ZPRÁVA Znalosti v námořní oblasti 2020: mapování mořského dna pro podporu udržitelného rybolovu

23. 9. 2013 - (2013/2101(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodajka: Maria do Céu Patrão Neves

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Znalosti v námořní oblasti 2020: mapování mořského dna pro podporu trvale udržitelného rybolovu

(2013/2101(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. září 2010 nazvané „Znalosti v námořní oblasti 2020: sběr údajů o moři a pozorování za účelem inteligentního a udržitelného rozvoje“ (COM(2010)0461),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,

–   s ohledem na návrh směrnice, který předložila Komise, ze dne 12. března 2013 o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (COM(2013)0133),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM (2012)0494),

–   s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (směrnice č. 2008/56/ES),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (Inspire) (směrnice č. 2007/2/ES),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice č. 2003/98/ES),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (rozhodnutí č. 1982/2006/ES),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2012 nazvané „Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu“ (COM(2012)0401),

–   s ohledem na doporučení Komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání (2012/417/EU),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2002 o provádění jednotné správy pobřežních zón v Evropě (doporučení č. 2002/413/ES),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. září 2012 nazvanou „Pokrok v plnění integrované námořní politiky EU“ (COM(2012)0491),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 29. srpna 2012 o průběžném hodnocení Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (SWD(2012)0250),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 8. března 2012 nazvaný „Plán na zavedení Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet)“ (Ares(2012)275043),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 8. září 2010 o posouzení dopadů Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (SEC(2010)0998),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 22. ledna 2010 o výsledcích veřejné konzultace o infrastruktuře sběru dat v námořní oblasti (SEC(2010)0073),

–   s ohledem na závěry z 2973. zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 16. listopadu 2009 o integrované námořní politice,

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. října 2009 nazvanou „Zpráva o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU“ (COM(2009)0540),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. dubna 2009 nazvaný „„Budování evropské námořní znalostní infrastruktury: plán pro Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat“,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2008 nazvané „Evropská strategie mořského a námořního výzkumu: ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří“ a na usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2009 o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky[1],

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 – Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii (COM(2007)0575),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0295/2013),

A. vzhledem k tomu, že znalost mořského prostředí je základem pro podporu, rozvoj a rozšíření „modré ekonomiky“, která je součástí námořní dimenze „strategie Evropa 2020“ a spojuje znalosti a technologické inovace, udržitelné využití zdrojů, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že znalost mořského prostředí má zásadní význam pro rozšíření a zlepšení informací týkajících se ekosystémů a antropogenního dopadu na mořské prostředí a umožňuje vhodným způsobem chránit životní prostředí, racionálně využívat zdroje tak, aby byly v dlouhodobém horizontu environmentálně udržitelné, a dosáhnout vyváženého a udržitelného růstu využití oceánů člověkem i činností v této oblasti;

C. vzhledem k tomu, že stávající údaje o mořském prostředí spravuje nezávisle na sobě a roztříštěně mnoho rozličných institucí a že je důležité zajistit a zjednodušit přístup k tomuto obrovskému souboru údajů o námořním prostředí v Evropě, aby se tak optimalizovaly zdroje a podpořil rozvoj, inovace a vytváření pracovních míst v mořském a námořním odvětví;

D. vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu představuje jednu z hlavních činností člověka v mořském prostředí, přispívá k dostupnosti dodávek potravin a je nesmírně důležité zejména pro některé pobřežní komunity, a je tudíž klíčovým prvkem integrované námořní politiky; vzhledem k tomu, že je třeba připomenout, že rybolovné činnosti mají často značně nepříznivé dopady na mořské ekosystémy kvůli rozmanitosti a množství rybolovných zdrojů, které využívají; vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu je také odvětvím, které nejvíce strádá různými způsoby využívání mořského prostředí a činnostmi, jež se v něm odehrávají, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a cestovním ruchem, rozvojem měst a pobřežních oblastí, znečištěním moří, těžebním průmyslem a obnovitelnými energiemi, jejichž dopady se mohou kumulovat s těmi, které vyplývají z rybolovných činností;

E.  vzhledem k tomu, jak rozmanitá jsou evropská moře a jaká jsou specifika rybářských loďstev a rybolovu prováděného v různých členských státech; vzhledem k tomu, že uznání a ohodnocení této rozmanitosti a specifik závisí zejména na dostupných informacích o rybolovné činnosti;

