ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)

24. 6. 2013 - (COM(2011)0873 – C7‑0506/2011 – 2011/0427(COD)) - ***I

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Jan Mulder


Postup : 2011/0427(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0232/2013
Předložené texty :
A7-0232/2013
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)

(COM(2011)0873 – C7‑0506/2011 – 2011/0427(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0873),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0506/2011),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality tvrdící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0232/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[1]*

k návrhu Komise

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne,

kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         K posílení výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004▌[2]1, dále jen („agentura“), je nezbytné zřídit evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR poskytuje těmto orgánům a agentuře infrastrukturu a nástroje potřebné ke zlepšení jejich situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích členských států Evropské unie pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakožza účelem přispěnízajištění ochrany a záchrany životů migrantů▌.

(1a)       Praxe cestování na malých plavidlech nezpůsobilýchplavbě na moři dramaticky zvýšila počet migrantů utonulýchoblasti jižních námořních vnějších hranic. Systém EUROSUR by měl podstatně zlepšit operačnítechnickou schopnost agenturyčlenských států odhalovat tato malá plavidla, jakožschopnost reakce členských států, což přispěje ke snížení počtu úmrtí migrantů.

(2)         Aby se mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a agenturou zlepšila spolupráce a výměna informací pro účely ostrahy hranic, měly by členské státy zřídit národní koordinační centra ▌. Pro náležité fungování systému EUROSUR je nezbytné, aby prostřednictvím národních koordinačních center vzájemně spolupracovaly všechny vnitrostátní orgány odpovědné podle vnitrostátních právních předpisů za ostrahu vnějších hranic.

(3)         Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby na svá národní koordinační centra přenesly také odpovědnost za koordinaci výměny informací a spolupráce v oblasti ostrahy vzdušných hranic a za kontroly na hraničních přechodech.

(3a)       Toto nařízení vyžaduje, aby agentura zdokonalila spoluprácivýměnu informacídalšími institucemisubjekty Unie, jako je Evropská agentura pro námořní bezpečnostSatelitní středisko Evropské unie,cílem zajistit co nejlepší využití stávajících informací, kapacitsystémů, které již jsou na evropské úrovni dostupné, jako je například Evropský program monitorování Země.

(4)         Toto nařízení je součástí evropského modelu integrované správy vnějších hranic a strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Systém EUROSUR přispívá rovněž k rozvoji společného prostředí pro sdílení informací pro účely ostrahy v námořní oblasti EU (CISE), neboť poskytuje širší rámec pro situační orientaci v námořní oblasti prostřednictvím výměny informací mezi veřejnými orgány v rámci různých odvětví v Unii.

(4a)       Aby se zajistilo, že informace obsaženésystému EUROSUR jsou co nejúplnějšínejaktuálnější, zejména pokud jdesituaci ve třetích zemích, měla by agentura spolupracovatEvropskou službou pro vnější činnost. Delegaceúřady Evropské unie by za tímto účelem měly poskytnout veškeré informace, které mohou býthlediska systému EUROSUR relevantní.

(5)         Agentura by měla poskytnout nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování systému EUROSUR a případně při rozvíjení CISE, včetně zajišťování interoperability systémů,to zejména vytvořením, provozovánímkoordinováním rámce systému EUROSUR.

(5a)       Agentuře by měly být poskytnuty odpovídající finančnílidské zdroje potřebnénáležitému plnění dodatečných úkolů, které jsou jí uloženy tímto nařízením.

(6)         Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v článcích 26 SmlouvyEvropské unii a v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na život, lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodovánílidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístupdokumentům, právo na azylochranupřípadě vystěhovánívyhoštění, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte. Členské státy a agentura by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s uvedenými právy a zásadami.

(6a)       V souladučl. 26a odst. 4 nařízení (ES) č. 2007/2004 by úředník pro otázky základních právporadní fórum měli mít přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování lidských právsouvislosti se všemi činnostmi agenturyrámci systému EUROSUR.

(6b)       Toto nařízení uznává, že po migračních trasách se pohybují také osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.

(7)         Jakákoli výměna osobních údajů v rámci evropského situačního obrazuspolečného předhraničního zpravodajského obrazu by měla býtnadále prováděna jen výjimečně. Měla by probíhat na základě stávajících vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Unie a měla by respektovat jejich specifické požadavky na ochranu údajů. V případech, kdy specifičtější nástroje, jako je nařízení (ES) č. 2007/2004, nestanovují plný režim ochrany údajů, se použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[3] a ▌rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[4].

(8)         Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení systému EUROSUR, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků dotyčného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenouuvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(9)         V zájmu postupného zavádění systému EUROSUR v jednotlivých zeměpisných oblastech by měla být povinnost zřídit a provozovat národní koordinační centra uplatněna ve dvou na sebe navazujících etapách; nejprve by se měla vztahovat na členské státy, které se nacházejí na jižních ▌ východních ▌vnějších hranicích členských států,ve druhé etapě na zbývající členské státy ▌.

(9a)       Toto nařízení obsahuje ustanoveníspolupráci se sousedními třetími zeměmi, protože dobře strukturovanátrvalá spoluprácevýměna informacítěmito zeměmi, zejménaoblasti Středomoří, je klíčovým faktorem pro dosažení cílů systému EUROSUR. Je nezbytné, aby jakákoli spoluprácevýměna informací mezi členskými státysousedními třetími zeměmi probíhalaplném souladu se základními právyzejména se zásadou zákazu navracení.

(9b)       Toto nařízení obsahuje ustanovenímožnosti úzké spolupráceIrskemSpojeným královstvím, která mohou přispětlepšímu plnění cílů systému EUROSUR.

(9c)       Při provádění tohoto nařízení by agenturačlenské státy měly co nejlépe využívat stávající kapacityhlediska lidských zdrojůtechnického vybavení,to jak na úrovni Unie, takna vnitrostátní úrovni.

(9d)       Komise by měla pravidelně posuzovat výsledky provádění tohoto nařízenícílem určit,jaké míře jsou plněny cíle systému EUROSUR.

(10)       V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska,▌připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně ▌není závazné ani použitelné ▌. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, ▌ Dánsko musí v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení Radou rozhodnout, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(11)       Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ▌, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[5] ; Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání ▌, a proto pro ně není závazné ani použitelné ▌.

(12)       Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ▌, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[6]; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání ▌ , a proto pro ně není závazné ani použitelné ▌.

(13)       Pokud jde o Island a Norsko, toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o jejich přidružení ▌ k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[7], která spadají do oblasti uvedenéčl. 1 boděrozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody. Pokud jdeNorsko, ustanovení čl. 5 odst. 1 by se mělo použít ode dne 2. prosince 2013.

(14)       Pokud jde o Švýcarsko, toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[8], která spadají do oblasti uvedenéčl. 1 boděrozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojeníčlánkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES[9].

(15)       Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[10], která spadají do oblasti uvedenéčl. 1 boděrozhodnutí 1999/437/ES ve spojeníčlánkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU[11].

(16)       Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, ani závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

(17)       Prováděním tohoto nařízení nejsou dotčeny Schengenský hraniční kodex ani pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v rámci operativní spolupráce koordinované agenturou ▌,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA IOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a agenturou s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, dále jen „EUROSUR“, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectvípřeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevůmboje proti nim, jakožza účelem přispěnízajištění ochranyzáchrany životů migrantů.

