ZPRÁVA o provádění strategie EU pro mládež (2010–2012)

19. 7. 2013 - (2013/2073(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodaj: Georgios Papanikolaou

Postup : 2013/2073(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0238/2013

Předložené texty :

A7-0238/2013

Rozpravy :

PV 10/09/2013 - 17
CRE 10/09/2013 - 17

Hlasování :

PV 11/09/2013 - 5.16
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0364

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění strategie EU pro mládež (2010–2012)

(2013/2073(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2012 nazvané „Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2012 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018)“ (COM(2012)0495) a příslušný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012)0256),

– s ohledem na své usnesení o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“[1],

– s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. listopadu 2011, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ – program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788), který předložila Komise,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 s názvem „Mládež v pohybu – Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 s názvem „Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže“ (COM(2009)0200) a příslušný pracovní dokument útvarů Komise (SEC(2009)0549),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 s názvem „Vytvoření rámce pro kvalitu stáží – Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni“ (COM(2012)0728),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě „Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy“[3],

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7–0238/2013),

A. vzhledem k tomu, že budoucnost Evropy spočívá v její schopnosti rozvinout potenciál mladých lidí;

B. vzhledem k tomu, že krize vedla k nárůstu nejistých forem zaměstnání pro mladé lidi, kdy jsou stávající pracovní místa až příliš často nahrazována krátkodobými smlouvami, smlouvami na částečný úvazek a neplacenými programy pracovních stáží;

C. vzhledem k tomu, že v únoru 2013 dosahovala celková míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 23,5 %; vzhledem k tomu, že se v roce 2011 se 7,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let a 6,5 milionu mladých osob ve věku od 25 do 29 let neúčastnilo vzdělávání či odborné přípravy ani nemělo zaměstnání;

D. vzhledem k tomu, že hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce v roce 2011 byly odhadovány na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU[4];

E. vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou nedílnou součástí společnosti a měli by tak být vnímáni; vzhledem k tomu, že nerovnosti i všechny formy diskriminace nadále přetrvávají a mají velký dopad na život mladých lidí a jejich pozdější vývoj ve společnosti;

F. vzhledem k tomu, že přetrvávající hospodářská krize má závažný dopad na život mladých lidí, pokud jde o jejich dobré životní podmínky a sociální začleňování, zaměstnanost, přístup k bydlení, zdraví, vzdělávání a odbornou přípravu, kulturní činnosti, volný čas a sport, a vede k nebývalému nedostatku příležitostí pro mladé lidi v EU; vzhledem k tomu, že hrozí vážné riziko, že v podstatné části Evropy vznikne tzv. „ztracená generace“; vzhledem k tomu, že tato znepokojivá situace si žádá okamžitá opatření, politiky a kroky, jakož i strukturální reformy; vzhledem k tomu, že zhoršující se hospodářské podmínky mohou, zejména v zemích vážně zasažených hospodářskou krizí, donutit mladé lidi k nedobrovolné migraci, která se může projevit ve formě masivního „odlivu mozků“, jenž ve střednědobém až dlouhodobém horizontu snižuje růstový, rozvojový a inovační potenciál země původu;

G. vzhledem k tomu, že v reakci na hospodářskou krizi řada členských států zavedla přísná úsporná opatření, včetně závažných škrtů ve výdajích na vzdělávání, odbornou přípravu a programy celoživotního učení; vzhledem k tomu, že tato opatření mají nepříznivý vliv především na zaměstnanost mladých lidí v některých členských státech, zejména ve státech jižní Evropy, což v mnoha případech vede k výraznému odlivu mozků z těchto oblastí a zvýrazňování nerovností v rámci EU;

H. vzhledem k tomu, že stávající nástroje na úrovni EU je třeba dále rozvíjet s cílem řešit problémy, kterým nová generace čelí, že ale dosud bylo v této souvislosti podniknuto jen málo kroků, ačkoli dalšímu zlepšování těchto nástrojů nic nebrání; vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež představuje komplexní rámec a členské státy ji musí naplno využít;

I. vzhledem k tomu, že v celé EU nebezpečně roste počet mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mládeže je v řadě členských států nepřijatelně vysoká, přičemž průměrná míra nezaměstnanosti v celé Unii dosahuje rekordních hodnot a skutečný údaj může být zastřen výrazným zvýšením migrace mladých lidí, což je ještě znepokojivější, vezmeme-li v úvahu nejisté pracovní podmínky nebo nehlášené zaměstnávání, přičemž se doba trvání nezaměstnanosti nepřetržitě zvyšuje;

J. vzhledem k tomu, že mladé ženy musí i nadále čelit nevyhovujícím podmínkám na trhu práce, ačkoli představují jednoznačnou většinu zaměstnanců na částečný úvazek a s dočasnou smlouvou;

K. vzhledem k tomu, že v roce 2011 byla ztráta vyplývající z neúčasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti či odborné přípravě odhadována na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU[5]; vzhledem k tomu, že to představuje závažnou sociální a ekonomickou zátěž;

L. vzhledem k tomu, že hospodářská krize v EU prohlubuje chudobu a sociální vyloučení, což postihuje zvláště mladší generace; vzhledem k tomu, že dopad krize na mladé lidi nerozvíjí jejich schopnost vést samostatný život a v krajních případech vede k podvýživě nebo psychickým problémům;

M. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let v březnu dosáhla 23,5 % a že více než 2 miliony pracovních míst zůstávají v Evropě volné kvůli nesouladu mezi požadavky a kvalifikací, zejména v odvětví IKT a ve zdravotnictví; vítá iniciativu Komise „Přehled dovedností EU“;

N. vzhledem k tomu, že geografickou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst a kvalifikací lze pozorovat uvnitř jednotlivých členských států i mezi nimi;

O. vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí je zaměstnáno za neformálních podmínek, dočasně či v nejistých formách zaměstnání, a to nezávisle na jejich kvalifikaci či stanovených cílích profesní dráhy a bez jednoznačného dlouhodobého výhledu; vzhledem k tomu, že řada mladých lidí přichází o možnost získávat dovednosti a sebedůvěru potřebné pro kariérní postup;

P. vzhledem k tomu, že mladí lidé čelí rostoucím obtížím při přechodu ze vzdělávacího systému do zaměstnání v důsledku nedostatku součinnosti mezi dostupnými vzdělávacími programy a trhem práce; vzhledem k tomu, že iniciativy celoživotního vzdělávání a mezigenerační projekty představují užitečné nástroje, díky nimž mohou být mladí lidé v celé EU vybaveni dovednostmi potřebnými pro vstup na trh práce;

Q. vzhledem k tomu, že mezi demografické skupiny, které jsou nedostatečně zastoupeny mezi podnikateli, zejména mezi zakladateli začínajících podniků, patří mladí lidé, ženy, osoby se zdravotním postižením a migranti;

R. vzhledem k tomu, že osobní a sociální rozvoj mladých lidí je stejně důležitý jako jejich akademický a profesní rozvoj; vzhledem k tomu, že mladí lidé hrají v sociální infrastruktuře členských států aktivní úlohu a mají stěžejní význam pro udržitelná a živá společenství;

S. vzhledem k tomu, že v členských státech je třeba zlepšit zavádění širokopásmového připojení, aby se zajistilo, že školy budou digitálně vybavené;

T. vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje zlepšují kvalitu, přístupnost a spravedlnost systémů vzdělávání a umožňují, aby byl proces učení díky informačním a komunikačním technologiím a využití nových technologií interaktivní, kreativní, flexibilní a individualizovaný; vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávání zlepšuje trvalou zaměstnatelnost tím, že podporuje celoživotní vzdělávání;