F.  vzhledem k tomu, že se stále častěji využívají informační technologie související s odvětvím rybolovu, což je faktor, který zlepšil přístup k informacím a jejich transparentnost, a také výpočetní technika v systémech sběru a přenosu dat, a to jak vnitrostátními a regionálními orgány, tak na úrovni organizací producentů; domnívá se proto, že lepší dostupnost informací o rybolovu může bezpochyby vyvolat dynamičtější rozvoj rybolovné činnosti, která bude udržitelnější nejen z hlediska životního prostředí, ale také z hlediska ekonomického a sociálního;

G. vzhledem k tomu, že je nutné označit a vymezit biogeograficky citlivé zóny a vytvořit oblasti obnovy rybích populací a chráněné mořské oblasti, aby bylo zajištěno zachování citlivých mořských ekosystémů a jejich účinná ochrana před zvláště škodlivými rybolovnými činnostmi; upozorňuje na to, že opatření na ochranu ekosystémů a řízení rybolovu a územní plánování námořních prostor jsou tím lépe chápána, přijímána a zaváděna, čím více je dostupných a kvalitních informací o mořském prostředí a o rybolovných činnostech;

H. vzhledem k tomu, že iniciativa „Znalosti v námořní oblasti 2020“ zahájila na toto téma diskuzi a pustila se do konzultací s veřejností s cílem prozkoumat názory týkající se příležitostí a výzev spojených s poskytnutím přístupu k informacím o monitorování mořského prostředí v Evropě; vzhledem k tomu, že je vítána iniciativa Komise zveřejnit zelenou knihu „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“;

I.   vzhledem k tomu, že je nutné využít, v rámci předem stanovených pravidel, potenciálu velmi širokého souboru údajů o mořském prostředí shromážděných a uchovávaných početnými evropskými veřejnými i soukromými orgány a dát jej k dispozici případným uživatelům, přičemž je naprosto nezbytné změnit způsob sběru a využití údajů a přeměnit současný systém, kdy jsou několikrát shromažďovány údaje k jedinému účelu, na model, kde by sběr, zpřístupnění a poskytování informací bylo víceúčelové;

J.   vzhledem k tomu, že širší poskytování a zjednodušení přístupu k údajům přispěje k využití těchto údajů v mezioborových studiích a bude napomáhat vytváření meziodvětvových partnerství, zejména mezi veřejným a soukromým sektorem, díky čemuž bude kapacita a užitečnost tohoto souboru údajů mnohem větší, než u všech jednotlivých složek dohromady;

K. vzhledem k tomu, že tato iniciativa vychází z mezioborové strategie, která zahrnuje a spojuje všechny činnosti týkající se pozorování námořní oblasti v EU; upozorňuje na potřebu a výhody zpřístupnění velkého množství údajů prostřednictvím jednotné digitální platformy pro poskytování údajů o mořském prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že velký význam a různorodost odvětví rybolovu, jakožto činnosti odedávna tradičně provozované v námořní oblasti, plně ospravedlňuje zahrnutí informací týkajících se využití a řízení rybolovu mezi údaje, které mohou být mapovány a šířeny v rámci iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“;

M. vzhledem k tomu, že EU podporuje řízení společné rybářské politiky (SRP) od roku 2001 tím, že financuje sběr dat v oblasti rybolovu a jejich šíření vnitrostátními orgány členských států; připomíná, že rybolovné oblasti EU jsou spravovány prostřednictvím víceletých plánů řízení na základě preventivního a ekosystémového přístupu, jehož cílem je snížit na minimum dopad rybolovné činnosti na mořské ekosystémy, což je strategie, která zahrnuje víceoborový výzkum a vyžaduje sběr nesčíslného množství vědeckých údajů o populacích ryb;

N. vzhledem k tomu, že současná reforma SRP zvyšuje povinnosti členských států týkající se sběru údajů o životním prostředí a biologických, technických a socioekonomických údajů o rybolovu, a to na základě rámce pro shromažďování údajů v odvětví rybolovu (CCD), jehož financování bude v období 2014–2020 navýšeno díky novému Evropskému námořnímu a rybářskému fondu (EMFF);

Zdroje informací a druhy údajů

1.  zdůrazňuje, že existuje mnoho veřejných a soukromých subjektů, jež mají údaje o rybolovu v EU, které by měly být zahrnuty do veřejně přístupné digitální mapy mořského dna s různým rozlišením;

