ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení

27. 9. 2013 - (COM(2011)0610/2 – C7‑0324/2011 – 2011/0272(COD)) - ***I

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Joachim Zeller


Postup : 2011/0272(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0309/2013
Předložené texty :
A7-0309/2013
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení

(COM(2011)0610/2 – C7‑0324/2011 – 2011/0272(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0610/2),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 175, 209 odst. 1 a 212 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0324/2011),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. dubna 2012[1],

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. února 2012[2],

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0309/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Právní východisko 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec ve spojení s čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a) Je třeba konstatovat, že ESÚS mohou mít potenciál posílit prosazování a dosahování harmonického rozvoje Evropské unie jako celku a hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti jejích regionů konkrétně a přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020. Mohou také pozitivně přispět ke snižování překážek v územní spolupráci mezi regiony, které trpí závažným a stálým přírodním nebo demografickým znevýhodněním, včetně specifické situace nejvzdálenějších regionů, a mohou napomoci při posilování spolupráce mezi třetími zeměmi, zámořskými zeměmi a územími a příhraničními regiony EU, včetně využívání programů EU pro vnější spolupráci.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Dosavadní zkušenosti se zřizováním ESÚS dokládají, že se tento nový právní nástroj využívá rovněž pro spolupráci při provádění dalších evropských politik. Účinnost a účelnost ESÚS by měly být posíleny rozšířením povahy ESÚS.

(5) Dosavadní zkušenosti se zřizováním ESÚS dokládají, že se tento nový právní nástroj využívá rovněž pro spolupráci při provádění dalších politik Unie, a to také prostřednictvím prováděcích programů nebo částí programů, které využívají jinou finanční podporu EU než je politika soudržnosti. Účinnost a účelnost ESÚS by měly být posíleny rozšířením povahy ESÚS, odstraněním přetrvávajících překážek a usnadněním zřizování a působení ESÚS při zachování možnosti členských států omezovat opatření, která mohou ESÚS provádět bez finanční podpory EU. Připomíná se, že podle nařízení (EU) č. 1083/2006 mají ESÚS v každém členském státě nejrozsáhlejší způsobilost k právním úkonům, která zahrnuje také možnost uzavírat dohody s dalšími ESÚS nebo dalšími právními subjekty za účelem provádění projektů vzájemné spolupráce s cílem mimo jiné umožnit účinnější fungování makroregionálních strategií.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Z povahy ESÚS vyplývá, že jsou provozována ve více než jednom členském státě. Tudíž, jelikož znění čl. 2 odst. 1 nařízení o ESÚS před změnou umožňuje v úmluvě a stanovách určit v některých záležitostech rozhodné právo a je-li v takových případech upřednostňováno – v rámci hierarchie rozhodného práva stanovené v uvedeném článku – vnitrostátní právo členského státu, v němž má ESÚS sídlo, je třeba tuto otázku vyjasnit. Zároveň by měla být ustanovení o rozhodném právu rozšířena na jednání a činnosti ESÚS.

(6) Z povahy ESÚS vyplývá, že jsou provozována ve více než jednom členském státě. Tudíž nařízení o ESÚS umožňuje, aby úmluva a stanovy určily v některých záležitostech rozhodné právo. Mělo by být vyjasněno, kdy je v takových případech upřednostňováno – v rámci hierarchie rozhodného práva stanovené v uvedeném článku – vnitrostátní právo členského státu, v němž má ESÚS sídlo. Zároveň by měla být ustanovení o rozhodném právu rozšířena na jednání a činnosti ESÚS, s výhradou právního přezkumu každého případu ze strany členských států.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Jelikož čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení o ESÚS umožňuje členství v ESÚS subjektům, které se řídí soukromým právem, za předpokladu, že jsou považovány za „veřejnoprávní subjekty“ ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, bude možné ESÚS v budoucnu využívat ke společné správě veřejných služeb obecného hospodářského zájmu nebo infrastruktur. Další subjekty řídící se soukromým nebo veřejným právem se rovněž mohou stát členy ESÚS. Proto by měly být zahrnuty taktéž „veřejné podniky“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

(8) Jelikož čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení o ESÚS umožňuje členství v ESÚS subjektům, které se řídí soukromým právem, za předpokladu, že jsou považovány za „veřejnoprávní subjekty“ ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, bude možné ESÚS v budoucnu využívat ke společné správě veřejných služeb se zvláštním zaměřením na služby obecného hospodářského zájmu nebo infrastrukturu. Další subjekty řídící se soukromým nebo veřejným právem se rovněž mohou stát členy ESÚS. Proto by měly být zahrnuty taktéž „veřejné podniky“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a podniky pověřenými poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu v oblastech, jako je školství a odborné vzdělávání, lékařská péče, sociální potřeby týkající se zdraví a dlouhodobé péče, péče o děti, přístup a znovuzačlenění na trh práce, sociální bydlení a péče o zranitelné skupiny a jejich sociální začleňování.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Ustanovení čl. 175 třetího pododstavce Smlouvy nepředpokládá začlenění subjektů ze třetích zemí do právních předpisů založených na uvedeném ustanovení. Nařízení o ESÚS výslovně nevylučovalo případnou účast subjektů ze třetích zemí na ESÚS zřízených v souladu s tímto nařízením, pokud to umožňují právní předpisy třetí země nebo dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi.

(9) Nařízení (ES) č. 1082/2006 nestanoví podrobná pravidla týkající se účasti subjektů ze třetích zemí v ESÚS zřízených v souladu s tímto nařízením, tedy mezi členy z nejméně dvou členských států. S ohledem na další harmonizaci pravidel, jimiž se řídí spolupráce mezi jedním či několika členskými státy a jednou nebo několika třetími zeměmi především v souvislosti s přeshraniční spoluprací v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) a nástroje předvstupní pomoci (IPA II), ale rovněž v souvislosti s doplňkovým financováním z ERF a s nadnárodní spoluprací v rámci cíle Evropská územní spolupráce, u níž budou prostředky přidělené z evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci převedeny s cílem spojit je s prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci programů vzájemné spolupráce – by měla být výslovně stanovena účast členů ze třetích zemí sousedících s některým členským státem, včetně nejvzdálenějších regionů v ESÚS zřízených mezi nejméně dvěma členskými státy. To by mělo být možné, pokud to umožňují právní předpisy třetí země nebo dohody mezi alespoň jedním zúčastněným členským státem a třetí zemí.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Ze zkušeností vyplývá, že zapojení orgánů nebo jiných subjektů ze třetích zemí rovnocenných způsobilým orgánům či subjektům ve členských státech působí potíže při provádění. Takové zapojení v ESÚS, které byly zřízeny členy pocházejícími ze dvou nebo více členských států, však představuje pouze doplněk spolupráce v rámci Unie a mezi členskými státy. Proto by takové zapojení mělo být vyjasněno bez použití odlišného právního základu ve Smlouvě.

(10) S cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie, a v tomto ohledu posílit zejména účinnost územní spolupráce, včetně jednoho nebo několika typů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce mezi členy ESÚS, by měla být v ESÚS umožněna účast třetích zemí sousedících s některým členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů). Operace v rámci programů Evropské územní spolupráce, jsou-li spolufinancovány EU, by proto měly i nadále sledovat cíle politiky soudržnosti, i když jsou prováděny zčásti nebo zcela mimo území Unie, a činnosti ESÚS jsou tak alespoň v určité míře prováděny mimo území Unie. V této souvislosti a v odpovídajících případech přispění činností ESÚS majících členy rovněž ze třetích zemí sousedících alespoň s jedním členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů) hraje pro účely politik vnější činnosti EU (např. cíle rozvojové spolupráce nebo cíle hospodářské, finanční a technické spolupráce) pouze podružnou úlohu, neboť těžiště příslušných programů spolupráce a následně činností ESÚS (rovněž s účastí třetích zemí sousedících alespoň s jedním členským státem (včetně nejvzdálenějších regionů)) by se mělo zaměřit především na cíle politiky soudržnosti EU.

 

Proto jsou případné cíle rozvojové spolupráce nebo hospodářské, finanční a technické spolupráce mezi jen jedním členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů) a jednou třetí zemí nebo několika třetími zeměmi pouze doplňkové k cílům územní spolupráce založené na politice soudržnosti mezi členskými státy (včetně nejvzdálenějších regionů). Třetí pododstavec článku 175 SFEU je tudíž pro přijetí tohoto nařízení dostatečným právním základem.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Od roku 1990 je Evropská územní spolupráce podporována finančními nástroji v rámci politiky soudržnosti a v této souvislosti je vždy v omezeném počtu případů možná spolupráce pouze mezi jedním členským státem a třetí zemí. Proto by měl právní nástroj ESÚS umožňovat i tuto oblast spolupráce.

vypouští se

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) S ohledem na skutečnost, že na období 2014 až 2020 budou pro spolupráci nejvzdálenějších regionů Unie vyčleněny zvláštní doplňkové prostředky, měly by být vedle orgánů a subjektů ze třetích zemí zapojeny rovněž orgány a subjekty ze zámořských zemí a území stanovených v příloze II Smlouvy (dále jen „zámořská území“). Tuto spolupráci dovoluje článek 203 Smlouvy.

