. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Za účelem lepšího fungování vnitřního trhu, zejména zabránění narušení trhu mezi zúčastněnými členskými státy je třeba, aby se daň z finančních transakcí vztahovala na široce pojatý okruh finančních institucí a transakcí, na obchodování s širokou škálou finančních nástrojů, včetně strukturovaných produktů, a to jak v rámci organizovaných trhů, tak i „mimoburzovních“, jakož i na uzavírání všech derivátových smluv a podstatné změny daných operací. |
(4) Za účelem lepšího fungování vnitřního trhu, zejména zabránění narušení trhu mezi zúčastněnými členskými státy, omezení možnosti daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, možného přemístění rizika a regulatorní arbitráže, by se daň z finančních transakcí měla vztahovat na široce pojatý okruh finančních institucí a transakcí, na obchodování se širokou škálou finančních nástrojů, včetně strukturovaných produktů, a to jak v rámci organizovaných trhů, tak i „mimoburzovních“, jakož i na uzavírání všech derivátových smluv, včetně rozdílových smluv, měnových spotů na devizových trích a spekulativních forwardových operací, a podstatné změny daných operací. |
Odůvodnění | |
Z ekonomického hlediska zůstává výjimka pro spotové měnové transakce vzhledem ke každodennímu objemu devizových transakcí na spotovém trhu, který v roce 2010 dosáhl 1,5 bilionu USD, diskutabilní. To představuje jednu třetinu celkového denního objemu měnových operací, tj. 4 miliardy USD. Rostoucí význam vysokofrekvenčního obchodování, zejména na spotovém trhu, je jedním z důvodů vyššího objemu transakcí od té doby, kdy se začala projevovat krize. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) S výjimkou uzavírání nebo podstatné změny derivátových smluv by obchody na primárních trzích a transakce, jež provádějí občané a podniky, jako je uzavírání pojišťovacích smluv, hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry nebo platební služby, měly být z rozsahu platnosti daně z finančních transakcí vyloučeny, aby se nenarušovalo získávání kapitálu společností a států a zamezilo se dopadu na domácnosti. |
(8) S výjimkou uzavírání nebo podstatné změny derivátových smluv by obchody na primárních trzích a transakce, jež provádějí občané a podniky, jako je uzavírání pojišťovacích smluv, hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry nebo platební služby, měly být z rozsahu platnosti daně z finančních transakcí vyloučeny, aby se nenarušovalo získávání kapitálu společností a států a zamezilo se nepříznivému dopadu na domácnosti a reálnou ekonomiku. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13a) S cílem posílit postavení regulovaných trhů a zejména obchodování na burze, které je na rozdíl od obchodování mimo burzu přísněji regulováno a kontrolováno a probíhá transparentněji, by členské státy měly na mimoburzovní operace uplatňovat vyšší daňové sazby. Takto umožní přesunout obchodování z trhů s malou nebo žádnou regulací na regulované trhy. Vyšší sazby by neměly být uplatňovány na finanční transakce OTC derivátů vzhledem k tomu, že objektivně snižují rizika, a slouží tak reálné ekonomice. |
Odůvodnění | |
EP již ve svém postoji ze dne 23. května 2012 uvedl, že obchodování na burze by mělo být oproti neregulovanému, nekontrolovanému a méně transparentnímu obchodování mimo burzu (OTC) posíleno. Mimoburzovní operace by proto měly podléhat vyšší daňové sazbě. Tato vyšší sazba by se neměla vztahovat na OTC deriváty, které slouží reálné ekonomice. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15a) Nefinanční podniky provádí na finančních trzích významné transakce s cílem snížit rizika, která přímo souvisejí s jejich obchodní činností. Pokud tyto subjekty provádí takové transakce, neměla by se na ně daň z finančních transakcí vztahovat. Pokud však nefinanční podniky provádí spekulativní transakce, jež nesouvisejí se snížením rizika spojeného s jejich obchodní činností, měly by být chápány jako finanční instituce a podléhat dani z finančních transakcí. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15b) Má-li se z vyhýbání daňové povinnosti stát nákladná záležitost s nízkými zisky a má-li se zajistit lepší prosazování předpisů, měly by být zásada rezidence a zásada místa emise doplněny o „zásadu převodu právního titulu“. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15c) Komise by případně měla v zájmu snažšího výběru daně z finančních transakcí zahájit jednání se třetími zeměmi. Komise by měla rovněž revidovat svou definici nespolupracujících jurisdikcí a příslušným způsobem aktualizovat svůj akční plán boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) V zájmu dosažení harmonizace společné daně z finančních transakcí by minimální daňové sazby měly být stanoveny na dostatečně vysoké úrovni. Zároveň musejí být dostatečně nízké, aby se minimalizovala rizika přemísťování. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Platné sazby by měly být jednotné, aby se zamezilo narušení společného systému daně z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(19) Zúčastněné členské státy by měly mít povinnost přijmout vhodná opatření, která by předcházela daňovým podvodům a únikům. |