Článek 2Oblast působnosti

1.          Toto nařízení se vztahuje na ostrahu vnějších pozemních a námořních hranic členských států, mimo jiné na ▌ monitorování, odhalování, identifikaci a sledování nedovoleného překračování hranic a jeho předcházení a zadržení osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectvípřeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevůmboje proti nim, jakožza účelem přispěnízajištění lepší ochranyzáchrany životů migrantů.

1a.        Toto nařízení se může vztahovatna ostrahu vzdušných hranicna kontroly na hraničních přechodech, pokud tyto informace členské státy dobrovolně poskytnou do systému EUROSUR.

2.          Toto nařízení se nevztahuje na žádná právní ani správní opatření přijatá poté, co příslušné orgány členského státu zadržely osoby zapojené do přeshraniční trestné činnosti nebo osoby nelegálně překračující vnější hranice.

3.          Při provádění tohoto nařízení dodržují členské státy a agentura základní práva včetně zásad zákazu navracenílidské důstojnostipožadavků na ochranu údajů. Přednostně se zaměřují na zvláštní potřeby dětí, nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.

Článek 3Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

-a)         „agenturou“ Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie zřízená nařízením č. 2007/2004;

a)          „situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční aktivity a těmto aktivitám porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic čijejich blízkosti;

b)          „schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích členských států, podél těchto hranic nebojejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci ▌;

c)          „situačním obrazem“ grafické rozhraní, které umožňuje prezentovat v téměř reálném čase údaje a informace získané od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů a které je prostřednictvím komunikačních a informačních kanálů sdíleno s dalšími orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích členských států a v předhraniční oblasti;

d)          „přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem páchaná na vnějších hranicích členských států, podél těchto hranic nebojejich blízkosti ▌;

e)          „úsekem vnějších hranic“ celá vnější pozemní nebo námořní hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátními právními předpisy nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;

f)           „předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi členských států ▌;

fa)         „krizovými situacemi“ jakékoli přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, nehody, humanitární nebo politické krize nebo jiné závažné situace,nimž došlo na vnějších hranicích členských států, podél těchto hranic nebojejich blízkostikteré mohou mít významný dopad na ochranu vnějších hranic;

fb)         „incidentem“ situace spojenánedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností nebo ohrožení životů migrantů na vnějších hranicích členských států, podél těchto hranic nebojejich blízkosti.

HLAVA IIRÁMEC

KAPITOLA ISložky

Článek 4Rámec systému EUROSUR

1.          Pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ostrahy hranic a s ohledem na stávající mechanismy výměny informacíspolupráce používají členské státy a agentura rámec systému EUROSUR ▌, jenž sestává z těchto složek:

a)      národní koordinační centra ▌;

b)     vnitrostátní situační obrazy;

c)      komunikační síť;

d)     evropský situační obraz;

e)      společný předhraniční zpravodajský obraz;

f)      společné využívání nástrojů ostrahy.

2.          Národní koordinační centra poskytují agentuře prostřednictvím komunikační sítě ▌informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu.

3.          K evropskému situačnímu obrazu a ke společnému předhraničnímu zpravodajskému obrazu poskytuje agentura národním koordinačním centrům neomezený přístup prostřednictvím komunikační sítě.

4.          Složky uvedené v odstavci 1 jsou vytvářeny a jejich funkčnost je zajišťována v souladu se zásadami uvedenými v příloze.

Článek 5Národní koordinační centrum

1.          Každý členský stát ▌ustaví, provozuje a spravuje národní koordinační centrum ▌, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány odpovědnými na vnitrostátní úrovni za ostrahu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a agenturou. Členský stát oznámí zřízení centra Komisi, která neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agenturu.

2.          V kontextu rámce systému EUROSURaniž je dotčen článek 16, národní koordinační centrum představuje jediné kontaktní místo pro výměnu informací a spolupráci s ostatními národními koordinačními centry a agenturou ▌.

3.          Národní koordinační centrum:

a)      zajišťuje včasnou výměnu informací a spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za ostrahu vnějších hranic ▌, jakož i s dalšími národními koordinačními centry a agenturou;

aa)   zajišťuje včasnou výměnu informacíorgány činnými při pátránízáchraně osob, donucovacími orgány, azylovýmiimigračními orgány na vnitrostátní úrovni;

b)     přispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;

c)      vytvoří vnitrostátní situační obraz podle článku 9 a zajišťuje jeho funkčnost ;

d)     podporuje plánování a provádění činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni;

e)      koordinuje vnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

f)      přispívápravidelnému měření účinnosti činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;

g)      koordinuje operativní opatření s dalšími členskými státy, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a členských států.

4.          Národní koordinační centrum je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.

Článek 6Agentura

1.          Agentura:

a)       zřídí komunikační síť systému EUROSUR podle článku 7 a zajišťuje její funkčnost;

b)     vytvoří evropský situační obraz podle článku 10 a zajišťuje jeho funkčnost;

c)      vytvoří společný předhraniční zpravodajský obraz podle článku 11 a zajišťuje jeho funkčnost;

d)     koordinuje společné využívání nástrojů ostrahy podle článku 12.

2.          Pro účely odstavce 1 je agentura v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.

Článek 7Komunikační síť

1.          Agentura vytvoří komunikační síť a zajišťuje její funkčnost s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit ▌výměnu neutajovaných citlivých informací a utajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to zabezpečeným způsobem a v téměř reálném čase. Tato síť je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu a umožňuje:

a)      dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;

b)     pořádání audio- a videokonferencí;

c)      zabezpečené nakládání s neutajovanými citlivými informacemi, jejich ukládání, přenoszpracování;

d)     zabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED či do rovnocenné úrovně podle vnitrostátních klasifikací, jakož i bezpečné ukládání, přenos a zpracování těchto informací, s tím, že pro tuto práci s utajovanými informacemi je vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.

2.          Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť interoperabilní se všemi dalšími příslušnými komunikačními a informačními systémy, které agentura řídí.

3.          Výměnu, zpracováníukládání neutajovaných citlivých informacíutajovaných informacíkomunikační síti provádí agentura v souladučlánkem 11d nařízení (ES) č. 2007/2004.

3a.        Výměnu, zpracování a ukládání neutajovaných citlivých informací a utajovaných informací v komunikační síti provádějí národní koordinační centra v souladu s pravidly a normami, jež ▌ jsou rovnocenné pravidlům a normám podle rozhodnutí Komise 2001/844/ES, kterým se mění její vnitřní jednací řád.

4.          Orgány, agentury a další subjekty členských států, které komunikační síť používají, zajistí při nakládání s utajovanými informacemi dodržování bezpečnostních pravidel a norem, jež jsou rovnocenné pravidlům a normám, které používá agentura.

KAPITOLA IISituační orientace

Článek 8Situační obrazy

1.          Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a společný předhraniční zpravodajský obraz jsou vytvářeny prostřednictvím shromažďování, hodnocení, ověřování, analýzy, interpretace, generování, vizualizace a šíření informací.

2.          Obrazy uvedené v odstavci 1 se skládají z těchto vrstev:

a)      vrstva týkající se událostí ▌;

b)     operační vrstva ▌;

c)      analytická vrstva ▌.

Článek 9Vnitrostátní situační obraz

1.          Národní koordinační centrum vytvoří vnitrostátní situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat všem orgánům odpovědným na vnitrostátní úrovni za ochranu,zejména za ostrahu vnějších hranic účelné, přesné a včasné informace ▌.