(12) Na základě povolení účasti vnitrostátních, regionálních, subregionálních a místních orgánů a organizací a případně dalších veřejných orgánů nebo institucí (včetně poskytovatelů veřejných služeb) ze zámořské země nebo území v určitém ESÚS na základě článku [...]1 Rozhodnutí Rady (EU) č. .../2013 o přidružení zámořských zemí a území k EU („rozhodnutí o přidružení zámoří“) a s ohledem na záměr, podle něhož pro programové období 2014 až 2020 zvláštní doplňkový finanční příděl posílí spolupráci nejvzdálenějších regionů Unie se sousedními třetími zeměmi a některými sousedními zámořskými zeměmi a územími uvedenými v příloze II. Smlouvy, by měl být právní nástroj ESÚS rovněž přístupný členům ze zámořských zemí a území. Z důvodu právní jistoty a transparentnosti je třeba stanovit zvláštní postupy schvalování pro přistoupení členů ze zámořských zemí a území k ESÚS, včetně případných zvláštních pravidel týkajících se rozhodného práva pro dotčené ESÚS s členy pocházejícími rovněž ze zámořských území a zemí.

 

__________________

 

1 Přesný odkaz bude určen v pozdější fázi s ohledem na pokrok v jednáních o rozhodnutí o přidružení zámoří.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Nařízení o ESÚS rozlišuje mezi úmluvou, jíž se stanoví základní prvky budoucího ESÚS, a stanovami, jež stanoví prvky provádění. Avšak stanovy musely přesto obsahovat všechna ustanovení úmluvy. Mělo by být tudíž upřesněno, že úmluva a stanovy jsou dva samostatné dokumenty, a ačkoli musí být oba zaslány členským státům, mělo by se schvalování omezit pouze na úmluvu. Některé prvky obsažené v současných stanovách by měly být naopak upravovány úmluvou.

(13) Nařízení o ESÚS rozlišuje mezi úmluvou, jíž se stanoví základní prvky budoucího ESÚS, a stanovami, jež stanoví prvky provádění. Avšak stanovy musí obsahovat všechna ustanovení úmluvy. Mělo by být upřesněno, že úmluva a stanovy jsou dva samostatné dokumenty, a ačkoli musí být oba zaslány členským státům, mělo by se schvalování omezit pouze na úmluvu. Některé prvky obsažené v současných stanovách by měly být naopak upravovány úmluvou.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Zkušenosti se zřizováním ESÚS ukazují, že tříměsíční období pro schválení členským státem je zřídkakdy respektováno. Tato lhůta by proto měla být prodloužena na šest měsíců. V zájmu nastolení právní jistoty by však po uplynutí této lhůty měla být úmluva považována za schválenou tichým souhlasem. Přestože členské státy mohou na postup schvalování uplatňovat vnitrostátní pravidla nebo mohou v rámci vnitrostátních pravidel pro provádění nařízení o ESÚS vytvořit zvláštní pravidla, měly by být jakékoli odchylky od ustanovení týkajícího se schválení úmluvy tichým souhlasem po uplynutí šestiměsíční lhůty vyloučeny.

(14) Zkušenosti se zřizováním ESÚS ukazují, že tříměsíční období pro schválení členským státem je zřídkakdy respektováno. Tato lhůta by proto měla být prodloužena na šest měsíců. V zájmu nastolení právní jistoty by však po uplynutí této lhůty měla být úmluva považována za schválenou tichým souhlasem, případně v souladu s vnitrostátním právem dotčených členských států (včetně jejich příslušných ústavních požadavků). Avšak členský stát, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, by měl úmluvu formálně schválit. Přestože členské státy mohou na postup schvalování uplatňovat vnitrostátní pravidla nebo mohou v rámci vnitrostátních pravidel pro provádění nařízení o ESÚS vytvořit zvláštní pravidla, měly by být jakékoli odchylky od ustanovení týkajícího se schválení úmluvy tichým souhlasem po uplynutí šestiměsíční lhůty vyloučeny, není-li stanoveno jinak v tomto nařízení.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Mělo by být jasně stanoveno, že členské státy by měly úmluvu schválit, ledaže shledají, že účast případného budoucího člena není v souladu s nařízením o ESÚS, jinými ustanoveními právních předpisů Unie týkajících se činností ESÚS, jak jsou stanoveny v návrhu úmluvy, nebo vnitrostátním hmotným právem, které se týká pravomocí případného budoucího člena, není-li taková účast neopodstatněná z důvodu veřejného zájmu nebo veřejné politiky dotyčného členského státu, přičemž nebudou při rozhodování přihlížet k takovým vnitrostátním právním předpisům, které vyžadují jiná či přísnější pravidla a postupy než ty, které jsou stanovené v nařízení o ESÚS.

(15) Mělo by být jasně stanoveno, že členské státy by měly úmluvu schválit, ledaže shledají, že účast případného budoucího člena není v souladu s nařízením o ESÚS, jinými ustanoveními právních předpisů Unie týkajících se činností ESÚS, jak jsou stanoveny v návrhu úmluvy, nebo vnitrostátním hmotným právem, které se týká působností a pravomocí případného budoucího člena; nebo shledají, že účast je neopodstatněná z důvodu veřejného zájmu nebo veřejné politiky dotyčného členského státu, nebo shledají, že stanovy nejsou v souladu s úmluvou, přičemž nebudou při rozhodování přihlížet k takovým vnitrostátním právním předpisům, které vyžadují jiná či přísnější pravidla a postupy než ty, které jsou stanovené v nařízení o ESÚS.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Jelikož nařízení o ESÚS nelze uplatňovat ve třetích zemích nebo zámořských územích, mělo by být upřesněno, že je nezbytné, aby členský stát, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, při schvalování účasti případných budoucích členů zřízených podle jejich práva zajistil, že třetí země nebo zámořská území uplatňují podmínky a postupy rovnocenné podmínkám a postupům v nařízení o ESÚS nebo v souladu s mezinárodními dohodami, zejména v rámci acquis Rady Evropy. Mělo by být rovněž upřesněno, že v případě zapojení několika členských států a jedné nebo více třetích zemí nebo zámořských území, by mělo být dostačující, že taková dohoda byla uzavřena mezi příslušnou třetí zemí nebo zámořským územím a jedním zúčastněným členským státem.

(16) Jelikož nařízení o ESÚS nelze uplatňovat ve třetích zemích, mělo by být upřesněno, že je nezbytné, aby se členský stát, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, při schvalování účasti případných budoucích členů zřízených podle jejich práva přesvědčil, za konzultace s ostatními dotčenými členskými státy (které jsou členskými státy, podle jejichž práva byly zřízeni případní budoucí členové), že třetí země uplatňují podmínky a postupy rovnocenné podmínkám a postupům v nařízení o ESÚS nebo v souladu s mezinárodními dvoustrannými či vícestrannými dohodami uzavřenými mezi členskými státy Rady Evropy, ať už jsou, či nejsou rovněž členskými státy Unie, na základě madridské rámcové úmluvy a doplňkových protokolů přijatých v jejím rámci. Mělo by být rovněž upřesněno, že v případě zapojení několika členských států a jedné nebo více třetích zemí by mělo být dostačující, že taková dohoda byla uzavřena mezi příslušnou třetí zemí a jedním zúčastněným členským státem.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a) Na postupu schvalování účasti případných budoucích členů ze ZZÚ by se měly s ohledem na vztahy mezi ZZÚ a členskými státy Unie tyto členské státy podílet. V souladu se zvláštním vztahem v oblasti správy mezi členským státem a ZZÚ by členský stát měl schválit účast případného budoucího člena nebo poskytnout písemné potvrzení členskému státu, v němž je umístěno sídlo, že příslušné orgány ZZÚ schválily účast budoucího člena podle podmínek a postupů rovnocenných těm, jež jsou stanoveny v tomto nařízení. Stejný postup by se měl uplatnit v případě případného budoucího člena ze ZZÚ, který si přeje se připojit k již existujícímu ESÚS.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) V zájmu podpory rozšiřování stávajících ESÚS o další členy by měl být v takových případech postup pro změnu úmluv zjednodušen. Takovéto změny by neměly být oznamovány všem zúčastněným členským státům, ale pouze členskému státu, podle jehož vnitrostátního práva je případný budoucí člen zřízen. Toto zjednodušení by se však neuplatňovalo u případných budoucích členů ze třetí země nebo zámořského území, aby mohly všechny zúčastněné členské státy ověřit, že je takové přistoupení v souladu s jejich veřejným zájmem nebo veřejnou politikou.

(17) V zájmu podpory rozšiřování stávajících ESÚS o další členy by měl být v takových případech postup pro změnu úmluv zjednodušen. Takovéto změny by neměly být v případě případného budoucího člena z členského státu, který již úmluvu schválil, oznamovány všem zúčastněným členským státům, ale pouze členskému státu, podle jehož vnitrostátního práva je případný budoucí člen zřízen, a členskému státu, v němž je umístěno statutární sídlo ESÚS. Pozdější změna úmluvy by měla být oznámena všem dotčeným členským státům. Toto zjednodušení by se však neuplatňovalo u případných budoucích členů z členského státu, který úmluvu dosud neschválil, ze třetí země nebo zámořského území, aby mohly všechny zúčastněné členské státy ověřit, že je takové přistoupení v souladu s jejich veřejným zájmem nebo veřejnou politikou.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19) Úloha ESÚS by měla být rozšířena o usnadňování a podporu územní spolupráce v obecném měřítku, včetně strategického plánování a správy regionálních a místních záležitostí v souladu s politikou soudržnosti a dalšími politikami Unie, čímž by se přispělo k provádění strategie Evropa 2020 nebo makroregionálních strategií. Kromě toho by mělo být upřesněno, že by daná pravomoc nezbytná pro účinné provádění ESÚS měla být v každém zúčastněném členském státě zastoupena alespoň jedním členem.