(19) Zúčastněné členské státy by měly být povinny přijmout vhodná opatření, která by předcházela daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivními daňovému plánování, např. substitucím. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19a) Komise by měla zřídit odbornou pracovní skupinu (Výbor pro daň z finančních transakcí), která by se měla skládat ze zástupců všech členských států EU, Komise, Evropské centrální banky (ECB) a evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)) a jejímž úkolem by bylo posuzovat, zda je tato směrnice prováděna účinně, zamezovat daňovým podvodům, daňovým únikům a agresívnímu daňovému plánování a chránit integritu jednotného trhu. Výbor pro daň z finančních transakcí by měl dohlížet na finanční transakce s cílem odhalovat případy zneužívání podle článku 14, navrhovat řádná protiopatření a případně koordinovat jejich provádění na vnitrostátní úrovni. Výbor by měl v plné míře využívat právní předpisy Unie v oblasti zdanění a finančních služeb a nástroje pro spolupráci v daňových záležitostech, které vytvořily mezinárodní organizace, včetně OECD a Rady Evropy. Zástupci zúčastněných členských států by měli mít případně možnost vytvářet podskupiny, které se budou zabývat otázkami spojenými s výběrem daně z finančních transakcí, jež se netýkají nazúčastněných zemí. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19b) Členské státy jsou podle směrnice 2011/16/EU povinny ke správní spolupráci v oblasti daní a ke vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření podle směrnice 2010/24/EU. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(21) S cílem umožnit přijetí podrobnějších pravidel v některých technických oblastech týkajících se povinností registrace, účetnictví, vykazování a jiných povinností, které mají zajistit, že daň z finančních transakcí bude daňovým úřadům skutečně uhrazena, i jejich případnou včasnou úpravu by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o stanovení opatření nezbytných pro tyto účely. Zejména je důležité, aby Komise během přípravné práce uskutečnila vhodné konzultace, a to včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty včas a vhodným způsobem předány Radě. |
(21) S cílem umožnit přijetí podrobnějších pravidel v některých technických oblastech týkajících se povinností registrace, účetnictví, vykazování a jiných povinností, které mají zajistit, že daň z finančních transakcí bude daňovým úřadům skutečně uhrazena, i jejich případnou včasnou úpravu by měla být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o stanovení opatření nezbytných pro tyto účely. Zejména je důležité, aby Komise během přípravné práce uskutečnila vhodné konzultace, a to včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty souběžně, včas a vhodným způsobem předány Evropskému parlamentu a Radě. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh znovu uvádí výsadní právo Parlamentu v souladu s článkem 290 SFEU a standardním bodem odůvodnění ve společné dohodě o aktech v přenesené pravomoci. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) uzavření derivátových smluv před vzájemným započtením nebo vypořádáním; |
c) uzavření derivátových smluv, včetně rozdílových smluv a spekulativních forwardových transakcí, před vzájemným započtením nebo vypořádáním; |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) měnové spoty na devizových trích; |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Article 2 – paragraph 1 – point 2 – point e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) dohoda o zpětném odkupu, dohoda o zpětném odprodeji, dohoda o půjčkách a výpůjčkách cenných papírů; |
e) dohoda o zpětném odkupu, dohoda o zpětném odprodeji, dohoda o půjčkách a výpůjčkách cenných papírů, včetně zrušených příkazů v rámci vysokofrekvenčního obchodování; |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a) „státním emitentem“ se rozumí státní emitent podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 236/2012; |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3b) „státním dluhopisem“ se rozumí státní dluhopis podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 236/2012; |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
7a) „trhem pro růst malých a středních podniků“ se rozumí mnohostranný obchodní systém, který je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků v souladu s článkem 35 směrnice [o trzích finančních nástrojů]; |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 12 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
12a) „vysokofrekvenčním obchodováním“ se rozumí algoritmické obchodování s finančními nástroji při rychlostech, kde se fyzický reakční čas mechanismu pro zadání, zrušení nebo změnu příkazů stává určujícím faktorem doby pro sdělení pokynu obchodní platformě nebo k provedení transakce; |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – bod 12 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
12b) „strategií vysokofrekvenčního obchodování“ se rozumí obchodní strategie sloužící k obchodování na vlastní účet s určitým finančním nástrojem, která zahrnuje vysokofrekvenční obchodování a má alespoň dva z následujících znaků: |
|
i) využívá kolokační systémy, přímý přístup na trh nebo proximitní hosting; |
|
ii) denní obrat portfolia činí přinejmenším 50 %; |
|
iii) podíl zrušených (i částečně zrušených) příkazů přesahuje 20 %; |
|
iv) většina zaujatých pozic je uvolněna ve stejný den; |
|
v) více než 50 % uskutečněných příkazů nebo transakcí v rámci obchodních platforem nabízejících slevy nebo rabaty na příkazy, které poskytují likviditu, je způsobilých k takovým úlevám. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Všechny operace uvedené v odst. 1 bodu 2) písm. a), b), c) a e) se považují za operace, při nichž dochází k jediné finanční transakci. Každá výměna podle odst. 1 bodu 2) písm. d) se považuje za výměnu, při níž dochází ke dvěma finančním transakcím. Každá podstatná změna operace uvedené v odst. 1 bodu 2) písm. a) až e) se považuje za novou operaci stejného druhu jako původní operace. Změna se považuje za podstatnou zejména tehdy, pokud při ní dochází k nahrazení alespoň jednoho účastníka, v případě, že se změní cíl nebo oblast působnosti operace, včetně její časové působnosti, nebo sjednané protiplnění, nebo jestliže by původní operace měla za následek vyšší daň, pokud by operace byla provedena v pozměněné formě. |