2.          Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)      vnitrostátní systém ostrahy hranic ▌v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

b)     stacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic;

c)      hlídky v rámci ostrahy hranic a dalších kontrolních misí;

d)     místní, regionální a další koordinační centra;

e)      další příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků, operačních centerkontaktních míst;

f)      agentura;

g)      národní koordinační centra v jiných členských státech ▌;

ga)   orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohodregionálních sítí uvedenýchčlánku 18;

i)       systémy hlášení lodí,souladujejich příslušnými právními základy;

j)      další příslušné evropské a mezinárodní organizace;

k)     další zdroje.

3.          Vrstva vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)      dílčí vrstva údajů o nedovoleném překračování hranic zahrnující informace, které mádispozici národní koordinační centrumkteré se týkají incidentů spojenýchohrožením životů migrantů;

b)     dílčí vrstva údajů o přeshraniční trestné činnosti ▌;

c)      dílčí vrstva údajů o krizových situacích ▌;

d)     dílčí vrstva údajů o jiných událostech, která obsahuje informace o neidentifikovaných a podezřelých vozidlech, plavidlechjiných dopravních prostředcích a osobách nacházejících se na vnějších hranicích daného členského státu, podél těchto hranic nebojejich blízkosti, jakož i o dalších událostech, které mohou mít významný dopad na ochranu vnějších hranic.

4.          Národní koordinační centrum přiřadí každému incidentu ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí jedinou orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“. Všechny incidenty se oznamují agentuře.

5.        Operační vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)      dílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, včetně vojenských prostředků na podporu miseprosazování práva,operačních oblastech, která obsahuje informace o poloze, ▌stavu a typu vlastních prostředků ▌apříslušných orgánech. Pokud jdevojenské prostředky na podporu miseprosazování práva, národní koordinační centrum může na žádost vnitrostátního orgánu odpovědného za tyto prostředky rozhodnoutomezení přístuputěmto informacím ▌podle zásady „vědět jen to nejnutnější“;

c)      dílčí vrstva údajů o prostředí, která obsahuje nebo zpřístupňuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích daného členského státu.

5a.        Informacevlastních prostředcíchoperační vrstvě jsou označeny stupněm utajení EU RESTRICTED.

6.          Analytická vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)      informační dílčí vrstva, která obsahuje údaje o hlavním vývoji a ukazatele, jež jsou relevantní pro účely tohoto nařízení;

b)     analytická dílčí vrstva, která zahrnuje analytické zprávy, trendy v hodnocení rizik, regionální monitoringy a informační sdělení, které jsou relevantní pro účely tohoto nařízení;

c)      zpravodajská dílčí vrstva, která obsahuje analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení,zejména pro přiřazení úrovní dopadu k ▌jednotlivým úsekům vnějších ▌ hranic ▌;

d)     dílčí vrstva snímků a geodat, která zahrnuje referenční snímky, podkladové mapy, potvrzení platnosti analyzovaných informacíanalýzy změn (snímky z pozorování Země), jakož i údaje o detekci změn, georeferenční údaje a mapy propustnosti vnějších hranic.

7.          Informace v analytické vrstvě a informace o prostředí v operační vrstvě vnitrostátního situačního obrazu mohou vycházet z informací, jež jsou obsaženy v evropském situačním obrazu a ve společném předhraničním zpravodajském obrazu.

9.          Národní koordinační centra sousedních členských států vzájemně a téměř v reálném čase sdílejí situační obraz sousedících úseků vnějších hranic týkající se:

a)       ▌incidentů ▌ a dalších významných událostí, jež jsou obsaženy ve vrstvě týkající se událostí;

d)     zpráv obsahujících taktickou analýzu rizik, jež jsou uvedeny v analytické vrstvě.

9a.      Národní koordinační centra sousedních členských států mohou vzájemnětéměřreálném čase sdílet situační obraz sousedících úseků vnějších hranic týkající se polohy, stavutypu vlastních prostředků působícíchsousedících úsecích vnějších hranic, jak jsou uvedenyoperační vrstvě.

Článek 10Evropský situační obraz

1.          Agentura vytvoří evropský situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům účinné, přesnévčasné informace a analýzy ▌.

2.          Evropský situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)      vnitrostátní situační obrazy v rozsahu stanoveném tímto článkem ▌,

b)     agentura;

ba)   Evropská komise, poskytující strategické informaceochraně hranic, včetně informacínedostatcíchzajišťování ochrany vnějších hranic;

bb)   delegaceúřady Evropské unie;

c)      další příslušné institucesubjekty Unie a mezinárodní organizace uvedenéčlánku 17;

d)     další zdroje.

3.          Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:

a)      incidentech ▌obsažených ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí ▌;

b)     incidentech ▌ a dalších událostech obsažených ve společném předhraničním zpravodajském obrazu ▌;

c)      incidentech ▌ v operačním prostoru společné operace, pilotního projektu nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou.

4.          V evropském situačním obrazu agentura zohlední úroveň dopadu, jakou danému incidentu přiřadilo národní koordinační centrum ve vnitrostátním situačním obrazu.

5.          Operační vrstva evropského situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)      dílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, která obsahuje informace o poloze, času, ▌stavu a typu prostředků, jež se účastní společných operací, pilotních projektůzásahů rychlé reakce agentury nebo jsou agentuře k dispozici, a dále informace o plánu nasazení, včetně operační oblasti, rozpisu hlídek a komunikačních kódů;

b)     dílčí vrstva údajů o operacích, která obsahuje informace o společných operacích, pilotních projektechzásazích rychlé reakce koordinovaných agenturou, včetně informací o mandátu mise, jejím umístění, stavu a trvání, dále informace o členských státech a dalších zúčastněných aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistické údaje a soubory informací pro sdělovací prostředky;

c)      dílčí vrstva údajů o prostředí, která obsahuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích členských států.

5a.        Informacevlastních prostředcíchoperační vrstvě evropského situačního obrazu jsou označeny stupněm utajení EU RESTRICTED.

6.          Analytická vrstva evropského situačního obrazu je uspořádána stejným způsobem jako ve vnitrostátním situačním obrazu.

Článek 11Společný předhraniční zpravodajský obraz

1.          Agentura vytvoří společný předhraniční zpravodajský obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům účinné, přesnévčasné informace a analýzu týkající se předhraniční oblasti ▌.

2.          Společný předhraniční zpravodajský obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)      národní koordinační centra, včetně informacízpráv získaných od styčných úředníků členských států prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů;

           ▌

ba)   delegaceúřady Evropské unie;

c)      agentura, včetně informacízpráv poskytnutých jejími styčnými úředníky;

d)     další příslušné institucesubjekty Unie a mezinárodní organizace uvedenéčlánku 17;

e)      orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohodregionálních sítí uvedenýchčlánku 18, prostřednictvím národních koordinačních center;

f)      další zdroje.

3.          Společný předhraniční zpravodajský obraz může obsahovat informace, které jsou relevantní pro ostrahu vzdušných hranic a pro kontroly na vnějších hraničních přechodech.

4.          Vrstva týkající se událostí a operačníanalytická vrstva společného předhraničního zpravodajského obrazu jsou uspořádány stejným způsobem jakoevropském situačním obrazu.

5.          Každému incidentu ve vrstvě společného zpravodajského předhraničního obrazu týkající se událostí přiřadí agentura jedinou orientační úroveň dopadu. Agentura informuje národní koordinační centra o veškerých incidentech v předhraniční oblasti ▌.

Článek 12Společné využívání nástrojů ostrahy

1.          Agentura koordinuje společné využívání nástrojů ostrahy ▌ s cílem pravidelně, spolehlivě a nákladově efektivním způsobem zajišťovat národním koordinačním centrům i pro svoji potřebu informace o ostraze na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti.