(19) Úloha ESÚS by měla být rozšířena o usnadňování a podporu územní spolupráce v obecném měřítku, včetně strategického plánování a správy regionálních a místních záležitostí v souladu s politikou soudržnosti a dalšími politikami Unie, čímž by se přispělo k provádění strategie Evropa 2020 nebo makroregionálních strategií. ESÚS by proto mělo být schopno fungovat na základě jiné finanční podpory než podpory poskytované v rámci unijní politiky soudržnosti. Kromě toho by mělo být upřesněno, že by daná pravomoc nezbytná pro účinné provádění ESÚS měla být v každém zúčastněném členském státě zastoupena každým členem, pokud členský stát či třetí země neschválí účast v případě, že člen není příslušný ke všem úkolům stanoveným úmluvou.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22) Ačkoliv je stanoveno, že se úkoly netýkají mimo jiné „regulačních pravomocí“, které mohou mít v různých členských státech různé právní následky, mělo by být upřesněno, že shromáždění ESÚS může stanovit podmínky používání určitého prvku infrastruktury, kterou ESÚS spravuje, a to včetně tarifů a poplatků, které budou uživatelé platit.

(22) Ačkoliv je stanoveno, že se úkoly netýkají mimo jiné „regulačních pravomocí“, které mohou mít v různých členských státech různé právní následky, mělo by být upřesněno, že shromáždění ESÚS může, pokud tak výslovně stanoví úmluva o ESÚS a je-li to v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie, stanovit podmínky používání určitého prvku infrastruktury, kterou ESÚS spravuje, či podmínky, podle nichž může být poskytována služba obecného hospodářského zájmu, a to včetně tarifů a poplatků, které budou uživatelé platit.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24) Je třeba upřesnit, že by úmluva neměla pouze opakovat obecný odkaz na rozhodné právo již uvedený v článku 2, ale měla by stanovit seznam zvláštních pravidel Unie nebo vnitrostátních pravidel použitelných pro ESÚS jakožto právní subjekt nebo pro jeho činnosti. Dále by mělo být stanoveno, že takovými vnitrostátními právními předpisy nebo pravidly mohou být předpisy nebo pravidla členského státu, v němž statutární orgány vykonávají své pravomoci, zejména pokud se zaměstnanci pracující pod vedením ředitele nachází v jiném členském státě, než kde se nachází sídlo ESÚS nebo kde ESÚS vykonává své činnosti, a to včetně případů správy veřejných služeb obecného hospodářského zájmu nebo infrastruktur.

(24) Je třeba upřesnit, že by úmluva neměla pouze opakovat obecný odkaz na rozhodné právo již uvedený v článku 2, ale měla by stanovit seznam pravidel Unie nebo vnitrostátních pravidel použitelných pro ESÚS jakožto právní subjekt nebo pro jeho činnosti. Dále by mělo být stanoveno, že takovými vnitrostátními právními předpisy nebo pravidly mohou být předpisy nebo pravidla členského státu, v němž statutární orgány vykonávají své pravomoci, zejména pokud se zaměstnanci pracující pod vedením ředitele nachází v jiném členském státě, než kde se nachází sídlo ESÚS, nebo příslušné právo Unie a vnitrostátní právo, jež se přímo týkají činností ESÚS prováděných v rámci úkolů stanovených v úmluvě, a to včetně případů správy veřejných služeb obecného zájmu nebo infrastruktur.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26) Mělo by být upřesněno, že úmluva, a nikoli – vzhledem k významu této otázky – stanovy, by měla určit pravidla použitelná pro zaměstnance ESÚS, jakož i zásady pro opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců. ESÚS by měla mít několik možností. Zvláštní opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců by však měla být řešena ve stanovách.

(26) Vzhledem k důležitosti pravidel by mělo být upřesněno, že úmluva, a nikoli stanovy, by měla určit pravidla použitelná pro zaměstnance ESÚS, jakož i zásady pro opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců. Mělo by být možné stanovit, že v úmluvě lze uvést různé varianty výběru pravidel. Zvláštní opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců by však měla být řešena ve stanovách.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27) Členské státy by měly dále využít možností, které stanovuje článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v zájmu určitých osob nebo kategorií osob vzájemnou dohodou stanovit výjimky z článků 11 až 15 (Určení použitelných právních předpisů) uvedeného nařízení a považovat zaměstnance ESÚS za takovouto kategorii osob.

(27) Členské státy by měly dále využít možností, které stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v zájmu určitých osob nebo kategorií osob vzájemnou dohodou stanovit výjimky z určení použitelných právních předpisů podle tohoto nařízení a považovat zaměstnance ESÚS za takovouto kategorii osob.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Mělo by být upřesněno, že úmluva, a nikoli – vzhledem k významu této otázky – stanovy, by měla určit opatření pro odpovědnost členů v případě ESÚS s omezenou odpovědností.

(28) Vzhledem k důležitosti opatření by mělo být upřesněno, že úmluva, a nikoli stanovy, by měla určit opatření pro odpovědnost členů v případě ESÚS s omezenou odpovědností.

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31) ESÚS, jejichž členové mají omezenou odpovědnost, by měla být jasněji odlišena od těch, jejichž členové mají neomezenou odpovědnost. Dále, aby mohla ESÚS, jejichž členové mají omezenou odpovědnost, provádět činnosti, které by mohly vytvářet dluh, měly by mít členské státy možnost požadovat, aby taková ESÚS uzavřela vhodné pojištění za účelem krytí rizik, která jsou specifická pro činnosti daného ESÚS.

(31) ESÚS, jejichž členové mají omezenou odpovědnost, by měla být jasněji odlišena od těch, jejichž členové mají neomezenou odpovědnost. Dále, aby mohla ESÚS, jejichž členové mají omezenou odpovědnost, provádět činnosti, které by mohly vytvářet dluh, měly by mít členské státy možnost požadovat, aby taková ESÚS uzavřela vhodné pojištění nebo aby se na ně vztahovala odpovídající finanční záruka za účelem krytí rizik, která jsou specifická pro činnosti daného ESÚS.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Měl by být stanoven nový termín pro příští zprávu. V souladu s posunem Komise k tvorbě politik podložené fakty by se měla tato zpráva zabývat hlavními otázkami hodnocení, včetně účelnosti, efektivnosti, evropské přidané hodnoty, významnosti a udržitelnosti. Rovněž je třeba upřesnit, že s ohledem na čl. 307 první pododstavec Smlouvy by tato zpráva měla být rovněž předána Výboru regionů.

(33) Měl by být stanoven nový termín pro příští zprávu. V souladu s posunem Komise k tvorbě politik podložené fakty by se měla tato zpráva zabývat hlavními otázkami hodnocení, včetně účelnosti, efektivnosti, evropské přidané hodnoty, významnosti a udržitelnosti. Účelností se rozumí rovněž snahy v rámci různých útvarů Komise a mezi Komisí a jinými institucemi, například Evropskou službou pro vnější činnost, šířit povědomí o nástroji ESÚS. Rovněž je třeba upřesnit, že s ohledem na čl. 307 první pododstavec Smlouvy by tato zpráva měla být rovněž předána Výboru regionů.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34) Je třeba upřesnit, že stávající ESÚS nejsou povinna sladit úmluvu a stanovy se změnami provedenými v nařízení o ESÚS.

(34) Je třeba upřesnit, že stávající ESÚS nemusí sladit úmluvu a stanovy se změnami provedenými v nařízení o ESÚS.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Za účelem úpravy stávajících vnitrostátních pravidel tak, aby bylo toto nařízení provedeno dříve, než budou muset být Komisi předloženy programy spadající pod cíl Evropské územní spolupráce, mělo by být datum použitelnosti stanoveno na 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(36) Za účelem úpravy stávajících vnitrostátních pravidel tak, aby bylo toto nařízení provedeno dříve, než budou muset být Komisi předloženy programy spadající pod cíl Evropské územní spolupráce, mělo by být datum použitelnosti tohoto nařízení stanoveno na šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Při úpravě svých stávajících vnitrostátních pravidel by členské státy měly zajistit, aby byly určeny příslušné orgány odpovědné za schvalování ESÚS a aby, v souladu se svými právními a správními opatřeními, byly tyto orgány také orgány odpovědnými za přijetí oznámení v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(36a) Nejpozději do 1. srpna 2018 by měla Komise vypracovat zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v níž posoudí účelnost, efektivnost, významnost, evropskou přidanou hodnotu a prostor pro další zjednodušení tohoto nařízení, a předložit ji Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů. Tato zpráva by měla být vypracována na základě náležité konzultace včetně konzultace s odborníky. Komise by měla být zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví seznam ukazatelů pro použití při hodnocení uplatňování tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 1 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Cílem ESÚS je usnadnit a podporovat územní spolupráci, včetně jednoho nebo více typů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, mezi jeho členy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1, za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.“

2. Cílem ESÚS je usnadnit a podporovat zvláště územní spolupráci, včetně jednoho nebo více typů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, mezi jeho členy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1, za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.“

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„1. ESÚS, jakož i jeho jednání a činnosti, se řídí:

„1. Jednání statutárních orgánů ESÚS se řídí:

a) tímto nařízením a v příslušném případě dalšími právními předpisy Unie, jež se činností ESÚS týkají;

a) tímto nařízením;

b) úmluvou uvedenou v článku 8, pokud to toto nařízení výslovně povoluje;

b) úmluvou uvedenou v článku 8, pokud to toto nařízení výslovně povoluje; a dále

c) v případě záležitostí, které toto nařízení neupravuje nebo které upravuje jen částečně, právem členského státu, v němž má ESÚS sídlo, nebo pokud to toto nařízení povoluje, právem členského státu, v němž statutární orgány vykonávají své pravomoci nebo v němž ESÚS vykonává svoji činnost.

c) v případě záležitostí, které toto nařízení neupravuje nebo které upravuje jen částečně, vnitrostátním právem členského státu, v němž má ESÚS sídlo.“

ESÚS se pro účely určení rozhodného práva považuje za subjekt toho členského státu, v němž má sídlo.“

Kde je to nezbytné pro určení rozhodného práva v rámci práva Unie či mezinárodního práva soukromého, považuje se ESÚS za subjekt toho členského státu, v němž má sídlo.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 2 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a) vkládá se nový odstavec, který zní:

 

„1a. Činnosti ESÚS k provádění úkolů uvedených v čl. 7 odst. 2 a 3 v rámci Unie se řídí právem Unie a vnitrostátním právem stanoveným úmluvou uvedenou v článku 8.

