Postup : 2013/2051(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0257/2013

Předložené texty :

A7-0257/2013

Rozpravy :

PV 12/09/2013 - 8
CRE 12/09/2013 - 8

Hlasování :

PV 12/09/2013 - 13.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0369

ZPRÁVA     
PDF 179kWORD 158k
12. 7. 2013
PE 513.107v02-00 A7-0257/2013

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012

(2013/2051(INI))

Petiční výbor

Zpravodaj: Nikolaos Salavrakos

PR_INI_AnnOmbud

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012

(2013/2051(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012,

–   s ohledem na čl. 24 odst. 3, článek 228 a článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2008(1) o přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(2),

–   s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–   s ohledem na prováděcí opatření statutu veřejného ochránce práv ze dne 1. ledna 2009(3),

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–   s ohledem na čl. 205 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0257/2013),

A. vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012 byla oficiálně předložena předsedovi Parlamentu dne 21. května 2013 a že evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil svou zprávu Petičnímu výboru dne 28. května 2013 v Bruselu;

B.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva za rok 2012 je poslední zprávou pana Diamandourose ve funkci evropského veřejného ochránce práv, jelikož dne 14. března 2013 informoval předsedu Evropského parlamentu o svém záměru odejít do důchodu ke dni 1. října 2013; vzhledem k tomu, že pan Diamandouros byl poprvé zvolen evropským veřejným ochráncem práv v roce 2003 a následně opakovaně zvolen v letech 2005 a 2010;

C. vzhledem k tomu, že pan Diamandouros ve funkci evropského veřejného ochránce práv působí 10 let; vzhledem k tomu, že jeho nástupce je volen na období od 1. října 2013 do evropských voleb v roce 2014, po nichž musí být zahájen nový volební proces s novým složením Parlamentu;

D. vzhledem k tomu, že podle článku 24 SFEU „každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 228“;

E.  vzhledem k tomu, že na základě článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 298 SFEU „se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“ a že tentýž článek umožňuje, aby za tímto účelem byla v sekundárním právu formou nařízení zakotvena konkrétní ustanovení použitelná na celou správu EU;

G. vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

H. vzhledem k tomu, že EU vyhlásila rok 2013 „Evropským rokem občanů“ na oslavu 20. výročí evropského občanství;

I.   vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny základních práv stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

J.   vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 schválil pravidla řádného úředního postupu, která připravil veřejný ochránce práv;

K. vzhledem k tomu, že nesprávný úřední postup vzniká tehdy, když veřejný orgán nefunguje v souladu s pravidly či principy, které jsou pro něj závazné;

L.  vzhledem k tomu, že tato definice neomezuje nesprávný úřední postup pouze na případy, kdy nejsou dodržena právně závazná pravidla nebo zásady; vzhledem k tomu, že zásady řádné správy představují vyšší úroveň závazku než rámec zákona a nevyžadují pouze, aby orgány EU plnily své zákonné povinnosti, ale také aby vykonávaly svou službu svědomitě a aby zajistily, že postup vůči všem občanům bude spravedlivý, nestranný a důstojný a občané budou moci stejnou měrou plně využít svá práva;

M. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2012 zaznamenal 2 442 stížností (2 510 v roce 2011) a vyřídil 2 460 stížností (2 544 v roce 2011); vzhledem k tomu, že do jeho působnosti spadalo 740 stížností (30 %);

N. vzhledem k tomu, že většina stížností (56 %) je přijímána v elektronickém formátu pro registraci prostřednictvím interaktivní internetové stránky evropského veřejného ochránce práv, která je přístupná ve všech 23 úředních jazycích;

O. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv zahájil na základě stížností 450 šetření (382 v roce 2011); vzhledem k tomu, že se jedná o 18% nárůst oproti roku 2011; vzhledem k tomu, že zahájil 15 šetření z vlastního podnětu (14 v roce 2011) a předložil jednu zvláštní zprávu Parlamentu;

P.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv uzavřel 390 šetření (včetně 10 šetření z vlastního podnětu), z nichž 206 bylo z roku 2012, 113 z roku 2011 a 71 z dřívějších let; vzhledem k tomu, že 85,3 % (324) uzavřených šetření bylo od jednotlivých občanů a 14,7 % (56) od podniků, sdružení či jiných právních subjektů;

Q. vzhledem k tomu, že 1 467 obdržených stížností spadalo do kompetence některého z členů Evropské sítě veřejných ochránců práv; vzhledem k tomu, že tuto síť tvoří vnitrostátní a regionální veřejní ochránci práv a podobné subjekty v EU, EHP, Švýcarsku a kandidátských zemích; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Parlamentu je plnohodnotným členem sítě; vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv tomuto výboru předal 63 stížností;