U. vzhledem k tomu, že důležitým prostředkem, jak oslovit mladé lidi a zlepšit jejich schopnost podílet se na chodu společnosti a ovlivňovat politické a sociální procesy, je využívání nových technologií a platforem sociálních médií;

V. vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální problémy, které byly umocněny zavedením úsporných opatření jakožto reakcí EU na krizi, prohlubují u občanů euroskepticismus; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou nejzranitelnější částí společnosti;

W. vzhledem k tomu, že politika zaměřená na mládež může přispět k rozvoji občanské uvědomělosti mezi mladými lidmi, která je pro jejich individuální emancipaci a aktivní účast ve společnosti nanejvýš důležitá;

X. vzhledem k tomu, že strukturovaný dialog by měl být považován za první krok směrem k navázání účinného a plodného dialogu mezi mladými lidmi, organizacemi mládeže a EU a vnitrostátními orgány, který je třeba neustále zlepšovat a rozvíjet;

Posouzení účinnosti strategie EU pro mládež

1. vítá sdělení Komise o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018);

2. připomíná návrh Komise, že v souvislosti s probíhajícími jednáními o novém víceletém finančním rámci by měly být navýšeny finanční prostředky určené na politiky zaměřené na mládež a vzdělávání, aby bylo možné řešit současné i budoucí problémy; zdůrazňuje, že komunikace mezi pracovními skupinami pro mládež má zásadní význam a měla by být podporována, stejně jako komunikace o dosud přijatých opatřeních a dosažených výsledcích;

3. domnívá se, že rozpočtové prostředky přidělené na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v budoucím víceletém finančním rámci, tj. 6 miliard eur, nejsou dostatečné a měly by být v průběhu jednání výrazně navýšeny;

4. vyzývá Radu, aby dále zaměřovala pozornost na mladé lidi a považovala je za prioritu ve všech programech EU v rámci budoucího víceletého finančního rámce;

5. s politováním konstatuje, že smělá prohlášení Evropské rady, pokud jde o její závazky vůči mládeži, se neodrážejí v příslušných finančních závazcích; podotýká, že značná část „balíčku opatření na podporu růstu“ vyhlášeného v roce 2012 představuje částečné přerozdělení prostředků ze strukturálních fondů, které již byly přislíbeny a vyčleněny;

6. lituje nejednoznačného postoje Rady, která na jedné straně prosazuje vyčlenění dalších zdrojů pro mládež, na druhé straně však zdržuje jednání ohledně prostředků na platby v rámci opravného rozpočtu na rok 2013, což ohrožuje přidělování stipendií v rámci programu Erasmus; vyzývá Komisi, aby zaujala konstruktivnější přístup a přestala v každém ročním rozpočtu zvyšovat rozdíl mezi prostředky na platby a prostředky na závazky;

7. považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný prostředek pro rozhodování o politikách zaměřených na mládež; znovu opakuje svou výzvu k užší spolupráci orgánů EU v oblasti otázek týkajících se mládeže; vyzývá k širšímu zapojení Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany členských států;

8. vyjadřuje své zklamání nad tím, že ačkoli členské státy byly v prvním cyklu strategie EU pro mládež vyzvány k přijetí konkrétních opatření, bylo dosaženo jen velmi omezeného pokroku; konstatuje, že v několika případech se situace zhoršila a v mnoha členských státech nebyla vytvořena žádná konkrétní strategie pro mládež;

9. bere na vědomí dopad prvního cyklu strategie pro mládež (2010–2012); zdůrazňuje, že rámec pro meziodvětvové zapojení Komise, členských států a příslušných zúčastněných stran považuje za dobré východisko, které je však v budoucnu třeba posílit zlepšením přístupu k zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravě, čímž by se bojovalo proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zároveň by byl využit meziodvětvový přístup k šíření osvědčených postupů napříč příslušnými odvětvími;

10. zdůrazňuje význam strukturovaného dialogu; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto koncepci rozvíjely a zajistily přijetí smysluplných a komplexních opatření v návaznosti na doporučení mladých lidí vypracovaná s jejich ministerskými a institucionálními protějšky; dále navrhuje, aby přímo oslovily organizace mládeže a neorganizované jednotlivce na místní a regionální úrovni a zajistily tak, aby byli mladí lidé vyslyšeni a aby uplatňovaná politická opatření vedla k jejich pozitivnímu rozvoji a k posílení jejich postavení;

11. domnívá se, že rozvoj jasných a uživatelsky vstřícných ukazatelů ohledně situace mladých lidí a politiky zaměřené na mládež je možné dále zlepšit, zejména pokud jde o samostatnost a zapojení mladých lidí, s cílem lépe vyhodnotit dopad opatření přijatých v rámci strategie EU pro mládež;

12. vyzývá členské státy, aby vydaly zprávy založené na informacích a důkazech týkající se sociální situace a životních podmínek mladých lidí a aby vypracovaly národní akční plány a důsledně je prováděly;

13. zdůrazňuje, že je třeba od útlého dětství věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jimž hrozí velké riziko sociálního vyloučení, včetně osob, které nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, a znevýhodněných mladých lidí, poskytovat jim skutečné a hmatatelné pracovní příležitosti a podporovat jejich aktivní zapojení do společnosti;

14. uznává, že je zapotřebí meziodvětvový a vyvážený přístup k osmi oblastem činnosti v rámci strategie EU pro mládež; vyzývá k tomu, aby byly v době krize vytyčeny politické priority zaměřené na mládež, které budou ovlivňovat a vytvářet samotní mladí lidé na základě svých postojů a cílů;

Výzvy pro příští cyklus:

Vzdělávání, odborná příprava, inovace a financování

15. vítá nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport; zdůrazňuje, že pro stabilní financování tohoto programu a pro oblast mládeže je zapotřebí vytvořit samostatnou kapitolu a samostatný rozpočtový příděl;

16. zdůrazňuje, že členské státy a podniky by měly více investovat do správných dovedností a diverzifikovat nabídku odborného vzdělávání pro profese, po nichž je poptávka, zejména v technologických odvětvích, a to vytvořením pružnějších osnov a začleněním podnikatelských a průřezových dovedností s cílem lépe se přizpůsobit budoucímu vývoji na trhu práce; vyzdvihuje význam posílení mobility mládeže, zejména učením se cizích jazyků od raného věku; vyzývá členské státy, aby vytvořily duální systémy vzdělávání a odborné přípravy jakožto účinný prostředek k propojení požadavků v oblasti vzdělávání s požadavky trhu práce a ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí;

17. vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

18. zdůrazňuje přínos znalostního trojúhelníku a naléhavě vyzývá členské státy, aby podnikaly více iniciativ a posílily interakci mezi třemi stranami trojúhelníku, aby se interakcí mezi výzkumem, vzděláváním a inovacemi přispělo k vytváření pracovních míst a k posílení růstu;

19. uznává, že nový program Horizont 2020 je vhodným rámcem pro podporu výzkumu, inovací a excelence ve vědě; upozorňuje však, že škrty ve výdajích na vzdělávání v některých členských státech ohrožují jeho cíle; vyzývá členské státy, aby stanovily hlavní priority programu a plně jej využívaly;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily a navrhly způsoby, jak zvýšit inovaci ve vnitrostátních osnovách na úrovni škol;

21. naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily a odstranily současné přeshraniční překážky, pokud jde o odbornou přípravu, orientační a učňovskou přípravu a stáže, aby se tato forma vzdělávání oceňovala rovným způsobem, zvýšilo se její propojení s dalšími formami vzdělávání s perspektivou celoživotního vzdělávání, a lépe se tak sladila nabídka a poptávka po možnostech odborné přípravy pro mladé lidi přímo na pracovišti, a zvýšila se tak mobilita a zaměstnatelnost, zejména v příhraničních regionech;

22. zdůrazňuje, že je nutné zabývat se otázkou zeměpisného nesouladu mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou po nich jak v členských státech, tak i mezi nimi, zejména na základě změny Evropského portálu pracovní mobility EURES, s cílem zlepšit možnosti zaměstnávání mládeže;

23. zdůrazňuje význam strategického investování prostředků ze strukturálních fondů EU do regionálního rozvoje, zvyšování konkurenceschopnosti a do vytváření kvalitní učňovské přípravy, kvalitních stáží a trvalých pracovních míst, což by mladým lidem poskytlo co nejširší možnosti zaměstnání, kdy by byla dodržována práva zaměstnanců ve všech členských státech, aby bylo možné výrazně zlepšit jejich složitou situaci a snížit riziko chudoby; zdůrazňuje dále význam diverzifikace hospodářství v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, příp. nutnost klást důraz na venkovské a znevýhodněné oblasti;

24. domnívá se, že k tomu, aby mohl být řešen problém nezaměstnanosti mladých lidí, je při navrhování a provádění správné kombinace politik zásadní zapojit místní a regionální orgány;

25. domnívá se, že stávající vysoké míře nezaměstnanosti v některých členských státech bylo možné zabránit prostřednictvím intenzivních celostátních a regionálních strategií zaměřených na vybízení podniků k přijímání mladých pracovníků;

26. konstatuje, že města a regiony hrají vedle strategií EU zaměřených na zvýšení zaměstnanosti důležitou úlohu při posuzování místního trhu práce, odhadování jeho potřeb a přizpůsobování programů pro mládež tomuto trhu, a klade důraz na význam mladých lidí pro jejich společenství, včetně ostrovních a nejvzdálenějších regionů; vyzývá místní a regionální orgány, aby podporovaly aktivní občanství a zajistily účast zástupců mládeže nebo mládežnických organizací v různých iniciativách navržených Evropskou unií;

27. zdůrazňuje kladnou úlohu, již hrají otevřené vzdělávání a otevřené univerzity ve vzdělávacím procesu a ve vybavování studentů, včetně mladých lidí, novými dovednostmi, které jsou v boji proti nezaměstnanosti zásadní; zdůrazňuje, že celoživotní vzdělávání je dynamickým prostředkem k získávání vědomostí, který bude reagovat na současné potřeby a zájmy účastníků;

28. zdůrazňuje, že je důležité získávat průřezové dovednosti, např. dovednosti v oblasti IKT, řídící schopnosti, kritické myšlení a jazykové dovednosti, a to i prostřednictvím studia v zahraničí, mají-li být zlepšeny vyhlídky mladých lidí na trhu práce a jejich přizpůsobení budoucímu vývoji na trhu práce;

29. zdůrazňuje význam informálního a neformálního vzdělávání pro rozvoj hodnot, schopností a dovedností mladých lidí a také pro osvojení občanského cítění a demokratické účasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systém, který by uznával dovednosti získané v průběhu neformálního a informálního vzdělávání, dobrovolnické činnosti, stáží a sociální práce, a aby tyto činnosti podpořily v rámci nových programů pro vzdělávání, mládež a občanství;

30. domnívá se, že stále existuje prostor pro rozvoj meziodvětvové spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy jako prostředku k usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy;

31. vítá současné odhodlání členských států a Rady zahájit nové iniciativy s konkrétními finančními opatřeními; vyzývá Radu, aby podněcovala podobné politiky ve všech členských státech pod záštitou iniciativy „New Deal“ pro mladé lidi;

32. zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat ženy a umožňovat jim, aby se věnovaly profesním drahám, které jsou obecně považovány za typicky „mužské“, zejména v odvětví informačních technologií;

33. je přesvědčen, že včasný zásah a proaktivní politika na pracovním trhu znamenají posun od zabývání se příznaky strádání více generací k rozpoznávání a řešení rizik v raných fázích života, který má zabránit nezaměstnanosti a usnadnit opětovné začlenění mladých lidí do pracovního procesu; upozorňuje zejména na nejvíce marginalizované osoby, kterým hrozí nejvyšší riziko nezaměstnanosti;

34. poukazuje na problémy nerovností na úrovni škol, záškoláctví a potřebu snížení míry předčasného ukončování školní docházky v celé EU; zdůrazňuje význam navýšení financování s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělání, jakož i omezit předčasné ukončování školní docházky; upozorňuje na potřebu zlepšit provázanost a spolupráci mezi subjekty v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží; požaduje, aby vzdělávací procesy na úrovni EU i členských států byly flexibilní;

35. považuje přechod z procesu vzdělávání na trh práce za obzvláště významný okamžik pro mladé lidi, jelikož začátek jejich profesní dráhy má významný dopad na jejich budoucí vývoj; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu, kterou může hrát u znevýhodněných dětí rozvoj v raném dětství, pokud jde o vystoupení ze začarovaného kruhu mezigeneračního předávání vzorce nízkého lidského rozvoje; vyzývá členské státy, aby posílily poskytování poradenských a konzultačních služeb v rané fázi, a zvýšily tak schopnost mladých lidí činit dostatečně informovaná rozhodnutí o svém budoucím povolání, čímž pro ně bude snazší získat nezbytné dovednosti a nalézt práci, která odpovídá potřebám pracovního trhu; zdůrazňuje potenciál k vytváření pracovních míst v odvětvích, jako je ekologické hospodářství, zdravotnictví, sociální služby a IKT;

36. zdůrazňuje význam zlepšování politik zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání zajištěním kvalitního učňovského vzdělávání a stáží;

37. vyzývá členské státy, aby se zaměřily na mladé lidi, kteří nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy ani nejsou zaměstnaní, s cílem poskytnout jim kvalitní výuku a odbornou přípravu umožňující získat dovednosti a zkušenosti nezbytné k pracovnímu začlenění a usnadnit návrat některým z nich do vzdělávacího systému;

38. žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost mladým lidem ve výkonu trestu odnětí svobody s cílem usnadnit jejich znovuzačlenění do společnosti;

39. žádá Komisi, aby posílila stávající stěžejní iniciativu „Mládež v pohybu“ pomocí nových sloganů jako „Žádný mladý člověk nezůstane bez vzdělání“ a „Žádný mladý člověk nebude vyřazen z trhu práce“;

40. připomíná riziko, že některé členské státy mohou přijít o své talentované mladé lidi, což může vést k odlivu mozků; zdůrazňuje, že takový odliv mozků může členským státům zkomplikovat dosažení hospodářské obnovy a životaschopného růstu; vyzývá Komisi a Radu, aby to při navrhování a uplatňování politik v budoucnu plně zohlednily;

41. zdůrazňuje, že tvůrčí odvětví mohou mladým lidem nabídnout další a nové možnosti rozvoje jejich talentu a dovedností; připomíná Komisi a členským státům, že nové technologie podporují tvořivost mladých lidí;

42. zdůrazňuje, že kultura v Evropě představuje značný podíl HDP, a vyzývá členské státy, aby dále prosazovaly iniciativy podporující udržitelná pracovní místa pro mladé lidi v tomto odvětví;

