ZPRÁVA o omezeních rybolovu a teritoriálních vodách ve Středozemním a v Černém moři – způsoby řešení konfliktů
12. 9. 2013 - (2011/2086(INI))
Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Nikolaos Salavrakos
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o omezeních rybolovu a teritoriálních vodách ve Středozemním a v Černém moři – způsoby řešení konfliktů
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) ze dne 10. prosince 1982,
– s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995,
– s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přijatý na konferenci FAO v říjnu 1995,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním podepsanou v Bukurešti v dubnu 1992,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře podepsanou v Barceloně v únoru 1976 a pozměněnou v Barceloně v červnu 1995 a na její protokoly,
– s ohledem na strategický akční plán na ochranu a obnovu životního prostředí Černého moře přijatý v Sofii v dubnu 2009,
– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[1],
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (COM(2013)0133), který předložila Komise,
– s ohledem na [část VII Vnější politika] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.. [...]/2013 ze dne [...] o společné rybářské politice[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro černomořský region[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o současném a budoucím řízení rybolovu v Černém moři[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o vnějším rozměru společné rybářské politiky[5],
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy[6],
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. září 2009 nazvané „Cesta k integrované námořní politice za účelem lepší správy Středozemního moře“ (COM(2009)0466),
– s ohledem na evropskou politiku sousedství a související nástroje financování,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. září 2010 nazvané „Znalosti v námořní oblasti 2020: sběr údajů o moři a pozorování za účelem inteligentního a udržitelného rozvoje“ (COM(2010)0461),
– s ohledem na program ENSP týkající se přeshraniční spolupráce „Středomořská mořská pánev“ 2007–2013 schválený Komisí dne 14. srpna 2008,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst – Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0288/2013),
A. vzhledem k tomu, že do roku 2025 může rozvoj měst ve Středozemí dosáhnout úrovně 60 %, přičemž třetina obyvatel se bude soustřeďovat v pobřežních oblastech, a poptávka po vodě a rybolovných zdrojích se tudíž zdvojnásobí;
B. vzhledem k tomu, že Středozemním mořem proplouvá 30 % světové námořní dopravy;
C. vzhledem k tomu, že Středozemní i Černé moře mají z oceánografického, rybolovného, environmentálního a socioekonomického hlediska zvláštní rysy;
D. vzhledem k tomu, že správa mořských i pobřežních oblastí je složitá a podílí se na ní různé soukromé i veřejné orgány;
E. vzhledem k tomu, že Středozemní i Černé moře jsou mořské oblasti s velmi nízkou mírou výměny vody (80–90 let pro Středozemní moře a 140 let pro Černé moře), a proto jsou velmi citlivé na znečištění moří;
F. vzhledem k tomu, že asi 75 % populace ryb ve Středozemním moři se využívá nadměrně;
G. vzhledem k tomu, že právní režimy, které upravují přístup plavidel do rybolovných oblastí jednotlivých států, se liší podle země registrace plavidla;
1. vyjadřuje obavy z většího soupeření o omezenější rybolovné a mořské zdroje, což povede ke vzniku napětí v regionech a případným sporům mezi pobřežními státy o námořní oblasti; v této souvislosti vyzývá ke zvýšení úsilí na regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU o zlepšení regulace přístupu ke zdrojům;
2. vybízí všechny pobřežní státy, aby zvýšily své úsilí o postupné zastavení nadměrného rybolovu ve Středozemním a Černém moři, jelikož ubývání populací ryb zvýší možnost konfliktů v této oblasti;
3. je pevně přesvědčen, že nedílnou součást řádné správy oceánů představuje mírové urovnávání sporů týkajících se mořských oblastí a vymezení námořních hranic v souladu s právy a povinnostmi členských států i třetích zemí, jež vyplývají z právních předpisů EU a z mezinárodního práva, především Úmluvy OSN o mořském právu;
4. domnívá se, že správa mořského prostředí Středozemního a Černého moře vyžaduje větší míru politické soudržnosti a spolupráce dotčených pobřežních států; zdůrazňuje důležitou úlohu dvoustranné spolupráce a mezinárodních dohod vzhledem k tomu, že většina černomořských a středomořských zemí není členským státem EU, a nepodléhá tedy právním předpisům Společenství;