2. Všechny operace uvedené v odst. 1 bodu 2) písm. a), b), c) a e) se považují za operace, při nichž dochází k jediné finanční transakci. Každá výměna podle odst. 1 bodu 2) písm. d) se považuje za výměnu, při níž dochází ke dvěma finančním transakcím. Každá podstatná změna operace uvedené v odst. 1 bodu 2) písm. a) až e) se považuje za novou operaci stejného druhu jako původní operace. Změna se považuje za podstatnou zejména tehdy, pokud při ní dochází k nahrazení alespoň jednoho účastníka, v případě, že se změní cíl nebo oblast působnosti operace, včetně její časové působnosti, nebo sjednané protiplnění, nebo jestliže by původní operace měla za následek vyšší daň, pokud by operace byla provedena v pozměněné formě. Žádná novace transakcí provedených za účelem zúčtování nebo vypořádání ústřední protistranou nebo jinou clearingovou institucí či provozovatelem systému vypořádání nebo jinými interoperabilními systémy, jak je definuje směrnice 98/26/ES, nepředstavuje podle tohoto odstavce podstatnou změnu. |
Odůvodnění | |
Objasnění zúčtovací funkce ústředních protistran a clearingových institucí. | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) pokud průměrná roční hodnota finančních transakcí ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech nepřekročí padesát procent celkového průměrného čistého ročního obratu podle článku 28 směrnice 78/660/EHS, má dotyčný podnik, instituce, subjekt nebo osoba nárok na to, aby na požádání nebyl považován nebo déle považován za finanční instituci. |
d) pokud průměrná roční hodnota finančních transakcí ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech nepřekročí 20 % celkového průměrného čistého ročního obratu podle článku 28 směrnice 78/660/EHS, má dotyčný podnik, instituce, subjekt nebo osoba nárok na to, aby na požádání nebyl považován nebo déle považován za finanční instituci. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) se při výpočtu průměrné roční hodnoty finančních transakcí uvedených v tomto bodě neberou v úvahu finanční transakce, které v souladu s článkem 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing*, jsou omezeny na jiné než OTC deriváty. |
|
____________ |
|
*Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11. |
Odůvodnění | |
Podle příkladu nařízení o infrastruktuře evropských trhů by se při výpočtu průměrné hodnoty neměly brát v úvahu finanční transakce, které slouží jako pojištění proti rizikům přímo souvisejícím s obchodními činnostmi nefinanční instituce. | |
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 3. – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. V případě zavedení daně z finančních transakcí v členských státech, které nepatří mezi 11 zúčastněných členských států, se bude rozšíření týkat těchto dalších zemí na základě vzájemných podmínek. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) ústřední protistrany, jestliže vykonávají funkci ústřední protistrany; |
a) ústřední protistrany, jestliže vykonávají funkci ústřední protistrany, nebo jiná zúčtovací střediska nebo provozovatelé systému vypořádání či interoperabilní systémy, jak definuje směrnice 98/26/ES, jestliže vykonávají funkci v oblasti zúčtování, včetně jakékoli případné novace, nebo vypořádání; |
Odůvodnění | |
Objasnění zúčtovací funkce ústředních protistran a zúčtovacích středisek. | |
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) trhy pro růst MSP; |
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. c b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
cb) osobu, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů za použití vlastního kapitálu (tvůrce trhu), pokud plní základní funkci ve vztahu k nelikvidním dluhopisům a akciím v rámci své úlohy poskytovatele likvidity, jak je vymezeno v právní dohodě mezi tvůrcem trhu a organizovaným obchodním systémem, kde je finanční transakce provedena, a pokud tato transakce není součástí strategie vysokofrekvenčního obchodování. |
|
|
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise v souladu s článkem 16 přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví podmínky, za kterých bude pro účely této směrnice finanční nástroj považován za nelikvidní. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 4 – písm. g a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ga) převod práva nakládat s určitým finančním nástrojem jako vlastník a jakákoli rovnocenná operace obnášející přenos rizika spojeného s finančním nástrojem mezi subjekty určité skupiny nebo mezi subjekty sítě decentralizovaných bank, kde se tyto transakce provádějí za účelem plnění zákonného požadavku nebo obezřetnostního dohledu, který je stanoven vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. e a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ea) je pobočkou instituce se sídlem ve zúčastněném členském státě v souladu s písmenem c); |
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. g | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
g) instituce je účastníkem finanční transakce se strukturovaným produktem nebo s jedním z finančních nástrojů uvedených v oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES vydaným na území uvedeného členského státu, s výjimkou nástrojů uvedených v bodech 4 až 10 daného oddílu, se kterými se neobchoduje v organizované platformě, a jedná přitom buď na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce. |
g) instituce je účastníkem finanční transakce se strukturovaným produktem nebo s jedním z finančních nástrojů uvedených v oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES vydaným na území uvedeného členského státu. |
Odůvodnění | |
Cílem těchto návrhů je zajistit, aby zásada emise pokrývala všechny derivativní nástroje, včetně nástrojů uvedených v bodech 4 až 10 přílohy I oddílu C směrnice 2004/39/ES. | |
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 4. – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Pro účely této směrnice se finanční nástroj považuje za vydaný na území zúčastněného členského státu, jestliže je splněná některá z těchto podmínek: |
|
