Postup : 2011/2287(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0233/2013

Předložené texty :

A7-0233/2013

Rozpravy :

PV 09/09/2013 - 29
CRE 09/09/2013 - 29

Hlasování :

PV 10/09/2013 - 11.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0347

ZPRÁVA     
PDF 199kWORD 156k
24. 6. 2013
PE 508.175v03-00 A7-0233/2013

„Směřování k efektivnějšímu a hospodárnějšímu tlumočení v Evropském parlamentu“

(2011/2287(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajka: Esther de Lange

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA I 
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

„Směřování k efektivnějšímu a hospodárnějšímu tlumočení v Evropském parlamentu“

(2011/2287(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 286 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2006 o zvláštní zprávě Účetního dvora č. 5/2005 o výdajích na tlumočení u Parlamentu, Komise a Rady(1),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2005: Výdaje na tlumočení u Parlamentu, Komise a Rady, spolu s odpověďmi institucí(2),

–  s ohledem na sdělení členům předsednictva nazvané „Zdrojově hospodárná plná mnohojazyčnost v tlumočení – provádění rozhodnutí o rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2012“

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 9. dubna 2013 nazvanou „Příprava na komplexitu – Evropský parlament v roce 2025 – odpovědi“(3),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0233/2013),

A.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost je jedním ze klíčových prvků Evropského parlamentu a Unie jako celku a zajišťuje respekt ke kulturní a jazykové rozmanitosti a rovné zacházení s občany EU různého původu a z různého prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že zásada mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu představuje základ jeho politické, zákonodárné a komunikační činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že zásada mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu zajišťuje, že nevznikají zbytečné překážky práva evropských občanů být volen do Evropského parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost zaručuje občanům právo komunikovat s Parlamentem v kterémkoli z úředních jazyků EU, díky čemuž mohou uplatňovat své právo demokratické kontroly;

E.  vzhledem k tomu, že jazykové služby Evropského parlamentu usnadňují komunikaci, čímž zajišťují, že je Parlament otevřen všem evropským občanům, a jsou tedy zárukou transparentnosti v rámci jedinečné mnohojazyčné struktury Unie s 23 úředními jazyky;

F.  vzhledem k tomu, že jednací řád Parlamentu stanoví, že poslanci mohou hovořit úředním jazykem dle svého výběru a že bude zajištěno tlumočení do ostatních úředních jazyků, čímž je zaručeno demokratické právo, že každý může být zvolen do Evropského parlamentu bez ohledu na své jazykové dovednosti;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku postupného rozšiřování představuje mnohojazyčnost výzvu, která nabyla zcela nových dimenzí z hlediska velikosti, složitosti a politického významu, a vzhledem k tomu, že rozsáhlá mnohojazyčnost má přirozeně za následek rostoucí náklady pro Parlament, a tudíž i pro občany Unie;

H.  vzhledem k tomu, že v rozpočtu Parlamentu na rok 2012 bylo nutné dosáhnout značných úspor, které zahrnovaly snížení nákladů na tlumočnické služby o 10 milionů EUR za rok, aby se růst rozpočtu omezil na 1,9 % oproti předchozímu roku;

Systém tlumočení v Evropském parlamentu

1.  uznává, že Evropská unie je jediným subjektem na světě, který uplatňuje oficiální politiku mnohojazyčnosti založenou na 23 a zanedlouho již 24 úředních jazycích, což představuje celkem 506 a brzy pak 552 jazykových kombinací, jež je třeba pokrýt; vítá v této souvislosti velmi vysokou úroveň kvality tlumočnických služeb Parlamentu, ale domnívá se, že je nutné hledat způsoby, jak snížit zátěž vznikající v důsledku komplexní struktury systému mnohojazyčnosti i značné a rostoucí náklady s ní související;

2.  konstatuje, že ze všech jazyků, jimiž se hovořilo na plenárních zasedáních ve Štrasburku a v Bruselu od září 2009 do února 2013, se angličtina používala 26 979 minut (29,1 %), němčina 12 556 minut (13,6 %), francouzština 8 841 minut (9,5 %), estonština 109 minut (0,1 %) a maltština 195 minut (0,2 %);