 

Činnosti spolufinancované z rozpočtu Unie jsou v souladu s požadavky stanovenými v rozhodném právu Unie a ve vnitrostátním právu týkajícím se jeho uplatňování.“

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e) vnitrostátní, regionální nebo místní orgány nebo subjekty nebo veřejné podniky, které jsou rovnocenné orgánům nebo subjektům nebo podnikům uvedeným v písmenu d), ze třetích zemí nebo zámořských území, s výhradou podmínek stanovených v čl. 3a odst. 1.“

e) vnitrostátní, regionální nebo místní orgány nebo subjekty nebo veřejné podniky, které jsou rovnocenné orgánům nebo subjektům nebo podnikům uvedeným v písmenu d), ze třetích zemí, s výhradou podmínek stanovených v článku 3a.“

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. e a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea) podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu v souladu s platným vnitrostátním právem či právem Unie.“

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„2. S výjimkou případu podle čl. 3a odst. 2 sdružuje ESÚS členy pocházející z území nejméně dvou členských států.“

„2. S výjimkou případu podle čl. 3a odst. 2 a 5 sdružuje ESÚS členy pocházející z území nejméně dvou členských států.“

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 4

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 3 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Článek 3a

„Článek 3a

Přistoupení členů ze třetích zemí nebo zámořských území

Přistoupení členů ze třetích zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ)

1. V souladu s čl. 4 odst. 3a může ESÚS sdružovat členy pocházející z území nejméně dvou členských států a jedné nebo více třetích zemí nebo zámořských území, pokud tyto členské státy a třetí země nebo zámořská území společně vykonávají činnosti v rámci územní spolupráce nebo provádí programy podporované Unií.

1. V souladu s čl. 4 odst. 3a může ESÚS sdružovat členy pocházející z území nejméně dvou členských států a jedné nebo více třetích zemí sousedících nejméně s jedním z těchto členských států včetně jeho nejvzdálenějších regionů, pokud tyto členské státy a třetí země společně vykonávají činnosti v rámci územní spolupráce nebo provádí programy podporované Unií.

 

1a. Pro účely tohoto nařízení se třetí země nebo ZZÚ považuje za sousedící s členským státem včetně jeho nejvzdálenějších regionů, pokud tato třetí země nebo ZZÚ sdílí s členským státem společnou pozemní hranici nebo pokud jsou tato třetí země nebo ZZÚ i členský stát způsobilými podle společného námořního přeshraničního nebo nadnárodního programu evropské územní spolupráce nebo podle jiného programu přeshraniční spolupráce, spolupráce přes moře či spolupráce pobřežních oblastí, a to i tehdy, když je oddělují mezinárodní vody.

2. ESÚS může sdružovat členy pocházející z území pouze jednoho členského státu a jedné třetí země nebo zámořského území, pokud se podle tohoto členského státu takovéto ESÚS slučuje s oblastí působnosti jeho územní spolupráce nebo dvoustranných vztahů s danou třetí zemí nebo zámořským územím.“

2. ESÚS může sdružovat členy pocházející z území pouze jednoho členského státu a jedné či více třetích zemí sousedících s daným členským státem, včetně jeho nejvzdálenějších regionů, pokud se podle tohoto členského státu takovéto ESÚS slučuje s oblastí působnosti jeho územní spolupráce v rámci přeshraniční či nadnárodní spolupráce nebo dvoustranných vztahů s danými třetími zeměmi.“

 

2a. Pro účely provádění odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrnují třetí země sousedící s daným členským státem včetně jeho nejvzdálenějších regionů námořní hranice mezi dotyčnými zeměmi.

 

2b. V souladu s článkem 4a a s výhradou podmínek stanovených v odstavci 1 může ESÚS rovněž sdružovat členy pocházející z jednoho nebo více členských států včetně jejich nejvzdálenějších regionů a z jedné nebo více ZZÚ, ať má členy z jedné či více třetích zemí, nebo ne.

 

2c. V souladu s článkem 4a a s výhradou podmínek stanovených v odstavci 2 může ESÚS rovněž sdružovat členy pocházející pouze z jednoho členského státu včetně jeho nejvzdálenějších regionů a z jedné nebo více ZZÚ, ať má členy z jedné či více třetích zemí, nebo ne.

 

2d. ESÚS nemůže být zřízeno pouze mezi členy z jednoho členského státu a jednoho nebo více ZZÚ majících vztah k témuž členskému státu.“

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 4 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„3. Po oznámení případného budoucího člena podle odstavce 2 dotčený členský stát s ohledem na svoji ústavní strukturu schválí úmluvu a účast případného budoucího člena v ESÚS, ledaže shledá, že tato účast není v souladu s tímto nařízením, jiným právním předpisem Unie týkajícím se činností ESÚS nebo vnitrostátním právním předpisem týkajícím se pravomocí případného budoucího člena nebo že taková účast není opodstatněná z důvodů veřejného zájmu nebo veřejné politiky příslušného členského státu. V takovém případě vydá členský stát prohlášení, v němž uvede své důvody k odepření schválení nebo navrhne nezbytné změny úmluvy, aby byla účast případného budoucího člena možná.

„3. Po oznámení případného budoucího člena podle odstavce 2 členský stát, který obdržel oznámení, s ohledem na svoji ústavní strukturu schválí účast případného budoucího člena v ESÚS a úmluvu, ledaže:

 

a) shledá, že tato účast či úmluva není v souladu s:

 

i) tímto nařízením;

 

ii) jiným právním předpisem Unie týkajícím se jednání a činností ESÚS; nebo

 

iii) vnitrostátním právním předpisem týkajícím se působnosti a pravomocí případného budoucího člena;

 

b) se domnívá, že taková účast není opodstatněná z důvodů veřejného zájmu nebo veřejné politiky příslušného členského státu; nebo

 

c) se domnívá, že stanovy nejsou v souladu s úmluvou.

 

V případě neschválení vydá členský stát prohlášení, v němž uvede své důvody k odepření schválení a případně navrhne nezbytné změny úmluvy.

Členský stát musí dospět k rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení žádosti v souladu s odstavcem 2. Pokud se ve stanovené lhůtě dotčený členský stát nevyjádří, považuje se úmluva za schválenou.

Členský stát musí dospět k rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení oznámení v souladu s odstavcem 2. Pokud ve stanovené lhůtě členský stát, který obdržel oznámení, nevznese žádné námitky, považuje se úmluva za schválenou. Avšak členský stát, v němž se bude nacházet plánované statutární sídlo ESÚS, formálně schválí úmluvu dříve, než bude moci být ESÚS vytvořen.

 

Jakákoliv žádost o doplňující informace od členského státu lhůtu přeruší. Doba přerušení bude započata dnem následujícím po dni, kdy členský stát odeslal své připomínky případnému budoucímu členovi, a potrvá až do doby, kdy případný budoucí člen na připomínky odpoví. K přerušení lhůty však nedojde, pokud případný budoucí člen předložil odpověď na připomínky členského státu do deseti pracovních dnů poté, co započala doba přerušení.

Při rozhodování o účasti případného budoucího člena v ESÚS mohou členské státy uplatňovat svá vnitrostátní pravidla.“

Při rozhodování o účasti případného budoucího člena v ESÚS mohou členské státy uplatňovat svá vnitrostátní pravidla.“

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5 – písm. b

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 4 – odst. 3 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„3a. V případě ESÚS s případnými budoucími členy ze třetích zemí nebo zámořských území musí členský stát, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, zajistit, že budou splněny podmínky stanovené v článku 3a a že třetí země nebo členský stát, podle jejichž práva je případný budoucí člen ze zámořského území zřízen, schválí účast případného budoucího člena v souladu s podmínkami a postupy rovnocennými podmínkám a postupům stanoveným v tomto nařízení nebo v souladu s dohodou uzavřenou mezi alespoň jedním členským státem, podle jehož práva je případný budoucí člen zřízen, a takovou třetí zemí nebo zámořským územím. Použije se odstavec 3 tohoto článku.

„3a. V případě ESÚS s případnými budoucími členy ze třetích zemí se členský stát, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, za konzultace s ostatními dotčenými členskými státy přesvědčí, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3a a že třetí země nebo členský stát schválily účast případného budoucího člena v souladu s:

 

i) podmínkami a postupy rovnocennými podmínkám a postupům stanoveným v tomto nařízení; nebo

 

ii) dohodou uzavřenou mezi alespoň jedním členským státem, podle jehož práva je případný budoucí člen zřízen, a takovou třetí zemí.“

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5 – písm. c

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 4 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členové schválí úmluvu uvedenou v článku 8, přičemž zajistí soulad se schválením nebo změnami navrhovanými členskými státy podle odstavce 3 tohoto článku.

5. Členové schválí úmluvu uvedenou v článku 8, přičemž zajistí soulad se schválením podle odstavce 3 tohoto článku.