Zaměstnanost mládeže a podnikání

43. v kontextu probíhajících opatření ke snížení dluhu, narůstající nezaměstnanosti mládeže a rozdílné úrovně dosaženého vzdělání a odborné průpravy zdůrazňuje význam socio-ekonomické a územní soudržnosti Evropské unie, jak je stanoveno v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, při dosahování cílů strategie EU pro mládež, konkrétně při vytváření nových a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi, které by podporovaly sociální začleňování, rovnost mezi muži a ženami a solidaritu všech mladých lidí, snižovaly riziko chudoby a zvyšovaly podíl zaměstnaného obyvatelstva;

44. naléhavě vyzývá členské státy, aby plně využily strukturální fondy EU na období 2007–2013, zejména Evropský sociální fond (ESF); žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku dosaženém členskými státy;

45. žádá Komisi a členské státy, aby uvolnily všechny dostupné finanční prostředky, zvláště pak v rámci strukturálních fondů, na program, který by podpořil investování do odborné přípravy a vytváření pracovních míst za účelem boje s nepřijatelně vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, zejména tím, že by podporou jejich podnikatelského ducha vybídl mladé lidi k rozvoji podnikání; vítá iniciativu zaměstnanosti mládeže a naléhavě vyzývá příslušné členské státy a regiony, aby plně využívaly prostředky z ESF a zvláštní příspěvky;

46. vítá novou iniciativu EU týkající se systému záruk pro mladé lidi, do níž by měli být zahrnuti mladí lidé do věku 30 let a která by je měla vybavit dovednostmi vyžadovanými na trhu práce tím, že jim zajistí kvalitní, smysluplné a relevantní příležitosti; vyzývá členské státy, aby se zavázaly, že budou tento systém provádět efektivně a včas, a aby plně využívaly možností, které nabízí nový fond na podporu zaměstnanosti mladých lidí v budoucím víceletém finančním rámci; upozorňuje, že je nezbytné, aby ESF a ostatní stávající i budoucí strukturální fondy EU vyčlenily na tuto iniciativu dostatečné finanční prostředky; domnívá se, že rozpočet navržený Radou na sedmileté období je nedostatečný;

47. zdůrazňuje nicméně skutečnost, že systém záruk pro mladé nemůže nahrazovat strukturální úsilí a reformy, jež jsou nezbytné k tomu, aby vzdělávací systémy a pracovní trhy v některých členských státech byly připraveny na výzvy budoucnosti;

48. žádá Komisi, aby zajistila pobídky a technickou podporu, které by mladým lidem umožnily zakládat své vlastní podniky pod heslem „Když se ti nedaří najít pracovní místo, tak si ho vytvoř!“;

49. navrhuje podporovat podnikatelského ducha mladých lidí tím, že jim usnadní přístup k nástrojům mikroúvěrů a mikrofinancování;

50. domnívá se, že fiskální konsolidace by neměla být prováděna způsobem, který má dopad na pracovní místa pro mladé lidi; žádá členské státy, aby zajistily více pobídek na podporu kvalitního zaměstnání pro mladé lidi, jako jsou daňové úlevy a sociální příspěvky, a aby přijaly příslušné právní předpisy pro trh práce;

51. je si vědom toho, že sociální podniky mohou hrát při podpoře kvalitních pracovních míst a v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení důležitou úlohu například tím, že budou investovat do vzdělávání a odborné přípravy mladých Evropanů;

52. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily záchrannou síť pro neúspěšné začínající podniky; vyzývá je, aby odstranily byrokratickou zátěž;

Nové technologie a sociální média

53. žádá Komisi, aby zahájila průzkum za účelem sledování dopadu nových technologií a sociálních médií na životy mladých lidí;

54. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly strategie podporující přístup mladých lidí k řešením IKT;

55. vyzývá Komisi, aby využila dynamiku sociálních médií ve vzdělávání, odborné přípravě a ke zvýšení účasti mladých lidí s cílem zvýšit jejich zaměstnatelnost a posílit podnikání, inovaci a kulturu;

56. zdůrazňuje potřebu chránit mladé lidi před všemi formami zneužívání, včetně on-line útoků a zneužití souvisejících s jejich osobními údaji a zdravím;

57. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit komunikaci a rozšířit iniciativy Komise v oblasti mládeže (např. evropského portálu pro mládež) prostřednictvím sociálních sítí a zvýšeného zapojení organizací mládeže a zástupců mladých lidí;

58. vítá sdělení Komise o „otevření systémů vzdělávání“, jehož cílem je zlepšit účinnost, dostupnost a spravedlnost systémů vzdělávání, odborného vzdělávání a učení intenzivnějším začleněním IKT a nových technologií do vzdělávání a odborného vzdělávání; vyzývá všechny členské státy, aby podporovaly iniciativy směřující k otevírání systémů vzdělávání, například otevřených on-line kurzů (Massive Open Online Courses, MOOC);

Účast mladých lidí a evropské občanství

59. vítá skutečnost, že rok 2013 byl vyhlášen Evropským rokem občanů; zdůrazňuje, že je třeba lépe zapojit mladé lidi tím, že budou vybízeni ke sdílení své představy o budoucnosti EU;

60. vyzývá Komisi, aby nadále podporovala Evropskou kartu mládeže a tuto podporu zvyšovala s cílem usnadnit mladým lidem přístup ke kultuře prostřednictvím EU;

61. zdůrazňuje zásadní význam sportu, tělesného pohybu a společenských aktivit při podpoře zapojení mladých lidí jakožto nástroje, který může mít značný vliv na místní společenství a pomáhat při řešení mnohých společenských problémů, jimž mládež čelí, jako například při překonávání sociálního vyloučení a získávání sebedůvěry a sebeúcty; zdůrazňuje dále, že přínosem pohybových aktivit po fyzické i psychické stránce je kromě toho připravenost mladých lidí pro zaměstnání;

62. zdůrazňuje, že je nutné, aby EU před evropskými volbami v roce 2014 poskytovala důvěryhodná sdělení zaměřená na mladé lidi, která budou podpořena aktuálními politikami;

63. vyzývá Komisi, aby vytvořila více iniciativ na posílení integrace EU; naléhavě žádá členské státy, aby začlenily předmět evropských studií do učebních osnov;

64. zdůrazňuje význam využívání informačních a komunikačních technologií, včetně sociálních sítí, s cílem dosáhnout hlubšího zapojení do společnosti;

65. poukazuje na potřebu vytvořit více kontaktních programů zaměřených na oslovování marginalizovaných skupin a poskytovat podporu oblasti mládeže s cílem rozvíjet související struktury a komunikační kanály, a oslovit tak více mladých lidí, zejména těch, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením;

66. zdůrazňuje význam programu „Mládež v akci“, který podporuje aktivní občanství mladých lidí, rozvíjí solidaritu a podporuje toleranci mezi mladými lidmi;

67. zdůrazňuje význam organizací mládeže, které jsou hlavním nástrojem zapojení mladých lidí, a úlohu dobrovolníků, kterou je třeba posilovat prostřednictvím podpůrných mechanismů, vhodných právních rámců a jasně formulovaných práv a povinností dobrovolníků, jak stanoví evropská charta práv dobrovolníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily politickou a finanční podporu práce s mladými lidmi, zejména organizacím mládeže zapojeným do projektů EU;

68. považuje možnost mladých lidí žít nezávislý život za hlavní prioritu, kterou by měla řešit strategie pro mládež v nadcházejícím období; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se při spolupráci v oblasti mládeže zaměřily na nezávislost mladých lidí a zapojení všech mladých lidí do společnosti;

Obecné zásady

69. zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, včetně diskriminace založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