3.  konstatuje, že některé nadnárodní organizace, jako je Organizace spojených národů nebo Severoatlantická aliance, působí jen na mezivládní úrovni a nemají žádnou legislativní funkci; poukazuje v této souvislosti na to, že OSN, která má 192 členů, má jazykový režim s šesti úředními jazyky a NATO, které má 28 členů, používá hlavně angličtinu, přestože má dva úřední jazyky;

4.  zdůrazňuje nicméně, že Parlament je přímo voleným politickým orgánem, jehož členové jsou voleni bez ohledu na své jazykové dovednosti; znovu proto poukazuje na právo každého poslance hovořit úředním jazykem dle svého výběru, což je jedna z hlavních zásad pracovního prostředí Parlamentu;

5.  konstatuje, že praktické aspekty používání úředních jazyků v Evropském parlamentu jsou upraveny v „pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti“, která byla v roce 2008 pozměněna; konstatuje, že koncepce „řízené plné mnohojazyčnosti“ stanovená v těchto pravidlech zachovává rovnost poslanců a občanů; poukazuje na to, že i když bude uplatňování plné mnohojazyčnosti založeno na zásadě „tlumočení na požádání“, bude z dlouhodobého hlediska záležet na tom, zda si budou uživatelé jazykových služeb plně vědomi nákladů na poskytování těchto služeb, a zda si tudíž budou uvědomovat svou odpovědnost za to, aby byly využívány co nejlépe;

6.  je přesvědčen, že zásadu řádného finančního řízení je třeba uplatňovat také na tlumočení a že v zájmu co nejlepšího zhodnocení peněz evropských daňových poplatníků by měly být průběžně prováděny kritické analýzy, které by vyhodnocovaly, kde a jak by bylo možné zvyšovat efektivitu a řídit nebo omezovat náklady;

Efektivní využití tlumočnických zdrojů

7.  bere na vědomí rozhodnutí o „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“, které předsednictvo Parlamentu přijalo v roce 2011 a které zvyšuje efektivitu tlumočnických služeb a snižuje strukturální náklady následujícími způsoby: i) potřeby tlumočení související s cestami delegací Parlamentu budou odpovídat dostupným finančním a lidským zdrojům, (ii) během týdnů vyhrazených pro schůze výborů bude upřednostněno tlumočení třístranných jednání, (iii) schůze výborů budou rovnoměrněji rozloženy během týdne, (iv) budou přísněji uplatňována pravidla pro trvání večerních schůzí;

8.  vítá skutečnost, že rozpočtové prostředky vyhrazené na tlumočnické služby v Parlamentu se v důsledku toho začaly snižovat; poukazuje na to, že v roce 2010 dosáhlo plnění rozpočtu částky 54 990 000 EUR, v roce 2011 pak 56 964 283 EUR a za rok 2012 zatím dosahuje 47 000 000 EUR, avšak konečná výše za rok 2012 bude známa až po 31. prosinci 2013 a může být vyšší;

9.  konstatuje, že odhad rozpočtu GŘ pro tlumočení na rok 2013 je 58 000 000 EUR, z čehož 53 000 000 EUR je přímo vázáno na tlumočnické služby; žádá, aby byl podrobně a pravidelně informován o konkrétních výsledcích iniciativy „zdrojově hospodárná plná mnohojazyčnost v tlumočení“, pokud jde o rozpočet na rok 2013, a to zejména z hlediska očekávaného snížení či zvýšení nákladů;

10.  konstatuje také, že ačkoli náklady na tlumočnické služby Parlamentu za tříleté období, které skončilo na konci roku 2012, činily 157 954 283 EUR, bylo oproti plnění rozpočtu za rok 2010 a za rok 2012 dosaženo snížení o 17 %; konstatuje, že inteligentní úspory v nákladech na tlumočnické služby neohrozily zásadu mnohojazyčnosti, a trvá na tom, že musí být zajištěn rovný přístup poslanců k jazykovým službám a že musí být zachovány řádné pracovní podmínky příslušných útvarů;

11.  vítá skutečnost, že v odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2014 se navrhuje snížení nákladů na tlumočení o 23 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2013, jenž dosahoval výše 58 000 000 EUR; žádá o podrobné informace, které doloží, že navrhované škrty jsou proveditelné a že bude možné zachovat vynikající kvalitu tlumočení;