a) jedná se o cenný papír nebo derivát týkající se takovéhoto cenného papíru a sídlo emitenta tohoto cenného papíru se nachází v tomto členskému státě; |
|
b) jedná se o derivát jiný než derivát uvedený v bodu a), přičemž tento derivát je obchodovatelný v rámci organizované platformy a veřejným právem, kterým se řídí obchody prováděné v systémech dané platformy, je právo tohoto členského státu; |
|
c) jedná se o finanční nástroj jiný, než jsou nástroje uvedené v bodu a) a b), který je zúčtováván ústřední protistranou nebo jiným systémem pro zúčtování a vypořádání, jak definuje směrnice 98/26/ES, jestliže právem, kterým se řídí daná ústřední protistrana nebo dotčený systém, je právo tohoto členského státu; |
|
d) jedná se o finanční nástroj jiný, než jsou nástroje uvedené v bodě a), b) a c, a platným právem týkajícím se smlouvy, na jejímž základě je transakce příslušného finančního nástroje prováděna, je právo tohoto členského státu; |
|
e) jedná se o strukturovaný instrument, přičemž nejméně 50 % hodnoty aktiv, které podporují tento strukturovaný nástroj, představují finanční nástroje vydané právnickou osobou, která má sídlo v jednom ze zúčastněných členských států. |
Odůvodnění | |
Je třeba definovat koncepci vydávání v případě finančních nástrojů, derivátů a strukturovaných nástrojů, a především ji rozšířit, aby zahrnovala veškeré případy vydávání související s dotčeným finančními nástroji. | |
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Článek 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 4a |
|
Převod právního titulu |
|
1. Finanční transakce, v souvislosti s níž nebyla vybrána daň z finančních transakcí, se považuje za právně nevymahatelnou a nemá za následek převod právního titulu k podkladovému nástroji. |
|
2. Finanční transakce, v souvislosti s níž nebyla vybrána žádná daň z finančních transakcí, není způsobilá ke splnění požadavků na ústřední zúčtování podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů [EMIR] ani ke splnění kapitálových požadavků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 ze dne ... o obezřetnostních požadavcích pro úvěrové instituce a investiční podniky [CRR ]. |
|
3. V případě automatizovaných elektronických platebních systémů s účastí zúčtovatelů plateb či bez ní mohou finanční orgány členského státu zavést systém automatického elektronického výběru daní z finančních transakcí a osvědčení o převodu právního titulu. |
Odůvodnění | |
Má-li se snížit riziko vyhýbání se daňovým povinnostem, je třeba, aby daň z finančních transakcí zahrnovala systém, jímž se zajistí, aby v případě, že daň nebyla zaplacena, byly smlouvy o nákupu nebo prodeji nástroje stanoveny za nevymahatelné. Podle tohoto systému by nezdaněný nástroj nebyl způsobilý k ústřednímu zúčtování, což by stálo neplatiče mnohokrát víc než daň. | |
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tyto sazby nesmí být nižší než: |
Tyto sazby jsou: |
a) 0,1 % u finančních transakcí uvedených v článku 6; |
a) 0,1 % u finančních transakcí uvedených v článku 6, s výjimkou transakcí uvedených v čl. 2 odst. 1 bodu 5 se splatností nejvýše tři měsíce; |
b) 0,01 % u finančních transakcí uvedených v článku 7. |
b) 0,01 % u finančních transakcí uvedených v článku 7; |
|
ba) 0,01 % u finančních transakcí uvedených v čl. 2 odst. 1 bodu 5 se splatností nejvýše tři měsíce; |
Odůvodnění | |
Úroveň platných sazeb by měla být jednotná, aby se zamezilo narušení společného systému daně z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce. | |
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 9. – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Aniž je dotčen odstavec 3, zúčastněné členské státy uplatní na OTC finanční transakce uvedené v článcích 6 a 7 vyšší sazby, než jsou sazby uvedené v odstavci 2. Tato vyšší sazba se nevztahuje na finanční transakce s OTC deriváty, které lze objektivně vyhodnotit jako transakce snižující rizika, jak je stanoveno v článku 10 nařízení (EU) č. 149/2013. |
Odůvodnění | |
S cílem posílit využívání regulovaných obchodních systémů v protikladu k OTC transakcím by měly být na OTC transakce zavedeny vyšší sazby daně. To by doplnilo úsilí Unie o změnu obchodních toků směrem k regulovaným, kontrolovaným a transparentnějším trhům, jak uvedl Evropský parlament ve svém postoji (23. května 2012). OTC deriváty, které se využívají jako zajišťující transakce pro reálnou ekonomiku, přispívají ke snižování rizik, proto by se na ně tato vyšší sazba neměla vztahovat. | |
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise může v souladu s článkem 16 přijmout akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví opatření, která zúčastněné členské státy musí přijmout v souladu s odstavcem 1. |
2. Komise v souladu s článkem 16 přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví opatření, která zúčastněné členské státy musí přijmout v souladu s odstavcem 1. |
Odůvodnění | |
Harmonizace povinností týkajících se registrace, účetnictví a vykazování je žádoucí, aby se tak zajistilo účinné placení daně z finančních transakcí daňovým orgánům. | |
Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Zúčastněné členské státy zajistí, aby jakékoli splatné daně z finančních transakcí byly zaplaceny na účty stanovené zúčastněnými členskými státy v těchto časových okamžicích: |
5. Zúčastněné členské státy zajistí, aby jakékoli splatné daně z finančních transakcí byly zaplaceny na účty stanovené zúčastněnými členskými státy v těchto časových okamžicích: |
a) v okamžiku vzniku daňové povinnosti u transakcí prováděných elektronicky; |
a) v okamžiku vzniku daňové povinnosti u transakcí prováděných elektronicky; |
b) do tří pracovních dnů od okamžiku vzniku daňové povinnosti v ostatních případech. |
b) do tří pracovních dnů od okamžiku vzniku daňové povinnosti v ostatních případech. |
Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví jednotné metody výběru splatné daně z finančních transakcí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2. |
Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné metody výběru splatné daně z finančních transakcí a zamezení daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Členské státy mohou přijmout doplňující opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2. |
Odůvodnění | |
Měly by existovat jednotné metody pro výběr daně z finančních transakcí, které by zajistily silné postavení daně z finančních transakcí. | |
Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 11. – odst. 6 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6a. Administrativní zátěž daňových orgánů spojená s daní z finančních transakcí se udržuje na nejnižší úrovni. Komise v tomto ohledu podporuje spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 6 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
6b. Členské státy každoročně informují Komisi a Eurostat o objemu transakcí, z nichž byly získány příjmy, podle druhu instituce. Tyto informace se zveřejní. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zúčastněné členské státy přijmou opatření k zamezení daňových podvodů a vyhýbání se daňové povinnosti. |
Zúčastněné členské státy přijmou opatření k zamezení daňových podvodů, vyhýbání se daňové povinnosti a agresivního daňového plánování. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Článek 15 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise zřídí odbornou pracovní skupinu (Výbor pro daň z finančních transakcí), která se bude skládat ze zástupců všech členských států EU, Komise, ECB a orgánu ESMA a bude zúčastněným členským státům poskytovat pomoc při účinném provádění této směrnice a zamezovat daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování a bude chránit integritu vnitřního trhu. |
|
2. Výbor pro daň z finančních transakcí hodnotí účinné provádění této směrnice, posuzuje účinky na vnitřní trh a odhaluje způsoby vyhýbání se daňové povinnosti, včetně zneužívání definovaného v článku 14, s cílem předložit případně návrhy protiopatření, přičemž v plné míře využívá právních předpisů Unie v oblasti zdanění a předpisů týkajících se finančních služeb i nástrojů pro spolupráci v daňových záležitostech, které vytvořily mezinárodní organizace. |
|
3. Zúčastněné členské státy mohou zřídit podvýbor Výboru pro daň z finančních transakcí, jenž bude sestávat ze zástupců zúčastněných členských států, s cílem posuzovat záležitosti spojené s účinnou správou daně z finančních transakcí . Podvýbor je odpovědný pouze za záležitosti spojené s účinnou správou daně z finančních transakcí, které se netýkají nezúčastněných členských států. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Přenesení pravomocí uvedených v čl. 11 odst. 2 platí na dobu neurčitou od data uvedeného v článku 19. |
2. Přenesení pravomocí uvedených v čl. 11 odst. 2 platí na dobu neurčitou od data uvedeného v článku 21. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Rada může přenesení pravomocí uvedených v čl. 11 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončí přenesení pravomocí uvedených v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Netýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. |
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončí přenesení pravomocí uvedených v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti jakýchkoliv již platných aktů v přenesené pravomoci. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě. |
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady je tato lhůta prodloužena o 2 měsíce. |
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady je tato lhůta prodloužena o 2 měsíce. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh znovu zavádí právo Parlamentu v souladu s článkem 290 SFEU a standardním „článkem a“ ve společné dohodě o aktech v přenesené pravomoci. Je opraven také odkaz na datum vstupu v platnost v odstavci 2. | |
Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 19 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh. |
1. Každé tři roky a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 19 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad daně z finančních transakcí na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku a zohlední pokrok ve zdanění finančního sektoru v mezinárodních souvislostech. |
V této zprávě Komise alespoň posoudí dopad daně z finančních transakcí na řádné fungování vnitřního trhu, finanční trhy a reálnou ekonomiku a zohlední pokrok ve zdanění finančního sektoru v mezinárodních souvislostech. Na základě výsledků tohoto posouzení budou provedeny nezbytné úpravy. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 19. – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Kromě toho Komise posoudí dopad určitých ustanovení, jako je odpovídající rozsah platnosti daně z finančních transakcí a daňová sazba s ohledem na penzijní fondy, přičemž řádně zohlední odlišné rizikové profily a obchodní modely. |
Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Do 1. ledna 2017 je u nástrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3a sazba uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a) 0,05 %. |
|
Do 1. ledna 2017 je u institucí uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 8 písm. f) sazba uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a) 0,05 % a sazba uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. b) 0,005 %. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Celosvětová finanční krize, který vypukla v roce 2008, vynesla na světlo nedostatky, které vznikly v průběhu dlouhého období deregulace v oblasti finančních služeb. Tato krize se rychle přenesla do reálné ekonomiky a měla závažné dopady na růst, zaměstnanost a veřejné finance. K záchraně krachujících finančních institucí byli povoláni daňoví poplatníci, aby ochránili stabilitu systému.
