ZPRÁVA o strategii rybolovu v Jaderském a Jónském moři

24. 6. 2013 - (2012/2261(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Guido Milana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii rybolovu v Jaderském a Jónském moři

(2012/2261(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře“ (COM (2012)0713),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94[1] a s ohledem na další změny (nařízení o Středozemí“),

–   s ohledem na své usnesení o společné rybářské politice ze dne 6. února 2012[2],

–   s ohledem na své usnesení o vnější dimenzi společné rybářské politiky ze dne 22. listopadu 2012[3],

–   s ohledem na směrnici 2008/56/ES a na povinnost členských států přijmout nejpozději do roku 2020 opatření nezbytná k dosažení či zachování dobrého stavu mořského prostředí,

–   s ohledem na usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxe a výhled do budoucna, zejména ve Středomoří[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy[6],

–   s ohledem na návrh směrnice o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží, který předložila Komise (COM(2013)0133),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury[7].

–   s ohledem na směrnici o ochraně přírodních stanovišť[8],

–   s ohledem na prohlášení evropských ministrů odpovědných za integrovanou námořní politiku a Komise o agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti, které bylo vydáno dne 7. října 2012 („Limassolské prohlášení“),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM (2012)0494),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 23. a 24. června 2011,

–   s ohledem na Úmluvu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a na její protokoly[9],

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na stanovisko z vlastní iniciativy předložené Výborem regionů dne 12. října 2011 na podporu rozvoje nového jadransko-jónského makroregionu[10],

–   s ohledem na prohlášení z Ancony přijaté dne 5. května 2010 na 12. zasedání Jónské rady,

–   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS),

–   s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) v říjnu 1995,

–   s ohledem na doporučení č. 99 Mezinárodní organizace práce (MOP) o práci v odvětví rybolovu,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0234/2013),

A. vzhledem k tomu, že u Jaderského a Jónského moře leží sedm zemí[11], z nichž jsou tři členskými státy EU (Itálie, Řecko a Slovinsko), jedna budoucím členským státem Unie (Chorvatsko), jedna kandidátskou zemí (Černá Hora) a dvě potenciálními kandidátskými zeměmi (Albánie a Bosna a Hercegovina);

B.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj společného řízení rybolovu a zaručení udržitelného využívání rybolovných zdrojů má klíčový význam přeshraniční spolupráce;

C. vzhledem k tomu, že ačkoliv několik zemí zavedlo zvláštní zóny, značnou část Jaderského a Jónského moře stále tvoří mezinárodní vody;

D. vzhledem k tomu, že ve svém nedávném usnesení o vývoji makroregionálních strategií Unie Parlament zdůraznil, že makroregionální jadransko-jónská strategie plní významnou úlohu při pokusech o usmiřování jednotlivých zemí západního Balkánu a mohla by přispět k úsilí těchto zemí o přistoupení k Unii, a umožnit tak uplatňování společné politiky v celém Středomoří;

E.  vzhledem k tomu, že signatářské země „prohlášení z Ancony“ vyzvaly Komisi, aby vypracovala pro jadransko-jónský region makroregionální strategii a inspirovala se při tom příkladem makroregionálních strategií, které již navrhla pro Baltské moře (2009), Podunají a Atlantský oceán (2011)[12];

F.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání pořádaného ve dnech 23.–24. června 2011 vyzvala členské státy, aby „ve spolupráci s Komisí pokračovaly v práci na případných budoucích makroregionálních strategiích, zejména co se týče jadranské a jónské oblasti“;

G. vzhledem k tomu, že Výbor regionů nedávno ve svém stanovisku vyzval Parlament, aby podpořil vypracování strategie Unie pro jadransko-jónský makroregion, která by brala v potaz náročné úkoly, jimž tento region čelí, a to zejména v odvětví rybolovu a akvakultury;

H. vzhledem k tomu, že pro většinu oblastí ležících u Jaderského a Jónského moře představuje rybolov již tradičně důležité odvětví a že rybolovná činnost v tomto regionu je v současné době řízena Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);

I.   vzhledem k tomu, že z geofyzikálního hlediska má Jadran, zejména v severní části, mělká a písčitá dna, jež dosahují větší hloubky až v několikamílové vzdálenosti od břehu, a že Jónské moře je z geofyzikálního hlediska podobné zbývajícím částem mnohem hlubšího Středomoří, zejména jeho zeměpisné podoblasti 18 a 19 (podle GFCM), v nichž dosahuje hloubky až 2 000 metrů;