R.  vzhledem k tomu, že se 52,7 % šetření zahájených v roce 2012 týkalo Evropské Komise, 5,2 % Evropského parlamentu, 3,0 % Evropské služby pro vnější činnost, 1,5 % Evropské investiční banky a 20,9 % jiných orgánů, agentur či institucí EU;

S.  vzhledem k tomu, že údajné nesprávné úřední postupy, které byly nejčastěji šetřeny v roce 2012, se týkaly zákonnosti (27,7 %), požadavků na informace (12,5 %), spravedlnosti (10,3 %), lhůt pro rozhodnutí (8 %) a žádostí o přístup k dokumentům (6,7 %);

T.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv nesprávný úřední postup nezjistil v 76 uzavřených případech (19 %) a v 56 případech jej zjistil (14 %);

U. vzhledem k tomu, že i když není zjištěn nesprávný úřední postup, neznamená to pro stěžovatele nutně negativní výsledek, jelikož se mu od dotčeného orgánu dostane úplného vysvětlení a od evropského veřejného ochránce práv také nezávislé analýzy případu a dostane se mu ujištění, že dotčená instituce jednala v souladu se zásadami řádné správy;

V. vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo v 80 případech dosaženo smírného řešení, případně záležitost urovnal dotčený orgán; vzhledem k tomu, že pokud veřejný ochránce práv nezjistí žádný nesprávný úřední postup nebo neexistuje důvod, proč v šetření pokračovat, může učinit další připomínku; vzhledem k tomu, že cílem další připomínky je poradit instituci, jak může zlepšit kvalitu služeb poskytovaných občanům;

W. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv uzavřel 47 případů, u nichž zjistil nesprávný úřední postup, kritickou připomínkou k dotčenému orgánu; vzhledem k tomu, že v devíti případech dotčený orgán přijal návrh doporučení;

X. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv učiní kritickou připomínku, pokud: i) daný orgán již nemá možnost nesprávný úřední postup odstranit, ii) nesprávný úřední postup nemá žádné obecné důsledky a iii) nepovažuje za nezbytné provést návazná opatření; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv učiní kritickou připomínku i v případě, že se domnívá, že návrh doporučení by byl neúčelný, a stejně postupuje v případech, kdy orgán návrh doporučení nepřijme a nepovažuje se za vhodné předložit zvláštní zprávu;

Y. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv vydává návrh doporučení v případě, kdy je dotčený orgán schopný nesprávný úřední postup odstranit nebo kdy je nesprávný úřední postup obzvlášť závažný a má obecné důsledky; vzhledem k tomu, že v roce 2012 veřejný ochránce práv vydal 17 návrhů doporučení;

Z.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 veřejný ochránce práv zaslal Evropskému parlamentu jednu zvláštní zprávu; vzhledem k tomu, že tato zvláštní zpráva se týkala toho, jak Komise naložila se stížností občanských iniciativ bojujících s, podle jejich názoru, negativními důsledky rozšiřování vídeňského letiště; vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Parlamentu je nejsilnějším nástrojem evropského veřejného ochránce práv a představuje poslední věcný krok, který může při řešení případu podniknout;

AA.     vzhledem k tomu, že v této zprávě Parlamentu týkající se zvláštní zprávy se dospělo k závěru, že obavy veřejného ochránce práv ohledně možného nesprávného úředního postupu jsou oprávněné;

AB.     vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv každoročně zveřejňuje studii o opatření orgánů EU podniknutých v návaznosti na jeho kritické a další připomínky; vzhledem k tomu, že studie z roku 2011 ukázala, že u 84 % kritických a dalších připomínek byla podniknuta uspokojivá návazná opatření;

AC.     vzhledem k tomu, že v roce 2012 se veřejný ochránce práv soustředil především na začleňování osob s různým stupněm zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv spolu s Petičním výborem Parlamentu, Evropskou komisí, Agenturou pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených pracuje na ochraně, propagaci a monitorování rámce EU pod Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že tato úmluva je první smlouvou o lidských právech, kterou kdy EU ratifikovala;

AD.     vzhledem k tomu, že Rada podpořila návrh rámce na úrovni EU – včetně veřejného ochránce práv a Petičního výboru – k monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

AE.     vzhledem k tomu, že Evropská nadace pro řízení kvality veřejnému ochránci práv oficiálně udělila cenu za excelenci („committed to excellence“);