12.  zdůrazňuje, že zavedení „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti“ přineslo díky rovnoměrnějšímu rozložení schůzí výborů během týdne značné zisky, aniž by se snížil celkový počet schůzí výborů; konstatuje, že ve výsledku se celkový počet dní tlumočení snížil z 105 258 (107 047 386 EUR) v roce 2011 na 97 793 (100 237 825 EUR) v roce 2012, což vedlo k úsporám ve výši 6 809 561 EUR;

13.  se znepokojením konstatuje, že podle zpráv o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti dochází u žádostí o tlumočnické služby, které podávají výbory, delegace a politické skupiny, často k pozdnímu rušení a tento trend se zesiluje, což je patrné z následujících údajů:

Výbory

2009

2010

2011

2012

Žádosti

984

1712

2213

2448

Pozdní zrušení

76

172

238

359

%

7,72 %

10,05 %

10,80 %

14,70 %

Delegace

2009

2010

2011

2012

Žádosti

624

813

836

832

Pozdní zrušení

116

93

102

171

%

18,59 %

11,44 %

12,20 %

20,60 %

Politické skupiny

2009

2010

2011

2012

Žádosti

1922

2310

2297

2146

Pozdní zrušení

285

378

266

292

%

14,83 %

16,36 %

11,60 %

13,60 %

14.  se znepokojením konstatuje, že náklady vzniklé v důsledku těchto pozdních zrušení tvoří značnou část celkového rozpočtu na tlumočení; konstatuje v této souvislosti, že v roce 2011 se za tlumočnické služby, které byly poskytnuty, ale nebyly využity z důvodu pozdní žádosti nebo zrušení, zaplatilo 4 350 000 EUR (7,6 % rozpočtu na tlumočení) a v roce 2012 se za ně zaplatilo 5 480 000 EUR (11,9 % rozpočtu na tlumočení); vyzývá proto předsednictvo, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytlo podrobnou analýzu rostoucího trendu pozdních rušení a aby zavedlo mechanismus, který by zvýšil povědomí o plýtvání zdroji v důsledku pozdního rušení žádostí a výrazně snížil počet a procento takových rušení;

15.  zdůrazňuje, že jakkoli je nutné udržet vysoký standard práce, je rovněž nutné zvýšit účinnost využívání jazykových zdrojů a kontrolovat náklady na ně a za tím účelem posuzovat celkovou pracovní zátěž jednotlivých jazykových sekcí a zajistit, aby byly sníženy náklady způsobené pozdním rušením žádostí o schůze, návštěv delegací s tlumočením a nedodržováním lhůt pro překlad stanovených v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti; trvá na tom, že výbory, delegace a politické skupiny by měly být informovány o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti;

16.  žádá předsednictvo, aby vypracovalo systém obsahující ustanovení o sankcích s cílem omezit pozdní rušení rezervací tlumočníků;

17.  vyzývá administrativu, aby plně a efektivně využívala aktualizované jazykové profily poslanců při zajišťování jazykových služeb pro výbory, delegace a politické skupiny, a to jak v pracovních místech Parlamentu, tak i mimo ně; trvá na tom, že jazykové profily všech poslanců musí být aktualizovány každý rok; poukazuje také na to, že kopie aktualizovaných profilů by měly být předávány sekretariátům výborů, delegací, politických skupin a pracovních skupin;

18.  s ohledem na rozhodnutí předsednictva Parlamentu z prosince 2011 o „zdrojově hospodářské plné mnohojazyčnosti“ požaduje, aby bylo na cestách delegací poskytováno tlumočení do určitého úředního jazyka pouze na výslovnou písemnou žádost zúčastněného poslance Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že počet tlumočníků účastnících se cesty delegace by neměl překročit počet zúčastněných poslanců Evropského parlamentu;

19.  připomíná návrh generálního tajemníka, aby byla zavedena opatření na zvyšování informovanosti uživatelů tlumočnických služeb, včetně výborů, delegací a politických skupin, a je toho názoru, že budoucí návrhy by měly zahrnovat virtuální fakturaci;

20.  žádá správu, aby vedoucí tlumočnického týmu po dohodě se sekretariátem schůze i nadále na konci každé schůze sestavoval seznam tlumočnických služeb, o něž bylo zažádáno, ale nebyly využity; podotýká, že kopie tohoto seznamu by měla být předána sekretariátu příslušné schůze; domnívá se, že v tomto seznamu by měli být uvedeni také uživatelé webstreamingu a videa na požádání;