J.   vzhledem k tomu, že rybolov v jadersko-jónské oblasti má různorodou povahu a že je pro něj charakteristická nutnost používat různá vybavení, jelikož zahrnuje drobný rybolov v malém rozsahu a zároveň rybolov vlečnými sítěmi, pelagický rybolov ve střední hloubce či rybolov rekreační;

K. vzhledem k tomu, že Jadran je oblastí s velmi vysokým endemickým výskytem řady druhů ryb, ale že zvýšená intenzita rybolovu a/nebo silnější znečištění způsobují vážné problémy, pokud jde o rybí populace a odvětví rybolovu obecně, obzvláště na italském pobřeží v severní části Jaderského moře;

L.  dále vzhledem k tomu, že jadransko-jónský region zažívá v posledních letech značný rozvoj akvakultury, která nicméně naráží na podstatná ekologická a územní omezení a na skutečnost, že ne všechny oblasti jsou vhodné k instalaci chovných zařízení na volném moři a/nebo ne ve všech oblastech lze chov sladit s jinými činnostmi;

M. vzhledem k tomu, že již existuje několik úspěšných projektů regionální spolupráce v zájmu prosazování vědecké spolupráce, která podporuje odpovědný rybolov v Jaderském moři, například projekt ADRIAMED[13];

N. vzhledem k tomu, že v mnohých zemích Unie chybí konkrétní předpisy pro celostátní či regionální územní plánování, které by v pobřežních a přímořských oblastech upravovaly zakládání podniků a transparentně vymezovaly zóny přístupné podnikům věnujícím se akvakultuře tak, aby se zamezilo snadno předvídatelným střetům zájmů s jinými odvětvími hospodářství, jako je cestovní ruch, zemědělství nebo pobřežní rybolov;

O. vzhledem k síti chráněných mořských a pobřežních oblastí Jaderského moře (AdriaPAN), což je iniciativa usilující o partnerskou spolupráci zaměřenou na dosažení účinnější správy a lepších projekčních kapacit v těchto oblastech;

P.  vzhledem k tomu, že z důvodu přeshraničního charakteru námořní činnosti a sdílených zdrojů je nutné rozvíjet společně s integrovaným přístupem k námořní politice v oblasti Jaderského a Jónského moře i dialog a partnerství se všemi pobřežními státy;

Obecné úvahy

1.  zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se Parlament stal rovnocenným spoluzákonodárcem pro odvětví rybolovu a akvakultury a má tudíž v úmyslu zcela se zhostit této své úlohy při formulování hlavních směrů rybolovu jednak na úrovni Společenství, jednak na úrovni regionální i nadregionální;

2.  domnívá se, že ve strategii pro Jaderské a Jónské moře by měla být obzvláště zakomponována zmínka o udržitelném rozvoji a růstu odvětví rybolovu a akvakultury, a to včetně zmínky o zaměstnanosti;

3.  domnívá se, že strategie pro Jaderské a Jónské moře by měla usilovat o zachování a ochranu životního prostředí;

4.  blahopřeje Komisi k přijetí sdělení ze dne 3. prosince 2012 jakožto důležitého základu ke schválení normativního rámce, který by stimuloval intenzivnější spolupráci mezi zeměmi a regiony u Jaderského a Jónského moře zaměřenou na podporu odpovědného a pro pobřežní společenství ekonomicky udržitelného rybolovu;

5.  v této souvislosti se domnívá, že integrovaná námořní politika by měla hrát klíčovou roli při rozvoji dlouhodobých strategických postupů pro oblast Jaderského a Jónského moře a jejím cílem by měl být udržitelný růst v mořské a námořní oblasti a zachování mořských ekosystémů pro příští generace;

6.  je toho názoru, že další územní plánování mořských oblastí má jakožto veřejný proces analýzy a plánování prostorového a časového rozvržení lidských činností v oblastech Jaderského a Jónského moře, obzvláště na severu Jaderského moře, zásadní význam pro udržitelnou budoucnost odvětví rybolovu ve vztahu k jiným činnostem, jež s rybolovem souvisejí;

7.  připomíná, že se sám v zájmu podpory hospodářského rozvoje a evropské integrace zavázal prosazovat zavádění makroregionální strategie pro tento významný přímořský region, a tak čelit úkolům a problémům, jež jsou obyvatelům dotčených pobřežních oblastí společné;