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2012 předloženou evropským veřejným ochráncem práv; bere na vědomí, že pan Diamandouros ke dni 1. října 2013 odejde do důchodu;

2.  vyjadřuje panu Diamandourosovi vděčnost za jeho příkladnou práci ve funkci evropského veřejného ochránce práv, kterou v uplynulých deseti letech odváděl, a za výsledky, kterých dosáhl ve snaze o spravedlivější a transparentnější EU; doufá, že si užije důchod ve zdraví a přeje mu do budoucna vše nejlepší;

3.  oceňuje vynikající práci, kterou veřejný ochránce práv vykonal pro posílení a prohloubení dialogu s občany, občanskou společností, orgány a dalšími zúčastněnými stranami na všech úrovních;

4.  s přihlédnutím ke skutečnosti, že polovina občanů Evropy souhlasí s tím, že druhé nejdůležitější občanské právo je právo na řádnou správu, má za to, že nepřetržité úsilí veřejného ochránce práv o posílení a zlepšení otevřenosti, transparentnosti a odpovědnosti v rozhodovacích procesech a správních útvarech Evropské unie zásadním způsobem přispěla k vytvoření Unie, kde jsou rozhodnutí přijímána a prováděna „co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“, jak stanoví článek 1 Smlouvy o Evropské unii; vyzývá příštího evropského veřejného ochránce práv, aby pokračovala v kvalitní práci svého předchůdce na dosažení těchto důležitých cílů;

5.  s uznáním oceňuje neutuchající odhodlání, se kterým se veřejný ochránce práv obracel na občany, aby je upozornil na jejich práva zakotvená ve Smlouvách, a podporoval správní útvary orgánů a institucí EU, aby byly transparentnější a vykonávaly svou službu svědomitěji;

6.  má za to, že veřejný ochránce práv vždy vykonával své pravomoci aktivně a vyrovnaně a děkuje mu za vynikající pracovní vztahy a spolupráci s Parlamentem a zejména s jeho Petičním výborem;

7.  konstatuje, že 52 % evropských občanů se domnívá, že nejdůležitější funkcí veřejného ochránce práv je zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je používat, a že proto musí veřejný ochránce práv zlepšit svou komunikaci s evropskými občany a posílit spolupráci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv;

8.  vyzývá k přijetí nezbytných opatření k urychlení postupů šetření stížností, provádění vyšetřování a přijímání rozhodnutí;

9.  znovu opakuje skutečnost, že 42 % evropských občanů není spokojeno s mírou transparentnosti správy EU, a zdůrazňuje, že je potřebné, aby veřejný ochránce práv pokračoval ve svém úsilí pomoci evropským orgánům, aby byly otevřenější, efektivnější a přátelštější k občanům, a aby budoval mosty mezi orgány a občany;

10. konstatuje, že stížnosti týkající se transparentnosti byly pro veřejného ochránce práv vždy na prvním místě; poznamenává také, že od roku 2008, kdy bylo stížností na údajnou nedostatečnou transparentnost nejvíce, tj. 36 % v porovnání s 21,5 % v roce 2012, jejich počet klesá; má za to, že je to ukazuje na značné úsilí orgánů EU o větší transparentnost; vyzývá orgány, agentury a instituce EU, aby pomohly toto číslo dále snižovat tím, že budou spolupracovat s evropským ochráncem práv a budou provádět jeho doporučení; je však nadále znepokojen stále velkým počtem stížností týkajících se otevřenosti, veřejného přístupu a osobních údajů, neboť tyto problémy ohrožují interinstitucionální dialog, obraz EU v očích veřejnosti a postoj veřejnosti k EU;

11. zdůrazňuje, že transparentnost, otevřenost, přístup k informacím, dodržování práv občanů a vysoké etické standardy jsou základní předpoklady pro zachování důvěry mezi občany a orgány a že tato důvěra je zejména v současné složité ekonomické situaci mimořádně důležitá pro budoucnost evropské integrace;

12. vyzývá orgány EU, aby vzhledem ke stále větší míře digitalizace veřejné správy reagovaly na zvláštní potřeby starších lidí, z nichž mnoho se nevyzná v moderních informačních a komunikačních technologiích, a poskytly jim nějaké vyrovnání prostřednictvím uživatelsky vstřícných aplikací, praktických programů pomoci online a snadno přístupných možností nedigitálního kontaktu;