21.  vyzývá předsednictvo, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu předávalo zprávu o využívání jazykových služeb, která je předsednictvu zasílána každých šest měsíců tlumočnickou a překladatelskou službou; konstatuje, že tato zpráva by měla obsahovat analýzu jazykových služeb poskytovaných na základě žádostí uživatelů a analýzu nákladů na poskytování těchto služeb;

22.  bere na vědomí službu tlumočení ad personam poskytovanou poslancům, která byla zavedena po pilotním projektu zahájeném v roce 2010; konstatuje, že náklady na tuto službu dosáhly 157 000 EUR v roce 2011 a 115 000 EUR v roce 2012; je přesvědčen, že tato služba by měla být vyhodnocena s cílem nalézt způsob, jak ji zlepšit;

Tlumočení v Evropském parlamentu: cesta vpřed

23.  vítá zvýšení efektivity a snížení nákladů, jichž tlumočnické služby dosáhly v posledních letech při zachování vynikající kvality odvedené práce; zdůrazňuje, že výdaje na tlumočení a překlad stále představují značnou část rozpočtu Parlamentu a proto se domnívá, že výzvě, kterou představuje mnohojazyčnost za přiměřené náklady, musí Parlament neustále věnovat pozornost;

24.  je přesvědčen, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by měl být pravidelně informován o změnách v nákladech tlumočnických služeb; požaduje, aby výroční zpráva o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti, kterou vypracovává tlumočnická služba a která je zasílána generálnímu tajemníkovi, byla zpřístupněna členům výboru;

25.  zastává názor, že by se mělo v nejvyšší možné míře předcházet situacím, kdy je tlumočení do některých jazyků poskytováno, aniž by bylo využíváno; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření na snižování výdajů za nepotřebné tlumočení schůzí, a žádá proto, aby byl vyvinut a rychle zaveden systém, který by umožnil předcházet situacím, kdy je poskytováno tlumočení do jazyků, jimiž se ve skutečnosti na dané schůzi nehovoří a o něž nežádají ani uživatelé internetového vysílání;

26.  očekává, že generální tajemník předloží do konce roku podrobnou analýzu tlumočnických služeb, které byly poskytovány na všech schůzích (pracovních) skupin, výborů a delegací, a analýzu jazyků, jimiž se na těchto schůzích skutečně hovořilo, a rovněž přehled výjimek z obecných pravidel pro tlumočení přijatých předsednictvem dne 12. března 2012(4), o něž delegace požádaly kvůli návštěvám a jež jim byly poskytnuty;

27.  žádá předsednictvo, aby do konce roku přijalo další rozhodnutí o mnohojazyčnosti, které by se konkrétně zabývalo možnými scénáři „tlumočení na požádání“ a zvýšením efektivity, jehož by se takto dalo dosáhnout;

28.  lituje, že Účetní dvůr od roku 2005 neposkytl žádnou další zprávu o výdajích Parlamentu, Komise a Rady na tlumočení;

29.  žádá proto Účetní dvůr, aby Parlamentu poskytl v rozumném časovém rozmezí, nejpozději ovšem do března 2014, zvláštní zprávu o výdajích Parlamentu, Komise a Rady na tlumočení a překlad, ve které vyhodnotí řádnost příslušného finančního řízení a aktualizuje svá zjištění uvedená ve zvláštní zprávě č. 5/2005; dále konstatuje, že tato zpráva by mohla být vypracovávána pravidelně a mohla by být používána v rámci postupu udělování absolutoria; opakuje, že tato zpráva by měla poskytovat informace o tom, zda dotyčné orgány mají vhodné nástroje a postupy k tomu, aby zajistily, že:

–  poskytované služby nepřesahují skutečné potřeby,

–  mohou být poskytnuty všechny potřebné služby,

–  služby jsou poskytovány za nejnižší možné náklady,

–  služby dosahují vysoké kvality;

30.  konstatuje také, že tato zpráva by měla pečlivě srovnat nákladovou účinnost tlumočnických služeb Parlamentu se službami Rady a Komise a měla by porovnat skutečné náklady na tlumočnické služby těchto tří orgánů s náklady zaznamenanými v období, jímž se zabýval audit;