8.  domnívá se, že všechny programy a nástroje využívané EU k financování[14] jakož i nástroje předvstupní pomoci vztahující se na jadransko-jónskou oblast musí být vzájemně kompatibilní a musí být využívány co nejúčinněji, aby pro pracovníky a podniky působící v místním odvětví rybolovu byly skutečně přínosné;

9.  je pevně přesvědčen o tom, že veškerá úsilí o odpovědný a udržitelný rybolov v jadransko-jónském regionu by mohla fungovat jako katalyzátor pro rozvoj pobřežních a venkovských oblastí těchto zemí a přispět k rozvoji kombinovaných výrobních činností, jako je například rybářská turistika provozovaná profesionálními rybáři a spočívající v tom, že rybářská plavidla přibírají na palubu pasažéry, kteří se rybolovu účastní z turisticko-rekreačních či studijních důvodů, což je činnost, jež je tak plně v souladu se zásadami udržitelného rybolovu zcela respektujícího ekologii a biologickou rozmanitost dané mořské oblasti;

10. domnívá se, že by Barcelonská úmluva a Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón, který je součástí této úmluvy a vstoupil v platnost v březnu 2011, mohly být vzorem pro zavedení povinné integrované politiky v členských státech ležících u Jaderského a Jónského moře;

11. má za to, že dostupné informace o rybích populacích v jadransko-jónské oblasti, o jejich pohybech a rozmístění, jakož i informace o rekreačním rybolovu nejsou dostačující a vyzývá tedy příslušné orgány a výzkumné ústavy, aby co nejrychleji na tyto požadavky reagovaly a doplnily stávající mezery;

12. vyzývá Komisi k přijetí dalších opatření, která by podpořila výzkumné programy v oblasti mořského prostředí a rybolovu a rovněž motivovala k využívání a šíření výsledků tohoto výzkumu;

13. domnívá se, že pokud jde o oblast obchodu, mohly by pozitivní příklady spolupráce mezi správními orgány v různých regionech[15] sloužit jako osvědčené postupy, které by se měly rozšířit i na jiné oblasti, aby tak byla zaručena lepší sledovatelnost a výnosnost produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, a to zejména produktů místních;

14. podporuje zapojení všech stran zainteresovaných na rozvoji odvětví udržitelného a produktivního rybolovu;

15. je toho názoru, že za účelem udržitelného rozvoje odvětví rybolovu a akvakultury v celém jadransko-jónském regionu a zvýšení zaměstnanosti pobřežních společenství je zcela zásadní ocenit velmi důležitou úlohu žen pracujících v odvětví rybolovu, podporovat jejich odborné kvalifikace a jejich zapojení do pobřežních akčních skupin a organizací producentů;

16. vyzývá k zavedení pobídek, které by mohly přilákat do odvětví rybolovu a akvakultury v této oblasti mladé lidi a motivovat je k práci v tomto odvětví;

17. konstatuje, že Parlament již v minulosti upozorňoval na nutnost vypracovat jednodušší, koherentnější a transparentnější právní předpisy v oblasti akvakultury, které by odstranily překážky dosud bránící rozvoji plného potenciálu odvětví akvakultury EU, jež potřebuje jednoznačné a neodporující si předpisy na úrovni Společenství a jednotlivých států a „územní plány mořských oblastí“, které by byly členskými státy jasně vymezeny a odpovídaly by nedávno přijatým návrhům Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM)[16];

18. připomíná, že cílený rozvoj akvakultury by mohl v pobřežních oblastech jadransko-jónského regionu, které patří v létě k oblíbeným destinacím cestovního ruchu, vytvářet pracovní příležitosti, jež by nepodléhaly sezónním výkyvům, a mohl by tudíž značně přispět ke zlepšení stavu zaměstnanosti;

19. zdůrazňuje, že rozmach akvakultury nesmí ohrozit úsilí o dosažení dobrého stavu životního prostředí definovaného ve směrnici 2008/56/ES a že při tomto rozmachu musí být zachován naprostý soulad se všemi relevantními právními předpisy Unie platnými v oblasti životního prostředí;