13. konstatuje, že v roce 2012 zaznamenal veřejný ochránce práv 2 442 stížností a že se jednalo o rekordní rok jak s ohledem na zahájená šetření (46, tj. nárůst o 18 % v porovnání s rokem 2011), tak s ohledem na uzavřená šetření (390, tj. nárůst o 23 %);

14. s uspokojením bere na vědomí „špičkové případy“, které představil veřejný ochránce práv a jež jsou vzorovými příklady správní praxe v různých orgánech EU v řadě oblastí;

15. má za to, že snížení celkového počtu stížností předložených veřejnému ochránci práv v roce 2012 svědčí o úspěšnosti interaktivního průvodce na jeho internetových stránkách, což je významný nástroj navržený tak, aby se snížil počet stížností podávaných veřejnému ochránci práv ze špatného důvodu a aby se zlepšily možnosti, jak stěžovatelům poradit, kam jinam se mají obrátit; konstatuje, že vývoj potvrzuje nárůst počtu lidí, kteří se na evropského veřejného ochránce práv obracejí opodstatněně; navrhuje, aby poslanci Evropského parlamentu, orgány, instituce a agentury EU a členové Evropské sítě veřejných ochránců práv umístili na své internetové stránky a sociální média přímé odkazy na tohoto interaktivního průvodce;

16. zdůrazňuje skutečnost, že počet stížností nespadajících do působnosti veřejného ochránce práv byl nejnižší za deset let (1 720); vyzývá veřejného ochránce práv, aby pokračoval ve svém úsilí o další snižování počtu těchto případů;

17. uznává významný přínos Evropské sítě veřejných ochránců práv a zdůrazňuje prospěšnost efektivní spolupráce pro evropské občany; poznamenává, že 60 % stížností zpracovaných veřejným ochráncem práv v roce 2012 spadalo do pravomoci některého z členů sítě; připomíná, že Petiční výbor je plnoprávným členem sítě; poznamenává, že veřejný ochránce práv v roce 2013 předal výboru 63 stížností; blahopřeje evropskému ochránci práv k úspěšné koordinaci sítě; má za to, že se jedná o zásadní funkci činností veřejného ochránce práv a že spolupráci se sítí by bylo třeba prohloubit, aby se zlepšilo uplatňování právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; doporučuje, aby se síť rozšířila o příslušné vnitrostátní orgány; domnívá se, že účast veřejného ochránce práv v evropských a mezinárodních sdruženích veřejných ochránců práv by měla být zachována a posílena;

18. konstatuje, že stejně jako v předchozích letech se většina šetření zahájená veřejným ochráncem práv týkala Komise (52,7 %); poznamenává, že počet šetření zahájených v roce 2012, která se týkala Evropského parlamentu, se oproti roku 2011 téměř zdvojnásobil; vyzývá svůj sekretariát k plné spolupráci s veřejným ochráncem práv a k zajištění souladu a jednotnosti s jeho doporučeními a připomínkami ke správním postupům;

19. zdůrazňuje skutečnost, že každé uzavřené šetření představuje krok správným směrem a dobrou příležitost pro zlepšení věcí, které veřejnost identifikovala jako záležitosti vyžadující nápravu, což je způsob, jak učinit koncept evropského občanství co nejvíce participativním s ohledem na evropský legislativní proces;

20. chválí veřejného ochránce práv za jeho iniciativu zveřejnit soubor zásad veřejné služby, jimiž by se mělo řídit chování úředníků EU; připomíná pět zásad veřejné služby: závazek vůči Evropské unii a jejím občanům, etický rozměr, objektivnost, úcta k ostatním a transparentnost; vyzývá orgány, agentury a instituce EU, aby tyto zásady začlenily do všech svých činností;

21. vítá skutečnost, že veřejný ochránce práv zveřejnil v červnu 2013 nové vydání Evropského kodexu řádné správní praxe, který zohlední zásady evropského správního práva obsažené v judikatuře evropských soudů;

22. je potěšen zapojením veřejného ochránce práv do řady různých konferencí zaměřených na lepší veřejnou správu, včetně té, kterou pořádal společně s výzkumnou sítí pro správní právo EU (ReNEUAL);

23. znovu připomíná výzvu Komisi ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013(4), aby přijala společná závazná pravidla a zásady o správním řízení v rámci správy EU a předložila za tímto účelem návrh nařízení na základě článku 298 SFEU; domnívá se, že dosavadní zkušenosti veřejného ochránce práv a zprávy, které o nich zveřejnil, poskytují vhodné vodítko pro vytvoření obsahu takového legislativního návrhu; domnívá, že by to byl nejlepší způsob, jak zajistit trvalou změnu ve správní kultuře orgánů EU;