31.  trvá rovněž na tom, aby se Parlament přednostně zabýval značným počtem případů pozdních rušení, a vyzývá předsednictvo, aby předložilo podrobný akční plán snižování jejich počtu;

32.  připomíná, že je nezbytná interinstitucionální spolupráce v oblasti výměny osvědčených postupů, které pomáhají zvyšovat efektivitu a umožňují provádět úspory; domnívá se, že by se měla zlepšit interinstitucionální spolupráce v oblasti tlumočení; žádá o provedení důkladného hodnocení, jež by se zaměřilo především na zefektivnění sdílení dostupných zdrojů mezi orgány a na konkrétní opatření v oblasti tlumočení poskytovaného externisty;

33.  vyzdvihuje význam softwarových aplikací coby nástrojů pro řízení a žádá, aby na tuto oblast bylo z rozpočtu na příští rok poskytnuto vyšší financování; konstatuje, že pokud budou mít administrativní služby Parlamentu k dispozici přiměřené informace o řízení, lze dosáhnout větší efektivnosti; považuje za politováníhodné, že některá generální ředitelství navzdory zlepšením, k nimž došlo od roku 2010 v oblasti IT, nadále z hlediska dostupných softwarových aplikací zaostávají;

34.  vyzývá příslušné útvary, aby vyhodnotily, zda podstatná zlepšení efektivity, jichž bylo dosaženo v oblasti tlumočení, mohou sloužit jako příklad pro zlepšování v rámci ostatních GŘ;

*

*    *

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 67.

(2)

Úř. věst. C 291, 23.11.2005, s. 1.

(3)

Preparing for Complexity: European Parliament in 2025 – The Answers‘, generální tajemník Evropského parlamentu, 9. dubna 2013.

(4)

Konkrétně bylo rozhodnuto, že zatímco během týdnů vyhrazených pro vnější parlamentní činnost (zelené týdny) budou delegace moci nadále využívat plného režimu tlumočení do pěti jazyků, jak stanoví pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti, bude delegacím, kterým musí být udělena výjimka na cesty během týdnů vyhrazených pro schůze výborů, poskytnut jen omezený režim tlumočení, který nepřesáhne tlumočení do jednoho jazyka.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V roce 2005 Evropský účetní dvůr (EÚD) předložil Výboru pro rozpočtovou kontrolu zvláštní zprávu č. 5/2005 o výdajích na tlumočení u Parlamentu, Komise a Rady. V případě Parlamentu bylo cílem zvláštní zprávy prověřit, zda je možné dosáhnout zlepšení soustředěním se na organizační záležitosti a zároveň zajistit poslancům právo hovořit a poslouchat v úředním jazyce, který si vyberou. Zpráva odhalila neefektivní využívání tlumočnických služeb a poukázala na nutnost zvýšit povědomí o nákladech na tlumočení a o plýtvání zdroji.

Evropská unie je jediným subjektem na světě, který uplatňuje oficiální politiku mnohojazyčnosti založenou na 23 (a zanedlouho již na 24) úředních jazycích(1). V roce 2011 proběhlo 5 263 zasedání a 100 000 dnů tlumočení, na jejichž pokrytí byli ze 47,74 % najati externí tlumočníci a z 52,26 % interní tlumočníci.

Používání úředních jazyků v Evropském parlamentu se řídí jeho „pravidly pro uplatňování mnohojazyčnosti“ aktualizovanými v roce 2008. Parlament oznámil svůj úmysl rozpracovat koncept „řízené mnohojazyčnosti“ ve svém usnesení ze dne 14. května 2003 o odhadech na rok 2004 a vyzval Předsednictvo, aby předložilo praktické návrhy na efektivnější využívání zdrojů za současného uchování rovnosti jazyků. Ve svém usnesení ze dne 1. června 2006 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2007 vyjádřil Parlament názor, že mnohojazyčnost je nezbytnou podmínkou pro činnost tohoto orgánu a jeho poslanců, ale uvědomoval si také výši nákladů na provoz tak rozsáhlé překladatelské a tlumočnické služby. Ve svých usneseních ze dne 5. září 2006 a ze dne 10. července 2007 vyjádřil Parlament názor, že mnohojazyčnost umožňuje občanům uplatňovat své právo demokratické kontroly a že jazykové služby napomáhají orgánům EU, aby zůstaly otevřené a transparentní, uvítal s potěšením vysokou kvalitu jazykových služeb.