2.          Agentura poskytne národnímu koordinačnímu centru na požádání informace o vnějších hranicích žádajícího členského státu a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:

a)      ze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa, která slouží k naloďování na plavidla a k nástupu do dalších dopravních prostředků používaných k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;

b)     ze sledování plavidla nebo dalších dopravních prostředků pohybujících se na volném moři, u nichž existuje podezření, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou k těmto účelům používány;

c)      z monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a další dopravní prostředky, u nichž existuje podezření, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou k těmto účelům používány;

d)     z hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;

e)      ze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost.

3.          Za účelem poskytování informací podle odstavce 1 agentura kompiluje a analyzuje údaje, které mohou být získány z těchto systémů, senzorů a platforem:

a)      systémy hlášení lodí, v souladujejich příslušnými právními základy;

b)     satelitní snímky;

c)      senzory instalované na ▌ vozidlech, plavidlech nebo jiných dopravních prostředcích.

4.          Agentura může zamítnout žádost národního koordinačního centra z technických, finančních nebo provozních důvodů. Agentura národní koordinační centrum včas uvědomídůvodech zamítnutí.

5.          Nástroje ostrahy podle odstavce 2 může agentura použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací, které jsou relevantní pro společný zpravodajský předhraniční obraz.

Článek 12aZpracování osobních údajů

1.          V případech, kdy je vnitrostátní situační obraz používán pro zpracování osobních údajů, je toto zpracování prováděnosouladu se směrnicí 95/46/ES[12], rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVVpříslušnými vnitrostátními právními předpisyochraně údajů.

2.          Evropský situační obrazspolečný předhraniční zpravodajský obraz mohou být použity pouze pro zpracování osobních údajů týkajících se registračních čísel lodí.

Tyto osobní údaje se zpracovávajísouladučlánkem 11ca nařízení (ES) č. 2007/2004. Tyto údaje se zpracovávají pouze pro účely odhalování, identifikacesledování plavidel, jakožpro účely uvedenéčl. 11c odst. 3 nařízení (ES) č. 2007/2004. Po uplynutí sedmi dnů nebo,případě, že je pro sledování plavidla zapotřebí delší lhůty, po uplynutí dvou měsíců od poskytnutí příslušných údajů agentuře jsou tyto údaje automaticky vymazávány.

KAPITOLA IIISchopnost reakce

Článek 13Určení úseků vnějších hranic

Pro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější pozemní a námořní hranice na hraniční úseky, které sdělí agentuře.

Článek 14 Přiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic

1.          Na základě vlastní analýzy rizik a po dohodědotčeným členským státem agentura přiřadí každému z úseků vnějších pozemních a námořních hranic členských států některou z níže uvedených úrovní dopadu, případně změní stávající úroveň dopadu:

a)      nízkou úroveň dopadu v případě, že incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;

b)     střední úroveň dopadu v případě, že incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic mírný dopad;

c)      vysokou úroveň dopadu v případě, že incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic významný dopad.

2.          Národní koordinační centrum na základě informací obsažených ve vnitrostátním situačním obraze pravidelně vyhodnocuje, zda je úroveň dopadu u některého z hraničních úseků třeba změnit.

3.          Úrovně dopadu přiřazené vnějším hranicím ▌agentura vyznačí v evropském situačním obrazu.

Článek 15Reakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu

1.          Členské státy zajistí, aby ostraha ▌na úsecích vnějších hranic odpovídala přiřazeným úrovním dopadu, a to takto:

a)      je-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic zajistí pravidelnou ostrahu na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl v příhraniční oblasti udržován v pohotovosti dostatečný počet personáluzdrojů pro účely sledování, identifikace a zadržení;

b)     je-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic kromě opatření přijatých podle písmene a) zajistí, žetomto úseku hranice budouoblasti ostrahy přijata odpovídající opatření.přijetí těchto opatření je odpovídajícím způsobem informováno národní koordinační centrum. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanousouladučl. 5 odst. 3;

c)      je-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát kromě opatření přijatých podle písmene b) zajistí, aby vnitrostátním orgánům působícímtomto úseku vnějších hranic byla poskytnuta nezbytná podporaaby bylaoblasti ostrahy přijata zesílená opatření. Uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladupodmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce, které jsou stanovenynařízení (ES) č. 2007/2004.

2.          O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. c) ▌národní koordinační centrum pravidelně informuje agenturu.

3.          Je-li střední nebo vysoká úroveň dopadu přiřazena úseku vnějších hranic, který přiléhá k hraničnímu úseku jiného členského státu nebo jiné země, se kterou byly uzavřeny dohody nebo zavedeny regionální sítě podle článků 17a18, národní koordinační centrum kontaktuje národní koordinační centrum tohoto sousedního členského státu nebo příslušný orgán sousední zeměvynaloží úsilí ke koordinaci nezbytných přeshraničních opatření.

4.          Podá-li členský stát žádost podle odst. 1 písm. c), může agentura v reakci na tuto žádost podpořit tento členský stát především:

a)      přednostním zacházením při společném používání nástrojů ostrahy;

b)     koordinací nasazení evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;

c)      zajištěním nasazení technického vybavení, které má agentura k dispozici, v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;

d)     koordinací případné další podpory, kterou nabídnou jiné členské státy.

5.          Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje agentura spolu se členskými státy ve svých zprávách o analýze rizik.

HLAVA IVZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 16Přidělení úkolů dalším

orgánům v členských státech

1.          Členské státy mohou pověřit regionální, místní, funkční nebo jiné orgány, které mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby v rámci svých pravomocí zajišťovaly situační orientaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí podle čl. 5 odst. 3 písm. b), d) a e) ▌.

2.          Rozhodnutí členského státu podle odstavce 1 nemá vliv na schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.

3.          V předem vymezených případech stanovených na vnitrostátní úrovni může národní koordinační centrum pověřit orgán uvedený v odstavci 1 předáváním a výměnou informací s regionálními orgány nebo národním koordinačním centrem v jiném členském státě nebo s příslušnými orgány ve třetí zemi za předpokladu, že o tomto předávání a výměně informací bude pravidelně informovat své vlastní národní koordinační centrum.

Článek 17Spolupráce agentury se třetími stranami

1.          Agentura využívá v mezích příslušných právních rámců existující informace, kapacity a systémy, jež mají k dispozici jiné institucesubjekty Uniemezinárodní organizace.

2.          V souladu s odstavcem 1 agentura spolupracuje zejména s těmito institucemisubjekty Uniemezinárodními organizacemi:

a)      s Evropským policejním úřadem (Europol) ▌ za účelem výměny informací o přeshraniční trestné činnosti, jež mají být zahrnuty do evropského situačního obrazu;

b)     se Satelitním střediskem Evropské unie, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu při zajišťování společného využívání nástrojů ostrahy;

c)      s Evropskou komisí, Evropskou službou pro vnější činnostinstitucemisubjekty Unie, včetně Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, jež mohou agentuře poskytovat informace, které jsou relevantní pro zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu a společného zpravodajského předhraničního obrazu;

d)     s mezinárodními organizacemi, jež mohou agentuře poskytovat informace, které jsou relevantní pro zajištění funkčnosti evropského situačního obrazu a společného předhraničního zpravodajského obrazu.

2a.        V souladuodstavcem 1 může agentura spolupracovatCentrem pro námořní analýzuoperace – narkotika (MAOC–N)Centrem pro boj proti obchodovánínarkotiky ve Středomoří (CeCLAD–M) za účelem výměny informacípřeshraniční trestné činnosti, jež mají být zahrnuty do evropského situačního obrazu.