24. s potěšením konstatuje, že orgány poskytly 98 pozitivních odpovědí na 120 připomínek a doporučení, jež veřejný ochránce práv vyslovil v souvislosti se svými šetřeními v roce 2012, což znamená, že v 82 % případů orgány EU plní návrhy veřejného ochránce práv; vyzývá všechny orgány, agentury a instituce EU, aby vyvinuly co největší snahu o zajištění souladu s připomínkami a doporučeními veřejného ochránce práv a aby mu byly nápomocny při rychlých reakcích na šetření, a to, mimo jiné, tím, že s ním budou spolupracovat na zkracování lhůt v procesu šetření;

25. připomíná, že v roce 2012 předložil veřejný ochránce práv Parlamentu jednu zvláštní zprávu, která se týkala neschopnosti Komise řešit střet zájmů při rozšiřování vídeňského letiště, chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí tohoto rozšíření a nedostupnosti kontrolních postupů pro ty, kdo si na stavební projekt a chybějící posouzení EIA stěžovali; uznává, že pro tyto otázky je taková zpráva velkou příležitostí; připomíná, že Petiční výbor v reakci na tuto zvláštní zprávu předložil návrhy orientované do budoucna, týkající se současného přezkumu směrnice o posuzování dopadů na životní prostředí a správního zákona EU;

26. má za to, že vědomí, že zejména po vypracování návrhu doporučení by mohla následovat zvláštní zpráva Parlamentu, často pomáhá daný orgán nebo instituci přimět k přehodnocení svého stanoviska;

27. podotýká, že předchozí a současný veřejný ochránce práv předložili za 17 a půl roku jen 18 zvláštních zpráv; má za to, že se jedná o důkaz přístupu založeného na spolupráci, jímž se ve většině případů orgány EU řídí; uznává význam těchto zvláštních zpráv a vybízí veřejného ochránce práv, aby případy, v nichž se jedná o důležité případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a agentur EU, dále sledoval;

28. zdůrazňuje, že iniciativa stanovit den 28. září Mezinárodním dnem práva na informace zlepšuje obraz veřejného ochránce práv v očích evropské veřejnosti a je příkladem správné praxe;

29. vítá, že se veřejný ochránce práv vedle Petičního výboru Parlamentu, Evropského fóra zdravotně postižených, Komise a Agentury pro základní práva podílí na rámci EU pro čl. 33 odst. 2, jehož cílem je ochrana, podpora a monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá veřejného ochránce práv, aby při své práci kladl zvláštní důraz na potřeby vysoce ohrožených sociálních skupin, včetně osob se zdravotním postižením;

30. vítá úsilí veřejného ochránce práv o zajištění provádění Listiny základních práv ze strany orgánů EU, a to prostřednictvím šetření z vlastního podnětu; předpokládá, že další podobná povinnost bude veřejnému ochránci práv svěřena po přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je požadováno v článku 6 Smlouvy o Evropské unii;

31. zdůrazňuje význam šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu, které mu umožní zabývat se problémy, na které by jinak nebyl upozorněn v důsledku toho, že občané nemají potřebné informace nebo zdroje, aby se na něho obrátily; považuje za důležité zvýšit viditelnost úřadu evropského veřejného ochránce práv;

32. vítá, že v Turecku byl v roce 2012 přijat zákon, jímž byl vytvořen úřad veřejného ochránce práv; uznává úlohu podpory a rad evropského veřejného ochránce práv v tomto vývoji; je potěšen skutečností, že všechny kandidátské země mají na vnitrostátní úrovni zavedený úřad veřejného ochránce práv; má za to, že podle zkušeností je veřejný ochránce práv vysoce užitečným orgánem pro zlepšení řádné správy, právního státu a ochrany lidských práv a že členské státy, které dosud úřad veřejného ochránce práv nemají, by tedy o jeho vytvoření měly aktivně uvažovat; vyzývá evropského veřejného ochránce práv, aby dál pomáhal budoucím kandidátským zemím v tomto procesu;

33. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1)

Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 172.

(2)

Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(3)

Přijat dne 8. července 2002 a změněn rozhodnutími veřejného ochránce práv ze dne 5. dubna 2004 a 3. prosince 2008.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0004.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 14. března 2013 uvědomil evropský veřejný ochránce práv pan Nikiforos Diamandouros předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze o svém záměru odejít k 1. říjnu 2013 do důchodu. Pan Diamandouros vysvětlil, že na konci března 2013 dovrší deset let v úřadu evropského veřejného ochránce práv a uvedl, že pro něj uzrál čas, aby ustoupil z veřejného života na úrovni Evropské unie a aby se z role aktivního účastníka veřejného života vrátil ke své někdejší roli jeho hodnotitele, akademika a aktivního soukromého občana.