V roce 2011 Předsednictvo Parlamentu schválilo opatření na snížení celkové částky hrubého odhadu EP na rok 2012 zavedením „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“, která zvýšila efektivitu tlumočnických služeb a snížila náklady na ně o 10 milionů EUR.

Tlumočnická služba Parlamentu má velmi vysokou kvalitu. Navzdory opatřením Předsednictva týkajícím se „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“ jsou náklady stále vysoké a nadále se plýtvá zdroji. V roce 2010 byly dostupné, ale kvůli pozdním zrušením nevyužité zdroje za 6,05 milionu EUR, v roce 2011 za 4,4 milionu EUR a v roce 2012 za 5,48 milionu EUR. Za poslední 3 roky se za pozdní žádosti a zrušení zbytečně utratilo 15,93 milionu EUR.

Jedním z hlavních cílů této zprávy je zvyšovat povědomí o nutnosti zlepšit efektivitu v rámci mnohojazyčnosti bez toho, že by došlo k ohrožení celkové kvality a ke zpochybnění práva poslanců používat v Parlamentu úřední jazyk dle svého výběru. Jak popisují pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti, jazykové služby Parlamentu by měly být řízeny na základě zásad pro „řízenou plnou mnohojazyčnost“. Zdroje, které mají být vynaloženy na mnohojazyčnost, mají být spravovány prostřednictvím řízení vycházejícího ze skutečných potřeb uživatelů, prostřednictvím opatření na zvyšování povědomí uživatelů o jejich odpovědnosti a účinnějšího plánování požadavků na jazykové služby.

Zpráva se skládá ze tří částí, které se zabývají postupně:

-   obecným rámcem pro tlumočení platným v Evropském parlamentu,

-  nedávnými zlepšeními efektivity, jichž bylo částečně dosaženo díky dohodě o rozpočtu EP na rok 2012, která požadovala snížení rozpočtu na tlumočení od 10 milionů EUR, a 

-  dalšími kroky, které by měly učiněny, zejména konkrétním uplatňováním „tlumočení na požádání“, snížením pozdních zrušení a aktualizací zprávy Účetního dvora z roku 2005 o výdajích na tlumočení.

Parlament je ve zprávě také vyzván, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu lépe informoval o vývoji nákladů v oblasti tlumočení, o svých rozhodnutích, která mají vliv na tlumočnické služby, a o zlepšování efektivity a o dosažených sníženích nákladů, a to například prostřednictvím zpřístupnění výroční zprávy o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti všem členům výboru.

(1)

K těmto 23 jazykům je třeba připočíst ještě katalánštinu, baskičtinu a galicijštinu, které mají status úředního jazyka ve Španělsku, některé texty EU jsou tudíž na náklady španělské vlády překládány i z a do těchto jazyků.


PŘÍLOHA I 

Jazyky, jimiž se hovořilo na plenárních zasedáních od září 2009 do února 2013

Jazyk

Minuty

%

angličtina

26979

29,1%

němčina

12556

13,6%

francouzština

8841

9,5%

italština

7908

8,5%

polština

7115

7,7%

španělština

5357

5,8%

řečtina

4528

4,9%

rumunština

2831

3,1%

maďarština

2596

2,8%

nizozemština

2570

2,8%

portugalština

2495

2,7%

čeština

1651

1,8%

slovenština

1573

1,7%

švédština

1338

1,4%

finština

1108

1,2%

dánština

805

0,9%

bulharština

612

0,7%

litevština

476

0,5%

slovinština

450

0,5%

irština

265

0,3%

lotyšština

239

0,3%

maltština

195

0,2%

estonština

109

0,1%

CELKEM

92.597

100,0%


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.6.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Zuzana Brzobohatá, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Ingeborg Gräßle, Jan Mulder, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Theodoros Skylakakis, Bart Staes, Michael Theurer

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Cornelis de Jong, Esther de Lange, Karin Kadenbach, Ivailo Kalfin, Markus Pieper

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Vasilica Viorica Dăncilă, Verónica Lope Fontagné, Janusz Władysław Zemke

Právní upozornění - Ochrana soukromí