3.          Výměna informací mezi agenturou a institucemisubjekty Uniemezinárodními organizacemi podle odstavců 22a se uskutečňuje prostřednictvím komunikační sítě podle článku 7 nebo jiných komunikačních sítí, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.

4.          Spolupráce mezi agenturou a institucemisubjekty Uniemezinárodními organizacemi podle odstavců 22a se řídí pracovními ujednáními v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004 a příslušným právním základem dotčených institucísubjektů Unie nebo mezinárodních organizací. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčené institucesubjekty Uniemezinárodní organizace dodržují bezpečnostní pravidla a normy rovnocenné pravidlům a normám, které používá agentura.

5.          Institucesubjekty Unie podle odstavců 22a využívají informace získané v rámci systému EUROSUR pouze v mezích svých právních rámců a v souladu se základními právy, včetně požadavků na ochranu údajů.

Článek 17a

SpolupráceIrskemSpojeným královstvím

1.          Pro účely tohoto nařízení může výměna informacíspolupráceIrskemse Spojeným královstvím probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi IrskemSpojeným královstvímjedním či několika sousedními členskými státy nebo prostřednictvím regionálních sítí založených na těchto dohodách. Kontaktním místem pro výměnu informacípříslušným orgánem IrskaSpojeného královstvírámci systému EUROSUR jsou národní koordinační centra členských států. Poté, co budou takové dohody uzavřeny, jsou oznámeny Komisi.

2.          Dohody uvedenéodstavci 1 jsou omezeny na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem členského státuIrskemSpojeným královstvím:

a)     informace obsažené ve vnitrostátním situačním obrazu členského státurozsahu,jakém jsou předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazuspolečného předhraničního zpravodajského obrazu,

b)     informace shromážděné IrskemSpojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazuspolečného předhraničního zpravodajského obrazu,

c)      informace podle čl. 9 odst. 9.

3.          Pokudrámci systému EUROSUR poskytla informace agentura nebo členský stát, který není stranou žádnédohod podle odstavce 1, lze tyto informace sdíletIrskemSpojeným královstvím podle dané dohody až po předchozím souhlasu tohoto státu nebo agentury.

4.          Následný přenos nebo další sdělování informací,jejichž výměně dochází podle tohoto článku, třetím zemím či jiným třetím stranám jsou zakázány.

5.          Dohody uvedenéodstavci 1 obsahují ustanovenífinančních nákladech vzniklýchsouvislostiúčastí IrskaSpojeného království na provádění uvedených dohod.

Článek 18Spolupráce se sousedními třetími zeměmi

 1.       Pro účely tohoto nařízení mohou členské státy provádět výměnu informacíspolupracovatjednou nebo několika sousedními třetími zeměmi. Tato výměna informací a spolupráce probíhají na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo prostřednictvím regionálních sítí zřízených na základě uvedených dohod. Kontaktním místem pro výměnu informací ▌se sousedními třetími zeměmi jsou národní koordinační centra členských států.

1aa.    Před uzavřením dohod uvedenýchodstavci 1 tohoto článku oznámí členské státy tyto dohody Komisi, která ověří, zda jsou ustanovení dohod, která se týkají systému EUROSUR, slučitelnátímto nařízením. Poté, co budou tyto dohody uzavřeny, jsou oznámeny Komisi, která informuje Evropský parlament, Raduagenturu.

1a.        Tyto dohody jsousouladupříslušným právemoblasti základních právmezinárodní ochrany,to na úrovni Uniena mezinárodní úrovni, včetně Listiny základních práv Evropské unieÚmluvyprávním postavení uprchlíků, zejména pokud jdezásadu zákazu navracení.

1b.        Výměna osobních údajů se třetími zeměmirámci systému EUROSUR je přísně omezena na úroveň, která je naprosto nezbytná pro účely tohoto nařízení. Tato výměna probíhásouladu se směrnicí 95/46/ES[13], rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVVpříslušnými ustanoveními vnitrostátního právaochraně údajů.

2.          Výměna informací podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 9 odst. 2 písm. ga), jejímž prostřednictvím jsou třetí zemi poskytovány informace, které by mohly být využity k identifikaci osob nebo skupin osob, jejichž žádostpřístupmezinárodní ochraně sedaném okamžiku posuzuje nebo které čelí vážnému riziku mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu nebo dalšího porušování základních práv, je zakázána.

3.          Výměna informací podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 9 odst. 2 písm. ▌ga) ▌ probíhá v souladu s podmínkami dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených se sousedními třetími zeměmi.

4.          Pokud v rámci systému EUROSUR poskytla informace agentura nebo členský stát, který není stranou dohod podle odstavce 1 či součástí sítí podle čl. 9 odst. 2 písm. ga) ▌, lze tyto informace sdílet se třetí zemí podle takové dohody nebo v rámci sítě až po předchozím souhlasu tohoto státu nebo agentury. Členské státyagentura jsou povinny respektovat žádostto, aby dané informace nebyly předmětem výměnydotčenou třetí zemí.

4b.        Následný přenos nebo další sdělování informací,jejichž výměně dochází podle tohoto článku, třetím zemím či jiným třetím stranám jsou zakázány.

5.          Pokud byly informace získány prostřednictvím společného využívání nástrojů ostrahy, vztahují se na jejich výměnu se třetími zeměmi právní předpisy a pravidla pro tyto nástroje a systémy, jakož i příslušná ustanovení směrnice 95/46/ES, nařízení (ES) č. 45/2001 a rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

Článek 19Příručka

1.          Evropská komise v úzké spolupráci se členskými státy, agenturou a jinými příslušnými orgánysubjekty Unie vypracuje praktickou příručku pro uplatňování a řízení systému EUROSUR (dále jen „příručka“), která bude obsahovat technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se mimo jiné spolupráce se třetími zeměmi. Evropská komise tuto příručku přijme ve formě doporučení.

2.          Evropská komise může po konzultaci se členskými státyagenturou rozhodnout, žesouladupravidly stanovenýmirozhodnutí Komise 2001/844/ES, kterým se mění její vnitřní jednací řád, budou některé části příručky podléhat stupni utajení EU RESTRICTED.

Článek 20Sledování

hodnocení

1.          Agentura a členské státy pro účely tohoto nařízení zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operačních funkcí systému EUROSUR z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležité situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích, jakožpro monitorování dodržování základních práv včetně zásady zákazu navracení.

2.          Zprávu o fungování systému EUROSUR předloží agentura Evropskému parlamentuRadě dne 1. prosince 2015 a poté každé dva roky.

3.          Celkové hodnocení systému EUROSUR předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě dne 1. prosince 2016 a poté každé čtyři roky. Toto hodnocení bude zahrnovat posouzení dosažených výsledků v porovnání s vytyčenými cíli ▌, ▌ zda nadále platí základní odůvodnění, posouzení uplatňování tohoto nařízení členskými státy a agenturou, posouzení dodržování základních práv a dopadu nařízení na ně, jakožhodnoceníhlediska nákladůpřínosů. Uvedené hodnocení bude případně doplněno vhodnými návrhy na změnu tohoto nařízení.

4.          Členské státy poskytnou agentuře informace nezbytné k vypracování zprávy podle odstavce 2. Agentura poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení podle odstavce 3.