20. podtrhuje, že chránit rybí populace a mořské prostředí před znečištěním a nadměrným a/nebo nepovoleným rybolovem je možné jen prostřednictvím integrované sítě systémů informací o námořních aktivitách a dohledu nad nimi, která by měla být vytvořena za úzké spolupráce příslušných členských států a pobřežních oblastí;

Konkrétní úvahy

21. vybízí pobřežní země jadransko-jónského mořského regionu, aby spolupracovaly na zpracování globálního přehledu geomorfologických zvláštností tohoto regionu, zvláštních způsobů měření jeho mořské hloubky, výskytu a rozšíření různých druhů mořských živočichů a rozličných technik rybolovu, který by poskytl celkový obrázek o tomto regionu, jenž by sloužil jako základ k lepšímu řízení rybolovu a k posílení rybolovných činností v rámci každé další makroregionální strategie;

22. nabádá tedy Komisi, aby co nejdříve a každopádně do roku 2013 přijala příslušný akční plán pro konkrétní uplatňování námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře na makroregionálním základě, a současně zdůrazňuje, že odvětví rybolovu by mělo patřit mezi priority této strategie, že by měly být zohledněny geomorfologické zvláštnosti a že tento akční plán aby měl být navázán na regionální politiku, integrovanou námořní politiku Unie a na nástroj pro propojení Evropy s cílem maximálně zvýšit jeho účinnost;

23. důrazně žádá Komisi, aby v brzké době předložila návrh nařízení, které by stanovilo společné technické normy pro rybolov v jadransko-jónském regionu, intenzitu rybolovu, jeho časová omezení, vybavení povolené pro rybolov v tomto regionu a další příslušná opatření pro řízení;

24. s politováním konstatuje, že členské státy nevyužily více těchto individuálních plánů řízení, na jejichž základě je možné upustit od dodržování některých obecných předpisů v zájmu zohlednění zvláštních typických vlastností; domnívá se, že by to značně usnadnilo místní řízení, poskytlo cenné údaje o situaci v různých zónách a v důsledku umožnilo zavedení náležitých změn; žádá proto pobřežní členské státy, aby navzájem a rovněž s Komisí konstruktivně spolupracovaly na aktualizaci a neustálých úpravách opatření pro řízení rybolovu;

25. vybízí Komisi, aby navázala stálý dialog s třetími zeměmi jadransko-jónského regionu, který by vedl k uzavření konkrétních dvoustranných či vícestranných smluv v zájmu pokroku v úsilí o harmonizaci a normalizaci předpisů v oblasti řízení rybolovu za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky EU ve Středomoří; v rámci tohoto dialogu by měl být maximálně využíván rámec pro spolupráci, který poskytují mezinárodní a regionální rybářské organizace; poukazuje na to, že strategie pro Jaderské a Jónské moře může být přínosem pouze tehdy, pokud budou zohledněny všechny země ležící u těchto moří, ať už jsou členy EU či nikoliv;

26. vyzývá Komisi, aby prosazovala cíle společné rybářské politiky, a to zejména dosažení maximálního udržitelného výnosu všech rybolovných zdrojů nejpozději do roku 2020 a uplatňování takového přístupu ke třetím zemím, který bude založen na ekosystému;

27. vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů ochrany s pobřežními státy a podporovala vytváření mořských chráněných oblastí sloužících k obnově nejohroženějších druhů;

28. vyzývá Komisi, aby v přístupu k zemím, jež nejsou členy EU a leží u Jaderského a Jónského moře, prosazovala cíle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, zejména dosažení či udržení dobrého stavu mořského prostředí nejpozději do roku 2020;

29. v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby členské státy ležící u Jaderského a Jónského moře vybízela k vypracování a uplatňování strategií pro mořské prostředí, jež budou založeny na přístupu vycházejícím z ekosystému a povedou k začlenění otázek životního prostředí do různých politik s dopadem na mořské prostředí, přičemž zohlední přeshraniční vliv na kvalitu mořských vod sousedních třetích zemí;

30. připomíná, že financování je možné jak z budoucího Evropského námořního a rybářského fondu (FEAMP) prostřednictvím jeho programů na shromažďování údajů, tak v rámci různých výzkumných programů Unie určených k prohloubení znalostí o mořském prostředí, včetně znalostí o druzích ryb, a k zavedení většího počtu inovací a dokonalejších postupů do rybolovných činností; vyzývá tudíž členské státy, aby předkládaly projekty týkající se těchto oblastí, a domnívá se, že užší spolupráce mezi jednotlivými pobřežními státy, ať už jsou členy EU či nikoli, může podnítit zrod mimořádně zajímavých iniciativ, které by mohly být –prostřednictvím projektů předkládaných členskými státy – prospěšné pro celý jadransko-jónský region;