2.  zdůrazňuje, že členské státy musí, aby dostály – v souladu s rámcem pro shromažďování údajů v odvětví rybolovu – svým závazkům vůči EU, shromažďovat údaje a předkládat údaje, které jsou výtečným zdrojem informací o rybolovné činnosti, a že toto obrovské množství informací shromažďuje Společné výzkumné středisko (JRC) a předává je k posouzení odborníkům z pracovních skupin vědeckého, technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR); dodává, že údaje shromážděné členskými státy na základě CCD jsou využívány Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) za účelem poskytování vědeckých informací o zdrojích a poradenství při řízení rybolovu;

3.  upozorňuje na obrovský objem údajů generovaných loďstvy vybavenými systémy satelitního sledování plavidel (VMS), které by mohly být velmi užitečné při mapování rybolovné činnosti; připomíná význam údajů VMS v případě smíšeného rybolovu; zdůrazňuje, že je vhodné začlenit a zanést do map i další informace, zejména údaje zapsané v elektronických či papírových lodních denících, zápisy pozorovatelů rybolovu na palubě a údaje získané při kampaních zaměřených na monitorování rybolovných zdrojů;

4.  připomíná, že některé organizace producentů (OP), zejména těch provozujících průmyslový rybolov, mají údaje o rybolovu, které by měly doplnit aktuálně dostupné informace; dodává, že u pobřežního a tradičního rybolovu, o němž máme omezené informace, by mělo být podporováno shromažďování údajů samotným loďstvem a využít tak lodě pro sběr údajů o dohledu nad rybolovem, případně instalovat jednoduché přístroje na sledování v reálném čase připojené na systémy GPS/GPRS na jednotlivých lodích; zdůrazňuje také, že velká část údajů o rybolovu je získávána v rámci výzkumných projektů;

5.  zdůrazňuje potřebu dát k dispozici zmapování prostorového rozložení rybářského loďstva, intenzity rybolovu a složení a objemu úlovků, což by případným uživatelům umožnilo mimo jiné získat údaje o oblastech s vysokou intenzitou rybolovu a o druzích lovených ryb a objemech úlovků v dané oblasti; upozorňuje zejména na to, že mezi všechny informace, které by měly být součástí tohoto typu mapování, patří údaje o druhu loďstva (např. státní příslušnost, domovský přístav, stáří, délka, tonáž, výkon, posádka), o intenzitě rybolovu (např., počet výjezdů nebo dní rybolovu, počet a druhy rybolovných zařízení) a o úlovcích (např. cílové druhy ryb, doplňkové druhy ryb, výměty, váha, hodnota); dále zdůrazňuje, že poskytování údajů VMS umožní identifikovat prostorové rozložení loďstva a že zlepšení těchto informací spolu s údaji z lodních deníků umožní posoudit prostorové rozložení úlovků;

6.  uvádí, že oddělené mapování údajů podle druhu rybolovné činnosti (pobřežní a tradiční rybolov a průmyslový rybolov) nabídne realističtější pohled na různorodost rybolovných oblastí; dále zdůrazňuje, že poskytování socioekonomických ukazatelů týkajících se rybolovu (např. věk a vzdělání posádky) může být užitečným doplňkem pro podrobnější charakterizaci odvětví;

Jak podporovat shromažďování a poskytování informací

7.  uznává, že o přístup k informacím o rybolovné činnosti a stavu ochrany a využívání zdrojů má oprávněný zájem celá řada zainteresovaných subjektů; v této souvislosti vyzývá k vytvoření mechanismů s cílem usnadnit poskytování příslušných údajů o rybolovu za určitých podmínek a vytvořit různé úrovně přístupu k nim a zajistit tak důvěrnost informací a ochranu obchodních zájmů;

8.  připomíná, že sběr údajů a řízení rybolovných zdrojů jsou financovány EU a členskými státy a že shromážděné údaje musí být proto přístupné potenciálním uživatelům a široké veřejnosti; trvá na tom, že i ostatní údaje o rybolovu získané za použití financování z veřejných zdrojů nebo spolufinancování (ze strany EU nebo členských států) by měly být veřejně přístupné, zatímco přístup k údajům o rybolovu, které byly získány za použití soukromého financování, by měl být podmíněn schválením ze strany těch organizací, které mají údaje v držení;