Článek 20a Změny nařízení (ES) č. 2007/2004

Nařízení (ES) č. 2007/2004 se mění takto:

1.          Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. i) se nahrazuje tímto:

„i)    poskytuje nezbytnou pomoc při rozvíjeníprovozování evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně zajišťování interoperability systémů,to zejména vytvořením, provozovánímkoordinováním rámce systému EUROSURsouladunařízením Evropského parlamentuRady XXX, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR).“

2.          Vkládá se nový článek 11ca, který zní:

„Článek 11caZpracování osobních údajů

rámci systému EUROSUR

Agentura může zpracovávat osobní údajesouladučl. 12a odst. 2 nařízení Evropského parlamentuRady XXX, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), který se použijesouladuopatřeními uvedenýmičlánku 11a. Při zpracovávání těchto údajů jsou zejména dodržovány zásady nezbytnostipřiměřenosti, přičemž následný přenos nebo další sdělování těchto osobních údajů zpracovávaných agenturou třetím zemím jsou zakázány.“

Článek 21Vstup

v platnost a použitelnost

1.          Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.          Toto nařízení se použije ode dne 2. prosince 2013.

3.          Ustanovení čl. 5 odst. 1 se použije od 2. prosince 2013 na členské státy nacházející se na jižních ▌ a východních ▌vnějších hranicích ▌ (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko a Španělsko).

4.          Na ostatní členské státy ▌se ustanovení čl. 5 odst. 1 použije od 1. prosince 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                   Za Radu

předseda                                                        předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Při zavádění, provozování a zajišťování funkčnosti jednotlivých složek rámce EUROSUR se berou v úvahu tyto zásady:

a)          Zásada zájmových společenství: národní koordinační centra tvoří společně s agenturou zvláštní zájmová společenství pro sdílení informací a spolupráci v rámci systému EUROSUR. Zájmová společenství slouží k organizaci jednotlivých národních koordinačních center a agentury, aby mohly provádět výměnu informací za účelem plnění společných cílů, požadavků a zájmů.

b)          Zásady jednotné správy a využití stávajících struktur: agentura zajišťuje vzájemnou provázanost jednotlivých složek systému EUROSUR a za tímto účelem mimo jiné vydává pro národní koordinační centra doporučení, poskytuje jim podporu a posiluje informační a technickou interoperabilitu. Rámec systému EUROSUR využívá v maximální možné míře stávající systémy a kapacity s cílem optimalizovat využívání rozpočtu Unievyhnout se zdvojování činností. Systém EUROSUR se zřizuje v plném souladu s iniciativou společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořním prostoru EU, a tím přispívá ke koordinovanému a nákladově efektivnímu přístupu k meziodvětvové výměně informací v Unii, z něhož má rovněž prospěch.

c)          Zásady sdílení a zabezpečení informací: informace poskytované v rámci systému EUROSUR jsou k dispozici všem národním koordinačním centrům a agentuře, nejsou-li stanovena či dohodnuta zvláštní omezení. Národní koordinační centra zaručují dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Agentura zaručuje dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na evropské a mezinárodní úrovni.

d)          Zásada orientace na služby a zásada standardizace: provozování jednotlivých kapacit systému EUROSUR je prováděno na základě přístupu orientovaného na služby. Agentura zajišťuje, aby se rámec systému EUROSUR v maximální možné míře opíral o mezinárodně dohodnuté standardy.

e)          Zásada pružnosti: organizace, informace a technologie jsou koncipované tak, aby účastníkům systému EUROSUR umožňovaly pružně a strukturovaně reagovat na měnící se situaci.

Přílohanávrhu legislativního USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament zdůrazňuje, že orgány a instituce EU by se měly snažit ve svých legislativních textech týkajících se otázek příslušníků třetích zemí, jejichž přítomnost na území členských států nebyla orgány členských států povolena nebo již není povolena, používat vhodnou a neutrální terminologii. V takových případech by se měly orgány a instituce EU pokud možno vyvarovat používání slova „nelegální“ a volit alternativní vyjádření; jedná-li se o osoby, je třeba ve všech situacích používat výraz „migrant bez dokladů“.

  • [1] * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
  • [2] 1          Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).
  • [3]           Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
  • [4]           Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
  • [5]           Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
  • [6]           Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
  • [7]           Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
  • [8]           Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
  • [9]           Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
  • [10]           Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
  • [11]           Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.
  • [12]          Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
  • [13]          Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Volný pohyb je definující zásadou Evropské unie a možnost pohybovat se v rámci Evropské unie bez kontrol na vnitřních hranicích je jedním z největších úspěchů EU. Mnoho lidí tuto svobodu využívá a veřejné mínění pravidelně řadí svobodu cestování mezi nejvýznamnější přínosy Unie. Pokud jde o naše hospodářství, volný pohyb je rovněž ústředním prvkem pro úspěch jednotného trhu. Koncepci schengenského prostoru nelze zvrátit. Spíše by měla být posilována prostřednictvím lepšího řízení vnějších hranic EU, které zajišťuje plnou vzájemnou důvěru mezi členskými státy.

Z tohoto důvodu zpravodaj z obecného hlediska podporuje návrh Komise. Sdílení informací a zlepšování spolupráce mezi členskými státy a mezi zúčastněnými agenturami patří mezi zásadní kroky s cílem ulehčit sdílení zátěže spojené s řízením vnějších hranic EU. Uvedené kroky jsou také rozhodující, jelikož napomáhají členským státům k tomu, aby dodržovaly mezinárodní námořní právo a zachraňovaly životy migrantů.

Zpravodaj má v úmyslu posílit tyto body:

1) Oblast působnosti směrnice

Zpravodaj je nakloněn tomu, aby byly do systému EUROSUR začleněny předhraniční oblasti, včetně hraničních přechodů či letišť, ale je toho názoru, že by k tomu mělo dojít v pozdější fázi. V současné době by měla být tato možnost pro členské státy i nadále volitelná. Zpravodaj rovněž podporuje, aby byla do textu vložena doložka o přezkumu stanovící vypracování zprávy, která posoudí dopady tohoto začlenění a případně navrhne změny nařízení.

2) Spolupráce s jinými agenturami

Zpravodaj důrazně podporuje spolupráci s jinými agenturami, zejména se jedná o Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Satelitní středisko Evropské unie (EUSC).

3) Spolupráce s třetími zeměmi

Zpravodaj zastává názor, že členské státy by měly spolupracovat se sousedními třetími zeměmi s cílem chránit životy migrantů, předcházet nelegální migraci a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti. Takové dohody musí být oznámeny Komisi.

4) Účast Spojeného království a Irska

Zpravodaj podporuje možnost, aby bylo do systému EUROSUR zapojeno Spojené království a Irsko. Spolupráce by měla probíhat na základě dvoustranných či vícestranných dohod mezi Irskem a Spojeným královstvím a jedním či několika sousedními členskými státy.

5) Osobní údaje

Zpravodaj trvá na tom, že k výměně a zpracování osobních údajů prostřednictvím systému EUROSUR by mělo docházet pouze tehdy, je-li to nezbytné a řádně odůvodněné, přičemž musí být zajištěna vhodná ochranná opatření. Domnívá se také, že by nemělo docházet k výměně osobních údajů se třetími zeměmi.

6) Definice

Zpravodaj předložil určité pozměňovací návrhy s cílem lépe vymezit některé pojmy jako „incident“ či „zadržení“. Zpravodaj rovněž trvá na lepším vymezení situací vyznačujících se mimořádným tlakem a zdůrazňuje, že k posouzení „nízké“, „střední“ a „vysoké“ úrovně dopadu by mělo docházet na úrovni agentury Frontex.