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5 – písm. c

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 4 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Každou změnu úmluvy nebo stanov musí ESÚS oznámit členským státům, podle jejichž práva jsou jeho členové zřízeni.

6. Každou změnu úmluvy nebo stanov musí ESÚS oznámit členským státům, podle jejichž práva jsou jeho členové zřízeni. Každou změnu úmluvy, pouze s výjimkou přistoupení nového člena, na něž se vztahuje odst. 7 písm. a), schvalují členské státy podle postupu stanoveného v tomto článku.

Každou změnu úmluvy schvalují členské státy podle postupu stanoveného v tomto článku.

 

 

6a. Následující ustanovení se použijí v případě přistoupení nových členů k již existujícímu ESÚS:

Avšak v případě přistoupení nového člena ke stávajícímu ESÚS, který pochází ze členského státu, který již úmluvu schválil, takovéto přistoupení schvaluje pouze členský stát, podle jehož práva je nový člen zřízen. Použije se odstavec 3 tohoto článku.

a) V případě přistoupení nového člena ze členského státu, který již úmluvu schválil, tuto účast schvaluje pouze členský stát, podle jehož práva je nový člen zřízen, v souladu s postupem stanoveným v odstavci 3 a po oznámení členskému státu, v němž má ESÚS své sídlo.

 

b) V případě přistoupení nového člena z členského státu, který úmluvu ještě neschválil, se použije postup stanovený v odstavci 6.

V případě přistoupení nového člena ze třetí země nebo zámořského území ke stávajícímu ESÚS schvalují takovéto přistoupení všechny členské státy, které již schválily úmluvu. Použije se odstavec 3a tohoto článku.

c) V případě přistoupení nového člena ze třetí země ke stávajícímu ESÚS přezkoumá takovéto přistoupení členský stát, v němž má ESÚS své sídlo, v souladu s postupem stanoveným v odstavci 3a.“

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a) Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 4a

 

Účast členů ze zámořských zemí a území

 

V případě ESÚS s případnými budoucími členy ze ZZÚ zajistí členský stát, s nímž je ZZÚ spojeno, aby byly splněny podmínky stanovené v článku 3a, a s ohledem na své vztahy s daným ZZÚ buď:

 

a) schválí účast případných budoucích členů v souladu s čl. 4 odst. 3; nebo

 

b) písemně potvrdí členskému státu, v němž se bude nacházet plánované sídlo ESÚS, že příslušné orgány v ZZÚ schválily účast případných budoucích členů v souladu s podmínkami a postupy rovnocennými podmínkám a postupům stanovených v tomto nařízení.“

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 6

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Úmluva, stanovy a veškeré jejich pozdější změny se registrují a/nebo zveřejňují v souladu s platným vnitrostátním právem členského státu, v němž má dotyčné ESÚS sídlo. ESÚS nabývá právní subjektivitu dnem registrace nebo dnem zveřejnění, podle toho, co nastane dříve. Členové informují dotčené členské státy, Komisi a Výbor regionů o registraci nebo zveřejnění úmluvy.

1. Úmluva, stanovy a veškeré jejich pozdější změny se registrují a/nebo zveřejňují v souladu s platným vnitrostátním právem členského státu, v němž má dotyčné ESÚS sídlo. ESÚS nabývá právní subjektivitu dnem registrace nebo dnem zveřejnění v členském státě, v němž má dotyčné ESÚS sídlo, podle toho, co nastane dříve. Členové informují dotčené členské státy a Výbor regionů o registraci nebo zveřejnění úmluvy.

2. ESÚS do deseti pracovních dnů od registrace nebo zveřejnění úmluvy zajistí, aby byla Komisi zaslána žádost podle vzoru stanoveného v příloze tohoto nařízení. Komise tuto žádost předá Úřadu pro publikace Evropské unie, který v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zveřejní oznámení o zřízení ESÚS s podrobnostmi stanovenými v příloze tohoto nařízení.“

2. ESÚS do deseti pracovních dnů od registrace nebo zveřejnění úmluvy zajistí, aby byla Výboru regionů zaslána žádost podle vzoru stanoveného v příloze tohoto nařízení. Výbor regionů tuto žádost předá Úřadu pro publikace Evropské unie, který v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zveřejní oznámení o zřízení ESÚS s podrobnostmi stanovenými v příloze tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 8 – písm. a

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 7 – odst. 3 a 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„2. ESÚS jedná v rámci úkolů, jimiž bylo pověřeno, kterými jsou usnadnění a podpora územní spolupráce za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a které stanoví jeho členové, s tím, že tyto úkoly spadají do pravomocí podle vnitrostátního práva alespoň jednoho člena z každého členského státu, který je v ESÚS zastoupen.

„2. ESÚS jedná v rámci úkolů, jimiž bylo pověřeno, kterými jsou usnadnění a podpora územní spolupráce za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež překonává překážky na vnitřním trhu, a které stanoví jeho členové, tak aby tyto úkoly spadaly do pravomocí všech členů, ledaže členský stát nebo třetí země schválí účast člena na základě vnitrostátního práva, i když tento člen není plně kvalifikovaný pro všechny úkoly stanovené v této úmluvě.

3. ESÚS může provádět zvláštní činnosti územní spolupráce mezi svými členy při sledování cíle uvedeného v čl. 1 odst. 2, ať již s finanční podporou ze strany Unie, nebo bez ní.

3. ESÚS může provádět zvláštní činnosti územní spolupráce mezi svými členy při sledování cíle uvedeného v čl. 1 odst. 2, ať již s finanční podporou ze strany Unie, nebo bez ní.

Úkoly ESÚS se mohou konkrétně týkat provádění programů spolupráce nebo jejich částí nebo činností podporovaných Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a/nebo Fondu soudržnosti.

Úkoly ESÚS se mohou v první řadě týkat provádění programů spolupráce nebo jejich částí nebo činností podporovaných Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a/nebo Fondu soudržnosti.

Členské státy mohou omezit činnosti, které mohou ESÚS provádět bez finanční podpory ze strany Unie. Členské státy však nevyloučí činnosti, které jsou zahrnuty v investičních prioritách v rámci politiky soudržnosti Unie v podobě, v jaké byla přijata na období 2014–2020.“

Členské státy mohou omezit úkoly, které mohou ESÚS provádět bez finanční podpory ze strany Unie. Aniž je dotčen článek 13, členské státy však nevyloučí úkoly týkající se investičních priorit uvedených v článku 6 nařízení č. ... [EÚS].“

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 8 – písm. b

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 7 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Shromáždění ESÚS uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) však může stanovit podmínky používání určitého prvku infrastruktury, kterou ESÚS spravuje, a to včetně tarifů a poplatků, které budou uživatelé platit.“

„Shromáždění ESÚS uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) však v souladu s platným vnitrostátním právem nebo právem Unie může stanovit podmínky používání určitého prvku infrastruktury, kterou ESÚS spravuje, nebo podmínky, za nichž se poskytuje služba obecného hospodářského zájmu, a to včetně tarifů a poplatků, které budou uživatelé platit.“

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 9

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„2. Úmluva stanoví:

„2. Úmluva stanoví:

a) název ESÚS a jeho sídlo;

a) název ESÚS a jeho sídlo;

b) rozsah území, na němž může ESÚS plnit své úkoly;

b) rozsah území, na němž může ESÚS plnit své úkoly;

c) cíl a úkoly ESÚS;

c) cíl a úkoly ESÚS;

d) dobu jeho trvání a podmínky, kterými se řídí jeho rozpuštění;

d) dobu trvání ESÚS a podmínky, kterými se řídí jeho rozpuštění;

e) seznam členů;

e) seznam členů ESÚS;

 

ea) seznam orgánů ESÚS a jejich příslušných pravomocí;

f) zvláštní právo Unie nebo vnitrostátní právo rozhodné pro výklad a prosazování úmluvy;

f) platné právo Unie a vnitrostátní právo členského státu, v němž má ESÚS statutární sídlo pro účely výkladu a prosazování úmluvy;

 

fa) platné právo Unie a vnitrostátní právo členského státu či členských států, kde statutární orgány ESÚS jednají;

g) případná opatření pro účast členů ze třetích zemí nebo zámořských území;

g) případná opatření pro účast členů ze třetích zemí nebo ZZÚ, včetně stanovení rozhodného práva, pokud ESÚS plní úkoly ve třetích zemích či v ZZÚ;

h) zvláštní právo Unie nebo vnitrostátní právo rozhodné pro činnosti ESÚS, přičemž v druhém případě se může jednat o právo členského státu, v němž statutární orgány vykonávají své pravomoci nebo v němž ESÚS vykonává své činnosti;

h) platné právo Unie a vnitrostátní právo, jež se přímo týkají činností ESÚS prováděných v rámci úkolů stanovených v úmluvě;

i) pravidla použitelná pro zaměstnance ESÚS, jakož i zásady pro opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců;

i) pravidla použitelná pro zaměstnance ESÚS, jakož i zásady pro opatření týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců;

j) v případě ESÚS s omezenou odpovědností opatření pro odpovědnost členů v souladu s čl. 12 odst. 3;

j) opatření pro odpovědnost ESÚS a jeho členů v souladu s článkem 12;

k) vhodná ujednání o vzájemném uznávání, včetně pro účely finanční kontroly řízení veřejných finančních prostředků; a dále

k) vhodná ujednání o vzájemném uznávání, včetně pro účely finanční kontroly řízení veřejných finančních prostředků; a dále

l) postupy pro změnu úmluvy, včetně souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.

l) postupy pro přijetí stanov a změnu úmluvy, včetně souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.