Současně se obecně došlo k závěru, že finanční sektor je proti jiným hospodářským odvětvím nedostatečně zdaněn, neboť je osvobozen od DPH, a měl by se spravedlivějším způsobem podílet na nákladech spojených s krizí. V této souvislosti EP vyzval v roce 2010 poprvé k zavedení daně z finančních transakcí v přezkumu v polovině období týkajícím se finanční, hospodářské a sociální krize, který vypracovala zpravodajka Beresová. Daň z finančních transakcí je sociálně spravedlivou a progresivní daní představující preferovaný nástroj, který by měl přenést zátěž z daňových poplatníků na finanční sektor, a to vzhledem k několika jejím funkcím:
– může vytvářet značné nové příjmy[1] v období intenzivního úsilí o fiskální konsolidaci, a to tím, že zmenší zátěž pracovní síly a produktivního hospodářství;
– může se stát brzdou pro obchody s mimořádně vysokou finanční pákou a extrémně škodlivé spekulativní transakce, a přispět tak spolu s vhodnou regulací a režimem dohledu ke stabilizaci trhů a změně zaměření sektoru na produktivní dlouhodobé investice;
– představuje první krok ke snížení roztříštěnosti vnitřního trhu, pokud jde o nepřímé zdanění. Řada členských států již zavedla různé formy daně z finančních transakcí, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž v rámci EU.
Z těchto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení o inovativním financování na globální a evropské úrovni (P7_TA-PROV (2011)0080) z března 2013 prohlásil, že by „EU měla prosazovat zavedení daně z finančních transakcí na globální úrovni, přičemž pokud se to nepodaří, měla by EU nejprve zavést daň z finančních transakcí na evropské úrovni“.
V září 2011 Evropská komise reagovala předložením legislativního návrhu na zavedení daně z finančních transakcí v celé EU. Po měsících jednání mezi členskými státy se jasně ukázalo, že zásada jednomyslnosti v oblasti zdanění neumožní v blízké budoucnosti přijetí tohoto návrhu. Evropský parlament dal ve své zprávě týkající se původního návrhu Komise najevo, že je připraven podpořit zavedení daně z finančních transakcí skupinou členských států v rámci postupu posílené spolupráce. V říjnu 2012 se 11 členských států rozhodlo, že přistoupí k zavedení daně z finančních transakcí, přičemž využije poprvé postupu posílené spolupráce v daňové oblasti. V prosinci 2012 Evropský parlament formálně schválil žádost těchto 11 států a v lednu 2013 vyjádřila svůj pozitivní postoj v této věci také Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). V únoru 2013 Evropská komise přijala svůj revidovaný návrh na zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských státech.
Revidovaný návrh Komise
Zúčastněné členské státy ve svých dopisech, v nichž oznámily svůj záměr zahájit posílenou spolupráci, požadovaly, aby revidovaný návrh Komise vycházel z původního návrhu a aby se zabránilo vyhýbání se daňovým povinnostem, narušením hospodářské soutěže a transferům do oblastí s jinou jurisdikcí.
EP s těmito cíli souhlasí v plném rozsahu. Ve své původní zprávě týkající se daně z finančních transakcí v zemích EU-27 vyjádřil podporu:
• široce koncipované dani z finančních transakcí zahrnující veškeré finanční aktéry, veškeré finanční produkty a veškeré finanční trhy, aby se tak zabránilo mezerám v předpisech a nahrazování finančních nástrojů
• co největšímu omezení vyhýbání se daňové povinnosti a daňových úniků tím, že z této nežádoucí činnosti, která přináší vysoké zisky při nízkém riziku, vytvoří vysoce rizikovou činnost přinášející malé zisky.
Revidovaný návrh Komise se těmto cílům věnuje ve velké míře. EP vítá, že do revidovaného návrhu byl začleněn jeho klíčový návrh, kterým je zavedení zásady emise, na základě níž by byla zdaněna každá transakce finančního nástroje vydaného jakýmkoli subjektem na území zúčastněného členského státu.
S cílem zajistit soulad s postojem EP a ambiciózními cíli vytvoření daně z finančních transakcí tento návrh zprávy posílí návrh Komise tím, že se pokusí odstranit některé mezery a posílit mechanismy pro předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti.
Odstranění mezer v předpisech v souvislosti se zásadou emise
Přestože je třeba uvítat, že Komise doplnila návrh o zásadu emise, vytváří výjimka pro OTC deriváty mezeru, která by mohla poškodit úspěšné fungování této daně. Tato výjimka je v rozporu se zásadou „všichni finanční aktéři, všechny finanční produkty a všechny finanční trhy“ a vytváří pobídky k tomu, aby se přecházelo z transparentních trhů na obchodování s OTC deriváty, čímž oslabuje stávající regulační iniciativy, jejichž cílem je zlepšit situaci na trzích s deriváty. Daň z finančních transakcí by měla mít širokou působnost, a to i včetně zásady emise zahrnující OTC deriváty, aby se zachovaly rovné podmínky.
Znovuzavedení zásady vlastní odpovědnosti
Komise nezavedla „zásadu vlastní odpovědnosti“, kterou navrhl Evropský parlament a která vychází z úspěchu kolkovného ve Spojeném království. Podle „zásady vlastní odpovědnosti“ se finanční transakce, v souvislosti s níž nebyla vybrána daň z finančních transakcí, považuje za právně nevymahatelnou a nemá za následek převod právního titulu k podkladovému nástroji.
Komise argumentuje tím, že zásadu vlastní odpovědnosti nelze do směrnice zahrnout, neboť ne všechny členské státy mají správní podmínky, které by umožnily její vymáhání. Tato zásada nicméně představuje klíčový prvek úspěchu daně z finančních transakcí a členské státy nesou odpovědnost za zavedení příslušných opatření, které umožní její uplatňování. V tomto případě se nejedná o vnitrostátní daň - jedná se o první regionální daň z finančních transakcí a členské státy, které přijaly politický závazek, že ji budou uplatňovat, by měly zajistit její fungování. Zásada vlastní odpovědnosti má zásadní význam, neboť by zvýšila náklady spojené s vyhýbáním se daňové povinnosti na takovou úroveň, že by účinně od takovéhoto počínání odrazovala.