7) Koordinace

Zpravodaj podporuje myšlenku, že by mělo být v každém členském státě zvoleno jediné národní koordinační centrum pověřené spoluprací se systémem EUROSUR, zatímco interním regionálním organizacím členských států by měla být umožněna určitá pružnost.

8) Základní práva

Zpravodaj předkládá některé odkazy na příslušné právní předpisy EU týkající se azylu (včetně zásady zákazu navracení) a navracení, které by se měly uplatňovat po zadržení osob.

9) Odpovědnost

Zpravodaj souhlasí s tím, aby byla do textu vložena doložka o přezkumu, na jejímž základě bude Evropskému parlamentu každé čtyři roky předkládána zpráva.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (17. 10. 2012)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)
(COM(2011)0873 – C7‑0506/2011 – 2011/0427(COD))

Navrhovatel: Dominique Riquet

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

1. Oblast působnosti návrhu

Návrh týkající se systému ostrahy vnějších hranic (EUROSUR) je součástí snahy Unie zvýšit reakční kapacitu orgánů ochrany hranic členských států na vnějších (schengenských) hranicích. Měl by pomoci členským státům dosáhnout plné informovanosti o situaci na jejich vnějších hranicích a podpořit soudržnější a systematičtější tok informací a spolupráci mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a agenturou. Pokud jde o vnější rozměr správy hranic, měl by systém EUROSUR podporovat posílení spolupráce se třetími zeměmi a zlepšení jejich kapacit v oblasti ostrahy a správy hranic tam, kde to má přímý dopad na EU (např. propojit systémy a infrastruktury třetích zemí se systémy a infrastrukturami EU, aby se umožnila pravidelná výměna informací).

2. Provádění

Jednotlivé složky systému EUROSUR bude provádět zejména Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU[1] (FRONTEX) a členské státy, jak je uvedeno ve sdělení o systému EUROSUR z roku 2008.[2]

Na rozdíl od dvou paralelních programů „Fond pro vnitřní bezpečnost“ a „Fond pro azyl a migraci“ by systém EUROSUR nebyl zřízen jako fond EU, nýbrž by poskytoval společný technický rámec a vytvářel normy nezbytné k racionalizaci spolupráce i nepřetržité komunikaci mezi orgány (jak orgány EU, tak členských států). Navrhované nařízení o systému EUROSUR by mělo vstoupit v platnost na konci roku 2013. Finanční výkaz připojený k návrhu[3] je omezený na období 2014–2020, přestože vysvětlující prohlášení k nařízení předpokládá také financování ve stávajícím víceletém finančním rámci, vzhledem k tomu, že systém EUROSUR byl spuštěn jako pilotní projekt v roce 2011. Na období 2014–2020 předpokládá financování nikoli prostřednictvím oddělené rozpočtové položky, ale ze dvou zdrojů v rámci rozpočtu EU (které již existují, nebo je třeba je vytvořit).

· V současné době jsou členské státy do konce stávajícího VFR (do konce roku 2013) podporovány z prostředků z Fondu EU pro vnější hranice (rozpočtová položka 18 02 06), od roku 2014 by byla v rámci VFR 2014–2020 v rozpočtové struktuře vytvořena nová rozpočtová položka (18 02 XX XX – „Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza“) a z její části by se financoval rozvoj některých složek systému EUROSUR (např. zřizování národních koordinačních center).

· Na druhé straně by právě agentura FRONTEX (položka 18 02 03 02) měla používat vlastní rozpočet k vytvoření komunikační sítě a dalších horizontálních složek systému EUROSUR, jako je evropský situační obraz a společný zpravodajský předhraniční obraz), jenž bude v případě potřeby doplněn finanční podporou z Fondu pro vnitřní bezpečnost (přímé nebo nepřímé centralizované finanční řízení).

Celkový odhadovaný dopad na výdaje EU za sedm let (2014–2020) by představoval přibližně 244,021 milionů EUR. Přibližně 112 milionů EUR by bylo financováno z prostředků nové položky „Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza“) a 132 milionů EUR z prostředků agentury FRONTEX (položka 18 02 03 02), což představuje značnou část z odhadovaného rozpočtu agentury FRONTEX (614 milionů EUR na sedm let). Pro srovnání, pro stávající okruh 3A navrhla Komise celkový orientační rozpočet na období víceletého finančního rámce 2014–2020 ve výši 10 911 milionů EUR.

Tato částka je určena na výdaje v souvislosti s finančními programy a agenturami EU, které jsou aktivní v oblasti vnitřních věcí. Na agentury je určeno 1 572 milionů EUR v současných cenách.

Odhadované požadavky na lidské zdroje pro provádění tohoto rámce (monitorování a podpora při každodenní správě systému EUROSUR) by byla pouze dvě pracovní místa AD v ústředí Komise z GŘ HOME. Podle návrhu již byli stanoveni zaměstnanci k řízení této akce nebo byli přesunuti v rámci GŘ. Pokud by bylo nezbytné přidělit další prostředky, trvá navrhovatel na tom, že mohou být přiděleny pouze řídícímu GŘ v rámci ročního přidělování prostředků a s ohledem na rozpočtová omezení.

3. Stanovisko navrhovatele

Navrhovatel podporuje pokračování a rozvoj systému EUROSUR, protože ostraha hranic je oblastí, kde má činnost EU ve srovnání s čistě vnitrostátními opatřeními nespornou přidanou hodnotu. Nelegální imigrace a přeshraniční trestná činnost jsou z povahy věci jevy přesahující území jednotlivých členských států.

Je však třeba konstatovat, že režim financování navrhovaný pro systém EUROSUR je velmi složitý. To vyplývá jak z toho, že existují tři možné úrovně řízení (přímé centralizované řízení, nepřímé centralizované řízení a sdílené řízení), tak z časového rámce financování (stávající víceletý finanční rámec a víceletý finanční rámec na období 2014–2020), financování je proto poskytováno z různých přídělů v těchto dvou rámcích.

Dokud nebude přijat rozpočet na rok 2013, bude složité analyzovat různé částky, které budou přiděleny z příslušných rozpočtových položek v rámci stávajícího VFR (Fond pro vnější hranice, agentura Frontex, sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj a nástroj pro rozvojovou spolupráci). Rozložení výdajů je uvedeno v hodnocení dopadu, jež je připojeno k návrhu Komise o systému EUROSUR[4], není však součástí návrhu samotného.

Pokud jde o výdaje v období VFR 2014–2020, a aniž by byl dotčen výsledek jednání o příštím VFR, lze litovat toho, že Komise v právně závazné části návrhu o systému EUROSUR na rozpočet vůbec neodkazuje.

Pokud jde o výdaje na národní koordinační centra a opatření v sousedních třetích zemích, zdůrazňuje navrhovatel, že v této souvislosti neexistují žádná kritéria pro přidělování zdrojů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh legislativního usnesení

Bod 1(nový)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1a. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnouinkluzivní Evropu“1; znovu opakuje, že jepříštím víceletém finančním rámci třeba dostatečných dodatečných zdrojůcílem umožnit Unii uskutečňovat své stávající politické prioritynové úkoly stanovenéLisabonské smlouvě, jakožreagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, žepři navýšení objemu finančních prostředků příštího VFRalespoň 5 % oproti roku 2013 bude možné ke splnění dohodnutých cílůzávazků Unie a k zásadě solidarity Unie přispět jenomezené míře; vyzývá Radu, abypřípadě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterýchjejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

 

_______________

 

Přijaté texty, P7_TA (2011)0266.