Informace podle písmene b) však nejsou vyžadovány, pokud ESÚS řídí pouze program spolupráce nebo jeho část v rámci politiky soudržnosti Evropské unie nebo pokud se ESÚS týká meziregionální spolupráce nebo sítí.

Informace podle odst. 2 písm. b) však nejsou vyžadovány, pokud se úkoly ESÚS týkají pouze řízení programu spolupráce nebo jeho části v rámci nařízení č. ... [EÚS] nebo pokud se ESÚS týká meziregionální spolupráce nebo sítí.

V souladu s písmenem i) se na zaměstnance ESÚS vztahují pravidla:

vypouští se

a) členského státu, v němž má ESÚS sídlo;

 

b) členského státu, v němž se zaměstnanci ESÚS skutečně nachází; or

 

c) členského státu, jehož je zaměstnanec státním příslušníkem.

 

V zájmu umožnění rovného zacházení se všemi zaměstnanci, kteří pracují na stejném místě, mohou být vnitrostátní předpisy a pravidla, ať již veřejného nebo soukromého práva, předmětem dalších pravidel ad hoc stanovených ESÚS.“

 

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 10

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 9 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Článek 9 se nahrazuje tímto:

 

„1. Stanovy ESÚS přijímají na základě úmluvy a v souladu s ní jeho členové jednomyslně.

„2. Stanovy obsahují přinejmenším:

2. Stanovy obsahují přinejmenším:

a) provozní předpisy orgánů ESÚS a jejich pravomoci, jakož i počet zástupců členů v příslušných orgánech;

a) provozní předpisy orgánů ESÚS a jejich pravomoci, jakož i počet zástupců členů v příslušných orgánech;

b) rozhodovací postupy ESÚS;

b) rozhodovací postupy ESÚS;

c) pracovní jazyk nebo jazyky;

c) pracovní jazyk nebo jazyky;

d) ujednání o jeho fungování;

d) ujednání o jeho fungování;

e) zvláštní ujednání týkající se personálního řízení a způsobů náboru zaměstnanců;

e) postupy týkající se personálního řízení a náboru zaměstnanců;

f) ujednání o finančních příspěvcích členů;

f) ujednání o finančních příspěvcích členů;

g) použitelná účetní a rozpočtová pravidla každého z členů ESÚS ve vztahu k ESÚS;

g) použitelná účetní a rozpočtová pravidla členů ESÚS;

h) určení nezávislého externího auditora účetních závěrek ESÚS;

h) určení nezávislého externího auditora účetních závěrek ESÚS; a

i) ujednání pro odpovědnost členů v souladu s čl. 12 odst. 2; a

 

j) postupy pro změny stanov včetně souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.“

j) postupy pro změny stanov včetně souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.“

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 12

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 12 se mění takto:

Článek 12 se mění takto:

a) V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

a) V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„ESÚS odpovídá za veškeré své dluhy.“

„ESÚS odpovídá za veškeré své dluhy.“

b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Bez ohledu na odstavec 3, pokud aktiva ESÚS nedostačují na pokrytí jeho závazků, odpovídají jeho členové za dluhy ESÚS jakékoli povahy, přičemž se podíl každého člena stanoví úměrně k jeho finančnímu příspěvku. Úprava finančních příspěvků musí být obsažena ve stanovách.

„2. Aniž je dotčen odstavec 3, pokud aktiva ESÚS nedostačují na pokrytí jeho závazků, odpovídají jeho členové za dluhy ESÚS jakékoli povahy, přičemž se podíl každého člena stanoví úměrně k jeho finančnímu příspěvku. Úprava finančních příspěvků musí být obsažena ve stanovách.

Členové mohou ve stanovách určit, že po ukončení svého členství v daném ESÚS budou odpovídat za závazky vyplývající z jeho činnosti v průběhu svého členství.

Členové mohou ve stanovách určit, že po ukončení svého členství v daném ESÚS budou odpovídat za závazky vyplývající z jeho činnosti v průběhu svého členství.

2a. Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena ESÚS omezena nebo vyloučena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.

2a. Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena ESÚS z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost, pokud jim to vnitrostátní právo provádějící toto nařízení umožní.

Název ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí obsahovat slovo „omezené“.

Název ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí obsahovat slovo „omezené“.

Požadavek na zveřejnění úmluvy, stanov a účetních závěrek ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí být přinejmenším rovnocenný požadavku, který je uplatňován pro jiné právní subjekty s omezenou odpovědností svých členů zřízených podle práva členského státu, v němž má ESÚS sídlo.

Požadavek na zveřejnění úmluvy, stanov a účetních závěrek ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí být přinejmenším rovnocenný požadavku, který se uplatňuje pro jiné právní subjekty s omezenou odpovědností podle práva členského státu, v němž má ESÚS sídlo.

V případě ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, mohou členské státy požadovat, aby takové ESÚS uzavřelo vhodné pojištění za účelem krytí rizik, která jsou specifická pro činnosti daného ESÚS.“

V případě ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, může kterýkoliv dotčený členský stát požadovat, aby takové ESÚS uzavřelo vhodné pojištění, nebo aby se na něj vztahovala záruka poskytnutá bankou nebo jinou finanční institucí se sídlem v členském státě, nebo aby se na něj vztahoval nástroj poskytnutý veřejným subjektem či členským státem jako záruka za účelem krytí rizik, která jsou specifická pro činnosti daného ESÚS.“

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 14

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy přijmou předpisy nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení.

1. Členské státy přijmou předpisy nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení, včetně určení příslušných orgánů pro schvalování v souladu se svými právními a správními předpisy.

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 14

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Čl. 16 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Ustanoveními uvedenými v odstavci 1, pokud se týkají členského státu, k němuž má vztah ZZÚ, se – při zohlednění jejich vztahu se ZZÚ – řídí rovněž účinné uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o ZZÚ sousedící s jinými členskými státy nebo jejich nejvzdálenějšími regiony.

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 15

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Do poloviny roku 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů hodnotící zprávu o uplatňování, účelnosti, efektivnosti, významnosti, evropské přidané hodnotě a prostoru pro zjednodušení tohoto nařízení.

„Do 1. srpna 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která na základě ukazatelů zhodnotí jeho účelnost, efektivnost, významnost, evropskou přidanou hodnotuprostor pro zjednodušení.

Tato hodnotící zpráva bude vycházet z ukazatelů, které Komise přijme formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17a.“

Komise má v souladu s článkem 17a pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví seznam ukazatelů uvedených v prvním pododstavci.“

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 1082/2006

Článek 17 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vkládá se nový článek 17a, který zní:

Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

„Článek 17a

Výkon přenesené pravomoci

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení se svěřuje na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článku 17 se svěřuje Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu i Radě.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu i Radě.

5. Akty v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, pouze pokud k nim do dvou měsíců ode dne, kdy byly Evropský parlament a Rada o příslušném aktu informováni, nevysloví ani Evropský parlament ani Rada žádné námitky nebo pokud před uplynutím uvedené lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 17 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitku nevyslovit.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitku nevyslovit.

Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.“

Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.“

  • [1]  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 53.
  • [2]  Úř. věst. C 113, 18.4.2012, s. 22.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Přezkum nařízení postoupil kupředu po období kontroverzních, i když plodných jednání v rámci trialogu s irským předsednictvím a Evropskou komisí.

V souladu s mandátem, který v loňském roce schválil výbor REGI, se našemu vyjednávacímu týmu podařilo dosáhnout zachování dosud nesplněného cíle revize: zjednodušení, právní jistoty a flexibility v uplatňování pravidel, snižování byrokracie pro ESÚS a jeho případné budoucí členy.

V této souvislosti by zpravodaj rád předložil shrnutí některých nejdůležitějších výsledků dosažených v rámci nového nařízení o ESÚS, jak se na nich dohodly Evropský parlament a předsednictví Rady.

Jedno z nejdůležitějších zlepšení uvedených v návrhu zprávy se týká procesu schvalování ESÚS, které bude automaticky schváleno po uplynutí stanoveného období šesti měsíců poskytnutého příslušným vnitrostátním orgánům na posouzení. Tato změna přináší právní jistotu žadatelům, kteří se v rámci postupu často potýkají se závažným narušením a bezdůvodnými prodlevami. (Z tohoto pravidla však existuje výjimka platná v případě členského státu, v němž se bude nacházet navrhované statutární sídlo ESÚS, pokud by se v tomto státě stále požadovalo formální schválení). Společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které bude připojeno po skončení diskuse, vyzývá členské státy, aby zajistily jasné, účinné a transparentní schvalování nových ESÚS ve stanovené lhůtě.

Nové nařízení bude navíc jasně rozlišovat mezi stanovami a úmluvou. Formálnímu schvalování bude podléhat pouze úmluva (a ne stanovy), čímž se díky usnadnění a zrychlení procesu schvalování sníží administrativní zatížení členů. V případě ESÚS v procesu schvalování se bude až do přijetí nového nařízení uplatňovat přechodné uspořádání.

Rovněž budou vyjasněna ustanovení o zaměstnanosti zaměstnanců ESÚS. Členové se mohou rozhodnout mezi právem uplatňovaným v sídle seskupení, právem uplatňovaným v místě, kde zaměstnanci vykonávají práci, anebo vnitrostátním právem dotčených zaměstnanců. Toto ustanovení (které bylo v zásadě použitelné již v minulosti, ale neuplatňovalo se v důsledku nedostatečných znalostí ve členských státech) bude podpořeno dalším společným prohlášením všech tří orgánů. Ukončí se tím občasný svévolný a protiprávní výklad nařízení členskými státy.