9.  zdůrazňuje, že oddíl nařízení o zavedení kontrolního režimu Společenství pro zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, který se týká údajů o rybolovu a informací, obsahuje články zaměřené konkrétně na ochranu osobních údajů a na zachování profesního a obchodního tajemství; dále zdůrazňuje, že výše zmíněné nařízení výslovně stanoví, že údaje o rybolovu, jejichž sběr, výměna a zpřístupnění by ohrozily ochranu soukromí a integritu jednotlivce nebo obchodní zájmy fyzických nebo právnických osob, včetně práv duševního vlastnictví, podléhají platným pravidlům o důvěrnosti a profesním a obchodním tajemství;

10. uvádí, že stejně tak je tomu s údaji o rybolovu získanými z výzkumných projektů a že je tedy normální, aby informace získané v rámci vědeckých projektů financovaných či spolufinancovaných z veřejných zdrojů (EU nebo členských států) byly potenciálním uživatelům a široké veřejnosti přístupné, dodrží-li podmínky stanovené v daných projektech; zdůrazňuje, že některé druhy údajů o rybolovu vyplývají z vytváření a využívání modelů, prototypů nebo experimentálních zařízení, takže jejich použití je velmi citlivou záležitostí;

11. zdůrazňuje, že existují sdělení a doporučení Komise o přístupu k vědeckým informacím a o jejich šíření a uchovávání, podle kterých musí zpřístupnění údajů výzkumu dodržovat evropské a vnitrostátní předpisy týkající se ochrany údajů; dále zdůrazňuje, že tyto dokumenty uvádějí, že je třeba zabezpečit podmínky, kterými se řídí zpřístupnění údajů, a nezbytná omezení, aby bylo dosaženo souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, soukromí, obchodního tajemství, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví;

12. domnívá se, že bez ohledu na to, zda jsou údaje v držení veřejných nebo soukromých orgánů, nebo zda byly získány z veřejných nebo soukromých zdrojů, je vždy vhodné uvést subjekt odpovědný za sběr, zpracování a sdělování informací; dále uvádí, že v případech, kdy poskytování informací může mít důsledky pro konkurenceschopnost, hospodářskou soutěž nebo příjmy subjektů, které mají informace v držení, by měly být veřejně zpřístupněny pouze datové produkty, a nikoli nezpracované nebo zpracované údaje;

  v tomto případě umožní existence povinného odkazu na zdroj údajů zúčastněným stranám, aby se obrátily na majitele původních informací, a požádaly je o přístup k podrobnějším nebo nezpracovaným údajům;

13. prohlašuje, že při mapování a poskytování údajů o pohybech a činnostech rybářského loďstva je nutné v souladu s právními předpisy platnými v této souvislosti přijmout opatření k zajištění důvěrnosti údajů a ochraně obchodních zájmů, zejména pokud jde o informace získané z registrů VMS, lodních deníků a zápisů pozorovatelů rybolovu na palubě; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout tím, že se vynechají jednotlivé informace, např. názvy plavidel a registrační značky, a budou se rozšiřovat souhrnné údaje, případně uskupené podle oblastí, týkající se jednotlivých lodí nebo typu lovných zařízení, a zajistí se určitý časový odstup mezi sběrem údajů a okamžikem zpřístupnění údajů o mapování rybolovu; připomíná však, že nadměrné slučování údajů a příliš široký prostorový a časový rozsah zhoršují detailnost a přesnost informací;

14. domnívá se, že pokud jsou údaje o rybolovu v držení veřejných orgánů členských států, měla by Komise vypracovat komplexní soubor standardních pokynů týkajících se oběhu, lhůty sběru, zpracování a šíření informací v určitém časovém horizontu a měla by podpořit jejich zpřístupnění, aby se s nimi potenciální zájemci mohli seznámit; domnívá se, že je třeba stanovit minimální soubor pokynů pro povinné poskytování údajů a že by měly být poskytovány a sdíleny srovnatelné údaje, aby tak všechny členské státy měly k dispozici a mohly používat stejný druh informací o rybolovu;

15. domnívá se, že pokud jsou údaje o rybolovu získávány v rámci výzkumných projektů financovaných EU nebo členskými státy nebo projektů založených na spolufinancování, měl by být stanoven požadavek týkající se povinného zveřejňování údajů podle předem stanoveného časového plánu, a to jakmile budou tyto projekty dokončeny;