Posílení zásady rezidence
Zásada rezidence by mohla být rovněž posílena, pokud by se jednoznačně stanovilo, že pobočky institucí z EU, jež jsou registrovány v jurisdikcích, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, spadají do působnosti daně z finančních transakcí. Je důležité objasnit, že pobočky mimo jurisdikci, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, nelze využívat k vyhýbání se daňové povinnosti.
Výbor pro daň z finančních transakcí
Ze skutečnosti, že daň z finančních transakcí nebude jednotně platit ve všech 27 členských státech, nýbrž pouze v 11 z nich, vyplývá, že je třeba věnovat zvláštní pozornost případnému vyhýbání se daňové povinnosti a daňovým únikům. Je rozhodující, aby byla zajištěna maximální harmonizace a účinné mechanismy výběru daně, neboť nedostatky v jednom z členských států by oslabily úspěch daně a mohly by dokonce vést k arbitráži v rámci zóny, v níž bude daň z finančních transakcí uplatňována.
Zpravodajka navrhuje, aby toho bylo dosaženo pomocí povinných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů (nikoli v rámci pravomoci Komise), ale také vytvoření odborné pracovní skupiny (Výboru pro daň z finančních transakcí), která by se skládala ze zástupců zúčastněných členských států, Komise, orgánu ESMA a ECB. Mandát Komise bude spočívat v monitorování účinného provádění této směrnice v zúčastněných členských státech, odhalování mechanismů vyhýbání se daňové povinnosti a v navrhování protiopatření. Výbor pro daň z finančních transakcí se bude rovněž zabývat tím, jak co nejlépe využít stávající právní předpisy EU v oblasti finančních služeb (nařízení EMIR, směrnice MIFID a MIFIR) a spolupráci v oblasti daňových záležitostí, a to s cílem usnadnit výběr této daně.
Řízení zdrojů
Návrh Komise se přímo nezmiňuje o způsobu nakládání s příjmy. Nicméně v souvislosti s jednáními o příštím víceletém finančním rámci EU Komise navrhla, aby část příjmu z daně z finančních transakcí byla využita jako skutečný vlastní zdroj Unie. V souvislosti s příštím VFR se nyní skýtá příležitost, aby bylo dosaženo pokroku v oblasti vlastních zdrojů Unie a snížil se tlak na národní rozpočty v době, kdy je to nejvíce třeba. Mimoto nedávná jednání čelných představitelů EU, která předcházela zasedání Evropské rady ve dnech 7. a 8. února 2013, dala jasně najevo, že vytvoření systému skutečných vlastních zdrojů je naprosto nezbytné, má-li se zajistit, aby byly priority EU účinně promítnuty do rozpočtu EU.
Využití příjmů z daně z finančních transakcí jakožto vlastních zdrojů je možné pouze za posílené spolupráce. Vnitrostátní příspěvky 11 členských států vycházející z HND by byly sníženy o odpovídající částky příjmů z daně z finančních transakcí v jednotlivých členských státech. Tím by se uvolnily velké částky v rámci národních rozpočtů a usnadnila by se tak fiskální konsolidace nebo financování jiných priorit.
- [1] Podle Komise by daň z finančních transakcí mohla přinést až 57 miliard EUR, pokud by byla uplatňována ve 27 členských státech, a 31 miliard EUR při posílené spolupráci 11 členských států.
STANOVISKO Rozpočtového výboru (16. 5. 2013)
pro Hospodářský a měnový výbor
k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí
(COM(2013)0071 – C7‑0049/2013 – 2013/0045(CNS))
Navrhovatelka: Anne E. Jensen
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
V červnu 2011 předložila Komise soubor návrhů na reformu systému vlastních zdrojů Unie. Jednou ze základních myšlenek byla harmonizace právních předpisů týkajících se zdanění finančních transakcí v členských státech EU prostřednictvím zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Komise navrhla, aby 2/3 z příjmů získaných prostřednictvím této daně plynuly do rozpočtu EU jako vlastní zdroj.
Evropský parlament přijal ke Komisí předloženému návrhu směrnice, kterou se stanoví daň z finančních transakcí, kladné stanovisko dne 23. května 2012. Na zasedáních Rady ve dnech 22. června a 10. července 2012 se však ukázalo, že i nadále přetrvávají zásadní názorové rozdíly, pokud jde o potřebu vytvořit na úrovni EU společný systém daně z finančních transakcí, a že v blízké budoucnosti si v Radě zásada harmonizovaného zdanění finančních transakcí jednomyslnou podporu nezíská.
11 členských států vyslovilo souhlas s tím, že přistoupí k zavedení harmonizované daně z finančních transakcí a Komise zahájila postup posílené spolupráce pro zavedení takové daně pouze v těchto členských státech. Současný návrh směrnice týkající se provádění posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí je v souladu s povolením Rady ze dne 22. ledna 2013 vydaným po souhlasu Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012. V podstatě se velmi podobá původnímu návrhu Komise na zavedení daně z finančních transakcí, v němž však byly provedeny nezbytné úpravy zohledňující skutečnost, že se snížil počet zúčastněných členských států.