ESÚS budou otevřeny všem veřejným podnikům poskytujícím veřejné služby (hospodářské služby obecného zájmu) včetně těch, které se řídí soukromým právem. Naše příslušné pozměňovací návrhy byly přijaty Radou a usnadní a budou motivovat územní spolupráci v oblastech, jako je veřejná doprava, dodávky energií nebo vody, stejně jako zdraví, vzdělání a odborná příprava.

Byla navržena a schválena jasná, přesná a komplexnější vymezení účasti třetích zemí. Třetí země sousedící s EU se budou moci stát členy ESÚS, včetně zemí sousedících s nejvzdálenějšími regiony a zámořskými územími, a to bez ohledu na to, zda se účastní partneři z jednoho nebo více členských států (1-1 ESÚS).

Tato zjednodušená a upřesněná pravidla povedou k větší právní jistotě a vytvoří silnější pobídky pro budoucí partnery za účelem posílení územní spolupráce v rámci EU a mezi regiony členských států a třetích zemí.

Výbor regionů bude prostřednictvím své platformy ESÚS nadále plnit úkol registrace ESÚS, poskytování podpory a poradenství stávajícím i nově založeným ESÚS.

S cílem usnadnit účast členů s ručením omezeným budou mít členské státy možnost požádat o příslušné pojištění nebo záruku banku nebo veřejný subjekt.

Bude vyvinuto koordinované úsilí o zvýšení povědomí mezi orgány, členskými státy a regiony s ohledem na potenciál, který ESÚS představují jako nástroje pro územní spolupráci, s cílem více zviditelnit různé možnosti ESÚS.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Danuta Maria Hübner

předsedkyně

Výbor pro regionální rozvoj

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení

Vážená paní předsedkyně,

dopisem ze dne 4. září 2013 jste v souladu s článkem 37 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby zvážil případnou změnu právního základu výše uvedeného návrhu nařízení.

Komise navrhla jakožto právní základ čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) společně s článkem 175 SFEU.

V průběhu hlasování Výboru pro regionální rozvoj o návrhu zprávy, které se konalo dne 10. července 2013, byl přijat pozměňovací článek, jehož prostřednictvím byl článek 175 SFEU označen za jediný právní základ tohoto nařízení. V průběhu následných třístranných jednání o tomto spisu s tímto právním základem souhlasily všechny tři orgány.

I. Souvislosti

Nařízení (ES) č. 1082/2006 zavedlo na úrovni Společenství nástroj spolupráce, který vytvoří na území Společenství spolupracující seskupení s právní subjektivitou nazvaná „evropská seskupení pro územní spolupráci“ (ESÚS), s cílem překonat překážky bránící územní spolupráci.

V souladu s článkem 17 tohoto nařízení měla Komise do 1. srpna 2011 předložit zprávu o uplatňování nařízení a případné návrhy na změny.

Dne 29. července 2011 předložila Komise zprávu o uplatňování nařízení[1]. Tato zpráva vymezila oblasti, v nichž by bylo možné dosáhnout pokroku, a návrh Komise v této oblasti tudíž obsahuje i doporučení určitých změn nařízení, jejichž cílem je především zohlednit Lisabonskou smlouvu, zjednodušit a vyjasnit některé aspekty, u nichž se ukázalo, že způsobují zmatek, a zajistit lepší viditelnost a komunikaci ohledně zřizování a fungování ESÚS. Komise dále navrhuje, aby byla ESÚS rozšířena na veškeré aspekty územní spolupráce (a nikoli „především“ pro účely řízení programů a projektů financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR)) a byl poskytnut právní základ, který umožní orgánům a regionům třetích zemí členství v ESÚS.

II. Relevantní články Smlouvy

V návrhu Komise jsou jako právní základ uvedeny tyto články Smlouvy o fungování EU (zvýraznění bylo doplněno):

Článek 175

Členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílů uvedených v článku 174. Tvorba a provádění politik a činností Unie a vytváření vnitřního trhu přihlíží k cílům uvedeným v článku 174 a přispívá k jejich dosažení. Unie dále podporuje dosahování těchto cílů prostřednictvím strukturálních fondů (orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj), Evropské investiční banky a jiných dostupných finančních nástrojů.

Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku. Tato zpráva případně obsahuje vhodné návrhy.

Ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie, mohou být takové činnosti přijaty Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Článek 209

1. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro provádění politiky rozvojové spolupráce, která se mohou týkat víceletých programů spolupráce s rozvojovými zeměmi nebo tématicky zaměřených programů.

           [...]

Článek 212

1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smluv, a zejména články 208 až 211, provádí Unie činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce, včetně pomoci zejména ve finanční oblasti, s jinými než rozvojovými třetími zeměmi. Tyto činnosti jsou v souladu s rozvojovou politikou Unie a jsou prováděny v rámci zásad a cílů její vnější činnosti. Činnosti Unie a členských států se navzájem doplňují a posilují.

2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná k provedení odstavce 1.

3. V rámci svých pravomocí spolupracují Unie a členské státy se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi. Způsoby spolupráce Unie mohou být upraveny dohodami mezi Unií a danými třetími stranami.

První pododstavec se nedotýká pravomoci členských států vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy.

Článek 174 SFEU uvádí (zvýraznění bylo doplněno):

Článek 174

Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.

V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

III. Navrhovaný právní základ

Článek 175 SFEU obsahuje právní základ pro specifická opatření na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie, která jsou nezbytná mimo strukturální fondy. Tato opatření se přijímají řádným legislativním postupem.

Článek 209 SFEU poskytuje právní základ pro zavádění politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce. Potřebná opatření se přijímají řádným legislativním postupem.

Článek 212 SFEU poskytuje právní základ pro opatření v oblasti hospodářské, finanční a technické spolupráce, včetně pomoci zejména ve finanční oblasti, s jinými než rozvojovými třetími zeměmi. Tyto činnosti jsou v souladu s rozvojovou politikou Unie a jsou prováděny v rámci zásad a cílů její vnější činnosti. Potřebná opatření se přijímají řádným legislativním postupem.

IV. Judikatura týkající se právního základu

Podle ustálené judikatury Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“[2]. Volba nesprávného právního základu může být tudíž důvodem k prohlášení dotyčného aktu za neplatný.

V tomto případě je tedy třeba určit, zda návrh buď:

1. sleduje dvojí účel nebo má dvojí složku a jeden účel nebo jednu složku lze označit jako hlavní nebo převažující, zatímco druhý účel či složka jsou pouze vedlejší; nebo

2. sleduje současně několik cílů nebo má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé.

Podle judikatury Soudního dvora musí být v prvním případě akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím cílem nebo složkou, a ve druhém případě bude muset být takový akt založen na různých odpovídajících právních základech[3].

V. Cíl a obsah navrhovaného nařízení

První bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1082/2006, které návrh pozměňuje, uvádí (zvýraznění bylo doplněno):

(1) Podle čl. 159 třetího pododstavce Smlouvy lze mimo fondy, které jsou uvedeny v prvním pododstavci uvedeného článku, rozhodnout o provádění specifických činností za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti stanovených ve Smlouvě. Harmonický rozvoj celého území Společenství a větší hospodářská, sociální a územní soudržnost vyžadují posílení územní spolupráce. K tomuto účelu je vhodné přijmout opatření nezbytná ke zlepšení podmínek, za nichž se územní spolupráce uskutečňuje.

Od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy dne 1. prosince 2009 se z čl. 159 odst. 3 SES stal čl. 175 odst. 3 SFEU.

Body odůvodnění 9–11 návrhu uvádějí:

(9) Ustanovení čl. 175 třetího pododstavce Smlouvy nepředpokládá začlenění subjektů ze třetích zemí do právních předpisů založených na uvedeném ustanovení. Nařízení o ESÚS výslovně nevylučovalo případnou účast subjektů ze třetích zemí na ESÚS zřízených v souladu s tímto nařízením, pokud to umožňují právní předpisy třetí země nebo dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi.

(10) Ze zkušeností vyplývá, že zapojení orgánů nebo jiných subjektů ze třetích zemí rovnocenných způsobilým orgánům či subjektům ve členských státech působí potíže při provádění. Takové zapojení v ESÚS, které byly zřízeny členy pocházejícími ze dvou nebo více členských států, však představuje pouze doplněk spolupráce v rámci Unie a mezi členskými státy. Proto by takové zapojení mělo být vyjasněno bez použití odlišného právního základu ve Smlouvě.

(11) Od roku 1990 je Evropská územní spolupráce podporována finančními nástroji v rámci politiky soudržnosti a v této souvislosti je vždy v omezeném počtu případů možná spolupráce pouze mezi jedním členským státem a třetí zemí. Proto by měl právní nástroj ESÚS umožňovat i tuto oblast spolupráce.

Na základě třístranných jednání byl bod odůvodnění 11 zrušen a body odůvodnění 9-10 byly přeformulovány takto (zvýraznění bylo doplněno):

(9) Nařízení (ES) č. 1082/2006 nestanoví podrobná pravidla týkající se účasti subjektů ze třetích zemí v ESÚS zřízených v souladu s tímto nařízením, tedy mezi členy z nejméně dvou členských států. S ohledem na další harmonizaci pravidel, jimiž se řídí spolupráce mezi jedním či několika členskými státy a jednou nebo několika třetími zeměmi především v souvislosti s přeshraniční spoluprací v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) a nástroje předvstupní pomoci (IPA II), ale rovněž v souvislosti s doplňkovým financováním z ERF a s nadnárodní spoluprací v rámci cíle Evropská územní spolupráce, u níž budou prostředky přidělené z evropského nástroje sousedství a nástroje předvstupní pomoci převedeny s cílem spojit je s prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci programů vzájemné spolupráce – by měla být výslovně stanovena účast členů ze třetích zemí sousedících s některým členským státem, včetně nejvzdálenějších regionů v ESÚS zřízených mezi nejméně dvěma členskými státy. To by mělo být možné, pokud to umožňují právní předpisy třetí země nebo dohody mezi alespoň jedním zúčastněným členským státem a třetí zemí.