70. zdůrazňuje, že boj proti nerovnosti žen a mužů a stereotypům by měl být nedílnou součástí účinné politiky zaměřené na mládež s cílem předcházet zejména násilí páchanému na ženách a potírat jej;

71. zdůrazňuje, že v rámci sociální vize EU je důležité uznat, že mladí lidé představují prioritní skupinu, kterou je třeba přímo zapojit, čímž se posílí jejich vliv, rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování;

72. zdůrazňuje, že je třeba zajistit individuální účinnou podporu mladým lidem se zdravotním postižením;

o o

73. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 21.
[2] Úř. věst. L 119, 28.5.2009, s. 2.
[3] Úř. věst. L 377, 7.12.2012, s. 77.
[4] Eurofond (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
[5] Eurofond (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě“. Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Sdělení Komise

Dne 27. dubna 2009 Komise poprvé zveřejnila sdělení vymezující novou strategii EU pro mládež, jejímž cílem je stanovit rámec pro spolupráci v otázkách týkajících se mládeže pro nadcházející desetiletí a poskytnout mladým lidem do života více a lepších příležitostí. Strategie je rozdělena do tří stejně dlouhých pracovních cyklů a osmi oblastí činnosti, konkrétně a) vzdělávání a odborná příprava, b) zaměstnanost a podnikání, c) zdraví a dobré životní podmínky, d) sociální začleňování, e) účast, f) dobrovolná činnost, g) tvořivost a kultura a h) mládež a svět. Na konci každého cyklu musí být zveřejněna zpráva o pokroku, aby bylo možné jej vyhodnotit a stanovit soubor priorit pro následující pracovní cyklus. Dne 10. září 2012 Komise zveřejnila první zprávu o provádění prvního cyklu strategie EU pro mládež.

První cyklus se zaměřil na posílení spolupráce mezi členskými státy ohledně otázek a politik týkajících se mládeže a toto posílení spolupráce upřednostnil. Hlavními tématy, na něž se strategie EU pro mládež zaměřila, byly zaměstnatelnost mládeže, podpora podnikání a podpora účasti mládeže. Několik členských států opravdu dosáhlo významného pokroku směrem k vytvoření vnitrostátního plánu strategie pro mládež, což bylo ústředním cílem prvního cyklu. Činnosti v rámci strategie EU pro mládež jsou rozděleny do osmi oblastí a pokrok dosažený členskými státy se v jednotlivých zemích liší. Pokud jde o zaměstnanost a podnikání, první strukturovaný dialog se zaměřuje na zaměstnanost mládeže, zejména na oblast konkrétních opatření pro boj proti její stupňující se nezaměstnanosti. Iniciativy EU, jako je například „záruka pro mladé lidi“, a předpokládaný nárůst finančních prostředků pro mládež prostřednictvím programu „Erasmus pro všechny“ v příštím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 navíc dále podporují politiky členských států.

Iniciativy a pokrok dosažený ve všech oblastech činností (vzdělávání, zaměstnanost atd.) jsou součástí příslušného sdělení Komise.

Nový cyklus strategie EU pro mládež (2013–2015)

V souladu s návrhem Komise se bude další cyklus (2013–2015) nadále soustředit na zaměstnanost mládeže a zaměří se zejména na ty, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, přičemž plně využije finančních prostředků EU. Komise uznává, že dopadu krize na mládež je třeba čelit účinněji, protože nezaměstnanost této skupiny vzrostla na nepřijatelnou míru, a to zejména na jihu Evropské unie, tj. v Řecku (59,1 % v lednu 2013), Španělsku (55,9 %), Itálii (38,4 %) a Portugalsku (38,3 %). Aby se členské státy s tímto problémem vyrovnaly, měly by plně využít dostupných finančních prostředků EU a možností, které pro cestu ven z krize nabízí iniciativa „Příležitosti po mladé“, a to ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání ani v profesní přípravě. Roční analýza růstu mimo to ukazuje jasné signály toho, že roste počet lidí, zejména dětí, jimž hrozí překročení hranice chudoby. To je další téma, kterým by se Evropa měla ve druhém cyklu zabývat. V tomto rámci by se strategie EU pro mládež měla přiblížit zranitelným mladým lidem tím, že se zaměří na celkovou účast mládeže na občanské společnosti a tím, že zmírní důsledky současné krize v oblasti sociálního vyloučení a také její dopady na zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí.

Poznámky zpravodaje

Na omezeném prostoru se tato zpráva snaží zdůraznit a navrhnout vhodná řešení nejsložitějších problémů, kterým dnes čelí mladá generace, a přispět k jejich nalezení. Hlavním cílem zůstává posílení politik, které provádějí členské státy, tak aby mohly dosáhnout nejlepších možných důsledků a splnit své cíle. Zpráva se navíc snaží objasnit otázky, které zatím současná strategie EU pro mládež nepostihuje. Nelze například opomíjet úlohu nových technologií a sociálních médií, neboť jejich vliv na všechny stránky života mladých lidí (od zaměstnanosti a zapojení se až po zábavu a vyjadřování) se v dnešní době obrovským způsobem zvyšuje.

Není pochyb o tom, že tři roky po zveřejnění zprávy „Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“ se socioekonomické ukazatele v Evropě významně změnily. Tehdejší situaci nelze srovnávat s tím, s čím se EU musí vyrovnávat dnes. Přetrvávající hospodářská krize, jež momentálně v Evropě panuje, způsobila, že mladí lidé mají dnes nebývale málo příležitostí. Jde o problém, který je třeba naléhavě řešit pomocí cílených opatření a vhodných finančních prostředků, jak také při nastiňování vhodných iniciativ Komise týkajících se zaměstnanosti mládeže poznamenal předseda Barroso v lednu 2012. Zpravodaj na tyto skutečnosti poukazuje a zároveň naléhavě vyzývá EU, aby okamžitě jednala, a zabránila tak budoucímu zhoršení situace. Provedením strategie EU pro mládež může Evropa poprvé v historii uplatnit nástroje, politiky a mechanismy, které mají potenciál reagovat jednotným způsobem na problémy, jimž mladá generace v současnosti čelí. To je opravdový krok vpřed, který však nelze považovat za dostatečný k nápravě následků krize, jež se v některých případech rozšířila rychleji, než byla EU schopna reagovat. Lisabonská smlouva v otázkách mládeže (zásada subsidiarity) vyhrazuje zvýšené pravomoci členským státům, rozhodnutí proto nelze učinit výhradně na evropské úrovni. Jak nicméně odhaluje první hodnotící zpráva Komise, existují osvědčené postupy, nástroje financování a zvláštní možnosti.

Nyní je nejdůležitější přizpůsobit tyto nástroje – počínaje novým víceletým finančním rámcem a novým programem EU pro vzdělání, odbornou přípravu, mládež a sport a konče novými iniciativami (evropská záruka pro mladé lidi) – tak, aby mládeži zajistily co nejlepší výsledky.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a navzdory výzvám EU k vyšším výdajům na vzdělávání, inovace a podnikání mladých lidí čelíme ve značném počtu členských států závažným škrtům v příslušných rozpočtech, což je skutečnost, která nejenže představuje závažnou překážku pro účinné provádění strategie EU pro mládež, ale také ohrožuje cíle strategie „Evropa 2020“. Členské státy kromě toho jen částečně využívají strukturální fondy EU na podporu vzdělávání, zaměstnanosti nebo odborné přípravy. V loňském roce zůstalo členskými státy nenahlášeno téměř 30 miliard EUR z Evropského sociálního fondu. Toto číslo je zklamáním. Uvážíme-li, že nový víceletý finanční rámec rozšiřuje další investice v těchto oblastech, je jasné, že členské státy by měly vytvořit účinnější nástroje a přijmout cílenější opatření.