Evropský parlament je veřejnému ochránci práv vděčný za úspěchy, kterých za deset let v úřadu dosáhl, a zejména za jeho práci na podpoře kultury služeb a řádné správy ve správních útvarech EU a za práci strážce transparentnosti.

Pan Diamandouros předsedovi Parlamentu dne 21. května 2013 oficiálně předložil svou poslední výroční zprávu a dne 28. května 2013 v Bruselu předložil zprávu Petičnímu výboru.

V roce 2012 zahájil veřejný ochránce práv 465 šetření (nárůst o 18 % v porovnání s rokem 2011). Uzavřel 390 šetření (nárůst o 23 % oproti roku 2011). Obecněji řečeno, v roce 2011 veřejný ochránce práv pomohl více než 22 000 osob tím, že řešil jejich stížnosti (2 422 případů), odpověděl na jejich žádost o informaci (1 211) nebo poskytl radu prostřednictvím interaktivního průvodce na svých internetových stránkách (19 281).

Počet stížností spadajících do působnosti veřejného ochránce práv činil 740 a počet stížností mimo jeho působnost 1 720, což je nejméně za deset let.

Ve více než 75 % případů veřejný ochránce práv stěžovateli pomohl tím, že zahájil šetření (18,3 %), předal případ příslušnému subjektu, nebo stěžovateli poradil, kam se má obrátit (57,1 %).

Celkem 67 % stížností obdržených v roce 2012 bylo podáno přes internet. Výrazný pokles žádostí o informace obdržených během posledních let svědčí o tom, že interaktivní průvodce veřejného ochránce práv, jenž je na jeho stránkách k dispozici od začátku ledna 2009, byl úspěšný; Tento formulář umožňuje zájemcům, aby obdrželi informace, aniž by museli podat žádost. V těchto případech bylo zájemcům nejčastěji doporučeno kontaktovat některého z členů evropské sítě veřejných ochránců práv.

V důsledku vyššího počtu případů v roce 2012 trvalo průměrně o trochu déle uzavřít šetření – jedenáct měsíců oproti deseti v roce 2011. Veřejný ochránce práv většinu šetření (69 %) uzavřel do jednoho roku, čímž dosáhl o trochu lepšího výsledku než v roce 2010 (66 %). Podařilo se mu to s personálem čítajícím 66 osob a s rozpočtem 9 516 500 EUR.

Většina šetření, která veřejný ochránce práv v roce 2012 zahájil, se jako každoročně týkala Evropské komise (53 %). Je to logické, protože Komise je hlavním orgánem EU, který činí rozhodnutí s přímým dopadem na občany. .

Celkem 24 šetření zahájených v roce 2012 (5 %) se týkalo Evropského parlamentu, 14 Evropské služby pro vnější činnost (3 %) a sedm Evropské investiční banky (1,5 %). Dalších 97 šetření (21 % z celkového počtu) se týkalo ostatních orgánů, institucí, úřadů a agentur EU.

V minulosti nejvíce stížností předkládali stěžovatelé z Německa, následováni Španělskem. Tento trend se změnil v roce 2011, kdy se Španělsko posunulo z druhé na první příčku. Tuto pozici si v roce 2012 udrželo. V poměru k počtu obyvatel přišlo nejvíce stížností z Lucemburska, Kypru, Malty, Belgie a Slovinska.

Stížnosti se nejčastěji týkaly: i) otevřenosti, přístupu veřejnosti a osobních údajů (22 % uzavřených šetření); ii) Komise jako strážce Smluv (22 %); iii) udělování veřejných zakázek a grantů (7 %); iv) plnění smluv (4 %); v) správy a služebního řádu úředníků (17 %); vi) výběrových řízení a postupů při výběru (21 %) a vii) institucionálních záležitostí, politických záležitostí a ostatních (12 %).

Z celkového počtu 390 šetření uzavřených v roce 2012 bylo deset šetření vedeno z vlastního podnětu veřejného ochránce práv. Nesprávný úřední postup byl zjištěn v 56 případech (zvýšení ze 47 v roce 2011). Pozitivního výsledku bylo dosaženo v devíti z těchto případů (oproti 13 v roce 2011) díky vydání návrhů doporučení, které byly přijaty. Veřejný ochránce práv v roce 2012 vyslovil v 47 případech kritickou připomínku, což je o dvanáct více než v roce 2011.