16. domnívá se, že pokud údaje pocházejí z výzkumných projektů, měla by být stanovena rozumná lhůta, ve které by příslušní výzkumní pracovníci měli své studie zveřejnit; uvádí, že jak je stanoveno v programu „Horizont 2020“, lze toto omezení změnit zavedením moratoria, které stanoví lhůtu pro zveřejnění; dále uvádí, že zveřejnění údajů musí proběhnout v co nejkratší lhůtě, takže moratorium nesmí překročit tři roky, aby data nebyla zastaralá a mohla být plně využita;

Jak zajistit účinné zpracování a vytvoření informační sítě

17. zdůrazňuje, že poskytování ověřených a spolehlivých údajů vyžaduje standardizaci, ověřování a kontrolu kvality dat z databází členských států a výzkumných projektů v oblasti rybolovu;

18. považuje za nezbytné zavést společné, harmonizované a vyzkoušené protokoly/modely pro strategie odběru vzorků, sběr a zpracování dat, a také formát poskytování informací, což je důležité pro zajištění kompatibility a interoperability údajů o rybolovu; uvádí, že k tomuto účelu může být využit model definovaný v CCD;

19. uvádí, že způsob poskytování údajů o rybolovu se může lišit v závislosti na jejich složitosti a je tedy nutné stanovit údaje, které mohou být poskytovány jako nezpracované, zpracované nebo datové produkty; zdůrazňuje, že nejzákladnější/nejjednodušší parametry, které vyžadují analýzu a specializovaný výklad, musí být poskytovány formou zpracovaných údajů či datových produktů; zdůrazňuje, že je třeba se zmínit o druhu informací o rybolovu dodávaném potenciálním uživatelům a rozlišovat mezi údaji nezpracovanými a zpracovanými a datovými produkty, a také mezi parametry získanými prostřednictvím opatření a parametry vyplývajícími z modelů;

20. zdůrazňuje, že v některých případech může poskytování velmi podrobných údajů a map s příliš velkým rozlišením způsobit nežádoucí soustředění intenzity rybolovu na určité zdroje a citlivá mořská stanoviště; domnívá se proto, že šíření těchto informací musí být provázeno zavedením ochranných opatření a monitorováním dotčených zdrojů a stanovišť; dále požaduje, aby citlivé informace o rozmístění vzácných nebo ohrožených druhů ryb nebyly šířeny a aby byla zajištěna jejich ochrana;

21. uvádí, že sestavení a efektivní poskytování údajů vyžaduje dobrou koordinaci ze strany Komise a společné úsilí a spolupráci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že koordinace prováděná Komisí má zásadní význam pro stanovení priorit, pro zlepšení nákladové efektivity sběru, zpracování a poskytování údajů a rozvoj součinnosti mezi členskými státy;

22. poukazuje na to, že vzhledem k rozmanitosti systémů sběru dat a objemu a typu údajů shromážděných různými veřejnými a soukromými orgány, které mají informace o rybolovu, je nezbytné společné úsilí a spolupráce mezi členskými státy za účelem zajištění harmonizace různorodosti, množství a formátu dat; zdůrazňuje, že účinnost společného úsilí a spolupráce mezi členskými státy by měly být předmětem pravidelného hodnocení ze strany Komise;

23. doporučuje členským státům ustavit státní orgán odpovědný za sběr, kompilaci, zpracování, kontrolu kvality, propojení a poskytování údajů zahrnutých do společné platformy přístupu k informacím o rybolovu; zdůrazňuje, že je možné k tomuto účelu vytvořit na úrovni členských států zvláštní orgán financovaný a koordinovaný Komisí;

Jak využít výhod plynoucích ze zpracování a výkladu informací

24. domnívá se, že pro plné využití této iniciativy je třeba vytvořit model řízení a fungování, který musí umožnit řádný sběr, zpracování, interpretaci a šíření údajů o rybolovu a také účast a efektivní zapojení členských států, vědecké obce i místních společenství;

25. je toho názoru, že pokud jde o správu a provoz, měla by Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet) získat stálý status; domnívá se, že zahrnutí údajů o rybolovu do této platformy a jejich zpřístupnění by mělo vycházet ze zkušeností získaných při vytváření konceptu EMODnet, zkušeností s vytvářením a fungováním různých tematických skupin pro tento účel a s vytvářením tematických portálů s vazbou na mořské životní prostředí (hydrografie, geologie, fyzika, chemie, biologie, stanoviště a lidská činnost);