Kromě toho jsou zapotřebí jasněji vymezené nástroje a ukazatele. Ačkoli pracovní skupiny pro mládež jsou nyní činné v osmi členských státech, nelze zatím pozorovat žádný významnější pokrok. Tato skutečnost zdůrazňuje, že je třeba zajistit lepší informace ohledně pravomocí a poslání pracovních skupin. V roce 2011 se hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce odhadovaly na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU. Tento aspekt představuje závažnou socioekonomickou zátěž. Vysoká míra nezaměstnanosti v některých členských státech zároveň nutí mladé lidi k odchodu do jiných zemí, čímž se zvyšuje riziko odlivu mozků a negativních dopadů na země původu těchto mladých lidí. Současně je pro tyto státy obtížnější stát se opět konkurenceschopnými a vrátit se k udržitelnému hospodářskému růstu založenému na vysoké kvalifikaci. Jak ukázaly nedávné studie Komise, tato situace je ještě výraznější na regionální úrovni.

Dalším problémem, na který se zpravodaj zaměřuje, je nesoulad mezi požadavky a kvalifikací. Ačkoli některé pozitivní iniciativy mají svůj význam, například „Přehled dovedností EU“, rozhodně nejsou dostačující. Podle dostupných údajů zůstávají v Evropě i přes vysokou nezaměstnanost mládeže kvůli nesouladu mezi požadavky a kvalifikací neobsazeny 2 miliony pracovních míst. To nevyhnutelně vede k vážným obavám ohledně schopnosti vnitrostátních vzdělávacích systémů přizpůsobovat se současným požadavkům trhu práce. Počet mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání ani v profesní přípravě (NEET), ve skutečnosti dramaticky roste po celé EU (více než 22 %) a v některých případech jej umocňuje sociální vyloučení, bezdomovectví a chudoba. Tyto skutečnosti podporují obavy, že čelíme nebezpečí vzniku „ztracené generace“.

Mezitím vyvstaly nové problémy. Extremismus a radikalismus povzbuzené dopadem krize našly úrodnou půdu k růstu. Jde o vývoj, který mládež hluboce zasahuje, dokonce i v zemích (jak ukazuje průzkum Eurobarometru), na něž měla krize méně závažný dopad. Zpravodaj je přesvědčen, že nový cyklus strategie EU pro mládež by se měl na tento aspekt více soustředit, a to tak, že navrhne konkrétní opatření a politiky obsažené v této zprávě. Tyto návrhy je třeba rovněž kombinovat s podporou účasti mládeže na evropské debatě a diskusích. Meziodvětvový přístup doposud vedl k úspěšným výsledkům, ačkoli podle názoru zpravodaje je třeba zapojit větší počet mladých lidí (tj. jednotlivců a neorganizované mládeže).

Zpravodaj je přesvědčen, že strategie EU pro mládež by měla vzít v potaz rovněž nové technologie a roli sociálních médií v životě mladých lidí. Zaměstnatelnost, podnikání, odborná příprava a vzdělávání mládeže skutečně vyžadují prostředí zaměřené na rozvinuté a moderní dovednosti. Je poměrně velkým zklamáním, že stále existuje velký počet mladých lidí, kteří mají velmi malé nebo vůbec žádné počítačové znalosti, a rovněž že se širokopásmové připojení doposud nedostalo ke všem evropským občanům. Podle Komise 20 % studentů středních škol nikdy nebo téměř nikdy nevyužívá počítač během vyučování a pouze 50 % šestnáctiletých studentů navštěvuje školu s moderním digitálním vybavením. Současně 80 % mladých Evropanů ve věku 16–24 let používá internetové sociální sítě, které v Evropě podporují téměř 230 000 pracovních míst.

Kromě těchto problémů stále přetrvává dlouholetá výzva, aby EU šířila jasné a optimistické poselství, že Evropa je odhodlána překonat výše zmíněné hrozby, a vytvořila záblesky naděje. Zpravodaj se domnívá, že toho je možné lépe dosáhnout stanovením prioritních oblastí činnosti pro příští cyklus, tak aby žádná z osmi oblastí nebyla odsunuta stranou. V rámci této zprávy se snaží objasnit, ve kterých oblastech je třeba podniknout další kroky. Za tímto účelem stanovuje prioritní činnosti a navrhuje nové nástroje a politiky, které by mládeži pomohly z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska. Trvá rovněž na tom, že Evropský parlament jakožto jediný demokraticky zvolený orgán EU odpovědný evropským občanům by měl mít větší váhu při formulaci, provádění, sledování a hodnocení strategie EU pro mládež.

Je opravdu nanejvýš důležité, aby během tohoto krizového období EU nadále inspirovala mladé lidi. Tím, že jim poskytne více příležitostí v oblasti vzdělávání a ve všech typech odborné přípravy, tím, že bude investovat do mladých lidí a bude podporovat inovativní a podnikavé myšlení, tím, že bude odvážně financovat programy pro mládež a bude přesvědčena, že každé euro vynaložené na mladou generaci se mnohonásobně odrazí na růstu Evropy a také na její budoucí sociální soudržnosti. EU disponuje příslušnými nástroji a politikami potřebnými k uskutečnění těchto myšlenek. Bez odhodlání členských států však nelze dosáhnout ničeho. Prostřednictvím strategie EU pro mládež vysíláme jasná poselství, stanovujeme priority a vytváříme pokyny. Je nicméně na členských státech (zejména na těch, které se potýkají s nejzávažnějšími problémy), aby tyto pokyny s naléhavostí účinně a plně uplatnily. Je třeba, abychom jednali rychleji, abychom napravili nebo ukončili neúčinné iniciativy a nadále se věnovali dlouholeté výzvě EU. Navzdory pesimistickým odhadům a předpovědím zániku musíme zůstat optimisty a věřit, že dosáhneme svých cílů.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (31. 5. 2013)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění strategie EU pro mládež v období 2010–2012
2013/2073(INI))

Navrhovatel: Ole Christensen

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že krize vedla k nárůstu nejistých forem zaměstnání pro mladé lidi, kdy jsou stávající pracovní místa až příliš často nahrazována smlouvami uzavíranými na krátkou dobu, smlouvami na částečný úvazek a neplacenými programy pracovních stáží;

B. vzhledem k tomu, že v únoru 2013 dosahovala celková míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 23,5 % a v roce 2011 se 7,5 milionu mladých lidí ve věku 15 až 24 let a 6,5 milionu osob ve věku 25 až 29 let neúčastnilo vzdělávání či odborné přípravy ani nemělo zaměstnání;

C. vzhledem k tomu, že hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce v roce 2011 byly odhadovány na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU[1];

1. bere na vědomí dopad prvního cyklu strategie pro mládež (2010–2012); zdůrazňuje, že rámec pro meziodvětvové zapojení Komise, členských států a příslušných zúčastněných stran považuje za dobré východisko, které by však mělo být v budoucnu posíleno zlepšením přístupu k zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravě, čímž by se bojovalo proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zároveň by byl využit meziodvětvový přístup k šíření osvědčených postupů napříč příslušnými odvětvími;