31. žádá Komisi, aby zvážila možnost vytvořit po dohodě s Evropskou investiční bankou a na základě zkušenosti s nástrojem FEMIP[17] finanční linku ad hoc k uskutečnění opatření a cílů této strategie, a aby tak zabránila dalším komplikacím, k nimž by vedlo přijetí nových rozpočtových nástrojů; rovněž Komisi vyzývá, aby jakožto mimořádně vhodné nástroje financování zvážila také projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

32. vyzývá Komisi, aby na základě příznivých zkušeností se sítí „distretti del mare“ (námořních obvodů) vytvořenou pro italská moře[18] navrhla zřídit v rámci již existujícího regionálního poradního sboru pro Středomoří zvláštní konzultační orgány jednak pro Jaderské a jednak pro Jónské moře (příkladem je severojaderský obvod rybářství založený v roce 2012 za účelem řízení odvětví rybolovu v severojaderském regionu, které by bylo z politického, ekonomického, sociálního a environmentálního společné a spojené);

33. vyzývá Komisi, aby do příštího legislativního návrhu na územní plánování mořských oblastí zahrnula ustanovení, jež budou členským státům ukládat povinnost provést soupis předpisů, které na jejich území platí v oblasti životního prostředí a ochrany cestovního ruchu, a přijmout „územní plány mořských oblastí“ v zónách nepodléhajících omezením, které posoudí přípustnost a slučitelnost využívání a zabrání těchto území, pokud jde o usnadnění přístupu na území vhodná k zakládání podniků akvakultury;

34. vyzývá Komisi, aby zavedla zvláštní pracovní plán pro Jaderské a Jónské moře, v němž budou vytyčeny budoucí cíle pro tento region podobně, jako jsou v současnosti stanoveny pro Středozemní moře (projekt IMP-MED); zdůrazňuje, že tento pracovní plán by měl být vnímán jako projekt způsobilý pro financování z Evropského námořního a rybářského fondu;

35. naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila sadu sankčních opatření, která by mohla uplatnit na členský stát, jenž nesplní povinnost týkající se shromažďování a předávání údajů nebo není schopen vyřešit problémy s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem, k němuž dochází v jeho vodách nebo který provozují jeho rybářská loďstva;

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11; Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6; Úř. věst. L 196, 28.7.2011, s. 42.
• [2]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0040.
• [3]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0461.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0269.
• [5]  Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44.
• [6]  Úř. věst. C 16E, 8.3.2012, s. 70.
• [7]  Úř. věst. C 236E, 12.8.2011, s. 132.
• [8]  směrnice Rady 92/43/EHS, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7–50.
• [9]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0128.
• [10]  Stanovisko COTER-V-016, zpravodaj Spacca (ALDE, IT), říjen 2011.
• [11]  V definici Mezinárodní hydrografické organizace (IHO) je jako jižní hranice Jónského moře uvedena spojnice mezi mysem Passero (Sicílie) a mysem Tenaron (Řecko).
• [12]  COM(2009)0248, COM(2012)0128, COM(2010)0715 a COM(2011)0782.
• [13]  ADRIAMED je regionální projekt organizace FAO financovaný italským ministerstvem pro zemedelskou, potravinovou a lesní politiku (MiPAAF) a Komisí, jehož účelem je podporovat vědeckou spolupráci mezi zeměmi Jadranu (Albánií, Chorvatskem, Itálií, Černou Horou a Slovinskem) v souladu s kodexem chování pro odpovědný rybolov (OSN FAO).
• [14]  Strukturální fondy (EFRR, Fond soudržnosti, ESF, ERF/ENRF), ale rovněž 7. rámcový program a LIFE+.
• [15]  Například Socio-ekonomické monitorovací středisko pro rybolov a akvakulturu v severní oblasti Jaderského moře.
• [16]  Rozhodnutí GFCM/36/2012/1 „Guidelines on Allocated Zones for Aquaculture (AZA)“ (Pokyny k zónám přiděleným pro akvakulturu) přijaté na 36. zasedání GFCM (květen 2012).
• [17]  Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství.
• [18]  Cílem sítě „Distretti del mare“ je posílit spolupráci mezi státem a regiony za účelem rozvoje a podpory odvětví rybolovu a akvakultury, prosazovat partnerství s producenty a podniky spjatými s odvětvím rybolovu.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Záměrem této zprávy je prosadit vypracování nové strategie Společenství v oblasti rybolovu a akvakultury v Jaderském a Jónském moři, která by zásadním způsobem přispěla k rozvoji udržitelných činností, jež mají příznivý vliv na pobřežní společenství a na jejich vnitrozemské okolí.