26. domnívá se, že význam této oblasti v EU je důvodem k tomu, aby údaje o rybolovu tvořily, pokud je to možné, další specifickou tematickou skupinu v rámci platformy EMODnet nebo byly zahrnuty do nově vytvořeného tématického portálu věnovaného činnosti člověka, který bude poskytovat širší a komplexnější obsah;

27. zdůrazňuje, že je důležité zajistit propojení platformy EMODnet s Evropským programem monitorování Země (Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti – GMES) proto, aby mohly být plně využity poskytované informace a propojeny údaje o rybolovu s údaji o satelitním monitorování parametrů mořského životního prostředí poskytovanými GMES;

28. domnívá se, že taková ambiciózní iniciativa, jakou jsou „Znalosti v námořní oblasti 2020“, která se vyznačuje širokým záběrem a množstvím oborů a silnou snahou o sjednocení informací o rybolovu, vyžaduje vytvoření konkrétního akčního plánu, který stanoví střednědobé a dlouhodobé cíle v součinnosti s EU a členskými státy;

29. zdůrazňuje, aby zavedení a úspěch tohoto typu projektu vyžaduje dobré financování, záruku kontinuity a dlouhodobou předvídatelnost; trvá na tom, aby poskytování údajů o rybolovu, které mohou být zahrnuty do digitální mapy mořského dna s různým rozlišením, byly ze strany EU řádně prosazované a podporované; v této souvislosti připomíná, že poskytování informací o rybolovu vyžaduje propojení mechanismů financování tohoto účelu na úrovni Společenství i států, a zdůrazňuje, že návrh EMFF zahrnuje podporu technických nástrojů pro vytvoření a provoz sítě EMODnet;

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Výboru regionů, poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu, regionálním poradním sborům a vědeckému, technickému a hospodářskému výboru pro rybářství.

• [1]  Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 38.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V srpnu 2012 předložila Evropská komise zelenou knihu nazvanou „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ zahrnující podporu, rozvoj a rozšíření „modré ekonomiky“. Ta předkládá cíle „Strategie Evropa 2020“ týkající se moře, spojuje znalosti a technologické inovace, udržitelné využití zdrojů, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Za tímto účelem má být do roku 2020 vypracována digitální mapa mořského dna s různým rozlišením. Jedná se o ambiciózní a komplexní projekt, zahrnující více disciplín, který má dodávat informace velkému počtu subjektů zajímajících se o údaje o oceánech na úrovni veřejných, průmyslových, vzdělávacích a výzkumných orgánů i občanské společnosti. Tato digitální mapa zahrnuje různé oblasti, zejména informace o topografii, geologii, stanovištích, mořských ekosystémech a aktivitách člověka v námořní oblasti. Poskytuje údaje o fyzických, chemických a biologických parametrech vodního sloupce a předkládá oceánografické prognózy.

Tato zpráva nepodceňuje význam ucelené předpovědi pro oceány, ale s ohledem na to, že je nemožné zahrnout všechna témata zelené knihy, jelikož je velice rozsáhlá a víceúčelová, snaží se tato zpráva analyzovat, jak do tohoto kontextu zahrnout námořní odvětví, čím toto odvětví může přispět do „Znalostí o námořní oblasti 2020“ a jak je může využít.

Zpráva se tedy zaměřuje na důležitost a užitečnost sjednocení, mapování a poskytování údajů o rybolovných činnostech v rámci iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“ s důrazem na následující klíčové otázky:

–    zdroje informací a druhy údajů;

–    jak podporovat získávání a poskytování informací;

–    jak zajistit účinné zpracování a vytvoření informační sítě;

–    jak využít výhod zpracování a výkladu informací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	18.9.2013
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Kriton Arsenis, Alain Cadec, Carmen Fraga Estévez, Dolores García-Hierro Caraballo, Marek Józef Gróbarczyk, Ian Hudghton, Iliana Malinova Iotova, Werner Kuhn, Isabella Lövin, Gabriel Mato Adrover, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Ulrike Rodust, Struan Stevenson, Isabelle Thomas, Nils Torvalds, Jarosław Leszek Wałęsa
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Jean-Paul Besset, Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Jens Nilsson, Antolín Sánchez Presedo
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Esther Herranz García, Juan Andrés Naranjo Escobar