2. zdůrazňuje, že hledisko zaměstnanosti v rámci strategie pro mládež se vzhledem k probíhající krizi, znepokojivě vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí a odhadovaným nákladům na nečinnost v EU stává stále naléhavějším; domnívá se, že vzhledem k téměř dvěma milionům neobsazených pracovních míst v EU by příští cyklus (2013–2015) měl přispět ke splnění dvou všeobecných cílů strategie pro mládež (vytváření rovných příležitostí pro mladé lidi na trhu práce a podpora sociálního začleňování) tím, že se zaměří na nezaměstnanost, vzdělávání a odbornou přípravu mladých lidí; zdůrazňuje, že by se měl řádně zohlednit dopad krize na mladé lidi a jejich zapojení do společnosti; varuje před záměrem přivést mladé lidi do zaměstnání všemi možnými prostředky, jelikož to je spojeno s rizikem, že bude přehlížena kvalita takových pracovních míst pro mladé lidi a jejich práva při práci, zejména právo na důstojný příjem; zdůrazňuje proto, že strategie pro mládež by měla pomoci vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa, která mladým lidem umožní nezávislý život, aniž by museli čelit chudobě;

3. připomíná hlavní cíle strategie Evropa 2020, zejména to, že by mělo být zaměstnáno 75 % obyvatelstva ve věku 20 až 64 let, že podíl těch, kdo předčasně ukončí školní docházku, by měl být nižší než 10 % a počet lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení by měl být snížen alespoň o 20 milionů lidí; zdůrazňuje, že provádění příštího cyklu strategie pro mládež by mělo být těsně spjato s plněním hlavních cílů strategie Evropa 2020;

4. vyzývá členské státy, aby vydaly zprávy založené na informacích a důkazech týkající se sociální situace a životních podmínek mladých lidí a aby vypracovaly národní akční plány a důsledně je prováděly;

5. zdůrazňuje, že je třeba od útlého dětství věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jimž hrozí velké riziko sociálního vyloučení, včetně osob, které nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě (NEET), a znevýhodněných mladých lidí, poskytovat jim skutečné a hmatatelné pracovní příležitosti a podporovat jejich aktivní zapojení do společnosti;

6. zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že bez rozsáhlejší integrované činnosti nebude dosaženo cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v omezení předčasného ukončování školní docházky; vyzývá všechny odpovědné činitele k zajištění přechodu od vzdělávání a odborné přípravy k zaměstnání prostřednictvím dialogu mezi dotčenými jednotlivci, odvětvím vzdělávání, službami zaměstnanosti a sociálními službami a službami pro rodiny, prostřednictvím lepšího propojení mezi původní a další odbornou přípravou a zaměstnaností mladých lidí, aby se podpořila odpovídající odborná příprava reagující na potřeby trhu práce a programy pro opětovné začlenění nabízející druhou šanci, a také prostřednictvím zavedení systémů duálního vzdělávání;

7. považuje přechod z procesu vzdělávání na trh práce za obzvláště významný okamžik pro mladé lidi, jelikož začátek jejich pracovní kariéry má významný dopad na jejich budoucí vývoj; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu, kterou může hrát u znevýhodněných dětí rozvoj v raném dětství, pokud jde o vystoupení ze začarovaného kruhu mezigeneračního předávání vzorce nízkého lidského rozvoje; vyzývá členské státy, aby posílily poskytování poradenských a konzultačních služeb v rané fázi, a zvýšily tak schopnost mladých lidí činit dostatečně informovaná rozhodnutí o svém budoucím povolání, čímž pro ně bude snazší získat nezbytné dovednosti a nalézt práci, která odpovídá potřebám pracovního trhu; zdůrazňuje potenciál k vytváření pracovních míst v odvětvích, jako je ekologické hospodářství, zdravotnictví, sociální služby a IKT;

8. uznává význam stáží, zejména pokud jsou součástí odborné přípravy nebo univerzitního studia, jelikož pomáhají mladým lidem získat kvalifikace a zkušenosti; zdůrazňuje, že musí být dodržována ochranná opatření pro mladé lidi a že by Komise měla navrhnout definici kvalitních stáží, včetně kritérií týkajících se sociální ochrany, odpovídající odměny, pracovních podmínek (s ohledem na národní přístupy) a zdravotních a bezpečnostních norem bez ohledu na délku stáže;

9. vyzývá Komisi, aby navrhla rámec kvality pro oblast stáží a alianci pro učňovskou přípravu, jejichž cílem bude podpora vyšší kvality stáží v EU pro studenty a mladé lidi; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly programy záruky pro mladé lidi, které se týkají mládeže do 30 let, a ihned zahájily projekty s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mládeže, přičemž mohou čerpat z fondů EU ve výši 6 miliard EUR, které jsou k dispozici pro iniciativu zaměstnanosti mladých lidí, a přidat k nim dostatečné vlastní zdroje, aby se usnadnilo jejich provádění; vyzývá Komisi, aby při provádění záruk pro mladé lidi poskytla členským státům praktickou podporu, a připomíná význam sociální odpovědnosti podniků;

10. zdůrazňuje, že úspěch programu záruky pro mladé lidi do značné míry závisí na ostatních veřejných politikách, včetně politik v oblasti aktivního a inkluzívního pracovního trhu, zajišťujících nezbytnou infrastrukturu a kapacitu služeb zaměstnanosti, aby byly mladým lidem poskytovány individualizované služby na míru; zdůrazňuje, že úspěšnost záruky pro mladé lidi závisí také na úsilí zaměstnavatelů a zapojení sociálních partnerů a organizací mládeže;

11. zdůrazňuje, že by měla být posílena dobrovolná mobilita mladých lidí, a to i prostřednictvím portálu pracovních míst EURES, programu celoživotního učení a Mládež v akci, aby se zlepšilo vzdělávání, odborná příprava a vzájemné učení a lépe se sladila nabídka a poptávka na trhu práce;

12. zdůrazňuje, že financování z evropských prostředků může významně doplnit nezbytné investice z vnitrostátních rozpočtů, zejména v členských státech a regionech, které jsou nejvíce postiženy krizí a potýkají se s obzvláště vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže; vyzývá členské státy, aby při provádění strategie pro mládež využily potenciálu Evropského sociálního fondu (ESF), a připomíná zaměření ESF na sociální začlenění, boj proti chudobě a podporu udržitelných pracovních míst; domnívá se, že ESF by proto mělo být přiděleno alespoň 25 % finančních zdrojů vyčleněných na politiku soudržnosti; zdůrazňuje, že zdroje a iniciativy v oblasti financování zaměstnanosti mladých lidí by neměly být vnímány jako náklady, ale jako dlouhodobá a trvalá významná investice, jejímž cílem je co nejvíce zvětšit potenciál mladých lidí jak ve vztahu k trhu práce, tak ve vztahu ke společnosti jako celku; zdůrazňuje, že pro takovéto investice hovoří silné sociální, demokratické a ekonomické argumenty, a poukazuje na vysokou návratnost investic do odborné přípravy a dovedností;

13. zdůrazňuje, že úspěšné provádění strategie pro mládež vyžaduje trvalé, konzistentní a koordinované zapojení všech příslušných subjektů, zejména sociálních partnerů, organizací mládeže a zástupců národních rad mládeže; vyzývá členské státy, aby prověřily uplatnitelnost osvědčených postupů z jiných členských států v případě vlastního trhu práce; domnívá se, že cenným nástrojem k zapojení mladých lidí do rozhodování a ke zvýšení jejich identifikace se strategií pro mládež je strukturovaný dialog; vyzývá členské státy, aby během příštího cyklu strategie pro mládež toto fórum využívaly.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	30.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Edit Bauer, Heinz K. Becker, Jean-Luc Bennahmias, Phil Bennion, Pervenche Berès, Vilija Blinkevičiūtė, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Minodora Cliveti, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Sari Essayah, Richard Falbr, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Csaba Őry, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Nicole Sinclaire, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Malika Benarab-Attou, Iliana Malinova Iotova, Svetoslav Hristov Malinov, Ria Oomen-Ruijten, Antigoni Papadopoulou