Pozměňovací návrh   2

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 b (nový)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1b. zdůrazňuje, že na rozšíření mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (dále jen „Agentura“) by se měl uplatnit bod 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, RadouKomisírozpočtové kázniřádném finančním řízení1; zdůrazňuje, že jakékoli rozhodnutí zákonodárného subjektu ve prospěch takového rozšíření nemá vliv na rozhodnutí rozpočtového orgánu týkající se ročního rozpočtového procesu;

 

________________

 

1 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Pozměňovací návrh   3

Návrh legislativního usnesení

Bod 1 c (nový)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

 

1c. žádá, aby Komise předložila nový finanční výkaz, který plně zohlední výsledek legislativní dohody mezi Evropským parlamentemRadousplnění rozpočtovýchpersonálních požadavkůagentuře a v útvarech Komise;

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1) K posílení výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 (Frontex), dále jen „Agentura“, je nezbytné vytvořit evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR by měl těmto orgánům a Agentuře poskytnout infrastrukturu a nástroje potřebné pro zlepšení jejich přehledu o situaci a schopnosti reakce při detekci a předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti, jakožpři ochraně a záchraně životů migrantů na vnějších hranicích členských států Unie.

1) K posílení výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 (Frontex), dále jen „Agentura“, je nezbytné vytvořit evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR by měl těmto orgánům a Agentuře poskytnout infrastrukturu a nástroje potřebné pro zlepšení jejich přehledu o situaci a schopnosti reakce při detekci a předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti, čímž přispějelepší ochraně a záchraně životů migrantů na vnějších hranicích členských států Unie.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5(nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a) Agentuře by měly být poskytnuty dostatečné finančnílidské zdroje potřebnénáležitému plnění dodatečných úkolů, které jí ukládá toto nařízení. Za tímto účelem by měly být tyto úkoly náležitě zohledněnypostupu pro sestavení, plněníkontrolu rozpočtu agentury, který je stanovenčláncích 2930 nařízení (ES) č. 2007/2004. Rozpočtový orgán by měl zajistit, že bude dosaženo co nejvyšší efektivity.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9(nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9a) Je třeba lépe koordinovat výdaje Uniečlenských státůoblasti vnitřních věcí, aby se optimalizovalo využití jejich vlastních rozpočtů. To by mělo přispětlepší doplňkovosti, účinnostividitelnosti jejich výdajů. Zejména systém EUROSUR by měl co nejlépe využívat stávající kapacityoblasti lidských zdrojůtechnického vybavení,to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni,zároveň podporovat vojensko-civilní spolupráci.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9b) Mechanismy využívající rozpočet Unie při provádění systému EUROSUR by měly být transparentní, odpovědnépodléhat demokratické kontrole.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9c) Je třeba zajistit řádné finanční řízení systémujeho co nejúčinnější prováděnízároveň zachovat právní jistotudostupnost systému pro všechny účastníky.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9d) Komise by měla pravidelně hodnotit výsledky provádění systému EUROSUR za pomoci jasných, jednoduchýchměřitelných ukazatelů. Tyto ukazatele by měly poskytnout základ pro posouzení toho,jakém rozsahu byly cíle programu splněny.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Toto nařízení stanoví společný rámec pro výměnu informacíspolupráci mezi členskými státyAgenturou za účelem zlepšení přehledusituacischopnosti reakce na vnějších hranicích členských státůEvropské unie, dále označovaný jako „evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)“.

Toto nařízení stanoví společný rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a Agenturou za účelem zlepšení přehledu o situaci a schopnosti reakce na vnějších hranicích členských států a Evropské unie, čímž přispějelepší ochranězáchraně životů migrantů na vnějších hranicích členských států Unie, dále označovaný jako „evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)“.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 3 – písm. g (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

g) „agenturou“ se rozumí Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie zřízená nařízením Rady (ES) č. 2007/2004.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) komunikační síť;

c) výměna informacíkomunikační síť;

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Příloha – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) Zásady jednotné správy a využití stávajících struktur: Agentura zajišťuje vzájemnou provázanost jednotlivých složek systému EUROSUR a za tímto účelem mj. vydává pro národní koordinační centra doporučení a poskytuje jim podporu a posiluje informační a technickou interoperabilitu. Rámec systému EUROSUR využívá v maximální možné míře stávající systémy a kapacity. Systém EUROSUR se zřizuje v plném souladu s iniciativou společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořním prostoru EU, a tím přispívá ke koordinovanému a nákladově efektivnímu přístupu k meziodvětvové výměně informací v Unii, z nějž tento systém rovněž profituje.

b) Zásady jednotné správy a využití stávajících struktur: Agentura zajišťuje vzájemnou provázanost jednotlivých složek systému EUROSUR a za tímto účelem mj. vydává pro národní koordinační centra doporučení a poskytuje jim podporu a posiluje informační a technickou interoperabilitu. Rámec systému EUROSUR využívá v maximální míře stávající systémy a kapacity s cílem optimalizovat využívání rozpočtu Unievyhnout se vytváření nadbytečných struktur. Systém EUROSUR se zřizuje v plném souladu s iniciativou společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořním prostoru EU, a tím přispívá ke koordinovanému a nákladově efektivnímu přístupu k meziodvětvové výměně informací v Unii, z nějž tento systém rovněž profituje.

POSTUP

Název

Zřízení Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)

Referenční údaje

COM(2011)0873 – C7-0506/2011 – 2011/0427(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

2.2.2012

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

2.2.2012

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Dominique Riquet

15.2.2012

Datum přijetí

10.10.2012

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Richard Ashworth, Francesca Balzani, Zuzana Brzobohatá, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, George Lyon, Barbara Matera, Juan Andrés Naranjo Escobar, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Potito Salatto, Alda Sousa, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Alexander Alvaro, Jürgen Klute, Georgios Papastamkos, Nils Torvalds, Catherine Trautmann

  • [1]  Stanoveno nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 – Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.
  • [2]  Sdělení Komise ze dne 13. února 2008 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Prozkoumání vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)“ – COM(2008)68 v konečném znění
  • [3]  Legislativní finanční výkaz připojený k návrhu COM (2011)873, s. 25
  • [4]  SEC(2011) 1536

POSTUP

Název

Zřízení Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)

Referenční údaje

COM(2011)0873 – C7-0506/2011 – 2011/0427(COD)

Datum předložení EP

12.12.2011

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

2.2.2012

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é)stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

2.2.2012

DEVE

2.2.2012

BUDG

2.2.2012

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

AFET

6.3.2012

DEVE

25.1.2012

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Jan Mulder

9.2.2012

 

 

 

Projednání ve výboru

25.4.2012

3.9.2012

11.10.2012

27.11.2012

 

19.6.2013

 

 

 

Datum přijetí

19.6.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

8

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Rita Borsellino, Emine Bozkurt, Arkadiusz Tomasz Bratkowski, Salvatore Caronna, Philip Claeys, Carlos Coelho, Ioan Enciu, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Gál, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Timothy Kirkhope, Juan Fernando López Aguilar, Baroness Sarah Ludford, Svetoslav Hristov Malinov, Véronique Mathieu Houillon, Anthea McIntyre, Nuno Melo, Roberta Metsola, Antigoni Papadopoulou, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Renate Sommer, Rui Tavares, Nils Torvalds, Kyriacos Triantaphyllides, Axel Voss, Renate Weber, Josef Weidenholzer, Tatjana Ždanoka, Auke Zijlstra

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elena Oana Antonescu, Dimitrios Droutsas, Monika Hohlmeier, Jan Mulder, Marco Scurria

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Jürgen Creutzmann, Jelko Kacin

Datum předložení

24.6.2013