Počet případů vyřešených orgány nebo případů, u nichž došlo ke smírnému řešení, se mírně snížil, a to na 80 (oproti 84 v roce 2011). Ve 197 případech (oproti 128 v roce 2011) nepovažoval veřejný ochránce práv další šetření za opodstatněné. V 76 případech nezjistil žádný nesprávný úřední postup (oproti 64 v roce 2011).

V roce 2012 uzavřel veřejný ochránce práv 76 případů, u nichž neshledal nesprávný úřední postup. To, že v určitém případě nebyl shledán nesprávný úřední postup, neznamená pro stěžovatele nutně negativní výsledek, neboť může alespoň těžit z toho, že od dotčeného orgánu získá úplné vysvětlení jeho postupu v dané věci. Je pro něj také přínosné, že veřejný ochránce práv provede nezávislou analýzu případu. Toto zjištění zároveň slouží jako hmatatelný důkaz, že dotčený orgán jednal v souladu se zásadami řádné správy.

Pokud je při šetření předběžně zjištěn nesprávný úřední postup, pokouší se veřejný ochránce práv, kdykoliv je to možné, dosáhnout smírného řešení. V roce 2012 daný orgán v 80 případech záležitost urovnal nebo bylo dosaženo smírného řešení.

I v případě, že veřejný ochránce práv nezjistí nesprávný úřední postup, může vyslovit další připomínku. Ta by neměla být považována za kritiku dotčeného orgánu, jejím cílem je orgánu poradit, jak může konkrétní praxi zlepšit, a zlepšit tak službu poskytovanou občanům. Veřejný ochránce práv učinil v roce 2012 další připomínky v 30 případech.

Není-li smírné řešení možné nebo je snaha o takové řešení neúspěšná, veřejný ochránce práv případ buď uzavře s kritickou připomínkou dotčenému orgánu, nebo vydá návrh doporučení. Obvykle vysloví kritickou připomínku, pokud i) dotčený orgán již nemůže odstranit případ nesprávného úředního postupu, ii) nesprávný úřední postup podle všeho nemá žádné obecné důsledky a iii) se nezdá být nutné žádné následné opatření veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv vysloví kritickou připomínku také tehdy, domnívá-li se, že návrh doporučení by nesloužil žádnému užitečnému cíli, nebo tehdy, když daný orgán nepřijme návrh doporučení a nepovažuje-li veřejný ochránce práv za vhodné předkládat zvláštní zprávu Parlamentu.

Kritická připomínka také dotčený orgán informuje o tom, co udělal špatně, aby se tak mohl v budoucnosti vyhnout podobnému nesprávnému úřednímu postupu. Veřejný ochránce práv zveřejňuje každoročně studii o následných opatřeních provedených orgány v návaznosti na jeho kritické a další připomínky, aby tak orgánům pomohl poučit se z šetření, která prováděl.

V případě, že je dotčený orgán schopen nesprávný úřední postup odstranit, nebo v případě, že je nesprávný úřední postup obzvlášť závažný či má obecné důsledky, vydává obvykle veřejný ochránce práv návrh doporučení orgánu, jehož se záležitost týká nebo na nějž byla podána stížnost. V průběhu roku 2012 vydal veřejný ochránce práv 17 návrhů doporučení.

Pokud orgán na návrh doporučení uspokojivě nereaguje, může veřejný ochránce práv zaslat zvláštní zprávu Evropskému parlamentu, která může obsahovat doporučení. Zvláštní zpráva představuje poslední věcný krok veřejného ochránce práv při řešení případu, jelikož přijetí usnesení a výkon pravomocí Parlamentu jsou záležitostí politického rozhodnutí Parlamentu.

Veřejný ochránce práv předložil Parlamentu v roce 2012 jednu zvláštní zprávu. Týkala se způsobu, jakým Komise postupovala v případě stížnosti, kterou jí v roce 2006 předložilo 27 občanských iniciativ, jež bojují proti tomu, co považují za negativní důsledky rozšíření vídeňského letiště. Zpráva byla schválena dne 12. března 2013.

V roce 2012 se veřejný ochránce práv podílel na projektu Evropské nadace pro řízení kvality v roce 2012 a byla mu oficiálně udělena cena excelence („committed to excelence“).