[1] Eurofond (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (3. 6. 2013)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění strategie EU pro mládež (2010–2012)
(2013/2073(INI))

Navrhovatelka: Martina Anderson

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. v kontextu probíhajících opatření ke snížení dluhu, narůstající nezaměstnanosti mládeže a rozdílné úrovně dosaženého vzdělání a odborné průpravy zdůrazňuje význam socio-ekonomické a územní soudržnosti Evropské unie, jak je uvedeno v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, při dosahování cílů strategie EU pro mládež, konkrétně při vytváření nových a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi, které by podporovaly sociální začleňování, rovnost mezi muži a ženami a solidaritu všech mladých lidí, snižovaly riziko chudoby a zvyšovaly podíl zaměstnaného obyvatelstva;

2. domnívá se, že první prioritou EU by měl být boj proti nezaměstnanosti mládeže v Evropě; je znepokojen alarmujícím množstvím mladých lidí, kteří nemají ani vzdělání, ani práci; domnívá se, že pokud se EU nepodaří tento problém uspokojivě vyřešit, nedostatek perspektivy v případě mládeže povede k pokopání důvěry v evropský projekt;

3. zdůrazňuje význam strategických investic prostředků ze strukturálních fondů EU do regionálního rozvoje, zvyšování konkurenceschopnosti a do vytváření kvalitní učňovské přípravy, kvalitních stáží a trvalých pracovních míst, což by mladým lidem poskytlo co nejširší možnosti zaměstnání, kdy by byla dodržována práva zaměstnanců ve všech členských státech, aby bylo možné výrazně zlepšit jejich složitou situaci a snížit riziko chudoby; zdůrazňuje dále význam diverzifikace hospodářství v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, příp. nutnost klást důraz na venkovské a znevýhodněné oblasti;

4. zdůrazňuje, že je nutné zabývat se otázkou zeměpisného nesouladu mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou po nich jak v členských státech, tak i mezi nimi, zejména na základě změny Evropského portálu pracovní mobility EURES, s cílem zlepšit možnosti zaměstnání v případě mládeže;

5. je přesvědčen, že včasný zásah a proaktivní politika týkající se pracovního trhu znamenají posun od zabývání se příznaky strádání více generací k rozpoznávání a řešení rizik v raných fázích života, který má zabránit nezaměstnanosti a usnadnit reintegraci mladých lidí do pracovního procesu; poukazuje zejména na nejvíce marginalizované osoby, kterým hrozí nejvyšší riziko nezaměstnanosti;

6. domnívá se, že nejúčinnější metodou pokroku je rozvíjení struktury, která by výslovně propojila dosažené výsledky s postupem uplatňování úmluvy OSN o právech dítěte, a zastává názor, že politika mládeže musí být ctižádostivá a měřitelná;

7. konstatuje, že města a regiony hrají vedle strategií EU zaměřených na zvýšení zaměstnanosti důležitou úlohu při posuzování místního trhu práce, odhadování jeho potřeb a přizpůsobování programů pro mládež tomuto trhu, a klade důraz na význam mladých lidí pro jejich společenství, včetně ostrovních a nejvzdálenějších regionů; vyzývá místní a regionální orgány, aby podporovaly aktivní občanství a zajistily účast zástupců mládeže nebo mládežnických organizací v různých iniciativách navržených Evropskou unií;

8. upozorňuje na to, že nejúčinnějšími nástroji při tvorbě nových pracovních míst a podpoře podnikatelského ducha mezi mládeží jsou programy EU a zejména strukturální fondy a Fond soudržnosti;

9. s politováním konstatuje, že smělá prohlášení Evropské rady, pokud jde o její závazky vůči mládeži, se neodrážejí v příslušných finančních závazcích; podotýká, že značná část „balíčku opatření na podporu růstu“ vyhlášeného v roce 2012 představuje především částečné přerozdělení prostředků ze strukturálních fondů, které již byly přislíbeny a vyčleněny;

10. naléhavě žádá členské státy, aby odstranily stávající překážky přeshraničních učňovských pobytů a stáží, tak aby bylo možno lépe přizpůsobit nabídku a poptávku v oblasti vzdělávacích možností mládeže při práci, což by vedlo k jejich větší mobilitě a možnosti zaměstnání, zejména v příhraničních regionech;

11. lituje nejednoznačného postoje Rady, která na jedné straně prosazuje vyčlenění dalších zdrojů pro mládež, na druhé straně však zdržuje jednání týkající se jejich výplaty v rámci opravného rozpočtu na rok 2013, což ohrožuje přidělování stipendií v rámci programu Erasmus; vyzývá Komisi, aby přijala konstruktivnější přístup tím, že by přestala v každém ročním rozpočtu zvyšovat rozdíly mezi prostředky na platby a prostředky na závazky;

12. žádá Komisi a členské státy, aby uvolnily všechny dostupné finanční prostředky, zvláště pak v rámci strukturálních fondů, na program, který by podpořil investování do odborné přípravy a vytváření pracovních míst za účelem boje s nepřijatelně vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže, zejména tím, že by podporou jejich podnikatelského ducha vybídl mladé lidi k rozvoji podnikání; vítá iniciativu zaměstnanosti mládeže a naléhavě vyzývá příslušné členské státy a regiony, aby plně využívaly prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a zvláštní příspěvky;

13. domnívá se, že vyhnout se vysoké míře nezaměstnanosti v některých členských státech bylo možné na základě intenzivních celostátních a regionálních strategií zaměřených na stimulaci podniků k nabírání pracovníků mezi mládeží;

14. navrhuje, aby byl systém záruk pro mladé lidi dostatečně financován díky lepšímu využití Evropského sociálního fondu;

15. zdůrazňuje, že je zapotřebí více podporovat rozvoj podnikání mladých lidí prostřednictvím přístupu k fondům EU a poskytování poradenství ohledně podnikání;

16. domnívá se, že nové programy by měly být vytvořeny s cílem poskytnout mladým lidem kvalitní technické vzdělání a podporovat možnosti jejich specializace nebo práce v jiném členském státě;

17. je si vědom toho, že sociální podniky mohou hrát při podpoře kvalitních pracovních míst a v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení důležitou úlohu tím, že by investovaly do vzdělávání a odborné přípravy mladých Evropanů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	30.5.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Luís Paulo Alves, Jean-Jacob Bicep, John Bufton, Nikos Chrysogelos, Francesco De Angelis, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Petru Constantin Luhan, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Ana Miranda, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Martina Anderson, Vasilica Viorica Dăncilă, Karin Kadenbach, Lena Kolarska-Bobińska, Elisabeth Schroedter, Patrice Tirolien, Evžen Tošenovský, Manfred Weber, Iuliu Winkler
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Albert Deß, Takis Hadjigeorgiou, Katarína Neveďalová

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	18.6.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 0 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Zoltán Bagó, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Lorenzo Fontana, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Monika Panayotova, Gianni Pittella, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marco Scurria, Hannu Takkula, László Tőkés, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Milan Zver
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	François Alfonsi, Liam Aylward, Ivo Belet, Nadja Hirsch, Iosif Matula, Georgios Papanikolaou, Inês Cristina Zuber
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Vasilica Viorica Dăncilă

Právní upozornění - Ochrana soukromí