(10) S cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie, a v tomto ohledu posílit zejména účinnost územní spolupráce, včetně jednoho nebo několika typů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce mezi členy ESÚS, by měla být v ESÚS umožněna účast třetích zemí sousedících s některým členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů). Operace v rámci programů Evropské územní spolupráce, jsou-li spolufinancovány EU, by proto měly i nadále sledovat cíle politiky soudržnosti, i když jsou prováděny zčásti nebo zcela mimo území Unie, a činnosti ESÚS jsou tak alespoň v určité míře prováděny mimo území Unie. V této souvislosti a v odpovídajících případech přispění činností ESÚS majících členy rovněž ze třetích zemí sousedících alespoň s jedním členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů) hraje pro účely politik vnější činnosti EU (např. cíle rozvojové spolupráce nebo cíle hospodářské, finanční a technické spolupráce) pouze podružnou úlohu, neboť těžiště příslušných programů spolupráce a následně činností ESÚS (rovněž s účastí třetích zemí sousedících alespoň s jedním členským státem (včetně nejvzdálenějších regionů)) by se mělo zaměřit především na cíle politiky soudržnosti EU. Proto jsou případné cíle rozvojové spolupráce nebo hospodářské, finanční a technické spolupráce mezi jen jedním členským státem (včetně jeho nejvzdálenějších regionů) a jednou třetí zemí nebo několika třetími zeměmi pouze doplňkové k cílům územní spolupráce založené na politice soudržnosti mezi členskými státy (včetně nejvzdálenějších regionů). Třetí pododstavec článku 175 SFEU je tudíž pro přijetí tohoto nařízení dostatečným právním základem.

Cílem tohoto návrhu je tudíž kromě zajištění kontinuity a posílení jednoznačnosti také výslovné umožnění účasti členů ze třetích zemí sousedících s některým ze členských států na ESÚS, která byla zavedena mezi nejméně dvěma členskými státy, přičemž činnosti prováděné v rámci programů Evropské územní spolupráce by měly i nadále usilovat o splnění cílů politiky soudržnosti, a to i v případě, že jsou prováděny mimo území Unie.

Návrh proto obsahuje pozměňovací návrhy k nařízení vztahující se k rozhodnému právu a povaze, zřízení, složení, uspořádání a úkolům ESÚS a jejich nabytí právní subjektivity, účasti třetích zemí, pravidlům pro zveřejňování v Úředním věstníku, otázkám jurisdikce a podávání zpráv (včetně toho, že Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci příslušné ukazatele).

Právní služba poukazuje na to, že nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj i návrh nařízení o evropské územní spolupráci jsou založeny na právním základě politiky soudržnosti a na účast třetích zemí se nahlíží jako na pouze podružnou, a proto tato účast neopravňuje k doplnění právního základu vztahujícího se k politice Unie v oblasti rozvojové spolupráce.

VI – Určení vhodného právního základu

Je třeba za prvé uvést, že všechny projednávané alternativy právního základu vedou k řádnému legislativnímu postupu. Tato otázka se proto nedotýká úlohy a výsad Parlamentu jako tvůrce právních předpisů, protože ať je výsledek jakýkoli, zůstává Parlamentu úloha spolutvůrce právních předpisů.

Otázkou je spíše to, zda by dodatečný cíl, jímž je začlenění možnosti pro třetí země podílet se na ESÚS, nepozměnil celkový cíl nařízení tak, že by se aspekty provádění politiky rozvojové spolupráce Unie nebo opatření s touto politikou konzistentní staly neoddělitelně spojenými s původním cílem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie, aniž by se některý z těchto cílů stal druhotným a nepřímým ve vztahu k cílům dalším.

V původním návrhu Komise uváděla, že zapojení třetích zemí do ESÚS zřízeného členy ze dvou nebo více členských států by představovalo pouze podpůrný prvek ke spolupráci uvnitř Unie a mezi členskými státy. Zdá se proto, že Komise zahrnula články 209 a 212 SFEU do právního základu s úmyslem, aby veškeré aspekty rozvojové spolupráce byly pouze sekundární a nepřímé ve vztahu k politice soudržnosti. Takový přístup by byl v rozporu s výše uvedenou ustálenou judikaturou Soudního dvora, protože pokud je jasně stanoven hlavní nebo převládající účel nebo složka a druhý účel je pouze podružný, musí být právní akt založen na jediném právním základě, který je vyžadován hlavním nebo převládajícím účelem nebo složkou.

Vzhledem k tomu, že hlavní nebo převládající složkou aktu je jednoznačně hospodářská, sociální a územní soudržnost, a rozvojová spolupráce je pouze druhotná, není možné do právního základu začlenit články 209 a 212 SFEU. Tento postoj je posílen skutečností, že nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a návrh nařízení o evropské územní spolupráci nezahrnují uvedené články ve svých právních základech.

Na základě těchto skutečností je však třeba konstatovat, že body odůvodnění vyjednané mezi Parlamentem, Radou a Komisí a obsahující daný právní základ se zdají být spíše na překážku a zbytečně podrobné, přičemž je dále třeba vzít v úvahu, že podle ustálené judikatury Soudního dvora musí výběr právního základu pro opatření Unie spočívat na objektivních faktorech, které je možno soudně přezkoumat. S ohledem na program inteligentní regulace, podle níž se musí vždy předkládat jednoduchá a jednoznačná znění, by mohly a měly být tyto body odůvodnění kratší, aby zahrnovaly pouze příslušný cíl a obsah navrhovaných opatření. Body odůvodnění právního aktu by zejména neměly obsahovat znění, které by bylo být vnímáno jako žádost směřovaná k Soudnímu dvoru, a v neposlední řadě také zohledňovat skutečnost, že stanoveným účelem změny je napravit chybu, které se Komise dopustila při stanovení právního základu svého návrhu.

VII – Závěr

S ohledem na výše uvedenou analýzu je čl. 175 odst. 3 vhodným právním základem tohoto návrhu.

Body 9 a 10 odůvodnění by měly pouze uvádět, že cílem a obsahem nařízení je umožnit účast členů ze třetích zemí sousedících s členským státem ESÚS zřízených mezi alespoň dvěma členskými státy, pokud taková činnost i nadále usiluje o realizaci cílů politiky soudržnosti, i když je prováděna mimo území Unie.

VIII – Doporučení

Výbor projednal výše uvedenou otázku na své schůzi dne 17. září 2013. Na této schůzi se jednomyslně rozhodl[4] doporučit, aby byl jako vhodný právní základ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zdokonalení, zřízení a zavádění takového seskupení, zvolen čl. 175 odst. 3 SFEU.

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

  • [1]               Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Uplatňování nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), COM(2011)0462 v konečném znění.
  • [2]  Věc C-45/86 Komise v. Rada („Všeobecné celní preference“), Sb. rozh. 1987, s. 1439, bod 5; Věc C-440/05, Komise v. Rada, Sb. rozh. 2007, s. I-9097; Věc C-411/06 Komise v. Evropský parlament a Rada, rozsudek ze dne 8. září 2009 (Úř. věst. C 267 ze dne 7.11.2009, s. 8).
  • [3]  Viz výše uvedená věc C-411/06, body 46-47.
  • [4]  Konečného hlasování se zúčastnili: Raffaele Baldassarre (místopředseda), Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu (místopředseda), Françoise Castex (místopředsedkyně), Christian Engström, Marielle Gallo, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Klaus-Heiner Lehne (předseda), Eva Lichtenberger, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Angelika Niebler, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner (místopředsedkyně), Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, József Szájer, Alexandra Thein, Axel Voss, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka, Olle Schmidt (na základě čl. 187 odst. 2).

POSTUP

Název

Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a zavádění seskupení tohoto typu

Referenční údaje

COM(2011)0610 – C7-0324/2011 – 2011/0272(COD)

Datum předložení EP

6.10.2011

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

REGI

25.10.2011

 

 

 

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

25.10.2011

EMPL

25.10.2011

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

DEVE

7.11.2011

EMPL

27.10.2011

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Joachim Zeller

21.6.2011

 

 

 

Zpochybnění právního základu

       Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko

JURI

17.9.2013

 

 

 

Projednání ve výboru

23.11.2011

25.1.2012

28.2.2012

20.3.2012

 

29.5.2012

21.6.2012

11.7.2012

26.11.2012

 

24.1.2013

19.3.2013

23.4.2013

29.5.2013

 

19.6.2013

 

 

 

Datum přijetí

10.7.2013

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Catherine Bearder, Jean-Jacob Bicep, Victor Boştinaru, John Bufton, Nikos Chrysogelos, Francesco De Angelis, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Brice Hortefeux, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Vincenzo Iovine, María Irigoyen Pérez, Seán Kelly, Mojca Kleva Kekuš, Constanze Angela Krehl, Jacek Olgierd Kurski, Petru Constantin Luhan, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Miroslav Mikolášik, Jens Nilsson, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Younous Omarjee, Markus Pieper, Monika Smolková, Georgios Stavrakakis, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Karima Delli, Cornelia Ernst, Ivars Godmanis, James Nicholson, Evžen Tošenovský

Datum předložení

27.9.2013