Aspekty vlastních zdrojů
Parlament při různých příležitostech zdůrazňoval svůj názor, že reforma stávajícího systému vlastních zdrojů má své oprávnění. V rozporu s duchem a literou Smlouvy[1] dnes přibližně 85 % příjmů Unie pochází z příspěvků jednotlivých členských států, a nikoli ze skutečných vlastních zdrojů. Tato skutečnost vedla k tomu, že se těžištěm veškerého rozhodování o rozpočtu EU stala myšlenka „spravedlivého navracení vložených prostředků“, což vyústilo v dlouhý seznam slev a neopodstatněných výjimek.
Ve svém posledním usnesení (z března 2013) Parlament opět připomněl, že je důležité vrátit se k liteře Smlouvy, a vyzval k uplatňování systému vlastních zdrojů, který by byl financován minimálně ze 60 % z vlastních zdrojů. Parlament také trvá na projednání závazného plánu reformy vlastních zdrojů, přičemž stanoví příští kroky tohoto procesu. Zavedení skutečných vlastních zdrojů zajistí EU dostatečné finanční prostředky k tomu, aby mohla splnit své závazky a dosáhnout svých cílů, aniž by se nutně zvyšoval rozpočet EU.
I když v této fázi nebude daň z finančních transakcí uplatňována ve všech členských státech, mohl by být výnos z jejího výběru v zúčastněných zemích (odhadovaný přibližně na 31 miliard EUR ročně) použit zcela nebo zčásti k financování rozpočtu Unie, což by snížilo jejich příspěvky založené na HND a přispělo k dosažení cíle, jímž je financování rozpočtu Unie z vlastních zdrojů. Návrh Komise ve věci daně z finančních transakcí splňuje většinu kritérií pro skutečné vlastní zdroje, o nichž se zmiňuje usnesení Parlamentu o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie[2], a to konkrétně: jejich dostatečnost, stabilitu, přehlednost a jednoduchost, nízké provozní náklady, účinné přidělování zdrojů, vertikální a horizontální spravedlnost a spravedlivé příspěvky.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(24a) Mají-li být Unii poskytnuty vlastní, nezávislé zdroje financování v zájmu lepšího sladění cílů unijní politiky s rozpočtem EU, jak stanoví článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, měly by být příjmy z daně z finančních transakcí plně nebo alespoň částečně přidělovány do rozpočtu EU jako skutečný vlastní zdroj. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(24b) Tato směrnice se nezabývá správou příjmů z daně z finančních transakcí. Nicméně s ohledem na legislativní návrhy Komise z roku 2011, které se týkají reformy systému vlastních zdrojů EU, a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 20131 o závěrech Evropské rady ze dnů 7.–8. února o VFR by příjmy z daně z finančních transakcí měly být alespoň částečně přiděleny do rozpočtu EU jako skutečný vlastní zdroj. Pokud by příjmy z daně z finančních transakcí byly využívány – ať v plné míře nebo částečně – jako skutečný vlastní zdroj EU, došlo by k úměrnému snížení příspěvků všech zúčastněných členských států do rozpočtu Unie, které jsou určovány na základě HND, a to bez ohledu na jejich individuální příspěvky z daně z finančních transakcí do rozpočtu EU. Zmírnilo by se tak zatížení státních pokladen. |
|
____________ |
|
1 Přijaté texty, P7_TA-PROV(2013)0078. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Zúčastněné členské státy zajistí, aby byl podíl daně z finančních transakcí, který má být použit jako vlastní zdroj EU, převeden do rozpočtu EU v souladu s nařízením Rady […/…] o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z finančních transakcí. |
|
_____________ |
|
1 COM (2011)0738. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Čl. 19 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh. |
1. Každých pět let a poprvé k 31. prosinci 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a případně návrh. |
POSTUP
Název |
Provádění posílené spolupráce v oblasti zavedení daně z finančních transakcí |
||||
Referenční údaje |
COM(2013)0071 – C7-0049/2013 – 2013/0045(CNS) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 12.3.2013 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 12.3.2013 |
||||
Navrhovatel(ka) Datum jmenování |
Anne E. Jensen 28.2.2013 |
||||
Datum přijetí |
7.5.2013 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 2 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Richard Ashworth, Zuzana Brzobohatá, Jean-Luc Dehaene, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Jutta Haug, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Vojtěch Mynář, Juan Andrés Naranjo Escobar, Dominique Riquet, Alda Sousa, László Surján, Derek Vaughan, Angelika Werthmann |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Edit Herczog, Georgios Stavrakakis |
||||
POSTUP
Název |
Provádění posílené spolupráce v oblasti zavedení daně z finančních transakcí |
||||
Referenční údaje |
COM(2013)0071 – C7-0049/2013 – 2013/0045(CNS) |
||||
Datum konzultace s EP |
28.2.2013 |
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 12.3.2013 |
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 12.3.2013 |
EMPL 12.3.2013 |
JURI 12.3.2013 |
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
EMPL 13.3.2013 |
JURI 20.2.2013 |
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Anni Podimata 14.1.2013 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
11.4.2013 |
27.5.2013 |
|
|
|
Datum přijetí |
18.6.2013 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 12 3 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jean-Paul Besset, Sharon Bowles, Udo Bullmann, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Syed Kamall, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Sławomir Nitras, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Sampo Terho, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool, Pablo Zalba Bidegain |
||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Herbert Dorfmann, Sari Essayah, Vicky Ford, Robert Goebbels, Krišjānis Kariņš, Mojca Kleva Kekuš, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Marisa Matias, Claudio Morganti, Nils Torvalds |
||||
Datum předložení |
24.6.2013 |
||||