Jaderské moře tvoří společně s přilehlým Jónským významný mořský region, který obklopuje pobřeží sedmi zemí: tři členské státy EU (Itálie, Řecko a Slovinsko), jeden přistupující stát (Chorvatsko), jedna kandidátská země (Černá Hora) a dvě potenciální kandidátské země (Albánie a Bosna a Hercegovina). Ačkoliv tyto země vždy udržovaly intenzivní hospodářské a společenské kontakty, které byly nyní značně posíleny procesem integrace do EU, jadersko-jónská oblast je z hospodářského, environmentálního a kulturního hlediska dosud oblastí značně nesourodou.

Země, jež spolu v tomto regionu sousedí, sdílejí v dnešní době celou řadu zdrojů, mezi nimi i rybolovné zdroje, a musí tudíž řešit různé náročné úkoly, které jsou přímo či nepřímo spjaty s rozvojem odvětví rybolovu a akvakultury. Patří mezi ně například znečištění moří, eroze pobřeží, rozdíly v hospodářském rozvoji pobřežních oblastí, rozšiřování městské zástavby atd.

Navzdory tomu, že některé jadranské země zavedly zvláštní zóny, značnou část Jaderského moře stále tvoří mezinárodní vody. Za hranicemi územních vod členských států EU (tj. maximálně do dvanácti námořních mil) již tedy neexistují „vody Společenství“ a v zájmu rozvoje společného řízení rybolovných činností a zaručení udržitelného využívání zdrojů je proto nutná hlubší mezinárodní spolupráce se sousedními zeměmi.

I když na meziregionální úrovni existuje několik příkladů úspěšné spolupráce, problémy celé této oblasti se zatím neřeší účinným způsobem. Několik modelů meziregionální spolupráce, k nimž Evropská komise již navrhla makroregionální strategie, již prokázalo, že prosazování osvědčených postupů a iniciativ se může úspěšně a dosti rychle šířit i do jiných zón či přímo do celé dotčené oblasti.

Evropská komise nedávno přijala sdělení navrhující vypracovat námořní strategii pro Jaderské a Jónské moře, v níž jedním ze čtyř strategických pilířů bude podpora udržitelného rybolovu. V tomto kontextu považujeme za vhodné angažovat se rovněž v regionu jadransko-jónského pobřeží a připravit pro tento region makroregionální strategii Společenství, která by – pokud jde o odvětví rybolovu a akvakultury – brala ohled na charakteristické zvláštnosti této mořské oblasti, její specifickou geofyzikální strukturu s relativně mělkým a písčitým dnem i na její laguny, ostrovy a pobřežní zóny. Doufáme, že Komise co nejdříve přijme příslušný akční plán i právní předpisy upravující řízení rybolovné činnosti v tomto makroregionu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	18.6.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	14 5 2
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Antonello Antinoro, Kriton Arsenis, Alain Cadec, Chris Davies, João Ferreira, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Ian Hudghton, Iliana Malinova Iotova, Werner Kuhn, Jean-Marie Le Pen, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Crescenzio Rivellini, Ulrike Rodust, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Isabelle Thomas, Nils Torvalds, Jarosław Leszek Wałęsa
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jean-Paul Besset, Izaskun Bilbao Barandica, Vito Bonsignore, Luis Manuel Capoulas Santos, Ole Christensen, Jean Louis Cottigny, Diane Dodds, Julie Girling, Rebecca Harms, Jim Higgins, Carlos José Iturgaiz Angulo, Patrick Le Hyaric, George Lyon, Barbara Matera, Gesine Meissner, Ana Miranda, Rareş-Lucian Niculescu, Jens Nilsson, Sławomir Nitras, Mario Pirillo, Anna Rosbach, Nikolaos Salavrakos, Antolín Sánchez Presedo, Ioannis A. Tsoukalas
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Salvador Garriga Polledo