5. vítá úlohu Komise při podpoře stabilnějšího a lépe strukturovaného dialogu s nečlenskými státy na středomořském a černomořském pobřeží, jehož cílem je správa sdílených mořských zdrojů v těchto oblastech; vyzývá Komisi, aby v tomto směru zintenzivnila své úsilí a uplatňovala regionální přístup;
6. vyzývá EU, aby se v zájmu zlepšení spolupráce se sousedními zeměmi a hospodaření se společnými populacemi snažila uzavřít s těmito zeměmi dohody o spolupráci v oblasti udržitelného rybolovu; doufá, že cílem těchto dohod o spolupráci nebude zajištění rybolovných práv pro plavidla EU, ale vytvoření situace, v níž bude EU poskytovat finanční a technickou podporu s cílem zajistit, aby partner ve třetí zemi uplatňoval pravidla udržitelného hospodaření srovnatelná s pravidly, která se uplatňují v EU;
7. domnívá se, že správa mořského prostředí ve středomořském a černomořském regionu je příležitostí pro rozvoj mezinárodních vztahů a pro účinnou správu tohoto regionu;
8. zdůrazňuje, že soupeření o omezenější rybolovné a mořské zdroje může vyvolávat spory se třetími zeměmi; vyzývá EU a členské státy, aby při zajišťování monitorování, kontroly, ochrany a bezpečnosti pobřežních a teritoriálních vod, výlučných ekonomických zón, kontinentálního šelfu a námořní infrastruktury i mořských zdrojů spolupracovaly; konstatuje, že politické úsilí EU by v tomto ohledu mělo být velmi viditelné a Unie by se měla snažit předcházet mezinárodním sporům;
9. vyzývá EU, aby využila své diplomatické zdroje na podporu dialogu mezi členskými státy a třetími zeměmi, a zajistila tak, že tyto země budou ctít zásady společné rybářské politiky EU, a sledovala touto cestou také dodržování pravidel této politiky; zdůrazňuje, že zejména kandidátské země, které chtějí přistoupit k EU, by měly dodržovat zásady rybářské politiky EU a také příslušné právní předpisy EU a mezinárodní právní předpisy upravující rybolovné činnosti;
10. konstatuje, že tři z 21 států na pobřeží Středozemního moře zatím nepodepsaly ani neratifikovaly úmluvu UNCLOS; žádá Komisi, aby tyto země, a to především ty, které jsou kandidáty na přistoupení k EU, naléhavě vyzvala, aby k této úmluvě přistoupily a aby prováděly úmluvu UNCLOS jako nedílnou součást regulačního rámce EU pro námořní záležitosti;
11. vyzývá Komisi a třetí země, aby rozvinuly regionální přístup k ochraně ryb a k rybolovu ve vodách Středozemního a Černého moře a aby přitom braly v potaz přeshraniční rozměr rybolovu a to, že některé druhy migrují; vyzdvihuje v této souvislosti významnou úlohu, kterou hraje Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) pro zajišťování rovných podmínek a také jako regionální fórum pro zajištění udržitelného rybolovu v Černém moři;
12. zdůrazňuje, že je nutné v těchto mořských oblastech chránit životní prostředí a zajistit udržitelný rozvoj, a také více usilovat o lepší správu a kontrolu moří, a to v souladu s mezinárodním právem, zejména úmluvou UNCLOS, což přispěje k lepší ochraně životního prostředí v pobřežních i mořských oblastech;
13. domnívá se, že integrovaná námořní politika, a zejména územní plánování námořních prostor, může hrát hlavní roli při předcházení konfliktům mezi členskými státy EU i třetími zeměmi;
14. vybízí členské státy, aby zavedly integrované řízení pobřežních zón a plánování námořních prostor – pokud jde o výrobu větrné energie na moři, pokládání podmořských kabelů a potrubí, námořní dopravu, rybolov a akvakulturu a vytváření oblastí obnovy populací – v rámci strategie pro „modrý růst“ a v rámci stávajících dohod se sousedními zeměmi, včetně třetích zemí, které leží při stejném regionálním moři;
15. vyzývá k vymezení námořních zón, především výlučných ekonomických zón a chráněných námořních oblastí, což nejenže zlepší ochranu rybolovných oblastí a správu mimo teritoriální vody, ale také přispěje k udržitelnosti rybolovných zdrojů, usnadní kontrolu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a boj proti němu a rovněž zlepší správu mořského prostředí v těchto oblastech; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU v tomto ohledu členským státům poskytla odpovídající poradenství, koordinaci a podporu;
16. vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami dále zabývala s cílem zajistit soudržnost relevantních oblastí politik EU, zejména společné rybářské politiky a integrované námořní politiky, a aby prostřednictvím posílené spolupráce a dialogu tuto soudržnost a rovné podmínky v EU podporovala, a to i ve vztahu k sousedním partnerským zemím;
17. zdůrazňuje význam hodnocení stavu populací a vyzývá k posílení spolupráce mezi vědeckými institucemi z obou oblastí, jejíž součástí by byla i výměna vědeckých údajů a sdílení informací; věří, že EU by měla podporovat, stimulovat a usnadnit spolupráci a společnou činnost vědeckých týmů z EU a jejich protějšků z ostatních zúčastněných nečlenských zemí; vítá v této souvislosti iniciativu „Znalosti v námořní oblasti 2020“, která si klade za cíl zpřístupňovat údaje o mořském prostředí velkému počtu potenciálně zainteresovaných stran, včetně veřejných, průmyslových, vzdělávacích a výzkumných subjektů a občanské společnosti;
18. vyzývá ke zlepšení systému monitorování a kontroly rybolovné činnosti a dohledu nad ní v rámci integrovaného přístupu s cílem posílit ochranu ekosystémů v obou oblastech, a to v souladu s právními předpisy EU i mezinárodním právem, zejména úmluvou UNCLOS, což přispěje k dlouhodobě udržitelnému využívání rybolovných zdrojů a k účinnějšímu boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (29. 5. 2013)
pro Výbor pro rybolov
o omezeních v oblasti rybolovu a teritoriálních vod ve Středozemí a v Černém moři –- způsoby řešení konfliktů
(2011/2086(INI))
Navrhovatelka: Eva Joly
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích je rybolov odvětvím vytvářející bohatství a pracovní místa a je zdrojem bílkovin pro obyvatelstvo;
1. konstatuje, že konflikty v námořních oblastech jsou zapříčiněny zejména využíváním mořských zdrojů, které se jsou nyní omezené či přímo vzácné, zejména kvůli nadměrnému a neudržitelnému využívání jedné jejich části ve Středozemním a Černém moři; zdůrazňuje, že mořské zdroje představují pro řadu rozvojových pobřežních států hlavní základ pro jejich budoucí rozvoj a pro zabezpečení potravin;
2. zdůrazňuje, že konflikty ohledně vymezení námořních hranic a vytvoření zón chráněného rybolovu je nutno řešit v plném souladu s mezinárodním právem a na základě zásad vzájemné spolupráce, transparentnosti, rovnosti a spravedlnosti a současně zajistit udržitelnost mořských zdrojů a ochranu ekosystémů, zejména díky dodržování Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a zejména článku 62 této úmluvy;
3. je přesvědčen, že regionální organizace pro řízení rybolovu a zvláště pak Generální Komise pro rybolov ve Středomoří představují optimální rámec k řešení kompetenčních sporů a k regulaci rybolovné činnosti; vyzývá proto pobřežní státy a ty státy, které provozují rybolovné činnosti ve Středozemním a Černém moři, aby k diskusím využívaly přednostně toto fórum ;
4. zdůrazňuje zejména, že EU musí i nadále podporovat rozvojové pobřežní státy, aby vypracovaly plány udržitelného řízení rybolovu v oblastech jejich teritoriálních moří a aby účinně bojovaly proti nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti;
5. žádá, aby byl přijat dlouhodobý strategický rámec pro vědeckou spolupráci ve středomořské a černomořské oblasti, který by ulehčil spolupráci v oblasti námořního výzkumu, včetně výměn údajů a vědeckých informací.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
28.5.2013 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
22 0 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Thijs Berman, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Charles Goerens, Mikael Gustafsson, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Bill Newton Dunn, Andreas Pitsillides, Maurice Ponga, Jean Roatta, Alf Svensson, Keith Taylor, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Philippe Boulland, Emer Costello, Isabella Lövin, Cristian Dan Preda, Patrizia Toia |
||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
5.9.2013 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 0 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Antonello Antinoro, Kriton Arsenis, Chris Davies, Carmen Fraga Estévez, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Crescenzio Rivellini, Raül Romeva i Rueda, Struan Stevenson, Isabelle Thomas, Nils Torvalds |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jean Louis Cottigny, Iñaki Irazabalbeitia Fernández, Jens Nilsson, Nikolaos Salavrakos |
||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Jan Kozłowski |
||||