Klíčovou prioritou veřejného ochránce práv pro jeho funkční období v letech 2009–2014 je vést dialog se zúčastněnými stranami. Dne 24. dubna 2012 zorganizoval veřejný ochránce práv interaktivní seminář nazvaný „Evropa v krizi: jak získat důvěru občanů”, na němž se podíleli i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, dánská premiérka a předsedkyně Rady Evropské unie Helle Thorning-Schmidt a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Tento seminář se koná každoročně na jaře a zaměřuje se na občany, sdružení, nevládní organizace, podniky, organizace občanské společnosti, novináře, regionální a vnitrostátní zástupce, zástupce ostatních orgánů EU a další zainteresované osoby.

Další událostí v programu veřejného ochránce práv byl mezinárodní den práva na informace, který připadl na 28. září a u jehož příležitosti se ve spolupráci s mechanismem EIB pro vyřizování stížností konal seminář nazvaný „Mezinárodní den práva na informace – transparentnost a odpovědnost v mezinárodních rozvojových bankách“. Veřejný ochránce práv se také setkal se zástupci turecké vlády, aby s nimi projednal návrh zákona, jímž se v Turecku zavádí úřad veřejného ochránce práv, a poskytl jim své rady. Tento zákon byl přijat v roce 2012 a úřad veřejného ochránce práv v Turecku funguje od března roku 2013.

V roce 2012 veřejný ochránce práv a vedoucí pracovníci jeho úřadu představili práci tohoto úřadu během celkem více než 50 událostí a bilaterálních jednání s hlavními zúčastněnými stranami, jako jsou právníci, sdružení podnikatelů, think-tanky, nevládní organizace, zástupci regionálních a místních správních útvarů, lobbisté a zájmové skupiny, akademici, zástupci z oblasti vysoké politiky a státní úředníci. Konference, semináře a jednání se konaly v Bruselu a v členských státech.

Jednou ze zásadních otázek lidských práv, na níž se veřejný ochránce práv v roce 2012 zvlášť zaměřil, bylo začleňování osob se zdravotním postižením. Souviselo to s tím, že v EU dne 22. ledna 2011 vstoupila v platnost Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Jedná se o první smlouvu týkající se lidských práv, kterou kdy EU ratifikovala.

Tuto úmluvu musí provést všechny orgány, včetně veřejného ochránce práv. V této souvislosti zlepšuje veřejný ochránce práv přístupnost své internetové stránky a svých publikací a také nového kancelářského prostoru v Bruselu, čímž zvyšuje informovanost zaměstnanců svého úřadu, a účastní se příslušného interinstitucionálního výboru EU (přípravný výbor pro sociální záležitosti), který má za úkol prozkoumat možnost harmonizace provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ve veřejné správě EU.

Dne 29. října 2012 přijala Rada EU návrh Komise na rámec na úrovni EU, jehož úkolem je ochrana, podpora a monitorování provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Takzvaný „rámec pro čl. 33 odst. 2“ zahrnuje vedle veřejného ochránce práv i Petiční výbor Parlamentu, Agenturu pro základní práva, Komisi a Evropské fórum osob se zdravotním postižením.

V této souvislosti je úkolem veřejného ochránce práv vyšetřovat stížnosti, nahlašovat je a zajišťovat, aby orgány plnily svou povinnost respektovat práva stanovená v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Jednotlivci, kteří se domnívají, že některý orgán EU nejedná v souladu s Úmluvou, mají právo obrátit se na veřejného ochránce práv s žádostí o nápravu.

Za účelem podpory provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením informuje veřejný ochránce práv občany a úředníky EU o jejich právech či povinnostech a vyhledává a vyzdvihuje příklady řádné správní praxe.

Veřejný ochránce práv může prostřednictvím šetření z vlastního podnětu proaktivně sledovat činnosti veřejné správy EU. V průběhu roku 2012 měl také veřejný ochránce práv za to, že legislativní postup pro přezkum služebního řádu skýtá cennou příležitost jak zajistit, že si veřejná správa EU bude vědoma své odpovědnosti v souvislosti s právy lidí se zdravotním postižením. Veřejný ochránce práv se v této záležitosti písemně obrátil na předsedu Evropského parlamentu.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.7.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Victor Boştinaru, Philippe Boulland, Nikolaos Chountis, Carlos José Iturgaiz Angulo, Peter Jahr, Lena Kolarska-Bobińska, Miguel Angel Martínez Martínez, Erminia Mazzoni, Willy Meyer, Ana Miranda, Nikolaos Salavrakos, Jarosław Leszek Wałęsa, Rainer Wieland, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ryszard Czarnecki, Cristian Dan Preda, Axel Voss

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Esther Herranz García, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon, Antolín Sánchez Presedo

Právní upozornění - Ochrana soukromí